MECHANISMY ŘÍDÍCÍ CHOVÁNÍ
2
Chování zvířat je
řízeno interakcí
vnitřního vyladění
se spouštěcími
podněty
3
4
1
MECHANISMY ŘÍDÍCÍ CHOVÁNÍ
♂
♀
Spouštěcí podněty
můžou být poměrně
jednoduché,
schematické – např.
rozlišování pohlaví u
koljušky tříostné
1. Role podnětů v řízení chování
Spouštěcí podněty
můžou být poměrně
jednoduché,
schematické
1. Role podnětů v řízení chování
Supernormální
podněty:
podnět s extrémně
zdůrazněnou
vlastností, který je
účinnější než
přirozený podnět
2. Vliv vnějších podnětů na vyladění
Příklad: vliv „diváků“ na agresivní vyladění
Bojovnice pestrá
(Betta splendens)
Míra agresivity mezi dvěma
samci podle přítomnosti diváka
♀
♂
4. Role vyladění v řízení chování
Příklad: tzv. emocionální předpojatost ve vnímání
(„emotional cognitive bias“)
Testovací podněty
Původní podněty
NEjedlý
červ
jedlý
červ
obohacené
prostředí = dobrá
nálada ->
optimistická
reakce na neutr.
podněty
chudé prostředí =
špatná nálada ->
pesimistická
reakce na neutr.
podněty
3. Vliv vnitřních faktorů na vyladění
Příklad: vliv fáze menstruačního cyklu na preferenci soupeřivějších mužů
Preference pro
soupeřivější muže
jako krátkodobé
partnery
(dle videointerview)
Některé modely motivace
„Psychohydraulický“ model motivace dle Konrada Lorenze
Stále přitékající „vnitřní
energie“ pro dané chování
Motivace
pro jiné
chování
Vnější
podnět
Některé modely motivace
Zpětnovazební model, apetitivní chování
pozitivní
zpětné vazby:
efekt
„rozehřívání
se“
chování
vyhledávájící
správný podnět
chování spouštěné
podnětem
Negativní
zpětná vazba:
dosažení cíle
snižuje
motivaci
Některé modely motivace
Zpětnovazební model, posilování pomocí pozitivních emocí
Skutečná
hodnota
pozitivní
zpětná vazba: chování
vedoucí k cíli vede k
pozitivním emocím, a
proto je opakováno
Požadovaná
hodnota,
setpoint
„Wanting“ vs. „liking“
nemusí být
ve shodě: zvýšený
dopamin v nucleus
accumbens zvyšuje u
potkanů „wanting“, ale
nikoli „liking“
„wanting“
„liking“
Abnormální chování
prostředí zcela odlišné od přirozeného -> neadaptivní chování
Hlad
Omezení
pohybu
Žádná
podestýlka
Apetitivní potravní chování
nevede k cíli
Stereotypní
hryzání trubek
Zpětná vazba chování na fyziologii
Produkce
mléka
katabolismus
Zvýšená
produkce
mléka
Příjem
mléka
Častý odběr
mléka
Růst
Nízká
hladina
inzulínu
Častější
sání
KOMUNIKACE
• Komunikace = ovlivnění chování druhých
prostřednictvím jejich smyslů
• Důležité otázky v komunikaci:
• jaká informace je v komunikaci obsažena?
• kdo je příjemce?
• kdo má z komunikace prospěch?
Vzorec chrochtání během
kojení
Milk
ejection
Massage
starts
grunts/s
• Info o
• Identitě
• Lokaci
• časování
1.0
-180
-120
-60
„Začínám kojit“
0
120
„spustím mléko“
Seconds
60
Chrochtání prasnice - odesílatel i
příjemce mají prospěch
odesílatel
příjemci
Chrochtání prasnice - příjemce má
prospěch, odesílatel ne
odesílatel
příjemce
Odesílatel má prospěch, příjemce ne
Evoluční chápání komunikace
Signalizace je:
prospěšná pro
odesílatele
škodlivá pro
odesílatele
prospěšná pro
příjemce
PRAVÁ
KOMUNIKACE
ODPOSLOUCHÁVÁNÍ
škodlivá pro
příjemce
MANIPULACE
JEDINEC
POPULACE
PROSTŘEDÍ
ultimátní rovina
úspěch reprodukce
funkce
CHOVÁNÍ
genofond
(spouštěcí)
podněty
podněty
vývin jedince
dědičné vlohy
prostředí během
ontogeneze
proximátní rovina
vyladění
Download

Řízení chování