Odborná studie
1. část
Vydala:
Společnost Vzdělávání s.r.o.
Mgr. Jana Černá
Bc. Martina Hubová
Ing. Kateřina Jančová
Ing. Miroslava Jelínková, CSc.
Mgr. Michal Lipovský
Mgr. Kateřina Němcová, DiS.
Ing. Milena Němcová
Mgr. Monika Škorpíková, DiS.
PaedDr. Blanka Veškrnová
Mgr. Marta Vodičková
Expertní tým:
Brno 2013
Na tomto místě bychom rádi poděkovali našim zahraničním partnerům za čas,
který tomuto projektu věnovali a za nesmírnou ochotu zodpovídat naše nesčetné
dotazy. Rovněž děkujeme všem expertům, kteří se podíleli na této studii.
V neposlední řadě děkujeme Evropskému sociálnímu fondu, bez nějž by projekt
nemohl být realizován.
Obsah
3
Obsah
1
Úvod
8
2
Odborná studie - 1. část
9
2.1
Autismus ................................................................................................... 9
2.2
Partneři projektu ..................................................................................... 12
2.2.1
Asociación Autismo Burgos ............................................................. 13
2.2.2
The Irish Society for Autism ............................................................ 13
2.3
Čtyři kroky k samostatnosti ..................................................................... 14
2.4
Vzdělání a integrace ................................................................................. 15
2.4.1
2.5
Vhled do situace v České republice ......................................................... 16
2.5.1
Diagnostika PAS............................................................................... 17
2.5.2
Raná péče .........................................................................................18
2.5.3
Školství ............................................................................................ 20
2.5.4
Integrace žáků s mentálním a kombinovaným postižením ........... 23
2.5.5
Inkluze – inkluzivní vzdělávání v České republice ......................... 23
2.5.6
Možnost volby a přijetí zodpovědnosti ........................................... 24
2.5.7
Prostor ke zlepšení ve vzdělávání žáků s PAS v ČR ........................ 24
2.6
Vhled do situace ve Španělském království, provincie Burgos .............. 25
2.6.1
Vzdělávání a integrace dle Asociación Autismo Burgos ................. 27
2.6.2
Diagnostika PAS.............................................................................. 28
2.6.3
Raná péče ........................................................................................ 28
2.6.4
Školství ............................................................................................ 29
2.7
3
Identifikace problému v oblasti ....................................................... 15
Vhled do situace v Irské republice .......................................................... 32
2.7.1
Vzdělávání a integrace v Irsku ........................................................ 33
2.7.2
Diagnostika ..................................................................................... 34
2.7.3
Raná péče ........................................................................................ 35
2.7.4
Školství ............................................................................................ 36
Závěr první části
38
Obsah
4
4
Literatura
41
4.1
Použité zdroje........................................................................................... 41
4.2
Další doporučená literatura a zajímavé odkazy ..................................... 44
A
Burgos - denní centrum
47
B
Burgos - rezidence I
49
C
Burgos - rezidence II
50
D
Burgos - škola
51
E
Irsko - pracovní náplň
54
F
Irsko - život na farmách
56
Seznam obrázků
5
Seznam obrázků
Obr. 1 Gesce irských ministerstev ve vztahu k PAS
35
Obr. 2
47
Kuchyně s piktogramy
Obr. 3
Nová část denního centra, diagnostická místnost pro
předškoláky
47
Obr. 4
Místnost pro nácvik lékařské prohlídky
48
Obr. 5
Piktogramy pro znázornění bolesti
48
Obr. 6
Expertní skupina se zástupci partnerů před rezidencí I
49
Obr. 7
Jeden z pokojů obyvatel rezidence
49
Obr. 8
Expertní tým se zástupci partnera před rezidencí II
50
Obr. 9
Herna s posilovnou
50
Obr. 10
Prostory třídy
51
Obr. 11
Informační nástěnka
51
Obr. 12
Třída pro muzikoterapii
52
Obr. 13
Relaxační místnost
52
Obr. 14
Nástěnka s piktogramy s tematikou lékařství
53
Obr. 15
Třída pro výuku
53
Obr. 16
Rukodělná vánoční dekorace určená k prodeji
54
Obr. 17
Umělecká dílna
54
Obr. 18
Systém pro umístění nářadí v dílnách
55
Obr. 19
Dunfirthova farma
56
Obr. 20
Dunfirthova farma
56
Obr. 21
Ve skleníku na Dunfirthově farmě
57
Obr. 22
Zvířata na farmě
58
Seznam obrázků
6
Obr. 23
Zvířata na farmě
58
Obr. 24
V prostorách jednoho z domů na Dunfirthově farmě
59
Obr. 25
Zahrada klidu na Dunfirthově farmě
59
Seznam tabulek
7
Seznam tabulek
Tab. 1
Raná péče (0–3 roky)
29
Tab. 2
Raná péče 3-6 let
29
Tab. 3
Počty pedagogických pracovníků ve speciálních školách
Španělsko
30
Úvod
8
1 Úvod
Následující studie vznikla v rámci projektu „Pojďme do toho společně II“ registrační čísl CZ.1.04/5.1.01/77.00182 díky Operačnímu programu Lidské zdroje
a zaměstnanost. Cílem studie je mapování situace existujících služeb na podporu sociálního začleňování osob s poruchou autistického spektra v ČR a jejich
komparace se situací v zahraničí, konkrétně ve Španělsku a Irsku. Studie si klade za cíl představit nabyté zahraniční poznatky a postupy a na jejich základě navrhnout možná řešení pro situaci v ČR.
Díky spolupráci se zahraničními partnery Asociación Autismo Burgos a The
Irish Society for Autism a českými neziskovými organizacemi, které se projektu
účastnily, jsme získali velké množství cenných informací, zkušeností, námětů
a inspirací, které se čtenářům pokusíme v této studii přiblížit.
Na úvod je třeba zmínit, že Odborná studie byla dle metodiky Čtyři kroky
k samostatnosti rozdělena do čtyř částí, navíc bude Studie obsahovat i moduly
zaměřené na oblast legislativy a financování. První předkládaná část Studie se
zaměřuje na oblast školství a celoživotního vzdělávání a je rovněž tematicky
rozdělena do čtyř částí.
První - úvodní část přináší popis poruch autistického spektra s odkazem na
Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Dále se tato kapitola věnuje funkční
analýze problémového chování, vytvoření funkčně výchovného vzdělávacího
programu vč. komplexního diagnostického vyšetření dítěte. Na závěr jsou
představeny výchovně vzdělávací programy dětí s autismem. Úvodní část se
rovněž věnuje představení partnerů projektu.
Druhá část objasňuje v projektu navrženou metodiku Čtyři kroky
k samostatnosti a podrobně rozebírá první z kroků - Vzdělávání a integrace.
V druhé části se také rozebírají možná zlepšení pro problematiku vzdělávání
osob s PAS v ČR.
Třetí část této studie identifikuje situaci v oblasti vzdělávání nejprve
v České republice, posléze v zemích partnerů projektu - v Irsku a Španělsku.
Poslední závěrečná část se věnuje shrnutí poznatků, obsahuje také seznam
použité literatury i odkazy na zdroje dalších zajímavých informací. V příloze
projektu lze nalézt fotografie ze zahraničních stáží.
Odborná studie - 1. část
9
2 Odborná studie - 1. část
2.1 Autismus
Poruchy autistického spektra (PAS) jsou vrozené celoživotní závažné poruchy na
neurobiologickém základě. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10)
patří mezi Pervazivní vývojové poruchy, což znamená, že je zásadním
způsobem narušen vývoj všech složek osobnosti dítěte. Jedná se o široké
spektrum různých syndromů, které se liší kvalitou, hloubkou postižení
kognitivních funkcí i různým typem přidružených poruch. Poruchy autistického
spektra bývají provázeny různým stupněm mentálního postižení, inteligence se
pohybuje od hlubokého mentálního postižení až po nadprůměrnou inteligenci
(Aspergerův syndrom), nejvíce postižených je v oblasti středního mentálního
postižení. Společným znakem celého autistického spektra je kvalitativní
postižení v oblasti tak zvané triády, to je deficit v komunikaci, sociálních
vztazích a představivosti, což se manifestuje nechutí k nepředvídaným změnám,
verbálními a motorickými stereotypy, abnormální hrou, neúčelnými
repetitivními pohyby či omezeným okruhem zájmů (Frith, U. 1992).
Za nejzávažnější projevy autistického postižení je považována narušená
komunikace a sociální vývoj, které jsou patrny i u méně postižených jedinců
(Aspergerův syndrom). Postižený autismem postrádá vrozené sociální porozumění, nechápe vztah mezi sebou a ostatními lidmi, věcmi či událostmi, má odlišný způsob myšlení a zpracovávání informací, světu kolem sebe rozumí jen
částečně a s velkými obtížemi, jeho adaptabilita je těžce narušená. Není divu, že
takto těžce postižený jedinec trpí úzkostí a emocionálním strádáním, uzavírá se
do sebe, aby unikl chaotickému okolí, případně svou nejistotu a strach vyjadřuje
neadekvátním chováním, kterému jeho okolí často nerozumí a za které bývá člověk s autismem často nespravedlivě trestán či vylučován ze společnosti.
Kromě narušení vývoje v definovaných oblastech bývá autismus často doprovázen nespecifickými projevy ve smyslovém vnímání (hypersenzitivita i hyposenzitivita), abnormálním vnímáním teploty, změnou prahu bolestivosti, jiným vnímáním rovnováhy, nezvyklým spánkovým režimem a obtížemi v napodobování (motorickém i verbálním). Naneštěstí až 30 % osob s autismem trpí
různou formou epileptických záchvatů (Howlin, P. 2005).
P. Vermeulen (2006) uvádí, že téměř u každého člověka s autismem
najdeme nějakou formu abnormálního chování, které je třeba řešit.
Setkáváme se, jak s excesy (chování, které je nepřijatelné pro svou intenzitu či
frekvenci nebo chování, které je nepřijatelné i při minimální frekvenci či
intenzitě), tak s deficity (chování, které je žádoucí). Není správné hovořit o
špatném chování, jelikož skoro každé chování má svou funkci. Musíme se tedy
snažit najít funkci nevhodného chování a pokusit se najít řešení pro eliminaci či
alespoň zmírnění tohoto chování. Abnormality v chování zásadním způsobem
ovlivní život nejen postiženého dítěte a jeho rodiny, ale i školního či pracovního
prostředí. Problémové chování nelze popsat jednoduchým způsobem. Někdy
Odborná studie - 1. část
10
jsou to nepatrné odchylky od běžných norem, které působí nápadně a zvláštně,
ale nikoho neobtěžují. V některých případech se však jedná o závažnější projevy
chování, pro okolí jedince těžko pochopitelné.
Doposud byla navržena celá řada terapeutických nápravných strategií,
z nichž některé měly jen omezenou účinnost, některé dokonce selhaly.
V současné době převažují behaviorální přístupy, které vycházejí
z experimentální psychologie s důrazem na objektivní posuzování
a přehodnocování zvolené intervence. I když se názory na nápravu liší, většinou
se odborníci shodnou na tom, že před zahájením každé nápravné intervence je
třeba provést důkladnou funkční analýzu problémového chování.
Funkční analýzu lze provádět různými způsoby, proces vždy obsahuje tři
základní prvky: získávání vstupních dat, přímé pozorování a experimentální
analýzu.
D. Krejčířová (2004) upozorňuje na nemalé vynakládání finančních
prostředků do výzkumu autismu, během něhož se bohužel stále nepodařilo najít
lék, který by ovlivnil jádrové příznaky autismu. V současné době neexistuje
léčba kauzální, existuje pouze léčba symptomatická. Psychofarmaka jsou pouze
doplňkovou léčbou v případech, kdy je nezbytně nutné ovlivnit nežádoucí
projevy dítěte (agresivita, deprese, hyperaktivita apod.). Používají se hlavně
neuroleptika, antidepresiva, psychostimulancia. Léky je třeba používat jen
nezbytně dlouhou dobu za přísné kontroly odborníka. Je třeba si uvědomit, že
děti s autismem někdy reagují na léky paradoxním způsobem, což může u méně
zkušených lékařů vést k neúměrnému navyšování dávek, kdy hazard vedlejších
účinků léčby je větší než přínos medikace. Najít správný lék je dlouhodobý
proces. Léky jsou pouze prostředky, omezující nevhodné projevy, pomoc
postiženým spočívá hlavně v terapeutických postupech na bázi výchovy a
vzdělávání.
K tomu, abychom mohli vytvořit funkční výchovně vzdělávací program,
musíme provést komplexní diagnostické vyšetření dítěte, na kterém se podílí
tým odborníků. Je bezpodmínečně nutné, abychom výuku zahájili na skutečné
vývojové úrovni a respektovali nerovnoměrný vývojový profil žáka. Je třeba
posoudit komplexní rodinnou anamnézu, zjistit, jak probíhal nejranější vývoj
dítěte, zhodnotit zdravotní stav včetně laboratorního vyšetření, odborně
prověřit sluch i zrak, provést neurologická a genetická vyšetření.
Na uvedený komplex základních vyšetření navazuje vyšetření psychiatrické
(povaha sociálních vztahů, problémy chování, hra apod.) a psychologické
posouzení dítěte (sociální chování, komunikační dovednosti, schopnost
napodobovat, úroveň a konzistence intelektových funkcí, vnímání, adaptabilita
apod.). Hodnocení každého dítěte zahrnuje jednak část formální (diagnostická
kritéria, screeningové dotazníky, standardizované testy, posuzovací škály,
psychedukační profily apod.) a jednak část věnující se neformálnímu hodnocení.
Toto neformální hodnocení je prováděno metodou přímého pozorování dítěte a
je důležité, aby při něm spolupracovali všichni, kteří s dítětem přijdou do styku.
Při přípravě individuálně vzdělávacích programů si z časového hlediska
stanovíme tři racionální cíle:
Odborná studie - 1. část
11
• Dlouhodobý, do kterého se na základě odborného posouzení, znalostí a
zkušeností odborníků promítnou možné prognózy, ale také očekávání a
naděje rodičů, případně samotných postižených.
• Krátkodobé cíle, které tvoří pracovní rámec a vodítko pro výběr specifických úkolů.
• Bezprostřední učební úkoly.
S výukou autistických dětí je třeba začít co nejdříve. Existují programy pro
předškolní děti (Early Birds, Hanen Program) věnující se nácviku dovedností,
které bude dítě potřebovat ve škole. Programy uskutečňují rodiče, kteří projdou
speciálním výcvikem a mají možnost kdykoliv konzultovat své pochybnosti
s týmem odborníků (Jelínková, M. 2008).
Jelikož biologický výzkum pravděpodobně nenabídne v nejbližší době
možnost účinné prevence či léčby autismu, je zatím nejúčinnější strategií
pomoci postiženým vyrovnat se s vrozeným handicapem speciální výchovně
vzdělávací postup. Neexistuje žádná univerzální či unikátní vzdělávací
strategie, která by vyhovovala všem postiženým. Rodiče se tak ocitají v
„supermarketu“ postupů, metod, strategií. Každý dobrý vzdělávací program
musí vycházet z vědeckých poznatků, musí mít jasná kritéria hodnocení a musí
být ověřený v praxi. Má obvykle dvě komponenty a to kognitivní složku (rozvoj
schopností a dovedností dítěte) a behaviorální složku (náprava problémového
chování).
Mezi nejvíce propracované výchovně vzdělávací programy patří různé
formy strukturovaného učení s vizuální podporou (např: TEACCH program –
Treatment and Education Autistic and related Communication Handicapped
Children). Tyto programy plně respektují individuální charakteristiku
postiženého dítěte, berou v úvahu kvalitativní aspekty postižení a klíčové
problémy každého žáka. Cílem programu je maximální využití všech
potenciálních schopností dítěte s ohledem na pokud možno nezávislý život v
dospělém věku. Strukturované podmínky a vizuální podpora zajistí dítěti
s autismem potřebnou míru předvídavosti, jasnosti a jistoty. To znamená, že žák
dostává kdekoliv v kteroukoliv dobu jasnou odpověď na otázky: Kdy? Kde? Jak
dlouho? Jakým způsobem?
Strukturované učení není jedinou možnou cestou vzdělávání dětí
s autismem. Mezi úspěšné strategie patří metoda ABA (Aplikovaná behaviorální
analýza), která učení definuje jako proces formování chování a výukové postupy
jsou založeny na principech operantního učení. U dětí s méně hlubokou formou
postižení se uplatní sociální scénáře, pro rozvoj sociální komunikace byl
vypracován výměnný obrázkový systém PECS (Picture Exchange
Communication System). V současné době je dávána přednost individuálním
vzdělávacím programům, kterou jsou šity každému dítěti na míru a které
využívají vhodné prvky více kompatibilních strategií.
V posledních letech je preferováno pro zdravotně postižené děti inkluzivní
vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání, které respektuje fakt, že zdravotní postižení
Odborná studie - 1. část
12
by nemělo být limitujícím faktorem v oblasti vzdělávání, je jistě velkým krokem
vpřed ve vzdělávání handicapovaných, má však vysoké nároky na prostředí a
pedagogy, kteří se musí přizpůsobit novým podmínkám. U žáků s PAS bude
inkluze nejvíce vhodná pro osoby s Aspergerovým syndromem.
Jelikož autismus a příbuzné poruchy nejsou zatím vyléčitelné, musíme
počítat s tím, že většina postižených bude muset prožít část života mimo rodinu.
Sociální, komunikační a emocionální problémy, kterou jsou pro autismus
charakteristické, přetrvávají do dospělosti. I když pozitivním výchovně
vzdělávacím působením může v dospělosti dojít k posunu směrem
k přijatelnějšímu chování a základní symptomy jsou méně nápadné, většina
občanů s PAS bude potřebovat celoživotní specializovanou pomoc. Pouze malé
procento dospělých s autismem si vytvoří dostatečný repertoár sociálních
dovedností, aby mohli žít zcela nezávislým životem. Naprostý nedostatek
odborných a podpůrných služeb, chráněných pracovišť či bydlení jsou bohužel
noční můrou všech rodičů dospívajících a dospělých dětí s autismem (Jordan,
R., Powels, S. 1995; Peeters, T. 1998).
Podle Charty práv osob s autismem (1992 [online]) mají dospělí
občané s autismem právo nejen na další vzdělávání, ale také na odpovídající
zaměstnání (bod 10). Výcvik i pracovní zařazení by mělo vycházet ze schopností,
dovedností, přání a zájmů postiženého, a to jak na otevřeném, tak na chráněném
trhu práce. V České republice neexistuje instituce, která by se soustavně na
vysoké odborné úrovni zabývala poradenstvím a řešila přechod postižených
autismem ze školy do zaměstnání (tranzitní programy, pracovní asistenti) a
hledala cesty pracovního uplatnění postižených. Tíha dalšího vzdělávání a
zaměstnanosti občanů s PAS leží téměř výhradně na neziskových organizacích a
míra podpory ze strany státu je slabá. Sociální podniky, které mají
nezastupitelné místo v procesu zaměstnávání občanů s PAS, jsou pro mnohé
odpovědné činitele na okraji zájmu a ani současná česká legislativa jim tuto
nelehkou, ale nesmírně záslužnou činnost, příliš neulehčuje.
Každá rodina zažívá občas stresové situace (nemoc, rozvod, soužití
generací, výchovné problémy, ekonomická situace apod.). Tyto faktory, které se
nevyhnou ani rodině s autistickým dítětem, jsou posíleny další zátěží, která je
spojena s charakterem postižení. Je nesmírně důležité, aby rodinám
s postiženým dítětem byla poskytnuta všestranná pomoc (odborníci, státní
instituce, svépomocné skupiny, média a veřejnost) tak, aby rodina přijala
postižené dítě jako člena rodiny, který potřebuje pomoc a ne jako člena, který do
rodiny vnesl závažné problémy. Tento postoj je pro dítě s postižením určující a
klíčový pro kvalitu jeho života.
2.2 Partneři projektu
Projekt „Pojďme do toho společně II“ je primárně postaven na spolupráci se
zahraničními partnery, jejichž zkušenosti s péčí o osoby se závažným postižením
poruchy autistického spektra jsou mnohonásobně delší, než je tomu
Odborná studie - 1. část
13
v případě České republiky. Jedním s hlavních cílů projektu je právě přenesení
zkušeností a příkladů dobré praxe od zahraničních partnerů do ČR.
2.2.1
Asociación Autismo Burgos
Autismo Burgos je nezisková organizace, která zahájila svou činnost v roce 1984
s cílem podpořit pohodlí a kvalitu života osob s autismem a jejich rodin. Organizace se dále zaměřuje na vývoj a optimalizaci služeb, které odpovídají specifickým potřebám osob s autismem. Autismo Burgos podporuje rozvoj spolupráce s
veřejnými i soukromými institucemi jak na akademickém poli, tak sociálním
a zdravotnickém. Jejími hlavními činnostmi je zajištění provozu 4 center služeb:
Denní centrum pro dospělé, Škola zaměřená na speciální vzdělávání a dvě rezidence pro osoby s autismem.
V rámci centra rovněž fungují pracovní dílny, přičemž veškeré zde vyrobené
produkty jdou do prodeje. Každá dílna (ateliér) je řízená jedním profesionálem
specializovaným v oboru a klient si dle svých osobních schopností a zájmů může
vybrat z následujících dílen: Malba a dekorace dřeva, Recyklace, Kůže a lisování
a Zahradnictví. Cest prodeje výrobků je celá řada, od přímého prodeje na trzích
a výstavách, přes prodej ve specializovaných obchodech až po výrobu a prodej
na zakázku. Mottem asociace Autismo Burgos je práce jako příprava na vyšší
pracovní úroveň a způsob osobnostního rozvoje (www.autismoburgos.org).
2.2.2
The Irish Society for Autism
The Irish Society for Autism (v překladu Irská společnost pro autismus) byla
založena roku 1963 s cílem šířit povědomí o autismu a apelovat na úřady s tím,
že včasná diagnóza a specializované vzdělávání je pro kvalitu života lidí
s autismem stěžejní. Za posledních 50 let poskytla The Irish Society for Autism
informace o autismu tisícům rodin, pedagogů, studentů a zdravotnických pracovníků. The Irish Society for Autism patří k zakládajícím členům Autism Europe a World Autism Organisation (Světová autistická organizace, zkráceně WAO)
a její výkonný ředitel pan Pat Matthews byl prvním prezidentem WAO v historii.
Základní filosofií společnosti je rozpoznání individuality osoby s autismem, jejích schopností profitovat z výuky, tréninku a péče, a uplatňování jejích nároků
na účast na rozvoji společnosti v souladu s individuálními schopnostmi a s lidskou důstojností.
The Irish Society for Autism v současnosti poskytuje své služby na čtyřech
samostatných farmách. Dunfirthova farma o rozloze 70 akrů je situovaná 30 mil
od Dublinu. Bydlí zde 34 osob s autismem podporovaných zhruba 60 členným
zapracovaným personálem. Na farmě se nachází 15 různorodých domků určených pro jednu až čtyři osoby. Každý obyvatel má svou vlastní ložnici, kterou si
zařídí podle svého vkusu. Dunfirthova farma ctí osobní soukromí svých obyvatel
a respektuje přání každého jedince. Do pracovní náplně obyvatel farmy patří
např. tyto aktivity: zahradnictví, farmaření, chov drůbeže, keramika, dřevařské
práce či ruční práce. Ve volném čase se mohou obyvatelé věnovat cyklistice, plavání, chodit na výlety po okolí apod.
Odborná studie - 1. část
14
Druhá z farem - Cluain Farm se rozprostírá na pozemku o rozloze 30 akrů
a nyní je ve fázi vývoje. Prozatím poskytuje služby šesti osobám s autismem, po
dokončení bude určena až pro 20 osob.
Třetí z farem -Moygrehan House and Farm, Athboy je30 akrová farma nacházející se v klidném prostředí, jež napomáhá životu lidí s autismem. Farma
byla otevřena roku 1999 a v současnosti poskytuje ubytování šesti lidem s autismem. Všechny farmy jsou konkurenceschopné a zaměstnávají jak osoby
s autismem, tak zdravé spoluobčany. Farmy mají rovněž licenci na produkci bio
potravin.
Poslední farma - Sarshill House, Kilmore, Wexford, byla kompletně zmodernizována a je schopna poskytnout ubytování až šesti osobám s autismem.
V prostorách farmy Sarshill se nachází další hospodářské budovy, které by v budoucnu mohly sloužit jako krásné samostatné apartmány a denní centrum
(www.autism.ie).
2.3 Čtyři kroky k samostatnosti
Chceme-li, aby lidé s poruchou autistického spektra měli šanci v dospělosti žít
samostatně a najít uplatnění na trhu práce, musíme s přípravou začít již v jejich
útlém věku. Princip je stejný jako u dětí bez handicapu.
Nikoho nepřekvapí, že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší. Dbají na
vhodný výběr škol, na to, jak děti tráví volný čas, zajišťují kroužky a starají se o
jejich rozvoj po všech stránkách. Většina rodičů se musí smířit s tím, že jejich
děti dospějí a hledají si vlastní bydlení, studují ve vzdálených městech i zemích a
zakládají vlastní rodiny. V ideálním případě se však i nadále vzájemně podporují
a pomáhají si. Rodina je základ.
Aby bylo možné dojít k cíli, uplatnit se v zaměstnání a seberealizovat se, je
třeba vyrazit na cestu k samostatnosti skutečně brzy a společně. Z tohoto
principu vyplývají následující čtyři kroky k samostatnosti pro osoby
s poruchou autistického spektra:
1.
2.
Dosáhnout adekvátního vzdělání a integrace
Využít služby, podpůrné aktivity a smysluplně trávit volný čas
3.
Zvolit si formu bydlení na míru svým potřebám a schopnostem
4.
Najít pracovní uplatnění, získat motivaci k práci
Smyslem naplnění všech uvedených kroků současně je zvýšení kvality života lidí
s autismem a především zajištění základního principu- dát životu handicapovaných lidí smysl.
V následující části se budeme věnovat prvnímu kroku k samostatnosti vzdělání a integrace. Postupně se budeme zabývat situací v České republice,
Španělském království (autonomní oblast Castilla-León, provincie Burgos)
a Irské republice. V následných částech studie budou detailně rozebrány další
kroky k samostatnosti, včetně konkrétních příkladů dobré praxe.
Odborná studie - 1. část
15
2.4 Vzdělání a integrace
Vzdělanost je jednou ze základních hodnot společnosti a právo na vzdělání patří
k základním lidským svobodám. Pro děti s poruchou autistického spektra je
šance na prožití plnohodnotného a maximálně možného soběstačného života
závislá na tom, jaké se jim podaří získat vzdělání a s tím související následné
pracovní uplatnění. Celoživotní vzdělávání je pro osoby s PAS nutnou podmínkou pro zapojení se na trh práce, budování zázemí a vazeb.
2.4.1
Identifikace problému v oblasti
Vzhledem k rozmanitosti poruch autistického spektra, jejich typům a možným
kombinacím s jinými přidruženými postiženími, jako jsou mentální postižení
různé hloubky, hluchota, slepota a tělesná postižení, je škála a variabilita podob
života osob s autismem pro laickou veřejnost velmi široká a těžce uchopitelná,
což často vede k odmítání přijetí osob s PAS a k jejich izolaci.
„Problematika poruch autistického spektra je v mezinárodním měřítku
řešena více než 60 let, v České republice asi 30 let“ (Bazalová, B. 2012, str. 90).
Už z tohoto srovnání lze usuzovat na úroveň a míru povědomí veřejnosti
o problematice života osob s autismem a na její postoj k začleňování těchto osob
do společnosti ve všech směrech a oblastech života. Závažnost, hloubka
a charakter celoživotního postižení PAS a prudký nárůst jeho výskytu
v posledních letech jsou alarmující. Ve světě v současnosti žije téměř 70 milionů
osob s PAS, u nás se při střízlivém hrubém odhadu s autismem potýká na
100 000 osob. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu jedinců postižených PAS je třeba
začít problematiku autismu řešit komplexně v celém rozsahu, provázaně
a efektivně.
Zahraniční zkušenosti potvrzují důležitost a efektivnost včasného
rozpoznání problému, nastavení vhodné intervence, způsobu komunikace, práce
s dítětem a rodinou, jako nedocenitelný vklad a základ pro zmírnění dopadu
PAS na život jedince, rodiny a celé společnosti v jeho dospívajícím a dospělém
věku.
Provázanost individuálně nastavené podpory a přístup k celoživotnímu
vzdělávání jsou nezbytnými předpoklady života osob s PAS v jejich přirozeném
prostředí, způsobem co nejbližším běžnému způsobu života neurotypické
společnosti.
Pohled majoritní společnosti na osoby s handicapem je problematický,
u osob s autismem je situace umocněna nízkým povědomím o tomto typu
postižení. Je třeba si uvědomit, že člověka necharakterizuje jeho handicap, ten
jej pouze omezuje. Osoby s PAS stejně tak jako my všichni, mají své silnější a
slabší stránky. Silné stránky a jejich maximální posilování jsou pojítkem,
mostem mezi světem majoritní většiny a osobou s PAS, cestou k jejímu přijetí
a pozitivnímu vnímání.
Na základě rozklíčování silných stránek, rozpoznání a určení potřebné
podpory, lze při zajištění přístupu k celoživotnímu vzdělávání a terénním
Odborná studie - 1. část
16
komunitním službám nastavit podmínky pro důstojný život člověka s PAS v jeho
dospělém životě. Modely zjišťování potřebné míry podpory postupně přicházejí
ze západních zemí i do České republiky a postupně začínají být využívány při
individuálních plánech pro klienty sociálních služeb. Tyto modely lze však využít
ve všech oblastech života, velmi efektivní přínos mohou mít v oblasti
vzdělávání - integrace, inkluzivního vzdělávání. S odpovídající podporou na
míru každému jednotlivci s PAS je myslitelné jeho setrvání v přirozeném
prostředí, smysluplné společenské uplatnění, včetně uplatnění na trhu práce.
2.5 Vhled do situace v České republice
První snahy o vzdělávání osob s poruchami autistického spektra (dále PAS) v ČR
můžeme datovat od počátku 90. let 20. století. Do té doby bylo o tomto postižení
v naší zemi dostupných pouze velmi málo informací. Od 90. let začala vznikat
různá občanská sdružení na základě iniciativy rodičů dětí s PAS a postupně
i první autistické třídy v České Republice (Thorová, K. 2006). Nabývalo na důležitosti, aby vzdělávání respektovalo individualitu, možnosti a potřeby daného
jedince.
B. Bazalová (2011) uvádí, že se dnes žáci s poruchou autistického spektra
mohou vzdělávat ve speciálním školství, které je určeno pro žáky s těžším
postižením či kombinovanými vadami, nebo v rámci hlavního vzdělávacího
proudu. Ke každému žákovi je však třeba přistupovat individuálně a hledat
pro něj optimální zařazení do vzdělávacího procesu. Žáci s poruchou
autistického spektra se mohou vzdělávat v:
1. mateřských školách (individuální integrace);
2.
mateřských školách speciálních;
3.
speciálních třídách při mateřské škole (skupinová integrace);
4.
základních školách (individuální integrace);
5.
speciálních třídách při základní škole (skupinová integrace);
6.
základních školách praktických (žáci s lehkým mentálním postižením);
7.
základních školách speciálních;
8.
praktických školách (navazují na ZŠ speciální);
9.
odborných učilištích (navazují na ZŠ praktické);
10.
na středních školách, SOŠ, gymnáziích, VŠ, VOŠ (v případě žáků s
Aspergerovým syndromem či vysokofunkčním autismem);
11.
individuálně v domácím prostředí.
Odborná studie - 1. část
2.5.1
17
Diagnostika PAS
K. Thorová (2006) upozorňuje na velkou variabilitu a míru různých symptomů,
v jejichž důsledku je diagnostika PAS velmi složitá. Jednotlivé příznaky se během let mohou měnit, slábnout, či mizet, nebo se v případě daného jedince vůbec nevyskytovat.
Diagnostika je proces, který vychází ze zkoumání průběhu vývoje daného
jedince, jehož cílem je stanovit diagnózu. Na jejím základě je dále možné určit
další intervenci - vhodné vzdělávací a výchovné postupy, které povedou k
všestrannému rozvoji osobnosti jedince a poskytnutí adekvátní speciálně
pedagogické péče (Bazalová, B. 2012; Přinosilová, D. 2006). Díky tomu lze
předpokládat, že osoba s PAS úspěšně projde vzdělávacím procesem a bude mít
v budoucnosti lepší podmínky pro pracovní uplatnění.
B. Bazalová (2012) dává důraz na komplexní (zabývá se všemi oblastmi)
a dynamickou diagnostiku (příznaky se mohou měnit, vyvíjet; důležitá je tedy
rediagnostika po nějaké době). Měla by zachovávat individuální přístup a
týmovou spolupráci (podílí se na ní více odborníků). Součástí komplexního
přístupu je také diferenciální diagnostika, která se zaměřuje na odlišení PAS od
jiného postižení.
K. Thorová (2006) se věnuje době diagnostikování PAS. První symptomy
autismu lze zaznamenat již v prvním roce života dítěte, zde však v omezené
míře, kdy ještě nemůžeme postižení s jistotou diagnostikovat. Děti s dětským
autismem jsou v ČR čím dál častěji diagnostikovány mezi 30. a 36. měsícem
věku. Děti s Aspergerovým syndromem nemají tak výrazné projevy, proto jsou
diagnostikovány často až po třetím roce, v době, kdy začnou docházet do
předškolního zařízení.
Diagnostika je záležitostí mezioborovou. Provádíme ji v oblasti
medicínské, psychologické či speciálně pedagogické (Bazalová, B. 2012).
Speciálně pedagogická a psychologická diagnostika probíhá v SPC
zaměřeném na autismus či mentální postižení, nebo vyšetření provádí klinický
psycholog jiného pracoviště. Lékařská diagnostika (neurologické či
psychiatrické vyšetření) PAS v České republice probíhá na specializovaných
pracovištích nemocnic (Bazalová, B. 2012). Podle vyhlášky č. 72/ 2005 Sb.
o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských
zařízeních (ve znění pozdějších předpisů) je komplexní diagnostika v SPC
bezplatná, avšak v jiných zařízeních, např. v občanských sdruženích, mohou
požadovat za službu úplatu.
Pro diagnostiku je důležité období prvních pěti let věku dítěte, do té doby se
odhalí i lehčí poruchy. Příznaky jedince s PAS jsou velmi variabilní. Obecně
platí, že dítě se závažnějším postižením je diagnostikováno dříve. Vývoj
v prvních letech života můžeme zjišťovat pouze z osobní anamnézy dítěte, kterou
zjišťujeme od rodičů. Je důležité další informace zjišťovat z více zdrojů např. od
školního zařízení, pediatra atd. Osvětová činnost v odborné i laické veřejnosti
snižuje věk, kdy je dítěti určena diagnóza. V praxi se často stává, že jsou obavy
rodičů, kteří sdělí odborníkovi svá podezření ohledně postižení dítěte,
Odborná studie - 1. část
18
zlehčovány. Tím se oddaluje včasná diagnostika, tak důležitá pro další rozvoj
osobnosti jedince s PAS (Thorová, K. 2006).
B. Bazalová (2012) uvádí, že komplexní diagnostika může trvat i několik
měsíců. Měl by se na ní podílet pediatr, psychiatr, neurolog, psycholog, speciální
pedagog, sociální pracovník, rodiče, učitel, případně další odborníci. V praxi
bohužel týmová spolupráce příliš nefunguje. Většina dětí je diagnostikována
pouze jedním zařízením a jedním odborníkem.
K včasné diagnóze je potřeba, aby výše uvedení odborníci byli
s problematikou PAS seznámeni. Tito lidé mohou využít při podezření na PAS
screeningové metody, které jsou časově nenáročné a snadné k detekci poruch
autistického spektra. Nejsou sice tak spolehlivé jako posuzovací škály
a semistrukturované dotazníky, s těmi by však měli pracovat pouze odborníci se
zkušenostmi v oblasti PAS. Můžeme využít následující diagnostické nástroje:
semistrukturovanou škálu CARS (škála dětského autistického chování),
screeningovou metodu CHAT, psychoedukační profily PEP-R, AAPEP či českou
screeningovou metodu DACH (Čadilová, V., Žampachová, Z. 2008; Thorová, K.
2006). Od roku 2011 využívá MOTOL novou diagnostickou metodu ADOS.
Důležitá je role pedagoga v diagnostickém procesu. Ten by měl mít znalost
PAS na takové úrovni, aby byl schopen postižení detekovat a odeslat rodiče na
vyšetření do poradenského zařízení. Podle výzkumu v Jihomoravském kraji je
zatím znalost pedagogů v této problematice ne příliš uspokojivá, což může
oddálit diagnostický proces (Bazalová, B. 2012).
Jak již bylo dříve zmíněno, speciálně pedagogická a psychologická
diagnostika může probíhat ve speciálně pedagogickém centru (SPC). Jediné SPC
se specializací pouze na poruchy autistického spektra v České republice je SPC
Štolcova v Brně. Další SPC u nás jsou zaměřené mimo PAS, také na další
postižení (např. Praha, Nový Jičín atd.). Příkladem jiného zařízení, které
provádí diagnostiku PAS je APLA- Praha. Lékařská diagnostika probíhá třeba ve
Fakultní nemocnici Motol v Praze či ve Fakultní dětské nemocnici v Brně apod.
(Bazalová, B. 2012).
2.5.2
Raná péče
Zásadní roli ve vývoji dítěte hrají první roky života. Právě v tomto období je
možné nejlépe rozvinout náhradní mechanismy i u těch dětí, které mají v některé oblasti vývoje vážný handicap. Pokud se právě toto období zanedbá, možnosti
vývoje dítěte v určitých oblastech se mohou zcela uzavřít nebo extrémně snížit.
Přestože mozek je schopen vytvářet nová nervová spojení po celý život, člověk se
nejrychleji rozvíjí a nejlépe přizpůsobuje změnám v raném dětství.
Rodičům a dětem do věku 7 let se zdravotním postižením je určena služba
rané péče. Tuto sociální službu definuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách a vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o sociálních službách.
Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem
na jeho specifické potřeby a je poskytována především v domácnosti. Služba
Odborná studie - 1. část
19
obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu
se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování
práv a zájmů. Služba se ze zákona poskytuje bezúplatně.
Cílem rané péče je předcházet postižení, eliminovat nebo zmírnit jeho
důsledky a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady sociální
integrace. Služby rané péče mají být poskytovány od zjištění rizika nebo
postižení do přijetí dítěte vzdělávací institucí tak, aby zvyšovaly vývojovou
úroveň dítěte v oblastech, které jsou ohroženy faktory biologickými, sociálními
a psychologickými.
Do věku 7 let mohou děti s PAS a jejich rodiče využívat sociální službu rané
péče, poskytovanou podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.
Dle Registru poskytovatelů sociálních služeb při MPSV ČR je u nás
registrováno celkem 45 služeb rané péče, přičemž následující poskytovatelé
se zaměřují přímo na děti s PAS:
• APLA Jižní Morava, Raná péče
o http://www.apla-jm.cz/index.php?a=cat.120
• APLA Praha, Středisko rané péče
o http://www.praha.apla.cz/rana-pece-2.html
• Auxilium, Vsetín, Raná péče
o http://auxilium.cz/kontakty.html
• Dotyk 2
o http://www.dotyk2.cz/rana-pece/o-rane-peci/
• Jdeme Autistům Naproti - Olomouc, o.s.
o http://www.jan-olomouc.cz/rana-pece
• MOTÝL o.s. Raná péče
o http://www.motyl-plzen.cz/rana-pece/
• Občanské sdružení LOGO
o http://www.oslogo.cz/sluzby/rana-pece
• Oblastní charita Kutná Hora
o http://kh.charita.cz/nase-strediska/stredisko-rane-pece/sluzbystrediska-rane-pece/co-je-rana-pece/
Odborná studie - 1. část
20
• Poradenské středisko pro rodinu a dítě "RaD" Havířov
o http://www.ssmh.cz/index.php?kategorie=22&clanek=37
• Poradna rané péče EUNIKA
o http://www.slezskadiakonie.cz/potrebuji-sluzbu/eunika-karvinarana-pece
• Poradna rané péče MATANA
o http://www.slezskadiakonie.cz/potrebuji-sluzbu/matana-krnovrana-pece
• Poradna rané péče SALOME
o http://www.slezskadiakonie.cz/potrebuji-sluzbu/salomebohumin-poradna-rane-pece-salome
• Středisko rané péče EDUCO Zlín o.s.
o http://www.ranapecezlin.cz/
• Středisko rané péče Třebíč
o http://www.ranapecetrebic.cz/index.php/nabizene-sluby
2.5.3
Školství
Žáci s PAS se mohou vzdělávat ve speciálních třídách při ZŠ a MŠ speciálně
určených pro jiný typ postižení. Často bývají zřízeny tzv. auti třídy – třídy při
školách pro žáky s mentálním postižením.
V roce 2001 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)
zpracovalo Národní program vzdělávání (tzv. Bílou knihu), ve kterém jsou
vymezeny základní cíle, oblasti, obsahy a prostředky vzdělávání. Pro každý obor
vzdělávání je zpracovaný rámcový vzdělávací program, což je dokument na
státní úrovni, podle kterého jednotlivé školy vytváří vlastní školní vzdělávací
programy (zákon č. 561/ 2004 Sb.).
V základní škole praktické se vzdělávají žáci s lehkým mentálním
postižením. Škola zpracovává svůj školní vzdělávací program (ŠVP) na základě
rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou pro žáky
s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP, 2005). Základní škola speciální,
ve které se vzdělává většina osob s PAS, je určena pro žáky se středně těžkým,
těžkým mentálním a kombinovaným postižením. Na škole se vzdělává podle
ŠVP zpracovaného na základě rámcového vzdělávacího programu pro základní
školu speciální (RVP ZŠS, 2008).
Odborná studie - 1. část
21
Po absolvování ZŠ speciální je jen velmi málo možností pro pokračování ve
studiu. Osoby s těžším postižením se mohou vzdělávat pouze v praktických
školách, kde je možné prohloubit své teoretické vědomosti i praktické
dovednosti. (RVP PRŠ I, II, 2009) Náročnější možností navazujícího studia jsou
odborná učiliště.
V současné době je celosvětovým trendem při vzdělávání osob se
zdravotním postižením inkluzivní vzdělávání. Tento pojem se objevuje i v
naší zemi. Inkluze je nadřazený pojem k integraci, kdy by se mělo přizpůsobit
prostředí vzdělávání danému jedinci, ne naopak (integrace). Tzn., že by osoby se
speciálními vzdělávacími potřebami měly mít možnost se vzdělávat s intaktní
populací ve škole hlavního vzdělávacího proudu v místě bydliště, kde budou
přizpůsobeny podmínky pro všechny žáky. Tento způsob vzdělávání je
garantován v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, která v ČR byla
přijata v roce 2009. Její naplňování je však v České republice doposud spíše
formální (Bazalová, B. 2012; Úmluva o právech osob se zdravotním postižením,
2006 [online]).
Základní škola praktická a speciální
V základní škole praktické se vzdělávají žáci s lehkým mentálním postižením.
Škola má devět ročníků a dělí se na první stupeň (1. – 5. ročník) a druhý stupeň
(6. – 9. ročník). Škola zpracovává svůj školní vzdělávací program (ŠVP) na
základě rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou
pro žáky s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP, 2005). Žáci mohou být
hodnoceni klasifikačním stupněm, slovně či kombinací obou způsobů. Po
absolvování ZŠ praktické žák získá základní vzdělání.
Základní škola speciální, ve které se vzdělává většina osob s PAS, je určena
pro žáky se středně těžkým, těžkým mentálním a kombinovaným postižením.
Na škole se vzdělává podle ŠVP zpracovaného na základě rámcového
vzdělávacího programu pro základní školu speciální (RVP ZŠS). Povinná školní
docházka trvá devět let. Se souhlasem ministerstva může mít ZŠ speciální
10 ročníků, které se dělí na první stupeň (1. - 6. ročník) a druhý stupeň (7. – 10.
ročník). Žáci jsou hodnoceni slovně. Ukončením povinné školní docházky získá
žák základy vzdělání. Je možné zřídit přípravný stupeň ZŠ speciální, který
mohou navštěvovat žáci, kteří zatím nezvládají požadavky na vzdělávání v ZŠ
speciální, ale je předpoklad, že cíleným vzděláváním budou moci v budoucnu
plnit dané požadavky školy. Přípravný stupeň může trvat až tři roky (RVP ZŠS,
2008).
Osoby s PAS spadají pod kategorii osob s těžkým zdravotním postižením.
Ty mají podle vyhlášky č. 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů nárok na tři
pedagogické pracovníky ve třídě, z nichž jeden je na pozici asistenta
pedagoga. V řadě škol se však setkáme s menším počtem pedagogických
pracovníků z důvodu nedostatku finančních prostředků. Ve třídě pro žáky s
těžkým zdravotním postižením je možné souběžně vzdělávat 4 – 6 žáků.
Odborná studie - 1. část
22
Individuální vzdělávací plán
Žáci s PAS se často vzdělávají podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP),
který je určen pro žáky v individuální integraci, s hlubokým mentálním
postižením, popřípadě pro žáka ve skupinové integraci či ve speciální škole. IVP
vymezuje konkrétní vzdělávací potřeby, cíle, metody, prostředky a jiné
individuální podmínky pro úspěšné vzdělávání konkrétního žáka s PAS
(vyhláška 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Asistent pedagoga
Ve třídě, kde je integrováno dítě s PAS, mají nárok na přidělení asistenta
pedagoga, který pracuje podle pokynů třídního učitele a napomáhá ve
vzdělávacím procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě.
O zřízení pozice asistenta pedagoga ve třídě musí požádat ředitel školy krajský
úřad, případně MŠMT. Žádost musí být podložena doporučením příslušného
SPC. Zátěž financování této pozice spočívá výhradně na příslušném kraji, což
často vede k situacím, že asistentů pedagoga není ve třídách tolik, kolik by bylo
potřeba (vyhláška 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
V některých krajích chybí podpora asistenta pedagoga na středních
a vysokých školách. Celý systém přidělování asistentů pedagoga je dosti složitý
a pro mnohé může působit nepřehledně. Doporučení k integraci a k žádosti
o asistenta pedagoga vydává SPC (Speciálně pedagogické centrum). Komise,
která při krajském úřadě rozhoduje o přidělení počtu hodin pro asistenty
pedagoga, je složena z některých zástupců speciálních mateřských a základních
škol. Proti rozhodnutí komise se nelze odvolat. Počet hodin, které případně
doporučí SPC tomu kterému žákovi je v kategorii doporučení školského
poradenského zařízení, není jej možné vymáhat po komisi na krajském úřadě. V
případě, že je zákonný zástupce nespokojen s vyjádřením SPC, tedy většinou
požaduje více hodin podpory asistenta pedagoga, může kontaktovat poradenské
zařízení v jiném kraji. Z praxe spíše rodiče dětí tuto možnost nevyužívají.
Krajské úřady po opakovaných dotazech rodičů dětí a pracovníků nevládních
neziskových organizací, proč není více zdrojů na financování asistentů
pedagoga, odpovídají, že kompetence je přímo na základních školách, neboť ty
mohou podat žádost o grant na financování asistenta pedagoga z prostředků
EU. Pokud školy využívají grantové žádosti tohoto typu, používají je zejména na
vybavení školy počítači. Je ovšem nutné říci, že krajské úřady nijak nepodporují
školy v jejich snaze – pokud se škola pro grant rozhodne je veškerá agenda na
řediteli školy (napsat žádost, průběžná a závěrečná zpráva).
Osobní asistent
Ve škole může působit také osobní asistent integrovaného žáka, který však není
zaměstnancem školy, ale např. rodiny žáka. Osobní asistent pomáhá pouze
dítěti s PAS, není k dispozici ostatním žákům a na rozdíl od asistenta pedagoga
Odborná studie - 1. část
23
nevykonává výchovně-vzdělávací činnost (není pedagogický pracovník). Jeho
pracovní náplň je vymezena zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb.
Praktická škola
Po absolvování ZŠ speciální existuje jen úzká škála možností v pokračování ve
studiu. Jednu z nich představuje studium na praktické škole. Obory v praktické
škole jsou jednoleté (žáci s těžkým postižením a kombinovanými vadami) či
dvouleté (žáci s lehkým a středně těžkým mentálním postižením). Kvůli
nízkému počtu praktických škol v ČR a tím pádem jejich obtížné dostupnosti
pro rodiny dětí s PAS, zůstává řada dětí po ukončení povinné školní docházky
bez dalšího vzdělávání v domácím prostředí. Tato nekontinuita ve
vzdělávacím procesu způsobuje fakt, že finance investované do základního
vzdělávání osoby s PAS přicházejí nazmar (RVP PRŠ I, II, 2009). A také smysl
vzdělávání pro samotné občany s PAS pak zůstává bez následné kontinuity, s
tím, že bez pomoci rodinných příslušníků skončí tito lidé v ústavní péči.
2.5.4
Integrace žáků s mentálním a kombinovaným postižením
Integrace do základních škol hlavního vzdělávacího proudu závisí na přání
rodiny, doporučení školského zařízení a ochotě dané školy integraci dítěti, co
nejvíce usnadnit. Základní škola v místě bydliště dítěte s PAS (tzv. spádová
škola) má ze zákona povinnost přijmout dítě ke vzdělávání, když se tak rodina
rozhodne. Často jsou však rodiče nuceni vzhledem k negativnímu postoji školy
hledat jiné lepší řešení pro své dítě. Dnes jsou integrováni hlavně žáci
s Aspergerovým syndromem. Žáci s PAS a mentálním postižením jsou
nejčastěji vzděláváni v základních školách speciálních (Bazalová, B. 2011;
Vosmik, M., Bělohlávková, L. 2010).
Bohužel z praxe můžeme říci, že i pouhá integrace dětí s Aspergerovým
syndromem a vysokofunčním autismem je problémová. Tyto děti bývají často
vystaveny šikaně, problémové pro dítě bývá např. i trávení přestávek, kdy má
asistent pedagoga osobní volno. Tato oblast skýtá mnoho prostoru k vylepšení.
V praxi lze využít nejrůznějších podpůrných osvědčených nástrojů, které
mohou usnadnit začlenění žáka se specifickými potřebami do kolektivu běžných
vrstevníků a předcházet jeho šikaně. V zahraničí se v této souvislosti používají
např. tyto nástroje: Profil žáka, Cesta, Mapa, Okruh přátel a mnoho dalších, jež
pomáhají překonat bariéru mezi integrovaným žákem na kterémkoliv stupni
a spolužáky, odstranit předsudky a vnímat žáka s postižením především jako
člověka skrz jeho silné stránky. Využívání těchto nástrojů, přístupů a metod šíří
prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích kurzů např. Občanské sdružení
Rytmus nebo Quip.
2.5.5
Inkluze – inkluzivní vzdělávání v České republice
„Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení,
že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupinách se svými vrstevníky a
Odborná studie - 1. část
24
mohou mít anebo mají prospěch se vzděláváním ve školách v místě bydliště.
Učitelé, rodiče i další zainteresovaní, spolupracují a mají k dispozici dostatečné
a odpovídající zdroje, které zohledňují potřeby začleněného žáka“
(www.inkluze.cz).
Inkluzivní vzdělávání v naší zemi zaručuje Úmluva o právech osob se
zdravotním postižením (2006 [online]). Pro Českou republiku vstoupila v
platnost dne 28. října 2009, konkrétně o vzdělávání hovoří článek číslo 24.
Úmluva legislativně vystupuje nad zákony České republiky, její naplňování je
však doposud spíše formální.
Jako příklad dobré praxe lze uvést kampaň „Česko mluví o vzdělávání“,
která měla přispět k vytvoření koncepce českého školství do roku 2020. Tato
kampaň se snažila zapojit celou republiku do široké diskuze o směrování vzdělávání, které by mělo mít dlouhodobější charakter a zaručovalo tak kontinuitu
zvoleného směru pro delší časové období (www.ceskomluvi.cz).
V oblasti inkluzivního vzdělávání lze hledat inspiraci v zahraničí, např. ve
Velké Británii, kde se do začleňování znevýhodněných dětí do běžných škol
zapojují přímo jejich zdraví spolužáci, a nejen to. Ve Velké Británii se přímo
nabízí možnost využití pomoci neziskového sektoru, který se na tomto poli snaží
již několik let. V ČR nabízí obdobnou pomoc např. občanské sdružení Rytmus.
2.5.6
Možnost volby a přijetí zodpovědnosti
Ze současné praxe vyplývá, že rodič dítěte s těžším postižením nemá při výběru
vzdělávání pro svého potomka mnoho možností. Jednou z možností je domácí
vzdělávání, které je však v České republice oproti některým zahraničním zemím značně znevýhodněno. Např. v Nizozemí a ve Velké Británii je možné žádat
o grant na domácí vzdělávání, z peněž z grantu pak rodič dítěte, zde působící
jako pedagog, může zaplatit další lektory, kteří se spolu s ním podílejí na vzdělávání dítěte. Rodič dítěte v pravidelných intervalech písemně vyhodnocuje pokroky dítěte, samozřejmá je kontrola státu prostřednictvím návštěv speciálního
pedagoga a psychologa. V ČR aktuálně MŠMT prodloužilo pokusné ověřování
individuálního vyučování na 2. stupni - Č. j. MSMT-7340/2013-210.
2.5.7
Prostor ke zlepšení ve vzdělávání žáků s PAS v ČR
Následující výčet obsahuje nejdůležitější aktivity, jež by vedly ke zdokonalení
systému vzdělávání a života osob s PAS v ČR. Tyto návrhy byly formulovány na
základě názorů rodičů dětí s PAS i zkušených odborníků v této oblasti.
• Zvýšení provázanosti činností rezortů MŠMT, MPSV a MZ. Otázka
vzdělávání dítěte se zdravotním znevýhodněním se obyčejně netýká jen
resortu MŠMT. Tato neprovázanost je příčinou nekoncepčního přístupu
k řešení problematiky života osob s PAS a jejich podpory od raného dětství
po dospělý a pokročilý dospělý věk v České republice.
Odborná studie - 1. část
25
• Trvat na včasné diagnostice - pozdní diagnostika má za následek pozdní
zahájení speciálně pedagogické péče a vhodného způsobu vzdělávání;
• Eliminace sociální exkluze - hledat vhodné možnosti, jak začlenit dítě
alespoň do mateřské školy hlavního vzdělávacího proudu.
• Zajištění mimoškolní výchovy - mnoho škol, které vzdělávají osoby s PAS,
nemá družinu. V této situaci mohou rodiče dávat dítě do školy pouze na
dobu výuky, což v praxi představuje často jen 4 hodiny denně. Jeden
z rodičů je pak obvykle nucen zůstat s dítětem doma, což automaticky
snižuje sociální status rodiny.
• Zajištění navazujícího vzdělávání - v ČR existuje malý počet praktických
škol a jiných navazujících vzdělávacích zařízení, kde by mohly osoby s PAS
pokračovat ve vzdělávání po ukončení povinné školní docházky.
Legislativně nastavená možnost vzdělávání do 26 let věku žáka s PAS je
v praxi téměř nemožná, s výjimkou některých žáků s Aspergerovým
syndromem, případně vysokofunkčním autismem, kterým se podařilo
absolvovat učební obor, gymnázium či SOŠ.
• Zajištění možnosti celoživotního vzdělávání - nedostatečný počet
chráněných dílen, podporovaných zaměstnání, služeb pro celoživotní
vzdělávání (naučené vědomosti dospělí s PAS zapomínají). V důsledku
omezeného přístupu k celoživotnímu vzdělávání je jen velmi mizivá šance
uspět na trhu práce, což ve výsledku vede k prohloubení izolace a sociální
exkluze nejen samotných dospělých osob s PAS, ale také jejich rodin.
• Dodržování principu spádovosti škol při začleňování dětí do mateřských
a základních škol hlavního vzdělávacího proudu.
• Zvýšení míry informovanosti o inkluzi, šíření příkladů dobré praxe v této
oblasti.
• Zvýšení míry podpory při začleňování dítěte – integrace i inkluze - do MŠ
a ZŠ hlavního vzdělávacího proudu.
• Vzdělávání studentů VŠ v oblasti integrace a inkluze.
2.6 Vhled do situace ve Španělském království, provincie
Burgos
Španělské království je administrativně rozděleno do 17 autonomních oblastí
(junta) a 50 provincií. Přístup ke vzdělávání dětí a žáků s poruchou autistického
spektra je v každé provincii velmi odlišný. V této studii se budeme detailněji zabývat situací v autonomní oblastí Castilla-León (zahrnuje celkem 9 provincií)
a konkrétně provincií Burgos, ve které působí naše partnerská nezisková organizace Autismo Burgos. Provincie Burgos má přibližně 300.000 obyvatel,
Odborná studie - 1. část
26
z toho 123 registrovaných osob s PAS a díky rozvoji diagnostiky tento počet neustále stoupá.
Pojem „speciální vzdělávání“ (necesidades educativas especiales – NEE)
zakotvil španělský zákon o vzdělávání roku 1990 (LOGSE). Jedná se o výraz,
který byl znám již v 60. letech minulého století, avšak propagován byl až
mnohem později, v letech 80, kdy vyšla tzv. Warnockova zpráva, kterou v roce
1978 vypracovalo ministerstvo školství ve Velké Británii. Novinkou této
koncepce je zdůraznění podpory a pomoci, kterou jedinci s postižením či jinak
znevýhodnění potřebují více, než jedinci zdraví. Touto zprávou byl také
nahrazen pojem „zvláštní vzdělávání“ za pojem „jedinci se speciálními
vzdělávacími potřebami“.
O vymezení autismu jako takového se ve Španělsku v 80. letech zasadili tři
muži. Psycholog Angel Riviére, který vůbec jako první začal mluvit o autismu,
vzdělávání a podpoře, současně výrazně ovlivnil tehdejšího ministra školství
Marcesi Filippe Gonzalese. Třetím mužem je významný neurolog Angel Diez
Cuervo, který jako první diagnostikoval autismus.
Od roku 1995 pak ve Španělsku platí, že každá škola, která je financována
státem, musí zajistit vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.
Pro účely zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsou
upravovány podmínky a vyhrazována studijní místa od škol základních až po
univerzity.
Ve Španělsku jsou pedagogičtí pracovníci specializující se na speciální
pedagogiku absolventi pedagogických fakult v oboru „speciální pedagogika“
(pedagogía terapéutica), a podílejí se jak na výuce ve speciálních školách, tak
jsou pomocníci a poradci pedagogů, kteří mají ve své třídě integrovaného
jedince. Do chodu běžných škol jsou tedy zapojeni také:
• sociální pracovníci: jsou zodpovědní za zprostředkování informací mezi
rodinami a školou, radí a pomáhají rodině s výchovou osob s postižením,
• psychologové,
• logopedové,
• fyzioterapeuti,
• výchovní poradci.
Žák zůstává ve speciální škole od druhého cyklu preprimárního vzdělávání
(3-6 let) až do dosažení 21 let, kdy je mu nalezeno místo v residenčních centrech (jsou to centra, kde může jedinec nejen pracovat, ale také bydlet – týká se
těžce zdravotně postižených osob).
Osnovy pro speciální školy by měly být založeny na získávání základních
a obecných dovedností, podobně jako na základních školách. Osnovy pro
vzdělávání těžce postižených jedinců jsou potom podobné, jako osnovy pro
primární výchovu. Do speciálního vzdělávání musí být zahrnuto i učení jistým
dovednostem a návykům, které budou pro jedince velmi důležité při přechodu
do „života dospělých“.
Odborná studie - 1. část
27
Jsou-li jedinci integrováni, jsou zařazeni do vzdělávání na běžných školách,
navštěvují hodiny se svými vrstevníky. V rámci jejich postižení dochází k
adaptaci na vzdělávací systém (Kovandová, P. 2011).
V 80. letech 20. století se také začaly formovat první rodičovské
organizace pro děti s poruchami autistického spektra (s těžkými typy
postižení) a s podporou odborníků začaly vznikat první služby. Mezi tři zásadní
organizace můžeme zařadit:
• Gautena (San Sebastian),
• Apna (Madrid),
• Autismo Burgos (Burgos).
Tyto tři organizace poté společně založily organizaci Autismo Espana, což
inspirovalo rodiče ve zbytku Španělska – všechny organizace pro osoby s
autismem jsou rodičovské.
Významnou organizací je ve Španělsku nezisková organizace AETAPI,
která byla založena v roce 1983. Jako jediná sdružuje profesionály pracující
s klienty s PAS z celého Španělska. V současné době má asi 450 členů
a pravidelně 1x za 2 roky pořádá kongresy. AETAPI má jasné poslání: být
platformou pro výměnu informací, vzdělávání, vědeckého pokroku
a v konečném důsledku zvýšit kvalitu života lidí s autismem. Organizace je
poradním orgánem ministerstva a působí v symbióze s rodičovskými
organizacemi. Sama organizace žádné služby nezajišťuje. Důvodem jejího vzniku
byla osvěta a přenos informací mezi oblastmi a provinciemi.
2.6.1
Vzdělávání a integrace dle Asociación Autismo Burgos
Následující poznatky se vztahují pouze na provincii Burgos, ve které působí náš
zahraniční partner Asociación Autismo Burgos. Poznatky byly získány v rámci
zahraničních stáží.
Na základě informací získaných v rámci prvních dvou odborných stáží lze
konstatovat, že zcela zásadní je pro oblast vzdělávání v provincii Burgos
respektování způsobu nastavení výuky u jednotlivých žáků podle jejich
schopností a potřeb včetně podpory asistenta ve škole hlavního vzdělávacího
proudu podle rozsahu postupného zařazování do běžné školy v souladu
s doporučením odborníků z centra. Konkrétně se jedná o provázanost, která
vede ke komplexní podpoře osoby s PAS od dětství po dospělost ve známém
prostředí s maximální podporou a využitím potenciálu jednoho každého klienta.
Velmi důležité je zapojení rodiny. Rodiče jsou bráni jako partneři, kteří
nejlépe znají své dítě. Je jim umožněn výcvik v alternativní komunikaci. Mají
možnost si vybrat typ a rozsah služeb. Někteří rodiče pracují přímo v zařízeních
Autismo-Burgos. Rodiče také pomáhají jako dobrovolníci, zajišťují sponzory,
účastní se propagace práce centra, šíří pravdivé a vědecké informace o autismu.
Odborná studie - 1. část
2.6.2
28
Diagnostika PAS
Diagnostika spadá pod autonomní oblast, vždy 1 tým (propojení školství a sociálních služeb) pro provincii. Do rozhodnutí jsou zapojeni i rodiče, ve většině dochází ke shodě. Žák s Aspergerovým syndromem je integrován vždy, případně
s podporou (výjimkou je agrese atd.) Aspergerův syndrom lze většinou rozpoznat ve 3 letech věku dítěte, ale není možné sestavit definitivní diagnózu. Výstupem šetření je porucha autistického spektra s profilem AS. V 6-7 letech se diagnóza uzavírá.
Obecně platí, že dítě jde nejdříve do školy v hlavním vzdělávacím
proudu, až v případě kdy nastane problém, hledá se možnost speciální školy.
Přitom až do 12 let děti mohou procházet mezi běžnou školou a speciální podle
svého vývoje – děti s PAS např. chodí 1x týdně do běžné školy např. na hodinu
hudby, kvůli socializaci apod.
V každé speciální škole působí tzv. „orientador“, který vyhledává děti
s potížemi (na základě podkladů od učitelů) a po jeho šetření ve spolupráci
s rodiči (orientační diagnostika) pro ně zajišťuje služby speciálních pedagogů
(logoped apod.). V běžné škole působí orientadoři částečně, ve speciálních
školách na plný úvazek stejně jako speciální pedagogové. Orientador je buď
psycholog, nebo pedagog (terapeutická pedagogika: 3 roky obecná pedagogika
a 2 roky specializace). Systém orientadorů funguje v celém Španělsku.
2.6.3
Raná péče
Raná péče (ve Španělsku nazývaná Atención temprana) je ve Španělsku
poskytována dětem ve věku 0 – 6 let, jejich rodinám a okolí. Raná péče je zde
rozdělena do dvou oblastí – raná péče v systému sociálních služeb a raná péče
v systému školství.
Pokud je dítěti diagnostikován autismus a rodina má zájem o sociální službu rané péče, stát ji musí od 3 let věku dítěte zajistit. Služba se poskytuje zdarma, ale není specializovaná na jednotlivé typy postižení. Má-li rodina zájem
o specializovanou péči, musí si ji zaplatit.
Druhou možností je integrace v rámci předškolních zařízení (mateřských
škol), ta je pro děti s PAS dostupná také od 3 do 6 let. Poté dítě nastupuje povinnou školní docházku.
Následující tabulka demonstruje systém poskytování rané péče dětem do tří
let věku.
Odborná studie - 1. část
Tab. 1
29
Raná péče (0–3 roky)
Poskytovatel
Věk
Počet hodin
Náklady na rodinu
Státní zařízení:
Spádové středisko
0-3 Max. 6 hod/měsíc
Bezplatné
Soukromé zařízení:
Asociace
0-3 Max. 6 hod/měsíc Vázaná sociální dávka1
Následující tabulka zobrazuje období přechodu ze systému sociálních služeb do
systému vzdělávání. Děti (respektive rodiče dětí) straších tří let mají dvě možnosti:
• pokračovat v rané péči jako doposud;
• přejít ke školnímu vzdělávání, v tomto případě pak bude raná péče poskytovaná ve Středisku výchovné péče.
Tab. 2
Raná péče 3-6 let
Poskytovatel
Věk
Počet hodin
Náklady na rodinu
Státní zařízení:
Spádové středisko
3-6 Max. 6 hod/měsíc
Bezplatné
Soukromé zařízení:
Asociace
3-6 Max. 6 hod/měsíc Vázaná sociální dávka
Středisko výchovné péče 3-6 Max. 6 hod/měsíc
Bezplatné
(Zdroj: www.vzdelavani-sro.eu; materiály ke stažení)
2.6.4
Školství
Organizace Autismo Burgos (AB) provozuje vlastní speciální školu, do které má
přístup jakékoliv dítě bez podmínky členství. Další možností je státní škola pro
všechny typy postižení v Burgosu. Na severu provincie je také 1 třída pro děti
s PAS v rámci státní školy pro děti s autismem.
V případě, kdy by nedostačovala kapacita speciální školy Autismo Burgos,
je dítě zařazeno do speciální státní školy pro různé typy postižení, protože dle
zákona každé dítě musí mít přístup ke vzdělávání v místě bydliště. AB se snaží
navyšovat kapacitu míst ve speciální škole, když je potřeba a je to možné. Po
uvolnění místa v AB sem dítě přechází. Minimální počet dětí pro vytvoření
integrované třídy jsou 3. Následující tabulka obsahuje počty pracovníků pro
speciální školu s PAS v celém Španělsku:
1
Rodina pobírá sociální dávku vázanou na konkrétní služby, jejichž náklady tato dávka pokrývá.
Odborná studie - 1. část
Tab. 3
30
Počty pedagogických pracovníků ve speciálních školách Španělsko
Třída
na 3 třídy
na 4 třídy
na 4 třídy
na 3 třídy
Pracovník
4 profesoři
1 logoped
1 orientador
1 asistent
Úvazek
1,33
0,25
0,25
0,33
V provincii Castilla-Leon platí dohoda, že plat všech profesorů a buď orientadora, nebo logopeda platí přímo autonomní oblast vč. pojištění. Dále buď orientadora, nebo logopeda plus asistenty proplácí autonomní oblast, ta však hradí
pouze platy, nikoli pojištění, které si musí Autismo Burgos financovat
z fundraisingu.
Forma financování „concertado“ je kombinací nárokové podpory
z autonomní oblasti a fundraisingu – větší jistota financí, ale větší administrace
a povinnost vycházet vstříc požadavkům autonomní oblasti. Následující výčet
obsahuje minima stanovená ze zákona pro formu financování „concertado“:
• profesionálové, pro začínající cca 1.574E vč. 18% odvodů,
• specialisté (logoped, orientador apod.), pro začínající cca 1.875E vč.
18% odvodů,
• pracovníci v denním centrum (neodborníci) mají cca 1.000E vč. 18% odvodů.
Autonomní oblast může tyto částky navýšit dle rozpočtu oblasti. Ve státních
organizacích jsou mzdy ještě vyšší.
Škola AB má 7 tříd. Z toho:
• 4 jsou v budově (děti ve věku 3-16/18 let),
• 2 třídy jsou v běžné škole,
• 1 třída pro děti od 16 do 21 let pro přechod mezi školou a denním centrem
(v podstatě kožedělná dílna, ale s pedagogickým personálem).
Ve třídách pro děti s PAS ve věku od 6 do 16/18 let je zajištěno základní speciální vzdělávání. Snahou je docházka do 18 let (pokud opakují ročník). Potom pokračuje příprava na vzdělávání max. do 21 let a dále následují sociální služby,
jako denní centrum apod. Přechodová třída má vždy pedagoga a odborníka
např. na kožedělné práce (dílna v rámci DC AB). Při těžší formě PAS existuje
pouze popsaná možnost vzdělávání, lehčí formy PAS mohou být integrovány.
V AB je v současnosti v 7 třídách celkem 33 žáků. Dalších 40 žáků je
integrováno a čerpá pouze podporu od AB tímto způsobem:
• PAS a mentální postižení: odpoledne po vyučování dochází za logopedkou
na ranou péči také děti z regionu,
Odborná studie - 1. část
31
• Aspergerův syndrom: podpora v rámci denního centra AB (jakýkoli věk od
3let, nestarší klient přes 40 let).
Speciální škola AB je otevřena od 10 hodin do 17: 15 hodin od září do června
a v červenci je otevřena od 10h do 14h se zaměřením na volnočasové aktivity,
které nabízí všem rodičům dětí s PAS z celé provincie. Toto platí pouze
v autonomní oblasti Castilla-León (v ostatních oblastech záleží na vyjednávání,
možno zařadit buď jako sociální služby nebo vzdělávání). Posledních 5 let červencový program platí autonomní oblast, dříve to bylo v režii AB a rodiče na
program přispívali. Od příštího roku však kvůli krizi hrozí omezení financování
oblastí.
Běžné školy jsou otevřeny cca od 9h do 14h, poté mohou nabízet
volnočasové aktivity. V celém Burgosu (městě) jsou v červenci ve stejném
režimu otevřeny tři školy (hlavní vzdělávací proud) – podle příjmu rodičů
a podle toho zda oba rodiče pracují.
Děti s PAS chodí např. ráno od 9h do běžné mateřské školky v místě
bydliště, kde tráví přibližně 1-1,5h, aby se seznámily s dětmi v okolí. Pak
přechází do speciální školy AB. Nastavení spolupráce je vždy velmi individuální
a podílejí se na ní orientadoři. Doposud v Burgosu funguje státní svoz dětí do
škol, od příštího roku kvůli krizi nebude a tato zátěž zůstane na rodičích.
Příkladem dobré praxe je příběh dvou dívek ze školy AB, které
docházejí na hodinu hudební výchovy do běžné školy - orientadoři v tomto
případě domluvili, aby hudební výchova byla zařazena jako poslední vyučovací
hodina, což usnadňuje přesun a umožňuje rodičům dívek vyzvednout si je ze
školy spolu s jejich zdravými sourozenci.
V běžné škole děti ze zákona žádnou podporu nemají (není nárok), protože
ji zjišťuje škola AB. Vše závisí na přístupu a spolupráci. Pro možnost integrace je
důležité, aby děti neměly problémové chování a nenarušovaly běžný provoz
školy.
V rámci výuky ve škole AB jsou automaticky již od věku 3 let zařazovány
doplňkové aktivity, např. návštěva veřejného bazénu za roční poplatek 50E,
kulturní aktivity pořádané městem pro všechny školy, nákupy, jízda dopravními
prostředky, nácvik na návštěvu u lékaře. Ve škole mají také hodiny estetiky, kdy
se učí péči o svůj zevnějšek – účesy, lakování nehtů, slaďování barev oblečení
apod.
Odborná studie - 1. část
32
2.7 Vhled do situace v Irské republice
Irsko (Irská republika) je stát nacházející se v sevorozápadní Evropě, jež zaujímá
zhruba pět šestin stejnojmenného ostrova. Hlavním městem Irska je Dublin a
počet obyvatel podle údajů z roku 2011 přesahuje 4,5 milionu. Irsko se tradičně
člení na 26 historických okresů (v originále country), toto členění má však spíše
kulturní význam. Samosprávu okresní úrovně má v Irsku 34 územních celků,
z nichž většina je shodná s územím celého jednoho okresu (29), zbylých pět celků je tvořeno velkými městy, jako je např. Dublin (www.mzv.cz).
Právě v hlavním městě Irska, v Dublinu, sídlí partner projektu The Irish Society for Autism (dále jen I.S.A.C.), jeho působnost je však celostátní - napříč
okresy. I.S.A.C. není jedinou organizací pomáhající lidem s PAS, je však jednou
z nejvýznamnějších. O tom svědčí i fakt, že výkonný ředitel organizace pan Pat
Matthews byl prvním prezidentem World Autism Organisation v historii a spolu
se svou dcerou Tarou Matthews stál u zrodu legislativních změn v oblasti vzdělávání a poskytování služeb osobám s autismem v Irsku. Pan Pat Matthews je
rovněž hlavním autorem Charty práv osob s autismem a nositelem prestižního
titulu
Doktor
práv
Honoris
Causa
(www.autism.ie/?page_id=63;
www.vzdelavani-sro.eu).
I.S.A.C. se kromě šíření informací a poskytování rozličných služeb pro osoby s PAS, zabývá také výzkumem v oblasti autismu. Od roku 1996, kdy I.S.A.C.
s výzkumem začala, se podíl počtu dětí s PAS na počtu narozených dětí neustále
zvyšuje. Poslední střízlivé studie ukazují, že asi jedno ze sta narozených dětí
v Irsku trpí poruchou autistického spektra, jsou však i studie pesimističtější,
např. nejnověji studie Cambridge University Autism Research Centre, která indikovala, že 1 z 58 dětí bude mít určitou formu PAS. Přesné statistiky o počtu
osob s diagnózou PAS však v Irsku neexistují. Funguje zde sice databáze osob
s handicapem, ta však nerozlišuje jednotlivé typy postižení a samozřejmě ne
všechny osoby
s handicapem jsou
tímto
způsobem registrované
(www.autism.ie/?page_id=98).
Pro oblast vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami je v Irské
republice stěžejní tzv. EPSEN Act 2004. Jedná se o zákon č. 30/2004
s názvem Vzdělávání pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami. Výklad
irské legislativy v oblasti vzdělávání a sociálních služeb je součástí samostatného
modulu a proto mu v dalším textu bude věnována pouze omezená pozornost.
Irský systém přístupu k lidem s autismem, ale i jakýmkoli jiným handicapem je založen na principu respektování svobodné vůle člověka a kladení důrazu
na zajištění důstojného a smysluplného života.
Vzdělávací systém v Irsku díky trpělivé, korektní a dlouholeté činnosti
organizace The Irish Society for Autism plně respektuje požadavky na způsob
vzdělávání dětí s PAS. Děti jsou vzdělávány v místě bydliště v běžných školách
prostřednictvím speciálních tříd – skupinová integrace (max 6 dětí, 1 pedagog
a 2 asistenti), nebo jsou zařazovány přímo do běžných tříd. V září roku 2012
Odborná studie - 1. část
33
bylo v Irsku nově otevřeno 238 speciálních tříd, v celém Irsku se v současnosti
jedná zhruba o 1000 tříd.
V Irsku dále působí Národní rada pro speciální vzdělávání (NCSE), jež byla
zřízena s cílem zlepšit poskytování vzdělávacích služeb pro osoby se speciálními
vzdělávacími potřebami se zvláštním důrazem na děti. NCSE je zodpovědná
prostřednictvím sítě místních koordinátorů SENOs (Special Education Needs
Organisers) za přidělování asistentů a speciálních pomůcek dětem se speciálními potřebami. Rozhodne-li SENO o potřebě asistenta či speciálních pomůcek,
pak je vše financováno státem.
V Irsku funguje také nezávislý koordinátor (providor) pro všechny typy
postižení, který pomáhá rodinám žáků s PAS. Rovněž je zde podporováno domácí vzdělávání (www.ncse.ie).
2.7.1
Vzdělávání a integrace v Irsku
Od roku 2004 začal v Irsku platit již výše zmíněný Zákon o vzdělávání osob se
speciálními vzdělávacími potřebami - tzv. EPSEN Act. Tento zákon zásadním
způsobem změnil přístup ke vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaručuje všem dětem právo vzdělávat se inkluzivním způsobem, to znamená, že děti mají právo být vzdělávány v zařízeních hlavního vzdělávacího
proudu. Pouze v případě, že inkluze není v zájmu dítěte, lze zvolit jiný adekvátní
způsob vzdělávání. I když se zákon týká vzdělávání dětí do 18 let, počítá se i s
návazností ve vzdělávání dospělých.
Následující výčet uvádí základní - nosné prvky zákona:
• děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na inkluzivní vzdělávání;
• děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na veškeré vymoženosti jako děti zdravé;
• počítá se s větším zapojením rodiny do vzdělávacího procesu;
• zřizuje se National Council for Special Education (Národní rada pro speciální vzdělávání) jako statutární orgán;
• přiznávají se pravomoci Health Service Executive (Výkonné zdravotní službě) s ohledem na vzdělávání dětí se speciálními potřebami;
• zřizuje se nezávislý odvolací orgán – Special Educational Appeals Board
(Rada pro odvolání v případě speciálních vzdělávacích potřeb), kam se mohou lidé obracet v případech rozhodování o speciálních vzdělávacích potřebách dítěte.
Dalším významným zákonem v oblasti vzdělávání a práv dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami je v roce 1998 přijatý Educational Act (Zákon o vzdělávání. V souladu s tímto zákonem má Ministr školství (Minister for Education
and Skills) povinnost zajistit, aby každý, kdo žije v Irsku (včetně lidí
s postižením a jinými speciálními vzdělávacími potřebami), měl přístup ke všem
Odborná studie - 1. část
34
podpůrným službám v souladu se svými potřebami, a to v maximální kvalitě.
Ministerstvo také zajišťuje přísun potřebných finančních prostředků školám,
které vzdělávají děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Education Act také definuje podpůrné služby, mezi nimi např.:
• posuzování potřeb studentů,
• poradenské a podpůrné služby,
• technická pomoc a vybavení (např. adaptace budov a doprava studentů),
• podpora znakového jazyka,
• služby řečových terapeutů,
• podpora speciální rané péče a navazující vzdělávání dospělých se speciálními potřebami.
Oporu pro oblast vzdělávání a integrace lze hledat také v zákoně The Equal
Status Act 2000-2011 (Zákon rovných příležitostí), jež zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci ve všech oblastech života z důvodu pohlaví, náboženství,
zdravotního postižení, rasy apod.
Společným cílem zákonodárců, organizací a dalších subjektů působících
v oblasti podpory osob s PAS je zvýšit jejich šance na sebeuplatnění se poté, co
opustí školní lavice a přispívat tak ke snižování nezaměstnanosti.
2.7.2
Diagnostika
Mají-li rodiče podezření, že jejich dítě trpí PAS, musejí v prvé řadě navštívit obvodního lékaře, který by měl určit diagnózu. Naneštěstí, ne všichni obvodní lékaři jsou o problematice autismu dobře informování. Určí-li lékař diagnózu
PAS, poskytne rodičům veškeré jemu dostupné informace (informační materiály, brožury apod.) a odkáže je na nezávislé diagnostické centrum. V dalším kroku mohou rodiče požádat o pomoc některou z asociací zabývající se prací s lidmi
s PAS, např. The Irish Society for Autism.
Odlišností Irska oproti situaci v ČR je skutečnost, že jakmile je člověku diagnostikováno jakékoli zdravotní postižení, automaticky spadá do gesce Ministerstva zdravotnictví (Department of Health and Children), to se pak stará
o vyplácení dávek, zajišťuje sociální pracovníky i lékařskou pomoc. Do gesce
ministerstva sociálních věcí (Department of Social and Family Affairs), tak jak
jej známe u nás, spadají pouze osoby bez přístřeší či jiné sociálně slabé skupiny,
vždy však bez zdravotního handicapu. Ministerstvo sociálních věcí řeší také
např. výplatu podpor v nezaměstnanosti, poskytování sociálních služeb pro osoby s handicapem však spadá čistě pod Ministerstvo zdravotnictví.
Odborná studie - 1. část
35
Následující obrázek ukazuje, jak se prolínají činnosti jednotlivých ministerstev
v Irsku.
Obr. 1
Gesce irských ministerstev ve vztahu k PAS
2.7.3
Raná péče
Péče o děti předškolního věku je v Irsku podporována programem The Early
Childhood Care and Education (zkráceně ECCE, v překladu Péče a vzdělávání dětí předškolního věku). Tento program byl zaveden v lednu 2010 a nabízí
bezplatné předškolní vzdělávání pro všechny děti po dobu jednoho roku bezprostředně předcházejícího zahájení povinné školní docházky. Do programu jsou
zapojeny téměř všechny mateřské školy (v originále preschool) v celém Irsku,
což zajišťuje dostupnost vzdělávání pro děti napříč okresy. V prvním roce (2010)
využilo služeb ECCE 63 000 dětí, což představuje 94 % z celkového počtu způsobilých uživatelů.
V souladu se zákonem Equal Status Acts, 2000 - 2004 (Zákon rovných příležitostí) je program ECCE určený také pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti mají navíc možnost, využít bezplatného předškolního vzdělávání po dobu dvou let, a to poměrným rozložením docházky. Např. dítě může
v prvním roce chodit do mateřské školy dva dny v týdnu, v druhém roce pak tři
dny v týdnu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že mnoho rodičů dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami, tuto praxi velmi oceňuje. ECCE je ohraničen věkovou
hranicí dítěte pro nástup dítěte do programu (rozmezí od 3 let a 2 měsíců do
4 let a 7 měsíců v době nástupu do programu - září příslušného roku). Pokud
však dítě na základě posudku HSE (Health Service Executive) či zdravotního
Odborná studie - 1. část
36
poradce (treating consultant) vykazuje speciální vzdělávací potřeby, které by mu
znesnadňovaly vstup do základní školy, není horní věková hranice pro vstup do
programu rozhodující (www.inclusionireland.ie/content/dail-reports/114/22september-2011;
www.inclusionireland.ie/content/dail-reports/124/14-july2011).
Ministerstvo školství (Department of Education) spolupracuje
s Ministerstvem zdravotnictví pro usnadnění přechodu mezi předškolním vzděláváním a základním vzděláváním pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Multidisciplinární týmy složené ze zástupců obou ministerstev se pravidelně scházejí k projednání společných otázek, dále zde funguje již zmíněná Národní rada pro speciální vzdělávání (NCSE), která byla založena a účelem koordinace poskytování služeb pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
NCSE pružně reaguje na žádosti škol o podporu v souvislosti s příjímáním nových žáků při přechodu z předškolních zařízení.
O zdravotní terapie pro děti předškolního věku se stará The Health Service
Executive (HSE) (www.inclusionireland.ie/content/dail-reports/210/08-july2010).
2.7.4
Školství
V Irsku existuje dlouholetá tradice provozování speciálních škol náboženskými řády (the brothers of charity, the sisters of charity). Ještě před 70 lety byly
všechny speciální školy vedeny těmito řády a nerozlišoval se typ postižení dítěte.
Tyto církevní školy existují v Irsku dodnes (říká se jim „The holy angels school“),
nejsou však již výhradními poskytovateli speciálního vzdělávání.
Přestože je problematice vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami věnována zvýšená pozornost již od roku 1994 (The report of the Task Force
on Autism), do roku 2004 se tyto děti mohly vzdělávat pouze na úrovni základních škol.
Až příchodem roku 2004 došlo k zásadní změně vzdělávacího systému
v oblasti speciálního vzdělávání v Irsku - byl přijat EPSEN Act. EPSEN Act není
zaměřen pouze na problematiku autismu, vzal si však v mnohém za inspiraci
publikaci The report of the Task Force on Autism (2001). Nejvýznamnější změna spočívala v garanci možnosti dalšího vzdělávání pro osoby s handicapem
(„post primary school“) a zakotvení požadavku integrace, kdykoli je toto možné.
V důsledku změn, jež EPSEN Act přinesl, začaly nově vznikat speciální třídy
v rámci běžných škol, kde je na 6 dětí přítomen 1 pedagog a 2 asistenti.
Další odlišností Irska oproti ČR je fakt, že v Irsku neexistuje statut speciálního pedagoga. I ve speciálních třídách učí běžní pedagogové, kteří se dle
potřeby dovzdělají v příslušné problematice. Odborné kurzy pro pedagogy zajišťují neziskové organizace, jednou z nich je např. partner projektu The Irish Society for Autism, jež vzdělává pedagogy v problematice práce s žákem s PAS.
V Irsku fungují také asistenti pedagoga, v roce 2009 bylo v Irsku asi 9000
asistentů. Tito asistenti pomáhají dětem během pobytu ve škole, nevykonávají
však lektorské funkce. Asistenty najímá škola a jsou financováni Ministerstvem
Odborná studie - 1. část
37
školství. V případě, že škola potřebuje asistenta, obrátí se na příslušného SENO
(Special Education Needs Organiser) a ten rozhodne o jeho přidělení, případně
i o přidělení speciálních pomůcek apod (www.sess.ie; www.ncse.ie).
Závěr první části
38
3 Závěr první části
Odborná studie se ve svých jednotlivých částech zabývá postupnými kroky
k samostatnosti osob s PAS, její první - předkládaná část je věnována kroku výchozímu – Dosažení adekvátního vzdělání a integrace.
Na základě skutečností uvedených v této části studie lze konstatovat, že
včasná diagnostika a rozklíčování problému v raném stádiu, je nezbytným východiskem a předpokladem pro adekvátní a maximálně možné využití potenciálu člověka s jakýmkoliv postižením – vrozeným či získaným. U dítěte s PAS platí
tento předpoklad o to více, že PAS jsou rozpoznatelné na základě odlišností
v chování, projevech, nedají se odhalit v prenatálním stádiu, rodiče nejsou
a nemohou být připraveni dopředu. O to intenzivnější a komplexnější musí být
podpora dítěte a jeho rodiny jako celku od okamžiku stanovení diagnózy PAS.
Raná péče je předpokladem adekvátního přístupu k dítěti, pomáhá zajistit
kompenzační a didaktické pomůcky, informuje a zprostředkovává rozvíjející
terapie. Tímto způsobem je zajištěn maximální možný rozvoj dítěte, které tak
v budoucím vývoji může lépe uplatnit svůj potenciál, rozvíjet svoje silné stránky.
Podporuje rodinu a usnadňuje adaptaci na složitou životní situaci, je prevencí
postupné izolace celé rodiny, ztráty její funkčnosti až rozpadu. Je jedním
z předpokladů návratu matky dítěte s PAS na trh práce. Pomáhá nastavit, posilovat, rozvíjet a rozšiřovat funkční způsob komunikace mezi dítětem s PAS
a jeho rodinou, staví základy porozumění mezi dítětem s PAS a jeho okolím, jako důležitý pilíř jeho dalšího rozvoje a vzdělávání v mateřské škole, základním
vzdělávacím procesu, návazném dalším stupni a profesním směrování, které je
předpokladem jeho úspěšného zařazení na trh práce.
V Irsku je zajištěna podpora rodiny a dítěte s postižením v nízkém věku
v rámci resortu zdravotnictví. V případě stanovení diagnózy PAS, je dítěti od
věku dvou až tří let poskytována raná péče prostřednictvím specialistů. Díky
zaznamenávání vývoje dětí v předškolních zařízeních, lze podchytit a odhalit
PAS co nejdříve. Včasná diagnostika a na ni navazující odborné vedení práce na
rozvoji dítěte je základem pro jeho další rozvoj adekvátně jeho individuálním
možnostem a schopnostem. V Irsku je rovněž podporováno placené domácí
vzdělávání v rozsahu 20 hodin týdně pro děti od 3 let věku. Primární je začlenění handicapovaných dětí mezi zdravé. Tato forma, kdy je naplněno právo dětí
s postižením na vzdělávání v běžných školách v místě bydliště, individuální nebo
skupinovou integrací, je předpokladem setrvání těchto dětí v jejich přirozeném
prostředí, zachování a posilování vazeb v komunitě.
Irský vzdělávací systém plně respektuje požadavky na způsob vzdělávání
dětí s PAS, podpora školám (například pedagogický asistent) je zajištěna prostřednictvím nezávislé sítě SENO, která funguje pro všechny typy postižení.
Partner projektu organizace The Irish Society For Autism poskytuje pedagogům odborné kurzy a konzultace zaměřené na specifika práce se žáky s PAS.
Ke změně pohledu na vzdělávání dětí s postižením ve společnosti napomohl
EPSEN ACT – změna zákona a systému vzdělávání osob s postižením v roce
Závěr první části
39
2004 přispěla ve svém důsledku také ke snadnějšímu a přirozenějšímu vstupu
na trh práce. Podpora rozvoje člověka s PAS od jeho dětství do dospělosti je úzce
provázána s respektováním jeho individuality a specifik. Včasné rozpoznání deficitu, práce s ním, adekvátní podpora ve všech fázích vývoje – rané dětství,
školní věk, dospělost, jsou východiskem pro nastavení a pokračování procesu
celoživotního vzdělávání. Díky škole – vzdělávání - jsou osoby s PAS na trh práce lépe připraveny a tím také lépe uplatnitelné.
Asociace Autismo Burgos ve Španělsku zajišťuje odbornou podporu dětem
a jejich rodinám od 3 let věku, specializovanou na problematiku PAS. Tato péče
je východiskem pro další cílenou, návaznou a provázanou podporu až do dospělosti.
Velký důraz je kladen v raném věku na oblast komunikace, na jejím nastavení a rozvoji pracují v Autismu Burgos týmově prostřednictvím piktogramů,
znakové řeči a mluveného slova, vždy s ohledem na individuální potřeby dítěte.
Pracují také s rodinou a nejbližším okolím dítěte pro zajištění jednotného přístupu v komunikaci. Nastavení, stabilizace a rozvoj funkčního způsobu komunikace mezi dítětem s PAS a jeho okolím, je základním předpokladem úspěšného
vzdělávání, respektujícího specifické potřeby každého jedince. Komunikace
a využívání všech příležitostí ke vzdělávání, které komunita nabízí nejen v běžném školním věku, posiluje možnosti uplatnění osob s PAS v dospělosti na trhu
práce.
Ve vzdělávání jsou plně využívány předpoklady jednotlivých žáků, od práce
ve speciální škole, po docházku do běžných škol v Burgosu. Běžnou praxí je integrace žáků s PAS do škol, kam dochází jejich sourozenci, vzdělávání žáků
s Aspergerovým syndromem v běžných školách s podporou centra či docházka
žáků do běžných škol na vybrané hodiny. Uvedená praxe napomáhá setrvání
osob s PAS v jejich přirozeném prostředí a je také základem vzniku a posilování
vazeb v komunitě. Na základě intenzivní práce s dětmi od jejich raného věku,
jsou rozpoznávány jejich silné stránky, které jsou posilovány také v denním centru, tyto pak jsou východiskem pro jejich budoucí profesní směrování a pracovní
uplatnění. To nacházejí jednak na klasickém trhu práce, osoby s větší mírou potřebné podpory mají pracovní uplatnění v denním centru v rámci svých možností a rozpoznaných schopností.
V Autismo Burgos se jednoznačně osvědčila systematická práce s rodinou
dítěte a dětmi s PAS způsobem provázané péče od raného věku po věk seniorský.
Obě země, Irsko i Španělsko přistoupily k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a usilují o její naplňování ve všech bodech. Praxe prověřila
cílenou, odbornou a dostupnou podporu rozvoje dětí od raného věku včetně poradenství rodinám, jako efektivní základ pro zajištění dalšího rozvoje tak, aby
byly naplněny principy inkluze ve všech etapách života osob s PAS.
V České republice, která rovněž v roce 2009 přistoupila k Úmluvě o právech
osob se zdravotním postižením, se otázka zajištění dostupné služby rané péče
pro rodiny dětí s PAS potýká s řadou problémů. Raná péče je v ČR povětšinou
zajišťována z iniciativy nestátních neziskových organizací, které se však často
Závěr první části
40
potýkají s nedostatkem finančních prostředků na svůj provoz. Důležitost služby
rané péče nelze zpochybňovat, kvalitně poskytovaná raná péče je prevencí exkluze rodiny, dítěte a v budoucnu dospělé osoby s PAS. V ČR je služba rané péče
zatím méně rozšířená a lze konstatovat, že nabídka nestačí na uspokojení poptávky.
V oblasti vzdělávání, možnosti volby způsobu vzdělávání dětí/žáků s PAS
a vytváření odpovídajících podmínek pro naplnění státem deklarované integrace/inkluze, se situace v ČR liší kraj od kraje. Stěžejním cílem pro oblast vzdělávání žáků s PAS v České republice by mělo být dosažení situace, kdy systém
vzdělávání bude přístupný, návazný a budou vytvořeny podmínky pro adekvátní
celoživotní vzdělávání a následné uplatnění na trhu práce.
Literatura
41
4 Literatura
4.1 Použité zdroje
BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra: Teorie, výzkum, zahraniční
zkušenosti. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 247 s. ISBN 978-80-210-5781-4
BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra: v kontextu české psychopedie.
Brno: Masarykova univerzita, 2012. 278 s. ISBN 978-80-210-5930-6
ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ Z. Strukturované učení: vzdělávání dětí s
autismem a jinými vývojovými poruchami. Praha: Portál, 2008. 405 s. ISBN
978-807-3674-75
FRITH, U. Autism: explaining the Enigma. Oxford: Blackwell Publisher, 1992.
204 p. ISBN 06-311-5833-2.
HOWLIN, P. Autismus u dospívajících a dospělých: cesta k soběstačnosti.
Praha: Portál, 2005. 295 s. ISBN 80-7367-041-0
JELÍNKOVÁ, M. Vzdělávání a výchova dětí s autismem. Praha: Univerzita
Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008
JORDAN, R; POWELS, S. Understanding and Teaching Children With Autism.
Chichester: John Willey, 1995
KOVANDOVÁ, P. Vedoucí práce Gabriel Švejda. Komparace vzdělávacích
systémů v České republice a Španělsku: Diplomová práce. České Budějovice:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta pedagogická fakulta, 2011,
117 l.
KREJČÍŘOVÁ, D. Autismus VII: Diagnostika poruch autistického spektra.
Praha: IPPP ČR, 2004.
PEETERS, T. Autismus: od teorie k výchovně vzdělávací-vzdělávací intervenci.
Praha: Scientia, 1998. 169 s. ISBN 80-718-3114-X
PŘINOSILOVÁ, D. Speciálně pedagogická diagnostika. In Pipeková, J. (ed.)
Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. 404 s. ISBN 80-7315-1200
THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál. 2006. 453 s. ISBN
80-7367-091-7
Literatura
42
VERMEULEN, P. Autistické myšlení. Praha: Grada, 2006. 130 s. ISBN 80-2471600-3.
VOSMIK, M., BĚLOHLÁVKOVÁ, L. Žáci s poruchou autistického spektra v
běžné škole: možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Praha: Portál, 2010, 197 s. ISBN
978-807-3676-872.
Elektronické zdroje:
AUTISMO BURGOS. [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.autismoburgos.org/>.
ČERNÁ, L.: Domácí vzdělávání dětí na druhém stupni možná dostane zelenou
[online].
2013
[cit.
2013-2-8].
Dostupné
z WWW:
<http://pomocvdomacnosti.cz/domaci-vzdelavani-deti-na-druhem-stupnimozna-dostane-zelenou/>.
EDUin: Česko mluví o vzdělání. [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné
z WWW: <http://www.ceskomluvi.cz/>.
Charta práv osob s autismem [online]. 1992. [Cit. 2013-2-2]. Dostupné z
WWW:
<http://autistik.cz/content/download/461/2846/file/sbornik_Autistik_2.pdf>.
INCLUSION IRELAND: Order of Business: Criminal Justice (Withholding of
Information on Crimes against Children and Intellectually Disabled Persons)
[online].
[cit.
2013-8-16].
Dostupné
z WWW:
<http://www.inclusionireland.ie/content/dail-reports/124/14-july-2011/>.
INCLUSION IRELAND: Parliamentary questions [online]. [cit. 2013-8-21].
Dostupné
z WWW:
<http://www.inclusionireland.ie/content/dailreports/210/08-july-2010/>.
INCLUSION IRELAND: Supporting children with special education needs
[online].
[cit.
2013-8-15].
Dostupné
z WWW:
<http://www.inclusionireland.ie/content/dail-reports/114/22-september2011/>.
IRISH SOCIETY FOR AUTISM: About us [online]. 2012 - 15 [cit. 2013-07-14].
Dostupné z WWW: <http://autism.ie/?page_id=63/>.
IRISH SOCIETY FOR AUTISM: Profile of The Irish Society for Autism [online].
2012 [cit. 2013-07-13]. Dostupné z WWW: <http://autism.ie/>.
Literatura
43
IRISH SOCIETY FOR AUTISM: Research [online]. 2012 - 15 [cit. 2013-07-14].
Dostupné z WWW: <http://autism.ie/?page_id=98/>.
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Irsko [online].
[cit.
2013-8-21].
Dostupné
z WWW:
<http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/irsko/>.
NATIONAL COUNCIL FOR SPECIAL EDUCATION: Frequently asked
questions.
[online].
2013
[cit.
2013-7-28].
Dostupné
z WWW:
<http://www.ncse.ie/for_parents/FAQs.asp>.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá
[online].
2009.
[Cit.
2013-2-2].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_-PRS_-I.pdf>.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola dvouletá
[online].
2009.
[Cit.
2013-2-2].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PRS_-II.pdf>.
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální
[online].
2008.
[Cit.
2013-1-21].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.nuv.cz/file/134>.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením [online]. 2005. [Cit. 2013-122]. Dostupné z WWW: <http://www.nuv.cz/file/138>.
RYTMUS o.s.: Co je inkluzivní vzdělávání. [online]. 2010 [cit. 2013-01-5].
Dostupné z WWW: <http://www.inkluze.cz/inkluzivni-vzdelavani/inkluzivnivzdelavani/>.
SPECIAL EDUCATION SUPPORT SERVICE [online]. 2007 [cit. 2013-8-15].
Dostupné z WWW: <http:// http://www.sess.ie/>.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením [online]. 2006 [cit. 2013-212].
Dostupné
z WWW:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/umluva-o-pravech-osob-sezdravotnim-postizenim--70247/>.
Vyhláška MPSV ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona o sociálních službách [online]. [Cit. 2012-5-12]. Dostupné z WWW:
<http://www.uplnezneni.cz/vyhlaska/505-2006-sb-kterou-se-provadejinektera-ustanoveni-zakona-o-socialnich-sluzbach/>.
Literatura
44
Vyhláška MŠMT ČR č. 72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb
ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
[online].
[Cit.
2012-12-16].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1>.
Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů
se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně
nadaných, ve znění pozdějších předpisů [online]. [Cit. 2012-12-16]. Dostupné z
WWW: <http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-73-2005-sb-1>.
VZDĚLÁVÁNÍ s. r. o: Workshop: Irská republika, The Irish Society for Autism
[online]. 2013 [cit. 2013-8-22]. Dostupné z WWW: <http:/www.vzdelavanisro.eu/realizovane-projekty/mezinarodni-projekt/konference/prvnimezinarodni-konference-praha-28-2-1-3-2013/workshop-irska-republika/>.
VZDĚLÁVÁNÍ s. r. o: Materiály ke stažení: Autismo Burgos [online]. 2013 [cit.
2013-8-22]. Dostupné z WWW: http://www.vzdelavani-sro.eu/realizovaneprojekty/mezinarodni-projekt/konference/druha-mezinarodni-konferencebrno-14-a-15-listopadu-2013/materialy-ke-stazeni/
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. [Cit.
2013-1-13]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-znenizakona-c-561-2004-sb>.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online]. [Cit. 2013-1-19].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf>.
4.2 Další doporučená literatura a zajímavé odkazy
Stránky partnerů projektu:
http://www.autismoburgos.org/
http://autism.ie/
National Association for People with an Intellectual Disability:
http://www.inclusionireland.ie/
Organizace zabývající se autismem ve světě:
The National Autistic Society http://www.autism.org.uk/
Autism Society http://www.autism-society.org/
The Autism Research Institute http://www.autism.com/
Literatura
Autism-Europe http://www.autismeurope.org/
The World Autism Organization http://www.autismkey.com/autismorganizations/
AUTISM SPEAKS http://www.autismspeaks.org
WAAD http://www.autismspeaks.org/what-autism/world-autismawareness-day
WAO http://www.worldallergy.org/
Organizace zabývající se autismem v ČR
ADVENTOR, o.s. http://www.adventor.org/
ALENKA o.s. http://www.alenka-os.cz/
APLA http://www.apla.cz/
AUT-Centrum o.p.s. http://www.aut-centrum.cz/
AUTISTIK http://www.autistik.cz/
JAN Olomouc http://www.jan-olomouc.cz/
ProCit, o.s. http://www.http://autismusprocit.cz
Rain-Man http://www.rain-man.cz/
ZA SKLEM, o.s. http://www.zasklem.com/
Portál o poruchách autistického spektra:
http://www.autismus.cz/
45
Fotodokumentace
46
Fotodokumentace
Burgos - denní centrum
A Burgos - denní centrum
Obr. 2
Kuchyně s piktogramy
Obr. 3
Nová část denního centra, diagnostická místnost pro předškoláky
47
Burgos - denní centrum
Obr. 4
Místnost pro nácvik lékařské prohlídky
Obr. 5
Piktogramy pro znázornění bolesti
48
Burgos - rezidence I
B Burgos - rezidence I
Obr. 6
Expertní skupina se zástupci partnerů před rezidencí I
Obr. 7
Jeden z pokojů obyvatel rezidence
49
Burgos - rezidence II
C Burgos - rezidence II
Obr. 8
Expertní tým se zástupci partnera před rezidencí II
Obr. 9
Herna s posilovnou
50
Burgos - škola
D Burgos - škola
Obr. 10
Prostory třídy
Obr. 11
Informační nástěnka
51
Burgos - škola
Obr. 12
Třída pro muzikoterapii
Obr. 13
Relaxační místnost
52
Burgos - škola
Obr. 14
Nástěnka s piktogramy s tematikou lékařství
Obr. 15
Třída pro výuku
53
Irsko - pracovní náplň
E Irsko - pracovní náplň
Obr. 16
Rukodělná vánoční dekorace určená k prodeji
Obr. 17
Umělecká dílna
54
Irsko - pracovní náplň
Obr. 18
Systém pro umístění nářadí v dílnách
55
Irsko - život na farmách
F Irsko - život na farmách
Obr. 19
Dunfirthova farma
Obr. 20
Dunfirthova farma
56
Irsko - život na farmách
Obr. 21
Ve skleníku na Dunfirthově farmě
57
Irsko - život na farmách
Obr. 22
Zvířata na farmě
Obr. 23
Zvířata na farmě
58
Irsko - život na farmách
Obr. 24
V prostorách jednoho z domů na Dunfirthově farmě
Obr. 25
Zahrada klidu na Dunfirthově farmě
59
Download

Odborná studie 1. část