Nasazení strojů při těžbě uhlí a skrývky v lomech Jednota a Družba
počátkem a v průběhu druhé poloviny 20. století
(Jan Herna)
Lom Jednota
Při zahájení těžby v lomu bylo použito parní rypadlo 2,3, které bylo později rekonstruováno na
elektrický pohon s označením E 2,3. Výkliz byl prováděn kráčejícím rypadlem EŠ1 německé
výroby. Dále bylo nasazeno rypadlo SChRS 160 Lauhhammer, rovněž německé výroby. Oba stroje
těžily na kolejovou dopravu šíře 900 mm do vozů BH 5 m3 tažených lokomotivami BS 200 výrobce
ČKD. Uhlí bylo převáženo na rošty a odtud pásovým dopravníkem šíře 1000 mm do třídírny, kde
byl instalován drtič a přebírací pásy. Uhlí se nakládalo jako tříděné buď do vagonů ČSD nebo se
převáželo ve vagonech pro zauhlování briketárny Jednota. V roce 1959 byly postaveny pásové
dopravníky šíře 800 mm Ostroj a uhlí od obou rypadel bylo směrováno na zkrácený pásový
dopravník šíře 1000 mm a opět na třídírnu. V lomu byl postaven výkonnější drtič s odmourovacími
rošty a uhlí tak bylo již z lomu předdrcené. Rypadlo SchRS 160, které nezvládalo tvrdé uhlí, bylo
nahrazeno rypadlem E 2,5.. Obě lopatová rypadla E 2,3 a E 2,5 těžila uhlí přes přesuvné drtiče
a odroštovací násypky. Později byly vyrobeny dva kusy drtičů s rošty na podvozku MB2 typu
POPU s elektrickým pohonem, které byly instalovány i na Družbě. Byla též odstavena briketárna
Jednota pro nákladné zásobování uhlím – přejezd rypadel na lepší kvalitu uhlí. Pomocný stroj byl
buldozer S80, později S100 výrobce SSSR. Pásy šíře 800 mm byly spojovány ručně sponkami, pásy
o šíři 1000 mm vulkanizací za tepla. Prodlužování pasu šíře 800 se provádělo o 2-3 sekce délky 6 m
během směny ručně.
Při stavbě velkolomu Jiří byla postavena nakládací stanice s pásovými dopravníky šíře 1200 mm
Transporta, odmourováním a s výkonnými drtiči na dvou souběžných linkách. Zde se produkovalo
pouze drcené uhlí, přes nakládací stanici bylo ukládáno do vozů ČSD nebo bylo dopravováno vozy
Talbot a elektrickou trakcí E2E šíře 1435 mm do kombinátu na Vřesové..
Velkostroje KU 300/3, K 300/30, K 300/12 a KU 300/S zajišťovaly těžbu ve směru na Vřesovou,
těžba směrem na Jednotu byla postupně ukončována. Přestavby pásových dopravníků byly
prováděny přestavbovým zařízením výrobce Transporta, které bylo instalovano na buldozerech
DET 250 z SSSR. Spojování pásů se provádělo vulkanizací za tepla, později za studena. Pásové
dopravníky byly vybaveny trojcestným vozem, aby bylo možno provádět sypání na tři různé pásy
včetně výklizu na vnitřní výsypku z pásového dopravníku vybaveného shazovacím vozem, který
výkliz sváděl mimo pás, kde byl odhrnován buldozery. Došlo k několika haváriím velkostrojů, např.
K 300/12 propadl do odvodňovací chodby. Vyproštěn byl pomocí tří armádních vyprošťovacích
tanků. Při hlídce o vánocích najel řidič KU 300/3 s kabinou do sloje, přetrhal lana a zranil svého
syna, který s ním byl na hlídce.
Odvodnění lomu se provádělo rypadlem DO62 (Unex), později DH 103 (Unex) do retencí a odtud
čerpadly 3-15 m3 potrubím přes vnitřní výsypku do potoka. Dále byly raženy odvodňovací chodby
do hlubiny Marie Majerová, kde byla vybudována čerpací stanice pro odvodnění lomu Jiří. Odtud
se voda čerpala do Ohře. Úsek byl postupně vybaven buldozerem typu Caterpilar a pásovými
zakládacími vozy PZV 1800, které zakládaly výkliz a prodlužovaly dosah těžebních velkostrojů bez
přestavby pásových dopravníků. V rámci výstavby velkolomu Jiří zde začaly pracovat velkostroje
KU 300/S.
Těžba skrývky byla prováděna dieslovými rypadly Mb2, E ,5 (Unex) na LH vozy 20 m3 a BH vozy
5 m3 taženými lokomotivami BS 200 výrobce Škoda a ČKD, rozchod kolejí 900 mm. Přestavby
kolejí byly prováděny sunutím a zvedacím hydraulickým zařízením vlastní výroby, nainstalovaným
na buldozerech S80 a S100.
Zemina byla zakládána rypadly E 2,5 (Unex) na výsypkách (vnitřní a chodovské).
1
V rámci výstavby lomu Jiří byla rypadla E 2,5 nahrazována velkostroji K 300 a K 800 (Unex),
zakládání prováděno zakladači ZP 2100 na výsypce Smolnice a Pastviny. Dopravu zeminy v LH
vozech 40 m3, obstarávaly elektrické lokomotivy E2E, šíře rozchodu 1435 mm. LH vozy pocházely
z Rumunska, lokomotivy E2E z Dubnice na Slovensku.
Pomocný provoz byl vybaven buldozery Caterpilar, vrtačkami Böhler (Rakousko) pro provádění
nátřasné střelby před velkostroji. Kolejová doprava používala podbíjecí stroj Plaser (Rakousko),
kolejové drezíny typu ČSD a dieslové loko T 211, T 334 a další techniku, včetně škvárovacích
vozů.
V lomech se postupně zaváděla kontinuální technologie - technologické celky. Po nasazení
technologického celku druhé výkonové řady (5000 m3 za hodinu) TC2/1, sestávajícího z rypadla
KU 800/12, ZP 6600/12 a souboru pásových dopravníků se shazovacími vozy a drtiči š.1600 mm,
došlo k omezování kolejové dopravy. Velkostroje KU 300, K 800 i kolejová doprava včetně ZP
2100 přešly na skrývku Družba.
Tento přechod dovršil technologický celek TC 2/2 s rypadlem KU 800/16 se zabudovaným drtičem
skrývky v kolese, ZP 6600/17 komplexem pásové dopravy o šířce 1600 mm s částí dopravního
pásu z ocelokordu. Za rypadlo KU 800 byly nasazeny pojízdné drtiče DSOH. Dvěma kusy ZP 2500
a velkostrojem KU 300/S včetně výsypkové pásové dopravy byl dobudován úsek TC/1.
Lom Družba
Skrývka: Kolejová doprava o rozchodu 900 mm, parní lokomotivy BS 200 ČKD, vozy BH 5m3,
LH vozy 20 m3. Rypadla na dobývání i zakládání E 2,5 výrobce Unex, buldozery S80, později S100
sovětské výroby. Dreziny pro dopravu pomocných mechanismů výroby Sokolovských strojíren.
Parní lokomotivy byly postupně nahrazeny elektrickými. Dále bylo nasazeno rypadlo K 300/34
výrobce Unex a na Loketské výsypce zakladač ZP 1250 výrobce Vítkovické strojírny. V dalších
letech po najetí T 2/1 na skrývce Jiří byly nasazovány velkostroje K 800 a nové KU 300/S.
Kolejová doprava byla rekonstruována na 1435 mm, vozy 40 m3 a lokomotivy E2E. Zakládání
zeminy prováděno ZP 1650 a ZP 2100 na výsypkách Smolnice a Pastviny. Kolejové práce byly
zmechanizovány a používány drezíny typu ČSD.
Těžba uhlí byla prováděna rypadlem E 2,5 a kolesovým rypadlem SchRS 160 na pásové dopravníky
šíře 800 mm výrobce Ostroj Opava přes posuvné násypky.
Sloj byla rozrušována nátřasnou střelbou. Vrtání se provádělo vrtačkou zabudovanou na buldozeru
S80. Z pásových dopravníků bylo na stabilní násypce uhlí sypáno do LH vozů 20 m3 a parními
lokomotivami BS 200 převáženo na rošty u třídírny hlubiny. Po vysypání bylo uhlí drceno
z velkých kusů na menší a potom přecházelo přes třídírnu, kde byla na přebíracích pasech vybírána
hlušina a uhlí nakládáno do vagonů ČSD nebo na nákladní automobily pro malospotřebitele.
V letech 1964-65 byl postaven sběrný dopravník šíře 1000 mm na novou násypku u správy závodu
Družba. Uhlí se sypalo do LH vozů 20 m3 a elektrizovanou trakcí převáženo opět na rošty
u třídírny.
Rypadlo SChRS 160 nezvládalo tvrdé uhlí a bylo nahrazeno rypadlem E 2,5 m3 Unex. Přesuvné
rošty byly nahrazeny pojízdnými drtiči na podvozku MB2 typu POPU. (Podvozky byly vyrobeny
v dílnách závodu Jednota a název dostaly podle jmen svých autorů Pošty a Pulkrábka.). Později
bylo nasazeno rypadlo KU 300/S. Pásové dopravníky na pevné konstrukci byly nahrazeny
přesuvnými sekcemi vyráběnými Sokolovskými strojírnami.
Závěrem bych rád dodal, že cílem mého vzpomínání nebyl chronologicky a detailně přesný popis
těžební techniky v obou lomech. Ten lze dohledat v archivech. Chtěl jsem ve stručném přehledu
těm, kteří v uplynulých padesáti letech na Jednotě, Družbě a Jiřím pracovali či ještě pracují
připomenout, jak rychle se s rozvojem těžby v lomech technika vyvíjela a měnila. Snad moje
vzpomínání svůj cíl splnilo a paměť osvěží i následující přílohy.
2
Pohled na těžní věž dolu Marie Majerová v Královském Poříčí. Parní těžní stroj je nyní umístěn
v hornickém muzeu v Krásně.(Foto - archiv SU.)
Těžba žlabovým přepravníkem v dolu Marie Majerová. Jako poslední
hlubina v revíru ukončil důl provoz v roce 1991. (Foto - archiv SU.)
3
Korečkové rypadlo Ohrenstein Koppel na kolejovém podvozku bylo nasazeno při těžbě nadloží
na lomu Gustav I při počátcích lomového dobývání v revíru před sto lety. (Foto - archiv SU.)
Otvírání lomu Jednota u Vintířova v roce 1953 po uzavření hlubiny. Rypadlo Mb2 Bondy O,3 m3 při
nakládce do BH vozů 5 m3 sunutých dieselovým lokotraktorem, rozchod 650 mm.
(Foto - archiv Viléma Krchova.)
4
Počátky lomového dobývání v dole Družba po roce 1965. Rypadlo E 2,5 Unex Uničovské strojírny
na nakládce uhlí Markéta - překladišti uhlí z lomu Lipnice. Uhlí je sypáno do drtiče
a odtud na pásový dopravník. (Foto - archiv Viléma Krchova.)
Dnes již neexistující nakládací stanice velkolomu Jiří I - Vintířov.
Na přiváděcí pás bylo přisypáváno uhlí z lomu Lipnice s vyšším obsahem síry.
(Foto - archiv SU.)
5
Důl Družba - rypadlo E 2,5 Unex při nakládce uhlí na drtič vlastní výroby a z něj na pásový
dopravník šíře 8020 mm. (Foto - archiv SU.)
Bývalá budova vrátnice a váhy dolu Družba. Zde se vážilo uhlí při expedici k zákazníkům "po ose".
(Foto - archiv SU.)
6
Rozprava u opraveného pásového traktoru na nádvoří závodu - lom Jednota, rok 1960.
(Foto - archiv Jana Herny).
Údržba železničního svršku na dole Jiří byla - zvláště za deštivého počasí, "pěkná rasovina",
i když se rováděla s pomocí buldozeru S-100 s hydraulickým zvedacím zařízením vlastní výroby.
(Foto - archiv SU.)
7
Důl Medard v roce 1970. Velkorypadlo Lauhammer SChRS315 při těžbě uhlí do vozů Lowa.
Elektrická lokomotiva typ 17E výrobce Škoda Plzeň o rozchodu 900 mm. (Foto - archiv SU.)
Nádraží dolu Jiří kolem roku 1970. Výjezd ze skrývky a výjezd z nakládací stanice uhlí.
Elektrické skrývkové lokomotivy E2E s LH vozy 40 m3. (Foto - archiv SU.)
8
Kolesové rypadlo K 800 při těžbě skrývky. Lom Jiří, rok 1977. (Foto - archiv SU.)
Koleso rypadla KU 300-S.
Jen převodovka pohonu
tohoto kolesa (uprostřed)
má hmotnost 17 tun !
(Foto - archiv SU.)
9
Pásové dopravníky v lomu Jiří byly vybaveny trojcestným vozem pro sypání jak výklizu tak na dva
sběrné uhelné pásy.. V pozadí drtiče, díky kterým ustaly problémy s nerovnoměrně velkými kusy
přepravované vytěžené horniny. (Foto - archiv SU.)
Zakladač ZP 2500 při zakládání na vnitřní výsypce v roce 1977.
Na fotografii je dobře vidět podvozek s otáčecím rámem pásu. (Foto - archiv SU.)
10
Zakladač ZD 2100 (výrobce Vítkovice) jezdil po výsypce na kolejích. Bez buldozeru se zvedacím
zařízením se oprava jeho kolejového jařma neobešla. (Foto - archiv SU.)
V sedmdesátých letech byla zemina k zakladači ZD 2100
přivážena na skrývku vozy LH 40 m3. (Foto - archiv SU.)
11
Download

Nasazeni stroju.pdf