Název šablony:
ČG2 – Inovace a zkvalitnění výuky
směřující k rozvoji čtenářské a informační
gramotnosti
Vzdělávací oblast/oblast dle RVP:
Okruh dle RVP:
Tematická oblast:
Název vzdělávacího materiálu (výstižný
popis tématu):
Kód vzdělávacího materiálu:
Ročník:
Datum odučení vzdělávacího materiálu:
Jméno autora:
Člověk a společnost
//////
Dějepis pro 6. a 7. ročník
Peloponéská válka (5. st. Př. Kr.)
Pracovní list
ČG2-17-INOV
VI.
19. 3. 2012
Mgr. Petra Blahnová
PELOPONÉSKÁ VÁLKA
Mocenský vzestup Athén po ukončení řecko-perských válek vyvolal obavy Sparty
z dalšího růstu jejich vlivu v řeckém světě. Rozhodující úloha Athén v námořním spolku a
stále větší ovládání spojenců byly svědectvím jejich snahy získat postavení první velmoci
Řecka. Nepřátelství mezi oběma nejvýznamnějšími státy bylo podpořeno i rozdílným státním
zřízením, které ovlivnilo odlišný způsob života a výchovy jejich občanů.
Rozpory Athén a Sparty vyvrcholily v největší a nejdelší válce na řecké pevnině, do
níž se zapojili i členové athénského a peloponéského spolku. Dostala název peloponéská
válka a proběhla v letech 431 – 404 př. Kr. Síly protivníků byly zpočátku přibližně
rovnocenné. Athény měly sice dvojnásobnou převahu na moři (300 athénských trojveslic), ale
pozemní vojsko bylo asi o třetinu menší než spartské (30 000 vojáků Sparty a jejich
spojenců). Athény však mohly využít zlato a stříbro ze státní a spolkové pokladny. Sparťané
navíc byli ohroženi domácím nepřítelem – otroky.
Průběh války popsal ve svém historickém díle Dějiny peloponéské války athénský
historik Thúkýdidés. Jeho práce vyniká podrobnou charakteristikou válečných akcí a
zjišťováním jejich příčin. Thúkýdidés se považuje za otce historické kritiky, neboť se snažil
všemi dostupnými prostředky zjistit pravdivý průběh událostí.
Z Thúkýdidova líčení průběhu vyplývá, že zpočátku byli úspěšnější ve válce
Athéňané. Když však roku 429 př. Kr. vypukl v Athénách mor, zemřela na jeho následky asi
třetina obyvatelstva včetně Perikla. Do roku 421 př. Kr. si oba státy ničily navzájem zemi, až
zcela vyčerpány uzavřely na krátkou dobu mír. Závěrečnou etapu války tvořil nový průnik
Sparty na území Attiky a zejména porážka Athén v námořní bitvě u Aigospotamoi (Kozích
říček) v roce 405 př. Kr. Po ní se obležené Athény vzdaly Spartě.
Důsledkem vítězství Sparty byl zánik athénského námořního spolku, ztráta
athénského prvenství v Řecku a obrovské hospodářské vyčerpání Athén. Vedoucí postavení
se na čas zmocnila Sparta, která dosadila do podrobeného města svou posádku a zavedla zde
svůj systém vlády – oligarchii (archein – vládnout, oligos – některý, několik). Nepodařilo se
jí však sjednotit pod svou nadvládou celé Řecko, protože násilím nutila spojencům i ostatním
státům spartskou formu státního zřízení. Byla rovněž po válce hospodářsky oslabena.
Projevem spartského neúspěchu bylo obnovení demokracie v Athénách roku 403 př. Kr.
„Nejpodstatnější příčinou, o které se však nejméně mluvilo, bylo po mém soudu to, že moc
Athéňanů rostla, budila obavy v Lakedaimoňanech a tím je přiměla k válce, ovšem veřejně
uváděné důvody, pro které zrušili mír a šli do války, byly na obou stranách následující.“
Ukázka z Thúkýdidových Dějin peloponéské války.
Athénský historik Thúkýdidés vyloučil z dějin božské zásahy a události vysvětloval
z hospodářských a mocenských poměrů. Jeho dílo mělo nejen pobavit, ale i poskytnout návod
ke správnému jednání v budoucnosti. Svůj historický spis Thúkýdidés napsal ve vyhnanství,
kam byl poslán jako neúspěšný velitel jedné z bitev peloponéské války.
Ivana Koucká: Dějepis 6. Prodos Olomouc, 2005, s. 89-90
PRACOVNÍ LIST:
1. Doplň do tabulky název spolků založené v Řecku před 4. st. Př. Kr. pod vedením
Athén a Sparty.
Athény
Sparta
2. Jak dlouho trvala válka mezi Athénami a Spartou a jak se nazývala?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
3. Popiš vojenské síly obou protivníků.
Athény
Sparta
4. Kdo popsal průběh této války, jak se nazývá jeho dílo?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
5. Proč se tento historik považuje za otce historické kritiky, o co se ve svém popisu
války snažil?
___________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
6. Popiš průběh války.
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________
7. Napiš tři důsledky konfliktu mezi Athénami a Spartou.
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
8. Vysvětli pojem oligarchie.
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
V kterém řeckém městském státě bylo zavedeno toto státní zřízení?
___________________________________________________________________________
Jaké státní zřízení bylo zavedeno v Athénách?
___________________________________________________________________________
9. Který významný athénský politik zemřel v průběhu peloponéské války na mor?
Download

ČG2.17. Peloponéská válka.pdf - Moodle-ZSUL