Přírodovědecká fakulta Univerzity J.E. Purkyně
31. 1. 2012
Fyziologie živočichů a člověka
Pracovní verze.
Sledujte datum v záhlaví D/Usti/ Opory_Fyz_2012a
Sylabus pro denní a kombinované studium
Doc. Dr. Vladislav Mareš, DrSc
Orgánové, buněčné a
molekulární základy
fyziologie živočichů
Ústí nad Labem 2012
1
Obsah Opory
I.
Charakteristika předmětu
II. Učebnice a způsob výuky
III. Studijní pokyny a požadavky na zkoušku
IV. Sylabus kurzu
V. Doporučená literatura
VI. Procvičovací otázky a úkoly
2
I. Charakteristika předmětu
Kurz je věnován základním funkcím živočišného organismu Těžiště kurzu je ve fyziologii
vyšších obratlovců, především člověka. Nicméně, funkce hlavních orgánových systémů
je vždy pojednána v širším, fylogenetickém kontextu.
V souladu se současnými trendy ve výuce i vědeckém poznání je důraz i v tomto
kurzu kladen na buněčnou a molekulární podstatu orgánových a celotělových funkcí,
jejich regulaci a integraci.
Kurz je rozdělen do 3 bloků, tvořených 14 kapitolami. V následujícím výčtu bloků a
kapitol jsou uvedeny klíčové pojmy (sylabus), které mají vést studenta při studiu
příslušných kapitol doporučovaných učebnic, poznámek z přednášek a konzultací, vč.
jejich webových prezentací i přípravě na zkoušku
U studentů se předpokládají znalosti biologie buněk a tkání z předchozích kurzů
(Obecná zoologie, Úvod od studia biologie a Základy fyziky a chemie pro biology)
Před první přednáškou (DS) či konzultací (KS) studenti proto odevzdají domácí úkol
zadaný před začátkem kurzu na webu KBI UJEP a napíší krátký přístupový test
z těchto znalostí
II. Učebnice a způsob výuky
Základní učebnice byly zvoleny, aby svým obsahem i rozsahem byly přiměřené
požadavkům v kurzu Fyziologie živočichů a člověka na Přírodovědecké fakultě
Univerzity J. E. Purkyně.
Doporučované studijní zdroje jsou uvedeny za každou kapitolou i na konci této Opory.
Hlavní zdroje lze je získat v tištěné podobě v knihkupectvích a některé i na Internetu. V
omezeném počtu i v knihovně UJEP.
Na Internetu lze hledat potřebné informace na níže uvedených adresách i pomocí
vhodných klíčových slov, především v angličtině. Pro podrobnější studium jsou uvedeny i
další zdroje.
Posluchači denního studia mají rozšířenou možnost získat potřebné informace i na
přednáškách a praktických cvičeních. V průběhu semestru budou na síť UJEP
umísťovány osnovy a pracovní obrazová dokumentace přednášek.
Pro posluchače kombinovaného studia budou vypsány přednáškové 3 bloky spojené s
praktickými cvičeními. Kromě toho je možno se kdykoliv s dotazy obrátit na vyučujícího
na adrese [email protected]
Praktická cvičení budou zaměřena na funkce vybraných orgánových systémů pomocí
simulačních počítačových programů a self-monitoringu vybraných tělesných funkcí.
Počítačové programy jsou zaměřeny především na funkce nervového, svalového a
kardiovaskulárního systému (vznik a vlastnosti nervového impulsu, synaptického
přenosu, kontrakce kosterního a srdečního svalu, elektromyografie a
elektrokardiografie). Umožňují i interaktivní studium působení některých biologicky
aktivních látek.
Některé orgánové funkce budou procvičovány rovněž snímáním a počítačovým
zpracováním vybraných vlastních tělesných funkcí studenta (self-monitoring) pomocí
multifunkčního zařízení PowerLab.
3
III. Studijní pokyny a požadavky na zkoušku
Představu o tom jak podrobně je třeba jednotlivé kapitoly studovat lze získat z
přiložených procvičovacích úkolů.
Pro pokročilejší formy studia je pro každou kapitolu sylabu připraveno laboratorní
praktikum, kde je možno většinu fyziologických funkcí procvičit interaktivním způsobem.
K tomu slouží několik simulačních počítačových programů zobrazujících vybrané
tělesné funkce živočišného organizmu i laboratorní zařízení sloužící k záznamu
příslušných funkcí. Nejsou používána živá zvířata a všechna cvičení jsou v souladu s
legislativou týkající se ochrany zvířat.
U zkoušky se předpokládá schopnost stručné definice funkční jevů uvedených v Sylabu.
Dále, schopnost vysvětlit stručně jejich buněčnou a molekulární podstatu a propojit
jednotlivé funkce v rámci celého organismu. Důraz je kladen na integrační systémy
(nervový, hormonální a imunitní).
Zkouška se skládá z jednoduchého přístupového písemného testu, ve kterém se má
ověřit, zda se posluchač vůbec věnoval studiu předmětu. Test obsahuje cca 30
jednoduchých otázek vyžadující odpověď ano-ne (viz kap…) a 5 úkolů vyžadujících
několika slovní odpověď. Pro postoupení k hlavnímu testu se vyžaduje alespoň 60
procent správných odpovědí.
Hlavní test je vyžaduje komplexnější slovní popis funkce jednotlivých orgánů a jejich
propojení v rámci celého organismu. Rovněž zhotovení jednoduchých schématických
nákresů, vztahující se k funkční morfologii vybraných orgánů a jejich buněk. Test může
obsahovat i náročnější otázky vyžadující odpověď ANO-NE (správné či nesprávné
tvrzení). Minimum bodů za správné odpovědí je 60%.
IV. Sylabus kurzu/předmětu Fyziologie
Sylabus kurzu je koncipován tak, aby pokrýval obecné funkční vlastnosti
živočišných organizmů (homeostáza vnitřního prostředí, dráždivost, vzrušivost,
látkový a energetický metabolizmus, příjem látkových a fyzikálních signálů, jejich
integraci na úrovni buněčné, orgánové i celého organizmu, adaptační a reparační
reakce, termoregulace, biorytmy, rozmnožování, ontogenetický a fylogenetický
vývoj), ---- i konkrétní realizaci těchto funkcí jednotlivými orgány a orgánovými
systémy u různých živočišných organizmů.
Důraz je kladen na celotělovou integrační úlohu systému nervového,
hormonálního a imunitního, zajišťujících homeostázu vnitřního prostředí
organizmu a kooperaci všech tělních orgánů.
Přednáškové a laboratorní bloky
(Konzultace KS)
1. Molekulární, buněčná a tkáňová organizace živočišného organismu (opakování
shora uvedených předchozích kurzů- samostudium a ověřovací vstupní test)
1 a) Vnitřní stavba a „dělba práce“ v živočišné buňce
(Transport látek do buňky a buňce. receptory, jejich klasifikace, stavba a výskyt, chemické a fyzikální
biologické signály, jejich příjem a zpracování, .buněčné a molekulární mechanismy dráždivosti a vzrušivosti
(klidový membránový potenciál, iontové kanály, membránové pumpy a transportéry),
4
přeměna látek a energie v buňce (látkový a energetický metabolizmus), funkce a syntéza bílkovin. odpověď
buněk na poškození, reparační procesy v buňce a tkáních, genetická paměť a toky genetické informace.
Dělení buněk, jeho význam a molekulární regulace.
Stavba a funkce základních živočišných tkání (epitely, pojiva, svalová a nervová tkáň).
Molekulární složení a funkce mezibuněčné hmoty- extracelulární matrix).
1b) Buněčná a tkáňová stavba orgánů
1c) Přehled orgánů a jejich systémů
Základní texty:
www.ujep Katedra biologie-skripta Obecná biologie, Mareš V.
Rokyta str. 17-43, 47-49
Hruška, díl I str. 19-45
Schreiber str. 5-32
Pokorný a kol. str. 9-39
Romanovský a kol. 33-102, 125-159,
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 13-40
Ganong 3-38
2. Fylogenetické aspekty základních funkcí živočišného organizmu.
Vznik specializovaných orgánů a orgánových systémů
Základní texty:
Vácha, viz úvody jednotlivých kapitol.
Hruška, viz úvody jednotlivých kapitol.
Romanovský a kol. 378-381
www doplňky
http://mujweb.cz/Veda/biologie/zahavci.htm
http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/prilohy.htm
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/biologie/KrevniObeh.htm
2. Vnitřní prostředí organismu a regulace jeho stálosti (homeostáza)
Definice vnitřního prostředí, jeho význam a mechanismy udržování jeho stálých
fyzikálních a chemických vlastností (homeostázy).
Regulace homeostázy vnitřního prostředí zpětnovazebnými mechanismy (princip
negativní a positivní zpětné vazby).
Obsah vody v těle, její význam a distribuce v buňkách, extracelulárním prostoru a
cirkulujících tělních tekutinách.
Tělní tekutiny různých živočišných druhů.
Změny relativního obsahu tělních tekutin člověka v průběhu ontogenetického vývoje.
Acidobazická rovnováha a její udržování. Nárazníkové soustavy (pufry) a jejich složení
(CO2 – bikarbonátový systém, fosfátový pufr, hemoglobin, aminokyseliny, bílkoviny).
Orgánová regulace obsahu vody a acidobazické rovnováhy organizmu.
Základní texty:
Vácha str. 15-19, http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Hruška I. díl str. 119-124, 151-171
Schreiber str. 32
Romanovský a kol. 483
http://oldwww.upol.cz/resources/zoologie/hemat2.htm
5
Podrobnější text:
Trojan a kol. 38-40, 345-352, 357-361
www doplňky
http://www.celostnimedicina.cz/voda-zivotodarna-tekutina.htm
http://www.blstyle.cz/index_soubory/tekutiny.htm
4. Obecná neurofyziologie
Funkční morfologie nervové buňky.
Klasifikace neuronů podle morfologie a funkce.
Hlavní skupiny gliových buněk a jejich funkce.
Vlastnosti a molekulární organizace neuronální membrány (iontové kanály, membránové
přenašeče, molekulové receptory).
Klidový membránový potenciál a jeho vznik a význam pro funkci vzrušivých buněk.
Vznik nervového vzruchu (akčního potenciálu), jeho vlastnosti a vedení axonem.
Synaptický přenos nervových vzruchů (EPSP, IPSP).
Klasifikace synapsí podle morfologie a funkce a neurotransmiteru.
Hlavní skupiny a specifiky neurotransmiterů.
Základní formy organizace neuronálních sítí (konvergence, divergence, facilitace, okluze)
a jejich funkční význam.
Reflexy, jejich klasifikace podle receptorů, komplexnosti reflexního oblouku, center a
funkce. Příklady napínacích a obranných míšních reflex. Nedodmíněné reflexy
zprostředkované mozkovým kmenem. Podmíněné reflexy, jejich vybavování, vlastnosti a
funkční význam pro vyšší nervové funkce.
Základní texty:
Vácha str. 20-29 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 43-47, 229-244
Hruška I. díl str. 54-73
Schreiber str. 315-342
Pokorný a kol. str. 73-90
Romanovský a kol. 432-438
Podrobnější texty:
Trojan a kol. str. 41-70
Ganong str. 39-51, 67-107
5. Speciální neurofyziologie.
Typy nervových soustav.
Základní členění nervového systému obratlovců.
Integrační funkce nervového systému (NS) v organizmu.
Funkční morfologie míchy, dostředivé a odstředivé dráhy, somatotopická organizace
šedé hmoty, míšní trakty a jejich funkce.
Funkční morfologie hlavních částí mozku obratlovců a člověka.
Vnímaní podnětů z okolí, typy počitků, jejich projekce do mozku a vědomí
Reflexní a volní motorika, její význam a řízení .
Vrozené vyšší nervové funkce (instinkty, drivy, emoce, řeč, učení, paměť, spánek,
biorytmy, obživné, sociální a rozmnožovací chování apod.)
Získané vyšší nervové funkce (podmíněné reflexy, učení, paměť, myšlení, motivace,
sociální adaptace aj) a jejich buněčné a molekulární mechanizmy
Funkce periferního nervového systému.
Morfologická, topologická a funkční klasifikace smyslových receptorů.
Receptorový a generátorový potenciál a jeho vlastnosti.
6
Vznik a percepce různých počitků.
Adaptace smyslových receptorů na opakované dráždění.
Spinální nervy, periferní nervy (motorické, sensorické a smíšené) a jejich sensorické a
motorické funkce.
Hlavové nervy a jejich sensorické a motorické funkce.
Speciální smyslové orgány a jejich fylogenetický vývoj
Funkční morfologie oka (refrakční a sensorické funkce, akomodace, zorné pole, barevné
a černobílé vidění, mechanismy vzniku zrakových vjemů na sítnici a ve zrakovém
analyzátoru).
Stato-akustický aparát . Funkční morfologie zevního a středního ucha, kostěného a
membránového labyrintu vnitřního ucha (utriculus, sacculus, polokruhové kanálky,
kochlea, receptorové vláskové buňky a mechanismy jejich dráždění a korová projekce).
Chuťový smysl, chuťové receptory, molekulární mechanismy jejich depolarizace
s ohledem na základní chuťové kvality. Chuťová dostředivá dráha a korová projekce
chuťových podnětů.
Čich a jeho receptory, molekulární mechanismy jejich podráždění, mozková projekce
čichových podnětů (čichové vjemy).
Kožní a hluboké čití, jeho receptory v kůži svalech, šlachách a kloubních pouzdrech,
dostředivé dráhy, míšní projekce a vedení vzruchu do mozku, korová projekce a její
topologie.
Nocicepce ( vnímání bolesti), její receptory, dostředivé dráhy a centra v CNS, typy
bolesti, analgetické molekulární systémy mozku (endogenní opiáty a jejich receptory).
Termocepce a termoregulace.
Kompasový smysl živočichů.
Funkce Jacobsonova orgánu a tzv. šestý smysl
Řízení vnitřních orgánů autonomním nervovým systémem (ANS).
Funkční morfologie sympatiku a parasympatiku (centrální a periferní část).
Neurotransmitery ANS.
Funkční projevy aktivace ANS.
Účast ANS v poplachové fázi stresové reakce
Základní texty:
Vácha str. 43-47, 126-151 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 256-300, 318-349
Hruška II. díl, str. 73-175
Schreiber str.358-392, 412-434
Pokorný a kol. str. 93-118, 119-164
Romanovský a kol. 457-475
http://www.csets.sk/konf00/vacha.htm (kompasový smysl)
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 407-564
Ganong str. 101-162, 184-232
http://www.muni.cz/ksfz/texty/FYZIOLOGICKE%20ADAPTACE%20-%20prednaska.rtf
www doplňky
7
http://www.vpro.cz/mk/ucebni_texty/zdravoveda/zaklady_zdravovedy/texty/1.anatom_fyziol.htm#
1.9.%20Soustava%20nervová
http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/neurofyziologie.htm
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
6. Pohyb organismu a jeho řízení.
Svalový a nesvalový pohyb.
Pohybové funkce bičíků, brv, jejich vnitřní organizace a molekulární mechanismy
pohybu.
Funkční morfologie kosterních svalů, myokardu a hladkých svalů.
Míšní motoneurony, odstředivá dráha motorických nervových impulzů
Nervosvalová ploténka, její subcelulární a molekulární struktura.
Motorická jednotka kosterního svalu.
Model klouzavé kontrakce kosterního svalu.
Hlavní typy svalové kontrakce (trhnutí, tetanická, isometrická a isotonická kontrakce).
Svalová únava. Posmrtná ztuhlost. Ergometrie kosterních svalů. Metabolické procesy
v kosterním svalu.
Hlavní svalové skupiny, jejich účast v základních pohybových vzorcích trupu a končetin
člověka.
Svalový tonus a jeho regulace.
Nervové řízení reflexní a volní motoriky na úrovni míšní a mozkové. Funkce hlavních
svalových skupin u člověka.
Význam reflexní a volní motoriky.
Funkční morfologie hladké svalové tkáně, vnitřní organizace hladké svalové buňky a
mechanismy jejich kontrakce.
Zvláštnosti synaptického přenosu na hladkých svalových buňkách.
Základní texty:
Vácha str. 47-54 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 244-256, 309-311
Hruška str. I. díl str. 150-174
Schreiber str. 43-74, 342-358, 392-411
Pokorný a kol. str. 118-138
Romanovský a kol. 449-455
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 71-86
Ganong str. 167-183
www doplňky
http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/tkane_svalove_charakteristika.php
http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/index.php
7. Hormony a jejich integrační úloha v organismu.
Funkční morfologie jednotlivých endokrinních žláz a ostatních zdrojů humorálních
působků u savců a člověka.
Obecné vlastnosti- definice hormonů. Skupiny hormonů dle chemické povahy.
Buněčné a molekulární principy příjmu hormonálních informací receptory, jejich
nitrobuněčná propagace a funkční důsledky.
Klasifikace hormonálních receptorů dle stavby a lokalizace v buňce.
Receptorový příjem humorálních signálů buňkou. Zpětnovazební mechanismy regulace
funkce endokrinního systému.
Hormonální regulace metabolismu, růstu a rozmnožování.
Hormonální regulace vývoje u obratlovců a bezobratlých.
Nehormonální humorální působky (růstové faktory, cytokiny, tkáňové hormony), jejich
hlavní skupiny a funkční působení).
8
Stres a tzv. obecný adaptační syndrom (OAS-GAS- General Adaptation Syndrom).
Fyzikální, chemické a biologické zátěžové faktory (stresory). Akutní a chronická fáze
stresu a fáze vyčerpání organismu.
Nervové a humorální mechanismy OAS-GAS.
Základní texty:
Vácha str. 112-125 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 186-228
Hruška II. díl, 5-53
Schreiber str. 236-303
Pokorný a kol. str. 49-71
Romanovský a kol. 478-482
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 355-382
Ganong str. 232-389
www doplňky http://home.tiscali.cz:8080/~ca080987/FEI/_private/biologie/HORMONY.HTM
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
8. Fyziologie kardiovaskulárního systému. Fyziologie tělních tekutin, srdce a
krevního oběhu.
Stavba oběhového systému u různých druhů živočichů.
Systémová a plicní cirkulace.
Dynamika pohybu krve v artériích, kapilárách a vénách.
Tvorba mimobuněčné tekutiny a lymfy.
Funkční morfologie srdce. Zvláštnosti v cytologické stavbě a funkční organizaci
myokardu.
Molekulární mechanismy srdeční automacie a kontrakce svalových buněk.
Akční potenciál buňky srdečního svalu a jeho odlišnosti od akčního potenciálu buňky
nervové. Funkce iontových kanálů pro sodík, draslík a vápník v mechanismu kontrakce
myokardu. Příčiny a význam delší refrakterní fáze buněk myokardu.
Mechanické, zvukové a elektrické projevy činnosti srdce. Úder srdečního hrotu,
centrální a periferní pulz, srdeční ozvy a jejich vztah k funkci chlopenního aparátu.
Elektrokardiogram, jeho snímání a funkční interpretace.
Srdeční cyklus a jeho regulace (automacie a její molekulární mechanizmy, vliv
autonomního nervového systému, komorový objem a Starlingův zákon).
Srdeční minutový výkon.
Metabolické zvláštnosti srdeční svaloviny.
Zásobení srdce kyslíkem věnčitými tepnami, regulace průtoku krve kapilárním řečištěm a
jeho nervová a humorální regulace.
Krevní tlak, jeho význam, nervová a humorální regulace.
Regulace průtoku krve jednotlivými orgány. Nouzová distribuce krve v těle.
Hypertenze a její důsledky pro zdraví člověka (ateroskleróza, infarkt myokardu)
Složení, vlastnosti a funkce krve.
Mechanizmy hemostáze a hemokoagulace.
Základní texty:
Vácha str. 74-83 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 105-128
Hruška I. díl str. 119-150
Schreiber str. 74-136
Pokorný a kol. str. 9-44, 67-108
Romanovský a kol. 291-293, 414-424
9
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 87-127, 147-198
Ganong 431-535
www doplňky
http://webak.upce.cz/~kbbv/Student/Vyuka/Fyziologie/Laboratorni_cviceni/Fyziologie_lc_seznam
.htm
http://sy.zupu.cz/SY/Pobocka/SY_VvSta.htm
http://yoohoo.euweb.cz/cantor2004/aktual/aktual8/krevobh.html
http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/krev.htm
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/biologie/KrevniObeh.htm
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
9. Imunitní reakce organismu.
Primární a sekundární lymfatické orgány.
Buňky a molekuly imunitního systému a jejich úloha v imunitních reakcích (bílé krvinky,
jejich podskupiny a molekulární diferenciace, makrofágy, antigeny, prezentace antigenu,
imunoglobuliny a jejich receptory, sérový komplement, opsoniny, lymfokiny).
Nespecifická imunita (fagocytóza, aktivace komplementu, opsonizace, kožní a epiteliální
bariéry).
Specifická imunita. Vrozená a získaná forma. Funkce B a T lymfocytů a makrofágů.
Humorální a buněčně zprostředkovaná imunita.
Aktivní a pasivní imunizace, civilizační imunitní choroby (alergie, anafylaxe, autoimunitní
choroby.
Protinádorová imunitní obrana, AIDS). MHC I a II a jeho úloha při rozpoznávání vlastních
molekul.
Základní texty:
Vácha str. 64-74 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 75-83
Hruška I.díl, str. 171-189
Pokorný a kol. str. 47-66
Romanovský a kol. 305-312
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 129-145
Ganong 435-444
www. doplňky
http://genetika.wz.cz/imunita.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Imunita_%28biologie%29
http://wiki.medik.cz/wiki/Imunita
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3764
http://www.sanquis.cz/clanek.php?id_clanek=40
10. Výměna plynů v organismu. Dýchání.
Význam výměny plynů mezi okolím a organizmem
Dýchání živočichů ve vodním prostředí a vzduchu.
Princip dýchání vzdušnicemi, žábrami a plícemi.
Plicní ventilace, její biomechanika, nervové a humorální řízení.
Zevní a vnitřní dýchání.
Povrchové napětí plicních sklípků a význam tzv. surfaktantu.
10
Plicní objemy a jejich měření.
Transport kyslíku a oxidu uhličitého z plic do krve a z tkání do krve a do plic. Bohrův efekt.
Chemická regulace dýchání (periferní a centrální receptory, hypoxie, asfyxie,
hyperkapnie, hypokapnie, hyperbarie).
Nerespirační funkce plic. Obranné dýchací reflexy.
Základní texty:
Vácha str. 84-93 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str.
Hruška I.díl, str. 75-95
Schreiber str. 137-160
Pokorný a kol. str. 169-191
Romanovský a kol. 399-413
Obecná zoologie, Mareš V., Opora OZ, www.ujep.moodle, Ústí n.L., 2012
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 199-213
Ganong str.535-563
www doplňky
http://www.vpro.cz/mk/ucebni_texty/zdravoveda/zaklady_zdravovedy/texty/1.anatom_fyziol.htm#
1.4.%20Soustava%20dýchací
http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/ventilace.htm
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
11. Vylučování metabolických zplodin.
Hlavní metabolické zbytky (zplodiny) a způsoby jejich vylučování u různých druhů
živočichů. Zvláštnosti vylučování dusíkatých zbytků.
Přehled vylučovacích orgánů živočichů.
Funkční morfologie protonefridií, metanefridií a nefronů.
Funkční morfologie ledvin člověka.
Tvorba primární moči a její úpravy u člověka (filtrace, resorpce a sekrece).
Juxtaglomerulární aparát.
Nervové a humorální regulační mechanismy tvorby moče.
Úloha ledvin v hospodaření vodou a vylučování škodlivých látek močí.
Hormonální funkce ledvin (tvorba reninu a erytropoetinu).
Exkreční funkce kůže, jater, zažívacího traktu, dýchání. Význam pro stálost chemického
složení vnitřního prostředí organizmu.
Funkce vývodních močových cest.
Základní texty:
Vácha str. 103-111 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str.
Hruška I. díl, str. 151-171??
Schreiber str. 246-265
Pokorný a kol. str. 133-158
Romanovský a kol. 425-428
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 313-340
Ganong str. 580-604
www doplňky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C4%9B%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD
http://camelot.lf2.cuni.cz/vochomurka/krysot/ktl/text/fysiologie/ledviny.htm
11
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledviny
http://www.aquasport.cz/prpomoc/ledviny.html
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
12. Příjem potravy, trávení a vstřebávání živin.
Anatomické členění gastrointestinálního traktu u různých druhů živočichů.
Příjem, žvýkání a polykání potravy.
Nervová regulace těchto procesů.
Hospodaření s vodou a minerály v zažívacím traktu.
Zpracování potravy v žaludku.
Regulace tvorby žaludeční šťávy nervovými a humorálními mechanizmy.
Motorické funkce žaludku, tvorba peristaltických vln a míšení chymu. Vyprazdňování
žaludku a jeho regulace.
Funkce tenkého střeva, mísící a perokluzní motilita, složení a tvorba střevní šťávy,
enzymatický rozklad tráveniny.
Trávení a vstřebávání sacharidů, bílkovin a lipidů.
Zevně sekretorická funkce pankreatu (sekrece enzymů a bikarbonátů) a její humorální a
nervová regulace.
Funkce žluči a tvorba a význam micel.
Funkce tlustého střeva a jeho vyprazdňování (defekace a její volní a autonomní
regulace). Význam nevstřebatelných složek potravy a bakteriální flóry.
Ostatní funkce zažívacího traktu. Defekace, průjmy a zvracení a jejich důsledky ve
vodním a minerálním metabolizmu.
Nervová a humorální regulace obživného chování
Základní texty:
Vácha str. 94-103 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 129-153
Hruška I. díl, str. 45-74
Schreiber str. 161-211
Pokorný a kol. str. 191-251
Romanovský a kol. 382-398
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 223-297
Ganong str. 393-430
www doplňky
http://www.vpro.cz/mk/ucebni_texty/zdravoveda/zaklady_zdravovedy/texty/1.anatom_fyziol.htm#
1.5.%20Soustava%20trávicí
http://www.biomillcz.com/vyziva/traveni_psi_full.htm
http://www.operativa.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=27
http://www.darius.cz/archeus/LU_vitamin.html
http://www.equichannel.cz/archiv/vet8.html
http://www.obezita.cz/hubnuti/vyzivove-poznatky/zakladni-ziviny/
http://www.rybarskekrouzky.wz.cz/ROMtexty/anatomie.htm
http://sy.zupu.cz/SY/Pobocka/SY_VvSta.htm
http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/git.htm
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
13. Přeměna látek a energie v organismu
Konzervace sluneční energie v chemických vazbách rostlinné potravy a její utilizace
různými druhy živočichů.
Termodynamické zákony.
Hlavní metabolické dráhy přeměny sacharidů, lipidů a bílkovin.
Katabolické a anabolické procesy v organismu.
12
Výzjemná přeměna základních organických molekul (intermediární metabolismus,
metabolický pool).
Biologické oxidace a přeměna energie v živočišné buňce a organismu.
Bazální metabolismus.
Zásady správné výživy jakožto prevence vzniku civilizačních onemocnění onemocnění
zažívacího traktu
Kalorické hodnoty jednotlivých složek potravy (energetické ekvivalenty, spalné teplo živin)
Zásobní tuk, regulace jeho tvorby a vliv na zdraví člověka.
Fyziologie výživy, kalorické normy, esenciální aminokyseliny, vitaminy, minerály a
stopové prvky.
Nervová a humorální regulace obživného chování živočichů a jeho poruchy (obezita,
normofagie, hyperfagie, anorexie, bulimie).
Základní texty:
Vácha str. 30-40 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 149-164
Hruška I. díl, str. 95-119
Schreiber str. 212-237
Pokorný a kol. str. 251-255
Romanovský a kol. 382-383, 394-398, 411-413
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 290-298
www doplňky
http://obezita.org/
http://www.vseokulturistice.cz/39.php
http://studuj.jinak.cz/referaty/index.php?page=glance&id=518
14. Funkce integumentu. Termoregulace, její význam a řízení.
Rozdíly ve stavbě a funkci tělních pokryvů živočichů.
Funkční morfologie kůže a jejích přídatných orgánů.
Mechanické, imunitní, vylučovací a termoregulační funkce kůže.
Kůže jako receptorový a hormonální orgán.
Barva kůže a její regulace.
Význam tepla pro organismus. Poikilo- a homoitermní živočichové.
Svalová a nesvalová tvorba tepla, význam hnědého tuku a molekulární mechanismy
tvorby tepla při přeměně energie v organismu.
Hibernace, její regulace a význam.
Základní texty:
Vácha str. 42-45 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str.176-185
Hruška I. díl str. 35-46
Schreiber str. 229-245
Pokorný a kol. str. 161-191
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 299-312
Romanovský a kol. 483-484
www doplňky
http://fyziologie.lf2.cuni.cz/hampl/teach_mat/termoreg/index.htm
http://studuj.jinak.cz/referaty/index.php?page=glance&id=518
13
http://wiki.medik.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
15. Funkce pohlavních orgánů a regulace rozmnožování
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování u živočichů.
Význam, mechanizmy a rozdíly v rozmnožování mezi živočišným druhy.
Gonády, gametogeneze a její hormonální regulace.
Průběh a význam meiotického dělení.
Formy a mechanizmy oplození vajíčka.
Funkce přídatných pohlavních orgánů při kopulaci, transportu a dalším vývoji zygoty.
Nervová a hormonální regulace rozmnožovacího chování živočichů.
Základní texty:
Vácha str. 121-124 http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Rokyta str. 213-228
Hruška II. díl, str. 35-54
Schreiber str. 292-314
Pokorný a kol. str. 109-120
Romanovský a kol. 519-558
Podrobnější texty:
Trojan a kol. 383-406
15. Chronobiologie
Organizace organizmu v čase, význam a typy biologických rytmů
Celotělové humorální a nervové vlivy
Buněčné a molekulární, vč. genetických mechanizmů
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3581
http://www.med.muni.cz/monkin/CHRONO.HTM
http://www.szs-most.cz/somatologie/hum_rizeni.htm
www. vesmir.cz/…./Illnerova
14
V. Přehled studijních materiálů
Základní literatura:
Vácha M. a kol., Srovnávací fyziologie živočichů, MÚ Brno 2004, 2010
http://www.sci.muni.cz/ksfz/vyuka.html
Další zdroje
Hruška M., Fyziologie živočichů a člověka, Gaudeamus, H.K., 1994, 2010
Romanovský a kol., Srovnávací fyziologie živočichů, Obecná biologie (modrá kniha),
1985, str. 376-484 a Imunita na str. 305-312
Šimek V. et al., Fyziologie živočichů a člověka, P.F., Masarykova Univerzita, Brno, 1996.
Janský L, Fyziologie živočichů a člověka, Avicenum 1981.
Mourek J., Fyziologie - učebnice pro zdravotnické obory, Graga 2005
R.Rokyta, Fyziologie, ISV Praha 2000,
M. Schreiber a kol., Funkční somatologie, H&H, Praha 1998,
Pokorný J. Přehled Fyziologie člověka I. a II. díl, Karolinum 2001-3.
Langmajer M., Základy lékařské fyziologie, Grada 2009
Trojan a kol. Lékařská Fyziologie, Grada 1995-2004
Ganong W.F: Přehled lékařské fyziologie, Nakladatelství a Vydavatelství H & H, 1995
Králíček, P: Úvod do speciální neurofyziologie, Universita Karlova, Praha, 1995
Internet: dle klíčových slov.
Zábavné doplňky
Hormony a lidská mysl, V. Schreiber, Triton, 2004, Sociální mozek: některé evoluční
principy, Koukolík F., 2005,.
Nejbližsí příbuzní, R. Fouts a ost., edice Kolubus 1997 (sociální chování a dorozumívaní
se u opic)
Rozluštěny genom, K. Davies, nakl. Paseka 2001
Články v časopise Vesmír a Živa
Čs. Rozhlas 2, Radio Leonardo (pořad Meteor)
www doplňky
Viz jednotlivé kapitoly
VI. Procvičovací úlohy
A. ÚKOLY VYŽADUJÍCÍ VÍCESLOVNOU ODPOVĚĎ NEBO KRESBU.
Začněte odpovídat už po prvním „přečtení“ zvoleného studijního textu fyziologie.
Získáte tím informaci jak jste „na tom“ a upozorní vás to na vámi opomentutá fakta
při dalším čtení textu.
Následující úlohy jsou pouze příklady otázek při zkoušce.
Otázky nejsou zatím seřazeny dle jednotlivých kapitol
-Jak lze členit reflexy dle receptorů, efektorů, stavby reflexního oblouku, centra atd…) ?
-Uveďte vlastnosti AP, EPSP, IPSP:
-Podle jakých pravidel se šíří akční potenciál na nervovém vlákně?
15
-Které molekuly se účastní pohybu:
a) měňavky?
b) krásnoočka?
c) kosterního svalu obratlovců? .
-Které jsou hlavní hormony štítné žlázy a jaké jsou jejich účinky ?
-V jakých formách je v krvi přenášen oxid uhličitý?
-Co obsahuje hemoglobin člověka?
-Kde jsou v lidském těle lokalizovány receptory pro krevní tlak?
-Jaké jiné dýchací pigmenty se mohou vyskytnout u živočichů?
-Jaké formy lipoproteinů se vyskytují v krevní plasmě živočichů?
-Kterých hlavních vlastnosti se týká homeostáza vnitřního prostředí organismu?
-Které jsou hlavní skupiny bílkovin v krevní plasmě?
-Čím se liší tzv. zevní a vnitřní cesta krevní srážlivosti?
-K čemu slouží tzv. plazmatické buňky ? ……………………………………………..
-K čemu T-lymfocyty? …………………………………………………………….
-K čemu tvz. Interleukiny (lymfokiny) a které buňky je tvoří?
-Které hormonální a nervové vlivy mohou zvýšit hladinu krevního cukru?
-Vyjmenujte oblasti mozku a míchy, které se podílejí na volním pohybu?
-Z čeho se skládá zrakový pigment a která jeho složka je odpovědna za barevné vidění?
-Co to je kyslíkový dluh v kosterních svalech?
-Kde a jak vzniká tzv. periferní odpor cévního řečiště?
-Čím je řízen periferní odpor cévního řečiště ?
-Kde v nefronu probíhá konečná regulace obsahu vody dle potřeb organismu?
-Které hormony regulují obsah vody v těle?
-Uveďte názvy a funkci jednotlivých částí tzv. převodního systému v srdci
-Uveďte přibližné procentuální zastoupeni jednotlivých skupin leukocytů v krvi člověka:
-Které hormony se podílejí na regulaci obsahu sodíkových iontů v těle?
-Kde všude v těle živočichů se uplatňuje tzv. protiproudový systém?
-Uveďte 3 hlavní skupiny faktorů (stresorů), které vyvolávají obecný adaptační syndrom:
-Uveďte hlavní fáze stresové odpovědi organismu?
-Jaká je úloha mitózy a meiozy ve spermatogenezi?
-Jaké jsou hlavní účinky somatotropního hormonu?
-Co jsou chylomikrony?
-Které jsou hlavní funkce jater?
-Uveďte hlavní inspirační svaly u člověka:
-Uveďte příklad protichůdného účinku sympatického a parasympatického nervového
systému:
-Které jsou 2 hlavní, periodicky se opakující, fáze spánku
-Jaké jsou funkce čtverohrbolí středního mozku?
-Uveďte hlavní funkce granulocytů neutrofilních, basofilních a monocytů
-Kde je v mozku lokalizován korový analyzátor pro vnímání taktilních (dotykových)
podnětů (uveďte co nejpřesněji)?……………………………………………………………….
-Ve kterých buňkách se tvoří testosteron a jaké jsou jeho hlavní funkce?
-Ze kterých složek se skládá tzv. celkový plicní objem?
-Kde se tvoří gonadotropiny a na co působí?
-Které složky žaludeční Šťávy pocházejí z pankreatu?
-Nakreslete přibližné schéma blanitého labyrintu a napište, které funkce zajišťují jeho
jednotlivé části
-Kde a co jsou receptory pro čéškový reflex?
-Uveďte jsou hlavní části refrakčního aparátu oka:
-Které jsou primární lymfatické orgány člověka?
-Který hormon reguluje tvorbu erytrocytů……………………… a kde se tvoří …………………-U kterých živočichů je troj-komorové srdce?
-Co se rozumí pod pojmem zevní dýchání?
-Kde se tvoří a jak působí hormon aldosteron?
Tvořte sami podobné otázky
16
B. OTÁZKY VYŽADUJÍCÍ ODPOVĚĎ "ANO" (= TVRZENÍ JE SPRÁVNÉ) NEBO "NE" (TVRZENÍ JE
NESPRÁVNÉ.
Odpovědi na otázky typu ANO-NE se neučte nazpaměť, protože otázky
v přístupovém testu a zkoušce mohou být významově změněny.
V případě, že vyznačíte, že tvrzení v otázce je nesprávné, přeformulujte otázku tak,
aby vyzněla správně. To vám opět pomůže ve studiu. Úlohy k některým kapitolám
budou doplněny později
Ke kapitole 1
....Cholesterol snižuje „tekutost“ plazmatické membrány
… Kartáčový lem střevního epitelu je tvořen paralelními svazky středních filament
….Protonový gradient se tvoří mezi matrix a vnitřní membránou mitochondrií
….Tzv. dýchací řetězec je uložen na zevní mitochondriální membráně
….Myosin je asociovaná bílkovina mikrofilamet
…..Dynein je molekulový motor středních filament cytoskeletu
….ATP může v buňce plnit úlohu tzv. sekundárního posla
….Kinesin je molekulový motor řasinek
….Cilie jsou tvořeny svazky aktinových filament
….Nexus je označení pro těsnící mezibuněčné spoje
….Introny nesou genetický kód pro primární strukturu bílkovin
….Ionty sodíku mohou z buňky unikat difusí po koncentračním spádu
….Tzv. beta-oxidace mastných probíhá v hladkém endoplazmatickém retikulu
…Ribosomy jsou v eukaryotních buňkách tvořeny 3 podjednotkami
….Při transkripci DNA dochází k tvorbě Okazakiho fragmentů
….Translace je fáze syntézy bílkovin probíhající v jádře
….Tzv. G-proteiny jsou tzv. integrální bílkoviny plazmatické membrány
….Proces cytokineze zajišťuje vzájemný posun mikrotubulů
….Cykliny jsou bílkoviny syntetizované v jádře dělící se buňky
….Sodíko-draslíková pumpa čerpá ionty draslíku z buňky
….Tzv. sodíkový ko-transport vyžaduje energii uvolňovanou z ATP
….Usnadněná difuse je nespecifickým a na ATP nezávislým transportem látek do buněk
….Peptidická vazba vzniká v replikační fázi syntézy bílkovin
….V mitotickém vřeténku operují molekuly myosinu jako molekulové motory
….Bičík je tvořen mikrofilamenty propojenými molekulami dyneinu
….Endosom se tvoří při receptorově zprostředkované endocytóze
….Lysosomy obsahují enzymy patřící do skupiny oxidoreduktáz
….Lymfocytů je v periferní krvi více než granulárních leukocytů
….Lymfocyty patří do skupiny leukocytů
….Myosin má zpravidla GTPázovou aktivitu
….ATPáza je oxidoreduktáza
….Energie uvolněná glykolytickým rozkladem glukózy je ekvivalentem 6 molekul ATP
….Při merokrinní sekreci se odděluje i apikální část buňky
… Albuminů je v krevní plasmě dospělého člověka více než globulinů
…..Při úplném rozkladu 1 molekuly glukózy se uvolněná energie přemění na 42 molekul ATP
…..Při expresi genů se regulačně uplatňují transkripční faktory s motivem zinkových prstů
.…Správně fungující gen p53 zabraňuje apoptóze poškozených buněk
.…V tzv. cyklinových hodinách dochází k periodickému rozpadu cyklinů i jejich kináz
.…Cytochromy jsou součástí dýchacího řetězce v mitochondriích
.…V průběhu oxidativní fosforylace dochází k dekarboxylaci Acetyl-koenzymu A
.…Rozklad buňky při apoptóze zajišťují lysozomální enzymy
.… K tzv. posunu čtecího rámce genomu může dojít při bodové mutaci RNA
.…Monocyty jsou nejméně početnou skupinou granulocytů
.…Erytrocyty obsahují bílkovinu spektrin
.… Nernstova rovnice vyjadřuje 2. termodynamický zákon
..... Mitochondrie obsahují ribosomy
17
..... Plazmatická membrána obsahuje cukerné molekuly pouze na zevním povrchu
..... Centromera je místo tzv. primární konstrikce chromosomu
.... Hladké endoplasmatické retikulum je místem syntézy fosfolipidů
......Plazmatická membrána je lépe propustná pro látky hydrofilní než hydrofobní
..... Jadérko je místem syntézy ribosomální RNA pro obě podjednotky ribosomů
.....Cyklus citronové kyseliny (Krebsův cyklus) probíhá v cytosolu buňky
…. Glykolýza probíhá v cytosolu buňky
.....Na vzniku membránového potenciálu buňky se podílejí převážně ionty draslíku
.... Ribosomy obsahují RNA, DNA a řadu bílkovin
.....V Golgiho aparátu probíhá syntéza lipidů
..... Tzv. genetický kód tvoří triplety nukleotidů v molekule DNA
.... Monocyty představují nejméně početnou skupinu granulocytů
.... Tzv. Okazakiho fragmenty se při replikaci DNA tvoří střídavě na tzv. vedoucím
a zpožďujícím se vláknu
.... Tzv. sestřih (splicing) hn-RNA probíhá v cytoplasmě buněk
Ke kapitole 3
….Objem extracelulárních tekutin v těle dospělého člověka je větší než objem tekutin
intracelulárních
…. Kyselé pH je vyšší než 7
…. Bílkoviny mají schopnost vyrovnávat pH
….Největšíobjem vody v těle je vázán na extracelulární prostor
…. S věkem u člověka obsah vody v těle klesá
….Vnitřní prostředí organizmu tvoří pouze krev a lymfa
….pH je určováno počtem oxoniových iontů
pH 7 a 8 se liší desetinásobně
Ke kapitole 4
….Akční potenciál (AP) se na nervovém vlákně šíří aktivací chemicky regulovaných kanálů
….V repolarizační fázi AP proudí ionty kalia z buňky ven
….Pro vznik klidového membránového potenciálu jsou nezbytné ionty kalcia
….Tzv. EPSP se může sumovat v čase a prostoru
….Akční potenciál se propaguje otevíráním napěťově řízených iontových kanálů
….Akční potenciál se po nervovém vláknu šíří s dekrementem
….Aminokyseliny mohou mít funkci neurotransmiteru
….Synonymem pro elektrickou synapsi je bodový desmozom
….Iontové kanály jsou asociované bílkoviny plazmatické membrány
….Tzv. IPSP se šíří axonem jednosměrně
Ke kapitole 5
….Acetylcholin je mediátorem na synapsích ganglií jak sympatického tak parasympatického
nervového systému
….III. hlavový nerv vede dostředivé podněty zornicového reflexu
….V. hlavový nerv se podílí na žvýkacích funkcích
….Dostředivá dráha reflexu v pořadí: periferní nerv, zadní kořen míšní, spinální nerv a
zadní rohy míšní je správná
…Tzv. čtverohrbolí středního mozku je součástí limbického systému mozku
….Kyselina glutamová patří mezi inhibiční neuromediátory v CNS
….Astrocyty vytvářejí membránový obal mozkových kapilár
….Dostředivá dráha čéškového reflexu prochází dorsálními spinálními ganglii
….Výsledkem podráždění sympatiku je myóza
….Motorický korový analyzátor je v uložen za gyrus postcentralis
….Basální ganglia jsou součástí mezimozku
18
….Do limbického systému patří periakveduktální šeď mesencephala
….Motorická paměť je nezávislá na hipokampu
…Obranné kožní reflexy jsou monosynaptické
…Motorické míšní reflexy jsou polysynaptické
….Tractus spinothalamicus je hlavní drahou vedoucí vibrační počitky
….Nucleus ruber (červené jádro) středního mozku je součástí exptrapyramidového systému
….Axony pyramidové dráhy končí na neuronech předních rohů míchy
….GABA je excitační neuromediátor
….Patelární reflex se vyvolává poklepem na čéšku
….Cirkadiánní rytmy jsou řízeny thalamem
….Hlavový nerv III se podílí na pohybech očních nervů
….Sympatikus podporuje glykogenolýzu v játrech
…..Centrum řídící zvracení je v hypothalamu
….Myelogeneza je součástí erythropoese
….Brockovo centrum v mozku je motorickým centrem řeči
….Schwanovy buňky tvoří myelin v míše
….Dráhy zadních provazců vedou propriocepční informace
….Mozeček se podílí na regulaci svalové napětí
….Polykání je řízeno X. hlavovým nervem
…..Sítnice je tvořena vrstvou tyčinek a čípků a 2 dalšími vrstvami neuronů
….Při přerušení nervus opticus dojde výpadku jedné poloviny zorného pole obou očí
….Receptorový potenciál se řídí zákonem „vše nebo nic“
…..Bolest je vedena do mozku zadními provazci míšními
….Volná nervová zakončení jsou mechanoreceptory
… Podráždění chuťových receptorů pro sladké vede k přímé depolarizaci otevřením
chemicky regulovaných iontovových kanálů
…. Retikulární formace mozku se podílí na regulaci klidového napětí svalstva dutých orgánů
…. Basální ganglia jsou pro udržování vzpřímeného stoje důležitější než mozeček
…. Bílkovinná část zrakového barviva je ve všech tyčinkách stejná
…. Vláskové buňky sacculu jsou drážděny při rotačním pohybu
…..Tzv. otholity jsou tvořeny hydroxyapatitem
…. Interneurony v míše mají převážně inhibiční funkci
. …Volná nervová zakončení patří do skupiny proprioreceptorů
. …Paravertebrální ganglia jsou aktivována při podráždění parasympatiku
. …Odstředivá dráha ANS je tvořena vždy 2 neurony
. …Klidový alfa rytmus EEG je nejlépe patrný v parietální oblasti hlavy
….Tzv. REM fáze spánku je zpravidla delší než Non-REM fáze
….Vidění za šera zajišťují především čípky
….Zvukové vlny se na vláskové buňky vnitřního ucha přenášejí tzv. basilární membránou
…. Hlavový nerv VII inervuje maseterové svaly
….Retikulární formace mozku tlumí svalový tonus
Ke kapitole 6
….Jako receptor v hladkých svalech dutých orgánů slouží svalová vřeténka
….Při kontrakci kosterního svalu se zkracuje A segment sarkomer
…Glykolýza v srdci a v kosterním svalu je při stejné zátěži přibližně stejné intensity
…V kosterních svalech se při kontrakci rozkládá ATP enzymatickou aktivitou aktinu
…Na nervosvalové ploténce se uplatňuje jako mediátor acetylcholin nebo noradrenalin
…Některé druhy pohybu jednobuněčných živočichů zajišťují střední filamenta cytoskeletu
…Pyramidová dráha začíná v gyrus postcentralis
…Tzv. rychlé svaly získávají energii převážně oxidativní fosorylací
…Acetylcholin je hlavním neuromediátorem na nervovsvalové ploténce savců
…Svalové napětí je řízeno gama kličkou
…Mozeček koordinuje pomalé rytmické pohyby
Ke kapitole 7
…Kalcitonin je hormon zvyšující hladinu kalciových iontů v krvi
19
….Somatotoropní hormon působí lipolýzu
….Somatotoropní hormon se podílí na regulaci glykémie
…..Aldosteron tlumí glukoneogenezu
…..Erytropoetin řídící hematopoezu je tvořen ve dřeni nadledvin
….Osteoklasty jsou aktivovány parathormonem
…..Liberiny jsou po chemické stránce peptidy
….Podkožní tuk má endokrinní aktivitu
….Adrenalin snižuje hladinu glukózy v krvi
… Oxytocin je syntetizován v zadním laloku hypofýzy
…V dřeni nadledvin se netvoří serotonin
… Ztráta funkce příštítných tělísek vede ke zvýšení hladiny iontů kalcia v krvi
….Luteinizační hormon řídí u mužů tvorbu testosteronu
….Aldosteron ovlivňuje krevní tlak
….Inhibin je hormon tlumící sekreci gastrinu
Ke kapitole 8
…Ve zralých erytrocytech probíhá syntéza bílkovin
….V EKG v komplexu QRS-T je vlna R vyšší než vlna T
….Tzv. Starlingův zákon se uplatňuje v řízení změn prokrvení orgánů při fyzické zátěži
….Atrioventrikulární uzlík je „pacemeker“ pro srdeční frekvenci 72 za minutu
…..Aldosteron se podílí na regulaci krevního tlaku
…..Hemoglobin přenáší oxid uhličitý
…..Receptory pro krevní tlak jsou v karotických a aortálních tělíscích
…..Basofilní granulocyty patří do skupiny mikrofagocytů
…..Hisův svazek je součástí převodníkového systému srdce
…..K saturaci hemoglobinu oxidem uhličitým se vztahuje Bohrův efekt
…..Při poklesu pH krve je saturace hemoglobinu kyslíkem pozvolnější (strmější)
…..První ozva srdeční vzniká v době systoly síní
…. Tzv.zevní cesta krevní koagulace je kratší (zahrnuje méně mezistupňů) než cesta zevní
…..Fibrinogen se tvoří v B lymfocytech aktivovaných poškozením tkáně
….Vlna T v EKG odpovídá systole síní
…..Člověk krevní skupiny A má aglutinin anti-B
….Krev proudí z pravé komory do plícnice
….Srdce je zdrojem hormonu, který reguluje obsah sodíku a vody v těle
. ...Játra jsou místem tvorby reninu, který spouští aktivaci angiotensinogenu
….Druhá ozva srdeční vzniká při systole komor
….Fibrinogen krevní plasmy se tvoří v játrech
….Proces srážení krve vyžaduje přítomnost iontů kalcia
…. Baroreceptory slouží k monitorování tense kyslíku a oxidu uhličitého
….Tzv. periferní odpor cévního řečiště je fyziologicky určován napětím hladkých svalových
buněk v artériích středního průměru s vyšším obsahem svalových buněk v jejich stěně
… Srdeční sval není schopen tetanické kontrakce
Ke kapitole 9
….Lymfocyty jsou v krvi člověka četnější než neutrofilní granulocyty
….Tzv. reakce komplementu je součástí nespecifické imunitní reakce
…..T lymfocyty se účastní na presentaci cizorodých antigenů
….Interleukiny se uplatňují při adaptační reakci organismu vyvolané některými stresory
….Glubuliny alfa, beta i gama se tvoří v játrech
….Tzv. oxidativní vzplanutí probíhá v neutrofilních granulocytech
…Plazmocyty se účastní buněčně zprotředkované imunitní reakce
…Lymfokiny jsou tvořeny lymfocyty a makrofágy
… Humorální imunitní reakce začíná syntézou IgM
Ke kapitole 10
….Nejvýše uložená část dýchacího centra je v retikulární formaci mesencephala
20
…Bránice je hlavním expiračním svalem
….Při dýchání hmyzu se uplatňuje tzv. protiproudový systém výměny plynů
…Zbytkový plicní objem je množství vzduchu vydechnuté při maximálním výdechu
…Tzv. surfaktant pokrývá především průdušnici, průdušky a průdušinky
… Dýchaní u ptákú je tzv. jednosměrné
… Hemoglobin přenáší oxid uličitý v fromě karboxyahemoglobinu
Ke kapitole 11
….Vstřebávání glukózy z proximálního kanálku nefronu se uskutečňuje usnadněnou difúzí
….Ledviny a srdce využívají jako zdroj energie přednostně mastné kyseliny
… V ledvinách se tvoří látka zvaná angiotensinogen
… Henleova klička je místem, která je ovlivňována aldosteronem
… Renin se tvoří převážně ve dřeni ledvin
… Moč v proximálním kanálku je isotonická
… Antidiuretický hormon podporuje resorpci vody z Henleovy kličky
Ke kapitole 13
….Chylomikrony se primárně tvoří v játrech
….Žlučové kyseliny jsou součástí chylomikronů
….Vylučování gastrinu se zvyšuje pod vlivem cholecystokininu
…..Gastrin je vylučován do žaludeční šťávy, kde stimuluje tvorbu HCl
….Tenké střevo se podílí na imunitních reakcích organismu
….Acetylcholin zvyšuje motilitu zažívacího traktu
….Hlavní fáze trávení bílkovin probíhá v tenkém střevě
….Adrenalin podporuje peristaltiku střeva
….Tvorbu střevní šťávy podporuje noradrenalin
….Tzv. HDL komplex je chemicky liporotein
…. Chylomikrony v játrech odevzdávají cholesterol
…. Pepsinogen se tvoří v tzv. hlavních buňkách žaludeční sliznice
. …Protony jsou do žaludeční šťávy transportovány K+ antiportem
…..Sekretin je hormon tvořený ve dvanáctníku
…..Sekretin podporuje vylučování bikarbonátových iontů z pankreatu
… Tzv. intrinsic faktor se tvoří v duodenu
… Ghreliny vyvolávají pocit sytosti
…. Žaludek má vlastní pacemakerovou aktivitu
…. Tzv. Hlavní buňky žaludeční sliznice tvoří gastrin
---- Gstrin je k P buňkám žaludeční sliznice transportován tělním krevním oběhem
…. Pocit hladu je vyvoláván leptinem
Ke kapitole 14
..…Epidermis obsahuje všechny typy receptorů kožního čití
…..Kůže představuje neprostupnou barieru pro všechny chemické látky
…. Kůže má hormonální funkce
.….Hnědý tuk je hlavním zdrojem ATP v novorozenců
…. Na thermoregulaci se významně podílí thalamus
…. Teplo vzniká jako vedlejší produkt při oxidativní fosforylaci
Ke kapitole 15
…..FSH působí na Leydigovy buňky varlete
….Testosteron je tvořen v Sertoliho buňkách varlete
….Estrogeny se převážně ve žlutém tělísku ovária
….Dělení spermatogonií je pod primární kontrolou testosteronu
….Penis je primárním pohlavním znakem samců savců
….Vaječník je primárním pohlavním znakem samic
….Haploidní počet chromozomů vzniká již po prvním meiotickém dělení vajíčka
….Měsíční cyklus ženy je primárně řízen vaječníky
….Pohlaví některých živočichů může být ustaveno či změněno i v dospělosti
….Tzv. crossing-over probíhá ve druhém redukčním dělení zárodečných buněk
21
… Spermatogonie se dělí mitoticky
… Oplození vajíčka nastává u člověka zpravidla až v děloze
….Tzv. Bartholiniho žlázky jsou součástí pohlavních orgánů ženy
http://fyzisrvr.lf1.cuni.cz/Students/topics_cz.htm
C. ÚVAHOVÉ NÁMĚTY
1. Jaký je obecný anatomický a funkční význam pojivových tkání ve stěně zažívací
trubice?
3. Které orgány obsahují nejvíce a které nejméně pojivových tkáni?
4. Jak se shoduje či liší vertebrální a „somitická“ segmentace těla živočichů?
5. Proč je barva sliznic a svalů růžová?
6. Proč je barva hnědého tuku hnědá?
7. Jaký je rozdíl v barvě tzv. . ligament a šlach kosterních svalů a co působí tyto rozdíly?
8. Které organely jsou relativně četnější či objemově vyšší v orgánech majících
detoxifikační funkce?
9. Které organely jsou relativně četnější či objemově vyšší v orgánech majících sekreční
funkce?
10. Vyložte molekulárně-biologické mechanizmy odpovídající za tvorbu hlavních
buněčných fenotypů ve vyvíjejícím se organizmu
11. Ve kterých tělních buňkách či orgánech jsou nejvíce zastoupeny kráčivé (lineární)
molekulové motory
12. Jak mohou microRNA ovlivnit funkci buněk?
13. Štěpy které molekuly plazmatické membrány představují sekundární posly?
14. Jaké molekulární funkce mají vitaminy?
15. Může probíhat oxidace molekul bez účasti kyslíku? Proč ano či ne?
16.
17. Který jiný pigment může/by mohl nahradit hemoglobin v erytrocytech?
18. Které buňky rozpoznávají cizorodé antigeny jako první?
19. Které základní živočišné tkáně nezískávají živiny a kyslík přímo z krve kapilár?
20. Kde v buňce jsou lokalizované „školící“ molekuly retikulárního epitelu thymu?
21. Jak byste se jednoduše přesvědčili zda kost obsahuje kolagenní vlána?
22. Jak lze negativní a pozitivní zpětnou vazbou ovlivnit
a) Hladinu glukózy v krvi
b) Učení
c) Hlad
d) Hladinu kalciových iontů v krvi
e) Hladinu draslíkových iontů v krvi
f) Obsah vody v těle
g) Teplotu organizmu
23. Jak se projeví narušení homeostázy filtrace a resorpce tělních tekutin v kapilárním
řečišti?
24. Které spotřebiče ve vašem okolí udržují svoji homeostázu?
25. Který ukazatel homeostázy vnitřního prostředí organizmu se změní při zvýšené
glykolýze?
26. Jak se kvalitativně a kvantitativně liší elektrické napětí na plazmatické membráně a
v elektrické zásuvce:
27. Proč mají neurony s dlouhými axony velká perikarya?
28. Které funkce mají v míše tzv. somatotopickou lokalizaci?
29. Proč je tzv. bederní intumescence (tloušťka) míchy větší než krční a proč je nejmenší
v míše hrudní?
30. Které kvality kožního čití, a na kterých místech těla, se naruší poškozením jedné
poloviny míchy?
31. Poškození které části zrakové dráhy signalizuje kvadrantový výpadek zorného pole?
22
32. Vysvětlete na buněčné a molekulární bázi proč se ve stáří zvyšuje lomivost kostí
33. Vysvětlete proč se dětí naučí rychleji učí pohybovým vzorům (tanec, sporty aj.) než
dospělí?
34. Které složky/funkce nervové soustavy jsou zapojeny do řečových funkcí?
35. Jak „pozná pusa co má mluvit“ (otázka mé kdysi 6 leté vnučky)
36. Jak byste otestovali, zda daný domácí živočich vnímá barvy?
37. Výpadek které části nervové soustavy způsobí úplnou „hadrovitou“ bezvládnost horní
končetiny?
38. Proč nelze nahradit ztráty krve fyziologickým solným roztokem?
39. Co je příčinou rozdílné efektivity zásobování těla kyslíkem u obojživelníků a savců
oběhovou soustavou?
40. Proč hmyz vystačí s měně dokonalým cirkulačním systémem než např. koužkovci?
41. Jakou respirační výhodu skýtá organizmu tzv. Bohrův efekt?
42. Jakým mechanizmem se šíří vzruch od postsynaptické membrány k začátku axonu?
43. Které mechanizmy umožňují rybám lepší využívání kyslíku z okolní prostředí?
44. Jaké důsledky má přítomnost či chybění jádra v erytrocytech?
45. Vypočtěte komorový objem srdce u člověka při celkovém výkonu srdce 5.6l/min a
70 pulsech/min
46. Kde a jakým mechanizmem probíhá tzv. oxidativní vzplanutí?
47. V čem se podobají a v čem se liší nefridia a nefrony?
48. Ve kterých vylučovacích orgánech se filtrace tělních tekutin uskutečňuje podtlakem
49. a ve kterých přetlakem?
50. Co tvoří hlen v dýchacím a zažívacím traktu?
51. Kteří obratlovci nemají žlučník?
52. Kteří býložravci nemají složený žaludek a čím jeho chybění nahrazují?
53. Která skupina hormonů bude v těle chybět při poškození mitochondrií?
54. Které konkrétní hormony/působky o malé mol. hm. neprocházejí plazmatickou
membránou?
55. Které hormony/půdovky jsou deriváty mastných kyselin?
56. Po vyčerpání ATP zůstává kosterní sval kontrahovaný nebo relaxovaný? Proč?
57. Proč je může být konzumace nadbytečného množství tzv. červeného masa
škodlivá?
58. Vysvětlete které molekulární mechanizmy mohou způsobit vysokou hladinu glukózy
v krvi a nízkou v buňkách?
59. Jak se v těle projeví nedostatek vody?
60. Vysvětlete proč se při dlouhodobé značné podvýživě tvoří tzv. hladové otoky kůže
61. Jak se v organizmu projeví výpadek funkce jater?
62. Která složka potravy nebude trávena při inhibici enzymů kartáčového lemu střevní
63. epitelu?
64. Jaká je závislost mezi rozdíly zevního prostředí a stavbou nefronů ledvin?
65. Vysvětlete mechanizmus vzniku elektrických výbojů u rejnoků
66. Vysvětlete buněčné a molekulární mechanizmy otravy šípovým jedem a popište
pravděpodobné celotělové funkční poruchy
67. Další náměty jsou v přípravě
68. Kde v těle člověka je v dospělosti přítomna coelomová dutina?
69. Syntetizují enterocyty triglyceridy? Vysvětlete zda a proč ano, či ne?
70. Které vitaminy, a jak, se uplatňují při metabolizmu sacharidů?
71. Jaké jsou hlavní funkce kyseliny askorbové?
72. Jaká je molekulární příčina toho, že někteří živočichové jsou a jiní nejsou schopny
syntézy vitaminu C?
23
Download

Fyziologie živočichů a člověka - KATEDRA BIOLOGIE