Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN
PRASATA
Pozitivní účinek
Schauma Omni-S.................................6
SILÁŽOVÁNÍ
Živinová kvalita trávnych siláží
a produkcia mlieka...........................15
1 2012
SKOT
Na čo sa sústrediť vo výžive
kráv v nadchádzajúcom roku?.........26
Vážení čtenáři.
Otevíráme společně nové číslo časopisu, první v roce 2012. Tento rok
poznamenaly v únoru extrémně silné
mrazy, které zásadně prověřily zejména
stájovou technologii. Naše zvířata ať už
skot nebo prasata zvládly již zmíněné
extrémy bez problémů, pokud jim život
nekomplikovala nefunkční stájová technologie.
Doufám jen, že vlna silných a dlouhotrvajících mrazů byla jediným extrémem roku 2012.
Stejně jako na Slovensku tak i v Čechách a na Moravě jsme ukončili sérii velmi úspěšných jarních odborných seminářů na téma
SILÁŽOVÁNÍ. Na všech sedmi místech jsme se setkali s velmi
vnímavými posluchači, kteří výrazným způsobem přispěli k odbornému a srdečnému průběhu všech seminářů.
I v rámci tohoto úvodníku bych chtěl všechny čtenáře pozvat
na druhou sérii odborných seminářů, která se bude konat v letních měsících, hlavními tématy bude řešení výživy vysokoprodukčních dojnic a hlavní úskalí se kterými se v této souvislosti
setkáváme, druhou oblastí potom kukuřice – kukuřičná siláž
jako základní krmivo v dávkách dojnic. Včas všechny zájemce
oslovíme konkrétní pozvánkou s přesně definovanými tématy,
místy a datem konání.
Nerad bych zapomněl na činnost našich specialistů pro bioplyn,
kteří pořádají v dubnu dva velké workshopy. Na setkáních budou
mít možnost všichni provozovatelé bioplynových stanic konzultovat navzájem své dotazy, případně problémy se kterými se setkávají při své práci. Odbornou patronací jim budou naši specialisté.
Přeji vám, abyste při čtení časopisu i na našich odborných seminářích získali dostatek informací, které vám pomohou při práci.
Milí čitatelia,
v prvom tohtoročnom čísle časopisu
skupiny SCHAUMANN ponúkame zmes
článkov a príspevkov s témami ako doplnkové krmivo SCHAUMA OMNI-S pre
prasnice s účinkom skrátenia odstupu
medzi jednotlivými pôrodmi prasiatok
alebo použitie glukoplastických látok
v TIRSANA 1312 pre a súčasné zvýšenie obsahu vitamínu B12
v krvnom sére. Priestor dávame aj intenzívnemu odchovu teliat
či unaveným baktériam vo fermentoroch bioplynových staníc.
Článok Tomáša Mitríka s vyhodnotením minuloročných siláži
mi živo pripomína práve skončené turné tradičných odborných podujatí SCHAUMANN po Slovensku. Na väčšine z nich
som aktívne počúval prednášky rečníkov, ktorým ďakujem
za ich plné nasadenie. Z ich rôznorodých príspevkov je pre
mňa číslo 1 oceňovanie siláže, a to najmä v súvislosti s výpočtom efektivity výroby mlieka. Jednoduchý vzorec: tržby za
mlieko mínus náklady na krmivá. Niečo mi to pripomína. DB
alebo Deckungsbeitrag (čítaj débé, dekungsbajtrág) alebo po
slovensky príspevok na úhradu fixných nákladov. Ukazovateľ
ziskovosti objavený v tridsiatych rokoch v USA na základe
poznania, že zisk nezávisí len od predaja, ale aj od množstva
vyprodukovaného tovaru. Dôvodom sú fixné náklady. Celkové
tržby kryjú najprv variabilné náklady, teda náklady priamo
súvisiace s výrobou. Po ich odčítaní ostane celkový DB, ktorý
kryje celkové fixné náklady, ktorých výška nezávisí od vyprodukovaného množstva. Po odčítaní fixných nákladov od DB
ostane celkový zisk.
A aký je ten váš DB na kravu? Mesačná tržba z mlieka mínus
mesačné náklady na krmivá delené počet kráv?
Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.
Mgr. Martin Kračmár, jednatel
OBSAH
PRASATA
3
Prasata / Výživa
Bonvital ve výživě prasat
4
Chov prasat
Ustájení prasnic v EU od roku 2013
6
Prasata / Produkce selat
Pozitivní účinek Schauma Omni-S
8
Výživa kanců
Aby byli plemenní kanci fit
9
Prasnice
Výživa je základ
11 BONSILAGE
BONSILAGE-program – účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů
12 Silážování
Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka
14 Silážování
Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka
NA NÁVŠTĚVĚ V CHOVU
SILÁŽOVÁNÍ
10 Silážování
Stabilní siláže s vysokou stravitelností
18 Na návštěvě v chovu
Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací
Tiráž:
Úspěch ve stáji • Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu
Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • ISSN 1214-5440 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám.
Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: [email protected], web: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Lenka
Procházková • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka: 27. 2. 2012 • Úspěch ve stáji 1/2012 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany •
Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné
2
SKOT
20 Produkce mléka
Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho
získá?
22 Výživa dojnic
Stabilnější průběh procesů v bachoru
23 Skot / Přechodné období
Speciální doplněk energie a vitaminu B12
24 Odchov telat
Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí
26 Výživa dojnic
Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku?
29 Na návštěvě v chovu
S linií KALBI MILCH Protect
BIOPLYN
30 Bioplyn
Jak se tváří unavené bakterie?
32 Schaumann Bioenergy
Často podceňované nebezpečí
1/2012
Prasata / Výživa
Uznávaný a úspěšný
Bonvital ve výživě prasat
Pokračuje trend bezpečného a trvalého zemědělství. Po vydání zákazu
používat v EU antibiotické stimulátory růstu v roce 2006 a při narůstající
citlivosti spotřebitele na kvalitu potravin, je stále častěji vyhledáváno
„přírodní“ řešení.
VÝHODY BONVITAL
M.sc.agr. Henrike Kaack
Více než kdy jindy usiluje zemědělství o přijetí a přízeň spotřebitele – platí to především pro chovatele zvířat, krmivářský
a zpracovatelský průmysl. Mínění spotřebitelů a jejich přízeň sehrává dlouhodobě důležitou roli v zemědělsko-politických procesech rozhodování a zákonech. Pro chovatele prasat platí, dosáhnout v souladu s platnými právními rámci co největší možné
produktivity – k tomu ještě v napjaté situaci na agrárním trhu.
Intenzivní výzkum
Probiotikum Bonvital vyvinuté firmou Schaumann bude již
brzy deset let úspěšně používáno ve výživě prasat jako pevná
součást Schaumann-konceptu. Pozitivní účinek Bonvitalu spočívá v přísné selekci bakterie mléčného kvašení Enterococcus
faecium, která ve střevním traktu prasat zajišťuje regulační a stabilizační funkci.
Bonvital získal povolení v rámci EU, které garantuje mikrobiologicky přesné definování bakteriálního kmene s vysokou stabilitou a koncentrací. Bakterie „vyrobené“ pomocí fermentačního
procesu jsou navázány na nosič a inaktivovány (metodou šetrného vysušení). Tak mohou být delší dobu uskladněny. Pokud
přijdou bakterie mléčného kvašení do kontaktu s tekutinou (ve
střevě), jsou okamžitě vysoce aktivní.
U probiotik (odvozeno z řeckého pro bios = pro život) se jedná
na rozdíl od prebiotik, o živé mikroorganismy. Bakterie mléčného
kvašení mají ve střevě prasat přímý vliv na okolní prostředí. Nespotřebují se v látkové výměně, nýbrž změní aktivně mikroflóru
střeva ve prospěch zvířete.
Pro zabezpečení trvalého osídlení střevní sliznice musí být
zásobení probiotickými účinnými látkami pravidelné. Rozsah
účinku Bonvitalu je od vyloučení působení mikroorganismů způsobujících onemocnění přes tvorbu různých žádaných produktů
látkové výměny až po stimulaci imunitního systému. Tímto lze
pozitivně ovlivnit důležité parametry užitkovosti.
Probiotika a látková výměna ve střevě
Především zadní části střeva jsou velmi hustě osídleny nejrůznějšími druhy bakterií. V jednom gramu střevního obsahu
se u prasat nachází 1010 až 1011 bakterií, to odpovídá 10 až
100 miliard kmenů. Lze najít několik set druhů. Druhy střevních
kmenů se velmi liší podle druhu zvířete a jsou ovlivněny dalšími
faktory jako výživa, stáří a podmínky prostředí.
Cílem by mělo být dosažení vyváženého osídlení trávicího
traktu. Užitek pro zvíře je pak vysoký a profituje z toho také
chovatel. Tuto situaci nazýváme eubióza.
Pro zvíře vyvstávají následující výhody: Enzymatická aktivita
mikroorganismů zajišťuje zpřístupnění živin krmiva, které není
1/2012
výstavba biologického ochranného filmu v trávicím traktu
potlačení popř. znemožnění patogenním kmenům
navázat se na střevní sliznici
ovlivnění pH-hodnoty ve střevě, přičemž dochází
k omezení podmínek růstu nežádoucích kmenů
ovlivnění střevního epitelu
zlepšení absorpční kapacity
umožněno vlastnímu trávení. Jako příklad slouží fermentace
uhlovodíků řízená mikroorganismy. Vytvořené těkavé mastné
kyseliny představují pro organismus důležitý zdroj energie.
Mikroorganismy jsou rovněž schopné vytvářet určité živiny jako
např. aminokyseliny a vitaminy.
Zdravý růst s Bonvital
Pozitivní účinek Bonvital na užitkovost a zdraví v živočišné
produkci potvrdila mnohá sledování (dolní rámeček). Zaměřujeme se na jistotu a hospodárnost, při posuzování Bonvitalu
se sledují v první řadě parametry užitkovosti – denní přírůstek
a konverze krmiva. Nasazení probiotika u selat má navíc za cíl
profylaxi průjmů. Bonvital je obsažen ve všech minerálních krmivech a mnohých speciálních a doplňkových výrobcích pro výživu
prasat a výkrm drůbeže. Využijte i Vy výhody Bonvital. VYŠŠÍ UŽITKOVOST S BONVITAL
Bonvital, SCHAUMANN-probiotikum potvrdilo svou produkční schopnost v nezávislých pokusech a tisíckrát se již osvědčilo v praxi.
Produkce selat
o 6,5 % více odstavených selat
o 13,2 % vyšší hmotnost při odstavu ve 28. dnu života
Nízké ztráty hmotnosti prasnic během laktace:
Po 1. vrhu : - 31 %; po 2. vrhu: - 60 %
S tím souvisí plodnost.
Přikrmování selat a odchov selat
o 5,7 % vyšší přírůstek a
o 4,9 % nižší spotřeba krmiva v odchovu
Výkrm prasat
Zvýšení denního přírůstku: + 3,4 %
Zlepšení konverze krmiva: - 5,1 %
Zvýšení podílu libové svaloviny: + 1,7 %
Výkrm brojlerů
Přírůstek živé hmotnosti: + 4,5 %
Konverze krmiva: - 0,65 %
3
Chov prasat
Ustájení prasnic v EU
od roku 2013
Která stavební řešení pro skupinové ustájení jalových a březích
prasnic jsou hospodárná a přináší úspěch?
Dr. Wilhelm Pflanz a Rudolf Wiedmann, LSZ Boxberg
Březí a jalové prasnice musí být v celé evropské unii počínaje 1. lednem 2013 ustájeny ve skupinách. Podle předpisů mají
být prasnice a prasničky ustájeny ve skupinách nejpozději od
29. dne březosti až do jednoho týdne před předpokládaným termínem oprašení. Vyjmuty z toho jsou pouze podniky, které mají
ve stavu méně než deset prasnic. Zde je individuální ustájení
nadále možné, prasnice ovšem musí mít v kotci tolik prostoru,
aby se mohla otočit.
V textu budou dále představeny a ohodnoceny čtyři systémy
skupinového ustájení, které se v praxi nejčastěji používají.
První systém
První systém je zpravidla kotec trochu stabilnější a výše provedený než kotec pro výkrm (obr. 1). Podle nařízení pro ochranu
a ustájení hospodářských zvířat musí být kotec od počtu šest
prasnic dlouhý minimálně 2,8 m. V kotcích se krmí většinou do
jednoho dlouhého žlabu. Technika krmení může být tekuté nebo
suché krmení. U tekutého krmení se osvědčil systém oddělených
krmných míst, aby se zabránilo sporům o krmení, není ovšem
povinný.
Výhodou tohoto systému jsou nízké stavební náklady stejně
jako vysoká flexibilita ve využití prostoru (především při přestavbách starých stájí) a jednoduché čištění a dezinfekce kotců. Nevýhodou tohoto systému je, že může docházet k velkému rozpětí
kondice zvířat ve skupině. Funkční oblasti pro kálení, aktivity
a ležení se překrývají a prasnice je nemusí vzít diferencovaně
v úvahu.
Druhý systém
Druhý systém se většinou skládá z prostoru pro krmení a ležení v klecovém stání a z prostoru pro aktivity a kálení na betonové celoroštové podlaze nebo pevné nastlané ploše.
Dveře (zábrana) v klecovém stání musí být podle nařízení pro
ochranu a ustájení zvířat ovládána zvířetem, tak aby mohlo do
stání přijít nebo jej opustit (obr. 2). Šířka stání by měla být uzpůsobená tak, aby si zvíře při poloze na boku mohlo pohodlně
natáhnout končetiny, doporučení je cca 70 cm vnitřní průměr.
Pokud jsou stání uspořádána do dvou řad, musí být mezi řadami
chodba minimálně 2 m široká. Zkušenosti z praxe ovšem ukazují,
že to nestačí. Pro bezproblémový pohyb zvířat se doporučuje
3,5 až 4 m.
Obr. 1
4
Obr. 3
Výhodou tohoto systému je ochrana prasnic při žraní. Snáze
mohou být prasnice také ošetřeny (např. očkování). Stávající
stáje s klecovým ustájením mohou být při adekvátních prostorových poměrech relativně jednoduše přestavěny. Nevýhody
tohoto systému: Zvířata postavená níže v hierarchii skupiny nechtějí ze strachu před zvířaty výše postavenými opouštět stání.
Při špatném nastavení stojanů může být ve stáji velký hluk, který
u prasnic vyvolává stres, proto by na kovových trubkách neměly
chybět jednoduché gumové zarážky.
Třetí systém: Krmení pomocí automatu (kompident)
při konstantní nebo měnící se skupině
Stanice kompidentu může zajistit bez stresu krmení pro 40
až 50 zvířat. Před automatem by měl být dostatečně rozšířený
prostor, aby se mohla vytlačená zvířata od stanice bez zranění
vzdálit (obr. 3). V každém případě by mělo být v blízkosti stanice
nabízeno objemné krmivo s dostatkem vlákniny, aby čekající
prasnice, většinou zvířata níže postavená v hierarchii, netrpěla
příliš stresem, než se dostanou k vlastnímu příjmu jadrné směsi.
Výhody tohoto systému jsou: výživa jednotlivých zvířat podle
kondice a možnost zachovat přirozený způsob chování v jednotlivých funkčních odděleních. Tento systém je velmi praktický
i pro přestavby stávajících starých budov, protože není předem
dán žádný vymezený prostor a např. dveře atd. v kotci nenarušují provedení přestavby. Nevýhodou tohoto systému je, že zvířata svého druhu nemohou současně žrát a tím je vyvolán stres
(závist krmiva). Současně jsou vyšší požadavky na ošetřovatele
zvířat, jak po technické stránce stanice včetně elektronického
zpracování dat, tak po stránce vizuální kontroly.
Obr. 2
1/2012
PIGGY WEAN
Kompletní krmná směs pro selata od 2. dne
života do cca 14 dní po odstavu
Čtvrtý systém
U čtvrtého systému jsou jednotlivé funkční oblasti odděleny
(obr. 4). Prasnice žerou ve stáních, která na rozdíl od stání pro
žraní a ležení musí být jen cca 50 cm široká. Kóje pro ležení jsou
k dispozici v izolované oblasti na rovné betonové ploše s nižší
podestýlkou. Tato plocha musí být pro prasnici cca 1,3 m2 a pro
prasničku cca 0,95 m2. Funkční oblasti jsou zpravidla ve volně
větratelné stavbě, doporučuje se izolovaná střecha, která chrání
v létě před velkým vedrem.
Výhody tohoto systému jsou: pro zvířata je uspořádání kotce
jasně strukturované a mohou žrát současně. Během žraní je
možno udělat jednoduše a přehledně kontrolu zvířat. Pohodlně
lze provést i ošetření zvířat. Podmínky vnějšího klimatu ovlivňují
projevy říje a celkově zdraví zvířat. Nevýhodou je o něco vyšší
potřeba místa na zvíře a nižší teploty pro chovatele v zimním
období ve srovnání s teplou stájí. Z hlediska zákonných povolení není také možné provozovat všude volně větranou stavbu
s odpovídajícími emisemi.
Shrnutí: K těmto čtyřem představeným způsobům existuje
ještě celá řada modifikací a provedení. Konečné rozhodnutí je
na majiteli podniku nebo chovateli, jak bude podle okolností
a specifik postupovat a který systém bude pro podnik nejvhodnější. V zásadě se u všech čtyř variant ukazuje, že zákonem předepsané minimální požadavky na plochy často nepostačují, aby
bylo možné chovat zvířata úspěšně ve skupinách a s odpovídající vysokou biologickou užitkovostí. Zde platí: Stavět levně – ale
přesto racionálně a nešetřit na špatném místě. Bez dodatečné medikace.
Vysoce hodnotné mléčné komponenty a lehce
stravitelné zdroje bílkovin pro trávení malých selat.
100 % stravitelné doplněné aminokyseliny – lysin,
methionin, treonin a tryptofan - umožňují snížit obsah
dusíkatých látek a předcházet poruchám trávení.
Speciální směs organických kyselin zabraňuje průjmům.
Kombinace probiotika BONVITAL, fytázy, enzymů
a aromatických látek zvyšuje příjem krmiva a využití
živin, stabilizuje trávicí pochody a podporuje růst.
Cílené zlepšení hospodaření s elektrolyty
a zabezpečení správné funkce sliznic.
Vyvážené zastoupení minerálních látek, stopových
prvků a vitaminů podporuje zdraví a růst selat.
= bezpečný odstav a jistý odchov selat
s vysokým potenciálem užitkovosti
Obsah živin v 1 kg směsi:
hrubý protein
175,0 g
lysin
13,8 g
hrubé oleje a tuky
55,0 g
methionin
4,6 g
hrubá vláknina
36,0 g
vápník
7,1 g
hrubý popel
54,0 g
fosfor
5,8 g
13,55 MJ
sodík
1,9 g
ME
Obr. 4
1/2012
SCHAUMANN ČR s.r.o. • NÁMĚSTÍ SVOBODY 35 • 387 01 VOLYNĚ
TEL.: 383 339 110 • FAX: 383 339 111
E-MAIL: [email protected]
5
Prasata / Produkce selat
Pozitivní účinek
Schauma Omni-S
Ověřování speciálních doplňkových krmiv, která mají pomoci
během porodní fáze prasnic, potvrdilo vliv na dřívější zahájení
a rychlejší průběh porodu.
Eckhard Meyer a Claudia Thamm,
LFUG, Lehr- und Versuchsgut Köllitsch
V praxi stoupá s počtem živě narozených selat také podíl
mrtvě narozených. Výsledkem je dnes již podstatně více než 1
sele na vrh. Tento vývoj především ukazuje, že větším vrhům trvá
déle, než přijdou na svět. Zvláště starším prasnicím pak v závěru
porodu chybí síly, aby selata rychleji porodily. Nejdůležitějším
podpůrným opatřením je proto intenzivní péče během porodu.
Překročí-li doba mezi porody jednotlivých selat 30 min, neměla
by se dále pomoc odkládat – použít rukavice nebo si dezinfikovat ruce.
Další možnost podpory prasnic během prašení nabízí použití
speciálních krmiv. Tyto přípravky mají v době prašení zabránit
fyziologickým nedostatkům, především doplnit energii, rozběhnout trávicí pochody a zabránit pomnožení nežádoucí mikroflóry. V následujícím sledování byl prověřen vliv takového speciálního krmiva na porody, mléčnost prasnic a přežitelnost selat.
Výsledky a diskuse
Materiál a metody
V zimním období 2010/2011
bylo sledováno celkem 60 vrhů
ve čtyřech na sebe navazujících
turnusech prašení. Prasnice byly
kříženky plemen Large White
(LW) a Deutsche Landrasse (DL).
Při ustájení v porodně se prasnicím změnilo krmení ze směsi
pro březí na směs pro kojící.
Rozdělení prasnic na skupinu
pokusnou a kontrolní proběhlo
podle pokud možno stejného
Tab. 1: Parametry užitkovosti prasnic
Schauma Omni-S
kontrola
rozdíl
stat. průkaznost
prasnice
30
30
–
–
pořadí vrhu
4,1
3,7
–
–
celkem narozených selat
13,0
12,5
0,5
ne
živě narozených selat
12,2
12,0
0,2
ne
odchovaných selat
11,2
10,5
0,7
ne
váha vrhu
kg
77,9
74,5
3,4
ne
váha při nastájení
kg
280,5
257,7
22,8
ano
váha při vystájení
kg
245,9
220,3
25,6
ano
ztráta živé váhy
kg
34,6
37,4
-2,8
ne
6
počtu odchovaných selat v předcházejícím vrhu a stejného pořadí vrhu. Od sedmého dne před vypočítaným termínem prašení
až do tří dnů po oprašení dostávaly prasnice v pokusné skupině
ke standardní laktační směsi ještě každý den 150 g speciálního
doplňkového krmiva (Schauma Omni-S). Kontrolní skupina
nedostávala žádný přídavek. Prasnice a selata byla vážena při
nastájení a vystájení popř. v den narození a při odstavu a změny
hmotnosti byly zaznamenány. Zadokumentovány byly ztráty
a příčiny ztrát sajících selat. U prasnic byla ještě určena ztráta
výšky hřbetního špeku během laktační fáze. Při vyhodnocení naměřených hodnot byl průběžný vliv statisticky korigován pomocí
analýzy rozptylu. Přesné protokoly o oprašení, vedené přímo při
porodu, dokládají začátek a dobu trvání porodu, stejně jako časový odstup mezi narozením jednotlivých selat.
Z důvodu malého počtu prasnic a zaměření minulého pokusu,
v předcházejícím vrhu, na užitkovost se nepodařilo současně
zohlednit tělesnou hmotnost prasnic. Nekorigovány byly prasnice
v pokusné skupině o zhruba půl vrhu starší a v průměru o 17 kg
těžší. Ztráta tělesné hmoty u prasnic: v pokusné skupině byla potvrzena zhruba o 1 mm menší ztráta výšky hřbetního špeku než
v kontrolní skupině (4,0 mm ku 4,9 mm). Nastajovací a vystajovací
hmotnosti jsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné,
všechny ostatní parametry užitkovosti získané od prasnic ne.
Užitkovost vrhu a vývoj hmotnosti
Zde nebyly kvůli relativně krátké době dávkování speciálního
krmiva očekávány žádné přímé účinky.
Užitkovost v odchovu, přírůstek v době kojení stejně jako
hmotnost selat při odstavu nejsou od sebe navzájem statisticky
průkazně odlišné (tab. 1).
Zatímco možné pozitivní vlivy na užitkovost selat a prasnic
nejsou statisticky průkazné, podává vyhodnocení sestavených
porodních protokolů významně pozitivnější obrázek. Sledovány
byly porody od 6 hod ráno do 21 hod večer, to je více než 85 %
všech porodů. Noční služba nebyla ustavena. Porody trvaly průměrně 3 hodiny a 6 minut. 77 % sledovaných porodů v pokusné
skupině proběhlo mezi 6 hodinou ráno a 15 hodinou odpoledne,
v kontrolní skupině to bylo pouze 46 % porodů.
Zkrmování speciálního doplňkového krmiva vedlo k tomu, že
porody se uskutečnily dříve během dne (graf 1). Průběh porodu
byl rovněž příznivější. Zatímco prasnice v kontrolní skupině bez
1/2012
Graf 1: Rozvržení porodů v průběhu dne – od 6 do 21 hodin
počet porodů
Schauma Omni-S
kontrola
45
40
35
Tab. 2: Klasifikace porodů podle jejich délky trvání
30
25
15
10
5
Schauma Omni-S
Ø 2:48
kontrola
Ø 3:33
1–2
35
13
2–4
41
66
4–6
24
10
6–8
0
11
hodiny
20
6 – 9 hod.
9 – 12 hod.
12 – 15 hod. 15 – 18 hod. 18 – 21 hod.
přídavku doplňkového krmiva potřebovaly na porod jednoho selete 17 minut, v pokusné skupině to bylo statisticky potvrzených
12 minut. U starších prasnic bylo dosaženo nejvýznamnějšího
efektu. Prasnice (> 4. vrh) v pokusné skupině porodily jedno sele
v průměru o 10 minut rychleji než prasnice v kontrolní skupině
(11 versus 21 minut).
Průměrná doba trvání celého porodu byla snížena především
díky podílu velmi rychlých porodů, které trvaly méně než dvě
hodiny (tab. 2).
U rychleji probíhajících porodů ve skupině se Schauma Omni-S muselo být ošetřeno méně selat (5 % versus 10 %).
Shrnutí
Pozitivní vliv na průběh porodu byl statisticky potvrzen. Prasnice z pokusné skupiny se speciálním doplňkovým krmivem se
prasily rychleji. Časový odstup mezi porody jednotlivých selat
byl kratší. Toto zjištění platí především u starších prasnic, s pěti
a více vrhy. Posuzovaný výrobek lze doporučit u starších zvířat,
správnou pomoc při porodu ovšem nemůže nahradit. Schauma Omni-S
Účinný inovativní doplněk
Lososový olej a lignocelulóza jsou hodnotné živiny,
tepelně upravená pšenice jako nosič, organické kyseliny
a antioxidanty jako stabilizátory zajišťují zdraví, plodnost
a vitalitu pro vysokou užitkovost a rentabilitu.
Omega-3-mastné kyseliny z lososového oleje
podpora tvorby tkáňových hormonů
posílení nervových buněk
protizánětlivé účinky
zlepšení plodnosti
podpora zahnízdění embryí
stimulace imunitního systému
Funkční lignocelulóza
urychlení pasáže v tlustém střevě
potlačení patogenních kmenů
zlepšení konzistence výkalů
protistresový účinek
bez obsahu mykotoxinů a GMO
Dávkování Schauma Omni-S
Jako top-dresing nebo jako pevná součást
krmné dávky s následujícím podílem:
pro březí prasnice:
2,0 – 4,0 %
pro kojící prasnice:
3,0 – 5,0 %
při zapouštění:
4,0 – 6,0 %
1/2012
7
Výživa kanců
Aby byli plemenní
kanci fit
Zohlednění speciálních požadavků
ve výživě kanců přináší vyšší vitalitu,
dlouhověkost a schopnost podávat
optimální výkony.
M.sc.agr. Henrike Kaack
Zdraví a připravenost k výkonu jsou vedle optimalizované
strategie krmení nejdůležitějšími kritérii pro vysoké libido a odpovídající kvalitu spermatu plemenných kanců. Pouze intenzivní
využití v ideálním produkčním věku kance na inseminační stanici
nebo ve vlastním chovném stádě pomáhá zachovat hospodárnost (přináší ekonomický efekt). Potenciál užitkovosti kance by
měl být vždy plně využit.
Kanci by neměli být překrmováni energií. Nadváha snižuje
kondici a chuť skákat. Pokud se vyskytnou problémy s končetinami může to znamenat úplné vyřazení kance. Pro zajištění
záchovné potřeby kance se počítá minimálně 30 MJ ME na den.
Denní přídavek v případě odběru spermatu (připouštění) je cca
10 MJ ME. Kompletní krmná směs by měla mít koncentraci energie minimálně 12 MJ ME /kg. Všechna krmiva použitá v krmné
směsi musí splňovat nejvyšší požadavky na kvalitu. Přítomnost
mykotoxinů negativně ovlivňuje chuť skákat a současně kvalitu
a objem spermatu.
V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty je objem
ejakulátu kanců relativně velký – 200 až 300 ml. Také z tohoto
důvodu je důležité dbát na odpovídající zásobení aminokyselinami methioninem a cysteinem. Obě sirnaté aminokyseliny plní
důležité funkce při spermatogenezi.
Pro optimální výživu kanců je důležité dodržovat zastoupení
aminokyselin – lysin : methionin/cystein = 1 : 0,7. Nedostatečný
přísun aminokyselin se odráží na množství získaného spermatu.
Poměr energie : lysin by měl být v kompletní krmné směsi minimálně 1 : 0,9 a obsah dusíkatých látek cca 150 g. Vitaminy A, D, E
a C doplněné ve výživě podporují „trvanlivost“ a vysokou kvalitu
spermatu a současně snižují oxidativní stres.
Dynamik – topdressing pro plemenné kance
Dobře vybavená minerální krmiva pro březí a kojící prasnice
odpovídají po doplnění Dynamikem speciálním požadavkům
kanců. Dynamik se stává pevnou součástí receptury při sestavování individuální krmné směsi např. na inseminačních stanicích
8
kanců. Kombinací speciálních složek lze cíleně zvýšit plodnost.
Organicky vázaný selen pozitivně ovlivňuje koncentraci a počet
spermií v ejakulátu. Podíl abnormálních spermií klesá. Vysokou
využitelnost mají další organicky vázané stopové prvky – zinek,
mangan, železo, měď – a zabezpečují zásobení kanců na vysoké
úrovni. Intenzivní látková výměna kanců tak umožňuje realizovat
nejvyšší užitkovost – plodnost.
Kvalita se vyplatí
L-karnitin cíleně podporuje zásobení buněk energií. Vyšší
vitalita spermií zvyšuje procento zapuštění. Množství a kvalitu
spermií lze zvýšit přídavkem karnitinu. Platí: odpovídající obsahy
všech vitaminů, makroprvků a stopových prvků mají příznivý
vliv na vysokou kvalitu a trvanlivost spermatu. Kvalitní výživa
podporuje vitalitu a dlouhověkost plemenných kanců.
Vysoký obsah vitaminu C má pozitivní efekt na parametry
plodnosti, především v nepříznivém období jako je např. stres
při vysokých letních teplotách. Přídavek sirné aminokyseliny methionin má přímý vliv na spermatogenezi a zabezpečuje velmi
dobrou kvalitu spermií.
Ve výživě plemenných kanců musí být zajištěn správný obsah lysinu a optimální poměr důležitých aminokyselin. Kanec
pak může plně využít rezervy v užitkovosti a je také vitálnější
a ochotnější skákat.
Kombinace aromatických látek a zchutňovadel zvyšuje chutnost a příjem krmiva.
Výhody omega-3-mastných kyselin
Fosfolipidy ve spermiích vykazují charakteristické složení
mastných kyselin. Omega-3-mastná kyselina DHA, která se ve
velké míře nachází v tucích mořských ryb, je také zastoupená
ve spermiích. Přídavkem Schauma-Omni-S lze zlepšit hustotu
a aktivitu spermií a snížit podíl abnormálních spermií. 1/2012
Prasnice
Zdraví špárků
Schéma 1: Stavba špárku prasnice (KTBL)
Výživa je základ
Na konci roku 2012 končí všechna rozhodující přechodná období
pro skupinové ustájení prasnic – platí to i pro starší stáje prasnic.
Zavedení těchto EU-směrnic může vést k častějším problémům
se špárky. Příčiny jsou komplexnější. Kvalita špárků může
být ovlivněna bojem o postavení, vlastnostmi podlahových
povrchů, technikou krmení, stavem kondice, stájovou hygienou,
opotřebováním špárků, genetikou a přirozeně také výživou.
Dr. Martin Rimbach, Dr. Hans-Peter Pecher
Choulostivé prasečí špárky
Prasečí špárky (schéma 1) jsou citlivé a anatomicky spíše
vhodné pro smíšené a měkké výběhové plochy. Ve srovnání
s paznehty ostatních zvířat mají prasečí špárky relativně malé
nosné plochy, na kterých ale musí stát poměrně velké množství
živé hmoty (v průměru více než 300 kg). Ve srovnání s paznehty
skotu vykazuje prasečí špárek velmi rozdílné zóny rohoviny s různou tvrdostí. Především hraniční oblasti mezi stěnou a chodidlem až k měkké rohovině patky jsou náchylné na poranění.
Proniknutí bakteriálních kmenů a vznik bolestivých infekcí ovlivňuje celý organismus a látkovou výměnu postižených prasnic.
Následkem je horší užitkovost s odpovídajícími hospodářskými
ztrátami. Převážná část onemocnění špárků se vyskytuje na
zadních končetinách prasnic. Panaritium, zbytnění patky, trhliny v rohovině a poškození bílé čáry jsou časté příčiny pro těžká
onemocnění špárků.
Ve skupinovém chovu má nekontrolovaný pohyb mnohem
vyšší vliv na zdraví špárků než např. vlastnosti povrchů podlah.
Prasata chodí obvykle rovně (dopředu) nebo obloukovitě, jen
při střetech o postavení ve skupině nebo o krmení se od tohoto
způsobu pohybu odchylují. Přitom vzniká většina poranění,
převážně na zadních končetinách. Méně bojů o postavení ve
skupině a méně stresu pomáhá minimalizovat zranění špárků.
Kromě stavebně technických požadavků na stáj, na systém krmení a prostorové uspořádání je samozřejmě důležité i optimální zabezpečení živinami a energií s odpovídajícím zásobením
vlákninou pro zajištění fyziologických potřeb i pocitu nasycení
prasnic. Neboť syté prasnice jsou klidnější.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
spěnková kost
šlacha natahovače prstů
korunková kost
korunka
paznehtní kost
rohovina stěny špárku
bílá čára
rohovina chodidla
rohovina patky
kůže
vazivová střelka
střelková kost
šlacha ohybače prstů
pašpárek
Zinek, měď a biotin pro tvorbu pevné
a elastické rohoviny patek, chodidel a stěn.
Zinek podporuje zdraví kůže a dobré hojení ran.
Mangan je důležitý pro vývoj šlach, kloubů,
chrupavek a hustotu kostí.
Měď má význam pro posílení pojivové tkáně
a zdravé bílé čáry.
Biologická využitelnost stopových prvků je negativně ovlivněna fytinem, který je obsažený v rostlinných komponentech krmných směsí pro prasata. Tato antinutritivní složka váže
především zinek, ale i další dvojmocné stopové prvky (např.
mangan, měď). Prase ve svém trávicím traktu nevytváří vlastní
fytázu, proto je důležité přidání mikrobiální fytázy nejen pro
uvolnění fosforu, ale i pro zlepšení využitelnosti a zásobení stopovými prvky.
Zvyšovat obsahy stopových prvků v krmných směsích není
možné, krmivářský zákon určuje maximální povolené hranice.
To znamená, že je nutné věnovat pozornost právě využitelnosti
sloučenin stopových prvků. Organicky vázané stopové prvky,
především vysoce hodnotné glycinové cheláty, vykazují vyšší biologickou využitelnost než anorganické sloučeniny stopových
prvků (oxidy, uhličitany, sírany) a mají v doplňkovém zásobení
jasné výhody. Ovšem i uvnitř skupiny organicky vázaných stopových prvků jsou rozdíly v biologické využitelnosti. Firma Schaumann využívá tyto poznatky ve vývoji výrobků. Krmné směsi
podle Schaumann-doporučení (tab. 1) zajišťují i při rozdílných
způsobech chovu stabilitu končetin a špárků prasnic, a tím možnost plné užitkovosti v produkci selat. Tab. 1: Příklady Schaumann-krmných směsí pro odchov prasniček
Úloha výživy
Odchov a zařazování prasniček do stáda musí do budoucna
probíhat ještě pečlivěji. Téměř polovina prasnic vyřazených z důvodu problematických končetin jsou právě prasničky. Podmínky
ustájení, režim výživy a složení krmiv během odchovu prasniček
ovlivňují kvalitu špárků a jsou základem pro budoucí užitkovost
prasnic.
Krmné křivky a výkrmové krmné směsi postavené na vysokých přírůstcích živé hmoty patří do stájí s výkrmem prasat a ne
do stájí pro odchov. Pozvolný růst ve fázi odchovu a odpovídající zásobení živinami pozitivně působí na vývoj kostí a špárků
u prasniček.
Kvalita rohoviny špárků reaguje na nabídku živin. Zatímco
každá nevyváženost v zásobení živinami může mít negativní
vliv na kvalitu špárků, je nabídka některých esenciálních živin
velmi důležitá:
1/2012
obiloviny
%
35 – 50 kg ž. hmot.
50 – 105 kg ž. hmot.
74,0
70,5
cukrovkové řízky
%
–
10,0
sójový šrot
%
21,5
16,0
sójový olej
%
0,5
0,5
Schaumacid tekutý %
0,5
–
SchaumaLac JS 55 %
3,5
3,0
Obsah živin/kg :
ME (DLG)
MJ
12,7
12,4
ME (MFF)
MJ
12,9
12,5
N-látky
%
17,0
15,5
lysin
%
1,0
0,88
vápník
%
0,85
0,78
fosfor
%
0,55
0,50
9
Silážování
Bonsilage Mais a CCM
Stabilní siláže s vysokou stravitelností
Kvasinky a plísně jsou známé jako hlavní původci zkázy po narušení vzduchotěsnosti sila
a způsobují společně vysoké ztráty sušiny.
Dr. Ewald Kramer
Proti plísním a kvasinkám existují účinné prostředky pro
každou situaci. Zatím je ze strany oficiálního poradenství stále
poukazováno na neuspokojivou hygienickou kvalitu kukuřičné
siláže z důvodu vysokého osazení kvasinkami.
Často jsou průměrné hodnoty zjištěných kvasinek vysoko nad
akceptovatelnou hraniční hodnotou 105 CFU/g krmiva (např.
kukuřičné siláže ze soutěže LWK Schleswig-Holstein; 2008: průměrná hodnota počtu kvasinek z 97 sledovaných siláží: 5,7 x 107
CFU/g krmiva). Z toho je zřejmé: Největší problémy při přípravě
a zkrmování kukuřičných siláží vycházejí neustále z druhotného
zahřívání hmoty. Výsledkem jsou drahé ztráty sušiny, také ale
mohou vznikat mykotoxiny jako produkty látkové výměny
některých plísní, které zatěžují zkrmované krmivo. Toto má negativní účinky na zdraví zvířat.
Bonsilage Mais
Pomocí speciální kombinace homo a heterofermentativních
bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Mais se daří druhotné
zahřívání úspěšně potlačit. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové
díky L. buchneri stabilizuje siláže na odebírané ploše a snižuje
významně ztráty sušiny. Potvrzuje to i DLG-známka kvality ve
skupině 2 – zlepšení aerobní stability.
Dodatečně zvyšuje Bonsilage Mais stravitelnost a koncentraci
energie v kukuřičné siláži (průměr pokusů + 0,27 MJ NEL/kg sušiny, graf 1a/b).
Využijte Bonsilage Mais a profitujte díky zkrmování aerobně
stabilních, hygienicky nezávadných a vysoce stravitelných siláží.
Vaše zvířata vám vynaložené prostředky vrátí svou užitkovostí
a zdravím.
V popředí konzervace CCM je tvorba kyseliny mléčné. Především vysoký podíl lehce zkvasitelných uhlovodíků je pro bakterie
mléčného kvašení velmi vhodným nosičem energie. Rovněž kvasinky a plísně využívají tyto substance jako živné médium. I přes
dodržení všech silážních pravidel se nepodaří v neošetřených
CCM-silážích plně potlačit kvasinky a plísně, což přináší známé
následky jako druhotné zahřívání a krmivo zatížené mykotoxiny.
Pomocí Bonsilage CCM, biologického silážního přípravku
složeného z homo a heterofermentativních bakterií mléčného
kvašení pro speciální oblast CCM, se daří přeměnit efektivně
přítomné uhlovodíky v kvasné kyseliny. Tak vzniká v silážích vyvážený poměr kyseliny mléčné a octové.
Homofermentativní bakterie mléčného kvašení způsobují
rychlý vznik kyseliny mléčné a ve srovnání s neošetřenou siláží nebo siláží ošetřenou kyselinou propionovou se postarají
i o lepší chutnost. Kyselina mléčná je v těle zvířete dále využitelná, má pozitivní účinek na přirozenou střevní mikroflóru
v zažívacím traktu.
Graf 2: BONSILAGE CCM – účinek na kvasinky ve srovnání s působením kyseliny
kvasinky, CFU/g krmiva
100.000
Graf 1a: BONSILAGE MAIS zlepšuje aerobní stabilitu
0,5 % kyselina
BONSILAGE CCM
10.000
aerobní stabilita, hodiny
1.000
110
105
100
100
90
10
80
70
60
podnik 1
podnik 2
podnik 3
50
38
40
30
kontrola
BONSILAGE MAIS
Graf 1b: BONSILAGE MAIS zlepšuje stravitelnost
stravitelnost, %
85
80
77,9b
75
74,5a
70
kontrola
75,4a
BONSILAGE MAIS
78,8b
67,0b
65
61,2a
60
55
50
45
45,4a
a,b
10
sušina
organická hmota
statisticky průkazný rozdíl (p<0,1)
vláknina
49,2b
dusíkaté látky
Heterofermentativní bakterie mléčného kvašení v Bonsilage
CCM zajišťují stabilitu po přístupu vzduchu do siláže. V průběhu
kvašení produkuje tento druh bakterií určité množství kyseliny
octové, které přímo inhibuje kvasinky a plísně, a tím výrazně
snižuje ztráty způsobené druhotným zahříváním po otevření sila.
DLG-známka kvality pro skupinu 2 – zlepšení aerobní stability
– potvrzuje účinek.
Bonsilage CCM je biologická alternativa pro bezpečnou konzervaci CCM a siláže ze šrotovaných kukuřičných zrn se sušinou
nižší než 65 %. Bonsilage CCM se vyplatí teprve, pokud se používá jako alternativa ke konzervaci kyselinami (graf 2).
Bonsilage CCM je při manipulaci zcela bezpečná a nekorozivní. Po té, co se dávkovač kyselin dobře vypláchne vodou, je
možné dávkovat Bonsilage CCM bez dalších úprav dávkovače.
1 g Bonsilage CCM se rozpustí v 5 l vody a aplikuje se do 1 tuny
silážované hmoty. Toto množství odpovídá dávce 5 l kyseliny
propionové na tunu hmoty.
Využijte tuto variantu konzervace a zeptejte se vašeho Schaumann-odborného poradce. 1/2012
BONSILAGE
BONSILAGE-program – účinné silážní
přípravky pro konzervaci travních porostů
Se čtyřmi různými výrobky pro silážování zelených siláží má SCHAUMANN možnost nabídnout
pro každý výchozí materiál a každou situaci vhodnou odpověď ve formě silážního přípravku.
Produkty jsou přizpůsobeny speciálním podmínkám silážování a odlišují se díky vybraným
kmenům homo- a/nebo heterofermentativních bakterií mléčného kvašení (BMK), které plní
v silážích různé funkce.
Dr. Ewald Kramer
Bonsilage
Tento produkt se skládá ze dvou kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a zlepšuje průběh kvašení
(DLG-známka kvality 1b) a chutnost travních/jetelotravních popř.
vojtěškových siláží při nižším až středně vysokém obsahu sušiny.
Tyto siláže vykazují vysoký podíl chutné kyseliny mléčné, nízké
pH-hodnoty a velmi dobrou kvalitu rostlinného proteinu.
Bonsilage Forte
Bonsilage Forte (DLG-známka kvality 1b, 5a) je specialistou na
travní/jetelotravní/vojtěškové siláže s nízkým obsahem sušiny.
Hodnota pH je rychle a účinně snížena, i když se siláže často
vyznačují nízkým obsahem lehce zkvasitelných cukrů a vysokou pufrovací kapacitou. Bonsilage Forte chrání rostlinný protein před nadměrným odbouráváním a zabraňuje nežádoucímu
kvašení způsobenému aktivitou klostridií. Speciálně vybrané
homofermentativní kmeny bakterií mléčného kvašení aktivně
inhibují klostridia (jediný silážní přípravek s DLG-známkou kvality 5a – inhibice klostridií). I přes nižší obsahy sušiny si podniky
chválí prvotřídní chutnost ošetřených siláží.
Bonsilage Plus
V Bonsilage Plus jsou kombinovány účinky pěti homoa heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení
(DLG-známka kvality 1b, 2, 4c). Při použití pro silážní hmotu se
středním až vysokým obsahem sušiny zabezpečují homofermentativní BMK intenzivní mléčné kvašení od počátku procesu
silážování. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové vychází z látkové výměny heterofermentativních bakterií a potlačuje aktivně
kvasinky a plísně. Produkovány jsou siláže s vyšší stravitelností,
lepší aerobní stabilitou a také lepší kvalitou proteinů. Aktuální
výsledky z LWK Niedersachsen (agrární komora Dolní Sasko)
a Univerzity Hohenheim tato tvrzení dokládají.
Bonsilage Extra
Pokud jsou podmínky pro růst hmoty jako např. na jaře 2011,
delší setrvávající slunečná perioda při současně studených
nocích, stoupá velmi významně obsah cukru v travních hybridech
s vysokým podílem cukrů. Výsledkem jsou siláže s nezvykle vysokým obsahem zbytkových cukrů, hodnoty výrazně vyšší než
10 % v sušině nejsou žádnou výjimkou. Tyto siláže představují
extrémně vysoké riziko druhotného zahřívání. Účinné homoa heterofermentativní BMK v Bonsilage Extra jsou speciálně uzpůsobeny na hmotu s vysokým obsahem rostlinných cukrů a zajišťují jejich rozsáhlou přeměnu. Vznikají tyto kvasné produkty:
kyselina mléčná, kyselina octová, 1,2-propandiol. Obsah zbytkových cukrů je v siláži minimalizován. Siláže, které byly náchylné na
druhotné zahřívání zůstávají stabilní také po otevření sila. Pomocí
Bonsilage Extra lze vyrábět i přes vysoký potenciál druhotného
zahřívání aerobně stabilní a extrémně chutné siláže. Schéma: Obsah sušiny ve hmotě a Bonsilage-výrobky
BONSILAGE EXTRA
Zabraňuje druhotnému zahřívání
hmoty u trav bohatých na cukry
BONSILAGE PLUS
Vyšší stravitelnost a lepší aerobní stabilita
BONSILAGE
Zlepšení průběhu
kvašení a chutnosti
BONSILAGE FORTE
Specialista na potlačení klostridií
v silážích s nízkou sušinou
1/2012
25
30
35
% sušiny
40
45
11
Silážování
Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín
a produkcia mlieka
Už päť rokov intenzívne monitorujeme vývoj v oblasti živinovej kvality objemových krmív nielen na území Slovenska,
ale v posledných rokoch aj na území Českej republiky. Aj keď na kvalite minuloročných objemových krmív v súčasnosti
už nemôžeme nič zmeniť, určite je prínosné zhodnotiť a uporovnať minuloročné výsledky s priebehom posledných piatich
produkčných rokov a hľadať súvislosti. Je všeobecne známe a akceptované, že objemové krmivá zohrávajú kľúčovú rolu
v procese efektívnej výroby kravského mlieka a zásadne tento proces ovplyvňujú. Z chovateľského hľadiska bielkovinové
krmivá predstavujú z nakúpených krmív jednu zo závažných položiek a tak má veľký význam hľadať cesty ako vyrobiť viac
bielkovín z vlastnej produkcie. V tomto príspevku sa sústredíme špeciálne na výrobu leguminóznych siláží a v budúcnosti
aj na trávy, kukurice a ostatné konzervovane plodiny.
MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria
V priebehu silážnych sezón rokov 2007 až 2011 sme analyzovali 981 zelených vzoriek leguminóznych krmív a 1.660
vzoriek silážovaných leguminóz. Najčastejšou plodinou bola
lucerna, ďalej ďateliny a miešanky týchto dvoch dominantných
plodín s trávami. Vo vzorkách sa pomerne často nachádzali aj
prímesy burín (pastierska kapsička, pyr a pod.), čo v niektorých
prípadoch zásadne ovplyvňovnilo živinové zloženie vzoriek.
V roku 2007 sme začali a na niektorých miestach už rutinne
uplatňujeme monitoring silážnej zrelosti objemových krmív,
ktorého princípom je poznanie dynamiky živinového zloženia
jednotlivých porastov v priebehu ich vegetačného vývoja. Na
základe týchto informácií sa rozhoduje o nástupe do zberu jednotlivých parciel resp. zostavuje sa postup prác. V každodennom zhone nebýva totiž žiadnou zriedkavosťou, že živinovo
menej hodnotný porast je zberaný z rôznych dôvodov skôr ako
hodnotnejší porast, ktorý v priebehu niekoľkých dní čakania na
zber stráca kvalitu a stáva sa tiež menejhodnotným. Je bežné,
že denný pokles stráviteľnosti NDV v lucerne (graf 1) môže dosahovať 0,2 %. Pri príjme sušiny 10 kg za deň to predstavuje na
každú kravu o 0,5 kg nižšiu produkciu mlieka. Pri cene mlieka
0,320 € a pri 100 produkčných kravách môže strata produkcie
dosahovať až 80 € denne. Preto námahy a investície vložené do
systematického monitoringu vegetačného vývoja objemových
krmív budú pri správnej aplikácii vždy prínosné. Rok 2010 bol
poveternostne extrémny, pričom do monitoringu silážnej zrelosti bola vložená taká námaha ako v roku 2009. Je logické, že
odraz týchto námah v posune kvality pozitívnym smerom nebol
prakticky žiadny. Je však namieste zamyslieť aj nad otázkou, až
ako hlboko by bola klesla kvalita v roku 2010, ak by sme neboli
robili nič? Žiaľ zmiernenia prepadov v každodennom zhone
často prehliadame, pričom je to tiež pozitívny, ale podstatne
ťažšie merateľný parameter. V konečnom dôsledku, skúsenosť
roku 2010 bola najpravdepodobnejším zdrojom určitej frustrácie a tak v roku 2011 počet monitorovacích odberov poklesol
(tab. 1). No napriek tomu bol dostatočne reprezentatívny na
to, aby sme na jeho základe mohli vysloviť závery a hodnotenia.
12
Tab. 1: Počet analýz jednotlivých živín* vo vzorkách
čerstvej hmoty
2007
139 – 319
2008
165 – 394
2009
207 – 508
2010
215 – 495
2011
73 – 191
* sušina, NL, NDV, stráv.NDV, ADV
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených
leguminózach
podiel vzoriek
10 %
20 %
40 %
20 %
10 %
priemer
2007
2008
2009
2010
2011
235
249
165
165
229
319
307
303
288
280
320
308
304
289
281
361
342
336
330
312
362
343
337
331
313
433
406
402
411
389
434
407
403
412
390
493
469
466
478
438
494
470
467
479
439
628
566
605
628
628
400
380
373
375
357
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NL v zelených
leguminózach
podiel vzoriek
10 %
Zelené leguminózy
20 %
Priemerná koncentrácia NDV dosiahla v roku 2011 historické
minimum 357 g/kg sušiny (tab. 2). Rekordnou je aj tá skutočnosť, že 70 % vzoriek dosiahlo koncentráciu od 229 do 389
g/kg sušiny, čo predstavovalo veľmi dobré východisko pre vysoký príjem sušiny zo siláží.
Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 3) nedosiahla medziročné maximum, ale bola na úrovni päťročného priemeru (230
g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 220 g/kg sušiny a len 10 % pod 190 g/kg sušiny.
40 %
20 %
10 %
priemer
2007
2008
2009
2010
107
127
116
116
2011
129
186
192
164
163
189
187
193
165
164
190
211
219
208
211
220
212
220
209
212
221
257
259
245
249
249
258
260
246
250
250
285
285
268
266
263
286
286
269
267
264
326
326
323
306
294
234
238
223
225
229
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
1/2012
Graf 1: Stráviteľnosť NDV u lucerny od fázy butonizácie
Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných leguminózach
60,00
podiel vzoriek
strávite nos NDV (%/48 hod.)
58,00
56,00
2007
10 %
54,00
52,00
50,00
20 %
2008
2009
2010
2011
269
140
327
160
310
354
368
394
402
364
355
369
395
403
365
48,00
389
407
422
448
404
46,00
390
408
423
449
405
450
472
488
500
469
40 %
44,00
42,00
40,00
05
10
15
20
25
30
po et dni od fázy butonizácie
35
40
45
50
20 %
Zdroj: Mertens, 1988
10 %
Graf 2: Stráviteľnosť NDV zelených a silážovaných leguminóz
priemer
451
473
489
501
470
519
517
541
551
519
520
518
542
552
520
697
627
666
677
634
428
442
461
476
440
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 5: Porovnanie stráviteľnosti NDV v silážovaných leguminózach
podiel vzoriek
2007
10 %
20 %
40 %
Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre
výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre,
avšak vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie
a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov podmienil výslednú živinovú kvalitu siláží.
20 %
10 %
priemer
2008
Siláže – stráviteľnosť NDV
Priemerná stráviteľnosť NDV bola v roku 2011 na úrovni 38,06 %
a v porovnaní s rokom 2010 o 1,03 % vyššia (graf 2). Na prvý
1/2012
2010
2011
17,30
13,40
14,80
14,20
17,50
21,53
24,90
23,35
23,42
25,00
21,54
24,91
23,36
23,43
25,01
27,43
30,40
28,75
27,94
29,90
27,44
30,41
28,76
27,95
29,91
43,67
45,80
45,12
44,90
45,30
43,68
45,81
45,13
44,91
45,31
49,47
49,94
50,95
50,06
50,08
49,48
49,95
50,96
50,07
50,09
75,02
78,84
83,00
80,30
83,00
35,98
38,89
38,61
37,03
38,06
Legenda: stráviteľnosť NDV v % za 30 hod. in vitro
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Siláže – NDV
Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality leguminóznych siláží
a zhodnotenie leguminóznych siláží z roku 2011 (k 31.12.2011)
živina
NL
jednotka
trieda
Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 5) dosiahla 440
g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru,
ktorý predstavuje 449 g/kg sušiny.
Je zaujímavé porovnať namerané koncentrácie NDV a následne aj koncentrácie NL z rozborov vlastných leguminóznych
siláží s hodnotami NDV (tab. 5) resp. NL (tab. 7) s hodnotami
v príslušných tabuľkách. Získame tak pohľad polohu a úroveň
živinovej kvality svojich siláží s úrovňou Slovenska a časti Českej
republiky.
Pri porovnaní 40 % vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede rozptylu (tab. 5) je rok 2011 najporovnateľnejší
a najbližší s rokom 2008. Koncentrácia NDV v sušine zásadne
ovplyvňuje príjem sušiny kravami a aj preto je tento parameter
veľmi dôležitý nielen z živinového hľadiska. Len 30 % vzoriek sa
dostalo pod hranicu 405 g/kg sušiny, pričom koncentrácia 400
g/kg suš. predstavuje najčastejšie doporučovanú hornú hranicu
v leguminóznych silážach pre vysokoprodukčné kravy.
Z hľadiska živinovej kvality podľa kritéria koncentrácie NDV
(tab. 6) je 14 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej treidy, 32 %
do 2. akostnej triedy a 30 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pod úrovňou
3. akostnej triedy (2,76).
2009
g/kg suš.
NDV
2011
g/kg suš.
2011
2011
1.
≥ 225
2%
≤ 375
14 %
2%
2.
≥ 200 – <225
14 %
> 375 – ≤ 425
32 %
13 %
3.
≥ 175 – <200
37 %
> 425 – ≤ 475
30 %
37 %
4.
≥ 150 – <175
28 %
> 475 – ≤ 525
16 %
29 %
5.
< 150
18 %
> 525
9%
19 %
2,76
3,50
priemerná trieda
3,45
Zdroj: Mitrík, 2010, 2012
pohľad je to symbolický nárast, avšak je potrebné nezabúdať na
to, že takáto zmena stráviteľnosti v 1 kg sušiny môže ovplyvniť
jeho produkčnú účinnosť o ± 0,25kg mlieka! Porovnanie hodnôt stráviteľnosti NDV medzi zelenými a silážovanými krmivami
nie je úplne objektívne, pretože zelené vzorky nereprezentujú
všetkú hmotu tesne pred jej silážovaním. Vychádzajúc z živinovej kvality siláží môžeme predpokladať, že stráviteľnosť
NDV v silážovanej hmote bola nižšia ako 34,2 %, čo je nameraný priemer roku 2011 v zelených vzorkách. Je evidentné, že
pôsobenie silážnych kyselín a mikrobiálnych enzýmov
v priebehu silážneho procesu významne zvyšuje stráviteľnosť NDV v silážach.
13
Silážování
Tab. 7: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných
leguminózach
podiel vzoriek
2007
10 %
20 %
40 %
20 %
10 %
priemer
2008
2009
2010
2011
104
90
88
78
89
150
146
143
135
130
151
147
144
136
131
176
170
166
159
162
177
171
167
160
163
200
200
191
186
190
201
201
192
187
191
217
217
207
201
208
218
218
208
202
209
308
264
268
234
251
187
183
176
171
174
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Siláže – NL
Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 7) dosiahla 174
g/kg sušiny a podobne ako NDV sa nachádza veľmi blízko pri päťročnom priemere, ktorý predstavuje 178 g/kg sušiny. Len 16 %
vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 200 g/kg sušiny (tab. 6), ktorá
je najčastejšie doporučovaným minimom pre bielkovinové siláže
vo výžive vysokoprodukčných kráv. V porovnaní s rokom 2010,
napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží sa podarilo dosiahnuť len o málo vyššiu priemernú
koncentráciu N-látok (3 g/kg suš. t.j. +0,3 %). Možno dôvodne
predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou
porastov, s ich odrodovou štruktúrou, ale aj s výskytom burín
v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do
1. akostnej triedy splnili len 5 vzoriek vzoriek, čo súčasne limituje aj hodnotenie výslednej živinovej kvality. Ďalších 14 % bolo
zatriedených do 2. akostnej triedy. Skoro polovica siláží (46 %)
bola zatriedená z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. akostnej
triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin
a následných riešení. Kŕmne dávky s použitím takýchto siláží budú
jednoznačne vyžadovať vyšší prívod koncentrovaných bielkovinových krmív, čo podstatne zvyšuje náklady na výrobu mlieka.
Priemerná živinová kvalita z hľadiska NL sa nachádza medzi
3. a 4. akostnou triedou (3,45).
Najlepšie siláže
Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 244 leguminóznych siláží. Ich
základnými živinovými charakteristikami sme sa zaoberali vyššie a je zreteľné, že sa pohybujú v širokom rozptyle. Priemerná
trieda živinovej kvality je na úrovni 3,5 a predstavuje nelichotivú polohu (tab. 6). Niekto môže namietať, že priemerné
čísla, porovnávanie maximálnych a minimálnych hodnôt či
percentilov sú vedľajšie, a tak pre získanie komplexnejšieho, ale
aj praktickejšieho pohľadu a tiež pre lepšiu motiváciu do nastávajúcej sezóny pozrieme sa aj na jednotlivé konkrétne rozbory.
Samozrejme, že na tie najlepšie, aby sme mali méty, ktoré je
možné dosiahnuť a dosahovať aj v našich podmienkach.
Rebríček TOP 10 pre leguminózne siláže (tab. 8) k 31. 12. 2012
je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží,
v ktorej je uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV. Je viditeľné,
že aj v našich podmienkach je možné vyrobiť vysokú kvalitu. Na
otázku, ako dosiahnuť takúto kvalitu dáva veľkú časť odpovede
aj nasledovná situácia: ešte pred publikovaním a zverejnením
týchto výsledkov požiadalo vedenie spoločnosti, ktorá má dve
siláže v tejto desiatke o seminár na tému kvality a oceňovania
siláží pre svojich agronómov, zootechnikov a aj ekonómov.
Práca výsledky chovateľov z prvej desiatku sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že je možné dosiahnuť vysokú
živinovú kvalitu objemových krmív aj v našich výrobných
podmienkach.
Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj diskusia
na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie
2012. Tab 8: TOP 10 – leguminóznych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. – sezóna 2011 – stav k 31. 12. 2011
čís. roz.
sušina
NL
NDV
NEL
trieda
1.
Siláž lucernová – 3. kosba (Vak 2)
2324-10-2011
378
227,3
372,5
5,39
1
Agricola, spol. s r.o., Šoporňa
výrobca
SK
2.
Senáž vojtěšková 2011 – 1. seč
1373-08-2011
548
234,2
320,1
5,23
1
ZD Pňovice
SK
3.
Siláž lucerno-trávna – R
2613-12-2011
381
232,3
364,5
5,23
1
PD podielnikov, Sedlice
CZ
4.
Siláž lucernová
1444-08-2011
439
226,4
368,8
5,13
1
PD Pribeta
SK
5.
Siláž lucernová 2011 – 4.kosba – Jasová
2492-11-2011
472
235,3
375,0
5,06
1
AgroContract mliečna farma, a.s, Jasová
SK
6.
Siláž ďatelino-trávna
1281-07-2011
345
208,5
317,1
6,32
2
PD Hranovnica
SK
7.
Siláž lucernová – Prievaly
2125-10-2011
349
209,1
332,6
5,97
2
AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly
SK
8.
Siláž ďatelino-trávna – 2. kosba (Vak 3) BI
1848-09-2011
350
206,1
321,1
5,64
2
AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly
SK
9.
Siláž lucernová – 2.kosba
1211-07-2011
430
224,8
358,7
5,62
2
PD Ponitrie, Preseľany
SK
10.
Siláž lucernová
1483-08-2011
435
209,6
362,7
5,59
2
PD Kukučínov
SK
244 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
14
1/2012
Silážování
Živinová kvalita trávnych siláží
a produkcia mlieka
V tomto príspevku pokračujeme v hodnotení živinovej kvality objemových krmív zo sezóny 2011. Sústredíme
pozornosť nielen na výrobu, kvalitatívne charakteristiky a hodnotenia trávnych siláží, ale aj na produkčný
mliekový potenciál a ohodnotenie kvality trávnych siláží.
MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria
Tab. 1: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených trávach
podiel vzoriek
V priebehu silážnych sezón 2007 až 2011 sme analyzovali
128 zelených vzoriek trávnych porastov a 758 vzoriek silážovaných tráv. Najčastejšou to boli trávy a ich miešanky s menším
podielom ďatelín.
Počty vzoriek zelených tráv odoberaných v rámci monitoringu
sú relatívne nízke v porovnaní s analyzovanými silážami. Menšia
intenzita a nasadenie nielen v monitorovaní trávnych porastov,
ale aj celková koncentrácia na tento typ krmív nachádza svoj
reálny odraz aj vo výslednej živinovej kvalite siláží.
Zelené trávne porasty – NDV
Priemerná koncentrácia NDV z hľadiska poasledných piatich
rokov sa dostala v roku 2011 na dolnú hranicu t.j. 516 g/kg sušiny
(tab. 1). V uplynulom roku 60 % vzoriek dosiahlo koncentráciu
NDV pod 543 g/kg sušiny, čo vytváralo veľmi dobré východisko
a možnosti pre výrobu kvalitných trávnych siláží s potenciálom
vysokého príjmu sušiny pre kravy a súčasne vytváral predpoklad
na výrobu trávnych siláží v 2. živinovej akostnej triede.
Zelené trávne porasty – NL
Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 2) bola na úrovni päťročného priemeru (148 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len
30 % vzoriek malo koncentráciu pod 134 g/kg sušiny a len 10 %
pod 114 g/kg sušiny. Zhruba polovica analyzovaných zelených
vzoriek mala z hľadiska koncentrácie NL v sušine predpoklad
pre výrobu trávnych siláží v 2. akostnej triede, podobne ako pri
koncentrácii NDV.
Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre
výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre
a dal sa predpokladať výsledné zatriedenie siláží na úrovni 2. živinovej akostnej triedy. Aký bol a ako sa uplatnil vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov na výslednú živinovú
kvalitu siláží to najlepši dokumentujú parametre vyrobených siláží. Analýze výskytu a mechanizmom pôsobenia
10 % vynikajúcich
20 % výborných
40 % priemerných
20 % horších
10 % najhorších
priemer
2009
2010
2011
364
364
481
317
317
410
476
510
453
442
411
477
511
454
443
490
494
538
499
483
491
495
539
500
484
536
540
604
597
542
537
541
605
598
543
591
575
639
637
617
592
576
640
638
618
674
657
739
739
704
511
516
573
545
516
Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NL v zelených trávach
podiel vzoriek
10 % najhorších
20 % horších
40 % priemerných
20 % výborných
10 % vynikajúcich
priemer
2007
2008
2009
2010
74
74
74
69
2011
69
108
123
98
100
114
109
124
99
101
115
138
137
106
114
133
139
138
107
115
134
175
165
141
153
164
176
166
142
154
165
195
192
153
175
176
196
193
154
176
177
233
233
192
245
245
155
154
125
137
148
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných trávach (n = 164)
10 % vynikajúcich
20 % výborných
40 % priemerných
20 % horších
10 % najhorších
priemer
1/2012
2008
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
podiel vzoriek
Obr. 1: Prezrievajúci trávny porast z podhorskej oblasti
2007
2007
2008
2009
2010
2011
400
386
401
412
406
457
498
482
504
454
458
499
483
505
455
527
544
528
546
500
528
545
529
547
501
579
604
579
597
554
580
605
580
598
555
613
658
621
644
599
614
659
622
645
600
707
764
768
809
731
550
574
553
574
528
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
15
Silážování
týchto vplyvov je potrebné venovať pozornosť v každej výrobnej
jednotke, ktorá využíva trávne siláže v širšom rozsahu. Inak sa
efektívnosť trávnych siláží vo výrobe mlieka prepadá na dno.
Siláže – NDV
Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 3) dosiahla 528
g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru,
ktorý predstavuje 558 g/kg sušiny. V porovnaní so zelenými vzorkami je to 10 % nárast, čo by bolo vcelku aj akceptovateľné.
Pri porovnaní 40 % priemerných vzoriek, ktorých koncentrácia
NDV sa nachádza v strede (tab. 3) bol rok 2011 najúspešnejším
(501 až 554 g/kg suš.). Koncentrácia NDV v sušine v tomto rozsahu vytvára predpoklady pre vysoký príjem sušiny. Len 30 %
vzoriek sa dostalo nad hranicu 554 g/kg sušiny, čo siláže, u ktorých veľmi prudko klesá príjem sušiny a sú len okrajovo využiteľné v kŕmení vysokoprodukčných kráv.
Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných trávach (n = 164)
podiel
2007
2008
2009
2010
2011
74
66
62
49
61
98
89
92
88
88
99
90
93
89
89
113
100
110
107
102
114
101
111
108
103
151
133
145
136
127
152
134
146
137
128
193
169
172
158
150
194
170
173
159
151
10 % najhorších
20 % horších
40 % priemerných
20 % výborných
10 % vynikajúcich
priemer
236
240
218
211
206
137
122
129
123
116
Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 5: Živinové zloženie trávnych siláží zo sezóny 2011
NL
g/kg suš.
n = 164
10 % vynikajúcich
20 % výborných
40 % priemerných
20 % horších
10 % najhorších
NDV
g/kg suš.
str NDV
% 30 hod.
206
406
77,40
151
454
50,37
150
455
50,36
128
500
45,10
127
501
45,09
103
554
30,10
102
555
30,09
89
599
23,32
88
600
23,31
61
731
14,10
Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality trávnych siláží
Zatriedenie trávnych siláží z roku 2011 – k 31. 12. (n = 164)
živina
NL
trieda
kvalita
g/kg suš.
1.
veľmi vysoká
2.
vysoká
NDV
2011
g/kg suš.
2011
2011
≥ 170
3%
≤ 500
30 %
2%
≥ 150 – < 170
7%
> 500 – ≤ 550
34 %
6%
3.
dobrá
≥ 130 – < 150
16 %
> 550 – ≤ 600
27 %
17 %
4.
nízká
≥ 110 – < 130
30 %
> 600 – ≤ 650
8%
30 %
5.
veľmi nízka
< 110
44 %
> 650
2%
45 %
2,18
3,10
priemerná trieda
4,05
Zdroj: Mitrík, 2010 – 2012
16
Obr. 2: Prezretý trávny porast na juhu Slovenska
Z hľadiska koncentrácie NDV (tab. 6) je 30 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej triedy, 34 % do 2. akostnej triedy a 27 % do
3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pri úrovni 2. akostnej triedy (2,18), čo možno
považovať za veľmi dobrý výsledok.
Siláže – NL
Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 4) dosiahla 116
g/kg sušiny a z hľadiska päťročného sledovaniaje je to najnižšia hodnota. Len 10% vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 150
g/kg sušiny (tab. 4), ktorá predstavuje minimum pre 2. živinovú
akostnú triedu. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne
lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží je priemerná koncentrácia N-látok nižšia (7 g/kg suš. t.j. -5,7 %). Praktickým dopadom pri používaní týchto siláží vo výžive kráv budú
zvýšené nároky na nákup bielkovinových krmív resp. pokles
produkcie, v prípade ak nedôjde ku kompenzácii nízkej koncentrácie N-látok. Podobne ako u leguminóznych siláží možno
dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou a v extenzívnych podmienkach aj s vysokým podielom nekultúrnych
tráv a s výskytom burín v porastoch.
Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. živinovej
akostnej triedy splnili len 3 % vzoriek, čo súčasne predstavuje
limit aj v hodnotení výslednej živinovej kvality. Len 7 % siláži
bolo zatriedených do 2. živinovej akostnej triedy. Prakticky tri
štvrtiny siláží (74 %) bolo zatriedených z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. živinovej akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení.
Neskorá kosba a nedostatočná výživa porastov sú najčastejšími
a kľúčovými problémami vo všetkých oblastiach Slovenska (obr.
1 a 2). Priemerná živinová kvalita (tab. 6) z hľadiska koncentrácie
NL sa nachádza až na úrovni 4. živinovej akostnej triedy (4,05).
Živinová kvalita trávnych siláží zo sezóny 2011 a jej výsledné zatriedenie do akostných tried vyznieva veľmi pesimisticky. Len 3 vzorky dosiahli v obdivoch hodnotiacich a tým
aj v celkovom zatriedení 1. triedu. Len jedna štvrtina trávnych
siláží dosahuje zatriedeni do prvých troch tried, čo prakticky znamená koncentráciu N-látok vyššiu ako 150 g/kg sušiny a koncentráciu NDV pod 600 g/kg sušiny. Až 75 % vzoriek bolo zatriedených do 4. a 5. výslednej živinovej akostnej triedy.
Základné živinové parametre trávnych siláží z uplynulej sezóny uvedené v tabuľke č. 5 tvoria základňu, ktorá umožňuje
každému čitateľovi porovnať parametre koncentrácie NDV a NL
z vlastných rozborov trávnych siláží a získať tak pohľad na po1/2012
Obr. 3: Optimálna vegetačná zrelosť trávno-ďatelinového
porastu v podhorskej oblasti so a správnou výškou kosby
Obr. 4: Najlepšia siláž v TOP 10 roku 2011 pochádza z PD Vršatec
Pruského
lohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží v porovnaní s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky v roku 2011. Zistiť či naše
trávne siláže patria medzi vynikajúce alebo niekde nižšie je poznanie, ktoré vytvára východisko pre pozitívnu zmenu.
nákupnej ceny mlieka (33 centov/kg), a ďalej zohľadňujúca:
trhové ceny sójového extrahovaného šrotu 46 (35 €/100kg)
a kukurice (20 €/100kg),
rentabilitu výroby mlieka (5 %),
podiel nákladov na krmivá (45 %) je 4,44 €/100kg.
Hodnota živinovo najnekvalitnejšej trávnej siláže zo sezóny 2011 vyjadrená rovnakou metodikou predstavuje len 0,84
€/100kg a jej produkčný mliekový potenciál je len necelé 3 litre
mlieka na 1 deň. U najkvalitnejšej siláže dosahuje tento potenciál 17 litrov mlieka na 1 deň. Čo najobjektívnejšie ohodnotenie kvality siláží je akceleračným a motivačným nástrojom
nástrojom nielen pre agronómov ale aj pre zootechnikov.
Výsledky pestovateľov z prvej desiatky sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že vysokú živinovú kvalitu a hodnotu
objemových krmív je možné dosiahnuť aj v našich výrobných podmienkach.
Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj o stanovovaní hodnoty siláží (viď vyššie), a tiež diskusia k tejto problematike prebieha na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN
Silážovanie 2012. Ak Vám okolnosti nedovoľujú zúčastniť sa na
seminároch, neváhajte nás kontaktovať a budeme sa spolu touto
problematikou zaoberať. Najlepšie trávne siláže
Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 164 trávnych siláží. Živinovo
kvalitné trávne siláže je možné vyrobiť len z kvalitných porastov
(obr. 3), ktoré sú kosené v optimálnej vegetačnej fáze (radšej
skôr ako neskôr) a s optimálnou technológiou kosby. Podobne
ako pre leguminózne siláže, tak aj pre trávne siláže sme vyhodnotili a zostavili rebríček TOP 10 najkvalitnejších siláží (tab. 7),
ktorý je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty
siláží (v ktorej je aktívne uplatnené aj kritérium stráviteľnosti
NDV). Vyrovnaná zostava piatich slovenských a piatich českých
trávnych siláží predstavuje špičku, ktorá je porovnateľná s vyspelým svetom. Je to súčasne aj méta, ku ktorej by sme sa mali
aj v priemere čo najskôr priblížiť.
Hodnota živinovo najlepšej trávnej siláže (obr. 4) vychádzajúca z:
Tab. 7: TOP 10 - trávnych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. - sezóna 2011 - stav k 31.12.2011
čís. roz.
sušina
NL
NDV
NEL
trieda
1.
Siláž trávno-ďatelinová
2038-09-2011
300
179,1
405,5
5,50
1
PD Vršatec, Pruské
výrobca
SK
2.
Senáž trávna
2474-11-2011
312
206,4
486,6
5,16
1
AGRIFOP Stakčín (Snina)
SK
3.
Senáž trávna
2571-12-2011
316
171,6
476,3
5,56
1
RD Krouna
CZ
4.
Senáž trávna
2003-09-2011
397
169,9
466,0
5,78
2
ZEPO Loukov
CZ
5.
Senáž trávna
1418-08-2011
259
153,7
479,2
5,12
2
ZD Koryta
CZ
6.
Siláž trávna - Brdo
1798-09-2011
366
150,9
424,1
5,44
2
AGROCHOV Stará Paka a. s.
CZ
7.
Siláž trávna (Na GPS) – Radkyně
2388-11-2011
345
156,7
487,0
4,86
2
AGROCHOV Stará Paka a. s.
CZ
8.
Senáž trávna
2231-10-2011
360
157,0
491,3
5,82
2
DAKNA Námestovo, družstvo
SK
9.
Siláž trávna (Balík)
2095-10-2011
342
159,9
486,2
4,92
2
PPD Brezov
SK
10.
Senáž trávna
1332-08-2011
284
157,4
450,6
5,13
2
PD Magura, Zborov
SK
164 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012
1/2012
17
Na návštěvě v chovu
Farma Číhaň jde k cíli
postupně bez potřeby
investičních dotací
Optimismus, rozvaha, pořádek a píle. To jsou asi základní slova, která
charakterizují zemědělský podnik na jihozápadě Čech v obci Číhaň
nedaleko Plánice. Farma Číhaň s.r.o. zabývající se chovem dojeného
a masného skotu i klasickou rostlinnou výrobou je ukázkou toho,
že se dá bez přílišného plakání a bez investičních dotací postupně
dosáhnout dobré úrovně podniku.
ing. Lukáš Rytina, Náš Chov
„Čeští zemědělci jsou typičtí tím, že si neustále na něco stěžují. My to dělat nechceme – nemáme proč, navíc víme, že to
většinou k ničemu nevede,“ shodují se ředitel farmy Zdeněk Weber s hlavním zootechnikem Miroslavem Paukertem, kteří nás
přivítali v areálu zemědělského podniku v Číhani.
Zdeněk Weber nastoupil do podniku Farma Číhaň, s. r. o, hned
po škole na pozici zootechnika. Když mu majitelé v roce 2004
sdělili: „Od zítřka to tady budeš řídit,“ prý mu nebylo v 27 letech
příliš do zpěvu. Dnes, s odstupem času, snad všichni tuší, že to
tenkrát nebylo špatné rozhodnutí. Vzhled a úroveň fungování
farmy pod jeho vedením to potvrzuje. Značnou měrou k tomu
však přispívá dobrý a spolehlivý kolektiv pracovníků, který čítá
22 osob a v neposlední řadě také důvěra a určitá volnost v rozhodování daná majiteli firmy.
Ředitel farmy Číhaň Zdeněk Weber (vlevo) a hlavní zootechnik
Miroslav Paukert
Společně znamená více než individuálně
Podnik je součástí zemědělské skupiny, která dohromady
obdělává kolem 5000 ha. Obchod s obilím, mlékem, jatečným
dobytek a další komodity realizuje společnost přes Odbytové
družstvo Bítovka, kterým je členem. Přes toto družstvo rovněž
nakupuje většinu vstupů: osiva, hnojiva, chemickou ochranu
rostlin, minerální látky pro skot, mléčné náhražky, desinfekce
nebo naftu, kdy tyto jsou pak vzhledem k množství o dost levnější, než kdyby je podnik nakupoval samostatně.
Mléko, maso i produkty rostlinné výroby
Holštýnský skot se v Číhani chová od samého začátku. První
jalovice byly dovezeny z Itálie. Nyní stádo čítá 150 krav. V roce
Rekonstruovaná budova hlavní stáje pro dojnice
18
1/2012
2003 stádo dojilo kolem 5000 kg. Avšak užitkovost se podařilo
podstatně vylepšit až v posledních několika letech. V lednu tohoto roku tvořil průměr chovaných dojených krav 9300 kg mléka
při tuku kolem 4 % a bílkovině kolem 3,55 %. V letních měsících
loňského roku dosahovala užitkovost až 11 000 kg mléka. Mléko
putuje prostřednictvím již zmíněného odbytového družstva do
Klatovské mlékárny.
Podnik se také specializuje na chov masného skotu. Pastevním
způsobem je chováno 250 krav plemene masný simentál. Na
zdejších podhorských pastvinách se však pasou i ostatní kategorie jak holštýnského tak simentálského skotu. Celkový počet
kusů chovaného skotu se blíží k jednomu tisíci.
Společnost obdělává 1555 ha zemědělské půdy v nadmořské
výšce 550 – 720 m. Půda se skládá větší měrou z trvalých travních porostů (956 ha), orná půda je pak 599 ha. Na té se pěstuje
ozimý ječmen (75 ha), ozimá pšenice (175 ha), řepka (100 ha),
tritikále (50 ha), žito (40 ha), oves (40 ha), jeteloviny (30 ha) a kukuřice (85 ha). Kukuřice je z větší části jako silážní, menší část pak
jako konzervované zrno CCM.
Přestože je půda kolem Číhaně a Plánice samý kámen a skála
a ornice dosahuje stěží 20 cm, byly výnosy v loňském „dobrém“
roce velice uspokojivé:
Pšenice ozimá 6,7 t/ha
Ječmen 5,5 t/ha
Žito 5 t/ha
Řepka 3,8 t/ha
Oves 4,7 t/ha
Tritikále 5,3 t/ha
V Plánici bylo nedávno opraveno jedno ze zimovišť
pro krávy plemene masný simentál
sedm stájí, kompletně vyasfaltovat areály v Číhani a v Plánici
a obnovit kompletně strojový park. Další značnou investicí jsou
nákupy zemědělských pozemků. Podniku se společně s jeho agronomem Václavem Boučkem
daří výnosy plodin každoročně zvedat, a to zejména kvůli 100%
dodržování osevních postupů a bez ohledu na tržnost plodin
v daném roce. Podnik má vzhledem k vysokému stavu skotu
dostatečné množství hnoje, které samozřejmě využívá k vylepšení složení půdy.
Z hluboké podestýlky do boxů
Holštýnské dojnice byly až donedávna chované na hluboké
podestýlce ve skupinách po čtyřiceti. K jejich ustájení slouží
starší rekonstruovaná budova. Se vzrůstající užitkovostí, která
přesahovala v letních měsících více než 11 tisíc kg se krávy nedařilo udržet v čistotě i přes každodenní přistýlání. Rostly také
problémy se záněty, zejména v létě, kdy se dojnice snažily ochlazovat v mokřejších místech u napáječek. Proto společnost přistoupila k rekonstrukci na boxy v nákladu asi milion Kč.
Při naší návštěvě si krávy ještě teprve zvykaly na nové podmínky, některé stále uléhaly v uličkách. Je třeba přiznat, že
každá výrazná změna kravám vadí. Užitkovost se dočasně snížila a vznikl tzv. technologický odpad v podobě krav, které byly
celý život zvyklé ležet volně a do boxů se jim nechtělo. Nicméně
spotřeba stelivové slámy se ze 40 balíků ustálila na osm týdně
a stádo se pomalu začínalo vracet do původní formy. Investice
do ustájení byla však nezbytností.
Ustájení mladého skotu
Investiční dotace nejsou vždy nezbytné
„Někteří nechápou mé rozhodnutí nežádat o investiční dotace,
když se rozdávají. Avšak já mám takovou zkušenost, že dodavatelská firma většinou při vědomí dotačního titulu navyšuje
cenu o třetinu i polovinu. Já vždy při oslovení dodavatelské firmy
hned uvádím, že vše bude hrazeno z naší kapsy a aby nám proto
udělali k tomu adekvátní nabídku. Nemalou výhodou je i to, že
odpadne značná administrativa spojená s čerpáním těchto investičních dotací a hlavně také následné kontroly. Za posledních
sedm let jsme proinvestovali jen za pomoci provozních úvěrů
a leasingu přes 30 milionů korun. Podařilo se nám opravit všech
1/2012
Příkladný vak kukuřice CCM
19
Produkce mléka
Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá?
U přežvýkavců největší podíl cukru a velkou část škrobu fermentují mikroorganismy v bachoru.
Množství glukózy, které může resorbovat v tenkém střevě, nepostačuje pro zabezpečení správné
hladiny krevního cukru dojnice.
Dr. Leonhard Raab
Graf 1: Rychlost odbourávání uhlovodíkových frakcí
odbouratelnost
lehce rozpustné uhlovodíky
Graf 2: Tvorba mastných kyselin v závislosti
na pH-hodnotě v bachoru
podíl v %
70
kys. octová
60
kys. mléčná
50
40
mikroflóra odbourávající celulózu
mikroflóra odbourávající škrob
30
20
kys. propionová
10
kys. máselná
7,0
6,5
6,0
pH v bachoru
5,5
5,0
acidóza
Schéma 1: Zásobení glukózou – kráva s dojivostí
40 kg mléka/den
bílkoviny
kys.propionová
využitelné ve střevě
kys. mléčná
1200 –
2000 g
aminokyseliny
bypasse-glukóza
(škrob)
100 –
1300 g
cca 1000 g
glukóza
„zbytek“
0 – 500 g
potřeba: cca 3000g
intermediární
látková výměna
20
součásti buněčné stěny
čas
Procesy v bachoru
Ze škrobu vytváří bachorové bakterie kyselinu propionovou,
nejvýznamnější zdroj pro novotvorbu glukózy. Škrob je proto
pro vyšší užitkovost nezastupitelný. Cukr v krmné dávce nepředstavuje žádný závazný komponent.
Cukr je často spojován se sacharózou, známou z řepného
cukru. Rostliny mohou obsahovat ovšem cukry i v jiných sloučeninách. Přesné množství, např. u trav, lze právě z důvodu různých druhů cukrů jen těžko určit. S jistotou lze říci: Obsah cukrů
je obecně v praxi vyšší, než hodnoty stanovené laboratorním
rozborem.
Cukry mají velkou výhodu:
1.Díky rychlé fermentaci v bachoru vzniká volné místo pro nové
krmivo.
2.Krmiva s vysokým obsahem cukrů jsou bohatá na energii
a jsou chutná. Je proto snaha, šlechtit trávy na vyšší obsah
cukrů. Laboratorní výsledky potvrzují, že se to daří.
Cukry jsou v bachoru na rozdíl od škrobu, který je fermentován na kyselinu propionovou, přeměňovány na kyselinu máselnou. Z této – stejně jako z kyseliny octové – může být vytvořen
mléčný tuk. Proto mohou být obsahy mléčného tuku při krmení
bohatém na cukry velmi vysoké. Pro zásobení krav glukoplastickými komponenty ovšem nic nepřispívají. Mimo jiné vznikají
velká množství mastných kyselin. S klesající pH-hodnotou se
zlepší podmínky pro bakterie vytvářející kyselinu mléčnou. Kyselina mléčná ovšem snižuje pH-hodnotu 10x silněji než kyseliny
octová a propionová a může rychle dojít k překyselení bachoru
(graf 2).
Z tohoto důvodu by neměl obsah cukru a škrobu příliš přesáhnout 25 %. Pouze pokud jsou v krmné dávce vyšší množství škrobu stravitelného v tenkém střevě, může tato hodnota
dosahovat max. 30 %. Současně je nutno zajistit dostatečné
množství strukturované vlákniny pro přežvykování a tvorbu slin.
Pokud obsahují kukuřičné siláže až 40 % škrobu a travní siláže
až 25 % cukrů, lze jen těžko sestavit krmnou dávku vhodnou
uhlovodíky
mléčná bílkovina
látková výměna
Cukr (glukóza) musí být z tohoto důvodu v látkové výměně
nově vytvářen (glukoneogeneze). To znamená, že kráva má dvojí
potřebu cukru: pro fermentaci v bachoru a pro látkovou výměnu.
Cukr není vždy stejný cukr. Co musíme zohlednit při sestavování
krmné dávky vhodné pro přežvýkavce?
Bachorové bakterie jsou schopné zužitkovat nejen buněčný
obsah např. u trav, ale také součásti buněčné stěny. Rychlost
odbourávání uhlovodíků se výrazně zpomaluje od cukrů přes
škrob až po celulózu (graf 1). Součásti buněčných stěn proto
setrvávají v bachoru podstatně déle. Nesmí se na ně zapomínat,
protože se využívají jako funkční fermentační „struktura“. Strukturu mohou dodávat ale jen součásti buněčných stěn s určitou
minimální velikostí částic (délka řezanky).
tělo
mléko-laktóza cca 2000 g
zdroj: Steingass, 2005
1/2012
pro přežvýkavce, protože v silážích zůstává vysoký zbytkový
cukr (10 % a více). Bez ošetření této hmoty silážními přípravky
typu Bonsilage Plus nebo Bonsilage Extra se výrazně zvyšuje
riziko druhotného zahřívání. Živé kvasinky v Ass-Co výrobcích
přeměňují kyselinu mléčnou pocházející ze siláží. Protože se současně potlačuje tvorba nové kyseliny mléčné v bachoru, stoupá
pH-hodnota v bachoru „biologickou“ cestou. Bachorové pufry
obsažené např. v Rumi Top HS nebo Rindamin BP, stabilizují pHhodnotu „chemickou“ cestou.
Průběh látkové výměny
Mobilizace glukózy v látkové výměně zdravé a plodné krávy je
stěžejním bodem pro vysokou mléčnou užitkovost (Voigt et al.
2005). Kráva s mléčnou užitkovostí cca 40 kg potřebuje zhruba
3000 g glukózy. Dvě třetiny se spotřebují na laktózu, zbytek pro
intermediární látkovou výměnu (schéma 1). U přežvýkavců se
musí největší podíl glukózy nově vytvořit. Nejdůležitějším předstupněm je kyselina propionová.
Enormní potřeba energie na počátku laktace nemůže být většinou pokryta příjmem krmiva. Následky: odbourávání tělesné
hmoty a vysoké zatížení jater s nebezpečím ztučnění jater. K pokrytí potřeby glukózy se využívají také aminokyseliny, které pak
chybí ve vemeni pro syntézu mléčné bílkoviny. V mléce je pak
nízký obsah mléčné bílkoviny.
1/2012
Pro zlepšení zásobení glukózou se nabízí tři cesty. Jednou
možností je maximalizace příjmu energie po otelení, buď zvýšením příjmu krmiva a/nebo koncentrace energie. Zvýšení příjmu krmiva je omezeno chemickými a fyzikálními faktory. Vysoká kvalita krmiv, siláže ošetřené přípravky Bonsilage a směsné
krmné dávky stabilizované Schaumasilem, má pozitivní vliv na
příjem krmiv.
Rovněž doplnění krmné dávky v přechodném období propylenglykolem a glycerinem může zásobení krávy glukózou optimalizovat. Tyto komponenty jsou obsaženy ve výrobcích Tirsana.
Podporují novotvorbu glukózy, odlehčují zatížení jater a stabilizují látkovou výměnu, čímž podporují příjem krmiva a energie.
Jako třetí možnost je vhodné, především po ukončení přechodné fáze, zařazení chráněných tuků do krmné dávky.
V Schaumann Energy-výrobcích jsou obsažené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, obcházejí játra a dostávají se přímo
do mléčného tuku. Ušetří se syntéza nových mastných kyselin,
což uleví i hospodaření s glukózou.
V nejvyšší fázi užitkovosti potřebuje kráva více než 3000 g glukózy, proto má význam doplnit krmiva v přechodném období
produkty řady Tirsana. Příliš vysoké obsahy cukrů v travních silážích popř. v krmných dávkách jako celku zvyšují nebezpečí acidózy. Nejdůležitějším kritériem zůstává sestavení krmné dávky
odpovídající požadavkům přežvýkavců. 21
Výživa dojnic
Ass-Co Ferm
Stabilnější
průběh procesů
v bachoru
Graf 1: Zrychlené odbourávání vlákniny díky ASS-CO FERM
ADF-odbouratelnost v bachoru
35
30
25
20
15
10
5
200 různých druhů bakterií v celkovém počtu 10 miliard, 25 druhů
prvoků v celkovém množství 1 milion v 1 ml bachorové tekutiny,
k tomu ještě anaerobní houby. To jsou hlavní aktéři v bachoru.
Jejich funkce by měly být v rovnováze.
seno
travní siláž
kukuřičná siláž
kontrola
Graf 2: Příjem krmiva u čerstvě otelených krav po přidání živých kvasinek
příjem krmiva, kg/kráva a den
Dr.Leonhard Raab
živé kvasinky
21
Ekosystém bachor vytváří základ pro látkovou výměnu přežvýkavců. Tento systém se vyvíjel tisíce let. Na jedné straně
se nachází ve velmi stabilní rovnováze, na druhé straně může
druh dodávané živiny např. množství škrobu a cukru a nedostatečné zásobení účinnou strukturní vlákninou tuto rovnováhu
významně narušit anebo dokonce úplně vyvést z míry. U dojnic
k tomuto dochází nejčastěji formou překyselení bachoru jako
následek např. příliš vysokých dávek jadrných krmiv, ve výkrmu
býků díky kombinaci jadrných krmiv a kukuřičných siláží bohatých na obsah škrobu.
Pomocí pufrujících látek (obsažené v Rumi Top HS nebo Rindamin BP) lze pH-hodnotu v bachoru „chemickou“ cestou stabilizovat. Pokusy o udržení rovnováhy v bachoru a řízení procesu
správným směrem probíhaly s využitím rostlinných extraktů a probiotik. Nejúspěšnějším se jeví přidání živých kvasinkových buněk.
ASS-CO FERM
19
17
15
kontrola
13
11
9
3 2 1
před otelením
1
2
3
4
5
po otelení
6 7
týdny
8
9
10 11 12
Ettle a Schwarz, 2002
Graf 3: Mléčná užitkovost u čerstvě otelených krav
po přidání živých kvasinek
mléčná užitkovost, kg/kráva a den
45
živé kvasinky
40
35
Kvasinky,
snímek
z elektronového
mikroskopu
30
Co jsou to živé kvasinky?
Živé kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které se rozmnožují pučením. Největší význam
mají Saccharomyces cerevisiae,
které se využívají v pekárenství,
při výrobě piva i vína.
Pozitivní účinky u přežvýkavců
jsou:
1. Spotřeba kyslíku
Živé kvasinky spotřebovávají
zbytkový kyslík v bachoru a vytváří tak lepší podmínky pro růst
bakterií v bachoru.
22
kontrola
25
20
15
1
2
3
4
5
6
7
týdny
8
9
10
11
12
po otelení
Ettle a Schwarz, 2002
2. Redukce kyseliny mléčné
Živé kvasinky podporují na jedné straně druhy bakterií, které
kyselinu mléčnou spotřebovávají. To znamená snížení kyseliny
mléčné přijaté v siláži. Na druhé straně jsou potlačovány druhy
bakterií, které kyselinu mléčnou vytváří, tak aby nová kyselina
mléčná nevznikala nebo jen minimálně. Bachorová pH-hodnota
je tak stabilizována „biologickou“ cestou.
1/2012
Skot / Přechodné období
Výsledek: V bachoru se zlepší životní podmínky pro bakte­
riál­ní druhy odbourávající vlákninu, odbourávání vlákniny v bachoru je tím podpořeno (graf 1). Toto vede rovněž k vyššímu
příjmu krmiva a k navýšení mikrobiálního proteinu. Se zlepšením
stravitelnosti živin může být dosaženo zvýšení konverze krmiva.
Tyto pozitivní efekty, ověřené již před 15 lety v rámci Schaumann-výzkumu na statku Hülsenberg, zlepšují konverzi krmiva,
zvyšují příjem krmiva a také množství využitelných dusíkatých
látek v tenkém střevě.
Kdy živé kvasinky?
Na základě mechanismu účinku lze očekávat největší efekty
u následujících typů krmných dávek:
KD bohaté na škrob (s převahou kukuřičné siláže)
KD s vysokým obsahem energie
(vysoké dávky jadrného krmiva)
KD pro dojnice s vysokou užitkovostí
KD, u nichž je nutno stabilizovat pH-hodnotu
z důvodu vyššího zužitkování kyseliny mléčné
V roce 2002 představili Ettle a Schwarz vlastní sledování s živými kvasinkami. Graf 2 názorně představuje rychlý nárůst příjmu krmiva po zařazení živých kvasinek. Stejným způsobem reaguje i mléčná užitkovost. V týdnech s doplňkem živých kvasinek
je dojivost vždy vyšší než bez něho (graf 3). Novější mezinárodní
vyhodnocení mnohých exaktních pokusů potvrzují pozitivní výsledky u množství mléka a konverze krmiva.
Živé kvasinky v Ass-Co Ferm
Tyto speciální živé kvasinky jsou obsažené v kombinaci s jinými živinami v Schaumann-účinné látce Ass-Co Ferm. Obsah
živých kvasinek je přizpůsoben doporučením pro výživu a odpovídajícímu minerálnímu krmivu. Tímto je v bachoru zajištěno
stálé, optimální osídlení živými kvasinkami.
V posledních dvou letech byl Ass-Co Ferm doplněn rovněž do
výrobků Rindamast pro výkrm býků. Ve výkrmu býků jsou krmné
dávky všeobecně bohatší na obsah škrobů, než je tomu u dojnic. Ukázalo se, že zvířata krmená s Ass-Co Ferm vykazují vyšší
přírůstky. Příznivé podmínky pro bachorovou fermentaci a celkovou látkovou výměnu jsou patrné na menších zbytcích zrn
ve výkalech. Kladným vedlejším efektem jsou klidnější zvířata.
Zvyšující se počet minerálních krmiv s doplňkem Ass-Co Ferm
je reakcí na pozitivní ohlasy z praxe, týká se dojnic i vykrmovaných býků. SCHAUMANN-výrobky
s ASS-CO FERM
RINDAVIT LC-15
Minerální krmivo do produkční jadrné směsi
TIRSANA 1312
Speciální doplněk
energie a vitaminu B12
Tirsana 1312 obsahuje glukoplastické komponenty: propylenglykol
a glycerin, dále pak vitamin B12, který se podílí na mnoha důležitých
procesech látkové výměny.
Dr. Leonhard Raab
Vitamin B12 sehrává klíčovou roli při dělení a vzniku buněk,
tvorbě krve a výstavbě koenzymů. Aktivuje tvorbu kyseliny
listové a tím je esenciální pro novotvorbu glykózy (glukoneogeneze). Bez vitaminu B12 nemohou být glukoplastické komponenty – propylenglykol, glycerin a propionát – přeměněny
na glukózu. Z tohoto důvodu dochází díky vitaminu B12 ke
zvýšení krevního cukru, zvyšuje se příjem krmiva a sníží se
zatížení játer.
Praktický pokus
Za normálního stavu se vitamin B12 ve velké míře odbourává
v bachoru. V jednom praktickém podniku se ověřovalo, jestli
podáním vitaminu B12 ve speciální formě – Tirsana 1312 – dojde ke zvýšení koncentrace vitaminu B12 v krvi.
V pokusné i kontrolní skupině bylo 15 zdravých krav. Kravám v pokusné skupině bylo tři dny po sobě podáno 0,5 kg
Tirsany 1312.
Výsledky
Výsledky pokusu jednoznačně potvrzují očekávání. U krav
v pokusné skupině se koncentrace vitaminu B12 v krvi téměř
ztrojnásobila (graf). Pokus potvrdil, že velká část vitaminu B12
z Tirsany 1312 prochází bachorem neodbouraná a je k dispozici pro procesy metabolismu.
Vitamin B12 v Tirsana 1312 efektivně podporuje přeměnu
glukoplastických komponentů – propylenglykolu a glycerinu
– na glukózu. U krav, které se nachází v negativní energetické
bilanci, posiluje Tirsana 1312 látkovou výměnu, zvyšuje příjem
krmiva a snižuje zatížení jater. Již po dvou až třech dávkách
jsou u krav sledovány lepší výsledky. Po nasazení TIRSANA 1312 se významně zvýší obsah vitaminu B12 v krevním séru
vitamin B12, pg/ml krevního séra kontrola TIRSANA 1312
kontrola
1200
RINDAVIT TMR 51 ASS-CO
Doplňuje směsnou krmnou dávku
RINDAVITAL ENERGIETRUNK
Speciální produkt přímo po otelení
SME BOVI JOD
Speciální produkt pro zlepšení reprodukce
RINDAMAST UNI ASS-CO
Univerzální minerální krmivo pro výkrm býků se sírou
1/2012
TIRSANA 1312
1000
800
600
400
200
1
2
dny
3
23
Odchov telat
Intenzivní odchov telat
s mléčnou krmnou směsí
Hlavním cílem v odchovu telat je rychlý vývoj k vysokoužitkové,
robustní jalovici a krávě. Vliv intenzity napájení v odchovu se velmi
živě diskutuje.
Dipl.-Ing. agr. Dirk Breer
Před několika desetiletími se ještě napájelo ad libitum, např.
okyseleným nápojem, později se přistoupilo k restriktivním režimům napájení, aby se podpořil časný příjem objemného a jadrného krmiva.
Před nedávnem se stalo středem zájmu tzv. „naprogramování
metabolismu“, což představuje intenzivnější strategii napájení. Poukazuje se na souvislost mezi intenzitou výživy v časné fázi odchovu
a úrovní užitkovosti v pozdějším produktivním životě těchto zvířat
– již dlouho je toto středem zájmu v poradenství firmy Schaumann.
Sledování na laboratorních potkanech ukazují, že dlouhodobý
vliv úrovně výživy v časném mládí na metabolismus setrvává
i v dospělosti. Nyní by mělo být toto „naprogramování metabolismu“ využito v odchovu telat. Cílem je, pomocí ad libitního napájení v prvních týdnech života docílit pozitivních efektů na mléčnou
užitkovost u pozdějších jalovic a dojnic. Co od toho očekávat?
vodit z takto extrémních pokusů doporučení ad libitního krmení
je odborně neseriózní. K tomu se většinou nezmiňuje, že skupina
krmená ad libitum vykazovala po odstavu pokles denních přírůstků až ztrátu tělesné hmotnosti v průměru 1400 g na den.
Doporučení výživy
Pokusy s intenzitou napájení
Výzkum „naprogramování metabolismu“ u skotu je dosud
v plenkách. Ověřené výsledky týkající se vlivu intenzity napájení
na vylučování inzulinu u dojnic nejsou zatím k dispozici.
Oblíbeným příkladem pro zvýšení užitkovosti u jalovic díky vysokému zásobení mlékem v telecím věku se používá v oficiálním
poradenství sledování Bar-Peleda z roku 1997. Odchovávaná telata byla krmena restriktivně kompletní mléčnou krmnou směsí
(MKS) nebo ad libitum plnotučným mlékem.
Ačkoli výsledek na první laktaci u ad libitum krmených telat
byl o 9,624 kg mléka vyšší než u restriktivně krmených zvířat
(9,171 kg), je nutno zohlednit, že u restriktivně krmené skupiny
se jednalo o skupinu s velmi malým příjmem – „hladovou skupinu“ (max. 3 litry mléčné krmné směsi/den), přičemž telata
krmená ad libitum pila až 21 kg plnotučného mléka denně. Od-
Z literatury jsou známá mnohá další sledování k optimálnímu
zásobení telat. U kontrolních skupin se jedná většinou o telata
s nízkou úrovní výživy, která se napájela podle zastaralých doporučení NRC (National Research Council, USA). 1 % živé hmotnosti
určovalo množství mléčné krmné směsi (pro tele s 50 kg ž.hmot.
tak 500 g mléčné krmné směsi/den).
Toto pokrývá, jak ukazuje Schaumann-výzkum z let 2004 až 2006,
cca polovinu skutečné potřeby nutné pro adekvátní vývoj. Novější
doporučení NRC (2001) s 1,75 – 2 % živé hmotnosti pro určení
množství mléčné krmné směsi – cca 1 kg mléčné krmné směsi na
zvíře a den – tak odpovídají doporučením Schaumann-výzkumu.
Větší vliv než zásobení energií má na růst telat obsah dusíkatých látek. Graf 1 představuje: těsný obsah dusíkatých látek
v mléčné krmné směsi (MKS) prodlužuje nutnost zkrmování
mléčného nápoje.
Graf 1: Vývoj hmotnosti telat při různých obsazích dusíkatých látek
v mléčné krmné směsi
Graf 2: Vliv obsahu dusíkatých látek v mléčné krmné směsi na denní přírůstky, příjem jadrného a příjem krmiva telaty celkem
živá hmotnost (kg)
90
MKS (24 % NL)
85
MKS (18 % NL)
80
18 % NL
%
75
150
+35 %
+45 %
20 % NL
24% NL
+25 %
70
65
100
60
+2 týdny!
55
50
50
45
0
1
2
3
4
5
týdny života
6
7
8
9
(ISF 2006)
24
0
denní
přírůstek
příjem jadrného
krmiva
příjem krmiva
celkem
(ISF 2006)
1/2012
Schaumann-program pro telata je založen na přesném uspořádání jednotlivých mléčných krmných směsí podle strategie
napájení – od časného odstavu až pro konvenční odchov. Pro
časný odstav se doporučují pouze MKS s vysokým obsahem dusíkatých látek z nejkvalitnějších zdrojů, Kalbi Milch AMS (45 %
odstředěného mléka; 22,5 % dusíkatých látek) nebo Kalbi Milch
Primus (30 % odstředěného mléka; 23 % dusíkatých látek).
MKS s vysokým obsahem dusíkatých látek umožňují dosahovat
vysokou užitkovost, v pokusech se to mnohokrát potvrdilo. Kromě
lepšího růstu telat byl sledován vyšší příjem krmiva (graf 2).
Důležitou roli při zásobení dusíkatými látkami sehrává výběr
komponentů. Nezřídka se v praxi objevují MKS s 24, 26 nebo
dokonce s 28 % dusíkatých látek za úžasné ceny. Obsahují ovšem
často pro tele těžko stravitelné součásti, např. sóju. Při použití
takových výrobků budeme na vysokou užitkovost čekat marně.
Tipy pro praxi
Pro telata v hlavní fázi napájení (do konce 5. týdne života)
se doporučuje 960 g MKS/den. Toto množství odpovídá energií
šesti litrům nezředěného plnotučného mléka, které by muselo
být doplněno makroprvky, stopovými prvky i vitaminy. Vhodný
plán napájení pro časný odstav s vysokým obsahem NL představuje graf 3. Tento plán zajistí vhodné zásobení telat v časné
fázi odchovu a časný příjem odpovídajícího množství krmiva.
Přitom je třeba mít neustále na zřeteli kvalitu bílkovinných
komponentů. Schaumann-program pro telata nabízí vhodné,
vysoce kvalitní mléčné krmné směsi pro každou situaci, od časného odstavu po konvenční odchov. 1/2012
Graf 3: Plán napájení pro časný odstav s mléčnou krmnou směsí s vysokým
obsahem dusíkatých látek (např. Kalbi Milch Primus Protect nebo Kalbi Milch AMS) (ISF 2011)
MKScelkem: 38 kg/tele
MKS g/den
1200
960
1000
mlezivo
Mléčná krmná směs a strategie napájení
800
960
700
možnosti dávkování:
6 l s 160 g MKS/l
7 l s 135 g MKS/l
8 l s 120 g MKS/l
600
400
450
200
0
0
1
2
3
4
týdny života
5
6
7
8
SCHAUMANN-mléčné krmné směsi
pro nejvyšší nároky časného odstavu
KALBI MILCH AMS
45 % sušené odstředěné mléko bez rostlinných nosičů proteinu,
22,5 % dusíkaté látky, probiotikum PROVITA LE
KALBI MILCH PRIMUS PROTECT
30 % sušené odstředěné mléko, 23 % dusíkaté látky,
vysoce stravitelné komponenty v kombinaci s RZJ-faktorem (probiotikum PROVITA LE, speciální lignocelulóza, MCFA)
25
Výživa dojnic
Na čo sa sústrediť vo výžive kráv
v nadchádzajúcom roku?
V snahe dosiahnuť čo najvyššiu efektívnosť vo výrobe kravského mlieka sa každý deň stretáme s novými problémami a s nimi
prichádzajú aj nové výzvy. Tí, ktorí vydržali chovať kravy a vyrábať mlieko až doteraz a pohybujú sa s produkciou okolo
priemeru a nad ním, majú nádej do budúcnosti. Čo robiť, ako postupovať a k akej tendecii, či k akým trendom sa pridať, to sú
veľmi dôležité otázky. Ešte dôležitejšie sú však správne odpovede a z nich plynúce rozhodnutia. Prechodové alebo tranzitné
obdobie u kráv predstavuje kľúčovú periódu v každom produkčnom cykle. Počas sto dní sa rozoduje aj otom, aký bude efekt
z nasledujúcich 350 až 400 dní. Východisko a základ úspechu vo výrobe mlieka sa formuje úspešným zvládnutím prípravy
kravy na pôrod počas posledných 30 dní gravidity a následne za tým aj úspešným rozbehom laktácie počas prvých 60 až 70
po pôrode. Za chyby sa draho platí a zvlášť v tejto veľmi citlivej fáze. Preto nezaškodí na prelome rokov pripomenúť si niektoré
z kľúčových zásad a tiež doplniť, čo nové pribudlo v poznaní tranzitnej fázy života kráv.
MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD.
SCHAUMANN Agri Austria GmbH & Co. KG
Čo ohrozuje kravu?
Vymenovanie všetkých rizikových faktorov by vyžadovalo
omnoho väčší priestor ako je rozsah dvoch strán. Na druhej
strane je pravdou, že snaha povedať všetko a naraz je prakticky
takmer vždy kontraproduktívna. Problémy a stavy ohrozujúce od
efektívnosti produkcie mlieka až po zdravie majú rôzny pôvod
a medzi tri kľúčové patria:
nízka nákupná cena,
hospodárenie s telesnými rezervami po pôrode,
zloženie a štruktúra kŕmnej dávky.
Nízka nákupná cena mlieka
V roku 2009 sme na Slovensku veľmi silne pociťovali priam
krutý vplyv tohto faktora. Avšak tento problém sa dotýkal nielen
celej Európy ale aj Spojených štátov amerických. Prežitá kríza
by mala byť vždy posilnením ale aj poučením. Na otázku, ktoré
manažérske rozhodnutia boli v podmienkach štátov Illinois
a Minnesota správne a ktoré nesprávne odpovedalo 32 popredných výživárov, 9 veterinárov a 10 pedagogických pracovníkov
z oblasti poľnohospodárstva (Hutjens, 2010). Koncentrácia na
kvalitu objemových krmív je považovaná za najsprávnejšie
rozhodnutie. Udržanie vysokého pracovného nasadenia a odolnosť voči tlaku obsadilo druhú priečku. Zvýšená koncentrácia
a pozornosť zostavaniu a vybilancovaniu kŕmnych dávok dali
respondenti na tretie miesto. Z nesprávnych rozhodnutí sa na
prvých dvoch priečkach s vysokým „náskokom“ umiestnili znižovanie príjmu krmiva vplyvom vyradenie krmív z kŕmnych
dávok a obmedzovnie resp. kvality t.j. stráviteľnosti živín je na
prvom mieste ovplyvňovaná produkcia mlieka a podiel nákladov
Obr. 1: Zasušená krava – požieranie pôdy
na záchovnú dávku stúpa, čo negatívne ovplyvňuje efektívnosť
výroby.
Následky rôznych „osvedčených redukcií“ môžeme vidieť ešte
aj dnes na jalovociach a prvotelkách, ktoré boli „postihnuté“
obmedzeniami v tomto období. Príkladov rôznych prístupov
a rozhodnutí je nemálo a najcharakteristickejšie to vidieť pri
pohľade na chovateľov v klimaticky kontrastných podmienkach.
Viacero chovov v podtatranských podmienkach udržalo resp.
dokonca aj zvyšovalo produkciu mlieka, pričom na druhej strane
nebolo zriedkavosťou, že situáciu nezvládli niektorí chovatelia
z produkčných oblastí. Následky nesprávnych rozhodnutí, ktoré
sa dotýkali najmä tranzitného obdobia kráv boli ťažké. Kravy,
Graf 1: Maximálne tolerovateľná zmena živej hmotnosti po pôrode pri kondičnom skóre BCS od 3,00 do 4,50
26
1/2012
Graf 2: Potreba energie a bielkovín (PDIM, PDIA) vo vzťahu ku kapacite
bachora pre príjem objemových a koncentrovaných krmív
ktoré sa dostali mimo betónovú plochu mali snahu všemožne
kompenezovať následky nedostatkov v ich výžive (obr. 1) nielen
olizovaním predmetov, ale aj masívnym požieraním pôdy.
Aj v súčasnosti na Slovensku registrujeme nielen chýry, ale aj
reálny trend poklesu nákupných cien mlieka, čo nemožno považovať za dobrý signál. O to dôležitejšie venovať maximálnu
pozornosť aj detailom, o ktoré sme sa v minulosti nezaujímali
a považovali sme ich za vedľajšie:
nemali by sme sa spoliehať na tabuľkové hodnoty zloženia
krmív, ale poznať reálne živinové zloženie používaných krmív
a pravidlen sledovať zmeny,
pravidelne zostavovať a prehodnocovať kŕmne dávky a ich
zloženie,
pri zostavovaní kŕmnych dávok používať maximum dostupných a použiteľných parametrov na dosiahnutie optimálnych
koncentrácií a pomerov živín,
pri zaradení nového druhu krmiva alebo iného komponentu
či doplnku do kŕmnej dávky sledovať nielen krátkodobý, ale
aj dlhodobý vplyv na efektívnosť výroby mlieka,
hľadať a využívať všetky možnosti, ktoré poskytuje riadená
výživa kráv na zachovanie ich zdravia, efektívnu produkciu
mlieka a dosiahnutie primeraných reprodukčných parametrov.
Zmena hmotnosti
V popôrodnom období dojnica aktívne využíva telové rezervy
na produkciu mlieka. Tento mechanizmus môžeme považovať
za fyziologický, pokiaľ sa pohybuje v primeraných hraniciach.
V momentoch, keď sa vymyká spod kontroly nastáva pre kravu
krízový stav a silná metabolická záťaž. maximálna denná strata
hmotnosti by nemala prekročiť 2,5 až 3,0 kg za 1 deň, pričom
kulminácia straty hmotnosti by sa nemala posúvať za 14. až
21. deň po pôrode (graf 1). Chudnutie by malo skončiť v závislosti na kondícii a telesnom rámci najneskôr v 60. až 80. deň
po pôrode a celková strata hmotnosti by nemala presiahnuť 80
až 110 kg (INRA, 2007). So zrýchľovaním a prehĺbovaním straty
hmotnosti a taktiež s posunom jej „dna“ do neskorších období
sú spojené nielen priame straty spôsobené nižšou produkciou,
zhoršovaním reprodukčných a zdravotných parametrov, ale aj
s trvalým poškodením zdravia kráv, ktoré sa bude prejavovať pri
nasledujúcich záťažiach. Aj od zvládnutia tohto mechanizmu sa
odvíja predĺžovanie produkčného veku kráv, ktorý je silným
intenzifikačným faktrorom efektívnosti produkcie mlieka
a chovu kráv.
Kľúčovú úlohu v mechanizme uvoľňovania a využívania telových rezerv predstavuje metabolizácia vlastného tuku (lipomobilizácia). Ak prebieha veľmi intenzívne, dochádza k zvyšovaniu
hladiny neestirifikovaných mastných kyselín v krvi a k silnej záťaži až poškodeniu pečene. Obdobie troch týždňov po pôrode je
pre kravu jedným z najcitlivejších v jej živote a doliehajú na ňu:
stres a záťaž z fyziologických zmien súvisiacich s pôrodom,
adaptácia na prostredie v novej skupine,
zmena kŕmnej dávky,
nedostatočne rozvinutá bachorová fermentácia,
nízka fermentačná výkonnosť bachorovej mikroflóry,
využívanie telových rezerv na produkciu mlieka.
Pri rýchlom vzostupe produkcie počas prvých troch týždňov
laktácie, ale aj nedostatočnej a nesprávnej výžive dojníc pred pôrodom sa veľmi dynamicky zväčšuje a prehlbuje negatívna energetická bilancia (graf 2: červená plocha). Súčasne kulminuje
aj potreba bielkovín nedegradovateľných v bachore, čo spolu
1/2012
Tab. 1: Správne a nesprávne rozhodnutia v roku 2009 vo výrobe mlieka
rozhodnutie/sústredenie sa
VÝŽIVÁRI
VETERINÁRI
VEDA
kvalita objemových krmív
42
4
19
CELKOM
65
zostať v kurze
36
4
16
56
bilancia dávok/živín
29
8
12
49
stratégia pripúšťania
25
6
0
31
zložky a kvalita mlieka
14
5
4
23
prispôsobenie financií
11
0
3
14
10
použitie vedľajších prod.
10
0
0
manažment práce
5
0
0
9
vyraďovanie krmív
41
14
11
66
obmedzovanie doplnkov
29
5
9
43
nezostať v kurze
16
3
1
20
zníženie kvality obj. krmív
7
8
4
19
menší záujem o paznechty
12
2
1
15
zlý komfort kráv
10
3
0
13
prekrmovanie výpalkami
3
0
6
9
bez záznamov o produkcii
3
0
3
6
Legenda: bodovanie: 3, 2, 1 bod na prvé tri zvolené rozhodnutia
Zdroj: Hutjens, 2010
vytvára veľmi zložité prostredie. Maximum potreby bielkovín kulminuje v 2. až 3. laktačnom týždni. Dojnica s produkciou 7.000
až 9.000 kg mlieka má na začiatku laktácie potrebu:
4 – 5 násobku záchovnej potreby energie
5 – 6 násobku záchovnej potreby bielkovín.
Príjem živín z krmív je na začiatku laktácie je veľmi obmedzený
tým, že objem bachora sa znižoval vplyvom rozvíjajúceho sa
plodu a plodových obalov. Príjem krmív, zvlášť objemových závisí hlavne od kvality objemových krmív (stráviteľnosť NDV). Pri
27
Výživa dojnic
vysokej kvalite objemových dosahuje príjem živín 70 až 80 %
svojho maxima už v druhom mesiaci laktácie (Wolter, 1997).
V prípade nižšej kvality je to podstatne neskôr, čo negatívne
ovplyvní nielen produkciu, ale aj reprodukciu. Čím vyššia je potreba kompenzácie prívodu živín cez mobilizáciu telových rezerv,
tým vyššie je riziko závažných zdravotných problémov (steatóza
pečene, ketóza, mastitídy, metritídy, laminitídy atď.) a tým sú aj
vyššie straty na produkcii mlieka. Pri nedostatočne zvládnutej
príprave kráv na pôrod trvá 2 až 3 týždne adaptácia bachorovej mikroflóry a 5 až 6 týždňov rozvoj bachorových kĺkov pre
zvýšenie jeho rezorbčnej kapacity. Je to najrizikovejšie obdobie
v živote kráv.
V každodennej praxi na podporu energetického metabolizmu
a v záujme čo najrýchlejšieho prekonania negatívnej energetickej bilancie podávame kravám (najlepšie vnápoji alebo nálevom)
glukoplastické energetické zložky (zvyčajne propylénglykol,
glycerol, propionáty a ich rôzne kombinácie). Toto je však pohľad len z hľadiska prívodu energie. Pomerne často pritom zabúdame na ostatné „stavebné“ prvky energetického metabolizmu,
ktoré majú nenahraditeľné miesto a úlohu.
Jedným z nich je aj vitamín B12, ktorý zohráva kľúčovú úlohu
nielen v metabolizme bielkovín, kde dochádza k tvorbe metio­
Graf 3: Hladina neesterifikovaných mastných kyselín a vitamínu B12
v krvi kráv po aplikácii prípravkov: Catosal (parenterálne)
a TIRSANA 1312 (perorálne)
Obr. 2: Vitamín B12 a kobalt
nínu z homocysteínu pomocou metylkobalamínu. Veľmi významnú úlohu zohráva aj v energetickom metabolizme, kde
sa adenosylkobalamín zúčastňuje na tvorbe sukcinylkoenzýmu
A a ten zohráva kľúčovú úlohu v tvorbe propionátu v energetickom metabolizme kravy (Schwab a kol. 2005; Bützer,
2008; Suttle, 2010). Pri jeho nedostatku nenastupuje očakávaný
nárast laktácie, naopak klesá žravosť a dramaticky stúpa záťaž
pečene. Využívanie propionátu v energetickom metabolizme
je teda významne podmienené vitamínom B12. Nemali by sme
zabudnúť ani na kľúčový stavebný prvok vitamínu B12 ktorým je
kobalt (obr. 2), a ktorý je pre syntézu tohto vitamínu (u kravy
aj bachorovou mikroflórou) nevyhnutný. Dostatočné zásobenie
organizmu vitamínom B12 a kobaltom má zásadný vplyv na znižovanie hladiny neesterifikovaných mastných kyselín (NEMK).
Pri sledovaní vplyvu injekčnej aplikácie vitamínu B12 kravám dochádzalo k 30 až 40%-nej redukcii ich hladiny (TopAgrar 7/2011).
Avšak aj pri použití aplikácie účinných látok cez perorálny nálev
došlo v porovnaní s injekčnou formou aplikácie až k trojnásobnému zvýšeniu hladiny vitamínu B12 v krvi a k zníženiu hladiny
NEMK v krvi až o 54 % dosiahol Fürll a kol. (2011). Vitamín B12
má pozitívny vplyv má aj na produkciu mlieka (Elliot a kol. 1977;
Croom a kol. 1981; Girard a Matté 2005).
Zloženie a štruktúra kŕmnej dávky
Tak ako krásu mozaiky na jednej strane vytvára kombinácia
a postavenie mnohých malých častí, z ktorých každá sama osebe
je len jedným malým kamienkom, tak aj efektívnosť produkcie
mlieka je postavená na zvládnutí mnohých a rôznych detailov,
ktoré len v kombinácii a vo vzájomnej súčinnosti tvoria východisko pre dosiahnutie pozitívneho výsledku. Na úspešnosť
a efektívnosť kŕmnej dávky vplýva nielen jej komponentné
zloženie a živinové vybilancovanie, ale aj presnosť kŕmenia,
správna technológia prípravy kŕmnych dávok, programové
modelovanie kŕmnych dávok a hľadanie najefektívnejších alternatív, či využívanie nových účinných doplnkov (Hutjens,
2010) a ďalšie intenzifikačné faktory.
Efektívna produkcia kravského mlieka vyžaduje dostatočné poznanie a zvládnutie problematiky vo veľmi širokom
okruhu. Ďalej je nevyhnutné čo najlepšie poznať aj vzájomné súvislosti a prepojenia medzi jednotlivými zložkami
tohto systému. Takto vytvárame predpoklady pre to, aby
naše cielene zamerané aktivity boli skutočne a čo najskôr
aj prakticky merateľné a efektívne. A tak na jednej strane
kvalifikované a kompetentné zostavenie kŕmnej dávky a na
strane druhej cielený pozitívny zásah a podpora metabolizmu kravy v popôrodnom období prípravkom Tirsana 1312
predstavujú okrem mnohých ďalších možností postupy vedúce k úspechu v maštali.
28
1/2012
Na návštěvě v chovu
Úspěšnost koncepce odchovu telat
S linií KALBI MILCH
Protect
Začínáme v přelomu let 2007 a 2008, kdy úhyn telat
každoročně končí někde nad 15 % z počtů narozených
v jednotlivých letech.
ing. Zdeněk Matoušek, zootechnik
Zemědělské obchodní družstvo se sídlem v Plumlově
Na úvod něco o podniku, o němž je řeč. Jedná se o zemědělský podnik prostějovského okresu, konkrétně Zemědělské
obchodní družstvo se sídlem v Plumlově. Jde o podnik s 550
ha půdy a chovem skotu. Ustájeno je 120 dojnic ve vazné stáji
původně pro200 kusů, zde jsou společně s dojnicemi jalovice od
jednoho roku až po jalovice vysokobřezí. K tomu se podnik věnuje ještě výkrmu býků v průměrném stavu 55 kusů a odchovu
70 kusů telat. Rostlinná výroba produkuje kromě krmných plodin
pro dobytek také pšenici, ječmen, řepku, hořčici a v některých
letech také kukuřici na zrno a mák.
Začátek změn v odchovu telat je datován do roku 2008, kdy
v jeho počátku byl zakoupen krmný vozík Milktaxi, to umožnilo krmit všem telatům vždy stejné mléko o stabilní teplotě.
Napájení telat bylo zprvu hladinové, až koncem roku jako další
opatření bylo zavedeno používání kbelíků s cucáky. Nejprve
byly všechny odchovné boudy opatřeny kbelíky. Docházelo však
k ničení cucáků telaty, někdy k vyhazování kbelíků a výjimečně
i k jejich rozbití. Později bylo zavedeno použití jen 10 kbelíků,
což se projevilo jako dostatečné vzhledem k rychlosti pití telat.
Ostatní kbelíky jsou využívány pro podávání vody. Telata jsou
ustájena v individuálních boudách do věku 6 až 8 týdnů, kdy
jsou převáděna do skupinových boxů na odchovně. Hygiena
prostředí v individuálním ustájení je na velmi nízké úrovni,
neboť boudy jsou vesměs staré a při použití vysokotlakého čističe by se polovina z nich rozpadla.
Krmeno bylo od konce roku 2007 do počátku roku 2009 mléko
KALBI MILCH FIT Sauer, tedy okyselená mléčná náhražka, přesto
se jak vyplývá z přiložené tabulky nepodařilo pohnout s ukazateli
úhynu ani o kousíček dolů. Nadále se vyskytovaly průjmy, často
končící úhynem. Neustále také rostla spotřeba rehydratačních
přípravků. V roce 2009 začal přechod na nový druh náhražky
s označením KALBI MILCH FIT Protect s obsahem hemicelulózy
a mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem. Doplněním bylo
v prvním roce také použití KALBI START Protect. Tento přípravek
byl používán již do mleziva a postupně i do náhražky. První dojem byl spíše negativní, neboť se zdálo, že telata rostou pomaleji,
než dříve. V závěru prvního roku použití této kombinace se již
začalo projevovat snižování výskytu průjmů a úhynů. Proto byl
tento koncept ponechán i pro rok 2010 s tím, že v jeho průběhu
z důvodu úspor bylo ukončeno používání KALBI START Protect.
V tomto roce došlo k radikálnímu zlomu, pokles úhynů byl téměř
deset procent, poklesla rovněž výrazně spotřeba rehydratačních
přípravků, přibližně šestinásobně. Praktickým poznatkem z několikaletého použití těchto výrobků je výborný baktericidní účinek
uváděný u tohoto výrobku, kdy jeho vlivem patrně došlo k vyčištění prostředí a vymizení průjmů bez použití desinfekce. Mírné
průjmy se dnes mohou u některých telat vyskytnout pouze při
přechodu z mleziva na MKN, což přičítáme nepoužívání přípravku
KALBI START Protect, jak bylo popsáno dříve. Tento problém řešíme preventivním podáním přípravku Isolyt po tři dny. Tento pří1/2012
pravek je také jediným, který používáme při náhodném výskytu
průjmu u telat. Jeho nespornou výhodou je možnost použití do
mléka, čímž teleti poskytujeme dostatek přirozených živin místo
míchání jiných nápojů bez zkrmování mléka.
Telatům je po celé tři roky sledování krmen statér Kalvi A.
Tento vykazuje vyšší obsah dusíkatých látek než ostatní na trhu,
jeho největší předností je však vyšší obsah vitamínů, což souvisí
s vytvářením imunity telat. Tyto ho velmi rády přijímají, dokonce
některá v prvním týdnu života, vždy však do konce druhého
týdne. To zajišťuje rychlejší růst a rozvoj předžaludků u mláďat.
Má patrně souvislost i s lepší imunitou telat a výskytem onemocnění vzhledem k odchovným podmínkám jen ojedinělým.
Pro úplnost obrazu je třeba zmínit, že zlepšené výsledky odchovu telat mohou mít souvislost se zlepšením imunity přes
dojnice, zde však je třeba podotknout, že suchostojné dojnice
i dojnice v přípravě jsou ustájeny s jalovicemi a také s nimi krmeny, tedy krmná dávka je kompromisní spíše pro růst jalovic
než pro dojnice. Jen v přípravě je doplněna směs s vyrovnáním
potřeby živin, podávaná na koryto individuálně. V posledních
dvou letech se rovněž potýkáme s ne zrovna nejlepší kvalitou
objemných krmiv a v roce 2010 jich byl i množstevní nedostatek.
Ještě je nutno zmínit podíl veterinární činnosti na úseku telat. Také zde došlo k výraznému posunu směrem dolů, zatímco
v roce 2008 bylo očkováno téměř vše, co se dochovalo, tak vloni
to bylo celkově jen asi 12 kusů s onemocněním pupku či respiračními obtížemi. Telata nejsou vakcinována vůbec, jedinou
vakcinací je Kolibin u dojnic a jalovic asi jeden měsíc před porodem. Při narození je použit přípravek Kalbiferm pro posílení
imunity telat. Tab.:
2006
2007
2008
2009
2010
otelení
128
131
145
136
142
úhyn
17
16
23
25
10
13,3
12,2
15,9
18,4
7,0
% úhynu
29
Bioplyn
Jak se projevují
unavené bakterie?
Stopové prvky Zásobení fermentoru stopovými prvky by mělo být
překontrolováno nejpozději při prvních projevech jejich nedostatku
a po jeho případném potvrzení by měly být chybějící prvky doplněny.
Optimální řízení procesu a co možná nejlepší využití substrátů
v podstatě předpokládá specifické doplnění, které vyloučí jak
podprůměrné zásobení, tak i přezásobení.
Dr. Harald Lindorfer, Pinneberg, SRN
Překlad: Ing. Jaroslava Zachová, Ph.D. (SCHAUMANN ČR, s. r. o.)
Na čem závisí obsah stopových prvků ve fermentoru? V první
řadě jsou zodpovědné za koncentraci makro- a mikro-prvků ve
fermentoru dávkované substráty. Statková hnojiva (kejda, hnůj,
atd.) většinou obsahují značné množství stopových prvků. Ty
jsou opět ve velké míře závislé na výživě zvířat, konkrétně na
krmení minerálních doplňků.
Koncentrace mikroprvků v energetických rostlinách jsou nízké
a mezi druhy se příliš neliší. Hlavní roli hraje především odlišný
příjem rostlin makro- a mikro-prvků z půdy, resp. půdní zásoba.
Na obrázku 2 je znázorněn regionální výskyt wolframu a selenu
v bioplynových stanicích v Německu, do nichž jsou dávkovány
výhradně energetické rostliny.
Obr. 1: I bioplynové stanice s nedostatkem stopových prvků
mohou po jejich doplnění běžet na plný výkon.
Kyseliny stoupají
Obsah prvků v substrátech, a tím také ve fermentoru, může
mimo jiné také ovlivnit klima (množství srážek), eventuelně
ztráty silážních šťáv. Složení obsahu fermentoru je také závislé
na počtu zvířat. Tabulka 1 ukazuje rozdíly v obsazích některých
mikroprvků a makroprvků ze vzorků odebraných z bioplynových
stanic. Faktor mezi naměřenou minimální a maximální hodnotou
vyjadřuje míru rozdílů. Proto doplnění stopovými prvky je nutné
přizpůsobit individuálním potřebám příslušného fermentoru.
Které symptomy jsou typické pro nedostatek mikroživin? Nedostatek důležitých živin se projevuje většinou tím, že se zvýší
obsah organických kyselin, zejména kyseliny propionové a nižších mastných kyselin s delším řetězcem jako je např. kyselina iso
-valerová a iso-máselná. To vede k inhibici metanogeneze, která
může přejít až k okyselení celého fermentoru. Plný výkon bioplynové stanice je ještě možné udržet nějakou dobu zvýšeným
dávkováním substrátu. To vede kromě pomalého navyšování
organických kyselin k nahromadění nedostatečně odbourané
Tab. 1: Rozdíly v koncentraci
Některé makro- a mikro- prvky ve fermentorech bioplynových stanic (n=700).
Poslední řádek – faktor vyjadřuje podíl mezi maximální a minimální hodnotou.
Minimum
N-NH4
g/kg
ve vzorku
Na
g/kg
suš.
S
g/kg
suš.
Cu
g/kg
suš.
Fe
g/kg
suš.
Mo
g/kg
suš.
0,3
0,37
0,5
7,3
280
0,26
Maximum
6,97
75,3
15,8
501
20160
9,53
Průměr
2,77
4,5
1,84
52,24
2413
2,6
Faktor
23
204
32
69
72
37
30
biomasy ve fermentoru. Toto je další typický projev nedostatku
stopových prvků – zvyšující se viskozita, a tudíž horší promíchatelnost obsahu fermentoru nebo intenzivnější tvorba krust.
Dalším z typických symptomů je také pomalé snížení obsahu
metanu v bioplynu. V zařízení, které je kontinuálně zásobeno
specifickými stopovými prvky, nejsou detekovatelné žádné nižší
mastné kyseliny s delším řetězcem jako je kyselina máselná, valerová nebo kapronová. Také úroveň kyseliny octové a propionové
je velmi nízká, protože je v populaci dostatek metanogenních
mikroorganismů, které rychle odbourají kyseliny vzniklé během
hydrolýzy.
Díky vysoké populační hustotě metanogenů reagují takováto
zařízení mnohem klidněji na technologické poruchy i na chyby
jako je „překrmení“ a dají se po odstávce kvůli údržbě a opravám
podstatně rychleji přivést k plnému výkonu.
Graf 1 znázorňuje průměrný nárůst bakteriální biomasy
v hlavním fermentoru u 60 bioplynových stanic po kontinuálním dávkování individuálně sestavené směsi stopových prvků.
Díky úplnému rozkladu všech využitelných živin substrátu je
také redukován zbytkový potenciál metanu v koncovém skladu
a je zlepšena míchatelnost obsahu fermentoru.
V praxi se potvrdilo, že během přidávání stopových prvků do
zařízení, která nedávkovala žádná nebo málo statkových hnojiv,
došlo k podstatnému navýšení produkce bioplynu, a tudíž výkonu kogenerační jednotky.
Pravidelné přesné analýzy
Koho by mělo doplnění stopových prvků zajímat? Pro stopové
prvky platí, že přezásobení nemá žádné výhody oproti dobrému
zásobení. Dokonce může vzniknout v nejhorším případě inhibice
procesu. Ve fermentoru bez nedostatku byť jen jediného důle1/2012
Obr. 2: Rozdíly v zásobení mikroživin
Ve fermentorech bioplynových stanic dávkující výhradně energetické rostliny (n=600)
a) wolfram
žitého prvku se neprojeví přídavek stopových prvků. Při zjištění
nedostatku je třeba začít přemýšlet o doplnění.
Vyskytnou-li se již symptomy nedostatku nebo poruchy procesu, je jejich použití doporučeno v každém případě. Přesná
analýza není tak jednoduchá z důvodu nízké koncentrace stopových prvků jako i komplexního složení a vysoké viskozity obsahu
fermentoru. Navíc hraje významnou roli biologická využitelnost
potřebných stopových prvků. Pro stanovení zásobení biologicky
dostupných stopových prvků ve fermentoru je nutná náročná
příprava vzorku a vysoce citlivé přístroje.
Často jsou výše jmenované symptomy pro nedostatek stopových prvků nespecifické. Je mnoho dalších příčin, které mohou
vést k poruše procesu fermentace nebo nižšímu výkonu zařízení,
jako např. kolísání teploty, inhibice amoniakem nebo přítomnost jiných inhibitorů, popř. jen nedostatečný efekt míchacího
zařízení. Proto se před dávkováním individuálně připravovaných
směsí analyticky zjišťuje, zda se nedostatek stopových prvků potvrdí. V některých případech se může účinek stopových prvků
projevit, po té co jsou z procesu vyloučeny inhibitory. Jedním
z problémů v bioplynových stanicích je například inhibice amoniakem.
V lehčích případech amoniakální inhibice dojde jen ke snížení
výtěžnosti metanu. Závažnější případy intoxikace amoniakem
mohou končit kompletním kolapsem produkce bioplynu. Ve
fermentoru s velmi vysokým obsahem dusíku může být po podání kombinovaného přípravku složeného z účinného komplexu
vyvazující amoniakální dusík a specifických stopových prvků výtěžnost bioplynu opět výrazně navýšena.
Pro maximální využití podpory na výrobu elektrické energie
z obnovitelných zdrojů je žádoucí provozovat zařízení na plný
výkon. Výpadky produkce bioplynu působí nepříznivě na celkový
roční ekonomický výsledek a je jedno zda v důsledku inhibice
biologie fermentace nebo nedostatkem substrátů. Sníží-li se pro1/2012
b) selen
vozovateli 500 kW bioplynové stanice výkon o 5 %, dosahuje
jeho ztráta z prodeje elektřiny za rok cca jeden milión korun.
Při poklesu průměrného výkonu zařízení o 15 %, činí tato ztráta
téměř cca tři milióny korun za rok. Náklady při pravidelném dávkování stopových prvků činí pro takto velké zařízení 200 – 300
tisíc Kč za rok.
Použití individuálně namíchaných směsí stopových prvků navíc
zvyšuje výtěžnost metanu a stupeň odbouratelnosti. Graf 1: Průměrný přírůstek bakteriální biomasy
Ve fermentorech 60 bioplynových stanic při kontinuálním dávkování specifické směsi stopových prvků.
6,6
bakteriální biomasa
ve fermentoru
6,4
bakteriální biomasa [%]
11 % nárůst
6,45
n = 60
6,24
6,2
7,4 % nárůst
6,0
5,81
5,8
5,6
5,4
před
aplikací
3 týdny po začátku
aplikace BC.PRO
po 3 měsíční
pravidelné aplikaci
31
Schaumann Bioenergy
Plísně v silážích pro výrobu bioplynu
Často podceňované
nebezpečí
Důležitým předpokladem pro zajištění výnosů v produkci bioplynu je
kontinuální plnění substrátem, pokud možno bez přítomnosti toxinů.
Dr. Jörg Winkelmann
Výnos plynu ze siláže je charakterizován nejen obsahem živin – uhlovodíky, bílkoviny a tuky, ale i hygienickými parametry.
Především energeticky bohaté krmné plodiny představují nebezpečí jako vhodné živné půdy pro nežádoucí a často až patogenní
kmeny. Každý rostlinný materiál je v čerstvém stavu po sklizni
různou měrou osazen mikroorganismy. Před silážováním může
být ve hmotě stanoveno až 50 různých zástupců plísní.
V závislosti na silážní zralosti, složení plynu a obsahu nižších
mastných kyselin je v dobře vedeném silážním procesu počet
a zastoupení druhů plísní drasticky redukován. Některé druhy
plísní jsou schopné přežít v mikroaerofilní plynové atmosféře
i přes přítomnost vyšší koncentrace kvasných kyselin. K těmto
patří Penicilium roqueforti a Monascus ruber. Obě plísně mohou vytvářet celou řadu jedovatých látek (mykotoxinů), které
vyvolávají antibiotické účinky a mohou tímto způsobem ve stabilním bioplynovém fermentoru přispívat ke značným škodám
biocenózy.
Potenciální nebezpečí
Také některé druhy plísní, které patří mezi typické silážní
plísně, jsou obligatorně aerobní. To znamená: potřebují ke
svému růstu minimálně stopy kyslíku. Nadále platí „bez kyslíku
není žádné plísně“. Přičemž i v dobře udusaném sile, pokud
proniká vzduch úplně malými otvory, je možný růst hlíznatých
plísní. Pouze mléčným kvašením nelze docílit antimykotický
efekt! Čistě homofermentativní silážní přípravek nemůže přispět
k ochraně před plísněmi, protože plísně tvoří celé množství nebezpečných toxinů. Pomocí moderního řízení silážního procesu
musí být toto nebezpečí co nejvíce minimalizováno.
Graf 1 znázorňuje výsledky polního pokusu – vliv mykotoxinů v kukuřičné siláži na bioplynovou stanici. V průběhu pěti
dní byla methan tvořící Archaea takovou měrou redukována,
že ve fermentoru masivně vzrostl podíl kyseliny octové. Denní
množství krmiva muselo být se všemi důsledky sníženo. Teprve
po 50 dnech se zařízení vzpamatovalo ze všech škod. Odklizení
zaplísněné siláže včetně ztrát představovalo pro podnik zatížení
v rozsahu cca 16 000 €.
Speciální produkt Silasil Energy
Graf 1: Vliv toxinů silážních plísní na bioplynový proces
(podnik bioplynová stanice R.)
krmení (kukuřičná siláž, t/den)
35
plné zatížení: 526 kW
výkon zařízení (kWel/den)
600
období narušení procesu: cca 50 dní
kompenzace ztrát: 15 860 €
500
30
krmení
siláží
s toxiny
plísní
25
400
300
20
200
výkon BHKW
krmení kukuřice
15
100
počátek nárůstu kyseliny octové
10
32
1
2
3
4
5
6
7
týdny
8
9
10
11
12
0
Z celé palety bakteriálních kmenů byly pomocí testů a selekce
nalezeny bakterie, které se mimo jiné vyznačují cílenou tvorbou antimykotických kvasných kyselin. Kombinace homo a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení (BMK)
chrání siláže bohaté na uhlovodíky cíleným potlačením růstu
plísní. Komplexního účinku lze dosáhnout pouze v případě, že
jsou optimalizovány technické podmínky silážování (udusání,
zakrytí fólií, odebírání hmoty – hladký řez a odebírané množství).
Díky současnému potlačení kvasinek se zlepšuje aerobní stabilita siláže, která zajistí zachování důležitých živin v siláži.
Zachování živin na jedné straně a enzymaticky řízené zpřístupnění buněk na straně druhé přináší u siláží ošetřených Silasil
Energy vyšší výnosy metanu.
Jestliže má být ze stejného sila vedle bioplynové stanice
krmeno také stádo krav, mladého skotu nebo býků, je potřeba
zohlednit jejich požadavky na optimální chutnost siláže. Bakterie mléčného kvašení, které se používají pro výživu zvířat, musí
mít speciální povolení. Toto zohledňuje kombinovaný silážní přípravek Silasil Energy.C, který je po úspěšném testování příjmu
krmiva neomezeně doporučován pro praktické použití. 1/2012
Download

Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN