GEODETICKÝ
a KARTOGRAFICKÝ
et
0l
10
obzor
OD 1. 1. 2013
ČASOPIS PŘECHÁZÍ NA ELEKTRONICKOU PODOBU
BEZPLATNĚ
KE STAŽENÍ NA
www.egako.eu
Český úřad zeměměřický a katastrální
Úrad geodézie, kartografie a katastra
Slovenskej republiky
12/2012
Roč. 58 (100)
o
Praha, prosinec 2012
Číslo 12 o str. 273–296
Cena 24,– Kč
1,– €
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, 2. str. obálky
S:200 mm
Viac informácií o Trimble R10 nájdete na trimble.com/
R10showcase.
© 2012, Trimble Navigation Limited. Všetky práva vyhradené. Trimble znak a logo sú obchodné značky Trimble Navigation Limited, registrované
v Spojených Štátoch a iných krajinách. Všetky ostatné značky sú vlastníctvom príslušných vlastníkov. SUR-208-SK
T:297 mm
Nezáleží na tom, kde pracujete. Úplne nový prijímač GNSS
Trimble R10 zjednodušuje a zrýchľuje meranie tak ako
nikdy predtým. Trimble R10 používa elektronickú libelu
na zvýšenie presnosti a kvality nameraných údajov. Pritom
je ľahší a ergonomickejší, takže sa vám bude v teréne
merať ešte ľahšie. Naviac, prijímač ponúka celý rad úplne
nových technológií, ktoré sa v blízkej dobe stanú pre vás
nepostrádateľnými. Trimble R10 poskytuje nové možnosti
merania GNSS!
S:290 mm
ĽADOVÝ VIETOR.
KLZKÉ PODRÁŽKY.
25 METROV NAD PRIEPASŤOU.
V TAKOMTO PROSTREDÍ
SA CÍTIME AKO DOMA.
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 001
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 273
Obsah
Ing. Pavel Franek, Mgr. Hana Franková
Ověřování parametrů přesnosti měření délek
s pasivním odrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274
ZAUJÍMAVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289
Ing. Tomáš Cajthaml
Možnosti uplatnění dat laserového skenování
v katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281
OZNÁMENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291
OSOBNÍ ZPRÁVY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO
KALENDÁRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ
PRAXE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285
Nová podoba časopisu od roku 2013
Vážení čtenáři,
jak jsme Vás již informovali v GaKO, 2012, č. 9, z rozhodnutí vydavatelů, tedy ČÚZK a ÚGKK SR, bude od 1. 1. 2013
časopis GaKO publikován pouze ve formátu *.pdf na samostatné webové stránce www.egako.eu. Časopis tak bude dostupný pro každého zdarma, stejně jako jsou na webu ČÚZK – http://archivnimapy.cuzk.cz/ – dostupná všechna čísla vyšlá od
roku 1913. Nově bude možné od roku 2013 též vyhledávat články publikované v GaKO i v databázi Geografické bibliografie ČR online na http://www.geobibline.cz/cs.
Velkým přínosem bude plná barevnost časopisu, což přispěje ke zvýšení vypovídací schopnosti obrázků, grafů a příloh.
Uvedená forma bude také vyhovovat současným internetovým prohlížečům a čtečkám elektronických knih. Ruší se předplatné, honoráře za články i odměny za lektorování.
Samozřejmostí bude i nadále pravidelná činnost redakce a redakční rady. GaKO zůstane recenzovaným odborným
a vědeckým časopisem, vydávaným každý měsíc, plnícím rovněž funkci výchovně-vzdělávací a společenskou pro odborníky
z oblasti geodézie, kartografie a katastru nemovitostí, kteří působí ve státní správě, ve výzkumu, ve školství i v komerčních
zeměměřických firmách.
Redakce
GaKO v roce 2013 vychází:
elektronicky ve formátu *.pdf
bezplatně
plnobarevně
http://www.egako.eu
http://archivnimapy.cuzk.cz/
http://www.geobibline.cz/cs
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 002
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
274 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Ověřování parametrů přesnosti
měření délek s pasivním odrazem
Ing. Pavel Franek,
Institut geodézie a důlního měřictví,
Hornicko-geologická fakulta, VŠB – TU Ostrava,
Mgr. Hana Franková,
Institut environmentálního inženýrství,
Hornicko-geologická fakulta, VŠB – TU Ostrava
528.35/51
Abstrakt
Posouzení vhodnosti využití dálkoměrů s pasivním odrazem v inženýrské geodézii. U totální stanice Leica TCR 1201+
jsou hodnoceny faktory, jež mají vliv na přesnost délkového měření. Dále je zjišťován soulad experimentálně zjištěných směrodatných odchylek s hodnotami přesnosti měření udávanými výrobcem testovaného přístroje. Je zkoumán
vliv záměry na různé barvy a typy povrchů a vliv záměry na cíle s nekolmým horizontálním úhlem dopadu měřicího
paprsku.
Verification of Parameters of Length Measurements with Passive Reflection
Summary
Assessing the suitability of using reflectorless distance meters in engineering geodesy. For Leica TCR 1201+ total station
factors affecting the accuracy of length measurements are evaluated. Further the compliance of experimentally detected
standard deviations with measurement accuracy value stated by the producers of the tested equipment has been assessed.
The influence of the sight line regarding different colours and types of reflective surfaces so as regarding targets with a
non-perpendicular incident angle of the measuring beam is being examined.
Keywords: total station, standard deviation, passive reflection, measuring beam
1. Úvod
2.1 Dálkoměrná základna
V geodézii se v každodenní měřické praxi setkáváme s nutností záměr do těžce přístupných míst, a tak na potřebu využití dálkoměrů totálních stanic s pasivním odrazem narážíme
stále častěji. Jako u každého měřického přístroje a měřidla
je zjišťování přesnosti a kalibrace laserových dálkoměrů
nezbytnou součástí jejich použití. Pro tuto práci byl experimentálně posuzován vliv odrazu laserového paprsku dálkoměru od různých typů povrchů, pro které byly určeny směrodatné odchylky měření a součtové konstanty měřické sestavy. Dále byla posouzena spolehlivost délkového měření
s rostoucími horizontálními úhly stočení mezi osou dálkoměrného paprsku a testovaným vzorkem. Měření bylo provedeno jen se stáčením vzorků kolem vertikální osy, jelikož
použitý testovací držák neumožňuje naklápění kolem horizontální osy. Dá se však předpokládat, že naklápěním kolem
horizontální osy lze dojít k obdobným závěrům. Testovací
měření byla provedena na dálkoměrné základně Vysoké
školy báňské – Technické univerzity v Ostravě – Porubě
(VŠB-TU). K měření byla zvolena totální stanice Leica
TCR 1201+.
Experimentální měření pro stanovení testovaných vlivů na
délkové měření byla prováděna na základně (obr. 1) nacházející se u Hvězdárny a planetária Johanna Palisy VŠB-TU,
spadající pod Institut geodézie a důlního měřictví. Základna
je stabilizována podél vrstevnice o výškové kótě 250 m a z převážné části je chráněna lesním porostem. Na základně o délce
251,62 m je osazeno 7 pilířů v rozestupech 14,06 m – 18,94 m
– 31,98 m – 44,04 m – 68,92 m – 73,68 m.
Stabilizace pilířů je provedena vybetonovanou pažnicí
o průměru 0,4 m do hloubky 1,3 m a průměru základu pilíře
0,7 m, s výškou nad terénem zhruba 0,7 m – 1,4 m odpovídající výškové kótě základny. Vodorovné hlavy pilířů jsou
osazeny kovovou měřickou značkou s ryskami (obr. 2).
Rozměrová stabilita základny se v pravidelných intervalech
ověřuje kontrolním měřením. Úseky základny se určují metodou měření délek ve všech kombinacích. Vyrovnáním metodou nejmenších čtverců se přesnost určení jejich délky charakterizuje směrodatnou odchylkou velikosti řádově 1,0 mm.
2. Metodika testování vybraných faktorů ovlivňujících
přesnost délkového měření bez použití odražečů
Experiment se zabývá přesností délkového měření stanovením vlivu dopadu dálkoměrného paprsků na svislé rovinné
vzorky (cíle) různé barvy a s různými povrchy a stanovením
vlivu úhlu dopadu měřícího paprsku na stáčený cíl.
2.2 Testovaný přístroj
Pro účely experimentálního měření byla vybrána moderní
totální stanice Leica TCR 1201+ (tab. 1 a obr. 3).
2.3 Držák testovacích vzorků
Pro fixaci vzorků do stabilní polohy, umožňující testovací měření, bylo nutno použít speciální držák. Pro snížení nepřesnosti
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 003
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
z urovnání roviny povrchů vzorků totožně se svislou osou
držáku, který byl ustavován nad měřickou značkou na jednotlivých pilířích dálkoměrné základny, byl vyprojektován
a ve strojní dílně Bastro vyroben speciální držák (obr. 4),
jehož konstrukce je vhodně přizpůsobena k použití na měřickém trnu a třínožce firmy Leica, s důrazem na minimalizaci
excentricit. (Držák se v průběhu měření přesouval s trnem
do pevně ustavených třínožek na celou dobu experimentu.)
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 275
Strojírenská výroba umožňuje přesnost provedení v řádu
setin mm, na základě čehož můžeme konstrukční chybu z excentricity svislé vertikální osy držáku, s ohledem k řádu přesnosti testovacího měření délek, zanedbat. K testování vlivu
přesnosti měření délek v souvislosti se stáčením testovaných
vzorků kolem svislé osy byl použit plastový úhloměr, který
byl v průběhu měření vodorovně osazen na měřickém trnu
nesoucím testovací držák.
2.4 Testované vzorky
K testování přesností měření délek laserovými dálkoměry bylo
účelově vybráno 18 vzorků různých barevných odstínů RAL
(celosvětově uznávaný standard pro stupnici barevných odstínů) se strukturou se lišícími povrchy. Velikost vzorků, odpovídající konstrukci držáku, byla 0,2 x 0,2 m. Pro posouzení
vlivu barvy povrchů na přesnost měření délky bylo použito
7 dřevotřískových destiček s hladkým povrchem, na které
byla aplikována matná vrstva syntetické barvy, viz tab. 2.
Pro posouzení vlivů typu povrchů na přesnost měření byly
zvoleny terče s hladkou, přírodní (mírně drsnou) a zrnitou strukturou povrchů. S hladkou strukturou povrchů byly (mimo uvedené) použity vzorky kachliček (glazované dlažby) a pozinkovaný plech. Mezi vzorky s přírodní strukturou byly zařazeny
azbestová deska, hoblovaná dřevěná deska a zkorodovaný ocelový plech. Vzorky se zrnitým povrchem byly zastoupeny fasádními deskami (vzorky jemnozrnných omítek fasád Weber
aplikované na polystyrénové desce) a vzorkem z expandovaného
polystyrénu EPS100. Barevné terče, kachlíky a vzorky fasád byly
pro možnost srovnání zastoupeny v modré, bílé i žluté barvě.
Obr. 1 Dálkoměrná základna
Obr. 2 Měřická značka
Tab. 1 Technické parametry laserového dálkoměru stanice Leica TCR 1201+ [1]
Dosah dálkoměru
silně nasvícený objekt
objekt ve stínu
objekt ve tmě
na vzorek „Kodak Gray Card“ - odrazivost 90%
200 m
300 m
více než 400 m
na vzorek „Kodak Gray Card“ - odrazivost 18%
100 m
150 m
více než 200 m
Rozsah měřitelnosti
1,5 m – 760 m
Přesnost měření (dle ISO 17123-4) / doba měření
0-500 m
2 mm + 2.10-6/ 3-6 s, max 12 s
více než 500 m
4 mm + 2.10 -6/ 3-6 s, max 12 s
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 004
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
276 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Obr. 3 Totální stanice Leica TCR 1201+ [1]
datných odchylek měření. Pro eliminaci chyb z excentricity
přístroje a signálu byly na pilířích před začátkem observací
ustaveny třínožky orientované vždy v jednom směru. Pro
každý úsek se přesouval pouze držák upevněný na měřickém
hrotu nasazovaný do třínožky, přičemž třínožky zůstaly urovnány nad bodem po celou dobu měření. V průběhu měření
byl kladen důraz na kompenzaci vlivů prostředí, proto byly
určovány a do totální stanice zadávány hodnoty teploty, tlaku
a vlhkosti vzduchu pro vyloučení atmosférických vlivů. Testované vzorky byly v průběhu měření urovnávány ve vodorovné rovině do kolmice k ose měření, kterou tvořily pilíře
osazené totální stanici a testovaným vzorkem. Na střed testovaných vzorků bylo z důvodu eliminace případné chyby,
vzniklé nedodržením kolmosti testovaného vzorku a záměrné osy, cíleno pomocí rysek záměrného kříže dalekohledu, které při správném zacílení procházely reflexními značkami držáku. Po dokončení každého cyklu měření byl vyměněn testovaný vzorek a postup byl stejným způsobem opakován. Pro porovnání výsledků bylo provedeno také měření
na odrazný hranol.
3.1 Matematický model zpracování výsledků
Z naměřených hodnot byly pro jednotlivé měřické sestavy
(přístroj + testovaný vzorek) vyhodnoceny a graficky znázorněny experimentálně zjištěné směrodatné odchylky měření a součtové konstanty (součet všech konstantních systematických chyb způsobených různými druhy zpoždění signálů v elektrických obvodech přístroje a systematickou chybou měřeného časového intervalu nebo fázového rozdílu) [2].
Byla posouzena závislost změn velikosti odchylek v určení
délky na rostoucí měřené vzdálenosti. Porovnání experimentálně zjištěných a výrobci uváděných kriterií přesnosti délkového měření v režimu měření délek s pasivním odrazem
bylo provedeno statistickým porovnáním hypotéz s Pearsonovým rozdělením. Testované vzorky, u nichž experimentálně zjištěná směrodatná odchylka přesahovala výrobcem
udávanou přesnost měření, jsou v tab. 3 označeny tučně.
Obr. 4 Testovací držák
Tab. 2 RAL testovaných vzorků
barva terče
odstín RAL
modrá
5012
bílá
9010
žlutá
1021
zelená
6018
černá
9005
šedá
7032
červená
3020
3. Testování vlivu záměry na různé barvy a typy
povrchů na přesnost délkového měření
Testovací měření bylo provedeno v rámci dizertační práce
prvního z autorů na měřické základně obecně známou metodou „měření ve všech kombinacích“ (obr. 5) s nadbytečnými
měřeními, čímž ke každému testovanému vzorku vzniklo 21
měřených délek (z toho 15 nadbytečných). Pro vyloučení
hrubé chyby byly délky jednotlivých úseků základny měřeny v obou směrech. Z výsledku měření byly výpočetními
postupy stanoveny velikosti součtových konstant a směro-
3.2 Směrodatná odchylka měření
Pro posouzení přesností měření byla za kritérium přesnosti
zvolená experimentální směrodatná odchylka s měřené délky. Výběrové směrodatné odchylky s byly určeny z obecně
platného vztahu:
s=
√
[vv]
.
n´
(1)
Jmenovatel n´ udává počet nadbytečných měření (statisticky počet stupňů volnosti) [3]. Oprava v je určena jako
rozdíl měřené a nejpravděpodobnější hodnoty určované veličiny. K určení nejpravděpodobnější hodnoty nebyly použity
výsledky získané z měření na vzorky fasád a polystyrénu,
jelikož jejich hodnoty zjištěné testováním vykazovaly vyšší
odchylky, které byly patrně způsobené nižší přesností délkového měření s pasivním odrazem na drsné povrchy.
3.3 Statistický test
Na otázku, zda je vypočtená experimentální směrodatná odchylka s menší nebo rovna hodnotě zadané výrobcem nebo
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 005
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 277
Obr. 5 Schéma měření délek metodou ve všech kombinacích
Tab. 3 Sestava Leica - vzorek: určené součtové konstanty c
a směrodatné odchylky s délkového měření
c [mm]
s [mm]
černý terč
-1,5
3,9
šedý terč
-1,1
3,1
hranol Leica
-0,4
1,9
bílý terč
-0,4
2,1
modrá kachlička
-0,3
2,1
modrý terč
-0,3
2,2
zelený terč
-0,3
2,6
červený terč
-0,2
1,9
žlutý terč
0,2
1,6
pozinkovaný plech
0,3
1,7
azbestový terč
0,4
1,8
bílá kachlička
0,9
1,0
zkorodovaný ocelový plech
1,3
2,3
žlutá kachlička
1,5
2,2
dřevěný terč
1,6
1,0
modrá fasáda
2,1
2,1
žlutá fasáda
3,5
4,3
bílá fasáda
3,5
4,6
polystyrenový terč
8,7
10,2
vzorek
jiné další předem stanovené hodnotě σ, odpovídá statistický
test. V daném případě jsme zvolili Pearsonovo porovnání hypotéz dle [4], umožňující rozhodnutí, zda experimentální směrodatná odchylka s je menší nebo rovna dané teoretické
směrodatné odchylce σ na konfidenční úrovni 1 – α. (Pro hladinu významnosti α byla zvolena hodnota 0,05.)
Nulová hypotéza s ≤ σ není zamítnuta, jestliže je splněná
následující podmínka [4].
s≤σ×
√
2
χ1–α
(v)
,
v
(2)
kde χ 2 v je Pearsonovo rozdělení a v počet stupňů volnosti.
Výsledky jsou uvedeny v části 3.4.
3.4 Rekapitulace výsledků testování
Charakteristika přesnosti se vyjadřuje směrodatnou odchylkou měřené délky. Experimentálně vypočtená odchylka délkového měření byla pro všechny vzorky porovnaná se směrodatnou odchylkou měření uváděnou výrobcem testovaného
přístroje. K posouzení byla použita hypotéza, zda je experimentální směrodatná odchylka menší nebo rovna dané teoretické směrodatné odchylce udávané výrobcem. Výrobcem
udávaná přesnost měření byla překročena v pěti (v tab. 3
hodnoty označeny tučně, obr. 6) z devatenácti testova-
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 006
Geodetický a kartografický obzor
278 ročník 58/100, 2012, číslo 12
ných případů. Závislost velikosti odchylek měřených délek
od nejpravděpodobnější vypočtené hodnoty na rostoucí měřené vzdálenosti nebyla v experimentu u kolmých záměr
shledána.
Součtové konstanty představují systematickou chybu, nikoliv charakteristiku přesnosti. Do velikosti ± 1 mm je lze v porovnání s přesností měření s pasivním odrazem zanedbat.
V ostatních případech by u specifických měřických prací
s vysokými požadavky na přesnost měly být do výsledku
měření zahrnuty jako konstantní oprava.
V práci [5] je zkoumána přesnost měření délek s pasivním
odrazem na povrchy různých barev v souvislosti s odrazivostí povrchů. Měření byla provedena na stejné barevné
terče a na stejné dálkoměrné základně VŠB-TU jako měření
provedená v tomto výzkumu. Experiment byl proveden přístrojem Leica TCRP 1201, u nějž výrobce uvádí shodné
parametry přesnosti délkového měření jako u testovaného
přístroje Leica TCR 1201+. Experimentálně zjištěné součtové konstanty na identické typy testovaných vzorků nejsou shodné s konstantami zjištěnými testováním v tomto
výzkumu. Z porovnání výsledků vyplývá, že zjišťování
součtové konstanty, tedy kalibrace měřicí sestavy, by mělo
v případě požadavku na vysokou přesnost délkového měření s pasivním odrazem být prováděno vždy pro každou
měřicí sestavu a před každým měřením.
4. Testování přesností délkového měření za působení
vlivu stočení testovaných vzorků kolem svislé osy
Toto testovací měření bylo provedeno na téže měřické základně. Cyklus měření byl omezen pouze na záměry z výchozího pilíře č. 1, osazeného totální stanicí, postupně na
další pilíře, takže vznikly úseky 1-2, 1-3, 1-4, 1-5, 1-6, 1-7,
pro které byl vliv dopadu dálkoměrného paprsku na stočený
vzorek zjišťován. Držák testovaných vzorků byl doplněn
o vodorovný úhloměr tak, aby bylo možné jeho pravidelné
stáčení vůči záměrné přímce. Držák byl nejprve figurantem
urovnán do kolmé polohy k záměrné přímce a podle hrany
držáku byl nastaven úhloměr do pozice 0°. Následovala
série měření <0° až +75°> a <0° až –75°> v intervalu 15°.
Poté bylo provedeno nové ustavení držáku a úhloměru a série měření se opakovala. Atmosférické vlivy byly po celou
dobu měření kompenzovány zadáváním změřených hodnot
teploty, tlaku a vlhkosti do přístroje k automatické korekci
v časových intervalech 10 minut. Měření bylo z důvodu rozbíhavosti laserového svazku a jeho možné nerovnoběžnosti
se záměrnou osou provedeno v obou polohách dalekohledu.
Pro vyloučení hrubé chyby a získání statistického souboru
bylo měřeno s trojím opakováním. Na vzorek kolmý k záměrné přímce, tedy s úhlem stočení 0°, bylo zaměřováno ve
dvojnásobném počtu. Na každý vzorek na každém pilíři bylo
tedy provedeno 72 jednotlivých záměr.
4.1 Matematický model zpracování výsledků
Pro posouzení přesností měření byla jako kritérium zvolená
směrodatná odchylka výběrového souboru měření s. K vyhodnocení přesností měření byla použitá metoda „vyrovnání aritmetického průměru výběrového souboru měření přímých stejné
přesnosti“. Tento výpočet byl proveden pro každou měřenou
vzdálenost a stočení terče v obou směrech zvlášť. Za kritérium
přesnosti je považovaná vypočtená výběrová směrodatná odchylka souboru měření.
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Porovnání experimentálně zjištěných a výrobci uváděných
kriterií přesnosti délkového měření v režimu s pasivním
odrazem bylo provedeno stejně jako v předchozím případě
statistickým testem. Testovaná stočení, u nichž na hladině
významnosti α = 0,05 experimentálně zjištěná směrodatná
odchylka délkového měření přesahovala výrobcem udávanou
přesnost měření, jsou v obr. 7 označena popisem bílou barvou.
4.2 Směrodatná odchylka měření
Pro posouzení přesností měření byla jako kritérium zvolena
směrodatná odchylka výběrového souboru měření s, vypočtená z oprav v obecně známým vzorcem (1).
Oprava v je určena jako rozdíl měřené a nejpravděpodobnější hodnoty určované veličiny, za kterou byla považována
průměrná hodnota délky záměry na terč kolmý k záměrné
přímce (dále značeno jako úhel stočení terče 0°), která byla
pro zvýšení přesnosti zaměřena s dvojnásobným počtem
opakování.
4.3 Přehled výsledků testování
Pro měření s vysokými požadavky na přesnost vyplývá
z obr. 7 nevhodnost záměr na stočený cíl. Výrobcem udávaná směrodatná odchylka délkového měření (2 mm + 2.10 -6 )
je u testované hodnoty 75° překročena více než trojnásobně
ve všech případech. Z grafu rovněž vyplývá zvyšující se nepřesnost měření na stočené cíle, která souvisí i s rostoucí
délkou záměry.
Příspěvek [6] byl zaměřen na testování a kalibraci elektronických dálkoměrů s pasivním odrazem v laboratorních podmínkách. Nejistoty měření uvedené v citovaném příspěvku
s ohledem na délku měřické základny v zásadě odpovídají
směrodatným odchylkám zjištěným v tomto článku. Nesoulad
je však zjevný v hodnotách nejistot měření na terč pod úhlem
stočení 80°. Uvedený rozdíl v přesnosti měření je pravděpodobně způsoben použitím odlišného typu testovaného vzorku.
V článku [7] byl obdobný experiment proveden na destičku
se vzorky stáčenými kolem vertikální i horizontální osy. Výsledky poukazují na skutečnost, že s rostoucím úhlem stočení kolem obou os klesá přesnost měření. Závěry korespondují se zjištěním z našeho experimentu, kdy přesnost
délkového měření s rostoucím úhlem stočení kolem vertikální osy rovněž klesala.
5. Divergence laserového svazku
Laserové záření je v ideálním případě oproti světlu z jiných
zdrojů prostorově i časově koherentní. V běžných podmínkách však dochází k divergenci, tzn. průměr paprsků se s rostoucí vzdáleností zvětšuje. U polovodičových laserů (používaných v geodetických přístrojích) se pro snížení rozbíhavosti
vždy používá clonová optika, případně i teleskopická optika.
Jelikož žádný laserový paprsek nemá dokonale kruhový
průřez, je plošně energie paprsku různá. Detektory pracují na
principu odečtu energetického centra dopadajících paprsků.
Dosah měřicí vzdálenosti je tedy omezen velikostí povrchů
detektoru spolu s rozbíhavostí laserového paprsků [8].
Dálkoměr totální stanice Leica používá laserový paprsek
emitovaný ve viditelné části spektra. K pozorování laserové
stopy byl vyroben terč z milimetrového papíru, který jsme
umístili do testovacího držáku.
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 007
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 279
Obr. 6 Sestava Leica - vzorek: grafické znázornění součtových konstant
a směrodatných odchylek délkového měření
Obr. 7 Leica: směrodatné odchylky měřených délek na stočený terč
V souvislosti s provedeným testováním přesností délkového měření, za působení vlivu stočení testovaných vzorků
kolem vertikální osy, bylo provedeno pozorování divergence
měřícího laserového paprsků spolu s odečtením intenzity
vraceného signálu na detektor přístroje, což totální stanice
Leica v menu měření umožňuje přímo na displeji. Fotografické zachycení laserové stopy bylo provedeno pro všechny
testované vzdálenosti i stočení terče kolem svislé osy. Z fotografií jednoznačně vyplývá nárůst velikosti plochy laserové
stopy s rostoucí vzdáleností a rostoucím úhlem stočení.
Intenzita navráceného signálu byla vyhodnocena jako průměr z odečtených hodnot signálu zaznamenaného z měření
vzdálenosti se stočením terče v levém i pravém smyslu stáčení. Hodnoty intenzity jsou zaznamenány v tab. 4.
Velikost laserové stopy byla odečtena z osvětlené plochy
na fotografiích s odhadovanou přesností 5 %. Odečtené hodnoty jsou zaznamenány v tab. 5.
Závislost intenzity odraženého signálu vyhodnoceného
snímačem testovaného přístroje a závislost velikosti laserové
stopy na měřené vzdálenosti a úhlu stočení terče jsou graficky
znázorněny na obr. 8 a 9.
Závěry práce [9] potvrzují očekávané zjištění našeho experimentu, že se plocha stopy laserového paprsku v závislosti na
rostoucí měřené vzdálenosti a stočení vzorku zvětšuje. Z kontextu logicky vyplývá, že s rostoucí vzdáleností, a tudíž se zvětšující se plochou stopy, bude u přesného měření nutno uvažovat nejen vliv záměry na různé barvy a typy povrchů, ale také
tvar a členitosti plochy, na níž paprsek dálkoměru dopadá.
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 008
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
280 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Tab. 4 Intenzita odraženého signálu
0° [%]
±15° [%]
±30° [%]
±45° [%]
±60° [%]
±75° [%]
1-2
14,06
84,50
66,75
54,75
42,75
30,00
14,50
1-3
33,00
62,00
47,25
43,00
31,75
20,75
11,00
1-4
64,98
48,50
39,75
33,50
25,25
17,55
8,55
1-5
109,02
19,15
14,30
12,25
9,45
6,10
2,65
1-6
177,94
7,20
5,38
4,73
3,53
2,20
1,05
1-7
251,62
3,80
2,65
2,15
1,65
0,95
0,50
0° [cm2]
±15° [cm2]
±30° [cm2]
±45° [cm2 ]
±60° [cm2]
±75° [cm2]
pilíř
vzdálenost [m]
Tab. 5 Velikost laserové stopy
pilíř
vzdálenost [m]
1-2
14,06
0,25
0,25
0,25
0,30
0,50
0,75
1-3
33,00
0,75
0,75
0,75
0,80
1,00
1,50
1-4
64,98
2,00
2,00
2,00
2,50
3,00
8,00
1-5
109,02
4,50
4,50
5,00
5,50
6,00
10,00
1-6
177,94
8,00
8,00
10,00
11,00
12,00
20,00
1-7
251,62
25,00
27,00
28,00
35,00
37,00
64,00
i [%]
d [m]
Obr. 8 Závislost intenzity (i) signálu na měřené vzdálenosti (d) a úhlu stočení terče
LS [cm2]
2
2
2
2
2
2
d [m]
Obr. 9 Závislost velikosti laserové stopy (LS) na měřené vzdálenosti (i) a úhlu stočení terče
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 009
Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 281
6. Závěr
Podstatou provedeného výzkumu je posouzení vhodného využití dálkoměrů s pasivním odrazem v inženýrské geodézii.
Výsledky již naměřených experimentů reprezentují vhodnost
využití dálkoměrů s pasivním odrazem i k přesným geodetickým měřením, nicméně těmto by měla předcházet rekognoskace pracoviště a kalibrace měřící sestavy. Rekognoskací
a kalibrací zde zejména rozumíme stanovení požadované
přesnosti před začátkem měření, zjištění, na jaké typy povrchů budeme dálkoměrem zaměřovat a v případě potřeby
přesného měření nutně provést kalibraci dálkoměru a vzorku
povrchů pro zjištění součtových konstant a směrodatných
odchylek měření. Nezbytným předpokladem přesného měření je také stanovení a dodržení mezního úhlu záměry na nekolmý cíl. Hodnoty získané experimentálním měřením na
terč se stočením 75° se ukázaly pro praxi inženýrské geodézie jako naprosto nevyhovující, proto je před začátkem měření volba vhodného stanoviska důležitou součástí přípravy.
Největší nepřesnosti měření byly zjištěny testováním
vzorku polystyrénu. Přesto, že má bílou barvu, u které je
obecně známá vysoká odrazivost, byla hodnota směrodatné
odchylky přesnosti délkového měření udávaná výrobcem překročena několikanásobně. Zanedbání kalibrace by v tomto
případě vedlo ke znehodnocení výsledku přesného měření.
Záměry na terče s tmavými povrchy, tedy povrchy s nižší
odrazivostí, nevedly ke snížení přesnosti měření. U těchto
tmavých terčů však značně klesá dosah záměry.
Pro běžnou geodetickou praxi v terénu se délkové měření
s pasivním odrazem jeví jako plně vyhovující. Naše práce je
také ověřením postupů používaných na základně VŠB-TU
v Ostravě, která se používá ke kalibraci měřících sestav
„hranol – totální stanice“. Základna se jeví pro kalibrace dálkoměru s pasivním odrazem jako plně vyhovující.
Výsledky experimentu byly porovnány s výsledky uvede-
nými v obdobných pracích publikovaných jinými autory,
čímž byly naše závěry potvrzeny.
Pro budoucí výzkumy shledáváme význam ve stanovení
přesnosti měření ovlivněného náklonem cíle kolem vodorovné
osy a vyhodnocení společného vlivu stočení i náklonu.
LITERATURA:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
LEICA GEOSYSTEMS AG.: Leica TPS 1200+ Series High
performance Total Station. [Brochure.] 2009, s. 10.
MAZALOVÁ, J.: Měření a komparace měřidel a dálkoměrů.
[Učební texty.] Ostrava, Institut geodézie a důlního měřictví
VŠB – TU Ostrava 2002. 18 s.
HAMPACHER, M.–RADOUCH, V.: Teorie chyb a vyrovnávací
počet 10. [Skripta.] Praha, České vysoké učení technické v Praze,
Fakulta stavební 2004. 116 s.
ČSN ISO 17123-1: 2009 Optika a optické přístroje – Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů – Část 1:
Teorie.
MAZALOVÁ, J.–VALENTOVÁ, K.–VLČKOVÁ, L.: Testování přesnosti bezhranolového měření délek vybraných totálních
stanic firem Leica a Topcon. GeoScience Engineering, 56, 2010,
č. 1, s. 19-26.
JEŽKO, J.–SOKOL, Š.–BAJTALA, M.: Testovanie a kalibrácia
geodetických prístrojov. Acta Montanistica Slovaca, 12, 2007,
s. 390-397.
MAREŠOVÁ, J.: Testování totálních stanic s pasivním odrazem.
Geodetický a kartografický obzor, 47/89, 2001, č. 7, s. 150-158.
DAS, P.: Lasers and Optical Engineering. [Knižní publikace.]
New York, Rensselaer Polytechnic Institute, Electrical, Computer, and Systems Engineering Department 1991, s. 237-238.
ŠTRONEROVÁ, J.–ŠTRONER, M.: Testování totálních stanic
s pasivním odrazem III. Geodetický a kartografický obzor, 50/92,
2004, č. 8, s. 160-165.
Do redakce došlo: 26. 7. 2012
Možnosti uplatnění dat laserového
skenování v katastru nemovitostí
Lektoroval:
doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.,
FSv ČVUT v Praze
Ing. Tomáš Cajthaml,
Výzkumný ústav geodetický, topografický
a kartografický, v.v.i., Zdiby
528.44
Abstrakt
Laserové skenování je moderní zeměměřickou metodou, která nabízí rychlé a relativně levné možnosti získání prostorových dat za různými účely. V současnosti se používá tato metoda zejména pro zaměření různých dopravních sítí a urbanizovaných oblastí. Předmětem výzkumu se stalo zhodnocení možností využití této metody pro účely katastru nemovitostí.
Possibilities of Laser Scanning Data Application in the Cadastre of Real Estate
Summary
Laser scanning is a modern surveying technique that offers quick and relatively cheap option to obtain spatial data for
many purposes. Nowadays this method is used mainly for surveying of various transport networks and urban areas. The
research subject is evaluation of possible use of this surveying technique for the purposes of the cadastre of real estate.
Keywords: laser scanning, cadastre of real estate, surveying, point clouds
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 010
Geodetický a kartografický obzor
282 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat...
1. Úvod
Pozemní laserové skenování je novodobá metoda pořizování
prostorových dat prostřednictvím tzv. mračen bodů o souřadnicích ve 3D, které charakterizují snímané objekty zaměřitelné ze statických nebo mobilních laserových skenerů.
Statická metoda je určena zejména pro dokumentaci prostorově složitých objektů – budov a jejich detailů, průmyslových zařízení, tunelů, soch, viz také [5]. Mobilní laserové
skenování je potom laserové skenování prováděné z mobilních jednotek (automobilů, vlaků nebo lodí), v současnosti
především pro dopravní a urbanistické účely.
Mobilní (kinematické) laserové skenování se, jak využití
mobilních jednotek napovídá, využívá zejména pro zaměřování dopravních sítí, jakými jsou silnice, dálnice, cesty,
vodní toky, včetně jejich nejbližšího okolí a příslušenství. U
dopravních sítí je rozeznáváno zejména využití k analýzám
jejich infrastruktury, tj. k identifikaci dopravního značení,
poškození silnic, křížení cest s energetickými sítěmi atp. Často
jsou touto metodou zaměřovány a upřesňovány objekty datových sad obsahujících objekty přírodního charakteru (různé
překážky, skály, stromy) nebo objekty uměle vytvořené člověkem (výhybky, tunely a mosty). Sledování v přírodě se zaměřuje na rychle se měnící objekty, jakými jsou např. různá
stanoviště živočichů nebo erozní oblasti apod.
Možnosti využití pozemního laserového skenování lze
tedy podle [3] nebo [6] najít v oborech:
• architektura a dokumentace staveb,
• urbanismus, modelování zástavby a měst,
• dopravní stavby a tunely,
• energetika, potrubní a další průmyslové systémy.
Postup zpracování dat z laserového skenování včetně jejich předání odběrateli a včetně prováděných kontrol je na
obr. 1.
2. Výchozí stav a podmínky pro výzkum
Výzkumný projekt, realizovaný během roku 2011 ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, v.v.i., (VÚGTK) ve Zdibech, si stanovil za cíl vytvořit
funkční model, tj. platformu pro zodpovězení otázky, zda je
možné využívat data z laserového skenování pro katastrální
praxi. Výzkum se zaměřil na osvojení formátu dat a na eventuální návrh vhodného softwarového zabezpečení, včetně
možnosti využití systému MicroGEOS Nautil pro obnovu
katastrálního operátu.
Osvojení formátu dat bylo realizováno vzhledem k možnostem VÚGTK v prostředí MicroStation V8i SELECT
series 2. Tento produkt jako první z řady produktů Bentley
umí pracovat s mračny bodů, a to díky doplňku od firmy
Pointools, Ltd. Koncem roku 2011 byla data ověřena také prostřednictvím MicroStation Descartes, který by měl být do budoucna primárním nástrojem Bentley pro práci s mračny bodů.
Počátkem roku 2012 byly po konzultacích se zástupci
společnosti GEOVAP získány další zkušenosti z práce se
software GeoStore v.6, které bohužel nemohly být plně promítnuty do tohoto příspěvku. Software GeoStore obsahuje
speciální modul pro vektorizaci dat laserového skenování.
Prostřednictvím kombinace pohledů z různých úhlů umožňuje automaticky odečítat např. nejníže položené body, tj. jejich průmět na terén. Takováto aplikace je vhodná zejména
pro účely katastru nemovitostí (KN) a z těchto důvodů je také
v současnosti tato technologie předmětem pilotního projektu
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).
Obr. 1 Postup zpracování dat z laserového skenování
včetně jejich předání odběrateli a včetně prováděných
kontrol, s využitím podkladů z [6]
Mračna bodů byla poskytnuta také společností GEOVAP
ve formátu XYZ, tzn. již po kalibraci a transformaci do
S-JTSK. Data byla načtena a převedena do proprietárního
formátu POD a následně byly identifikovány vybrané lomové body v 3D. Identifikací objektů, lomových bodů a možnou digitalizací objektů, spolu s analýzou a možnostmi využití takto vzniklé datové sady, se zabývá část 3.
2.1 Vektorizace bodů a jejich převod z 3D do 2D
Pro účely projektu byla vybrána lokalita v katastrálním území
(k. ú.) Mladkov. V této oblasti je k. ú. vedeno formou analogové katastrální mapy. Toto území bylo zvoleno proto, aby bylo
možné modelově aplikovat výsledky v území bez digitální
katastrální mapy (DKM) či katastrální mapy digitalizované
(KMD), např. pro doplnění technologie přepracování katastrálního operátu do podoby KMD při eventuálním dalším
výzkumu apod.
V prostředí MicroStation SELECT series 2 bylo mračno
převedeno z formátu XYZ do proprietárního formátu POD
(vlastní formát společnosti Pointools, Ltd., plug-in využívá
společnost Bentley v produktu MicroStation, viz [4]). Dále došlo k vektorizaci/digitalizaci vybraných bodů z mračna bodů
do formátu 3D DGN – verze 8. Body, tj. vybrané, jednoznačně
identifikované lomové body, zejména budov, byly poté prostou konverzí převedeny ve stejném formátu do 2D DGN.
V těchto datech bylo možné identifikovat tyto různé objekty:
• budovy - zejména jejich rohy, ohraničení a další detaily,
jakými jsou okna, dveře atd.,
• vozovku,
• chodníky,
• osvětlení,
• elektrické vedení,
• dopravní značení,
• zeleň (stromy, keře) a další drobné detaily (zábradlí, lavičky apod.).
3. Analýza identifikovatelných objektů z dat pozemního
laserového skenování
K analýze obsahu KN jsou nejvíce využitelné souřadnice pevných předmětů a objektů s vynikající odrazivostí vysílaných
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 011
Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat...
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 283
vln laserových paprsků, více také v [5], tedy např. lomových
bodů budov, které jsou z mračen bodů nejlépe identifikovatelnými objekty KN. K identifikaci objektů bylo pro orientaci
využito také webových mapových služeb (WMS) pro katastrální mapy, načtených do systému MicroStation jako podkladová referenční vrstva. Další prohlížecí službou, která
sloužila jako podklad, byly snímky Ortofota České republiky
(ČR), pocházející z prohlížecí WMS Zeměměřického úřadu.
3.1 Analýza obsahu objektů
Celkem bylo na vzorku dat v oblasti (část obce Mladkov – část
intravilánu a část extravilánu, viz obr. 2 na 3. str. obálky)
identifikováno 26 možných budov, z toho tři nebylo možné
z laserového skenování identifikovat – neprostupnost vegetačního krytu a tvar terénu zabránila sběru dat. Pozemní mobilní laserové skenování je limitováno prostupností pokrytu
terénu skenovaných oblastí a vzdáleností od trajektorie osy
vozidla, zpravidla se mračno bodů ořezává ve vzdálenosti
cca 30 - 40 m. Většinu z 25 identifikovaných budov tvoří
budovy se třemi rohy, tj. bylo by nutné dourčit nebo dopočítat i čtvrtý roh, za předpokladu pravidelnosti budovy. Celkový zaznamenaný počet rohů byl 76, viz také tab. 1 a 2.
Tab. 1 Základní přehled identifikovaných rohů budov
ze vzorku mračna bodů
Počet identifikovaných budov
z mračna bodů/celkový počet
objektů budov dle ortofota
Statistika
Počet budov
25/28
Se 3 a více rohy
16/25
Se 2 rohy
9/25
Neidentifikovatelné
3/28
Počet rohů
Mimo nejlépe identifikovatelných objektů z mračna bodů
- budov, je dále možné identifikovat sloupy elektrického vedení, chodníky, vozovky, zábradlí, dopravní značení, které
již k obsahu KN nemají tak úzký vztah. Další, např. vlastnické hranice, by bylo vhodné signalizovat terči před samotným laserovým skenováním, v případě, že je vlastnická hranice jako taková laserovým skenováním neidentifikovatelná.
Pro takovou signalizaci se po konzultaci v rámci konference
[2] hodí nejlépe dřevěné kůly s kulovou plochou v horní
části.
V rámci výzkumu byly diskutovány a shledány tyto možné
příčiny neúplnosti datové sady pocházející ze zpracování
mračna bodů:
• hustota zástavby znemožňující prostupnost laserového
paprsku,
• příliš velká vzdálenost od osy trajektorie skenovacího
zařízení,
• nedostupnost terénu pro mobilní skenovací jednotku.
Tyto situace je vhodné doplnit zejména doměřením buď statickým laserovým skenerem, nebo klasickými geodetickými
metodami. To je možné provést dodatečně souběžně s procesem kancelářského zpracování dat - vektorizací 1).
3.2 Rozbor polohové přesnosti identických bodů
Vzhledem k řádově odlišné polohové přesnosti podkladů vektorizovaných bodů analogové katastrální mapy a identických
bodů z laserového skenování bylo provedeno také jejich
jednoduché porovnání z pohledu jejich absolutní polohové
přesnosti. Soubor identických bodů charakterizuje průměrná
polohová odchylka o velikosti 2,41 m. Rozptyl identických
bodů je 1,78 m 2 a směrodatná odchylka 1,33 m. Tyto výsledky, podrobněji a včetně postupu, lze najít v [1], víceméně
odpovídají dosavadním zjištěním polohové přesnosti vycházející z vektorizace a transformace dat původních katastrál1)
76
Jde o obdobný případ, kdy při použití klasických geodetických metod je nutné další stanovisko nebo pořad z důvodu zákrytu zaměřovaných objektů.
Tab. 2 Přehled identifikovaných objektů budov v k. ú. Mladkov
ID
Č. p.
stavební parcely
KN
Počet rohů budov
identifikovatelných
z laserového skenování
1
123, 129
2
2
124, 4/1
3
3
Č. p.
stavební parcely
KN
Počet rohů budov
identifikovatelných
z laserového skenování
15
140, 14
2
16
142, 16
6
125, 4/2
2
17
bez č. p., 8/2
2
4
134, 3
2
18
143, 308
3
5
4, 33
2
19
144, 19
3
6
3, 31
2
20
145, 20
4
7
2, 30/1
3
21
146, 208
5
8
bez č. p., 30/2
3
22
ost. plocha, 484/1
2
9
48, 790
3
23
bez č. p., 27
3
10
zahrada, 126/3
2
24
79, 347
neidentifikovatelná
11
49, 288
5
25
zahrada, 473/4
neidentifikovatelná
ID
12
50, 289
3
26
62, 361
4
13
ost. plocha, 22/1
neidentifikovatelná
27
63, 366
3
14
138, 12
4
28
trv. trav. porost, 464/2
3
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 012
Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat...
Geodetický a kartografický obzor
284 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Obr. 3 Statistika polohových odchylek (vlevo) na identických bodech budov a jejich jednoduchý histogram (vpravo)
ních map. Statistika polohových odchylek na identických bodech budov a jejich jednoduchý histogram jsou na obr. 3.
4. Analýza možností uplatnění laserového skenování
pro KN
Následující části jsou jednoduchou analýzou možností přebírání dat pocházejících z laserového skenování pro KN v podmínkách ČR. Přístup je založen na principech SWOT analýzy, nicméně vzhledem k dosud větší nevyjasněnosti tématu
a velkému množství neznámých je třeba hovořit o pouhé
analýze.
4.1 Silné stránky
Jako silné stránky z pohledu využití prostorových dat z laserového skenování pro účely KN je možné identifikovat tyto
přednosti:
• vysoká polohová přesnost mračna bodů a z toho vyplývající vysoká polohová přesnost vektorizovaných dat/bodů
v 2D i 3D,
• práce operátora ve 3D většinou záleží na vlastnostech/možnostech software, jak uživatelsky přívětivě umožní vektorizaci objektů,
• rychlý sběr dat umožňuje získání aktuálních dat a jejich
pravidelnou aktualizaci s krátkou časovou periodou,
• nízké a stále se snižující náklady na pořízení mračna bodů
mobilní pozemní laserovou skenovací jednotkou.
4.2 Slabé stránky
Slabé stránky jsou v tomto směru rozpoznány ve větším množství, což však v žádném případě neznamená, že jde o nepřekonatelné překážky. Na každou novou technologii je zapotřebí
reagovat a až zejména vytvoření konkrétních aplikací ukáže,
jak lze data zpracovávat. Jde tedy zejména o:
• nutnost vytvoření nástrojů pro usnadnění vektorizace dat,
resp. poloautomatickou nebo dokonce automatickou identifikaci objektů/bodů z mračna bodů, tzn. vývoj software
pro interpretaci mračen bodů je teprve na počátku vývoje,
zejména co se týká automatizovaného nebo poloautomatizovaného zpracování,
• jednoznačnost identifikace bodů na vlastnických hranicích - mimo rohů budov, které jsou velice dobře identifikovatelné, znamená např. vyznačení neznatelných/neviditelných vlastnických hranic bez plotu nebo zakrytých
hranic pozemků (je nutné využití zvláštních značek),
• nekompletní měřená oblast z důvodů zákrytů křovím, dalšími budovami, nedostupnost měření v nepřístupných
oblastech (extravilán, záhumenky) pak vyžaduje doměření/došetření klasickými geodetickými nebo jinými zeměměřickými metodami,
• zavedení kontrolních mechanismů, tj. nutnost vyhotovení
kontrolního měřického pořadu pro kontrolu na straně soukromých dodavatelských společností/třetích stran (z důvodu nedostupnosti signálu GPS může dojít k poruchám
v polohové přesnosti měřených podrobných bodů, to je
nutné kontrolovat, resp. napravit pomocí kontrolního polygonového pořadu - jistá forma post procesingu); s tím
souvisí i nutnost nastavení nových kontrolních mechanismů na straně správce/zadavatele pro přejímku těchto prostorových dat vznikajících novým způsobem.
4.3 Příležitosti
Příležitosti jsou velice důležitou stránkou při uplatnění dat
laserového skenování – mračen bodů, protože se jedná o novou moderní zeměměřickou metodu. Měly by být rozvíjeny
a aplikovány v oblastech zejména tematicky zpracovávaných
prostorových dat. Jako příležitosti je možné chápat (bez
ohledu na cenu pořízených dat z laserového skenování):
• možnost doplnění souřadnic polohy v KN (pro transformace, přepracování operátu do formy KMD, zpřesnění
dosavadního stavu KN),
• kontrolu kvality prostorových dat (nejen KN) - na úseky
s daty z laserového skenování je možné pohlížet jako na
vzorky dat, tj. jsou využitelné metodou vzorkování/přejímky dat pro analýzu polohové přesnosti vybraných objektů a spolu s ortofotomapou i pro kontrolu úplnosti
těchto dat (využitelné např. také pro ZABAGED),
• vývoj postupu obnovy katastrálního operátu (včetně přepracování), který bude vycházet z podkladů obsahujících
identické body získané z mračen, za účelem jejího zrychlení, zpřesnění,
• možnost využití technologie laserového skenování při
zeměměřické práci, např. veřejných zakázkách pro digitalizaci katastrálních map,
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah I
GEODETICKÝ
A KARTOGRAFICKÝ
OBZOR
ODBORNÝ A VĚDECKÝ ČASOPIS
ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO A KATASTRÁLNÍHO
A ÚRADU GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Redakce:
Ing. František Beneš, CSc. (vedoucí redaktor), Ing. Jana Prandová (zástupkyně vedoucího redaktora),
Petr Mach (technický redaktor)
Redakční rada:
Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně), Ing. Jiří Černohorský (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová,
doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová
Praha 2012
Vychází dvanáctkrát ročně
Svazek 58 (100), rok 2012
VYDÁVÁ
ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ
A ÚRAD GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
V NAKLADATELSTVÍ VESMÍR, SPOL. S R.O., PRAHA
SÁZÍ PETR MACH
TISKNE SERIFA, PRAHA 5
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah II
GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR
II
OBSAH
HLAVNÍ ČLÁNKY
BECK, J.–FRAŠTIA, M.–PLAKINGER, M.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . 194
BENEŠ, F.: Ne z mutného oka, z ruky pilné naděje svitne . . . 69
BENEŠ, F.: Geodetický a kartografický obzor v roce 2013 . . . 193
BENOVÁ, A.–KRCHO, J.: Problém presnosti modelovania georeliéfu na podklade diskrétnych bodových polí . . . 256
BLÁHA, J. D.–NOVOTNÁ, K.: Využití mentálních map
uživatelů při hodnocení turistických map . . . . . . . . . . . 87
BLÍN Jan–BLÍN Josef–MIKOLÁŠ, M.: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda,
Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
BLÍN Josef–BLÍN Jan–MIKOLÁŠ, M.: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda,
Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
BRAUN, J.–ŠTRONER, M.–TŘASÁK, P.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . . 226
BURIAN, J.–PAVELEC, L.–DOBRÁ, L.: Harmonizace
a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . . 25
CAJTHAML, T.: Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281
CIMBÁLNÍK, M.–KOSTELECKÝ Jan–ČEPEK, A.–
–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–
–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
ČEPEK, A.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–
–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
ČERNOTA, P.–STAŇKOVÁ, H.–NOVOSAD, M.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
DOBRÁ, L.–BURIAN, J.–PAVELEC, L.: Harmonizace
a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . . 25
DOUŠA, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
–ČEPEK, A.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–
–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
DUŠEK, R.–SKOŘEPA, Z.: Národní technická knihovna
z pohledu superelipsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
–ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–KOSTELECKÝ Jakub–
–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
FRANEK, P.–FRANKOVÁ, H.: Ověřování parametrů
přesnosti měření délek s pasivním odrazem . . . . . . . . 274
FRANKOVÁ, H.–FRANEK, P.: Ověřování parametrů
přesnosti měření délek s pasivním odrazem . . . . . . . . 274
FRAŠTIA, M.–BECK, J.–PLAKINGER, M.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . 194
GAŠINCOVÁ, S.–GAŠINEC, J.–GERGEĽOVÁ, M.:
Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej
jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . . 218
GAŠINEC, J.–GAŠINCOVÁ, S.–GERGEĽOVÁ, M.:
Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej
jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . 218
GERGEĽOVÁ, M.–GAŠINEC, J.–GAŠINCOVÁ, S.:
Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej
jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . 218
HEJDUK, T.–ROUB, R.–NOVÁK, P.: Využití dat
z tvorby nového výškopisu území České republiky
metodou leteckého laserového skenování při analýze
a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
HORŇANSKÝ, I.–HUDECOVÁ, Ľ.: Poznámky k vybraným aspektom súčasného legislatívneho zabezpečenia znaleckej činnosti v geodézii a kartografii . . . . . . . 50
HORŇANSKÝ, I.–HUDECOVÁ, Ľ.: Patrí rozhodovanie susedských sporov o priebehu hranice pozemkov
do kompetencie katastrálnych orgánov? . . . . . . . . . . . 107
HUDECOVÁ, Ľ.–HORŇANSKÝ, I.: Poznámky k vybraným aspektom súčasného legislatívneho zabezpečenia znaleckej činnosti v geodézii a kartografii . . . . . . . 50
HUDECOVÁ, Ľ.–HORŇANSKÝ, I.: Patrí rozhodovanie susedských sporov o priebehu hranice pozemkov
do kompetencie katastrálnych orgánov? . . . . . . . . . . . . 107
HUSÁR, K.: Zhodné zobrazenia pri zobrazovaní objektov krajiny ako areálov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
JAROŠ, J.–LYSÁK, J.: Detekce vybraných terénních
čar z dat leteckého laserového skenování . . . . . . . . . . 249
JEŽKO, J.: Niektoré výsledky z testovania optických
nivelačních prístrojov podľa STN ISO 17123-2:2010 . . . 21
KAPICA, R.–MICHALUSOVÁ, M.–SLÁDKOVÁ, D.:
Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
KOSTELECKÝ Jakub–PÁLINKÁŠ, V.–VAĽKO, M.:
Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5
č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
KOSTELECKÝ Jakub–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–NÁGL,
J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . 145
KOSTELECKÝ, Jan–CIMBÁLNÍK, M.–ČEPEK, A.–
–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–
–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
KRCHO, J.–BENOVÁ, A.: Problém presnosti modelovania georeliéfu na podklade diskrétnych bodových polí . . . 256
LEDERER, M.: Historie kyvadlových měření na území
České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
LYSÁK, J.–JAROŠ, J.: Detekce vybraných terénních
čar z dat leteckého laserového skenování . . . . . . . . . . . 249
MÁJOVSKÁ, H.: Na prahu roka 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . 2
MICHALUSOVÁ, M.–SLÁDKOVÁ, D.–KAPICA, R.:
Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
MIKOLÁŠ, M.–BLÍN Josef–BLÍN Jan: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda,
Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
NÁGL, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ
Jakub–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace
S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
NOVÁK,P.–ROUB, R.–HEJDUK, T.: Využití dat
z tvorby nového výškopisu území České republiky
metodou leteckého laserového skenování při analýze
a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
NOVOSAD, M.–STAŇKOVÁ, H.–ČERNOTA, P.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
NOVOTNÁ, K.–BLÁHA, J. D.: Využití mentálních map
uživatelů při hodnocení turistických map . . . . . . . . . . . 87
PÁLINKÁŠ, V.–KOSTELECKÝ Jakub–VAĽKO, M.:
Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5
č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
PAVELEC, L.–BURIAN, J.–DOBRÁ, L.: Harmonizace
a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . 25
PEŠEK, I.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ
Jakub–NÁGL, J.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . 145
PLAKINGER, M.–FRAŠTIA, M.–BECK, J.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . . 194
REDAKCE: Nová podoba časopisu od roku 2013 . . . . . . 273
REDAKCIA: Predstavujeme novú predsedníčku
ÚGKK SR Ing. Máriu Frindrichovú . . . . . . . . . . . . . . . 169
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah III
GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR
REDAKCIA: Nový podpredseda ÚGKK SR
Ing. Ľubomír Suchý uvedený do funkcie . . . . . . . . . . . 225
ROUB, R.–HEJDUK, T.–NOVÁK,P.: Využití dat
z tvorby nového výškopisu území České republiky
metodou leteckého laserového skenování při analýze
a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
SCHUMACHER, U.: Česko-saské polabské pohraničí
v zrcadle starých i novodobých map . . . . . . . . . . . . . . 155
SKOŘEPA, Z.–DUŠEK, R.: Národní technická knihovna
z pohledu superelipsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
SLÁDKOVÁ, D.–MICHALUSOVÁ, M.–KAPICA, R.:
Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
SMÍTKA, V.–ŠTRONER, M.: Zvýšení přesnosti 3D
skenování průměrováním opakovaných skenů . . . . . . 121
STANKOVÁ, H.–STRAKA, J.: Objektovo orientované
metódy klasifikácie obrazových údajov diaľkového
prieskumu Zeme . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
STAŇKOVÁ, H.–ČERNOTA, P.–NOVOSAD, M.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
STRAKA, J.–STANKOVÁ, H.: Objektovo orientované
metódy klasifikácie obrazových údajov diaľkového
prieskumu Zeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
ŠÍMA, J.: ČSN EN ISO 19111:2011 – významný nástroj
k terminologické harmonizaci souřadnicových systémů v ČR s Evropou a světem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–
–ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ
Jakub–NÁGL, J.–PEŠEK, I.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . 145
ŠTRONER, M.: K přesnosti volného stanoviska . . . . . . . 170
ŠTRONER, M.–BRAUN, J.–TŘASÁK, P.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . 226
ŠTRONER, M.–SMÍTKA, V.: Zvýšení přesnosti 3D
skenování průměrováním opakovaných skenů . . . . . . 121
ŠTRONER, M.–TŘASÁK, P.: Posouzení robustních
metod vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
TŘASÁK, P.–BRAUN, J.–ŠTRONER, M.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . 226
TŘASÁK, P.–ŠTRONER, M.: Posouzení robustních
metod vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
URBAN, R.: Řešení vnější orientace kamery ze čtyř
vlícovacích bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
URBAN, R.: Výpočet prvků vnější orientace kamery
ze třech vlícovacích bodů – metoda ředění voxelů . . . 103
VAĽKO, M.–PÁLINKÁŠ, V.–KOSTELECKÝ Jakub:
Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5
č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
VEČEŘE, K.: Současná krize je výzvou k větší efektivitě
i v naší práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
RUBRIKY
DISKUZE, NÁZORY, STANOVISKA
TRAURIG, M.: Otevřený dopis k 19. kartografické
konferenci v Bratislavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
LITERÁRNÍ RUBRIKA
BRAUN, J.: VÁCHAL, J.–NĚMEC, J.–HLADÍK, J. et al.:
Pozemkové úpravy v České republice . . . . . . . . . . . . . . 93
DUŠÁTKO, D.: HÁNEK, P.: Data z dějin zeměměřictví – 25 tisíc let oboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
HÁNEK, P.: VRUBEL, M. a kol.: Doly Nástup Tušimice – Důlní měřiči a geologové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
HÁNEK, P.: MÖSER, M.–MÜLLER, G.–SCHLEMMER, H.: Handbuch Ingenieurgeodäsie . . . . . . . . . . . . 165
III
KOSKA, B.: HAMPACHER, M.–ŠTRONER, M.: Zpracování a analýza měření v inženýrské geodézii . . . . . . 114
MACH, P.: SCHALANSKY, J.: Atlas odlehlých ostrovů . . . 165
ŠTRONER, M.: PROCHÁZKA. J.–JIŘIKOVSKÝ, T.–
–ZÁLESKÝ, J. et al.: Stabilita historických objektů . . . 164
URBAN, R.: SCHOFIELD, W.–BREACH, M.: Engineering surveying . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269
VOJTIČKO, A.: MAREK, J.: Po stopách Vojenského
zemepisného ústavu na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
MAPY A ATLASY
ČERNÝ, M.: Digitální kartografie ve Spojeném království . . . 32
GRIM, T.: Komenského mapa Moravy ve sbírkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . . . . . . 191
GRIM, T.: Výstava Turistické mapy Čech, Moravy a Slezska v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . 266
HAVLÍČEK, M.–MACKOVČIN, P.–SLAVÍK, P.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264
MACKOVČIN, P.–SLAVÍK, P.–HAVLÍČEK, M.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264
MACH, P.: Seminář Digitalizace mapových sbírek a archivů II se konal opět v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
MACH, P.: Seminář Přínosy nové technologie zpracování státního mapového díla se konal v Praze . . . . . . . . 36
MACH, P.: Veletrh Svět knihy 2012 v Praze . . . . . . . . . . 135
MACH, P.: Mapa roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
SKÁLA, P.: TOURMAP 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
SLAVÍK, P.–MACKOVČIN, P.–HAVLÍČEK, M.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264
VONDRÁKOVÁ, A.–VOŽENÍLEK, V.: Geoinformační
koncept syntetických tematických map . . . . . . . . . . . . 236
VOŽENÍLEK, V.–VONDRÁKOVÁ, A.: Geoinformační
koncept syntetických tematických map . . . . . . . . . . . . 236
NEKROLOGY
Zemřel Ing. Milan Klimeš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Zemřel prof. Ing. Miloš Cimbálník, DrSc. . . . . . . . . . . . 269
OSOBNÍ ZPRÁVY
Ing. Karel Večeře – 50 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
80 rokov Ing. Jozefa Mareka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
K 55. narozeninám doc. Ing. Václava Čady, CSc. . . . . . . . 93
K osmdesátinám doc. Ing. Miroslava Mikšovského, CSc. . . . 138
Ing. Hedviga Májovská skončila vo funkcii predsedníčky
ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
K šesťdesiatinám Ing. Jozefa Vlčka . . . . . . . . . . . . . . . . . 242
Skončenie funkcie podpredsedu ÚGKK SR Ing. Štefana
Nagya . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242
K živodnímu jubileu Ing. Zdenky Roulové . . . . . . . . . . . . 290
OZNÁMENÍ
HALOUNOVÁ, L.: Česká republika bude organizovat
XXIII. kongres ISPRS v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270
NEVOSÁD, Z.: Družicové metody v geodézii
a katastru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291
REDAKCIA: Zmena v redakčnej rade . . . . . . . . . . . . . . . . 43
SPOLOČENSKO-ODBORNÁ ČINNOSŤ
ČIŽMÁR, J.: 19. kartografická konferencia s medzinárodnou účasťou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah IV
IV
ČERNOHORSKÝ, J.: Slavnostní setkání při příležitosti
100. výročí vydávání časopisu GaKO . . . . . . . . . . . . . . 134
DVOŘÁČEK, P.: 20. konference GIS Esri v Praze . . . . . . 18
DVOŘÁČEK, P.: 15. ročník konference Internet ve státní
správě a samosprávě v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . 112
DVOŘÁČEK, P.: Konference GIVS 2012 – Geoinformace veřejného sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268
GRIM, T.: XXXII. sympozium z dějin geodézie a kartografie v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
HUDECOVÁ, Ľ.: Odborný seminár s medzinárodnou
účasťou Znalectvo v odbore geodézia a kartografia . . . . . 40
RUBEŠOVÁ, J.: 7. ples zeměměřičů se konal v Hradci
Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
ŠVÁB, O.: Workshop Galileo User Forum – Sběr prostorových dat pro potřeby mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
TERMINOLOGIE A SYMBOLIKA V GEODÉZII
A KARTOGRAFII
PRAŽÁK, J.: Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Z DĚJIN GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRU
DUŠÁTKO, D.: Šedesát let vojenské geodézie
v Dobrušce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
HÁNEK, Pavel ml.–HÁNEK, Pavel st.: Telčská nivelační
síť prof. J. Pantoflíčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
HÁNEK, Pavel st.–HÁNEK, Pavel ml.: Telčská nivelační
síť prof. J. Pantoflíčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO
KALENDÁRA
V č. 3 – str. 63, v č. 6 – str. 138, v č. 10 – str. 243,
v č. 12 – str. 291
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE
DVOŘÁČEK, F.: Délková kalibrační základna Nummela
ve Finsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
LUKEŠ, Z.–VYSKOČIL, Z.: Horizontální komparátor
pro systémovou kalibraci digitálních nivelačních přístrojů – realizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze
a v laboratoři Úřadu pro katastr a zeměměřictví v Kuala
Lumpur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
ŠÍMA, J.: Na pomoc autorům abstraktů, počítačových
prezentací a odborných textů v angličtině . . . . . . . . . . . . 285
VYSKOČIL, Z.–LUKEŠ, Z.: Horizontální komparátor
pro systémovou kalibraci digitálních nivelačních přístrojů – realizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze
a v laboratoři Úřadu pro katastr a zeměměřictví v Kuala
Lumpur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV
BEHULIAKOVÁ, M.: 29. odborné rokovanie geodetických a katastrálnych služieb štátov bývalej rakúskouhorskej monarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239
DOKOUPILOVÁ, S.: Plenární zasedání Stálého
výboru pro katastr v Evropské unii se konalo
v Kodani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
HOLOTA, P.–RADĚJ, K.: 26. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální v roce 2015
bude v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR
MACH, P.: České Budějovice přivítaly 16. ročník mezinárodního halového fotbalového turnaje zeměměřických a katastrálních úřadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
NÁGL, J.: Zasedání Evropské subkomise pro evropské
referenční systémy EUREF v Paříži . . . . . . . . . . . . . . . 240
POLÁK, P.: 11. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
PRESSOVÁ, J.: Pracovní setkání specialistů k problematice správy databází ZABAGED a ATKIS v Praze . . . 163
RADĚJ, K.–HOLOTA, P.: 26. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální v roce 2015
bude v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
TOMANDL, L.: FIG Working Week 2012 a XXXV. valné
shromáždění FIG se konaly v Římě . . . . . . . . . . . . . . . 161
TRAURIG, M.: Summit národních mapovacích agentur
se konal v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267
VACEK, T.: 32. Mezinárodní geografický kongres 2012
v Kolíně nad Rýnem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267
ZAJÍMAVOSTI
BENEŠ, F.: Vánočka ze Zdib chutnala . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
HLOUŠEK, P.: Utajený či objevený Chocholík? . . . . . . . . 95
STRIŽINCOVÁ, A.: Základné poludníky . . . . . . . . . . . . . 289
ZPRÁVY ZE ŠKOL
ČEPEK, A.: Seznam obhájených magisterských prací
na studijním programu Geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2011 . . . . . . . . . . 167
ČIŽMÁR, J.–KOPÁČIK, A.: Cena Samuela Mikovíniho – ocenenie Slovenskej technickej univerzity v Brav Bratislave udeľované významným osobnostiam technickej praxe a spoločenského života . . . . . . . . . . . . . . 241
FENCÍK, R.: Zoznam diplomových prác obhájených
absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej
fakulty STU v Bratislave v roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . 94
FENCÍK, R.: Zoznam dizertačných prác obhájených
absolventmi študijného odboru 39-31-9 geodézia a geodetická kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
FENCÍK, R.: Zoznam dizertačných prác obhájených
abolventmi študijného programu geodézia a kartografia
Stavebnej fakulty STU v Bratislave v rokoch 2010
a 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
KOPÁČIK, A.–ČIŽMÁR, J.: Cena Samuela Mikovíniho – ocenenie Slovenskej technickej univerzity v Brav Bratislave udeľované významným osobnostiam technickej praxe a spoločenského života . . . . . . . . . . . . . . 241
KOVAŘÍK, V.: Seznam závěrečných prací obhájených
na katedře vojenské geografie a meteorologie Univerzity obrany v Brně v letech 2010 a 2011 . . . . . . . . . . . . 43
OSTROCHOVSKÁ, M.: Memorandum Brno – Bratislava – Viedeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
ŠTRONER, M.: Seznam obhájených doktorských prací
na studijním programu Geodézie a kartografie na
Fakultě stavební ČVUT v Praze za roky 2010
a 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
STRÁNKOVÁNÍ ČÍSEL
č. 1 . . . . . . . . . . . . . str. 1–20
č. 2 . . . . . . . . . . . . str. 21–44
č. 3 . . . . . . . . . . . . str. 45–68
č. 4 . . . . . . . . . . . . str. 69–96
č. 5 . . . . . . . . . . . str. 97–120
č. 6 . . . . . . . . . . str. 121–144
č. 7 . . . . . . . . . . str. 145–168
č. 8 . . . . . . . . . . str. 169–192
č. 9 . . . . . . . . . . str. 193–224
č. 10 . . . . . . . . . str. 225–248
č. 11 . . . . . . . . . str. 249–272
č. 12 . . . . . . . . . str. 273–296
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 017
Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat...
• významné doplnění vektorových dat KN s častou možností jejich aktualizace,
• snížení objemu prací ve státní správě a jeho přesun do
soukromého sektoru.
4.4 Hrozby
Hrozby se mohou stát nepřekročitelnou překážkou pro využití dat v různých oblastech zpracování geoprostorových
dat nejen pro účely KN. Jde především o tyto hrozby:
• zavedení této technologie může představovat zatím blíže
nespecifikované nároky na straně resortu ČÚZK při přejímání dat i při jejich správě (nejsou vybudovány kontrolní mechanismy, nejsou připraveny databáze nebo souborové systémy pro ukládání zdrojových dat - mračen,
nejsou připraveny předpisy, postupy a metodika),
• podpora ze strany softwarových firem pro KN se teprve
rozbíhá,
• zavedení uvedené technologie může zásadně ovlivnit změny
dosavadních postupů a předpisů týkajících se KN, s tím se
může výrazně změnit tradiční úloha a postavení zeměměřiče/geodeta – nutné zaškolení/změna statutu nových
pracovních sil jak na straně dodavatele, tak na straně
odběratele.
Uvedené informace jsou důsledkem úvahy autora nad
možnostmi uplatnění dat laserového skenování pro potřeby
KN. Jsou nutné další kroky a postupy, které by v případě
nasazení odstranily hrozby a minimalizovaly slabé stránky
eventuálního záměru uplatnění dat laserového skenování pro
potřeby KN. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice dynamicky se vyvíjející techniku v oblasti sběru a zpracování
dat, je možné, že v brzké době některé z uvedených informací budou zastaralé nebo neplatné.
5. Závěrečné shrnutí
Na základě uvedených výsledků analýzy a zkušeností získaných při vzniku funkčního modelu se jeví využití dat pro
účely KN jako vhodné v podobě 2D výstupů, tj. vektorizované kresby, která je výsledkem celého postupu zpracování
mračna bodů2). V současnosti lze nalézt přímé využití bez
nutnosti dalších úprav, změn předpisů, postupů a potřeby
speciálního software v akvizici 2D identických bodů z laserového skenování v těchto oblastech:
• doplnění souřadnic polohy v KN,
• kontrola kvality dat,
• úprava postupů obnovy katastrálního operátu za účelem
jejího zrychlení a zpřesnění.
Metodu laserového skenování lze analogicky postavit na
roveň dalších zeměměřických metod s výhodou vysoké polohové přesnosti laserového skenování. Takto získané body
by mělo být možné začlenit nejen do KN, ale i do procesů
vedoucích ke vzniku dalších prostorových produktů. Zeměměřiči by proto měli mít možnosti uplatnit novou metodu
tam, kde to shledají efektivní, ať už v KN nebo mimo něj.
Pro tyto účely je zapotřebí nastavit podmínky.
Náklady na pořízení dat z laserového skenování se dramaticky snižují, stejně tak je tomu i u leteckého snímkování.
Nejnovější trend ve využití dat laserového skenování je
jejich kombinace s leteckými snímky. Vznikne tak vysoce
2)
Přímé využití výstupů (mračno bodů, 3D model) laserového skenování
není zatím vhodné pro KN.
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 285
přesný model skutečného stavu, který umožňuje sledovat
velké množství viditelných objektů na ortofotomapě s vysokým rozlišením cca (15 cm/pixel) a s absolutní polohovou
přesností laserového skenování dat do 7 cm. Snižuje se také
významně perioda aktualizace takto sbíraných dat. V současnosti však na takto vzniklé datové sady nenavazují aplikace, které by dokázaly takovýchto modelů a dat naplno
využít. Nicméně lze konstatovat, že této metodě patří budoucnost nejen pro oblast KN, ale i v dalších oblastech zabývajících se prostorovými daty.
LITERATURA:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
CAJTHAML, T.: Application of Real Estates Cadastre Data for
Creation of State Maps. In: Symposium GI 2004. Dresden 2012,
s. 8.
ELMF 2011 – sborník příspěvků. Dostupné z:
http://www.lidarmap.org/ELMF/.
GEODIS: Laserové skenování. Dostupné z:
http://www.geodis.cz/sluzby/laserscanning.
Nápověda produktu MicroStation V8i (SELECT series 2).
ŠTRONER, M.–POSPÍŠIL, J.: Terestrické skenovací systémy.
1. vyd. Praha, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008. 187 s.
ISBN 978-80-01-04141-3.
USSYSKHIN, V.: Mobile Laser Scanning Technology for Surveying Application: From Data Collection to End-Products. FIG
Working Week 2009: Surveyors Key Role in Accelerated Development. Eilat, Israel, 3-8th May 2009.
Do redakce došlo: 15. 5. 2012
Lektoroval:
Ing. Karel Švarc,
Katastrální úřad pro Pardubický kraj,
Pardubice
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ
PRAXE
Na pomoc autorům abstraktů,
počítačových prezentací
a odborných textů v angličtině
006.72:528
Některé geovědní obory zaznamenaly na počátku 21. století prudký
technický rozvoj, který vyvolává četné změny v odborné terminologii
dotčené mnohdy i modernizací pravopisu v příslušném jazyku. To se
výrazně týká např. geomatiky a s ní související geoinformatiky.
Geomatika v českém odborném prostředí je širším integrovaným
vědním oborem převážně zaměřeným na sběr základních geoprostorových dat různými způsoby měření (geodetickými, kartografickými,
fotogrammetrickými a rovněž metodami dálkového průzkumu Země), na jejich prvotní zpracování a distribuci. Geoinformatika v témže
prostředí se soustřeďuje na doplňkový sběr tematických geodat a na
analýzu, modelování, tvorbu geoprostorových databází, vývoj geografických informačních systémů, analýzu, syntézu a vizualizaci výsledků tematického zpracování prostorových dat pro různé aplikace.
V obou zmíněných oborech je nejfrekventovanějším jazykem mezinárodní komunikace angličtina. Historický geografický vývoj i původ vzniku různých technologií (zejména v Evropě a Severní Americe) způsobily řadu pravopisných rozdílů a v českém odborném prostředí se ještě vyskytuje snaha o doslovný překlad některých specificky
českých odborných termínů (tzv. Czenglish), např. podrobné polohové bodové pole = detailed planimetric point field (správně anglicky:
minor horizontal control!).
Renomované odborné časopisy čas od času proto uveřejňují doporučení k používání vhodných a správných odborných termínů v sou-
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 018
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE
Geodetický a kartografický obzor
286 ročník 58/100, 2012, číslo 12
český odborný termín
anglický ekvivalent (GB)
odlišná americká verze (US)
analogový
analytický
autokalibrace
barevná syntéza (DPZ)
barevný infračervený
barva
bezchybný
bezodrazný
bezpilotní letoun
analogue
analytical
self-calibration
colour composite
colour infrared
colour
error-free, free of error
reflectorless
unmanned aerial vehicle,
remotely piloted vehicle
close range photogrammetry
near-infrared band
charge-coupled device
CD-ROM
centring
black and white
black-and-white
data bank
database
dataset, data-set
digitising, digitization,
digital surface model (DSM)
digital terrain model (DTM)
digital elevation model (DEM)
analog
wire-frame model
two-dimensional
electromagnetic distance
measurement
e-mail
e-business
electronic tacheometer,
total station
electronic theodolite
photogrammetric
photo-interpretation
phototheodolite
generalisation, generalization
geodetic
geographical
geographical information
system (jen GB)
geo-information (sg.!)
geoinformation (sg.!)
geographic information
geometric
graphical
rangefinger
multi-lens camera
catalogue
cadastre
cadastral survey
collinear
principal distance
check(ing)
wireframe model
blízká fotogrammetrie
blízké infračervené pásmo
CCD
CD-ROM
centrace; centrační
černá a bílá
černobílý
databanka, banka dat
databáze, báze dat
datová sada, sada dat
digitalizace
digitální model povrchu (DMP)
digitální model reliéfu (DMR)
digitální model terénu,
digitální výškový model
drátěný model
dvojrozměrný
elektromagnetické měření
délek
elektronická pošta
elektronické podnikání
elektronický tachymetr,
totální stanice
elektronický teodolit
fotogrammetrický
fotointerpretace
fototeodolit
generalizace
geodetický
geografický
geografický informační systém
(GIS)
geoinformace
geometrický
grafický
hledáček
kamera s více objektivy
katalog
katastr
katastrální měření
kolineární
konstanta komory
kontrola
chybný / zastaralý
pravopis / termín
analytic
color composite
color-infrared
color
error free
unmanned aerial vehicle
(UAV - svět.)
close-range photogrammetry
near infrared band
CD ROM
centering
black-and-white
black and white
databank
data base
data set
digitization
digitalisation
digital ground mode (DGM)
digital height model (DHM)
wire frame model
twodimensional
electronic distance
measurement
email, E-mail
ebusiness, E-business
total station instrument
photointerpretation
photogrammetrical
photo interpretation
photo theodolite
generalization
geodetical
geographic
geographic information
system (svět.)
geographic information (sg.!)
geometric, zřídka i geometrical
graphic, graphical
range finger
multiple-lens camera
catalog
cadaster
geoinformation system
geo information
multi lens camera
cadastre surveying
colinear, co-linear
camera constant
control
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 019
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 287
český odborný termín
anglický ekvivalent (GB)
odlišná americká verze (US)
kontrolní bod
kreslič
letecké skenování
linearizace
lokalizace
mapa malého měřítka
mapa středního měřítka
mapa velkého měřítka
metr
mikrometr
minimalizace
mnohopásmový
modelování
monokulární
mozaikování
multispektrální
nejbližší soused
neměřický
nepravě barevný
netopografická fotogrammetrie
check point
draughtsman
airborne scanning
linearisation, linearization
localization
small scale map
medium scale map
large scale map
metre
micrometre
minimization
multi-band
modelling
monocular
mosaicking
multispectral
nearest neighbour
non-metric
false-colour
non-topographic
photogrammetry
levelling
bench mark
standardization
normalised
normal-angle camera
object-oriented
retrotarget
retroreflector
offline, off-line
online
optimization
organisation, organization
ortho-image, orthoimage
orthophoto(graph)
orthophoto map
checkpoint
draftsman
nivelace
nivelační značka
normalizace
normalizovaný
normální kamera
objektově orientovaný
odrazný terč(ík)
odražeč
offline
online
optimalizace
organizace
orto(foto)grafický obraz
ortofoto(snímek)
ortofotomapa
ortogonalizace snímků
osa
otevřený software
pevný bod
podélný překryt snímků
podrobné polohové bodové pole
polarizace
pravoúhlý
preciznost
prostorové rozlišení na zemi
přednáletová signalizace
přesnost
příčný pás snímků
příčný překryt snímků
příčný řez
orthorectification
centreline
open-source software
control point
fore-and-aft overlap,
forward overlap
minor horizontal control
polarisation
right-angle
precision
ground spatial resolution
premarking, presignalising
accuracy
cross strip, tie strip
side overlap, sidelap,
lateral overlap
cross section
chybný / zastaralý
pravopis / termín
control point
aerial scanning
linearization
localisation
small-scale map
medium-scale map
large-scale map
meter
micrometer, micron
micron
minimalisation
multiband
modeling
monoscopic
multi-spectral
nearest neighbor
nonmetric
false color
non-topographical
photogrammetry
leveling
benchmark
standardisation
normalized
normal angle camera
object oriented
off-line
on-line
organization
orthoimage
ortho image
ortho photo(graph)
orthophotomap,
orthophoto quad
centerline
open source software
forward lap
detailed positional
point field (!!)
polarization
right angle
accuracy
presignalizing
precision
cross-section
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 020
Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE
Geodetický a kartografický obzor
288 ročník 58/100, 2012, číslo 12
český odborný termín
anglický ekvivalent (GB)
půdní kryt
rasterizace
realizace
rovinné souřadnice
land cover
rasterisation, rasterization
realization
planimetric coordinates
řada, pás (leteckých snímků)
s vysokým rozlišením
snímkové souřadnice
souřadnice
stereoskopická dvojice
stírací senzor (skener)
střed
širokoúhlý
šířka záběru z družice
tematický
terénní hrana
těžiště
topologický
trigonometrický
třírozměrný
určování polohy na zemském
povrchu
v reálném čase
vektorizace
velkého formátu
vícerozměrný
vizualizace
vlícovací bod
vlícování (snímků)
výkres
výška letu
využití půdy
vzdálenost vzorků (pixelů)
na zemi
z malé výšky
základní mapa
zaostření
zkušební pole
zvlášť širokoúhlý …..
strip
high-resolution …..
image coordinates
coordinate
stereopair
pushbroom scanner
centre
wide-angle
swath width
thematic
terrain breakline
centroid
topological
trigonometric, trigonometrical
three-dimensional
geopositioning
real-time …..
vectorization
large-format …..
multidimensional
visualisation
ground control point
ground control
draught
flying height, flight height
land use
ground sample distance (GSD)
low-altitude …..
base map
focusing
test site, test field
super-wide-angle …..
ladu s pravopisnými trendy. Vytvoření této pomůcky inspiroval počin
britského časopisu The Photogrammetric Record, který v září 2012
uveřejnil v příloze práci Paula R. T. Newbyho: Photogrammetric Terminology. Autor pochopitelně upřednostňuje britskou (oxfordskou)
angličtinu (GB), ale uvádí i četné příklady odlišného pravopisu na
severoamerickém, resp. australském kontinentu. Zřejmá je tendence
k náhradě hlásky s hláskou z podobně jako v češtině (organisation →
organization), důsledné používání spojovníku (-) při tvorbě adjektiv
složených z více slov, ale i setrvání na tradičním způsobu psaní, kde
je americký pravopis bližší výslovnosti (draught/GB → draft/US).
Kromě tohoto zdroje byl použit též materiál britské národní mapovací služby Ordnance Survey Glossary (2007) a pro ověření americké verze ještě terminologické slovníky USGS National Imagery
and Mapping Agency (1999) a A to Z GIS (2006) firmy ESRI.
Kterou z variant pravopisu by měl autor abstraktu, počítačové
prezentace nebo odborného textu v angličtině použít? Důležitou zása-
odlišná americká verze (US)
chybný / zastaralý
pravopis / termín
land-cover
rasterization
realisation
planar coordinates,
plane coordinates
stripe
stereoscopic pair
push broom scanner
center
photo coordinates
co-ordinate
stereo pair
wide angle
thematical
terrain break line
centre of mass
trigonometric
threedimensional
real time …..
vectorisation
large format …..
multi-dimensional
visualization
draft
landuse, land-use
superwide-angle
low altitude …..
basic map
focussing
control field
super wide angle …..
dou je nesměšovat obě varianty. Lze doporučit, aby volba se řídila
dosahem publikace, tj. předpokládaným geografickým původem čtenářů či posluchačů. Půjde-li o okruh převážně evropských odborníků
a akce evropských organizací (např. EUROGI, EuroGeographics,
EARSeL), pak dát přednost anglickému pravopisu. V případě publikace na akcích světových odborných organizací a v jejich časopisech
(např. ISPRS, FIG, ICA) je obvyklé používat americký pravopis,
protože ve spektru účastníků netvoří Evropané většinu.
Další anglické či americké ekvivalenty k českým odborným termínům z oborů mapování, katastru nemovitostí, praktické, vyšší
a inženýrské geodézie, kartografie, metrologie, přístrojové techniky
a teorie chyb lze nalézt v Terminologickém slovníku zeměměřictví
a katastru nemovitostí dostupném na http://www.vugtk.cz/slovnik.
Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc.,
Praha
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 021
ZAUJÍMAVOSTI
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 289
ZAUJÍMAVOSTI
Základné poludníky
(160.1):528.2
Podnetom na vytvorenie tohto príspevku bolo využitie fotodokumentácie z Londýna, Budapešti, Viedne a z ostrova Ferro, ktorá vznikla na
poznávacích výletoch a odborných exkurziách žiakov Strednej geodetickej školy (od 1. 7. 2011 Stredná priemyselná škola stavebná
a geodetická) v Bratislave. Prostredníctvom fotografií chceme čitateľom priblížiť miesta, cez ktoré prechádzajú niektoré základné (nulté)
poludníky, s ktorými sa môžeme stretnúť v existujúcich mapových
dielach používaných na Slovensku.
Keďže územie dnešného Slovenska patrilo v minulosti do Rakúsko-Uhorska, v mapových dielach sú použité rôzne geodetické
súradnicové systémy – od najstarších katastrálnych až po súčasný
Svetový geodetický systém 1984 (WGS 84), so zvolenými základnými poludníkmi gellérthegyským, bratislavským, svätoštefanským,
greenwichským aj ferrským.
Od základných poludníkov sú určované súradnicové osi geodetických systémov, na ktorých je založený geometrický základ máp.
Obr. 1 Bod Gellérthegy v pevnosti Citadela a jeho stabilizácia
Gellérthegyský poludník
Gellérthegyský poludník prechádza cez trigonometrický bod Gellérthegy (obr. 1), ktorý sa nachádza na Gellértovom vrchu v pevnosti
Citadela a je stabilizovaný kamennou značkou (detail na obr. 1).
Vrch je 134 m vysoká dolomitová skala na pravej strane Dunaja
v Budíne. Pevnosť Citadelu postavili v rokoch 1851-1854.
Trigonometrický bod základnej siete Gellérthegy je počiatočným
bodom budapeštianskeho stereografického súradnicového systému.
Podľa miestopisného náčrtu (obr. 2) sa na terase Citadely nachádza
aj orientačný bod na pilieri s trvalou signalizáciou a v múroch ďalšie
zaisťovacie body.
Bratislavský poludník
Priebeh bratislavského poludníka, nazývaného tiež „Meridianus
Posoniensis“, je vyznačený pásom na chodníku na ľavom nábreží
Dunaja, neďaleko zrúcanín niekdajšej Vodnej veže.
Pás na chodníku (obr. 3, 3. str. obálky) končí pri malom pamätníku s nápisom: „Týmto miestom prechádzal bratislavský poludník,
orientovaný na severovýchodnú vežu Bratislavského hradu, ktorý určil
v roku 1733 Samuel Mikovíni (1686-1750) ako základný poludník zemepisnej siete pre ním vyhotovené astronomicko-geometrické mapy“.
Samuel Mikovíni, ako cisársky geometer, sa pri tvorbe máp opieral o svoje merania a použil vlastnú kartografickú metódu, ktorá vychádzala zo štyroch základných princípov: astronomického, geometrického, magnetického a hydrografického. Týmto spôsobom vytvoril okolo 70 máp jednotlivých stolíc Uhorska.
Obr. 2 Miestopisný náčrt bodu Gellérthegy
Svätoštefanský poludník
Svätoštefanský poludník prechádzal cez trigonometrický bod nachádzajúci sa na veži Chrámu sv. Štefana vo Viedni.
Veža s výškou 136,7 m bola dokončená v roku 1433 a točitým schodišťom sa dá vyjsť na vyhliadku, odkiaľ je krásny pohľad na mesto.
Vo veži na podlahe sa nachádza informačná tabuľa (obr. 4) s premietnutým trigonometrickým bodom – počiatkom katastrálneho svätoštefanského súradnicového systému.
Greenwichský poludník
V roku 1911 bol na konferencii v Paríži za základný poludník s definitívnou platnosťou prijatý greenwichský poludník, prechádzajúci
hvezdárňou v Greenwichi na východnom predmestí Londýna. Nahradil tak ferrský poludník, ktorý prechádzal mysom Orchilla na
ostrove Ferro.
Podľa medzinárodnej dohody z roku 1884 greenwichský „Prime
Meridian“ prechádzal priamo cez Kráľovské observatórium v Greenwichi, nachádzajúce sa na vrchole kopca v strede Greenwich parku.
Poludník je viditeľne vyznačený pásom na chodníku, kde je možné
stáť jednou nohou na západnej a druhou na východnej pologuli.
Návštevníci sa môžu odfotografovať pred moderným pamätníkom
(obr. 5) umiestneným na konci pásu a na pamiatku si môžu dať vytlačiť pamätný list.
Obr. 4 Chrám sv. Štefana vo Viedni – informačná tabuľa
o trigonometrickom bode
Greenwichský „Prime Meridian“ je označený červenou čiarou na
stene budovy observatória (obr. 6, 3. str. obálky) a v noci aj zeleným
laserovým lúčom vysielaným z budovy observatória.
Ferrský poludník
Na rozdiel od spomínaných poludníkov poloha ferrského poludníka
nie je daná jednoznačne. Už v staroveku Klaudius Ptolemaios za
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 022
ZAUJÍMAVOSTI
Geodetický a kartografický obzor
290 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Obr. 8 El Hierro - pohľad na krajinu s majákom a pamätníkom
Obr. 5 Greenwich – moderný pamätník
základný poludník určil poludník prechádzajúci cez Insula Fortunatea – Ostrovy blažených, ktoré predstavovali kraj vtedajšieho sveta.
Dnes sú známe ako Kanárske ostrovy a ostrov Ferro (po španielsky
El Hierro) je najzápadnejším a najmenším obývaným ostrovom.
Ferrský poludník, používaný ako nultý v rokoch 1634-1884, prechádzal mysom Orchilla, kde v rokoch 1924-1933 postavili maják. Poludník tiež pripomína malý pamätník z roku 1989 , umiestnený približne
1 km od majáka (obr. 7). Na miesto so zemepisnými súradnicami
φ = 27°42'43,8", λ = -18°09'12,5" (vo WGS 84) určenými ručným
prístrojom GPS sa dostanete po kamenistom chodníku z nadmorskej
výšky 400 m do nadmorskej výšky 60 m. Vedľa pamätníka sa na stĺpe
nachádza aj odkaz na internet, ale v mieste, kde široko-ďaleko nie je
žiadny telefónny signál.
Obyvatelia ostrova El Hierro sa netrápia jednoznačnou polohou
ferrského poludníka. Svoj malý ostrov jednoducho volajú „Isla del
Meridiano“, každý rok organizujú „Maratón del Meridiano“, majú
svoje „piesty“, pláže, prístavy pre plachetnice a trajekty, letisko, veterné elektrárne, vodu získavajú odsoľovaním oceánu, na zakrytých
plantážach pestujú ananásy, banány a aloe, vyrábajú kozie a ovčie
syry a majú aj poludník na konci sveta, kde okrem majáka a pamätníka (obr. 8) je len kamenistá krajina obkolesená vysokými horami
a oceánom na horizonte.
Naozajstný koniec sveta na úžasnom ostrove...
Odporúčané internetové stránky:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Obs-Paris-meridienne.jpg,
http://www.regencyresorts.com/cz/el-hierro.html,
http://www.ssgk.sk/Digi2012/vlcek.pdf.
Ing. Alžbeta Strižincová,
SPŠ stavebná a geodetická v Bratislave
OSOBNÍ ZPRÁVY
K životnímu jubileu
Ing. Zdenky Roulové
92.Roulová:528
Obr. 7 Meridiano de El Hierro – pamätník
Dlouholetá členka redakční rady Geodetického a kartografického
obzoru (GaKO), od roku 1978 dosud, Ing. Zdenka Roulová se narodila 14. 11. 1937 v Praze. Kartografickou specializaci zeměměřického inženýrství absolvovala v roce 1960 na ČVUT v Praze. Po krátké
praxi v Oblastním ústavu geodézie a kartografie Liberec, kam nastoupila na umístěnku, přešla v roce 1961 do Kartografického a reprodukčního ústavu v Praze (později Kartografie, n. p., Praha, dále Geodetický a kartografický podnik, s. p., Praha, a nakonec Kartografie,
a. s., Praha). Zpočátku pracovala jako sestavitelka, potom jako technická redaktorka, dlouhou dobu jako vedoucí technické redakce
a vedoucí útvaru individuálních zakázek. Významně se podílela
zejména na tvorbě a vydávání edic turistických map a plánů měst,
map pro potřebu škol i různých druhů tematických map. Neustálým
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 023
OSOBNÍ ZPRÁVY
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 291
rozšiřováním svých znalostí v oboru kartografické polygrafie přispěla ke zvyšování kvality výrobků i racionalizaci výroby. Získala
přitom přirozenou autoritu kartografické veřejnosti. Její pracovní činnost je stále vysoce uznávána a hodnocena. Odborné veřejnosti je
známa i jako autorka článků publikovaných v GaKO; záslužná je
rovněž její činnost lektorská. Pracovala aktivně v bývalé ČSVTS,
po dlouhou dobu jako předsedkyně základní pobočky při Kartografii
Praha. Za tuto aktivní činnost jí bylo v roce 2003 uděleno čestné členství v Kartografické společnosti České republiky.
Děkujeme Ing. Zdence Roulové za významnou pomoc v činnosti
redakční rady GaKO a přejeme jí dobré zdraví a mnoho radostí a pohody v osobním životě.
OZNÁMENÍ
Družicové metody v geodézii a katastru
Ústav geodézie na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, pořádá
ve čtvrtek 31.1. 2013 celostátní seminář s mezinárodní účastí „Družicové metody v geodézii a katastru“. Bližší údaje jsou uvedeny na
www.fce.vutbr.cz.
Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc.,
Ústav geodézie FS VUT v Brně
Z GEODETICKÉHO
A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA
(október, november, december)
Výročie 55 rokov:
24. 10. 2012 – Ing. Peter Urcikán, súkromný geodet. Rodák z Bratislavy. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej
fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku
1982 nastúpil do Geodézie, n. p., Bratislava, kde ako vedúci meračskej čaty vykonával viaceré druhy geodetických prác v teréne. V rokoch 1988 až 1991 vykonával funkciu hlavného geodeta v Automatizácii železničnej dopravy v Bratislave. V rokoch 1991 a 1992 bol
odborným referentom odboru katastra Slovenského úradu geodézie
a kartografie a v roku 1993 bol riaditeľom Správy katastra pre
hlavné mesto SR Bratislavu. Od 1. 9. 1993 vykonáva geodetickú
činnosť v komerčnej sfére ako živnostník (GESCO), kde sa venuje
najmä vyhotovovaniu geometrických plánov, spracovávaniu registrov obnovenej evidencie pozemkov a ďalším prácam spojeným s problematikou katastra nehnuteľností. V období od 14. 11. 1997 do
27. 10. 2010 bol spolumajiteľom firmy Geores, s. r. o., so sídlom
v Bratislave, ktorá sa venovala geodetickej a realitnej činnosti.
14. 12. 2012 – Ing. Rudolf Müller, výskumný a vývojový pracovník
Výskumného ústavu geodézie a kartografie (VÚGK) v Bratislave.
Narodil sa vo Švedlári (okres Gelnica). Po absolvovaní odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy
technickej v Bratislave v roku 1982 nastúpil do Geodézie, n. p.,
Žilina, oddiel evidencie nehnuteľností (EN) v Banskej (B.) Bystrici.
Tu okrem prác v oblasti EN vyhotovoval aj geometrické plány a v rokoch 1985 až 1987 bol vedúcim tohto oddielu. V rokoch 1988 až
1992 pracoval ako vedúci geodet Investorského útvaru mesta B. Bystrica. V roku 1992 prešiel do Krajskej správy geodézie a kartografie
(od 1. 1. 1993 Katastrálny úrad – KÚ) v B. Bystrici, Stredisko geodézie (od 1. 1. 1993 Správa katastra – SK) B. Bystrica, kde bol do
roku 1994 overovateľom geodetických a kartografických prác a od
roku 1994 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom SK. Od 24. 7. 1996 do roku
1999 vykonával funkciu vedúceho katastrálneho odboru (KO) Okresného úradu v B. Bystrici a od roku 1999 do 31. 12. 2001 pracoval
v oddelení riadenia a metodiky katastra nehnuteľností, koordinácie
a informatiky KO Krajského úradu v B. Bystrici. V období od 1. 1.
2002 do 31. 1. 2011 bol vedúcim technického odboru KÚ v B.
Bystrici. Od 1. 2. 2011 do 31. 10. 2012 bol nezamestnaný. Do
VÚGK nastúpil 1. 11. 2012.
Výročí 60 let:
5. 10. 2012 – Ing. Vladimír Grössl, ředitel Katastrálního úřadu (KÚ)
pro Plzeňský kraj. Narodil se v Domažlicích, kde také vystudoval gymnázium. Studium geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT
v Praze ukončil v roce 1977 a od té doby pracuje v rezortu současného
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v různých pozicích - od
technika přes vedoucího měřické skupiny, vedoucího odborného referenta, vedoucího oddělení, vedoucího provozu, vedoucího technického
útvaru až po zástupce ředitele KÚ. Postupně pracoval v Geodézii, n. p.,
Plzeň (mapování, inženýrská geodézie), na Krajské geodetické a kartografické správě v Plzni (mapování, evidence nemovitostí), v Kubánském
ústavu geodézie a kartografie v Havaně (vedoucí skupiny československých poradců pro mapování, katastr a střední zeměměřickou školu), na
KÚ Plzeň-město a KÚ pro Plzeňský kraj (státní mapové dílo středních
měřítek, ZABAGED, obnova operátu katastru nemovitostí). Ředitelem
KÚ pro Plzeňský kraj je od 1. 1. 2008. V letech 1992-2002 působil
rovněž jako externí učitel španělštiny na soukromém gymnáziu v Plzni.
5. 10. 2012 – Ing. Juraj Kováčik, vedúci gravimetrickej skupiny
oddelenia geodetických sietí odboru geodetických základov (GZ) Geodetického a kartografického ústavu (GKÚ) Bratislava. Rodák z Bratislavy. Po absolvovaní odboru geodézia a kartografia na Stavebnej
fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1977
nastúpil do Geodetického ústavu, n. p., Bratislava (neskôr Geodetický
podnik, š. p., a od 1. 1. 1991 GKÚ) do oddielu nivelácie prevádzky
GZ (od roku 1978 oddiel gravimetrie a od 1. 1. 1991 oddelenie gravimetrie). Prácam na úseku gravimetrie sa venuje dodnes. Zabezpečuje
a vykonáva práce v Štátnej gravimetrickej sieti (ŠGS) – budovanie
a modernizáciu, spojenie ŠGS s gravimetrickými sieťami (GS) susedných štátov a zapojenie vybraných bodov ŠGS do Jednotnej európskej gravimetrickej siete (Unified European Gravity Network – UEGN).
Podieľal sa na projekte meraní a vyrovnaní spoločnej česko-slovensko-maďarskej GS a na spracovaní katalógov tiažových bodov
(a ich dodatkov) v gravimetrickom systéme 1964 a 1995. V rámci
jazykovej a spoločenskej prípravy expertov absolvoval v rokoch 1983
až 1985 štúdium španielskeho jazyka na Katedre jazykov Univerzity
Komenského v Bratislave. V rokoch 1998 až 2002 bol členom národnej komisie pre projekt UNIGRACE (zjednotenie gravimetrických
systémov v strednej a vo východnej Európe). V rokoch 1999 až 2007
bol zapojený do projektu vyrovnania UEGN. Je spoluautorom 7 odborných prác z oblasti gravimetrie.
7. 10. 2012 – Ing. Ján Herško. Narodil sa v Gočove (okres Rožňava).
Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte (SvF)
Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1977
nastúpil do Geodézie, n. p. (od 1. 7. 1989 š. p.), Prešov. Tu ako vedúci
meračskej čaty vykonával práce technicko-hospodárskeho mapovania,
práce na základnej mape veľkej mierky a vyhotovoval geometrické
plány. V rokoch 1983 až 1986 absolvoval postgraduálne štúdium
odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. Od roku 1985 do 31. 3.
1991 vykonával funkciu vedúceho oddielu evidencie nehnuteľností
v Rožňave. 1. 4. 1991 prešiel do Krajskej správy geodézie a kartografie
v Košiciach, do funkcie vedúceho Strediska geodézie v Rožňave. Od
1. 1. 1993 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom Správy katastra (SK) Rožňava
Katastrálneho úradu (KÚ) v Košiciach a od 24. 7. 1996 do 31. 12.
2001 bol vedúcim katastrálneho odboru Okresného úradu v Rožňave.
V období od 1. 1. 2002 do 9. 11. 2010 bol riaditeľom SK Rožňava KÚ
v Košiciach. V súčasnosti je na dôchodku.
14. 12. 2012 – Ing. Štefan Szakáll, riaditeľ Správy katastra (SK) Dunajská (D.) Streda Katastrálneho úradu (KÚ) v Trnave. Rodák z Bratislavy. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte
Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1977 nastúpil
do Geodézie, n. p., Bratislava, oddiel evidencie nehnuteľností v D. Strede. Tu vyhotovoval geometrické plány a vykonával geodetické práce pre
vodné dielo Gabčíkovo. V rokoch 1980 až 1990, ako zástupca vedúceho oddielu, riadil práce technicko-hospodárskeho mapovania, základnej mapy veľkej mierky a obnovu katastrálneho operátu v okrese
D. Streda. 1. 2. 1990 bol vymenovaný za vedúceho Strediska geodézie v D. Strede Správy geodézie a kartografie v Bratislave a 1. 1. 1993
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 024
Geodetický a kartografický obzor
292 ročník 58/100, 2012, číslo 12
za riaditeľa SK D. Streda KÚ v Bratislave. Funkciu riaditeľa SK vykonával do 23. 7. 1996. V roku 1996 získal oprávnenie na vkladové
konanie. Od 24. 7. 1996 do 31. 12. 2001 bol vedúcim katastrálneho
odboru Okresného úradu v D. Strede. Od 1. 1. 2002 do 17. 9. 2009
vykonával funkciu riaditeľa SK D. Streda KÚ v Trnave. Od 18. 9.
2009 do 9. 11. 2010 bol vedúcim technického oddelenia SK D. Streda.
10. 11. 2010 bol opäť vymenovaný za riaditeľa SK D. Streda KÚ v Trnave. Známy je ako účastník seminárov a konferencií najmä z oblasti katastra nehnuteľností.
Výročí 65 let:
9. 10. 2012 – doc. Ing. Radim Blažek, CSc., pražský rodák, vedoucí
bývalé katedry geodézie a pozemkových úprav Fakulty stavební (FSv)
ČVUT v Praze. Po maturitě na Střední průmyslové škole zeměměřické
v Praze v roce 1966 byl zapsán na obor geodézie FSv ČVUT. Studia
ukončil roku 1971 s vyznamenáním obhajobou diplomové práce „Rozbor a zhodnocení metod použitých při zatěžovacích zkouškách Nuselského mostu“. Téhož roku byl přijat do řádné vědecké aspirantury
v oboru teoretické geodézie na katedře geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako aspirant prof. Ing. Dr. Ludvíka
Hradilka, DrSc., vykonal řadu nivelačních a úhlových měření ve Vysokých a Západních Tatrách (Slovensko). Výsledky byly podkladem
kandidátské disertační práce „Určování refrakce v pořadech trigonometrické nivelace“ dokončené roku 1974 a obhájené (na FSv ČVUT
pod vedením školitele prof. Ing. Dr. Josefa Böhma, DrSc.) roku 1978.
V závěru roku 1974 nastoupil na základě konkurzu na katedru geodézie a pozemkových úprav FSv ČVUT. Praxi si doplnil v roce 1979
ve funkci vedoucího geodeta převážně v oddělení triangulace tehdejšího Geodetického a kartografického podniku, Praha. V roce 1989 byl
jmenován docentem pro obor geodézie, pověřeným přednáškami geodézie II (výškopis a úprava měřených veličin před výpočty). Krátce
na to se stal zástupcem vedoucího katedry a v roce 1991 byl poprvé
jmenován vedoucím katedry. V této funkci pracoval více než 20 let až
do trvalého odchodu do důchodu roku 2011, kdy byla uvedená
katedra, v současné ekonomické situaci s cílem zvýšení efektivnosti
práce, vedením fakulty zrušena. Jeho pedagogická i odborná činnost
je velmi široká, aktivně se zúčastnil řady tuzemských i zahraničních
odborných akcí. Je spoluautorem čtyř titulů ucelené řady skript a nadále spolupracuje s praxí.
18. 11. 2012 – doc. Ing. Milan Huml, CSc., rodák z Nymburka, v období let 1999-2012 vedoucí katedry mapování a kartografie Fakulty
stavební (FSv) ČVUT v Praze. Po studiu na Střední průmyslové škole
zeměměřické v Praze pracoval od roku 1966 jako výkonný geodet v investiční výstavbě v podniku Konstruktiva Praha, n. p. Po dvou letech
praxe nastoupil na místo pracovníka pro vědu a výzkum na katedře mapování a kartografie FSv ČVUT. V roce 1976 zakončil vysokoškolské
studium oboru geodézie a kartografie na téže fakultě. Podílel se na řešení výzkumných úkolů z oblasti dálkového průzkumu Země (DPZ),
kartografie a mapování velkých měřítek. Od roku 1986 působí jako
pedagog se zaměřením na obnovu a vedení katastrálního operátu a na
problematiku územních informačních systémů. Kandidátskou disertaci
„Transformace obrazových záznamů DPZ“ obhájil roku 1989. V roce
1993 se v rámci programu TEMPUS zúčastnil šestiměsíčního postgraduálního studia na TU Delft (Nizozemsko) s tematikou LIS/GIS.
V současnosti je členem EUROLIS (vzdělávání a výzkum v oblasti
územních informačních systémů). Z této oblasti pochází i řada jeho
zahraničních i tuzemských přednášek a publikací. Habilitoval se v roce
2002, v únoru 2003 se stal proděkanem FSv ČVUT pro zahraniční styky
a tuto funkci vykonával do roku 2008. V témže roce byl ministerstvem
spravedlnosti jmenován soudním znalcem v oboru geodézie a kartografie.
4. 12. 2012 – Ing. Alexandr Drbal, výzkumný a vývojový pracovník
Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického
(od 1. 1. 1997). Narodil se v Oděse (Ukrajina), kam se jeho předkové
z ekonomických důvodů odstěhovali v 19. stol. z Prahy. Po studiích
na Geodetické fakultě Národní univerzity „Ľvivs’ka politechnika“ ve
Lvově působil jako inženýr, starší inženýr-astronom a vedoucí měřické čety v resortu zeměměřictví na Ukrajině (1971-79). V roce 1979
přešel na katedru geodézie téže univerzity jako asistent a později odborný asistent, kde byl pověřen přednáškami zejména z inženýrské
geodézie. Byl a je členem a funkcionářem odborných spolků: bývalé
Všesvazové astronomicko-geodetické společnosti při Akademii věd
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA
SSSR (1970-91), Vědecké společnosti Tarase Ševčenka ve Lvově,
Českého svazu geodetů a kartografů, Československé společnosti
pro vědy a umění a České asociace ukrajinistů. V letech 1990-96 byl
činný v českém krajanském hnutí na Ukrajině jako prezident České
besedy ve Lvově a předseda České národní rady Ukrajiny, zastřešující
české spolky na Ukrajině. Od roku 1999 je členem Konzultativní rady
při Stálé komisi pro krajany žijící v zahraničí Parlamentu České
republiky (ČR). Zasloužil se o rozvoj krajanského hnutí na Ukrajině
a o šíření dobrého jména ČR v zahraničí. Za tuto činnost byl vyznamenán ministrem zahraničních věcí ČR Cenou Gratias agit (2001).
Rovněž mu byl udělen Státní službou geodézie, kartografie a katastru
Ukrajiny a Ukrajinskou společnosti geodézie a kartografie titul
„Čestný geodet Ukrajiny“ (2009) za významný vklad ve výzkumu
historie geodézie na Západní Ukrajině a rozvoj spolupráce mezi geodety Ukrajiny a ČR. Zúčastnil se četných odborných a krajanských
vědeckých konferencí na Ukrajině, v Rusku a ČR. Je autorem a spoluautorem učebnice „Mapování podzemních vedení“ (1986), historicko-bibliografického náčrtu „Katedra geodézie 140 let“ (2011), vědeckých článků, metodických návodů a posudků z geodézie, inženýrské
geodézie a historie geodézie na Západní Ukrajině (včetně Zakarpatska). Rovněž je autorem a spoluautorem knih a článků o historii
Čechů na Ukrajině, zejména biografické příručky „Češi v Haliči“
(1998), „Československé vojsko na Ukrajině za První světové války“
(2007) a „Vzkazy domů/Messages home“ (2012).
Výročie 70 rokov:
10. 10. 2012 – Ing. Štefan Špaček, súdny znalec v odbore geodézia
a kartografia. Narodil sa v Hlohovci. Po absolvovaní zememeračského inžinierstva na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej
školy technickej v Bratislave v roku 1964 nastúpil do Správy Východnej dráhy v Bratislave, pracovisko Geodetická kancelária vo Zvolene.
1. 10. 1969 prišiel do Slovenskej správy geodézie a kartografie (od 1. 7.
1973 Slovenský úrad geodézie a kartografie – SÚGK), kde sa ako pracovník technického odboru zaoberal dokumentáciou, informačnými
systémami, mapovaním a inžinierskou geodéziou. V rokoch 1975 až
1981 vykonával funkciu vedúceho kontrolného útvaru. Od 1. 7. 1981
do 28. 2. 1990 bol riaditeľom Správy geodézie a kartografie (SGK)
v Bratislave, kde sa zaslúžil o zavedenie a rozvoj výpočtovej techniky.
Od 1. 3. 1990 bol vedúcim Ústredného archívu geodézie a kartografie
(ÚAGK) SGK, odkiaľ v rámci reštrukturalizácie rezortu SÚGK prešiel 1. 1. 1991 do Geodetického a kartografického ústavu (GKÚ) Bratislava, do funkcie vedúceho odboru dokumentácie fondov. Od decembra 1994 pôsobil vo funkcii vedúceho odboru centrálneho automatizovaného informačného systému geodézie, kartografie a katastra,
ktorý sa po reorganizácii GKÚ v roku 2001 zmenil na odbor geografického informačného systému (GIS). V tejto funkcii naplno rozvinul
skúsenosti z automatizácie geodetických a kartografických prác. Ako
prvý v GKÚ začínal uplatňovať skener pri kartografických prácach.
Jeho aktivita vyústila do vytvorenia rezortného skenovacieho pracoviska v GKÚ. Funkciu vedúceho odboru GIS vykonával do 7. 9. 2003.
Od 8. 9. 2003 do 31. 1. 2004, kedy odišiel do dôchodku, bol odborným pracovníkom ÚAGK. Je publikačne činný a referoval na viac
ako 30 domácich konferenciách a seminároch. V rokoch 1971 až 1990
prednášal na kurzoch pre zodpovedných geodetov. Bol členom komisie na obhajoby diplomových prác študijného odboru geodézia a kartografia na SvF Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, členom redakčnej rady Kartografických listov a pracoval ako národný delegát
v komisii č. 9 na oceňovanie a správu nehnuteľností Medzinárodnej
federácie geodetov. Súdnoznaleckej činnosti sa venuje od 1. 12. 1983.
24. 10. 2012 – RNDr. Eduard Muřický, bývalý vedoucí odboru dálkového průzkumu Země (DPZ) a redakce základní báze geografických
dat (ZABAGED) Zeměměřického úřadu (ZÚ), Praha. Narodil se
v Praze. Absolvoval Pedagogickou i Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, vždy obor geografie - biologie. První pracovní zkušenosti získal jako učitel a později odborný pracovník Výzkumného
ústavu rostlinné výroby. V roce 1979 nastoupil do střediska DPZ ve
Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém,
které bylo zřízeno nedlouho předtím. Jeho bohatá zkušenost v oborech
biogeografie a geomorfologie výrazně přispěla k úspěšnému řešení
dvou pětiletých úkolů státního plánu technického rozvoje v oblasti
aplikací metod DPZ ve vybraných oborech národního hospodářství se
zaměřením na jejich ekologické aspekty. V roce 1986 se stal zástupcem
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 025
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA
vedoucího střediska DPZ (od roku 1983 v ZÚ) a v roce 1990 jeho
vedoucím. V roce 1992 se aktivně účastnil přípravných prací na tvorbě
ZABAGED v ZÚ. Do důchodu odešel 3. 8. 2004.
14. 11. 2012 – Ing. Jiří Provázek, pražský rodák, bývalý vedoucí
odboru triangulace v Zeměměřickém úřadu (ZÚ), Praha. Po maturitě
a po roční praxi ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém
a kartografickém studoval obor geodézie a kartografie (GaK) na Fakultě stavební (FSv) ČVUT. Přitom byl 3 roky pomocnou vědeckou
silou na katedře vyšší geodézie a v roce 1965 absolvoval s vyznamenáním specializaci geodetická astronomie. Během roční vojenské služby
byl asistentem na katedře geodézie na Vojenské akademii v Brně. Od
roku 1966 (s přerušením v letech 1974-81 – Český úřad geodetický a
kartografický), až do odchodu do důchodu, pracoval v ZÚ. Zúčastnil
se mj. měření základny kosmické triangulace. Významný je jeho podíl
na testovacím vyrovnání astronomicko-geodetické sítě (AGS) a přípravě dat pro mezinárodní vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sítě (JAGS), kterého se posléze zúčastnil jako člen mezinárodní komise geodetických služeb pro vyrovnání JAGS. Aktivně se
podílel na zapojení čs. geodetických základů do Evropy, pracích v rámci
EUREF (European Reference Frame), novém zaměření 0. řádu AGS
a dalších pracích konaných metodami globálního polohového systému. Je členem komise pro státní závěrečné zkoušky na oboru GaK
FSv ČVUT. Do důchodu odešel 1. 1. 2007.
14. 11. 2012 – Ing. Oldřich Smrček, bývalý ředitel Katastrálního
úřadu (KÚ) v Jičíně. Narodil se v Turnově. Po maturitě na jedenáctileté střední škole studoval obor geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze, který ukončil státní závěrečnou zkouškou v roce
1964. V letech 1964-71 pracoval v provozu speciálních geodetických
prací Ústavu geodézie a kartografie v Pardubicích, nejprve jako technik
a poté jako vedoucí měřické čety. Podílel se na vyhotovování mapových podkladů pro investiční výstavbu, základních map závodů a na
geodetických pracech při stavbě tranzitního plynovodu. 1. 1. 1972
přešel na Středisko geodézie (SG) Nová Paka, pracoviště Jičín (od
roku 1973 SG Jičín), kde zastával funkci vedoucího oddílu. K 1. 1.
1982 byl jmenován vedoucím SG Jičín a 1. 1. 1993 byl jmenován
ředitelem KÚ v Jičíně. Do důchodu odešel 31. 7. 2005.
14. 11. 2012 – Ing. Ivan Žilinčár. Rodák z Bratislavy. Zememeračské
inžinierstvo skončil na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej
školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1965. 1. 9. 1966 nastúpil
do Ústavu geodézie a kartografie (od roku 1968 Inžinierska geodézia,
n. p.) v Bratislave, kde pracoval na úlohách technicko-hospodárskeho
mapovania. 1. 1. 1969 prešiel do Pozemných stavieb, n. p., Bratislava,
neskôr premenovaných na Stavebné závody, resp. RENOS, a. s., kde
pracoval ako geodet, neskôr zodpovedný geodet na výstavbe sídlisk a
od roku 1976 ako vedúci strediska geodetických prác. V rokoch 1976
až 1979 absolvoval postgraduálne štúdium odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. V rokoch 1994 až 2010 mal vlastnú geodetickú
kanceláriu Geoexpres v Bratislave. Je autorom takmer 10 odborných
prác. V rokoch 1986 až 1995 prednášal na kurzoch pre zodpovedných
geodetov. Bol zakladajúcim členom Slovenského zväzu geodetov a členom jeho rady do konca roku 1999. Tiež je zakladajúcim členom Komory geodetov a kartografov, kde bol do apríla 2004 členom skúšobnej komisie. Do dôchodku odišiel 31. 12. 2010.
Výročí 75 let:
5. 10. 2012 – Ing. Václav Nejedlý, bývalý pracovník Výzkumného
ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK).
V roce 1952 začal studovat v rodné Praze Střední průmyslovou školu
zeměměřickou, kde roku 1956 maturoval. Prošel praxí ve středisku
geodézie, při mapování středních měřítek a v provozu geodetických
základů v Geodetickém a topografickém ústavu v Praze. Do roku 1965
se účastnil polních měřických prací v Čs. astronomicko-geodetické
síti. V letech 1964-69 vystudoval geodézii a kartografii na Fakultě
stavební ČVUT a pak dlouhá léta pracoval jako observátor šířkové
služby na Geodetické observatoři Pecný (GOPE) v Ondřejově, která
je součástí VÚGTK. V roce 1991 přešel na pracoviště VÚGTK do
Odvětvového informačního střediska (ODIS), kde byl v letech 1993 až
2002 vedoucím a též členem vědecké rady. Za jeho působení v ODIS
v oblasti oborového informačního zabezpečení zeměměřictví a katastru se zasloužil zejména o aplikace moderních informačních technolo-
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 293
gií. Je autorem a spoluautorem výzkumných zpráv a článků v odborných
časopisech: GaKO, Zprávy GOPE, Zeměměřič a Pozemkové úpravy a též
referátů na Symposiích z dějin geodézie a kartografie, konaných v Národním technickém muzeu v Praze. Do důchodu odešel v roce 2008.
Výročí 80 let:
27. 10. 2012 – Ing. Georgij Karský, CSc., rodák ze Stádlce u Tábora,
bývalý vedoucí vědecký pracovník Výzkumného ústavu geodetického,
topografického a kartografického (VÚGTK) ve Zdibech. Po ukončení
zeměměřických studií na ČVUT v Praze pracoval v tehdejším Geodetickém a topografickém ústavu v Praze, nejprve krátce v provozu triangulace a posléze v oddílu astronomie provozu geodetických základů.
Věnoval se astronomickým pozorováním pasážníkem a cirkumzenitálem a podílel se na modernizaci tohoto originálního českého přístroje.
Od roku 1965 pracoval na Geodetické observatoři Pecný – VÚGTK.
Zaměřil se na otázky metodiky měření, vlastností přístrojů a aparatur,
fyzikálních vlivů prostředí na měření a na zpracování postupů fotografických pozorování umělých družic Země, které byly používány
až do roku 1990. Disertační kandidátská práce z druhé poloviny 60.
let byla věnována působení relativistických efektů na geodetická měření. Od roku 1967 se velmi aktivně podílel na práci sekce kosmické
fyziky mezinárodního vědeckého programu INTERKOSMOS, spolupracoval s Geofyzikálním ústavem Čs. akademie věd při přípravě
subdružice MAGION 2. Patřil k předním pracovníkům v oblasti globálního polohového systému, věnoval se i problémům společensko-vědním. Výsledky své práce představil v mnoha domácích i zahraničních publikacích a na vědeckých akcích.
18. 11. 2012 – prof. Ing. František Miklošík, DrSc., vysokoškolský
učitel, rodák ze Šintavy (okres Galanta – SR). Již v patnácti letech byl
přijat do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze a při zaměstnání
studoval na gymnáziu. Absolvoval základní vojenskou službu ve Vojenském kartografickém ústavu (VKÚ) v Banské Bystrici a důstojnickou školu v Košicích. Ve funkci důstojníka - kartografa VKÚ dokončil středoškolské studium. V letech 1953-58 vystudoval obor zeměměřického inženýrství na Vojenské akademii (VA) v Brně a nastoupil
na odbor fotogrammetrie a mapování Vojenského topografického ústavu
v Dobrušce. V roce 1963 byl přeložen na topografické oddělení Generálního štábu Ministerstva národní obrany v Praze, kde technicky i organizačně zabezpečoval topografické mapování, měřické práce na státních hranicích a letecké měřické snímkování. V roce 1969 ukončil vědeckou přípravu ve vědním oboru teorie velení (řízení). V roce 1970
přešel na VA v Brně, kde na katedře geodézie a kartografie působil
jako náčelník skupiny kartografie a později se stal zástupcem náčelníka
katedry, roku 1978 byl jmenován docentem pro obor kartografie. Od
roku 1981, kdy byl na vlastní žádost propuštěn z aktivní vojenské služby, pokračoval v práci na katedře jako občanský zaměstnanec. Zabýval se zejména mapováním, obnovou a modernizací topografických
map, státními mapovými díly, objektivizací hodnocení kartografických děl, řízením kartografických prací a teoretickou kartografií.
V roce 1988 obhájil doktorskou disertaci a v roce 1990 byl jmenován
profesorem pro obor kartografie. V letech 1994-95 byl vedoucím nově
koncipované katedry vojenských informací o území na VA v Brně.
Samostatně zpracoval nebo se výrazně podílel na zpracování mnoha
vědeckovýzkumných prací, vysokoškolských učebnic a skript, stále
průběžně publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech.
V současnosti působí především na mateřském pracovišti na Univerzitě obrany v Brně jako emeritní profesor; v dřívějším období působil
s částečným úvazkem též na Univerzitě v Pardubicích, Přírodovědecké
fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Výročí 85 let:
28. 11. 2012 – Ing. Josef Gbelec, bývalý vedoucí Střediska geodézie
(SG) Prostějov. Po absolvování zeměměřického studia na Vysoké
škole technické v Brně pracoval od roku 1951 v družstvu Geoplan.
Poté přešel do sjednocené měřické služby a již v roce 1954 byl jmenován vedoucím SG ve Valašských Kloboukách. Později byl přeložen
do stejné funkce do Prostějova. Jeho dobré pracovní výsledky byly
oceněny rezortními vyznamenáními. Do důchodu odešel v roce 1989.
Blahopřejeme!
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 026
Geodetický a kartografický obzor
294 ročník 58/100, 2012, číslo 12
Z ďalších výročí pripomíname:
29. 9. 1952 – pred 60 rokmi boli ministrom dopravy ČSR zriadené
Meračsko-dokumentačné kancelárie (MDK) v Bratislave, v Košiciach, v Olomouci, v Plzni, v Prahe a v Ústí nad Labem, ktoré zabezpečovali mapovú dokumentáciu, geometrické plány a geodeticko-projekčné práce na obnovu železničného zvršku. V roku 1959 MDK
začali práce na Jednotnej železničnej mape, kde rozhodujúcou metódou bola letecká fotogrametria. V tomto roku začal svoju činnosť aj
fotogrametrický oddiel v Olomouci. V roku 1963 došlo k reorganizácii železníc (dráh) a geodetické činnosti MDK prešli do geodetických kancelárií (GK), a to: v Bratislave, v Olomouci, v Plzni a v Praze
s detašovanými pracoviskami v Brne, v Českých Budějoviciach, v Košiciach, v Ostrave, v Ústí nad Labem a vo Zvolene. V roku 1968 činnosť GK prešla do Stredísk železničnej geodézie.
4. 10. 1932 – před 80 lety se narodil Ing. Bohumil Šídlo, bývalý
hlavní redaktor Zeměměřického úřadu (ZÚ) a technický redaktor
GaKO. V rodné Kutné Hoře absolvoval roku 1951 reálné gymnázium, ve studiu pokračoval na Zeměměřické fakultě ČVUT v Praze.
Po promoci v roce 1956 pracoval v tehdejším Kartografickém a reprodukčním ústavu v Praze. V roce 1962 přešel na bývalou Ústřední
správu geodézie a kartografie, kde působil (i v nástupnickém Českém
úřadu geodetickém a kartografickém) až do roku 1972 v kartografickém oddělení. Významně se podílel na koncepci i realizaci ediční
politiky úřadu v oblasti kartografie, zúčastnil se přípravy i tvorby
základních i tematických státních mapových děl. V roce 1965 absolvoval postgraduální studium nakladatelské práce na Fakultě novinářství a osvěty Univerzity Karlovy. Zastupoval úřad v Radě Čs.
ústřední knižní kultury, v Ústřední komisi pro komplexní průzkum
půd při ministerstvu zemědělství, v redakční radě časopisu Územní
plánování a v mezinárodní redakční radě Mapy světa 1 : 2,5 mil.
V letech 1972-90 pracoval ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém v Praze (později ve Zdibech), věnoval se
zejména problematice map středních měřítek a tvorbě technických
předpisů v oblasti kartografie. Roku 1991 nastoupil do funkce hlavního redaktora kartografické sekce nově vzniklého Zeměměřického
ústavu (nyní ZÚ). Byl členem Názvoslovné komise ČÚZK, členem
Terminologické komise ČÚZK a dlouholetým tajemníkem Odborné
skupiny kartografie v dřívější ČSVTS, podílel se na přípravě mnoha
odborných akcí. Funkci technického redaktora GaKO zastával v letech
1966-72 a znovu 1990-2005. Zemřel 2. 4. 2009 v Praze.
6. 10. 1942 – pred 70 rokmi sa narodil v Kalši (okres Košice-okolie)
Ing. Michal Kolesár. Po absolvovaní odboru zememeračského
inžinierstva na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy
technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1966 nastúpil do Ústavu
geodézie a kartografie v Prešove, Stredisko geodézie (SG) v Rožňave – detašované pracovisko v Revúcej. Na tomto pracovisku pôsobil, najmä v oblasti evidencie nehnuteľností (EN), do 31. 12.
1972. Od 1. 1. 1973 bol vymenovaný za vedúceho SG vo Vranove
nad Topľou (n. T.) Krajskej správy geodézie a kartografie (KSGK)
v Košiciach. Od 1. 1. 1993 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom Správy
katastra (SK) Vranov n. T. Katastrálneho úradu (KÚ) v Košiciach,
kde využíval svoje skúsenosti v EN. Od 24. 7. 1996 do 31. 12. 2001
bol vedúcim oddelenia zápisu práv k nehnuteľnostiam katastrálneho
odboru Okresného úradu vo Vranove n. T. Vo funkcii vedúceho
technického oddelenia SK Vranov n. T. KÚ v Prešove bol od 1. 1.
2002 do 6. 1. 2003, t. j. do odchodu do dôchodku. V rokoch 1972-1975
absolvoval prvý beh postgraduálneho štúdia odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. Ako absolvent ročného kurzu automatizácia
samočinnými počítačmi pôsobil pri zavádzaní výpočtovej techniky
v SG KSGK v Košiciach. Zomrel 17. 3. 2011 v Kalši.
9. 10. 1882 – pred 130 rokmi sa narodil v Opočne (okres Rychnou nad
Kněžnou – ČR) Ing. Jan Antonín Baše. Zememeračské inžinierstvo
absolvoval na Cisárskej a kráľovskej českej vysokej škole technickej
v Prahe v roku 1901. V tomto roku nastúpil do pozemkového katastra
v Prahe-Smíchove. V novembri 1902 sa prihlásil pracovať do katastrálnej služby v Bosne a Hercegovine. V auguste 1919 prešiel do generálneho riaditeľstva katastra v Belehrade ako vedúci oddelenia. V júli
1920 prišiel do Bratislavy, do odboru Generálneho finančného riaditeľstva pre Slovensko, ktoré riadilo celú katastrálnu službu na Slovensku.
1. 4. 1921 bol vymenovaný za prednostu tohto odboru. V tejto funkcii
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA
pôsobil takmer do konca roku 1935 a zaslúžil sa o vybudovanie pozemkového katastra na Slovensku. 6. 11. 1935 požiadal, zo zdravotných
dôvodov, o predčasné penzionovanie a 30. 1. 1936 odišiel z Bratislavy
do Čiech. Bol publikačne činný. V rokoch 1923 a 1927-1936 bol členom redakčného výboru/komisie Zeměměřičského Věstníka, predchodcu GaKO. Zomrel 9. 1. 1960 v Dlouhej Lhote (okres Mladá Boleslav – ČR).
13. 10. 1912 – před 100 lety se v Brně narodil Ing. Vratislav Vlach.
V letech 1934-51 byl jako důstojník-geodet zaměstnán u Vojenské
ubytovací a stavební správy v Brně. Zkušenosti z této funkce uplatnil
jako učitel na Vojenské akademii v Brně. V roce 1958 přešel do civilní
služby a pracoval v tehdejším Oblastním ústavu geodézie a kartografie
v Brně. Od roku 1972 až do odchodu do důchodu v roce 1978 působil
jako vedoucí oddělení pro koordinaci geodetických a kartografických
prací na Krajské geodetické správě pro Jihomoravský kraj. Zemřel
7. 8. 1997 v Brně.
21. 10. 1587 – pred 425 rokmi došlo na základe rozhodnutia uhorského snemu v Bratislave k prechodu z dovtedajšieho juliánskeho
kalendára na gregoriánsky kalendár v bývalom Uhorsku, a teda aj
na Slovensku (po 21. 10. ihneď nasledoval 1. 11.).
21. 10. 1892 – před 120 lety se narodil Ing. Dr. Václav Lukášek,
dlouholetý vědecký pracovník Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.
Po válečných letech pracoval ve Státním zeměměřickém a kartografickém ústavu a v civilní službě. Zemřel 10. 10. 1967 v Praze.
26. 10. 1792 – před 220 lety se narodil ve Windisch-Matrei v Tyrolsku
prof. Simon Stampfer, profesor praktické geometrie (jak se tehdy
nazývala geodézie) na Polytechnickém institutu ve Vídni. Zemřel
10. 11. 1864 ve Vídni.
26. 10. 1902 – před 110 lety se v Přerově narodil plk. gšt. Bohumil
Kobliha, bývalý velitel Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze.
Po maturitě na gymnáziu studoval na nově zřízené Vojenské akademii
v Hranicích (1920), pěchotní škole v Milovicích (1923) a kartografické
škole při VZÚ v Praze (1927). Roku 1934 vystudoval Vysokou válečnou školu v Praze, působil v útvarech v Hranicích a ve funkci přednosty operačního oddělení v Košicích. Po emigraci přes Bělehrad roku
1940 se stal příslušníkem čs. zahraniční armády, jako topograf se
účastnil afrických válečných tažení. V roce 1943 byl přidělen do mise
pro Balkán a Střední východ, poté byl zapojen do práce štábu v Londýně. 10. 6. 1945, po návratu do osvobozené vlasti, byl jmenován, již
v hodnosti plukovníka generálního štábu (gšt.), velitelem VZÚ v Praze.
V rámci začínajících politických procesů po únoru 1948 byl po krátkém zaměstnání v Čs. archeologickém ústavu zatčen, v roce 1949 degradován a uvězněn v pracovních táborech několika uranových dolů.
Po roce 1954 byl pomocným dělníkem, později úředníkem Pozemních staveb Přerov. Byl činný v tehdejším Svazu protifašistických
bojovníků, podílel se na zpracování různých studií o životním prostředí. Penzionován byl roku 1965, zemřel 20. 3. 1981. Plně občansky
a vojensky rehabilitován byl roku 1995 a in memoriam povýšen do
hodnosti generála.
27. 10. 1922 – pred 90 rokmi sa narodil v Novej Bystrici (okres
Čadca) Ing. Ondrej Pastva. Do štátnej zememeračskej služby nastúpil
1. 10. 1948 v Bratislave, ktorej zostal verný do konca života. Pracoval
vo Fotogrametrickom ústave pre Slovensko, v Slovenskom zememeračskom a kartografickom ústave, v Geodetickom, topografickom
a kartografickom ústave a v Geodetickom ústave (GÚ). Popri zamestnaní vyštudoval Vyššiu priemyselnú školu stavebnú, odbor geodézia,
v Košiciach (1950 až 1952) a zememeračské inžinierstvo na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave (1956 až
1962). Počas pôsobenia v GÚ prešiel rôznymi funkciami a v rokoch
1968 až 1972 bol jeho riaditeľom (z toho v roku 1968 bol riaditeľom
celoštátneho ústavu s názvom Kartografický a geodetický fond s pobočkou v Prahe). 1. 1. 1973 prešiel do Slovenského zväzu bytových
družstiev, do funkcie prvého podpredsedu, a 1. 1. 1976 sa opäť vrátil
do GÚ, n. p., do funkcie námestníka riaditeľa. Bol nositeľom viacerých vyznamenaní. Zomrel 18. 9. 1985 v Bratislave.
21. 11. 1942 – pred 70 rokmi sa narodil v Žiline doc. Ing. Dušan
Cebecauer, CSc. Po skončení zememeračského inžinierstva na Sta-
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 027
Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA
vebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1964 nastúpil do Ústavu geodézie a kartografie v Žiline, kde vykonával práce mapovacie a evidencie nehnuteľností.
V roku 1968 prešiel na Katedru geodézie a geotechniky (od roku
1994 Katedra geodézie – KG) Fakulty prevádzky a ekonomiky dopravy (od roku 1990 SvF) Vysokej školy dopravnej (od roku 1980
Vysoká škola dopravy a spojov – VŠDS – a od 20. 11. 1996 Žilinská
univerzita) v Žiline ako odborný asistent. Vedeckú hodnosť kandidáta technických vied získal v roku 1979 a za docenta pre odbor
geodézia bol vymenovaný v roku 1986. Od príchodu na KG viedol
cvičenia z predmetu geodézia, pre ktoré v spoluautorstve napísal
dočasnú vysokoškolskú učebnicu. Tento predmet od roku 1980 prednášal na Vojenskej fakulte VŠDS. Bol vedúcim autorského kolektívu
monografie „Inžinierska geodézia v dopravnom staviteľstve“ (Žilina, EDIS 1998), ktorá bola vydaná po jeho smrti. Ďalej bol autorom
a spoluautorom 59 vedeckých a odborných prác z oblasti inžinierskej a železničnej geodézie, pričom jeho hlavným výskumným záujmom bola inžinierska geodézia. Výsledky svojej vedeckovýskumnej
činnosti, ktorú orientoval hlavne na rezort dopravy, zhrnul do 18 výskumných správ. Mal rozsiahlu súdnoznaleckú a expertíznu činnosť. Zomrel 21. 9. 1997 v Žiline.
26. 11. 1882 – před 130 lety se narodil plk. Dr. Ladislav Beneš,
geodet a astronom, autor návrhu kartografického zobrazení pro ČSR.
Zemřel 3. 11. 1968.
7. 12. 1912 – před 100 lety se narodil Ing. František Hlaváč,
zástupce ředitele bývalé Krajské geodetické a kartografické správy
(KGKS) pro Jihomoravský kraj. Zeměměřické inženýrství vystudoval na Vysoké škole technické v Brně, roku 1936 nastoupil do katastrální měřické služby a prošel několika katastrálními měřickými úřady na Moravě. Později přešel k Zemskému finančnímu
ředitelství v Brně, dále pracoval v Archivu map katastrálních v Brně
(1948) a na technickém referátu Krajského národního výboru v Brně.
V letech 1957-61 byl vedoucím Střediska geodézie Brno-město.
Stál při zaměřování národní památky Špilberk, velkých sídlišť, podkladů pro stavbu Státního divadla v Brně a areálu výstaviště Brněnských veletrhů. V letech 1961-71 zastával funkci hlavního geodeta
pro město Brno. Pro své zkušenosti a vysokou odbornou úroveň byl
roku 1973 povolán na KGKS, kde působil až do odchodu do důchodu. Byl soudním znalcem a působil též externě na zeměměřickém
oboru Střední průmyslové školy stavební v Brně. Bohatá byla jeho
činnost publikační a přednášková, věnovaná zejména otázkám historie geodézie a kartografie. Byl po mnoho let spoluautorem zpráv
v rubrice „Z geodetického a kartografického kalendáře“ časopisu
GaKO a tvůrcem kartotéky moravských zeměměřičů. Byl členem studijní skupiny pro historii geodézie a kartografie při Československém komitétu FIG a stálým členem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. Jeho odborná i veřejná práce byla vždy velmi vysoce
hodnocena. Zemřel 30. 11. 1993 v Brně.
8. 12. 1892 – před 120 lety se v Praze narodil Ing. Bohumil Černý,
úředně autorizovaný civilní geometr, majitel jedné z největších civilních zeměměřických kanceláří v meziválečné době. Zemřel 5. 12.
1954 v Praze.
18. 12. 1902 – pred 110 rokmi sa narodil v Sofii (Bulharsko) akademik prof. Dr. Vladimir Kirilov Christov. Študoval astronómiu,
fyziku a matematiku na univerzite v Lipsku (Nemecko), kde v roku
1925 získal doktorát z astronómie. Po návrate do Bulharska nastúpil
do Štátneho vojenského zemepisného ústavu ako vedúci astronomického oddelenia, kde pracoval do roku 1948, v ktorom bol vymenovaný
za profesora na Vysokej škole inžiniersko-staviteľskej. Tu prednášal
fyzikálnu geodéziu, geodetickú astronómiu, geometrickú geodéziu,
matematickú kartografiu a viedol Katedru vyššej geodézie do roku
1969. V roku 1948 bol zvolený za člena korešpondenta a v roku 1958
za akademika Bulharskej akadémie vied. Tiež veľmi aktívne pracoval
v Bulharskom komitéte pre geodéziu a geofyziku, ktorého bol zakladateľom a predsedom. Jeho vedecká činnosť sa sústreďovala na problémy elipsoidických výpočtov, matematickej kartografie, geodetických
zobrazení, teórie chýb a vyrovnávacieho počtu, geodetickej astronómie,
fyzikálnej geodézie, výskumu slapov a recentných pohybov, určovania
referenčných elipsoidov a kozmickej geodézie. K riešeniu problémov
v uvedených oblastiach prispel viac ako dvoma stovkami vedeckých
Geodetický a kartografický obzor
ročník 58/100, 2012, číslo 12 295
a odborných prác. Bol nositeľom mnohých vyznamenaní. Zomrel 28. 2.
1979 v Sofii.
23. 12. 1917 – před 95 lety se ve Vídni narodil RNDr. Jan Pícha,
CSc., význačný geofyzik, redaktor časopisu Studia geophysica et
geodaetica. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a (s přerušením válečných let, kdy byl vezněn v koncentračním táboře) matematiku na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1945 byl zaměstnán
ve Státním geofyzikálním ústavu v Praze, kde vybudoval geofyzikální oddělení, jehož vedoucím se stal po vytvoření Geofyzikálního
ústavu Čs. akademie věd. Jeho vědecká, organizační a publikační činnost byla velmi bohatá, stejně jako jeho působení v domácích i zahraničních vědeckých organizacích; zaměřil se zejména na oblast
experimentálního a teoretického výzkumu zemských slapů. Spolupráce s geodety při řešení otázek základních sítí byla vysoce hodnocena. Zemřel 27. 10. 1991 v Žamberku.
24. 12. 1922 – před 90 lety se narodil Ing. Milouš Kukeně, bývalý
ředitel Geodézie Opava. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1949
a celou odbornou pracovní dráhu věnoval rezortu geodézie a kartografie, kde postupně prošel řadou řídících funkcí (vedoucí oddílu,
provozní inženýr až po ředitele podniku). Veřejně činný byl zejména
v ČSVTS. Jeho činnost byla ohodnocena mnoha čestnými uznáními
a řadou vyznamenání. Do starobního důchodu odešel 31. 7. 1986,
zemřel 24. 12. 2011 v Opavě.
25. 12. 1912 – před 100 lety se narodil doc. Ing. Dr. Erich Šesták.
Po studiích na Vysoké škole technické (VŠT) v Brně byl krátký čas
asistentem u prof. Semeráda. V roce 1934 nastoupil do katastrální
měřické služby v Brně. V období 1938-42 pracoval u delimitační
komise ministerstva vnitra a v roce 1944 přešel do Zeměměřického
úřadu (později Státního zeměměřického a kartografického ústavu)
v Praze. V roce 1945 byl přidělen k osidlovacím pracím na Moravě.
Dále působil u Lesprojektu Brno a v roce 1953 přešel do Státního
ústavu dopravního projektování v Brně. V roce 1947 obhájil na VŠT
v Brně doktorskou práci a v roce 1963 se habilitoval jako docent na
Vojenské akademii v Brně. Jako pedagog působil externě na Vysoké
škole zemědělské v Brně.
26. 12. 1907 – pred 105 rokmi sa narodil v Irkutsku (Rusko) Ing.
Juraj Borovský. Po absolvovaní zememeračského inžinierstva na
Vysokej škole technickej v Brne nastúpil v roku 1929 do zememeračského oddelenia Krajinského úradu v Bratislave. Od roku 1939
pracoval v Ministerstve dopravy a verejných prác. V roku 1945 bol
poverený vedením zememeračského odboru Povereníctva financií (od
roku 1950 Povereníctva techniky), kde pôsobil do roku 1951, kedy
prešiel do Stavoprojektu Bratislava. V roku 1953 bol vymenovaný
za riaditeľa n. p. Geometra v Bratislave. Od 1. 1. 1954 do 31. 12.
1967 bol riaditeľom Oblastného ústavu geodézie a kartografie (od
roku 1960 Ústav geodézie a kartografie) v Bratislave. Bol nositeľom
rezortných vyznamenaní. Zomrel 26. 2. 1972 v Bratislave.
31. 12. 1912 – před 100 lety se narodil ve Lhotě u Šternberku Ing.
Otto Veselý, první ředitel Oblastního ústavu geodézie a kartografie
(OÚGK) v Opavě. Po studiích nastoupil v roce 1937 ke katastrální
měřické službě v Bratislavě; odtud odešel do Brna a zúčastnil se
osidlovacích prací na severní Moravě. Postupně zastával řadu vedoucích funkcí v rezortu Ústřední správy geodézie a kartografie až po
funkci ředitele Oblastního ústavu. Po roce 1968 pracoval jako hlavní
geodet pro Severomoravský kraj a ředitel Krajské geodetické a kartografické správy pro tentýž kraj. Do důchodu odešel roku 1974. Zemřel 22. 11. 1979 ve Šternberku.
December 1947 – pred 65 rokmi bol prvýkrát úspešne použitý
prototyp elektronického (svetelného) diaľkomeru GEODIMETER
(GEOdetic DIstance METER) na základnici dĺžky 11 km. Tak vznikol nový – elektronický spôsob merania dĺžok. S rozvojom elektroniky dochádzalo i k postupnému vývoju elektronických diaľkomerov. V 70-tych rokoch 20. storočia bol napr. vyvinutý geodimeter
model 10 – prvý nasadzovací elektronický diaľkomer na teodolit,
a tak bolo možno vykonávať dĺžkové a uhlové meranie jedným prístrojom. Ďalšou integráciou vznikli univerzálne meracie stanice
(zaužívaný názov „totálne stanice") vybavované aj automatickým
cielením.
GaKO 58/100, 2012, číslo 10, str. 028
Geodetický a kartografický obzor
296 ročník 58/100, 2012, číslo 12
GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR
odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky
Redakce:
Ing. František Beneš, CSc. – vedoucí redaktor
Ing. Jana Prandová – zástupkyně vedoucího redaktora
Petr Mach – technický redaktor
Redakční rada:
Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně), Ing. Jiří Černohorský (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel
Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová
Vydává Český úřad zeměměřický a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky v nakladatelství Vesmír,
spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 395. Redakce a inzerce: Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9, 182 11
Praha 8, tel. 00420 284 041 415, 00420 284 041 656, fax 00420 284 041 625, e-mail: [email protected] a VÚGK, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava, telefón 004212 20 81 61 86, fax 004212 20 81 61 61, e-mail: [email protected] Sází
Petr Mach, tiskne Serifa, Jinonická 80, 158 00 Praha 5.
Vychází dvanáctkrát ročně.
Distribuci předplatitelům v České republice zajišťuje SEND Předplatné. Objednávky zasílejte na adresu SEND Předplatné, P. O. Box
141, 140 21 Praha 4, tel. 225 985 225, 777 333 370, 605 202 115 (všední den 8–18 hodin), e-mail: [email protected], www.send.cz,
SMS 777 333 370, 605 202 115. Ostatní distribuci včetně Slovenské republiky i zahraničí zajišťuje nakladatelství Vesmír, spol. s r. o.
Objednávky zasílejte na adresu Vesmír, spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 394 (administrativa), další
telefon 00420 234 612 395, fax 00420 234 612 396, e-mail: [email protected], e-mail administrativa: [email protected]
nebo [email protected] Dále rozšiřují společnosti holdingu PNS, a. s. Do Slovenskej republiky dováža MAGNET – PRESS
SLOVAKIA, s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava 5, tel. 004212 67 20 19 31 až 33, fax 004212 67 20 19 10, ďalšie čísla
67 20 19 20, 67 20 19 30, e-mail: [email protected] Predplatné rozširuje Slovenská pošta, a. s., Stredisko predplatného tlače, Uzbecká 4, 821 06 Bratislava 214, tel. 004212 54 41 80 91, 004212 54 41 81 02, 004212 54 41 99 03, fax 004212 54 41 99 06, e-mail:
[email protected] Ročné predplatné 12,- € vrátane poštovného a balného.
Toto číslo vyšlo v prosinci 2012, do sazby v listopadu 2012, do tisku 5. prosince 2012. Otisk povolen jen s udáním pramene a zachováním autorských práv.
© Vesmír, spol. s r. o., 2012
Přehled obsahu GaKO s abstrakty hlavních článků
je uveřejněn na http://www.cuzk.cz
(sekce Výzkum a vývoj/Periodika a publikace resortu)
Kompletní čísla jsou na http://archivnimapy.cuzk.cz
ISSN 0016-7096
Ev. č. MK ČR E 3093
GaKO 58/100, 2012, číslo 12, 3. str. obálky
K článku Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí
Obr. 2 3D pohled na vybranou lokalitu - vizuálně je možné identifikovat cestu a stavební objekty podél její osy, elektrické vedení atd.
Obrázky k článku Strižincová, A.: Základné poludníky
Obr. 3 Bratislavský poludník
Obr. 6 Greenwichský poludník – červená čiara na stene
VŠE NEJLEPŠÍ V NOVÉM ROCE 2013 SVÝM ČTENÁŘŮM PŘEJE
GaKO
GEODETICKÝ a
KARTOGRAFICKÝ
OBZOR
SVOJIM ČITATEĽOM V NOVOM ROKU 2013 ŽELÁ VŠETKO NAJLEPŠIE
Download

a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ - Český úřad zeměměřický a