1.Úvod do typologie
Úvod do typologie
1/47
Typologie staveb – nauka o stavbách
‡
‡
‡
Typologie staveb – nauka o budovách různých účelů, které musí
vyhovovat požadavkům:
„ hygienickým;
„ bezpečnostním;
„ ekonomickým;
„ estetickým.
Typologie se zabývá funkčními a provozními problémy budov a
jejich jednotlivých prostorů. Z funkce a provozu odvozuje plošné a
objemové požadavky na jednotlivé místnosti a formuluje vnitřní provozní
vztahy a vztahy budov k nejbližšímu okolí.
Vitruviova definice architektury – architekturou je stavba splňující
kritéria:
„ firmitás – statická pevnost, stavební fyzika, materiál apod.;
„ utilitás – funkčnost;
„ venustás – estetický cíl.
Úvod do typologie
2/47
Typologie staveb – nauka o budovách
‡
Typologie provází tvorbu architekta - projektanta od
urbanismu, architektury až k interiéru
‡
Architekt - projektant nachází společné znaky, jež musí
vnímat, ať zpracovává urbanistický projekt či interiér
‡
Architektura je provázána s koncepcí a vnímáním místa
‡
Cílem typologie jsou zásady architektonického návrhu
z hlediska:
„
„
„
„
„
filosofického
studie historie stavění
stavebních typů
funkčních a dispozičních zásad stavby
vzniku tvaroslovných prvků
Úvod do typologie
3/47
Členění typologie
Typologie staveb
Stavby výrobní
Stavby nevýrobní
Stavby průmyslové
Obytné budovy
Stavby zemědělské
Občanské vybavení
Stavby dopravní a speciální
Úvod do typologie
4/47
Základní faktory ovlivňující provozní a prostorové vztahy
‡
Pohybový prostor
„
‡
Pracovní prostor
„
‡
souvisí s rozměry ploch určených pro
předměty a pomůcky k určité práci (např.
stolní plochy, kuchyňské sestavy, řídící
panely)
Manipulační prostor
„
‡
je ovlivněn rozměry člověka, který potřebuje
při pohybu, při práci a v různých
podmínkách (např. rozměry dveří a chodeb,
průchozí šířky mezi řadami sedadel)
nejvýrazněji se uplatňuje u sedadel a u
pracovních a odkládacích ploch
Fyzikální vlastnosti prostoru
Úvod do typologie
5/47
Základní faktory ovlivňující provozní a prostorové vztahy
‡
Fyzikální vlastnosti prostoru
„
osvětlení a barva světla ovlivňují pocity v prostoru a spoluvytvářejí
prostor (v obytných místnostech by mělo vždy být osvětlení
přirozené, může být doplněno o osvětlení umělé)
„
větrání prostorů je nezbytné pro zdravý pobyt a má přímý vliv na
pocit pohody (může být přirozené nebo umělé)
„
teplota a vlhkost vzduchu se řídí podle účelu místnosti
„
zvuk při vyšších intenzitách působí nepříznivě na organismus,
proto se musíme snažit snižovat hladinu zvuku (hluku) již u zdrojů
hluku, a to dobrou izolací a správným dispozičním řešením
„
správné technické provedení budovy a vhodná volba materiálů
rozhodujícím způsobem přispívají k celkovému hodnocení díla
Úvod do typologie
6/47
Zásady návrhu objektů pozemních staveb
‡
‡
‡
‡
‡
‡
podklady a průzkumy: zadání stavby, mapové podklady +
osazení objektu do terénu, geotechnický průzkum, stavebně
technický průzkum, průzkum demografický
studium problematiky úkolu: úroveň obdobných staveb v
republice a ve světě, prohlídka realizovaných objektů,
konzultace se specialisty
studie objektu: osazení do terénu, řešení provozních vztahů,
provozní schéma, grafické schéma
vlastní dispoziční a architektonické řešení: detailnější řešení
vnitřních a venkovních prostor i vzhledem ke vztahu k okolí
objektu
konstrukční řešení: vzniká zároveň s dispozičním řešením
(vzájemně se ovlivňují)
ekonomické zhodnocení: stanovení přibližné ceny stavby
Úvod do typologie
7/47
Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb
‡
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při
respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a
aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:
„
mechanická odolnost a stabilita
„
požární bezpečnost
„
ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního
prostředí, včetně bezbariérového užívání podle zvláštního
právního předpisu
„
ochrana proti hluku
„
bezpečnost při užívání
„
úspora energie a tepelná ochrana
Úvod do typologie
8/47
Prostorové nároky člověka
‡
‡
‡
Člověk vytváří věci a prostory tak, aby mu sloužily
Jejich rozměry musí odpovídat poměrům člověka
Rozměrové proporce člověka se pokusil určit již před
několika staletími Leonardo da Vinci a mnoho dalších
ho v této práci následovalo.
Úvod do typologie
9/47
Prostorové nároky člověka
‡
‡
‡
Nejpropracovanější systém definující
rozměrové proporce člověka a jeho
prostorové nároky vytvořil architekt Le
Corbusier
Pomocí geometrie hledal dokonalou
proporci, kterou pro něj představoval
zlatý řez. S jeho pomocí se snažil
vymyslet univerzální proporční
jednotku, která by vycházela z lidské
postavy, a která by pak při použití
nejlépe vyjadřovala vlastní cíl, tedy
sloužit díky účelnosti právě člověku.
Jeho Modulor je založen na
poměrech výšky stojícího člověka a
člověka se vzpaženou rukou
Úvod do typologie
10/47
Prostorové nároky člověka
‡
‡
Při stanovení jednotlivých proporcí vycházel Le Corbusier z průměrné výšky
Evropana 1,75m, kterou rozdělil dle zlatého řezu 108,2 - 66,8 - 41,45 - 2,54
Proporční figura a neohraničené číselné hodnoty
Úvod do typologie
11/47
Prostorové nároky člověka
‡
‡
‡
Nic se nezdá tak samozřejmé a přijatelné jako myšlenka vzít
za základ projektování při návrzích staveb a vnitřního zařízení
průměrného člověka
Z těchto důvodů se stala rozšířenou a s oblibou používanou
knihou mnoha projektantů a architektů Navrhování staveb, ve
které jsou souhrnně zpracovány ergonomické a typologické
požadavky na nejrůznější druhy staveb vycházející
z průměrného člověka, jeho průměrných rozměrů a
průměrných fyzických možností.
Neexistuje však žádná lidská bytost, která by splňovala
estetické proporce Le Corbusierova Moduloru. Každý člověk
se více či méně liší od průměru. Lidé se od něj mohou
odchylovat postavou, pohybovými schopnostmi, sluchovými i
zrakovými vjemy. Jeden člověk se do druhého liší od druhého
silou paží, fyzickým ustrojením a duševními schopnosti.
Úvod do typologie
12/47
Prostorové nároky člověka
Úvod do typologie
13/47
Prostorové nároky člověka
Úvod do typologie
14/47
Bariéry a prostorové nároky
Bariéry
Vertikální
• schody
• výškové rozdíly > 20 mm
Horizontální
• sklony ramp
• povrchy pochozích ploch
Prostorové
• malé manipulační parametry
• nevhodné umístění mobiliáře
Antropometrické
Ergonomické
Orientační
Úvod do typologie
• dosahové vzdálenosti
• výškové osazení WC
• tvar kliky, madla apod.
• nevhodný mobiliář a nábytek
• chybějící taktilní informace
• orientační systém a piktogramy
15/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Při tvorbě přístupného prostředí musíme akceptovat
rozdílnosti jednotlivých uživatelů. Každý člověk se více či
méně liší od průměru. Lidé se od něj odchylují svou
postavou, pohybovými schopnostmi, sluchovými a
zrakovými vjemy.
‡
Základním problémem pohybu každého zdravotně
postiženého jsou jiné prostorové a manipulační požadavky
a možnost dobré orientace vycházející ze způsobu
získávání informací o okolním prostoru (případně o jeho
návaznostech na vzdálenější objekty a cíle).
‡
Obecně lze říci, že při vytváření přístupného prostředí
musíme pracovat s větším manipulačním prostorem a
respektovat potřebu přehlednosti řešeného prostředí.
Úvod do typologie
16/47
Bezbariérové užívání staveb
Přístupné prostředí
Přístupnost
Zohlednění rozmanitosti uživatelů – každý musí mít zajištěn přístup do budov a vnějšího
prostředí bez cizí pomoci.
Bezpečnost
Každý má právo na život, práci a odpočinek v bezpečném prostředí. Samotný návrh a
provedení budov, prostorů a jednotlivých prvků musí zajistit bezpečnost pro všechny uživatele.
Použitelnost
Každý musí v co největší míře používat stavby se stejným vybavením.
Požitek
Každý si zaslouží stejnou radost a požitek z dobře navrženého vstřícného prostředí.
Ohleduplnost
Při návrhu a realizaci musíme být ohleduplní k specifickým potřebám a požadavkům
přístupného prostředí, neboť ohleduplnost nic nestojí.
Srozumitelnost
Funkčnost
Úvod do typologie
Každému musí být umožněno se ve vnějším prostředí a budově orientovat a pohybovat bez cizí
pomoci formou srozumitelných informace a prostorovým uspořádání stavby.
Návrh bezkolizního dispozičního řešení s funkčními vazbami a odpovídajícími manipulačními
nároky.
17/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Úvod do typologie
Manipulační nároky
jednotlivých skupin
uživatelů – průměrný
zdravý člověk, osoba se
zavazadly, osoba
s francouzskými holemi
a vozíčkář
18/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
Úvod do typologie
19/47
Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí
‡
Z hlediska dobrého pohybu a orientace uzpůsobené pro každého
jedince:
„ osoby se zdravotním postižením:
‡ osoby s těžkým a vážným pohybovým postižením;
‡ osoby se smyslovým postižením zraku;
‡ osoby se smyslovým postižením sluchu;
‡ osoby s dočasným zdravotním postižením - osoby s akutním
úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny) a
osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí (nevolnost, alergie,
epilepsie, astma apod.);
„
senioři;
„
osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy,
rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející
lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké
nákupy nebo zavazadla);
„
osoby malého či nadměrného vzrůstu.
Úvod do typologie
20/47
Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí
Postižení
schopný chůze
tělesné postižení bez
mentálního postižení
neschopný chůze
tělesné omezení
schopný chůze
tělesné postižení
s přidruž. ment.
postižením
neschopný chůze
slabozraký
zrakové postižení
nevidomý
smyslové omezení
hluchoslepý
nedoslýchavý
sluchové postižení
neslyšící
mentální postižení
mentální omezení
lehké mentální postižení
Úvod do typologie
21/47
Principy specifických požadavků
‡
Předpokladem principů přístupnosti je správné
zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb pro
jednotlivé skupiny osob s omezenou schopností pohybu a
orientace, zejména tří základních omezení:
„
„
„
‡
omezení pohybové
omezení smyslového vnímání vizuálního
omezení smyslového vnímání sluchového
Při návrhu objektů pro bydlení, občanské vybavení a
zaměstnávání musíme řešit bezbariérové užívání pro výše
uvedená omezení samostatně a akceptovat rozdílnost
jednotlivých uživatelů, neboť mají zcela jiné požadavky na
jednotlivé úpravy staveb
Úvod do typologie
22/47
Předpoklady a základní informace přístupnosti
‡
Při navrhování a provádění staveb musíme také vycházet
z podmínky, že opatření pro kteroukoli skupinu uživatelů
(včetně osob s omezenou schopností pohybu
a orientace) staveb nesmí znemožňovat využití stavby
ostatním uživatelům a ani je nesmí podstatným
způsobem omezovat.
Úvod do typologie
23/47
Osoby s těžkým postižením pohybového ústrojí
‡
Zásadním problémem osob používající vozík je pohyb a práce v sedě
Požadavky tedy souvisí a přímo vyplývají z rozměrů a dalších vlastností
vozíku
Základem pro stanovení kritérií je ručně nebo elektricky poháněný vozík
Povrch podlahoviny jízdní dráhy nebo terénu by měl být tvrdý a rovný
Přístup do koutů, ke stolům apod. je omezen koly vozíku a vyčnívajícími
podpěrkami pro nohy, proto nutno počítat s volným prostorem pod
stolem umývadlem apod. šířky 800 mm a hloubky 600 mm
Optimální výška pracovní plochy je v rozmezí 750 – 850 mm
‡
PARAPLEGIE
‡
‡
‡
‡
‡
ƒ úplné ochrnutí poloviny těla, obvykle obou dolních končetin
‡
KVADRUPLEGIE
ƒ úplné ochrnutí všech čtyř končetin
Úvod do typologie
24/47
Podmínky snadného pohybu a orientace
‡
Osoby s pohybovým postižením
„
„
„
„
Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit
možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních, neboť
výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno
překonatelné ostatními uživateli, jsou pro tyto skupiny
nepřekonatelnými.
Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu
pochozí plochy vyžaduje pro osobu s omezenou schopností
pohybu značnou tělesnou námahu či nepřekonatelnou překážku.
Vážným problémem této skupiny uživatelů staveb jsou
nedostatečné manipulační plochy a dosahové úrovně.
Manipulační plocha nám musí zajistit podmínky pro změny směru
a otáčení nejen osoby na vozíku, ale také osoby s francouzskými
holemi nebo s kočárkem.
Dispoziční a technické řešení musí odpovídat manévrovacím
možnostem těchto prostředků a jejich bezkoliznímu průjezdu
všemi prostory a místnosti jakéhokoliv objektu. Kromě manipulace
horizontální je důležité si uvědomit odlišnou manipulaci vertikální.
Jde o dosahové vzdálenosti, jejichž hodnota je proměnlivá
vzhledem k různosti tělesných
Úvod do typologie
25/47
Osoby se sníženou schopností chůze
‡
Pro běžná pohyb chodících pohybově postižených osob je nutné zajistit
rovinu terénu nebo podlahy s protiskluzným povrchem (součinitel
smykového tření suchého povrchu 0,6; u šikmých ramp 0,6 + tg x, kde x
je úhel sklonu rampy
‡
Na schodištích a rampách musí být zábradlí s madly ve výši 900 mm a
750 mm nad podlahou
‡
Maximální výška schodišťového stupně je 160 mm
‡
Na chodbách nutno zřídit odpočivné kouty – podél vnitřních komunikací
by měla být odpočívadla s lavičkami
‡
Lavičky a židle s výškou sedáku cca 500 mm nad podlahou
‡
Opěradla pro ruce ve výši přibližně 700 mm
Úvod do typologie
26/47
Osoby se zrakovým postižením
‡
‡
‡
‡
‡
‡
‡
‡
‡
Usnadnění orientace pomocí různých barev, řádného osvětlení, zvukových
signálů a změnou struktury povrchu
Navrhovat jednoduché dispoziční řešení v pravoúhlém systému, aby orientace
byla jednoduchá
Pro snadnou identifikaci dveřím schodů, průjezdů, chodeb apod. nutno používat
kontrastní barvy
Ke snížení nebezpečí pádů a zranění vyloučit z půdorysů komunikací sloupy,
vyrovnávací stupně, výstupky zdí
Nebezpečná místa zdůraznit vhodným osvětlením, použitím kontrastních barev,
zábradlím, zarážkou
Osoby se zrakovým postižením jsou citlivé na oslnění, vyloučit odlesky řádným
rozmístěním oken a osvětlením, instalovat clonící a stínící zařízení
Povrchové úpravy stěn, stropů, podlahovin s matovým efektem
Vizuální informace doplňovat informacemi akustickými
5 kategorií zrakového postižení:
‡
střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost,
úplná nevidomost
Úvod do typologie
27/47
Podmínky snadného pohybu a orientace
‡
Osoby se smyslovým postižením
„
Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku – nevidomí a
slabozrací
‡
‡
‡
‡
Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného
a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelné a
jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a
značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných
hmatem a akustické informace. Úpravy jsou zejména zaměřeny na:
zajištění vodicích linií tvořených především prvky vystupující nad
pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy
zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.) prvky
vnímatelnými holí a nášlapem umístěnými v pochozí rovině (speciální
dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí);
identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových
schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.);
předávání informací o okolí a službách (především akustickým
způsobem).
Úvod do typologie
28/47
Podmínky snadného pohybu a orientace
‡
Osoby se smyslovým postižením
„
Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku –
nevidomí a slabozrací
‡
Osobám s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření:
ƒ užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem;
ƒ krátké a lehko srozumitelné nápisy psané velkými
písmeny;
ƒ plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly
být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny
jednoduchým a srozumitelným způsobem.
Úvod do typologie
29/47
Osoby se sluchovým postižením
‡
‡
‡
‡
‡
‡
Postižené osoby mají potíže s rozlišením zvuků v hlučném prostředí –
místnosti je nutno dobře akusticky izolovat
Informační systém doplnit o vizuální informace
Osoby se zhoršeným sluchem odezírají ze rtů mluvící osoby – tomu
přispívá dobré osvětlení, bez odlesku
Část instalovaných telefonních přístrojů musí mít zesilovací zařízení
Shromažďovací prostory (zasedací síně, přednáškové sály apod.) musí
být vybaveny indukční smyčkou
Neslyšící
‡
‡
ztráta sluchu (hluchota vrozená a získaná, částečná a úplná, hluchota
jednostranná a oboustranná, hluchota v oblasti ucha nebo sluchové
dráhy)
Nedoslýchavost
‡
různě těžká porucha sluchu, která ztěžuje až znemožňuje příjem
zvukových informací
Úvod do typologie
30/47
Podmínky snadného pohybu a orientace
‡
Osoby se smyslovým postižením
„
Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou sluchu –
neslyšící a nedoslýchaví
‡
Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu
jsou nutné vizuálně sdělené informace. Jejich orientaci
zkvalitní navržená opatření:
ƒ zavedení vizuálních informačních a orientačních systémů ve
vstupních halách, odbavovacích halách dopravního systému, na
zastávkách, nástupištích apod.;
ƒ zavedení vizuálního systému varovných signálů – světelná
signalizace;
ƒ vybavení přepážek informací, recepcí apod. hovorovým
systémem pro nedoslýchavé – indukční smyčky pro přepážky
ƒ vybavení zasedacích, konferenčních místností, poslucháren
indukčními smyčkami
Úvod do typologie
31/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby s těžkým pohybovým postižením
„
„
„
Zásadním problémem osob na vozíku je pohyb a práce v sedě.
Návrh optimálního prostředí pro těžce pohybově postižené osoby
tedy vychází z prostorových nároků, manipulace a rozměrových
parametrů invalidního vozíku.
Minimální manévrovací plocha pro vozík je podle stávající
vyhlášky o bezbariérovém užívání 1500x1200mm, což umožní
otočení pouze o 90°.
Obytné a pobytové místnosti, komunikační prostory a jiné musejí
umožnit otáčení vozíku o180°, resp. 360°. Tomu odpovídá kruhová
plocha o minimálním průměru 1500mm. Pro pohodlné a komfortní
otáčení by mělo být naší snahou navrhnout manévrovací plochu
větší
Úvod do typologie
32/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Základní rozměrové parametry invalidního vozíku a rozměrové parametry
dosahu osoby na invalidním vozíku s napřímenými a s nakloněnými zády
Úvod do typologie
33/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Úvod do typologie
Manévrovací plochy pro otočení vozíku
34/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Manipulační prostor před svislou konstrukcí při čelním a bočním přístupu
(horní část obrázku) a manipulační prostor při čelním a bočním přístupu do
niky (spodní část obrázku)
Úvod do typologie
35/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Porovnání dosahových
maximálního dosahu
Úvod do typologie
úrovní,
A-zóna
optimálního
dosahu,
B-zóna
36/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Optimální výškové osazení různých prvků s dodržením dosahové vzdálenosti
jednotlivých věkových kategorií a odvození výšky madla
Úvod do typologie
37/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
dosahová výška
3 – 4 let
5 – 8 let
9 – 12 let
maximální
915 mm
1015 mm
1120 mm
minimální
510 mm
455 mm
405 mm
‡
Úvod do typologie
Min. a max. dosahové vzdálenosti dětí
38/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při čelním nástupu a
s respektováním hloubky překážky
Úvod do typologie
39/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při bočním nástupu a
s respektováním hloubky překážky
Úvod do typologie
40/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby s omezeným pohybovým postižením
„
„
„
Při řešení staveb pro skupinu uživatelů s omezeným pohybovým
postižením musíme brát v úvahu především manipulační plochy
využitelné osobami s francouzskými holemi, berlemi apod.,
Pokud uvažujeme o přístupnosti chodících pohybově postižených osob,
musíme pro jejich běžný pohyb zajistit rovinu podložky s protiskluzovým
povrchem, který bude dostatečnou oporou pro rehabilitační pomůcky
(berle, francouzské hole). Nejen pro tyto osoby, ale také malé děti a
osoby malého vzrůstu, je velmi problematické překonávat velké výškové
rozdíly.
Z uvedených informací vyplývá, že je velmi důležité dbát na dodržení
maximální výšky stupně 160mm, která nakonec umožní pohodlný výstup
schodů všem uživatelům. Tento pohodlný výstup musí být dále
zabezpečen také optimální šířkou schodišťového stupně, jenž by měl
umožnit došlápnutí chodidla po celé své délce. Jestliže hovoříme o
přístupném prostředí, tak nesmíme opomíjet zajištění podpory ke snížení
únavy formou madla s vhodnou výšku, jenž bude vyhovovat všem
uživatelům a jehož přesah je důležitou oporou při nástupu či výstupu
zvláště osobám pohybující se o holi či berlích. Zároveň tvar stupně při
výstupu nesmí dát příležitost jakémukoliv zakopnutí.
Úvod do typologie
41/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby se zrakovým postižením – nevidomí
„
Základní způsob získávání neměnných informací o stavbě a jejím
uspořádání je u nevidomých hmatový, především prostřednictvím
techniky dlouhé bílé hole a nášlapem. Pro správné řešení stavby
zajišťující využití této techniky při samostatném pohybu a orientaci
je nutné vždy splnit tyto základní podmínky:
‡
‡
‡
‡
zajištění volného průchodu podél vodicí linie (při výjimečném umístění
této linie do plochy zajištění průchodu po obou stranách vodicí linie)
v šíři 1500mm, v odůvodněných výjimečných případech lze tento
průchod snížit až na minimum 900 mm. Do průchozího prostoru podél
vodící linie neumisťovat žádné překážky;
dodržení podchodné výšky (v exteriéru 2200mm a interiéru 2100mm),
do které nebudou zasahovat žádné prvky;
zajištění dostatečného množství přirozených i umělých hmatových
prvků (vždy je nutné preferovat ty, které vystupují nad plochu) včetně
jejich rozměrů, srozumitelné návaznosti a využitelného překonání
vzdálenosti mezi nimi (max. 6000mm);
zajištění hmatového kontrastu vůči okolí u hmatových prvků
umístěných v ploše, včetně jejich správného materiálového řešení
(materiál pro hmatové prvky nesmí být na veřejně přístupných
stavbách použit k jinému účelu).
Úvod do typologie
42/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby se zrakovým postižením – nevidomí
„
„
„
Při návrhu a realizaci úprav pro nevidomé musíme
respektovat správné použití vytvářených hmatových
prvků, které mají vždy jednoznačnou funkci.
Funkci hmatových prvků určují vždy dva faktory –
rozměr prvku a charakter jeho povrchu.
V některých případech je důležité si uvědomit, že je
potřeba odlišit úpravy stavby pro zcela nevidomé od
úprav pro slabozraké. Příkladem jsou úpravy schodišť,
kde se v podstatě neprovádí žádné specifické úpravy
pro nevidomé (mimo hmatných štítků na vnitřní straně
madla) ale úpravy, jako je přesah zábradlí, vizuálně
kontrastní úprava nástupního a výstupního stupně, jsou
důležité pouze pro osoby slabozraké.
Úvod do typologie
43/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby se zrakovým postižením – slabozrací
„
„
„
Usnadnění samostatného pohybu a orientace slabozrakých osob
je dosažena pomocí barevných kontrastů, řádným osvětlením,
změnou struktury povrchu a jednoduchým dispoziční řešením
stavby v pravoúhlém systému.
Pro snadnou identifikaci celoskleněných ploch, dveří, nástupních a
výstupních schodů, zařizovacích předmětů, ovládacích prvků,
madel, klik apod. je nutné používat vizuálního kontrastu.
Tito uživatelé potřebují vhodně navržený orientační systém
s respektováním velikosti písma a barevností podkladu. Vnitřní
prostory je žádoucí řešit bez nežádoucího zrcadlení a odlesků
povrchů (matové povrchy podlahovin s vhodnou povrchovou
úpravou stěn a stropů).
Úvod do typologie
44/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby se sluchovým postižením – neslyšící
„
„
„
Požadavky a potřeby sluchově postižených se týkají
zejména provozních informací a komunikačních
problémů při využívání staveb, a to zejména
dopravních.
Z toho vyplývá, že všechny informace sloužící
k orientaci veřejnosti podávané akustické podobě musí
být převedeny zároveň do optické formy. Zároveň
všechny akustické prvky (akustický vrátný, požární
alarm apod.) musí mít paralelně i optickou signalizaci.
V objektech správních a v prostorech s možným
pobytem těchto osob se pro snadnější odezírání ze rtů
mluvících osob tyto prostory a místa vybavují dobrým
osvětlením a povrchovou úpravou stěn, interiéru apod.
bez odlesku.
Úvod do typologie
45/47
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Osoby se sluchovým postižením –
nedoslýchaví
„
„
„
Nedoslýchaví mají potíže s rozlišením zvuků v hlučném
prostředí. Proto prostory, kde se mohou tito lidé
pohybovat, je vhodné dobře akusticky izolovat.
Prostory pro shromažďování a poskytování informací
se musí vybavit bezdrátovým přenosem akustických
signálů – indukční smyčkou.
V administrativních objektech, včetně staveb pro
zaměstnávání, je vhodné u části telefonních přístrojů
osadit zesilovacího zařízení.
Úvod do typologie
46/47
Metodika bezbariérového užívání staveb
‡
Základní principy návrhu objektů:
„
„
„
„
„
„
„
dostupnost objektu - komunikací pro pěší a
parkovacích plochy;
vstupní prostory objektu vnější a vnitřní;
horizontální pohyb v objektu a jeho jednotlivých
podlaží;
vertikální pohyb v objektu a dostupnost jednotlivých
podlaží;
hygienické prostory a šatny;
speciální vybavení a interiér;
informační orientační systém.
Úvod do typologie
47/47
Metodika bezbariérového užívání staveb
Objekt
těžce pohybově postižení
Ano
– Ne
omez. pohybově postižení
přístupnost objektu
(MHD, parkování apod.)
nevidomí
slabozrací
neslyšící
nedoslýchaví
Úvod do typologie
vstupní prostory – exteriér, interiér
dtto
horizontální pohyb v objektu
dtto
vertikální pohyb v objektu
dtto
hygienické prostory a šatny
dtto
speciální vybavení a interiér
dtto
informační orientační systém
dtto
48/47
Okruhy ke zkoušce
‡
Typologie budov a její členění
‡
Základní faktory ovlivňující provozní a prostorové vztahy
‡
Definice architektury
‡
Prostorové nároky člověka
‡
Bariéry a prostorové nároky
‡
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Bezbariérové PŘÍSTUPNÉ prostředí
‡
Podmínky snadného pohybu a orientace
‡
Požadavky na pohyb a orientaci v prostoru
‡
Metodika bezbariérového užívání staveb
Úvod do typologie
49/47
Download

TYPOLOGIE STAVEB