1
Marketingová strategie
cestovního ruchu a kultury
města Tábor
Listopad 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
2
OBSAH
A. ÚVOD ................................................................................ 4
1. Zadání marketingové koncepce .......................................... 4
2. Metodika a použité výzkumy........................................... 4
B. Analytická část marketingové strategie ............................ 6
3. Analýza potenciálu cestovního ruchu města Tábora ....... 6
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
3.5.
3.6.
3.7.
3.8.
Definování předmětné oblasti .......................................................... 6
Turistický potenciál okolních turistických oblastí/regionů ................... 14
Analýza okresu Tábor - Táborska ................................................... 15
Analýza města Tábora .................................................................. 21
Organizace cestovního ruchu a marketing ....................................... 61
Propagace ................................................................................... 66
Informační systémy ...................................................................... 69
Strategické Dokumenty cestovního ruchu s vazbou na město Tábor.... 71
4. Analýza poptávky – návštěvníci a turisté .......................78
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
4.5.
4.6.
4.7.
4.8.
4.9.
Shrnutí výsledků výzkumů ............................................................ 78
Cílové skupiny ............................................................................. 79
Důvody návštěvy a nejlákavější aktivity .......................................... 86
Spokojenost se službami a infrastrukturou ...................................... 90
Kulturní vyžití ............................................................................. 95
Obyvatelé Tábora ........................................................................100
Podnikatelé v Táboře ...................................................................109
Ostatní informace........................................................................115
Hloubkové rozhovory se zástupci podnikatelské i veřejné sféry .........123
5. SWOT analýza ..............................................................125
C. Návrhová část koncepce ................................................129
6. Celková vize.................................................................129
7. Hlavní strategické cíle .................................................130
Strategický cíl A: .............................................................132
A.1 Rámcový plán propagace ..........................................................132
A.1.1.
Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud
používaných metod města ..........................................................................134
A.1.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro
návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství v několika
variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů .......................................138
A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer .................139
A.2.1.
Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných
turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat
kamerami
.............................................................................................140
A.2.2. Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech ..........................140
A.2.3.
Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na
televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v zahraničí .140
A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro
marketingové aktivity.....................................................................140
A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů...................................................142
A.3.2.
Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského
úřadu při získávání dat) .............................................................................147
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
3
A.3.3.
Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky ...................149
Strategický cíl B:..............................................................151
B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové
skupiny umožňujících celoroční návštěvu zájmového území a
ovlivňující prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny .....................151
B.1.1.
B.1.2.
B.1.3.
Zpracování metodiky tvorby turistických produktů .......................153
Turistické produkty neinvestiční.................................................157
Turistické produkty investiční ....................................................162
B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum
kulturního vyžití .............................................................................169
B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů.......................171
Strategický cíl C ...............................................................172
C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem
zvýšit jeho koordinační úlohu .........................................................173
C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu
v zájmovém území ..........................................................................181
Strategický cíl D: .............................................................183
D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel .............................183
D.2 Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace.........................184
D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu a kultury
do vzdělávacího procesu.................................................................185
D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy................................................186
Strategický cíl E:..............................................................187
E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v
poptávaném standardu ...................................................................187
E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních
akcí.................................................................................................188
E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu ............................................188
8. Přílohy .........................................................................191
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
4
A. ÚVOD
1.
Zadání marketingové koncepce
Cílem Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury ve městě Tábor je
zmapovat oblast cestovního ruchu a kultury ve městě a v regionu a rozvoj služeb
cestovního ruchu a kultury, marketingu a produktů cestovního ruchu.
Cílem je dále připravit rozvoj marketingových aktivit ve městě, které by měly mít
dopad na zvýšení a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu a kultury. Tím je třeba
dosáhnout příznivou míru návštěvnosti a docílit stabilních finančních a
ekonomických přínosů pro region.
Zadavatel
Město Tábor
Žižkovo nám. 2
390 15 Tábor
Realizátor
STEM/MARK, a.s.
Na Hrázi 17
180 00 Praha 8
Cíle koncepce
"
Efektivní využití turistického potenciálu lokality a stabilizace návštěvnosti
"
Sjednocení rozvojových kroků v oblasti cestovního ruchu
"
Vyšší ekonomická výtěžnost cestovního ruchu
"
Ustálení jednotné image města směrem k jeho návštěvníkům i obyvatelům
2.
Metodika a použité výzkumy
V projektu byla využita kombinace mnoha informačních zdrojů, jejichž data byla
detailně analyzována. Tato kapitola přináší informace o realizovaných
výzkumných krocích.
Dotazování turistů v místě
Cílová skupina:
čeští turisté, kteří navštívili Tábor
Metoda dotazování:
face-to-face dotazování
Termín dotazování:
srpen - září 2008 (i během festivalu Táborská setkání)
Počet rozhovorů:
106 kompletních rozhovorů
Témata:
spokojenost s návštěvou, povědomí o místních
zajímavostech, hodnocení možností kulturního vyžití
a propagace místa
Dotazování místní komunity
Cílová skupina:
obecná populace 15+ okresu Tábor
Metoda dotazování:
CATI (telefonické dotazování s podporou počítačů)
Termín dotazování:
září 2008
Počet rozhovorů:
200 kompletních rozhovorů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
5
Témata:
povědomí o místních zajímavostech, o kulturních
možnostech atraktivita místa pro turistu, hodnocení
propagace místa, názory na cestovní ruch a kvalitu
kultury v místě, zkušenosti s turisty, který typ
kulturních akcí postrádá
Dotazování dospělé populace ČR
Cílová skupina:
dospělá populace ČR
Metoda dotazování:
CAPI (osobní dotazování s podporou počítače) v rámci
omnibusu (pravidelné měsíční dotazování
reprezentativního vzorku české populace)
Termín dotazování:
listopad 2008
Počet rozhovorů:
1033
Témata:
image Tábora, uskutečněná a plánovaná
návštěva města
Dotazování na vybraných hraničních přechodech
Cílová skupina:
zahraniční návštěvníci opouštějící ČR
Metoda dotazování:
face-to-face dotazování
Termín dotazování:
říjen - prosinec 2008
Počet rozhovorů:
408
Témata:
znalost Tábora, návštěvnost, povědomí o
osobnostech s Táborem spojených a husitství,
Dotazování autorit a zástupců institucí spojených s Táborem a okolím
Cílová skupina:
zástupci institucí důležitých pro Tábor
Metoda dotazování:
hloubkové rozhovory
Termín dotazování:
leden 2009
Počet hloubkových
rozhovorů:
7
Témata:
stávající potenciál služeb v Táboře, bílá místa v
místním cestovním ruchu/kultuře, propagace Tábora,
místní cestovní ruch/kultura v horizontu 5-6 let
Dotazování podnikatelů v cestovním ruchu a kultuře
Cílová skupina:
provozovatelé činností v oblasti cestovního ruchu
(ubytovací zařízení, stravování, obchody, služby)
Metoda dotazování:
rekrutace CATI s vyplněním dotazníku na internetu
Místo dotazování:
Tábor
Termín dotazování:
Leden 2009
Počet rozhovorů:
58 kompletních rozhovorů
Témata:
spokojenost s návštěvností, zkušenosti,
hodnocení propagace, názory na CR v místě a návrhy
na zlepšení
Dotazování představitelů místní samosprávy
Cílová skupina:
zástupci místní samosprávy
Metoda dotazování:
on-line dotazování v on-line systému STEM/MARK
Termín dotazování:
březen 2009
Počet rozhovorů:
20 rozhovorů
Témata:
vliv místních zajímavostí na rozvoj CR, propagace
– odpovědnost, vynakládaná částka, spolupráce se
subjekty, potenciál cílové skupiny žáků a studentů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
6
B. Analytická část marketingové
strategie
3. Analýza potenciálu cestovního ruchu města
Tábora
3.1. Definování předmětné oblasti
Město Tábor patří k místům, která mají na trhu cestovního ruchu určité
postavení a jejich uplatnění je přímo úměrné kvalitě nabídky a účinnosti
zvolených forem marketingu. Cestovní ruch není možné z pohledu nabídky zcela
omezit na řešení katastrálního území města Tábor. Turisté se pohybují nezávisle
na administrativních hranicích města či jinak definovaného území. Využívají a do
svého programu zahrnují blízké i vzdálenější turistické a kulturní cíle, které
mohou dotvořit základní nabídky města Tábor. Z tohoto důvodu jsou brány
v některých případech v rámci analýz i dále při tvorbě turistického produktu
možnosti (služby, cíle, aktivity), které jsou nabízeny vně území města Tábor.
3.1.1. Vymezení území na základě strategie
Město Tábor je z hlediska rozmístění obyvatel samozřejmě hlavním
centrem okresu (soustřeďuje 34 % všech obyvatel okresu), v rámci kraje je
druhým největším městem Jihočeského kraje. Je sídlem orgánů státní správy a
institucí v rámci rozsahu obcí s rozšířenou působností III. typu. Geografická
poloha města Tábor na spojnici Prahy a Českých Budějovic a relativně dobrá
dopravní dostupnost z Prahy (cca 94 km, autem dosažitelné po další dostavbě
dálnice do 1 hod.) umožňuje částečně využít zájmu turistů o hlavní město. Také
vzdálenost 60 km od Českých Budějovic dává předpoklad využívat zájmu turistů
o jižní Čechy a tranzitujících turistů mezi hlavním městem a jižními Čechy.
3.1.2. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu
Historie
Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech,
byly definovány vládou bývalého Československa důležité oblasti cestovního
ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v roce 1981. Pro
stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích
hledisek, která byla pro účely klasifikace rozčleněna do 5 hlavních skupin:
• Přírodní podmínky
• Podmínky vytvořené člověkem
• Vybavenost
• Doprava
• Negativní vlivy
Po vyhodnocení těchto kritérií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny:
• Na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
7
• Na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci
Souhrn všech uvedených podmínek charakterizoval jednotlivé oblasti a
určoval jejich funkční náplň z pohledu cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že
oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území republiky, ale jen ty části, které
mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území Česka bylo rozděleno
na základě výše uvedeného principu na 47 tzv. turistických oblastí. Každá
turistická oblast byla dále na základě významu a kvality členěna do 4 kategorií.
Souběžně s hodnocením území republiky a jednotlivých oblastí cestovního ruchu
byla vyhodnocena města a lázeňská střediska jednak podle vztahu k cílovým
místům nebo střediskům a jednak podle vlastního významu jako cílových míst
nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačního a kulturně vhodných funkcí,
které v cestovním ruchu plnila. Město Tábor podle této klasifikace bylo zařazeno
do I. Kategorie měst s širokým uplatněním dosahujícím ve vztahu k cestovnímu
ruchu nadprůměrné úrovně v oblasti atraktivit i vybavenosti, zejména pak u
kulturních památek, kulturně historických zařízení a ubytovacích kapacit (např.
bylo evidováno 23,4 lůžek na 1000 obyvatel, z toho v hotelech 11,4).
Město bylo zařazeno do oblasti cestovního ruchu Táborsko (s podoblastí Lužnice).
Hlavní jeho funkcí byla krátkodobá i dlouhodobá rekreace. K ostatním funkcím
patřila pěší turistika, vodní turistika, vodní sporty, lázeňské léčení, myslivost,
sportovní rybolov, kulturní památky s mezinárodním významem. Dominantní byla
letní sezóna. Oblast Táborsko byla stanovena jako III. Kategorie (ze čtyř), do
které byly zahrnuty oblasti s kvalitními předpoklady s podmínkami představující
nižší stupeň zastoupení rekreačně vhodných ploch, s užším souborem funkcí a
možností celostátního uplatnění a se smíšenou časovou využitelností. Oblast
měla ubytovací kapacitu zařízení volného a vázaného cestovního ruchu – 9,3 tis.
Lůžek a návštěvnost 94,3 tis. Osob.
Situace po roce 1989
Po roce 1989 přestala pro stát platit Směrnice pro realizaci rajonizace
cestovního ruchu ČSR a tím si regiony, města a obce začaly samostatné budovat
příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od
roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism o vytvoření
marketingových turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde
zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě
dohody měst, obcí, okresů, respektive sdružení obcí. Účelem bylo změřit,
vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj
cestovního ruchu v diferencovaných prostorech – využít přírodní a kulturně
historický potenciál jednotlivých oblastí republiky pro odpovídající kvantitu a
strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické
marketingové regiony, byly pojaty jako území, pro které je typický určitý
dominantní druh cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a
rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních.
Současnost
Od roku 2000 je v Česku vymezeno 15 turistických regionů a 43
turistických oblastí. Turistické regiony se převážně přidržují územně správního
členění republiky a jsou propojovány jako organizační, koordinační i finanční
nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na
současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají v maximální
možné míře podmínkám současného období.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
8
Obrázek 1: Mapa turistických regionů České republiky
Obrázek 2: Mapa turistických oblastí České republiky
Z iniciativy krajů je územní členění turistického potenciálu Česka opět
aktualizováno a díky některým krajským postojům ještě více přiblíženo krajským
hranicím. Původní termíny turistický region a turistická oblast byly nahrazeny
termínem „turisticky významné území“ a tím byl vytvořen soulad s Koncepcí
státní politiky CR ČR na léta 2007 – 2013. Většina kraji definovaných území
nenaplňuje definici turistických regionů a oblastí v této Koncepci. Města Tábor se
změny, které jsou připraveny k odsouhlasení všemi kraji, vlastně netýkají.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
9
Obrázek 3: Mapa turisticky významných území České republiky (čeká na odsouhlasení krajů)
Město Tábor je začleněno v turistickém regionu/turisticky významném území
Jižní Čechy, které převážně odpovídá hranicím Jihočeského kraje. Do
samostatného regionu Šumava byla zařazena jeho část – okresy Český Krumlov,
Prachatice a Strakonice. Při poslední aktualizaci členění bylo ještě ze Šumavy
přesunuto do regionu Jižní Čechy město Český Krumlov a několik okolních obcí.
V roce 2006 byl zpracován „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“
v rámci výzkumného grantu, který vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Materiál nečlení území republiky na menší území, ale vymezuje druhy cestovního
ruchu a turistický potenciál celé republiky podle vybraných kritérií. Tábor je
zmiňován v tomto materiálu v souvislosti s těmito informacemi (údaje se vztahují
k roku 2003):
• Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO: konstatace ano
• Rozhledny, zoologické a botanické zahrady a arboreta: botanická zahrada
ano, rozhledna Hýlačka ano
• Národní kulturní památky: 2 památky – jedna v kategorii hrady a zámky,
druhá v architektonických památkách.
• Významné církevní památky: jako poutní místo
• Významné technické památky: památka komunikačního stavitelství
• Významné vojenské památky: městské opevnění
• Významná kulturní zařízení: muzeum, hvězdárna a divadlo
• Návštěvnost nejvýznamnějších památek: nezmiňováno
• Přírodní atraktivita území: přítomnost CHKO nebo lázeňských míst
národního a regionálního významu, zastoupení lesů minimálně 40 %
z rozlohy území.
• Kulturně historické památky a atraktivity: přítomnost památky UNESCO,
MPR, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury.
• Zaměstnanost v cestovním ruchu: Tábor je v druhé nejvyšší kategorii tzn.,
že podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování je v rozmezí
2,3 – 4,0 %.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
10
•
•
Hromadná ubytovací zařízení: 1 000 až 2 999 lůžek v místě.
Hosté celkem v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 150 až
399 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti).
• Domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 200 až
499 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti).
• Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízení: okres Tábor – 30 až
99 tis. (2. nejnižší kategorie z pěti, ale nejčetnější).
• Podíl zahraničních hostů: do 14 % (nejnižší kategorie z pěti).
• Hustota sítě cyklotrasy (v km / 10 km2): 1,10 – 1,70 (2. kategorie z pěti).
• Městský cestovní ruch: národního významu
• Letní rekreace a turistika u vody: vodní plochy lokálního významu –
Jordán, nejvyužívanější úseky řek pro vodní turistiku
• Zimní sporty a rekreace: existence krytého zimního stadionu
• Veletržní a kongresový cestovní ruch: kongresy regionálního významu
• Funkční typologie středisek cestovního ruchu: historické město a středisko
mezinárodního a národního významu.
• Turistický význam území z hlediska jeho ubytovací infrastruktury a
návštěvnosti: 3 000 až 5 999 lůžek v ubytovacích zařízeních, 240 až 539
tis. Přenocování hostů, podíl cizinců na počtu přenocování 20 – 29 %.
• Celkové hodnocení turistické atraktivity území: aktivita nadregionálního
významu (2. nejvyšší, po Praze).
Podrobnější informace uvádí: Atlas cestovního ruchu České republiky,
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. A kol.
Současné údaje však neodpovídají některým uvedeným informacím, např. podíl
zahraničních hostů.
3.1.3. Vymezení území cestovního ruchu v Jihočeském kraji
Základním východiskem pro vymezení regionálního členění cestovního
ruchu v Jihočeském kraji se stal také Manuál rozvoje cestovního ruchu
v Jihočeském kraji, který byl vytvořen pro Jihočeskou centrálu cestovního ruchu
v roce 2007 firmou Incoma Research.
Prvá varianta hovoří o členění dle územně-správních celků. Členění
respektuje zažité členění územních celku na okresy - domácí návštěvníci se tak
mohou snadněji orientovat. Umožňuje svěřit „zodpovědnost“ za vybrané úseky
marketingové komunikace jednotlivým okresům resp. pověřeným obcím či
dominantním městům. Má hlavní význam pro využití v marketingové komunikaci
při jednotné prezentaci okresu, případně jejich sídel a přilehlého okolí.
Nevýhodou je, že neodráží skutečná specifika jednotlivých subregionů, členění je
dáno spíše administrativně, což nemusí vždy odpovídat situaci v konkrétním
území.
Členění
-
v případě Jihočeského kraje je z tohoto pohledu následující:
Českobudějovicko
Českokrumlovsko
Jindřichohradecko
Písecko
Prachaticko
Strakonicko
Táborsko
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
11
Obrázek 4: Mapa turistické regionu Jižní Čechy
Zdroj: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113890
Druhá varianta hovoří o členění dle funkčních územních celků. Základem
jsou kompaktní regionální jednotky, které lze charakterizovat jako homogenní
celky se snadno rozpoznatelnými rysy pro definování pozice v oblasti cestovního
ruchu. Kombinuje prvky předchozí varianty s přesněji vymezenými regiony dle
jejich funkčnosti. Výhodou je možnost marketingové komunikace konkrétního
subregionu, který sám o sobě vyvolává asociace s určitým druhem dovolené. Je
opět vhodné při propagaci menších ucelených turistických celku, které navenek
vystupují jednotně a nabízejí širší portfolio možností trávení volného času.
Problém muže nastat také v okamžiku, kdy daný subregion nabízí více
rozdílných způsobu trávení volného času, což přináší i problém obtížnějšího
zacílení na požadovanou cílovou skupinu.
Toto členění je v současnosti efektivně využíváno ze strany JCCR (např. na
internetovém portálu Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje
www.jiznicechy.cz)
Členění používané JCCR zohledňuje některé dílčí specifické subregiony, které
mohou územně přesahovat i do jiných okresu:
- Českobudějovicko
- Českokrumlovsko
- Dačicko - Slavonicko
- Jindřichohradecko
- Novohradsko
- Písecko
- Prachaticko
- Strakonicko
- Šumava - Lipensko
- Šumava - Trojmezí
- Táborsko
- Třeboňsko
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
12
Třetí varianta hovoří o členění dle základního využití destinace v cestovním
ruchu. Nesnaží se rozdělit území kraje na několik dílčích subregionů, ale naopak
sdružit různé lokality do typově homogenních celků bez ohledu na jejich
geografickou polohu. Při komunikaci silných stránek v podobě typově
vymezených lokalit s tzv. „společným jmenovatelem“ se zvyšuje schopnost
oslovit potenciálního návštěvníka. Podle manuálu i více odráží specifika a
konkrétní možnosti jednotlivých míst a přitom respektuje celistvost Jihočeského
kraje jako destinace cestovního ruchu. Portfolio Jihočeského kraje by mohlo
zahrnovat např. následující specifické lokality:
• Jihočeská příroda – tento typ lokality spojují především možnosti trávení
aktivní dovolené v přírodě, dílčí členění muže být např. Šumava,
Novohradsko, Česká Kanada
• Jihočeské rybníky - rybníky Třeboňské pánve, rybníky Českobudějovické
pánve
• Jihočeské vodní nádrže - Lipenská přehradní nádrž, Orlická přehrada
A dále např. Jihočeská historická místa, Jihočeský venkov, Jihočeská města.
Nevýhodou tohoto členění ovšem je, že vymezení není jednoznačné, některá
místa se mohou objevit i ve více skupinách. Navíc je tato segmentace obtížně
propojitelná s obvykle používanými územními celky.
Jako nejméně vhodná se podle manuálu jeví varianta první (striktní
vymezení dle administrativních celků – okresů, které často představují velmi
heterogenní územní celek). Varianta třetí (dle základního využití destinace v
cestovním ruchu) sice nejlépe vystihuje charakter území, ale její využití muže
mít jisté limity. Varianta druhá představuje určitý kompromis, částečně
kombinující prvky z obou výše uvedených přístupu.
3.1.4.
Vymezení území z hlediska tvorby turistického produktu
Město Tábor a jeho okolí jsou natolik propojené z pohledu cestovního
ruchu, že tam, kde je to potřebné, se strategie zabývá i širší spádovou oblastí
Tábora. Turisté nevyhledávají jen jeden cíl své cesty a požadují pestrost nabídky.
V podstatě se jedná o provázanost na okres Tábor a v širším smyslu na jižní
Čechy jako tradiční cíl především domácích turistů, popř. dalších území.
Pro účel zpracování turistického produktu města Tábor musí zájmové území, na
kterém je tento produkt řešen, vyplývat ze základních vazeb a vztahů cestovního
ruchu v území. Z toho důvodu bylo zájmové území pro zpracování turistických
produktů rozšířeno o oblasti nejbližšího zázemí touto strategií definovaných
turistických oblastí.
Do jednotlivých produktů cestovního ruchu města Tábor jsou zahrnovány
v určitých částech rovněž významné turistické cíle a produkty, které ovlivňují
cestovní ruch v zájmovém území. Jedná se především o turistické cíle z okresu
Tábor, sousedního benešovského okresu a popř. i části příbramského a
sousedního pelhřimovského okresu. Nezbytnou součástí bude i zužitkování vazby
na hlavní město Prahu a město České Budějovice. V rámci výše uvedeného
území je třeba respektovat rovněž možnosti spolupráce při tvorbě
nadregionálních turistických produktů, které jsou zejména pro zahraniční turisty
velmi přitažlivé.
Na základě vzájemných vazeb jsou v zájmovém území vymezeny funkční oblasti,
které ovlivňují cestovní ruch města Tábor. Zájmové území projektu je rozděleno
na tyto části:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
13
3.1.4.1.
Turistický region Jižní Čechy (větší část Jihočeského kraje) zejména se jedná o vazbu na prováděná šetření a sledování statistik ČSÚ,
která se v posledním období agregují pouze do úrovně krajů – regionů
3.1.4.2.
Turistický region Praha - zejména jako základní zdrojové místo
zahraničních návštěvníků
3.1.4.3.
Turistická oblast Střední Čechy – jihovýchod - území, jako
doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty, především oblast
Benešovska a i Příbramska
3.1.4.4.
Turistický region Vysočina, především jeho pelhřimovská část,
která dříve byla svým charakterem i začleňována k jižním Čechám - území,
jako doplněk turistického potenciálu pro turistické produkty
3.1.4.5.
Okres Tábor - území, jako základní doplněk nejbližšího
turistického potenciálu pro turistické produkty, jedná se také o vazbu na
prováděná šetření a sledování statistik a ovlivňuje dopravní dostupnost města
Tábora
3.1.4.6.
Mikroregion Táborsko – území uměle vytvořené vybranými
obcemi za účelem řešení některých problémů, v nichž cestovní ruch má pouze
doplňkovou úlohu a jeho potenciál pro cestovní ruch je součástí okresu Tábor
(dále bude Mikroregion Táborsko zmiňován pouze v souvislosti s vybranými
ukazateli charakterizující toto území)
3.1.4.7.
Město Tábor a okolí, přičemž tato část je tvořena vnitřní částí –
intravilánem a vnější částí – extravilánem města Tábor. V intravilánu se
nachází většina kulturních památek, je zde soustředěno množství klíčových
služeb pro cestovní ruch (turistická infrastruktura), ubytovacích a
stravovacích kapacit, sportovišť a jiných aktivit. V extravilánu jsou situovány
mnohé pěší trasy, vodní plochy a možnosti pro cykloturistiku a využití lesa
pro turistiku a odpočinek a také významné turistické cíle.
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Město Tábor má turistický potenciál národního charakteru, je využíváno
především jako cílová či tranzitní atrakce pro návštěvníky bez vyšší ekonomické
výtěžnosti z cestovního ruchu, která je zúžena pouze na vstupné do několika
objektů (vzhledem k omezené propagaci a k míře dostupnosti se jedná z valné
většiny jen o ty památky, které jsou v širokém povědomí veřejnosti – Husitské
muzeum, táborské podzemí, Bechyňská brána a věž Kotnov) a na tržby
restauračních zařízení všeho typu. Veškeré další aktivity spojené s turistickým
pobytem (ubytování, sportovní, kulturní a rekreační činnosti) jsou realizovány
v menší míře. Současný spontánní marketing v oblasti cestovního ruchu, neúplná
volnočasová občanská vybavenost, či ne zcela rozvinutý systém turistických
produktů zaměřených na konkrétní cílové skupiny turistů – stejně jako menší
počet významných/masovějších kulturních aktivit - omezují jejich pobyt na dobu
maximálně jednoho dne.
Lokace na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi předurčuje
reaktivně dobrou dostupnost. Lze jej i chápat jako vstupní bránu do regionu Jižní
Čechy z Okolí Prahy. Území, ve kterém město leží, je tradičně zajímavou
turistickou oblastí s pestrou nabídkou regionálního turistického potenciálu, ale
s nízkou návštěvností. Hromadná ubytovací zařízení nevykazují vysokou
naplněnost turisty a jejich hosty jsou především domácí turisté.
Turistický potenciál města je účelné nabízet společně se zajímavými místy
v okolí – v příslušné turistické oblasti, v turistickém regionu a kraji a také i
s využitím potenciálu sousedících oblastí a regionů. Optimální se jeví nabízet
potenciál Táborska (území okresu Tábor) se zvýrazněnou nabídkou města Tábora
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
14
se začleněním jednotlivých významných turistických cílů sousedních oblastí
v návaznosti na obsah konkrétní nabídky. Určitou monotónnost a nekomplexnost
nabídky samotného města Tábora v cestovním ruchu lze tak obohatit; vyšší
zaujetí turistů o potenciál celého území je základním předpokladem pro jejich
vícedenní pobyt. V tomto směru je již nyní město Tábor vůdčím subjektem, nese
na sobě břímě propagace celého území a to i bez odpovídající součinnosti dalších
subjektů působících na území Táborska.
3.2. Turistický potenciál okolních turistických
oblastí/regionů
K přípravě turistických produktů je nezbytné sdružit různé lokality a cíle do
typově homogenního celku bez ohledu na jejich geografickou polohu, resp. z míst
v akčním rádiu umožňujícím optimální dojezdovou vzdálenost. Ze spektra cílů
budou využívány především tyto:
Praha
Významná místa hlavního města Prahy jsou předmětem zájmu okolo 60 %
zahraničních turistů, kteří navštíví naši republiku. Výčet zajímavostí není
předmětem tohoto materiálu. Jeho potenciál je nezbytné zařadit do vybraných
turistických produktů, které budou zaměřeny na zahraniční turisty a budou
součástí jednodenních výletů z Prahy, ale nejen jich.
Okresy Vlašim a Benešov – turistická oblast Posázaví
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Konopiště – zámek
Český Šternberk – hrad
Jemniště – zámek
Vlašim – zámek
Ostatní
Vysoký Chlumec - skanzen
Monínec – lyžařský areál
Okres Pelhřimov – turistický region Vysočina
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Kamenice nad Lipou – zámek
Kámen – hrad s expozicí jednostopých vozidel
Pacov – zámek
Lukavec – zámek
Želiv – klášter (vazba na husitství)
Červená Řečice – zámek
Pelhřimov – zámek, památková rezervace
Okres Písek - turistický region Jižní Čechy
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Orlík – zámek
Zvíkov – hrad
Milevsko – klášter
Ostatní
Písek – městská památková rezervace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
15
Okres Jindřichův Hradec – turistický region Jižní Čechy
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Jindřichův Hradec – zámek, hrad a městská památková rezervace
Červená Lhota – zámek
Třeboň – zámek a městská památková rezervace
Okres České Budějovice – turistický region Jižní Čechy
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Hluboká nad Vltavou – zámek
Ohrada – zámek, ZOO
Ostatní
České Budějovice – městská památková rezervace
Holašovice – vesnická památková rezervace - památka UNESCO
Okres Tábor
Hrady, zámky, muzea, galerie, církevní památky
Sezimovo Ústí – památník E. Beneše
Kozí Hrádek – zřícenina
Choustník – hrad
Bechyně – zámek
Chýnov – kostel
Ostatní
Bechyně – most, lázně
Stádlec – most
3.3. Analýza okresu Tábor - Táborska
3.3.1.
Základní informace o okresu Tábor
Okres Tábor leží v severní části Jihočeského kraje. V rámci kraje sousedí s
okresy Písek, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Na severu sousedí s okresy
Příbram a Benešov (Středočeský kraj), na východě s okresem Pelhřimov (kraj
Vysočina). Jeho rozloha činí 13,2% z celkové plochy kraje (páté místo v kraji).
Z 59,3 % jej tvoří zemědělská půda. Lesy pokrývají 29,3 % plochy okresu, což
představuje druhou nejnižší výměru lesních porostů ze všech okresů v
Jihočeském kraji. Počtem obyvatel 103 tis. osob, stejně jako hustotou osídlení, je
na druhém místě v kraji. Ze správního pohledu se jeho území člení do 111 obcí, z
nichž 8 má statut města.
Meziročně byl v Jihočeském kraji nárůst obyvatel za 1. pololetí 2008 o
1144 obyvatel. V okrese Tábor se narodilo 531 a zemřelo 539,
přistěhovalo 560 a vystěhovalo 539 obyvatel. Celkem došlo k nárůstu o 13
obyvatel. K 31. 12. 2007 bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno
do registru ekonomických subjektů 24571 podnikatelských subjektů, to
představuje 16,5 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. 18 161 z
nich tvořily osoby samostatně podnikající na základě živnostenského zákona. V
členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu 3 802 podniky
zabývající se průmyslem, 3 351 tvořily stavební podniky, 2 051 zemědělské
podniky, ale nejvíce, 7 569 podniky zabývající se službami.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
16
Nadmořská výška se v okrese pohybuje od 354 m v jižní části, kam ještě
zasahuje Třeboňská pánev, do 724 m na severu v oblasti Mladovožicka a
Jistebnicka. Území patří po většinu roku k chladnějším oblastem kraje, především
v invazních polohách při Lužnici od Veselí nad Lužnicí k Táboru. Na Táborsku je
rovněž nejvíce zamračených dnů v roce a nízký počet hodin trvání slunečního
svitu. Nejmenší průměrné roční srážky jsou v okolí Bechyně a v kotlině při řece
Lužnici mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí.
Mírně zvlněný kraj Táborské pahorkatiny je vhodným místem pro strávení
příjemné dovolené. Jihozápadně od Tábora jsou rovinatá blata s typickou
jihočeskou lidovou architekturou, rašeliništi a rozsáhlými lesními komplexy.
Příroda kolem Tábora skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo
projížďku na koni. Řeka Lužnice, která se proplétá celým regionem, přímo vybízí
k výletu na kánoi či rybaření. Táborská krajina je plná rybníků, které jsou
využívány k rekreaci (koupání). Na březích řeky a rybníků se nacházejí
autokempy, chatové osady a vodácká tábořiště (ubytování).
3.3.2.
Významnější turistické cíle v okrese Tábor
Okres Tábor láká nejen svými přírodními krásami, ale i starými městy a
historickými památkami. Území okresu nabízí řadu přírodních zajímavostí.
Základní nabídku turistických cílů tvoří:
Bechyně
Lázně a letovisko na řece Lužnici, 20 km jihozápadně od Tábora.
Bechyně - lázně
Lázně Bechyně jsou jedny z nejstarších lázní v Čechách. V bechyňských lázních
se léčí především revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní
artrózy, metabolická onemocnění s postižením
kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů,
předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a
další. K léčbě se využívají slatinné zábaly a
koupele. Slatina, dovážená z nedalekých
Komárovských blat, je hlavním přírodním
léčivým zdrojem zdejších lázní. Lázně Bechyně s.r.o. nabízí i různě dlouhé
relaxační pobyty, pobyty zaměřené na redukci váhy či úlevu od bolesti zad,
beauty pobyty, relaxační pobyty pro dva.
Bechyně - Křižíkova železniční trať
Jedná se o první elektrickou dráhu ve střední Evropě, která
zahájila pravidelný provoz na lince Bechyně – Tábor v roce
1903. Otcem trati byl František Křižík. Trať vede i přes
železobetonový most přes Lužnici, který slouží pro sdružený
provoz železnice a automobilovou dopravu (vozovka
přechází v kolejiště).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
17
Bechyně - zámek
Původně gotický hrad z 13. století, založený Přemyslem
Otakarem II. V 16. století byl přestaven do dnešní podoby
zachovalého renesančního zámku. V současnosti slouží i jako
Muzeum keramiky. Po roce 1989 byl majetek navrácen
původním majitelům - Paarům. Většinu zámeckých prostor je
možné využít pro kulturní a společenské akce včetně
svatebních obřadů. V letních měsících zde probíhají různé historicko-kulturní
události. Na panství Bechyně je golfové hřiště.
Borotín
Hrad z 14. století se nachází nedaleko obce Borotína, 11 km
severozápadně od Tábora. Za třicetileté války byl vypleněn
a následně zpustl. V osmdesátých letech 20. století byl hrad
konzervován. Zůstaly z něho zachovány části obou věží,
zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou.
Dobronice u Bechyně
Zřícenina hradu s válcovitou věží, původně postavena v 14. století. Od 18. století
je hrad opuštěn. Je zpřístupněna hradní věž s nádherným
rozhledem po obci a do údolí Lužnice. Hrad Dobronice u
Bechyně byl vrácen oprávněným majitelům, tj. rodu Paarů a
stal se součástí a.s. Panství Bechyně. Provoz památky
zajišťuje agentura URSUS s.r.o. Na hradě lze pořádat akce.
Chotoviny
Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v
letech 1770 - 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806
patří rodině Nádherných, v letech 1873 - 1875 byl
přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří
rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park,
dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během
prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a
salonků.
Choustník
Hrad nechal vystavět Beneš z Choustníka někdy po roce 1250.
K druhé etapě výstavby hradu přistoupili o století později páni
z Rožmberka. Od konce 15. století význam hradu poklesl a od
druhé poloviny následujícího století ani nebyl udržován. Dnes
jsou jeho vnější hradby z větší části obnoveny, v menší míře
rovněž i vnitřní zdivo a věž, ze které je krásný výhled do
kraje. Choustník leží 11 km jihovýchodně od Tábora.
Chýnov
Původně gotický kostel Nejsvětější trojice z roku 1344 byl
přestavěn ve stylu baroka v letech 1670 až 1679 italským
stavitelem Pietrem Spinettim. Věž, dominanta Chýnova i okolí,
byla ke kostelu přistavěna až roku 1727 Adamem, knížetem ze
Schwarzenbergu. Kostel prošel rekonstrukcí. Významným
architektonickým objektem v městě Chýnov je Bílkův dům, který
byl postaven v roce 1898 rodákem Františkem Bílkem.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
18
Chýnovské jeskyně
Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území. Jediná
vápencová v jižních Čechách a jedna z největších u nás.
Objevena byla v roce 1863. V jeskyni je teplota 7 – 8
stupňů Celsia. Jde také o největší známé zimoviště
netopýra řasnatého.
Červená Lhota
Původně gotická vodní tvrz ze 14. Století byla po roce
1530 přestavěna na renesanční zámek. V roce 1641 získali
zámek Slavatové a dali pokrýt střechu červenou taškovou
krytinou – odtud název Červená Lhota. Zámek je obklopen
parkem a rybníkem, přístup k němu umožňuje kamenný
most. Prostředí je velmi upravené, nabízí se i projížďky na
lodičkách. Zámek patří k nejkrásnějším u nás.
Jistebnice
Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy
byla v držení pánů z Rožmberka. V 15. století v době
husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově
založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský
hejtman Petr Hromádka z Jistebnice. Z této doby pochází
slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží
bojovníci. Kancionál, který byl nalezen na faře v r. 1872 Leopoldem Katzem.
Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni
Richarda Laudy v Jistebnici.
Kozí Hrádek
Nedaleko Sezimova Ústí u vesničky Červený Dvůr se nacházejí
zříceniny gotického Kozího Hrádku – národní kulturní památky.
Na tomto místě pobýval Mistr Jan Hus v letech 1412 - 1414
poté, co na něj byla v Praze uvalena klatba. Zachovaly se jen
zbytky základových zdí, brány a obytné věže nepravidelného
půdorysu. U Kozího hrádku je nově zrekonstruovaná lesní
restaurace s dětským koutkem.
Naučné stezky
Borotínská blata, Pintovka, Veselské pískovny a Nadějkovsko – popis v kapitole
Naučné stezky.
Příběnice
V zákrutu nad řekou Lužnicí se na skále vypíná zřícenina
rožmberského gotického hradu. Příběnice vybudovali členové
mocného jihočeského rodu Vítkovců, avšak v době husitských
válek byla pevnost zničena a její zbytky se skrývají v lesním
porostu. Od Tábora je zřícenina vzdálena 10,5 km a je volně
přístupná.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
19
Radenín
Dominantou obce je Radenínský zámek (v dnešní době
Dětský domov) a kostel sv. Markéty. Na místě původní tvrze
byl okolo roku 1600 postaven renesanční zámek, naposledy
přestaven do pseudorenesanční podoby v roce 1845. Kostel
svaté Markéty ze 14. století je jednolodní s pětiboce
uzavřeným presbytářem, s věží (se sakristií) po severní
straně, s barokní osmibokou kaplí sv. Barbory po jižní straně a s předsíňkou po
severní straně lodi. Památkou na židovské osídlení Radenína je židovský hřbitov z
18. století.
Rozhledny
Hýlačka u Tábora (stavba má připomínat husitskou hlásku a tím i husitskou
minulost místa). Jedná se o dřevěnou konstrukci - výška 18 m , kóta 525 m.n.m.
Krátošice u Plané nad Lužnicí (telekomunikační věž stojí na Čermákově vrchu).
Jedná se o železnou konstrukci – výška 20 m, kóta 532 m n. m.
Radětice u Bechyně (dřevěná rozhledna z roku 2004 je postavena na místě kde
dříve stál myslivecký posed). Jedná se o dřevěnou konstrukci – výška 13,2 m,
kóta 460 m n. m.
Čermákův vrch (rozhledna nahradila triangulační věž, která tam stála v
devadesátých letech 20. století). Jedná se o železnou konstrukci – výška 20 m,
kóta 532 m n. m.
Šelmberk u Mladé Vožice (kamenná hradní věž zříceniny hradu Šelmberk sloužící
jako rozhledna). Jedná se o kamennou stavbu – výška 26 m, kóta 489 m n. m.
Sezimovo Ústí
Nachází se zde empírový kostel Povýšení sv. Kříže. Od května
2005 je zprovozněn památník Dr. Edvarda Beneše věnovaný
státnickému dílu a demokratickému odkazu Dr. Edvarda Beneše
a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí.
Starý zámek u Borotína
18 km severozápadně od Tábora ve směru na Sedlec, na
ostrožně nad rybníkem východně od obce Borotín, leží
pozůstatky středověké pevnosti nazývané Starý zámek.
Jeho historie sahá do 14. století. Z hradu se dochovaly části
obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce
s bránou. Zřícenina hradu je volně přístupná.
Stádlecký řetězový most
Most stál původně na Vltavě v Podolsku, odkud byl před
napuštěním orlické přehrady roku 1970 přemístěn do údolí řeky
Lužnice. Základem empírového mostu jsou betonové oblouky
spojené obřími řetězy. Přejezdovou plochu tvoří dřevěné
trámy. Dnes není pro osobní auta průjezdný.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
20
Šelmberk
Poprvé je hrad doložen r. 1318. Majitelé se často střídali a v 17. století byla
dovršena jeho zkáza. Dnes tvoří dominantou hradu 26 m vysoká hlavní věž,
která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký
výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního
traktu a obvodové hradby s pilíři na V, zatímco ze starého
paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí
zaniklo úplně. V současné době je věž přístupná.
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Struktura turistického potenciálu Táborska je sice bohatá, ale není v ní
více významných cílů mezinárodního významu a i z pohledu domácího cestovního
ruchu je motivátorem návštěvy území především spojení Tábor – husitství a
historie. Nejvýznamnějším cílem je nedaleký zámek Červená Lhota na
Jindřichohradecku (s návštěvností cca 80 tis. osob ročně zaujímá cca 32 místo u
nás). Charakter současné nabídky města Tábora a jeho okolí je předurčen pro
turistické produkty nabízející pobyty kombinující pobyt v přírodě s poznáním
historických a přírodních zajímavostí. Potvrzuje to i skutečnost, že návštěvníci,
kteří přijedou do jižních Čech, navštíví v rámci jednoho výletu kromě Tábora
především České Budějovice a pak Bechyni, Český Krumlov, Písek a Soběslav.
Jedou do Tábora v rámci výletu či prostě projíždí a tak se zastaví. Jen asi 10%
z nich tu tráví cíleně dovolenou. 99 % turistů by návštěvu Tábora doporučilo
svým příbuzným a známým. Návštěvníci Tábora se v jeho okolí chystají
především navštívit také Chýnovské jeskyně, město a zámek Bechyně, památník
Dr. Beneše v Sezimově Ústí a Kozí hrádek.
V území žije a pracuje konstantní počet obyvatel. Ve spektru
podnikatelských subjektů je stále prostor pro vznik nových a to ve službách.
K nim lze zařadit netradiční, nevšední a historický potenciál doplňující nabídku
aktivit v cestovním ruchu, např. agroturistiku, řemeslnou výrobu či formy
aktivního využití volného času.
Pozn.:
Jako motivaci k návštěvě lze také využít tzv. „Nej…“ v předmětném území:
První elektrická dráha v Čechách mezi městy Tábor a Bechyně vystavěna ing. F.
Křižíkem v letech 1902-3.
Nejstarší údolní přehradní nádrž v Čechách - Jordán, která byla zbudována roku 1492.
Nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území - Chýnovská jeskyně, objevená
roku 1863. Divadlo s dvěma hledišti. Poklad s největším počtem mincí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
21
3.4. Analýza města Tábora
3.4.1.
Čechy
Celkové postavení města Tábor v rámci regionu Jižní
Tábor a okolí je součástí turistického regionu Jižní Čechy, který je svým
přírodním prostředím, dochovanými památkami, množstvím vodních toků,
rybníků a údolních nádrží hojně navštěvovanou oblastí a to především domácími
turisty. V rámci regionu nemá výrazné postavení. Strategické a marketingové
nástroje regionu zahrnují město Tábor do celkové nabídky s důrazem na tradici
historii husitství, městskou památkovou rezervaci, využití řeky Lužnice a akci
Táborská setkání.
Z pohledu regionálního není město sídlem žádné významné státní instituce nad
rámec pověřené obce. Pro turisty, a to především domácí, je atraktivní
především historické centrum města a řeka Lužnice. Okres Tábor nabízí 92
hromadných ubytovacích zařízení, tj. 9 % z celkové kapacity Jihočeského kraje a
je to 5. místo ze sedmi okresů. Na stejné pozici je i v počtu pokojů (11,3 %) a
v počtu lůžek (10,5 %). Naopak na třetím místě je v kraji v průměrné ceně za
ubytování. Nelze však jednoznačně konstatovat, že cena odpovídá kvalitě
ubytovacích kapacit.
Z pohledu evidence ekonomických subjektů je okres Tábor po Českých
Budějovicích na druhém místě v kraji v počtu registrovaných jednotek
s nejvyšším podílem soukromých podnikatelů v kraji (74,4 %).
Tabulka 1: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů k 31. 12. 2007
Počet
zařízení
Jihočeský kraj
z toho
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
1 022
118
277
203
75
195
62
92
Počet pokojů
18 122
3
3
3
1
2
1
2
374
891
371
672
575
195
044
Počet míst
Počet lůžek pro stany
a karavany
53 590
9
11
10
5
7
3
6
278
313
004
301
846
820
028
14 423
1
4
3
1
1
545
303
883
178
475
751
1 288
Průměrná
cena za
ubytování
(Kč)
295
366
347
261
266
253
205
301
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení cest. ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2007
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
HUZ
Hotely*****
celkem Hotely****
1 022
25
118
6
277
10
203
3
75
1
195
2
62
92
3
Ostatní
hotely a
penziony Kempy
505
125
66
15
143
26
101
36
26
12
105
11
24
11
40
14
Chatové
osady a
tur.
ubytovny
116
7
28
22
15
22
9
13
Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Ostatní
zařízení
251
24
70
41
21
55
18
22
22
Tabulka 3: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 podle právní formy
Města
Počet registrovaných
jednotek celkem
soukromí
podnikatelé
rolníci a
z toho
zemědělští
vybrané
podnikatelé
právní
formy
obchodní
společnosti
družstva
akciové
společnosti
Zdroj: ČSÚ
České
Budějovice
Český
Krumlov
Jindřichův
Hradec
26 159
3 770
5 115
7 043
2 857
5 350
9 359
17 634
2 721
3 517
5 164
2 109
3 855
6 961
222
75
168
147
75
132
225
3 820
275
360
3
465
18
547
23
249
5
403
16
764
24
287
26
23
34
14
21
74
Písek
Prachatice
Strakonice Tábor
Druhé místo v kraji zaujímá okres Tábor i v počtu podnikatelských subjektů začleněných do
obchodu, ubytování a stravování. Údaj je však jen orientační. Začleňuje nejen oblasti typické pro
cestovní ruch:
55.1 Hotely a podobná ubytovací zařízení
55.2 Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování
55.3 Restaurace
55.4 Výčepy a bary
ale i oblasti, které se cestovního ruchu téměř netýkají, např.
55.5 Stravování účelové a dodávky hotových jídel
55.23 8 Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže.
A taktéž oblast obchodu je velmi rozmanitá a pro cestovní ruch doplňující.
Tabulka 4: Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 podle OKEČ
Jindřichův
České
Český
Písek Prachatice Strakonice
Města
Budějovice
Krumlov Hradec
Tábor
Počet registrovaných
jednotek celkem
26 159
3 770
5 115
96
2 857
5 350 9 359
zemědělství, atd.
393
127
243
27
142
180
313
průmysl celkem
2 621
421
599
12
403
611
1 184
stavebnictví
2 812
404
666
13
338
577
1 074
obchod,
ubytování a
stravování
8 813
1 330
1 690
29
966
1 894
3 262
doprava
844
139
119
1
97
155
302
finanční
zprostředkování
809
111
175
1
77
194
380
činnost v oblasti
převažující
nemovitosti a
činnost
pronájmu;
OKEČ
podnikatelské
činnosti
6 479
709
958
6
402
1 050
1 661
veřejná správa a
obrana; povinné
sociální
zabezpečení
32
11
13
2
8
9
12
vzdělávání
603
44
85
2
48
70
143
zdravotnictví
ostatní veřejné,
sociální a osobní
služby
467
74
124
-
74
106
160
2 286
400
443
3
302
504
868
Zdroj: ČSÚ
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
23
3.4.2.
Základní informace o městě Tábor
Město Tábor leží na severním okraji jižních Čech na rozhraní Třeboňské
pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km
severně od Českých Budějovic (centra jižních Čech). Aglomerace Tábora,
Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí
vytváří druhou největší koncentraci
obyvatel i hospodářských aktivit v
jižních Čechách. Tábor je se svými
téměř 36 tisíci obyvateli druhým
největším městem v Jihočeském kraji,
je zde k dispozici divadlo, kino,
muzeum, řada galerií a výstavních síní,
zimní stadion, plavecký stadion s
aquaparkem, atletický stadion a další
sportovní zařízení, nemocnice a 12
středních škol.
Město Tábor je domácí i zahraniční
veřejnosti známo především jako místo
bezprostředně spjaté s významnou
kapitolou evropských dějin – husitstvím
a jeho velkými osobnostmi – zejména Janem Žižkou z Trocnova,
spoluzakladatelem husitského Tábora. Historie města se začala psát ve 13.
století za vlády Přemysla Otakara II., kdy na náhorní plošině nad řekou Lužnicí
vzniklo město „Hradiště“. Strategické polohy města využili zradikalizovaní husité
- stoupenci učení velkého reformátora katolické církve Mistra Jana Husa, kteří
převedli zbytek obyvatel z nedalekého Sezimova Ústí na místo bývalého
Hradiště. Založili zde roku 1420 vojenské město, odkud pod vedením hejtmana
Jana Žižky a Prokopa Holého vedli husité své vítězné výpravy. Tábor vznikl na
mimořádně výhodném místě – z jihu jej obtéká řeka Lužnice, do níž se hlubokým
údolím vlévá Tismenický potok. Vodní toky spolu se skalnatými srázy a
vybudovaným opevněním vytvořily proslulou nedobytnost husitského Tábora.
Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan došlo ke smíru Táborských s
císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor prohlášen za královské město.
Během staletí prošlo město mnoha stavebními proměnami, ale svůj středověký
charakter si uchovalo. Dnes je historické jádro díky systému zástavby a množství
zachovaných památek Městskou památkovou rezervací.
Návštěvníci obdivují nejvíce Žižkovo náměstí, jemuž vévodí pomník slavného
vojevůdce Jana Žižky a pozdně gotickou budovou radnice, kde je umístěna
expozice Husitského muzea. Město nabízí pohledy i na fasády starých
měšťanských domů, v jejichž výzdobě se harmonicky mísí stavební slohy pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem. Pod většinou měšťanských domů,
prakticky v celém středu města, byly na počátku 16. století vyhloubeny sklepy,
které byly postupně propojeny. Jejich část v délce cca 650 m je dnes přístupná
veřejnosti.
Z původního hradu Kotnov zůstala zachována věž, ze které se nabízí výhled
nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech známé poutní místo. Objekt hradu je nyní zrekonstruován a částečně využit pro
hotel se společenským zázemím.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
24
V centru města se rozprostírá nejstarší údolní
nádrž ve střední Evropě, zvaná Jordán, která
vznikla r. 1492, s možností vodní rekreace.
Z hlediska ekonomické prosperity je důležité,
že Tábor dnes leží na křižovatce významných
dopravních tahů Praha - České Budějovice Linec a Písek - Pelhřimov - Brno.
Tábor je známý pravidelně pořádaným
světovým pohárem v cyklokrosu a triatlonem.
Prochází jím také mezinárodní cyklotrasa
Greenways Praha – Vídeň a řada regionálních
cyklotras a pěších tras.
Rozloha města: 6221 ha
Počet obyvatel: 35 300 (údaj je platný k
1. 1. 2009)
Nejvyšší nadmořské výšky: Žižkovo náměstí
(historické centrum) 450 m n. m., Svatá
Anna (kaplička) 476 m n. m., Rozhledna
Hýlačka (v obci Větrovy) 522 m n. m.
Nejnižší nadmořská výška: řeka Lužnice (čistička vody Na Papírně – mezi
Švehlovým mostem a Harrachovkou) 384 m n. m.
3.4.3.
Obyvatelstvo
K 31. 12. 2007 mělo město Tábor 35 769 obyvatel. Z dlouhodobého
hlediska lze předpokládat, že počet obyvatel města zůstane na současné úrovni i
v roce 2010. Nárůst je odhadován v desítkách obyvatel. Přirozený přírůstek
obyvatel se pohybuje kolem nuly. O málo větší hodnoty dosahuje přírůstek
stěhováním, takže celkový přírůstek např. v 1-3. čtvrtletí 2008 dosáhl 13
obyvatel. V rámci kraje se jedná o druhý nejmenší přírůstek.
Tabulka 5: Vývoj průměrného věku obyvatelstva ORP Tábor za období 1995 – 2007
rok
95
Tábor
36,0
Zdroj: ČSÚ
96
36,4
97
36,8
98
37,2
99
37,6
00
38,0
01
38,5
02
38,8
03
39,1
04
39,5
05
39,9
06
40,2
07
40,5
0 - 14
Muži
SO ORP
Tábor
15 - 64
65 a více
Celkem
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Míra
nezaměstnanosti
Počet obyvatel
Název
obce
Průměrný
věk
Tabulka 6: Demografické údaje ORP Tábor k 30. 6. 2008
80 482 5 824 5 508 11 332 28 583 27 945 56 528 5 064 7 558 12 622 41,0 4,5
v tom vybrané obce nad 1 tis. obyv.:
Bechyně
5 557
392
364
Chotoviny 1 656
141
124
Jistebnice 2 006
160
147
Malšice
1 767
116
123
Mladá
Vožice
2 728
210
216
Opařany
1 370
132
73
Planá nad
Lužnicí
3 454
279
272
Sezimovo
Ústí
7 302
495
466
Tábor
35 769 2 490 2 373
Zdroj: ČSÚ
756
265
307
239
1 989
595
692
634
1 894
542
655
593
3
1
1
1
883
137
347
227
350
105
134
124
568
149
218
177
918
254
352
301
40,8
40,4
41,4
41,8
4,0
4,5
5,2
4,2
426
205
974
487
943
488
1 917
975
153
72
232
118
385
190
39,8
39,7
3,4
4,4
551
1 223
1 248
2 471
169
263
432
39,1
3,4
961
4 863
2 358
12 783
2 362
12 982
4 720
25 765
694
2 019
927
3 122
1 621
5 141
44,3
40,5
3,7
4,8
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
25
Obrázek 5: Průměrná míra nezaměstnanosti na Táborsku v 1. pololetí 2008
Průměrná míra nezaměstnanosti v mikroregionech regionu Tábor v 1.pololetí 2008
4,96
4,93
4,73
5
4,5
4,06
4,01
3,83
3,48
4
3,5
v%
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
Bechyňsko
Chýnovsko
Jistebnicko
Mladovožicko
Soběslavsko
Táborsko
Veselsko
Zdroj: Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko
Průměrná měsíční míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 4,1%, což je
pokles o cca 1 procentní bod oproti roku 2007 a je pod průměrnou hodnotou
Česka (5,5%). Jako znepokojující se jeví, neustále se prohlubující dlouhodobá
nezaměstnanost (tj. evidence uchazečů delší než 6 měsíců). Nabídka
evidovaných uchazečů o zaměstnání značně převyšuje poptávku zaměstnavatelů
po pracovních silách. Na jedno volné pracovní místo v průměru připadalo
měsíčně 2,4 evidovaných uchazečů (v 1. pololetí roku 2007 2,7 uchazeče). K 30.
6. 2008 byl region Tábor podle výše míry nezaměstnanosti na 21. místě v rámci
všech okresů ČR. Podle odhadu ČSÚ bude hodnota míry nezaměstnanosti dále
oscilovat kolem 4,1% - 4,6% tzn. zhruba 2270 - 2550 dosažitelných uchazečů o
zaměstnání.
Tabulka 7: Míra nezaměstnanosti v Táboře za období 2001 – 2008
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
5,81 5,64 6,00 6,57 6,70 6,75 6,27 5,07 5,57
Tábor
*
6,34 5,73 4,65 5,19
Zdroj: Úřad práce v Táboře
*metodika podle EU, počítána z dosažitelných uchazečů
Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se cestovním
ruchem jako hlavní činností – viz příloha č. 1.
Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se pravděpodobně cestovním ruchem
jako přidruženou činností – viz příloha č. 2.
3.4.4.
Podnebí
Podnebí Táborska je přechodného středoevropského typu, takže počasí má
značně proměnlivý průběh. Podle klimatické klasifikace Česka patří toto území do
mírně vlhké a teplé oblasti, záleží ovšem i na nadmořské výšce. Průměrné roční
teploty zde dosahují 8 °C, průměrná červencová teplota je 16 °C, průměrné
lednové teploty se pohybují kolem – 4 °C. Od června do srpna jsou obvyklé
teploty převyšující 20 °C, mnohdy vyšplhají i přes 30 °C. Od prosince do ledna
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
26
lze čekat teploty pohybující se od 10 °C do –10 °C, výjimkou nejsou ani mrazy
kolem –20 °C.
Tabulka 8: Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraje
Rok
Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Rok
celkem
Průměrná teplota vzduchu (°C)
2005
-0,9
-4,1
0,9
8,9
13,1
16,0
17,5
15,6
13,7
8,8
1,3
-2,0
7,4
2006
-6,3
-3,3
-0,2
8,0
13,2
17,2
21,1
14,9
15,9
10,0
5,6
1,7
8,2
2007
2,9
3,0
5,1
11,0
14,5
18,5
18,4
17,6
11,0
7,4
1,1
-1,0
9,1
Úhrn srážek (mm)
2005 64,4 50,6
20,2
27,5
2006 31,7 39,0
62,9
70,1 119,0 132,3
2007 42,9 30,2
31,8
5,3
50,9
52,1
57,3 127,7 105,5
41,6
6,1 19,9 46,8
618,5
22,1
81,2
11,3
18,0 31,7 17,8
637,1
82,8 113,0
73,0
92,1
21,5 55,8 20,6
621,1
Trvání slunečního svitu (h)
2005 43,3 56,8 132,2 177,3 223,2 223,2 188,8 153,8 166,8 149,6 15,0 15,5
2006 60,7 80,9
97,5 153,8 212,7 254,5 324,4 133,9 237,6 151,3 53,8 46,4
2007 42,4 74,0 150,1 286,0 240,0 245,8 242,3 223,3 152,8 106,0 26,8 31,6
1
545,5
1
807,5
1
821,1
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav v Praze
Území okresu Tábor leží dle ČSN 06-0210 v oblasti s nejnižší výpočtovou
teplotou –15 °C, převážně v krajině bez intenzivních větrů. V zimních měsících,
při dobrých sněhových podmínkách (15 – 30 cm sněhu), poskytuje Táborsko
výborné podmínky pro běžecké lyžování.
3.4.5.
Kvalita života
Z hlediska přírodních poměrů je území pouze z části zalesněné a
zemědělsky využívaná krajina s rozptýleným osídlením. Kraj celkově má nejnižší
hustotu osídlení (62 obyvatel na km2), nedisponuje významnými zásobami
surovin a má spíše zemědělský charakter. Na celém území Jihočeského kraje
jsou s rezervou plněny krajské emisní stropy. Žádná z oblastí nebyla definována
jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. V městě Táboře jsou pouze zvýšeny
cílové imisní limity pro ochranu zdraví (TV). Dolní konec Lužnice patří mezi toky,
které jsou mezi toky na spodní hranicí znečištění, ale v nevyšší skupině A.
Hluková zátěž se týká cca 2,5 tis. obyvatel při silnici Tábor – Planá nad Lužnicí.
Obecná kriminalita je na dobré úrovni, z hlediska trestných činů na 1000
obyvatel je Táborsko pod krajským průměrem (kraj 25,61, Táborsko 20,05).
3.4.6.
Doprava
Silniční infrastruktura a doprava
Převážná část popisovaného území leží v koridoru mezinárodního tahu E55
procházejícího Českem ve směru Berlín – Ústí nad Labem – Praha – Tábor –
České Budějovice – Dolní Dvořiště – Linz. Zmíněný silniční koridor prochází
severojižní nadregionální rozvojovou osou Táborska a vymezuje v popisovaném
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
27
území přepravní páteř. Město Tábor spojuje s touto komunikací cca 4 km
východním směrem.
I/3/D/3 – E55 (Berlín) – Ústí nad Labem – Praha – Tábor – České Budějovice –
Dolní Dvořiště – Linz
Nejdůležitější silnice na území Jihočeského kraje, která spojuje nejdůležitější
sídelní aglomerace kraje, je součástí mezinárodního silničního tahu E – 55. Její
dopravní kapacita je v některých místech značně přetížená. I/3 plní úlohu silnice
regionálního i nadregionálního významu.
Městem prochází dvě silnice prvé třídy.
I/19 – Losina u Plzně – Milevsko – Tábor – Pelhřimov
Jedná se silnici nadregionálního a regionálního významu. Vytváří významnou
dopravní osu ve směru východ – západ. Navazuje na silnici I/3 a dálnici D/3.
I/29 – Písek – Bernartice – Oltyně – Tábor
Silnice plní funkci mezioblastní přepravní osy s relativně silnou zdrojovou a
cílovou dopravou koncentrovanou do města Tábor s přímou návazností na
budoucí dálnici D/3.
Místní komunikace navazují na průtahy silnic procházející zastavěným územím. V
historickém jádru je uliční profil užší, což je řešeno organizačními opatřením a v
návrhu postupným omezením dopravy.
Železniční infrastruktura
Popisovaným územím prochází železniční trať č. 220, která je zařazena do
sítě evropských železničních magistrál. Stávající železniční síť:
Trať č. 220 – Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště –
státní hranice (celostátní a mezinárodní význam). Tato trať je elektrifikovaná a je
součástí evropské železniční magistrály E55 Stockholm – Berlin – Praha – Horní
Dvořiště – Linz, Salcburk – Venezia – Bologna a v úseku Praha – Horní Dvořiště –
Linz – St. Michael i vedlejší E551. Trať č 220 je součástí 4. tranzitního koridoru,
v současné době postupně probíhá rozsáhlá modernizace trati, v konečné podobě
bude v celém úseku (Praha – České Budějovice) dvoukolejná, s max. rychlostí
160 km/hod.
Trať č. 201 – Ražice – Písek – Tábor (celostátní význam). Jednokolejná trať s
motorovým provozem, propojuje dvě významné elektrifikované tratě č. 190
Plzeň – České Budějovice a č. 220 Praha – České Budějovice. Je využívána jako
součást dálkového tahu Plzeň – České Budějovice - Tábor – Jihlava – Brno a pro
každodenní dojížďku Tábor – Písek.
Trať č. 224 – Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerekev (celostátní význam).
Jednokolejná trať s motorovým provozem, využívaná především pro přepravu
osob a nákladů na regionální úrovni, pro každodenní dojížďku do zaměstnání,
škol, za vybaveností apod.
Trať č. 202 – Tábor – Bechyně (regionální význam). Jednokolejná koncová
elektrifikovaná trať, patřící do sítě regionálních tratí, využívaná pro každodenní
osobní přepravu a manipulační vlaky nákladní dopravy.
Letecká doprava
Letecká doprava na území Táborska není využívána pro přepravu osob, ale
pro sportovní létání, nepravidelné civilní a vojenské lety a pro hospodářskou
činnost v zemědělství a lesnictví.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
28
Letiště Tábor/Čápův Dvůr
Jedná se o travnaté letiště, vnitrostátní, situované 3 km od Tábora
jihovýchodním směrem. Má dvě vzletové a přistávací dráhy. Letiště je využíváno
především pro sportovní letectví případně nepravidelné dopravní lety.
Letiště Tábor/Všechov
Jedná se o vojenské letiště, situované 3 km od Tábora směrem na severozápad.
Má jednu vzletovou a přistávací dráhu. Je využíváno pro sportovní letectví,
popřípadě pro krátkodobý sezónní provoz.
Nejbližší mezinárodní letiště je v Praze Ruzyni vzdálené od města 100 km a
rovněž letiště v Českých Budějovicích vzdálené cca 60 km, které je veřejné
vnitrostátní a neveřejné mezinárodní a je způsobilé pro lety za viditelnosti ve
dne.
Veřejná doprava a parkování
Železniční stanice Tábor je umístěna v západní části nového města a ihned
v jejím sousedství je autobusové nádraží. Městskou dopravu na území Tábora
zajišťuje firma COMETT PLUS, spol. s r.o. V provozu je celkem 15 linek MHD,
které jsou obsluhovány ve špičce 32 autobusy. 16 autobusů je nízkopodlažních a
zavádí se do provozu vozidla MHD na plynový pohon.
Návštěvníkům města Tábora, kteří přijíždí automobilem je k dispozici parkoviště
Na Parkánech nebo parkovací dům Pod Střelnicí (cca 200m od Žižkova náměstí).
V oblasti starého města je k dispozici parkoviště na Žižkově náměstí, na náměstí
Mikuláše z Husi, v Palackého ulici, na Tržním náměstí (zde za zvýhodněnou
sazbu) a na náměstí Fr. Křižíka. Problematiku parkování kritizují spíše místní
obyvatelé (je drahé a je i nedostatek míst k parkování ve středu města).
Zájezdové autobusy mohou využít možnosti zastavení před Bechyňskou bránou v
ulici Na Parkánech. Zde je možný pouze výstup a nástup návštěvníků, nikoliv
parkování autobusu. Analýzu vyžaduje dopravní značení umožňující vjezd
autobusů do dané lokality. Autobusy mohou delší dobu parkovat v Kvapilově ulici
na parkovišti před plaveckým stadionem, vzdáleném 500 m od historického
centra.
Integrovaná doprava
Ve městě Tábor není provozovaná speciální doprava ve prospěch turistů.
Připravuje se zavedení nové linky, která spojí vnitřní části města a nabídne tak
turistům zajímavou alternativu. Kromě funkce přepravní, nabídne i možnosti
informační. Minibusy budou plně odpovídat nastaveným standardům MHD v
Táboře svojí vybaveností a zároveň budou poskytovat také informace o kultuře,
veřejném dění a dalších událostech v Táboře (např. LCD obrazovky). Další
příležitostí je využití plánované Táborské karty, která je zatím připravována jako
elektronický odbavovací systém společný pro všechny zúčastněné dopravce.
Táborská karta s předplaceným jízdným bude fungovat jako elektronická
peněženka a bude použitelná i pro slevy či placení vstupného do městských
zařízení a představuje vhodný marketingový nástroj. Využití tohoto nástroje
předurčuje zvýšení zajímavosti města na trhu cestovního ruchu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
29
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Vybavenost území ubytovacími kapacitami je na průměrné úrovni a to jak
v kapacitách, tak ve struktuře. Také počet podnikajících subjektů v cestovním
ruchu je na průměrné úrovni. Nelze předpokládat v nejbližší době vyšší zapojení
vzhledem k stagnaci přírůstku obyvatel i poměrně nízké nezaměstnanosti.
V zájmovém území se především nachází uplatnění cestovního ruchu v letní
sezóně. Nabídka v mezisezónách a v zimě je zatím omezená a kromě
historických atraktivit a některých kulturních akcí není ani výrazně zviditelněna.
Ve městě je bezpečno a bezproblémová kvalita ovzduší. Dostupnost města je
dobrá všemi druhy veřejné dopravy a také po silniční síti. Potvrzují to svými
názory i turisté. Výstavbou celé dálnice Praha – České Budějovice se situace
ještě výrazně zlepší. Nejvýznamnější turistické cíle ve městě jsou operativně
dostupné z železničního i autobusového nádraží, dokonce bez nezbytné potřeby
využívat MHD.
3.4.7.
Stravovací služby
Ve městě provozují podnikatelé 41 zařízení restauračního typu, 5 barů a 6
zařízení typu kavárna, čajovna, cukrárna. Dále 2 vinárny a 5 zařízení jiného typu.
Výčet restauračních zařízení je uveden v příloze č. 3. Mimo aglomeraci města je
nabídka stravovacích služeb malá. Kromě typicky venkovských pohostinství,
která se nacházejí v téměř každé obci a jsou omezena jak šíří nabízených služeb,
tak otevírací dobou.
Stravovací zařízení jsou základní službou, kterou město nabízí svým
návštěvníkům, kteří přijíždějí převážně na jednodenní výlet či návštěvu jednoho
turistického cíle ve městě. Struktura nabízených jídel odpovídá
celorepublikovému standardu (mnoho stejných druhů jídel k dispozici téměř
v každé restauraci), objevují se i typická jídla české kuchyně. V nabídce chybí
jídla z historické doby husitské, která je hlavním motivátorem návštěvy města a
nikde jinde v republice je vlastně nenabízí. Kvalita stravovacích služeb je
hodnocena turisty výrazně dobře. Obyvatelé města považují za nejlepší
restauraci v hotelu Palcát (čínská restaurace) a s odstupem Švejk restaurant,
restaurace U dvou koček a U zlatého lva.
3.4.8.
Ubytovací služby
Na území okresu Tábor se počet ubytovacích zařízení od roku 2000
výrazně nezvyšuje, v průměru dosahuje počtu 90. Taktéž ve struktuře
ubytovacích zařízení nedochází k výrazným změnám. Tuto stagnaci lze vysvětlit
jejich dostatečným počtem ve vztahu k počtu přijíždějících turistů, resp.
k atraktivitě nabízeného turistického potenciálu či způsobu současného
marketingu, popř. nízkým, resp. odpovídajícím zájmem investorů o tuto oblast.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
30
Tabulka 9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okrese Tábor
Ubytovací zařízení
Počet hotelů *****,****
Počet hotelů *** až *
Počet hotelů garni **** až *
Počet penzionů **** až *
Počet kempů **** až *
Počet chatových osad *** až *
Počet turist.ubytoven **,*
Počet ost.hromad.ubytov.zaříz.
Počet zaříz.indiv.ubyt.celkem
Lůžka v ubyt.zař.celkem
Lůžka hotelů *****,****
Lůžka hotelů *** až *
Lůžka hotelů garni **** až *
Lůžka penzionů **** až *
Lůžka kempů **** až *
Místa na volné ploše kempů
Lůžka chatových osad *** až *
Lůžka turist.ubytoven **,*
Lůžka ost.hromad.ubyt.zařízení
Lůžka zařízení ind.ubyt.
Pokoje v ubyt.zařízeních celk.
Pokoje hotelů *****,****
Pokoje hotelů *** až *
Pokoje hotelů garni **** až *
Pokoje penzionů **** až *
Pokoje kempů **** až *
Pokoje chatových osad *** až *
Pokoje turist.ubytoven **,*
Pokoje ost.hromad.ubyt.zaříz.
Pokoje zaříz.indiv.ubyt.
1998
151
0
13
1
16
12
9
5
31
64
6 341
0
847
109
392
888
2 560
553
415
2 728
409
2 027
0
272
62
136
257
154
118
886
142
1999
147
0
15
1
13
12
8
5
28
65
6 353
0
884
177
260
1 190
2 809
577
412
2 421
432
1 964
0
289
68
89
278
161
118
812
149
2000
88
1
14
0
19
14
10
4
26
.
5 935
117
691
0
378
1 201
1 186
867
350
2 331
.
1 941
68
288
0
151
296
232
109
797
.
2001
89
0
15
0
20
15
10
4
25
.
5 818
0
792
0
383
1 261
1 326
857
339
2 186
.
1 868
0
349
0
160
306
233
72
748
.
2002
88
2
13
1
24
13
5
6
24
.
5 448
89
759
50
470
1 002
983
448
306
2 324
.
1 845
37
351
22
195
265
111
79
785
.
2003
86
2
13
0
25
11
5
6
24
.
5 728
89
731
0
496
1 058
1 168
551
418
2 385
.
1 861
37
345
0
204
249
137
101
788
.
2004
89
3
14
0
25
14
5
5
23
.
5 724
228
864
0
457
896
1 401
448
333
2 498
.
1 999
109
391
0
183
265
111
86
854
.
2005
85
3
13
0
23
14
5
5
22
.
5 647
228
845
0
439
876
1 328
448
333
2 478
.
1 937
109
383
0
176
258
111
86
814
.
2006
87
4
13
0
24
14
6
6
20
.
6 037
294
986
0
472
876
1 338
621
398
2 390
.
2 030
131
402
0
186
258
157
106
790
.
2007
92
3
14
0
26
14
8
5
22
.
6 028
220
1 043
0
549
810
1 288
716
371
2 319
.
2 044
109
424
0
218
250
182
92
769
.
Zdroj: Strategický plán rozvoje mikroregionu Táborsko
Ve městě Táboře se nachází celkem 9 hotelů, 25 penzionů a ubytovacích
možností v soukromí, 6 ubytoven a 2 autokempy. Za rok 2007 je k dispozici
statistika vybraných kapacit, která však vykazuje určité nepřesnosti. Je však
odrazem přístupu provozovatelů ubytovacích zařízení k vedení statistik.
Tabulka 10: Lůžková kapacita ubytovacích zařízení v Táboře a okolí
Tábor okolí
hotel ****
223
0
hotel ***
306 373
hotel * a **
0 580
motel
0
26
penziony
384 414
priváty
25 194
ubytovny
151 256
celkem- ubytovatelé 1089 1843
Zdroj: TIC
Táborsko
celkem
223
679
580
26
798
219
407
2932
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
31
Obrázek 6: Průměrná délka pobytu a návštěvnost (vybraná zařízení, bez úprav)
Zdroj: TIC
Tabulka 11: Statistika ubytovaných za rok 2007 (vybraná zařízení, bez úprav)
* z došlých monitorovacích výsledků
Druh
Ubytovací zařízení ubytovacího
zařízení
Sloup
hotel
Palcát s.r.o.
hotel
Orea Hotel Dvořák hotel
Motel Euro
motel
Pension Betty
penzion
Pension 7 Marie
Šittlerová
penzion
Na Hradbách
penzion
Dlouhá 91
penzion
Pension 189 Karel
Bican
penzion
Privát Šmídová
privát
Ubytování Mareš
Dobronice
privát
Střední škola osř a
jazyková
ubytovna
SOU technické
Soběslav
ubytovna
Lužničanka
chatová osada
Zdroj: TIC
Počet
lůžek
Počet
Počet
Tuzemci Cizinci
přenocování ubytovaných
53
110
139
26
10
1178
13153
14578
2203
661
1708
5779
8829
883
187
918
790
5562
450
173
3267
433
14
12
8
4
1654
254
96
422
91
20
394
60
96
28
31
0
10
10
277
1136
103
167
80
151
197
16
11
225
58
55
3
72
7738
445
379
66
60
40
1040
301
327
43
289
43
38
0
Tabulka 12: Statistika ubytovaných podle druhů ubytovacích zařízení (vybraná zařízení, bez úprav)
Druh ubytovacího
zařízení
Hotel
Počet
lůžek
Počet
Počet
Tuzemci Cizinci
přenocování ubytovaných
Průměrná
délka pobytu
302
28909
16316
6480
4057
1,77
Motel
26
2203
883
450
433
2,49
Penzion
44
2942
823
803
270
3,57
Privát
21
1361
225
206
19
6,05
132
8778
772
668
104
11,37
40
301
43
43
8650
0
4883
7,00
Ubytovna
chatová osada
Zdroj: TIC
Obsazenost ubytovacích kapacit lze monitorovat i podle výše vybraných poplatků
z ubytování, které je stanoveno vyhláškou č. 3/2006 o místních poplatcích a
v Táboře je schválen poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve výši 12,- Kč
za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu.
Poplatek z ubytovací kapacity činí 2 Kč za každé využité lůžko a den.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
32
Podle odevzdaných výkazů se jeví počty ubytovaných takto:
Tabulka 13: Přehled vykázaného počtu ubytování
Rok
Počet ubytovaných osob
2006
40 211
2007
36 507
2008
40 033
Zdroj: MÚ Tábor
Celkový počet noclehů
111 065
127 720
111 875
Z toho počet noclehů za účelem rekreace
18 427
17 360
19 378
Např. roku 2007 je celkový počet vykázaných noclehů 127 720 a z toho počet
noclehů za účelem rekreace 17 360. Tomu by měl odpovídat poplatek z
ubytovací kapacity 255 440 Kč a poplatek za rekreační pobyt 208 320 Kč.
Skutečný příjem do rozpočtu města činil 213 000 a 260 000 Kč, jelikož se
poplatky platí až po uplynutí čtvrtletí, takže poplatky za 4. čtvrtletí roku jsou
splatné až v lednu následujícího roku. Někteří podnikatelé se snaží vyhnout
vybírání a placení poplatku za rekreační pobyt, ačkoliv ten neplatí ubytovatel ze
svých příjmů, ale má ho v plné míře vybírat od ubytovaných osob.
Ani nahlášené údaje asi nemají dobrou vypovídací hodnotu. Neznamená, že by se
v roce 2007 ubytovalo 36 507 různých osob, ale ubytovatelé to vykazují
měsíčně, takže když u nich bydlí někdo dlouhodobě v lednu, únoru a březnu,
uvedou ho jako 1 osobu v lednu, 1 osobu v únoru a 1 osobu v březnu a v
celkovém součtu se pak objeví jako 3 osoby.
Tabulka 14: Přehled poplatků z ubytování
Poplatek
(v tis. Kč)
za lázeňský a rekreační pobyt
z ubytovací kapacity
2006
plán skut.
212
186
2007
plán skut.
213
260
2008
plán skut.
210 228
205 198
2009
plán skut.
*
Zdroj: Rozpočty města Tábora
* Není rozpočtován jako samostatná položka, ale celkem jsou rozpočtovány položky z poplatků s nárůstem o
2,4 %.
3.4.9. Další služby využívané turisty
a) Služby pro cestování a motorismus:
• 5 taxislužeb (vydaných licencí)
• 2 půjčovny kol
• 4 půjčovny lodí
• 1 úschovna kol
• průvodcovská služba
• turistické informační centrum se sezónní pobočkou
b) Bankovní a peněžní služby jsou dostupné v několika bankovních ústavech,
včetně více než desítky bankomatů v centru města.
c) Nákupní možnosti:
• Obchodní dům Dvořák v centrální nákupní zóně, kde se nachází i market
Billa
• Plus, Albert, Interspar, Lidl, Kaufland, Tesco, Delvita, Hypernova, Baumax,
ElektroWorld, Intersport
Žádná ze služeb není charakterizována jako nedostačující, i místní obyvatelé jsou
s počtem supermarketů převážně spokojeni.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
33
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Stravovací služby jsou hodnoceny jako dobré, v nabídce ale chybí typické místní
speciality, např. z doby husitské, tedy hlavního motivátoru k návštěvě území a
nabídka, který by region odlišila od ostatních. Počet stravovacích zařízení je
dostatečný, vzhledem k současné hospodářské krizi lze očekávat i úpadek
některých z nich, což může ještě zvýšit jejich kvalitu. Ubytovací služby jsou
z hlediska domácího turisty na dobré úrovni (bohužel většina návštěvníků je
nemůže posoudit, protože je nevyužila), i zahraniční turisté ocení nabídku 4*
hotelů. Jejich využitelnost má rezervy, především mimo letní sezónu. Průměrná
délka pobytu turistů v Táboře činí 2,4 dní. I z toho plyne, že je nezbytné připravit
nabídku turistických produktů s délkou pobytu tři dny a tím přispívat
k prodlužování pobytu o jednu noc navíc. Opatření by mohlo přispět k tomu, že
dosavadních 60 % jednodenních návštěvníků si ve městě prodlouží pobyt.
Velkou rezervou je monitorování využívání a kvality služeb. Stávající formy jsou
nesystémové, spíše nahodilé, nejsou založeny časové řady. Nelze tudíž
objektivně hodnotit dynamiku jejich vývoje v rámci města. Každopádně je
zajímavé, že 73 % turistů navštěvuje město opakovaně. Taktéž s nákupními
možnostmi jsou turisté spokojeni.
3.4.10. Přehled hlavních táborských atraktivit
Nabídka turistického potenciálu města je poměrně četná:
Bechyňská brána a věž Kotnov
Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře
představuje věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. K založení
hradu došlo již někdy ve druhé polovině 13. století, za vlády českého krále
Přemysla Otakara II. Od požáru v roce 1532 hrad sloužil především k
hospodářským účelům. V letech 1612-1613 byl areál hradu přestavěn na
pivovar. V roce 1908 muselo celé východní křídlo hradu ustoupit průmyslovým
budovám rozšiřujícího se pivovaru. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící
městská brána, zvaná Bechyňská. Dochovala se v téměř původním stavu z doby
po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. Na konci 19. století byla upravena
ve stylu vrcholné gotiky. V působivém prostředí jejích gotických interiérů je
umístěna stálá expozice s názvem Život a práce středověké společnosti.
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor
Na místě dnešního děkanského chrámu stával do poloviny 15. století
dřevěný kostel. Ke stavbě nové svatyně se přistoupilo někdy koncem 15. století.
Kolem roku 1512 byl dokončen interiér kostela v podobě síňového trojlodí se
síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Presbytář zaklenuje vzácná
sklípková klenba. Gotická věž vyrostla o renesanční ochoz a v roce 1677 se
dočkala trojstupňové barokní báně. Na konci minulého století byla obnovena
středověká podoba chrámové stavby její úpravou v gotickém duchu.
Návštěvníci mohou zdolat 250 schodů na kostelní věž vysokou 87 metrů, kde je
čeká vyhlídka.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
34
Divadlo Oskara Nedbala
Táborské divadlo je pojmenováno podle slavného rodáka, hudebního
skladatele Oskara Nedbala. Divadelní budova, otevřená 17. října 1840, vznikla
na místě dnešního divadla z původní obilní sýpky. Zbouráním Pražské brány se
vytvořilo místo pro novou budovu, postavenou roku 1887. Její tvůrci si vzali za
vzor stavbu Národního divadla v Praze, symbol kulturního obrození českého
národa. Dokládá to i nápis "Tábor sobě" nad oponou jeviště v komorním sále.
Roku 1965 prodělalo divadlo náročnou rekonstrukci a zároveň vznikla moderní
divadelní budova s novoklasicistní fasádou a s novým hledištěm pro téměř 700
diváků. Výsledkem úprav je zvláštní kombinace jediného jeviště s dvěma
pravoúhle připojenými hledišti. Menší z nich, které se nalézá v historické
budově, je určeno pro komorní představení. Tato koncepce přestavuje
středoevropskou raritu. Začaly se konat prohlídky divadla s průvodcem a našly
ohlas u návštěvníků města.
Elektrická dráha Františka Křižíka
Elektrickou meziměstskou dráhu, která spojuje Tábor s Bechyní v délce 24
km, postavil proslulý vynálezce ing. František Křižík a je první elektrifikovanou
tratí v Čechách. První vůz vyjel na trať dlouhou 24 km dne 1. června roku 1903.
Elektrická dráha Bechyňka slouží dodnes a v letní sezóně - od června do září vozí své návštěvníky, má bufetový vůz, kde se podávají teplé a studené nápoje,
ve vlaku hraje buď živá hudba nebo rádio.
Expozice Táborský poklad
Při rekonstrukci domu čp. 308 byl v táborské Svatošově ulici v roce 2001
prováděn archeologický výzkum. Nalezeno bylo čtyři tisíce stříbrných mincí z
jagellonského období, které patří svým počtem, kvalitou i dobře zachovaným
místem úkrytu k nejvýznamnějším mincovním nálezům z jagellonského období
na našem území. Spolu se souborem domovního inventáře je zpřístupněn na
trvalé výstavě, nazvané Táborský poklad v prostorách renesanční sladovny
bývalého hradu Kotnov.
Hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba a park pod Kotnovem
Pod kotnovskou věží a Bechyňskou bránou se rozkládá městský park "pod
Kotnovem". Vznikl v letech 1969 - 1973 na místě starého táborského hřbitova.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
35
Zde ještě v 19. století nalezly odpočinek mnohé významné osobnosti Tábora,
například Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové. Nynější podoba
kaple je výsledkem několika barokních úprav původně gotické stavby.
Naposledy byla kaple přestavěna po roce 1744, kdy ji vypálila pruská vojska.
Dnes kaple slouží pořádání koncertů a jiným kulturním účelům.
Husitské muzeum Tábor
Expozice Husitského muzea je umístěna v pozdně gotické budově táborské
radnice. Muzeum zastřešuje činnost 9 stálých expozic (4 mimo území Táborska –
2 ve Veselí nad Lužnicí a 2 v Soběslavi). V Táboře jsou otevřeny tyto expozice:
Husité, Galerie výtvarného umění, Středověké podzemí, Život a práce středověké
společnosti a v Sezimově Ústí Památník Dr. Edvarda Beneše. Gotický palác nejvýstavnější veřejný interiér v Táboře - dnes slouží k pořádání významných
kulturních akcí a výstav.
Klášterní kostel Narození Panny Marie
Základní kámen byl položen v roce 1642 a roku 1666 se budovu podařilo
dokončit. Klášterní kostel zasvěcený Panně Marii má bohatě členěné průčelí ve
stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina, patrona řádu, a
jeho matky, sv. Moniky. Interiér kostela, vybavený dnes již ztraceným cenným
barokním zařízením z místní řezbářské dílny, není v současnosti veřejně
přístupný.
Pomník Jana Žižky z Trocnova
V době probuzeného národního vědomí na konci 19. století se městská rada
rozhodla uctít Žižkovu památku vztyčením jeho sochy na náměstí. Pískovcovou
sochu roku 1884 zhotovil Josef Strachovský. Na podstavci pomníku jsou
vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis na pomníku navrhl velký
český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
36
Poutní kostel Klokoty
Impozantní stavba poutního chrámu v Klokotech vznikala kolem roku 1700
v místě bývalého gotického kostelíka. Samotný kostel, jehož projekt si vzal za
vzor Jana Santiniho, se podařilo dokončit v roce 1714. Postupně ke kostelu
přibyly ještě ambity a kaple, až vznikl stavební soubor s půdorysem přibližně ve
tvaru dvojitého kříže. Jedna z nejcennějších kulturních památek v regionu tak
právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka.
Z centra města vede ke kostelu křížová cesta. Má v ustálené formě 14 zastavení
a je rozjímána v postní době. Velikonoce jako slavnost Kristova vzkříšení tvoří
pomyslné 15. zastavení, jež některé moderní varianty k cyklu připojují.
Renesanční kašna na Žižkově náměstí
Uprostřed Žižkova náměstí se vyjímá kašna zhotovená v letech 1567-1568
kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušice. Tvořila součást systému
zásobování města vodou. Uprostřed nádrže na sloupku s korintskou hlavicí
byla umístěna plastika rytíře, která symbolizuje tržní práva města.
Špitální kaple Svatého kříže - Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže
Pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže na Špitálském náměstí je bývalá špitální
kaple Svatého Kříže, která byla původně zasvěcena sv. Alžbětě a byla
postavena v roce 1718. Nejstarší písemná zmínka o stavbě pochází z let 14431444. Špitál sloužil nejen k péči o nemocné, ale také o staré lidi a chudé
obyvatele města, kteří neměli vlastní střechu nad hlavou.
Táborská radnice
Táborská radnice se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v
českých městech. Autorství paláce i celé radniční budovy lze připsat architektu a
kameníkovi Wendelu Roskopfovi, snad původem z Lužnice. Stavbu radnice
dokončil Roskopf kolem roku 1521. Ve druhé polovině 17. století byla budova,
poškozená předchozími válečnými léty, barokně upravena. Roku 1878 architekt
Josef Niklas vrátil radnici opět její pozdně gotický charakter, kterou má dodnes.
Táborské středověké podzemí
Komplex podzemních prostor a chodeb vznikal od 16. století hloubením sklepů
pod jednotlivými domy v historické části Starého města. Mnohé ze sklepů byly
postupně propojeny. Často byly vyhloubeny ve dvou až třech patrech a klesaly
až 16 m pod dnešní úroveň terénu. Sklepy sloužily k uskladnění potravin a v
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
37
případě ohrožení města nepřítelem nebo velkými požáry je obyvatelé využívali
také jako bezpečný úkryt. Zpřístupněna je část chodeb v délce 650 m. Vstup
do podzemí se nachází v Husitském muzeu.
Vodárenská věž
Nejpozději roku 1502 se pod jordánskou hrází budovala stará vodárna.
Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z Jordánu do vodárenské věže,
postavené na východním úseku hradeb 32 m vysoko nad hladinou Jordánu. Z
věže, vzácné renesanční stavby obnovené po velkém požáru z roku 1559 a
vyzdobené obloučkovými štíty a sgrafitem, byla voda dřevěným potrubím
rozváděna do městských kašen. Dnes se v několika patrech Vodárenské věže
nachází galerie.
Žižkovo náměstí - přehlídka pamětihodností
Žižkovo náměstí poskytuje svým návštěvníkům přehlídku pamětihodností
téměř všech architektonických slohů. Gotický děkanský chrám je situovaný v
nejvyšším bodě návrší a honosná pozdně gotická budova radnice s muzeem a
vstupem do táborského podzemí je na jeho západní straně. Obklopují jej
architektonicky cenné měšťanské domy.
3.4.11. Návštěvnost vybraných turistických cílů
V okrese Tábor v roce 2006 navštívilo 7 subjektů 37 529 návštěvníků
(zámek Bechyně, hrad Choustník, zřícenina Kozí Hrádek, zámek Měšice, hrad
Šelmberk, skanzen v Záluží u Vlastiboře, vyhlídkovou věž kostela Proměnění
páně v Táboře). Bohužel další údaje podobného členění již Národní informační
středisko pro kulturu nesleduje. Zveřejňuje pouze globální data za celou
republiku.
Návštěvnost jednotlivých cílů:
Barokní zámek Tábor - Měšice
Návštěvnost:
2005 – 1650
2006 - 2000
2007 - 800
Husitské muzeum
Muzeum je nejvýznamnějším návštěvnickým cílem města a zaujímá asi 15. místo
v návštěvnosti muzeí v republice.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
38
Tabulka 15: Návštěvnost Husitského muzea
HUSITSKÉ MUZEUM
Vila
Bechyňská Památník
Hlavní exp.
RD*
brána
Beneše Benešových
SD*
WD*
Rok 2002
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2005
57 712
16 261
6 196
2 111
Rok 2006
60 804
16 817
4 291
2 017 3 686 4 354 1
Rok 2007
62 280
15 229
4 418
1 130 6 676 6 873 1
Rok 2008
leden
575
0
0
0
0
0
únor
1 638
0
0
0
0
0
březen
944
0
0
0
0
0
duben
2 999
0
0
0 1 111
0
květen
4 583
2 182
1 298
0
305
365
červen
5 125
1 875
575
0
429
567
červenec
10 608
4 650
725
0 1 078 1 001
srpen
13 382
3 505
745
0
669 1 029
září
5 958
3 417
826
0
623
841
říjen
2 897
70
459
0
117
0
listopad
438
0
123
0
0
0
prosinec
954
0
39
0
0
0
celkem
50 101
15 699
4 790
0 4 332 3 803 1
Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) a Husitské muzeum
*Vysvětlivky:
RD = Rožmberský dům v Soběslavi; přírodopisná expozice
SD = Smrčkův dům v Soběslavi; expozice Blata
WD = Weisův dům ve Veselí nad Lužnicí; expozice Blat a Kozácka
CELKEM
95
91
90
88
912 99
462 103
0
0
0
0
188
270
316
270
129
0
0
0
173
575
1 638
944
4 110
8 921
8 841
18 378
19 600
11 794
3 543
561
993
79898
Táborský poklad
Tabulka 16: Návštěvnost Táborského pokladu
2006 2007 2008
leden
290
222
únor
347
318
březen
525
336
duben
308 1172
květen
942 1178
červen
1538 1906
červenec
1965 1828
srpen
2707 1766 1521
září
4366 4359 2791
říjen
721
474
577
listopad
516
301
290
prosinec
504
434
334
rok
8814 13249 12473
Zdroj: TIC
Vodárenská věž:
Návštěvnost:
2006 – 1222
2007 – 1318
2008 – 1697
Galerie U Radnice /bývalá Galerie A.D. 1551/
Otevřena 1. 1. 2008 a činí 4 896 návštěvníků ke 12. 12. 2008.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
000
500
635
023
627
635
z toho
zahr.
18
19
21
20
500
700
000
500
39
Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor
Návštěvnost v roce 2006 byla 3 100, v roce 2007 nebyl dán souhlas
se zveřejněním informací o návštěvnosti společnosti NIPOS a v roce 2008 je
odhadována na 2 300.
Turistické informační centrum města Tábor
Tabulka 17: Návštěvnost TIC v letech 2006 – 2008 a průběh návštěvnosti v roce 2008 podle měsíců
2006
leden
únor
*
*
2007
2008
1706
1682
1196
1674
březen
*
1464
1991
duben
*
1775
2629
květen
3859
4254
5867
červen
3599
5667
5668
červenec 10673 15566 13687
srpen
9674 15933 13248
září
7219 11776 10606
říjen
*
2518
2198
listopad
*
1538
1499
prosinec
*
2187
2234
rok
35024 65580 62983
Zdroj: TIC
* nebylo sledováno
Pozn.: K sledování návštěvnosti slouží automatické čidlo a tudíž nejsou údaje o
podrobnější struktuře turistů využívající jejich služeb.
3.4.12. Výpočet příjmů z cestovního ruchu na Táborsku
Dle dostupných statistik na mezinárodní (Eurostat, ISI, OECD) a národní
(ČSÚ) úrovni, stejně tak jako dle významných mezinárodních profesních
organizací (ETC, UNWTO, WTO) a názorů odborníků patřil a patří sektor
cestovního ruchu stále k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím, vytvářejícím
významné přínosy pro ekonomiku, a to na všech úrovních, od lokálních přínosů
až po celosvětové přínosy. Není snadné tyto přínosy vyčíslit, zejména pro menší
územní celky bývá jejich identifikace a vyčíslení často jen těžce uchopitelné. Je
proto potřeba kombinovat různé zdroje dat a informací, aby bylo možné s co
největší přesností přínosy z cestovního ruchu vyčíslit. Velmi přínosným se kromě
nástrojů ČSÚ (zejména statistiky – časové řady a satelitní účet cestovního ruchu)
ukazuje i několik let po sobě se opakující Monitoring návštěvníků v turistických
regionech České republiky. Pro statistická data ČSÚ bývá často hendikepem
jejich rozlišovací úroveň, jen stěží dovolující využití těchto dat pro menší celky
než jsou kraje. Vypočtené výsledky bývají takto často napadány za jejich
nepřesnost, vycházející z dat, získaných zprůměrováním často skutečně
neporovnatelných destinací (např. Český Krumlov a Tábor). Právě v této fázi jsou
proto významným pomocníkem výstupy „Monitoringu“, který jednak počtem
respondentů a směrováním do dílčích lokalit dokáže významně zpřesnit
statistikou získaná data a s podstatně větší přesností určit např. výše zmiňované
přínosy i pro menší jednotky než jsou kraje.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
40
Metodika
Při výpočtu vycházíme z následujících zdrojů dat:
• Statistická data ČSÚ:
o Celostátní, v základním členění dle krajů, návazně rovněž dle
turistických regionů (viz
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch).
o Krajská – vychází z regionálních statistických informací, v daném
případě za Jihočeský kraj (viz
http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/publ/13-3101-08-2008)
o Satelitní účet cestovního ruchu (ČSÚ, viz
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/satelitni_ucet_cestovniho_ruc
hu).
• Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky –
realizovaný ČCCR-CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz)
• Vlastní šetření (počty lůžek)
o Vychází z tabulky č. 10: Lůžková kapacita ubytovacích zařízení
v Táboře a okolí
Typ ubyt. zařízení
Tábor
hotel ****
hotel ***
hotel * a **
motel
penziony
priváty
ubytovny
celkem- ubytovatelé
223
306
0
0
384
25
151
1089
okolí
0
373
580
26
414
194
256
1843
Táborsko
celkem
223
679
580
26
798
219
407
2932
Výpočet příjmů z cestovního ruchu
Významnou charakteristikou pro určení příjmů z cestovního ruchu jsou:
• doba pobytu v destinaci, resp. struktura návštěvníků destinace podle délky
jejich pobytu v destinaci,
• průměrná denní útrata na návštěvníka, resp. struktura návštěvníků
destinace podle výše jejich průměrné útraty,
• kapacita ubytovacích zařízení v dané destinaci a její využití,
• velikost a struktura skupin návštěvníků, lišících se výší útraty.
Následující výpočty vycházejí při určení výše příjmů z cestovního ruchu v oblasti
Táborsko z následujících výpočtů.
A. Doba pobytu návštěvníků a turistů dle monitoringu návštěvníků
(http://monitoring.czechtourism.cz)
Místo sběru dat: Tábor
Tábor
Rezidenti Nerezidenti Celkem Tábor
Jižní Čechy ČR
Jednodenní - bez noclehu
52,89%
42,31%
48,74%
34,05%
43,91%
1 až 2 noclehy
28,93%
17,95%
24,62%
27,54%
22,38%
3 až 7 noclehů
15,70%
29,49%
21,11%
23,43%
23,44%
14,97%
10,18%
Delší
2,48%
10,26%
5,53%
100,00%
100,00%
100,00%
Počet respondentů: N
121
78
199
5425
106582
Průměrný počet dnů
2,44
3,67
2,92
3,93
3,42
Celkem
100,00% 100,00%
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
41
Z tabulky průměrné délky pobytu, vycházející z monitoringu návštěvníků, je
patrné, že Tábor a okolí jsou typickými destinacemi pro pobyty bez noclehu
(48,74%) nebo s jedním až dvěma noclehy (24,62%). Toto potvrzuje srovnání
dílčích charakteristik, ale i souhrnné hodnoty průměrné délky pobytu v Táboře
(2,92 dne) jak s turistickým regionem Jižní Čechy (3,93 dne), tak s průměrnou
hodnotou délky pobytu za ČR jako celek (3,42 dne).
B. Útrata na osobu a den dle monitoringu návštěvníků
(http://monitoring.czechtourism.cz)
•
Průměrná útrata vypočtená dle původu návštěvníka – rezident
(tuzemec) vers. nerezident (zahraniční turista)
Místo sběru dat: Tábor
Tábor
Rezidenti Nerezidenti Celkem Tábor
Jižní Čechy ČR
Do 200 Kč
26,45%
8,97%
19,60%
16,72%
20,22%
201 až 500 Kč
39,67%
44,87%
41,71%
33,27%
36,40%
501 až 1000 Kč
28,10%
37,18%
31,66%
32,55%
27,92%
1001 Kč až 2000 Kč
4,96%
7,69%
6,03%
13,01%
10,87%
Více než 2000 Kč
0,83%
1,28%
1,01%
4,42%
4,12%
100,00%
100,00%
100,00%
121
78
199
5425
106582
493,60
595,16
533,50
677,83
622,90
Celkem
Počet respondentů: N
Průměrná útrata na 1 den
100,00% 100,00%
Z tabulky je patrná nižší průměrná denní výše útraty v destinaci „Tábor a okolí“ a
to jak ve srovnání s relevantním údajem za turistický region Jižní Čechy (rozdíl
144,33 Kč na den), tak ve srovnání s průměrem za ČR (rozdíl 89,40 Kč na den).
Důvodem může být jak nedostatečná nabídka produktů a služeb, určených pro
návštěvníky a turisty, tak nižší cenová úroveň, vycházející často z kombinace
příčin (např. nedostatečná kvalita, nižší poptávka než nabídka).
Neopominutelnou příčinou je cílová skupina reálných návštěvníků a turistů
(poptávková strana), která však rovněž vychází z nabídky a z marketingu resp.
marketingové strategie dané destinace.
•
Tábor
Průměrná útrata vypočtená dle charakteru návštěvníka – tj. ubytovaný
(turista) versus neubytovaný (návštěvník).
Hotel ***
nebo více
v%
Hotel *
nebo
Kemp/
Penzion
**,
tábořiš
v%
motel v
tě v %
%
0,00
0,00 31,25
75,00
15,38 62,50
25,00
69,23
6,25
0,00
15,38
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné hrom.
ubyt.
zařízení v
%
Pronajatý
pokoj,
chata apod.
v%
U známých
příp.vlastní
chata v %
Do 200 Kč
0,00
50,00
0,00
32,14
201 až 500 Kč
4,55
0,00
62,50
53,57
501 až 1000 Kč
54,55
50,00
37,50
14,29
1001 až 2000 Kč
31,82
0,00
0,00
0,00
Více než 2000 Kč
9,09
0,00
0,00
0,00
Počet
22
4
26
16
4
8
28
respondentů N
Podíl na
20,37
3,70
24,07 14,81
3,70
7,41
25,93
ubytovaných v %
Průměrná útrata
1 084,70
450,50
804,25 328,16
474,75
500,50
358,97
na 1 den v Kč
Průměrná útrata ubytovaných návštěvníků (turistů) v Kč (aritmetický průměr za všechny typy
ubytování)
Průměrná útrata ubytovaných návštěvníků (turistů) v Kč (vážený průměr za všechny typy
ubytování))
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Nejsem
zde
ubytován(
a) v %
Vše v
%
25,27
49,45
24,18
1,10
0,00
19,60
41,71
31,66
6,03
1,01
91
199
100,00
421,59
571,69
561,12
42
Relativně malý rozdíl ve výši průměrné útraty mezi neubytovaným
(návštěvníkem) a ubytovaným hostem (turistou) potvrzuje jednak nižší
průměrnou úroveň cen ubytování v destinaci, jehož příčinou může být rovněž
kombinace několika faktorů, zejména půjde o faktor kvality ubytování a o
cenovou úroveň, vycházející z vzájemného vztahu nabídky a poptávky.
Neopominutelnou příčinou je opět charakter cílové skupiny, která je tvořena
kombinací reálné nabídky destinace a marketingu (resp. marketingové strategie)
destinace.
C. Počet lůžkonocí za rok
Čisté využití lůžek za rok 2008 v Jihočeském kraji dle ČSÚ: 28,8%
Kapacita ubytovacích zařízení v Táboře a okolí: 2932 lůžek x 365 nocí =
1 070 180 lůžkonocí
Při využití kapacit na 28,8% se jedná o 308 211,84 realizovaných lůžkonocí.
D. Podíl rezidenti/nerezidenti dle statistik za kraj (viz ČSÚ)
Počty hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle země původu jsou
sledovány a zveřejňovány ČSÚ dle krajů.
2007
Počet
Podíl
978 717 100,00%
663 088 67,75%
315 629 32,25%
Ukazatel
Počet turistů (hostů) celkem
Z toho: Rezidenti
Nerezidenti
2008
Počet
Podíl
936 032 100,00%
634 917 67,83%
301 115 32,17%
Počet přenocování hostů celkem 3 127 834 100,00% 2 954 129 100,00%
Z toho: Rezidenti
2 348 342 75,08% 2 223 988 75,28%
Nerezidenti
779 492 24,92%
730 141 24,72%
Poměr rezidenti/nerezidenti dle počtu hostů (ČSÚ)
67,79% 32,21%
Poměr rezidenti/nerezidenti dle počtu přenocování (ČSÚ) 75,18% 24,82%
Poměr rezidenti/nerezidenti dle monitoringu*
60,80% 39,20%
* Vzhledem k zadání sběru (záměrně měli být respondenty vyhledáváni zahraniční
návštěvníci) nelze tento poměr mezi rezidenty a nerezidenty považovat za spolehlivý.
E. Celkové roční výdaje návštěvníků a turistů
Celkové roční výdaje návštěvníků a turistů v Táboře a okolí se pohybují
v rozmezí 269 286 473,50 - 280 832 353,44 Kč.
•
Turisté
(ubytovaní
hosté)
Výpočet příjmů dle průměrné denní útraty v členění rezidenti vers.
nerezidenti
Průměrná
výše výdajů
v Kč
Rozdělení
lůžkonocí
dle počtu
hostů (dle
ČSÚ)
Výdaje celkem
Kč
%
Počet lůžkonocí
493,60 208 939,01
103 132 809,39
63,58
rezidenti
Počet lůžkonocí
595,16
99 272,83
59 082 897,23
36,42
nerezidenti
Celkové výdaje ubytovaných (turistů) 162 215 706,62 100,00
Rozdělení
Výdaje celkem
lůžkonocí
dle počtu
Kč
přenocování
(dle ČSÚ)
%
231 718,14
114 376 643,00
71,53
76 493,70
45 525 744,04
28,47
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
159 902 387,04 100,00
43
Výdaje celkem
Návštěvníci (dle
Průměrná
Dle počtu Výdaje celkem
Dle počtu
poměru
výše výdajů
přenocoturistů
Kč
%
Kč
%
z monitoringu)
v Kč
vání
Průměrný počet
85 555,36
94 882,85
turistů-rezidentů
Průměrný počet
turistů27 070,10
20 858,60
nerezidentů
Průměrný počet
návštěvníků201
493,60 181 607,63
89 641 973,42 76,25
99 414 997,54 82,21
rezidentů dle
407,02
monitoringu
Průměrný počet
návštěvníků595,16
46 915,25
27 921 931,23 23,75 36 150,08
21 514 968,86 17,79
nerezidentů dle
monitoringu
Celkové výdaje návštěvníků
117 563 904,65 100,00
120 929 966,40 100,00
Celkové výdaje v Kč (návštěvníci+turisté)
279 779 611,27
280 832 353,44
Při výpočtu celkových výdajů turistů a návštěvníků, vycházejícím z průměrné
výše útraty rozdělené dle původu hosta (rezident versus nerezident) se odhad
výdajů pohybuje v rozmezí Kč 279 779 611,27 až Kč 280 832 353,44.
Nepřesností této metody je předpoklad, že výše výdajů na den je stejná jak u
návštěvníka, tak u turisty a rozlišuje pouze tuzemce (rezidenta) a cizince
(nerezidenta). Vzhledem k tomu, že počet návštěvníků představuje dle
monitoringu cca 50% všech hostů a průměrná výše jejich výdajů je podstatně
nižší než u turistů (minimálně o výši výdajů na ubytování), lze považovat tyto
výdaje za mírně nadsazené.
a. Výpočet příjmů dle průměrné denní útraty v členění návštěvník a
turista.
Ukazatel
Počet dnů
Výdaje turistů
Výdaje návštěvníků
Celkové výdaje hostů
308 211,84
228 522,89
Průměrná výše výdajů
dle typu hosta a
váženého průměru u
turistů
561,12
421,59
Výdaje
172 944 435,24
96 342 038,27
269 286 473,50
Při výpočtu celkových výdajů hostů dle členění výše výdajů podle charakteru
hosta (návštěvník vers. turista), lze předpokládat, že vypočtená výše je
přesnější, protože položka výdajů na ubytování je stejná u rezidentů i
nerezidentů. Výši výdajů hostů takto vypočtenou (Kč 269 286 473,50) lze
považovat tedy za přesnější, než hodnoty získané dle předešlého výpočtu. Navíc
dle monitoringu návštěvníků je rozdíl mezi výdaji rezidentů a nerezidentů
v případě Tábora jeden z nejnižších v ČR. Toto potvrzuje i níže uvedená tabulka,
vycházející z Monitoringu návštěvníků:
Útrata na osobu a
den
Do 200 Kč
201 až 500 Kč
501 až 1000 Kč
1001 až 2000 Kč
Více než 2000 Kč
Celkem
N–počet
respondentů
Tábor (v %)
Čech versus
cizinec
Čech
Cizinec
26,45 8,97
39,67 44,87
28,10 37,18
4,96
7,69
0,83
1,28
100
100
121
78
19,60
41,71
31,66
6,03
1,01
100
Jižní Čechy (v %)
Čech versus
cizinec
Čech
Cizinec
20,68 4,51
37,00 21,80
29,94 40,60
9,67
23,31
2,69
9,77
100
100
199
4094
Vše
1330
16,72
33,27
32,55
13,01
4,42
100
ČR (v %)
Čech versus
cizinec
Čech
Cizinec
24,21
5,16
40,50
20,90
25,65
36,49
6,91
25,80
2,28
11,05
100
100
5425
83881
Vše
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
22195
Vše
20,22
36,40
27,92
10,87
4,12
100
106582
44
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Táborské památky jsou do počtu bohaté, ale jejich význam je velmi rozdílný.
Tradičně je nejdůležitější Husitské muzeum s podzemními chodbami a Žižkovo
náměstí. Nedoceněným cílem z hlediska nabídky je Poutní kostel v Klokotech,
včetně jeho přístupové křížové cesty ze středu Starého města. K dalším
významným cílům patří podle turistů: táborské středověké podzemí, botanická
zahrada, Bechyňská brána a věž Kotnov a Expozice Táborský poklad. Monitoring
návštěvnosti města se zužuje na statistiku prodaných vstupenek do jednotlivých
objektů. Doplňkovým údajem je sledování návštěvnosti turistického informačního
centra. Sledování návštěvnosti není systémové, je nahodilé bez celkové
koncepce. Ze zjištěných údajů vyplývá, že nelze jednoznačně hovořit o jejich
časových řadách a tudíž ani objektivně hodnotit dynamiku vývoje návštěvnosti.
Odhadem lze konstatovat, že za poslední tři roky je návštěvnost městských
památek přibližně na stejné úrovni. Ze získaných údajů lze pouze odhadnout, že
návštěvnost města se pohybuje okolo 100 tis. návštěvníků ročně. Odvodit to lze
především z návštěvnosti Husitského muzea (počet návštěvníků muzea z řad
místních obyvatel eliminují návštěvníci města, kteří vynechají návštěvu muzea).
Daří se zvyšovat návštěvnost menších objektů a nové expozice si nacházejí své
návštěvníky. Systém sledování návštěvnosti nemá přesná pravidla, ale podstatné
také je, že úroveň návštěvnosti nevyžaduje stanovit provozní limity návštěvnosti.
Stále je dostatek prostoru u všech turistických cílů pro zvyšování pohybu turistů
bez negativního dopadu na život města a udržitelnost jeho rozvoje. Prioritou je
zvýšit návštěvnost hlavních turistických cílů a zavést monitorovací systém
s dlouhodobou platností jeho metodiky.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
45
3.4.13. Návštěvnické okruhy
Ve městě je nabízen Prohlídkový okruh staré město Tábor. K jeho
propagaci slouží jednak speciální tiskovina a jednak prodejní publikace s názvem
Tábor. Nabízí 25 cílů, které jsou označeny informačními tabulemi.
Dále je nabízen speciální okruh s využitím audioprůvodce. Je zapůjčován
v městském turistickém informačním centru oproti finanční vratné kauci. Nabízí
26 maximálně pětiminutových spotů o jednotlivých cílech, které tvoří souvislý
okruh. Lze jej ujít za cca 2 hodiny.
3.4.14. Turistické produkty
Turistické produkty jsou základem trhu cestovního ruchu. Jedná se o
produkty nabízené cestovními kancelářemi, ale také o produkty nabízené
městem, jeho organizacemi a místními podnikatelskými subjekty.
Celorepublikovým problémem je absence kvalitních a zajímavých produktů, které
motivují turisty k co nejdelšímu pobytu v místě. Ve městě Tábor lze považovat za
turistické produkty dvě akce.
Táborská setkání
V jednom víkendu se centrum Tábora promění na několik dní ve
středověké město s trhovci, řemeslníky, rytířskými souboji, řemeslníky, kejklíři,
tanečnicemi a muzikusi. Zajímavou atmosféru podtrhuje slavnostní průvod
městem, ohňostroj a další doprovodné kulturní akce. Sobotní den nabízí pestrý
program – divadelní představení, koncerty, vystoupení domácích i zahraničních
souborů. Program je obohacen pestrou nabídkou středověkých pochoutek
v několika dobových tavernách v historickém centru. Na Staročeském jarmarku
se prodává keramika, šátky, koření, ořechy v karamelu nebo perníčky. Nedělní
den je věnován Dni otevřených dveří památek. V roce 2007 se v předprodeji
prodalo 21 129 vstupenek, v roce 2008 23 140. Setkání se konají v historickém
centru a to vždy v polovině září. Uskutečnilo se již 17 ročníků. Historické
slavnosti pořádá město Tábor a Nadační fond Město Tábor – Táborská setkání.
Husitské dny
Program se odehrává na přírodní scéně pod hradbami města v historickém
areálu Housova mlýna. Je určen zejména žákům základních škol (3. – 7. tříd). Je
vhodný i jako zpestření programů školních výletů, škol v přírodě či letních
dětských táborů. Jeho první část je koncipována jako divadelní hra o životě
Mistra Jana Husa, ve druhé části následují zábavné ukázky ze středověkého
života, hry a soutěže, ve kterých si děti mohou prakticky a přitažlivou formou
ověřit vědomosti získané při výuce dějepisu. V roce 2007 se zúčastnilo akce asi
2500 návštěvníků a v roce 2008 téměř 2 000. Dny se konají v květnu a červnu a
uskutečnilo se již 12. ročníků. Husitské dny pořádá Město Tábor – odbor kultury
a cestovního ruchu ve spolupráci se Sdružením Housova mlýna.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
46
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Turistické produkty patří mezi základní nástroje, které přimějí turisty
k delšímu pobytu v předmětném území. Musí se nabízet s dostatečným
předstihem na trhu cestovního ruchu a tím mohou mít pro místo i příznivý
ekonomický dopad. Některé typy produktů jsou nabízeny turistům až v místě
jejich pobytu. Výtěžnost takových produktů je nízká.
K turistickým produktům ve městě Tábor lze z určitého hlediska začlenit
pouze dvě nejvýznamnější akce a to Táborská setkání a Husitské dny. Prvá z nich
je určena pro všechny cílové skupiny, druhá pro školní mládež. Jejich propagace
je prováděna s dostatečným předstihem. Důležitým prvkem je průběžné
vyhodnocení dopadu produktů a jejich případný upgrade podle získaných
zkušeností. Produkty by měly vznikat především z dílen jednotlivých podnikatelů,
město by je pak mělo pomáhat nabízet na trhu cestovního ruchu. Příkladem
z jiné části Česka v tomto směru může být nabídka balíčků Valašského království
nebo turistické produkty města Kutná Hora.
Efektivitu konání Táborských setkání lze dokumentovat tak, že podíl jejich
návštěvníků tvoří cca 73 % celkových návštěvníků města.
3.4.15. Významné akce, které se konají v Táboře
Na území města Tábora se lze zapojit během roku do těchto akcí:
Kultura:
Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod – leden
• Soutěž o Českou pivní pečeť
Jeden svět – březen
• Festival dokumentárních filmů o lidských právech
Pohádkový den
• Pohádkový průvod, hry, soutěže, dětská představení, autogramiáda
Zdeňka Trošky
Otevírání turistické sezóny v Táboře – květen
• Kulturně-zábavný program, pochod s kaprem Jakubem, soutěže pro děti,
tématicky zaměřený elákovice .
Pochod Praha-Prčice – květen
• Tradiční pěší pochod s Táborskou trasou v délkách 30 a 34 km a
cyklotrasou v délkách 58 a 73 km
Husitské dny – květen a červen
• Viz výše
Planet festival – červen
• Multižánrový open-air hudební festival na letišti Čápův dvůr
Festival Kotnov – kultovní a kultury plný – červen
• Hudba, divadlo, film, historie, výtvarnictví
Letní slunovrat – červen
• Folkrockový festival na Housově mlýně
Léto nad Jordánem a ohňostrojová přehlídka Vulkán – červen
• Přehlídka ohňostrojů doplněná kulturními vystoupeními – program pro
celou rodinu
Bohemia Jazz festival – červenec
• Jeden koncert celostátního festivalu
Táborská rocková mapa – červenec
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
47
• Tradiční festival v netradičním kabátě – regionální scéna
Jihočeský hudební festival – koncerty vážné hudby – červenec
Mighty Sounds – červenec
• Největší evropský hudební open air festival zaměřený převážně na ska,
punk, rock ´n´ roll, reggae a další příbuzné styly, který se koná v Olší u
eláko
Kerekate /V kruhu – červenec – srpen
• Festival romské kultury
Táborské kulturní léto – červenec – srpen
• Obsahuje Festival posádkových hudeb, od června do září řada koncertů
vážné hudby a dalších kulturních akcí, v červenci Jihočeský hudební
festival
Keltský festival Lugnasad – srpen
• Netradiční oslava keltského svátku a návrat ke keltským kořenům
Táborská setkání – září (vždy pátek – neděle)
• Viz výše
Setkání historických vozidel elákovice – říjen
• Vždy první říjnovou sobotu se sjíždějí do Tábora historická vozidla
Dny slovenské kultury v Táboře – říjen – listopad
Táborské vánoce – prosinec
• Vánoční výstavy, koncerty, jarmark a divadelní představení během celého
měsíce prosince
Sport:
Velká cena Tábora – atletické závody – srpen
Běh starým městem – září
Večerní běh Táborem – říjen
Světový pohár v cyklokrosu – říjen
Nejvýznamnější akce Táborská setkání a Husitské dny jsou již popsány v sekci
Turistické produkty a snesou označení „významná-nadregionální“, i když Husitské
dny pouze u cílové skupiny školní mládeže. Třetí akcí, která má z určitého úhlu i
neregionální charakter jsou Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod. Jeho
19. ročník v roce 2009 opakovaně oslavuje tradiční české pivo. Cílovou skupinu
tvoří podnikatelé v oblasti výroby piva. Nezbytnou součástí slavností je
degustace piva skutečnými odborníky – sládky, podsládky či výrobními řediteli
pivovarů. Tato profesionální porota vyhodnotí nejlepší vzorek, který získá Českou
pivní pečeť. Souběžně o prvenství bojují i výrobci minerálních vod v soutěži o
Zlatý český pramen. Slavnosti doprovází zabijačkové pochoutky a speciality
vhodné k pivu, které vyrábějí učňové v kuchyni Střediska praktického vyučování.
Návštěvníci akce z řad laické veřejnosti v roce 2008 utratili 182 460.- Kč za
1 881 vstupenek - http://www.slavnostipivatabor.cz/
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Množství kulturních akcí je kořením nabídky nejen pro místní obyvatele,
ale z pohledu cestovního ruchu především pro turisty. Nedostatek akcí je jednou
z příčin krátkého pobytu návštěvníků v jakémkoliv místě. Pro potřeby zapojení
zahraničních turistů je nezbytné plánovat akce s jeden a půl ročním předstihem
(musí být znám termín a program akce). Jinak se nedá dostatečně propagovat a
očekávat maximální návštěvnost a tím i vysoké tržby z prodaných vstupenek a
tržby podnikatelů ze služeb pro turisty. Dalším významným prvkem je organizace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
48
akcí přímo v ulicích města (integrovat služby města, místní obyvatele a turisty)
se zapojením co nejvíce podnikatelů.
V tomto směru jsou Táborská setkání velmi pozitivně hodnocena jak ze
strany turistů, tak ze strany místních obyvatel. A právě jejich přístup k akci je
velkou devizou města, která dává předpoklad dalšímu jejímu zatraktivnění. O
Táborských setkání je podle turistů dostatek informací (77 % z nich sdílí tento
názor a dalších 18 % je však obtížně nachází) a jejich zdrojem je především
internet a pak informace od známých.
Kulturních a sportovních akcí je v Táboře velké množství, je pravda, že by
v Táboře mohlo být více akcí většího významu s návštěvností nad 10 000.
V současné době tomuto kritériu vyhovují mimo Táborská setkání také Planet
festival a festival Léto nad Jordánem s ohňostrojnou přehlídkou Vulkán a dále
některé sportovní akce jako Světový pohár či Mistrovství světa v cyklokrosu.
Akce většího významu jsou propagovány s předstihem – viz propagační materiál
Tábor Highlights 2008 – 2010.
3.4.16. Kulturní zařízení v Táboře
Organickou součástí života města je i kulturní vyžití jeho obyvatel a jeho
návštěvníků. Nabídka kultury ovlivňuje z určitého procenta spokojenost obyvatel
i návštěvníků. Město Tábor v tomto ohledu nabízí poměrně bohatý program
s tradičními formami – divadlo, kino, akce pořádané odborem kultury a
cestovního ruchu města a v Housově mlýnu. Kulturní vyžití ve městě také
ovlivňuje struktura a aktivity spolků a sdružení.
Struktura a výčet kulturních zařízení ve městě je následující:
Divadlo
Divadlo Oskara Nedbala
Divadelní 218, 390 01 Tábor - http://www.divadlotabor.cz
Kina
Kino Svět
nám. Fr. Křižíka 1291, 390 01 Tábor
Promítá dvakrát denně (příležitostně i třikrát). Kapacita 219 míst.
http://www.tzmt.cz
Kino Dům armády
Kyjevská ul., 390 03 Tábor
Promítá jednou týdně ve čtvrtek.
Knihovna
Městská knihovna Tábor (zřízena městem) je druhou největší knihovnou
Jihočeského kraje. Vykonává regionální funkce pro 104 veřejných knihoven
Táborska v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických informačních služeb (knihovní zákon) a s
pověřením Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích k výkonu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
49
regionálních funkcí v knihovnách okresu Tábor. Na území města má knihovna 6
poboček.
Muzea a galerie
Galerie U Radnice/ bývalá Galerie A.D. 1551/
Expozice výtvarného umění a pravidelné vánoční a velikonoční výstavy
Martínka Húsky 54, 390 01 Tábor - http://tabor.cz
Husitské muzeum Tábor
Expozice Husité, galerie výtvarného umění 19. a 20. století
Žižkovo náměstí 2, 390 01 Tábor – www.husitskemuzeum.cz
Bechyňská brána
Stálá expozice Život a práce středověké společnosti
Klokotská ul., 390 01 Tábor – www.husitskemuzeum.cz
Barokní zámek Tábor - Měšice
Stálá výstava Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan - o životě a
působnosti prvního kancléře SRN, Konrada Adenauera;
Stálá výstava „Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968“
Chýnovská 1, 391 56 Tábor - Měšice
Galerie 140
Prodejní expozice (profesionální výtvarníci z Čech a Moravy), výstavy, oděvní
originály, Koželužská 140, 390 01 Tábor
Galerie a antikvariát Bastion
Žižkova 235, 390 01 Tábor – http://www.antikvariat.tabor.cz
Galerie Vodárenská věž
Výstavy mladých začínajících umělců.
Žižkova, 390 01 Tábor - http://www.tabor.cz
Galerie za vrátky
Prodejní galerie (obrazy, keramika, umělecké sklo, dřevořezba, grafické listy,
kresba na kameni).
Truhlářská 244, 390 01 Tábor - http://www.galerie-za-vratky.com
Muzeum fotografie Šechtl & Voseček
Na malém prostoru naleznete přibližně 60 fotografií, které dokumentují proměny
Tábora či zajímavé osobnosti zachycené objektivy fotografů z rodiny Šechtlových
z Tábora - Filipovská 72 (náměstí Mikuláše z Husi - dům U lípy), 390 01 Tábor http://sechtl-vosecek.ucw.cz
Výstavní síň Divadla Oskara Nedbala
Divadelní 218, 390 01 Tábor - http://www.divadlotabor.cz
Kluby a diskotéky
Společenský dům Střelnice
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
50
společenské a firemní akce, plesy, taneční kurzy
Žižkova 249, 390 01 Tábor - http://www.strelnice-tabor.cz
Fun Agency Tábor, s. r. o.
taneční klub a největší multisvětelný koktejlový bar na jihu Čech, taneční párty,
live koncerty, maturitní plesy, reprezentační akce atd.
Kpt. Jaroše 2397, 390 03 Tábor - http://www.funagency.cz
Music Club Orion Tábor
hudba: koncerty, živá hudba, DJ´s parties
nám. Fr. Křižíka 496, 390 01 Tábor - http://www.mcorion.cz
P-klub (Hotel Palcát s.r.o.)
hudba: oldies, hudba 60. – 90. léta, pravidelné akce pá, so, poslední pá v měsíci
– Jazz Club, tř. 9. května 2471, 390 01 Tábor
Allegro Club Tábor (Zimní stadion)
hudba: 90. léta – současná hudba, oldies
V. Soumara 2300, 390 03 Tábor - http://www.allegroclub.cz
Bardo - Music bar
hudba: pravidelné koncerty, rock, blues, alternativa, DJ´s, parties
Palackého 358, 390 01 Tábor
Cafe a Gallery MP7
hudba: DJ´s parties
Žižkovo náměstí 7, 390 01 Tábor - www.cafemp7.com
Jazz galerie Charlie
hudba: neživý jazz
Špitálská ulice, 390 01 Tábor
Jam klub Poslední nota
hudba: koncerty, živá hudba
Budějovická 1612, 390 01 Tábor - www.posledninota.cz
Ostatní
Sdružení Housova mlýna - Skanzen středověkého způsobu života
pravidelné historické víkendy,středověká krčma, oživené podzemí, akce na
objednávku (teambulding, CK a CA)
PO BOX 67, 390 01 Tábor - www.housuvmlyn.cz
Cheiron T, o.p.s. – nízkoprahové komunitní centrum pro děti a mládež
Děkanská 302, 390 01 Tábor - http://www.cheiront.cz/
Dům dětí a mládeže Tábor
pravidelné programy pro děti, zájmové kroužky
Tržní náměstí 346, 390 01 Tábor - http://www.ddmtabor.cz
Informační centrum mládeže Tábor
Farského 887, 390 02 Tábor - http://www.icmtabor.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
51
Rodičovské centrum Radost o.s.
Koželužská 140, 390 01 Tábor - http://www.rcradost.cz/cz/
Kostel sv. Filipa a Jakuba
Pronájem prostor kostela v parku Pod Kotnovem, 390 01 Tábor
Táborská hvězdárna
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
V observatoři je instalován reflektor, který umožňuje pozorovat Slunce, Měsíc,
planety Sluneční soustavy vyjma Pluta; hvězdy, galaxie, komety a mlhoviny a
jiné objekty lze pozorovat při čisté noční obloze
Bezbariérové přístupy mají k dispozici tato zařízení:
Apollo – diskotéka v Sezimově Ústí
Divadlo Oskara Nedbala
Expozice Táborský poklad
Kino Spektrum
Kino Svět
Městská knihovna
Výstavní síň Divadla Oskara Nedbala
Galerie u Radnice
3.4.17.
Návštěvnost kulturních zařízení
Divadlo Oskara Nedbala
Návštěvnost divadla se pohybuje na celostátním žebříčku na cca 95 – 120. místě.
Tabulka 18: Návštěvnost Divadla O. Nedbala
Rok
2003
2004
2005
Předplatné
2006
2007
2008
20107 19498 18759
Doprodej v předplatitelské skupině
Mimo předplatné
Komerce (koncerty pop. hudby, dechovky…)
1761
1968
2558
1777
1720
1181
11002
8678 12877
Dětské předplatné
1257
1118
1090
Doprodej v předplatitelské skupině
1614
1424
1924
Školní dopolední představení
18722 19061 18423
Koncerty vážné hudby
1918
1635
1848
Počet představení
188
183
180
Návštěvnost celkem
54094 55357 62177 58158 55102 58660
Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) a Divadlo
Pozn.: kapacita velkého sálu 648, malého 341
Kino Svět
Tabulka 19: Skutečný počet návštěvníků a počtu představení
Počet návštěvníků
Počet představení
(z 1095 max. možných)
Zdroj: TZMT s.r.o.
2006
2007
2008
39910
41338
39959
806
1091
1025
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
52
Hvězdárna Tábor
Tabulka 20: Návštěvnost Hvězdárny Tábor
Počet návštěvníků celkem
Počet jednorázových akcí
2002
953
2003
1158
55
61
Hvězdárna Tábor
2004 2005 2006
1591
925
771
74
59
48
2007
576
2008
613
41
42
Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS)
Knihovna Tábor
Tabulka 21: Statistika knihovny
Knihovna
2003
2004
2005
2006
Počet registrovaných čtenářů
7642
7733
7167
7086
Počet návštěvníků
140628 143438 138122 132952
Počet výpůjček
425964 452033 440579 428080
Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS)
2007
6822
134191
401794
2008
6807
131987
410193
3.4.18. Spolková činnost
Významnou složkou kultury byla odedávna spolková činnost, která
v mnoha případech dokázala překonat nedostatek jiných zdrojů pro rozvoj a
udržení kulturních aktivit a tradic zejména v méně rozvinutých a venkovských
oblastech. Spolkové aktivity příznivě působí proti trendu vysidlování venkova.
Obnova spolkového života v obcích a udržení lidových zvyků a tradic jsou
důležité pro vyvážený rozvoj venkovských oblastí jak v rámci Táborska, tak na
úrovni kraje.
Sumář subjektů, které spolupracovaly či spolupracují s městem s různým
stupněm aktivity:
Folk, country a folklór – 7 subjektů
Další hudební skupiny – 20 subjektů
Dechové orchestry – 5 subjektů včetně Posádkové hudby Tábor
Divadelní spolky – 7
Historické spolky a soubory – 4
Jazz, swing – 6
Komorní soubory – 2
Literární spolky – 2
Pěvecké spolky – 4
Rockové – 10
Taneční orchestry – 2
Taneční soubory – 9
Výtvarné spolky – 2
Ostatní – 35
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
53
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Město má k dispozici řadu kulturních zařízení, jejichž využitelnost je však
z celoročního hlediska nerovnoměrná. Počet představení v kině Svět je na hranici
časově využitelné kapacity, ale rezervy jsou v návštěvnosti jednotlivých
představení. Divadlo má kapacity velkého sálu naplněny cca z 50 % a cestou
k jeho vyššímu využití je nejen zvýšení počtu pořadů. Divadelní představení jsou
naopak hojně navštěvovaná. Soustředění kulturních aktivit do jednoho místa by
umožnilo vznik jakéhosi centra, kde by návštěvníci (i obyvatelé) vždy našli
určitou formu zábavy. Některá sdružení mají vztah na cestovní ruch, ale na jeho
řízení a oživování v rámci města se výrazněji nepodílejí nebo se zabývají
izolovaně pouze jedinou aktivitou.
Za zvážení by stál vznik nové, netradiční aktivity, např. pro rodiny s dětmi, která
by se stala konkurencí tradiční nabídce, a tím se rozšířil rozsah důvodů
k návštěvě města. Určitým způsobem tomu odpovídá připravovaný záměr na
muzeum čokolády s interaktivní expozicí.
86% místních obyvatel je s možností kulturního vyžití ve městě spokojeno.
Nejčastěji navštěvují akce pořádané odborem kultury a cestovního ruchu, dále
využívají divadlo, kino Svět, Housův mlýn a Husitské muzeum. Minimálně
navštěvují Dům děti a mládeže, Komunitní centrum Cheiron-T a Rodičovské
centrum radost. Ve městě již téměř tradičně zaznívá hudba v mnoha
restauracích. Turisté se hlásí k využití kulturních akcí cca z 25 % a tvrdí, že
kulturní akce z 54 % lákají návštěvníky a podporuje cestovní ruch ve městě či je
to (z 42 %) dobrý způsob propagace města. Jen 11 % turistů tvrdí, že kdyby
Tábor měl více kulturního vyžití, že by ve městě trávili více dnů. A 52% turistů
v Táboře konstatuje, že se nedovede ke spokojenosti s kulturním vyžitím
vyjádřit, protože nemá žádnou zkušenost. Informace o kulturních akcích se
k turistům dostávají z 62 % od známých a přátel, v 38 % z internetových
stránek města.
3.4.19. Sport a rekreace
Táborská pahorkatina nabízí příznivé podmínky pro pěstování rekreační
cyklistiky, krajina plná lesů a rybníků láká turisty k jednodennímu pěšímu výletu
za turistickými a přírodními zajímavostmi regionu. Nacházejí se zde četná
sportoviště, haly, tenisové kurty, fotbalová hřiště, zimní stadiony, fitness centra,
bowling centra, kuželky, střelnice, sportovní letiště, golfové hřiště, krytý bazén,
krytá tenisová hala, plovárny, jezdecké farmy atd.
Ve městě Táboře je od září do května k dispozici krytý plavecký bazén, vzdálený
500 m od centra Tábora. V objektu se nachází Individuální relaxační centrum,
s vířivkou, saunou a vodním lůžkem. V letních měsících slouží venkovní aquapark
s 25 – metrovým bazénem a vodními atrakcemi nebo Sokolská plovárna
s tobogánem (na břehu vodní nádrže Jordán). Ve městě je také Zimní stadion,
s možností bruslení. Veřejná střelnice je v Čekanicích. Nabízí se i bowling či
ricochet. Místní aeroklub umožňuje i vyhlídkové lety v letadle či balónu.
V Táboře a nejbližším okolí se nachází řada tenisových kurtů. Nejbližší centru
jsou tenisové kurty „Pod Jordánskou hrází“, krytá tenisová hala se nachází vedle
Zimního stadionu a také v Plané nad Lužnicí (v dosahu MHD).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
54
Tabulka 22: Využití sportovišť provozovaných TZMT s.r.o.
skutečně využito
ledová
plocha ZS
tělocvična
stolního
tenisu ZS
cvičebna
pro
nemíčové
hry ZS
plavecký
areál
vnitřní
plavecký
areál
venkovní
IRC (od
III/00)
sportovní
hala
fotbalové
stadionytráva
sportovní
hala
atletický
areál
odhad-počet návštěvníků
max.roční
nabídka
provoz. Hodin
2006
2007
2008
2006
2007
2008
3750
2674
2789
2843
53480
55780
56860
730
620
628
679
2480
2512
2716
1950
1392
1344
1361
8352
8064
8166
3770
4306
4400
4522
920
990
975
941
2430
902
860
1069
2875
1650
1320
1295
830
860
885
862
4150
2560
2630
1658
-
760
920
584
16714 16751 15814
Zdroj: TZMT
•
Skutečné počty návštěvníků
Zimní
stadion
Plavecký
stadion
Sportovní
hala
Kvapilova
Fotbalové
stadiony
Svépomoc a
Viktorie
Sportovní
areál
stadionu
Míru
125276* 142048* 149244*
29817*
27076*
26368*
3608*
3440*
4276*
33000
26400
25900
17200
17700
17240
51200
52600
33160
15200
18400
11680
339613
354020
335610
Golfové hřiště se nachází v Černické oboře (6 km od Bechyně). Devítijamkové
hřiště a má rovinatý terén a k nabídce patří zapůjčení golfového vybavení.
Táborsko vyhledávají i méně nároční horolezci, které lákají cvičné skalní stěny
v údolí řeky Lužnice (zejména na pravém břehu, 2 km od Švehlova mostu
v Táboře po proudu řeky) a skalní útvary vedle zříceniny hradu Choustník.
Jezdecké farmy lze nalézt v Sedlečku u Tábora, v Zálší, v Cunkově,
Sezimově Ústí.
obronice či
Při dobrých sněhových podmínkách poskytuje mírně kopcovitá krajina i podmínky
pro běžecké lyžování. Ideální terén nabízí oblast severozápadně od Tábora
v okolí Borotína, Cunkova, Jistebnice a Balkovy Lhoty. V oblasti zvané Čertovo
břemeno, jsou značené a rolbou upravované běžkařské trasy (viz
http://www.certovo-bremeno.cz/section.php?id=40). Pokud je více sněhu, pak
sjezdové lyžování pro nenáročné lyžaře se nabízí u Mladé Vožice (Horní Kouty,
Radvanov – 2 sjezdovky s vleky (650 a 250 m) a u Jistebnice (lyžařské areály
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
55
obroni – plnohodnotné lyžařské středisko 29 km od Tábora s 1200 metrů
dlouhou sjezdovkou obsluhovanou čtyřsedadlovou lanovou dráhou a vlekem,
sjezdové tratě jsou vybaveny zasněžovacím zařízením a večerním osvětlením,
Smrkov a Hůrka).
Seznam sportovních zařízení je uveden v příloze č. 6.
Ve městě je pořádá řada sportovních akcí. Mezi ty nejvýznamnější patří Světový
pohár v cyklokrosu, Večerní běh Táborem, hokejový turnaj O pohár starosty
města, Běh Starým městem (v rámci festivalu Táborská setkání), šachový turnaj
Táborská věž, Triatlon, závod horských kol Anlen Cup a Běh Terryho Foxe.
Vodní sporty
Charakter Táborska dává předpoklad hovořit pouze o vodní turistice.
Nabízí možnost sjezdu vodního toku Lužnice pro vodáky. Potenciál vodní turistiky
je relativně vysoký a samotné zázemí pro vodní turistiku je dobře rozvinuté.
Řeka Lužnice patří mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky
v jižních Čechách, ale i v celostátním měřítku. Obtížnost řeky je rozdělena do
několika kategorií. Horní a střední úsek Nová Ves – Tábor je mírně proudící,
z Tábora do obronice lehký a z obronice k ústí do Vltavy jako klidná voda.
Sjezd řeky Lužnice je často zakončen v Táboře, je tedy důležitá odpovídající
vodácká infrastruktura a nabídka doprovodných služeb, které by umožnily delší
zdržení vodáků ve městě tak, aby Tábor nebyl jen místem krátkodobým a
průjezdným. V Táboře jsou 3 půjčovny vodáckých potřeb a lodí, v Sezimově Ústí
jsou dvě půjčovny a opravny lodí a v Plané nad Lužnicí je 1 opravna a půjčovna
lodí. V současné době jsou v provozu tyto kempy v blízkosti vodních ploch: ATC
Malý Jordán, Autocamping Knížecí Rybník, Chatová osada Soukeník, Tábořiště
Soukeník a Harachovka.
Tabulka 23: Informace o sjízdnosti řeky Lužnice
Úsek
řeky
Šířka
koryta
Okolí
Typ lodě
Doporučeno pro
Rychlost
plavby
Sjízdnost
Vodočet
horní a
střední
dolní
8-10 m
louky
otevřené
začátečníky
5 – 7 dní
10-15 m
hluboká údolí, lesy
otevřené
začátečníky
5 – 7 dní
většinou
celoročně
celoročně
Klenovice:
25 cm
Bechyně:
100 cm
Zdroj: Raftservis
Tabulka 24: Zařazení toku řeky Lužnice do kategorií dle obtížnosti sjezdu
Úsek řeky
horní a Nová Ves – Tábor
střední
dolní
Tábor – Dobronice
Dobronice – ústí do Vltavy
Říční km
146.2 – 38.6
Obtížnost
ZWC
38.6 – 21.9
WW I
21.9 – 0.0
ZWB
Zdroj: Raftservis
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Město má k dispozici základní spektrum sportovních zařízení. Z pohledu
turisty však chybí možnost využívání některých sportovišť bez nutnosti být
členem sportovního klubu; prostě si zajít zasportovat bez nutnosti dlouhodobé
objednávky. Výraznou nadějí je v tomto směru připravovaný areál Komora.
Využití řeky Lužnice je velkým potenciálem pro město. I z průzkumů mezi turisty
vyplývá, že si spojují Tábor s využitím řeky. Množství vodáků projíždějící městem
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
56
není zatím monitorován a spíše se předpokládá, že se tato početná cílová skupina
do města nepodívá – je jinak orientovaná. Odpovídající propagace na březích
řeky a vytvoření adekvátních podmínek pro pohodlné zastavení, uschování lodí
apod. by mohlo část vodáků přilákat jako zákazníky řady podnikatelů ve městě a
navíc by z nich mohli být poslové zajímavých zážitků z města pro své přátele.
3.4.20. Využití přírodního potenciálu
Okolí Tábora nabízí mírně zvlněnou krajinu s rozsáhlými lesními komplexy.
Příroda nabízí hojnost zajímavostí a dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku
nebo projížďku na koni.
Flora, fauna a ochrana přírody
V rámci NATURA 2000 byly zřízeny 4 evropsky významné lokality (EVL)
zasahujících na území Táborska. Nachází se zde 5 maloplošných chráněných
území kategorie přírodní památka a 1 chráněné území kategorie národní přírodní
památka a dále 1 přírodní park. U přírodní památky a současně Evropsky
významné lokality Hroby je hlavním předmětem ochrany populace hořečku
českého na stráni úvozové cesty s charakteristickými krátkostébelnými
společenstvy. Předmětem ochrany u přírodní památky Stříbrná Huť je lokalita
ďáblíku bahenního, u lokality ostrov Markéta starý lesní porost na ostrově
v rybníce Hejtman, u přírodní památky Luna výslunná jižní stráň nad potokem
Kozský s bohatou herpetofaunou a entomofaunou a u přírodní památky
Granátová skála je předmětem ochrany rulová skála s výskytem granátů.
Posláním přírodního parku Turovecký les je zachovat krajinný ráz rozsáhlého
lesního komplexu s vodními plochami a významnými přírodními a estetickými
hodnotami a nenarušit historické hodnoty osídlení a krajinnou architekturu.
Nejvýznamnější cíle přírodního charakteru:
Jordán – vodní nádrž
Nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán, vybudovaná v roce
1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Vodní nádrž má plochu asi 50 ha a
maximální hloubka činí 14 metrů. Od roku 1830 nebyl vypuštěn. Dnes je
využíván k rekreaci – Sokolská plovárna. K Jordánu patří také další přírodní
zajímavost, 18 m vysoký Jordánský vodopád, kterým přepadá část vody
z nádrže do Tismenického potoka.
Botanická zahrada Tábor
Tvoří oázu klidu na okraji nejrušnější části města. Ve sklenících a na
záhonech zahrady se pěstuje přes 4 000 rostlin. Zahrada vznikla v roce 1866 a je
druhou nejstarší v České republice. Turista může ve sklenících zahrady obdivovat
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
57
teplomilnou flóru, v arboretu pak evropské a cizokrajné dřeviny. Botanická
zahrada je volně přístupná veřejnosti. Na objednávku pro skupiny nad 20 osob
zajistí škola průvodce, pro menší skupiny podá informace přítomný pracovník.
Řeka Lužnice
Řeka Lužnice představuje synonymum Táborska, ihned za husitstvím.
Zejména v úsecích od Veselí do Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka
ideální podmínky k vodní turistice. Není divu, že na jejích březích vyrostly
vodácké základny, a také četné chatové osady. Nejzajímavější úsek řeky začíná
pod Táborem, kde vytváří úzký kaňon, jehož srázné břehy zarůstá bujná lesní
vegetace. Romantický ráz údolí dokreslují zříceniny středověkých hradů Příběnice
a Dobronice u Bechyně. V Táboře mohou vodáci využít tábořiště na olovská ,
které se nachází 3 km (po proudu řeky Lužnice) od Švehlova mostu v Táboře.
Granátová skála
Na pravém břehu řeky Lužnice se nachází geologicky zajímavý přírodní útvar
„Granátová skála“. V hojném počtu se zde nalézaly rudé granáty typu
almandinu až do velikosti lískového oříšku. Větší část skály byla v minulosti
odtěžena a použita k výstavbě okolních domů, cest a např. i patníků. Granát
almandin se pro šperkařské účely používá spíše v Orientu, světoznámý český
granát, odborně nazývaný
olov, se průmyslově získává z naplavených písků
v okolí Turnova.
Geologická expozice Pod Klokoty
Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti
vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou součástí neživé přírody našeho
okolí. Expozice je koncipována tak, že návštěvníkům představuje exponáty
hornin regionu Jihozápad s jednotlivými popisy ke každému vystavenému
exempláři, s geologickou mapkou, zákresem lokality výskytu a fotografiemi
z místa sběru. V zájmu prezentace struktury vybraných vzorků byly provedeny
maloplošné výbrusy. Uprostřed je instalovaná z kamenů symbolická postava
prehistorického ještěra. Dále obsahuje 11 kusů exponátů reprezentující oblast
Táborského okolí. Největší zajímavostí je altán, ve tvaru ke vzletu se chystajícího
se ptáka, který je na vyvýšeném místě.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
58
Naučné stezky
Naučná stezka Borkovická blata
Státní přírodní rezervace Rašeliniště jihozápadně od Soběslavi nabízí
naučnou stezku Borkovická blata v délce 5,5 km. Na třiceti zastaveních se lze
seznámit s flórou a faunou rašeliniště a těžbou rašeliny, která
zde začala vznikat před více než 10 000 lety. Mocnost rašeliny
dosahovala hloubky 4 – 8 m. Okružní naučná stezka, která
vede po povalových chodnících se vstupem nacházejícím se 1
km severně od obce Borkovice. Na trase lze navštívit
vyhlídkovou věž. Trasa je určena pro pěší. Pro cyklisty je
sjízdná jen některá část stezky. Přístup k ní je z osady Záluží
silniční odbočkou na Dráchov.
Naučná stezka Nadějkovsko
Vede krajinou Středočeské pahorkatiny v okolí městečka Nadějkov (asi
15 km severozápadně od Tábora). Stezka je zaměřena vlastivědně a seznamuje
návštěvníky s přírodními, historickými, národopisnými i kulturními zajímavostmi
Nadějkova a jeho okolí. Je určena pěším návštěvníkům i cykloturistům. Její trasa
je 14 km dlouhá, lze ji však rozdělit na dva okruhy. V terénu je stezka značena
zelenými psaníčkovými značkami, na jednotlivých zastaveních jsou osazeny
informační tabule. Časová náročnost každého okruhu představuje asi 1,5 – 2
hodiny, celý velký okruh asi 4 hodiny.
Naučná stezka Pintovka
Prochází lesoparkem Pintovka na jižním okraji Tábora (asi 1,5 km
od centra) při silnici na Bechyni (za mostem přes řeku Lužnici – levý břeh řeky).
Seznamuje návštěvníky s dřevinami, které se v lesoparku vyskytují, upozorňuje
i na živočišné druhy, které zde žijí, a připomíná problematiku lesního
hospodářství a myslivosti. Jednosměrná trasa stezky, dlouhá 6,5 km, začíná
nedaleko jednoobloukového železobetonového mostu ze třicátých let (mostovka
je asi 30 m nad hladinou řeky) a vede po levém svahu údolí Lužnice.
Na cestě po stezce vede návštěvníky značení obvyklé pro naučné stezky (čtverec
se zeleným úhlopříčně umístěným pruhem). Stezka, na níž je 31 zastavení
osazených informačními panely, je určena především pěším návštěvníkům, ale je
dobře sjízdná i pro cyklisty.
Naučná stezka Veselské pískovny
Rozkládá se v prostoru mezi Veselím nad Lužnicí a obcemi Horusice
a Vlkov na rozhraní okresů České Budějovice a Tábor v CHKO
Třeboňsko. Seznamuje se zvířenou a květenou, s geologickými
poměry i s historií těžby písků a štěrkopísků v prostoru, kterým její
trasa prochází. V terénu je vyznačena pásovými turistickými
značkami. Částečně vede po běžných cestách, částečně v terénu
po turisticky značených trasách. Na zhruba 7 kilometrech okružní
obousměrné trasy je umístěno celkem 14 zastavení osazených informačními
tabulemi. Trasa prochází okolo pěti oddělených štěrkopískových jezer (jezero
Veselí, jezero Veselí I., jezero Horusice, jezero Horusice I. A jezero olovská
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
59
pískovna) vzniklých po vytěžení písku a štěrkopísku v období 1950 – 1990.
Úvodní zastavení stezky (č. 1) je na jižním okraji Veselí nad Lužnicí v prostoru
mezi jezerem olovská pískovna a jezerem Veselí (přístup je ze silnice z Veselí
nad Lužnicí směrem na Hamry a Val odbočkou vpravo v chatové osadě
u železničního přejezdu). Trasa stezky vede i při hranici přírodní rezervace
Písečný přesyp u Vlkova.
Táborský zdravotně naučný okruh
Okruh byl poprvé vyznačen již v roce 1978 a původně byl pojat jako
vycházková trasa se zdravotním aspektem. Od svého vzniku prošel několika
změnami. Jeho trasa byla upravena tak, aby vedl okolo významných památek,
které mají své popisy. Tak se stal z vycházkového zdravotního okruhu okruh
zdravotně naučný. Je zaměřen především na seznámení s historickými
památkami, ale i přírodními a architektonickými zajímavostmi města Tábora. Asi
4,5 km dlouhý okruh je v městě i v terénu vyznačen místním značením
(tzv. ochranářská „psaníčka“). Výchozím místem stezky je Žižkovo náměstí
s řadou historických památek.
Na trase je 32 zastavení umístěných většinou u tabulí přibližujících historii
jednotlivých míst. Okruh je určen pěším návštěvníkům.
3.4.21. Pěší turistika
Táborská krajina je pestrá, malebná a pro pěší turisty je k dispozici
nenáročný terén. Na Táborsku je vyznačeno pásovými značkami 637 km
turistických tras. Síť je hustá a přivádí turisty k nejzajímavějším a
nejatraktivnějším turistickým cílům. Město Tábor (železniční nádraží) je
východiskem žluté trasy do Příběnic a do Plané nad Lužnicí, zelené na obronice
a na Staré Horky a modré na Hýlačku. Prochází jí červená trasa z Chotovin do
obronice, z které vede i odbočka na Kozí hrádek.
Významnou pěší trasou je Příběnická stezka, která začíná v Táboře před
nádražím ČD, prochází městem až ke Švehlovu mostu a dále se vine po levém
břehu řeky Lužnice až ke zřícenině hradu Příběnice. Vede nejkrásnějším úsekem
údolí řeky Lužnice.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
60
3.4.22. Cykloturistika a značené cyklotrasy v Táboře
Na území Táborska lze využívat tyto cyklotrasy 4. třídy:
Tabulka 25: Značené cyklotrasy na Táborsku
Číslo Průběh trasy
Trasa
km
1059 Střezimíř – Borotín – Nové Libenice
13
1093 Bechyně - Hvožďany - Týn n.Vlt.
13
1098 Hněvkovice - Dobšice - Březnice - Hodonice – Bechyně
21
1132 Dolní Bukovsko – Sviny – Borkovice – Veselí n.L
14
1133 Soběslav – Vesce – Mažice – Hartmanice – Horní Kněžeklady
21
1136 Bechyně - Sudoměřice u B. - Vesce - Soběslav - Lžín - Dírná
37
1171 Čenkov u M. - Želeč - Roudná - Myslkovice - Brandlín, rozc.
18
1172 Tučapy - Choustník - Radenín - Chýnov - Pohnání - Ml. Vožice
36
1173 Tábor - Planá n.L. - Dl. Lhota - Skopytce - Choustník
15
1174 Tábor - Záluží - Kloužovice - Chýnov
14
1175 Hejlov - Makov - Jistebnice - Nadějkov - Chyšky
23
1176 Pod Kostelcem - Chotoviny - Hlasivo
11
1177 Tábor - Hlasivo - Ml. Vožice - Louňovice pod Blaníkem
32
1178 Načeradec - Mladá Vožice - Miličín
25
1179 Šebířov - Vyšetice – Čečkov - Otradovice
9
1180 Soběslav - Myslkovice - Košice
8
1181 Chýnov – D. Hořice – Vodice – Pacov
21
1183 Košice – Choustník – Psárov – Černovice
23
1195 Veselí n.L. – Zlukov – Doňov, žst – Lžín
12
1206 Radimovice u Želče, rozc. - Sezimovo Ústí I. - Turovec - Kavecko 15
Zdroj: KČT 2008
Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika
využívající stávající již značené trasy či nově vzniklé (v rozvojových plánech
mnoha municipalit plánované). Na Táborsku je cca 400 m cyklotras. Město Tábor
je východiskem tří cyklotras – 1173 (do Choustíku), 1174 (do Chýnova) a 1177
(do Louňovic pod Blaníkem). Městem vede páteřní trasa č. 11 z Prahy do Vídně,
která má i svůj marketingový tým a společnou propagaci na trzích cestovního
ruchu. Cyklistická doprava a cykloturistika má na Táborsku dobré podmínky
rozvoje z důvodu zdravého životního prostředí území, zvyšujícího se zájmu
turistů i místních obyvatel o cyklistiku a zdravý životní styl a existence projektů
na značení cyklotras v území. K nedostatkům rozvoje patří špatný povrch
komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chybějící nebo zničené značení
tras a především nedostatek doprovodných služeb na trasách – půjčovny a
opravny kol, stravování a ubytování v malých obcích apod.
Na Táborsku je 13 zařízení zařazeno do certifikačního systému Cyklisté vítáni.
Žádné ze zařízení se nenachází ve městě Tábor. Nejvíce jich je ve Veselí nad
Lužnicí.
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Přírodní potenciál je významným faktorem, který charakterizuje Táborsko.
Jednotlivé cíle jsou propojeny pěšími stezkami i cyklostezkami. Nabídka putování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
61
po okolí města je tudíž pestrá a dá se považovat i za velmi dobrou. Problémem
je nedostatečná infrastruktura podél těchto tras. K zatraktivnění nabídky
cyklotras a z nich vytvořených okruhů by přispělo jejich pojmenování, např.
Chýnovská, Lužnická, Husitská, Žižkova. Lze pak lépe a účinněji přizpůsobit
marketing a s tím související i zaměření na cílové skupiny turistů. Pro zajištění
monitoringu značení tras a infrastruktury na nich by měla být také stanovena
jednoznačná odpovědnost – určení správců jednotlivých úseků tras.
K monitoringu by mělo také patřit sledování využitelnosti tras a popř. navrhování
změny jejich vedení tak, aby spojovaly významnější místa. V těchto směrech by
bylo účelné stanovit jasné kompetence mezi územími na kterých cyklistické
komunikace leží a Nadací jihočeských cyklostezek.
3.5. Organizace cestovního ruchu a marketing
S rostoucí konkurencí a zájmem o stále se rozvíjející trhy cestovního ruchu
se stávají stále významnějšími předpokladem zdaru území na trzích organizace
cestovního ruchu a marketing.
3.5.1. Organizace cestovního ruchu v předmětném území
Převážná část území Jihočeského kraje je v současnosti součástí
turistického regionu „Jižní Čechy“ bez dalšího členění na menší turistické oblasti.
Část kraje je součástí turistického regionu Šumava. V rámci další regionalizace se
dále užívá buďto členění podle územně správních celků (okresy, správní obvody)
nebo členění podle geografických znaků (např. Táborsko, údolí Lužnice,
Bechyňsko atd.) nebo podle území tzv. místních akčních skupin (např. MAS
Lužnice, MAS Krajina srdce atp.) či mikroregionů (zde Táborsko), případně jejich
kombinace.
Úroveň krajská/regionální
V Jihočeském kraji je vytvořena organizace cestovního ruchu (také
nazývaná destinačním managementem) – Jihočeská centrála cestovního ruchu
(JCCR). Zakladatelem jsou od roku 2002 v její nové podobě Krajský úřad,
Jihočeská hospodářská komora a Svaz měst a obcí Jihočeského kraje.
K vybraným aktivitám JCCR patří:
• provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje
(www.jiznicechy.cz)
• tvorba produktů cestovního ruchu
• ediční činnost (image materiál jižních Čech, přehledy kulturních,
sportovních a společenských akcí, katalog turistických produktů,
informační materiály k turistickým produktům apod.)
• prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního
ruchu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
62
•
•
•
•
spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu
spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní
Bavorsko
realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu
a prezentaci regionu jako turisticky atraktivní destinace
vedení sekretariátu Nadace Jihočeské cyklostezky
Město Tábor spolupracuje s JCCR prostřednictvím svého turistického
informačního centra. Centrála finančně podporuje infocentrum z prostředků
poskytovaných Jadernou Elektrárnou Temelín. Infocentrum a centrála
spolupracují při tvorbě propagačních materiálů (např. Tip na léto 2007, Tip na
zimu 2007, Víkend na kole, Pojeďte na výlet do jižních Čech (tipy na pěší výlety),
Nordic walking v jižních Čechách, In-line skating v jižních Čechách aj.), na
projektu Jihočeské vítání léta. Infocentrum vkládá kulturní akce a aktuality do
redakčního systému stránek www.jiznicechy.cz, které centrála spravuje.
Spolupráce též zahrnuje též kooperaci při prezentaci jednotného regionu Jižní
Čechy na veletrzích, výstavách cestovního ruchu, aj.
Úroveň oblastní/okresní/mikroregionální
Na tomto území působí Svazek obcí mikroregionu Táborsko. Jeho náplní je
předkládat organizacím kraje a dalším dotčeným institucím iniciativní návrhy
zohledňující požadavky obcí, hájit a prosazovat společné zájmy a práva obcí
táborska v rámci členství ČR v EU, zajišťovat přípravu a realizaci rozvoje
mikroregionu Táborska v souladu s regionální politikou ČR a za tímto účelem
zejména připravovat projekty rozvoje územního obvodu členských obcí a
zajišťovat realizaci těchto projektů, koordinovat politiku rozvoje mikroregionu a
napomáhat její tvorbě, zajišťovat spolupráci s regionálními a národními org. a
institucemi, spolupracovat se zahraničními organizacemi obdobného zaměření a
spoluvytvářet podmínky pro zahraniční aktivity členů Svazku, podílet se na
vytváření podmínek ke vzdělávání členů zastupitelstev obcí, zaměstnanců obcí a
zaměstnanců organizací zřizovaných obcemi, podporovat cestovní ruch včetně
prezentace mikroregionu na veletrzích, propagovat a podporovat podnikání v
mikroregionu, realizovat další činnosti uvedené v§ 50 odst. 1 obecního zřízení, v
platném znění. Svazek má zpracovaný Strategický plán rozvoje mikroregionu
Táborsko na léta 2007 – 2013. Jeho součástí je i oblast cestovního ruchu. Pro
organizaci cestovního ruchu na svém území však nemá vytvořeny odpovídající
podmínky. Závěry strategického plánu naplňují spíše organizační útvary města
Tábora, jako nejsilnějšího partnera v mikroregionu.
Na sever od Tábora působí MAS Krajina srdce (také působí jako Společenství obcí
Čertovo břemeno) a na západní straně působí MAS Lužnice. Tyto subjekty se řídí
pravidly programu Leader a ve své činnosti se orientují i na cestovní ruch.
Úroveň místní/městská
Zastupitelstvo města Tábora zřídilo Komisi cestovního ruchu. Hlavním
tématem jednání komise byla v roce 2008 příprava témat na přidělování
aktivních grantů v oblasti cestovního ruchu a schvalování žádostí.
Výkonný pracovištěm v oblasti cestovního ruchu je na městském úřadě Tábora
odbor kultury a cestovního ruchu a především do jeho struktury začleněné
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
63
turistické informační centrum. Náplň toho pracoviště se soustřeďuje na realizaci
propagačních a dalších marketingových aktivit, které jsou uvedeny v odstavci
Propagace.
3.5.2. Turistické informační centrum
Infocentrum města Tábor (TIC), jako základní komunikační článek mezi
městem a turisty, se nachází na Žižkově náměstí v budově radnice. Je členem
Asociace turistických a informačních center ČR (A.T.I.C. ČR) a je zařazeno do
kategorie B její klasifikace. Centrum je otevřeno po celý rok. Poskytuje bezplatně
verbální informace o oblasti (regionu) ve 2 světových jazycích. TIC má 4 stálé
zaměstnance na Infocentru Města Tábora a 2 stálé zaměstnance v expozici
Táborský poklad. V letní sezóně je tým TIC a jeho pobočka na ČD centru posílena
o sezónní pracovníky.
Posláním TIC je také marketingová podpora Tábora a okolí na domácím a
zahraničních trzích cestovního ruchu a dále koordinace činností a aktivit subjektů
zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. TIC zajišťuje pro město výrobu
propagačních tiskovin a realizuje další propagační aktivity.
Nabízené služby:
Poskytování informací
Infocentrum i jeho pobočka na nádraží ČD nabízí kvalitní servis pro návštěvníky i
obyvatele města. Mezi základní služby lze zařadit poskytování informačních
materiálů, poskytování informací o městě a regionu, o ubytování a stravování, o
kulturních, společenských a sportovních akcích, o jízdních řádech a o otevírací
době památek. S tím souvisí tvorba a průběžná aktualizace veškerých
informačních databází.
Zprostředkování ubytování
Jednak je k dispozici katalog ubytování, který je vydáván jednou za rok až dva.
Zahrnuje přehled ubytování v celém regionu vč. kontaktů, informací o cenách a
mapek. Dále je možnost výběru z manipulačního katalogu ubytování (asi 25
ubytovacích zařízení) a následně provést rezervaci (za provizi ve výši 10 %
z ceny ubytování). V roce 2008 bylo zprostředkováno ubytování pro 75 osob
v průměrné délce pobytu 1,8 dní. Z cca 60 % se jednalo o cizince.
Průvodcovská služba
TIC poskytuje zájemcům (převážně cestovním kancelářím) průvodcovskou službu
historickou částí města externími průvodci. V roce 2008 se uskutečnilo 32
prohlídek, 15 z nich bylo v německém jazyce, 12 v jazyce českém, 3 v anglickém
jazyce a 2 v ruštině.
Audioguidy
K dispozici jsou zvukové průvodce – audioguidy. Spoty jsou vždy v pěti
jazykových verzích. V roce 2008 byl tento přístroj zapůjčen celkem 108x. Nejvíce
českým turistům - 38x, dále 13 turistům z Nizozemska a z USA, 11 z Belgie, 9
z Německa, 5 ze Slovenska, 4 z Austrálie a z Kanady 2, 3 z Velké Británie, 2
turistům z Rakouska a 1 ze Španělska zdarma za vratnou kauci Kč 500,-.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
64
Obrázek 7: Struktura využití služeb TIC v roce 2007
Zdroj: TIC
Prodej map, průvodců, suvenýrů aj.
V současné době je evidováno 354 skladových položek, v celkové hodnotě
916940,- Kč. Zboží infocentra je k zakoupení také v jeho pobočce v
Centru ČD, v expozici „Táborský poklad“, v prodejním stánku v době táborského
vánočního trhu, Husitských dnů a Táborských setkání.
Úschovna kol
V roce 2008 využili služeb úschovny kol v infocentru 34 cyklistů. Z celkového
počtu osob, které tuto služby využily, bylo 29 tuzemců a 5 cizinců.
Tabulka 26: Otevírací doba TIC
květen - září
říjen - duben
červen - září
Po - Pá
So - Ne
Hlavní TIC
8.30 – 19.00
10.00 – 16.00
9.00 – 16.00
Pobočka TIC u ČD
7.30 – 16.00
--(12.00 – 12.30 přestávka)
Zdroj: TIC
ČD Centrum Tábor
Toto zařízení Českých drah je v letní sezóně posilováno o pracovníky TIC za
účelem poskytování turistických informací a prodej propagačních materiálů.
3.5.3. Spolupráce s partnerskými městy
Organizaci cestovního ruchu ve městě může také pozitivně ovlivňovat
spolupráce s dalšími subjekty a z hlediska příjezdového cestovního ruchu k tomu
přispívá i síť partnerským měst. Město Tábor uzavřelo partnerskou smlouvu
s městy:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
65
Konstanz
(Německo)
Dole
(Francie)
Orinda
(California U.S.A.)
Wels
(Rakousko)
Škofja Loka (Slovinsko)
Dále udržuje kontakty prozatím na úrovni oficiálních návštěv představitelů měst
s těmito dalšími městy v zahraničí: Sighisoara (Rumunsko) a Alytus (Litva), SintNiklaas (Belgie), Formigine (Itálie).
Kromě vzájemných návštěv představitelů města se jejich kulturní soubory
účastní vybraných akcí, např. Táborských setkání. Spolupráce se zatím
neorientuje na komerční aktivity v cestovním ruchu (nabídky Tábora v katalozích
cestovních kanceláří partnerských měst). Plusem rozvoje příjezdového
cestovního ruchu by mohla být užší spolupráce s cestovními kancelářemi
partnerských měst.
Vybraná města na území zasaženém „husitstvím„ a husitskými válkami založila
v roce 1998 sdružení Unie měst s husitskou tradicí. Sdružení chce na bázi
společné historie a tradice mezinárodně spolupracovat, udržovat dobré
sousedské vztahy a tím přispět k vzájemnému národnímu porozumění. Do
dnešního dne jsou jeho členy následující města: Tábor, Sezimovo Ústí, Tachov,
Sedlčany, Slaný, Písek, Český Brod, Borovany, Třebušín, Bärnau, Bernau u
Berlína, Furth im Wald, Naumburg a Neunburg vorm Wald, Hof, Konstanz.
Praktické výstupy spolupráce nemají zatím ale podstatný vliv na rozvoj
příjezdového cestovního ruchu ani kultury.
3.5.4. Spolupráce s Nadací Jihočeské cyklostezky
Na základě smlouvy o partnerství spolupracuje město Tábor s Nadací
Jihočeské cyklostezky. Posláním Nadace je koordinace rozvoje cyklistiky a
cyklistické dopravy v jihočeském regionu. Svou soustavnou činností přispívá ke
koordinaci plánů jednotlivých měst tak, aby se systematicky postupovalo v
souladu se Strategií rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji. Vzniká
ucelená síť stezek a tras pro cyklisty a cykloturisty, která bude plně pokrývat
území Jihočeského kraje. Propagační aktivity Nadace se soustřeďují především
na jižní části Jihočeského kraje.
3.5.5. Vzdělávací instituce v oblasti cestovního ruchu
K organizaci cestovního ruchu v místě nezbytně náleží i podíl vzdělávacích
institucí na přípravě a realizaci koncepčních opatření a také na přípravě místních
lidských zdrojů. Ve městě lze zapojit do tohoto procesu jen střední školy a to:
Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní
jazykové zkoušky (Bydlinského 2474, 390 41 Tábor 3), která nabízí čtyřleté
obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou - Ekonomika a podnikání,
Gastronomie, Hotelnictví a dále tříleté obory poskytující střední vzdělání s
výučním listem – Pekař, Cukrář, Kuchař – číšník a Řezník – uzenář. Nástavbové
obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – Podnikání a Společné
stravování.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
66
Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola (Tábor, nám. T. G. Masaryka
788), která nabízí čtyřletý obor poskytující střední vzdělání s maturitou –
agropodnikání se zaměřením mimo jiné na chov koní a péče o životní prostředí.
Formou dálkového studia dospělých nabízí 5-ti letý studijní obor Agropodnikání.
Nepříjemná situace nastala změnou dislokace Katedry cestovního ruchu
Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích z Tábora do
jiného sídla. Činnost katedry nejenže přispívala k přirozené propagaci města
prostřednictvím svých studentů a absolventů a také své tradiční konference, ale
také využívala potenciál města ve výuce a ve své výzkumné činnosti.
Dílčí závěry z pohledu strategie:
V oblasti organizace cestovního ruchu zasahuje předmětné území Táborska
jen několik subjektů. Kraj se podílí na organizaci prostřednictvím Jihočeské
centrály cestovního ruchu (JCCR), mikroregion Táborsko a pak vlastní město
prostřednictvím oddělení kultury a cestovního ruchu. JCCR zahrnuje potenciál
města do prováděných marketingových aktivit regionu Jižní Čechy a Jihočeského
kraje (tzn. včetně jihočeské části Šumavy) a spolupracuje ve vybraných dílčích
aktivitách (popsány jsou výše). Neexistuje systémový způsob spolupráce při
marketingu spravovaných území. Přesun informací oběma směry se uskutečňuje
průběžně a podle potřeb obou subjektů. Mikroregion Táborska nemá žádné
funkční místo, které by řešilo cestovní ruch. Město Tábor zajišťuje marketingové
aktivity vlastně pro celé území Táborska. Tato činnost je definována rozhodnutím
vedením města a odsouhlasena zastupitelstvem, především v části schvalování
rozpočtu města.
Turistické informační centrum města je základním komunikačním článkem
mezi městem a turisty. Patří ve své informační činnosti k nejlepším v republice.
50 % návštěvníků města bylo spokojeno se službami TIC, 48 % návštěvníků
jejich prostory vůbec nenavštívilo. K frekventovaným službám patří prodej map,
pohledů a suvenýrů (78 %), informace o památkách a zajímavostech (69 %) a
informace o akcích (24 %). Komunikačním článkem mezi městem a místními
občany je odbor kultury a cestovního ruchu.
3.6. Propagace
Propagační aktivity města zajišťuje oddělení kultury a cestovního ruchu.
Převážně se využívá tradičních marketingových nástrojů – tiskoviny, internet a
výstavy a veletrhy.
3.6.1. Propagační a prezentační
materiály
Tištěné propagační materiály
Hlavním a uceleným propagačním
materiálem o městě a okolí je kniha Vítejte na
Táborsku, která zahrnuje přírodovědné
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
67
zajímavosti Táborska, historii, současnost regionu, nejzajímavější místa a
památky, kulturu, partnerská města aj. Tato kniha je v dispozici i v elektronické
podobě na CD nosičích, v obou formách v české, anglické, německé a
francouzské verzi. Další informační materiály jsou vydávány v jednotném
corporate designu a v několika jazykových verzích (angličtina, němčina,
holandština, francouzština). K tiskovinám, které jsou distribuovány zdarma
náleží:
• Tábor historické město s husitskou minulostí
• Aktivní dovolená na Táborsku
• Táborsko – tipy na výlety
• Audioguide – zvukový průvodce městem Tábor
• Naučné stezky na Táborsku
• Architektura Tábora v 18. až 20. století
• Po stopách osobností Táborska
• Husitství
• Prohlídkový okruh Tábor
• Kempy na Táborsku
• Kalendář kulturních, společenských a
sportovních akcí
• Katalog ubytování na Táborsku
• Kongresová turistika
Propagační materiály se vydávají i pro významné akce města (leták, plakát,
pozvánka aj.) - Husitské dny v Táboře (každoročně), Táborská setkání
(každoročně) a otevírání turistické sezóny v rámci Jihočeského vítání léta,
měsíční programový leták a leták na akce pořádané odborem kultury a
cestovního ruchu, pozvánky na výstavy apod.
Tematické materiály v jiném designu tvoří - Pěší turistická stezka Tábor –
Příběnice, Táborský kalendář kulturních akcí pro děti Bav, Cyklobrožura
Táborskem na kole – 10 tipů na cyklovýlety, Táborskem pěšky, Entente Florale
Europe – Evropská kvetoucí sídla, Geologická expozice Pod Klokoty, Expozice
Táborský poklad, Highlights 2008 - 2010. K ostatním materiálům náleží trhací
mapy Tábora, záložka do knihy a kapesní kalendář a prodejní tiskoviny a
suvenýry.
Distribuce je prováděna zdarma u tiskovin, které jsou pořizovány s podporou
grantů a evropských fondů. Ostatní materiály jsou v prodeji. Základními
distribučními místy jsou:
• Městské turistické informační centrum s pobočkou na vlakovém nádraží a
to také na vyžádání turistům a odborné veřejnosti emailem, telefonicky či
faxem
• Ubytovatelé v místě podle jejich potřeby (dražší tiskoviny jsou pouze
k nahlédnutí)
• Turistická informační centra v rámci Jihočeského kraje a při akcích ATIC
• Veletrhy cestovního ruchu (vlastní účastí či partnerů, např. JCCR, CCCR,
Jihočeský kraj)
• Prezentační akce města – pořádání konferencí, profesní setkání apod.
• Partnerská města – informační centra v partnerských městech, a
prezentační akce v partnerských městech
• Kulturní a sportovní spolky, kluby a soubory při jejich cestách za partnery
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
68
Fotobanka
Fotobanka se snímky města Tábor, regionu a kulturních akcí slouží při
přípravě a tvorbě tištěných propagačních materiálů, plakátů, pozvánek,
novoročních přání, reklamních stojek, panelů a stojanů, při doplňování akcí na
webových stránkách města, apod. Tento elektronický archiv o velikosti 16 GB
obsahuje 11 576 souborů, 316 podsouborů s fotografiemi a databázi fotografií na
diapozitivech, která čítá 423 kusů. Usnadňuje přípravu propagačních aktivit a
také zlevňuje náklady na jejich realizaci.
3.6.2. Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu
Prezentace města se převážně provádí na domácím trhu a pak
v příhraničních zemích. Účast na akcích ve vzdálenějších destinacích se
uskutečňuje prostřednictvím partnerského subjektu – Jihočeské centrály
cestovního ruchu a Jihočeského kraje.
Tabulka 27: Účast na tuzemských výstavách a veletrzích:
Měsíc konání veletrhu
leden
únor
březen
duben
listopad
Název veletrhu
Go a Regiontour Brno
Holiday World Praha
Infotour a cykloturistika Hradec Králové
Dovolená a region Ostrava
MADI Praha
Zdroj: TIC
Veletrhy prostřednictvím Jihočeské centrály cestovního ruchu
1. Pasov – Pasovské jaro + Výstava tří zemí
Výstava Pasovské jaro se koná každý druhý rok a
jeho součástí je Výstava tří zemí prezentující
turistickou nabídku regionů Horní Rakousko,
Východní Bavorsko a jižní Čechy. Navštíví ji asi 70
tisíc lidí. Největší poptávka je po nabídce
cyklistických tras a stezek, pěší turistice, rodinné
dovolené a nabídce lázeňských a wellness služeb.
3.6.3. Média, inzerce, PR
Prostřednictvím infocentra zajišťuje město Tábor inzerci, neplacených i placených
prezentací, jak v českém tak i v cizích jazycích, v odborných magazínech i
časopisech pro širokou veřejnost formou článků či image prezentací.
3.6.4. Jiné formy propagace města
K méně tradičním formám propagace náleží reklamní polep propagující město
Tábor na linkový autobus Praha - Tábor provozovaný firmou Comett plus, spol.
s r.o.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
69
3.7. Informační systémy
3.7.1. Orientační systém ve městě
V oblasti Starého města je v současné době nainstalováno celkem 19
sloupků s 223 směrovkami. Jsou průběžně revidovány,
opravovány a doplňovány. V oblasti Nového města
stávající informační systém tvoří 3 rozcestníky s celkem
63 směrovkami. Do infosystému města je zahrnuto 5
vítacích tabulí umístěných na příjezdových komunikacích
do Tábora. Turisté jsou s orientačním značení spokojení
z 91 %.
3.7.2. Webová prezentace
Webový portál www.tabor.cz navštívilo v období od 1. 1. 2007 do 31. 12.
2007 celkem 269 767 návštěvníků, v průměru 739 návštěvníků denně. Největší
návštěvnost ve dne je v časovém období od 7.00 do 16.00 hodin s vrcholem
kolem 13 hodiny. Nejvíce procent z návštěvníků zadalo do vyhledávače přímou
cestu, tj. www.tabor.cz (51,28 %), pomocí vyhledávaného hesla navštívilo
stránky 39,35 % a pomocí odkazů na jiných stránkách 9,36 %.
Oblast občan – kultura
Stránku www.tabor.cz/cs/obcan/kultura navštívilo 31 756 návštěvníků, průměrně
strávili prohlížením 5:44 minut. Největší skupinu tvořili návštěvníci z Evropy
(včetně Česka) – 99.67 %, z Ameriky bylo 79, z Asie 14 a z Oceánie 8
návštěvníků. Z celkového počtu návštěvníků z 505 měst bylo nejvíce z hl. m.
Prahy 41 %, Tábora 15 %, Milevska 6 %, Českých Budějovic 5 %, Brna 3 %,
Strakonic 2 % a Sezimova Ústí, Benešova a Ostravy po 1 %.
Oblast turista
Stránku www.tabor.cz/cs/turista v roce 2007 navštívilo 11 193 návštěvníků. Tito
návštěvníci pocházeli ze 400 měst, přičemž nejvíce jich bylo z Prahy 42 %,
Tábora 9 %, Milevska 5 %, Brna 4 %, Českých Budějovic 3 %, Bratislavy 2 %.
Dle kontinentů nejpočetnější skupinu tvořila Evropa 99.5 %, Amerika 34
návštěvníků, Asie 10, z Oceánie 4 návštěvníků. Z celkového počtu návštěvníků
bylo 58 % těch, kteří www.tabor.cz navštívili poprvé. V průměru strávili
prohlídkou 8:37 minut.
Webové stránky www.tabor.cz posoudilo i několik testovacích návštěvníků a to
z pohledu turisty, toužícího po informaci o předmětném území a jeho turistickém
potenciálu. Výsledky testování lze shrnout do těchto názorů, které jsou citáty
uživatelů:
1. komentář
Na první pohled je ta stránka nepřehledná. Je tam moc informací a chvíli trvá než
se člověk zorientuje. Asi by stálo za to stáhnout info městského úřadu do méně
záložek a vůbec záložky dát na jedno místo. Jinak mám pocit, že jako turista
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
70
bych si tam našla potřebné informace. Jen bych uvítala sjednocení odkazů na
jedno místo.
2. komentář
Na úvodní stránce mě zaujal v aktualitách odkaz na Táborskem pěšky, ale byla
jsem ztracená v nahuštěném malém textu. Je to ale pouze info o brožuře, žádné
konkrétní informace. Dobré jako tip na zakoupení, ale k tomu, aby mě to
přesvědčilo k návštěvě Tábora, to opravdu není. Zvláště pokud jsem tam ještě
nebyla.
3. komentář
Hlavní levé menu je celé zaměřeno na informace týkající se městského úřadu
tzv. povinné údaje - dobré pro lidi, co potřebují jednat s úřady, ale z hlediska
turisty bezcenné. Drobně je uvedený odkaz „Informace pro turisty“, kde jsou
informace spíše o vydaných brožurách (Táborskem pěšky, Kulturní kalendář,…),
ale žádné konkrétní informace. Na info o budoucích akcích musím najet zase až
na horní lištu „Kultura“ – akce jsou popsány různými fonty písma – špatná
orientace v textu, dominují téměř nic neříkající obrázky.
4. komentář
Informace z hlediska polohy města, dopravy a parkování mi připadají dostatečné,
snad jen bych se vyhýbala hustému souvislému textu, špatně se v něm orientuje
a hledá požadovaná informace.
5. komentář
Jako turista bych si vybral (po mnoha prokliknutích) a našel dost informací co
bych potřeboval. Vadí mi text příliš malým písmem.
6. Komentář
Je to takové nevzhledné, nepříjemné na koukání. Myslím, že by to mohlo být
rozčleněné do vícero sekcí podle toho, čeho se odkazy týkají a nějak pěkně
barevně nebo rámečky oddělit.
7. komentář
Zarazilo mne, že tam není odkaz na fotogalerii (nebo je někde ukrytý). Vím o
podzemních chodbách, ale nenašel jsem otevírací hodiny, prostě informace o
nich.
8. komentář
Zbytečně malá plocha stránky, malé písmenka, skoro žádné fotky. Nenašla jsem
tam žádný archív. Taky mi vadí, že musím pořád někam „klikat“.
Co se týče informace pro turisty, tak bych hned na první stránku uvedla
probíhající akce (výstavy, třeba i program divadla, kina) a akce co budou
probíhat. Pořád se mi tam ukazující brožury – Táborskem pěšky atd. – to je asi
nějaká reklama! Raději bych uvítala něco o městu, proč zrovna mám navštívit
Tábor, co je tam zajímavého atd.
9. komentář
Je dobré, že tam člověk najde hodně informací, ale jsou nepřehledné, špatně
viditelné, pořád nějaký stejný text (graficky), to mě vůbec neláká číst. Jako
matce malých dětí by mi vyhovovalo informace jako: dětské hřiště, výlety
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
71
s dětmi, restaurace vstřícné dětem, ubytování vhodné i pro děti atd. Klidně bych
uvítala složku „Kam s dětmi“.
10.komentář
Z mého pohledu poráží stránky Tábora např. stránky města Plzně a Českého
Krumlova.
Dílčí závěry z pohledu strategie:
Tradiční nástroje marketingu používané městem Tábor v cestovním ruchu
jsou také odrazem forem a způsobů doposud převážně používaných v Česku.
Struktura tiskovin je určena především návštěvníkům, kteří již do města
přijedou. Jdou do většího detailu a TIC je distribuuje podle zájmu jednotlivých
návštěvníků. K pozvání do města a okolí je určena především kniha Vítejte na
Táborsku a lze využít některé letáky. Kniha však není vhodná, ani
z ekonomického hlediska, k rozdávání jednotlivým turistům. Kniha je používána
pro prezentaci města a okolí v zahraničí, především odborné veřejnosti. Pro
pozvání jednotlivých turistů by bylo účelné vytvořit jednoduchou tiskovinu.
Jazykové mutace volit podle okolních hlavních zdrojových zemí a popř. angličtinu
pro ostatní země. V tomto směru je však účelnější volit propagaci města a okolí
v tiskovinách, které vydává a distribuuje region Jižní Čechy, popř. Jihočeský kraj.
Také pro potřeby domácího cestovního ruchu by byla účelná pro pozvání do
území jedna tiskovina, ekonomicky racionální, popisující celou strukturu nabídky.
Pro potřeby turistů, kteří již město navštíví je nabídka tiskovin dostačující.
Webová prezentace, která je významným propagačním nástrojem (i podle názorů
turistů) je pro turistu složitá v orientaci (samozřejmě je nutné zachovat doménu
www.tabor.cz). V základu bude potřeba ihned na homepage výrazně oddělit
informace pro turisty a místní občany. Nabídku pro turisty je pak třeba mít pod
samostatným URL, aby ji bylo možné prolinkovávat z dalších webů, které budou
propagovat město. Turista kvalitu webu hodnotí rychle, po pár minutách se
rozhoduje, zdali na nich bude dále pokračovat. Zda jej zaujaly a jsou k němu
vlídné. Pokud bude muset informace dlouho hledat, přestane ho to bavit (a že
turisté na webu tráví dlouhou dobu o tom svědčí statistické údaje). Informace
musí být rychle dostupné, bez složitého proklikávání mnoha vrstvami a
přehledné. Turisté konstatují, že hlavním informačním zdrojem před a během
pobytu jsou informace z internetu a to přímo z městských stránek 43 % a
z ostatního internetu 23 %. Ihned za nimi jsou informace od příbuzných a
známých (64 %). 60 % turistů je spokojeno s dostatkem a kvalitou informací,
26 % z nich jich má málo, ale kvalitních. Pouze 1 % je s nimi nespokojeno a 8 %
neumí situaci posoudit.
K dobrému dojmu o městu u turistů přispívá kvalitní orientační značení.
Pouze 5 % z nich vyjádřilo s ním nespokojenost.
3.8. STRATEGICKÉ DOKUMENTY CESTOVNÍHO RUCHU
S VAZBOU NA MĚSTO TÁBOR
Další rozvoj města v oblasti cestovního ruchu a také kultury je závislý
především na aktivitách podnikatelského sektoru a na koordinační a iniciační roli
samosprávy. Je také odvislý od strategických cílů subjektů, které připravují a
podporují cestovní ruch na vyšších územních celcích.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
72
3.8.1. Národní strategie
Pro cestovní ruch v Česku vytváří podmínky pro rozvoj v současnosti
rezort Ministerstva pro místní rozvoj. Jedním z nástrojů je Koncepce státní
politiky cestovního ruchu na léta 2007 – 2015, kterou v roce 2007 schválila
vláda. K nejvýznamnějším formám cestovního ruchu, pro které má Česko
nejlepší předpoklady patří městský a kulturní cestovní ruch, dovolená v přírodě,
sportovní a aktivní dovolená, lázeňský cestovní ruch a kongresový a incentivní
cestovní ruch. Řadu témat lze nalézt i pro potenciál města Tábor - kulturní
dědictví, historická města, kulturněhistorické památky včetně technických a
církevních, muzea, divadla, kempink, dovolená u vody, venkovský cestovní ruch
a agroturistika, všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika,
vodní sporty, hipoturistika, lov, golf, wellness.
Koncepce státní politiky se věnuje i organizaci cestovního ruchu v regionech
(kraj, turistický region a oblast) a definuje jejich hlavní poslání:
• vytváří vize a koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu v provázanosti
s vizemi krajů, na jejichž území se rozkládá
• koordinuje aktivity na úrovni regionu v rámci propagace, tvorby produktů a
marketingu
• vytváří struktury partnerských sdružení v regionech s potenciálem pro rozvoj
cestovního ruchu zahrnující veřejnou správu (města a obce), podnikatele a
nevládní neziskové organizace
• koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého
sektoru v rámci regionu
• vytváří strategie v oblasti produktů cestovního ruchu s ohledem na vybrané
cílové skupiny
Z hlediska rozložení intenzity využívání služeb cestovního ruchu je stále
dominantní Praha, kde je soustředěno více než 15 % lůžkové kapacity a to v té
nejvyšší kvalitě. Lze konstatovat, že v posledních letech také docházelo k
mírnému rozšiřování ubytovací kapacity do ostatních regionů státu, což je
pozitivní tendence s ohledem na význam cestovního ruchu pro regionální rozvoj.
Celkový nárůst nové výstavby ubytovacích zařízení směřoval kromě Prahy i do
atraktivních středisek cestovního ruchu (lázně, města, hory), celoplošně pak do
výstavby penzionů a rychlého rozvoje ubytování v soukromí. Trendy domácí
návštěvnosti mají podobný charakter jako zahraniční návštěvnost, tj.
koncentrace do turisticky nejatraktivnějších míst a oblastí, s větším důrazem na
"služební a obchodní" cestovní ruch ve městech. Z hlediska ubytovaných
návštěvníků také převládá letní sezóna.
3.8.2. Krajská/regionální strategie
V rámci Jihočeského kraje byla v roce schválena Strategie rozvoje cestovního
ruchu v Jihočeském kraji v roce 2002. Aktualizace dokumentu proběhla v roce
2003 s ohledem na odstranění následků povodní ze srpna 2002.
V roce 2007 vznikl z iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu Manuál
rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který kraj respektuje.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
73
Manuál konstatuje, že návštěvníci jižních Čech vyhledávají zejména historické
památky, turistiku a cykloturistiku v příjemném přírodním prostředí. Téměř dvě
třetiny návštěvníků zavítají do Jihočeského kraje alespoň jednou za rok, dvě
třetiny přijíždějí autem, nejčastěji přijíždějí s rodinou, partnerem nebo se
známými, ubytování využívá 80 % návštěvníků a to především v penzionech,
dále v hotelích, chatkách a stanových kempech. Nejnavštěvovanější lokalitou
Jihočeského kraje je Český Krumlov, oblíbené jsou také České Budějovice, Lipno
a okolí, Hluboká nad Vltavou, Šumava a Třeboňsko. S určitým odstupem
následuje Jindřichohradecko. Nejrozšířenějším zdrojem informací o jižních
Čechách je internet, velká část návštěvníků vychází z vlastní zkušenosti, anebo
z doporučení přátel a známých. Celková spokojenost s ubytováním, turistickými
atributy Jihočeského kraje a kvalitou souvisejících služeb je velmi vysoká, přesto
se objevily i výhrady (značení, dosažitelnost informací, obsluha, jazyková
nevybavenost, aj.)
Primární nabídku jižních Čech v současnosti tvoří poznávací cestovní ruch,
turistika v přírodě, lázeňství a ozdravné pobyty, kempink, vodáctví, koupání,
lyžování. Turistická sezona Jihočeského kraje je koncentrovaná do letních měsíců
(hlavní vrchol sezony je v období červen - srpen). Sezónní vlivy na poptávku a
nabídku jsou velmi zřetelné, chybějící infrastruktura a zařízení pro cestovní ruch
brání rozšíření sezóny a zmírnění mimo sezonních výkyvů. Určitou výjimkou jsou
oblasti Šumavy (v zimě také Lipenska), Třeboňska a některých měst. Hlavními
zdroji návštěvnosti jsou lidé žijící uvnitř kraje, obyvatelé Prahy, ze zahraničních
návštěvníků Němci, Rakušané, Nizozemci (je nutné vytvářet zázemí i pro jejich
dlouhodobější pobyty), perspektivní skupinou jsou návštěvníci z Asie a Ruska. V
jižních Čechách se projevují celosvětové trendy v oblasti cestovního ruchu a
v sociodemografické struktuře obyvatelstva – turisté jsou vzdělanější a
náročnější, zvyšuje se poptávka po aktivních možnostech trávení volného času,
náročnějších službách a zážitkovém cestovním ruchu.
Na základě analýzy tržních segmentů se jako klíčové z hlediska tržního
potenciálu i finančních přínosů pro kraj ukazují zejména:
• segment zaměřený na aktivní pohyb a především oblast cykloturistiky
• milovníci památek a poznání, kteří vyhledávají historická místa i přírodní
zajímavosti
• rodiny trávící dovolenou v klidném a přírodně atraktivním prostředí
• turisté pro které je Jihočeský kraj krátkou součástí poznávacího zájezdu
Portfolio Jihočeského kraje zahrnuje následující specifické lokality:
• Jihočeská metropole „České Budějovice“ - zaujímá výsadní postavení mezi
ostatními jihočeskými lokalitami, je především centrem obchodu a průmyslu,
kultury, zábavy a nákupů
• Jihočeská příroda – tento typ lokality spojují především možnosti trávení
aktivní dovolené v přírodě, dílčí členění muže být např. Šumava,
Novohradsko, Česká Kanada
• Jihočeské rybníky - rybníky Třeboňské pánve, rybníky Českobudějovické
pánve
• Jihočeské vodní nádrže - Lipenská přehradní nádrž, Orlická přehrada
• Jihočeská historická místa - hrady, zámky a jiné historické památky
• Jihočeská města – městský cestovní ruch v Jihočeském kraji postrádá
ucelenou koncepci a není zde využíván turistický potenciál měst, která mají
dobré zázemí pro krátkodobý cestovní ruch. Viditelnější propagace mest a
komunikace místních zajímavostí (katakomby, hrad apod.) a událostí
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
74
(koncerty, kluby apod.) muže významné posílit postavení jednotlivých měst v
rámci celé republiky.
• Jihočeský venkov - potenciál jihočeského venkova tkví v jeho historickém
odkazu, zasazení do přírody, pohostinnosti a navozujícím dojmem pohody
Zřejmé je, že Tábor je především nabízen jako významné jihočeské město a
někdy je zmiňováno i ve spojitosti s rybníkem Jordán, se zajímavou přírodou
v bezprostředním okolí a historií.
3.8.3. Tvorba zázemí pro návštěvníky a turisty samosprávou města
Město Tábor má svoji strategii rozvoje prozatím danou vizí vedení města,
která je pro cestovního ruch, kultury a další vybrané oblasti vyřčena takto:
Oblast cestovního ruchu a kultury zahrnuje:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Analýza možností transformace odboru kultury a cestovního ruchu na
městskou společnost
Vytvoření informační brožury o všech partnerských městech
Propagace města doma i v zahraničí – výstavy z různých oblastí činností
Setkání strážníků městských policií v Táboře
Zachování tradice spolupořádání pivních slavností
Podpora významných kulturních akcí včetně tradičních Táborských setkání
Zachování tradice Táborských setkání s důrazem na vyhodnocování jejich
formy a scénáře
Připravit zásadní setkání v oblasti kultury již v lednu příslušného roku
Podpora kulturních akcí organizovaných jinými subjekty
Rozvoj sítě cyklostezek a stezek pro kolečkové bruslaře jako alternativních
dopravních tras
Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí – pokračování
v transformaci
Zřízení Stříbrné naučné stezky
Řešení kina Svět
Postupná obnova drobných pomníků a božích muk na území města
Efektivnější spolupráce s Husitským muzeem – expozice, výstavy apod.
Možnost dalších výstavních prostor, Dům partnerství
Záměry z dalších oblastí ovlivňující cestoví ruch:
Investiční priority
• Jordán (odbahnění)
• Revitalizace Tismenického údolí
• Odpočinková zóna Jordán
• Odpočinková zóna Komora
• Modernizace plaveckého bazénu, včetně zřízení ubytovacích kapacit
• Budování odpovídající sportovní infrastruktury v jednotlivých areálech
Doprava
• Táborská karta
• Program cyklistické mobility na městských komunikacích
Oblast rozvoje města
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
75
•
Dům partnerství na Křižíkově náměstí – realizace a návrh provozování
Oblast vnitřní správy
• PR města a mediální prezentace města
Oblast bezpečnostní politiky
• Rozšiřování kamerového systému města
• Vybudování dalších expozic v údolí řeky Lužnice
Oblast školství
• Podpora zavádění nových školských vzdělávacích programů na ZŠ,
podpora specializace škol
Oblast sportu
• Podpora významných sportovních akcí
• Budování odpovídající sportovní infrastruktury: všesportovní areál za
zimním stadionem, sportovní areál „Jordán“, zóna Komora
Vybrané rozvojové projekty
Odpočinková zóna Komora
V areálu sídliště nad Lužnicí, na břehu řeky Lužnice
je připravena k realizaci rekreační a odpočinková
zóna Komora. Místo s písečnými plážemi, in-line a
cyklooválem, občerstvením, víceúčelovými
travnatými hřišti, rozptýlenými dětskými zastaveními
a planetární stezkou.
Revitalizace projektu „Pintovka ožívá“
Lesní masiv Pintovka se má stát vhodnou aktivitou lázeňského lesa (areál
lázní Čelkovice), naučným cílem exkursí a volnočasových aktivit turistů a občanů
a lépe tak využít potenciál levého břehu řeky Lužnice a zajímavě zpřístupnit tak i
její druhou stranu. V areálu přibude zookoutek, drobný mobiliář, Naučná stezka
Pintovka a zviditelnění skály podél vodního toku (ale i na pravém břehu).
Komplex Zahrádka
Lokalita byla vyhlášena jako NATURA 2000 a měla by se stát zájmovým
územím poznávacích kroužků v určitém režimovém provozu. Doplněna bude
naučnou stezkou, informačními tabulemi a povalovými chodníky.
Starotáborský les
V lesním porostu borovic vybudovat tělocvičnu v přírodě s dětským
mobiliářem prolézaček, laviček, cvičebních prvků vyrobených převážně ze dřeva
a naučná stezka.
Křižíkovo muzeum
Neorenesanční budova bývalé Křižíkovy elektrárny, sloužila posléze jako
kotelna a plynová elektrárna a nemá v současnosti využití. Záměrem je
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
76
vybudovat výstavní prostor, který bude obsahovat expozici Fr. Křižíka, expozici
doby Rakousko – Uherské monarchie a expozici automoto veteránů. Záměrem je
vybudovat i restaurační a provoz.
V privátním sektoru jsou živé tyto projekty:
Housův mlýn - Skanzen husitského válečnictví a středověkého způsobu života
V budově bývalého mlýna, se buduje centrum využití volného času,
s historickým zaměřením a se zvláštním důrazem na mládež. Přestavba pro
potřeby projektu předpokládá přebudování celého areálu v prostou středověkou
tvrz, v jejímž okolí bude řada historických dobývacích strojů, praky, katapulty,
beranidla atd., které společně s řadou rekonstruovaných historických her doplní
areál dvorce.
Muzeum čokolády a marcipánu
Muzeum by mělo být nadčasové, moderní, akční. Návštěvník by měl
projít celou historií od objevení čokolády přes Evropu, až do Tábora - k dnešnímu
využití čokolády. Procházka bude zábavnou formou předávat informace za využití
nejmodernější technologie, tak aby byli srozumitelné všem - odborníkům,
laikům, dětem. Muzeum bude mít za úkol objasnit na poli dostupných a
ověřených faktů, jak čokoláda vznikla, co přinesla, jak s ní nakládáme (ukázka
výroby čokolády a marcipánu) a jak budeme čokoládu využívat v budoucnu.
Muzeum je rozděleno do třech sekcí. Přízemí, historie čokolády, ukázka výroby
čokolády a marcipánu s doprovodnými interaktivními prvky, + výstavní expozice.
Podzemí čokoládověčertovské peklo s čokoládovými katakombami + výstavními
prostory z ukázky děl z čokolády a marcipánu. Podzemí je zaměřené především
pro děti. Nadzemní podlaží, přednášková místnost, kde si návštěvník dozví vše
od A až po Z o čokoládě a marcipánu.
Oblast ediční činnosti města v roce 2008
Propagace města se řídí následujícím plánem:
Pravidelně vydávané materiály (programy):
- kulturní kalendář
- kulturní kalendář dětský (financuje knihovna)
- husitské dny
- Táborská setkání leták a program
- Léto nad Jordánem (zajišťuje spolupořádající agentura)
- Highlights (nabídka nejvýznamnějších kulturních a sportovních akcí na
následující 3 roky)
Dotisky:
- informační letáky dle potřeby – trhací mapa Tábora a Táborska, letáčky
v rámci projektu Vítejte na Táborsku
- brožura Tábor – průvodce městem (je vydávána v CS, EN, DE, NL, RU, IT,
FR)
Nově realizované materiály:
- informační materiál Klokoty
- gastroprůvodce
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
77
-
-
-
závěsný kalendář
videodokument – pro prezentaci v infocentru (plazmová obrazovka) a dále
do ubytovacích zařízení, pozvánka k návštěvě turistický atraktivit, image
produkt
prezentační DVD Tábora a regionu – pro návštěvníky a pro cestovní
kanceláře jako informační materiál, informace o památkách a
zajímavostech, doplněno fotografiemi a krátkými fotoukázkami
powerpointová prezentace na CD – konkrétní nabídka pro cestovní
kanceláře
Tábor v proměnách času – žádost ROP + dofinancování projektu, budou
dokumentovány proměny Tábora od r. 1900 a zejména po r. 1989 (staré
pohlednice, záběry a současné snímky) – nepůjde o typický produkt pro
cestovních ruch, spíše pro místní veřejnost a pro prezentaci práce úřadu
Pro realizaci DVD se předpokládá žádost o dotaci z grantového programu
Jihočeského kraje, při případném získání dotace by ušetřené prostředky mohly
být vynaloženy na realizaci nového průvodce města.
Propagační materiály pro prezentaci města – dárkové předměty:
- obrazy Tábora, porcelán, kravaty, šátky, hrnečky, papírové tašky, diáře a
další
Dílčí závěry z pohledu strategie:
V současné době je rozvoj cestovního ruchu města Tábor předurčován
krátkodobými opatřeními přijímanými výhradně jeho vlastní samosprávou.
Respektují vybraná opatření ze Strategického plánu rozvoje mikroregionu
Táborsko a z vlastních poznatků. Závěry strategických dokumentů vyšších
územních celků potenciál města Tábor adresně nezahrnují. Město zatím nemá
strategický ani marketingový plán v oblasti cestovního ruchu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
78
4. ANALÝZA POPTÁVKY – NÁVŠTĚVNÍCI A
TURISTÉ
Analýza současného návštěvníka Tábora čerpá z několika základních
zdrojů:
a. primární zdroje – výzkumy realizované společností STEM/MARK:
- dotazování turistů, kteří navštívili město Tábor
- šetření na hranicích mezi turisty opouštějících ČR
- omnibus – dotazování reprezentativního vzorku populace ČR
- monitoring návštěvníků v turistických regionech – údaje za město Tábor
- hloubkové rozhovory s vybranými osobnostmi cestovního ruchu
b. sekundární zdroj – vychází ze statistik návštěvnosti památek Tábora, ze
statistik hromadných ubytovacích zařízení a ze statistik turistického
informačního centra města tábora
4.1. Shrnutí výsledků výzkumů
□
□
□
□
□
□
Realizovaná šetření mezi turisty, obyvateli a místními podnikateli ukázaly
názory všech skupin zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu a kultury ve
městě Tábor. U turistů jde o stanovisko dočasného konzumenta a zákazníka
nabízených služeb, s časově omezenou zkušeností. U obyvatel o pohled na
věc ovlivněný každodenní zkušeností a znalostí místních poměrů a u
podnikatelů o názor zastávaný z pozice profese a provozované činnosti.
V některých oblastech dochází k průniku stanovisek všech oslovených skupin,
jinde se názory na organizaci cestovního ruchu a kultury rozchází.
Tábor je v současnosti místo, kam návštěvníci přijíždí na výlet s cílem poznat
něco nového. Delší dovolená je spíše výjimkou. Pokud se turista zdrží déle,
odpovídá to pobytu s jedním až dvěma přenocováními. Zájem podnikatelů je
ovšem udržet turistu delší dobu, ideálně týden, minimálně dva až tři dny.
Jednodenní návštěvník není z hlediska útraty tak zajímavý a především
ubytovací zařízení jeho návštěvu nezaznamenají. Většina návštěvníků se do
Tábora vrací opakovaně, čemuž odpovídá kladné hodnocení města a ochota
jej doporučit příbuzným a známým k návštěvě.
Obyvatelé Tábora a návštěvníci se shodují v tom, co je hlavní devízou města,
co stojí za vidění. Historie a památky jsou objektem zájmu turistů a stejně tak
i obyvatelé si myslí, že Tábor může nabídnout právě tyto atributy spojené s
husitstvím. Centrem zájmu návštěvníků je z velké části Staré město a jeho
památky.
V otázce zajímavosti, které v okolí Tábora stojí za shlédnutí, se opět shodují
místní s turisty. Kozí hrádek, Chýnovské jeskyně či zámek v Bechyni jsou
hlavní atraktivity, které by turista neměl vynechat.
Tábor kromě historie nabízí i vyžití v oblasti kultury. Pro návštěvníky ale
kultura při jejich pobytu ve městě nehraje zásadní roli. Je ovšem nutné
rozlišovat mezi produkcemi menšího významu a velkými akcemi typu
Táborských setkání, která jsou festivalem, jenž se projevuje zvýšenou
návštěvností a jsou považována za vhodné lákadlo pro návštěvníky i za dobrý
způsob propagace města. Ostatní možnosti kulturního vyžití od kina a divadla
přes koncerty, galerie a menší akce pořádané městem mají více místní nebo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
79
□
□
□
regionální význam, ale počty přijíždějících návštěvníků ovlivňují pouze
okrajově. Obyvatelé jsou s úrovní kulturního vyžití ve městě spokojeni, pouze
5 % z nich během roku nenavštíví nebo se nezúčastní nějaké akce pořádané
v Táboře.
Jak vlastně vypadá současný návštěvník Tábora a jak si jej představují
podnikatelé v oblasti cestovního ruchu a kultury? Dnes přijíždí více Češi,
cizinců je však významný dvou/pětinový podíl. Objevují se hlavně německy
mluvící ze sousedních států, Holanďané nebo Slováci. Jde převážně o lidi
v produktivním věku mezi 30 až 50 lety. Preferují kratší pobyt a důvodem
návštěvy je poznání města.
Podnikatelé ideálního turistu vidí podobně, hlavní rozdíl je v délce pobytu.
Spokojenější by byli, pokud by se turista zdržel celý týden. Jeho zájmy by
měly korespondovat s nabídkou města tedy historií a kulturou a důvodem
návštěvy by měla být odpočinková dovolená, nejlépe s rodinou. Závislost
podnikatelů na příjmech od turistů není nijak zásadní. Turisti jako zdroj příjmů
jsou důležití pro 36 % podnikatelů a v průměru jim přináší 2/5 jejich
celkových příjmů.
Polovina podnikatelů považuje nabídku pro turisty za dostatečnou, ale více
návštěvníků, ať už s Česka nebo zahraničí, by uvítala naprostá většina z nich.
Obyvatelé by s větším počtem návštěvníků neměli problém a souhlasí s tím,
aby se Tábor stal turistickým a kulturním centrem regionu.
4.2. Cílové skupiny
□
□
□
□
□
□
Zdrojové destinace zahraničních návštěvníků jsou evropské státy Německo a
Nizozemsko, je možné potkat i Angličany, Rakušany, Belgičany, Slováky a
Francouze. Poměr cizinci versus Češi je 40:60. Určitý vliv na struktury má i
účast na významných akcích – např. cyklokros u Belgičanů a Nizozemců.
Češi přijíždějí na návštěvu do Tábora nejvíce z Prahy, jako hlavní zdrojové
destinace pro regiony. Dále hrají významnou roli sousedé ve Středočeském
kraji. V době konání významných akcí, např. Táborská setkání ovlivňují
návštěvnost převážně obyvatelé Jihočeského kraje. Ze vzdálenějších krajů
přijíždějí návštěvníci z jižní Moravy a Pardubicka. Návštěvníků ze
vzdálenějších oblastí České republiky, z východních krajů Moravy nebo ze
severu Čech je výrazně méně.
Existuje mnoho kritérií určujících, jaký typ návštěvníka je pro konkrétní
destinaci „ideální“. Záleží na konkrétní nabídce v oblasti cestovního ruchu a
kultury. Jeden typ návštěvníka je ale důležitý pro všechny místa ať už
s bohatou historií nebo se skvělým sportovním zázemím a to bonitní
návštěvník.
Bonitní je takový návštěvník, který se vyznačuje nadprůměrnou délkou
pobytu v regionu a nadprůměrnou útratou. Bonitní návštěvník přenocuje
v cílové destinaci alespoň 3x a jeho průměrná denní útrata činí minimálně 500
Kč.
Z grafu níže je patrné, že Tábor navštěvují převážně méně bonitní návštěvníci
– 63 % vykazuje nižší nebo nižší střední bonitu. Tomu samozřejmě odpovídá
nižší útrata a krátká doba pobytu ve městě. 62 % návštěvníků neutratí víc jak
500 Kč a převažuje krátký pobyt bez přenocování.
Nižší bonita návštěvníků Tábora ale nesouvisí s úrovní služeb ani s jejich
dostupností. Kvalita ubytování i stravování je hodnocena dobře a služby jsou
vnímány jako cenově dostupné.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80
Obrázek 8 : Profil návštěvníků Tábora
Profil návštěvníků - Tábor
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
74
Nejlákavější aktivity v regionu
Poznávací turistika
39
Pěší turistika
25
Návštěvy kulturních akcí
21
Společenský život a zábava
Cykloturistika, horská cyklistika
11
Koupání, vodní sporty
11
Venkovská turistika
4
Církevní turistika
4
7
20
Do 200 Kč
42
201 až 500 Kč
32
501 až 1000 Kč
6
1001 Kč až 2000 Kč
Více než 2000 Kč
1
14
Do 25 let
Věkové kategorie
Útrata na osobu a
den
Jiný aktivní sport, který provozujete
29
26 až 34 let
39
35 až 49 let
14
50 až 59 let
5
60 a více let
41
Nižší
22
Bonita
Nižší střední
25
Vyšší střední
13
Vyšší
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Tabulka č. 28 :Odkud jezdí domácí turisté do Tábora
N
121
Praha
15,70%
Tábor
11,57%
Pelhřimov
8,26%
České Budějovice
5,79%
Příbram
3,31%
Plzeň - město
3,31%
Prostějov
3,31%
Benešov
2,48%
Mladá Boleslav
2,48%
Jindřichův Hradec
2,48%
Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
81
Obrázek 9: Struktura vzorku návštěvníků Tábora
Struktura vzorku
Pohlaví
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
41
Muž
59
Žena
38
Věk
15-29 let
28
30-44 let
19
45-59 let
15
60 a více
3
Vzdělání
Základní
13
Vyučen/a
53
Maturita
31
VŠ
25
Praha
8
Středočeský kraj
29
Jihočeský kraj
6
Plzeňský kraj
4
Kraj
Ústecký kraj
Královehradecký kraj
2
Pardubický kraj
3
12
Kraj Vysočina
4
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
1
Moravskoslezký kraj
Zlínský kraj
5
2
0%
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
82
Opakovanost návštěvy
Dobrý dojem z Tábora a to, že se město líbí potvrzuje i opakovanost návštěv.
Alespoň podruhé do Tábora zavítalo 73 % oslovených domácích turistů.
□ Na druhou stranu to ovšem znamená, že Tábor nedokáže přilákat v rámci
České republiky větší podíl nových návštěvníků.
□ Naopak poprvé do města zavítalo cca 75% zahraničních turistů.
Obrázek 10: Opakovanost návštěvy
□
ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTÍVIL/A JSTE TÁBOR JAKO TURISTA POPRVÉ NEBO JSTE
TADY OPAKOVANĚ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Poprvé
27%
Opakovaně
73%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Délka pobytu a počet dní strávených v Táboře
□
Převaha jednodenních návštěv nad vícedenními turistickými pobyty odpovídá
cílům návštěvy, kdy výlety, zastavení se nebo návštěva příbuzných převažují
mezi důvody cesty do Tábora.
Obrázek 11: Délka pobytu
ZNĚNÍ OTÁZKY: NA KOLIK DNÍ JSTE DO TÁBORA PŘIJEL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří věděli, jak dlouho bude pobyt trvat, n=95
TYP OTÁZKY: Otevřená, 1 odpověď
Na jeden den
60%
Na více dnů
40%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
Pokud rozdělíme 40 % turistů, kteří zůstávají v Táboře více dnů, podle délky
pobytu, zjistíme, že převažují pobyty do tří dnů. Čtvrtina turistů tak v Táboře
stráví 1 až dvě noci.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
83
Obrázek 12: Délka pobytu
ZNĚNÍ OTÁZKY: NA KOLIK DNÍ JSTE DO TÁBORA PŘIJEL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Průměrná délka pobytu
v Táboře je 2,4 dne
6
Pobyt 2 dny
20
Pobyt 3 dny
1
Pobyt 4 dny
Pobyt 5 dnů
4
Pobyt 7 dnů
4
Pobyt 10 dnů
2
Pobyt 14 dnů
2
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
Ze statistiky TIC vyplývá, že cizinci zůstávají z cca 60 % více dnů a tuzemci
z cca 48 %. U těchto turistů je však daleko vyšší předpoklad, že navštíví TIC
oproti návštěvníkům na několik hodin či jeden den.
Návštěvnost v Táboře
□
□
□
□
□
Počet návštěvníků Tábora se nijak výrazně neliší od počtu osob, které
navštívily podobné typy měst. Tedy místa historická a přibližně stejně velká.
Táborem alespoň projede 13 % lidí z dospělé populace za rok.
Počet potenciálních návštěvníků, kteří do budoucna vážně uvažují o návštěvě
města, je 400 000.
o Nadprůměrně plánují návštěvu obyvatelé Středočeského kraje,
Prahy a Jihočeši.
o Oproti ostatním mají menší zájem navštívit Tábor lidé starší 60 let.
o Potenciální návštěvníci se významně více vyskytují v domácnostech
s čistým měsíčním příjmem nad 27 000 Kč.
V České republice si Tábor asociuje většina lidí s tématy týkajícími se husitství
a historie. Husity si s Táborem spojuje 36 % populace a dalších 18 % pak
Jana Žižku.
Na hraničních přechodech byli dotazování zahraniční návštěvníci, kteří
opouštěli Českou republiku. Tábor při své návštěvě navštívila jen 2 %
dotázaných, ale 28 % cizinců Tábor zná.
Přibližně čtvrtinovou znalost mají historické postavy spjaté s Táborem a pětina
cizinců ví, co bylo husitské hnutí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
84
Obrázek 13: Návštěvnost měst
Navštívil/a jste v minulém roce některé z následujících měst?
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033
Ano
Ne
16
Český Krumlov
84
Mikulov
14
86
Tábor
13
87
Jindřichův Hradec
12
88
Kutná Hora
12
88
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Potenciální návštěvnost
Obrázek 14: Potenciální míra návštěvnosti
A uvažujete o turistické návštěvě některých z následujících
měst?
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033
Určitě ano
8
Český Krumlov
Spíše ano
19
Spíše ne
38
Určitě ne
35
Mikulov
5
16
40
38
Kutná Hora
5
16
41
38
Tábor
5
16
42
37
Jindřichův Hradec
4
0%
15
10%
44
20%
30%
40%
37
50%
60%
70%
80%
90%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
85
Obrázek 15: Zahraniční turisté o Táboře
ZNĚNÍ OTÁZKY: SLYŠEL/A JSTE NĚKDY O ČESKÉM MĚSTĚ TÁBOR?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří nenavštívili Tábor, n=408
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano
28%
Ne
70%
Nevím
2%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Způsob dopravy
□
□
□
Velká většina návštěvníků přijela individuálně, tedy bez přispění nějaké
organizace či poskytovatele služeb a jako dopravní prostředek byl využit
osobní automobil (70 – 80 %).
Necelá pětina neorganizovaných návštěvníků přicestovala vlakem. Další
dopravní prostředky jsou využívané jen okrajově.
I zahraniční návštěvníci přijíždějí s cestovní kanceláří jen v cca 5 %.
Obrázek 16 : Způsoby dopravy
ZNĚNÍ OTÁZKY: PŘICESTOVAL/A JSTE DO TÁBORA
INDIVIDUÁLNĚ NEBO S ORGANIZOVANOU
SKUPINOU?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Individuálně (i
s rodinou)
Organizovaně
jinak (se
zaměstnavatelem,
zájmovým
sdružením)
Organizovaně
s cestovní
kanceláří
Jinak
83
5
ZNĚNÍ OTÁZKY: PŘIJEL/A JSTE DO TÁBORA?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří přijeli do
Tábora individuálně, n=88
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
10
18
Vlakem
Autobusem
2
73
Autem
Jinak
6
3
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
86
Obrázek 17 : Profil návštěvníků Tábora
Profil návštěvníků - Tábor
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
6
Vzdálenost od
místa bydliště
Do 20 km
14
21 až 50 km
31
51 až 100 km
49
nad 100 km
71
Délka pobytu v
regionu
Způsob přicestování
Auto
14
Vlak
9
Autobus - linkový
4
Autobus - zájezdový
Kolo
1
Pěšky
2
49
Jednodenní - bez noclehu
25
1 až 2 noclehy
21
3 až 7 noclehů
6
Delší
50
Převažující důvod návštěvy
Poznání
9
Relaxace
10
Turistika a sport
Zdraví
1
8
Práce
Zábava
6
Nákupy
5
10
Návštěvy příbuzných nebo známých
Tranzit
0%
3
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
4.3. Důvody návštěvy a nejlákavější aktivity
□
□
Do Tábora se jezdí především na výlet. Téměř polovina lidí sem přijela
z tohoto důvodu, přičemž pro necelou třetinu návštěvníků (28 %) byl Tábor
konečným místem jejich cesty.
Hlavním cílem návštěvy města je poznání a poznávací turistika je také jednou
z nejlákavějších aktivit v regionu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
87
Obrázek 18: Důvod návštěvy Tábora
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO VÁS VEDLO K TOMU, ŽE JSTE PŘIJEL/A DO TÁBORA?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
100%
80%
60%
40%
28
20%
17
14
12
10
10
6
2
0%
Vyjel/a
Jsem
Projíždím, Jsem tu na Trávím zde Jsem tu
v okolí na tak jsem
návštěvě dovolenou pracovně
jsem si
z domova dovolené,
se
na výlet tak jsem si zastavil/a
udělal/a
výlet
Koná se tu
zajímavá
kulturní
akce
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Obrázek 19 : Navštívená místa či památky v Táboře a okolí
ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÁ ZAJÍMAVÁ MÍSTA ČI PAMÁTKY JSTE VE MĚSTĚ NAVŠTÍVIL/A
NEBO NAVŠTÍVIT PLÁNUJETE?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
89
Žižkovo náměstí
59
Táborská radnice – husitské muzeum
50
47
46
44
41
37
36
Pomník Jana Žižky z Trocnova
Táborské středověké podzemí
Botanická zahrada
Poutní kostel Klokoty
Bechyňská brána a věž Kotnov
Městské hradby
Expozice Táborský poklad
30
Jordánský vodopád
24
24
22
17
16
16
15
Vodárenská věž - galerie
Granátová skála
Galerie U Radnice
Geologická expozice
Aquapark, plovárna
Muzeum fotografie Šechtl-Voseček
Děkanský kostel – vyhlídková věž
9
Rozhledna Hýlačka
7
Barokní zámek Tábor - Měšice
Jiné
0%
2
20%
40%
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
Jiný
důvod,
vypište
88
□
□
V průměru turisti zmiňují 6 míst, které v Táboře navštívili nebo navštívit
plánují. Jde především o památky nacházející se v historickém centru města
v blízkosti Žižkova náměstí a 59 % oslovených navštívilo i Husitské muzeum.
Bez povšimnutí nezůstávají ani galerie.
Obrázek 20 : Zajímavá místa v okolí
ZNĚNÍ OTÁZKY: JE PODLE VÁS V OKOLÍ TÁBORA NĚJAKÉ ZAJÍMAVÉ MÍSTO,
KTERÉ JSTE NEBO BYSTE RÁD/A NAVŠTÍVIL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ne
35%
Ano
65%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
□
Většina návštěvníků nevnímá Tábor jako jediný cíl své cesty, ale mají zájem
navštívit i nějaké místo v okolí města.
Kromě Tábora by zájemci o výlet do okolí rádi navštívili místa, mezi nimiž jsou
hlavně Chýnovské jeskyně, zámek v Bechyni, pamětník E. Beneše či zříceniny
v okolí Tábora.
Obrázek 21: Navštívená místa
ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÁ Z TĚCHTO ZAJÍMAVÝCH MÍST V OKOLÍ TÁBORA JSTE
NAVŠTÍVIL/A NEBO PLÁNUJETE NAVŠTÍVIT?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
44
Chýnovské jeskyně
42
Město Bechyně – zámek
Památník Dr. Edvarda Beneše – Sezimovo
Ústí
41
31
Kozí hrádek – zřícenina hradu
18
Zámek Chotoviny
16
Město Soběslav – národopisné muzeum
Zříceniny hradů v okolí Tábora
14
Stádlecký řetězový most
14
12
Město Chýnov – Bílkův dům
7
Soběslavsko-veselská blata
Město Veselí nad Lužnicí – národopisné
muzeum
5
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
89
Obrázek 22: Image Tábora
Co se Vám vybaví ve spojitosti s městem Tábor?
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1033
36
Husité - husitské hnutí
18
Jan Žižka
16
Historie, památky
9
České město, Jižní Čechy
Jan Hus
2
Píseň - Běží liška...
2
Rybník
2
Katakomby
1
Kultura, historický festival
1
9
Jiné
17
Nevím/bez odpovědi
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Obrázek 23: Důvody návštěvy města zahraničními turisty
ZNĚNÍ OTÁZKY: Proč jste navštívil/a Tábor?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=417
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
5%
Nenavští
vil
98%
4%
Navštívil
2,16%
3%
2%
0,96
1%
0,72
0,48
0%
Návštěva známých,
příbuzných
Pracovně
Turistika, památky, kultura
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
90
4.4. Spokojenost se službami a infrastrukturou
Celkový dojem z návštěvy Tábora
□
Na návštěvníky udělal Tábor velký dojem, pouhé 1 % by nedoporučilo město
k návštěvě svým blízkým či známým.
Obrázek 24: Celkový dojem z Tábora
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ CELKOVÝ DOJEM Z TÁBORA - STOJÍ ZA TO, ABYSTE HO
DOPORUČIL/A K NÁVŠTĚVĚ SVÝM BLÍZKÝM ČI ZNÁMÝM?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
80
Určitě ano, spíše ano
19
99 % turistů by návštěvu Tábora
doporučilo svým příbuzným a známým
Spíše ne
1
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Silné a slabé stránky města
Obrázek 25 : Silné stránky města
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO JE PODLE VÁS SILNOU STRÁNKOU MĚSTA
TÁBOR?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
89
Historie města
Architektonické
památky
55
Poloha na řece
41
Poloha na hlavním
tahu mezi Prahou
a Jižními Čechy
40
Přírodní
zajímavosti a
příroda v okolí
29
Možnosti
kulturního vyžití
21
2
Jiné
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
91
Obrázek 26: Slabé stránky města
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO JE PODLE VÁS NAOPAK SLABOU STRÁNKOU
MĚSTA TÁBOR?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
46
Nemá žádnou slabou stránku
Dopravní dostupnost
11
Drahé parkování
10
8
Nákupní možnosti
Bezdomovci
5
Možnosti kulturního vyžití
4
Nedostatek veřejných WC
4
Možnosti sportovního vyžití a
relaxace
2
Stav architektonických památek
1
Jiné
2
10
Nevím
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
□
Silnými stránkami města jsou především jeho historie a architektonické
památky s ní spojené. Velkou devízou je i poloha Tábora a to nejen vůči
Praze, tedy na hlavním tahu do Jižních Čech, ale i jeho umístění na řece
Lužnici a okolní příroda.
Mezi slabé stránky pak podle názorů turistů patří dopravní dostupnost, drahé
parkování a nedostatek nákupních možností.
Spokojenost se službami
□
□
□
Služby, které turisti při návštěvě města využívají nejvíce, jsou v Táboře
hodnoceny dobře. Ti, co jsou schopni kvalitu ubytování, stravování a
nákupních možností posoudit, jsou s poskytovanou úrovní služeb spokojeni.
Naprostá spokojenost, bez jediného negativního ohlasu, je s možností a
nabídkou stravování, které je v Táboře opravdu široká.
Úroveň ubytování hodnotil menší počet oslovených z toho důvodu, že pouze
část z nich byla v Táboře na více dní a ne všichni se ubytovali přímo v Táboře.
Obrázek 27: Spokojenost se službami
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
92
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK JSTE V TÁBOŘE SPOKOJEN/A S MOŽNOSTMI:
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Velmi nespokojen/a
Nevím
Jak jste v Táboře
spokojen/a s možnostmi
a nabídkou stravování?
Spíše nespokojen/a
39
Jak jste v Táboře
spokojen/a s možnostmi
a nabídkou ubytování?
10
A jak jste spokojen/a s
nákupními možnostmi
v Táboře?
16
53
1
73
25
0%
8
42
20%
41
40%
60%
28
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Hodnocení služeb pro turisty poskytovaných městem
S orientací po městě nemá naprostá většina návštěvníků problém díky
systému orientačních cedulí a značek, se kterým panuje spokojenost.
Obrázek 28: Orientační systém
□
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK BYSTE ZHODNOTIL/A ORIENTAČNÍ SYSTÉM VE MĚSTĚ? NEMÁM
NYNÍ NA MYSLI DOPRAVNÍ ZNAČENÍ, ALE ORIENTAČNÍ CEDULE, SMĚROVKY ČI ZNAČKY
PRO TURISTY.
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Velmi spokojen/a,
spíše spokojen/a
37
Spíše nespokojen/a
5
Nevím, neumím
posoudit, nemám
zkušenost
4
0%
20%
55
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
93
Obrázek 29: Návštěvnost informačního centra
ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTÍVIL/A JSTE
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM VE
MĚSTĚ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÉ Z TĚCHTO SLUŽEB
INFOCENTRA JSTE VYUŽIL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří
navštívili turistické informační centrum, n=55
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Prodej map,
pohledů,
suvenýrů
Navštívil a
byl/a
spokojen/a
50
78
Informace o
památkách a
zajímavostech
69
Přehled
kulturních akcí
Navštívil a
byl/a
nespokojen/a
2
Nenavštívil
48
24
Vyhledání
dopravního
spojení
9
Doporučení
restaurace
9
Zprostředkování
ubytování
9
Půjčování
zvukových
průvodců
Úschovna kol
4
2
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
□
□
Návštěvnost informačního centra je asi padesáti procentní, tedy přes polovinu
návštěvníků využije jeho služeb a téměř všichni jsou navíc s tím, co se tam
dozví nebo co získají, spokojeni.
Mezi poskytovanými službami je nejvíce využíván prodej map a suvenýrů (78
%) a informace o památkách a zajímavostech (69 %). Čtvrtina návštěvníků se
ptá na přehled kulturních akcí.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
94
Obrázek 30: Profil návštěvníků Tábora – Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR
Profil návštěvníků - Tábor
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor, n=199
13
Velmi dobré
27
Ubytování
Spíše dobré
6
Spíše špatné
Velmi špatné
1
53
Neumím posoudit
30
Velmi dobré
46
Stravování
Spíše dobré
Velmi špatné
Cenová úroveň
2
Spíše špatné
1
Neumím posoudit
21
Velmi dobré
21
58
Spíše dobré
6
Spíše špatné
Velmi špatné
1
Neumím posoudit
0%
14
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
95
4.5. Kulturní vyžití
Kulturní akce – návštěvnost, informace, Táborská setkání
Obrázek 31: Navštívené kulturní akce
ZNĚNÍ OTÁZKY: V TÁBOŘE SE POŘÁDÁ MNOŽSTVÍ KULTURNÍCH AKCÍ. NAVŠTÍVIL/A
JSTE NEBO PLÁNUJETE NAVŠTÍVIT NĚKTERÉ Z NICH?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor mimo dny Táborských setkání,
n=84
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
80%
70%
60%
75
Ne
ZNĚNÍ OTÁZKY: POKUD ANO, PAK KTERÉ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří
navštívili některou akci, n=21
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Výstava
50%
Táborská
setkání
40%
43
Divadlo
30%
29
Koncert
20%
10%
62
Ano
25
14
Jiné
0%
5
0%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
20%
40%
60%
80%
Obrázek 32: Je kultura důvodem návštěvy?
ZNĚNÍ OTÁZKY: JSOU PRO VÁS KULTURNÍ AKCE HLAVNÍM DŮVODEM, PROČ JSTE
DO TÁBORA PŘIJEL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili některou akci, n=21
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano
14%
Ne
86%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
Kultura a pořádání kulturních akcí má na návštěvnost Tábora jen částečný
vliv. Některou z právě pořádaných kulturních akcí navštívila čtvrtina
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
96
□
dotázaných, ale pouze pro 14 % z nich byla návštěva vybraného kulturního
zážitku hlavním důvodem, proč do Tábora přijeli.
Příbuzní a přátelé spolu s internetem jsou i v oblasti kultury hlavní informační
zdroje.
□
Obrázek 33: Informační zdroje
ZNĚNÍ OTÁZKY: KDE JSTE SE O TÉTO/TĚCHTO AKCI/ÍCH DOZVĚDĚL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili některou akci, n=21
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
Informace od
příbuzných, přátel
62
Internetové stránky
města Tábor
38
14
Informační centrum
Časopisy a magazíny,
tisk
10
Internet obecně
5
Televize
5
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Obrázek 34: Názor na pořádání kulturních akcí
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA POŘÁDÁNÍ RŮZNÝCH KULTURNÍCH AKCÍ,
KONCERTŮ A FESTIVALŮ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor mimo dny Táborských setkání,
n=84
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
100%
80%
60%
54
42
40%
15
20%
12
1
0%
Láká to
návštěvníky a
podporuje se
tak turistický
ruch ve městě
Je to dobrý
způsob
propagace
města
Akce se
Je to zbytečné, Nevím, neumím
pořádají hlavně
ničemu to
posoudit,
pro místní
neprospívá
nemám
obyvatele
zkušenost
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
□
Sami návštěvníci města pořádání kulturních akcí považují za způsob jak
podpořit turistický ruch ve městě a zároveň město propagovat.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
97
Obrázek 35: Vliv Táborských setkání na návštěvu
ZNĚNÍ OTÁZKY: V TĚCHTO DNECH PROBÍHÁ V TÁBOŘE MEZINÁRODNÍ HISTORICKÝ
FESTIVAL TÁBORSKÁ SETKÁNÍ, SLYŠEL/A JSTE O NĚM NEBO JE DŮVODEM VAŠÍ
NÁVŠTĚVY ZDE?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor V PRŮBĚHU Táborských
setkání, n=22
Slyšel/a jsem o něm,
ale nejsem zde kvůli
němu
27
Slyšel/a jsem o něm
a jsem zde kvůli
němu
73
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Obrázek 36: Zdroje informací o Táborských setkáních
ZNĚNÍ OTÁZKY: KDE JSTE SE O TÁBORSKÝCH SETKÁNÍCH DOZVĚDĚL/A?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor V PRŮBĚHU Táborských
setkání, n=22
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
73
Internetové stránky města Tábor
64
Internet obecně
59
Informace od příbuzných, přátel
Informační centrum
18
Časopisy a magazíny, tisk
18
Televize
14
Rozhlas
14
Informační letáky a brožury (např.
z veletrhů cestovního ruchu)
9
5
Jinde
0%
20%
40%
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
98
Obrázek 37: Propagace festivalu
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÁ JE PODLE VÁS ÚROVEŇ PROPAGACE TOHOTO FESTIVALU? JAK
BYSTE ZHODNOTILI DOSTUPNOST POTŘEBNÝCH INFORMACÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor v průběhu Táborských setkání,
n=22
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Informací je dostatek
a není problém se
k nim dostat
77
Informací je
dostatek, ale obtížně
se hledají
18
Informací je málo,
nelze je nikde nalézt
5
0%
20%
40%
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Obrázek 38: Názor na festivaly obecně
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA POŘÁDÁNÍ PODOBNÝCH AKCÍ JAKO
JSOU TÁBORSKÁ SETKÁNÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili Tábor v průběhu Táborských
setkání, n=22
TYP OTÁZKY: Polootevřená, možno více odpovědí
100%
80%
64
60%
59
40%
20%
5
0%
Láká to návštěvníky a
podporuje se tak turistický
ruch ve městě
Je to dobrý způsob
propagace města
Festivaly se pořádají
hlavně pro místní
obyvatele
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
99
Obrázek 39: Spokojenost s kulturním vyžitím
ZNĚNÍ OTÁZKY: A JAK JSTE V TÁBOŘE CELKOVĚ SPOKOJEN/A S NABÍDKOU
KULTURNÍHO VYŽITÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů,
kteří zhodnotili nabídku kutury v Táboře
a neodpověděli nevím, n=51
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
80%
52
70%
Nevím, neumím
posoudit,
nemám
zkušenost
60%
50%
4
40%
30%
34
20%
10%
10
Spíše
nespokojen/a
Spíše
spokojen/a
Velmi
spokojen/a,
spíše
spokojen/a
22
71
92 % turistů (z těch, kteří uměli
kulturu posoudit) je s nabídkou
kulturního vyžití spokojeno.
Spíše
nespokojen/a
8
Velmi
spokojen/a
0%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
0%
20%
40%
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
60%
80%
100%
100
4.6. Obyvatelé Tábora
Obrázek 40:Struktura vzorku obyvatel
Struktura vzorku
Pohlaví
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
48
Muž
52
Žena
29
Věk
15-29 let
22
30-44 let
26
45-59 let
23
60 a více
16
Vzdělání
Základní
33
Vyučen/a
38
Maturita
14
VŠ
11
V Táboře žije
Méně než 15 let
31
16 - 25 let
26 - 35 let
18
36 - 45
17
25
46 a vice let
0%
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
101
Obrázek 41: Které památky a zajímavosti by obyvatelé ukázali turistům
ZNĚNÍ OTÁZKY: KAM VŠUDE BYSTE VZAL/A TURISTU, KTERÝ JE V TÁBOŘE POPRVÉ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
Žižkovo náměstí
47
Bechyňská brána a věž Kotnov
46
Táborské středověké podzemí
33
Poutní kostel Klokoty
31
Jordánský vodopád
20
Kozí hrádek
18
Táborská radnice - husitské muzeum
17
15
Řeku Lužnici a okolí
Táborská setkání
13
Děkanský kostel - vyhlídková věž
12
Městské hradby
11
Muzeum fotografie Šechtl-Voseček
8
Holečkovy sady
8
Jordán
8
Pomník Jana Žižky z Trocnova
7
Třída 9. května
7
Divadlo Oskara Nedbala
7
Střelnice
6
0%
Celkem 94 %
obyvatel Tábora by
turistovi ukázalo
Staré Město nebo
alespoň jednu jeho
část.
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
102
Obrázek 42: Nabídka Tábora pro turisty
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO MŮŽE TÁBOR PODLE VÁS NABÍDNOUT TURISTŮM?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
21
20
18
17
13
Historie města
Historické památky, architektura
Husitské slavnosti
Divadla a kina
Staré město
9
Kulturní akce
Cyklostezky a okruhy pro turisty
Příroda v okolí města
Možnost ubytovní
Restaurace
Jordán
Galerie
Sportovní vyžití
Husitské muzeum
Střelnice
Dobrá dostupnost
Benešova vila
7
6
5
5
5
4
3
3
3
2
1
12
15
Jiné
Neví, bez odpovědi
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 43: Co stojí v okolí za vidění
ZNĚNÍ OTÁZKY: CO PODLE VÁS STOJÍ V BLÍZKÉM OKOLÍ MĚSTA ZA VIDĚNÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
55
Kozí hrádek - zřícenina hradu
33
Chýnovské jeskyně
26
22
18
17
13
13
Zříceniny hradů v okolí Tábora
Město Bechyně - zámek
Rozhledna Hýlačka
Okolí Lužnice
Harrachovka
Klokoty
9
7
7
7
7
7
6
5
5
5
4
3
3
Památník Dr. Edvarda Beneše - Sezimovo Ústí
Stádlecký řetězový most
Zámek Chotoviny
Červená Lhota
Staré město
Město Chýnov - Bílkův dům
Město Veselí nad Lužnicí - národopisné muzeum
Hluboká
Jordán
Město Soběslav - národopisné muzeum
Soběslavsko-veselská blata
Benešova vila
Pintovka
0%
20%
40%
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
103
Obrázek 44: Nejlepší restaurace
ZNĚNÍ OTÁZKY: KTERÉ RESTAURACE V TÁBOŘE POVAŽUJETE ZA NEJLEPŠÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
100%
80%
60%
40%
20%
20
15
15
14
12
11
10
10
U Zlatého
lva
Škochův
dům
Dvořák
Beseda
Havana
0%
Palcát
Švejk
restaurant
U Dvou
koček
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 45: Názory na dopravní situaci
ZNĚNÍ OTÁZKY: SOUHLASÍTE NEBO NESOUHLASÍTE S NÁSLEDUJÍCÍMI VÝROKY?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě souhlasím
Určitě nesouhlasím
Parkování v centru je
drahé
Spíše souhlasím
Nevím
61
Orientační systém
pro řidiče dobře
navede i turistu
15
26
Cestovní ruch zvyšuje
neúměrně počet
automobilů ve městě
11
V centru je
dostatečné množství
parkovacích míst
15
0%
7
44
39
Běžný automobilový
provoz v Táboře je
snesitelný
Spíše nesouhlasím
15
20%
18
24
24
23
33
44
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
12
5
14
30
23
40%
7
8
1
3
4
80%
100%
104
Obrázek 46: Spokojenost s kulturním vyžitím
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK JSTE SPOKOJEN/A S MOŽNOSTÍ KULTURNÍHO VYŽITÍ V TÁBOŘE?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Spíše
spokojen/a
61%
Spíše
nespokojen/a
13%
Velmi
nespokojen/a
1%
Velmi
spokojen/a
25%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 47: Návštěvnost kulturních akcí
ZNĚNÍ OTÁZKY: MOHL/A BYSTE UVÉST, KTERÉ KULTURNÍ AKCE NAVŠTĚVUJETE A JAK ČASTO?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
Několikrát měsíčně
Přibližně jednou za měsíc
Programy odboru kultury a cestovního ruchu
7
Divadlo Oskara Nedbala
7
18
23
55
19
25
44
34
Housův mlýn - historické aktivity, koncerty
5
50
46
Husitské muzeum - přednášky, výstavy
6
48
47
8
Městská knihovna - přednášky, výstavy
Galerie U Radnice
14
6
66
68
24
Kino Dům armády 1
69
21
4
CESTA, Ctiborův mlýn 1
58
29
Kino Spektrum (Sezimovo Ústí) 2 6
Galerie 140
20
29
Muzeum Šechtl a Voseček 13
78
15
82
17
MC Orion - hudební club 2 7
83
9
83
Dům dětí a mládeže 4 3 5
90
Komunitní centrum Cheiron-T 1 7
92
Rodičovské centrum Radost 212
0%
Vůbec
53
15
Kino Svět 3
Max 6x za rok
96
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
105
Obrázek 48: Návštěvnost Táborských setkání
ZNĚNÍ OTÁZKY: NAVŠTĚVUJETE HISTORICKÝ FESTIVAL TÁBORSKÁ SETKÁNÍ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
17
ZNĚNÍ OTÁZKY: A ZAPOJUJETE SE AKTIVNĚ DO
PROGRAMU FESTIVALU?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštěvují
Táborská setkání, n=167
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ne
80%
Ano
60%
40%
84
Ano
10%
Ne
90%
20%
0%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 49: Názory na festival
ZNĚNÍ OTÁZKY: ŘEKL/A BYSTE, ŽE FESTIVAL:
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě ano
Spíše ano
By měl pokračovat i v
dalších letech
Určitě ne
9
87
Je vhodný způsob
propagace města
72
Je akce především pro
místní obyvatele
21
Je akce především pro
turisty
Zbytečně narušuje
pořádek ve městě
Spíše ne
28
18
4
0%
28
28
7
23
20%
51
24
35
31
41
20
58
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
106
Obrázek 50: Vliv husitské tradice na návštěvnost Tábora
ZNĚNÍ OTÁZKY: POVAŽUJETE HUSITSKOU TRADICI ZA HLAVNÍ DŮVOD PROČ TURISTÉ NAVŠTĚVUJÍ TÁBOR?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano
83%
Ne
17%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 51: Zkušenosti s turisty
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAKÉ MÁTE ZKUŠENOSTI S TURISTY, SOUHLASÍTE NEBO NESOUHLASÍTE S NÁSLEDUJÍCÍMI
VÝROKY?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě souhlasím
Spíše nesouhlasím
Čím více turistů, tím
lépe pro Tábor
Spíše souhlasím
Určitě nesouhlasím
27
69
Většina turistů se
chová slušně
60
Tábor žádné turisty
nepotřebuje
9
Turisti pohybující se
24
po městě mi vadí
0%
4
4
38
12
80%
100%
77
11
79
16
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
107
Obrázek 52: Tábor centrem regionu
ZNĚNÍ OTÁZKY: SOUHLASIL/A NEBO NESOUHLASIL/A BYSTE S TÍM, ŽE SE TÁBOR CHCE STÁT CENTREM REGIONU?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Určitě souhlasil/a
Spíše nesouhlasil/a
Nevím
Město Tábor se chce stát
turistickým centrem
regionu
Spíše souhlasil/a
Určitě nesouhlasil/a
71
22
4 22
93 % obyvatel Tábora souhlasí s tím, aby se město
stalo turistickým a kulturním centrem regionu
Město se chce stát
kulturním centrem
regionu
69
0%
20%
24
40%
60%
33 3
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 53: Úroveň propagace Tábora
ZNĚNÍ OTÁZKY: ZAMYSLÍTE-LI SE NAD TÍM, JAK JE MĚSTO TÁBOR PROPAGOVÁNO, JAKOU MÁ REKLAMU. JAK BYSTE
ZHODNOTIL/A TUTO PROPAGACI:
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Spíše dostatečná
Zcela nedostatečná
Nevím
15
v novinách a časopisech
5
0%
Spíše nedostatečná
41
12
na internetu
v televizi
Zcela dostatečná
37
30
13
22
5
42
20%
40%
4 4
32
33
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
8
100%
108
Obrázek 54: Pocit příslušnosti k Jižním Čechám
ZNĚNÍ OTÁZKY: POVAŽUJETE TÁBOR ZA SOUČÁST JIŽNÍCH ČECH?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
80%
97 % obyvatel Tábora
jej považuje za součást
Jižních Čech
75
60%
40%
22
20%
2
2
Spíše ne
Nevím
0%
Určitě ano
Spíše ano
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Obrázek 55: Deklarovaná účast na rozvoji města
ZNĚNÍ OTÁZKY: JAK BYSTE SE CHTĚL/A PODÍLET NA ROZVOJI MĚSTA JAKO TURISTICKÉ DESTINACE, ČÍM PODLE
VÁS MŮŽETE PŘISPĚT?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=200
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
9
Propagace města známým (doporučit návštěvu)
Udržování čistoty a pořádku
8
Ochota vůči turistům (poradit, navést, doporučit)
7
Pomoc při organizaci kulturní činnosti
4
Účast na akcích a návštěva památek
3
Příspěvky
3
Aktivní přispění do programu kulturních akcí
3
Rozvoj služeb
3
Jinak
3
31
Neví jak přispět
33
Ničím, bez odpovědi
0%
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Obyvatelé Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
109
4.7. Podnikatelé v Táboře
Obrázek 56: Profil podnikatelů v Táboře
Profil podnikatelů - Tábor
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
21
Ubytování
34
Obor podnikání
Stravování
Cestovní kancelář, TIC
10
Památky, muzea, galerie
10
3
Kina, divadla
12
Umělecká, produkční agentura
Doprava
2
Maloobchod
7
14
Sportovní služby
11
Průměrný počet let v oboru
28
Méně než 1 milion
26
Roční obrat
1 000 000 - 4 999 999
9
5 000 000 - 19 999 999
20 000 000 - 99 999 999
3
100 000 000 a více
3
31
Nechci odpovědět
Počet zaměstnanců
0%
6
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
110
Obrázek 57: Hodnocení podnikání v Táboře
ZNĚNÍ OTÁZKY: Jak byste zhodnotil/a podnikání v Táboře? Vyjádřete svůj názor na
následující výroky:
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
Určitě souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Určitě nesouhlasím
V oblasti, ve kterém podnikám, je v Táboře takový počet
podnikatelů, který dostatečně uspokojí potřeby místních
obyvatel
V oblasti, ve kterém podnikám, je v Táboře takový počet
podnikatelů, který dostatečně uspokojí potřeby všech
návštěvníků
36
V podnikání v cestovním ruchu budu pokračovat i v
nejbližších letech
Nabídka, jak mohou turisté strávit v Táboře volný čas, je
dostatečná
Tábor během roku navštíví dostatečné množství turistů
20%
40%
60%
80%
ZNĚNÍ OTÁZKY: Mohl(a) byste odhadnout, jak velká část vašich ročních příjmů pochází
od turistů?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Otevřená počet %
14
16
21% - 50 %
7
Víc než 50 %
Turisté nejsou
důležitý zdroj příjmů
64
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
14
28
36
Obrázek 58: Podíl příjmů od turistů
1 % - 20 %
12
41
19
80%
90%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
3
14
36
36
17
16
26
47
9
5
29
48
5
0%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
10
50
12
3
16
29
17
Turisté jsou pro mne důležitým zdrojem příjmů
16
43
45
Podnikatelé mají ve styku s turisty obvykle problém s
jazykovou bariérou
Podnikání v mém oboru umožňuje mně a mé rodině
přijatelnou životní úroveň
40
41
100%
100%
111
Obrázek 59: Spolupráce s městem
ZNĚNÍ OTÁZKY: Jak vidíte současnou i budoucí spolupráci s městem v oblasti
cestovního ruchu a kultury? Vyjádřete svůj názor na následující výroky:
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
Určitě souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Určitě nesouhlasím
Propagovat Tábor jako turistickou destinaci by měla
radnice
55
Státní instituce by měly více než nyní dbát na potřeby
podnikatelů ve městě a nabízet jim např. využívání financí
z různých fondů, zapojení do různých projektů atd.
31
Na moji činnost nemají aktivity radnice v oblasti CR a
kultury velký vliv
Město se snaží podporovat podnikatele v cestovním ruchu
a kultuře v jejich aktivitách
Moje společnost má dost prostředků na efektivní propagaci
vlastních služeb
41
34
10
0%
20%
12
14
48
22
28
17
26
40
3
14
10 9
34
7
Za poslední 2 roky jsem se alespoň jednou snažil/a získat
od státních institucí finanční prostředky z některých grantů
či fondů
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
50
22
7
34
52
Rád bych se zapojil do projektu na podporu cestovního
ruchu a kultury pod záštitou města
Spolupráce s městem v oblasti CR a kultury je v
současnosti dostatečná
38
38
29
5 10
40%
57
60%
80%
100%
Obrázek 60: Nejčastější zákazníci podle národnosti
ZNĚNÍ OTÁZKY: S jakými národnostmi přicházíte při svém podnikání většinou do
kontaktu?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
100
Češi
45
Slováci
41
Němci a Rakušané
Britové a Američané (a další anglicky
mluvící)
26
19
Nizozemci/Holanďané
Rusové
16
Japonci, Číňané (a další asiati)
16
0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100
%
112
Obrázek 61: Profil ideálního turisty
Profil ideálního turisty
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
76
30-44
50
Věk
45-59 let
41
19-29 let
21
19
60 let a více
Národnost
Do 18 let
79
Cizinec obecně
67
Česká
Německá
Holandská
10
7
74
Zájmy
Historie
62
Kultura
57
Odpočinek
43
Sport
60
Délka pobytu
Týden
Typ
návštěvníka
14
2 týdny
1 den
Více
Cílová skupina
41
2-3 dny
7
7
71
Odpočinková dovolená
60
Cesty za kulturou
29
Kongresová turistika
Školní výlety
12
83
Střední vrstva - bohatší klientela
71
Rodiny s dětmi
40
Senioři
31
Mladí, svobodní lidé (batůžkáři)
0%
20%
40%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
100%
113
Obrázek 62: Nabídka speciálních služeb:
ZNĚNÍ OTÁZKY:Nabízíte v rámci Vašeho podnikání turistům nějakou speciální službu,
balíček služeb případně spolupracujete s nějakým jiným podnikatelem a společně
turistům poskytujete nějaký produkt?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano
36%
Ne
64%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Obrázek 63: Ochota spolupracovat
ZNĚNÍ OTÁZKY: A byl(a) byste ochotný(á) s dalšími podnikateli spolupracovat? Které z
následujících forem spolupráce byste případně využil/a?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří nespolupracují s jinými podnikateli, n=37
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
38
27
30%
20%
14
10%
8
14
0%
Společná
propagace
Doporučovat
vzájemně
služby mezi
podnikateli
Přeposílat si
vzájemně
turisty
Vytvářet
společné
produkty
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Jiná možnost
spolupráce
114
Obrázek 64: Chybějící oblasti podnikání v CR
ZNĚNÍ OTÁZKY: Jaká oblast nebo oblasti podnikání v cestovním ruchu nebo kultuře
podle Vás v Táboře chybí?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Polouzavřená, možno více odpovědí
64
Žádná
Večerní vyžití - hudební kluby a bary
Vodní park
Multikino
Kultura pro mladé
Více sportovišť - squah, tenis, apod.
Obchody v centru
Stezky pro kolečkové brusle
"Hospoda se sálem" - provozovat Střelnici
Obchody pro turisty na Starém městě - suvenýry
Lokální přeprava mezi památkami
36
Ano, chybí
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Obrázek 65: Kdo by měl zajistit doplnění chybějících míst v CR
ZNĚNÍ OTÁZKY: Kdo by se měl postarat o to, aby toto bílé místo (viz odpověď na
otázku 18.) bylo zaplněno a rozvinulo se podnikání v této oblasti?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kterým chybí nějaká oblast podnikání, n=21
TYP OTÁZKY: uzavřená, možno více odpovědí
86
Město, městský úřad
57
Podnikatelé
24
Krajský úřad
19
Stát
10
Někdo jiný
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
90%
100%
115
Obrázek 66: Zájem o větší počet turistů
ZNĚNÍ OTÁZKY: Mělo by se do Tábora přilákat více domácích i zahraničních turistů?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů podnikajících v Táboře, n=58
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ano, určitě
90%
Myslím, že
turistů je tak
akorát
10%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2009
4.8. Ostatní informace
Informace před příjezdem a jejich úroveň
□
□
□
Hlavním zdrojem informací o Táboře jsou zkušenosti a doporučení, které před
cestou poskytnou příbuzní a přátelé. Tento zdroj informací není možné ovlivnit
přímo, ale jen skrz dojem, který si návštěvník z Tábora odveze a předá ho
dál.
Dalšími prameny informací jsou už oficiální zdroje spravované městem –
webové stránky a informační centrum.
Na kvalitu informací si stěžovalo pouze 5 % oslovených, jejich nedostatek
pociťuje asi čtvrtina návštěvníků.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
116
Obrázek 67: Informační zdroje
ZNĚNÍ OTÁZKY: ZÍSKAL/A JSTE PŘED PŘÍJEZDEM NEBO BĚHEM POBYTU NĚJAKÉ
BLIŽŠÍ INFORMACE O TÁBOŘE? POKUD ANO, TAK Z JAKÝCH ZDROJŮ?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, možno více odpovědí
100%
80%
64
60%
43
40%
23
15
20%
14
11
8
6
3
0%
Informace Internetové
od
stránky
příbuzných,
města
přátel
Tábor
Internet
obecně
Informační Časopisy a
centrum
magazíny,
tisk
Televizní
pořady,
historické
filmy
Informační Četbou knih
letáky a
brožury
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Obrázek 68: Kvalita a množství informací
ZNĚNÍ OTÁZKY: KVALITA A MNOŽSTVÍ POSKYTOVANÝCH INFORMACÍ JSOU PODLE
VÁS NA JAKÉ ÚROVNI?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=106
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Informací je dostatek a
jsou kvalitní
60
Informací je málo, ale
jsou kvalitní
26
Informací je dostatek,
ale nejsou kvalitní
Informací je málo a
nejsou kvalitní
4
1
Nevím, neumím
posoudit, nemám
zkušenost
8
0%
20%
40%
60%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Turisté Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
100%
Rozhlas
117
Cizinci a naše historie
(Výsledky z dotazování na hraničních přechodech)
□
V jednotlivých grafech (obr. 70 – 78) jsou uváděny pouze odpovědi
respondentů, kteří řekli, že danou osobnost znají (=> pokaždé jiný počet
respondentů). Podíl těch, kteří odpověděli „nevím, neznám“ vidíte na obrázku
69.
Obrázek 69: Neznalost jmen z české historie mezi zahraničními návštěvníky
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie? Podíl těch, kteří
xxxxxxxxxxxxxxx osobnost NEZNAJÍ
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, , n=408
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
43
Václav Havel
60
Karel IV.
68
Antonín Dvořák
76
Jan Hus
Edvard Beneš
81
Husitství
81
Karel Čapek
82
83
Jan Ámos Komenský
88
Jan Žižka
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
70%
80%
90%
100%
118
Obrázek 70: Kdo byl Jan Hus?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Jan Hus?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=99
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
33
Kněz, kazatel
Upálen
26
Církevní reformátor a
myslitel
26
16
Zná jen jméno
7
Spojen s husitstvím
8
Jiné
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Obrázek 71: Kdo byl Jan Žižka?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Jan Žižka?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=49
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
67
Bojovník, vojevůdce
29
Spojen s husitstvím
14
Zná jen jméno
2
Tábor
4
Jiné
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
90%
100%
119
Obrázek 72: Kdo byl J. A. Komenský?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: J. A. Komenský?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=68
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
37
Učitel, vzdělanec
34
Učitel národů
24
Spisovatel
7
Zná jen jméno
Kněz
3
Orbis Pictus
3
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Obrázek 73: Kdo byl Karel IV.?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Karel IV.?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=162
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
80
Císař, král
11
Zná jen jméno
8
Karlův most
3
Univerzita
2
Jiné
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
90%
100%
120
Obrázek 74: Kdo byl Antonín Dvořák?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Antonín Dvořák?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=130
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
92
Hudební skladatel
8
Zná jen jméno
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Obrázek 75: Kdo byl Karel Čapek?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Karel Čapek?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=74
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
84
Spisovatel
12
Zná jen jméno
5
Robot
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
90%
100%
121
Obrázek 76: Kdo byl Edvard Beneš?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Edvard Beneš?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=77
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Československý
prezident
57
27
Benešovy dekrety
12
Zná jen jméno
8
Politik
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Obrázek 77: Kdo je Václav Havel?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Říkají Vám něco následující jména z české historie: Václav Havel?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=231
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
89
Prezident
10
Dramatik, spisovatel
6
Zná jen jméno
3
Politik
Disident,
antikomunista
1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
90%
100%
122
Obrázek 78: Co bylo husitské hnutí?
ZNĚNÍ OTÁZKY: Co se Vám vybaví, řekne-li se husitské hnutí?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, n=77
TYP OTÁZKY: Otevřená, možno více odpovědí
Husitské války v 15.
století
30
29
Stoupenci Jana Husa
Boj proti církvi,
náboženské války
17
13
Náboženství
10
Křižácké výpravy
8
Reformační hnutí
5
Vůdce Jan Žižka
4
Tábor
8
Jiné
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
ZDROJ: STEM/MARK, Tábor 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
80%
90%
100%
123
4.9. Hloubkové rozhovory se zástupci podnikatelské i
veřejné sféry
Tábor se v posledních letech rozvíjí - to je základní fakt, který vyplývá z
hloubkových rozhovorů. Rozvoj nastal jak v oblasti cestovního ruchu tak kultury.
Různí se však názory na úroveň, která je v současnosti dosažena.
Pro osoby v kultuře zainteresované je úroveň kultury dostatečná. To platí
ale hlavně z pohledu místních obyvatel. Ti si svůj program vždycky najdou.
Funguje zde kino, divadlo bez stále scény hrající 20 představení měsíčně. V létě
množství koncertů tzv. open-air kultura. Postrádán je pouze hudební klub pro
mladé, případně také kvalitní diskotéka.
Divadlo funguje na základě abonentních cyklů, které jsou z velké části
vyprodány, volná místa pro turisty ale existují. Individuální návštěva turisty
v divadle je výjimka, funguje spíše praxe realizace představení na zakázku pro
hotely a CK, které aktivně poptávají divadlo a to jim připraví program pro jejich
klienty (např. účastníky kongresu).
Z kulturní oblasti mohou turisty reálně přilákat pouze dvě velké akce –
Léto nad Jordánem a Táborská setkání. Načasovány jsou jako otevření a
ukončení turistické sezóny. Z toho plyne, že v průběhu hlavní sezóny větší akce
chybí. Zbytek roku je z pohledu turisty kulturně nezajímavý. Další velkou akci je
problematické zorganizovat z důvodů omezených kapacit města a to jak lidských,
tak finančních. Řešením je přenechat pořádání externí produkční agentuře.
Propagace kulturních akcí probíhá pod záštitou města – „Tábor v akci“. Jde
o mediální propagaci formou výlepů a inzerce v regionálních denících, která je
nabízena všem pořadatelům kulturních aktivit.
Na jedné straně současná nabídka kulturního vyžití pokrývá poptávku
místních obyvatel, má svoji kvalitu a úroveň a dostatečný rozsah. Na straně
druhé ale nemá velký potenciál pro přilákání návštěvníků s výjimkou dvou
hlavních letních akcí.
Dostatečné kapacity pro turisty nabízí ubytovací a stravovací zařízení.
Restaurací je v současnosti více než odpovídá poptávce a konkurence postupně
donutí některé provozovatele jejich podniky zavřít. Cenová úroveň některých
restaurací neodpovídá poskytované kvalitě, což ale do určité míry vyřeší právě
konkurence.
Kapacita hotelů a jejich vybavenost jsou na dobré úrovni. Počty turistů,
kteří se při své cestě v Táboře ubytují by měly být podle představ hoteliérů vyšší.
Pokud si klienty sami nepřivedou, jejich kapacity by byly nevyužité. Důležitou roli
hraje kongresová turistika, pro tyto návštěvníky ale není rozhodující to, co nabízí
Tábor v oblasti cestovního ruchu, ale nabídka hotelu samotného. Důležitá je i
spolupráce hotelů s CK a poskytovateli služeb v oblasti cestovního ruchu. Aby do
Tábora přilákali turisty musí své služby aktivně nabízet a vytvářet kompletní
pobytový program. Nejen ubytování, ale zároveň i zážitky.
Tábor má tedy relativně bohatý kulturní život, úroveň služeb důležitých pro
rozvoj cestovního ruchu je na slušné úrovni, ale návštěvníků je málo. Tábor jako
město není dostatečně atraktivním místem, není zde žádný klasický turistický
„tahák“ typu zámku nebo hradu a proto je potřeba nabídku pro turisty vytvářet.
Nutné rozvíjet „incomingovou“ turistiku. Hlavním atributem, který k Táboru
neodmyslitelně patří, je husitství. Tato sice krátká ale jedinečná etapa evropské
historie je, byla a bude i nadále významným lákadlem k návštěvě města.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
124
Potenciál husitství pro oblast cestovního ruchu poroste s blížícím se rokem 2015
a dál, neboť uplyne 600 let od upálení mistra Jana Husa a navazovat budou další
významná výročí.
Ačkoliv si Tábor bez husitství nelze představit, pro rozvoj cestovního ruchu
je důležité rozvíjet a vytvářet i další produkty spojené s odpočinkem a relaxací,
které přivedou turisty na více dnů. Základem je nabídnout širokou škálu aktivit
se zapojením celého blízkého okolí města.
- letní scéna na Kotnově
- zvelebit okolí Tábora, připravit stezky pro pěší a kola, okolo Jordánu,
v údolí Lužnice
- využití Harrachovky
- zpřístupnit letiště aeroklubu pro veřejnost, umožnit na bývalém
vojenském letišti přistávání letadel
- vytvořit centrální servis pro turisty – vše na jednom místě
- projekt Křižíkovy elektrárny – interaktivní technická expozice
- vyhlídkové lety balónem
- využití spojení s osobou sochaře Bílka – galerie
Důležitým faktorem významně ovlivňujícím počet návštěvníků ve městě
bude otevření nové expozice muzea naplánované na květen 2010. Nová expozice
je vytvářena tak, aby bylo možné na ni navázat i další aktivity a programy a
setkání s husitstvím neskončilo po odchodu z jeho budovy.
Návštěvnost muzea je nerovnoměrně rozložena. 50 000 návštěvníků
nepřijede postupně během celého roku, ale hlavní vlny jsou od poloviny května
do konce června a v srpnu a začátkem září. Letní kapacita je tak téměř plně
vytížená, zbytek roku má rezervy.
Tábor by se měl stát synonymem pro příjemné město k prožití dovolené.
„Tábor jako vlídné předměstí Prahy“.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
125
5. SWOT analýza
Silné stránky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Slabé stránky
Charakteristika prostředí
Významné společenské a kulturní
• Stagnace přirozeného přírůstku
centrum zájmového území a regionu
obyvatel
Jižní Čechy
• Omezená nabídka turistického vyžití
Příjemné a zdravé klima
v mezisezónách a v zimě
• Absence nových významných
v intravilánu i extravilánu města
V letních měsících příznivé, mírné a
mezinárodních projektů, které by se
týkaly turistů v Táboře
stabilní klima
Dobrý potenciál zájmového území
• Nízká ekonomická výtěžnost
pro aktivní turistiku, především
z cestovního ruchu
• Nízká úroveň odbornosti a kvalifikace
cykloturistiku
Bohatá síť stezek pro pěší turistiku
pracovní síly v sektoru cestovního
Existence atraktivních naučných
ruchu (přístup, odbornost)
stezek
• Nevhodné klimatické podmínky pro
Zajímavé turistické cíle v blízkém
zimní dovolenou
okolí
• Neexistence specializované školy pro
Přírodní bohatství ve městě v okolí
cestovní ruch
Bohatství vodních ploch pro rekreaci • Nesystémový způsob sledování
Významný potenciál řeky Lužnice a
návštěvnosti města a zájmového
trvající zájem o ní
území umožňující dlouhodobé
Husitská historie a povědomost o
sledování její dynamiky (např. i
městě v tomto směru (např. i místo
pohybu cykloturistů na trasách,
města v učebnicích)
rozprostření turistů po městě)
Dostatek parků – zeleně (např.
• Nízké využívání vybraných objektů
Tismické údolí, břehy Jordánu, údolí
pro kulturní vyžití (např. Střelnice)
Lužnice)
• Nevyužitý potenciál vodáků na
Přírodní bohatství ve městě a okolí
Lužnici ke zvýšení návštěvnosti
(rybníky, lesy, rybolov, myslivost,
zajímavostí města
Jordán, Lužnice)
• Neexistence „centrálního“ kulturního
Pozitivní vztah obyvatelstva k městu
stánku
v oblasti cestovního ruchu
• Nedostatečné místní kapitálové
Nízká kriminalita, bezpečná
zdroje v investiční výstavbě
destinace
podnikatelů v oblasti cestovního
Dobrá dopravní dostupnost daná
ruchu (např. Housův mlýn, Muzeum
čokolády)
lokací na spojnici Prahy a Českých
Budějovic (silniční, železniční i
• Nedostatečná otevřenost služeb
autobusová)
sportovišť pro veřejnost
(zpřístupnění)
Návštěvnická atraktivita
Turistický potenciál zájmové území • Nedostatečné vytížení ubytovací
a města národního charakteru
kapacity
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
126
Silné stránky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Historická městská památková
rezervace
Génius loci Starého města a údolí
Lužnice
Zájem turistů o husitské muzeum
Dlouhodobá úspěšná tradice
pořádání Táborských setkání
Pestrost „každodenní“ kulturní
nabídky pro vybrané cílové skupiny
Divadlo, jeho existence, pestrost
programu a komentované prohlídky
Tábor jako koncertní síň (místní
restaurace a kluby) se spektrem
moderní hudby
Pozitivní postavení města u
příznivců cyklokrosu
v mezinárodním měřítku
Slabé stránky
•
•
•
•
•
•
•
Dopravní a technická
Síť městské hromadné dopravy a
•
její návaznost na hromadnou
dopravu
•
Blízkost železničního a
autobusového nádraží od
•
historického středu města
Návštěvnost především na jeden den
a s přenocováním pak v průměru cca
na dvě a půl noci
Nižší nabídka doplňkových aktivit
typu aktivní dovolená (lanová centra
apod.), agroturistika (pobyty na
farmě) apod.
Chybí významný turistický cíl
mezinárodního významu
Nedostatek turistických produktů pro
cílové skupiny turistů
Určitá monotónnost nabídky
cestovního ruchu ve vztahu k historii
Využívání především letní sezóny ze
strany domácích turistů
Neexistuje komplexní nabídka
produktů CR, zaměřených na různé
cílové skupiny
infrastruktura CR
Údržba a rekonstrukce místních
komunikací
Nepříznivé podmínky pro kongresový
cestovní ruch
Problémy s parkováním; rozdílnost
potřeb místních obyvatel a turistů
Služby a organizace CR a kultury
Etablované turistické informační
• Nízké zapojení sídel v zájmovém
centrum
území do rozvoje cestovního ruchu
Existence několika sdružení s cílem
prozatím realizovaného téměř
rozvíjet cestovní ruch
výhradně městem Tábor
Nejvíce rozvinuté turistické služby
• Nízká součinnost s krajskými
v zájmovém území
partnery v oblasti cestovního ruchu
(především JČCR a krajský úřad)
Turisté hodnotí rozsah a kvalitu
poskytovaných služeb příznivě
• Absence regionálního informačního a
rezervačního systému
Výrazně dobře hodnocená úroveň
stravovacích služeb
• Roztříštěnost organizace kulturních
Dostatek nákupních možností
aktivit
Návštěvníci města se opakovaně
• Neexistence fondu na rozvoj
vracejí vlivem jeho kladného
cestovního ruchu
hodnocení
• Absence typických jídel z doby
husitské
• Nedostatečná komunikace a
kooperace mezi klíčovými činiteli
cestovního ruchu v regionu (mezi
veřejným a soukromým sektorem
uvnitř i navzájem)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
127
Silné stránky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Slabé stránky
Propagace
Dobrý grafická a obsahová úroveň
• Nedostatečné využití osobností
vybraných tiskovin
působících ve městě (Jan Žižka,
Fungující systém tradiční forma
František Křižík, Oskar Nedbal,
propagace kombinací tiskovin,
Edvard Beneš apod.)
internetu a prezentace na akcích a
• Nedostatečné využívání všech prvků
výstavách
marketingového mixu
Orientační značení ve městě
• Nedostatečné zacílení propagačních
Turisté hodnotí dobře informace o
aktivit
městě
• Nízké zapojení podnikatelů do
marketingových aktivit města
• Internetový portál města není pro
turisty vlídný, nemá intuitivní
vyhledávání, obsahuje často kopie
obsahu tiskovin
Analýza současného návštěvníka
Významný potenciál domácích
• Vysoký podíl jednodenních turistů
návštěvníků a turistů z Prahy a
• Návštěvníky města jsou převážně
Středočeského kraje
méně bonitní návštěvníci
Významný potenciál zahraničních
• Většina návštěvníků města
turistů z Německa a pak Nizozemska
nevyužívá město jako jednaný cíl
a i Slovenska
cesty, ale současně navštíví i jiné
Celkově pozitivní dojem z návštěvy
cíle mimo zájmové území
Dobré hodnocení kvality ubytování i
stravování
Ceny jsou chápany jako dostupné
(jsou mírně vyšší, než v ostatních
místech Jižních Čech)
Příležitosti
•
•
•
Rostoucí poptávka v mezinárodním,
národním i regionálním trhu
volnočasových aktivit po
specializovaných produktových
balíčcích (cykloturistika, pěší a
horská turistika, venkovská a
agroturistika, golf, tenis)
Postupně docílit vyšší autority
realizovaných kulturních akcí u
návštěvníků (Ohňostroj, Planet
festival, Léto nad Jordánem apod.)
Vzdálenost od Prahy (výstavbou
dálnice se stává město rychle
dosažitelné z Prahy a Českých
Budějovic)
Hrozby
•
•
•
•
•
•
•
Vzdálenost od Prahy (rychlá
dostupnost může být příčinou i
brzkého opouštění předmětného
území)
Snižující se dynamika nárůstu počtu
turistů
Čeští turisté nejsou ochotni podnikat
výlety s delším dojezdem
Pocit, že „se tady nic neděje“
Pasivní očekávání podnikatelů,
spoléhání se na vnější subjekty
Znečištění ovzduší vlivem zvyšující
se dopravy
Podcenění významu cestovního
ruchu jako předmětu podnikání a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
128
Příležitosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Stoupající návštěvnost památkových
objektů
Doporučení návštěvy známým
Provázanost s potenciálem
turistických „atrakcí“ v předmětném
území
Oslovení dětí, studentů
Nenaplněný potenciál turistů
z Německa
Finanční a hospodářská krize může
přivést více domácích turistů
Využít oslavy výročí Jany Husa
v roce 2015
Vyšší zapojení msta do mezinárodní
sítě měst s husitskou tradicí
Využití trendu v životním stylu –
zájem o vlastní zdraví a péči o něj
(wellness)
Možnost čerpání mimořádných
finančních prostředků z národních a
mezinárodních fondů (strukturální
fondy) v období 2007 – 2013
(zejména ROP + ostatní programy)
Incentivní turistika
Významné rostoucí cílové skupiny
seniorů a zájemců o aktivní pobyty a
venkovskou turistiku
Stále rostoucí zájem zahraničních
investorů o střední a východní
Evropu
Hrozby
•
•
•
•
•
•
zaměstnanosti
Podceňování přípravy odborníků
v oblasti cestovního ruchu
Nedostatečná podpora rozvoji
cestovního ruchu zejména ve
venkovských oblastech
Nezachycení trendů ve struktuře
ubytování (růst zájmu o kvalitní
hotelové ubytování a ubytování
venkovského charakteru –
certifikované)
Nezachycení trendů po tzv. in-house
atraktivitách (ubytování + stravování
+ tematické / zábavní / regenerační
parky a střediska)
Hospodářská recese resp. zpomalení
ekonomického růstu ve světě a v ČR
a snižování koupěschopnosti
obyvatelstva
Rivalita a nespolupráce mezi
zainteresovanými subjekty (veřejná
vers. soukromá sféra, mezi
jednotlivými subjekty)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
129
C. Návrhová část koncepce
6. Celková vize
Celková vize města Tábora
Celková vize představuje očekávaný stav činnosti města Tábora
v dlouhodobém časovém horizontu (5 - 7 let) po realizaci marketingové koncepce
a jejich přijatých opatření. Smyslem vize je vymezení prioritních oblastí, na které
by měla být soustředěna hlavní pozornost, definice stěžejních cílů a opatření
důležitých pro město Tábor v oblasti cestovního ruchu. Z hlediska časového jsou
navržené cíle a opatření směřovány k horizontu roku 2010 – 2013 (odpovídá
zbývajícímu projektovému období EU) s tím, že jejich další zaměření bude
ovlivněno výsledkem jejich průběžného vyhodnocení a možnostmi financování po
roce 2013.
Celková vize slouží jako základ pro deklaraci strategických cílů a odvození
konkrétních opatření, aktivit, projektů a programů včetně finančního zajištění pro
naplnění Marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu a kultury v Táboře.
Definice vize:
„Tábor staví na svém historickém dědictví, které rozvíjí tak, aby
zachovávalo jeho významné postavení na trhu cestovního ruchu.
Návštěvníci a turisté přijíždějí za poznáním, kulturou a aktivním
odpočinkem, protože zde mají k dispozici odpovídající atraktivní
zázemí. Harmonicky se vyvíjí vztahy mezi místními obyvateli,
podnikateli, samosprávou, spolky a sdruženími a turisty, s cílem získat
maximální ekonomickou výtěžnost z cestovního ruchu. Tábor je
místem, které nabízí moderní a zajímavé služby s přívětivou
obsluhou.“
Hlavní teze
"
"
"
"
"
Tábor je vnímán jako jedno z významných historických měst Česka.
V oblasti nabídky cestovního ruchu je jedním ze čtyř
nejnavštěvovanějších měst v jižních Čechách.
Koordinace aktivit a řízení cestovního ruchu a kultury v Táboře je na
vysoké úrovni a je zajišťována profesionálním týmem odborníků ve
spolupráci s podnikatelskými subjekty.
Zahraniční i tuzemští návštěvníci a turisté jsou s pobytem v Táboře
velice spokojeni, rádi se vracejí i na vícedenní pobyty a předmětné
území doporučují svým známým k návštěvě a dovolené.
Tábor nabízí spektrum turistických produktů, jejichž obsah je pestrý
a uspokojuje vybrané cílové skupiny turistů. Ti si mohou vybrat z
široké nabídky kulturních akcí, využívat sportovních zařízení a
přírodního potenciálu města a okolí.
Kvalita služeb překonává celostátní průměr a zanechává
v návštěvnících pocit spokojenosti. Připravena je i nabídka pro
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
130
"
"
"
"
"
"
"
"
pobyt náročných skupin turistů přijíždějící za poznáním, kulturou a
aktivním odpočinkem.
Rozvoj cestovního ruchu se orientuje i na mimosezónní období a
zajišťuje větší prosperitu podnikatelům.
Turista je v Táboře vítán obyvateli, podnikateli a samosprávou a
tomu odpovídá struktura a kvalita poskytovaných služeb, čistota
města a i motorizovaní turisté mají k dispozici odpovídající komfort.
Průběžně a v dostatečné míře jsou zajišťovány finanční zdroje na
realizaci marketingové koncepce ve spolupráci s místními
podnikateli, s krajem a s využitím dotačních titulů, sponzorů apod.
Technický stav památek je stabilizován a jejich provoz je schopen
pružně reagovat na poptávku turistů.
V rámci vzdělávacích aktivit připravují podnikatelé v Táboře
kvalifikované síly pro profese v oblasti cestovního ruchu.
Kapacita ubytovacích zařízení Tábora je dostatečná jak v počtu, tak
v jejich kvalitě a struktuře.
Tábor je město nabízející kulturní vyžití téměř každý den a ve
vybraných termínech absorbuje desítky tisíc návštěvníků kulturních
akcí.
Turisté v Táboře a okolí pobývají průměrně přes 3 noci.
7. Hlavní strategické cíle
Výčet hlavních strategických cílů
Na základě celkové vize byly definovány hlavní strategické cíle, pro které
byla následně nalezena vhodná opatření a okruhy aktivity. Realizace těchto
aktivit by měla zajistit naplnění opatření a očekávaný rozvoj marketingu míst.
Motto: Tábor ladí
Hlavní strategické cíle:
Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základě
pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu
Rozšíření nabídky turistických produktů umožňující celkové využití kapacity
zájmového území a služeb
Vytvoření fungujícího sytému řízení a koordinace aktivit v oblasti
cestovního ruchu a kultury
Podpora managementu kvality
Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a kultury
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
131
Přehled opatření:
Strategický cíl A:
Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na základě
pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu cestovního ruchu
A.1 Rámcový plán propagace (součást náplně odboru kultury a cestovního ruchu
města Tábora)
A.2 Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer
A.3 Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové aktivity
Strategický cíl B:
Vytvoření nabídky turistických produktů umožňující celkové využití
kapacity předmětného území a služeb
B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny,
umožňující celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení
délky pobytu a hlavní sezóny
B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum kulturního vyžití
B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů
Strategický cíl C:
Vytvoření sytému řízení a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu a
kultury.
C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho
koordinační úlohu na úkor vlastní produkce akcí.
C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území
Strategický cíl D:
Podpora managementu kvality
D.1 Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel
D.2 Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace
D.3 Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu do vzdělávacího
procesu
D.4 Rekvalifikační a jazykové kurzy
Strategický cíl E:
Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a kultury
E.1 Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb v poptávaném
standardu
E.2 Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních akcí
E.3 Vytvoření fondu cestovního ruchu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
132
Návrh opatření na dosažení strategických cílů v rámci
problémových oblastí
Strategický cíl A:
Kvalitní a efektivní marketingové aktivity realizované na
základě pravidelných průzkumů poptávky a nabídky na trhu
cestovního ruchu
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle A:
A.1 Rámcový plán propagace
Odůvodnění a popis situace:
Odbor kultury a cestovního ruchu vytváří každoroční plány činnosti, jejichž
obsah je vázán především na čerpání finančních zdrojů z rozpočtu města a nemá
zatím dlouhodobý horizont. Tato marketingová strategie však rozšiřuje rozsah
marketingového mixu a orientuje ji na využívání nových nástrojů a podtrhuje
současné trendy v marketingu cestovního ruchu. Rámcový plán propagace
přispívá k racionálnímu využívání finančních zdrojů, zabezpečuje návaznost
jednotlivých marketingových nástrojů a tím je dosahováno vyššího synergického
efektu, adresnějšího oslovování spotřebitelů a vyšší efektivnosti jejich dopadu.
V cestovním ruchu lze dopad zvolených marketingových aktivit odpovědně
hodnotit s odstupem až tří let a tak je třeba jejich přípravě věnovat odpovídající
prostor, respektovat několikanásobné užití nástrojů a průběžně vyhodnocovat
jejich účinek.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
A.1.1.
Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud používaných
metod města
A.1.2.
Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro
návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy husitství
v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů
Způsob financování:
•
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor - v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu
postavení města v rámci předmětného území Táborska
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování
vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na
aktivity odpovídající jejich charakteru činnosti, např. katalog incentivního
cestovního ruchu, katalog ubytovacích kapacit, gurmánství na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
133
Realizační výstupy:
•
•
•
•
Zvýšený počet návštěvníků a turistů
Zvýšení počtu marketingových aktivit
Zvýšení zájmu cestovních kanceláří a novinářů (domácích i zahraničních)
Zvýšení opakovaných pobytů turistů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
134
A.1.1.
Vytvoření rámcového plánu propagace nad rámec doposud
používaných metod města
V současné době používané propagační nástroje, které slouží k zviditelnění
turistického potenciálu a služeb v cestovním ruch v zájmovém území Táborska,
bude účelné obohatit o další. Ty budou zaměřeny na vyšší formu zacílení na
spotřebitele a na prodej produktů. Jejich spektrum je v obecné podobě popsáno
takto:
Popis základních metod a cílů propagace
Základní cíle:
•
•
•
•
informovat o turistické nabídce zájmového území - prezentace jednotlivých
prvků turistické nabídky, vyvolání povědomí o nově uváděné nabídce na trh,
oslovení vybraných cílových skupin a zdrojových destinací
přesvědčovat potenciálního návštěvníka o tom, že nabídka Táborska je lepší v
porovnání s konkurencí s důrazem na chování místních obyvatel a pracovníků
služeb
zvýšit věrnost současných návštěvníků k produktu, přimět potenciálního
návštěvníka k uzavření obchodu
připomínat turistickou nabídku zájmového území tam, kde je možné turistické
produkty nakoupit
Každá propagace je součástí marketingového mixu, který by měl být kombinací
následujících prvků:
•
•
•
•
•
Reklama
Osobní prodej
Podpora prodeje
Interní reklama
Public relations
Propagační mix bude zacílen na vybrané cílové skupiny konečných spotřebitelů –
návštěvníků a turistů a na zprostředkovatele prodeje, především turistická
informační centra, při prodeji vstupenek do objektů apod.
Prvky propagačního mixu:
•
Reklama
Reklama Táborska, s důrazem na město Tábor a jeho turistický potenciál
formou turistických produktů musí být prováděna cíleně, plánovaně a
systematicky. Reklama je doporučována zejména pro vytváření image města
Tábora jako historického, husitského města s pestrým kulturním vyžitím pro ty
oblasti, kde není možné použít osobní prodej.
Táborsko a město Tábor by mělo používat tyto techniky reklamy:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
135
o
o
o
o
o
o
o
o
o
•
informační tiskoviny (katalogy, brožury, tiskoviny, letáky atd. z vlastní
produkce, včetně cílené distribuce a reklamních sdělení ve vybraných
tiskovinách jiných subjektů)
noviny (celostátní deníky - víkendové přílohy, regionální noviny)
časopisy (především pro širokou veřejnost, ve velmi omezené míře pro
odbornou veřejnost)
TV (dokumentární pořady o potenciálu a o akcích pro zlepšení image
Tábora)
venkovní reklama (citylight) v Praze, popř. v Českých Budějovicích a
Plzni
reklama v hromadných dopravních prostředcích (vlaky ČD projíždějící
trasu Praha – České Budějovice, resp. Písek – Jihlava, dálkové
autobusové spoje projíždějící Táborem)
direct mailing – např. pro první představení turistických produktů
touroperátorům
internet – vícejazyčná vlastní webová prezentace (němčina, angličtina,
čeština a dále v jazycích podle cílových skupin), reklama na vybraných
portálech (např. jízdní řády, kulturní kalendáře)
promo akce (např. v nákupních střediscích či vybraných místech
soustředěného pohybu místních obyvatel a turistů Prahy, Plzně a
Českých Budějovic)
Osobní prodej
Realizuje se prostřednictvím telefonu nebo osobního setkání. Nevýhodou
jsou zejména vysoké časové a finanční náklady. Je zde možnost přímo uzavírat
obchody. Je optimální v pozdějších fázích zavádění turistických produktů. Měl by
se týkat zejména prodejců, kteří v podstatě uzavírají obchod s potenciálním
návštěvníkem. Měl by se také realizovat ve vztahu k nejvýznamnějším
partnerům (zprostředkovatelům služeb - např. nejvýznamnějším
touroperátorům). S nimi je nejvhodnější jednat vždy osobně. Osobní prodej totiž
umožňuje poskytovat nejvíce konkrétních a detailních informací.
Zprostředkovatelé služeb musejí mít výborné informace, aby mohli komunikovat
s konečnými zákazníky. Ve vztahu ke klíčovým klientům je osobní kontakt stejně
důležitý. Dále by se měl osobní prodej týkat turistických informačních center
v zájmovém území, která by měla prodávat turistické produkty konečným
spotřebitelům, při respektování zákona č. 159.
Klíčovým slovem spojení osobní prodej není slovo "prodej", ale slovo
"osobní"!
Osobní prodej umožňuje na druhé straně také získávat velmi kvalitní
informace o konkurenčním prostředí a o potřebách konečných zákazníků.
Tuto funkci by měl v počátečním stadiu zavádění turistických produktů
plnit především odbor cestovního ruchu a kultury.
•
Podpora prodeje
Kombinuje výhody reklamy a osobního prodeje. Zákazníkovi je dán motiv
k okamžitému nákupu. Rychle zde funguje zpětná vazba. Umožňuje důležitý
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
136
prvek - další možnost komunikace se zákazníkem. Problémem však bývá
krátkodobost efektu a nestálost takto získaných klientů. Tato technika musí být z
dlouhodobého hlediska podporována ostatními propagačními technikami.
Podpora prodeje dokáže zajistit výrazné zvýšení prodeje během krátké doby,
dokáže přimět zákazníka, aby si vyzkoušel poskytované služby, a dokáže zvýšit
mimosezónní prodej. Použití podpory prodeje v tomto útlumovém období je
nejvýznamnějším využitím této formy propagace. Podpora prodeje je velmi úzce
spojena s interní reklamou.
Doporučujeme použít tyto techniky podpory prodeje:
o seznamovací zájezdy (fam trips)
o programy uznání jako ocenění pro nejlepší zprostředkovatele
turistických produktů (na závěr vybrané soutěže nebo hodnocení
podle kritérií, uzavření turistické sezóny atd.)
uznání nemusí být peněžité, ale velký význam má prezentace
odměněných v časopisech, novinách atd., jedná se často o velmi
prestižní záležitost
o soutěže, loterie, prémie
o prodejní výstavy a veletrhy
o vzdělávací semináře, odborná setkání, recepce pro
zprostředkovatele služeb cestovního ruchu (zejména pro
touroperátory)
o vizuální pomůcky (videokazety, katalogy, ...)
•
Interní reklama
Jedná se o prostředky vnitřně stimulující prodej. Jde především o místní
veřejný informační systém a turistická informační centra. Prostředky interní
reklamy jsou především plakáty, nápisy, vývěsní tabule, billboardy atd. Součástí
interní propagace jsou také propagační brožury, katalogy, plakáty, reklamní
předměty poskytované zprostředkovatelům služeb, aby je mohli nabídnout
konečným zájemcům.
•
Vztahy s veřejností (Public Relations)
Hlavním cílem public relations (PR) je budování trvalých vztahů s veřejností.
Není možné poskytovat informace jen v případě pozitivních nebo negativních
událostí a jako reakci na vnější podnět. Je třeba vytvořit průběžný
dlouhodobý plán práce v rámci PR. PR zahrnují všechny aktivity, které jsou
používány k udržování a zlepšování vztahů s ostatními organizacemi a
jednotlivci, kteří v oblasti cestovního ruchu působí anebo mohou rozvoj
cestovního ruchu regionu ovlivnit:
o široká veřejnost zájmové oblasti
o spolupráce s partnery v zájmové oblasti
o vztahy se vzdělávacími institucemi v oblasti cestovního ruchu
o vztahy s dodavateli služeb, dopravci a zprostředkovateli služeb
o vztahy s úřady
o vztahy se zákazníky
o ostatní vztahy
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
137
Pro vytvoření dobrých vztahů s veřejností se nejčastěji využívají tyto techniky
public relations:
o tiskové zprávy a konference
o slavnosti a společenské akce
o tiskové a odborné semináře
o setkání různých skupin podnikatelů a partnerů
o aktivní členství v důležitých sdruženích a asociacích
o marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou
sloužit pro public relations, pokud jsou pozitivní)
(Viz Příloha 11: Plán propagace str.219)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
138
A.1.2.
Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro
návštěvníky a turisty a pro významné hosty města s motivy
husitství v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám
turistů
Téměř celorepublikovým problémem je nedostatek suvenýrů
charakterizující turistické destinace či vybrané turistické cíle. Suvenýr by měl
plnit i roli připomínající nosná propagační témata při dodržení určité míry vkusu.
Za tímto účelem by mělo město Tábor vyhlásit soutěž o nejlepší návrh suvenýrů
a to pro tři cílové způsoby využití:
•
Suvenýry (dárky) k udržení zájmu turistů, kteří již Tábor navštívili. Rozdávat
je jako poděkování za návštěvu, a to v hotelích, restauracích, na akcích
(snažit se je distribuovat návštěvníků města a turistům např. za odpověď na
vybranou otázku). Totéž uskutečnit pro obchodní návštěvy všech firem
působících na daném území. Distribuovány by měly být nejlépe zdarma, po
distributorech však požadovat zprávy o počtu rozdaných suvenýrů, popř.
podrobnější informace, které by umožnily vyhodnocovat dopad opatření. Za
účelem vyšší kontroly provádět distribuci k partnerům po menších dávkách a
monitorovat tím i soulad s celkovou návštěvností města.
•
Suvenýry k prodeji za „rozumnou cenu“ na úrovních 60 – 80 Kč, 150 - 200 Kč
a 250 – 300 Kč. Měly by vyjadřovat husitství (např. husitský vůz, některé
zbraně, káď s penězi a zlatem), historii (např. Kotnovská věž, repliky mincí
z Táborského pokladu). Námět a tvar suvenýru přizpůsobit vybraným cílovým
skupinám (např. školní mládež, aktivní turisté, milovníci historie a husitství).
•
Dárkové předměty pro významné návštěvy města, obchodní kontakty apod.
Tyto předměty by měly být ve vyšší ceně a vyšší náročnosti. Kromě volné a
řízené distribuce je lze pustit i do vybrané prodejní sítě.
Soutěž hradit z prostředků města na cestovní ruch, popř. ještě se
sdružením finančních prostředků od vybraných partnerů působících ve městě.
V další etapě město vyhlásí na své náklady soutěž na zajištění výroby suvenýrů a
dárků. Město podpoří výrobce spoluprací na zajištění prodejní sítě (TIC a
turistické cíle ve správě města a motivační nástroje pro další prodejní místa).
Součástí monitoringu návštěvnosti předmětného území bude evidence prodaných
a rozdaných suvenýrů a dárků.
Vhodnou alternativou by bylo, kdyby město nakupovalo od výrobce
v etapách suvenýry a dárky a samo bylo „velkoprodejcem“. Ze zvolené marže by
bylo možné obohacovat fond cestovního ruchu. Taktéž by bylo možné praktikovat
osvědčené pravidlo, že nejlepší kontrolou obchodního procesu je kontrola
„korunou“ – přes účetnictví.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
139
A.2
Rozšíření prezentace města prostřednictvím kamer
Odůvodnění a popis situace:
Současné trendy propagace a využívání technických nástrojů dávají
předpoklady pro vizuální prezentaci míst. Stále stoupající užívání internetu dává
možnost tomu, aby potenciální návštěvník získal základní vizuální informaci o
místě, která ho motivuje k vyhledání dalších potřebných informací pro přípravu
cesty a pak se soustředil na získání zážitku přímo v předmětném místě. Užití
internetových kamer začne jistě na portálu města Tábora, ale postupně se
prolinkuje na další webové prezentace, prioritně ostatních turistických cílů
v předmětném území.
Vyšším stupněm užití kamerového systému může být za určitých
podmínek i zařazení získaných obrazových vjemů do systému, jehož nabídka je
denně prezentována na televizi ČT2 a na satelitní televizi TW1 (příklad Doksy Máchovo jezero a další místa v Česku na
http://www.tw1.at/jart/prj3/tw1/website.jart?rel=de&contentid=1139274198299). Také lze umísit nabídku města na
http://www.holidayinfo.cz/leto/strediska.php?lang=1&ro=2&rg=11&loc=7&cat=4
8&frm=info&pic=0&frm=info&cat=48&rg=11&loc=20&FN=LIST&RG=OG&ID=10
00021&PLANNER=TRUE, podobně jako jiná česká města. Kamery lze využít i pro
sledování návštěvnosti města – viz A.3.2.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
A.2.1.
A.2.2.
A.2.3.
Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných turistických
cílech v předmětném území a vytvoření projektu na zpracování dat
kamerami
Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech
Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na
televizních kanálech či internetových portálech využívaných popř. i v
zahraničí
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad (v rámci
řešení komplexnějšího projektu, např. marketingového mixu)
Realizační výstupy:
•
•
•
Zvýšení počtu lidí, kteří se vizuálně seznámí s Táborem a okolím
Zvýšení návštěvnosti
Rozšíření informovanosti o potenciálu předmětného území prostřednictvím
webových prezentací dalších turistických cílů, s kterými je tímto způsobem
navázána spolupráce
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
140
A.2.1.
Analýza možností umístit kamery ve městě a na vybraných
turistických cílech v předmětném území a vytvoření projektu na
zpracování dat kamerami
Výběr zobrazených objektů by měl odpovídat dominantním motivátorům, kterými
chce město přilákat turisty. K nim patří:
•
•
•
Historie, husitství (např. snímání Žižkova náměstí)
Příroda (např. snímání toku Lužnice s možným zobrazením části městské
zástavby, se splavem apod.)
Městský život (např. snímání ulice T. G. Masaryka, za účelem prezentace
života ve městě). Prostor, který bude vyčleněn obrazu z této kamery, by mohl
být využit v době konání významných akcí nahrazen záběry ukazující průběh
akcí (např. Táborská setkání, Reprezentativní slavnosti piva a minerálních
vod, Husitské dny, Táborské kulturní léto, Léto nad Jordánem)
A.2.2.
Zajištění snímaného obrazu na vybraných portálech
Základním portálem pro prezentaci snímků z kamer je portál města
Tábora. Snahou by mělo být umístit obraz na weby významných turistických cílů
na Táborsku a dále prezentující region jižní Čechy. V roce 2010 je soustředit na
Chýnovské jeskyně, zámek Bechyně, zámek Chotoviny a portál regionu Jižní
Čechy a portál Jihočeského kraje. Po získání zkušeností by bylo účelné v roce
2011 oslovit s možností umístit obraz kamer na portálech partnerských měst.
A.2.3.
Přenos snímání vybraných kamer do sítí zajišťující prezentaci na
televizních kanálech či internetových portálech využívaných
popř. i v zahraničí
Užití kamerového systému, resp. obrazu z něj, na portálech systematicky
nabízející turistický potenciál vybraných míst v Česku může být zajímavou
prezentací. Struktura diváků, např. pořadu Panorama na ČT2 či na portálu
televize TW1 či v systému společnosti Sitour, může být oslovena i ne ryze zimní
nabídkou a toto určité překvapení může být účinné. Vždy je účelné doplnit
obrazovou informaci o textovou, odkazující především na web města Tábora.
A.3
Stanovení cílových skupin a zdrojových destinací pro marketingové
aktivity
Odůvodnění a popis situace:
Skladba a způsoby chování návštěvníků jsou důležitým zdrojem informací
pro cílenou propagaci a tvorbu nabídky vhodných produktů pro umístění na trhu
cestovního ruchu. Doposud vyvíjené marketingové aktivity byly realizovány na
základě zkušeností odborných pracovníků z oblasti cestovního ruchu a sledování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
141
návštěvnosti formou počtů prodaných vstupenek. Tato marketingová strategie
vychází z šetření a výzkumů, které vznikaly v rámci celostátních šetření (např.
hraniční statistky pro potřeby Satelitního účtu cestovního ruchu (Stem/Mark),
monitoring návštěvníků turistických regionů, oblastí a míst národních produktů
(CzechTourism), tak šetření pro účely této strategie. Statistiky ČSÚ jsou
v současnosti agregovány hlavně za kraje, podrobnější informaci neposkytují, či
jen s nízkou validitou.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
A.3.1.
A.3.2.
A.3.3.
Cílové skupiny návštěvníků a turistů
Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce městského
úřadu při získávání dat)
Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky
Způsob financování:
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor - v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu
postavení města v rámci předmětného území Táborska
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování
vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů, které jsou
dominantními hráči na trhu cestovního ruchu a informace získané
z výzkumů jsou pro ně potřebných „zbožím“
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy:
•
•
Zvýšení povědomí o poptávce zahraničních a domácích návštěvníků a
turistů
Zvýšení dopadu přijímaných marketingových aktivit
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
142
A.3.1. Cílové skupiny návštěvníků a turistů
Současná charakteristika
Definování cílových skupin turistů je důležitým zdrojem informací pro
přípravu a realizaci kvalitní, efektivní marketingové komunikace, pro tvorbu
nabídky turistických produktů s hlavním záměrem zvýšit návštěvnost Tábora a
jeho okolí. Opírá se zejména o výsledky šetření realizovaných pro účely této
strategie a analýzu informací získaných z dalších zdrojů (především výsledky
Monitoringu návštěvníků v turistických regionech, který realizoval CzechTourism
a výsledky Příjezdového cestovního ruchu, šetření prováděných dlouhodobě na
hraničních přechodech).
Pro předmětné území města Tábora jsou typické a v současnosti využívané tyto
tematické oblasti, které motivují k jeho návštěvě:
Primární
Poznávací turistika (památky, historie, husitství, příroda)
"
Návštěvy významných kulturních a sportovních akcí
"
Turistika v přírodě s důrazem na pěší turistiku a cykloturistiku
"
Vodáctví a využívání dalších vodních ploch
"
Sekundární
"
Společenský život a zábava
"
Venkovský cestovní ruch a agroturistika
"
Církevní cestovní ruch
"
Incentivní cestovní ruch
Dá se říci, že „ jede historie, kultura a aktivní pohyb“.
Z hlediska struktury návštěvníků a turistů navštěvují město Tábor a jeho okolí:
Primární
"
Lidé ve věku 26 až 49 let, převážně s partnerem či známými
"
Rodiny s dětmi
Ze zahraničí přijíždějí více také starší turisté (senioři).
Sekundární
"
Školní výlety
"
Vodáci
"
Spektrum návštěvníků odpovídající náplni významných kulturních a
sportovních akcí
Dá se říci, že „ střední generace a rodiny s dětmi, po souši i po vodě“.
Z porovnání s dalšími dostupnými zdroji vyplývá, že národnostní složení
návštěvníků Tábora neodpovídá plně struktuře turistů Česka. Zatímco typický
návštěvník Česka pochází z jedné ze zemí sousedících, Tábor významně častěji
navštěvují i turisté ze vzdálenějších zemí. Němci a Nizozemci se téměř
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
143
rovnoměrně podílejí na 50 % návštěvnosti. Dále hrají významnou roli turisté
z Velké Británie, Rakouska, Slovenska a Francie. Strukturu doplňuji Američané a
Belgičané.
Dá se říci, že „ti co jezdí cyklokros“.
Čeští turisté navštěvují Tábor většinou v rámci jednodenního výletu. Zhruba
polovina tuzemských turistů přicestovala do Tábora ze vzdálenosti více než 100
km od místa bydliště. Největší zdrojovou destinací je pro Tábor město Praha, což
platí tradičně i pro ostatní místa. Dále hrají významnou roli sousedé v
Středočeském kraji. V době konání významných akcí přijíždějí obyvatelé
Jihočeského kraje. Vzdálenější kraje nemají výrazné rozdíly a liší se podle druhu
analýzy. Např. z návštěvníků TIC hrají významnou roli obyvatelé Libereckého,
Jihomoravského a Plzeňského kraje, u šetření při Táborských setkání i z kraje
Vysočina.
Dá se říci, že „zase ti Pražáci, sousedé Středočeši a naši jihočeští
spoluobčané“.
Podle oslovených táborských podnikatelů by bylo nejlepší do města přilákat
turisty vyznačující se těmito charakteristikami:
"
turisté ve věku 30 – 44 let (v druhé řadě i 45 – 59 let)
"
turisté z ciziny obecně (v druhé řadě z Česka)
"
turisté se zájmem o historii (v druhé řadě o kulturu)
"
turisté, kteří by plánovali se v Táboře zdržet ideálně 1 týden (v druhé řadě
2 – 3 dny)
"
turisté, kteří by přijeli do Tábora na odpočinkovou dovolenou (v druhé
řadě za kulturou)
"
turisté reprezentující střední vrstvu – bohatší klientelu (v druhé řadě
rodiny s dětmi)
Dá se říci, že „každý, kdo se zajímá o historii, kulturu a může utrácet, je
dobrý“.
Z výsledků monitoringu vyplývá, že Tábor je místem s návštěvností
odpovídající obdobným místům v Česku. Vhledem k tomu, že neexistuje zatím
monitorovací systém jasně kvantifikující návštěvnost místa, lze pouze odhadnout
návštěvnost s využitím návštěvnosti vybraných turistických cílů a vybraných
akcí. Také lze odvodit návštěvnost na základě principu v jiných městech. Tak lze
odhadnout počet návštěvníků a turistů za rok mezi 150 – 250 tisíci. Rozptyl je
dán především počtem návštěvníků, kteří nevyužili žádnou v současné době
monitorovanou nabídku. Zhruba 2/5 z nich tvoří zahraniční návštěvníci a turisté.
Pro účely absolutní kvantifikace u zahraničních hostů je racionální držet se
nižšího limitu a tak jich za rok přijíždí cca 60 – 80 tisíc. Způsobeno je to tím, že
tito využívají turistických cílů, které jsou součástí monitoringu.
Dá se říci, že „prostor máme pro mnoho dalších turistů“.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
144
Cílové skupiny v dalším období
V současném období, které je ovlivněno dopadem hospodářské krize, není
racionální orientovat se na nové zákazníky. Podle zkušeností některých
cestovních kanceláří (např. ATIS) je získání turisty k opakované návštěvě
destinace cca sedmkrát levnější, než získání nového turisty. Podle Pavla Řehulky,
odborníka na marketing, platí obecně pravidlo, že získání nového zákazníka je
šestkrát dražší, než si udržet stávajícího. Pro roky 2010 a 2011 je tudíž účelné
volit tyto cílové skupiny:
Tematická oblast:
"
poznávací turistika
"
akce - Táborská setkání, Léto nad Jordánem, Planet festival, Husitské dny
"
turistika v přírodě
"
vodáci na Lužnici
Struktura:
"
lidé ve věku 36 a 49 let, převážně cestující s partnerem či známými
"
rodiny s dětmi
Zdrojové destinace v Česku:
"
Praha
"
Středočeský kraj
"
Jihočeský kraj
Zdrojové destinace v zahraničí:
"
Německo
"
Nizozemsko
"
Rakousko
Komentář:
Nizozemci v posledním roce výrazně opouštějí pozice v návštěvnosti Česka
(poznali nás, už u nás není tak lacino, díky hospodářské krizi omezují cestování).
Mělo by tudíž jít především o udržení jejich povědomí, které u nich má Tábor
jako česká mekka cyklokrosu.
Pravidlo, že je racionální oslovovat již oslovené, by také mělo platit u
partnerských měst Tábora.
Zatím téměř neanalyzovanou cílovou skupinou jsou vodáci na řece Lužnici. Lze
předpokládat, že pochází z různých míst Česka (i zahraničí) a tak propagace
aktivit a atraktivit města Tábor a jeho okolí u nich by mělo zajistit jejich dobré
povědomí o místě, které mohou zužitkovat při další návštěvě.
Naplňování opatření z této strategie umožní systematickou přípravu na
oslovení a uspokojení poptávky dalších cílových skupin (nad rámec používaných
v letech 2010 – 2011) v letech 2012 – 2013:
Tematická oblast:
"
Incentivní cestovní ruch
"
Společenský život a zábava
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
145
Struktura:
"
Školní mládež
"
Senioři
Zdrojové destinace v Česku:
"
Vysočina
"
Jižní Morava
"
Liberecký kraj
Zdrojové destinace v zahraničí:
"
Slovensko
"
Velká Británie
"
Francie
"
(Rusko) – zvyšuje se jejich podíl v návštěvnosti Česka, dosti utrácejí, je
však náročné nalézt pro ně motivátor v návštěvě (např. jako doplněk
jejich pobytu v západočeských lázních či v Praze)
Z pohledu zahraničních turistů lze cílové skupiny ještě blíže definovat:
Němci
"
"
"
"
německá mládež - organizované cesty za poznáním, např. jako doplněk
k jejich cestě do Prahy (bude vždy větším tahákem)
mladé dvojice bez dětí – přijíždějí za zábavou a odpočinkem, nadprůměrně
utrácejí
senioři – jezdí za poznáním nebo za odpočinkem
turisté motivovaní historickými vazbami obou zemí a příbuzenskými
vazbami
Rakušané
"
výletník z příhraničí (často za stravou a krátkodobým zážitkem)
"
senioři – vyhledávají relaxační pobyty
"
aktivní turisté se zájmem především o cykloturistiku
"
rodiny s dětmi – připravené pobyty prodávané prostřednictvím cestovních
kanceláří (jsou poměrně zvyklý na pobyty na venkově a agroturistiku)
Slováci
"
především návštěva příbuzných či známých, obchodní cesta a rekreace a
zábava
"
jezdí individuálně a automobilem
Nizozemci
"
rodiny s dětmi – prioritně pobývají v kempech
"
senioři – za poznáváním a to často organizovaně, např. jako doplněk
k jejich cestě do Prahy (bude vždy větším tahákem)
"
zážitková turistika, spojení s gastronomií (pivo)
Angličané
"
poznávací turistika – historie
"
relaxační pobyty v náročnějších zařízeních
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
146
Francouzi
"
studenti a mladí lidé – poznávací „party“ lidí, vyhledávají si cíle na
internetu a zohledňují nižší ceny
"
„prázdné hnízdo“ (lidé, kterým odrostly děti a rozhodují se o využití času
výhradně sami) a senioři – památky, historické objekty a události, cestují i
organizovaně a vyhledávají průměrná ubytování „rodinného“ charakteru
"
častý zájem o Prahu a Český Krumlov by bylo možné využít i pro Tábor
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
147
A.3.2.
Realizace průběžného sledování návštěvnosti (spolupráce
městského úřadu při získávání dat)
Základním kontrolním prvkem pro monitorování úspěšnosti (i
neúspěšnosti) přijímaných opatření, ale také pro ověřování dopadu vývoje
v cestovním ruchu na návštěvnost předmětného území Táborska je sledování
návštěvnosti, obsazenosti ubytovacích kapacit a ekonomické výtěžnosti.
Z provedené analýzy vyplývá, že návštěvnost jednotlivých objektů se sleduje
poměrně přesně a dlouhodobě podle počtu prodaných vstupenek. Městský úřad
sleduje i poplatky z ubytování (potřebou je zpřesnit vykazování těchto čísel
v jednotném formátu), které ve spojení se statistikou počtu lůžek lze také využít
pro sledování dynamiky návštěvnosti Tábora. Dalším údajem je počet
obsloužených návštěvníků v turistických informačních centrech. Podstatnou
podmínkou pro validitu sbíraných dat je stabilita metodiky sběru. Především u
vstupného do objektů se metodika někdy mění a pak jsou čísla zkreslená. Ve
městě je řada památkových objektů a tak nelze hovořit o celkové návštěvnosti
města součtem prodaných vstupenek, protože návštěvník je započítán podle
počtu jím navštívených objektů.
Stanovit jednotnou metodiku sledování návštěvnosti je proto velmi obtížné a lze
to řešit kombinací několika vybraných kritérií.
Námět na sledování návštěvnosti kamerovým systémem.
V současné době město Tábor kamerový systém pro jakoukoliv prezentaci
nevyužívá. Často je u nás takový systém využíván jako okamžité informování o
povětrnostních podmínkách v daném území, především u horských středisek.
Kamerový systém lze však využít i pro sledování dynamiky návštěvnosti
zvoleného prostoru. Příkladem je rakouské měst Wels (partnerské město
Tábora), jehož způsob sledování lze dokumentovat na
http://www.stadtmarketingwels.at/stmwels/site/306362188539299133_306385494910895524~306385859
177809319~305009606189318262_305009606189318262,de.html.
Umístěním kamer na tradičních procházkových trasách turistů městem umožní
objektivní sledování návštěvnosti. Nelze očekávat přehled o absolutním počtu
návštěvníků, lze sledovat návštěvnost v závislosti na denní a roční době, získat
přehled o vlivu počasí na návštěvnost apod. Po určité době může být
vysledována případná závislost mezi návštěvností památkových objektů a
sledovaným počtem osob pomocí kamerového systému. V závislosti na složitosti
komunikací spojujících jednotlivé zajímavé turistické cíle může být kamer více,
čímž lze získávat přesnější data.
Doporučení pro následující období:
• Vytvořit metodiku a realizovat systém vyhodnocování návštěvnosti s tím,
že zvolený způsob, který bude domluven s jednotlivými správci objektů, se
nebude měnit po dobu min. pěti let. Výběr objektů bude zahrnovat hlavní
turistické cíle, ale i cíle v předmětném území, čímž lze hodnotit zájem o
turistický potenciál předmětného území.
Mezi sledované objekty začlenit např. Táborské muzeum, Táborský poklad,
zámek Bechyně, Chýnovské jeskyně, zámek Chotoviny, zříceninu hradu
Dobronice, rozhledna Hýlačka, památník E. Beneše v Sezimově Ústí, počet
vodáků na Lužnici, počet ubytovaných v hotelu Dvořák a dalších třech
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
148
•
•
•
•
•
hotelech v Táboře + tři vybraná ubytovací zařízení na Táborsku, počet
cykloturistů na trasách procházejících Táborem…
U většiny objektů lze monitoring realizovat na základě prodaných
vstupenek, u některých by bylo nezbytné vytvořit monitorovací systém –
tj. u sledování vodáků na Lužnici, sledování cykloturistů. Vhodnou techniku
v současné době nabízí několik firem, speciálně pro cyklotrasy a
cyklostezky např. Partnerství o.p.s. (http://www.partnerstvi-ops.cz/p12414).
Frekvenci sběru dat stanovit vždy k poslednímu dni v měsíci s tím, že
v zimním období budou objekty s typicky letní nabídkou ze sledování
vyřazeny. Operativně zpracované výsledky dodat k maximálnímu spektru
podnikatelských subjektů v regionu. Každé tři měsíce (podle ročních
období) pak provádět komplexní vyhodnocení, sloučení všech sledovaných
způsobů.
Využívat k monitoringu i návštěvnost koupaliště a kulturních akcí s
vědomím určitého zkreslení daného především tím, že místa jsou výrazně
navštěvována domácími obyvateli.
Posuzovat výši poplatků z ubytování, k čemuž je potřeba zintenzívnit
(zpopularizovat) jeho výběr a zpřesnit jejich výkaznictví.
Zvážit zařazení do monitoringu i poplatků z parkovného. Vliv parkování
místních obyvatel lze eliminovat, resp. kvantifikovat na základě
dlouhodobého sledování dynamiky vývoje ve vztahu k sezónnosti,
k termínům konání kulturních a sportovních akcí, apod.
Využít nový prvek sledování návštěvnosti místa – kamerový systém.
Sledovanost prodeje jednotlivých turistických produktů.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
149
A.3.3.
Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky
Sestavení strategického dokumentu s návrhy opatření, která povedou
k dosažení stanovených cílů, se neobejde bez následného kroku, kterým je
průběžný monitoring toho, nakolik jsou opatření ve městě realizována, nakolik
jsou účinná a zda přinášejí kýžený efekt.
Efekt se nejzřetelněji projeví v profilu návštěvníků, který zahrnuje následující
charakteristiky:
• počet návštěvníků
• struktura návštěvníků
• délka pobytu
• hodnocení navštívené lokality (spokojenost, pozitiva, negativa, návrhy
na zlepšení)
• loajalita (ochota opakovaně se vracet a místo doporučit ostatním)
Efektivní monitoring by měl být založen na následujících podmínkách:
• pravidelnost a dlouhodobost, za optimální považujeme sledování
vývoje každý třetí rok
• z časového hlediska neměnná základní metodika sledování
• detailní analýza zjištěných dat
• aplikace zjištěných informací do praxe
Rámcová představa o realizaci monitoringu:
•
Termín: 1x za 3 roky
•
Metoda: Statistické šetření mezi návštěvníky
•
Cílová skupina: tuzemští i zahraniční návštěvníci, a to bez ohledu na
to, zda se v místě zastavili jen na velmi krátkou dobu nebo zde tráví
několik dní. Jde o osoby, které v Táboře a okolí dlouhodobě nežijí,
nepracují nebo nestudují. Důvod pobytu může být jakýkoli, k hlavním pak
patří turistika a pracovní návštěvy.
•
Metoda sběru dat: individuální face-to-face dotazování prováděné na
různých místech v turisticky atraktivních lokalitách. Jde o metodu, která
má dobrou návratnost, umožní cílený kontakt s osobami patřícími do cílové
populace a zejména dává možnost oslovit „jednodenní“ návštěvníky, kteří
by jinak ze vzorku úplně vypadli. Dotazování bude prováděno podle
pevně strukturovaného dotazníku. Základní metodou sběru dat je
náhodný reprezentativní výběr prováděný na místech dotazování.
o Velikost vzorku: cca 500 respondentů
Výzkum je možné provádět „na dvakrát“ – v turistické špičce (300
respondentů) a v turistickém sedle (200 respondentů).
•
Dotazník: Tazatelé budou mít k dispozici dotazník v několika
jazykových verzích (angličtina, němčina) a výhodou budou i jazykové
mutace v nizozemštině a francouzštině. Dotazník v češtině bude sloužit i
pro návštěvníky ze Slovenska. Dotazník bude tematicky pokrývat všechny
sledované okruhy otázek. Těmito tématy jsou zejména:
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
150
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
Důvody návštěvy místa a účel pobytu
První nebo opakovaná návštěva
Zdroje informací, ze kterých čerpali před cestou
Délka pobytu
Způsob ubytování
Kolik peněz v místě utratí
Struktura výdajů
Spokojenost s jednotlivými stránkami pobytu
Přitažlivost místa
Vůle dané místo znovu navštívit nebo je doporučit svým známým
… a další podle potřeb jednotlivých památek
•
Délka dotazníku - naše doporučení: dotazník by neměl být delší než 15
minut.
•
Orientační cena (závislá na délce dotazníku, počtu dotázaných, formě
závěrečné zprávy, počtu prezentací) takového výzkumu se pohybuje okolo
150 000 – 200 000 Kč.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
151
Strategický cíl B:
Vytvoření nabídky turistických produktů umožňující využití
celkové kapacity předmětného území a služeb
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle B:
B.1
Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny
umožňujících celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující
prodloužení délky pobytu a hlavní sezóny
Odůvodnění a popis situace:
Turistický produkt cestovního ruchu, tzv. balíček služeb a zážitků, je v
posledních letech na trhu cestovního ruchu základním předpokladem obchodního
úspěchu a je stále více žádán především ze strany zahraničních klientů,
cestovních kanceláří a zaměstnavatelů. V současnosti město Tábor nenabízí
turistické produkty, které řeší určitá spektra cílových skupin. Za produkty by bylo
možné z určitého úhlu považovat nejvýznamnější kulturní akce a dva průvodce
městem – audioprůvodce a Tábor – památky a zajímavosti historického centra.
Předpokladem vytvoření produktů je kvalitní spolupráce více subjektů (včetně
podnikatelských), která zatím není na odpovídající úrovni. Důležitá je spolupráce
s regionálními, nadregionálními a zahraničními cestovními kancelářemi a
agenturami, které jsou schopné vybrané produkty umístit na trhu cestovního
ruchu. K nim lze v poslední době zařadit i agentury nabízející tzv. zážitky. Tvorba
těchto specifických produktů by mohla ovlivnit i prodloužení délky pobytu turistů
v sezóně, přispět k prodloužení hlavní sezóny a alespoň částečně zvýšit zájem
turistů o mimosezónní pobyty. Také by mohly oslovit současné cílové skupiny,
které přijíždějí do předmětného území, novými nástroji a přilákat nové cílové
skupiny, či zvýšit jejich podíl na návštěvnosti. Pro město Tábor je dominantní
potřebou, aby turisté přespali minimálně dva až třikrát.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
V zásadě lze turistické produkty pro účely této strategie rozčlenit na produktové
a infrastrukturní.
B.1.1. Zpracování metodiky tvorby turistických produktů
B.1.2. Turistické produkty neinvestiční
B.1.3. Turistické produkty investiční
Způsob financování:
•
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor - na neinvestiční i jako spolufinancování na
investiční produkty
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování
produktů, které obsahují nabídku i území příslušných obcí Táborska – na
neinvestiční produkty
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad na
vybrané investiční i neinvestiční produkty
Podnikatelské subjekty na investiční produkty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
152
•
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na
vybrané produkty.
Realizační výstupy:
•
•
•
•
zvýšení počtu turistických produktů
zvýšení počtu tuzemských a zahraničních cestovních kanceláří zajišťujících
pobyt turistů
počet prodaných turistických balíčků
nárůst návštěvnosti i v mimosezónních obdobích
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
153
B.1.1.
Zpracování metodiky tvorby turistických produktů
Návrh metodiky pro přípravu a vývoj nových produktů cestovního ruchu
V rámci navrhované Marketingové strategie cestovního ruchu a kultury města
Tábor byla identifikována jako jedna z rozvojových aktivit oblast „Rozvoj
produktů cestovního ruchu“. Příprava „produktů“ a „produktových balíčků“ je
komplikovanou záležitostí, zejména z pohledu nutnosti zainteresovat do
takovýchto aktivit různé skupiny subjektů, resp. managementů. Na přípravě a
zejména na následné realizaci by měli zpravidla participovat:
a) veřejno-správní instituce, zejména municipality
b) cestovní kanceláře
c) ubytovatelé
d) stravovatelé
e) provozovatelé atraktivit
f) organizátoři akcí
g) dopravci
h) asociace, sdružení a jiné společenstva z dané oblasti (např. Klub českých
turistů, ……, atd.)
i) reklamní, inzertní agentury
j) výrobci (zejména produktů charakteru suvenýrů nebo místních specialit),
poskytovatelé služeb (navazujících na služby cestovního ruchu) a
obchodníci (zejména provozovatelé maloobchodu)
k) atd.
Vzhledem k často ne zcela totožným zájmům bývá proto velmi náročné sestavení
společných produktových nabídek – balíčků. Nejlepší cestou je proto začít od
jednodušších balíčků, na kterých se ověří schopnost vzájemné komunikace a
spolupráce.
Jako určitý startovní materiál pro management, mající na starost rozvoj produktů
cestovního ruchu v Táboře, je předložen návrh metodiky přípravy produktů a
následně několik rámcových návrhů spíše jednodušších produktových balíčků.
Struktura produktového balíčku
Při přípravě produktů by měly být posouzeny a vzaty v úvahu následující fakta:
1. Charakteristiku cílové skupiny klientů
2. Marketingový název produktu – měl by být jednoduchý, dostatečně lákavý
a srozumitelný pro cílovou skupinu
3. Charakteristiku produktu z pohledu:
a. Určení – např. propagace regionu, vícedenní rekreace atd.
b. Náročnosti (délka tras, převýšení, teplota vody, fyzická náročnost,
náročnost terénu, náročnost na vybavení atd.)
c. Využitelnosti – roční období, počasí, atd.
d. Dostupnosti – dopravní, časová
4. Zajištění a dostupnost hlavních atraktivit – např. otevírací doba a
přístupnost hradů, zámků, muzeí, rozhleden atd.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
154
5. Zajištění a dostupnost doplňkových a alternativních atraktivit – např.
provoz bazénů, fit center, heren, organizace kulturních a sportovních
aktivit atd.
6. Zajištění přímých / základních služeb (kdo?, kde?, kdy?, jak?)
a. Stravování
b. Ubytování
c. Občerstvení
d. Doprava / přeprava
e. Doplňkové služby (sauna, bazén, fit centrum, tenisové kurty atd.)
f. Informační služby (včetně řešení jazykových bariér)
g. Průvodcovské služby (včetně řešení jazykových bariér)
h. Servis a možnost zapůjčení pomůcek, výstroje atd. (cykloservis,
půjčovna lodí atd.)
7. Nepřímé služby
a. Dostupnost, resp. zajištění základního sortimentu spotřebního zboží
- otvírací doba obchodů a požadovaný sortiment (liší se nároky
místních obyvatel a návštěvníků), možnost využití prodejních
automatů atd.
b. Dostupnost, resp. zajištění finančních služeb (bankomaty,
směnárny, příjem platebních karet atd.)
c. Místa odpočinku (odpočívadla, toalety atd.)
d. Servis typu - praní prádla, pošta, internet
e. Zdravotnické služby
f. atd.
8. Základní cena balíčku / orientační rozmezí nákladů pro zákazníky
9. Nejefektivnější forma prezentace produktu (možno řešit ve spolupráci se
specializovanými agenturami)
a. propagace, reklama – zajištění potřebných tiskovin, letáků atd.
b. internet
c. přímé oslovení cílových skupin, spolků, družstev, asociací
d. katalogy cestovních kanceláří
e. výstavy a veletrhy
f. PR (Public Relations) kampaně
g. atd.
10.Forma dostupnosti / prodeje produktu
a. Přímý prodej
b. Katalogový prodej
c. Elektronický prodej (internet)
d. Prodej přes cestovní kanceláře nebo jiné zprostředkovatele
e. Výstavy a veletrhy
f. Telefonické / faxové objednávky
g. atd.
11.Způsob zajištění a získávání zpětné vazby od klientů o „důvodech“
příjezdu, spokojenosti se službami, vhodnosti forem a způsobů dopravy a
spokojenosti s ní atd.
a. Dotazníky – přes ubytovatele, stravovatele, informační centra,
provozovatele atraktivit
b. Kampaňovitá šetření a průzkumy spokojenosti
c. Ankety
d. Osobní oslovení
e. Sledování návštěvnosti – přes provozovatele
f. atd.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
155
12.Produkt manažer – odpovědná osoba za přípravu a realizaci produktu
Je samozřejmé, že míra naplnění všech uvedených požadavků bude vždy závislá
na náročnosti a složitosti produktu.
Základní podmínky přípravy produktů
Pro přípravu a následnou realizaci produktu je vždy nutné zajistit:
1. informovanost dotčených subjektů (municipality, podnikatelské subjekty,
svazy, spolky a sdružení atd.),
2. participaci na přípravě (v rámci pracovní skupiny, společné workshopy
s ostatními participanty atd.)
3. akceptaci konečné podoby produktu (může mít i podobu smluvní)
4. spoluúčast na marketingu produktu (finanční, časová, prostorová,
materiální atd.)
5. plnou podporu při realizaci (zajištění kvality poskytovaných služeb,
odpovídající určení, prezentaci produktu a očekáváním klientů)
6. management celého procesu (odpovědnosti, pravomoci atd.)
7. financování – způsob financování přípravy a realizace produktu a
participace na přínosech.
Příklady produktů pro jednotlivé formy cestovního ruchu
Tato kapitola nabízí rámcové návrhy několika produktů pro různé formy
cestovního ruchu v Táboře a okolí. Nabízené návrhy produktů respektují jak
poptávku daných tržních segmentů, tak možnosti regionu jako destinace
cestovního ruchu.
Produkty nabízené formou balíků služeb
Hlavním předpokladem při sestavování uvedených návrhů produktů bylo
vytvoření přesnější a ucelené nabídky sdružující atraktivity do homogenního
programu, aby se turista nemusel zdržovat vyhledáváním zajímavých míst a
akcí. Přitažlivost produktu by měly zvýšit informační materiály, doplněné
mapkami, zakreslením popisovaných lokalit.
Dále byly vytvořeny speciální balíky služeb, které mohou přispět k prodeji
jednotlivých služeb cenovým zvýhodněním, nebo svou komplexností a
atraktivitou.
Návrh produktů pro poznávací cestovní ruch
Jako vhodný potenciální trh pro poznávací cestovní ruch můžeme označit
školy na všech stupních. Školy přijíždějí za poznáním kulturního a přírodního
dědictví. V textu jsou rozlišeny školy mateřské, základní (první a druhý stupeň) a
střední. Důvodem, je různá úroveň znalostí, které děti v různém věku mají. Dále
se s přibývajícím věkem prodlužuje doba, po kterou jsou děti schopny
soustředěné pozornosti. U dětí mateřských a základních škol (především první
stupeň) musíme počítat s určitou potřebou pohybu. Vzhledem k možnostem
destinace jsem v rámci poznávacího cestovního ruchu volila jednodenní výlety.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
156
Produkty mohou být nabízeny samostatně nebo jako doplňkově ke školám
v přírodě či školním kurzům. K propagaci školních výletů přispěje vyrobení
studijní pomůcky o husitství, kterou město redistribuuje na školy v republice a
vyhlásí např. i soutěž pro žáky škol ve vazbě na husitskou tématiku.
(Viz Příloha 12: Příklady turistických produktů/balíčků str.225)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
157
B.1.2.
Turistické produkty neinvestiční
B.1.2.1.
Poetická bloudění
Netradiční prohlídka městem Táborem s tím, že turista bude
vyhledávat zajímavosti na turistických cílech, na které upozorní text
v zakoupeném herním plánu (domovní znamení, busty apod.). Na základě
uhodnutých indicií bude postupovat městem podle předem připraveného
scénáře a tím, bude proveden historickým jádrem města i tam, kde se
„normálně“ nechodí. Za absolvování cesty a rozluštění tajenky získá
v turistickém informačním centru odměnu.
Náklady: scénář produktu, příprava textové části (cca 10 cílů), návrh a
výroba tiskoviny, odměny (suvenýry), správa prodeje a prodejní sítě
Příjmy: tržba za tiskovinu (cenová relace: cca 40,- Kč)
Prodejní místa: turistické informační centrum, hotelové recepce,
pokladny turistických cílů (nabízí se možnost prodeje na těchto místech i
v celé zájmové oblasti, popř. vytvoření tohoto produktu i pro jiné
turistické cíle)
B.1.2.2.
Táborská artikula (Táborský kalich)
Systém benefitů, které přimějí turisty k návštěvě více cílů na území
Táborska. Jde o formu tzv. turistických karet, které však již nemají
v řadě případů vhodnou image. Tiskovina by měla obsahovat mapu
zájmové oblasti s vyznačením turistických cílů a s uvedením míst, kde lze
čerpat benefity. Dále by měla obsahovat pozvánku na nejvýznamnější
kulturní a sportovní akce a zajímavost pro děti. Např. určitou hru, jejímž
cílem by bylo shromažďovat informace z turistických cílů, které nelze
vyčíst z internetu apod. a může vzbudit zájem dětí. Tím vyvolají u svých
rodičů důvod pro další návštěvu zájmové oblasti. Tiskovina by měla mít i
méně tradiční formát (např. v případě názvu produktu Táborský kalich by
se i podobal husitskému kalichu) a obsahovat případný hrací plán dětské
akce a kontakty na turistická informační centra. Systém musí mít i
logistické zabezpečení způsobu poskytování benefitů u jednotlivých
provozovatelů turistických cílů, které zabrání zneužití systému např.
prodejci vstupenek do turistických cílů a musí mít svůj monitorovací
systém. V zásadě by platnost produktu měla být na dobu jednoho roku,
minimálně sezóny, aby měl turista možnost využít více výhod při několika
opakovaných návštěvách. Benefity musí poukázat na pestrost místní
nabídky a být příčinou prodloužení pobytu v zájmovém území. Taktéž
výhody pro ubytované by mohly přispět k dosažení základního cíle –
turista přenocuje dvě noci.
Náklady: scénář produktu, příprava textové části, návrh a výroba
tiskoviny, akviziční činnost k shromáždění benefitů, správa prodeje a
prodejní sítě
Příjmy: tržba za tiskovinu (cenová relace: cca 90,- až 250,- Kč a lze mít i
více variant podle cílových skupin – např. pro vodáky, pro milovníky
historie, pro aktivní turisty)
Prodejní místa: turistická informační centra, hotelové recepce, pokladny
turistických cílů v zájmovém území (nabízí se možnost prodeje i
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
158
v místech mimo zájmové území, např. v turistických informačních
centrech v Českých Budějovicích, Písku, na zámku v Červené Lhotě
apod.).
B.1.2.3.
Z řeky za husity
Cílem produktu (je kombinací neinvestičních a investičních
produktů) je systematicky propagovat potenciál zájmového území
vodákům, kteří plují po řece Lužnici a přimět je k návštěvě turistických
míst, především ve městě Táboře. Pokud je nevyprovokuje k okamžité
návštěvě města, tak jim asociuje potřebu se do města vrátit za účelem
využití svého volného času. K propagaci využít billboardů na březích řeky
Lužnice, před vjezdem do města s konkrétní nabídkou atraktivit,
informační panely v místech přenášení lodí přes jezy a propagační
tiskoviny v zajímavé „mokré“ variantě vhodné pro tuto cílovou skupinou.
Součástí produktu je vytvořit adekvátní prostor pro přistávání a úschovu
lodí, úschovu sportovních potřeb vodáků a nasměrovat je nejkratší
možnou cestou do Starého města, popř. zajistit i jejich dopravu.
Operativnost těchto služeb přispěje k zájmu vodáků přerušit svoji jízdu
po řece. Pokud nelze v současnosti nahradit zrušené tábořiště na
Suchomelově ostrově jinou variantou utáboření vodáků přímo ve městě,
pak je třeba je zastavit u Harrachovky. Tím je zajištění dopravy do města
ještě aktuálnější.
Při opuštění Harrachovky by mělo být vodákům poděkováno (např. na
billboardech) za zájem o město Tábor, za jejich dobré chování vůči
přírodě a měli by být pozváni k další návštěvě turistických atraktivit
zájmového území.
Náklady: zpracování projektu, propagace produktu, investice do
informačních cedulí kolem řeky, do přístaviště, do úschovny lodí a
zavazadel, do sociálních zařízení včetně převlékáren atp., případné
zajištění dopravy vodáků do Starého města či podle jejich poptávky,
monitoring využívání produktu
Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu, včetně koordinátora
produktu
B.1.2.4.
Za poučením a zábavou do Tábora
Připravit, nabízet a zajišťovat služby v rámci incentivního cestovního
ruchu, především v minisezóně. Nabídku připravit ve spolupráci
s ubytovateli a dalšími subjekty v několika variantách s tím, že část
nabídky bude mít stabilní obsah (vytipované ubytovací kapacity
se zajištěním školících prostor) a variantní obsah využití volného času
účastníků akcí. Příklady nabízených atraktivit: hostina v Housově mlýnu,
raut s programem v táborském podzemí, rafting nebo vznášedla na řece
Lužnici či Jordánu, noční pozorování oblohy s výkladem ve hvězdárně,
soutěž na střelnici v Čekanicích, golf v Černické oboře u Bechyně.
S nabídkou organizovat jejich školení a aktivy v Táboře a okolí oslovit
především investory ve městě a v Jihočeském, Plzeňském a
Středočeském kraji. Portfolio nabídek přizpůsobit svým obsahem a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
159
ekonomickou náročností zahraničním investorům, velký českým firmám a
také středním firmám. Obdobnou nabídku připravit i pro vzdělávací
agentury, které se také zaměřují na organizaci teambuldingů.
Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, propagace
produktu, správa prodeje a partnerské sítě, monitoring využívání
jednotlivých služeb produktu
Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu jednotlivými
partnery, včetně koordinátora produktu
B.1.2.5.
Táborskem s osobnostmi
Vytváření turistických produktů na bázi osobností, které Táborsko
proslavili. K nim patří především osoby Jana Husa a Jana Žižky, dále
Františka Křižíka a Oskara Nedbala. Ze současné doby lze produkty
postavit např. na úspěšných cyklokrosařích (např. Stanislav Bambula).
Náměty obsahu produktů s využitím osobností:
Cesta Táborskem s Janem Husem – zahrne místa spojené s pobytem Jan
Husa a částečně i pobytem a pohybem husitů na Táborsku.
Cesta s Janem Žižkou – zahrne především atraktivity města Tábora a cíle
bojů husitů.
Cesta Františka Křižíka – soustředí na technické památky na Táborsku
(např. budoucí multifunkční kulturní centrum Křižíkova elektrárna, trať
Tábor – Bechyně, atraktivity Bechyně včetně Muzea turistiky, Stádlecký
most)
Cesta s Oskarem Nedbalem – zahrne především kulturní atraktivity
města (např. městské divadlo, Husitské muzeum)
Cesta za cyklokrosem se Stanislavem Bambulou – zahrne především
výlety po cyklotrasách a projížďku po cyklokrosové trati s panem
Bambulou, včetně besedy s ním).
Dílčí prvky jednotlivých „Cest“ mohou být využívány i v dalších
produktech, a tak lze zvýšit četnost jejich využívání. To může přinést
výhodnější podmínky pro případné drobné investice do zkvalitňování
vybraných aktivit.
Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, výroba
propagační tiskoviny, propagace produktu včetně internetu, správa
prodeje a partnerské sítě, monitoring využívání jednotlivých služeb
produktu
Příjmy: tržby z nabízených služeb v rámci produktu jednotlivými
partnery, včetně koordinátora produktu
B.1.2.6.
Tábor na půl dne, den i na déle
Vytváření programů pro obchodní návštěvy firem působících
v předmětném území a také pro jejich doprovod, resp. pouze pro jejich
doprovod v době, kdy obchodní manažeři jednají ve firmách. Připravit
variantní programy podle doby, po kterou se obchodní návštěvy zdrží při
svém jednání v místě. Tuto doby lze v současnosti předpokládat v délce
půl den a až dvou dnů. Programy se budou zaměřovat na jednu osobu,
popřípadě na malou skupinku osob. Tím lze pro ně rozkrýt i místa, která
nejsou běžné veřejnosti přístupná (např. exkurse do výrobních provozů,
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
160
exkurse do zázemí hotelových a restauračních provozů, návštěva
zajímavých radničních prostorů, prohlídka podzemí, prohlídka divadla).
Náklady: zpracování nabídek včetně koordinace partnerů, propagace
produktu u firem v zájmovém území, monitoring využívání jednotlivých
služeb produktu
Příjmy: tržby za organizaci programů od firem pro zainteresované
subjekty
B.1.2.7.
Objev Táborsko ještě dnes
Příprava turistických balíčků s využitím dvou až tří přenocování na
vybraná témata:
• relax/wellnes – pohodový pobyt v přírodě s golfem, masážemi,
procházkami přírodou, houbařením, myslivostí
• využívání vodních ploch – vodáctví, rybaření, koupání
• poznávací turistika – památky, historie husitství
podle cílových skupin:
• lidé ve věku 36 – 49 let
• rodiny s dětmi
Počet přenocování nabízet vždy dvakrát a před třetím přenocováním
nabízet tu aktivitu, která je nejzajímavější/nejatraktivnější, včetně
pozvání na jednu z hlavních kulturních akcí (Táborská setkání, Léto nad
Jordánem atd.).
Náklady: zpracování balíčků včetně koordinace partnerů, propagace
balíčků včetně objednávkového systému na internetu, správa prodeje a
prodejní sítě, monitoring využívání jednotlivých služeb v balíčcích a popř.
upgrade jejich obsahu
Příjmy: tržby za služby v balíčcích, marže z prodeje balíčků pro
koordinátora
Poznámka: Balíčky mohou být nabízeny jako doporučení turistům
k využití volného času na Táborsku s tím, že turista si pobyt podle
nabídky zajišťuje sám. Druhou možností je, že balíčky bude komplexně
zajišťovat koordinátor a v tomto případě musí být vyhověno zákonu č.
159/99 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního
ruchu a zákonu č. 214/2006 Sb., který jej novelizuje s účinností od 1. 8.
2006. Z toho plyne podmínka, že koordinátor balíčků buď získá licenci na
cestovní kancelář, nebo tyto balíčky bude prodávat jako cestovní
agentura pro vybranou cestovní kancelář, která tyto balíčky zařadí do své
nabídky.
B.1.2.8.
Kráčím městem Táborem
Připravit prohlídkový okruh po významných cílech historické části
města s jeho vyznačením na chodnících. Zvolit značku typickou pro
image města Tábora, např. kalich či palcát, a tu vyrobit z materiálu, který
bude mít odpovídající trvanlivost pro její připevnění na chodníky a bude
odolávat povětrnostním podmínkám i pohybu chodců a popř. vozidel po
nich. Vlastní značka umístěná na dlažbě již vyvolá u návštěvníků města
motivaci pochopit její funkci a vyvinout k pochopení aktivitu. Nejen v
turistickém informačním centru, ale i v každé restauraci, každém hotelu,
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
161
popř. i na dalších místech by měli návštěvníci města dostat odpověď na
tuto otázku. Současně by obsluha těchto zařízení měla turistu
nasměrovat do turistického informačního centra, kde si k okruhu mohou
zakoupit tištěného průvodce nebo si zapůjčit audioprůvodce. Vyznačení
okruhu přispěje k tomu, že turisté/návštěvníci objeví místa, která by
jinak vynechali a lze tím i zvýšit návštěvnost dosud méně atraktivních
turistických cílů. Značky samy o sobě budou mít i propagační efekt.
Náklady: scénář produktu včetně vytipování trasy, zajištění výroby a
instalace značek, monitoring využívání produktu a stavu značek
Příjmy: tržby za prodej tiskovin a půjčovné za audioprůvodce (pokud
nebude rozhodnuto o poskytování těchto služeb zdarma, jako součást
propagace města)
B.1.2.9.
Husitské ochutnávání
Nabízet jídla z husitské doby v několika restauracích. Doplnit tak
hlavní motivační téma - husitství, které turisty stále přivádí na Táborsko
a připomínat jej službou, která je velkou množinou turistů a návštěvníků
využívána. Na základě diskuse mezi historiky a současnými kuchaři
vypracovat seznam jídel. V diskusi je třeba sladit využití dříve
používaných surovin se současnými možnosti a totéž platí o technologii
přípravy jídel. Zařadit vždy minimálně dvě jídla do nabídky vybraných
restaurací. Předpokladem je, že tato jídla doplní současné menu
nabízených jídel, ale nebudou jejích prioritním programem, tak jak to již
realizují v Housově mlýnu nebo by se realizovala v „Táborském ležení“.
Existence restaurace s převahou jídel z doby husitské, popř. celého
středověku, by však více zdůraznilo identitu města s touto historickou
dobou. Město by k urychlení realizace produktu zorganizovalo vytvoření
seznamu jídel s nezbytnými recepturami a uhradilo s tím spojené
náklady. Tyto náklady by bylo možné eliminovat tržbami, kdyby se
kuchařka vydala v tištěné podobě k další distribuci na knižním trhu.
Náklady: sestavení seznamu jídel s recepturami, zajištění výroby
kuchařky v tištěné podobě, motivační systém města k zařazení vybraných
jídel do menu restaurací za odpovídající propagaci služeb, monitoring
využívání produktu
Příjmy: tržby za prodej tiskových kuchařek
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
162
B.1.3.
Turistické produkty investiční
B.1.3.1.
Kulturní aréna na hladině Jordánu
Místo: hladina a pobřeží údolní nádrže Jordán
Venkovní divadelní scéna obohacuje kulturní nabídku ve městě a
forma scény na hladině Jordánu přiláká diváky i díky jejímu umístění na
atraktivním místě. Získat tak lze klientelu, která nevyhledává tradiční
kamenné divadlo. Příkladem oživení zájmu je např. divadelní představení
na zámku Kratochvíle s využití vodní plochy nebo již před mnoha lety
zaniklé divadlo s díly italského dramatika Carlo Goldniho na hladině
slapské přehrady u Živohošti, na které se vypravovaly zájezdy z celé
republiky a to jak v době před rokem 1989 (Živohošť), tak v letech 2004
– 2006 (zámek Kratochvíle).
O tom, že záměr využití hladiny Jordánu pro tento účel není ojedinělý,
svědčí i diplomová práce pani Evy Hubičkové.
Cílem jejího návrhu je
rozehrát břeh táborské
přehrady Jordán a na
rozhraní města a vodní
hladiny vytvořit příjemné
prostředí, pro rekreaci,
kulturní a společenské
aktivity ve všech ročních
obdobích. Projekt je
umístěn na břehu u
nového městského
centra.
Jádrem projektu je
venkovní divadelní
scéna. Do svahu břehu zapuštěné hlediště pro 350 diváků zastřešuje
prostory šaten a zázemí herců, sklady rekvizit a sedadel a sociální zázemí
diváků. Jeviště je navrženo na vodní hladině. Šest stožárů slouží k
umístění světel a zavěšení dekoru.
Navrhla čtyři plány divadelní scény a
dále je navržen bar na molu a úprava
břehu v okolí (osázení hráze zelení,
vybudování dřevěné lávky v úrovni
hladiny a struktury plovoucích pontonů
napojených na lávku, které mohou
sloužit pro kotvení loděk, slunící
plochy a k vymezení koupaliště nebo
jako součást scény).
Zdroj:
http://www.diplomy.cz/index2.php?ack=projekt&id=99
B.1.3.2.
S vozatajem historickým jádrem
Místo: Staré město
Centrum města je poměrně dobře dostupné pro všechny
návštěvníky, kteří mají standardní fyzickou kondici. Nemalé procento
návštěvníků by však uvítalo, kdyby se mohlo mezi jednotlivými objekty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
163
přesunovat určitou formou jednoduché dopravy. Ve světě je téměř
pravidlem, že v každém místě soustředěného cestovního ruchu je
k dispozici doprava mezi jednotlivými objekty. Způsob dopravy je odlišný
podle destinace, tradičních zvyklostí a formy podnikání. Pro Tábor by
přicházeli v úvahu např. koně s husitskými povozy (odlehčenými) pro cca
6 - 8 osob k poznání i méně navštěvovaných míst historického jádra
(spojení mezi Starým, městem a vlakovým a autobusovým nádražím
budou zajišťovat minibusy veřejné dopravy). Z počátku by služba byla k
dispozici na objednávku od hotelů apod., posléze pravidelně o víkendech.
Dispečink by mohlo zajišťovat turistické informační centrum.
B.1.3.3.
Husitské ležení
Místo: údolí Tismenického potoka za Housovým mlýnem, na křížení
potoka s cestou do Klokot a pak i dále údolím k Podhradí
Vybudovat husitské ležení v údolí Tismenického potoka. Navázat tak
na aktivity Housova mlýnu v oblasti husitské historie. Ležení má výhodu
velké blízkosti Starého města s dostupností necelé desítky minut, ale
nenaruší z jakékoliv strany pohled na historické jádro města. Myšlenky
tematických historických ležení (městeček apod.) se osvědčily, o čemž
hovoří zkušenosti např. Šiklova mlýnu, Western parku v Boskovicích,
Řepory - skanzenu českého venkova 14. století nebo velmi mladá Tvrz
Hummer - stálý přírodní zábavní park ve středověkém stylu.
B.1.3.4.
Jordánský botel
Místo: hladina a pobřeží údolní nádrže Jordán
Vybudovat ubytovací kapacity na hladině Jordánu s příslušným
zázemím pro využívání vodní hladiny pro sportovní lodě a další sportovní
aktivity. Obohacení
současné nabídky o méně
tradiční formu ubytování
přispěje k vyšší motivaci
turistů strávit ve městě
delší čas. Jedná se také o
zajímavou kapacitu pro
incentivní cestovní ruch.
B.1.3.5.
Vstupte k husitům domů
Místo: Staré Město
Vybudovat ubytování situované svým charakterem do husitské
doby. Podobné ubytování bývá v zájmu určité cílové skupiny turistů,
avšak využitelnost nemusí odpovídat využívání standardních typů
ubytování. K optimálnímu využití přispěje stálá expozice „bytu“ z husitské
doby, která by sloužila běžně jako výstavní živý prostor veřejnosti a
v případě objednání by byla uzavřena na nezbytnou dobu pro využití
objednaných turistů. V nabídce by bylo i převlečení do dobových oděvů,
vlastnoruční příprava dobových jídel, vybrané řemeslné dovednosti apod.
K dispozici by bylo i sociální zařízení odpovídající husitské době, které by
bylo navíc duplikováno sociálním zázemí, které odpovídá současným
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
164
normám. Jako vhodné prostředí se naskýtá „Táborské ležení“ i vzhledem
k možnostem využití venkovního prostoru, popř. areál Housova mlýna.
B.1.3.6.
Muzeum čokolády a marcipánu
Místo: Kotnovská ulice čp. 138 na čísle LV 6919 v katastrálním území
Tábor 764701
Půjde o zřízení Muzea čokolády a marcipánu v památkově
chráněném objektu ve městě Tábor. Muzeum by mělo být nadčasové,
moderní, akční. Návštěvník by měl projít celou historií od objevení
čokolády přes Evropu, až do Tábora - k dnešnímu využití čokolády.
Procházka bude zábavnou formou předávat informace za využití
nejmodernější technologie, tak aby byli srozumitelné všem - odborníkům,
laikům, dětem.
Muzeum bude mít za
úkol objasnit na poli
dostupných a
ověřených faktů, jak
čokoláda vznikla, co
přinesla, jak s ní
nakládáme (ukázka
výroby čokolády a
marcipánu) a jak
budeme čokoládu
využívat v budoucnu.
Muzeum je rozděleno
do třech sekcí. Přízemí, historie čokolády, ukázka výroby čokolády a
marcipánu s doprovodnými interaktivními prvky, + výstavní expozice.
Podzemí čokoládověčertovské peklo s čokoládovými katakombami +
výstavními prostory z ukázky děl z čokolády a marcipánu. Podzemí je
zaměřené především pro děti. Nadzemní podlaží, přednášková místnost,
kde si návštěvník dozví vše od A až po Z o čokoládě a marcipánu,
přednáška zpracovaná z vědecky dostupných informacím ve formě
dokumentárního filmu s následnou diskuzí. Výstavní síň bude zaměřená na
město Tábor a s ním spojenou historie čokolády a marcipánu v tomto
regionu.
Součástí muzea bude chráněná dílna s ukázkou výroby čokolády a marcipánu.
Výrobky z chráněné dílny budou volně dostupné ke koupi v prostorách muzea.
V muzeu bude vytvořena rehabilitační místnost s čokoládovou terapií.
Projekt je plánován na cca 30 mil. Kč a je již ve fázi projektové přípravy.
B.1.3.7.
Housův mlýn - skanzen husitského válečnictví a středověkého
způsobu života
Místo: na konci ulice Pod Holečkovými sady
Projekt vychází z myšlenky oživení táborské historie pro současného
návštěvníka. V budově bývalého mlýna, která byla dříve využívána pouze
jako skladiště, se buduje centrum využití volného času, s historickým
zaměřením a se zvláštním důrazem na mládež. Přestavba pro potřeby
projektu předpokládá přebudování celého areálu v prostou, středověkou
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
165
tvrz, v jejímž okolí bude shromážděna řada historických dobývacích strojů,
praky, katapulty, beranidla atd., které společně s řadou rekonstruovaných
historických her doplní areál dvorce.
Jednotlivé interiéry se přestavují a svou formou a zařízením budou
podřízeny svému dobovému účelu:
Prostory přízemí a částečného sklepení slouží k provozu středověké krčmy
a historického divadla. Tamtéž bude umístěno středověké fitness centrum
s posilovnou a lázněmi.
První patro je vyhrazeno pro střelnici z kuší, metání ručních praků, vržnici
vrhacích zbraní a muzeum hrůz středověké tortury.
Druhé patro bude sloužit jako prostory historického ubytování.
Půdní prostor je určen pro šermírnu, školy evropských historických
bojových umění.
Tento prostor bude
taktéž zbrojnicí a
rytířským sálem.
V okolí objektu
vyroste středověká
vesnička, kde děti
mohou prožít
středověk na vlastní
kůži. Pro milovníky
koní nebude chybět
možnost vyjížďky
v sedle či husitském voze, ukázky středověkých řemesel, chov dobové
zvířeny atd.
Objekt je a bude zázemím dalších aktivit, které zpestří nabídku turistům a
cestovním kancelářím, např. oživení táborských podzemních chodeb,
městský hlásný, městská husitská družina (osádka bojového vozu,
reprezentující město při různých příležitostech), městští praporečníci atd.
Využití tohoto zařízení se předpokládá pro tyto oblasti:
o Naučně zábavné využití pro mládež ve školství - cirkulace zájezdů,
školních výletů a jiných prohlídek. Možné je také organizování kurzů
a prázdninových pobytů, dětských táborů, jakož i napojení na
specifické školství volného času.
o Využitím pro cestovní ruch - nabídka programů, které přilákají do
města Tábora turisty, kteří vyhledávají právě unikátnost aktivit
obdobného druhu.
o Sportovní a zdraví prospěšné využití - pěstování psychofyzické
hygieny dospělých a mládeže regionu při propojení historických
disciplín, jak je zná např. moderní pětiboj (jízda na koni, střelba
z kuše a luku, šerm atd.)
o Vytvoření nových pracovních míst - samotné budování centra a jeho
následné provozování předpokládá vytvoření minimálně patnácti
nových pracovních příležitostí.
o Veřejně prospěšná - tímto projektem bude veřejnosti zpřístupněna
jedna z doposud nevyužitých a neudržovaných částí města, která je
v současné době v dezolátním stavu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
166
B.1.3.8.
Křižíkova elektrárna jako multifunkční kulturní centrum
místo: ulice Na Bydžově, k. ú. Tábor, č. parc. 3341/1
Multifunkční kulturní centrum s orientací na téma: „technika – včera a
dnes“. Cílem prostorového uspořádání je instalace interaktivní expozice,
jež umožní vyzkoušet si fyzikální jevy a zákony a zároveň připomenout a
dokumentovat život a dílo Františka Křižíka, jenž je spjat i s městem
Tábor. Umístění objektu v atraktivním údolí Lužnické nivy nabízí při
vhodné náplni zatraktivnění promenádní trasy Sezimovo Ústí a sídliště Nad
Lužnicí – Harrachovka (pěší, cyklisté, in-line-bruslaři), cílenou zastávku
vodáků, každoročně sezónně v tisícových počtech sjíždějících řeku Lužnici
(blízký jez s nutností vystoupit na pravý břeh).
Místo je dobře dostupné z centra po komunikaci II. třídy, vedoucí ulicí
Údolní. Parkování autobusů je možné v prostoru poblíž restaurace
Brusírna, resp. přilehlé autobusové točny.
Architektonické a provozní řešení vyplývá z plánovaného využití, objekt
bude očištěn od účelových
pozdějších vestaveb a
přístaveb. Původní konstrukce
bude pečlivě renovována. V
rámci stavebních úprav je
však ve výsledné variantě
předpokládáno rozšíření
zastavěné plochy objektu o
přístavbu provozního zázemí a
to severozápadním směrem k
železničnímu mostu o cca 18
m v místě bývalé výsypky a
chátrající ocelové haly. Tato
přístavba umožní uvolnit
prostory všech tří hal pro účely expozice. V levém křídle navržena recepce,
kavárna, ve střední části prostor pro expozici, v pravém křídle v patře
expozice a malý sál pro cca 20 – 30 lidí. Z terasy nad kavárnou u
multifunkčního centra je napojena uvažovaná pěší lávka přes Lužnici, kudy
povede vyhlídková trasa do okolí Tábora západním směrem.
V prostoru mezi komunikací v ulici Na Bydžově a břehem Lužnice bude
vytvořen park s piknikovou loukou, technickým hřištěm s mlatovým
povrchem a s osazenými vodními a jinými herními prvky, fungujícími na
mechanickém, akustickém a optickém principu. Poblíž piknikové louky
mohou být osazeny i prvky fit-hřiště pro seniory. Na vlastním břehu
Lužnice bude vybudováno dřevěné molo – úvaziště lodí pro vodáky a místo
pro slunění.
Projekt je plánován na cca 50 mil. Kč a je již ve fázi realizace projektové
přípravy.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
167
B.1.3.9.
Sportovní a rekreační produkty
Odpočinková zóna Komora
V areálu sídliště nad
Lužnicí, na břehu řeky Lužnice, je
připravena k realizaci rekreační a
odpočinková zóna Komora. Místo
s písečnými plážemi, in-line a
cyklooválem, občerstvením,
víceúčelovými travnatými hřišti,
rozptýlenými dětskými
zastaveními a planetární stezkou.
Jedná se o krajinářský park a použité rekreační prvky mají především
přírodní charakter. Zalesněný park bude vlastně prezentován vodákům,
kteří pojedou po Lužnici a jeho pláž je může motivovat k zastávce a využití
nabízených služeb. K zázemí areálu patří dvoupodlažní budova, která je
určena k celoročnímu užívání.
Pro návštěvníky a sportovce je zde zázemí se saunou, šatnami,
občerstvením atp.
Areál je připraven uspokojit potřeby vrcholového sportu – asfaltová trať
jako rychlostní cyklookruh (v zimě pro běžkování), lehkoatletický stadion,
skate park, podmínky pro in-line bruslaře atp. Individuální sportovci si
k těmto aktivitám, mohou ještě přidat posilovny v přírodě, plážový volejbal
a fotbal a petangue. K vzdělávací funkci přispěje planetární stezka, která
bude nejen mít nejen naučnou formu, ale také aktivní formu pohybu.
Lesopark Pintovka
Lesní masiv Pintovka se má stát vhodnou aktivitou lázeňského lesa
(areál lázní Čelkovice), naučným cílem tematicky zaměřených exkursí a
volnočasových aktivit turistů a občanů. Lokalita nabídne ukázky
revitalizovaných přírodních ploch. Strategií je lépe využít potenciál levého
břehu řeky Lužnice a zajímavě zpřístupnit pro občany i turisty i její druhou
stranu.
V areálu přibude zookoutek o rozloze tří hektarů a mobiliář vyvýšeného
altánu a laviček s informačními popisy.
Rozšířena bude i současná „posilovna
v přírodě“ o drobný mobiliář sloužící
k příměstské rekreaci. Areál protne Naučná
stezka Pintovka s obohaceným programem.
Trasy budou diferencovány dle náročnosti a
možnosti použití kočárků. K produktu bude
patřit i nabídka kaňonu řeky Lužnice se
zviditelněním skalních masivů podél
vodního toku (ale i na pravém břehu).
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
168
Komplex Zahrádka
Lokalita o několika hektarech
s rybníky byla vyhlášena jako
NATURA 2000 a měla by se stát
zájmovým územím poznávacích
kroužků v určitém režimovém
provozu. Doplněna bude naučnou
stezkou, informačními tabulemi a
povalovými chodníky. Komplex,
který nepředpokládá masovou
propagaci, bude zařazen do nabídky
vzdělávacích programů především pro školní mládež a může i příjemně
doplnit program návštěvníků kláštera Klokoty.
B.1.3.10.
Cyklisté vítáni
Místo: území města Tábora a Táborsko
Dobudování cyklostezek procházejících městem o potřebnou
infrastrukturu (cyklokoutky). Vyznačit speciální cyklotrasu historickým
centrem a vybavit ji potřebnou infrastrukturou (stojany na kola
s možností jejich uzamčení). Provézt revizi stávajících cyklotras a
zajistit, aby spojovaly jednotlivé turistické cíle v zájmovém území a
procházely místy s možností občerstvení cykloturistů a popř. čerpání
dalších služeb.
Systematicky rozvíjet osvědčený systém Cyklisté vítáni.
Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který
z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost
stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických
cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou
označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
169
B.2 Zvýšit atraktivnost realizovaných akcí a doplnit spektrum
kulturního vyžití
Odůvodnění a popis situace:
Většina návštěvníků je spokojena s kulturním vyžitím ve městě a navíc turisté
konstatují, že drobnější akce neovlivňují tolik jejich motivace k návštěvě místa.
Přispívají však k jejich celkové spokojenosti s pobytem v místě. Jinou a
podstatnou roli hrají velké akce. Jako motivátor k pobytu slouží jednorázové, ale
v minimálně roční periodicitě se opakující akce, které jsou organizovány pro
tisícovky návštěvníků (přes 10 tisíc). Podstatným prvkem těchto akcí je forma
celoměstské slavnosti, s maximálním zapojením podnikatelských subjektů a
využívání rozmanitých služeb.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
B.2.1. Zvýšení atraktivnosti a propagace organizovaných akcí.
Avizování a propagace akcí musí začít cca 12 měsíců před jejich konáním,
ve vztahu k zahraničí ještě o půl roku dříve.
B.2.2. Doplnění spektra akcí o velkou akci v měsíci srpnu
Květen
Červen
Open akce
Červenec
Srpen
Léto nad
Jordánem
Husitské dny
Září
Táborská
setkání
Mighty Sounds
Planet
festival
„Tábor hraje“
„Nová akce“
V rámci obohacení kulturního vyžití v hlavní turistické sezóně zařadit do
programu cyklus koncertů vážné hudby s těmito parametry:
• cyklus 4 – 5 koncertů cca během měsíce srpna
• jednotícím tématem budou housle (např. spojení s houslistou
Svěceným)
• představení známých osobností z oblasti vážné i populární hudby
• měnit místo konání akcí a tím přiblížit účastníkům zajímavé
turistické cíle (např. poutní areál Klokoty, nádvoří hradu Kotnov,
Divadlo O. Nedbala)
Ve vazbě na potřebu popularizovat gastronomii zorganizovat tzv.
„gastrodny“. Jejich předmětem by byla příprava jídel na otevřeném
prostoru, např. nádvoří hotelu Dvořák, kde by po dobu několika dnů
vařila mediálně známá osobnost a návštěvníci by měli možnost jídlo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
170
ochutnat, zakoupit si ta jídla a také nabízené suroviny pro jejich přípravu
v soukromí.
B.2.3. Připravit a realizovat propagační kulturní týden „Tábor hraje“.
Marketingová akce trvající od pátku do neděle následujícího týdne a
jejímž cílem je na základě koncentrace kulturní nabídky představit hlavní
motto města Tábora „Tábor hraje“ a zapsat jej do povědomí občanů
Česka, popř. i zahraničních návštěvníků z okolních zemí (příhraničí).
Termín akce orientovat před začátkem letní turistické sezóny, také jako
konkrétní pozvánku k využití potenciálu města.
B.2.4. Doplnění akcí, především v období mimo hlavní turistickou sezónu.
Nabídka odpovídající mottu „Tábor hraje“ musí být rovnoměrně rozložena
po celý rok, aby propagace města na toto téma bylo pravdivá a
racionální. K tomu je třeba rozšířit opakovaně nabízené kulturní akce
s tím, že jejich konání se bude soustřeďovat do méně objektů, resp. do
vytvořeného „kulturního stánku“ – viz opatření E.2.2.
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor - především pro propagaci jim produkovaných akcí
a odpovídající propagaci kulturního kalendáře
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na
propagaci společných akcí.
Realizační výstupy:
•
•
•
zvýšení počtu pořádaných kulturních a společenských akcí
nárůst počtu turistů
prodloužení délky pobytu turistů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
171
B.3
Podpora tvorby a prodeje turistických produktů
Odůvodnění a popis situace:
Příprava turistických produktů je dlouhodobým procesem a i realizované
produkty vyžadují pravidelné obměny. Nalézt a realizovat společnou myšlenku je
základní činností odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora. Produkty jsou
orientovány především na jednotlivce, ale významné postavení Tábora a
potenciál zájmového území nabízí i cestovní kanceláře, především zahraniční.
K tomu je třeba vyvinout další úsilí. Základními tvůrci turistických produktů balíčků jsou jednotlivé podnikatelské subjekty. Role města, resp. organizace
cestovního ruchu, je v koordinaci nabídky, propojování jednotlivých
podnikatelských nabídek, v pomoci uplatnit produkty na trhu cestovního ruchu a
v monitorování jejich úspěšnosti. A to u produktů, jejichž zaměření odpovídá
zvolené marketingové strategii zájmového území.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
B.3.1. Podporovat vytváření turistických balíčků pro trávení volného času
s cílem obohatit nabídku zájmového území a vzhledem k dostatečně
pestré a početné nabídce přimět turisty k delšímu pobytu v místě.
B.3.2. Rozvoj a podpora spolupráce s tuzemskými a zahraničními cestovními
kancelářemi a agenturami, včetně zážitkových agentur. Využití fam tripů
a newslettru.
B.3.3. Příprava a tvorba specifických turistických produktů zaměřených na
školní výlety. Školy budou zvát jiné školy na výlet do Tábora, připraví jim
program nebo využijí některý z hotových programů.
Způsob financování:
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor - na podporu vzniku produktů, resp. jejich
uplatnění na trhu cestovního ruchu
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování
propagace vybraných produktů, které se týkají i území příslušných obcí
Táborska
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na
jednotlivé turistické produkty, do nichž jsou zapojeny či jsou předmětem
jejich zájmu.
Realizační výstupy:
•
•
•
zvýšení počtu produktů cestovního ruchu
doplnění struktury přijíždějící turistů
počet zájezdů nabízených cestovními kancelářemi
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
172
Strategický cíl C:
Vytvoření systému řízení a koordinace aktivit v oblasti
cestovního ruchu a kultury
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle C:
C.1 Aktualizovat činnost odboru kultury a cestovního ruchu s cílem
zvýšit jeho koordinační úlohu
Odůvodnění a popis situace:
Město Tábor má zřízen odbor kultury a cestovního ruchu, v jehož oficiální
náplni je v oblasti cestovního ruchu především příprava propagačních materiálů a
propagace města v oblasti cestovního ruchu a provoz turistického informačního
centra. V oblasti kultury je rozsah činností bohatší a dominuje produkování
kulturních akcí (v oficiální náplni odboru ani není uvedeno). Odbor je vlastně
základním stavebním kamenem marketingu města a také Táborska. Doposud
prováděné činnosti nelze však považovat za potřebné spektrum činností, které
má subjekt, jehož posláním by v konečné organizační fázi mohlo být
transformování do organizace cestovního ruchu (destinačního managementu)
zajišťovat. Současné postavení cestovního ruchu v předmětném místě zatím
nevyžaduje tuto změnu, ale každopádně vyžaduje v oblasti cestovního ruchu
rozšířit působnost odboru ve vybraných činnostech, které taková organizace
cestovního ruchu má vykonávat. Spektrum těchto činnosti by mělo být
především rozšířeno o monitoring všech aktivit cestovního ruchu (ubytování,
návštěvnost turistických cílů, návštěvnost a ohlas akcí atp.) a o koordinaci
spolupráce všech „hráčů“ na trhu cestovního ruchu s cílem naplnit přijímaní
strategických opatření do praxe. V oblasti kultury omezit vlastní produkování
některých akcí a převést je na jiné subjekty s cílem rozšířit počet realizovaných
akcí během roku.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
C.1.1. Analýza náplně činnosti odboru kultury a cestovního ruchu a činnosti
specializované regionální organizace cestovního ruchu
C.1.2. Vytvoření předpokladů pro realizaci změny činností odboru
Způsob financování:
•
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor - v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu
postavení města v rámci předmětného území Táborska
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku – spolufinancování
vybraných aktivit, které se týkají i území příslušných obcí Táborska
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Jihozápad
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů na
aktivity odpovídající jejich charakteru činnosti, např. katalog incentivního
cestovního ruchu, katalog ubytovacích kapacit, gurmánství na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
173
Realizační výstupy:
•
•
•
•
Zvýšení účinnosti propagačních aktivit
Vyšší počet spolupracujících subjektů
Zvýšený počet návštěvníků města a okolí
Zvýšení ekonomické výtěžnosti z pobytu turistů
C.1 Analýza náplně činnosti odboru kultury a cestovního ruchu a
činnosti specializované regionální organizace cestovního ruchu
Rozsah náplně odboru kultury a cestovního ruchu města Tábora je
dán organizační strukturou města:
Oddělení kultury:
• zajišťuje kulturní pořady, festivaly a společenské události v rámci města
• zastřešuje soubory zájmové umělecké činnosti
• organizuje hudební kurzy pro děti a mládež
• připravuje komponované dětské pořady
• zajišťuje pěvecké soutěže pro mládež
• spolupracuje s partnerskými městy v oblasti kultury
• výtvarná a propagační činnost
• výstavní činnost
• správa památek a památkových objektů města
• správa kostela sv. Jakuba, Vodárenské věže
• zajišťuje provoz hvězdárny, Naučné stezky Pintovka a knihovny
• kulturní komise
• fond kultury
• zajišťuje aktualizaci informací z oblasti kultury na internetových stránkách
města Tábora
Oddělení cestovního ruchu:
• příprava propagačních materiálů a propagace města v oblasti cestovního
ruchu
• provoz Informačního centra
• poskytování informací o městě a okolí
• zprostředkování ubytovacích a stravovacích služeb
• průvodcovské služby
• provoz Galerie Tábor
• předprodej vstupenek na kulturní akce
• prodej map, upomínkových předmětů a propagačních materiálů města
• komise cestovního ruchu
• zajišťuje provoz úschovny kol
• zajišťuje aktualizaci informací z oblasti cestovního ruchu na internetových
stránkách města Tábora
V Česku je zpracována následující rámcová náplň regionální organizace
cestovního ruchu, k níž by se mohla postupně, během tří až pěti let, přibližovat i
organizace cestovního ruchu na Táborsku.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
174
Stanovení náplně činnosti organizace cestovního ruchu zájmového území
1. Vymezení zájmového území
Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který
má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i lidskou
činností vytvořený potenciál, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně
různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Destinace
cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje
cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. V Česku je od
roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly
tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů
a regionů také na menší území – turistické oblasti.
Tento přístup lze také aplikovat na menší území. Záleží však také na potenciálu
zájmového území. Pro malá území bez potenciálu není racionální takový subjekt
vytvářet. Táborsko se v současné době nachází na hranici potřeby zřídit takový
subjekt. Aktuální situace takové řešení celkem nevyžaduje, ale naplněním
opatření této strategie již nastane nová skutečnost a úvaha o zřízení subjektu je
velmi aktuální a to i především podle postoje ostatních partnerů mimo město
Tábora. Město Tábor a jeho okolí je kompaktní území a naplňuje potřebné
1
charakteristické rysy územního celku, a to
•
•
•
•
•
přitažlivosti - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím,
kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně –
historický potenciál) – město Tábor s bohatou historickou nabídkou a
jeho okolí s bohatou přírodní nabídkou
přístupnost služeb - všeobecná infrastruktura, která umožňuje
přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu – dopravní
dostupnost je dobrá a to různými způsoby dopravy
komfort - infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt
v regionu a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně –
rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení) – v zásadě je
splněno, i když rezervy jsou v kvalitě ubytovacích služeb, pestrosti
nabízených doplňkových služeb a rovnoměrného kulturního vyžití
turistické produkty - připravené produktové balíčky - budou
připravovány se zohledněním potenciálu zájmového území
aktivity - rozmanité aktivity – jejich současné spektrum umožňuje
připravit produkty a především bude doplněno o novinky (např.
Muzeum čokolády a marcipánu).
2. Postavení cestovního ruchu v zájmovém území
Tábor a jeho okolí jsou předmětem nabídky především na tuzemském trhu
cestovního ruchu. Cestovní ruch má v Táboře velký vliv na hospodářský a
sociální rozvoj. Na řízení cestovního ruchu v zájmovém území by měli
participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, akademická obec,
obchodní komory, církev, zástupci podnikatelů, apod., popř. i kraj.
1
Viz: Buhalis, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies
Practice, 1/2000, str. 98
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
175
3. Přínosy cestovního ruchu pro Tábor
Cestovní ruch má významný přínos pro Tábor. Pozitivní působení cestovního
ruchu v sociálně-kulturní oblasti se v místech projevuje
• vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje
• prostřednictvím kulturně – výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se
lidi kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, více si rozumí a
ztrácejí předsudky
• zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou
využívat zařízení, vybudovaná pro návštěvníky zájmového území
• prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel
apod.
• zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních
hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii.
V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na Tábor markantní
především
• ve zvyšování tržeb prostřednictvím cestovního ruchu
• prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do městského
rozpočtu
• v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání
• ve zvyšování zaměstnanosti
• v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury.
4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v Táboře
V souvislosti s uvedeným je možné vyčlenit tři nejdůležitější oblasti, na které
může mít cestovní ruch v místech negativní dopad, a to:
• životní prostředí - především v případě, kdy počet návštěvníků
města překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost
vypořádat se s nadměrným využíváním, což může vést nejen k
jeho oslabení, ale i k jeho zničení
• sociálně-kulturní oblast - změní se systém hodnot a chování
místních obyvatel, čímž je ohrožen původní způsob života (změny
často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných vztazích,
v tradičním životním stylu a morálce, cestovní ruch může způsobit
změny v místní komunitě a hodnotách prostřednictvím přímého a
nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli města)
• ekonomická oblast - dopady rozvoje cestovního ruchu se v městě
projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako
následek rozvoje cestovního ruchu.
5. Proč vytvářet organizaci cestovního ruchu v zájmovém území Tábora
Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje
cestovního ruchu v zájmu dosažení cílů jsou pro území klíčové. Je třeba, aby ti,
kteří jsou odpovědní za rozvoj území, mysleli integrovaně a ne jenom operativně
řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní v území, včetně
obyvatel, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které dané území dělají
výjimečným a přitahují návštěvníky.
Řízením cestovního ruchu v daném území rozumíme soubor technik, nástrojů a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
176
opatření používaných organizací cestovního ruchu (OCR) při koordinovaném
plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního
ruchu v území za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování
konkurenceschopnosti na trhu.
Součástí řízení zájmového území je
• návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů,
používaných OCR za účelem usměrňování toků návštěvníků a
ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika,
zonace, budování informační bodů, zpracování etických kodexů a
kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání
seminářů a výchovně vzdělávacích akcí)
• model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatížení
území a využívání indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu
• spektrum rekreačních příležitostí, které zahrnuje lokalizační
předpoklady (geografické, přírodní, kulturně-historické, ostatní
antropogenní), realizační předpoklady (infrastruktura cestovního ruchu,
dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivní předpoklady
(demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků)
rozvoje cestovního ruchu v území.
V turisticky zajímavém území je tudíž potřebné, aby fungovala organizace, která
bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se
soukromým i veřejným sektorem a místními obyvateli. Takovou organizaci je
účelné založit v místech, který má pro cestovní ruch a jeho rozvoj předpoklady a
k nim může patřit za tři až pět let i Tábor. V současné době mají v Česku takové
organizace např. Český Krumlov či Třebíč. K plnohodnotné činnosti OCR se již
přiblížila i Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. v Kutné Hoře.
V zájmu jednotného postupu při nabízení zájmového území na trhu cestovního
ruchu bude vytvořená organizace cestovního ruchu (OCR Tábor) efektivně
koordinovat činnosti zainteresovaných subjektů působících ve městě Tábor a jeho
okolí podle předem domluvených pravidel, bude schopna přizpůsobit se změnám
na trhu a její odpovědnost za dosažené výsledky bude korespondovat s její
možností tyto výsledky ovlivnit.
V OCR Tábor by v této souvislosti měla být zastoupena samospráva města,
případně okolních obcí a zástupci dalších subjektů ovlivňujících uplatnění
zájmového území na trhu cestovního ruchu (cestovní kanceláře, reklamní
agentury, zástupci podnikatelů apod.).
Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek
nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území. Předpokladem
úspěšné koordinace je
• systematická a kontinuální spolupráce všech účastníků cestovního
ruchu
• podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů
• znalost společných zájmů
• stanovení společných cílů
• vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a
dosažení společných cílů.
Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
177
pomocí kvalitně zpracovaných strategických plánů. OCR Tábor musí mít funkční
organizační strukturu, aby mohla strategii úspěšně implementovat.
6. Možné formy OCR Tábor
Univerzální postup na vytvoření organizační struktury OCR neexistuje a její výběr
pro konkrétní území závisí vždy na vnitřních podmínkách toho kterého regionu či
zájmového území. Dnešní legislativa také nenabízí pro tyto účely odpovídající
model. V rámci města Tábora se bude vycházet z činnosti odboru kultury a
cestovního ruchu. O to složitější bude případný přechod na novou organizaci
v Táboře. Vytvoření nové organizace, mimo strukturu městského úřadu, může
vyvolat řadu bariér v uvažování managementu města. Osamostatnění však může
vyvolat u podnikatelské sféry větší míru nezávislosti tohoto subjektu a tím ze
strany podnikatelů větší ochotu se podílet na jeho činnosti, což je nezbytnou
podmínkou. Forma transformace by měla být racionální, ale v prvých dvou letech
působnosti může vyvolat i vyšší náklady.
V souvislosti s potřebou mít funkční OCR v zájmové území je nevyhnutelné
uskutečnit následující kroky:
• definovat, kdo jsou iniciátoři rozvoje cestovního ruchu ve městě a jeho
okolí, tj. v zájmovém území
• definovat klíčové partnery pro spolupráci v OCR
• zabezpečit, aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace
schopná zabezpečit marketing zájmového území.
Při výběru partnerů je třeba si uvědomit, že
•
ne všichni potenciální partneři mají stejné vzdělání v oblasti
cestovního ruchu
•
ne všichni potenciální partneři mají stejné zkušenosti, zručnosti a
schopnosti v řízení, plánování apod.
•
ne všichni potenciální partneři chápou potřeby a požadavky
návštěvníků zájmového území.
Součástí organizační struktury OCR by měla být i vhodnou formou začleněná
turistická informační centra v zájmovém území. Konkrétní rozsah činností závisí
na dohodě OCR v Táboře a jednotlivých TIC na základě smluvního vztahu.
7. Úlohy OCR Tábor
Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro
participaci na rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR Tábor
sehrává roli koordinátora naplňování marketingové strategie města Tábora.
Spektrum úloh OCR Tábor:
•
•
•
vytváří vizi rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území v provázanosti
s vizí kraje*
ve spolupráci s krajem se podílí na vytváření koncepce rozvoje
cestovního ruchu
formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území včetně
marketingové strategie*
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
178
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
formuluje akční program rozvoje cestovního ruchu v souladu se
strategií*
vytváří pracovní skupiny v souladu se strategií
aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci
analyzuje současnou situaci a identifikuje faktory rozvoje cestovního
ruchu (analýza: vnitřních podmínek - silné a slabé stránky a vnějšího
okolí - příležitosti a ohrožení regionu, segmentace trhu, výběr cílových
segmentů, aktivizace marketingového mixu vzhledem k vybraným
segmentům)*
podílí se na posilňování image zájmového území, na jeho prezentaci a
propagaci (vytvoření destinační identity, internetová prezentace
regionu, účast na výstavách a veletrzích, členství v národních
oborových a profesních svazech, apod.)*
vytváří strategie v oblasti turistických produktů s ohledem na vybrané
cílové segmenty a podporu jejich vzniku, podílí se na jejich
zpracování*
spolupracuje s CzechTourism*
zajišťuje fundraising rozvojových projektů, lidských zdrojů, kvality aj.
(dotace, granty apod.)*
podporuje a zabezpečuje vzdělávání v oblasti cestovního ruchu
podporuje výchovu místních obyvatel k cestovnímu ruchu
sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na zájmové území
(analýza trhu, potřeb a požadavků návštěvníků, pozitivní i negativní
dopady rozvoje cestovního ruchu)*
uskutečňuje návštěvnický management
stanovuje únosné zatížení území zájmového území pomocí indikátorů
udržitelného rozvoje cestovního ruchu
připravuje scénář krizového managementu (pro případ živelních
pohrom, útoků teroristů apod.)
koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i
soukromého sektoru v rámci zájmového území
reprezentuje zájmy zájmového území na národní úrovni a zájmy
cestovního ruchu v rámci regionu*
iniciuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v souladu s potřebami a
požadavky trhu
podporuje maximalizaci uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků
zájmového území (výzkum a prezentace výsledků)
podporuje zavádění moderních technologií do praxe
podílí se na maximalizaci multiplikačního efektu cestovního ruchu
v zájmovém území
koordinuje činnosti turistických informačních center na základě
smluvního vztahu
vytváří, spravuje a naplňuje fond cestovního ruchu
shromažďuje informace o turistickém potenciálu zájmového území,
zajišťuje jejich průběžnou aktualizaci a jejich zpracování pro jednotlivé
cílové skupiny uživatelů a to všemi žádanými formami*.
Činnosti označené * vykonává v současnosti i odbor kultury a cestovního ruchu
nebo je řeší dodavatelsky ve spolupráci s ostatními útvary města Tábora.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
179
8. Jak vytvářet finanční prostředky na činnost OCR Tábor
Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční
prostředky. Vytvářet je může především z těchto zdrojů:
•
•
příspěvky zakladatelů
výnosy z vlastní podnikatelské činnosti (obchodní marže z prodeje
literatury, suvenýrů, organizování akcí, z prodeje produktových balíčků
apod.)
• příspěvky od obcí a měst (nemusí mít jen finanční podobu, může jít i o
bezplatný pronájem pro akce apod.)
• příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy
• místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský
poplatek, z ubytování, z parkování, za hrací automaty apod.)
• granty
• fondy EU
• Strukturální fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje (podpora
malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování
produktivních investic a pokračování místního rozvoje), Evropský
sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a
pěstování podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský garanční a
podpůrný fond (rozvoj venkovské turistiky).
Za tímto účelem se vytváří finanční fond, který mimo jiné vytváří prostor
pro dofinancování projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění
akumulace finančních zdrojů.
Město Tábor by do fondu cestovního ruchu mělo přispívat kromě příspěvků např.
poplatky z ubytování a dále prominutím nájemného OCR Tábor v městských
prostorech. Výše fondu by měla mít svoji maximální hodnotu, které může
dosáhnout v rámci jednoho kalendářního roku. Výjimkou bude případ, kdy bude
rozhodnuto o naakumulování kapitálu pro potřeby dofinancování projektů ze
strukturálních či jiných fondů. Obdobným způsobem by měly přispívat další obce.
Návrh řízení cestovního ruchu ve městě Tábor
Plněním opatření z této koncepce se zvýší obsahová činnost odboru kultury a
cestovního ruchu a na základě vyhodnocení aktuálního stavu organizace
cestovního ruchu ve městě Tábor bude za tři až pět let otevřena cesta k přijetí
rozhodnutí o zřízení organizace cestovního ruchu – OCR Tábor. Rozhodnutí o
vzniku takové organizace ovlivní
• dynamika rozvoje cestovního ruchu na Táborsku během následujících tří
let,
• ekonomická situace na Táborsku daná jednak dynamikou rozvoje
cestovního ruchu a jednak vnějšími vlivy ovlivňujícími finanční možnosti
měst a obcí na Táborsku,
• stupeň dosažení vzájemné komunikace subjektů, které působí v cestovním
ruchu a kultuře na Táborsku.
V případě budoucího rozhodnutí o jejím zřízení bude racionální přenést na tento
subjekt i řadu činností současného odboru kultury a cestovního ruchu a např. i
delimitovat většinu pracovních míst majících na starosti cestovní ruch. V zásadě
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
180
lze konstatovat, že tento organizační útvar města Tábora plní již nyní některé
činnosti z nejširšího spektra činností organizace cestovního ruchu. Doplněním
předmětu činnosti o ostatní úkoly by došlo k řešení problému. Zůstává však ještě
otázka možnosti využívat strukturální fondy. Konečným příjemcem pro čerpání
některých druhů dotací nemůže být podnikatelský subjekt, tzn. společnost
s ručením omezeným. Mezi uznávané konečné příjemce patří obecně prospěšná
společnost nebo občanské sdružení. A lze předpokládat, že podobně se bude
postupovat i po ukončení možností využívat strukturální fondy EU. Z tohoto
důvodu se nabízí vytvořit obecně prospěšnou společnost, jejímiž zakladateli by
byly město Tábor a vybrané okolní obce, vybrané podnikatelské subjekty
v zájmovém území, vybrané subjekty neziskového sektoru a vybraná sdružení
mající vazbu na rozvoj cestovního ruchu. Mezi zástupce podnikatelských subjektů
je účelné získat i subjekty působící mimo průmysl cestovního ruchu.
V podmínkách Tábora by mohlo jít např. o Brisk, apod. Finanční prostředky by
tak zůstaly přímo v místě působení těchto firem.
Navíc by mohla OCR Tábor (zatím odbor kultury a cestovního ruchu) vykonávat
funkci sekretariátu Klubu cestovního ruchu Tábora.
Zřizovatelé
(zakladatelé)
Správní rada
Dozorčí rada
OCR Tábor,
o.p.s.
Pracovní
skupiny
Odbor kultury
a cestovního
ruchu města
Tábora
Turistická
informační
centra
Pro výkon své činnosti si OCR Tábor vytváří operativně pracovní skupiny a to pro
řešení projektů (časově omezené po dobu jejich realizace) či pro řešení
dlouhodobějších úkolů (např. marketing, vzdělávání apod.). Na základě
smluvního vztahu spolupracuje s turistickými informačními centry v zájmovém
území.
Do doby případného vzniku OCR Tábor bude její roli zajišťovat v nejbližším
období tří až pěti let odbor kultury a cestovního ruchu městského úřadu Tábora,
v jehož činnosti by mělo ale co nejdříve dojít k vyčlenění pracovníků, kteří zajistí
jednak přípravu turistických produktů i jejich prodej a jednak zajistí permanentní
komunikaci s partnery a spolupracujícími subjekty (funkce koordinátora). Formou
dodavatelskou budou připravovány projekty na podporu realizace zvolených
aktivit s finanční podporou vhodných fondů. I po vzniku OCR Tábor by mělo na
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
181
městském úřadě zůstat minimálně obsazené pracoviště cestovního ruchu, které
bude zprostředkovávat vazbu mezi OCR a úřadem, obhajovat cestovní ruch
v rámci městského úřadu a zpracovávat strategické dokumenty pro město
v oblasti cestovního ruchu. Za zvážení stojí i přesun některých činnosti z oblasti
kultury na OCR Tábor, především vlastní produkce akcí a např. servis při přijetí
delegací na městě. Tento servis by se mohl rozšířit popř. i pro místní obchodní
společnosti.
C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu
v zájmovém území
Odůvodnění a popis situace:
Ve městě Tábor pracuje několik spolků a sdružení, v jejichž náplni se více
či méně objevuje cestovní ruch a kultura. Každý ze subjektů řeší problémy či se
zajímá o jiný úhel pohledu na cestovní ruch a kulturu ve městě a jeho okolí.
Vytvoření volného „Klubu přátel života v Táboře a okolí“ by mohlo zajistit určitou
formu koordinace, dělby práce a omezit duplicitní činnosti. Klub by měl být
otevřen všem, kterým leží na mysli rozvoj cestovního ruchu a kultury ve městě,
ale zvláštní důraz musí být kladen na způsoby a formy zapojení podnikatelů.
Koordinační a organizační roli by v Klubu měl mít odboru kultury a cestovního
ruchu města Tábora nebo posléze OCR Tábor v případě jejího vytvoření. Oblast
sportovních akcí řešit prostřednictvím vazeb na odbor školství, mládeže a
tělovýchovy města Tábora.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
C.2.1. Analýza obsahu činností jednotlivých sdružení a spolků apod. a
podnikatelských subjektů ve vazbě na cestovní ruch a kulturu ve prospěch
zájmového území
C.2.2. Spolupráce s podnikatelskými subjekty a komunikace s nimi
C.2.3. Vytvoření volné platformy formou Klubu
Způsob financování:
•
•
Rozpočet města Tábor - vytváření podmínek pro organizační zajištění
chodu klubu (např. bezplatný nájem prostor pro jednání)
Vytvářením vlastního fondu
Realizační výstupy:
•
•
•
Zvýšený počet oslovených potenciálních turistů prostřednictvím
jednotlivých spolků a sdružení
Zvýšení zájmu spolků a sdružení o cestovní ruch ve městě
Zvýšení počtu akcí ve městě a okolí z produkce spolků a sdružení
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
182
C.2.3. Vytvoření volné platformy formou Klubu
Platformu pro vzájemnou komunikaci všech, kteří mají zájem
přispět k rozvoji cestovního ruchu, lze ponechat na volné bázi. Hrozí
však nebezpečí nesystematičnosti, nezávazného chování, nahodilosti
v nasazení jednotlivých osob a řady dalších problémů. Na druhé straně
nelze předpokládat, že by jakákoliv pevná organizační struktura tyto
problémy eliminovala. Takže určitým kompromisem je forma občanského
sdružení těch, kteří se chtějí různými formami podílet na rozvoji
cestovního ruchu v zájmovém území.
Návrh stanov Klubu cestovního ruchu Tábor, který by měl pozitivně ovlivnit
obyvatele k rozvoji cestovního ruchu tak, aby jeho rozvoj odpovídal současným
trendům a aby na druhé straně umožnil překonat dlouhotrvající konzervativní
postoj některých obyvatel k cestovnímu ruchu v zájmovém území.
(Viz Příloha 13: Stanovy Klubu cestovního ruchu str.229)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
183
Strategický cíl D:
Podpora managementu kvality
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle D:
D.1
Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel
Odůvodnění a popis situace:
Rozvoj cestovního ruchu a kvalita služeb se především odvíjí od postoje
místních obyvatel a podnikatelů k turistům. Tábor navíc patří mezi tradiční
„reprezentanty“ na trhu cestovního ruchu a to především u domácí klientely. Za
tím účelem je třeba jim umožnit průběžně se vzdělávat a slaďovat společné
zájmy za účelem zvýšení ekonomické výtěžnosti.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
D.1.1. Průběžná informovanost místních obyvatel o dopadu zvýšeného
cestovního ruchu na život ve městě a o vztahu místních obyvatel
k turistům (prostřednictvím místního tisku, formou besed apod.)
D.1.2. Semináře pro podnikatele s cíly:
- zvyšovat atraktivitu města u turistů (propagace, pestrost nabídky,
kvalita služeb, tvorba turistických produktů apod.)
- zajistit sladění postupů města a podnikatelů
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy:
•
•
počet vzdělávacích akcí
počet absolventů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
184
D.2
Zvyšování kvality služeb – podpora certifikace
Odůvodnění a popis situace:
Zvyšování kvality poskytovaných služeb je nezbytným předpokladem pro
dynamický rozvoj cestovního ruchu. V Česku je systém zvyšování kvality na
začátku. Mezi nástroje patří certifikace ubytovacích zařízení, dílčí certifikace
turistických informačních služeb, certifikace „Cyklisté vítáni“ a také získávání
certifikátu ISO. Vytvářet vlastní certifikace u již certifikovaných služeb je
neracionální, avšak některé služby by mohly být určitým způsobem hodnoceny.
Příkladem je sledování kvality restauračních zařízení v Olomouci. Průkopníkem
v kvalitě by mohlo být místní hnutí s pracovním názvem „Turisté vítáni“ či
„Vítáme vás“, označující město za město kvality služeb v cestovním ruchu.
Označení na provozovnách symbolem tohoto hnutí by upozorňovalo turisty, že
jsou v těchto provozovnách skutečně vítáni. Majitelé provozoven se tím současně
veřejně zavazují k ukázkovému chování k turistům a poskytování pouze
kvalitních služeb. Mohou se zapojit nejen subjekty podnikající přímo v cestovním
ruchu, ale i kadeřnictví, květinářství, zubní ordinace apod. Profitovat na tomto
systému samozřejmě budou i místní obyvatelé.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
D.2.1. Začlenění maximálního spektra podnikatelů do procesu současných
celostátních certifikací (k certifikaci iniciuje město)
D.2.2. Analýza a posouzení tvorby speciálních certifikací pro potřeby města,
včetně projektu kvality „Vítáme vás“.
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor
Sdružené prostředky vybraných obcí na Táborsku
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů
Realizační výstupy:
•
•
•
počet certifikovaných provozovatelů služeb v cestovním ruchu
počet realizovaných certifikací
zvýšení spokojenosti turistů s nabízenými službami a tím šíření poštovního
pohledu na místo
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
185
D.3
Iniciativy vedoucí k pronikání oblasti cestovního ruchu a kultury
do vzdělávacího procesu
Odůvodnění a popis situace:
Turistický potenciál města dává předpoklad pro adekvátní prostředí při
výchově nových zaměstnanců hotelů a restaurací a v přípravě managementu
cestovního ruchu. Současně tato aktivita přispívá k nepřímé formě propagaci
města. Ve městě působí dvě střední školy, jejichž absolventy lze využít
v cestovním ruchu. Počet oborů je zatím nedostačující.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
D.3.1. Analýza, posouzení a vytváření podmínek pro rozšiřování vzdělávání na
středoškolském stupni na území Tábora (učební obory OKEČ 55,
řemeslná výroba, střední a vyšší odborné školy)
D.3.2. Podpora provozování vzdělávacích zařízení se zaměřením na cestovní
ruch případně kulturu, např. soutěžemi s ostatními školami podobného
typu
D.3.3. Doplnění vzdělávacích osnov na základních školách o problematiku
cestovního ruchu, využít současné volné formy přípravy rámcových
vzdělávacích programů, např. i speciálními přednášky, pořady pro děti o
turistech a vztahu k nim
D.3.4. Obnovení tradice konání konference na vybrané téma v oblasti cestovního
ruchu a popř. kultury či jejich vzájemné synergie
D.3.5. Připravit pro základní školy, popř. i pro střední školy všeobecného
zaměření, studijní pomůcku o husitství a distribuovat ji na všechny školy
v republice s pozváním do Tábora a jeho okolí.
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů
Realizační výstupy:
•
•
počet vzdělávacích zařízení a pracovišť
počet absolventů vzdělaných v provozovnách ve městě
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
186
D.4
Rekvalifikační a jazykové kurzy
Odůvodnění a popis situace:
K dispozici jsou volné pracovní síly, které by bylo při vhodné rekvalifikaci
možné využít i v oborech cestovního ruchu. V souvislosti se snahou o maximální
přívětivost obsluhy restauračních a hotelových provozů, jakož i ostatních
pracovišť, které přicházejí do styku s návštěvníky a turisty, získávat pro tento
obor nové adepty. Také je účelné umožnit zájemcům, kteří by chtěli řešit své
problémy vzniklé především restrukturalizací zemědělské výroby, získávat
základní znalosti v oblasti agroturistiky, řemeslné výroby apod.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
D.4.1. Zajištění rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané v rámci OKEČ 55,
v oblasti obchodní činnosti a managementu cestovního ruchu a kultury
D.4.2. Zajištění rekvalifikačních kurzů zájemců o agroturistiku a řemeslnou
výrobu
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor ve spolupráci s Úřadem práce
Sdružené prostředky vybraných obcí a podnikatelských subjektů na
Táborsku
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy:
•
•
•
počet rekvalifikačních kurzů
počet absolventů
počet nově zapojených občanů do pracovního procesu
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
187
Strategický cíl E:
Motivace a vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a
kultury
Návrh hlavních opatření pro realizaci strategického cíle E:
E.1
Motivace k rozšiřování a vzniku ubytovacích a dalších služeb
v poptávaném standardu
Odůvodnění a popis situace:
Město zatím nepotřebuje nezbytně pro zvýšení své absorpční schopnosti
zvýšit také počet lůžek. Určité rezervy jsou v jejich kvalitě a také atraktivitě.
Poptávka movitější klientely se zaměřuje na kvalitní ubytování, navíc něčím
zajímavé a netradiční, s příběhem.
Hlavní motivátory návštěvy Tábora – historii a husitství – je nezbytné
obohatit o spektrum doplňkových služeb, které turista vyžaduje pro naplňování
zbývajícího času tráveného v místě. Týká se to např. služby průvodců, cestovní
kanceláře a agentury, půjčovny sportovních potřeb, upomínkových předmětů,
tradičních místních výrobků atp.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
E.1.1. Vytipování objektů či pozemků, které by byly vhodné využít, v souladu
s územním plánem, pro budování ubytovacích kapacit a dalších aktivit
vztahujících se k cestovnímu ruchu a kultuře vyžadujících nemovitosti
E.1.2. Vytvoření motivačních nástrojů (např. grantová podpora), které povedou
podnikatele k rozšiřování, zkvalitňování a zatraktivňování svých
stávajících ubytovacích kapacit, restaurací a kulturních zařízení v souladu
s touto strategií
E.1.3. Vytvářet organizační a motivační nástroje pro zintenzivnění nabídky
doplňkových služeb
E.1.4. Zapojování vzniklých doplňkových služeb do turistických produktů a
marketingových aktivit
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábora
Sdružené prostředky v rámci fondu cestovního ruchu, resp. vybraných obcí
a podnikatelských subjektů na Táborsku
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Realizační výstupy:
•
•
•
•
počet
počet
počet
počet
nových lůžek
ubytovacích zařízení
přenocování
doplňkových služeb
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
188
E.2
Motivace k organizování kulturních, společenských a sportovních
akcí
Odůvodnění a popis situace:
Město nabízí několik významných akcí a také často se opakující soubor
drobných kulturních, společenských a sportovních akcí. Ve městě však chybí
jeden „centrální kulturní stánek“ nejen pro místní obyvatele, ale i pro turisty,
kteří by strávili ve městě večer a noc, tzn., prodloužili si pobyt. Toto kulturní
centrum by bylo zárukou, že téměř každý den bude existovat kulturní nabídka a
stane se zvykem především pro obyvatele a pro subjekty spravující turisty, že
mohou vždy využít nabídku tohoto centra. Vznikem centra by se také
racionalizovaly provozní náklady subjektů, které realizují kulturní nabídku.
Zvýšila by se i spokojenost návštěvníků akcí vzhledem k standardizaci
technického vybavení a kvalitního kulturního prostředí. Motivačními nástroji
města přispět k rozšíření kulturní nabídky a to např. formou částečných úhrad
nájemného,
Okruhy aktivit naplňující opatření:
E.2.1. Vytvářet organizační a motivační nástroje pro zintenzivnění nabídky
kulturního, společenského a sportovního vyžití s postupným cílem
centralizovat vybrané akce do jednoho kulturního centra
E.2.2. Vytipovat objekt a v zvoleném objektu provozně zabezpečit pořádání akcí
s cílem koncentrovat kulturní nabídku, racionalizovat náklady na provoz a
zajistit odpovídající kulturní zážitek návštěvníkům města.
Způsob financování:
•
•
•
•
Rozpočet města Tábor (fond kultury) pro motivační nástroje
Sdružené prostředky kulturních subjektů na část nákladů na provoz centra
Dotační a grantové tituly Jihočeského kraje
Sdružené prostředky vybraných podnikatelských subjektů a donátorů.
Realizační výstupy:
•
•
•
•
E.3
počet
počet
počet
počet
akcí
účastníků
organizátorů
zapojených podnikatelů
Vytvoření fondu cestovního ruchu
Odůvodnění a popis situace:
Finanční zajišťování podpory cestovního ruchu se realizuje v současné
době téměř výhradně prostřednictvím rozpočtu města. V návaznosti na
potenciální využívání různých fondů je také třeba mít připraveno prostředí pro
zajištění spolufinancování projektů z vlastních zdrojů. Za tím účelem je účelné
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
189
mít určitý finanční fond. Aktuálnost potřeby tohoto fondu se navíc stupňuje
blížícím se ukončením možnosti využívat finanční zdroje po roce 2013
z prostředků Evropské unie. Otevřenost takového fondu a jeho transparentnost
přispěje k ochotě dalších subjektů sdružovat finanční prostředky, protože je
jistota, že se zpětně investují výhradně do rozvoje cestovního ruchu. Správou
fondu bude pověřena skupina vybraných partnerů podílejících se na jeho
naplňování. Prioritně by mělo být využíváno sdružování finančních prostředků,
které vznikají průběžně z tržeb od turistů (tím je dána závislost na jejich
množství) a následně částkami na realizaci konkrétních opatření a pak také
paušálními částkami bez konkrétního využití, o jejichž užití rozhodne správní
rada fondu.
Okruhy aktivit naplňující opatření:
E.3.1. Vytvoření základního fondu cestovního ruchu pro financování vybraných
aktivit v zájmovém území (jeho výši stanovit v pevné výši, např. 1,5 mil.
Kč a pak jej na této výši udržovat, popř. jej přizpůsobovat potřebám
plánovaných opatření).
E.3.2. Vytvoření fondu (i v rámci základního fondu) na spolufinancování
realizace projektů ze strukturálních apod. fondů, které vyžadují finanční
spoluúčast žadatele.
Způsob financování:
•
•
•
Rozpočet města Tábor - v rozsahu odpovídajícímu dominantnímu
postavení města v rámci předmětného území Táborska. Finanční zdroje
volit, kromě přímého příspěvku z rozpočtu města, především z aktivit
cestovního ruchu a popř. kultury, ke kterým např. patří:
o poplatky z ubytování
o podíl poplatků z parkování
o podíl ze vstupného na kulturní akce pořádané městem
o podíl z prodeje suvenýrů, bude-li u nich město zajišťovat funkci
velkoobchodu
Prostředky sdružené od obcí na Táborsku, jejichž výše bude stanovena
např.
o podle počtu obyvatel
o podle počtu podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu
(mající obrat závislý na návštěvnících a turistech)
o podle počtu turistických cílů na spravovaném území
o kombinací výše uvedených způsobů
Prostředky sdružené od podnikatelských subjektů v oblasti cestovního
ruchu a jiných donátorů, kteří chtějí podpořit zviditelnění Táborska
prostřednictvím cestovního ruchu.
Realizační výstupy:
•
•
•
výše akumulovaných finančních prostředků
počet donátorů
počet podpořených projektů
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
190
Priority v naplňování aktivit
Výběr opatření a aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu a
harmonogram jejich realizace bude provádět město Tábor, pravděpodobně ve
spolupráci s dalšími aktéry v oblasti cestovního ruchu, kteří budou k tomuto
rozhodování přizváni. V rámci projednání návrhové části na veřejném workshopu
byli jeho účastníci vyzváni k jejich posouzení priorit jednotlivých navržených
opatření a také produktů. Výsledky ankety vyzdvihly tyto opatření a produkty:
Opatření k naplnění strategických cílů:
B.1 Vytvoření nových turistických produktů pro vybrané cílové skupiny,
umožňující celoroční návštěvu zájmového území a ovlivňující prodloužení délky
pobytu a hlavní sezóny – 13 hlasů
B.3 Podpora tvorby a prodeje turistických produktů – 10 hlasů
C.2 Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území –
6 hlasů
Produkty:
B.1.3.8. Housův mlýn – 8 hlasů
B.1.3.1. Kulturní aréna na hladině Jordánu – 7 hlasů
Názory na zdroje financování vyzdvihnutých opatření ukázaly, že je spoléháno
především na zdroje z grantů, dotací a financí z EU a dále z města.
Zdroje financování
B.1 – 11 hlasů pro město, 13 hlasů pro granty, 3 hlasy pro podnikatele
B.3 – 2 hlasy pro město, 1 hlas pro podnikatele
C.2 – 8 hlasů pro město (žádný z podnikatelů nevyjádřil ochotu opatření
spolufinancovat)
B.1.3.8. – 7 hlasů pro podnikatele, 6 pro granty, 4 pro město
B.1.3.1. – 3 hlasy pro město, 12 hlasů pro granty
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
191
8. Přílohy
Příloha č. 1 – Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor
zabývajících se cestovním ruchem jako hlavní činností.................................192
Příloha č. 2 – Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se
pravděpodobně cestovním ruchem jako přidruženou činností........................194
Příloha č. 3 - Restaurační zařízení v Táboře..............................................196
Příloha č. 4 - Ubytovací zařízení v Táboře.................................................200
Příloha č. 5 - Kulturní zařízení v Táboře...................................................203
Příloha č. 6 - Sportovní zařízení v Táboře.................................................205
Příloha č.7 – Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet příjezdů.....................207
Příloha č.8 – Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet přenocování................207
Příloha č. 9 – Výpis otevřených odpovědí z výzkumu podnikatelů v Táboře...208
Příloha č. 10 – Data z TIC v Táboře.........................................................216
Příloha č. 11 – Plán propagace...............................................................219
Příloha č. 12 – Příklady turistických produktů/balíčků................................225
Příloha č. 13 – Stanovy Klubu cestovního ruchu v Táboře...........................229
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
192
Příloha č. 1 Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se cestovním
ruchem jako hlavní činností
Datum
vzniku
OKEČ
27-IV-93
633000
28-III-91
633000
01-II-91
633000
21-III-97
633000
10-IX-97
633000
07-X-99
633000
24-I-00
633000
15-IV-02
633000
23-III-93
633000
06-IX-93
633000
07-VIII-95
633000
17-VI-96
633000
21-VI-96
633000
11-V-98
633000
29-I-91
633010
13-III-91
633010
27-X-92
633010
26-VI-92
633010
04-IV-91
633010
15-VIII-07
633010
19-X-92
633010
15-IV-93
633010
13-X-92
633010
01-XI-93
633010
26-IV-94
633010
Činnost
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří a agentur;
průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Název firmy
Část
obce
Ulice
Marie Drnková
Tábor
Sedláčkova 2164
Ing. Bohumír Fučík - Cestovní
kancelář FU-TOUR
Tábor
Kpt. Jaroše 2386
Milan Velan
Klokoty
Ke Chlumu 251
EURO-TREND BOHEMIA, spol. s r.o. Tábor
Budějovická 825
SIVOTA CZ s.r.o.
Tábor
Minská 2785
D - TOUR s.r.o.
Tábor
tř. 9. května 2886
CK NIKOLETA spol. s r.o.
Tábor
Petrohradská 2320
AGENZIA VIAGGI EVROTOUR s.r.o.
Tábor
Budějovická 733
Ing. Helena Němečková - CK
SONETOUR
Tábor
Kpt. Jaroše 2492
2171 RAMLICE s.r.o.
Tábor
Trocnovská 2171
Lenka Váňová
Horky
K Šachtě 281
Iva Fučíková
Tábor
Tankistů
IN SERVIS-TRAVEL spol. s r. o.
Tábor
Husovo Náměstí 591
Nina Přikrylová
Tábor
Berlínská 2748
Eva Sedláčková - JORDÁN
Tábor
Lužnická 3014
Jaromír Mráz
Tábor
Staňkova 2007/5
Lenka Gyürkeová
Klokoty
Pod Klášterem 377
Petr Kops
Tábor
Leskovická 2670
Ing. Milan Švadlena - CONGER
Tábor
Minská 8/2780
CK VELOTOURS s.r.o.
Tábor
9. května 2886
Oldřich Pozděch - TOSPO
Tábor
Minská 5/2785
Ivana Krčmová
Tábor
Smetanova 663/3
Jana Černá
Tábor
Tomkova 1958/5
Miroslava Němcová - ODYSSEA
Tábor
Vídeňská 2773/2
Pavel Chalupa
Tábor
Kpt. Nálepky 2340
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
193
21-IX-94
633010
19-II-98
633010
01-I-97
633010
25-III-02
633010
22-X-03
633010
28-XII-93
602400
24-IX-04
633010
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
Činnosti cestovních
kanceláří
27-VIII-90
633020
Průvodcovské činnosti
13-III-91
633020
Průvodcovské činnosti
Dagmar Pazourková
Tábor
Harantova 39/2191
Mgr. Jiří Šíp - CONSULTINGTRAVEL
Tábor
Varšavská 2714/1
Miloslav Mikeska - EUROPE TRAVEL
Tábor
Minská 2779/6
Milena Krejčová
Tábor
Staňkova 2007/5
Petra Nestávalová
Tábor
Maredova 3001
COMETT PLUS, spol. s r.o.
Tábor
Chýnovská 2115
Romana Fialová
Tábor
Zelená 2543
Růžena Dvořáková
Tábor
Josefa Švehly 1845/17
Jan Cikhart - účetní kancelář
Tábor
Havlíčkova 690
03-VII-91
633020
Průvodcovské činnosti
Blanka Eisenhutová
Tábor
Vožická 2582
07-VIII-91
633020
Průvodcovské činnosti
Marie Janovská
Klokoty
Na Rybníčku 318
22-VIII-91
633020
Průvodcovské činnosti
Pavel Mráz
Tábor
Hošťálkova 1375/11
31-VIII-91
633020
Průvodcovské činnosti
Hana Džiubanová
Horky
02-VI-92
633020
Průvodcovské činnosti
Jiřina Kraftová
Měšice
Krátká 129
17-XI-93
633020
Průvodcovské činnosti
RNDr. Jaroslav Řízek
Tábor
Klokotská 123/20
04-VIII-93
633020
Průvodcovské činnosti
Svatopluk Schläfer
Smyslov
43
14
09-IX-92
633020
Průvodcovské činnosti
Ing. Jitka Herková
Tábor
22-IV-93
633020
Průvodcovské činnosti
Regina Cirmonová
Tábor
Náchodská 2681
Kvapilova 2565
08-VII-93
633020
Průvodcovské činnosti
Ing. Miroslav Noháč
Tábor
Krále Jiřího 1465/7
26-VI-92
633020
Průvodcovské činnosti
Mgr. Jaroslav Hlava
Tábor
12-VI-95
633020
Průvodcovské činnosti
Kateřina Bláhová
Tábor
Údolní 1421/2
Dukelských bojovníků
1924/24
18-VIII-95
633020
Průvodcovské činnosti
Hana Gottwaldová
Tábor
Bělehradská 2758/4
22-III-95
633020
Průvodcovské činnosti
Jaroslava Andersen
Tábor
Helsinská 2737/10
23-II-98
633020
Průvodcovské činnosti
Mgr. Marie Loudínová
Tábor
Petrohradská 2388
22-IX-95
633020
Průvodcovské činnosti
Anna Švábová
Tábor
Náchodská 2677
10-X-96
633020
Průvodcovské činnosti
Ing. Martin Vošta
Tábor
Moskevská 2721
03-VII-96
633020
Průvodcovské činnosti
PhDr. Daniela Novotná
Měšice
Míkova 25
30-X-96
633020
Průvodcovské činnosti
Mgr. Ivana Nováková
Tábor
Budějovická 503/25
28-V-97
633020
Průvodcovské činnosti
Ing. Karol Veleba
Tábor
Husinecká 2178/21
01-XII-97
633020
Průvodcovské činnosti
Šárka Kopřivová
Tábor
Budovatelů 2625
13-V-98
633020
Průvodcovské činnosti
Jiří Hlinovský
Tábor
Sofijská 2797/3
03-V-99
633020
Průvodcovské činnosti
Kateřina Linhartová
Měšice
Konečná 547
14-VIII-00
633020
Průvodcovské činnosti
Stanislav Srba
Tábor
nám. F. Křižíka 2881
30-VIII-00
633020
Průvodcovské činnosti
Bc. Radka Rybáková
Tábor
Laudova 1227/9
29-IV-02
633020
Průvodcovské činnosti
Olga Hollerová
Tábor
Buzulucká 2332
01-V-02
633020
Průvodcovské činnosti
Monika Sabinioková
Tábor
Varšavská 2742/6
14-II-02
633020
Jana Lešková
Tábor
Leskovická 2664
19-I-91
633030
PhDr. Stanislav Voleman
Tábor
Náchodská 2686
16-VIII-05
633030
Průvodcovské činnosti
Činnosti cestovních
agentur
Činnosti cestovních
agentur
CA HITRA s.r.o.
Tábor
Šafaříkova 2962
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
194
Příloha č. 2 - Přehled ekonomických subjektů ve městě Tábor zabývajících se pravděpodobně cestovním ruchem jako přidruženou činností
Datum
vzniku
25.8.2004
7.11.1997
1.5.2006
1.5.1992
8.11.1995
15.10.1993
15.4.1996
7.3.2006
27.11.1990
30.8.1990
7.2.1991
4.4.1991
5.10.1992
18.2.1993
19.2.1993
1.1.1997
10.11.1997
24.1.2001
18.12.1991
29.6.1991
26.10.1998
1.7.1997
24.6.1993
13.8.1997
9.5.1994
22.8.1990
21.6.1996
28.12.1993
1.5.1990
14.12.1990
22.12.1990
OKEČ
Činnost
747000 Průmyslové čištění a všeobecný úklid
741200 Účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství
222500 Ostatní činnosti související s tiskem
Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných
014100 zelených ploch
511900 Zprostředkování nespecializovaného velkoobchodu
524000 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách
703100 Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur
012540 Chov zoologických zvířat
Pronájem vlastních nemovitostí
702000
Vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání j. n.
804200
Architektonické a inženýrské činnosti a související technické
742000 poradenství
511000 Zprostředkování velkoobchodu
205100 Výroba jiných dřevařských výrobků kromě nábytku
452100 Výstavba pozemních a inženýrských staveb
900300 Čištění města, sanační a podobné činnosti
602310 Dálková nepravidelná autobusová doprava
602210 Osobní taxislužba
553000 Restaurace
602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava
852000 Veterinární činnosti
742010 Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování)
Pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním
672000
Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené
013000 hospodářství)
926200 Ostatní sportovní činnosti
Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené
013000 hospodářství)
Pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním
672000
851200 Ambulantní zdravotní péče (kromě zubní)
602400 Silniční nákladní doprava
602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava
602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava
602300 Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Název firmy
Část obce Ulice
Tetyana Klyuchko
Jiří Horecký
Jan Kotouček Dis.
Tábor
Tábor
Tábor
nám. Přátelství 2/2801
Klokotská 100/19
Prokopova 261
Air Special, a. s.
Museum Boutiques, s.r.o.
LAGUNA S-P, spol. s r.o.
KOMPLEX + spol. s r.o.
AKVA VIVA, družstvo
Karel Dvořák - stavební a
obchodní firma
Alžběta Jackovová BELLMONDO
Všechov
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Letiště Tábor
Převrátilská 330/15
Moskevská 2716
Údolní 978
Vančurova 2904
Tábor
Vožická 2604
Tábor
Ladislav Zigler - MINER
Petr Šplíchal
Martina Durajová - D.M.
Jaroslav Dvořák - STAVOB
Lenka Ošmyková - AFARS
Jaroslava Mikesková - M-servis
Radek Janovský
Martin Běhan
Jan Pazourek
MVDr. Jarmila Nešporová
KAREL DVOŘÁK, a. s.
Tábor
Tábor
Klokoty
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Klokoty
Tábor
Vídeňská 2931/2
Dukelských bojovníků
2237
Vídeňská 2/2773
Jaroslava Vacka 94
Helsinská 2739/14
Staňkova 1743/19
Minská 6/2779
Varšavská 2728/3
Boženy Němcové 2156
Harantova 39/2191
Kpt. Jaroše 79
Vožická 2604
Marie Hořejší - RESPO
Tábor
Moskevská 2725
Ivana Knotková
Všeobecný klub EDEN Tábor
Větrovy
Tábor
105
Kvapilova 2419
Martin Michálek
Horky
Lesní 68
Soňa Křičenská - SOMA
MUDr. Michal Jelšík
COMETT PLUS, spol. s r.o.
Václav Fürbach - VAFÜ
Milan Malár
Marie Štrudlová
Tábor
Tábor
Tábor
Čekanice
Čekanice
Tábor
nám. F. Křižíka 2881/2
Tomkova 1240/2
Chýnovská 2115
Košínská 194
K Jordánu 71
U Cihelny 2643
195
19.6.1991
18.12.1991
14.1.1993
6.10.1995
602300
602300
602300
602300
Ostatní nepravidelná
Ostatní nepravidelná
Ostatní nepravidelná
Ostatní nepravidelná
Informační středisko
osobní
osobní
osobní
osobní
pozemní
pozemní
pozemní
pozemní
doprava
doprava
doprava
doprava
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Jan Kakos
Jan Pazourek
Pavel Kořínek
Hana Holášková
Město Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Tábor
Budovatelů 2621
Harantova 39/2191
Harantova 33/1726
nám. Přátelství 2802/3
Žižkovo nám. 2
196
Příloha č. 3 - Restaurační zařízení v Táboře
Název
adresa
Beseda
Žižkovo nám. 5, 390 01 Tábor
Budvarka U Zlatého lva
Žižkovo nám. 16/16, 390 01 Tábor
www stránky
popis
http://www.budweiser.cz
Cafe Campanila
Farského 1461/2, 390 02 Tábor
Čínská restaurace Shang-Hai
- Hotel Palcát
tř. 9 května 2471, Tábor
Harrachovka
Pintova 151, 390 01 Tábor
Hong Kong
Budějovická 1097/11, 390 02 Tábor
Jiří Blafka – Apetit
nám. F. Křižíka 1878/13, 390 01 Tábor
Kafe Bar Havana
Kulíkova kavárna
Mexická Restaurace
TAMPICO
Žižkovo nám. 17, 390 01 Tábor
Tržní náměstí 2855, Tábor
http://www.kafehavana.cz
Budějovická 673/44, 390 02 Tábor,
http://www.tampico.cz
Mi & Mi, s.r.o.
Husovo nám. 536/13, 390 02 Tábor
Na rohlíku
Nový ráj
Soběslavská 877/27, 390 02 Tábor
Politických vězňů 1764/1, 390 03
Tábor
Pinocchio
Pizzeria Atak
Pizzeria Caesar
9. května 515/1, 390 02 Tábor
Vídeňská 2931, Tábor
Husovo náměstí 583, Tábor
Pizzeria Donatello
Restaurace Atrium
Kamenická 2860, 390 02 Tábor
9. května 678, 390 02 Tábor
Restaurace Blaník
Restaurace Braník
Budovcova 1366, 390 02 Tábor
Smetanova 737, 390 02 Tábor
http://www.mujweb.cz/www/harrachovka/
Nabídka čínských specialit.
Nabídka tradiční české
kuchyně
Možnost využití salonku.
Pizzerie
www.pizzeriacaesar.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Pizzerie
197
Restaurace Centrum
Restaurace Pohoda
náměstí Přátelství 2800, 39005 Tábor
Kpt. Nálepky 2396, (2. patro), 390 03
Tábor
Martínka Húsky 55/3, Tábor
Ovocná 63, Tábor
Bechyňská 393, 390 01 Tábor
Pražská 231, Tábor
Klokotská 106, 390 01 Tábor
Měšická 1993/2, 390 02 Tábor
U Bechyňské dráhy 2932, 390 02
Tábor
Restaurace Svépomoc
Komenského 1177, 390 02 Tábor
Restaurace U Kalicha
Svatošova 25/4, 390 01 Tábor
Restaurace U Rybářů
Restaurant Nipo
Štěpán Berka - Cafe –
Pizzerie
Zavadilská 2485, 390 02 Tábor
Pražská 157/12, 390 01 Tábor
Rybí restaurace.
Kostnická 159/3, 390 01 Tábor
Provoz pizzerie a kavárny.
Švejk Restaurant
Restaurace U Červeného
koně
Špitálské nám. 509/3, 390 01 Tábor
http://www.svejk.cz
Křížkova 31, 390 01 Tábor
http://www.sweb.cz/ucervenehokone
Restaurace U Dvou koček
Zahradnická 310/2, 390 01 Tábor
Restaurace U Jedličků
Vodňanského 2869, 390 02 Tábor
Restaurace U Soudku
Varšavská 2729, 390 05 Tábor
Victoria Club
Budovcova 1367, 390 02 Tábor
VK Centrum, spol. s r.o.
nám. Přátelství 2800, 390 05 Tábor
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Crystal
Los Amigos
Modrá růže
Na Bečvárně
Na Louži
na Schůdkách
Peta
web.quick.cz/losamigos
www.tabor.cz/modraruze
http://www.mery.cz
http://www.restaurace-peta.cz
Restaurace s nabídkou
teplých a studených jídel.
Bary
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
198
Provozování baru. Pořádání
tanečních party, výstav
Bar se zahrádkou a kapacitou
50 míst
Embarcadero
Klokotská 120/14, 390 01 Tábor
Rx Bar
The PUB - Pilsner Unique
Bar
Žižkovo nám. 5, 390 01 Tábor
Casablanca Biliárd Bar
Šafaříkova 1791, 390 02 Tábor
U Bechyňské dráhy 2932, 390 02
Tábor
http://www.casa1.wz.cz
Cukrárna U Lípy
Filipovská 72/2, 390 01 Tábor
http://www.dortytabor.cz/
Dobrá Čajovna
Tomkova 1240/2, 390 01 Tábor
http://www.tea.cz
Jaroslava Jandačová
Jiří Plocek - cukrárna Zlaté
slunce
Husovo nám. 536/13, 390 02 Tábor
Provoz kavárny a trafiky
Střelnická I 12/12, 390 01 Tábor
9. května 658/14, (sklepní prostory),
390 02 Tábor
Nabídka cukrářských výrobků
Provozování baru, vinárny a
kavárny
Výroba, prodej a rozvoz
cukrářských výrobků
Herna bar u Čarodějek
Budějovická 987/81, 390 02 Tábor
Provoz herny a baru se
šipkami
Kavárny, čajovny a cukrárny
Les Deux Anges
Vladimíra Veselá cukrářství, s.r.o.
Kotnovská 173, 390 01 Tábor
Výroba a prodej zákusků a
dortů
Provoz čajovny a obchodu
s čajem
Vinárny
Bohemia
nám. F. Křižíka 869/9, 390 01 Tábor
Vinárna u Divadla
Divadelní 214/3, 390 01 Tábor
Hospody a bufety
Hospůdka U Plísňáka
Křížová 94/6, 390 01 Tábor
http://www.vinarna.blogspot.com
Rychlé občerstvení
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Vinárna s nabídkou mnoha
druhů vín i nealkoholických
nápojů
Rocková hospůdka v centru
města nabízí posezení pro
110 osob
199
U Dvořáků, spol. s r.o.
Srba
McDonald's ČR, spol. s r.o.
Budějovická 733/54, 390 02 Tábor
Kosova 1021/1, 390 02 Tábor
Tábor , (silnice E55 - areál čerpací
stanice ÖMV), 390 02
Salátové bary
Barbados
Vančurova 1239/1, 390 01 Tábor
http://www.barbados.wz.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
200
Příloha č. 4 - Ubytovací zařízení v Táboře
Hotely
Hotel Nautilus
Hotel Dvořák
Tábor
Hotel Elzet
Hotel Kapital
Hotel Lázně
Hotel Palcát
Hotel Relax u
Drsů
Hotel Slávie
Hotel Zimní
stadion
Žižkovo nám.
20, 390 01
Tábor
http://hotelnautilus.cz
Hradební
3037, 39001
Tábor
www.orea.cz/dvorakta
Zástavy 474,
39056 Tábor http://www.hotelelzet.cz/
Měšice
9. května 617,
390 02 Tábor http://www.hotel-kapital.cz
Čelkovice 44,
39001 Tábor
tř. 9. května
2471, 39001
Tábor
Varšavská
2708/2,
390 05 Tábor
Husovo nám.
591, 39002
Tábor
Václava
Soumara
2300, 39003
Tábor
http://hotel-lazne.eu/about-cz.html
www.hotelpalcat.cz
http://www.hotel-relax.cz/
Součástí hotelu je
restaurace,
salonek, atrium a
vinárna.
Restaurace La
Cave
Restaurace,
bezbariové
přízemí
Hotelová
restaurace s
denním barem
Restaurace,
hotelové
fitnescentrum
Stylová
restaurace,
vinárna, relaxační
centum a solná
jeskyně
www.tzmt.cz
Penziony
Penzion Z & Z
Báječný domov Charming Home Freundliches
Zuhause
Karel Bican Pension 189
Vítkova
2010/3,
390 01 Tábor
Tábor
Hradební
189/16,
390 01 Tábor
Pension Betty
Střelnická
220, 39001
Tábor
Ke Mlýnu 1,
390 03
Tábor-Náchod
Ovocná 63,
39001 Tábor 1
Ve Struhách
385, 39003
Tábor
Laudova
906/2,
390 01 Tábor
Pension Dáša
Bílkova 735,
39002 Tábor
Kostnický dům
Libuše
Kosobudová Penzion Na Mlýně
Martin Beránek Modrá Růže
Pension 325
http://www.tabor.cz/penziondubak/
www.rooms.ckmraz.cz
http://www.globalnet.cz/bican/
http://www.tabor.cz/kostnickydum/
Pension a atrakcí
domu jsou
podzemní chodby
Vinárna,
podzemní
restaurace,
hotelový sál
http://www.tabor.cz/modraruze/
www.pension325.cz
http://www.pensionbetty.net
www.travelguide.cz/pensiondasa/
Malý rodinný
penzion
Rodinný penzion
v blízkosti
historického
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
201
centra města.
Pension Kalina
Pension Sport Milena Vaňková
Pension Sylva restaurace
Na Dlouhé
242, 39001
Tábor
Bydlinského
2867, 390 02
Tábor
Roháčova 668,
Tábor
www.pensionsylvatabor.cz
Penzion 7 Marie
Šittlerová
Bílkova 783/7,
390 02 Tábor
Betlémská
Penzion a kavárna 282, 39001
Na hradbách
Tábor
Klokotská 107,
Penzion Alfa
39001 Tábor
Kostnická
Penzion Jana 161/7,
Bed and breakfast 390 01 Tábor
Husovo nám.
Penzion Milena
529, Tábor
Čsl. armády
1763, 39003
Penzion Niagara
Tábor
Budějovická
987, 390 0
Penzion Třeboňka Tábor
Tržní 274,
Penzion U husičky 39001 Tábor
Arbeiterova
Privát Marta
58/6, 39001
Hrstková
Tábor
ČS armády
1702, 39003,
Privát Šmídová
Tábor
Lužnická
Ubytování v
1559, 39001
soukromí Lászlová Tábor
Zbyňkova
751/10,
Eva Velebná
39001, Tábor
Větrovy 103,
Lesní Dvůr
Tábor
Ubytovny
Základní škola
Bernarda Bolzana
Ubytování
Domov mládeže
Střední školy
obchodu, služeb a
řemesel a
Jazykové školy
Domov mládeže
Tábor SZŠ
Ubytovna KZT
www.penzionkalina.cz
Školní nám.
199/15,
39001, Tábor
Bydlinského
2474, 39002
Tábor
Komenského
2235, 39002
Tábor
Chýnovská
2217, 39002
www.pension7.atlasweb.cz/
http://www.volny.cz/nahradbach.tabor/
http://www.alfa.penzionubytovani.eu/Tabor.htm
bedandbreakfast.euweb.cz
V penzionu
kavárna,
restaurace,
masáže
Ubytování v
rodinném
penzionu
Restaurace,
kavárna
Café bar, sklípek
Ubytování v
penzionu
www.pensionmilena.cz
http://www.tabor.cz/niagara/
www.trebonka.cz
www.lesnidvur.cz
http://www.skolabolzano.cz
www.ssjs-tabor.cz
www.dm-tabor.cz
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
202
Václav Svačina Klokotka
Václav Svačina Klokotka
Tábor
Provaznická
152, Tábor
Klokoty čp.
24, 390 03
Tábor
Autocamping
Autocamping Malý poštovní přihr.
Jordán Tábor
75, Tábor
http://amk.unas.cz
Zárybničná
Lhota, 39153
ATC Knížecí rybník Tábor
www.knizecirybnik.cz
okolí Tábora
Lesní restaurace
Harrachovka
Blažkův statek
Zotavovna Pracov
- školicí a
rekreační zařízení
Údolí Lužnice
Dudov 3,
39175 Malšice
u Tábora
http://www.ehotel.cz/hotel_info.php?Id=130
Přihrádka 3,
39011 Tábor
http://web.iol.cz/pracov/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
203
Příloha č. 5 - Kulturní zařízení v Táboře
Kluby
náměstí
Františka
Music club O R I O Křižíka 496,
N
Tábor
http://www.myspace.com/musiccluborion
Žižkovo náměstí
RED BAR
13, Tábor
Hostinec na
TŘÍDA ČSA
Druhém Břehu
1763, Tábor
http://www.druhy_breh.kali.cz/
Galerie
Galerie 140
Muzeum Šechtl a
Voseček - dům "U
lípy"
Muzeum Kodet
Galerie Za Vrátky
Galerie
Vodárenská věž
Bývalá sladovna v
areálu táborského
hradu - hotel
Dvořák
Husitské Muzeum
- Gotický sál Žižkovo nám
Café galerie no.
118
galerie MODRÁ
RŮŽE
Galerie a
antikvariát
Bastion
galerie ZA
VRÁTKY
Auritus
galerie
DIVADELNÍ
PROSTORY
Koželužská č.p.
140, Tábor
roh náměstí
Mikuláše z Husi
a Filipovské
ulice
Kotnovská 138,
Tábor
Barvířská 244,
Tábor
Autorské
výstavy - stálá
expozice
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/
Stálá expozice
Výstavy
mladých a
nadějných
umělců
Žizkova ulice,
Tábor
TÁBORSKÝ
POKLAD - stálá
výstava
nám. Mikuláše z
Husi 44, Tábor
Klokotská. 118,
390 01 Tábor
Ovocná 63, 390
01 Tábor
Palackého 6,
Tábor
Barvířská 244,
390 01 Tábor
Klokotská 114,
Tábor 390 01
Divadelní 218,
390 01 Tábor
www.volny.cz/galerie-za-vratky
stálá prodejní
výstava
http://www.divadlotabor.cz
Kino
Kino Svět
nám. F. Křižíka
1291, 390 01
Tábor
http://www.tzmt.cz/kino-svet.php
Diskotéky
Václava
Soumara 2300,
Allegro Club, s.r.o. 390 03 Tábor
Kapitána Jaroše
FUNAGENCY
2397; 390 03
(bývalé milenium) Tábor
http://www.allegroclub.cz
http://www.mileniumtabor.cz/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
204
Divadlo
Divadlo Oskara
Nedbala Tábor
Divadelní
218/2, 390 01
Tábor
http://www.divadlotabor.cz
Ostatní
Náměstí T. G.
Botanická zahrada Masaryka 788,
při VOŠ a SZeŠ
Tábor
http://szestabor.cz/botanicka/
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
205
Příloha č. 6 - Sportovní zařízení v Táboře
Špitálské
náměstí 509
(Švejkova
Bowling - Bugy´s hospoda), 390
Bar
01 Tábor
BOWLING
Varšavská
SOJČÁK Tábor,
2730, 390 05
s.r.o.
Tábor
tř. 9. května
Bowling-bar
678, 390 02
Slovan
Tábor
Fitness Club "Na
Sadech"
Fitness, Solná
jeskyně - Hotel
Relax
Jízda na koních Jiří Dvořák
Jordánská
sluneční pláž
Jumping - Tomáš
Buriánek
Klub českých
turistů Tábor
Klubová střelnice
Čekanice
Kuželna Tábor
Motokáry Michal Beneš
Motokáry Jan
Šťastný - Happy
Honny
Plavecký stadion
PŮJČOVNA
JÍZDNICH KOL Železniční
stanice Tábor
PŮJČOVNA KOL A
LODÍ INTERSPORT
Půjčovna lodí Dušan Jakubec
PŮJČOVNA LYŽÍ
A SNOWBOARDUSKI CENTRUM
Tábor
Pod Tržním
náměstím
612, Tábor
Varšavská
2708, 390 05
Tábor
Náchod 12,
Tábor
U Stadionu
Míru, Tábor
Fügnerova
822/1,
390 02 Tábor
Fügnerova
822, 390 02
Tábor
Košínská 266,
390 02 Tábor
(směr
Stoklasná
Lhota)
Skálova 2878,
39002 Tábor
Chýnovská
2989, 390 02
Tábor
Provoz bowlingového
centra.
http://www.hotel-relax.cz/
Posilovna, osobní
trenér, občerstvení,
restaurace, prodej
sportovní výživy
Fitness, sauna,
Turbo Solárium,
wirpool, ricochet
http://www.tzmt.cz
Vzhledem ke kvalitě
vody jen na vlastní
nebezpečí
http://jumping.mm-comp.cz
Nabídka lekcí
jumpingu.
http://www.volny.cz/kct-tabor
Organizování akcí a
výletů.
www.posilka.wz.cz
www.skcekanice.com
http://www.motokarytabor.snadno.eu
Šafaříkova,
390 02 Tábor
http://www.motokarytabor.webzdarm
a.cz
Kvapilova
2500, Tábor
http://www.tzmt.cz
Husovo
náměstí,
Tábor
Soběslavská
3061, 390 02
Tábor
Provoz motokárové
dráhy.
Provozování kryté
motokárové dráhy.
Vnitřní bazén,
dětský bazén,
venkovní areál,
individuální relaxační
centrum
http://www.cd.cz/pujcovnykol
www.intersport.cz
Kollárova
2155/8, Tábor www.pujcovna-lodi.com
Půjčovna lodí a
kánoí s dopravou na
řeky Lužnice, Vltava,
Sázava a Otava. P
Bechyňská
398, Tábor
390 01
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
206
Relax Club
Slovan
Rybářské
povolenky - Jč
ÚV ČRS, MO ČRS
Sauna pro
veřejnost
Sokolovna Tábor
Sokolská
plovárna na
břehu vodní
nádrže Jordán
Solná jeskyně
Tábor
Sportovní hala
Kvapilova
Fügnerova
822, 390 02
Tábor
www.sokol-tabor.info
U stadionu
Míru, Tábor
Náměstí Fr.
Křižíka 496,
390 01 Tábor
http://www.solnajeskynetabor.tym.cz/
Kvapilova
2419, Tábor
Tenis Aréna v
Táboře
U Stadionu
Míru 1579,
Tábor
ul. Václava
Soumara
(vedle
Zimního
stadionu),
Tábor
Tenisový klub
Tábor
Tenisový klub
Tábor - tenisové
kurty
ÚSCHOVNA KOL Infocentrum
Město Tábor
Pod Tržním
nám. 1550,
390 01 Tábor
Pod
Jordánskou
hrází, Tábor
Žižkovo nám.
2, 390 01
Tábor
Zimní stadion
Tábor
Václava
Soumara
2300, 390 03
Tábor
Sportovní hala
Mír
Fitcentrum,
posilovna, masáže,
ricochet, solárium,
dětský koutek
tř. 9. května
678, 390 02
Tábor
Jordánská
366, 390 01
Tábor
Pintova 2559,
390 01 Tábor
K pronájmu
tělocvična, šachový
salonek, tělocvična
na stolní tenis,
venkovní antukové
kurty na volejbal.
http://www.tzmt.cz
Využívaná
především pro
míčové hry
(volejbal, basketbal,
floorball)
Využívaná pro
volejbal, basketbal,
sálovou kopanou,
nohejbal, dětské
míčové hry
http://www.tktabor.cz
Tenisová hala se 2
kurty
Klub sdružuje
tenisové hráče a
provozuje tenisové
kurty.
http://www.tzmt.cz
WWW: http://www.tabor.cz
http://www.tzmt.cz
Možnost ubytování v
Hotelu Zimní
stadion, posilovna,
herna stolního
tenisu, restaurace
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
207
Příloha č.7 Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet příjezdů
Počet příjezdů
Země
2003
937 454
Hosté celkem
v tom:
Česká republika
cizinci
691 755
245 699
81 073
26 910
26 712
21 680
9 660
9 953
9 289
6 407
4 682
5 326
3 820
5 079
2 770
1 971
1 946
12 586
Německo
Nizozemsko
Rakousko
Francie
Spojené státy
Itálie
Slovensko
Spojené království
Japonsko
Polsko
Maďarsko
Švýcarsko
Španělsko
Austrálie a Oceánie
Rusko
Ostatní země
2004
2005
2006
2007
1 068 596 1 023 289 1 101 216 978 717
750 854
317 742
92 409
36 641
28 827
28 458
15 741
14 207
10 033
7 105
6 292
7 648
3 884
5 380
5 189
6 646
4 495
14 565
696 327
326 962
94 991
37 057
30 449
23 683
15 143
12 732
11 240
8 598
8 643
6 373
5 031
4 098
5 354
4 185
3 372
15 903
767 814
333 402
90 058
42 582
29 995
17 802
14 311
11 362
12 149
7 423
7 134
6 913
6 481
5 857
5 234
4 307
4 477
15 625
663 088
315 629
83 309
29 507
29 851
12 660
13 772
10 601
12 762
7 803
8 396
6 181
6 481
4 772
4 117
4 108
6 424
16 338
Celkem
5 109 272
3 569 838
1 539 434
441 840
172 697
145 834
104 283
68 627
58 855
55 473
37 336
35 147
32 441
25 697
25 186
22 664
21 217
20 714
75 017
Zdroj: ČSÚ
Příloha č.8 Hosté v HUZ Jihočeského kraje – počet přenocování
Počet přenocování
Země
Hosté celkem
v tom:
Česká republika
cizinci
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem
3 415 441 3 658 198 3 490 237 3 746 744 3 127 834 17 438 454
2 682 030 2 815 142 2 594 018 2 901 670 2 348 342 13 341 202
733 411
843 056
896 219
845 074
779 492
4 097 252
Německo
Nizozemsko
Rakousko
Francie
Slovensko
Spojené státy americké
Itálie
Spojené království
Belgie
Polsko
Maďarsko
Švýcarsko
Rusko
Japonsko
Ostatní země
Zdroj: ČSÚ
288 661
147 372
50 434
58 279
28 135
17 926
16 666
14 589
11 066
10 332
13 518
10 579
4 748
6 483
30 977
318 898
164 737
49 275
68 285
27 441
26 291
22 795
14 838
11 702
12 047
7 385
14 358
10 996
8 806
40 865
327 666
203 580
58 422
61 665
32 251
24 957
19 006
16 730
12 515
11 283
9 936
8 331
8 312
11 411
38 508
294 827
200 349
51 460
40 441
32 093
23 750
18 441
14 391
9 339
11 323
12 038
10 739
10 592
9 439
40 721
258 125
163 597
53 453
28 283
31 387
23 901
17 174
14 206
13 488
10 834
12 034
10 546
14 261
10 996
42 563
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
1 488 177
879 635
263 044
256 953
151 307
116 825
94 082
74 754
58 110
55 819
54 911
54 553
48 909
47 135
193 634
208
Příloha č. 9 – Výpis otevřených odpovědí z výzkumu podnikatelů v Táboře
q10 Jakým způsobem by se mělo město Tábor více zviditelnit? Jaké
formy propagace by mělo využívat?
Bylo by toho dost, kupříkladu nerozšiřovat území pokryté supermarkety, ale dát prostor
podnikatelům v řemeslných a tradičních oborech. Podpořit české výrobce a prodejce
únosnými a dostupnými nájmy (které jsou v Táboře velice přemrštěné).
Být více vidět na internetu, pořádat více historických akcí.
Důslednou spoluprácí s organizacemi, které mohou ovlivnit zajišťování a dodržování čistoty a
pořádku ve městě. Zabezpečením nezaměstnaných, kteří pobírají příspěvky, aby byli
zapojeni do úklidu a sledování dodržování pořádku. Čistota města je nejlepší propagace.
Internet
Internet, cestovní kanceláře - nabídky poznávacích zájezdů, sport
internet,více zviditelnit historickou tradici
Konání různých kulturních festivalů. Propagace v médiích - televize, noviny, internet
Kulturními akcemi se zaměřením na historický význam mě
sta
kvalitní kulturou
Lepší prezentace v ostatních krajích formou tištěné a externí reklamy. Obecně zlepšit
propagaci na internetu, lépe zpracovat web pro turisty, nabídnout více zajímavostí a akcí.
Média, cestovní kanceláře
Mělo by ještě vylepšit a zpřehlednit své webové stránky. Dále pak vytvořit pro návštěvníky
města přehledný informační systém (od šipek počínaje po informační centrum konče).
Myslím si, že některé náklady na propagaci jsou až zbytečné (celobarevné plakáty
Město Tábor se snaží určitě nalákat turisty a plní se to především na Táborská setkání, která
se konají v měsíci září a opravdu tato akce je znát i v našich hotelech. Možná by nebylo
špatné, zde pořádat nějaké semináře ( více denní) atd.,ale město samo v
Město více představovat v zahraničí a k tomu plně využívat svá partnerská zahraniční
města.
Mezinárodni
Obecná že propagace je na dobré úrovni
Něčím co jinde není obvyklé a nebo jen ve větších městech, nebo: sportovní akce, živé
koncerty,... REKLAMA !
Nedovedu postihnout celou problematiku,avšak dílčí problém, se kterým se často setkávám
je s parkováním ve staré části města.Spousta turistů i občanů z okolí, vzhledem k vysoké
ceně parkovného a i obtížnému nalezení místa, ze starého města často pře
Odvíjí se samozřejmě od finančních prostředků, které je město ochotno a schopno do takové
propagace investovat. Určitě by bylo pro město výhodné pokusit do města přilákat velké
mezinárodní konference a soustředit se tak i na jiné formy než čistě turistické
Pořádáním akcí které probíhají v rámci Táborských setkání průběžně během celého roku a
ne jen během dvou dnů TS.
Pořádáním ještě více akcí v historickém centru a renovovat Staré město
Poskytnout lepší kulturní vyžití - př.aquapark, více sportovních klubů...
Propagací i ostatních údobí dějin města nejenom husitství. Všech, zejména mediální.
Propagační materiály v cestovním ruchu,různé akce pod hlavičkou města
Regionální a státní televizi
Reklama
Reklama, prezentace
Sdělovací prostředky - televize informace pozvánky regionální zpravodajství Neotravovat
turisty s parkováním a občany zejména vyhodit pana Jírovského a podobné blby.
Tábor v současné době nemá co nabídnout a odlákává turisty nekřesťanským parkovným
ve všech částech Starého města. turisté,když jim řeknete kolik stojí hodina parkování a
nemáte vlastní parkovací plochu tak zůstanou maximálně jednu noc a potom z Tábora
Televize, rádio
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
209
Tisk, televize v tuzemsku, v zahraničí cest.kanc., obchodních spol.apod.
TV, web
Veletrhy cestovního ruchu, reklama v médiích
Větší písemná informovanost
Větší spolupráce státní správy a samosprávy s podnikatelskou sférou při tvorbě koncepce
cestovního ruchu, propagace a marketingu.
Výrazně zpřehlednit internetový portál města, zajímavé akce, nejen stále omílat stále stejné
táborské slavnosti, ale přijít s inovací podpořit vznik jazzových kaváren a pod.
Web
Webové prezentace, veletrhy, tématicky zaměřené podpůrné kulturní akce většího druhu
Záleží na městu, ale turistů je zde málo nemá je co zaujmout, až na pravidelné akce, které
jsou propagované dostatečně
q11 Co se týká vlastní reklamy, jakým způsobem v současnosti
propagujete Vaši firmu?
Informacemi o akcích na plakátech města, v jeho informačních materiálech, v regionálním
tisku, na webu instituce.
Internet
Internet
Internet a dobré služby
Internet a hlavně dobré služby.
Internet, informační tabule, prospekty
Internet, deset let neustále dřiny
Katalog průvodců
Nejlepší reklama je reference spokojených zákazníků.
Noviny, veřejné akce
Prezentace na internetu
Rádio, tiskopisy, pořádání akcí, noviny
Reklama v tisku, TV, rozhlase a na internetu. Propagační materiály- katalogy, reklamní
předměty, dárky. Momentálně vystavujeme na veletrhu Holiday World 2009
V elektronických médiích
Web, rádio, reklamní předměty
q21_1 Zkuste se zamyslet, jak by se dal v Táboře zvýšit počet
turistů. Jak byste postupoval/a při získávání Čechů?
Atraktivní nabídkou a propagací prováděnou kvalifikovaně
Cenově zpřístupnit ubytování pro rodiny s dětmi a nabídnout doplňkové služby k využití
volného času. Spolupracovat se školami - hromadné zájezdy za historií
Co nejrozmanitější nabídka služeb ze strany města i podnikatelů, parkovací plochydostupnější, omezovat uzavírky, silnic,ulic, chodníků na nejmenší možnou dobu
Četnější pořádání festivalů během roku
Čistota a bezpečnost města. Kvalitní restaurační služby s přijatelnou cenovou úrovní. Pečlivá
volba obchodníků na hlavní třídě, s odpovídající nabídkou, kvalitou interiérů a hlavně
výkladních skříní, aby procházející návštěvníci nebyli zděšeni hrůzami.
Hlavně neodrazovat turisty parkováním!To je do nebe volající!!!!Hlavně v oblasti starého
města.Jsme proslulí rychlostí našich "BOTIČKÁŘŮ" ve spolupráci s udavači je to nejrychlejší
orgán...
Internet
Kulturní akce
Kulturní vícedenní akce zaměřené na historii a husitské hnutí
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
210
Kvalitními službami
Kvalitními službami kterých je všude nedostatek
nabízet odpočinkové pobyty
Opakovaně nabízela výhody. Dále podporovala historii města a programově na ní zvala
turisty.
Propagace, ucelení kulturních a historických památek (programu, prohlídkových tras),
zatraktivnění kulturním programem
Propagace kulturních akcí v republikovém měřítku.
Propagace při akcích mimo region, sportovních,kulturních ,společenských, noviny ,televize
Propagace různými formami.
Propagace s využitím medií
Propagací města a okolí.
Připomenutím, že Tábor nejsou jen husité, ale i barokní tradice, nádherná příroda v okolí
atd.
Reklama-sportovní a kulturní vyžití
Reklamou a zajímavými akcemi.
Spoluprácí s CK, konáním více kulturních akcí lepší prezentace města.
Spoluprací s ostatními turistickými centry, vytvořením zajímavých a vyhovujících podmínek
Sportovní zájezdy, turistika
Televizní šoty a zejména vhodné billboardy s odkazy přehledné internetové stránky z
různých oblastí Tábora a okolí.. reklamní odkazy na webech jiných měst...
Větší reklama v televizi a rádiu
Více možností zábavy pro různé věkové kategorie
Více pořádání akcí atd., ale vzhledem ekonomické situaci, těžko na tyto akce bude. Češi se
dají získat hodně špatně, pouze za nějakým cílem, musí se zde podržet síť s obchodní
činností a rozvojem průmyslu. Pokud se bude hýbat průmysl, bude se hýbat vše i
Více propagace přes média A CK
více propagace stávajících i nových akcí
více témat z oblasti husitství-nová expozice v muzeu, na kotnově atd. táborská setkání
nestačí
Více zajímavých akcí i mimo turistickou sezonu.
Zlepšit dopravní obslužnost centra města turistickými autokary (vytvořit výstupní a nástupní
místo pro prohlídku starého a nového města). 2/ Odstranit dopravní značení zakazující
vjezd autokarů do města (vozidla 3,5 t).
q21_2 Zkuste se zamyslet, jak by se dal v Táboře zvýšit počet
turistů. Jak byste postupoval/a při získávání cizinců?
Atraktivní nabídkou a propagací prováděnou kvalifikovaně
Cestovní kanceláře, partnerská města..
Četnější pořádání festivalů během roku
Nabídka v cestovních kancelářích - cizojazyčná.
Hlavně neodrazovat turisty parkováním!To je do nebe volající!!!!Hlavně v oblasti starého
města.Jsme proslulí rychlostí našich "BOTIČKÁŘŮ" ve spolupráci s udavači je to nejrychlejší
orgán...
Informovanost v cizojazyčných periodikách
Internet
Internetem a zase historie na husitství
Internetové servery zahraniční, oslovení zahraničních CK, podpora podnikatelských aktivit v
této oblasti
Kultura, památky
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
211
Mít je na co nalákat a zbytečně nezdražovat parkovací místa. Každý turista si to hned
přepočítává na jeho měnu a jen valí očima. Cizincům se musí splnit to co očekávají. Např.
z USA cizinec má rád staré náměstí, kostely, prostě to co v USA nemá a proto s
Nabídky přes cestovky
Nabízet putování krajem, prohlídky historických památek.
Navázáním spolupráce s incomingovými CK
O nejrozmanitější nabídka služeb ze strany města i podnikatelů
Opět bych se zaměřila na historii města.
Oslovením cestovních kanceláří
Perfektními službami a zvýšenou propagací města v zahraničí
Propagace, ucelení kulturních a historických památek (programu, prohlídkových tras),
zatraktivnění kulturním programem
Propagace kulturních akcí v nadnárodní měřítku - spolupráce s asociacemi cestovních
agentur a kanceláří. Sportovní svazy
Propagace města
Propagace na internetu, historie, festivaly.
Různé druhy letních aktivit, ne jenom jednou za rok Táborská setkaní
Veletrhy cestovního ruchu
Více mluvit cizími jazyky
Více témat z oblasti husitství-nová expozice v muzeu, na kotnově - táborská setkání nestačí
Více zajímavých akcí i mimo turistickou sezonu.
Využiti partnerských programů, propagační materiály u zahr.cest.kanceláří, využití
podnikatelských aktivit v zahraničí k propagaci města , konference školení apod., zvýšit
propagaci mimo Evropu
Závisí na finančních prostředcích
Zdůrazněním táborských předností, což je historické město a krásná okolní příroda.
q22_1 A jak byste návštěvníky přesvědčil/a, aby v Táboře
přenocovali a strávili tu více dní, Čeští návštěvníci:
Aktivní dovolená např. víkendové či vícedenní pobyty s programem
Atraktivita místa.
Čistý Jordán
Historie a krása Starého města
Kombinace ubytování - stravování - kulturní a sportovní vyžití - možnost opatrování dětí přijatelná cena tedy nabídnout komplexní balíček služeb, který dovolí každému
turistovi/návštěvníkovi vybrat si co chce a potřebuje připravit cesty po okolí s kolem
Komplexnost služeb
Kulturní programy, nabídka hotelů úrovně Nautilus a zkvalitnění i ostatních služeb
Kvalitní služby
Kvalitní,ale cenově přijatelné ubytování. Více vyžití mimo kulturní a historické památky.Širší
portfolio služeb v oblasti rekreačního "moderního" vyžití.
Kvalitou svého zařízení a individuálním přístupem ke svým hostům
Lepší dopravní politiku Větší propagaci města celkově, hlavně co se týká strategické pozice
města v turistickém regionu.
Levnější ubytování
Nabídky (pobytové balíčky), soutěže, akce (festivaly, koncerty, výstavy, sportovní akce).
Nabídky však mohou vytvořit podnikatelé nikoliv město či kraj.
Něco levného. V Táboře jsou jen drahé luxusní hotel, takže určitě cenově dostupnější hotely
a penziony.
Několika denní kulturní program
Několikadenní festival, kvalitní průvodce po památkách a zajímavostech Táborska
Program na více dní, usnadnění parkování
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
212
Předložení možností prohlídek a výletů
Příjemné ubytování
Rekreační zařízení
Rozložení výletů na více dnů,
Služby a programy
Spojení stálého kulturního, sportovního a společenského vyžití ( v současné době podle
mého názoru nevyhovující i když stále se zlepšující) s krátkodobými denními zájezdy po
republice.
Sportovní vyžití,cyklostezky, túry do okolí. Dále Jordán.. koupání, služby hotelů. Pro seniory
lázně, vyhlídkové lety.
Standardní ubytování za přijatelné ceny, procházkové trasy, cyklotrasy, funkční kino,
divadlo, restaurace, cukrárny
Stav ubytování a jeho ceny (Palcát)
Tábor se většinou líbí - lidé se vracejí - nabídka se dá vylepšovat vždy.
Ucelené programové nabídky
V Táboře se začínají konat kulturní akce jako je Planet festival nebo jiné,ale jsou to většinou
víkendové akce ,ne na týdenní pobyty opět to parkování.
Více kvalitních služeb, víc možností co v Táboře vidět, další oživení starého města
Vícedenní akce, plány zaměřené na turisty s nabídkou ubytováni a stravováni
Vlídným a slušným přijetím nikoliv buzerací městské policie, drahým parkovným , zmatky v
dopravě .
Výhodnými permanentkami se vstupem na všechny historické objekty v nejbližším okolí
Zajímavá a pestrá historie města Tábor a okolí.
Záleží na věkové hranici osob, kteří se zde chtějí nechat ubytovat. Mladí lidé o Tábor
nebudou mít moc zájem, není se jít kam bavit a na památky nejsou dosti vyzrálí. Kdežto
senioři už na svět pohlížejí z jiného světa a ti jsou schopni si památky prohlédnout
Zviditelnit historii,nabídnout relaxaci, rozšířit večerní (ne noční) život.Dobrý nápad hodnotím
pravidelné hudební středy o prázdninách na Žižkovu náměstím
q22_2 A jak byste návštěvníky přesvědčil/a, aby v Táboře
přenocovali a strávili tu více dní, Zahraniční návštěvníci:
Husitské tradice, okolí, příroda, perfektní servis.
Historie, kultura, turistika - lesy, koupání? Způsoby přesvědčování - psychologie zákazníka a
soustředění se na zvolený segment trhu - znají agentury.
Historie, jídlo
Kulturní a sportovní vyžití
Kvalitní služby
kvalitní ubytování a komplex služeb.
kvalitní ubytování za adekvátní cenu, procházkové značené trasy, podpora a bonifikace
kvalitních restaurací a hotelů, podpora hoteliérů a restauratérů poskytujících vyšší kvalitu
služeb, jazzová kavárna a pod.
Kvalitní,ale cenově přijatelné ubytování. Více vyžití mimo kulturní a historické památky.Širší
portfolio služeb v oblasti rekreačního "moderního" vyžití.
Kvalitou svého zařízení a individuálním přístupem ke svým hostům
Lepší dopravní politiku Větší propagaci města celkově, hlavně co se týká strategické pozice
města v turistickém regionu.
Luxusní hotely jako je Dvořák, Nautilius,...
Maximální délka pobytu je opravdu 2-3 dny, prohlídka starého města, Klokot, Chýnovská
jeskyně, zámek Červená Lhota, zámek Bechyně atd. a v případě akutního tepla se jít osvěžit
do venkovního bazénu a večer si vybrat příjemnou hospůdku, s příjemnou obsluho
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
213
Nabídnout zajímavosti i z okolí Tábora(specifikace na různé cílové
skupiny).Turistika,památka, koncerty.slavnosti..
Např.: rodina, týden - prohlídka města,sport, zájezd Praha, spol. nebo kult.akce, zájezd
Morava,atd.
Několika denní kulturní program
Pestřejší nabídka co možno v Táboře shlédnout, víc možností kulturního vyžití, kvalitní
služby
Popsala bych jim, co všechno je tu možné při delším pobytu vidět
Pro organizované skupiny kvalitně a pečlivě připravený program, pro individuální cestující
kvalitní průvodce v jejich jazyce, případně i kulturní festival
Program na více dní, usnadnění parkování
Prohlídky památek, historické legendy...
Rekreační zařízení
Rybaření Výlety po okolí Využití sportovního zařízení Historie a současnost města
Služby a programy
Větší informovanost od cestovek a svižný personál v hotelech, který dokáže nabídnout a
nadchnout turistu pro výlety do okolí (samozřejmě za cenu provize od provozovatelů
zajímavostí)
Zahraniční turisté přijedou do Tábora většinou na jednu ,maximálně dvě noci, mají určenou
cestu dopředu.
Zajímavá a pestrá historie města Tábor a okolí.
q23 Co je pro Tábor typické, bez čeho by neměl žádný návštěvník
odjet?
Bez návštěvy historického centra, muzea, kostelů a Táborské věže
Bylo typické husitství, nyní je nabídka nevýrazná. Navázat na tradice.
Cokoliv z oblasti husitských tradic a historie.
Cukrářské výrobky nejvyšší kvality...Samozřejmě od nás!
Dárkový palcát
Dobrý pocit
Historické fotografie
Historické jádro města Výborné podmínky stravování Více propagačních suvenýrů města
Historie, okolí - no a stravování? Beseda!
Husitské muzeum,katakomby,muzeum fotografie Šechtl a Voseček,podpořit vznik Hudebního
klubu
Husitské symboly
Husitství, Jordán , architektura, památky, mnoho restaurací.
Každý by měl vidět Staré město a něco z historie, co do typického dárku mě napadá jen
medovina, či středověká číše, kterou by turista při nejbližší příležitosti rozbil
Každý turista očekává od návštěvy města i okolí něco jiného
Kotnov, Staré město, Jordán - vodní nádrž uprostřed města. Ochutnat by měl tradiční
jihočeská jídla. U nás například nabízíme jídlo "JORDÁNSKÝ ŽABÁK".
Koupit si výtvarné práce táborských výtvarníků vidět expozici Táborský poklad jíst
cukrářské výrobky cukrárny U lípy
Medovina
Měl by se přijít svézt na velbloudu
Měl vidět památky Tábora, okolní přírodu, měl by tu¨zažít nějaký kvalitní kulturní zážitek
Měli by vidět katakomby, ale musela by se zlepšit práce průvodců
Muzeum husitství prohlídka centra města, procházka kolem řeky
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
214
Myslím si, že pro Tábor je typické, trošku nadneseně "genius loci" - a teď mluvím především
o starém městě, které má pro mě nádhernou atmosféru. Je to pro mě jedno, z nejhezčích
měst vůbec. Spíše než něco materiálního by si měl odvézt "pěknou" vzpomínku (
Náměstí
Náměstí,katakomby
Navštívit náměstí, parky, Táborské slavnosti, Jordán, katakomby, nebo The pub :o). Jíst
Táborskou baštu. Co bych vymyslela je velké fitness centrum, nebo jiné sportovní vyžití.
Návštěva Chýnovské jeskyně
Navštívit Staré město, husitské muzeum, katakomby, klokotský klášter
Nesmí se zastavit. Musí mít připraven program na celý pobyt.
Palcát
Palcát, medovina
Pro tábor nic typické není
Prohlídka historického centra města Tábora
Prohlídka po Starém městě, doporučujeme ale zvýšit bezpečnost v dané oblasti, večerní
posezení je zde velmi romantické
Seznámení s historickou částí města a nejbližšího okolí, historií a všemi památkami.
Staré město
Staré město se za poslední léta hodně změnilo,hodně se toho opravilo,ale cíleně,aby si
turista něco odvezl nemá.Turista se dojde podívat do katakomb na náměstí a za třicet minut
běží zpátky k autobusu na parkoviště.
Suvenýr s logem Tábora, navštívit pivnici (škoda že Tábor nemá pivovar)
Tábor je město především husitské a toho by mělo dále využít
Tábor může nabídnout temné katakomby,ale i romantické uličky a výhled na celé Táborské
okolí. Návštěva města Tábor to je balzám na duši.
Tábor, kromě Táborských slavností nemá nic vyprofilováno
Vidět - muzeum, chodby koupit - chybí typické suvenýry (trička, čepice, otvíráky ap.,
repliky husit.zbraní, nějaké husitské kulinářské speciality - medovina, kořalka, pečivo,
repliky oblečení, helmy ap., repliky dobové literatury, map, obrázků, hudba)
Využít hlavně historické období - husitství, prostě to čím je Tábor proslaven. jídlo pití ,
upomínkové předměty, zvyklosti např.HOUSUV MLÝN, více investovat do podobných
projektů
q30 Chtěl/a byste něco zmínit, můžete zde vyjádřit jakýkoli Váš
názor.
Jedině čistota a pořádek!
Ještě více kulturních akcí.
Již zmíněné kulturní a sportovní vyžití by se mohlo zlepšit
Komplexní informační systém zahrnující nejen polohu památek a zajímavostí, ale i nabídku
akci
Město by nemělo svoji pozornost soustředit pouze na 2-3 větší akce, ale pořádat více
menších - zejména v jarních a letních měsících - vzor např. město Písek. Pozornost by se
měla věnovat i úklidu - zejména uličky plné odpadků a popelnic turisty rozhodně
Myslím, že je neustále městem oslovována úzká skupina podnikatelů, kteří s městem
spolupracují. Přesto, že naše restaurace sídlí u nádraží, kde je tzv.start pro turisty,
přijíždějící vlakem či autobusem, tak město vyzdvihuje pouze Staré město.
Nedostatečné počty parkovacích míst v okolí centra s přijatelnou cenou. Nedostačují
ubytovací kapacity pro rodiny s dětmi,cykloturisty,vodáky, školní zájezdy - více propagace
ve školách mimo region, ZŠ, SŠ, např. Vltava je v červnu plná školáků, Šumava
Oceňuji zvýšenou snahu o lepší informovanost
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
215
Opět říkám drahé a nesmyslné parkování a buzerace radnice jak turistů tak místních
obyvatel.
Pořádat více hodnotnějších akcí než jsou Slavnosti piva
Problematika parkování
Propagovat okres jako celek. Tur. poplatky využívat jako investici do ubytovaných hostů.
Spolupráce s MÚ je dobrá. Samozřejmě všude by prospěly finance. Napadá mě: vzpomínáte
na dobře zaběhnutou akce Europacantat? (snad se ta tak psalo). Táborem hřměla hudba.
Ale ono to asi není tak jednoduché.
Strategické plánování v cestovním ruchu by mělo vznikat v úzkém kontaktu s
podnikatelskými subjekty města.
Takhle drahé parkovné v historickém centru nemají nikde v republice a bylo by dobře aby si
město uvědomilo a řekl mi to nejeden návštěvník
Určitě by měli dostat prostor k vyjádření i lidé, kterých se tato oblast týká - to znamená
samotní obyvatelé a návštěvníci. A samozřejmě kulturní (i neziskové organizace) působící v
regionu. Městský úřad by neměl zapomínat na to, že lidé jsou různí a mají různá přání
Vedení města je velice dobré, nedostatečné je možnost parkování, nutně postavit nové
parkovací domy. Vyřešit nový a lepší systém parkování a dopravy na starém městě!
Více se věnovat botanické zahradě a jejímu významu a přínosu
Více se zabývat potřebami obyvatelů a návštěvníků direktivní nařízení bez poznání věci
nejsou řešením
Více sportovního vyžití. Více možností.
To že město povolilo na svém území tolik supermarketů je trestuhodné!Je to totální likvidace
drobného podnikání.V Táboře není kupní síla, která by něco takového pokryla.
Vše zaznělo v dotazníku. Řešit dopravu ve městě a parkování (celkem běs)
Vyřešení dopravní situace uprostřed města efektivním způsobem.
Vzkaz MÚ: Přestat se orientovat výhradně na skupinu ARGO, přivést někoho kdo přinese
kultuře ve městě něco nového a zajímavého. Ráda bych tam viděla nového moderního
člověka se zájmem o nové způsoby prezentace města.
Zkušenosti z realizace projektů, které mám ve spojení s cestovním ruchem nelze takto
jednoduše vypsat...
Změňte dopravní a parkovací politiku, přestaňte obtěžovat a vydírat návštěvníky
nepřehledným a předraženým parkováním. Místo mega akce Táborská setkání pořádejte
podobné menší žánrově zaměřené akce s propagací ve sdělovacích prostředcích. Přehledný
orient
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
216
Příloha č. 10 – Data z TIC v Táboře
Metodická poznámka
Data poskytlo TIC, jako doplnění informačních zdrojů využívaných pro potřeby
strategie. Pro srovnání byly vybrány některé zajímavé údaje, které byly
zjišťovány i statistickým šetřením.
Oproti datům z realizovaných výzkumů, jsou čísla z dat z TIC rozdílná, což je
způsobeno více vlivy:
- data z TIC jsou sebrány anketním způsobem (nejde o náhodný výběr a
je tedy snížena jejich reprezentativnost)
- návštěvníci TIC nereprezentují celou skupinu návštěvníků Tábora ->
o TIC navštěvují více turisté déle pobývající v místě
o větší je podíl těch, kteří nejsou z okolí, neznají Tábor a potřebují
tudíž více informací
o není podchyceno dotazování pouze jednoho zástupce ze skupiny
návštěvníků (rodiny, zájezdu), dochází ke kumulaci stejných
informací
Obrázek 79: Délka pobytu
ZNĚNÍ OTÁZKY: DÉLKA POBYTU?
V GRAFU VIDÍTE: % všech návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=952
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
40%
2006
30%
2007
2008
30
26
25
24
20%
24
19
25
22
21
20
20
15
10%
6 7
5
4
2
2
0
0%
Max. 5
hodin
1 den
2 - 4 dny
Asi 1 týden Asi 2 týdny Asi 3 týdny
ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data za roky 2006 - 2008 (N=952)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
1
2
Více jak 3
týdny
217
Obrázek 80: Důvod návštěvy
ZNĚNÍ OTÁZKY: DŮVOD NÁVŠTĚVY?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili TIC v roce 2008, n=353
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
100%
90%
80%
70%
61
60%
50%
40%
28
30%
20%
10%
5
4
Tranzit
Služební nebo
soukromé
záležitosti
1
0%
Dovolená
Výlet
Jiný důvod
ZDROJ: TIC Tábor, 2008
Obrázek 81: Zdrojové destinace návštěvníků TIC
ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE?
V GRAFU VIDÍTE: % respondentů, kteří navštívili TIC v roce 2008, n=353
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Ze zahraničí
25%
Z tuzemska
75%
ZDROJ: TIC Tábor, 2008
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
218
Obrázek 82: Zdrojové kraje domácích návštěvníků a turistů
ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE - z tuzemska?
V GRAFU VIDÍTE: % zahraničních návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=715
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Celkem
osob
17
Praha
118
14
Liberecký kraj
101
11
Jihomoravský kraj
79
10
Plzeňský kraj
73
8
Zlínský kraj
57
7
Jihočeský kraj
48
6
Středočeský kraj
40
Moravskoslezský kraj
5
37
Karlovarský kraj
5
37
Královehradecký kraj
4
30
Pardubický kraj
4
29
3
Olomoucký kraj
25
3
Kraj Vysočina
22
2
Ústecký kraj
17
0%
10%
20%
ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data - Češi za roky 2006 - 2008 (N=715)
Obrázek 83: Zdrojové destinace zahraničních turistů
ZNĚNÍ OTÁZKY: ODKUD DO TÁBORA PŘIJÍŽDÍTE - ze zahraničí?
V GRAFU VIDÍTE: % zahraničních návštěvníků za roky 2006, 2007, 2008, n=237
TYP OTÁZKY: Uzavřená, 1 odpověď
Celkem
osob
24
Německo
58
23
Holandsko
9
Velká Británie
22
7
Rakousko
USA
5
Belgie
5
Slovensko
4
Francie
4
Dánsko
3
2
Kanada
16
12
11
10
9
8
5
13
Jiné
0%
55
28
10%
20%
ZDROJ: TIC Tábor, souhrnná data cizinci za roky 2006 - 2008 (N=237)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
30%
219
Příloha 11:
Plán propagace
Při zpracování rámcového propagačního plánu zájmového území byly využity cíle
vedení města. Vzhledem k tomu, že jeho základní verze byla vypracována v roce
2006, je podstatné především jeho zpřesňující znění na roky 2009 – 2010. Cíle
města jsou převzaty z radnice a zní takto:
Vize - krátkodobé a dlouhodobé cíle vedení města Tábora na období 2006 –
2010, přehled o stavu plnění cílů k 31. 12. 2008 a jejich doplnění na rok 2009 –
2010
Oblast kultury a cestovního ruchu
•
•
zpracování strategie rozvoje kultury a cestovního ruchu - vytýčení a
průběžné plnění cílů
zpracování a realizace grantů v oblasti kultury a cestovního ruchu dofinancování nových aktivit a projektů
oblast cestovního ruchu:
• zatraktivnění webových stránek s nabídkou turistických atraktivit a
kulturních akcí (virtuální prezentace, aktualizace jazykových mutací)
• podpora grantové politiky v oblasti cestovního ruchu - nové produkty
• rozšíření nabídky služeb a prezentace modernizovaného infocentra jako
místa komplexní nabídky služeb pro návštěvníky regionu - využití
internetu, multimediální prezentace - zpracování prezentačního DVD,
informační panely, zázemí pro návštěvníky
• příprava prezentačního materiálu CD-rom pro cestovní kanceláře a
subjekty cestovního ruchu
• realizace nových materiálů pro přilákání turistů do města a zejména
prodloužení doby pobytu (tištěný průvodce Tábor a okolí, leták Klokoty,
gastroprůvodce, nabídka pro handicapované)
• setkání infocenter Jihočeského kraje - prezentace nabídky města Tábor
(duben 2009)
• prezentace města Tábor v partnerských městech (25. výročí partnerství
Tábor - Kostnice), výměna výstav, vystoupeni kulturních souborů
• propagace města doma i v zahraničí - výstavy z různých oblastí činnosti účast na veletrzích, prezentace v zahraničí, propagační materiály apod.
• rozvoj sítě cyklostezek a stezek pro kolečkové bruslaře jako alternativních
dopravních tras - proběhne aktualizace v roce 2008, zapracovává se do
územního plánu
• zřízení Stříbrné naučné stezky - příprava projektu, schváleno Radou města
k podání grantu
oblast kultury:
• podpora neziskových kulturních aktivit formou aktivních grantů
• zachování tradice spolupořádání pivních slavností, pořádání Táborských
setkání s důrazem na vyhodnocení jejich formy a scénáře
• oživení kulturní nabídky města dalšími akcemi celostátního významu festival Léto nad Jordánem, ohňostrojná přehlídka Vulkán, Bohemia Jazz
Fest
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
220
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
pořádání kulturních programů v rámci Táborského kulturního léta na
nádvoří hradu Kotnov
pravidelné pořádání Pohádkového dne v Táboře
zviditelnění galerie U Radnice jako nového výstavního prostoru se
zajímavou dramaturgií, rozšíření okruhu návštěvníků
pořádání výstav v prostorách gotického sálu historické radnice (nový
výstavní systém - panely, osvětlení)
propagace akcí pro děti formou vydávání kulturního kalendáře ve
spolupráci s městkou knihovnou
spolupráce s městkou knihovnou při přípravě publikace Víla Vodánka
poznává táborské památky
propagace expozice Táborský poklad
postupná obnova drobných pomníků a božích muk na území města částečně proběhlo a připravuje se obnova pomníku J. Husa, kapličky U
Dobré vody v Klokotech - připravena je žádost o grant Jihočeského kraje
efektivnější spolupráce s Husitským muzeem - expozice, výstavy apod. dotace na novou expozici z Norských fondů - realizace 2009 - 2010
Dům přátelství
řešení kina Svět - projekt předložen Radě města, realizace v případě
dotace
zdroj: MÚ Tábor
V propagaci budou využity následující komunikační sdělení a komunikační
nástroje:
• Komunikační sdělení:
Při propagaci zájmového území bude kladen důraz zejména na jeho kulturní
rozměr a jeho historickou hodnotu, která uspokojí návštěvníky různých
zájmových skupin.
U tuzemských návštěvníků:
• obyvatelstvo regionů, Prahy, Středočeského a Jihočeského kraje
• návštěvníci významných akcí v regionu a městě Táboře
• turisté při vícedenních pobytech na téma poznávací turistika
• aktivní turisté s důrazem na vodáky
• náhodní návštěvníci
U zahraničních turistů:
• turisté a návštěvníci Prahy
• zahraniční turisté z Německa, Rakouska a Nizozemska
• jednodenní návštěvníci včetně těch, kteří přicestovali s cestovní kanceláří
Zájmové území bude propagováno jako místo, které nabízí škálu základních i
doplňkových turistických služeb a poskytuje veškeré zázemí pro jejich
návštěvníky.
•
Komunikační nástroje:
Nástroj
Veletrhy cestovního ruchu
v Česku
Popis
Veletržní expozice vlastní, v rámci Jihočeské
centrály cestovního ruchu, Jihočeského kraje a
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
221
Veletrhy cestovního ruchu v
zahraničí
Hromadné sdělovací
prostředky v Česku
Hromadné sdělovací
prostředky v zahraničí
Internetové stránky
Propagační předměty a
suvenýry
Propagační tiskoviny a
multimédia
Propagační akce
Publicita
Tiskové konference
Direct mailing
popř. partnerů (využívat i veletrhy na jiné nosné
téma než cestovní ruch, např. Autotec
s Briskem)
Veletržní expozice Jihočeského kraje a popř.
partnerů (podíl na doprovodném programu)
Prezentace v médiích s celostátní a regionální
působnosti v Česku (TV, rozhlas, tisk)
Prezentace v médiích s celostátní působností a
příhraničních regionů (sousední země a zdrojové
destinace) ve spolupráci s Jihočeským krajem
Informace o nabídce zájmového území jako
celku, s možností operativních redakčních vstupů
a formou turistických produktů; realizováno i
v několika světových jazycích (podle zdrojových
zemí a podle zacílení)
Drobné propagační předměty s logem; určeno
pro partnery, prodejce, samosprávy apod.
Suvenýry pro „poděkování“ turistům za
návštěvu.
Tiskové materiály a multimédia informující o
zájmovém území a jeho nabídce (i v jazykových
mutacích)
Fam trips a press trips (poznávací pracovní cesty
a poznávací cesty pro novináře)
Průběžné zprávy o turistických produktech a
marketingových aktivitách
Při příležitosti zavádění nových produktů a na
výstavách a veletrzích apod.
Adresné rozesílání tiskových materiálů (partneři,
cílové skupiny, vydavatelé bedekrů apod.)
Návrh plánu propagačních aktivit (na období 2010 - 2012):
Nástroj
Internetové
stránky a
Hromadné
sdělovací
prostředky
Internetové
stránky
Forma
Zveřejnění dílčích částí Marketingové strategie
cestovního ruchu a kultury měst Tábora pro občany
města a zájmového území Táborska
Termín
Leden 2010
Webová prezentace – provést upgrade stránek
www.tabor.cz s cílem umožnit pracovat odboru
cestovního ruchu a kultury formou redakčního
systému a tím nahradit statické informace (kopie
tiskovin); dát návštěvníků webu najevo, že jsou
nabízeny aktuální informace, pružně reagující na
vývoj nabídky a případné změny. Vytvořit prostor
pro nabídku a prodej turistických produktů,
možnost objednání si vybraných služeb a
vstupenek na vybrané akce.
2010
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
222
Internetové
stránky
Veletrhy v
Česku
Veletrhy v
Česku
Výstavy v
Česku
Veletrhy v
zahraničí
Public
relations
Public
relations
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Tiskové
konference
Direkt
marketing
Propagační
předměty
Doplnit jazykové mutace o nizozemštinu – vybrané
informace vztahující se především k cyklokrosu)
Otevřít prostor pro Táborsko a město Tábor na
www.facebook.com
Regiontour Brno – prezentace na veletržní
expozici Jihočeského kraje s tím, že se město bude
výrazně podílet na doprovodném programu –
osobní rozsev tiskovin osobou v historickém
obleku, tisková zpráva apod.
Holiday World Praha – prezentace na veletržní
expozici Jihočeského kraje
Regionální výstavy – České Budějovice, Plzeň –
prezentace samostatnou expozicí s využitím
husitství, aktivním oslovením návštěvníků i
zástupců médií (využít i případné expozice
Jihočeské centrály cestovního ruchu)
Veletrhy v Německu, Rakousku a Nizozemsku
v rámci expozice Jihočeského kraje
Čtvrtletní elektronický zpravodaj distribuovaný
na média, cestovní kanceláře, vydavatele apod.
informující o novinkách a udržující pravidelné
povědomí o tématu u partnerů
Informace o cestovním ruchu v Táboře a okolí do
místního tisku; s využitím obsahu elektronického
zpravodaje (např. certifikace, vztah obyvatel
k turistům)
Všechny propagační tiskoviny realizované
v tištěné podobě umísťovat v elektronické
podobě na webové stránky (doplněk aktuálních
informací) a průběžně je aktualizovat (lze použít i
pro multimédia) a dále je poskytovat partnerům
v předmětném území ve formátu, který jim po
jejich úpravě umožní jejich tisk pro potřeby daného
subjektu.
Kalendář kulturních akcí se stručným popisem
turistického potenciálu zájmového území
(sportovní, kulturní, společenské a veletržní či
výstavní akce) vždy s půlročním předstihem před
zahájením kalendářního roku
Tiskové konference
Čtyřikrát ročně, vždy k významné akci, zavedení
nového produktu apod.
Adresné rozesílání propagačních tiskovin na
nové produkty podle cílových skupin spotřebitelů
Zajistit výrobu suvenýrů a podpořit jejich
prodej; na základě soutěže zajistit výrobu tří typů
suvenýrů podle jejich cenové hladiny.
Suvenýry budou obsahovat logo města, budou
prodávány v Táboře a u partnerů v zájmové území
Březen 2010
Leden
2010,2011
2012
Únor
2010,2011,
2012
Leden až
březen 2010
(na základě
vyhodnocení
volit pokračování v dalších
letech)
2010,2011,
2012
Od
01/2010,
kdy vyjde nulté
číslo
každé
čtvrtletí od
02/2010
Od 1/2010
7/2010
7/2011
7/2012
2010 až
2012
2010 až
2012
Vyrobeno
9/2010
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
223
Propagační
akce
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
akce
Direkt
mailing
Direkt
mailing
(obchodní marže do fondu cestovního ruchu)
Prezentace v turistických informačních
centrech regionů Praha, Středočeského a
Jihočeského kraje; rozesílat tzv. set (balíček)
obsahující leták + plakátek + CD rom
s informacemi
Katalog pro cestovní kanceláře – katalog
obsahující krátký popis míst; nabídku akcí a
především technické informace pro potřeby
touroperátorů
Fam trips a press trips – představení
turistického potenciálu živě touroperátorům
(tuzemským i zahraničním) a novinářům i ve
spolupráci s CzechTourism; aktivity každoročně
střídat; snažit se o zařazení Tábora do obdobných
akcí jiných subjektů
Oslovovat partnerská města s nabídkou pobytů
v Táboře
Nabídka školám na školní výlety do Tábora a se
studijní pomůckou o husitské historii Táborska
4/2010
na základě
vyhodnocení
rozhodnout o
pokračování či
inovaci aktivity
2010,2012
2010 - 2012
2010 - 2012
2010
(v omezené
míře),
2011 - 2012
(s kompletní
nabídkou)
Hromadné
sdělovací
prostředky
Odborné
časopisy
Hromadné
sdělovací
prostředky
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Publicita
Propagační
akce
Propagační
akce
Plošná inzerce
Série 4 plošných inzerátů v celostátním tisku
v tuzemsku s nabídkou produktů
Prezentace činnosti odboru cestovního ruchu
a kultury (rozsah ½ strany; cíl – nabídka
spolupráce)
Měsíční soutěž pro posluchače celostátního
rozhlasu o znalostech zájmového území, především
Tábora – z uživatelského pohledu – hlavní ceny:
víkendový pobyt v Táboře
Zapojit se do projektu Výlety s Českým rozhlasem
Praha – viz http://www.rozhlas.cz/vylety/about/ a
Toulky českou minulostí – viz
http://www.rozhlas.cz/toulky/portal/.
Vytvoření filmu o potenciálu města Tábora a jeho
okolí v délce 5 – 7 minut a spot v délce 30 sekund.
6/2011
Doplnění fotobanky a to i o letecké snímky
Tábora a významných cílů na Táborsku
Propagace oslav vybraných výročí – 2010: 590
let založení Tábora, 650 let od narození Jana Žižky,
640 let od narození Jana Husa, 2012: 575 let od
povýšení Tábora na královské město, 2014: 590 let
od upálení Jana Husa, 2015: 600 let úmrtí Jana
Žižky.
Každoročně organizovat jednu zimní a jednu letní
promoakci pro partnery (např. ples v zimě a raut
s hudebním vystoupením v létě)
2010
2010 - 2012
6/2010
6/2012
2010
2010 - 2015
2010 - 2012
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
224
Publicita
Propagační
akce
Hromadné
sdělovací
prostředky
Propagační
akce
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Podpora prezentace místních spolků a
sdružení a propagace jimi pořádaných akcí
Týden otevírání sezóny – prezentace
kulturního vyžití ve městě +
Den otevřených památek a aktivit; vždy na
začátek letní sezóny uspořádat akci, při níž bude
otevřeno maximální spektrum památek a aktivit a
to zdarma či s jiným výrazným benefitem.
Motivovat televizní stanice k vytvoření pořadu
o turistickém potenciálu města Tábora, popř.
Táborska a to jednak jako samostatného pořadu,
ale především v rámci tematických seriálů, které
budou produkovat. Příkladem jsou současné pořady
typu Toulavá kamera, Rozhlédni se člověče atp.
Ve spolupráci s Českými drahami prezentovat
potenciál Táborska ve vlacích projíždějícími tímto
územím
Na dálnici a silnicích 1. třídy „zastavit“
motorizované turisty a přimět je k zájmu o
potenciál a služby města Tábora a předmětného
území a to formou billboardů, popř. doplněním a
přehodnocením svislých dopravních značek IS 23 a
IS 24b.
Na řece Lužnici „zastavit“ vodáky a přimět je
k zájmu o potenciál a služby města Tábora a
předmětného území a to formou reklamních cedulí
v dostatečném předstihu před vjezdem do města.
Připravit a distribuovat „prezentační balíčky“
k využití v blízkých turistických cílech na území
Táborska
2010 -2012
2010 - 2012
2010 - 2012
2011 - 2012
2011 - 2012
2011 - 2012
2010 - 2012
Pozn.: Každý turistický produkt (včetně tzv. investičních) bude mít zpracovanou
samostatnou zaváděcí a reklamní kampaň.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
225
Příloha 12:
Příklady turistických produktů/balíčků:
Návrh produktu pro druhý stupeň základních škol:
Po stopách husitů
Jednodenní školní výlet ze škol v dojezdové vzdálenosti do cca 2 hodin.
(alternativa příjezdu vlastním autobusem, alternativa „suchá“)
cca 10.00
Příjezd do Tábora (prostor obou nádraží)
Nasednutí průvodce
cca 12.00
cca 14.00
cca 14.45
cca 16.00
cca 16.30
Podle
dohody
může
průvodce čekat i na
Kozím hrádku
Pokud
možno
volit
průvodce
ve
věkové
kategorii velmi blízké
žákům (i dvojice)
Odjezd na Kozí hrádek s prohlídkou
Přejezd na Housův mlýn
Při přejezdu uvést kvíz
Ukázka dobových aktivit podle aktuální
nabídky
Pěší přesun na Žižkovo náměstí
Pokus o zpěv písně Kdož
sú boží bojovníci (před
vstupem do zástavby)
Krátký výklad
Přesun na výstavu Táborský poklad
Soustředit se na ukázku
prezentované domácnosti
Prohlídka výstavy s průvodcem
Přesun k Bechyňské bráně
Výstup na věž
Rekapitulace
získaných
informací
Nástup do autobusu (předjel od Housova Rozloučení průvodce
mlýna)
Partneři produktu:
Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), dopravní společnost (např.
COMETT PLUS spol.s.r.o. pro případ nabídky dopravy), průvodce/i, Housův mlýn,
správa Kozího hrádku, správce Táborského pokladu, správce věže Kotnov.
Návrh produktu pro střední školy:
Turistika v praxi
Dvoudenní školní výlet ze škol se zaměřením na cestovní ruch v dojezdové
vzdálenosti do cca 2 hodin.
(alternativa příjezdu železnicí, alternativa „suchá“)
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
226
1.den
cca 10.00
Úterý až čtvrtek,
v měsících červnu nebo
září
Příjezd do Bechyně (prostor železničního
nádraží)
Přistavení autobusu a nasednutí
průvodce
Odjezd na expozici KČT do bývalé
židovské synagogy s prohlídkou
cca 12.00
cca 13.00
cca 14.30
Pěší přesun do areálu Bechyňského
zámku a prohlídka exteriérů s výkladem
o nabídce areálu
Pěší přesun do restaurace Panská na
náměstí T. G. Masaryka na oběd
s ukázkou nabízených pokojů
k ubytování a beseda s personálem
Nástup do autobusu a odjezd do
Dobronic
cca 15.00
Pěší přesun k Stádleckému mostu po
červené značce – cca 4 km.
cca 16.15
Odjezd do Tábora
cca 17.00
cca 18.30
Ubytování v hotelu Zimní stadion
Přesun do Housova mlýna na večeři
cca 21.00
Noční procházka Starým městem
cca 22.00
cca 23.00
Odjezd do hotelu od Bechyňské brány
Noční klid
2.den
cca 8.30
cca 9.30
Pokud možno volit
průvodce ve věkové
kategorii velmi blízké
studentům (i dvojice)
Otevřeno v červnu až
září (úterý až neděle)
Důraz na vysvětlení
turistického značení
v terénu.
V parku jednoduchá hra
formou kvízu
Důraz na kvalitu služeb
Při přejezdu zopakovat
poznatky z Bechyně
popř. s využitím DVD.
Vysvětlení turistického
značení v terénu a
připomenutí historie
mostu
Průvodce uvede
atraktivity města –
kulturní akce vhodné pro
mládež, popř. s ukázkami
na DVD, ukáže vodáky
na Lužnici jako pozvánku
pro studenty
Jednodušší ukázka
programu
Nezapomenout na
tajemné uličky, popř.
projít táborským
podzemím
Rozloučení průvodce
Snídaně
Nástup do autobusu a přisednutí
průvodce
Odjezd k řece Lužnici na parkoviště do
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
227
cca 10.00
Cca 12.00
míst křížení Ústecké a Lužnické ulice
Sjezd Lužnice na raftech podle aktuální sjízdnosti volit délku
sjezdu, max. k mostu A. Švehly
cca 13.00
cca 14.00
cca 15.00
Nástup do autobusu a přejezd do
Sezimova Ústí
Oběd v motelu EURO
Návštěva Památníku dr. E. Beneše
Přesun k odjezdu po železnici do Tábora
Cca 16.00
Rozloučení průvodců se studenty
Buď zajistit několik raftů
pro sjezd všech
účastníků, nebo jeden
pro ty, kteří uspěli
v kvízech minulého dne
(mohl by se i převážet
pro vícenásobný sjezd)
Při cestě rekapitulovat
poznané
Drobné dárečky od
města
Partneři produktu:
Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), dopravní společnost (např.
COMETT PLUS spol.s.r.o.), průvodce/i, správce Muzea turistiky, správce zámku
v Bechyni a hotelu Panská, hotel Zimní stadion, Housův mlýn, Husitské muzeum
pro expozici Ed. Beneše a popř. podzemí, agentura nabízející rafting, Motel
EURO.
Návrh produktu pro cykloturisty:
S kolem kolem Tábora
Produkt je určen pro aktivní turisty, kteří mají zkušenosti s cykloturistikou a jsou
středně fyzicky zdatní. Účastníci využívají kolo jako dopravní prostředek
k cestování po Táborsku. Předem je stanovený čtyřdenní program, včetně
nabídky vybraných turistických atraktivit a rezervace ubytování. Účastník si
kupuje celý balík služeb, ve kterém je zahrnuta cena za ubytování, polopenzi a
informativní materiály pro následující program. Produkt je určen pro partnerskou
dvojici ve věku 25 – 35 let. V případě nevhodného počasí jsou v materiálech
navrženy alternativní programy. Vhodné je doplnit produkt o mokrou alternativu
jednoho den.
(alternativa příjezdu “jakákoliv“, alternativa „suchá“)
program
1. den
odpoledne
odpoledne
Příjezd do Tábora (vlakem,
automobilem, na kole)
přejezd do penzionu
Výlet do Chotovin (trasa č. 8
z nabídky „Tábor na kole“)
km
ubytování
Penzion Na Mlýně
(v Táboře není
zařízení
23 km certifikované
v systému Cyklisté
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
228
večer
2. den
přes den
podvečer
večer
3. den
přes den
podvečer
večer
4. den
přes den
podvečer
Procházka Starým městem s večeří
ve vybrané restauraci (zajištěno
poukázkou)
vítáni)
Výlet do Chýnovské jeskyně a na
hrad Šelmberk (trasa č. 3 z nabídky 63km
„Tábor na kole“)
Relaxační jízda na koni (statek pana
Dvořáka č. p. 12 – 100 m od
penzionu)
Grilování v areálu penzionu (lze
dodat pouze suroviny na základě
výběru klienta nebo zajistit i
„lektora“ grilování). Alternativě
zajistit večeři ve vybrané restauraci
s využitím poukázky.
Penzion Na Mlýně
Výlet do Milevska (trasa č. 6
z nabídky „Tábor na kole“)
Bazén/minigolf
Večeře v penzionu, procházka po
okolí
43 km Penzion Přestěnice
Výlet zpět do Tábora (trasa č. 5
z nabídky Tábor na kole“)
Odjezd z Tábora
47 km
Partneři produktu:
Koordinátor (např. město Tábor, popř. OCR Tábor), penzion Na Mlýně, statek
pana Dvořáka v Náchodě, vybraná restaurace na Starém městě, Penzion
Přestěnice. K partnerům lze přičíst i správce turistických cílů na cyklotrasách,
kteří by klientům poskytli určité benefity na základě určitých kupónů.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
229
Příloha 13:
Stanovy
Klubu cestovního ruchu v Táboře
I.
Na základě iniciativy občanů, kteří jsou spjati intelektuálně a citově s historií a
současností města Tábor a jeho okolí, s hlubokým zájmem o jeho další rozvoj
cestovního ruchu a za podpory školských, kulturních a vědeckých institucí,
působících ve městě, vznikl Klub cestovního ruchu Tábor, který si klade za cíl
přispívat k rozvoji cestovního ruchu ve městě a jeho okolí.
II.
Název, sídlo, charakter sdružení
Název: Klub přátel života v Táboře a okolí (dále jen Klub)
Sídlo: ……………………, Tábor
Klub je občanským sdružením založeným podle §2 zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů, registrovaným Ministerstvem vnitra České republiky dne
………………… pod č.j. ……………………………
III.
Základní cíle Klubu
Základními cíli Klubu jsou zejména:
1. podpora realizace strategických dokumentů v oblasti rozvoje cestovního
ruchu v Táboře a okolí
2. výchova a vzdělávání v oblasti cestovního ruchu,
3. podpora rozvoje dobrovolnictví, dárcovství, badatelské činnosti a jiných
občanských aktivit,
4. přispívat k rozvoji kultury, vzdělávání, řemeslných tradic, cestovního ruchu
a využívat kulturního dědictví města, regionu a kraje, jejich historických,
architektonických, uměleckých památek a sbírek,
5. rozvíjet spolupráci se samosprávnými orgány Táborska i kraje, školami,
kulturními i vědeckými institucemi a dalšími občanskými sdruženími
založenými za účelem rozvíjení kulturních aktivit občanů,
6. vytvářet přívětivé prostředí pro turisty, především vlivem přátelského
vztahu místních obyvatel k nim,
7. podpora mezinárodních kontaktů formou kulturních aktivit.
IV.
Formy činnosti Klubu
Formami činnosti Klubu jsou zejména:
1. pořádání celostátních i mezinárodních konferencí, seminářů a přednášek za
účasti širokého okruhu odborníků,
2. příprava kulturních akcí, koncertů, výstav, vyhlašování soutěží pro mládež
zaměřených na historický potenciál Táborska s důrazem na husitství,
3. zajišťování vzdělávání obyvatel v oblasti historického dědictví a dalších
problematik spojených s cestovním ruchem,
4. vydávání sborníků z pořádaných konferencí a dalších informačních
materiálů o Klubu,
5. monitoring vztahu obyvatel a podnikatelů k turistům.
V.
Členství v Klubu
1. Členem Klubu se stává fyzická nebo právnická osoba po vyplnění přihlášky
do Klubu a zaplacení členského příspěvku Klubu.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
230
2. Člen Klubu má právo:
o účastnit se jednání Členské schůze,
o volit orgány Klubu a být volen do těchto orgánů,
o předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům Klubu,
o podílet se na činnosti Klubu.
3. Člen Klubu má povinnost:
o dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů Klubu,
o účastnit se jednání orgánů Klubu, aktivně přispívat k činnosti Klubu,
o platit členské příspěvky, jejichž výše je schválena Členskou schůzí.
4. Členství v Klubu zaniká:
o doručením písemného oznámení člena o tom, že vystupuje z Klubu,
předsedovi výboru,
o vyloučením člena, který porušuje stanovy. O vyloučení rozhoduje
Výbor, odvolacím orgánem je Členská schůze, které připraví
podklady Dozorčí rada,
o úmrtím člena,
o zánikem Klubu.
5. Členská schůze může zvolit významnou osobnost čestným členem Klubu.
Čestný člen má všechna práva jako ostatní členové, nemá povinnost platit
členské příspěvky.
VI.
Orgány Klubu
Orgány Klubu jsou:
1. Členská schůze Klubu
2. Výbor Klubu
3. Dozorčí rada Klubu
VII.
Členská schůze Klubu
1. Členská schůze Klubu je tvořena všemi členy Klubu a je nejvyšším
orgánem Klubu.
2. Členská schůze
o se koná nejméně 1x ročně, zpravidla v I. čtvrtletí roku. Každý člen
obdrží písemnou pozvánku od předsedy Klubu, nebo jím pověřeného
člena Výboru nejméně 14 dnů předem. Při jednání se řídí Jednacím
řádem,
o rozhoduje o změně stanov a návrzích předložených Výborem Klubu,
o schvaluje způsob volby orgánů Klubu,
o volí členy Výboru Klubu a Dozorčí rady Klubu na období 3 let,
o projednává a stanovuje dlouhodobé plány činnosti Klubu, které
předkládá Výbor,
o je odvolacím orgánem proti rozhodnutí orgánů Klubu,
o rozhoduje o zániku Klubu.
3. O jednání členské schůze se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a
místopředseda (popř. pověřený člen Výboru).
IX.
Dozorčí rada klubu
1. Dozorčí radu Klubu tvoří 3 členové zvoleni na tři roky. Ze svého středu si
zvolí předsedu Dozorčí rady a výsledek volby oznámí Výboru Klubu.
2. Dozorčí rada dohlíží na plnění usnesení Členské schůze a na hospodaření s
Finančními prostředky Klubu.
3. Podává Členské schůzi zprávu o kontrole hospodaření Klubu.
4. Připravuje podklady pro řízení o odvolání členů Klubu pro Členskou schůzi.
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
231
1.
2.
3.
4.
1.
2.
3.
X.
Hospodaření Klubu
Za hospodaření Klubu odpovídá Výbor Klubu. Klub hospodaří podle ročního
rozpočtu sestaveného Výborem a schváleného Členskou schůzí.
Vedením evidence finančních prostředků je pověřen člen Výboru hospodář.
Finanční prostředky Klubu jsou uloženy na samostatném účtu u peněžního
ústavu. Podpisové právo s nakládáním s prostředky na účtu má předseda
Výboru, místopředseda a hospodář.
Příjmy Klubu tvoří příspěvky členů, dary, sponzorské příspěvky, dotace a
příjmy z neziskové činnosti v souladu s cíli Klubu.
XI.
Závěrečná ustanovení
Klub byl založen na dobu neurčitou.
Rozhodnutí o rozpuštění Klubu, případně sloučení s jiným občanským
sdružením je v kompetenci Členské schůze, která tak učiní v souladu s
jednacím řádem Klubu.
Při zániku Klubu bude provedeno rozdělení majetku Klubu dle rozhodnutí
Členské schůze mezi nestátní subjekty zabývající se činnostmi v oblasti
kultury, dobrovolnictví a výchovy mládeže.
Stanovy Klubu byly schváleny Členskou schůzí, konanou dne ……………..
V Táboře dne ………………..
……………………………………., předseda Výboru Klubu cestovního ruchu Tábor
Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor, © STEM/MARK, 2009
Download

Marketingová strategie kultury a cestovního ruchu