Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN
Dojnice
Využít lépe
potenciál dojnic
strana 8
Dojnice
Ukážková
symbióza rastlinnej
a živočíšnej výroby
strana 14
Prasata
S příkrmem
pro lepší start
strana 16
Silážování
Silážovanie, cukry a
konzervačné kyseliny
strana 21
Efektivní hospodaření v Sasku
strana 3
S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě
strana 24
1/11
slovo šéfredaktora
SKOT
Vážené
čtenářky,
vážení čtenáři,
Efektivní hospodaření v Sasku ....................................... 3
Jsme velmi rádi, že
Vám můžeme nabídnout další číslo
našeho odborného
časopisu i v roce
2011. Jsem přesvědčen o podstatně
lepším
průběhu
hospodářského roku 2010/2011 a z dnešního pohledu se zdá, že se ustálí i rozkolísané
ceny vepřového masa a tak českému a slovenskému chovu prasat nezazvoní poslední
zvonek. Ceny mléka také vykazují stabilní stav a lze daleko lépe přemýšlet o budoucnosti chovu dojných krav.
Celý tým SCHAUMANN odborných poradců (v ČR i SR), speciálních poradců včetně výzkumné základny je naplno připraven ve spolupráci s Vámi udělat vše potřebné pro
maximální úspěch ve Vašich stájích.
Skončila jedna z tvrdších zimných sezón a naplno sa rozbiehame do silážnej sezóny.
V nej sa bude rozhodovať v priebehu niekoľkých týždňov o tom, aké problémy nás
budú tlačiť nasledujúce desiatky týždňov. Nákupne ceny poľnohospodárskych komodít, hlavne kravského mlieka dlhodobo nenapĺňajú potreby a očakávania nás všetkých.
Žiaľ, toto nie je len situácia na Slovensku či v Česku, ale s určitými odchýlkami predstavuje celosvetovú charakteristiku doby, ktorú žijeme. Na frustráciu a kapituláciu bolo,
je a bude vždy dosť času. Našou najväčšou a najdostupnejšou rezervou v živočíšnej
produkcii sú krmivá a ich kvalita. Využívanie čo najväčšieho objemu kvalitne zakonzervovaných stráviteľných živín z vlastných krmív predstavuje jeden z najúčinnejších
intenzifikačných nástrojov.
Úspešné zvládnutie silážneho procesu vyžaduje vysoko koncentrovaný a systémový
prístup. Na jednej strane stoja náklady na vlastný konzervačný proces, od zberu hmoty
až po jej zakrývanie. Vyšší výnos vegetačne staršej hmoty, nižšia intenzita tlačenia,
zjednodušenia v prístupe ku konzervácii až po vzduchotesné utesnenie siláže, to sú len
kľúčové momenty, v ktorých sa snažíme znížiť vstupné náklady. Nezabudnime však,
že na druhej strane toho všetkého stojí menej výživná a nestabilnejšia siláž, straty
energie a zníženie jej stráviteľnosti, spôsobené jej zahrievaním a rozvojom nežiaducich
mikroorganizmov až po povrchové straty, ktoré, nie zriedkavo, predstavujú 300 – 600
kg siláže na 1m2 povrchu našich siláží! Toto sú faktory, ktoré nám spôsobujú zvyšovanie
náklady na nakúpené krmivá, klesanie tržieb za mlieko a taktiež stúpanie nákladov na
liečbu zvierat, na ich reprodukciu a na obnovu stáda. Nešetrime draho! Táto výzva znie
v prvom momente možno až paradoxne, ale v každodennom živote je to veľmi častý
jav, ktorý si mnohokrát vôbec neuvedomujeme. V technickej oblasti (stroje, prístroje
a zariadenia) sme si to už začali jednoznačnejšie uvedomovať a praktizovať. Cena stroja
hovorí veľmi málo o tom, čo všetko očakávame a čo potrebujeme... Nič iné nás nečaká
ani v oblasti chovu a výživy zvierat. Objavujme a spoznávajme kľúčové princípy, ktoré
nám pomôžu kompetentne sa rozhodovať a nesústreďovať sa len na strnulú minimalizáciu vstupných nákladov. Úspech stojí a čaká na nás všetkých v celkovej efektívnosti
a ňou sa musíme začať systematicky a dennodenne zaoberať. Týmto smerom boli zamerané takmer dve desiatky našich odborných seminárov na konci tohtoročnej zimy,
na ktorých ste sa v hojnom počte zúčastnili. Vaša účasť a záujem je pre nás veľkým
záväzkom, aby sme spoločne oživili tieto mechanizmy v reálnej praxi. Našou ambíciou
je ponuka produktov špičkovej kvality, avšak ruka v ruke so serióznym a korektným odborným poradenstvom tak, aby sme spoločne dosiahli
Kalbi Milch Classic
Vysoké přírůstky............................................................... 6
Plnou parou
do laktace.......................................................................... 7
Řízení stáda
Využít lépe potenciál dojnic............................................ 8
Pětkrát 100 000 kg mléka................................................ 9
Rindamin BP
Pufr pro krev a bachor................................................... 10
Rindamast
Přesvědčivé denní přírůstky.......................................... 11
Vzájomná dôvera slávi úspech...................................... 12
Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby..... 14
PRASATA
Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma
S příkrmem pro lepší start............................................. 16
Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost....................... 17
Fit do laktace................................................................... 18
Výkrm prasat
Dobré výsledky s řepkovým extrahovaným šrotem... 19
SchaumaCid Protect
Krmné kyseliny proti salmonelám & Co........................ 20
SILÁŽOVÁNÍ
Silážovanie, cukry a konzervačné kyseliny.................. 21
Bonsilage Plus
S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek
v tenkém střevě.............................................................. 24
Praktické typy
Silážování kukuřice – návod
pro správný management............................................. 27
ÚSPECH V MAŠTALI!
Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.
OBSAH
MVDr. Tomáš Mitrík, PhD.
OVCE
Tiráž:
Úspěch ve stáji • Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu
Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • ISSN 1214-5440 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. •
Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: [email protected]
cz, web: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Lenka Procházková • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek
• Uzávěrka: 4. 4. 2011 • Úspěch ve stáji 1/2011 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List
České Budějovice • Neprodejné
2
1/11
Millaphos
Plodné bahnice............................................................... 28
CHOV SKOTU
Efektivní
hospodaření v Sasku
Zemědělská společnost, družstvo vlastníků v Laasu hospodaří na
území Saska asi 80 km od Drážďan. Zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou se zaměřením na chov holštýnských dojnic a produkci mléka, ale má také výrobnu pro zpracování vepřového masa
a vlastní obchod. Díky tomu, že podnik má také bioplynovou stanici, je celý koloběh výrobní procesu prakticky uzavřen.
Zemědělské družstvo (Agrargenossenschaft Laas e. G.) vzniklo z původního typického východoněmeckého LPG (Landwirtschaftlichen
Produktionsgenossenschaften) v roce 1991. Letos v dubnu tedy oslaví
desetileté výročí existence. Má celkem má 110 členů, 55 zaměstnanců
(39 mužů, 15 žen a 7 učňů). Dceřinou společností je nákupní středisko,
ve kterém se mimo jiné realizují také výrobky podniku s jednadvaceti
zaměstnanci.
Rostlinná výroba
Družstvo hospodaří na 1920 ha zemědělské půdy, 1801 ha tvoří orná
půda a 119 ha trvalé travní porosty. Z celé plochy pouze 30 ha družstvo
vlastní, ostatní půdu má propachtovanou (pachtovné se liší podle bonity
půdy a kolísá v rozmezí 200 až 205 eur/ha). V roce 2010 pěstovali na 33
ha ozimou řepku, na 312 ha ozimý ječmen, 479 ha ozimou pšenici a 70
ha ozimé žito. Také se věnují pěstování tritikale (133 ha), 20 ha zabírá
oves, 28 ha cukrová řepa. Poměrně velká plocha je věnována kukuřici
(297 ha) a travním porostům na orné půdě (129 ha). Průměrná nadmořská výška pozemků je 120 m a spadne pouze 450 mm srážek. Podle
Dietmara Wiesnera, předsedy představenstva, jsou proto časté problémy
s přísuškem, ale také v tom, že většina srážek často spadne v krátkém
období. Protože bonita a také kvalita půdy jednotlivých pozemků jsou
rozdílné, bývá také různá kvalita pěstovaného obilí.
Přímo ze dvora
Kvalita přímo ze dvora je systém, který je v Sasku velmi rozšířen, zájem obyvatel o kvalitní výrobky s deklarovaným původem roste. V Laasu
mají výkrmnu prasat s kapacitou 2000 kusů, a tak ročně vykrmí asi 5500
prasat. Z nich je 1482 poraženo a zpracováno pro podnikovou prodejnu
nebo místní kantýnu, jídelnu. Vepřové maso je prodáváno buď jako syrové rozbourané, nebo se vyrábějí výrobky, jakými jsou např. uzeniny.
Kromě nákupního centra disponuje družstvo také pojízdnými prodejnami, ve kterých také realizuje své výrobky. Pojízdné prodejny zásobují
podle přesně určeného jízdního řádu 60 vesnic v okolí Laasu.
Dojnice ustájené v rekonstruované volné boxové stáji přijmou denně
až 60 kg krmiva
Krmiva pro zvířata
Krmné směsi pro skot i prasata si v podniku vyrábějí pomocí mobilní
míchárny krmných směsí z vlastních obilovin. Pro skot používají z jadrných krmiv pouze řepkový extrahovaný šrot a chráněnou bílkovinu
Rindastar 39. Krmné dávky počítá Dietmar Wiesner sám. Vyrábějí travní
a kukuřičné siláže a pro odchov mladých jalovic, suchostojné dojnice
a dojnice na konci laktace využívají také siláže žita. Krmné žito pěstují
jako předplodinu pro kukuřici na zrno. Žito se seje koncem srpna až do
20. září a sklízí se příští rok v dubnu až květnu, podle Dietmara Wiesnera
by mělo být do 10. května sklizeno. Sklizeň se řídí podle počasí, na jaře
bývají v oblasti nejvyšší srážky. Optimální sušina žita při sklizni je 20 %,
výnos bývá kolem 10 t/ha. Na strniště žita se navozí kejda a fugát z bioplynové stanice a seje se kukuřice. V podniku nerozdělují jámy na siláže
pro zvířata a pro bioplynovou stanici, ale krmivo mohou s výhodou
separovat podle kvality. Nejkvalitnější dostanou dojnice, průměrné
mladá zvířata a nejhorší krmivo (např. z okrajů jam) se vozí do
„bioplynky“. Pro krávy se používá pět krmných dávek, a to pro
1/11
3
Boční strany stájí jsou otevřené s automaticky zavíranými roletami
4
dojnice v rozdojovací skupině, vysokoprodukční dojnice, dojnice
dále v laktaci, pro suchostojné, pro přípravu na porod a otelené
krávy se krmí individuálně na porodně.
nebo leží. U dojnic, které mají velký tělesný rámec, zaujme zejména velmi
dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů, ale podobně i velmi dobré
stájové mikroklima.
Dojnice v rekonstruovaných stájích
Krmení dojnic
V podniku chovají asi 390 dojnic holštýnského plemene a dalších 400
kusů mladého skotu. Průměrná užitkovost ve stádě je v současné době
10 700 kg mléka s tučností 4,19 % a obsahem bílkovin 3,49 %. Prakticky
všechno mléko (99 %) dodávají ve třídě S (super). Od 1. ledna 2011 se
v Německu sjednotily podmínky pro zpeněžování, resp. nákupu mléka.
Mléko musí mít 3,5 % bílkovin a 3,8 % tuku. Za každou 0,1 % tuku je příplatek, příp. srážka 2,2 centu, za 0,1 % bílkovin jsou to čtyři centy. Připlácí
se také za množství mléka (10 000 l – čtyři centy) a za zatřídění do nejvyšší
třídy (0,5 centu). Laasští chovatelé denně dodávají do mlékárny 11 000
litrů mléka. Počet somatických buněk v bazénových vzorcích je podle
výsledků kontroly užitkovosti v průměru 170 000 v ml, celkový počet mikroorganismů 10 000 v ml. Průměrný laktační den stáda je 163 dní a index
perzistence laktace 86. K inseminaci krav se využívají jak sexované dávky,
tak i dávky býků testantů. První inseminace se provádí podle připraveného připařovacího plánu dávkami prověřených býků. Býků v testu se pro
inseminaci využívá také z ekonomického důvodu proto, že inseminační
index se u krav pohybuje mezi 2,8 – 3. Systém testace býků je v Německu
velmi dobře propracován, jak uvedl Dietmar Wiesner. Dojnice jsou ustájeny v rekonstruovaných stájích. Přestavba starých stájí z vazného systému
začala asi v polovině devadesátých let, dojnice byly ustájeny v kombiboxech, a do stávajícího stavu, volné boxové stáje, byla ukončena kolem
roku 2005, stále se ale dělají určitá vylepšení. Stropy, resp. střecha stájí
se nezvedala a stropy byly izolovány, větší kubatury bylo dosaženo vybouráním a otevřením bočních stěn a jejich vybavením roletami. Rolety
jsou stahovány a zatahovány automaticky podle větru, teploty a deště,
neboť mají senzory pro měření rychlosti větru, které pak nastavují výšku
rolet, a stejně tak dešťový senzor může být naprogramovaný na zatažení
rolety tak, aby se vlhkost nedostala ke zvířatům a k podestýlce. Větrání
je v horkém počasí zajištěno také ventilátory. V produkčních stájích jsou
tři, resp. čtyři řady hlubokých boxových loží, které jsou vystýlány řezanou
slámou promíchanou s vápencem a vodou. Spotřeba na jednu krávu je
1,2 kg slámy a 1,7 kg vápence na den. Výhodou takto připraveného lože je,
že krávy nemají problémy s vemeny ani končetinami a paznehty a udržují
se čisté. Součástí dodržení hygieny ve stáji a dobrého zdravotního stavu
končetin je vyhrnování kejdy. Ve stájích je k tomu využíváno lanových
shrnovacích lopat. Podlahy stáje, krmiště a chodeb jsou dostatečně rýhované, aby nebyly kluzké a umožňovaly dojnicím bezpečný pohyb. Krávy
ve stáji jsou rozděleny do skupin podle fáze laktace. Ve čtyřřadé stáji je
také skupina krav stojících na sucho (ty mají k dispozici výběh), které se
před porodem přesunují do porodny, jež je v těsné blízkosti stáje. Stádo
dojnic v Laasu je velmi vyrovnané a ve stáji je klid, krávy buď žerou (pijí)
Výživa všech zvířat v podniku Laas je řešena kompletně podle konceptu firmy SCHAUMANN. Spolupráce v oblasti výživy i konzervace objemných krmiv trvá více jak 10 let. Krmivo se zakládá krmným vozem
jedenkrát denně a asi 6 – 7x denně přihrnuje. Krmný stůl je široký a prostorný. Poměr míst u žlabu je 1 : 2, ale dojnice žerou čtyři až pět hodin,
pak leží v boxech a přežvykují. Krmná dávka vypočítaná pro dojnice
s denní užitkovostí 40 kg mléka se skládá z kukuřičné siláže (42 kg),
travní siláže (9,5 kg), extrahovaného řepkového šrotu (3,7 kg), sušených
cukrovkových řízků (1,5 kg), ječné slámy (1 kg), chráněného proteinu
Rindastar 39 (3 kg), doplňkového krmiva Schaumasil TMR (0,3 kg), vitamíno-minerálního krmiva Rindavit (0,2 kg), kalcium karbonátu (0,12
kg), NaCl (0,08 kg). Celková hmotnost denní krmné dávky pro dojnici je
61,4 kg, což je 28,53 kg sušiny. Objemné krmivo představuje více než
18 kg sušiny. Zbytky krmiva ve žlabu, na krmném stole (asi 3 % objemu
krmné dávky) se vyhrnují k bioplynové stanici a tam se spotřebují. Voda
je dostupná adlibitně a v napájecích žlabech je temperovaná.
1/11
Nová je i dojírna
Krávy se v podniku dojí v prostorné, světlé a vzdušné rybinové dojírně de Laval s 2x dvanácti stáními a rychlým odchodem. Podlahu ve
středu dojírny lze nastavit do optimální plochy podle výšky dojiče, aby
pro něho bylo nasazování strukových nástavců pohodlné. Pro čištění
V produkčních stájích jsou boxová lože vystýlaná řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou
CHOV SKOTU
V Laasu se dojí v rybinové dojírně s 2 x 12 stáními s rychlým odchodem
V dojírně se používá automatická mezidezinfekce každé dojicí jednotky
vemen před dojením se používají utěrky pro každou dojnici, ale vemena
jsou čistá díky podestýlce a pravidelnému odklizu kejdy v produkční
stáji. K dezinfekci struků po dojení se využívá prostředek na bázi jódu,
který ničí všechny typy mastitidních patogenů. Dojí se třikrát denně
(ve 4, 12 a 23 hodin) asi po třech hodinách, v dojírně pracují dva dojiči,
resp. dojičky. Po podojení skupiny dojnic se dojicí zařízení automaticky
proplachuje pomocí systému airwash (automatická mezidezinfekce dojicích strojů). K vyčištění dojaček mezi jednotlivými dojnicemi se používá kromě vody také jódový dezinfekční prostředek, aby nedocházelo
k případnému přenesení nákazy mezi zvířaty. Dietmar Wiesner ale řekl,
že v současné době jsou v celém stádě pouze tři dojnice s mastitidou
a jejich počet obvykle kolísá mezi 5 – 10 kusy. Na podlahu stání v dojírně
i v čekárně byl použit tvrdolitý asfalt, který je pro pohyb krav bezpečnější. Průměrné přežívání dojnic ve stádě v Laasu je 2,2 laktace. Hlavním důvodem brakace, která nyní činí přes 30 %, jsou podle Dietmara
Wiesnera problémy s reprodukcí, ale také časté ketózy krav po otelení
a na začátku laktace, tedy problémy s příjmem krmné dávky – negativní
energetická bilance na začátku laktace.
pro zapuštění se zjišťuje měřením obvodu hrudníku jalovic. K první inseminaci jalovic používají sexované sperma, pro další inseminace nesexované, klasické inseminační dávky. Březost jalovic je asi 85 %.
Odchov mladého skotu
Telata jsou do tří týdnů věku odchovávaná ve venkovních boxech
a napájena nejprve mlezivem a následně pasterovaným zbytkovým mlékem. Býčci jsou přibližně ve věku čtyř týdnů prodáváni a dále jsou odchovávány jen jalovičky. Ty jsou umístěny do skupinových přistýlaných
kotců v odchovně a napájeny pomocí mléčných automatů mléčnou
krmnou směsí Kalbi Milch Super Sweet. Jalovice se poprvé zapouštějí
ve věku 15 měsíců a hmotnosti 400 kg. Vhodná doba, resp. hmotnost
Suroviny pro „bioplynku“ se připravují ve stacionárním míchacím a dávkovacím zařízení
Koloběh uzavírá „bioplynka“
Bioplynovou stanici s výkonem 500 kW postavili v Laasu v roce 2005
a za šest let provozu nabyli mnoha zkušeností. Mají dva železobetonové
fermentory kryté dřevěnou střechou s fólií přes ní o objemu každého
1000 m3. Suroviny se smíchají v zásobníku pro bioplynová zařízení a homogenní směs jde do fermentorů. Vedle fermentoru jsou umístěny zbytkové sklady, z kterých je stále jímán bioplyn, stejně jako z fermentoru.
Sklady v Laasu mají 9000 m3 a vyvíjí se v nich asi 10 % bioplynu. Jako
surovinu pro výrobu bioplynu využívají kejdu ze stájí skotu, dále zbytky
krmiv, kukuřičnou, travní siláž a siláž žita a jako rezervu obilí. Za den se
spotřebuje asi 25 až 30 t materiálu. Jak řekl Dietmar Wiesner, denně do
bioplynové stanice navážejí 10 – 12 tun travní siláže nebo deset tun
kukuřičné siláže. Odpadní teplo se využívá pro vytápění dojírny, mléčnice, obchodu, dílen, kanceláří, ale také k dosušování obilí, dřeva, štěpků
a podobně. Funkce bioplynové stanice je řízena automaticky a analyzátor zjišťuje podíl metanu, síry a kyslíku v průběhu fermentace. V Laasu
byla podle předsedy představenstva Dietmara Wiesnera „bioplynka“ nutností také proto, že díky různě kvalitní půdě nejsou zemědělci schopni
produkovat plodiny v potravinářské kvalitě, a tak by se čistě rostlinnou
výrobou neuživili. Proto musí mít živočišnou výrobu, jejíž odpady, a to
jak kejda, tak zbytky krmiva, i z hlediska výživy zvířat méně kvalitní siláže
se v bioplynové stanici využijí.
Alena Ježková
Bioplynová stanice v Laasu funguje již šest let
1/11
5
ODCHOV TELAT
Kalbi Milch Classic
sku
oven k
l
S
Na ýrobe ssic
je v ch Cla em
l
i Mi
jmén
Kalb án pod SUPER
H
áv
dod IMILC
B
KAL
Vysoké přírůstky
Při nízkých vnějších teplotách potřebují především mladší telata
více energie pro udržení tělesné teploty. Pokus v odchovu telat
v lednu 2010, při zkrmování nápoje Kalbi Milch Classic, měl mimo
jiné osvětlit, jestli může mléčná krmná směs (MKS) o vyšší koncentraci kompenzovat negativní účinky chladného prostředí.
Pokus byl zahájen s 60 černostrakatými telaty – býčky, kteří byli nastájeni v druhém lednovém týdnu a rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina
měla k dispozici automat na mléčnou krmnou směs a také na jadrnou
krmnou směs pro odchov telat. Tímto bylo možné sledovat u každého
telete individuální příjem nápoje i krmné směsi.
TMR a seno (v prvních týdnech pokusu) bylo volně k dispozici. Voda
byla také volně k dispozici v napáječkách.
Koncentrace nápoje byla 140 g (suchá MKS) na litr vody. Maximální
množství nápoje bylo 7 l, takže zvířata mohla za den přijmout až cca 1 kg
suché MKS. Z důvodu řešení ještě jiných otázek v tomto pokusu, zůstalo
množství nápoje po dobu 6 týdnů konstantní. V 7. týdnu bylo množství
mléka snižováno a v 8. týdnu se mléčná krmná směs již nepodávala.
Jako jadrná krmná směs pro odchov telat bylo použito Kalbi Flocs Plus
a TMR pocházela z Hülsenbergu od krav v laktaci.
Pokus ještě není kompletně uzavřen, ale mohou být představeny výsledky, které se týkají všech telat. Jedno tele v průběhu pokusu vypadlo,
takže vyhodnocení zahrnuje 59 telat.
Výsledky pokusu
Pokus probíhal celkem bezproblémově. Je třeba podtrhnout skutečnost, že pouze 17 z 59 telat muselo být ošetřeno. Zvířata byla na počátku
pokusu v průměru 19 dní stará a vážila cca 50 kg. Po osmi týdnech dosahovala hmotnost téměř 100 kg. To odpovídá dennímu přírůstku 881 g.
Z důvodu vysoké koncentrace mléčného nápoje a dlouhé době zkrmování přijala telata v průměru cca 49 kg Kalbi Milch Classic. Toto vysoké
množství nápoje ovlivnilo samozřejmě příjem jadrné krmné směsi pro
odchov a TMR. Během celého období pokusu spotřebovala telata 16,5
kg krmné směsi pro odchov a 17,8 kg sušiny TMR (tabulka 1).
Přírůstek telat byl během celého období rovnoměrný. Pouze v 7. týdnu
byl u některých zvířat zaznamenán nižší přírůstek.
V prvních třech týdnech přijímala telata více než 90 % energie z MKS.
Teprve pak začala žrát určité množství jadrné krmné směsi a TMR. V 6.
týdnu pocházela stále ještě převážná část energie z MKS. Mezi příjmem
energie z jadrné krmné směsi a TMR byla většinou rovnováha, jen s minimálním upřednostněním pro TMR (graf 1).
Tab. 1:
Základní data k pokusu v odchovu telat
Hmotnost na počátku pokusu
kg
Hmotnost na konci pokusu
kg
Denní přírůstek
g
Spotřeba Kalbi Milch Classic
kg
Spotřeba jadrné krmné směsi
kg
Spotřeba TMR (suš.)
kg
6
1/11
49,64
98,96
881
49,3
16,45
17,7
Telata jsou individuality
Rovněž za stejných podmínek odchovu vykazují telata velké rozdíly v přírůstcích. Zatímco nejslabší tele mělo přírůstek 468 g, nejlepší
1230 g, což je 2,62 krát více. Mezi příjmem jadrné krmné směsi a denním
přírůstkem je pozitivní vztah.
Telata mohla kromě jadrného krmiva přijímat i TMR, proto jsou v příjmu jádra mezi telaty extrémní rozdíly. Nejnižší příjem jádra je 0,8 kg
a nejvyšší 47 kg za 8 týdnů. Tele, které přijalo pouze 0,8 kg jádra přirůstalo denně 859 g, to znamená, že muselo sežrat mnohem více TMR.
Zvíře, které přijímalo nejvíce jádra 1027 g, zaostávalo ovšem o více než
200 g za přírůstkem nejlepšího telete.
Shrnutí
Vyšší koncentrace (140g/l nápoje) Kalbi Milch Classic fungovala velice
dobře. Napájení pomocí automatů probíhalo bezproblémově. Při maximálním množství nápoje 7 l, přijímala telata cca 1 kg suché mléčné
krmné směsi. Dosahovalo se velmi vysokých přírůstků, během prvních
šesti týdnů při plném napájení byly vyšší než 800 g. Nízké venkovní
teploty se podařilo více než kompenzovat.
Menší zlom v příjmu krmiva v 7. týdnu poukazuje na to, že většina
telat během mléčné fáze přijímala málo jadrné směsi pro odchov a také
velmi malé množství TMR. Na druhé straně pak následuje razantní nárůst
příjmu jadrné krmné směsi a především TMR.
Dr. Leonhard Raab
Graf 1:
%
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Rozdělení příjmu energie
Mléčná krmná směs
1
2
3
4
jadrná krmná směs
5
týdny
6
7
TMR
8
VÝROBA MLÉKA
dodatečný vápník v posledních 3 týdnech před otelením. Také fosfor
a sodík odpadávají. Doplňuje se pouze vyšší dávka hořčíku, abychom
zabránili negativnímu působení draslíku na vznik mléčné horečky.
Pro zvýšení resorpce jsou stopové prvky – zinek, mangan a měď
částečně organicky vázáné, aby došlo k efektivnímu doplnění rezerv
pro příští laktaci. Rindavital VK Plus obsahuje mimo jiné vysokou dávku
vitaminu E pro stimulaci imunitního systému a biotin pro podporu látkové výměny tuků a stability paznehtů. Vazač toxinů pomáhá odlehčit
zatížení jater.
Rindavital VK Plus se používá v dávce 150 g na den během posledních
tří týdnů. Osvědčil se také při průběžném dávkování 6 – 7 týdnů při
krátkém jednofázovém systému stání na sucho. Přitom se musí zohlednit
dostatečné zásobení vápníkem 60 – 70 g na den!
Kyselé soli
Pro problémové podniky, především při vysokých obsazích draslíku
v travních silážích, je alternativou klasický produkt s „kyselými solemi“
Rindavital MF Sauer (dávka 300 g/den).
Dalším důležitým faktorem v období stání na sucho je odpovídající
zásobení energií. Protikladem stoupající potřeby energie v době telení
je větší nebo menší pokles příjmu krmiva. Pokrýt potřebu energie zvýšeným množstvím jadrného krmiva nebývá většinou správná cesta,
protože před otelením stoupá riziko bachorové acidózy.
Tekuté výrobky řady Tirsana – jsou vhodnou alternativou, pozitivně
ovlivňují přímo energetický metabolismus krav a zvířata je ráda přijímají.
Tirsana BSK, Tirsana Plus a Tirsana Extra obsahují glycerin, propylenglykol a další účinné látky v různých koncentracích. Mohou být dávkovány
přímo na krmivo (např. pomocí konve), zamíchány do TMR nebo podávány v napájecí vodě. Tato varianta se úspěšně používá již více než tři
roky na pokusném statku Hülsenberg.
Výhodou produktů Tirsana je navýšení příjmu krmiva krátce před
telením, menší nebezpečí vzniku ketózy, zvýšení mléčné užitkovosti
a konečně výrazně lepší start do laktace.
Plnou parou
do laktace
Výživa a krmení krav stojících na sucho je základem pro kvalitu
příští laktace. Cíle, které nejsou dosaženy, způsobují pokles užitkovosti a problémy látkové výměny v následující laktaci.
Stání na sucho slouží k regeneraci krav po laktaci a k přípravě na laktaci příští. Období stání na sucho má důležité cíle: dosažení správné
tělesné kondice (BCS = 3,5) a přizpůsobení látkové výměny na zvyšující
se potřebu energie a minerálních látek před otelením.
Zásobení vápníkem
Z minerálních látek stojí v popředí zásobení vápníkem a předcházení
vzniku mléčné horečky. Klasická cesta vede přes sníženou nabídku vápníku a s tím spojenou mobilizaci vápníku z tělesných rezerv. V tomto
případě je doporučován osvědčený Rindavital VK, krmivo s nízkým obsahem vápníku a bohaté na fosfor, doplněné vitaminy (především vitamin
E) a hodnotným betakarotenem. Rindavital VK se krmí poslední tři týdny
před otelením v dávce 150 g/den.
V 1. fázi stání na sucho by mělo být zohledněno odpovídající zásobení
vápníkem. Druhá novější varianta profylaxe s Rindavital VK Plus postrádá
Nový prémiový výrobek
Nejnovější prémiový výrobek – Tirsana 1312 – je balený v 0,5 l lahvích
a má také vysoký obsah vitaminu B12. Takto krmené krávy regenerují
velmi rychle.
Účinek výrobků Tirsana podporuje Rindavital C Plus. Ovlivňuje přeměnu mastných kyselin na glukózu, snižuje zatížení jater a uvolňuje
současně energii pro tvorbu mléka a pro procesy látkové výměny.
Tento mechanismus účinku nabízí rovněž Schaumann Energizer C
Plus. Kromě toho Energizer-výrobky podporují látkovou výměnu energie
přímo (propylenglykol, glycerin) a stimulují látkovou výměnu bachoru
(živé kvasinky, vitaminy). Energizer-výrobky jsou velmi chutné a mohou
být zvířatům přikrmovány samostatně.
Při telení je nutno zabezpečit včasný přísun tekutin a vyrovnání elektrolytické bilance. V tomto případě se osvědčilo dávkování Rindavital
Energietrunk. Krávy dostávají všechny důležité minerální látky a současně přijímají energii ve formě glukózy.
Pro přímou podporu látkové výměny vápníku se doporučuje opakované podání Schaumann Calci Plus, kromě vysoce využitelného vápníku
obsahuje důležité stopové prvky a vitaminy.
S inovativními výrobky pro suchostojné krávy lze optimálně zabezpečit start do laktace.
Dipl.- Ing. agr. Gregor Janknecht,
speciální poradce/ obchodní ředitel Statku Hülsenberg GmbH
1/11
7
Řízení stáda
Využít lépe potenciál dojnic
8
1/11
Schéma 1:Mléčná užitkovost – Hülsenberg
kg mléka/kráva/rok
12000
11000
10000
9000
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
8000
2001
Již dlouhou dobu praktikuje statek Hülsenberg 1-fázový způsob stání
na sucho. V posledních čtyřech týdnech před otelením dostávají i jalovice krmivo, které se předkládá kravám stojícím na sucho. Dlouhá léta
se používá k profylaxi mléčné horečky Rindavital VK Plus. Nově se již
dva roky v období stání na sucho krmí na zvíře a den ještě dávka 100 g
Rindavital C Plus.
Podíl objemného krmiva vztažený na sušinu byl ve všech třech letech
vyšší než 60 %. Množství jadrného krmiva na 1 kg mléka se pohybovalo
s cca 274 g na celkem dobré úrovni. Také efektivita krmiva (kg mléka
na kg přijaté sušiny) se ve sledovaném období neměnila a dosahovala
s 1,5 vynikající výsledek. Dřívější sledování na Hülsenbergu (schéma 4)
ukazují, že efektivita krmiva s hodnotou 1,4 v pozdějších úsecích laktace
2000
Stání na sucho
Efektivita krmiv
1999
V mnoha oblastech výroby mléka se pracuje s průměrnými hodnotami, u příjmu sušiny, u dojivosti, u klouzavého průměru stáda, u parametrů plodnosti, u počtu somatických buněk, u nákladů na krmiva,
u kvality krmiv. V mnoha případech se přistupuje tak, že se „výrazné
odchylky od průměru“ nezahrnují do hodnocení.
Využít lépe potenciál neznamená jen zvýšení užitkovosti, ale i optimalizaci mnoha dalších faktorů, např. zdraví vemene, plodnost, užitkovost
z objemného krmiva, efektivitu krmiv nebo také snížení veterinárních
nákladů. Efektivita krmiva ovlivňuje spotřebu krmiva na 1 kg mléka a tím
také náklady na 1 kg mléka. Pokud se rozhodnu, že chci zvýšit mléčnou
užitkovost, nesmím počítat s průměrnými náklady na krmiva, ale s mezními náklady. Otázka zní: Co stojí litr mléka navíc? Je navýšení mléčné
užitkovosti způsobeno především zvýšením užitkovosti v laktační špičce
nebo se zlepšila perzistence?
Na statku Hülsenberg se již mnoho let dojí podstatně více než 10 000
kg mléka a často i více než 11 000 kg (schéma 1). Ve srovnání s rokem
2008 se v posledních dvou letech zvýšila užitkovost o 600 kg, za poslední
rok na 12 003 kg mléka. Mléčná užitkovost v letech 2003/2004 měla
svou příčinu v systému dojení – v tomto období se dojilo třikrát denně.
1998
Problém průměrných čísel
1997
Vyplatí se využít potenciál krav nebo je potřeba počítat také s větším
množstvím problémů? Není možná příznivější dojit trochu méně mléka?
Takové jsou často otázky chovatelů dojnic. Jak může být podnik s vysokou užitkovostí ještě úspornější?
Ve které fázi se nadojí o 600 kg mléka navíc? Schéma 2 představuje
laktační křivky z minulých tří let, jsou tu zahrnuty krávy, které měly minimálně dvě laktace. Po cca 20 dnech jsou rozdíly patrné: Dojnice zásobené Rindavital C Plus jsou lépe připravené. Jejich denní užitkovost
v 50. dnu laktace byla cca o 3 kg vyšší. Tento rozdíl zůstává zachován
i v dalším průběhu laktace.
Jiná je situace u prvotelek. Jak schéma 3 dokládá, mléčná užitkovost
do 70. dne laktace je téměř identická, pak cca o 3 kg vyšší než výsledek
z roku 2008. V posledních dvou letech byla dosažena užitkovost 35 kg
mléka krátce před 50.dnem laktace a teprve po 200. dnu došlo k poklesu.
Tato vysoká perzistence vede k tomu, že prvotelky dávají na 300. dnu laktace o 5 kg mléka více. Především u prvotelek se nadojí zmíněných 600 kg
mléka navíc z velké části teprve ve 2. a 3. třetině laktace. To je ve fázi, ve
které je energetická bilance vyrovnaná nebo později dokonce kladná.
1996
Výsledky na statku Hülsenberg ukazují: podniky s chovem dojnic, které chtějí zvýšit užitkovost na vysokou úroveň, jsou velmi
úspěšné s ucelenými strategiemi.
VÝROBA MLÉKA
VÝROBA MLÉKA
Schéma 2:Laktační křivky hülsenbergského stáda, krávy
kg mléka
50
45
40
35
30
25
20
15
0
50
2008
100
150 200
250
dny laktace
300
2009 2010
350
400
Schéma 3:Laktační křivky hülsenbergského stáda, jalovice
kg mléka
40
2008
2009 2010
35
30
25
20
0
50
100
150 200
250
dny laktace
300
350
400
Schéma 4:Vliv dnů laktace na efektivitu krmiva
kg mléka / kg sušiny
2,3
2,1
1,9
1,7
1,5
1,3
0
50
100
2008
150 200
250
dny laktace
300
2009 2010
350
400
spadá do velmi příznivé oblasti. Pokud posuzujeme mléčnou užitkovost
na kg sušiny bez záchovné potřeby, pak se například na 300 dnů laktace
dosahuje ještě 1,9 kg mléka na 1 kg sušiny.
Pětkrát
100 000 kg mléka
Na statku Hülsenberg dosáhlo v roce 2010 pět dojnic životní užitkovost 100 000 kg mléka.
Náklady
Pro získání 600 kg mléka navíc bylo nutno investovat 12 € na krávu zkrmování Rindavital C Plus během celého období stání na sucho. U této
mléčné užitkovosti není nutné zohlednit záchovnou potřebu, dostáváme
pak, že se dojilo 2,15 kg mléka na kg sušiny. Jestliže vezmeme skutečně
vynaložené náklady na krmiva, pak potřebujeme na pokrytí nákladů,
při výnosu 30 ct na kg mléka, navíc celkem 57 kg mléka. Další výhody,
které Rindavital C Plus pro krávy a telata přináší, se zde nezohledňují.
Tato vysoká perzistence nepřichází sama od sebe. Každý zlom
v mléčné užitkovosti, ať už je příčinou špatný zdravotní stav vemene
nebo nedostatečná kvalita krmiv znamená, že se již ani po odstranění
problémů nedosáhne původní laktační křivky.
Zvýšení užitkovosti je pro statek Hülsenberg velmi rentabilní, i přes
výchozí vysokou úroveň užitkovosti i vyšší spotřebu krmiv. V současnosti
se zkrmuje produkt Rindavital VK C Plus, který je kombinací Rindavital VK
Plus a Rindavital C Plus, obsahuje nejdůležitější živiny z obou produktů.
Statek Hülsenberg potvrzuje: Vyplatí se vysokou užitkovost dále
zvyšovat. Přitom platí, využít ještě lépe potenciál, který je k dispozici.
Rozhodující není pouze absolutní výše užitkovosti. Na zřetel musí být
v rámci zvyšování užitkovosti brány rovněž další faktory jako kvalita krmiv, užitkovost z objemného krmiva nebo celoživotní užitkovost.
Dr. Leonhard Raab
Těchto vynikajících výsledků bylo možné dosáhnout díky dobré
šlechtitelské práci a samozřejmě odpovídajícímu řízení chovu a výživy zvířat (viz tabulka).
Kráva Cambridge mezitím stádo opustila. Krávy Argentinia a Cool
jsou opět březí a budou moci svou životní užitkovost nadále zvyšovat.
Zajímavé je rovněž, že celkem osm krav překročilo v poslední roční
uzávěrce životní užitkovost 80 000 kg mléka.
Dipl.-Ing. agr. Gregor Janknecht
Tab.:
Data užitkovosti pěti 100 000 kg krav na statku Hülsenberg
(stav: listopad 2010)
kráva
číslo
otec
OM
pořadí
životní
stáje
laktace užitkovost (kg)
Argentinia 1380 Luxemburg
Laban
8
119 028
Ashton
1404
Rudolph
Leadman
7
106 572
Cambridge 1487
Ubbo
Blackstar
6
106 609
Cheyenne 1531
Emerson
Rudolph
6
101 578
Cool
1536
Mtoto
Lasso
7
100 793
1/11
9
VÝROBA MLÉKA
Rindamin BP
Pufr pro krev
a bachor
Rindamin BP obsahuje speciální kombinaci tří vysoceúčinných
pufrujících látek, které účinně předchází překyselení. Výsledkem
je stálý příjem krmiva s konstantním množstvím mléka a stabilní
tučností mléka.
Pufrační systém v Rindaminu BP reguluje pH hodnotu krve a stabilizuje pH hodnotu bachoru. Použití tohoto speciálního minerálního krmiva se doporučuje v následujících situacích:
vysoký podíl kukuřičné siláže
velmi vysoká stravitelnost objemného krmiva
nízký obsah vlákniny < 11 % strukturované vlákniny
velmi krátká řezanka objemného krmiva
vysoké dávky vedlejších produktů s malou velikostí částic
vysoký podíl jadrného krmiva
nízký obsah tuku v mléce
krmné dávky s nižší sušinou
stres z vysokých letních teplot
Podle stupně překyselení se doplňuje 100 až 200 g na zvíře a den ke
stávající krmné dávce.
Výsledky z praxe
Zkrmování Rindaminu BP působí pozitivně na užitkovost (tabulka
1). V jednom zákaznickém podniku s 65 černostrakatými dojnicemi, při
užitkovosti stáda 10 700 kg mléka se zkrmovalo 150 g Rindaminu BP
na zvíře a den. Z nízkého obsahu tuku v mléce (tabulka 1) vyplývá, že
i při nižším podílu koncentrátu způsobovalo vysoce stravitelné objemné
krmivo v typické kukuřičné krmné dávce překyselení krav.
Rindamin BP zvýšil obsah tuku i bílkoviny v mléce při zachování
konstantního množství mléka. Přitom klesl počet somatických buněk
– výsledky ukazují, že překyselení bylo pomocí Rindaminu BP neutralizováno.
Především při stresu z vysokých letních teplot se doporučuje tento
přípravek zvířatům dávkovat. Již teplotu 25°C a 75 % vzdušnou vlhkost
vnímají dojnice jako stresující (graf 1).
Využití správného pufru pro Vaše zvířata Vám vysvětlí Schaumannodborný poradce přímo ve Vašem podniku.
Dipl.- Ing. agr. Stefan Neumann, Winnert
Graf 1:
Oblasti teplotního stresu pro krávy (podle Wierama, 1990)
teplota v °C
45
Tab. 1:
Výsledky ze zkrmování Rindaminu BP
Dávka 150 g Rindaminu BP pro krávu a den od 10/09, n = 65
08/09 09/09 10/09 11/09 12/09
Tuk
% 3,33
3,33
3,76
3,82
3,92
Bílkovina
% 3,41
3,49
3,56
3,55
3,52
Mléko
kg 30,8
29,2
30,7
31,3
30,6
Močovina
ppm 236
245
235
241
217
Počet somat. buněk
299
297
231
176
147
Podíl jadrného krmiva
%
35
32
Průměrná užitkovost stáda
10700 kg mléka
10
1/11
velmi významný stres
40
významný stres
35
lehký stres
30
bez stresu
25
25
50
relativní vlhkost vzduchu, v %
75
VÝKRM BÝKŮ
Rindamast
Přesvědčivé denní přírůstky
Schaumann-koncept pro výkrm býků má důležitý cíl: využít skryté
rezervy v užitkovosti účinným využitím krmiva pro zvýšení efektivity a hospodárnosti krmení. Vyšší denní přírůstky přináší vyšší
výnosy na ustajovací místo a rok.
Od odchovu býčků až po konec výkrmu – se specifickou kombinací
makroprvků a stopových prvků v jednotlivých výrobcích, stejně jako
vitaminy nabízí Rindamast – program vynikající doplněk výživy pro celou fázi výkrmu.
Úspěšný polní pokus
V rámci polního pokusu v podniku se 410 ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Osnabrück se zkrmovaly tyto produkty z řady Rindamast: Rindamast Basis Uni a Rindamast Uni Ass-Co.
V pokusu se vykrmovali býci hnědého skotu, rozděleni do dvou skupin
při stejných podmínkách ustájení a výživy. Jediný rozdíl mezi skupinami
byl v minerálním doplňku (tabulka 1).
Jedna skupina dostávala výrobek Rindamast Basis Uni, který je vybaven selenem využitelným v bachoru a v tenkém střevě. Druhé skupině
se zkrmoval Rindamast Uni Ass-Co, který je doplněn ještě sírou. Síra
podporuje fermentaci v bachoru díky podpoře růstu bakterií a zvýšení
stravitelnosti vlákniny. Výhodou v Rindamast Uni Ass-Co je také komplex účinných látek Ass-Co Ferm, který snižuje tvorbu kyseliny mléčné
v bachoru a přispívá ke stabilizaci pH hodnoty. Toto má velký význam
speciálně u krmných dávek bohatých na energii s nízkým obsahem
strukturované vlákniny – krmných dávek pro výkrm býků, kde se pH
hodnota bachoru pohybuje na hranici subklinické acidózy.
Tab. 1:
Složení krmné dávky (% sušiny)
kukuřičná siláž
suš. (%)
Výsledky
Všechna zvířata se před zahájením a po ukončení pokusu zvážila.
Zjištěný denní přírůstek u skupiny s Rindamast Basis Uni dosahoval vysoké úrovně 1258 g (graf 1). Ve skupině, kde se zkrmoval Rindamast Uni
Ass-Co byl naměřen denní přírůstek 1354 g. To znamená, že při stejných
podmínkách výživy bylo dosaženo o 7,6 % vyššího přírůstku živé hmotnosti. Toto významné zvýšení užitkovosti lze odvodit z efektivnějšího
zhodnocení krmiva, podmíněného vyšším růstem bakterií a stabilnější
pH hodnotou v bachoru.
Předcházející krmivářské pokusy potvrzují srovnatelné zvýšení denních přírůstků u býků ve vyšších hmotnostních kategoriích. Tabulka
2 uvádí další z výsledků popsaného polního pokusu. Na každých 100
gramů vyššího denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací místo
a rok o 40 až 50 €. Během trvání pokusu byl ve skupině s Rindamast Uni
Ass-Co zaznamenán stabilnější příjem krmiva.
Rindamast Uni Ass-Co má vliv na stabilnější až vyšší příjem krmiva, což
bylo ověřeno i v dalších podnicích pro výkrm býků, např. podnik s 300
ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Meppen. Podle vyjádření
vedoucího pracovníka tohoto podniku, jsou býci od začátku zkrmování
Rindamast Uni Ass-Co klidnější.
Základem pro hospodárný výkrm skotu s vysokou úrovní užitkovosti
je přizpůsobení krmné dávky potřebám zvířat. Schaumann – odborný
poradce je pro Vás v této otázce kompetentním partnerem.
Martin Grabow
Graf 1:
RINDAMAST
BASIS UNI
RINDAMAST
UNI ASS-CO
29
29
suš. (%)
46
46
starter 19/4*
travní siláž
suš. (%)
11
11
pivovarské mláto
suš. (%)
2,6
2,6
suš. (%)
4,8
4,8
doplněk 35/2**
ječmen
suš. (%)
3,8
3,8
minerální krmivo
suš. (%)
2,5
2,5
ječná sláma
suš. (%)
0,3
0,3
příjem krmiva
suš. kg/den
4,8
4,8
obsah živin
sušina
g/kg
526
526
N-látky
g
171
171
vláknina
g
144
144
strukturovaná vláknina
g
72
72
N-látky využitel. ve střevě
g
165
165
ME skot
MJ
11,44
11,44
vápník
g
13,8
13,8
fosfor
g
4,7
4,8
sodík
g
2,5
2,5
hořčík
g
2,8
2,8
* (jadrné krmivo pro odchov s 19 % N-látek a 11,2 MJ ME)
** (bílkovinné doplňkové jadrné krmivo s 35 % N-látek a 10,2 MJ ME)
Průměrné denní přírůstky v polním pokusu
g/den
1400
1354 g
1350
1300
1250
1258 g
1200
1150
RINDAMAST
Basis Uni
RINDAMAST
Uni Ass-Co
1100
Tab. 2:
Užitkovost ve výkrmu (doba výkrmu 82 dní)
Rindamast
Rindamast
Basis Uni
Uni Ass-Co
počet zvířat
39
38
počáteční ž. hmotnost
kg
156,23
159,92
konečná ž. hmotnost
kg
259,41
270,97
denní přírůstek
g
1258
1354
navýšení denního přírůstku
g
+ 96*
* na každých 100 g navýšení denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací
místo o cca 40 – 50 €/rok
1/11 11
Vzájomná dôvera slávi úspech
Výsledky firmy ZEMEDAR, s.r.o.,Poprad svedčia o tom, že holštajnské kravy sa dajú chovať aj pod Vysokými Tatrami
Za 3 roky spolupráce dosiahli veľký pokrok v kvalite krmív (hlavne
konzervovaných) až do tej miery, že dodávateľ poradenských služieb
ich chov prezentoval počas série odborných seminárov ako pozitívny
príklad toho, že aj v nepriaznivom roku a v neľachkých výrobných podmienkach je možné dorobiť špičkové krmivá a dosiahnuť nárast priemernej úžitkovosti stáda. Našimi hostiteľmi počas posledného februárového týždňa boli konateľ firmy ZEMEDAR, s.r.o., Poprad Ing. Ján Regec,
zootechnik firmy pán Peter Laskovský a poradca firmy SCHAUMANN
Slovensko Ing. Milan Nahálka.
Firma ZEMEDAR, s.r.o., Poprad vznikla v roku 1996 a začala hospodáriť v objektoch a na parcelách bývalého Štátneho majetku Stráže. Aj
napriek tomu, že hospodári pod Vysokými Tatrami, miera zornenia je vysoká (995 ornej pôdy z 1 300 ha pôdy poľnohospodárskej). To dovoľuje
pestovať trhové plodiny (ozimná repka olejka, ozimná pšenica, jarný
jačmeň, sadbové zemiaky) i krmoviny na ornej pôde (kukurica na siláž,
lucerna a trávy na ornej pôde). Základom podnikania firmy ZEMEDAR je
živočíšna výroba (produkcia mlieka a mäsa). Každé z odvetví chovu HD
má vlastné výrobné stredisko: dojnice sú sústredené v Poprade, dojčiace
kravy sú chované v stredisku Vlková. Vo Vlkovej chovajú aj dojné stádo
oviec (rôznopodielové krížence zošľachtenej valašky, cigáje a plemena
lacaune – 800 bahníc). Tamojšie stádo dojčiacich kráv (60 kráv) vzniká
na podklade dojníc holštajnského a slovenského strakatého plemena
prevodným krížením s plemenom charolais. V chove okrem inseminačných dávok využívajú aj plemenné býky z firmy Akron, Hrabušice. Z tejto
firmy kúpili aj 6 plemenných jalovíc. Ďalších 5 plemenných jalovíc kúpili
od partnerov z Českej republiky.
Nové maštale za 40 miliónov
Ako vraví pán Regec: „Neinvestovali sme 40 miliónov v starej mene pre
to, aby sme dojili tri či štyri tisíc litrov mlieka.“ Na kraji Popradu vyrástla
dvojica moderných objektov s veľkou svetlou výškou na báze oceľovej
konštrukcie s pevnou bočnou stenou do výšky 1,5 m. Výška pevnej steny
je väčšia ako sa v súčasnosti odporúča (0 – 60 cm). Predsa len v podhorí
Vysokých Tatier je nepredstaviteľná dolná i horná hranica spomínaného
intervalu. Výška bola zvolená aj vzhľadom na kohútikovú výšku dojníc,
teda aby pevná stena kryla väčšiu časť tela dojníc. Na zvyšnej časti steny
je zvinovacia plachta, ktorá je dvíhaná, resp. spúšťaná ručne. Prístup
Zľava Ing. Nahálka, Ing. Regec a pán Laskovský.
12
1/11
Ručné prihŕňanie poskytuje zootechnikom i obslužnému personálu lepšiu
možnosť kontaktu so zvieratami. V tomto prípade prihŕňa krmivo pán Laskovský. Nie je však vôbec výnimočné, keď túto službu pre dojnice vykonáva
aj sám konateľ firmy.
vzduchu a svetla (presvetlenie strechy maštalí) mal za následok zvýšenie
priemerného nádoja o 1 l. Plachty sú spúšťané už pri vonkajšej teplote
vyššej ako 0°C. Zvieratá znesú chlad, nemajú však radi vlhko a prievan.
Nielen dojnice, ale aj teľatá od veku 10 dní sú ustajnené s použitím
ležiskových boxov. Ich veľkosť je v maštali pre odchov mladého dobytka prispôsobená veku teliat. Tento systém presne zodpovedá odporúčaniam chovať zvieratá v jednom type ustajnenia celý život (nielen
produkčný). Pozitívny vplyv tohto prístupu vidieť na bezproblémovom
navykaní teliat, ktoré „nabehli“ na spomínaný systém ustajnenia už od
mala. Problémy boli skôr po presune jalovíc zo strediska Vlková.
Zvýšený komfort v objektoch bol spolu so zlepšením kvality krmív rozhodujúcim faktorom zvýšenia priemernej úžitkovosti i celkovej produkcie mlieka. To pomohlo aj kompenzácii zníženia nákupnej ceny mlieka
medzi rokmi 2008 a 2009. K pohode v maštali prispieva aj umiestnenie
dojárne v nej (eliminácia stresov pri presune).
Pre názornosť sme vybrali fotografiu ležiskových boxov v sekcii najmenších
teliat. Pre lepšiu predstavu o ich skutočnej veľkosti ich treba s výškou boxu
mliečneho kŕmneho automatu pre teľatá (vľavo).
CHOV SKOTU
je však dôležitejší obsah živín a hlavne ich dostupnosť. Darmo dorobíte
veľa zelenej hmoty, keď ju zvieratá nedokážu využiť. Prestarnutý porast
je chudobný na dusíkaté látky a časť z nich viazaná vo forme nevyužiteľnej pre zviera.
Celkový pohľad na maštaľ č.2, v ktorej sú ustajnené dojnice, kravy stojace
nasucho a vysokoteľné jalovice tesne pred pôrodom.
Výroba objemových krmív je prioritou
Limitujúcou podmienkou napredovania v chove dojníc bola podľa
slov pána Regeca zmena v prístupe k výrobe objemových krmív. Pozitívom bolo, že starostlivosť o ich kvalitu si vzal pod patronát sám konateľ
firmy. Prelom nastal pred 3 rokmi, keď ZEMEDAR začal spolupracovať
s firmou SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN). Jej zástupcom pre podtatranský región je Ing. Milan Nahálka. Pán Nahálka odporučil jednak rozšírenie portfólia pestovaných plodín (napr. o porasty
mätonohu na ornej pôde), ale aj rozšírenie výmery niektorých dovtedy
využívaných plodín (napr. lucerny). Radikálnou zmenou prešla najmä
starostlivosť o porasty krmovín na ornej pôde a ich následný zber a konzervovanie. Vďaka spolupráci s firmou SCHAUMANN dokázali tunajší farmári, že aj v oblasti priamo v podhorí Vysokých Tatier je možné efektívne
chovať aj červenú varietu holštajnského dobytka. Na to, aby dokázali
z porastov krmovín vyťažiť čo najviac, potrebovali zaviesť monitoring ich
zloženia v odporúčaných štádiách zberu. Poznanie skutočného zloženia
porastu a hlavne dynamiky zmien (a hlavne jej rýchlosti) v tomto čase
utvrdilo manažment firmy v tom, že pre dosiahnutie vyššej produkčnej
účinnosti objemových krmív, ktorá je nevyhnutnou ekonomickej efektívnosti produkcie mlieka a mäsa, je potrebné zberať porasty v skorších
štádiách. To umožňuje zvýšiť počet kosieb lucerny z 3 na 4 ročne pri
minimálnom znížení objemu pozberanej zelenej hmoty, ale vyššej produkcii stráviteľných živín. Pri výrobe konzervovaných objemových krmív
Vlastný štartér pre teľatá.
Prežili aj vďaka zlepšeniu kvality krmív
Tá im totiž pomohla zvýšiť produkciu mlieka pri zachovaní počtu dojníc v stáde. Kým v roku 2008 nadojili 693 000 l mlieka, o rok neskôr to
bolo už 983 000 l. Vlani prekročili hranicu 1 milióna l o 36 000 l. Vďaka
zvýšeniu úžitkovosti nebol pokles celkových príjmov z predaja mlieka
tak výrazný. Kým v roku 2008 zinkasovali pri priemernej nákupnej cene
0,323 €/l za mlieko 224 125 € o rok neskôr bol pri výrazne nižšej priemernej nákupnej cene (0,213 €/l) ročný príjem za mlieko 209 786 €. Po
miernom zlepšení nákupnej ceny mlieka v roku 2010 (0,277 €/l) stúpli
tržby na 287 227 €.
Pre názornosť uvádzame vývoj priemernej úžitkovosti kráv v rokoch
2008 – 2010 (5816 – 6913 – 7 801 kg mlieka). Podľa slov Ing. Regeca
treba za zlepšením vidieť v prvom rade zodpovedný prístup ku kvalite
objemových krmív. Na druhej strane však tamojšie dojnice dostali vždy
aj tie komponenty, ktoré v iných podnikoch „vysadili“ najmä v časoch
extrémne nízkych nákupných cien mlieka. „My sme naším kravám dávali
do kŕmnej dávky sójový a repkový šrot aj v čase keď sme za mlieko dostávali len 5,21 Sk/l (0,173 €/l),“ dodáva konateľ firmy ZEMEDAR.
Treba zlepšiť kvalitu trvalých trávnych porastov
To je jedna z najväčších spoločných výziev pre firmy ZEMEDAR
a SCHAUMANN. Pôvodné v podstate nekultúrne porasty treba jednak
zveľadiť prísevom a tiež je potrebné aj v tejto oblasti sústrediť sa na
skoršie termíny zberu. Kým prvý krok bude trvať dlhšie, druhý krok, t.j.
skorší termín zberu by chceli vyskúšať v Poprade už tento rok. Aj v tejto
oblasti si podľa slov Ing. Regeca sľubujú veľa od podrobnejšieho monitoringu porastov TTP. Konateľ firmy aj napriek vlaňajšej veľmi dobrej
kvalite konzervovaných bielkovinových krmív nie je spokojný na 100 %.
„Predvlani to bolo tak na 50, vlani na 90 a dúfam, že tento rok to bude už
na 100 %“, dodáva. Ing. Nahálka vie, že mu môže dôverovať. Vie, že páni
Regec a Laskovský si stoja za slovom a že urobia maximum preto, aby
dojnice vo firme ZEMEDAR dostali na kŕmny stôl to najlepšie. Na základe
3-ročných skúseností konštatuje bezproblémovú spoluprácu a hlavne
dôveru, na základe ktorej postupne zavádzali spomínané zlepšenia vo
výrobe objemových krmív. Vynaložené úsilie bolo korunované úspechom. Preto nám nezostáva nič iné len držať palce aj tento rok a veriť,
že táto dvojstrana sa stane inšpiráciou aj pre ďalších farmárov.
Snímky: Marián Dukes a MVDr. Tomáš Mitrík, PhD.
Celkový pohľad na modernú maštaľ pre dojnice.
1/11 13
Ukážková
symbióza rastlinnej
a živočíšnej výroby
Spolupráca RDP Most pri Bratislave a firmy SCHAUMANN Slovensko
priniesla ovocie v podobe kvalitných krmív
Ich vzájomná spolupráca začal pre 4 rokmi. Od silážovania lucerny
sa dostali postupne ku kompletnému programu poradenstva vo výžive v chove dojníc. Jedným z najväčších spoločných úspechov je 11.
miesto v celoslovenskej holštajnskej TOPke, ktorú v novembri minulého
roku zverejnila Slovenská holsteinská asociácia. Na tejto dvojstrane
vám predstavujeme zohratú dvojicu – RDP Most pri Bratislave a firmy
SCHAUMANN Slovensko. Našimi sprievodcami boli predseda družstva
Ing. Rudolf Horváth a hlavná zootechnička Ing. Viera Glasnáková. Zo
strany firmy SCHAUMANN Slovensko nás sprevádzal odborný poradca
Ing. Peter Labuda.
Vyvážený vzťah rastlinnej a živočíšnej výroby
je základom fungovania Roľníckeho družstva podielnikov v moste pri
Bratislave. Podľa slov jeho predsedu Ing. Horvátha je dôležitá rovnováha
oboch základných zložiek poľnohospodárskej prvovýroby. Rastlinná výroba však musí okrem krmovín produkovať také komodity, aby zisk z nej
dokázal saturovať momentálne nepriaznivú situáciu na trhu s komoditami živočíšnej výroby. Aj preto už viac ako 10 rokov na poliach svojho
chotára pestujú tvrdú pšenicu (s výnimkou ostatného roka aj ako osivo).
Jej výmera sa pohybuje dlhodobo medzi 450 a 500 ha, čo predstavuje
značný podiel z celkovej výmery 1270 ha.
V tunajšom chotári je cca 300 ha pôd so štrkovým podložím s hĺbkou
podzemnej vody až do 8 m. Tie sa nehodia na pestovanie trhových plodín. Zato sú domovskými parcelami pre krmoviny (lucerna a kultúrne
trávy) dorábané pre stádo holštajnského dobytka (základ 280 dojníc)
a dojčiacich kráv plemena charolais (základ tvorí 20 kráv). Na kvalitnejších pôdach sa zas pestujú porasty kukurice na siláž a jarné miešanky.
Živočíšna výroba sa rastlinnej „revanšuje“ zásobovaním pôdy maštaľným
hnojom. Tento cenný zdroj živín si pochvaľujú tunajší agronómovia, ktorí
sa museli v nedávnej minulosti uspokojiť výlučne s hnojovicou. To však
nerobilo v pôde „dobrotu“. Podľa slov Ing. Horvátha boli pôdy spečené
a mali nedostatok organickej hmoty. Ustajňovacia technológia s použitím slamy je síce drahšia a na prevádzku náročnejšia, podľa slov Ing.
Horvátha má však výhody aj vo väčšej pohode zvierat v maštaliach.
nízky obsah tuku (okolo 3,1 %). V roku 2007 však došlo vplyvom nekvalitných objemových krmív k poklesu obsahu tuku v mlieku. Túto situáciu
bolo treba riešiť. Vtedy tunajším družstevníkom podala pomocnú ruku
firma SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN), konkrétne Ing.
Peter Labuda, prostredníctvom ktorého sa počas prvého roka spolupráce podarilo radikálne zlepšiť kvalitu lucernových siláží v podniku.
Podľa slov Ing. Labudu tunajší pracovníci pochopili, že ak chcú dorobiť
kvalitné krmivo na celý rok, musia bezpodmienečne dodržiavať technologickú disciplínu. Jej súčasťou je spoločné posudzovanie vhodnosti
porastov zootechnikmi a agronómami priamo na parcelách (samozrejmosťou je prítomnosť pána Labudu už od tohto okamihu), cez navážanie
hmoty do jamy, jej utláčanie (aj tu majú k dispozícii upravené kolesá so
železničných vagónov). Dôležitou súčasťou celého procesu silážovania
sa stali rozbory obsahu sušiny silážovanej hmoty (6 až 7-krát denne).
Samozrejmou súčasťou úspechu je používanie kvalitných silážnych konzervantov, v tomto prípade radu Bonsilage.
Jednou z najdôležitejších zmien v procese silážovania lucerny bol
skorší termín zberu. V Moste pri Bratislave zvykli silážovať lucernu pri
45 – 50 %-nom obsahu sušiny. Mali ny to však dôvod. Lucerna na tamojších pôdach so štrkovým podložím mávala vyšší obsah popolovín, ktoré
zvyšovali stupeň proteolýzy bielkovín krmoviny. Tomu sa dalo zabrániť
práve vyšším obsahom sušiny. Malo to však aj odvrátenú stranu. Silážovaná hmota s vyšším obsahom sušiny síce nepodliehala proteolýze,
následkom karamelizácie (Maillardova reakcia) sa v nej však vytvárali
komplexy látok, ktoré znižovali dostupnosť živín (najmä dusíkatých látok).
Skoršia kosba lucerny pri nižšom obsahu sušiny (do 35 %) dala základ pre
vyšší obsah dusíkatých látok a tiež ich lepšiu stráviteľnosť pre dojnice.
Spomínané opatrenia rezultovali v prvom roku spolupráce do 3-litrového nárastu priemernej dennej úžitkovosti na dojnicu po otvorení
silážnej jamy z prvej kosby lucerny.
Prvý rok lucernová siláž
Teľaťá a neskôr aj ostatné kategórie HD
V Moste pri Bratislave mali podľa slov našich sprievodcov dlhodobo
vysoký obsah tuku v mlieku (nad 4,2 %). Problémom však bol pomerne
Po úspešnej spolupráci pri výrobe lucernových siláží sa Ing. Glasnáková rozhodla rozšíriť spoluprácu s firmou SCHAUMANN aj v oblasti
Tab. č.1: Príklady kŕmnych dávok pre jalovice a kravy.
Kategória
Jalovice
Jalovice
3 – 8 mesiacov
do 8 mesiacov
Kukuričná siláž
4
4
Lucernová siláž
6
6
Jačmenná siláž
–
–
Seno trávne
1
1
Kŕmna zmes
2
2 – 2,5
Repné rezky
–
–
CCM
–
–
14
Predseda RDP Most pri Bratislave Ing. Rudolf Horváth.
1/11
Jalovice
nad 8 mesiacov
3
10
9
2
–
–
–
Dojnice
nad 25 kg mlieka
19
12
5
0,7
8,5
3
3,5
Dojnice
Nasuchostojace
pod 25 kg mlieka
kravy
18
4
12
9
9
15
1
4
5,5
–
5
–
2,5
–
Príprava
na pôrod
18
2
6
1,5
4
–
–
CHOV SKOTU
odchovu teliat. Tu sa veľmi dobre osvedčili mliečne náhradky KALBIMILCH BASIC z ponuky firmy SCHAUMANN a štartérová vločkovaná
TKŠka. Teľatá aj vďaka nej lepšie „naštartujú“ svoj rast. Intenzívny rast
(samozrejme, jalovíc, keďže býčky predávajú vo veku 2 týždňov). Pokračuje prakticky až do veku 8 mesiacov, keď z ich kŕmnej dávky vymizne
jadrové krmivo. Odvtedy je základom ich „jedálnička“ lucernová siláž,
jačmenná siláž, kukuričná siláž a seno.
Vďaka dobre naštartovanému rastu dosahujú jalovice veľmi dobré
„objemové, výškové i hmotnostné parametre“, čo ich umožňuje po prvýkrát pripustiť už vo veku 13 mesiacov. Priemerný vek pri otelení je
podľa prepočtov pani Glasnákovej na úrovni 24 mesiacov. Priemerné
medziobdobie v stáde sa pohybuje na úrovni 420 dní.
Voľná pôrodnica vznikla rekonštrukciou teľatníka. Jej súčasťou je aj malá
dojáreň v dvoma stojiskami.
Stádo charolais ašpiruje na šľachiteľský chov
Na počiatku súčasného stáda plemena charolais bolo 15 jalovíc dovezených priamo z Francúzska pred 5 rokmi. V súčasnosti sa stádo rozrástlo
na 20 kráv, pričom podľa slov výkonného riaditeľa zväzu chovateľov
mäsového dobytka na Slovensku Ing. Jozefa Poláčka ide o veľmi cenný
genofond, ktorý bude po udelení štatútu šľachtiteľského chovu viac než
vítaným spestrením ponuku plemenných býkov v rámci Slovenska.
Zvieratá tunajšieho stáda majú veľmi dobrý telesný rámec (kravy majú
ž. hm. okolo 900 kg) i rastové parametre (priemerný denný prírastok čistokrvných býkov vo výkrme sa pohybuje medzi 1 600 a 1 700 gramami).
Súčasťou tohto stáda sú aj krížence s holštajnským plemenom, ktoré
vznikajú na podklade prvostupňových kríženiek holštajnských dojníc
s vlastným plemenným býkom plemena charolais (toho využívajú na
pripúšťanie dojníc po druhej neúspešnej inseminácii).
Stádo dojčiacich kráv plemena charolais v zimovisku.
Základom tímu firmy SCHAUMANN sú špičkoví odborníci
Ako nám prezradila Ing. Glasnáková, spočiatku hľadela na Ing. Labudu s nedôverou. Zdal sa jej príliš mladý na to, aby mali odporúčania
z jeho úst svoju váhu. Štyri roky spolupráce s ním ju však presvedčili,
že vo firme SCHAUMANN zamestnávajú výhradne „fachmanov“, ktorí
k špičkovým produktom firmy pribalia aj adekvátny poradenský servis.
Ich prvoradou snahou je pomoc farmárom. Podľa prezentovaných výsledkov je možné konštatovať, že v prípade spolupráce s RDP Most pri
Bratislave sa táto snaha stretla s úspechom. Veľký podiel na úspešnej
spolupráci s firmou SCHAUMANN má aj špeciálny poradca pre chov HD
a odborný vedúci tímu poradcov firmy SCHAUMANN Ing. Marián Nagy,
hoci vo firme pôsobí necelý rok.
Pohľad do výrobne kŕmnych zmesí.
Ing. Glasnáková a spolu s Ing. Labudom počas kontroly kŕmnych dávok
dojníc.
Vlani sa podarilo zasilážovať prvú kosbu včas (aj vďaka dodržaniu technologickej disciplíny i troche šťastia). Aj vďaka tomu prevyšuje obsah NL v nej
(22 % v sušine) celoslovenský priemer (16 %).
Snímky: Marián Dukes
1/11 15
Odchov selat
Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma
PROČ
Podpora výživy větších vrhů.
Trénink enzymatického systému malých selat.
Příprava selat na příjem pevných krmiv.
Odstavené sele může samostatně přijímat krmivo,
snižuje se nebezpečí kompenzačního žraní.
Úleva pro prasnici, nižší ztráty živé hmoty během laktace.
S příkrmem
pro lepší start
Úspěšní producenti selat stojí vždy před výzvou, jak beze ztrát
odchovat velké vrhy selat.
Prasnice nemůže všechna selata optimálně zásobit mlékem, i když
je k dispozici dostatečný počet struků. Každý podnik individuálně musí
dojít k rozhodnutí, jestli je pro něj rentabilní odchov selat bez matky
pomocí automatu. Intenzivní příkrm selat od druhého dne života zlepšuje výsledky v užitkovosti velkých vrhů. Velký počet selat odstavených
na prasnici a rok lze dosáhnout pouze cílenou strategií výživy a řízení.
Množství mléka prasnice závisí především na stádiu laktace. Přirozený
průběh laktační křivky vykazuje v prvních týdnech pozvolný nárůst. Ve
třetím týdnu je dosaženo maxima. U velkých vrhů může dojít především
v prvních dnech života k deficitu. Intenzivní příkrm od prvního dne života je proto základ úspěšné a bezeztrátové produkce selat.
Bi-Lactal Dessert a Bi-Lactal Plasma se výborně hodí pro cílenou strategii výživy v první třetině laktace. Varianty odchovu popsané dále využívají výhody těchto výrobků.
Nový „zákusek“ pro selata
Bi-Lactal Dessert je vhodný právě pro příkrm velkých vrhů. Krémovitou mléčnou kaši přijímají selata velmi ráda a může být nabízena již
od prvního dne života. Mléko prasnice je účinně doplněno, což zvyšuje
přežití novorozených selat především během často kritických prvních
dní života. Producenti selat profitují z vyššího počtu odstavených selat
na prasnici a rok, stejně jako z vysoké hmotnosti při odstavu a vyšší užitkovosti v odchovu. Spolehnutí se na automaty (umělá prasnice) zvyšuje
také hygienický status.
Výsledky z praxe dokládají o 14 % vyšší přírůstek vrhu u selat přikrmovaných Bi-Lactal Dessert (schéma). Zpětné informace z podniků popisují,
jak již bylo řečeno, vysoký příjem mléčné kaše a vitalitu selat.
Díky tomuto speciálnímu doplňku se realizuje vysoký příjem sušiny
a energie, přechod na suché krmivo je jednodušší. Probiotikum Bonvital
stabilizuje zdraví střevní sliznice malých selat.
Mléčná krmná směs pro umělé prasnice
Používání napájecích automatů – umělých prasnic má za cíl zvýšit
nejen počet odchovaných selat, ale zajistit také jejich rovnoměrný vývoj
a uspokojivé hmotnosti při odstavu. Pro úspěšný odchov bez matky
od třetího dne života se výborně hodí Bi-Lactal Plasma. Tato tekutá
mléčná krmná směs je vhodná do téměř všech na trhu běžných automatů – umělých prasnic. Mléčná krmná směs obsahuje vysoce stravitelné mléčné bílkoviny a tuky stejně jako
Schéma: BI-LACTAL DESSERT přináší
krevní plazmu a specio 14 % vyšší přírůstek vrhu
fické imunoglobuliny.
kg přírůstek ž. hmot. / den / vrh
Kromě kyselin obsahuje
2,6
2,51
i probiotikum Bonvital.
2,5
Všechny komponenty
2,4
+14 %
podporují zdraví ve
2,3
2,20
střevech a imunitní
2,2
odolnost.
2,1
2,0
16
Kontrola
1/11
BI-LACTAL DESSERT
Úspěšné přikrmování v době kojení
M. Sc. agr.
Henrike Kaack
JAK
Tekuté nebo kašovité produkty zamíchat s teplou vodou,
zabránit hrudkovatění.
Krmivo nabízet několikrát denně čerstvé a teplé.
Krmivo nabízet ve větších plochých miskách.
Jednou denně nechat vyžrat žlaby do čista.
Nesežrané krmivo ze žlabů odstranit.
Volný přístup k čerstvé vodě.
Nabídnout elektrolyty jako profylaxi průjmů.
Zkušenosti s používáním mléčných krmných směsí
Schaumann ve VOD Lidmovice.
VOD Lidmovice chovají cca 300 prasnic základního stáda na třech
farmách a mají vlastní rozmnožovací chov pro produkci prasniček
na obměnu vlastního stáda. Hlavní zootechnička paní MVDr. Straková má dlouhodobé zkušenosti s používáním mléčných krmných
směsí pro selata. Bez používání mléčných náhražek by v tomto podniku nemohlo být dosaženo kvalitních výsledků v odchovu selat.
V roce 2009 vyzkoušeli v Lidmovicích mléčné směsi od firmy Schaumann ČR s.r.o., a to řadu Bi-Lactal Super a vzhledem k výborné kvalitě a rozumné ceně ji začali používat na všech farmách. Od dubna
roku 2010 pak používají i nový produkt Bi-Lactal Plasma. Jak paní
doktorka sama říká, Bi-Lactal Plasma je používán především na porodně u vrhů, kdy prasnice má nedostatek mléka, u více početných
vrhů a pro všechna selata s nižší porodní váhou. Bi-Lactal Plasma
podávají selatům již 24 hodin po narození, a to po dobu 3 až 5
dnů a poté dle potřeby přecházejí na Bi-Lactal Super s prestarterem
Schaumann. Bi-Lactal Plasma také dále krmí všem velmi slabým
selatům po odstavu a to po dobu cca 5 dnů jako doplněk ke kompletní krmné směsi pro selata. Pro zlepšení kondice některých selat
se v Lidmovicích také osvědčilo přikrmovat selatům po odstavu cca
4 – 5 dnů Bi-Lactal Super. Selata obě mléčné krmné směsi velice
dobře přijímají a hlavně pak Bi-Lactal Plasma, při jehož používání
nebyl zaznamenán žádný průjem či jiné zdravotní a zažívací potíže.
V Lidmovicích si chválí také výbornou míchatelnost (rozpustnost)
obou produktů a jejich trvanlivost. Používání Bi-Lactalu Plasma přineslo VOD Lidmovice navýšení váhy selat při odstavu o 0,6 kg na
sele, velice vyrovnaná selata při odstavu a hlavně snížení ztrát selat
na porodně o celých 50 %.
Je pravda, že krmení mléčných náhražek přináší na jedné straně
zvýšení nákladů, ale na straně druhé zvýšený ekonomický přínos.
Konkrétně v případě Lidmovic je náklad cca 16 000,- Kč měsíčně.
Produkce živě narozených selat je 500 měsíčně a při ztrátách na
porodnách a předvýkrmu, které činily 25 % odcházelo do výkrmu
375 selat. Používání Bi-Lactalu ale přineslo snížení ztrát na 12,5%.
V současné době tedy v Lidmovicích odchází 440 selat do výkrmu,
což je o 65 selat více. Každé odstavené sele na víc přináší chovateli
cca 1 000,- Kč zisku navíc, v případě Lidmovic to pak je 65 000,- Kč
měsíčně a po odečtení navýšených nákladů je přínos 49 000,-Kč
měsíčně.
Z výše uvedeného vyplývá, že pro Lidmovice byla sázka na krmení produktů Bi-Lactal Super a Bi-Lactal Plasma jednoznačně
přínosem.
PRASNICE
Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost
Hospodářský úspěch produkce selat je velkou měrou závislý na
počtu prodaných selat na prasnici a rok. Schaumann nabízí pro
všechny fáze krmení prasnic individuální řešení.
Tento parametr je i v tomto, pro produkci selat, hospodářsky špatném
období rozhodující při určení výrobních nákladů. Náklady na krmiva
pro prasnice a selata tvoří hlavní podíl variabilních nákladů. Nízká cena
krmiva popř. nízké náklady mohou čistě početně snížit výrobní náklady.
Tato skutečnost má opodstatnění pouze, pokud zůstane stejná úroveň
užitkovosti. Zhoršením užitkovosti se z „levného“ krmiva může velmi
rychle stát „drahé“ krmivo.
Dnes není ojedinělé odstavovat 28 a více selat na prasnici a rok. Moderní, plodné genotypy takovou užitkovost dosahují. Důležitým faktorem pro hospodárný odchov selat je nejen počet odstavených selat,
ale i hmotnost při odstavu a vyrovnanost zvířat. V této souvislosti má
největší význam výživa prasnic odpovídající fázi užitkovosti a zdravotní
stav prasnic.
Schaumann-koncept výživy nabízí inovativní a efektivní výrobky pro
všechny produkční fáze vysokoužitkových prasnic. Probiotikum Bonvital
je jako garant užitkovosti, zdraví a jistoty základním kamenem všech
výrobků. Účinnost Bonvital na užitkovost byla potvrzena v mnohých
pokusech nezávislých institutů.
Minerální krmiva pro prasnice
Linie SCHAUMAPHOS splňuje všechny požadavky na zásobení prasnic minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými látkami s cíleným
zaměřením na užitkovost.
Linie SCHAUMALAC je v praxi ověřená řada výrobků splňující vysoké
požadavky na užitkovost. V jednotlivých fázích produkce jsou prasnice
optimálně zásobené minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými
látkami. Výsledkem jsou výborné výsledky v reprodukci a odchovu selat.
SCHAUMALAC PROTECT nabízí kombinaci Bonvital s mastnými kyselinami se středně dlouhým řetězcem (MCFA). Zlepšuje se zdravotní stav
(střevní trakt a organismus) a vytváří se základ pro nejvyšší užitkovost.
Organicky vázané stopové prvky s vysokou využitelností v kombinaci
s odpovídajícím vybavením účinnými látkami a vitaminy zajišťují vysoký
výkon metabolismu. Výsledkem jsou rychlé porody, vysoká mléčná užitkovost a nízké ztráty živé hmoty během laktace. SchaumaLac Protect je
cílená a inteligentní kombinace užitkovosti a zdraví.
SCHAUMALAC Z-AF doplňuje energii a účinné látky, neboť již před
porodem se rozhoduje o užitkovosti kojících prasnic. SchaumaLac Z-AF
se výborně hodí pro zvýšení kvality krmné směsi pro březí nebo kojící
prasnice popř. k sestavení speciálního přípravného krmiva na porod.
Vytváří základ pro nejvyšší mléčnou užitkovost, zdraví a dobrou kondici
prasnic.
Zkrmováním SchaumaLac Z-AF se podařilo v mnoha úspěšných podnicích produkujících selata zvýšit příjem krmiva prasnic, zlepšit konzistenci výkalů, minimalizovat výskyt MMA a stimulovat tvorbu a spouštění
mléka. Významně se zvýšila vitalita selat a prasnic.
SCHAUMA OMNI-S je nový výrobek, který může díky vysokému obsahu kvalitního lososového oleje pozitivně ovlivnit mnoho fyziologických parametrů. Kombinace s funkční lignocelulózou působí příznivě na
zdraví ve střevě. Schauma Omni-S se s úspěchem používá v kritických
fázích (příprava na porod, laktace, odstav až zapuštění).
Z praktických podniků jsou potvrzeny tyto výhody: vitálnější selata,
menší výskyt poporodních onemocnění, menší ztráty selat během
mléčné výživy, intenzivnější projevy říje, vyšší procento zapuštěných.
Schauma Omni-S je hodnotná podpora výživy zaměřená na vysokou
užitkovost a zdraví prasnic.
Dr. Martin Rimbach
1/11 17
PRASNICE
Fit do laktace
V období prašení prožívá prasnice stresovou situaci. V této fázi je
nutno přísně dbát na výživu a krmení!
Krmivo musí především podporovat vitalitu a zdraví prasnice, řídit
cíleně její látkovou výměnu a zabezpečovat optimální porodní hmotnost selat.
Ustájení prasnic do porodních kotců by mělo být provedeno v klidu,
minimálně 5 dní před očekávaným termínem porodu. Osprchování prasnice a důkladné vyčištění a dezinfekce porodny je základ pro vysokou
užitkovost. Tato opatření lze jednoduše provádět především u turnusového systému.
V posledním týdnu březosti rostou plody enormním způsobem –
může to být až 100 g za den. Speciální přípravné krmivo na porod nabízí
vysokou koncentraci živin (min. 13 MJ ME a 9 g lysinu na kg). Nadměrná
redukce denní dávky krmiva během delšího časového úseku, často sledováno u pozdních prašení, vede k nedostatkům v zásobení potřebnými
živinami. Riziko poruch látkové výměny u prasnic stoupá.
Přípravné krmivo na porod
Následkem jsou nižší porodní hmotnosti selat a prasnice vysílené
a oslabené prodlužovaným porodem. Přípravné krmivo nebo SchaumaLac Z-AF jako topdressing má v této fázi pozitivní účinek na látkovou
výměnu a zlepšuje zásobení energií a živinami.
Přípravné krmivo se zkrmuje cca. 5 – 7 dní před porodem až 2 – 5 dní
po porodu. SchaumaLac Z-AF je vhodný jako doplněk energie a účinných látek ve speciálním přípravném krmivu na porod nebo jako topdressing pro zvýšení živinové úrovně směsí pro březí a kojící prasnice.
V poslední třetině březosti je rovněž doporučován Schauma Omni-S.
Obsažené omega-3-mastné kyseliny podporují neuronální vývoj selat.
Novorozená selata jsou aktivnější a cílevědoměji hledají mléčnou žlázu.
SchaumaLac Z-AF a Schauma Omni-S je velmi účinná kombinace pro
přípravné krmivo před porodem. Podniky ve svých zkušenostech hovoří
o lepším a především kontinuálním příjmu krmiva po oprašení. Obsažená funkční lignocelulóza podporuje zdraví střevní sliznice.
Po porodu onemocní stále mnoho prasnic klasickým MMA-komplexem (zánět mléčné žlázy, zánět dělohy a nedostatek mléka). Častými
příčinami jsou nepříznivé podmínky ustájení, např. příliš studené stáje,
průvan, nedostatečná hygiena především během porodu. Nedostatky
ve výživě, především nízký obsah vlákniny a nevyvážené zásobení minerálními látkami, podporují toto polyfaktoriální onemocnění.
18
1/11
Kritické jsou také zácpy krátce před porodem, které jsou doprovázené zvýšeným příjmem bakteriálních jedů ze střev a potlačením tvorby
mléka. To vše vede ke snížení hmotnosti při odstavu a vyšším ztrátám
selat. K pozdějším následkům MMA-onemocnění se počítá zhoršená
plodnost v následných vrzích. Účinné látky v SchaumaLac Z-AF pomáhají
předcházet zácpám a zvyšují schopnost dělohy „odpovídat“ na hormon
oxytocin (děložní kontrakce).
I při vysoké úrovni užitkovosti lze se SchaumaLac Z-AF docílit ještě
dalších zlepšení. Pouze vitální selata a zdravé prasnice schopné podávat
vysokou užitkovost jsou základem pro rentabilní a úspěšnou produkci
selat.
Zásobení vápníkem
U vysokobřezích prasnic je kladen také důraz na zásobení vápníkem.
V rámci zákonných předpisů musí krmná směs pro březí prasnice do
dvou týdnů před oprašením obsahovat 8 % vlákniny v sušině. To znamená: Koncentrace energie klesá a při vysokých dávkách krmiv bohatých na vápník, jako např. cukrovkové řízky, stoupá obsah vápníku ve
směsi. Rozhodující není obsah vápníku ve směsi, podstatnější je celkový
denní příjem vápníku.
Aby bylo v termínu porodu k dispozici dostatečné množství volného
vápníku, docházelo ke kontrakcím dělohy a tvořilo se mléko, nesmí vysokobřezí prasnice přijímat vysoké dávky vápníku. Pro příjem vápníku se
od 85. dne březosti doporučuje 20 až 25 g Ca na prasnici a den. Toto platí
pro prasničky i prasnice stejně. Pomocí vhodného minerálního krmiva
lze obsah vápníku v krmné směsi pro březí nastavit podle požadavků.
Přípravné krmivo na porod a SchaumaLac Z-AF umožňují cílenou regulaci hospodaření s kyselinami a zásadami před porodem, stimulaci
látkové výměny vápníku pro rychlý průběh porodů a správnou tvorbu
mléka. Komponenty okyselující moč obsažené v SchaumaLac Z-AF snižují zatížení moči bakteriálními kmeny a také výskyt onemocnění – jako
např. MMA-komplex.
Příjem vody
Pro zdravý start do laktace má velký význam rovněž dostatečný příjem
vody v době prašení. Kolíkové napáječky jsou nedostačující. Prasnice
by měly mít v době prašení vodu k dispozici přímo ve žlabu. Dostatek
vody v této fázi pomáhá vyloučit močí odpadní produkty metabolismu
a vymýt dobře močový měchýř. Močové cesty jsou tak ochráněné před
infekcemi a s tím spojenými onemocněními.
M. Sc. agr. Henrike Kaack,
Dr. Martin Rimbach
VÝŽIVA PRASAT
Výkrm prasat
Dobré výsledky s řepkovým
extrahovaným šrotem
Zkrmování řepkového extrahovaného šrotu (RES) prasatům bylo
vždy problematické z důvodu zastoupení antinutričních látek – kyseliny erukové a glukosinolátů.
Kyselina eruková nehraje u nových odrůd již žádnou roli, glukosinoláty
jsou zastoupeny stále, i když většinou v nízkém množství. Vědecky je
potvrzeno, že v celkové krmné dávce prasat může být 1,5 – 2 mmol glukosinolátů / kg krmné směsi. V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné obsahy
glukosinolátů, v roce 2008 v RES jen cca 7 mmol/kg, což by umožňovalo
podíl RES až 20 % v celkové krmné dávce.
Tabulka 1 obsahuje výsledky německého řepkového monitoringu
z pohledu využití ve výživě a dokládá, že se RES stal v průběhu let velmi
stabilním a na obsah živin konstantním krmivem.
RES ve srovnání se sójovým extrahovaným šrotem obsahuje o cca
10 % méně dusíkatých látek a o cca 8 g méně lysinu na kg. Většina
esenciálních aminokyselin je také hůře stravitelná než u sójového šrotu.
Pokud tyto rozdíly ve výpočtu krmné dávky zohledníme a vyrovnáme
pomocí jiných komponentů, přesto RES zůstává vynikajícím bílkovinným
krmivem pro prasata.
Výhody
Tyto výhody potvrzují pokusy provedené v nedávné minulosti ve vědeckých a výzkumných zařízeních. Ve výzkumném zařízení LLFG v Idenu
bylo ve vlastních pokusech v roce 2006 ověřeno, že při dávkování 10 %
RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu ale také 15 popř. 20 % nebylo
zaznamenáno žádné statisticky průkazné zhoršení biologických ukazatelů ve výsledcích výkrmu.
Díky o něco nižšímu příjmu krmiva na konci výkrmu, který v pokusné
skupině s 20 % RES znamenal o cca 25 g nižší celkový přírůstek, byla
zlepšena spotřeba krmiva a podíl libové svaloviny. Celkově byla dosažena finanční výhoda až 5 € na prase.
Podobných výsledků docílil Weiß a kol. 2004 v pokusu v Hesensku.
Při dávkování 10 popř. 15 % RES v krmné směsi bylo dosaženo mírné
zlepšení v denních přírůstcích, spotřebě krmiva i podílu libové svaloviny.
V pokusu provedeném Bergem a kol. 2007 v Braunschweigu přineslo
15 % RES v konečné fázi výkrmu o cca 50 g nižší denní přírůstek při
mírně zhoršené spotřebě krmiva, ale významně lepší podíl libové svaloviny.
Doporučené dávkování
Pro zvýšení praktického využití takových výsledků byla Weißem,
Sommerem a Weberem provedena a koncipována paralelně probíhající
praktická sledování. V roce 2007 bylo pro tento projekt získáno sedm
zemědělských podniků (v Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, SaskuAnhaltsku), které se lišily genetikou zvířat, technikou krmení i strategií
výživy. Při dávkování 5 % RES v předvýkrmu a 10 % RES na konci výkrmu
se v žádném podniku neprojevily rozdíly ve srovnání s paralelně vykrmovanou skupinou bez RES. Stejný výsledek byl dosažen o rok později
ve studii s 10 popř. 15 % RES.
Jako doporučení odvozené z uvedených výsledků lze považovat minimálně 10 % RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu.
Konkrétní výsledky pokusů v oblasti výživy prasnic a selat doposud
chybí, proto mohou být udávána pouze doporučení 5 – 10 % popř. 5 %.
V brzké době bychom se měli i pro tyto kategorie dočkat odpovídajících
výsledků.
Dr. Manfred Weber, LLFG Iden
Tab. 1:
Hodnoty řepkového extrahovaného šrotu – monitoring,
rok 2005 až 2008
2005
2006
2007
2008
počet zkoušek
n
68
19
21
55
sušina
%
89,1
89,9
89,5
89
obsah v 1000 g RES s 89 % sušiny (rozpětí)
tuk
g
28
31
37
37
(10 – 64)
(14 – 40)
(18 – 48)
(13 – 82)
vláknina
g
121
120
113
116
(109 – 132) (109 – 133) (103 – 126) (95 – 127)
N–látky
g
336
333
338
337
(322 – 352) (312 – 349) (304 – 354) (304 – 365)
popel
g
71
73
71
70
(65 – 80)
(68 – 87)
(67 – 75)
(63 – 88)
glukosinoláty
mmol
8,1
7,7
9,4
6,9
(4,4 – 11,1) (4,4 – 11,0) (3,1 – 17,1) (0,9 – 17,2)
ME prasata
MJ
10,2
10,3
10,6
10,6
(9,8 – 11,0) (9,6 – 10,8) (9,8 – 11,0) (9,7 – 11,4)
SCHAUMANN – příklady krmných směsí
pro výkrm prasat s řepkovým extrahovaným šrotem
Schaumann-program nabízí různé možnosti pro optimální doplnění
minerálních a účinných látek v krmných směsích s různým podílem řepkového extrahovaného šrotu. Některé příklady uvádí následující tabulka.
SCHAUMANN – příklady krmných směsí pro výkrm prasat
s řepkovým extrahovaným šrotem
předvýstřed
konec
krm
výkrmu
výkrmu
kategorie
pšenice
ječmen
kukuřice
sójový šrot
řepkový šrot
sójový olej
Schaumaphos M 80
Schaumaphos M 60
obsah živin
ME MFF
N-látky
lysin
kg
%
%
%
%
%
%
%
%
30 – 60
49
25
60 – 90
40
36
od 90
35
40
14
8
1
3
10
10
1
3
6
15
1
MJ
%
%
13,3
18
1,05
střed –
konec
výkrmu
60 – 120
25
30
20
11
10
1
3
3
13,1
17
1
12,9
16,7
0,9
13,2
17
1
1/11 19
HYGIENA
SchaumaCid Protect
Krmné kyseliny proti
salmonelám & Co.
Nový test má přesvědčivé výsledky: škodlivé kmeny lze mít pod
kontrolou pomocí Schaumann-krmných kyselin.
Pravidelné kontroly na přítomnost salmonel ukazují, že je i nadále nutností proti těmto bakteriálním původcům onemocnění bojovat. Pomocí
dezinfekčních opatření a kombinací speciálních krmných kyselin lze tyto
patogeny dobře potlačovat. Výzkumné práce na FH Tulln (Vysoká škola
Tulln) dokládají vynikající účinek SchaumaCid Protect.
Nařízení o výskytu salmonel v chovu prasat ukládá chovateli provést
rozbory, vyhodnotit výsledky, zadokumentovat je a případně provést
účinná opatření proti salmonelám.
Důsledné dodržování hygienických kroků má zabránit zanesení salmonel do podniku a jejich rozšíření. Krmné kyseliny mohou salmonely
a další patogeny redukovat a posílit tak zdraví zvířat.
Pozitivní účinky speciálních organických kyselin na zdraví ve střevech
jsou již ve výzkumu doloženy. Speciálně u gramnegativních bakterií jako
jsou salmonely a E. coli, ale také u grampozitivních bakterií jako jsou
např. stafylokoky potvrzují krmné kyseliny svůj účinek.
V důsledku regulace pH-hodnoty se vytvoří v žaludku „bariéra“ proti
patogenům a pepsin je optimálně ovlivněn pro trávení bílkovin.
Speciální kombinace kyselin z SchaumaCid-programu jsou již řadu let
standardem v efektivním potlačování salmonel v zemědělských podnicích. Na FH Tulln byly v roce 2009/2010 provedeny MIC (Minimum inhibitory concentration) – testy ( testy „minimální inhibiční koncentrace“)
kyselinových produktů. Tímto se rozumí nejmenší množství (koncent-
race) kyseliny, které je nutné ke snížení růstu patogenu na < 25 % při
stanovené pH-hodnotě.
Sledování probíhalo za definovaných podmínek. Výsledky zobrazují
jen účinnost kyseliny při nastavených pH-hodnotách. Nejsou ovlivněné
přídavkem kyseliny podmiňujícím pokles pH. Tak je potvrzena účinnost
kyselin v doporučeném dávkování (tab. 1) např. u výrobku SchaumaCid
Protect tekutý s obsahem MCFA (mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem). Patogeny Salmonella enterica, Staphylococcus xylosus a Escherichia coli naočkované na živném médiu byly velmi výrazně redukovány.
Růst kmenu E.coli vykazoval pouze 1,3 % oproti kontrole. Salmonely
byly redukovány na 5,3 % a stafylokoky na 18,8 % ve srovnání se 100 %
kontrolou (tab. 2).
Informace o Schaumann-výrobcích řady SchaumaCid poskytne Schaumann-odborný poradce.
Dipl.-Ing. agr. Tim Ove Kuhlmann
Tab.1:
Doporučené dávkování Schaumacid Protect
Selata
0,5 – 1,0 %
Prasnice
0,3 – 0,7 %
Výkrm prasat
0,3 – 0,5 %
Drůbež
0,3 – 0,5 %
Tab.2:
MIC-pokus účinnosti při pH 5
dávkování,
% SchaumaCid Protect
E.coli
0,5
Salmonella enterica
0,5
Staphylococcus xylosus
0,17
20
1/11
růst bakterií,
(kontrola
100 %)
1,3
5,3
18,8
% potvrzení
pro dané
dávkování
ano
ano
ano
VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV
Silážovanie, cukry a konzervačné kyseliny
Každá silážna sezóna je iná. Niekedy sú úhrny zrážok ale aj frekvencia
ich výskytu skutočne extrémne, inokedy bojujeme so suchom a čas
od času je to aj „normálna“ silážna sezóna. Avšak pri ktorejkoľvek
z vyskytujúcich sa alternatív je a mala by byť v popredí otázka: Ako
to všetko zvládnuť čo najefektívnejšie. Riadiť znamená na prvom
mieste poznať! Cukry v silážovanej hmote aj v hotovej siláži majú
svoju úlohu, svoju hodnotu, ale aj svoje obmedzenia. Racionálny
prístup k riadeniu silážneho procesu nielen v extrémnych podmienkach, ale aj v „normálnych“ podmienkach si vždy vyžaduje poznanie
princípov. Až potom ich môžeme efektívne využívať a tak skutočne
zmysluplné riadeniť proces silážovania, v ktorom sa zásadne rozhoduje o tom, aké problémy budeme riešiť vo výžive dojníc.
Pojmy sacharidy a cukry resp. naopak sú pomerne často, či už vedome alebo nevedome, zamieňané ako rovnocenné, čo je často priam
zavádzajúce. Preto na prvom mieste je potrebné pozrieť sa na to, čo
tieto pojmy reprezentujú.
Chrakteristika a rozdelenie sacharidov
Sacharidy sú zlúčeniny zložené z atómov uhlíka, kyslíka a vodíka a sú
hlavným zdrojom energie v kŕmnych dávkach dobytka (schéma 1).
Všetky spolu zvyčajne tvoria 60 – 70 % energie využívanej na produkciu
mlieka a pre záchov dojnice. Hlavnou úlohou sacharidov u prežúvavcov je prívod energie pre hostiteľské zviera ale aj pre bachorovú mikroflóru. Ďalšou, ale taktiež veľmi dôležitou úlohou niektorých sacharidov
(štrukturálne polysacharidy) je vytváranie a udržiavanie podmienok pre
zdravú funkciu systému predžalúdkov (prežúvanie). Bachorová mikroflóra fermentuje sacharidy na unikavé mastné kyseliny (UMK), ktoré sú
využívané ako hlavný zdroj energie pre prežúvavce (octová, propionová
a maslová) a poskytujú uhlíkové kostry pre syntézu jednotlivých zložiek
mlieka.
Neštrukturálne sacharidy
Zvýšený podiel neštrukturálnych sacharidov (škrob, fruktany a pod.),
ale najmä cukrov (schéma 1) v sušine kŕmnej dávky má za následok
rýchly pokles pH bachora a pri mikrobiálnej fermentácii na kyselinu
mliečnu podmieňuje vznik a prejavy bachorovej acidózy. Pri vysokej
mliečnej produkcii dojníc a pri vysokom zastúpení cukrov a škrobu
v kŕmnej dávke a pre udržanie stability bachorovej fermentácie nesmú
NŠS prekročiť koncentráciu 35 – 40 % v sušine a pri nižšom podiele
cukrov a škrobu sa horná hranica nachádza na úrovni 40 – 45 % sušiny (Hoover a Miller 1995). Cukry priamo ovplyvňujú chutnosť krmiva,
príjem krmiva a rýchlosť pasáže krmiva tráviacim traktom (Hall, 2001),
takže dojnice ich rady prijímajú, no na druhej strane je potrebné mať
na zreteli možné riziká. Zvýšenie NŠS v kŕmnej dávke zvyčajne zásadne
a negatívne ovplyvňje bachorovú fermentáciu.
Cukry
Do tejto skupiny patria jednoduché cukry (monosacharidy), disacharidy ale aj zložité cukry (oligosacharidy), ktoré sú zložené z 2 – 20
molekúl monosacharidov. V rastlinách sa najčastešie vyskytujú glukóza,
fruktóza a sacharóza. Z objemových krmív sa cukry nachádzajú v najväčšom množstve vo vegetačne mladých objemových krmivách ako
stavebné prvky pre tvorbu vyšších cukrov resp. polysacharidov. Cukry
predstavujú frakciu veľmi rýchlo stráviteľných sacharidov, ktoré sú zastúpené v obsahu buniek.
Cukry a silážna fermentácia
Silážna fermentácia škrobu je len veľmi okrajová a dotýka sa len
veľmi malej skupiny baktérií mliečneho kvasenia (BMK). Vo viacerých
prípravkoch sú už v súčasnosti používané BMK, ktoré sú schopné účinne
fermentovať aj fruktany, ktoré sú zasobnými polysacharidmi v trávach, čo umožňuje zlepšiť ich silážovateľnosť.
Schéma 1:
SACHARIDY RASTLINNÝCH TKANÍV
BUNKOVÝ OBSAH
neštrukturálne sacharidy
organické
kyseliny
cukry
monosacharidy
disacharidy
oligosacharidy
škroby
BUNKOVÁ STENA
štrukturálne sacharidy
fruktany
pektíny
ß - glukany
galaktany
hemicelulóza
celulóza
lignín
typ cukru
lucerna
trávy
jačmeň
kukurica
g/kg sušiny
aktívne v silážnej fermentácii
GLU FRU SACH
10-30 10-30 15-40
10-30 10-30 50-70
20-60 20-60 5-20
50-60
70-80
škrob
48-80
0
3-42
68-278
fruktany
0
0-200
20-170
0
NDRV
neštrukturálne sacharidy
ND rozpustná vláknina
ADV
NDV
AD nerozpustná
vláknina
ND nerozpustná vláknina
NŠS
Legenda: ND: neutrálne detergentné prostredie; AD: acidodetergentné prostredie; GLU: glukóza; FRU: fruktóza;
SACH: sacharóza; lignín a ani organické kyseliny chemicky nie sú sacharidmi, ale sú uvádzané z hľadiska
ich úzkej súvislosti so sacharidmi;
zelená farba s prechodom do bielej: miera fermentácie v silážnom procese
Zdroj:
Hall, 2003; Schroeder, 2004; Van Soest, 1963; Rooke a i., 2003 - doplnené a upravedé
1/11 21
Lactobacillus
rhamnosus
Enterococcus
faecium
Lactobacillus
brevis
Lactobacillus
plantarum
Pediococcus
pentosaceus
Lactobacillus
buchneri
salicín
acetylglukozamín
glukonát
eskulín
arbutín
amygdalín
keto-glukonát
metylmanozid
metylglukozid
manit
laktóza
melobióza
melezitóza
D-xylóza
D-turanóza
D-tagatóza
D-manóza
D-lyxóza
L-sorbóza
L-arabinóza
maltóza
ribóza
rhamnóza
celobióza
galaktóza
D-rafinóza
sacharóza
D-fruktóza
označenie
D-glukóza
Tab. 1: Fermentačná aktivita vybraných kmeňov baktérií mliečneho kvasenia
NCIMB
30121
NCIMB
30122
DSM
12835
DSM
12836
DSM
12834
DSM
12856
Legenda:
výborne skvasuje
dobre skvasuje
V silážnej fermentácii zohrávajú cukry kľúčovú rolu. Pre BMK sú
základným fermentačným substrátom na produkciu konzervačných kyselín. Aj keď glukóza a fruktóza tvoria základnú zložku rastlinných
cukrov, v rastlinách sa nachádza aj široká paleta iných fermentovateľných cukrov v rôznych chemických formách. Rozsah a miera fermentácie
jednotlivých cukrov predstavuje základné identifikačné vlastnosti odlišujúce od seba navzájom rôzne druhy a kmene BMK (tabuľka 1). BMK
v inokulantoch pochádzajú z epifytickej mikroflóry, avšak sú to zvyčajne
jedinečné druhy alebo kmene s výnimočnými vlastnosťami.
Z hľadiska koncentrácie cukrov v silážovanej hmote je najdôležitejšie,
neskvasuje
Zdroj: Lactosan, 2009
v akej koncentrácii sa cukry nachádzajú z hľadiska ich nasýtenosti vo
vodnom prostredí silážovanej hmoty. Proces uvädania hmoty môžeme
prirovnať k procesu čakania vinára na dostatočnú cukornatosť muštu,
ktorá je východiskom pre úspešnú výrobu kvalitného vína. Uvädanie
a zvyšovanie obsahu sušiny (schéma 3) prakticky okrem iného zabezpečuje na jednej strane skoncentrovanie cukrov a na druhej strane vytvára
prostredie, v ktorom vzhľadom k menšiemu obsahu vody dochádza
k rýchlejšiemu a intenzívnejšiemu nasycovaniu kyselinami, ktoré boli
vytvorené fermentačným procesom. Nesmieme všakzabudnút, že počas
dlhšieho uvädania dochádza k aj významnému až drastickému poklesu
Schéma 2: Rôzne stratégie v prístupe k silážovaniu objemových krmív
typ konzervácie
pôvod
konzervačnej zložky
CHEMICKÁ KONZERVÁCIA
chemické látky
CHEMICKÝ OKYSĽOVACÍ PRÍPRAVOK
bežný – základný
špecifický (DLG 5a)
chemické látky
kombinácie organických
solí a organ. kyselín
so zložkami aktívnymi
proti klostrídiam
INOKULANT (kombinácia selektovaných BMK)
bežný - základný
špecifický (DLG 5a)
kombinácia baktérií
kombinácia BMK s kmeňmi
mliečneho kvasenia (BMK) aktívnymi proti klostrídiam
kyselina mliečna
kyselina octová
antiklostridálny
bakteriocín nizín
účinná
konzervačná
látka
organické kyseliny
anorganické kyseliny
dávka konzervačnej
látky
6 – 8 litrov / 1.000 kg
2 – 4 litre / 1.000 kg
0,25 – 5,00 kg / 1.000 kg (podľa aplikačnej formy)
minimálne 100.000 zárodkov/g silážovanej hmoty
využiteľnosť rôznych druhov cukrov
veľmi nízka
podľa schopností aktuálnej epifytickej miroflóry
podľa schopností pridávaných BMK
miera využitia
cukrov
veľmi nízka
podľa najnižšej hodnoty pH, akú
BMK z epifytickej mikroflóry akceptujú
podľa najnižšej hodnoty pH, akú
BMK z mikroflóry inokulantu akceptujú
vplyv na klostrídie
veľmi rýchlym znížením hodnoty pH pod 4,20 dochádza k minimalizácii pôsobenia klostrídií
kombinácie organických
solí a organických kyselín
do doby poklesu hodnoty pH
pod 4,2 hrozia klostrídie
(žltá plocha v grafe)
cielené pôsobenie proti klostrídiam pridanými chemickými zložkami
kyselina mliečna
kyselina octová
do doby poklesu hodnoty pH
pod 4,20 hrozia klostrídie
(žltá plocha v grafe)
cielené pôsobenie proti
klostrídiam účinnými
baktériocínmi BMK
Zdroj: Mahanna, 2009; Kung a i., 1991; Thuault a i., 1991; Pahlow a i., 2003; Rooke a i., 2003; Kung a i., 2003; DLG 2010 a ďalšie zdroje - adaptované, upravené a doplnené
22
1/11
VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV
počtu epifytických BMK, čo
je jedným zo základných
dôvodov pre používanie
inokulantov: cukry bez
dostatočného počtu BMK
predstavujú v silážovanej
hmote kontraproduktívnu
kombináciu. Na druhej
strane, nadbytok zostatkových cukrov vo vyfermentovanej siláži významne
zvyšuje riziko jej nestability. Z hľadiska stability
Dostatok fermentovateľných cukrov
BMK fermentujú cukry na organické kyseliny
siláže je optimálne, aby
kyseliny reagujú s látkami v prostredí
konzervovaná hmota obsačasť kyselín je neutralizovaná zásaditými látkami
hovala toľko cukrov, koľko
(pufračná kapacita)
hodnota pH postupne klesá
je potrebných na produkpo dosiahnutí hraničnej hodnoty pH BMK zastavujú rast
ciu dostatočného množfermentáciu postupne ustáva (koniec pri pH 3,5 – 3,6)
stva organických kyselín,
dosahuje sa vyššia koncentrácia organických kyselín
potrebných pre stabilitu
nevyfermentované cukry ostávajú v siláži
siláže (Cherney a i., 2003).
Používanie kyselín na rýchle okyslenie a konzerváciu siláží siaha do
relatívne ďalekej minulosti. Pripraviť prostredie pre rozbeh a pôsobenie
epifytickej mikroflóry alebo snaha zastaviť úplne akúkoľvek fermentáciu predstavujú dva spôsoby „chemického“ pôsobenia a ovplyvňovania
fermentačného procesu a kvality siláže (schéma 2). Dávka 6 kg kyseliny
sírovej do silážovanej trávy znížila hodnotu pH až na 3,47, avšak aj tak
došlo ešte k fermentácii BMK, čo jednoznačne dokazuje obsah 5,5 %
kyseliny mliečnej a octovej v sušine (tabuľky 2a, 2b). Rozdiel v obsahu
cukrov medzi dávkou 6 kg a 4 kg (ktorá posunula hodnotu pH na 4,20,
čo je dôležité pre blokovanie klostrídií) predstavuje len 10 g cukrov/
kg sušiny -> pri obsahu 30 % sušiny to predstavuje 300 gramov/100kg
siláže. Za predpokladu, že by všetky cukry v tomto prípade tvorila glukóza hovoríme o 3MJ NEL/100 kg siláže! V energetickej hodnote siláže to
predstavuje cca 0,10 MJ/kg sušiny. Úvahy o získavaní a záchrane cukrov
v siláži počas fermentačného procesu sú pravdivé v tom, že určité resp.
„nejaké“ cukry je možné zachrániť, avšak ich reálny živinový prínos a produkčná efektívnosť nie sú prakticky žiadne. Vyššiu koncentráciu cukrov
v siláži môžeme dosiahnuť zberom v optimálnejšej vegetačnej fáze
a taktiež cieľavedomým riadením obsahu sušiny v silážovanej hmote.
Obavy z toho, že kultúrne a výkonné druhy a kmene BMK z inokulantov doslovne „vyžerú“ (nie zriedkavo používaný „argumentačný“ pojem
v praxi) všetky cukry v silážovanej hmote sú neopodstatnené.
Aj pri silážovaní lucerny s vysoko výkonným kmeňom Lb. plantarum
v porovnaní s kontrolou, ktorá bola fermentovaná prirodzenou epifytickou mikroflórou, nevznikajú prakticky žiadne rozdiely v konečnom
zostatku vodorozpustných cukrov (tabuľka 3). Množstvo spotrebovaných
cukrov BMK je adekvátne množstvu vyprodukovaných kyselín (hlavne
mliečnej a octovej), ktoré okyslia prostredie v siláži. Dolná hranica hodnoty pH, pri ktorej aj najvýkonnejšie BMK zastavujú svoj rast a fermentáciu sa nachádza na úrovni pH 3,4 až 3,5, takže kyslejšiu siláž prakticky
nemožno vyrobiť.
V procese cieľavedomého a efektíívneho riadenia silážneho procesu
zohráva veľmi dôležitú úlohu nielen samotná koncentrácia cukrov v sušine, ale aj ich koncentrácia vo vode, ktorá sa nachádza v silážovanej
hmote. Preto aj pri relatívne nízkej koncentrácii cukrov v sušine lucerny
(6 – 14 %), ale pri obsahu sušiny 35 až 50 % sú už vytvorené vhodné podmienky pre úspešnú silážnu fermentáciu. Koncentrácia týchto cukrov
v časti vody, ktorá sa nachádza v rastlinnej hmote vytvára vhodnú koncentráciu živín a vhodné prostredie pre efektívnu fermentáciu baktérií
mliečneho kvasenia a pre výrobu kvalitnej siláže (tabuľka 4)
Používanie unikátných a preverených kmeňov baktérií mliečneho kvasenia (napríklad BONSILAGE FORTE – hodnotenie DLG 5) predstavuje
z hľadiska riadenia silážneho fermentačného procesu vysoko účinný
Schéma 3
cukry
cukry
cukry
cukry
cukry KML
KOC
cukry
cukry
L
KM C
KO
cukry
cukry
KML
KOC
cukry
cukry
KML
KOC
cukry
Tab. 2a: Vplyv kyseliny sírovej na fermentáciu trávnej siláže (90. deň)
0
2
4
6
H2SO4 (kg/t)
pH
4,67
4,60
4,20
3,47
vodorozpustné cukry (g/kg suš.)
7,0
10,0
18,0
28,0
kys. mliečna (g/kg suš.)
84,0
36,0
24,0
27,0
kys. octová (g/kg suš.)
32,0
16,0
16,0
24,0
27,5
20,6
11,4
8,1
NH3-N (%)
Zdroj: Chamberlain a Quig, 1987
cukry
cukry
cukry
cukry
KML
KOC
cukry
Tab. 2b: Vplyv kyseliny mravčej na fermentáciu trávnej siláže (90. deň)
koncentrovaná kyselina mravčia (kg/t)
0
2
4
6
vodorozpustné cukry (g/kg suš.)
3,0
19,0
37,0
92,0
kys.mliečna (g/kg suš.)
62,0
78,0
47,0
17,0
kys.octová (g/kg suš.)
56,0
17,0
13,0
10,0
10,3
4,6
2,8
2,1
NH3-N (%)
Zdroj: Jaakkola a i., 1993
Tab. 3: Spontánna a usmernená fermentácia lucernovej siláže
fermentácia (dni)
1
3
5
7
pH
epifytická mikroflóra
6,03
5,72
5,13
4,72
Lb.plantarum
6,00
4,16
4,07
4,06
vodorozpustné cukry (g/kg sušiny)
epifytická mikroflóra
64,2
79,8
50,8
39,1
Lb.plantarum
64,2
29,6
28,0
30,1
kyselina mliečna (g/kg sušiny)
epifytická mikroflóra
6,5
13,0
21,8
17,0
Lb.plantarum
10,6
55,4
56,4
58,2
kyselina octová (g/kg sušiny)
epifytická mikroflóra
7,1
6,7
7,8
9,9
Lb.plantarum
5,9
5,7
5,0
4,8
NH3-N (g/kg sušiny)
epifytická mikroflóra
0,67
0,54
0,98
1,12
Lb.plantarum
0,73
0,29
0,62
0,63
56
4,29
4,10
28,1
33,2
54,9
66,2
25,0
19,5
3,05
1,16
Zdroj: Kung a i., 1991
Tab. 4: Obsah cukrov v sušine krmovín
sušina (%)
minimálny obsah cukrov (% sušiny )
lucerna
trávy
kukurica
17
34
28
20
20
25
19
14
25
21
14
10
30
17
10
7
35
14
7
5
40
10
5
4
45
7
3
–
50
6
2
–
dostatočný obsah cukrov pre maximálnu
fermentáciu pri danom obsahu sušiny
typický obsah v čase zberu
4 – 15
10 – 20
8 – 30
Zdroj: Pitt, 1990
a stabilizujúci systém, z hľadiska zvierat prináša veľmi chutnú siláž so
zachovanými živinami a z hľadiska chovateľa je to prínos v ekonomicky
veľmi výhodnom a efektívnom spôsobe konzervácie.
MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD.
SCHAUMANN Slovensko spol. s r.o.
1/11 23
Bonsilage Plus
S Bonsilage Plus více využitelných
dusíkatých látek v tenkém střevě
Sledování Univerzity Hohenheim týkající se kvality proteinu v travních silážích potvrzují: S Bonsilage Plus se zvyšuje množství proteinu neodbouratelného v bachoru (UDP).
Systém hodnocení proteinu u přežvýkavců
Německý systém hodnocení proteinu u přežvýkavců spočívá na
principu využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě (vNS), které se
skládají z mikrobiálního proteinu (MP) vytvořeného bachorovými mikroorganismy a proteinu v bachoru neodbouratelného (UDP). Dále je
všeobecně známo, že v krmné dávce vysokoužitkových krav musí být ve
srovnání s krmnou dávkou dojnic s průměrnou užitkovostí vyšší obsah
UDP, aby se pokryla potřeba vNS (schéma 1).
Schéma 1:Potřeba a složení vNS v závislosti na mléčné užitkovosti
(Steinhöfel, 2009, upraveno)
g/den
5000
vNS – potřeba
podíl UDP ve vNS
mikrobiální protein (MP)
4000
3000
2000
1000
0
24
10
1/11
20
30
množství mléka (kg/den)
40
Kvalita proteinu v objemném krmivu – tráva
V průběhu silážování dochází ve velkém rozsahu k procesům odbourávání a přeměny rostlinných proteinů (proteolýza). Přitom se snižuje
množství UDP a vznikají nebílkovinné sloučeniny dusíku (NPN), k nimž
počítáme čpavek, volné aminokyseliny (AMK) popř. peptidy a biogenní
aminy. Tyto způsobují, pokud jsou zastoupeny ve větším množství, významný přebytek dusíku (N) v bachoru, který musí být zčásti přeměněn
na močovinu a odbourán v játrech. To je často na úkor zdraví zvířat.
Procesy přeměny rostlinných proteinů laboratorní rozbory nezahrnují,
v rutinních analýzách siláží se zjišťují dusíkaté látky (NL), bez dalších
znalostí např. o obsahu UDP.
Při rozsáhlejší analytické metodě je možné obsah UDP v siláži určit.
K tomu je potřeba rozdělit frakce rostlinného proteinu cestou mokrých
chemických postupů vaření a seřadit je podle jejich rychlosti a rozsahu
uvolnění v bachoru (tzv. CNCPS – systém, schéma 2).
Velká výhoda této metody spočívá – kromě výpočtu obsahu UDPv možnosti dokumentovat, při určení proteinových frakcí, rozsah změn
rostlinného proteinu v čerstvé trávě až po silážovaný materiál.
Proteolytická aktivita v silážním procesu je do určité míry nevyhnutelná vzhledem k činnosti rostlinných enzymů. Proteiny dále odbourávají
také klostridie a enterobakterie, které lze potlačit konkurenčně silnými
bakteriemi mléčného kvašení.
S těmito znalostmi lze také vysvětlit, proč část proteolýzy probíhá
v závislosti na pH, její rozsah může být redukován rychlým a trvalým
snížením pH-hodnoty na počátku silážování.
Ve schématu 3 jsou popsány frakce dusíkatých látek podle CNCPS-systému pro čerstvou trávu a také pro siláž s dobrou silážní kvalitou a pro
siláž s horší silážní kvalitou. Rozdíly jsou zřetelné. U siláže horší kvality
je velmi vysoký podíl frakce A a frakce B je podstatně menší ve srovnání
s čerstvou trávou a siláží dobré kvality.
Je prokázáno, že cíleným použitím specializovaných bakterií mléč-
VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV
Evropský silážní přípravek č. 1
Schéma 2:Chemické frakce dusíkatých látek u krmiv pro přežvýkavce
(LICITRA et al., 1996)
Frakce
využitelnost
dusíkaté látky – frakce
A
v bachoru rychle
NPN1
(močovina, peptidy, aminokyseliny)
odbouratelné na amoniak
v bachoru rychle
čistý protein
B1
odbouratelné na amoniak
v bachoru potenciálně
čistý protein
B2
zcela odbouratelné
v bachoru pomalu,
v buněčných stěnách vázaný
B3
ne zcela odbouratelné
čistý protein
C
v bachoru a v tenkém
protein vázaný na lignin, tanin nebo
střevě nevyužitelné
produkty Maillardových reakcí
1)
NPN = nebílkovinné dusíkaté sloučeniny
ného kvašení lze zlepšit průběh kvasného procesu u travních siláží.
S tím souvisí i nízký stupeň odbouraného proteinu, který se doposud
odvozoval jako podíl čpavkového dusíku (NH3-N) z celkového dusíku.
Množství čpavkového dusíku je při konzervaci pomocí speciálních bakterií mléčného kvašení výrazně nižší než u neošetřených variant siláží.
Výsledky pokusů „Kvalita proteinu“ LWK (agrární komora)
Niedersachsen a Univerzita Hohenheim
V rámci velkého pokusu byla silážována první seč trvalého travního
porostu na pokusné stanici Infeld, rozdělená do tří skupin podle obsahu
sušiny (20 – 30 %; 30 – 40 %; 40 – 50 %), do dvou skupin podle hnojení
(25 m3 kejdy + 100 kg KAS; 25 m3 kejdy + 250 kg KAS) a dvou skupin
podle ošetření silážním přípravkem (bez ošetření; ošetření přípravkem
Bonsilage Plus). Agrární komora prováděla rozbory na obsah živin i kva-
Schéma 3:Frakce dusíkatých látek u čerstvé trávy,
siláže dobré a siláže horší kvality
(schematické znázornění)
A
B1
B2
B3
čerstvá tráva
C
siláž s horší
kvalitou kvašení
siláž s dobrou
kvalitou kvašení
litu kvašení, frakce dusíkatých látek sledovala, podle shora uvedeného
systému, Univerzita Hohenheim.
Výsledky kvality kvašení
Ve všech skupinách podle obsahu sušiny i všech variantách hnojení
se prokázal významně efekt Bonsilage Plus – dokumentováno průměrným počtem DLG-bodů pro kvalitu kvašení 99,5 z možných 100 bodů ve
srovnání s neošetřenou variantou s průměrnými 71,3 body.
Výsledky kvality proteinu
Pokud jde o frakce dusíkatých látek, vznikly jednoznačné rozdíly mezi
neošetřenou variantou a variantou ošetřenou pomocí Bonsilage Plus.
Jako příklad je uvedeno rozdělení frakcí dusíkatých látek pro skupinu sušiny 30 – 40 % (schéma 4).
1/11 25
VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV
Schéma 4:BONSILAGE PLUS snižuje odbourávání proteinu
(obsah sušiny 30 – 40 %)
A
% NL
B1
B2
B3
C
3,3
4,8
6,0b
a
3,5
42,5a
57,2b
Evropský silážní přípravek č. 1
4,8
4,9
44,4a
kontrola
28,6b
BONSILAGE PLUS
a,b: různá písmena označují statisticky průkazné rozdíly
Jak se již podle statisticky průkazného snížení podílu čpavkového dusíku (9,6 % oproti 6,2 %) předpokládalo, snížil se
významně podíl frakce A při ošetření Bonsilage Plus z 44 % na 28 %
(p < 0,001). Dále se zvýšil podíl frakce B2, průměrně rychle odbouratelný
protein v bachoru, z 42 % na 57 % (p < 0,001). Také frakce B3, částečně stabilní v bachoru, byla díky Bonsilage Plus téměř zdvojnásobena (p < 0,05).
Popsané efekty byly sledovány právě ve frakcích A a B2 pro každou
kategorii sušiny a každou variantu hnojení – a pokaždé statisticky průkazné. Toto jednoznačně potvrzuje, že rostlinný protein je díky Bonsilage
Plus odbourán a přeměněn ve významně menším rozsahu. Kombinace
speciálních bakterií mléčného kvašení – produkty Bonsilage, v tomto
případě Bonsilage Plus, snižují v prvních dnech silážování velmi rychle
pH-hodnotu a v dalším průběhu silážního procesu se dostává pH-hodnota na nižší úroveň než u neošetřené varianty. Rostlinné enzymy a mikrobiální škůdci, jejichž činnost závisí na pH-hodnotě, mají mnohem
méně času pro odbourávání rostlinného proteinu.
Posun ve frakcích představuje pro krávu nižší bachorovou bilanci dusíku (bNb), menší zatížení jater díky menšímu množství dusíku přeměněnému na močovinu a časově rovnoměrnější využitelnost proteinu v bachoru. Rovnoměrné odbourávání proteinu je důležité pro synchronní
zásobení proteinem a energií.
Více UDP šetří drahé bílkovinné jadrné krmivo
V důsledku rozdílů v proteinových frakcí jsou u všech pokusných variant v dusíkatých látkách vyšší podíly UDP, od cca 2 až do 6 %, pokud
se vychází z průměrné pasáže v bachoru při průměrném příjmu krmiva.
Příklad: u krmné dávky lze díky o 4 % vyššímu podílu UDP v travní siláži
ušetřit 0,28 kg sójového/řepkového extrahovaného šrotu na krávu a den,
tj. 0,5 ct/kráva a den (schéma 5).
Nezohledněny jsou při výpočtu ve schématu 5 nižší ztráty sušiny při
ošetření hmoty Bonsilage-produkty (pod fólií i při odebírání hmoty ze
sila), dále vyšší stravitelnost – v průměru o 0,2 – 0,3 MJ NEL/kg sušiny
vyšší koncentrace energie.
Shrnutí
Použití Bonsilage-produktů zlepšuje kvalitu proteinu v travní siláži.
Toto potvrzují výsledky analýzy Univerzity Hohenheim v rozsáhlém pokusném materiálu LWK (agrární komora) Niedersachsen.
Vyšší obsahy UDP při současně nízkém zatížení zdravotního stavu
zvířat se významně odráží v hospodárnosti, protože je možné uspořit
na drahých bílkovinných jadrných krmivech.
Použití Bonsilage se vyplatí, zeptejte se Vašeho Schaumann-odborného poradce.
26
1/11
Schéma 5:Efekt lepší kvality proteinu v travní siláži ošetřené Bonsilage
Plus na základě vzorové krmné dávky pro krávu a den*
obsah UDP v travní siláži
+4%
ušetření sóji/řepky
0,28 kg = 8,4 ct
náklady na BONSILAGE
3,4 ct
možná úspora díky BONSILAGE
5,0 ct
*předpoklad: 33 kg mléka; 18 kg příjem travní siláže; 18 kg příjem kukuřičné siláže;
doplněk sóji/řepky podle užitkovosti; náklady sója/řepka (50/50) = 30 euro/q; náklady
na BONSILAGE = 1,7 euro/t
VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV
Praktické typy
Silážování
kukuřice – návod
pro správný
management
Vysoká stravitelnost, dobrý příjem krmiva a nejlepší stabilita při
skladování – to jsou požadavky, které musí splňovat kukuřičná siláž, abychom dosahovali optimální mléčnou a masnou užitkovost.
Základem úspěchu je správný management.
Kvalita kukuřičné siláže je vždy jen tak dobrá, jak důsledné je dodržování nutných pravidel při její výrobě. Pro úspěch silážování jsou rozhodující určité opěrné body v silážním procesu. Při zohlednění všech opatření
se vydaří produkce kukuřičné siláže – nejvyšší kvality. Kompetentním
partnerem ve všech otázkách silážování je Váš Schaumann-odborný
poradce.
1.
Silážní zralost
Při posouzení zralosti je třeba zohlednit palici i zbytkovou rostlinu,
protože se vyvíjí stravitelnost obou těchto částí. Optimální obsah
sušiny celkové rostliny (29 – 34 %) se zpravidla projeví tak, když je
ukončeno ukládání škrobu v palici (obsah sušiny palice 50 – 60 %).
Termínu je dosaženo, pokud lze ještě nehtem udělat na zrnu vryp.
Časnější sklizeň (obsah sušiny < 30 %) vede k nepříjemným ztrátám
silážní šťávy. Pozdní sklizeň (> 35 % sušiny) nemusí dovolit optimální
udusání. Kromě toho se zvyšuje zatížení odumřelých (zbytkových
rostlinných částí nečistotami a nežádoucími mikroorganismy. Zvyšuje
se riziko pozdější tvorby plísní.
4.
Z pohledu optimálního udusání by měla být délka řezanky při normálním obsahu sušiny 4 – 8 mm. Dále by mělo být každé zrno rozdrceno „corn-crackerem“ na řezačce, pro dosažení plnohodnotného
trávení škrobu. Při obsahu sušiny menší než 30 % může být zlepšena
účinnost struktury a zabránit odtoku silážní šťávy, pokud se délka
řezanky zvýší na 10 – 12 mm.
5.
Použití silážního přípravku
Pro rentabilní mléčnou a masnou výrobu je nepostradatelná co nejvyšší kvalita objemných krmiv. Kukuřičné siláže by měly vykazovat
obsah energie minimálně 6,5 MJ NEL/kg a 30 – 35 % škrobu na kg
sušiny. Při použití Bonsilage Mais se očekávají vyšší obsahy energie
v průměru o + 0,27 MJ NEL/kg sušiny v důsledku vyšší stravitelnosti.
Dále se statisticky průkazně zlepšuje stabilita na odebírané ploše
a ztráty zahříváním hmoty se minimalizují.
6.
Výška strniště
Pro minimalizaci znečištění siláže, ve spodní části stonků jsou lokalizovány kvasinky a spóry plísní, by se měla dodržovat výška strniště
minimálně 20 cm. Při vyšší výšce strniště se zvyšuje i koncentrace
energie v siláži. Obsah energie se zvyšuje na každých 20 cm výšky
strniště o 0,1 MJ NEL/kg suš, při cca 5 % snížení výnosu sušiny.
Udusání
Udusání ovlivňuje velkou měrou kvasný proces a pozdější stabilitu
při skladování. Maximální výška dusané vrstvy by neměla přesáhnout
30 cm. Minimálně by se měla přejet třikrát rychlostí < 6 km/h, abychom dosáhli udusání > 230 kg sušiny/m3.
7.
Zakrytí
Zásadně se doporučuje použít strečové fólie. Použít PE-fólii s ověřenou kvalitou DLG pro překrytí strečové fólie a její dostatečné zatížení
se rozumí samo sebou. V oblastech s vysokým výskytem vran je velmi
dobrým pomocníkem ochranná síť.
Silážní zralost
Hlavní proces kvašení trvá 4 až 6 týdnů. U siláží ošetřených heterofermentativními bakteriemi mléčného kvašení je nutno dodržet dobu
zrání siláže 6 až 8 týdnů, protože proces kontrolované tvorby kyseliny
octové, která zvyšuje aerobní stabilitu siláže, je ukončen teprve po
několika týdnech. Dřívější otevření sila může způsobit problémy se
stabilitou hmoty – následné zahřívání z důvodu přístupu vzduchu.
9.
3.
Silo
Délka a výška sila by měla být variabilní. Řídí se zásadně podle odebíraného množství, v zimě by měla být cca 1,5 m/týden a v létě cca
2,5 m/týden. Má tudíž smysl, založit na zimu a léto dvě rozdílná sila,
abychom v určitém období dosáhli odpovídajícího odběru a zabránili
následnému zahřívání na ploše řezu.
8.
2.
Délka řezanky
Technika odebírání hmoty
Po otevření sila může nesprávná technika odebírání hmoty významně
snížit kvalitu siláže. V zásadě platí používat jen takovou techniku odběru hmoty, která zanechá plochu odběru hladkou a téměř nenačechranou, aby do siláže proniklo pouze minimum kyslíku a nedocházelo k následnému zahřívání hmoty.
Dr. Ewald Kramer
1/11 27
VÝŽIVA OVCÍ
Millaphos
Plodné bahnice
Millaphos – program splňuje stejnou měrou požadavky konvenčního i ekologického chovu ovcí.
Minulá léta se vyznačovala neustálým snižováním počtu podniků
s chovem ovcí i poklesem počtu ovcí. V roce 2009 se zastavil v Německu
počet ovcí na 2,4 milionu kusů. Tento pokles stavů vychází ze změn ve
formách chovů a cílů produkce.
Dnešní hlavní cíl je směřován na výrobu jehněčího masa, v menší míře
na produkci vlny. Chov ovcí sehrává rozhodující roli také v péči o krajinu a ochranu životního prostředí, proto již není možné odmyslet si ho
z určitých regionů Německa.
Pro hospodárnou výrobu jehněčího masa je rozhodující odchovat
dobře vyvinutá, osvalená jehňata pokud možno s nízkými náklady na
krmení. Pro realizaci těchto cílů musí být optimálně využitý růstový potenciál jehňat.
Odpovídající minerální krmivo
Základem pro úspěšný odchov a výkrm jehňat je plodná bahnice.
Výživa a krmení bahnic musí být vyvážená a odpovídat specifickým potřebám jednotlivých fází užitkovosti (tab.). Především při chovu na pastvinách a v oplůtcích není potřeba živin vždy pokryta travním porostem.
Platí to především pro obsahy vitaminů a stopových prvků v travách.
Není-li možné cílené přikrmování, přichází na řadu chutný liz Millaphos
Leckschale. Nabízí vysoké zastoupení minerálních látek a vitaminů s optimální využitelností. Speciální způsob výroby tohoto lizu umožňuje jeho
vysokou stabilitu i při přetrvávajícím deštivém počasí.
V období před a při páření se provádí změna z krmiva bohatého na
bílkoviny na krmivo energetické. Zvýšením obsahu energie o 30 % (nad
normu potřeby), např. vyšší dávky jadrného krmiva, jsou významně po-
Tab.:
Doporučení pro denní potřebu živin u bahnic
energie N-látky vápník fosfor hořčík
(MJ ME)
(g)
(g)
(g)
(g)
jalové
50 – 80 kg ž. hm. 8,1 – 11,5
březí (1. – 3. měsíc)
50 kg ž. hm.
9,1
60 kg ž. hm.
10,3
70 kg ž. hm.
11,4
80 kg ž. hm.
12,5
březí (4.-5.měsíc)
50 kg ž. hm.
10,6 – 16,0
60 kg ž. hm.
11,3 – 17,0
70 kg ž. hm.
13,0 – 18,3
80 kg ž. hm.
14,0 – 19,7
laktace
mléko, kg/den
1
18
2
26
3
34
4
42
28
1/11
sodík
(g)
71 – 95
5
4
1
1
85 – 110
95 – 120
105 – 125
110 – 135
6
6
6
6
4,5
4,5
4,5
4,5
1,5
1,5
1,5
1,5
2
2
2
2
100 – 170
110 – 180
120 – 190
125 – 210
9
9
9
9
6
6
6
6
1,5
1,5
1,5
1,5
2
2
2
2
225
365
505
645
10,3
15,7
24
26,5
6
7,7
9,6
11,4
1,9
2,7
3,6
4,4
1,5
2
2,5
3
zitivně ovlivněny pochody plodnosti a sexuální funkce bahnic. Záměrné
zvýšení energie, označované jako flushing-efekt, má vliv na vyšší podíl
narozených dvojčat a na rychlejší nástup říje po období laktace. Dodatečně se snižuje embryonální úmrtnost.
Millaphos Spezial je minerální krmivo koncipované pro vysokou
chovnou užitkovost. Vysoké vybavení vitaminy, betakarotenem a organicky vázanými stopovými prvky zabezpečuje správnou přípravu na říji
a úspěšné oplodnění.
Mléčná užitkovost
Především ve vysokobřezí fázi je nutné přizpůsobit krmnou dávku
speciálním požadavkům na živiny! Je to důležité pro rozvoj plodů
a mléčné žlázy. V posledních měsících březosti je nutné krmnou dávku
doplnit o 0,5 – 1 kg jádra na den, protože plody významně rostou a příjem krmiva je omezený.
Minerální krmivo s vitaminy podporuje v tomto období kromě vývoje a vitality jehňat i zdravotní stav bahnice. Pro tuto fázi jsou určeny
výrobky Millaphos Standard a Millaphos Z a jsou vhodné pro celoroční
použití. Univerzální minerální krmivo je vhodné pro celoroční zkrmování
ve stáji i na pastvě.
Potřebu živin během laktace určuje především mléčná užitkovost
popř. množství mléka.V průměru je produkce mléka 1,5 – 2,0 kg na
den. Matka dvojčat, která má o 50 % vyšší mléčnou užitkovost, potřebuje více energie a bílkovin. Millaphos Z zajišťuje zásobení minerálními
a účinnými látkami.
Schaumann nabízí v Millaphos-programu vyvážené výrobky pro výživu bahnic, jehňat a beranů přizpůsobené jejich produkční fázi.
M. Sc. agr. Sabine Gabel
Download

Úspěch ve stáji 1/2011