JAN HARCINÍK | Semestrální práce předmětu SAT | Fakulta architektury ČVUT v Praze | ZS 2010/2011
PETER ZUMTHOR
GRAFICKÝ PROJEV ARCHITEKTA
PETER ZUMTHOR
*1945
ÚVOD
Peter Zumthor je švýcarský architekt velkého formátu. Architekturu vnímá jako
součást krajiny, místa, ve kterém stojí. Je to architekt, který umí navrhnout stavby, které
působí jako samozřejmé součásti svého okolí. Stavby na sebe nepoutají pozornost svou
krásou, ale spíše tím, že dokonale reagují na místní prostředí a splynou s okolím. Jsou
unikátní, zanechají v nás hluboký vjem. Jsou moderní, jsou zároveň i tradiční. Každá jeho
stavba má svůj význam, svoji filosofii, je dotažena do detailů, dokonale zapadá do daného
prostředí, materiály jsou vždy citlivě použity a zpracovány.
Peter Zumthor se vyučil truhlářem-nábytkářem. Byl zaměstnán ve firmě, která
vyráběla nábytek, ale byl velice nešťastný z toho, že je při výrobě nucen podléhat trendům a
ekonomickým hlediskům výroby (odbývat zadní strany skříní, které nejsou vidět, používat na
ně kvalitní materiál a zejména to, že musí vyrábět nábytek, který se mu ve své podstatě
nelíbí). Radost mu přinášelo, když si ve svém volném čase vyráběl vlastní nábytek
z poctivého masivního dřeva, kde každičký detail byl velice poctivě zpracovaný, hrany měl
co nejpečlivěji vybroušené, a vymýšlel speciální detaily otevírání a podobně. Byl pohlcen
důležitostí a krásou detailu.
To samé můžeme najít v jakékoli jeho architektuře. Veškeré jeho domy jsou vyrobeny
z poctivých materiálů, zejména z masivního dřeva a kamene. Ke každému svému projektu
přistupuje s maximální pečlivostí, a nejen díky tomuto jeho celoživotnímu způsobu práce
byl oceněn Pritzkerovou cenou. Jeho stavby mají ohromnou integritu, hlavní zásady
spočívají v tom, aby budova správně zapadla do prostředí, ve kterém se nachází, aby ji
člověk vnímal tak, jako by tam byla odjakživa. Budova na sebe nesmí poutat pozornost
nějakými prvky ovlivněnými módními vlnami, a nesmí být blednoucí v průběhu času. Užité
materiály musí být voleny velmi obratně, opatrně a pečlivě, aby nebledly v průbě času. Dům
musí umět stárnout společně se svým okolím.
Architekt Zumthor si velmi pečlivě vybírá zakázky, na kterých začne pracovat. Řadu
zakázek odmítá a přijímá pouze takové, u nichž cítí hluboký vnitřní vztah k jejich programu.
Také samotný zrod projektu provází velice podrobné diskuze a zkoumání veškerých byť i na
první pohled nepodstatných detailů z okolí, z prostředí ve kterém se stavba odehraje. Vnímá
děje v prostředí, vůně, pocity, přemýšlí o zvucích, o náladách… Od okamžiku přijetí zakázky
se projektu zcela oddá a během realizace dohlíží i na ty nejmenší detaily. Při navrhování je
pro něj velmi důležité mít kolem sebe rodinu, spolupracovníky, ale také klidné místo, kde ho
nebude nikdo rušit. Ateliér Petera Zumthora se nachází v malé švýcarské obci Haldensteinu,
kde dlouhá léta žije a v okruhu rodiny tvoří. Jedná se o jeho vlastní rodinný dům, jehož
podlouhlé místnosti nutí člověka neustále chodit, což je pro práci architekta vcelku
příjemné, protože má možnost se mezi soustavnou prací trochu protáhnout a zároveň
přemýšlet i jinak, než jen u stolu. Po nedávné návštěvě Müllerovy vily v Praze Zumthor
přirovnal dveře, které propojují rodinu a jeho ateliéru právě s ukrytím salonu paní Müllerové.
Zumthor ve své praxi také využívá služeb svého nejbližšího souseda, statika, takže prakticky
veškerá tvorba se odehrává pouze v bezprostředním okolí jeho rodinného domu. V okolí
Haldensteinu se také nachází převážná většina jeho realizovaných staveb.
Zdrojem inspirace je pro architekta zejména v posledních letech hlavně hudba.
Například hudba Johana Sebastiana Bacha a zejména její „architektura“. Říká, že základem
jeho díla je jasná struktura, působí jasně a přehledně. Je v ní možné sledovat dílčí melodické,
harmonické a rytmické prvky hudby, aniž ztrácíme pocit jednoty celé kompozice, ve které
tyto jednotlivosti nacházejí svůj význam. Architektura je v tomto ohledu v podstatě naprosto
totožná s hudbou. Jedná se o vytváření smysluplného celku z mnoha jednotlivostí. Architekt
Zumthor má velký respekt k umění kombinace, k dovednostem konstruktérů, řemeslníků a
inženýrů. Jejich schopnosti na něj dělají velký dojem a cítí k nim úctu, protože jsou schopni
s dovedností vytvářet objekty. Proto se snaží navrhovat stavby, které odpovídají jejich
schopnostem a které tyto jejich vyvolávají jejich maximální tvůrčí dovednost. Veškeré stavby
tak naplňují nejen dokonale promyšlený, procítěný a propracovaný projekt, ale jsou z velké
části zásluhou nejkvalitnější řemeslné práce.
Zumthor sám přiznává, že z části pracuje jako sochař. Když začíná pracovat na
jakémkoli projektu, jeho první představa je spojená s materiálem. Architektura je podle něho
právě o prostoru a hmotě, nikoli o papíru a formách. Budova, která je dobrá, musí mít svou
atmosféru. Každý dům v člověku vyvolává nějaký pocit, a zejména v tom spočívá způsob
tvorby Petera Zumthora. Většina jeho staveb v člověku zanechá hluboký dojem. Interiéry
jsou tak důkladně promyšlené, že je člověk vnímá až takovým sakrálním způsobem. Zejména
je to patrné u (na první dojem jednoduchého interiéru) poutní kaple v Bruder Klaus, či u
Kolumby v Kolíně nad Rýnem. Propracování ve výsledku až banálního interiéru kaple trvalo
celkem sedm let, ovšem myšlenka vyhořelého bednění ve formě 77 stromů, které následně
vytvoří úžasnou atmosféru doplněnou prosvítáním světla otvory po konstrukčních spojích,
je vskutku originální, až geniální. Pro Kolumbu byly vytvořeny speciální pálené cihly, které
byly skládány speciálním spárořezem s mezerami tak, aby vytvořily až duchovní atmosféru
vnitřku tohoto muzea, jímž se klikatí lávka nad vykopávkami. Na konci této architektonické
procházky je umístěna unikátní místnost, takzvaná obývací, ve které si mají návštěvníci
možnost odpočinout od umění a třeba si i uvařit čaj.
Dokonalost detailu je u architekta Petera Zumthora patrná na každém kroku. Když
navrhuje budovy, zčásti přemýšlí jako sochař, jehož podstata tvorby závisí na tradici, že
vzhled spár a spojů mezi jednotlivými polotovary by měl být potlačený ve prospěch
celkového tvaru. Na rozdíl od takovéhoto umělce však vychází zejména z funkčních a
technických požadavků, které musí každá stavba splňovat. Jelikož architektura žádá
vytvoření celku z nesčetných detailů, které jsou svým způsobem naprosto různorodé, liší se
funkcí, tvarem, materiálem i velikostí, hledá architekt vhodné konstrukce a formy, které
dokážou vytvořit jemné mezistupně uvnitř velkých proporcí stavby. Jeho detaily
nerozptylují, neodvádí pozornost, ale vedou k pochopení celku. Při objevování detailů v jeho
budovách člověk zvyšuje svou vnímavost k celku a podléhá kouzlu propojenosti a
dokonalému sladění. U některých projektů zachází však do detailů, které daleko přesahují
práci architekta. Tak je tomu například u Muzea hornictví v Almannajuvet (Norsko), kde je
projekt domyšlen do takových podrobností, jakými jsou jídelníček v kavárně (hornický koláč,
hornická polévka, …) divadelní představení nebo knižní publikace, kterou si budete moct
prohlédnout na místě a nepůjde ji nikdy zakoupit.
GRAFICKÝ PROJEV
PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ ANALÝZY ÚZEMÍ
Specifickým prvkem počátku každého návrhu Petera Zumthora jsou jeho analýzy
území. V rámci jeho průzkumů při zjišťování všech ovlivňujících prvků okolí, které má vliv na
jím navrhovaný dům, vznikají skici, které znázorňují povahu prostředí. Vyznačuje na nich
uzavřenost či otevřenost celků území, významnost budov z hlediska historické hodnoty,
estetické kvality, z hlediska zachování a také hodnotí rušící vlivy. Jednotlivé budovy šrafuje
předem danými přehlednými šrafami a tím získává velmi dobrý přehled o daném místě
v perfektně provedené zkratce. Některé z analýz pak zaznamenávají soustředění a pohyb
lidí, jiné charakterizují systém důležitých cest. Jsou to jedny z výchozích skic pro další
rozbory a návrhy.
MODELY
Vývoj projektů budov Petera Zumthora je
založen především na práci s fyzickými modely.
Při tvorbě prostoru má totiž člověk pracovat
s prostorem a ne jen s výkresy se dvěma rozměry.
S budovami zpočátku pracuje spíše jako sochař.
Na modely používá stejné materiály, jaké pak
bude dům ve skutečnosti opravdu mít. Podle
něho je architektura vždy jen konkrétní materie.
Není abstraktní, je jen konkrétní. „Návrh
namalovaný na papíře není architekturou, je to více
nebo méně dostatečné zastoupení architektury
srovnatelné s notami. Hudba vyžaduje přednes,
architektura vyžaduje realizaci,“ píše Peter
Zumthor ve své knize Promýšlet architekturu.
„Papírové modely by se neměly používat. Vlastně by
se neměly vyrábět žádné „modely“ v přeneseném
slova smyslu, ale konkrétní objekty, plastické práce
v daném měřítku. Také výkres v daném měřítku by
měl vycházet z konkrétního objektu. V profesionální
architektuře je však bohužel obvyklá posloupnost
obrácená – nápad, plán, model, konkrétní objekt.“
Modely budov jsou tak prvotní i prezentační fáze
projektu budovy. Pomocí nich vytváří veškeré
hmoty a prostory a na nich pak také velmi často
vysvětluje svým klientům vznikající budovy.
Modely jsou zpravidla ve značně velkém měřítku,
aby v nich bylo možné nejen ověřovat kvality
interiérů, ale zkoušet i jednotlivé následně užité
detaily, které jsou pro návrh nejpodstatnější.
SKICI
Skici a prvotní výkresy Petera Zumthora
zejména vyjadřují prostor, který jeho
architektura má vytvářet. Nejedná se o skicování
konstrukcí, ale právě toho, co budou tyto hranice
jednotlivých prostorů lemovat. Lze zde vyčíst
dojmy a pocity, které má daný prostor vytvářet a
hlavní podstatu jednotlivých místností. Odkud
bude přicházet světlo, kde se budou lidé nejvíce
shromažďovat a jaké nálady budou tyto prostory
vyvolávat. Nemá vyhraněnou techniku skic, ale
často používá uhel, nebo tužku a vytváří tak
stínované prostorové skici, nezřídka doplňované
akvarelem pro zvýraznění právě pocitů a nálad.
Prvotní půdorysy a řezy kreslí společně
s prostorovými diagramy a vytváří jednoduchá
tělesa. „Snažím se vidět vymyšlená tělesa jako
přesné prostorové objekty a je pro mě důležité
cítit, jak z prostoru, který je obklopuje, vymezí
interiér nebo zachytí nekonečný prostor do
jakési otevřené nádoby,“ píše Zumthor.
„Architektura zná totiž dvě základní možnosti
prostorové kompozice: uzavřený objem, který
obklopuje prostor uvnitř sebe, a otevřený objem,
který obklopuje prostor spojený s nekonečnem.“
Zumthor při navrhování budov nikdy netvoří jen
jednu z těchto částí. Návrh samotné budovy
z vnějšího pohledu, návaznosti na parter,
nejbližší okolí a působení na okolí je pro něj
stejně tak důležitý jako návrh budovy a jejího
interiéru z hlediska vnitřku.
VÝKRESY
Ve výkresech architekt používá víceméně
stejná pravidla, kterými se řídí v celém procesu
navrhování a která obsahují jeho skici. Jedná se o
zejména o zvýraznění prostorů, ve větších
například veřejných budovách podkládá běžně
nepřístupné prostory budovy šedou barvou, aby
tak vynikly důležité místnosti, které jsou pro
dům nejpodstatnější. Ze všech výkresů je tak
nejvíce patrný právě ten prostor, o který jde a
ostatní jsou prezentovány jako méně podstatné,
a v postatě si jich člověk má méně všímat. Aby
navrhovaný prostor, o který jde nejvíce, vynikl
v maximální možné míře, jsou okolní budovy i
terén znázorňovány stejnou barvou jako
konstrukce domu (černou). Tím je zejména
v řezech dosaženo toho, že prakticky jediným, co
je z výkresu vidět, je právě již zmiňovaný prostor,
interiér navrhovaného domu. Zajímavou grafiku
Zumthorových výkresů tvoří kolážovité doplnění
šedé, lehce abstrahované zeleně, zejména
stromů, čímž se výkresy velice oživují a dostávají
podobu specifickou právě pro Petera Zumthora.
I přes svou kolážovitost však výkresy působí
velice jednolitě a vyváženě.
PROVÁDĚCÍ VÝKRESY
„Ze všech výkresů, které architekti tvoří, mám nejraději prováděcí výkresy. Jsou
detailní a věcné. Protože jsou určeny odborníkům, kteří danému objektu propůjčují
hmotnou podobu, neobsahují žádné asociace. Nesnaží se přesvědčovat a zaujmout, jako
koncepční návrhy. Jejich znakem je jistota a důvěra. Jakoby říkaly: „ Přesně tak to bude.“
Výrobní plány mají charakter anatomických výkresů. Ukazují něco z tajemství a vnitřního
napětí, které už dokončené architektonické dílo nevyzradí: umění spojů, skryté geometrie,
tření materiálů, vnitřní napětí nosníků, vzpěr, lidskou práci, která je v něm obsažena,“ píše
Peter Zumthor v knize Promýšlet architekturu. Ve svých prováděcích výkresech tak často
rozpracovává co nejnázorněji i ten nejmenší bod výkresu. Je toho názoru, že tak, jako je skica
sochaře součástí tvořivé práce a nejen pouhým zobrazením nápadu, samotný výkres musí
akceptovat kvality navrhovaného objektu.
SHRNUTÍ
Peter Zumthor je zásadním odpůrcem tzv. „tvorby do šuplíku.“ Nemá rád projekty,
jejichž výsledkem není realizace a v podstatě žádné takové projekty nedělá. Pokud mu přijde
nabídka, ze které plyne možnost takovéhoto závěru, tak ji odmítá. Zároveň také nerad své
práce publikuje. Říká, že jeho architektura se nemá prohlížet, nemá smysl na ní koukat na
fotografiích a výkresech. Architektura se má prožívat. Chce tedy, aby se jeho budovy
navštěvovaly, protože jinak se nedá pochopit jejich hlavní podstata a kvalita. Každá jeho
stavba má duši, kterou člověk musí poznat na místě a nijak jinak se zprostředkovat nedá.
Jeho ateliér ani nemá webové stránky.
FAKTA
ŽIVOTOPISNÁ DATA
1943 - narodil se 26. dubna v Basileji
1958 - vyučil se nábytkářem
1963 - navštěvuje uměleckoprůmyslovou školu v Basileji
1966 - studuje na Pratt Institute v New Yorku
1968 - působí jako tech. konzultant a inspektor na zachování hist. památek kantonu Grisons
1978 - lektor konzervace a dokumentace historických památek na univerzitě v Curychu
1979 - otevírá vlastní architektonickou kancelář v Haldensteinu ve Švýcarsku
1988 - externí profesor na Southern California Institute of Architecture v Santa Monice
1989 - externí profesor na technice v Mnichově
1994 - člen Akademie umění v Berlíně
1996 - Čestný člen Spolku německých architektů (BDA)
od 1996 - profesor Academia di architettura, Medrisio, Švýcarsko
2000 - přednáška během konání MSV v Brně
2009 - 20. a 21. října přednáška "3 buildings, 4 projects" v Praze a Liberci
OCENĚNÍ
•
•
•
Pritzkerova cena, 2009
Praemium Imperiale, 2008
Cena Heinricha Tessenowa, 1989
REALIZACE
2007 – poutní kaple Bruder Klaus
2007 - Kolumba
2004 – Topografie teroru
2004 – dům Zumthor
2000 – Expo 2000 – Swiss Sound Box
1997 – Kunsthaus Bregenz
1996 – termální lázně Vals
1996 – obytný soubor Spittenhof
1993 – bydlení pro starší občany v Masans
1988 – kaple svatého Benedikta
1986 – zastřešení římských vykopávek
1986 - atelier Zumthor
… a další
POSTŘEHY A CITACE
"Peter Zumthor je výjimečný člověk, od kterého se můžeme učit pečlivosti, skromnosti a snaze
architekturou pomoci danému městu, vesnici nebo místu," říká Tomáš Hendrych ze společnosti
Happy Materials, která se podílela na vytvoření kalendáře s nejslavnějšími Zumthorovými
stavbami.
„Peter Zumthor si hlídá každý detail nejen u svých staveb, ale i u přednášek, vydávaných knih,
použití fotografii i otištěných rozhovorů. Stejně tak chtěl autorizovat i kalendář, jeho vydání
osobně schválil a dokonce se s ním chlubil svému vnukovi.“
(Happy Materials)
„Podobně jako u svých staveb navrhuje každý detail, chce mít pod kontrolou i vydavatele
knižních publikací. Neslevuje a nepřistupuje na kompromisy, proto musely být plátno a papír pro
české vydání jeho knihy Promýšlet architekturu vyrobeny a zakoupeny v Německu (tisk a vazba
již proběhly ve Zlíně). Hmatový vjem přidává četbě nový rozměr a význam.“
(úvod přednášky Petera Zumthora v Praze 2009)
„Zumthorovy dovedné ruce, podobně jako ty dovedného řemeslníka, používají materiál od
cedrového dřeva až po pískované sklo takovým způsobem, že velebí jejich vlastní kvality, vše ve
službách architektonické stálosti. Přivádí architekturu k její holé podstatě a zdůrazňuje její
nepostradatelné místo v dnešním křehkém světě.“
( zpráva o předání Pritzkerovy ceny, The Hyatt Foundation)
Po své návštěvě v ČR oslovil Peter Zumthor Happy Materials, aby s ním spolupracovali na nově
připravovaném projektu nové městské věže v Isny a pomohli mu sehnat a zajistit skleněné cihly,
které by se vyráběly v Čechách. Peter Zumthor si pak vybíral z několika dodaných vzorků, se
kterými dělal testy a zkoušky. Zároveň tyto skleněné cihly z Čech zkoumali i inženýři z ETH
v Curychu a ve Stuttgartu. Pro celou stavbu věže bude potřeba přes 2 500 tun skla a celková
plocha bude kolem 7 200 m2. S kvalitou českého skla jsou všichni spokojeni. Podaří se touto
stavbou obnovit slávu českého sklářství?
(Z tiskové zprávy Ateliéru Petera Zumthora, 11.06 2010, Haldenstein)
POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE, ODKAZY
Knihy
Peter Zumthor, Promýšlet architekturu, Archa, Zlín, 2009
Elektronické zdroje
URL: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=215
URL: http://bydleni.idnes.cz/cesi-vydali-unikatni-kalendar-nejslavnejsich-staveb-architektazumthora-1la-/
Zdroje obrázků:
Kalendář 6x2 Petera Zumthora, Happy Materials, 2010
URL: http://www.flickr.com/photos/tonneti/3018446507/lightbox/
Download

arch. Peter Zumthor - text - Semestrální práce FA ČVUT