JAN POHRIBNÝ
KREATIVNÍ SVĚT LO
VE FOTOGR AFII
JAN POHRIBNÝ
POHRIB NÝ
KREATIVNÍ SVĚTLO
VE FOTOGR AFII
Zoner Press
2011
OBSAH
J. P., Obraz žhavé současnosti, 1990
Pentax 6x7, f = 55.0 mm, 300 s, f /11.0, ISO 100,
Kodak EC 100, kombinované světlo
JAN POHRIBNÝ
KREATIVNÍ
K
R E AT I V N Í SVĚT
S V Ě T LLO
O
VE FOTOGR AFII
Copyright © ZONER software, a.s.
Vydání první v roce 2011. Všechna práva vyhrazena.
Zoner Press
Katalogové číslo: ZR1022
ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno
www.zonerpress.cz
Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián
Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Kristián
DTP: Jan Pohribný
© Grafický design: Jan Pohribný
© Fotografie: Jan Pohribný (J.P.)
© Autoři fotografií jsou uvedeni v poznámkách u příslušných fotografií (v závorce za jménem jsou čísla stran): Karel Beneš (87) • Marian Beneš a Miroslav Vojtěchovský (148, 149) • Vladimír Birgus (39) • Fano Blatný (227) • Gábina Fárová
(Gabina) (103) • František Havlík (61) • Michal Hejna (231) • Magdaléna Jetelová (191, 206) • Jan Jindra (93) • Václav Jirásek
(86, 211) • Robo Kočan (214, 220) • Vladimír Kozlík (208) • Antonín Kratochvíl (45) • Viktor Kronbauer (173) • Taras
Kuščynskij (© Radka Ciglerová) (65) • Aleš Kuneš (224) • Zdeněk Lhoták (49, 218) • Pavel Mára (115) • Erika Melišová
(175, 176) • Gjon Milli (176) • Franta Nárovec (193) • Natalia Oravcová (94) • Dita Pepe (88) • Wenzel Pfohl (© Pavel
Klimeš - Veselý výlet) (67) • Ivan Pinkava ( 104, 105) • Marja Pirilä (202) • Karel Pobříslo (107) • Václav Podestát (50) •
Mikuláš Pohribný (255) • Eva Pospěchová (55) • Bára Prášilová (42, 137) • Jorma Puranen (215) • Jan Reich (59) • Nadia
Rovderová (167) • Roman Sejkot (108, 245) • Evžen Sobek (217) • Salim Issa a Štěpánka Stein (136) • Petr Šálek (109) •
Jiří Šigut (225) • Ján Šmok (204) • Hana Špačková (61) • Branislav Štěpánek (243) • Jindřich Štreit (77, 103) • Miro Švolík
(228, 234) • Jiří Turek (99) • Kamil Varga (133) • Petr Velkoborský (209) • Peter Župník (235)
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani
prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele,
s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.
Dotazy týkající se distribuce směrujte na:
Zoner Press
ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno
tel.: 532 190 883, e-mail: [email protected]
www.zonerpress.cz
ISBN: 978-80-7413-143-1
Fotografie je slavností světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL . . . . . . . . . . . .
Co a jak světlo ovlivňuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Prostor a tvar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrast a jas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Barva a tonalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nálada a výraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kompozice a rytmus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zachycení světla aneb Cesta optimální expozice . . . . . . . .
Dvakrát měř – jednou řež, ale exponuj třikrát . . . . . . . . .
Pozměňte směr paprsků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Krása i úskalí dlouhé expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(Nejen) světelné workflow . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
DENNÍ SVĚTLO? PŘIROZENĚ! . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Charakter denního světla a jeho vliv na fotografovaný námět
Přímé sluneční světlo = směrové světlo . . . . . . . . . . . . .
V protisvětle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nepřímé světlo = rozptýlené světlo . . . . . . . . . . . . . . .
UMĚLECKÉ OSVĚTLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Role světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
hlavní světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
proporční/doplňkové světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
protisvětlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
světlo na pozadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
bodové světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
efektové světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ambientní světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zdroje umělého osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Trvalé zdroje umělého světla . . . . . . . . . . . . . . . . . .
žárovkové a halogenové světlo . . . . . . . . . . . . . . . . .
fluorescenční – zářivkové světlo . . . . . . . . . . . . . . . . .
HMI a jiné zdroje „studeného“ světla . . . . . . . . . . . . . .
dekorační zdroje světla, nebo osvětlení budoucnosti? . . . . . .
Zábleskové zdroje umělého světla . . . . . . . . . . . . . . .
bleskové (příruční) světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
zábleskové (studiové) osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dejte světlu charakter a směr . . . . . . . . . . . . . . . . . .
nástroje k usměrnění světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
nástroje k rozptýlení světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Světlo dotváří příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Maximum s minimem světel . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tři světla stačí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Na velké příběhy s více světly? . . . . . . . . . . . . . . . . . .
KOMBINOVANÉ SVĚTLO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
S příručním bleskem za noci i za dne . . . . . . . . . . . . . .
Potlačte prostor, potlačte objem . . . . . . . . . . . . . . . .
Blesk jako proporční, nebo hlavní světlo? . . . . . . . . . . . .
Zastavený pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tvůrčí stroboskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
9
9
10
11
12
13
14
21
22
24
28
31
37
37
37
47
57
67
68
69
70
71
72
73
74
75
77
78
79
80
81
82
85
85
87
91
91
94
101
103
110
119
125
125
126
128
129
132
Dotvořte scénu dalším světlem . . . . . . . . . .
Záblesk ve slunečním světle i při zatažené obloze .
Respekt k danému světlu? . . . . . . . . . . . . .
LUMINOGRAFIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Luminografie pasivní aneb Pohyb před kamerou
.
.
.
.
.
Základní vybavení „nočního chodce“ nejen po městě
Měsíc, hvězdy, UFO a jiné děje nejen k pozorování .
Když bohové fotografují s blesky . . . . . . . . . . .
Silvestrovská noc aneb Když kvete světlem nebe . .
Luminografie aktivní – Kamera v pohybu . . . . . .
Kamera v rytmu vlastního dechu . . . . . . . . . .
Kamera jako malířský štětec . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Synchronní pohyb kamerou aneb Sledujte svůj objekt
Tanec světel velkoměsta i vašeho pokoje . . . . . . .
Luminografie aktivní – Světlo v pohybu
Kresba světlem . . . . . . . . . . . .
Kresba ohněm . . . . . . . . . . . . .
Malba světlem . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Prostor jako malířské plátno, grafický list nebo divadelní scéna
Způsoby a technika zachycení (nejen) luminografie . . . . .
Otevřete kameru a malujte aneb Cesta kontinuální expozice .
Exponujte za dne, malujte v noci aneb Cesta dělené expozice
Na supertechnologie metodou z prehistorie fotografie . . . .
SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY
. . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
Camera obscura, aneb Co je venku, může být i uvnitř . .
Oživená laterna magica . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vržené světlo aneb Svítí stín? . . . . . . . . . . . . . . .
Světelné objekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
OTISK SVĚTLA . . . . . . . . . . . .
Fotogram . . . . . . . . . . . .
„Listogram“ aneb Otisk přírody .
Skenogram . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
135
135
140
151
152
153
154
160
163
167
167
168
169
170
173
174
181
187
189
193
193
196
198
201
202
204
208
216
223
223
225
226
Netradiční zvětšenina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Neviditelné světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230
Světlo beze světla?
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
Závěr aneb Chvála tmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
233
233
236
238
240
243
247
Slovníček vybraných pojmů . .
Rejstřík . . . . . . . . . . . . . .
Bibliografie . . . . . . . . . . . .
Poděkování . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
248
252
255
255
Zásahy do pozitivu a vytváření iluze světla . . . . . . . . .
Počítačová luminografie . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ve světle softwarových reflektorů . . . . . . . . . . . . .
Co spojuje světlo, propojí snadno i počítač . . . . . . . .
Dokonalá imitace skutečnosti, nebo tvorba neskutečného?
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
FOTOGRAFIE JE SLAVNOSTÍ SVĚTLA
Světlo zásadním způsobem formuje naše vnímání vnějšího světa, neboť až 80 % vnějších podnětů
a kontaktů s realitou přichází skrze zrak. Z duchovního, filozofického či uměleckého hlediska, při
hledání, co je nad nebo za realitou, někdy také hovoříme o vnitřním světě i světle, které není
fyzické povahy, ale existuje v nás. Magie fotografie často tkví v oscilaci mezi těmito póly, kdy fotograf
zachycuje okolní svět, ale vnímá jej prizmatem vlastních zkušeností, představ a pocitů. O fotografiích, kde se světlo vnější propojí s vnitřním, někdy nevědomky říkáme, že „ta fotografie má duši“.
A není patrně náhodné, že slova „světlo“ a „svět“ jsou v češtině etymologicky příbuzná.
Po více než 170 letech od vyhlášení vynálezu fotografie již patrně nesdílíme onen prvotní úžas
z realistického zpodobení světa ani neočekáváme smrt malířství, jak to po spatření prvních
daguerrotypií prohlásil malíř Paul Delaroche. Fotografie se stala natolik běžnou součástí našeho
života, vědy, vzdělání, politiky či kultury, že si patrně neuvědomujeme, nakolik je toto médium
svázáno s fenoménem tak zásadním, jako je světlo. Nejen, že její název doslovně znamená „kresba
světlem“, světlo a jím způsobený stín jsou stavební pilíře téměř každé fotografie.
Snad každá fotografie je tedy tak trochu oslavou světla, bez kterého by nevzniklo nejen toto
médium, ale patrně ani tento svět, natož kniha, kterou právě čtete.
J. P., Vnitřní světlo, 1993
Wista Field 45, f = 65 mm, 5 s, f /22.0, ISO 64, Kodak EPR,
kombinované světlo
6
KRE ATIVNÍ SVĚ TLO
7
SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL
ANEB CO NABÍZÍ TATO KNIHA
Ze široké palety tvůrčího přístupu k fotografii
se v této knize setkáte s řadou témat, technik,
postupů a podnětů, které jste možná zkoušeli
nebo již úspěšně uplatňujete i u svých snímků.
Objevíte rovněž netušené možnosti klasického
přístupu k fotografii i její přesahy a kombinace
s jinými médii a technikami. Praktickému užití skutečného světla je proto věnován mnohem větší
prostor než dodatečným úpravám a možnostem
virtuálního počítačového světa. Záměrný akcent
této publikace na kreativní práci se světlem by
vás měl především dovést k důslednějšímu
a hlubšímu uvažování nejen o podstatě média
fotografie, jeho možnostech i limitech, ale také
o tom, co a jak vaše fotografie sdělují nebo by
měly sdělit. Pokusil jsem se to také dokumentovat nejen prostřednictvím vlastních ilustračních
fotografií, návodů a schémat, ale rovněž ukázkami z prací některých předních českých i zahraničních fotografů, jejichž práce si vážím.
Základní aspekty posuzování světla a jeho vliv
na fotografovu práci i na výsledné fotografie jsou
námětem úvodní kapitoly této publikace stejně
jako základní workflow, tedy pracovní postup, jak
byste mohli postupovat od námětu po realizaci
snímku. V jednotlivých kapitolách se toto workflow může v detailech lišit v závislosti na zvolené
technice a záměru, ale struktura kreativní práce
(nejen) se světlem zůstává v mnohém identická.
J. P., Velké prádlo, 2008
Canon EOS 5D, f = 105 mm, 1/125 s, f /8.0, ISO 100,
denní světlo
CO A JAK SVĚTLO OVLIVŇUJE
Schopnost analyzovat a případně modifikovat
světelnou situaci vůči námětu, který chcete
nebo (v případě profesionála) musíte fotografovat, bývá jedním z předpokladů (ale nikoliv nutností) dobrého výsledku.
Proměny vejce fotografované v modelujícím směrovém světle (1), měkkém světle ze strany (2) a v rozptýleném světle zepředu (3), které potlačuje objemy a zdůrazňuje plošnost.
J. P., Počátek, 1997
Pentax 6x7, f = 135 mm, 1/75 s, f /8.0, ISO 100, Kodak GPX,
zábleskové světlo
8
KRE ATIVNÍ SVĚ TLO
SVĚ TLO JAKO KRE ATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL
9
• prostor a tvar
• kontrast a jas
Světlo a stín jsou základem prostorové iluze,
se kterou fotograf pracuje. Běžný 3D prostor
je ve dvourozměrné fotografii převážně reprezentován světelnou stavbou obrazu a je na autorovi, zdali dojem prostoru, objemu a struktury
pomocí plastického světla, případně protisvětla
a dalších světel (viz kapitola Role světla), zdůrazní,
nebo naopak pomocí plošného světla potlačí.
Hloubka prostoru je též tvořena světlem. I krajina, která má všechny předpoklady působit
plošně (zatažená obloha, difuzní světlo atd.),
velmi získává na hloubce světlejším pruhem nad
horizontem, kterého docílíte třeba pomocí půleného (graduálního) filtru.
Kontrast mezi světlem a tmou patří k základům
kompozice obrazu, stejně jako kontrasty tvarů,
mezi barvami či dokonce v pocitech. Podílí se
nejen na iluzi trojrozměrnosti snímků, vykreslení
a zřetelnosti předmětů v obraze, ale pomáhá
rovněž směrovat pozornost diváka. Důležitou
volbou fotografa (zejména v digitálním zpracování, které využívá histogramů a úrovní) bývá,
zda-li využije plnou tonalitu od bílé po černou,
neboť převaha informací bývá uložena ve středních tónech. Stíny a světla však mohou umocňovat atmosféru fotografie – v malířství, zejména
baroka, bylo využití světelné modelace na pozadí
tmavé scény příhodně označeno jako šerosvit.
Náladu rovněž ovlivňuje jas snímku. Pokud jsou
upřednostněny tmavé tóny, hovoříme o nízké
tonalitě (low-key) a u akcentování pouze světlých tónů o vysoké tonalitě (high-key). Jejich
aplikace v černobílé a barevné fotografii se může
významně lišit a je zajímavé, jak např. high-key lze
špatně uplatnit v barvě, kde takový obraz často
působí jako přeexponovaný, vybledlý. Pravděpodobně je to důsledek větší provázanosti barevné
fotografie na realitu a tradiční snahu vytvářet
barevně syté snímky, tj. dělat expozici zaměřenou na světla.
Nízký kontrast: světlo hlavní (zpředu) a protisvětlo jsou záměrně uplatněny takřka ve stejné intenzitě, navíc jsou použity převážně jen světlé tóny (závěs, portrétovaný, oblečení).
J. P., Karel IV., 2004
Wista Field 45, f = 65 mm, 5 s, f /22.0, ISO 100,
Kodak EPP 100, kombinované světlo
K docílení prostorové modelace portrétní busty Karla IV. v triforiu svatovítské katedrály v Praze pomáhá, vedle plastického
nasvícení (zde mírně rozptýlené halogenové světlo shora), také výrazná perspektiva širokoúhlé optiky. Díky ní není busta
izolována od velkolepého prostoru chrámu Sv. Víta, o jehož výstavbu se tento panovník tak výrazně zasloužil.
Nízká tonalita a zároveň užití vysokého jasu bývá nedílnou
součástí světelné kresby či malby, (viz kapitola Luminografie). Také při fotografování Královského stolce nedaleko
Velehradu, který má patrně velmi starý původ a je opředen řadou legend, jsem potlačil expozičně ambientní světlo
cca o −1 1/2 EV a tím více vynikla světelná malba u paty
kamene.
J. P., Králův stůl, 2010
Canon EOS 5D Mark II, f = 28 mm, 30 s, f /9.0, ISO 100,
halogenové + denní světlo
V krajinářské fotografii je volba vhodného světla mnohem komplikovanější, neboť musíte respektovat převážně denní světlo, jeho směr, úhel, intenzitu, počasí a mnoho dalších aspektů,
které tato disciplína má. Budete-li však pozorní a trpěliví pozorovatelé, jistě se brzy naučíte, že ranní a podvečerní světlo bývá pro krajinu a její charakteristiku nejvhodnější, stejně tak, že
plasticky bude působit při bočním světle nebo protisvětle. Krajina v rozptýleném světle působí většinou neplasticky, bez prostoru, ale chcete-li zdůraznit např. zvláštní atmosféru s výraznou
oblačností, fotografujte i při zatažené obloze.
J. P., Castlerigg Stone Circle, 2004
Wista Field 45, f = 65 mm, 1/15 s, f /22.0, ISO 160,
Kodak 160VC, denní světlo, graduální filtr
10
J. P., Castlerigg Stone Circle, 2002
Wista Field 45, f = 65 mm, 1/4 s, f /16.0, ISO 160,
Kodak 160VC, denní světlo, graduální filtr
KRE ATIVNÍ SVĚ TLO
J. P., Portrét Václava Š., 1983
Pentax 6x7, f = 55 mm, 1/8 s, f /11.0, ISO 400, Foma NP27,
denní světlo
Využití protisvětla a siluety (tedy neprosvětleného objektu, postavy apod.) patří k tvůrčí práci s vysokým kontrastem
ve fotografii.
SVĚ TLO JAKO KRE ATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL
11
• barva a tonalita
• nálada a výraz
Barva objektů bývá zpravidla dána schopností
povrchu (u netransparentních objektů) nebo
propustností (u transparentních objektů)
absorbovat část viditelného spektra (v závislosti
na zdroji světla) a odrazit/propustit jen tu část
spektra, která se nám jeví jako výsledná barva.
Světlo se výraznou měrou také podílí na vytváření nálady, i když její vnímání a interpretace
se může lišit na zkušenostech, kulturních zvyklostech a asociacích jak fotografa, tak zejména
diváka. Změny nálad v krajině (i městské)
reprezentují změny počasí (déšť, mlha, bouřkové mraky atd.), ročního období i denní doby
(východ/západ slunce). Náladu světla v interiéru
ovlivní jak zabarvení zdroje umělého osvětlení
v interiéru, tak odraz venkovního světla od stěn,
nábytku a jiných objektů v pokoji. Barvy jsou
rovněž nositeli emocí a světlem je lze akcentovat
nebo potlačit (stínem, zesvětlením). Fotografie
může odrážet i bezprostřední náladu fotografa,
jeho reakci na prostředí, situaci apod., stejně jako
náladu aktérů jeho fotografie.
Intenzita světla a jeho směr ovlivní intenzitu a působení barvy. Jinak se nám bude jevit v tlumeném a rozptýleném světle, zřetelněji a sytějším
dojmem barvy působí např. na přímém slunečním světle.
Iluze prostoru bývá mnohdy definována tóny
jedné barvy (zvláště u černobílé fotografie),
kdy tmavší tóny (barva je smíchána s odstíny
černé – prostor/objekt je méně osvětlen) jsou
těžší a působí prostorově blíže, světlejší (barva
je smíchána s odstíny bílé, světlo je intenzivnější)
se vzdalují. Mnoho autorů však záměrně tuto
hierarchii obrací. Podobně lze prostorově pracovat i s teplými a studenými barvami a jejich
tóny. Teplé barvy (červená, oranžová, žlutá) se
přibližují, studené (zelená, azurová, modrá) se
vzdalují. A ještě jedna zákonitost vnímání barev:
jasné tóny vnímáme rychleji než méně jasné,
pastelové tóny – proto se např. v reklamě s oblibou pracuje s výraznými barvami.
Objekt – jablko se jeví jako žlutozelené, protože jeho povrch pohltí všechny barvy spektra s výjimkou žluté a zelené. Prostor
je utvářen tonalitou hladiny zálivu u Helsinek od tmavších tónů ke světlejším způsobených zejména odrazem světla od nebe.
J. P., Jablko, 1986
Pentax MX, f = 28 mm, 1/30 s, f /11.0, ISO 400, Kodak,
denní světlo
a) 21:56 hod., zvýrazněná plastika, boční směrové umělé
světlo a bodové světlo zepředu do tváře
b) 5:11 hod., neosvětlená plastika jako silueta
Snad každý fotograf usiluje o svůj vlastní výraz,
styl, rukopis. Sjednocujícím prvkem jeho fotografií bývá často světelná stavba obrazu,
způsob, jakým nejen definuje prostor, objemy,
tóny a barvy, ale také kompozici, vzájemné
vztahy jednotlivých částí obrazu a již zmíněnou
náladu. Má-li fotografie výraz, pak její obsah bývá
emotivní (i v záporném slova smyslu) a dobře
zapamatovatelný.
J. P., Ragazzo, 2009
Canon EOS 5D Mark II, f = 24 mm, 2 s, f /22.0, ISO 50,
kombinované světlo
Pár příkladů, jak lze světlem změnit výraz plastiky, okolního
prostoru a zejména náladu snímku, který je rovněž formován citem oka fotografa a jeho záměrem, co chce o místu,
ale zprostředkovaně i o sobě sdělit. Pro svůj záměr jsem
nakonec vybral třetí fotografii (c), kde jsem světlem z příruční baterky pouze akcentoval ústřední motiv.
c) 5:13 hod., zvýrazněná plastika, boční směrové umělé světlo
Výrazná barevnost prostoru Muzea moderního umění
v nizozemském Groningenu, jehož vedení při rekonstrukci
muzea v r. 1994 vsadilo na významné ikony současné architektury a designu Philippa Starcka a Alessandra Mendiniho,
je vizuálním vodítkem pro návštěvníky, ale rovněž pokusem
pracovat se vztahy barev vůči vystaveným dílům. Je zajímavé pozorovat, jak logická prostorová hierarchie výstavních
místností je barevností záměrně „zpřeházena“. Prostorově
nejblíže se jeví, resp. naší pozornost nejvíce poutá žlutá
místnost, neboť je to barva, na kterou je naše oko nejcitlivější.
J. P., Groningen muzeum, 2007
Canon EOS 5D, f = 35 mm, 1/50 s, f /5.0, ISO 800,
kombinované světlo
12
d) 5:52 hod., přímé směrové neplastické sluneční světlo
KRE ATIVNÍ SVĚ TLO
SVĚ TLO JAKO KRE ATIVNÍ NÁSTROJ I CÍL
e) 6:20 hod., přímé směrové částečně boční sluneční světlo
f) 6:52 hod., přímé směrové výrazně boční sluneční světlo
13
Download

KREATIVNÍ SVĚTLO