Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně
před domácím násilím, pololetně vydává Centrum sociálních
služeb Praha, vychází v elektronické podobě.
1
číslo
Obsah
Přestěhovali jsme se - opravte si
1.
Úvodní slovo - Barbora Holušová, Intervenční centrum Praha
2. Interdisciplinární spolupráce v hlavním městě Praze
Říjnová setkání v rámci interdisciplinárních týmů a jeho výstupy
Výsledky dotazníkového šetření mezi členy interdisciplinárních týmů
3. Aktuality z Intervenčního centra Praha CSSP
Nová adresa IC CSS Praha + detašovaná poradna IC Praha v Kontaktu v Ječné 3
Info o mezinárodních projektech IC CSS Praha podpořených Evropským sociálním fondem ESF ČR a Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost OP LZZ
Info o návštěvě palestinské delegace státních zástupců v IC Praha CSSP
4. Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb
Informace k problematice domácího násilí v ČR
Informace z oblasti sociálních služeb a vzdělávání
5. Domácí násilí v mezinárodním kontextu
Mezinárodní summit k násilí na ženách v Brazílii
6. Představujeme Vám služby, organizace, aktivity…
Viola CSSP - informační a poradenské centrum pro konfliktní vztahy
Psychosociální centrum Acorus, o.s.
Městská policie hl. města Prahy - Prevence je naše práce
ProDialog, o.s.
Satori, o.p.s.
7. Přečetli jsme si a doporučujeme…
Peter A. Levine a Ann Frederick: Probouzení tygra. Léčení traumatu.
Intervenční centrum
pro osoby ohrožené domácím násilím
Modřínová 1699/1, Praha 8 – Kobylisy 182 00
www.csspraha.cz, tel.: 281 861 580, 281 911 883
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Centrum sociálních služeb Praha
Chelčického 39, 130 00 Praha 3
IČO: 70 87 82 77, číslo účtu 2001 440 007 / 6000
tel.: +420 222 581 287 linka 30/ fax linka 29
příspěvková organizace hlavního města Prahy
1
ČÍSLO 1
Úvodní slovo
Milé kolegyně a kolegové,
a státní zástupce k větší empatii a pochopení pro jednání
našich klientů/tek při řešení jejich nelehké životní situace.
K tomu by mohla přispět lokální kampaň, kterou
plánujeme realizovat v letošním roce.
právě otevíráte první číslo bulletinu Centra sociálních
služeb Praha (CSSP) k problematice domácího násilí.
Jeho obsah a distribuci bude zajišťovat ve spolupráci
s vámi Intervenční centrum Praha (IC Praha), které je
součástí příspěvkové organizace CSSP.
Rovněž se v některém z dalších čísel seznámíte
s aktivitami plánovanými do roku 2014 v rámci
mezinárodního projektu IC Praha spolu s italskými,
britskými a rakouskými partnery. Plánů a návrhů na
zlepšení ochrany před domácím násilím je i z vaší
strany více. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci s vámi,
interdisciplinárním týmem v Praze, se nám podaří
postupně odstraňovat nedostatky v ochraně před
domácím násilím.
Myšlenka pravidelných informací k problematice
domácího násilí vznikla s mým nástupem na pozici
vedoucí IC Praha v červenci loňského roku. Spolu
s touto ideou se začal postupně realizovat i návrh nových
webových stránek našeho zařízení, které se nám podařilo
vytvořit (www.intervencnicentrum.cz).
Během podzimu a zimy se opět sešel interdisciplinární
tým, jehož výstupy a také výsledky dotazníkového šetření
mezi vámi, odborníky, o představách mezioborové
spolupráce, jsou obsahem první části bulletinu.
Seznámíme vás nejen s různými novými projekty
a aktivitami našeho střediska, ale také jiných institucí/
organizací. Chybět nebudou inspirativní zkušenosti
ze zajímavých seminářů, konferencí a akcí nejen
z tuzemska, ale i ze zahraničí.
Budeme také rádi za vaše náměty, příspěvky a nové
informace k tématu domácího násilí, kterému je tento
bulletin určen. Věříme, že náš bulletin vám přinese
mnoho zajímavých podnětů, novinek a bude pro vás
inspirativním materiálem pro další činnost a aktivní
přístup k řešení případů domácího násilí.
V neposlední řadě bych vám ráda popřála všechno dobré
a hlavně zdraví v roce 2013, aby se vám dařilo
v pracovním i osobním životě.
V prvním čísle vám nabídneme zajímavosti z odborné
literatury a představíme nové služby a aktivity: obecně
prospěšnou společnost s komplexní pomocí pro matky
s dětmi ve svízelné situaci a sdružení pro podporovanou
komunikaci mezi rodiči.
Těšíme na spolupráci s vámi.
V úctě Barbora Holušová,
vedoucí Intervenčního centra CSS Praha
Do budoucna bychom se chtěli zaměřit na efektivnější
mezioborovou spolupráci, která by vedla ke komplexnější
péči o rodiny našich klientek. Chtěli bychom také
motivovat naše významné partnery - policisty, soudce
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
V Praze 28. února 2013
2
ČÍSLO 1
Interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze
Interdisciplinární setkání k ochraně před
domácím násilím v hl. m. Praze
V Praze se 4. a 10. října 2012 konala dvě setkání členů interdisciplinárních týmů (IDT). Zápisy a kontakty na zúčastněné
organizace jsme vám již rozeslali.
Podrobnější zápis naleznete na našich webových stránkách www.intervencnicentrum.cz. Chceme se nyní zamyslet,
v čem byla pro vás i pro nás obě setkání důležitá.
Interdisciplinární setkání na MHMP
v Praze za účasti Intervenčního centra CSSP,
Policie ČR, oddělení péče o dítě úřadů
městských částí, Městské policie Praha
a neziskových organizací
____________________________________
Podněty pro zlepšení ochrany před domácím násilím v Praze
Uvádíme stručně vaše názory:
Mgr. Zdena Zuzana Bednářová, Psychosociální
centrum ACORUS cítí limity především v tom, že
chybějí služby, které jsou potřebné (chráněné bydlení pro
osoby dlouhodobě týrané), jsou problémy s financováním
sociálních služeb; zvyšuje se administrativa, vydává se
více energie na získání peněz; narůstá počet různých
výkazů pro MPSV, MHMP; přitom ale nejde o sjednocenou
metodiku.
Je málo nabídek pro následné bydlení týraných osob
s dětmi; zvyšují se ceny v azylových domech, což je
pak náročné pro klientky (nová vyhláška: 90 Kč dospělá
osoba, 60 Kč dítě - to je velká suma pro osoby ohrožené
domácím násilím); nedostatek služeb pro seniory (jediná
možnost při konfliktní situaci doma je požádat o domov
pro seniory - taková nabídka je nedostačující).
V diskusi vystoupila ředitelka Psychosociálního
centra Acorus a novou službu představila Satori o.p.s.
____________________________________
Chybí systematické vzdělávání soudců k problematice domácího násilí - přimlouvá se za vzdělávání soudců
v tzv. měkkých dovednostech (komunikace s ohroženou osobou apod.). Systém dávek je také nepřehledný. Zdena
Bednářová vyjádřila překvapení, že se na úřadech klientky občas setkávají s přímým rasismem.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
3
ČÍSLO 1
Z diskuse, která proběhla na obou setkáních IDT
Pracovnice z neziskových organizací a oddělení péče
o dítě OSPOD uváděly, že na každé městské části se
rozhoduje jinak o přiznání mimořádné dávky pro osobu
v hmotné nouzi, existují různé přístupy, často chybí
spolupráce mezi úřadem práce a příslušným sociálním
odborem městské části.
O dobrém systému spolupráce pohovořila sociální
kurátorka paní Davidová z Prahy 12. Uvedla, že
kurátoři na Praze 12 mají výborný systém spolupráce
s úřadem práce v souvislosti s mimořádnými dávkami
pro ohrožené osoby nebo pro potřebné osoby, možno
využít jako inspiraci pro další ÚMČ.
Na setkání aktivně vystupuje Policie ČR - v popředí velitel
vnější služby Policie Praha III mjr. Fejfar, diskusi vede
Alena Nedvědová, sociálně právní poradkyně IC Praha
________________________________
Bylo by dobré sjednotit alespoň na úrovni kraje Praha
metodický postup při rozhodování o mimořádných
dávkách, zlepšit spolupráci úřadů práce se sociálními
odbory, sociálními kurátory a odděleními péče o dítě.
Intervenční centrum Praha zahajuje v roce 2013
další projekt z operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost - Mezinárodní spolupráce. Do tohoto
projektu chce zapojit i zástupce úřadů práce v hl. m. Praze
a vytvořit pracovní skupinu zaměřenou na problematiku
dávek hmotné nouze. U partnerů v zahraničí - Rakousku,
Itálii a Velké Británii - nás bude zajímat, jak postupují při
posuzování situace osob ohrožených domácím násilí
a jejich další podpoře.
Zkušenosti ze zahraničí - příklady dobré praxe z Berlína
Intervenční centrum Praha uvádí zkušenost nabytou
při realizaci projektu s organizací BIG v Berlíně:
Upozorňujeme na příklad dobré praxe z Berlína klientka, která řeší domácí násilí, je i s dětmi ubytována
v azylovém domě bezplatně, o příspěvek na pobyt si od
státu podle využitých lůžek žádá azylový dům.
Ohrožené osoby využívají pobyt v azylovém domě často
opakovaně a krátkodobě, postupně se zvyšuje jejich
akceschopnost a sebedůvěra a dokážou aktivněji vzít
osud do svých rukou a využít sociálních služeb ke svému
osamostatnění. Policie dostává každý týden aktuální
informaci o volných místech v azylech, jejichž adresy
jsou skutečně utajované, je běžnou praxí, že ohroženou
osobu dováží na volné lůžko právě policie, proškolená
a informovaná o problematice DN.
V Berlíně výborně funguje koordinační linka pro oběti
domácího násilí, na jejím provozu se podílejí všechny
významnější organizace zaměřené na pomoc lidem
ohroženým domácím násilím. To vede k tomu, že
tyto organizace spolu daleko lépe komunikují a necítí
existenci
dalších
podobných
organizací
jako
nebezpečnou konkurenci. Hmotná podpora klientek, které
potřebují pomoc sociálních služeb, je samozřejmostí. Při
rozhodování o dávkách příslušný úřad spolupracuje
se sociální službou (neziskovou organizací, azylem,
poradnou pro oběti DN).
Případ Intervenčního centra prezentovaly jeho vedoucí
a právnička Barbora Holušová a sociální pracovnice IC
Jana Kreuzmanová a Ladislava Poláková.
____________________________________________
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
4
ČÍSLO 1
Co očekávají od interdisciplinární spolupráce ostatní zástupci
organizací
Většina účastníků očekává od interdisciplinární spolupráce (IDS) nové informace o problematice DN a možnost svou
činnost prezentovat před ostatními.
Největší zájem máte v rámci IDT spolupráce o pravidelná setkání ke konkrétním případům.
Na druhém místě se umístily odborné semináře, po nich stáže.
Setkání v rámci IDT týmů k již konkrétním případů (i s živým klientem) se uskutečnila ve dnech 31.1. 2013 a 6.2. 2013
(viz v sekci Odborná spolupráce - IDT spolupráce - zápisy na našem webu).
I toto mj. vyplynulo z dotazníkového šetření (výňatek z dotazníkového šetření):
Mezi silné stránky Vaší instituce/organizace jste uvedli:
• Policie: zákon, autorita policie, institut vykázání,
zákonná podpora, vysoký zájem o problematiku
• ÚMČ: místní dostupnost, možnost klienta kontaktovat
v přirozeném prostředí, legislativní podpora
• NNO:
flexibilita,
kvalifikovaní
pracovníci,
poradenství, spolupráce s ostatními organizacemi,
non stop telefonní linka, vysoký standard
služeb, mezinárodní pomoc, znalost problematiky
pobytu cizinců v ČR, zprostředkování kontaktu na
mediátory z řad cizinců, zajištění tlumočení
a doprovázení, psychologické poradenství v cizích
jazycích zdarma, zkušenosti, jedinečnost nabízené služby
• OSPOD: školení v problematice DN, spolupráce
s jinými organizacemi
Mezi slabé stránky Vaší instituce/organizace patří:
• PČR: nízký zájem o tuto problematiku, chybí
skutečný odborník na DN v každém útvaru, plošné
školení je přínosné, ale nemůže obsáhnout celou
problematiku, pracovní vytíženost, nedostatek času
na práci s OO, násilnou osobou (NO), na prevenci
DN; malá profesní zkušenost policistů, nedostatečné
finanční a materiální prostředky, malé zkušenosti
s DN, odchod zkušených policistů
• ÚMČ: Nízká propagace nabídky a dostupnosti
podpory pro osoby ohrožené domácím násilím
• NNO: musí spoléhat na spolupráci s odbornými
institucemi, omezený provoz vzhledem k financím,
omezený přístup k občanům ČR a EU, nedostatek
financí a personálu
• OSPOD: nemají moc možností jak DN odhalit,
málo pracovníků >> málo času, špatná dostupnost
odborných pracovišť
• Justice: pomalost
Podnět pro rok 2013:
Výzva pro neziskové organizace na vytvoření
nabídky vzdělávání pro pražský
interdisciplinární tým (vytvoření pracovní
skupiny a po konzultaci se soudci a státními
zástupci i vzdělávacího modulu).
Ozvěte se, kdo by měl zájem
o účast v pracovní skupině s tímto
zaměřením?
Kontaktní osoba Mgr. Barbora Holušová,
tel.: 731 056 736.
Největší zájem je o diskusi ke konkrétním případům
domácího násilí. Do budoucna bude dobré, když se
na setkání budou při prezentaci případů vzájemně
doplňovat názory pracovníků intervenčního centra,
policie, oddělení péče o dítě a neziskových organizací
____________________________________
Nová služba pro ženy s dětmi v obtížné životní situaci
Na obou setkáních se představila obecně prospěšná společnost Satori, která nabízí dotované návazné bydlení až na
3 roky, zaměřuje se na matky s dětmi v obtížné sociální situaci, tedy i na osoby ohrožené DN. Nyní mají k dispozici asi 10
bytů (46 - 70 m2), v budoucnu jich bude až 60. Ubytování pro klientky v prvních dvou měsících zdarma, další měsíce platí
jen 50 %. Komplexní péče po dobu 3 let umožní klientkám s dětmi stabilizovat si svou sociální situaci, zvýšit si kvalifikaci.
Satori, o.p.s. nabídne i hlídání dětí, aby ženy mohly jít do práce. Nabídku služeb společnosti Satori podrobně popisujeme
v rubrice bulletinu Představujeme Vám nové služby, organizace, aktivity.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
5
ČÍSLO 1
Aktuality z Intervenčního centra
Další setkání IDT se uskuteční v dubnu,
a to 18. 4. 2013 pro Prahu I + III
a pro Prahu II + IV pak 25.4.2013.
IC Praha je součástí příspěvkové organizace
hl. m. Prahy Centra sociálních služeb Praha,
spolupracuje s dalšími středisky a poradnami.
Klientky IC Praha využívají často služeb
Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské
vztahy CSSP.
Přestěhovali jsme se. Nyní sídlíme
v Praze 8, 182 00, Modřínova 1.
Telefony zůstávají stejné.
Provozní doba IC je: Po+Út: 8:30 - 17:30
St+Čt: 8:30 - 16:30; Pá: 8:30 - 14:30.
Některé klientky, které řeší domácí násilí, si
chtějí udržet vztah s konfliktním partnerem, chtějí
změnit své chování a mají zájem o partnerskou
terapii. Tuto cestu volí ty ženy, jejichž partner
souhlasí s partnerskou terapií. Setkání mohou
probíhat nejen v manželských poradnách, ale
i v Informačním a poradenském centru Viola.
Detašovaná poradna IC Praha je ve
čtvrtek 1x za 14 dní v Ječné ul. 3, Praha
2 v poradně Kontaktu od 8 - 12 hodin.
S manželskou poradnou na Palmovce se
IC Praha pravidelně schází při tzv. intervizi.
Jde o užitečnou diskusi psychologů, sociálních
pracovníků a terapeutů z obou středisek ke
konkrétním případům a klientkám. Cílem je
hledání vhodných řešení pro složité případy
domácího násilí a konfliktní vztahy.
Doporučujeme vám, abyste se objednali
na telefonu IC Praha: 281 911 883.
Tým Intervenčního centra Praha pracuje nyní ve složení:
vedoucí a právnička: Mgr. Barbora Holušová;
sociální pracovnice: PhDr. Marie Šusterová, Mgr. Jana Kreuzmanová, Ladislava Poláková, DiS.;
psycholožka: Mgr. Zuzana Chomová, psycholog: PhDr. Jaroslav Simon;
sociálně právní poradkyně: Bc. Alena Nedvědová; právnička: Mgr. Zuzana Kukulová.
Intervenční centrum se připojilo k celosvětové kampani One Billion Rising
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
6
ČÍSLO 1
Nabídka brožur a letáků z IC Praha
V současné době máme pro zájemce nabídku tří brožur a dvou informačních materiálů.
• Brožura k interdisciplinární spolupráci
při řešení případů DN v hl. m. Praze
s příspěvky odborníků, kteří vystoupili
na interdisciplinárních týmech v Praze
(2010)
•
Brožura Posttraumatická stresová porucha
v kontextu domácího násilí (2012)
•
Brožura Migranti a domácí násilí (2012)
•
Leták pro osoby ohrožené domácím násilím
•
Informační materiál pro ohrožené osoby
z řad migrantů, kteří řeší domácí násilí
(informace jsou v českém, anglickém, ruském,
vietnamském a francouzském jazyce)
V Intervenčním centru Praha se schází pravidelně každý týden v pondělí od 16:30 do 18 hodin
socioterapeutická skupina složená z žen, které zažily domácí násilí.
Jde o podpůrnou a otevřenou skupinu, doprovázejí ji terapeutky.
Zájemkyně o účast ve skupině mohou zavolat na telefon: 281 911 883 a domluvit si schůzku.
IC Praha v letech 2010-2012 realizovalo
projekt ESF ČR financovaného z OP LZZ
č. 51.00087.
Byl zaměřený na výměnu zkušeností při ochraně
před DN mezi IC Praha CSSP a organizacemi
z Berlína a Bratislavy. V rámci projektu
vycestovalo do zahraničí 50 zástupců
neziskových organizací, úřadů městských
částí, Městské policie Praha, Policie ČR,
obvodních soudů a státních zastupitelství. Projekt
posílil zájem o interdisciplinární spolupráci
v kraji Praha. V průběhu 2 let se uskutečnily 4
mezinárodní konference a 4 pracovní workshopy.
Z příspěvků, které zazněly na těchto akcích, byly
vydány 2 publikace a informační materiál pro
migranty, kteří zažívají DN.
V Berlíně jsme navštívili azyly pro ženy,
poradnu pro násilné osoby, Centrum na ochranu
dětí, Interkulturní iniciativu pro migrantky a další
organizace, které pomáhají ženám ohroženým
domácím násilím. Měli jsme možnost se seznámit
s ochranou před DN ve Spolkové zemi Berlín.
Projekt vedl k hlubší diskusi o systému ochrany
v ČR a nabídl odbornou platformu pro prezentaci
zajímavých názorů členů interdisciplinárního týmu
ke zlepšení ochrany před DN.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Projekt umožnil třídenní studijní stáž členům
interdisciplinárního týmu: zástupcům OSPOD, policie
a neziskových organizací. Zajímavé byly přednášky
u našeho partnera v Berlínské iniciativě proti násilí
na ženách BIG, diskutovalo se i v Centru na pomoc
dětem, Poradně pro muže nebo v Kulturní iniciativě pro
pomoc migrantkám.
____________________________________________
7
ČÍSLO 1
Od prosince 2012 do konce listopadu 2014
realizuje IC Praha nový projekt OP LZZ č. 77.00426
s mezinárodní účastí, který by měl přispět k efektivnější
pomoci a podpoře klientek, které v hl. m. Praze řeší
domácí násilí.
Bude nás zajímat, jak vypadá systém ekonomické
podpory státu pro oběti DN v těchto zemích, jak se
využívají programy proti násilí a poradny pro násilné
osoby, budeme hledat příklady dobré praxe při práci
s ohroženými osobami a dětmi z ohrožených rodin.
Partnery v projektu jsou organizace:
1) Kolping Österreich - azylový dům v Mistelbachu,
2) Centrum na ochranu před násilím v Horním
Rakousku v Linci, 3) Asociace GEA pro solidaritu
žen proti násilí v Bolzanu spolu s azylovým domem
v Meranu v Itálii 4) jedna z největších charitních
organizací The Wolververhampton, která pomáhá
ženám a dětem, které zažily DN, a rovněž lidem bez
domova.
Na konferencích a workshopech i na pracovních
stážích chceme získávat zkušenosti od zahraničních
partnerů a využívat příklady dobré praxe pro práci
s našimi klientkami.
Jedno z témat, které nás rovněž zajímá, bude
zkušenost hornorakouského Centra na ochranu
před násilím s procesním doprovázením obětí DN
u trestního i civilního soudu a poskytováním
psychosociální podpory těmto klientkám. Budou
vydány 4 publikace zaměřené na příklady dobré praxe
ze zahraničí a na informace o systému ochrany před DN
v partnerských zemích. Cílovou skupinou jsou zástupci
organizací a institucí kraje Praha - především pracovníci
z MHMP, úřadů městských částí a neziskových
organizací.
Domácí násilí, státní zástupci z Palestiny a diskuze na půdě IC Praha
A jak je to s domácím násilím v Palestině?
Případy násilí v rodině, resp. DN v Palestině řeší primárně
policie a státní zastupitelství, přičemž státní zástupce sice
např. může umístit oběť do azylového domu či krizového
centra, těchto zařízení je však v Palestině málo.
Studijní cesta palestinské delegace zaměřená na
problematiku DN v ČR ve dnech 2.-8.12.2012.
V prosinci navštívili pražské intervenční centrum tři
státní zástupci z Palestiny (2 ženy a 1 muž) v rámci své
studijní cesty do České republiky k tématu domácího
násilí. Týdenní studijní pobyt v České republice zajišťovala
a organizovala JUDr. Věra Linhartová, státní
zástupkyně, jako expert t. č. v Izraeli na misi Evropské
unie EUPOL COPPS. V Palestině je problematika práv
žen a potírání domácího násilí velmi aktuální.
V zemi byla také zřízena speciální jednotka pro ochranu
rodiny, která řeší případy násilí v rodině a zejména týrání
dětí, což bylo během návštěvy hodně diskutované téma.
Plánuje se také specializace na domácí násilí v rámci
státního zastupitelství.
Palestinská delegace navštívila v České republice některé
státní instituce - Policii ČR, Justiční akademii, Ministerstvo
vnitra, specializovanou skupinu policie „Domácí násilí“
při Městském ředitelství PČR Brno, Obvodní ředitelství
Policie Praha III. Setkali se také s forenzní psycholožkou
doc. Ludmilou Čírtkovou a dalšími odborníky.
Zástupci českých institucí delegaci poskytli informace
o legislativní úpravě DN, průběhu trestního řízení
a vyšetřování trestných činů souvisejících s DN.
Zástupci palestinské delegace velmi oceňovali českou
legislativní úpravu a vybudování systému řešení případů
DN. Poděkovali za možnost získat nové zkušenosti
s tím, že přenesou tyto informace příslušným institucím na
palestinském území.
Mgr. Holušová, vedoucí IC Praha
Pracovníci intervenčního centra Praha CSSP
představili palestinským kolegům spektrum služeb,
možnosti pomoci osobě ohrožené a další činnost IC
při řešení případů DN. O aplikaci institutu vykázání
a spolupráci s policií v případech vykázání hovořil mj. npor.
Mgr. David Šenkýř z Obvodního ředitelství Praha IV
(místní oddělení Zahradní Město), který byl na jednání přizván.
Diskuse byla živá a státní zástupci z Palestiny (2 ženy
a 1 muž) se zajímali o návazné služby a zprostředkování
pomoci osobě ohrožené s ubytováním, sociálními
dávkami, asistencí na státních úřadech a institucích atd.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Palestinská delegace při diskusi v IC Praha setkání IC Praha a PČR se státními zástupci z Palestiny
____________________________________________
8
ČÍSLO 1
Státní zástupkyně JUDr. Věra Linhartová o řešení problematiky
domácího násilí v Palestině
V Palestině státní zástupci vedou vyšetřování, sami
vyslýchají, proto v České republice měli zájem o setkání
s policisty, kteří vedou vyšetřování a mohou jim předat
poznatky o výslechových technikách a o zacházení se
svědky.
•
•
•
•
V průběhu týdenní studijní cesty palestinské delegace
navštívili státní zástupci z Palestiny české instituce
spojené s vyšetřováním a souzením trestné činnosti
domácího násilí. Státní zástupci z Palestiny měli zájem
o spolupráci policie a státních zástupců, zejména
u případů domácího násilí, zajímali se o osvětu
v souvislosti se znaleckou činností u případů domácího
násilí, o trénink v oblasti zacházení se zranitelnými svědky
a oběťmi v trestním řízení, měli zájem o informace
o poskytování podpory nevládního sektoru obětem DN
v průběhu trestního řízení.
•
•
•
•
•
Účastníci studijní cesty z Palestiny mají předchozí
zkušenost s tímto druhem trestné činnosti a za hlavní
problémy v Palestině považují:
•
•
•
•
•
•
Spolupráce s policií, některé spisy postrádají základní
informace.
Většina obětí je v průběhu řízení vystavena tlaku rodiny
a své oznámení v průběhu řízení vezme zpět.
Tato trestná činnost je v Palestině stále tabu, řada žen se
ani neodváží ji oznámit. V konzervativních venkovských
oblastech berou ženy a veřejnost za samozřejmé, že ženy
jsou určitým majetkem manžela a násilí od něj nebo od
tchýně musejí snášet.
Ministerstvo práce a soc. věcí a ministerstvo
zdravotnictví v Palestině často neinformuje orgány činné
v trestním řízení o případech týrání žen a dětí.
Nemají zařízení na anonymní rekognici.
•
•
•
•
•
V ČR je dále zajímalo:
•
•
•
•
•
Jakou přesně má roli policie u těchto případů, jak
a proč se spoléháme na důkazy, které provedli policisté.
Jak probíhá anonymní rekognice a jak na ni hledí soud.
Jak používáme zkušenosti znalců z oboru psychologie.
Zda oběti mají přístup k psychologické podpoře během
celého řízení.
Jaký je systém podpory oběti během řízení a po jeho
skončení, jak tato zařízení (služby) a kdo je vede.
•
•
•
•
JUDr. Věra Linhartová uvádí, že v ČR je důkaz
výslechem svědka použitelný, byl-li učiněn při výslechu
před státním zástupcem. Problém je, pokud oběť svou
výpověď před soudem změní s tím, že prvotní oznámení
učinila jen v úmyslu pachatele postrašit.
Jak chráníme svědky, kteří ochranu potřebují.
Pokud se žena rozhodne vrátit k pachateli, zda se rodinná
situace nějak monitoruje.
Jak u těchto případů pracují soudní znalci z oboru
zdravotnictví a jak se jejich posudky u soudu hodnotí.
Jak se vůbec v ČR podařilo zavést takový institut, jako je
vykázání? Není tím dotčeno mužovo právo na přístup ke
svému majetku?
Brzy vyjde článek o poznatcích palestinské delegaci
v odborném časopise, který připravila paní Shanti Suha,
státní zástupkyně z Palestiny.
Informace nám poskytla česká státní zástupkyně
Věra Linhartová, nyní Prosecution Expert,
EUPOL COPPS
E-mail: [email protected]
Visiting addressTokyo Street 3, Ramallah, oPT
Postal address: PO Box 1085 Jerusalem 91010
Website: http://www.eupolcopps.eu
Účastníci palestinské studijní cesty do ČR do
závěrečné zprávy mimo jiné uvedli, že si z přednášek
a schůzek mnoho odnesli a do budoucna pro ně bude
naše praxe cenným vzorem.
Jen pro zajímavost: česká mise, jíž je Mgr. Věra
Linhartová členkou, pro palestinské kolegy připravuje
celou řadu navazujících tréninkových aktivit.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
V Palestině neexistuje program ochrany svědka ani institut
utajeného svědka.
Policie má snahu případ UROVNAT jinými způsoby,
nezřídka se přizve starosta, šéf klanu či rodiny, aby oběti
domluvil a věc byla vyřešena bez toho, aby se policie nějak
více musela v případu angažovat.
Toleruje se, že pachatelé obětem vyhrožují.
Nejsou zde téměř žádné ženy - forenzní znalkyně, které by
mohl provést ohledání oběti.
Na úrovni státního zastupitelství (SZ) není žádná
specializace, zastoupení žen na SZ je také poměrně nízké,
asi 20 procent.
Zařízení forenzní laboratoře je umístěno jen na některých
policejních stanicích.
Obecně se ví, že ženy, které přijdou násilí oznámit na
policii, nikdy nemohou zůstat v anonymitě, ihned se
o jejich situaci v rodině v jejich městě ví atd.
Služeb znalců z psychologie se nevyužívá.
Soudní znalci mají tendenci u soudu a v posudku
prezentovat i své závěry z oblasti psychologie, byť to
nespadá do jejich kompetence.
V některých oblastech není dostatečná účast sociálních
pracovníků na jednání soudu - posudky atd.
Státní zástupci by rádi získali snazší přístup ke znalcům
z psychologie, aby s nimi mohli své případy konzultovat.
Chtějí více vědět, jak to probíhá v ČR.
Ženy jako svědkyně nejsou dostatečně chráněny.
Chráněné (azylové) domy pro ženy příliš nepodporuji
resocializaci zen v nové nezávislé roli. Většinou ženy skončí
v původní rodině a koloběh násilí se opakuje.
Případy v Hebronu jsou skutečně těžké, vše se odehrává
za zavřenými dveřmi a důkazy se obstarávají těžko.
Rodinné klany se brání, aby soukromí bylo probíráno
veřejně, oběti jsou zastrašovány.
Soudci mají tendenci považovat výpověď ženy za méně
důležitou oproti např. výpovědi 2 mužů.
9
ČÍSLO 1
Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích
aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb
Informace k problematice domácího násilí v ČR
Mezinárodní odborný seminář Ministerstva vnitra k problematice
domácího násilí
Slovenská kolegyně hovořila o přístupu slovenské
policie a odborníků k tématu domácího násilí
a konstatovala, že v ČR shledává systém mnohem
propracovanější než na Slovensku (např. vykázání je
pouze na 48 h!).
Ve dnech 7. - 9. listopadu 2012 organizovalo
Ministerstvo vnitra ČR mezinárodní odborný seminář
v Solenici k tématu domácího násilí a nebezpečného
pronásledování, kde vystoupila řada zajímavých
hostů - zástupci Policie ČR, nevládních organizací
(ELPIDA, Život 90 atd.) a také zahraniční účastníci
(Slovensko, Polsko, Rakousko).
Kolegové z o.s. Život 90 představili telefonickou
krizovou pomoc Senior telefon 800 157 157 (lidé na ni
mohou volat zdarma), kde v minulém roce i tento rok
zaznamenali zvýšený počet volání s tématem domácího
násilí, a to téměř ze 2/3.
Vedoucí IC Praha Barbora Holušová přednesla
příspěvek k tématu „nabídka a pomoc osobám ohroženým
ze strany intervenčních center“.
PhDr. Ivana Fialová, která přednáší soudní psychologii
na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, představila
instruktážní film „Klidné stáří“.
Zástupkyně
brněnského
intervenčního
centra
věnovala svůj přípěvek tématice cizinců/cizinek
vystavených domácímu násilí, představila možnosti
pomoci intervenčního centra a také zajímavé kazuistiky,
které ukázaly potřebu citlivějšího přístupu a vnímání
problematiky cizinců jako obětí DN na území České
republiky.
Tento asi dvacetiminutový snímek, připravený v rámci
evropského projektu ve spolupráci s Městským
ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, popisuje
příběh mezigeneračního násilí mezi synem a otcem.
Policista z brněnské kriminální policie představil specializovanou jednotku policie, která funguje pro město
Brno již od r. 2005. Proškolení policisté řeší případy
přestupků, vykázání či trestných činů týkající se domácího
násilí.
Mluvčí Městského ředitelství PČR Moravskoslezského
kraje Gabriela Holčáková hovoří ve filmu o základních
znacích domácího násilí a uvádí možnosti řešení případů
DN.
Zajímavé bylo vystoupení rakouského kolegy z policie,
který popsal systém a řešení případů domácího násilí
s důrazem na práci s pachatelem a preventivní opatření,
které rakouská policie využívá v souvislosti s vykázáním
násilné osoby ze společné domácnosti (např. předběžný
rozhovor s násilnou osobou).
Velmi poutavým způsobem je zde demonstrován
dvojí přístup policie - zjednodušeně řečeno správný
a nesprávný.
Výukové DVD by mělo být k dispozici na základě licence
garanta evropského projektu pro odborníky zabývající se
problematikou domácího násilí, resp. násilí na seniorech.
Polský kolega představil rozsáhlou kampaň, která
probíhá v Polskou k tématu násilí v rodině a zejména násilí
na dětech, která měla poměrně významný společenský
dopad.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Barbora Holušová, vedoucí IC Praha
10
ČÍSLO 1
Konference Asociace pracovníků intervenčních center v ČR
Dne 20. listopadu 2012 se v Praze konala konference s názvem Zažíváte násilí ve vztahu? Nasloucháme Vám…
Intervenční centra v systému pomoci osobám ohroženým domácím násilím.
Úvodní příspěvek přednesla předsedkyně pořádající Asociace pracovníků intervenčních center ČR (APIC)
Mgr. Martina Vojtíšková. V bulletinu uveřejňujeme zajímavé pasáže. Celý příspěvek a závěry z workshopů najdete na
www.domaci-nasili.cz
APIC jako občanské sdružení sdružuje zatím pouze 15 členů – poskytovatelů sociální služby intervenční centrum. Konference Asociace pracovníků intervenčních center ČR má v tomto období velký význam. Setkáváme se v okamžiku bilancování, kdy intervenční centra mají za sebou 5 let poskytování služeb pro osoby ohrožené domácím násilím… Konference
může přinést odpovědi na otázky, které přinesla praxe intervenčních center, aplikace zákona na ochranu před domácím
násilím 135/2006 Sb...
6. Bílým místem se jeví i nejednotná praxe policie
v případech řešení DN a využívání institutu vykázání.
V rámci ČR a jednotlivých regionů jsou velké rozdíly
v přístupech k obětem DN a využívání podpory obětem
ze strany Policie ČR, využívání institutu vykázání…
Pracovníci intervenčních center se i dnes setkávají s tím,
že policisté nevyužívají vykázání jako preventivního
opatření, množství případů DN končí u přestupkových
komisí a oběti tak není dána možnost v klidu, v průběhu
vykázání, bez přítomnosti agresora řešit si své
záležitosti…
Na počátku roku 2012 Asociace ve zprávě pro
Ministerstvo vnitra ČR pojmenovala oblasti pomoci
rodinám s DN, na které je potřeba zaměřit pozornost…
1. v případech, kdy bylo institutu vykázání užito
jako preventivního opatření a je možné vztahy
v rodinách sanovat. V těchto rodinách chybí péče, která
by kontinuálně zajistila terapii pro osoby ohrožené i osoby
násilné zaměřenou na korektní zvládání agrese.
2. v případech, kde není možné rodinu sanovat chybí bezplatná dlouhodobá terapeutická péče pro
osoby ohrožené a jejich děti, která by navázala na péči
v sociálních službách. Péče psychologa je pro mnohé oběti
a jejich děti finančně nedostupná.
7. Po změně v dávkovém systému, kdy rozhodování
o přidělení financí osobě v mimořádné a svízelné
situaci přešlo na úřady práce, se zdá, že spolupráce
sociálních odborů a úřadů práce přestala existovat. To je
pro ohroženou osobu věc, která ji může zabrzdit v řešení
domácího násilí. Je třeba hledat mezery v ochraně,
a jednou z nich je i nejednotná metodika při přidělování
mimořádných dávek.
3. v případech, kdy finanční, materiální situace
rodiny brání odchodu z místa agrese. Systém finančních
podpor - mimořádných dávek nestačí na zajištění rodiny
po odchodu od agresora. Ve většině měst v ČR chybí
možnost po odchodu z místa agrese získat jakoukoli
formu sociálního bydlení. Nezaměstnanost a nedostatek
ekonomických zdrojů může ztížit rozhodování oběti
opustit násilného partnera.
8. Aby ochrana před DN byla účinná, měli by s daleko
větším porozuměním k problematice domácího násilí
přistupovat soudci a soudní znalci. Chtěli bychom najít
cestu k profesionálnímu vzdělávání soudců a soudních
znalců v oblasti domácího násilí. Soudní praxe dle krajů,
okresů je nejednotná, objevují se i chyby v rozhodování
soudců pramenící z neznalosti dynamiky domácího
násilí…
4. Specifikovat z pohledu judikatury a ochrany osob před
domácím násilím možnosti ukládání alternativních trestů
a trestu domácího vězení pachatelům domácího násilí.
5. Podpořit systematickou prevenci domácího násilí ve
školách, podporovat vzdělávání pracovníků školských
zařízení v problematice DN i jeho následků.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
9. Intervenční centra zaznamenávají v některých
případech ze strany OSPOD i justice jakousi falešnou
neutralitu k oběma rodičům, což ale bohužel jednoznačně
podporuje sebevědomí násilné osoby, umožňuje mu
rozvoj důraznější manipulace dítětem, ke škodě zdravému
vývoji dítěte. Přitom právě kvalitní šetření a podpora
rozumné dohody mezi rodiči by mohla zabránit zbytečným
dohadům ve věci výchovy a výživy dětí u opatrovnických soudů.
11
ČÍSLO 1
Nejsou toto například limity naší práce?
Navíc nově vytvořený systém - klient a poradce IC - je
systém dočasný, mnohdy velmi krátký - trvající jednu
hodinu, dvě, tři… Snažíme se v tomto krátkém čase řešit
něco, co trvalo rok, dva, několik let… I čas nás limituje…
Mottem dnešní konference, na kterou jste přijali pozvání, je
Intervenční centra v systému pomoci obětem DN.
Legislativa roku 2006 vyžaduje a dala IC do
vínku
povinnost
koordinovat
pomoc
osobám
ohroženým DN. Jednou z nabízených možností
je pracovat v systému interdisciplinárních týmů.
V systému mezioborové spolupráce jsou naším velkým
partnerem pracovníci OSPOD. Mají velmi nelehkou úlohu.
V systému - rodič ohrožená osoba - rodič násilná
osoba - dítě mohou jít i proti přání ohrožené osoby,
která
jejich
pomoc
aktuálně
vyhledala
či
naopak v případech vykázání, dostává OSPOD
informace od Policie ČR, že v rodině není něco
v pořádku…
Znám limity své práce?
Vím, kudy vedou hranice našich možností?
Možností organizací, ve kterých působím?
Možností klientových? Využívám je? Nebo naopak
nepřekračuji je?
Mám tu schopnost vidět pod povrch věcí?
Mám dostatečný sociální instinkt a schopnost reflexe
i sebereflexe?
Jak pracovat se systémem, kde oběť nebo agresor je
v zajetí závislosti – na sobě vzájemně, na alkoholu,
drogách, na poradci, který mu pomáhá…
Jak se „vyléčit“ z domácího násilí? Jak pracovat s
klientem, který je plný negativních životních zážitků?
Jak pracovat s traumatem v intervenčním centru, či
v jiných podobných poradnách, které nám dovolují
pouze omezený počet sezení?
Do jaké míry – kam až otevřít staré rány – životní
zkušenost klienta, který získal status quo – jsem oběť?
Jak tedy správně spolupracovat v případech DN,
které se odehrává v rodině s dětmi?
Jak správně postupovat v případech, kde rodič jedná
v neprospěch dítěte?
Jaké jsou možnosti pomoci dítěti, které vyrůstá
v prostředí domácího násilí?
A poukažme na další dilema… v systému působí:
oběť - agresor - děti - rodina - pomáhající instituce…
U jednoho stolu se však většinou setkávají vyslanci pouze
dva: osoba ohrožená a poradce IC…
Lze si jen obtížně představit, že bychom pracovali se
všemi najednou.
Kompletní příspěvek najdete na www.domaci-nasili.cz
Součástí konference bylo několik tematických
workshopů. Informace najdete rovněž na webu.
Workshop konference APIC – „Domácí násilí z pohledu policisty…“
•
Tento workshop vedl mjr. Mgr. Zdeněk Fejfar, vrchní komisař
pro vnější službu OŘ Praha III, spolu s Mgr. Barborou
Holušovou, vedoucí IC Praha.
•
•
Účastníci workshopu z řad policie, intervenčních center, justice,
nevládního sektoru, státních institucí či advokacie, diskutovali
o mnohých tématech a sdíleli zkušenosti z řešení případů DN.
•
•
Přítomné zaujala také kazuistika, kterou měl připraven lektor.
• Při diskusi hledali účastníci možnosti efektivnější
spolupráce při řešení případu DN. Shodli se na těchto
závěrech:
• Spolupráce IC, PČR, státních zastupitelství je velmi odlišná
v rámci jednotlivých regionů → rozdílný přístup policie
i justice při řešení případů domácího násilí
• Potřeba hlubšího vzdělávání justice, st. zástupců a soudců,
ale i policie a zvýšení jejich citlivosti k problematice DN;
limitace kapacitními a finančními důvody
• Většinou jsou policisté vybaveni instruktážními manuály
a pomůckami pro řešení DN. Případné nejasnosti při
postupu u vykázání je možno konzultovat jednotlivé případy
s příslušnými IC.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
•
•
•
Velmi záleží na individuálním přístupu každého odborníka
k případu DN, nejen policisty, potřeba mít zastání
a podporu nadřízených
Každé oznámení se znaky DN by měla policie zaevidovat
Dodržovat označení dětí přítomných DN či svědků DN jako
osob ohrožených v souvislosti s vykázáním
Podpora meziooborové spolupráce, organizace různých
aktivit k propojení partnerů
Využívání institutů ze strany policie, zejména vykázání, které
mají preventivní charakter + shromáždění dostatečných
důkazů relevantních důkazů k případu
Pracovníci, zejména právníci v intervenčních centrech,
mohou lépe připravit osobu ohroženou na úkony policie či
soudů; procesní postupy v rámci trestního i civilního řízení
včetně doprovodů na instituce
Doporučení využívat speciální výslechové místnosti také
pro osoby ohrožené DN.
Doufejme, že doporučení nejen z tohoto ale i dalších
workshopů přispějí v budoucnu ke zlepšení systému
pomoci osobám ohroženým DN
Mgr. Barbora Holušová
vedoucí IC Praha a facilitátorka workshopu
12
ČÍSLO 1
Informace z oblasti sociálních služeb a vzdělávání
Konference Pražské linky důvěry
Projekt Pražské linky důvěry CSSP ve spolupráci se švýcarskými krizovými centry
Ve dnech 15. a 16. listopadu 2012 se na Magistrátu hl. m. Prahy konala konference Pražské linky důvěry v rámci projektu
„Poskytování krizové pomoci - výměna zkušeností a know how“ - za účasti švýcarských expertů.
Na konferenci zaznělo:
Máme jedna ústa a dvě uši, abychom více naslouchali a méně mluvili…
Silně rozrušený klient potřebuje pocit opory a bezpečí…
Klientovi pomáhá, pokud zrcadlíme jeho pocity…
Je užitečné ptát se, co klientovi pomohlo zvládat situace v minulosti…
Nezůstávat s klientem u popisu problému, ale zaměřit se na hledání nových řešení…
Je potřebné ujasnit si s klientem, jakou pomoc od nás očekává…
Podporovat klientovy fantazie a sny…
Na konferenci zazněly příspěvky na následující témata: TELEFONNÍ ROZHOVOR POMÁHÁ DÁL - ZKUŠENOSTI
Z ORGANIZACE DIE DARGEBOTENE HAND (Tony Styger, teolog, pastorační pracovník, psychologický poradce
a ředitel organizace, linka důvěry v Curychu); SYSTÉM PRÁCE S KLIENTY NA PRAŽSKÉ LINCE DŮVĚRY SE
ZAMĚŘENÍM NA ZKUŠENOSTI Z PILOTNÍHO CHATOVÉHO PROVOZU (Mgr. Jitka Medřická, DiS, psycholožka,
sociální pracovnice a vedoucí Pražské linky důvěry); PORADENSTVÍ, KDYŽ JE (NUTNĚ) POTŘEBA - RODIČOVSKÝ
COACHING PO TELEFONU (Peter Sumpf, sociální pracovník, párový a manželský poradce, manažer, vedoucí
Rodičovské linky v Curychu); INTERNET JAKO DOBRÝ POMOCNÍK, ALE ZLÝ PÁN (PhDr. Lenka Hulanová,
psycholožka, vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra); ZPŮSOB PRÁCE NA LINCE DŮVĚRY LIBEREC
SE ZAMĚŘENÍM NA HOVORY PROSTŘEDNICTVÍM „SKYPE“ (Bc. Vendula Brožová, sociální pracovnice,
vedoucí Linky důvěry Liberec a Bc. Hana Koubková, sociální pracovnice Linky důvěry Liberec); POHLED NA HISTORII
A SOUČASNOST KRIZOVÉ PRÁCE U NÁS (PhDr. Daniela Vodáčková, katedra sociální práce FFUK, soukromá
psychoterapeutická praxe, odborná garantka a lektorka výcvikových programů v krizové intervenci, supervizorka);
„PASTORACE“ PROSTŘEDNICTVÍM SMS (Jorg Weisshaupt, vedoucí pro práci s mládeží reformované církve
v Curychu, teolog, SMS master linky Seelsorge - Hilfe per SMS, SMS linka důvěry); SEBEVRAŽDA - ČASTÁ PŘÍČINA
ÚMRTÍ MLADÝCH LIDÍ (Thomas Reisch, Dr. Med., PD, psychiatr, suicidolog, vědec, vedoucí lékař v oboru psychoterapie
na univerzitní psychiatrické klinice v Bernu, vedoucí Národní studie „Sebevraždy ve Švýcarsku: Detailní národní studie
z let 2000 až 2010)“ ; TÍSŇOVÁ LINKA 112 (Mgr. David Dohnal, psycholog Hasičského záchranného sboru
Olomouckého kraje, Mgr. Ondřej Sezima, psycholog Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje;
ANONYMNÍ TELEFONNÍ LINKA POMOCI V KRIZI POLICIE ČR (Kpt. Mgr. Jana Malíková, vedoucí Anonymní telefonní
linky pomoci v krizi Policie ČR a zároveň vedoucí skupiny krizové intervence Policejního prezidia České republiky).
V rámci konference byla k dispozici prezentace a možnost vyzkoušení softwaru pro záznam kontaktů linky důvěry,
vyvinutého v rámci tohoto projektu. Účastníci zhlédli také ukázku nového modulu pro chatovou komunikaci, který
využívá Pražská linka důvěry.
Konference byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce.
Kontakty na Pražskou linku důvěry (PLD) Centra sociálních služeb Praha:
Pražská linka důvěry NON STOP: 222 697580
Kontakt na vedoucího pracoviště: 736 469 196
Webové stránky PLD: www.csspraha.cz/linka-duvery
Webové stránky projektu PLD: www.krizova-pomoc.cz
Chat-pomoc je k dispozici každý den od 15. do 20. hod. a středy už od 8. hodin ráno na: www.chat-pomoc.cz
Další zajímavé kontakty: Modrá linka; www.143.ch
Bc. Alena Nedvědová, sociálně právní poradkyně, IC Praha
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
13
ČÍSLO 1
Vzdělávání v CSSP - Komunikační dovednosti při práci s klientem
V prosinci minulého roku se konal pro pracovníky
Centra sociálních služeb Praha seminář s názvem
„Komunikační dovednosti při práci s klientem“ pod
vedením lektora MuDr. Roberta Kačeňáka z Krizového
centra RIAPS.
Ale po překonání počátečního ostychu byla právě
tato část semináře nejzábavnější, nejzajímavější
a nejprospěšnější. Zkušenější kolegové si vysloveně
užívali modelové situace, kdy byli výjimečně klientem
a ne pracovníkem hledajícím řešení pro nespokojeného
klienta. Naopak já jsem těmito ostřílenými sociálními
pracovníky v roli nespokojených klientů zakusila na
vlastní kůži situaci, kdy mě klient doslova válcuje. Tato
nepříjemná zkušenost je pro mě profesně velice cenná.
Do Intervenčního centra Praha jsem jako právník
nastoupila před pár měsíci, proto mě jako nováčka
v poskytování poradenství osobám ohroženým
domácím násilím zaujal mě již samotný název semináře.
Komunikační dovednosti jsou jistě jedny z nejdůležitějších
dovedností pracovníků v sociálních službách.
Pokračování podobných seminářů s radostí doporučuji.
Podobný seminář připravuje MuDr. Robert Kačeňák na
22. února 2013. Myslím, že by stálo za to nabídnout
podobný na praxi zaměřený seminář s využitím
modelových situací i zájemcům z interdisciplinárních
týmů.
Seminář mě příjemně překvapil. Měla jsem možnost
poznat pracovníky CSSP z různých pracovišť a naskytla
se mi příležitost získat informace od zkušenějších kolegů.
Nejzajímavější částí semináře byl pro mě nácvik
modelových situací. Zpočátku se některým účastníkům
(mě nevyjímajíc) příliš nechtělo se aktivně zapojit do
nácviku situací s problémovými klienty.
Mgr. Zuzana Kukulová, právnička, IC Praha
Informace o workshopu „Tvořivost v terapii a poradenství“
Ve dnech 13. - 14. 11. 2012 se v Olomouci uskutečnil
velmi zajímavý workshop pod vedením dvou lektorů
světového věhlasu. Z Ameriky přijeli přednášet
Bradford a Hillary Keeney.
Koncept tzv. krátké terapie (brief therapy) je velmi dobře
využitelný nejen v terapii, ale i v sociálním poradenství.
Terapeut (poradce) se s klientem zaměřuje na hledání
řešení spíše než na rozebírání problému. S klientem
hledáme jeho zdroje, ptáme se po výjimkách a můžeme
pracovat i se zázračnou otázkou, kdy klient popisuje svoji
preferovanou budoucnost.
Celý workshop byl zaměřen prakticky a účastníci
měli jedinečnou možnost nahlédnout na práci jedné
z nejvýznamnějších postav současné psychoterapeutické
scény. Spojení terapie a spirituality, propojení léčitelství
a novodobé psychoterapie, povýšení terapeutických
a poradenských rozhovorů na umění, to a mnohem více
manželé Keeneyovi předávali všem účastníkům.
Celý workshop byl propojen s filosofií Daletu, hlavním
organizátorem, tzn. s terapií zaměřenou na řešení
(solution focus therapy).
A jak říká jeden ze zakladatelů na řešení orientované
terapie Steve deShazer „Když něco funguje, dělejte toho
více.“ Věříme, že mnoho poznatků a neopakovatelných
zážitků se nám podaří přenést do každodenní práce
s našimi klienty.
Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha
Zabití a násilí na partnerce/partnerovi: zjištění z výzkumu Vraždy
v Británii Intimate Partner Homicide and Violence: Evidence from the Murder in Britain Study
V pátek 16. 11 2012 se Intervenční centrum zúčastnilo
přednášky v Akademickém konferenčním centru na
téma Zabití a násilí na partnerce/partnerovi: Zjištění
z výzkumu Vraždy v Británii.
Pozvání od Gender Studies přijali významní
britští sociologové Rebecca a Russell Dobash,
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
kteří se dlouhodobě zabývají problematikou domácího
násilí.
Účastníkům byl prezentován výzkum z Velké Británie,
který pojednával o případech domácího násilí, které
končí vraždou jednoho z partnerů. Z výzkumu vyplynuly
zajímavé poznatky, o kterých se následně diskutovalo.
14
ČÍSLO 1
Ve studii se porovnávaly tři vzorky - vraždy mezi dvěma
muži, vraždy mezi partnery (domácí násilí) a vraždy/
násilí, které přišlo nečekaně jako „modré z nebe“.
Výzkum se věnoval i násilným mužům, kteří vraždili zcela
neočekávaně, jejichž čin přišel „jako modré z nebe“.
Tato skupina mužů měla jen málo problémů v dětství,
má dobré vzdělání, zaměstnání, jsou ženatí na rozdíl
od již v minulosti odsouzených násilníků/vrahů. Jsou
zde ale styčné body, a to zejména předchozí násilí
k oběti, žárlivost/sobeckost, sexuální napadání, obecně
problémy se ženami, nedostatek empatie nebo lítosti.
Z toho vyplývá, že se nejedná o útoky/vraždy, které přišly
z ničeho nic. Velmi často jde o dlouhotrvající partnerský
konflikt. Problémem je, že více „konvenční“ muže je ale
těžší zaměřit, všimnout si jich ve společnosti, jelikož
nemají žádný předchozí trestní záznam.
Studie se zaměřila na mnoho aspektů ze života násilníků/
vrahů. Jednalo se např. o nezaměstnanost, alkoholismus, zneužívání v dětství, násilí na předchozí partnerce/
partnerovi. Z výzkumu např. vyplynulo, že násilníci na
rozdíl od vrahů zažívali v dětství častěji násilí mezi svými
rodiči, častěji mají otce alkoholika nebo byli sami v dětství
zneužíváni.
Dále také velmi často byli násilní i vůči bývalým
partnerkám. Riziko vraždy pak zvyšuje použití zbraně,
škrcení partnerky nebo silné majetnické sklony a sexuální
útoky.
Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha
Workshop MPSV – Prevence DN a ochrana (dětí) před domácím
násilím
V pátek 7. prosince 2012 přijali zástupci Intervenčního
centra CSS Praha pozvání Výboru pro prevenci
domácího násilí MPSV na půldenní workshop se
zahraničními lektory z Německa, Polska a Slovenska.
Celá akce proběhla v rámci dvoudenní konference
Veletrh dobré praxe. Workshopu se zúčastnili členové
Výboru, zástupci MPSV a tři zahraniční hosté, kteří posléze
v odpoledních hodinách přednášeli široké veřejnosti
v prostorách Národní technické knihovny.
V České republice je toto číslo stále mnohonásobně
nižší, stejně tak v ostatních zemích (Polsko, Slovensko).
V Německu existují specializovaní státní zástupci, kteří
se věnují problematice domácího násilí, speciální soudci
ale nejsou.
V otázce povinného vzdělávání soudců a státních
zástupců na téma domácí násilí se obecně v Evropě
vede diskuze o nestrannosti soudnictví. Jedná se pouze
o doporučení se vzdělávat, v Německu byl zaveden
kreditní systém nepovinného vzdělávání.
Pracovním jazykem workshopu byla angličtina a jeho
hlavním cílem byl přenos dobré praxe a zkušeností ze
zahraničí. Na programu byla tři hlavní témata.
V poslední části workshopu jsme se zaměřili na primární
prevenci. Předali jsme si několik zajímavých nápadů na
kampaně proti domácímu násilí. V Polsku např. vznikl
krátký film s miss, který ukazuje na domácí násilí i ve
velmi bohatých a dobře situovaných rodinách.
V první části jsme se zabývali prací s rodinami, kde se
vyskytuje domácí násilí a jak efektivně spolupracovat
s pachatelem domácího násilí. Zdá se, že situace
je ve všech zemí podobná, v Německu je systém
asistovaných styků dětí s násilným rodičem rozpracován
asi nejlépe. Nicméně i zde se potýkají s nedostatkem
vyškolených odborníků, na možnost asistovaného styku
se musí někdy dlouho čekat. V Polsku mají pro pachatele
domácího násilí speciální programy, které zajišťuje každé
vojvodství. Důležitá je dle polské zkušenosti změna
postojů celé společnosti k násilí, lepší výsledky se
ukazují, když jsou programy dobrovolné.
Na Slovensku běžela v minulosti kampaň s názvem
„Piatá žena“, v roce 2012 o.s. Fenestra rozjelo projekt
s mládeží, kdy se pomocí fotografií, plakátů a kreseb
vyjadřují žáci a studenti k problému domácího násilí.
Velmi dobrá zkušenost je s využíváním sociálních sítí jako
je např. Facebook nebo Twitter. Nejen v Německu běžela
kampaň „Muži proti násilí“. Akce Bílá stužka je známá
i v České republice. Důležité jsou i vzdělávací aktivity na
školách. Na Slovensku se jednalo např. o projekt „Růžový
a modrý svět“, v Německu se zaměřují spíše na diskuzi
s dětmi o tom, co je to zdravý vztah.
Druhá část programu byla věnována justici a ochraně dětí
před domácím násilím. Zajímavým podnětem byl údaj
z Německa, kdy zhruba ve 2/3 rozvedených párů je
domluvena střídavá péče a dítě při ní zůstává na jednom místě.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha
15
ČÍSLO 1
Ze sexbyznysu na trh práce?
Konference + workshop pořádané organizací ROZKOŠ bez RIZIKA, o.s. ve dnech 16. – 17. října 2012 v Domě světla
Proto jsem také požádala o krátké vyjádření výkonnou
ředitelku ROZKOŠE bez RIZIKA Lucii Šídovou.
Akce se uskutečnila v rámci stejnojmenného projektu,
který realizuje o.s. ROZKOŠ bez RIZIKA z finančních
zdrojů ESF - OP LZZ. Šlo o zahajovací mezinárodní
konferenci za účasti zástupců zahraničních partnerských
organizací z Německa a Holandska. Organizátoři dali
prostor všem, kteří mají k tématu co říci.
Zajímalo mě hlavně, jak se dívá na zajištění bezpečí pro
klienty a hlavně pro sexuální pracovníky a pracovnice
a dále zda se jí zdá perspektivní zavedení podobných
zón i u nás.
Dovolím si vybrat dva momenty, které mě z celého
programu zaujaly nejvíce.
L.Š.: Měla jsem možnost navštívit Tippel zónu
v Holandsku. V Nizozemí je nabízení sexuálních služeb
mimo tuto zónu zakázáno.
Tím prvním bylo vystoupení kolegů z Německa
a Holandska. Mimo jiné hovořili o tzv. Tippel zónách.
Pracovnice německé organizace Hydra e.V. představila
konkrétní projekt realizovaný v Kolíně nad Rýnem.
Dle dlouholetých zkušeností došlo k poklesu násilí na
sexuálních pracovnicích v oblastech, kde byly zóny
vytvořeny. Pravidelně zde pracuje cca 80 žen. Zóna je
otevřena od 19 do 2 hod. Po celou dobu je zde k dispozici
sociální pracovnice a policie, která střeží bezpečí žen.
Na okraji města byl vybudován areál, který má za úkol
v podstatě nahradit ulici a poskytnout prostředí přijatelné
pro všechny zainteresované - tedy pro sexuální
pracovnice, zákazníky i občany města.
A skutečnost je taková, že ženy se opravdu na policii
obracejí, pokud jsou ohrožovány či se necítí bezpečně.
V tom se přístup těchto žen diametrálně liší od přístupu
sexuálních pracovnic v ČR. Většina z nich se na policii
neobrátí a vnímají policii jako represivní složku.
Velký důraz je kladen na zajištění bezpečí. Z fotografií je
patrné, že sice nejde o žádný komfort, ale svůj účel areál
splňuje.
V Holandsku sexuální pracovnice vnímají policii jako
pomoc a ochranu. Jako problém v ČR vidím neexistenci
vymezených zón pro ženy, které chtějí pracovat na ulici.
A pokud již vymezeny jsou, tak jen na nebezpečných
místech, většinou za městem, kde chybí osvětlení
a je zvýšené riziko ohrožení těchto žen např. násilím,
nezaplacením, ale i usmrcením.
K debatě o provozování Tippel zón přidal své zkušenosti
i Ian Viesser z holandské organizace Rode Draad.
V Holandsku funguje takovýchto chráněných zón již šest.
Téma vzbudilo velkou pozornost a kolegové z Německa
i Holandska byli doslova zaplaveni řadou otázek týkajících
se jak provozních, tak etických aspektů této myšlenky.
Zóna Tippel v Holandsku pro poskytování sexuálních služeb. Poskytování sexuálních služeb mimo tuto zónu je
v Nizozemí zakázáno.
__________________
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
16
ČÍSLO 1
Každopádně bylo velmi zajímavé podívat se na
podobný projekt trochu více zblízka a možná se do
budoucna stane inspirací i pro některá naše města, kde
je provozování prostituce v centru aktuálním problémem.
Tím druhým zajímavým momentem pro mě bylo představení
nového návrhu zákona o regulaci prostituce v ČR.
Vystoupili zástupci MHMP, kteří se přímo podílejí na
tvorbě zmíněného zákona. Rozvinula se velmi zajímavá
a v závěru poměrně bouřlivá diskuze, kdy zástupci MHMP
hájili svůj pohled na věc, zatímco pracovníci pomáhajících
organizací, včetně těch zahraničních, projevovali obavy
nad fungováním zákona v podobě, v jaké je navrhován.
Hydra e.V. představila ještě jeden zajímavý projekt, který
nese název Opera. Jde o provozování klubu - chráněného
prostoru, který mohou v provozních hodinách navštívit
klienti a klientky Hydry, aniž by museli o sobě cokoli říkat
nebo se hned zapojovat do nějakých aktivit. Naprosto
nenásilnou formou se mohou postupně rozkoukat a mají-li
chuť i zapojit do některé z aktivit (např. poslechnout si četbu
v rámci literárního odpoledne, zúčastnit se společného
vaření nebo se zúčastnit skupinové terapie apod.).
Zahraniční partneři seznámili přítomné s vývojem situace
ve svých zemích po schválení zákona v obdobném znění.
Jejich zkušenosti s odstupem času ukazují, že tento
model není příliš šťastně nastavený.
Postupně se tak rozvíjejí velmi silné vazby mezi klienty
navzájem i mezi klienty a pracovníky klubu a vzniká tak
prostředí, které dává šanci najít tu správnou motivaci
ke změně životního stylu. Svoje vyprávění doprovodily
pracovnice z Hydry i prezentací fotografií z klubu.
Podle nového zákona by mělo být provozování
sexuálních služeb legální živností, jako podmínku
k jejímu provozování zákon ukládá povinnou registraci na
obecním úřadě (který vymezí konkrétní podmínky v dané
lokalitě) a rovněž povinné pravidelné zdravotní prohlídky.
Jako nejkontroverznější se jeví sama podstata zákona povinnost registrovat se a povinnost pravidelně se nechat
vyšetřit. Jak sami sexuální pracovníci a pracovnice, tak
např. terénní sociální pracovníci, se shodují v tom, že
poskytování sexuálních služeb je pracovní činnost, kterou
většina lidí tají.
Na straně druhé je tu řada „lidí z praxe“, kteří mají
díky svým dlouholetým zkušenostem vážné obavy, že
navrhovaný zákon nebude funkční. Na jejich podporu
zaznělo i několik příspěvků ze zahraničí. To, co my tu
řešíme nyní, řešili u nich před cca deseti lety a jejich
tehdejší obavy - ne nepodobné těm současným našim se naplnily.
Bojí se prozrazení a nepřejí si, aby jejich osobní údaje
figurovaly v jakémkoli registru na úřadě.
Přes to všechno je výstupem asertivní postoj tvůrců
zákona, který lze shrnout v podstatě do stále dokola
opakované věty „Na toto já mám bohužel jiný názor“
(kdy užití slova já dohání pocit zoufalství už téměř do
krajnosti).
Stejně tak zdravotní prohlídky mnozí dobrovolně
a pravidelně podstupují, ale jen se zárukou naprosté
anonymity.
Výsledkem
nařízené
registrace
a zdravotní péče pak bude naopak snížení počtu těch,
kteří se nechávají pravidelně testovat i kontrolovat svůj
zdravotní stav.
Ještě
jedna
část
programu
mě
zaujala
i pobavila zároveň. Jak je na akcích Rozkoše bez rizika
dobrým zvykem, závěr prvního dne zpestřilo vystoupení
souboru Rozkoš, kterému předcházela prezentace
bývalých sexuálních pracovnic a představení jejich
pohledu na Zákon o regulaci prostituce.
Mám-li mluvit o svých pocitech z této části programu, tím
hlavním je asi bezmoc.
Na jedné straně je tu návrh nového zákona, který
prezentují přímo jeho tvůrci - lidé, kteří na jeho tvorbě
pracují jistě velmi usilovně a dlouhodobě.
Díky za prostor, který dostali opravdu všichni
zainteresovaní, díky za zajímavou a v mnoha ohledech
inspirativní akci.
Lada Poláková, DiS., sociální pracovnice, IC Praha
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
17
ČÍSLO 1
Domácí násilí v zahraničním kontextu
Mezinárodní summit k násilí na ženách v Brazílii
Nadace Avon pro ženy, brazilský Avon Institut
a Vital Voices (americká nezisková organizace)
uspořádala v posledním listopadovém týdnu roku 2012
již druhý globální summit o mezinárodním partnerství
k ukončení násilí na ženách.
Brazilští zástupci z řad policie, justice i nevládního
sektoru prezentovali vývoj brazilského práva v řešení
případů domácího násilí včetně právních opatření (velmi
podobných české legislativě).
Tzv. „Maria de Penha law“1 - zákon, který
v Brazílii umožňuje oddělení násilné a ohrožené osoby
(zahrnuje i personální ochranu osoby ohrožené), byl přijat
v roce 2005. O takovém návrhu musí rozhodnout soudce,
a to do 48 hod. od jeho doručení. Problém lze spatřovat
v možném navazujícím trestním řízení (proti její vůli),
které může ublížit oběti.
Jedná se o jednu z mnoho iniciativ Vital Voices, která
navazuje na první globální summit konaný v březnu 2010
ve Washingtonu,D.C.
Tato iniciativa směřuje k vytvoření mezinárodní aliance
k ukončení násilí na ženách. Summit byl zahájen
25. listopadu, tedy v den, který OSN označila jako
Mezinárodní den boje proti násilí na ženách, a slaví
se každoročně jako “16 dní aktivismu proti násilí
páchaného na ženách“.
Pozoruhodná byla pro mě informace, že v Brazílii je
každý rok evidováno 440 zavražděných žen v důsledku
domácího násilí. Zmíněna byla telefonická krizová linka
180, na kterou mohou volat osoby ohrožené násilím2
v rodině.
Třídenního summitu se zúčastnily delegace z České
republiky, Jordánska, Indie, Ruské federace, Mexika,
Argentiny, Brazílie a Jihoafrické republiky a samozřejmě
zástupci nestátních neziskových organizací z USA,
zástupci komerční sféry, občanské společnosti či
amerického ministerstva zahraničních věcí.
Celkem přes 70 účastníků, kteří si vyměnili své
poznatky a zkušenosti v boji proti násilí na ženách a hledali
efektivní řešení k ukončení násilí páchaného na ženách.
Kolegové z brazilské policie představili síť policejních
mobilních stanic pro ženy ve více než 5000 obcích
v Brazílii, kde může být v případě sexuálního násilí/
znásilnění proveden i výslech poškozené. V rámci těchto
mobilních stanic je poškozeným ženám nabídnuta nejen
krizová pomoc, ale také čisté spodní prádlo a základní
hygienické potřeby.
Delegace České republiky na summitu v Brazílii (zleva Kateřina Kuncová/ProFem, Barbora Holušová/Intervenční
centrum, Vladimír Vedra/Policie ČR, Katarína Šinková/Acorus)
__________________
1 Zákon je pojmenován po ženě, která se stala obětí domácího násilí a v důsledku 2
pokusů o zabití svým manželem ochrnula a je upoutána na invalidní vozík.
1 založena v roce 2006, od té doby přijala přes 3mil. hovorů, 42% z hovorů se týká
fyzického násilí
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
18
ČÍSLO 1
Česká delegace prezentovala během závěrečného
dne několik krátkodobých i střednědobých cílů, na
které se chce zaměřit v příštích letech - mezi ně patří
např. specializace v rámci policie a justice, zákon
o bezplatné právní pomoci či preventivní programy pro
děti v mateřských a základních školách atd.
Úsilí Brazílie v eliminaci násilí na ženách a šíření ochrany
práv žen do společnosti je posíleno politickou reprezentací
v popředí s první prezidentkou Dilmah Rousseff či
ministryní Eleonorou Menicucci.
Obě političky velmi významně vystupují ve prospěch
ochrany žen a prosazování jejich práv, což může být
inspirací pro ČR. Podle údajů brazilských kolegů existuje
v Brazílii 400 policejních oddělení pro ženy, 75 azylových
domů (ale přes 5000 měst), 90 center pro oběti, 53
specializovaných soudů a 22 specializovaných státních
zástupců pro případy domácího násilí.
Velmi podnětná byla diskuse o společných centrech
pro oběti domácího násilí, které existují již delší dobu
v USA. Je snaha šířit tento model do dalších zemí.
Např. v Jordánsku podpořila vznik národního centra pro
rodinu jordánská královna.
Tzv. Family Justice Centres (www.familyjusticecenter.org) soustředí „pod jednou střechou“ všechny služby
pro oběti, které tak nemusí navštěvovat další instituce
a snižuje se tím riziko sekundární viktimizace.
Spolupracují
zde
sociální
pracovníci,
právníci,
psychologové, orgány péče o děti, zdravotníci atd.
Je zde prostor pro větší spolupráci a vytváření
společných plánů pro klienty. Tato centra pořádají
např. min. jednou ročně zážitkové kempy pro děti
z rizikových rodin, děti, které byly svědky násilí
v rodině (http://camphope.org).
Zásluhu nejen na těchto aktivitách lze připsat také Avon
Institutu, nevládní organizaci, která koordinuje řadu aktivit
a také významně finančně podporuje výzkum a projekty
související s tématikou násilí na ženách v Brazílii.
Česká republika byla zastoupena pracovnicemi
Intervenčního centra CSS Praha, ACORUsu, ProFem
o.p.s. a zástupcem Policie ČR.
Mjr. Vladimír Vedra z Krajského ředitelství Policie ČR Brno
představil model interdisciplinární spolupráce, kterou
koordinuje Magistrát města Brna. Dále hovořil o výcvicích
policistů v problematice domácího násilí a speciální
skupině policistů, kteří řeší pouze případy domácího násilí
včetně trestního řízení (Městské ředitelství policie Brno).
Zajímavá byla panelová diskuse o zainteresování mužů
do boje proti násilí na ženách, kterou řídil Casey Gwinn,
prezident Aliance family justice center, a který zmínil
vytvoření specializovaného týmu státních zástupců
v Ka-lifornii pro domácí násilí a násilí na dětech.
V jednom z panelů druhého dne summitu vystoupila Mgr.
Kateřina Kuncová z Advocats (proFem o.p.s.), která
představila studii zaměřenou na ekonomické dopady
domácího násilí v ČR.
Z diskuse vyplynulo, že je velmi důležitá spoluodpovědnost
mužů aktivně vystupujícíh proti násilí na ženách. Rovněž
zdůraznil, aby děti dostávaly zprávy o nenásilném chování
vůči ženám nejen z rodiny, ale také ze svého prostředí
(školy, kroužky atd.).
Tuto studii za finanční podpory Avon Foundation a USA
zpracoval v minulém roce sociolog Mgr. Kamil Kunc
z podkladů policie a státních institucí ČR.
Na doplnění lze uvést nové stránky AVON Foundation
určené pro sdílení dobré praxe k domácímu násilí:
http://xchange.futureswithoutviolence.org
Mgr. Barbora Holušová, vedoucí Intervenčního centra Praha
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
19
ČÍSLO 1
Představujeme vám organizace, které
pomáhají…
Nové služby v hl. m. Praze
Občanské sdružení Pro Dialog, o.s.
Služby
Odborné psychosociální poradenství
Odborné sociální poradenství
Psychologické poradenství
Speciálně pedagogické poradenství
Psychoterapie
Terapeutická práce s rodinou
Asistence rodinám: Asistované předávání dětí, Asistovaná setkávání rodiče s dítětem, dětmi,
Asistence pro rodičovský dialog o potřebách jejich dětí
s cílem vytvoření rodičovské dohody o potřebách dítěte
Rodinná mediace
Krizová pomoc (forma psychosociální intervence, nikoliv
ubytování)
Formy
Konzultace pro odborníky v oblasti práce s rodinou
(možno i po e-mailu nebo telefonicky)
Vzdělávací programy pro školy
Vzdělávací programy pro dospělé
Příprava a realizace seminářů pro pracovníky OSPOD na
míru dle potřeby a požadavků v rámci výše jmenovaných
oblastí zájmu
Supervize, individuální, týmová, případová
Individuální plány ( tvorba a práce s nimi, jejich význam)
Případové konference, jejich význam, jejich organizování
a moderování
Koučink
Konference, besedy, kulaté stoly
Vzdělávání
Tým Pro Dialogu
Sociální pracovnice, sociální pracovník a terapeutka
Psycholožka, speciální pedagožka a mediátorka
Oblasti zájmu
Péče o rodinu s dětmi, práce s rodinou, pěstounská
péče (výběr pěstounů), dítě v pěstounské rodině,
komunikace v pěstounské rodině (s přihlédnutím
k faktu, že jsou přítomny vlastní děti, případně
komunikace s biologickou rodinou dítěte v pěstounské
péči), neúplná rodina, rozvodové a po rozvodové stavy,
změna rolí v rodině (například partnerský vztah se mění,
zůstává rodičovská odpovědnost), domácnosti, kde
nejsou všichni se všemi biologicky spřízněni (partner není
biologickým rodičem,děti nejsou plně pokrevní
sourozenci) domácí násilí, dopad domácího či
partnerského násilí na rozvoj dětí, komunikace s dětmi,
naplňování potřeb dětí, vliv náboženství nebo příslušnosti
k církvím či ideovým společenstvím na rodinné klima,
partnerské vztahy a péči o děti.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Kontakt
Předsedkyně občanského sdružení Pro Dialog:
Mgr. Jindřiška Krpálková, tel. 777 311 559
e-mail: [email protected],
[email protected]
20
ČÍSLO 1
SATORI CZ, o.p.s.
Naše cíle
Naše cíle se zaměřují na stabilizaci sociální a finanční
situace klientky. Snažíme se posilovat vlastní síly
a schopnosti klientek, které povedou k reintegraci do
běžného způsobu života. Zaměřujeme se především na
podporu našich klientek při zvládání těžkých situací.
Cílová skupina
Naší cílovou skupinou jsou ženy, které se dostaly do náhlé nepříznivé životní situace a nedokáží jí
vlastními silami řešit, ale aktivně se o to snaží. Ženy, které
dlouhodobě pracují nebo pečují o své děti, chtějí změnu
a jsou nastavené pro spolupráci. Ženy, které mají české
státní občanství nebo jsou příslušnicemi členských států
EU. Ženy netrpící žádnou závislostí.
O nás
Naše společnost se zaměřuje na pomoc matkám s dětmi,
které se nacházejí v nepříznivé životní a sociální situaci,
která je spojena především se ztrátou bydlení.
Vytváříme specifický program, který vychází z potřeb
našich klientek a jejich dětí. Zaměřujeme se na
poskytování dotovaného bydlení, finanční podporu při
zařizování bytů, bezplatnou právní a psychologickou
pomoc, rekvalifikační kurzy a pomoc a podporu při hledání
zaměstnaní.
Neposkytujeme krizovou intervenci a krizová lůžka.
Jak se stát klientkou
Na našich webových stránkách www.satori-ops.cz
najdete formulář.
Našim klientkám nabízíme
• za zvýhodněných finančních podmínek bydlení
matkám s dětmi, kterým situace neumožňuje platit
tržní nájemné
• bezplatné právní a psychologické poradenství
vedoucí
k
řešení
rodinných,
existenčních
a pracovních problémů
• asistenci při jednání s úřady, při vyhledávání
zaměstnání či bydlení
• možnost rekvalifikace
• na přání rodiče pomoc při výchově dětí zaměřenou
na posílení rodičovských kompetencí a rozšíření
škály výchovných metod
• napojení na další podpůrné zdroje pomoci
• pomoc a individuální přístup k řešení situace klientky
• společenské vyžití, jako je např. návštěva divadel,
pobyt na horách apod., které si z finančních důvodů
nemohou spolu s dětmi dovolit
• celkovou citovou a lidskou podporu.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Po jeho vyplnění a odeslání je žadatelka pozvána na
osobní schůzku do kanceláří společnosti ve Vojtěšské
ulici 1/245, Praha 1.
Na základě získaných informací o přijetí do
programu rozhoduje výběrová komise obecně prospěšné
společnosti. O výsledku rozhodnutí komise bývá
klientka zpravidla informována do jednoho týdne od
osobní schůzky.
Kontakty
Vojtěšská 1/245, Praha 1
Email: [email protected]
Telefon: +420 222 269 841, M: +420 725 421 895,
bezplatná linka: +420 800 811 111
21
ČÍSLO 1
Prevence je naše práce
Preventivně výchovná činnost je nedílnou součástí
práce Městské policie hl. m. Prahy, kterou se zabývají
strážníci z útvaru prevence. Cílem je především oslovovat
děti a mládež prostřednictvím metodicky zpracovaných
preventivně vzdělávacích programů se zaměřením na
bezpečné chování, sociálně patologické jevy a základy
právního vědomí, bezpečný pohyb v silničním provozu
a prevenci úrazů.
Pokud vycházíme z našich zkušeností, tak se na toto
téma na námi navštívených školách se žáky a žákyněmi
moc nehovoří. A to je škoda. Domníváme se totiž,
že by to pro další život dospívajících a jejich případné
partnerské a manželské vztahy mělo vliv.
Na konci naší přednášky jsou dívky ochotny mluvit
o současné situaci v rodině a chtějí poradit, kam se
mohou případně obrátit se žádostí o pomoc, či
o konzultaci svojí situace. Pracujeme rovněž s nadací Rosa
a jejich materiály v každé třídě, kterou oslovíme,
zanecháme.
Skupina bezpečného chování Útvaru sociální prevence
Městské policie hl. m. Prahy se v rámci své přednáškové
činnosti věnuje mimo jiné problematice dospívání dívek
a chlapců. Především na druhém stupni, osmé a deváté
třídě své přednášky zaměřujeme na bezpečné dospívání
a na vztahovou problematiku.
Vzdělávací program pro strážníky
Městská policie rovněž v rámci programu vzdělávání
doškoluje své strážníky v této oblasti právě prostřednictvím
útvaru prevence. Strážníci se učí na místě výjezdu
správně vyhodnotit situaci, rozpoznat, kdy se jedná o DN,
respektive správně rozlišit, zda-li jde o „pouhé“ rušení
nočního klidu, či o „hlučnější“ hádku mezi partnery nebo
manželi. Strážník je proškolen, aby v případě jakéhokoli
podezření na DN přivolal na místo Policii ČR, do příjezdu
policistů oddělil agresora od oběti a zamezil dalšímu
fyzickému násilí či k psychickému ovlivňování oběti.
Je rovněž důležité, aby strážník informoval Policii ČR
o opakujících se konfliktních situacích v takové rodině
formou úředního záznamu, což může být následně
využito jako podklad k vykázání. Zvláštní důraz je kladen
na situace, u kterých jsou přítomny děti. Ty by měly být
správně zabezpečeny, a pokud dojde v blízké budoucnosti
k příslušné legislativní změně, nebudou již považovány
za svědky DN, ale přímo za ohrožené osoby. Strážník
se však sám může ocitnout v situaci, kdy ho přímo na
ulici osloví oběť DN, která je na útěku z domova, nebo
je pronásledována. Strážník by ji v takovém případě
měl kvalifikovaně pomoci, zejména ji informovat
o všech možnostech a způsobech řešení jejích problémů,
a mít místní znalost o nejbližších organizacích, které se
specializují na pomoc obětem domácího násilí.
Přínosem pro nás, strážníky z útvaru prevence je, že
díky účasti na odborných konferencích pořádaných
Intervenčním centrem jsme získali potřebné informace
o tom, jak pracovat s oběťmi i agresory domácího násilí,
stejně jako o aktuální legislativě.
Mezi mladými lidmi totiž násilí ve vztazích není ničím
neznámým. Zkušenosti s násilným partnerem, či
takovým, který je omezuje, uráží a ponižuje, má stále více
mladých dívek - což vyplývá i z oficiálních statistik.
Vnímání toho, co je ve vztahu dobré, respektive co je pro
nás ještě přijatelné a co už ne, si lidé přinášejí především
z rodinného prostředí. Že se dívky snadno stanou
obětí tzv. partnerského násilí, je dáno zejména tím, že
nemají dostatek zkušeností, sebevědomí a povědomí
o tom, co ještě je a co už přijatelné není. Dívky se proto
s preventistou učí rozpoznávat příznaky vznikajícího
vztahového násilí a následně jak si s ním poradit.
Druhý stupeň ZŠ
Během naší přednáškové činnosti, která probíhá několik
let, jsme zjistili, že dospívající si často pletou týrání
s domácím násilím. Povědomí děvčat v problematice
partnerských vztahů se neustále zlepšuje. Z ankety,
kterou jsme mezi žákyněmi a žáky dělali na téma „Vliv
preventivního působení na problematiku domácího násilí
v době dospívání“, jsme zjistili, že u chlapců přetrvává
mýtus, že sex patří k povinnostem manželky a neumí
definovat úplně správně role ve vztazích.
Mateřské školky
Na základě zkušeností ze seminářů věnovaných
domácímu násilí Intervenčním centrem vytvořila skupina
bezpečného chování program pro mateřské školky, který
se konkrétně zabývá problematikou násilí. V něm jsou
citlivou formou pohádky děti seznamovány s tím, co mají
dělat, pokud se setkají s nějakým trápením v rodině nebo
se stanou svědky ubližování od někoho ze svého okolí.
Nejvíce se o tomto tématu dospívající dovídají ze
sdělovacích prostředků a na půdě školy. Avšak ne
v rámci vyučování, ale z přednášek, které vykonávají
jiné subjekty v rámci primární prevence. Domníváme se,
že by bylo velice vhodné, aby se na toto téma hovořilo
i v rámci osnov v předmětu výchova ke zdraví.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Za útvar sociální prevence
Květoslava Flutková
Radka Bredlerová
22
ČÍSLO 1
Aktuální informace o nabídce služeb v hl. m. Praze
Viola, informační a poradenské centrum CSSP
Informační a poradenské centrum Viola je součástí
Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy
Centra sociálních služeb Praha, příspěvkové organizace
To podstatně zvyšuje efektivnost pomoci a její
dlouhodobé trvání, a v některých případech je jediným
možným způsobem skutečné pomoci.
Nabízíme služby mužům a ženám,
- kteří mají konfliktní vztahy se svými blízkými a jsou
starší 18 let
- kteří byli vykázáni ze společného bydlení
- kteří hledají pomoc pro své blízké a známé
Osoba ohrožená má problém ubránit se cizí agresi,
osoba násilná má problém ubránit se agresi své.
3. psychologický přístup
Vnější rozlišení osob na oběti a pachatele je někdy
relativní. Toto rozlišení vychází z hodnocení vnějšího
chování a je užitečné v oblasti trestně právní.
Nabízíme
- telefonické i osobní konzultace
- sociální a psychologické poradenství, psychoterapii
- informace o návazných službách
Avšak při psychologické práci s klienty odkrýváme hlubší
souvislosti situace a skryté nevědomé motivy chování.
Tím se náš pohled na danou situaci často radikálně mění
a jakékoliv jednoduché černobílé hodnocení relativizuje.
Při své práci vycházíme z několika předpokladů:
1. motivace
Podporu a pomoc může přijmout jen ten, kdo je
motivován. Nemůžeme pomoci nikomu, kdo nevnímá
problém, kdo o pomoc nestojí, anebo se pomoci brání.
Základem je tedy motivace klienta. Pokud není klient
motivován a otevřen pomoci, pomoci mu nelze.
Pak vidíme, že oběť je i pachatel a pachatel je i obětí.
Obě strany mají svůj díl viny na vzniklé situaci. A také jsou
svým způsobem nevinní, protože jsou mnohdy nevědomě
zapleteni do vlivů sahajících do vzdálené minulosti, ať už
jejich osobní nebo jejich původní rodiny.
Kontakt
telefon: 773 666 784
email: [email protected]
www.csspraha.cz
2. systémový přístup
Podporu a pomoc potřebují nejen oběti, ale i pachatelé.
Stejně tak jako v rodinné terapii je mnohdy potřebné
pracovat s celou rodinou, tak i zde je užitečné zahrnout
celý systém, tedy obě strany.
ACORUS, centrum pro osoby ohrožené
domácím násilím
ACORUS, o.s. je nezisková organizace, která již od roku
1998 poskytuje osobám ohroženým domácím násilím,
většinou ženám a jejich dětem, komplexní víceúrovňovou
pomoc.
Pro OSOBY OHROŽENÉ DOMÁCÍM NÁSILÍM poskytuje
následující služby:
•
odborné sociální poradenství poskytované
•
krizová pomoc
•
azylový dům s neveřejnou adresou
•
non-stop linka do azylového domu
•
byty následné pomoci
•
specifické programy pro děti
Kromě této přímé pomoci se ACORUS zaměřuje také na
předávání informací odborné i laické veřejnosti.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
23
ČÍSLO 1
KRIZOVÁ POMOC - nabízené činnosti:
•
bezplatné krizové ubytování až na 5 pracovních
dní
•
pomoc při zajištění stravy ve formě potravinového
balíčku
•
sociálně terapeutické činnosti - krizová intervence
•
základní sociální poradenství (poskytnutí základ
ních sociálně-právních informací týkajících se
problematiky domácího násilí a jeho řešení,
poskytnutí informací o možnostech řešení finanční
situace)
•
pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů
Pro ODBORNOU VEŘEJNOST jsou určeny následující
vzdělávací programy akreditované MPSV:
•
Domácí násilí
•
Individuální plánování v sociálních službách
•
Komunikace s osobou ohroženou domácím násilím
•
Posttraumatická stresová porucha ve vztahu
k domácímu násilí
•
Práce s dětmi, které zažily domácí násilí
Pro LAICKOU VEŘEJNOST jsou určeny:
•
Preventivní besedy se studenty středních škol
•
Preventivní komponované divadelní představení pro
děti mateřských škol a 1. a 2. tříd základních škol
•
Informační a mediální aktivity (rozhovory do médií,
články do tisku, plakáty, letáky apod.)
AZYLOVÝ DŮM - nabízené činnosti:
•
ubytování na maximálně jeden rok
•
pomoc při zajištění stravy, resp. vytvoření podmínek
pro samostatnou přípravu stravy
•
základní
sociální
poradenství
(poskytnutí
základních
sociálně-právních
informací
týkajících se problematiky domácího násilí a jeho řešení, poskytnutí informací o možnostech řešení finanční situace)
•
pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů
(sepisování návrhů k soudu, trestního oznámení
apod., doprovod na jednání u soudu, na úřadech,
policii apod.,
•
podpůrná terapeutická pomoc (individuální
a skupinová terapie)
•
volnočasové programy (vzdělávací a rekondiční
aktivity)
•
specifické programy pro děti (arteterapie, hry matek
s dětmi, klub her, keramika, rukodělné aktivity)
•
individuální plánování péče o dítě, specifická práce
s dětmi a jejich matkami (analýza situace - časová
osa, scénotest, pomoc v upevnění rodičovských
kompetencí formou videotréninku interakcí
a pedagogického poradenství)
ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ:
poskytováno v poradně ACORUSu na adrese Dělnická 12,
Praha 7, nutno se předem objednat na telefonu 283 982
772. Jde o bezplatné služby, možno využít i anonymně
nabízené činnosti:
konzultace se sociální pracovnicí:
•
odborné sociální poradenství týkající se řešení
domácího násilí
•
sepisování návrhů k soudu, trestního oznámení apod.
•
poskytnutí informací o možnostech řešení finanční
situace (státní sociální podpora, sociální zabezpečení, sociální péče)
•
poskytnutí základních sociálně-právních informací
týkajících se problematiky domácího násilí a jeho
řešení
•
doprovod na jednání u soudu, na úřadech, policii apod.
konzultace s psycholožkou, terapeutkou:
•
sociálně psychologické poradenství týkající se
vnitřního prožívání a jednání osob zažívajících
domácí násilí
•
individuální sociálně terapeutické konzultace
•
ambulantní sociálně terapeutická skupina
•
na žádost uživatele/ky jednání s dalšími osobami
mu/jí blízkými (např. dětmi, rodiči apod.)
BYT NÁSLEDNÉ POMOCI - nabízené činnosti:
•
podpůrné bydlení až na 1 rok po ukončení pobytu
v azylovém domě ACORUSu
•
následná sociálně-právní pomoc
konzultace s právničkou:
•
právní poradenství (podání informací o právním
řešení situace uživatele/ky v případě, kdy
vzhledem k právní náročnosti situace nepostačuje
konzultace se sociální pracovnicí)
•
vypracování právně náročných návrhů k soudu
•
pomoc při vyřizování záležitostí týkajících se
právního řešení situace uživatele/ky
•
v odůvodněných případech zastupování u soudu
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Kontakt
Acorus, o.s., Dělnická 213/12 ,170 00 Praha 7
nonstop telefon do azylového domu: 283 892 772
fax: 283 890 671, e-mail: [email protected]
webové stránky: www.acorus.cz
facebook: www.facebook.com/acorus.cz
24
ČÍSLO 1
Doporučujeme, líbilo se nám…
Přetiskujeme odjinud
Peter A. Levine a Ann Frederick: Probouzení tygra. Léčení traumatu.
Zajímavou se jeví naše tendence traumatické situace
v životě opětovně přehrávat (tzv. „znovusehrávání“) a snažit
se tímto nevědomým přístupem prožité trauma zpracovat.
„Znovusehráváním se organismus pokouší dokončit přirozený
cyklus aktivace a deaktivace, který běžně doprovází reakci na
nebezpečí u zvířat žijících ve volné přírodě.“ Autor doporučuje
využít naši schopnost obrátit vědomou pozornost na vnitřní
prožívání.
Levine používá pro léčebný přístup termín „somatické prožívání“,
při kterém nás vede ke kontaktu s pociťovaným smyslem
(naslouchání instinktivnímu hlasu, pozorování sebe sama bez
interpretace). V knize nalezneme konkrétní cvičení pro práci
s traumatem a informace důležité pro poskytnutí první pomoci při
traumatu (po nehodě a pro první pomoc poskytovanou dětem).
Peter Levine se v knížce Probouzení tygra zabývá tematikou
traumatu a nabízí pohled, který přináší naději na jeho úspěšné
léčení.
„Trauma vzniká, když v nás nějaká událost zanechá
nezpracované následky, které zatěžují organismus.“
Zpracování traumatických zážitků je popisováno na chování
zvířat, která jsou schopna zadrženou energii zmrznutím vybít,
a proto následky traumatu většinou nenesou. Znehybnění
(zamrznutí) je obranná strategie, která přichází na řadu ve
chvíli, kdy není možné použít útok ani útěk. „Reakce znehybnění
má u zvířat obvykle omezené trvání. Zvíře do ní vstoupí a pak
z ní jednoduše vyjde ven. Člověk z této reakce tak snadno
nevystupuje. Obrovský energetický náboj, který je uzamčen
v nervové soustavě, je totiž navíc zadržován emocemi strachu
a zděšení.“
„Trauma je nedílnou součástí života. Nemusí však být
rozsudkem na doživotí. Nejenže jej můžeme léčit, při
náležitém vedení a podpoře může vést k transformaci.“
Důvěřujme tedy léčení a obnově, neboť dle slov Petera Levina:
„Tělo je koncipováno tak, aby se nepřetržitě opravovalo
a obnovovalo. Totéž platí i pro léčení naší psýché, ducha
a duše.“
Ilona Kafková
LEVINE, Peter A.,FREDERICK, Ann.
Probouzení tygra. Léčení traumatu.
1. vyd. Praha: Maitrea 2011.
293 s. ISBN 978-80-87249-21-5.
Jádrem traumatické reakce jsou následující čtyři složky:
nadměrné vzrušení, konstrikce – stažení a zúžení,
disociace (včetně popírání), zmrznutí. Tyto složky jsou
považovány za normální reakce na ohrožení, ale podobu
traumatických symptomů „získávají jen tehdy, jsou-li chronické
a stanou-li se běžnými reakcemi na obvyklé události“.
Názor psychologa Violy CSSP PhDr. Jaroslava Simona:
Vnímám tuto knihu jako zcela zásadní knihu o traumatu a jeho léčení,
tedy bych ji doporučil koupit kamkoliv, kde by mohla být užitečná.
Pro lidi trpící následky traumatu je typickým projevem vyhýbání
se vzrušení (ve smyslu nabuzení, vybuzení), ve kterém se
ocitáme, pokud se cítíme ohroženi. Příčinou je prožitá
zkušenost znehybnění spojená se strachem, ve kterém však
traumatizovaný člověk zůstává uvězněný.
Americký psycholog Peter Levine nabízí zcela nový přístup k práci
Levine popisuje některé symptomy podrobněji, např. zvýšenou
ostražitost, chronickou bezmoc, traumatickou vazbu,
traumatickou úzkost.
kteří pracují s traumatem, anebo se o toto téma zajímají, odborníkům
s traumatem, který kromě práce s emocemi zahrnuje i práci s tělem.
Zvládání traumatu ilustruje na příkladech zvířat ve volné přírodě, která
čelí smrtelnému ohrožení téměř každý den. Autor uvádí praktické
příklady, kniha je velmi čtivá a srozumitelná. Moc ji doporučuji všem,
i laikům.
PhDr. Jaroslav Simon, kouč a psycholog, tel.: +420 603 83 85 84,
[email protected], [email protected], www.jaroslavsimon.cz
Tiráž: Copyright CSSP, ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, Bulletin Centra sociálních služeb Praha k problematice domácího
násilí, kontaktní osoba PhDr. Marie Šusterová, mobil 604231085. Bulletin vychází pololetně, v elektronické podobě. Bude
zveřejňován na www.csspraha.cz a rozesílán členům interdisciplinárních týmů emailem.
Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
25
ČÍSLO 1
Download

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze