FORMAČNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTŮ
www.architekt.cz
[email protected]
GPA
k v ě t e n 2 0 1 2
VÍTĚZEM GPA 2012 JE REVITALIZACE BASTIONU U BOŽÍCH MUK V PRAZE 2
Letos již po devatenácté vypsala Obec architektů s Národní galerií v Praze soutěž s tradičně honosným
a elegantním názvem Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu. I letos byla porota
mezinárodní, potřebný lesk jí dodaly osobnosti z významných evropských tvůrčích národních středisek
řadu dní se práci věnovali Andrea Klimko (předsedkyně poroty) ze Slovenska; architekti Maciej Hawrylak
z Polska; Paul Katzberger z Rakouska; Ian Bogle z Velké Británie a teoretik architektury a vědecký
pracovník Petr Kratochvíl z České republiky.
S počínáním mezinárodní jury byla
veřejnost seznámena 3. května
2012 na slavnostním večeru, pořádaném již poněkolikáté v prostorách Veletržního
paláce v Praze,
jedné z perel
funkcionalistického
stylu, ve které sídlí
Národní galerie.
Důstojnost celé
akci dodali přítomní hosté v čele
s ministryní kultury
ČR Alenou Hanákovou. Ta se také
úvodním slovem
postarala o decentní atmosféru,
vhodně ladící
s nadcházejícím
udílením cen.
„Když jsem přemýšlela nad dnešním
večerem a nad
tím, čím je vlastně
typická současná
architektura, tak
jsem si uvědomila
hlubokou pravdu,
kterou měl váš
slovutný kolega
Adolf Loos, jenž
2. STRANA
GALAVEČER GPA 2012
IN GPA 2012
„Všem básníkům architektury dovolte, abych popřála,
nejenom těm, kteří dnes budou oceněni, lehké pero a
nekončící inspiraci. A nám ostatním přeji, ať nám jejich
zajímavé počiny a výtvory zkrášlují život, ať na ně
s úctou a obdivem nahlížíme,“ dodala Alena Haníková.
A do čeho nahlížela letošní mezinárodní jury?
Předjubilejní ročník jí nakonec nabídl 71 přihlášených
projektů v šesti základních kategoriích. Již podruhé se
pokračující stavební a tím i projekční útlum podepsal na
tváři celé soutěže, neohrozil naštěstí její kvalitu, spíše
rozsah. Na slavnostním večeru se Andrea Klimko
vyjádřila k dané situaci takto:
řekl: ´…že architektura není pouhé kreslení, že je to
umělecká disciplína, protože ji lze psát jako báseň nebo
partituru.´ A stejně tak, jako je bohatá naše česká
a moravská hudba a poezie, stejně tak má mnoho
vrstev, barev a odstínů i naše tuzemská architektura.
Myslím si, že ji nelze charakterizovat ani jedním slovem,
ani žádným souslovím, ona se nedá dokonce ani zaškatulkovat. Přesto tu s námi je, denně nás obklopuje a činí
nás nejen praktičtějším a především náš život činí
krásnějším.“
Po boku elitního klubu
I když naše země není velká, je velmi bohatá na významné umělce, zdůraznila dále ministryně kultury, ať
už jsou to básníci, malíři nebo třeba architekti. Stačí
vzpomenout taková jména jako Gočár, Kotěra či Jurkovič, další by mohli následovat. Ti všichni dokázali, že
architektura je zkamenělá skutečná báseň či symfonie.
„Dovolte mi za porotu konstatovat, že XIX. ročník GPA
opět dokázal stále se zvyšující úroveň kvality české
architektury. Letos soutěžilo 71 děl, což je o 13 méně ve
srovnání s předchozím ročníkem, kategorie urbanismu
zůstala neobsazena. Celkově bylo cítit větší důraz na
investičně méně náročné akce, což oproti minulým
rokům je důkazem současné situace ve stavebnictví.
Že se přihlásilo více menších a méně větších projektů,
vůbec ale neznamená úbytek v kvalitě, ba naopak.
Je více času na rozmýšlení o konceptu, více času na
přepracování návrhu, více času na investiční přípravu
a to má vlastně příznivý dopad na kvalitu architektury.“
Absolutním vítězem letošní Grand Prix architektů se
stala revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze 2.
Odborná porota ocenila, že revitalizace bohatě splňuje
kritéria vícera kategorií - rekonstrukce, krajinné architektury, zahradní tvorby, drobné architektury, interiéru
a městského mobiliáru. Úprava zapomenutého prostoru
dlouho zanedbávané lokality v Horské ulici v Praze
autorů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z MCA
Atelieru vznikla na základě vítězného návrhu veřejné
architektonické soutěže vypsané městskou částí Praha
2 v roce 2007. Nový objekt byl navržen jako podzemní
stavba, která nabízí variabilní využití: univerzální sál pro
výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti
a provozu. „Bylo nám jasné, že nechceme postavit nový
nadzemní objekt na místě původního, který by necitlivě
zasahoval do panoramatu a porušoval intaktní siluetu
linie hradeb,“ podotkla Pavla Melková.
IN GPA 2012
GALAVEČER GPA 2012
3. STRANA
aby u nich v prvé řadě zvítězila kvalita. Směrem do
budoucna v tom vidím příjemné zjištění, že neexistují
jen privátní zakázky, ale že i veřejné investice mohou
zajistit skvělé architektonické počiny.“
Se všemi projekty přihlášenými do soutěže se mohou
zájemci seznámit na výstavě, která je ve Veletržním
paláci přístupná až do 10. června 2012. Poté expozice
poputuje po českých městech a následně i po zahraničí.
Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu je
přehlídkou soudobých architektonických prací, kterou
pořádá Obec architektů. Soutěž je otevřená, zúčastnit
se jí mohou čeští i zahraniční architekti, projektanti
a výtvarníci. Podmínkou je, aby bylo jejich dílo dokončeno v uplynulém roce, a to na území České republiky.
Letošní ročník očima jury
Pětičlenná mezinárodní porota dále udělila šest dalších
cen, tři čestná uznání a za celoživotní dílo ocenila
architekty Jana Kozla a Karla Koutského. Jak už bylo
řečeno, útlum stavebnictví jim sice ubral na počtu přihlášených děl, o to zajímavěji a zodpovědněji architekti
posuzovali. V protokolu se jury vyjádřila takto: „Nápadné
bylo u řady oceněných staveb využití jednoduchých
a přitom kvalitních přírodních (a shodou okolností také
přirozených) materiálů, určitý zajímavý nadhled, absence módních trendů, značné tvaroslovné zklidnění, návrhy, odpovídající jednodušším zadáním a tím také
přímo tenčím kapsám investujících.“
A ještě jednu myšlenku, týkající se veřejných zakázek,
zdůraznila předsedkyně poroty v prostorách Veletržního
paláce: „Velmi pozitivní signál tvořila díla v podobě veřejných zakázek, kde nešlo jen o nejnižší cenu, ale o to,
Osvěty není nikdy dost
Závěrem ještě jednu informaci o připravovaném projektu Obce architektů a společnosti ABF. Jeho cílem je
na architektonických dílech finalistů Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu 2012, kteří se stávají účastníky soutěže Architekt roku - Ozvěny Grand
Prix architektů, představit roli architekta jako význam
a vliv na vzniku a realizaci staveb z jiného úhlu. Všichni
finalisté letošní GPA tak získají příležitost představit svá
díla návštěvníkům stavebního veletrhu ForArch 2012,
kde budou vystavena. Dále se představí účastníkům
galavečera této akce dne 19. září 2012, na kterém dojde k vyhlášení vítěze. Více informací přinesou webové
stránky uvedeného veletrhu.
Bohumír Kotora
Foto: Alex. M. Videmannová
Jubilejní XX. ročník GPA přinese změny
Letošní XIX. ročník Grand Prix architektů Národní ceny
za architekturu, je třetí za mého účinkování v roli
předsedy Obce architektů. Jsem přesvědčen, že letošní
ročník, i když zkoušený nepříznivou ekonomickou situací, která postihla umění architektonické a stavitelské
a investice vůbec, je především díky mladé architektonické generaci výrazně obsazen zejména drobnějšími
realizacemi. Tato skutečnost je možná trochu odlišná od
minulých let, kdy převážně vítězily velké projekty. V současné době si začínáme více cenit menších celků s důrazem na architektonický a výtvarný detail. To je mnohému architektovi bližší, snáze tak nachází cestu k uživateli architektury a může uplatnit větší vliv na člověka,
uživatele, společnost, na toho, koho my architekti chceme svým myšlením ovlivnit.
4. STRANA
SLOVO PŘEDSEDY OA + JURY
IN GPA 2012
Představujeme jury GPA 2012
ING. ARCH. ANDREA KLIMKO - PŘEDSEDKYNĚ
POROTY
Magisterská studia absolvovala v roce 1997 na FA
STU v Bratislavě. Poté
přidala dva roky studia ve
Vídni (FA TU). Od roku
2004 je členkou Slovenské komory architektů,
o šest let později vstupuje
do ČKA. Pod hlavičkou
studia AK architecture
zajišťuje všechny stupně
architektonických projektů, nasbírala tak mnohé
zkušenosti zvláště v oblasti bytových projektů,
menších urbanistických celků, ale i třeba grafických
návrhů. Profesně se zviditelnila hlavně sportovním
a zábavním centrem RELAXX v Bratislavě, za něž
v roce 2010 obdržela cenu WORLD ARCHITECTURE
AWARD.
Po loňské Grand Prix architektů, kdy Obec architektů
nenašla společnou řeč s Českou komorou architektů,
došlo nyní, díky konstruktivnímu přístupu předsedy
České komory architektů Jana Vrany, k dohodě o pořádání jedné, plnohodnotné a reprezentativní přehlídky
realizované architektury. Příští, XX. ročník, bude jistě
úspěšný. O tom jsem plně přesvědčen a mé úsilí k tomu
bude plně zacíleno.
Po Valné hromadě ČKA, která se uskutečnila 21. 4.
2012 v Brně, bude v systému pořadatelství následných
Grand Prix určitě jasno. Obcí architektů a Českou komorou architektů bude v paritním zastoupení společně
založen nový subjekt obecně prospěšná společnost,
a tento pak plně vykročí do přípravy XX. ročníku GPA.
Pro příští ročník navrhuji úpravu názvu soutěže, při zachování všech základních principů jejího statutu, a to
název GRAND PRIX ARCHITEKTURY - NÁRODNÍ
CENA ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ (GPA
NCAS).
Nově vzniklý subjekt, který bude soutěž profesionálně
zajišťovat a organizovat, by měl plně respektovat dvacetiletou tradici soutěže, podpořit úzkou spolupráci
s Českou komorou stavebních inženýrů a techniků,
s Českým svazem stavebních inženýrů, s Národní
galerií a s ABF. K naplnění této spolupráce jsem již
podnikl výrazné kroky a myslím si, že zatím úspěšné.
Jsem tedy, jako předseda Obce architektů, neziskové
organizace, jednoznačně přesvědčen, že následující
ročník GPA NCAS 2013 bude společensky a odborně
na vysoké úrovni, že bude nadále bez všemožných
komerčních tlaků hodnocena úroveň architektonického
díla především na základě jeho myšlenkového a uměleckého přínosu.
Miloš Grigorij Parma
Předseda Obce architektů
IAN BOGLE, B.ARCH (HONS) M.ARCH
Narodil se v skotském
Glasgow (*1970). Vzdělání
v oboru architektury
a urbanismu získal na
Mackintosh School of
Architecture umělecké
školy Glasgow School of
Art. Od roku 1994, kdy už
pracoval pro firmu The
Parr Partneship, působí
jako kvalifikovaný architekt. O rok později zakotvil
ve firmě Foster and Partners, kde se úspěšně uvedl jako dozor na stavbě Skotského výstavního a konferenčního centra. Vrchol činnosti pro tento ateliér tvoří
vedení projektů Obchodní akademie Bexley, respektive
Ředitelství pojišťovny Weiss Re, tzv. „Okurky“. Tento
projekt obdržel v roce 2004 Stirlingovu cenu. Roku 2010
se Bogle stal spoluzakladatelem Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd., letos stál u vzniku Bogle Architects
Limited.
MACIEJ HAWRYLAK, PhD.
Pochází z polské Wroclawi (*1952). Na tamější fakultě architektury získal
v roce 1986 titul PhD.
v oboru teorie urbanismu.
Vedle této specializace se
zabývá posuzováním kvality projektů, týkajících se
urbanismu postindustriálních částí měst. V roce
1993 spoluzaložil ateliér
architectual studio Wroclaw, od roku 1997 má
vlastní kancelář asw studio projektowe maciej hawrylak.
Za nejdůležitější díla považuje Centrum AB ve Wroclawi
(2001), rezidenci Leopoldinum (2007 - Cena primátora
Wroclawi) či bytový dům Odra (2009 - 3. cena ve stejné
soutěži). Od roku 1978 je členem, od roku 2009 pak
předsedou pobočky Asociace polských architektů
(SARP) ve Wroclawi.
IN GPA 2012
ARCH. MAG.ARCH. PAUL KATZBERGER
Jeho rodištěm (*1957) je
rakouská Vídeň. Teoretické vědomosti nasbíral
studiem na Vídeňské akademii výtvarného umění,
potažmo na univerzitě
Aldo Rosii v Benátkách.
V letech 1986-9 hostoval
jako profesor na Rhode
Island School (USA), ten
samý rok zakládá vlastní
studio Austria architects.
K nejznámějším realizacím
architekta patří: stanice
met-ra linky U2 (Vídeň, 2000), vstupní hala nádraží
Wiener Neustadt (2002) či Oblastní nemocnice a
univerzita v Innsbrucku (1998). Architekt je držitelem
mnoha uznání, kterým vévodí Cena Miesse van der
Rohe (1999).
Doc. PhDr. PETR KRATOCHVÍL
Původem z Prahy (*1950).
Absolvoval FF UK v Praze,
obor filozofie a psychologie. V roce 1974 se stal
vědeckým pracovníkem
v Ústavu dějin umění AV
ČR, od roku 2006 pak
externím pedagogem na
Fakultě umění a architektury TU Liberec. Jako
odborník na danou tématiku publikoval řadu knih
a odborných studií. Jeho
poslední kniha „Současná
česká architektura a její
témata“ vyšla v roce 2011.
Veřejnosti je známý také
jako autor výstav,
například „Karel Hubáček“
(2005) nebo „Zelená architektura.cz“ (2008)
GPA 2012 ve výsledcích
Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno celkem 71
projektů v šesti kategoriích: Novostavba -13 realizací;
Rekonstrukce - 12 realizací; Rodinný dům - 18 realizací;
Krajinářská architektura a zahradní tvorba - 3 realizace;
Architektonický design, drobná architektura a výtvarné
dílo v architektuře - 11 realizací; Interiér - 14 realizací.
Kategorie Urbanismus zůstala neobsazena. O přidělení
cen pětičlenná mezinárodní jury nakonec rozhodla
takto:
CENA GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2012
REVITALIZACE BASTIONU U BOŽÍCH MUK, PRAHA 2
Autoři: Ing. arch. Miroslav Cikán, Ing. arch. Pavla
Melková / MCA atelier s.r.o.
Spoluautoři: MgA. Peter Buš, Ing. Pavel Košťálek
5. STRANA
GPA 2012
Z hodnocení poroty: Uskutečněná revitalizace je
příkladem kultivované a citlivé implementace veřejného
prostoru do stávajících struktur města. Navržený objekt
malé kavárny s galerií pro odpočinek nabízí nádherné
výhledy na město, duši pocit otevřenosti a lehkosti, ale i
pořádání společenských aktivit.
CENA V KATEGORII NOVOSTAVBA
GALERIE ZÁVODNÝ, MIKULOV
Autor: Ing. arch. Štěpán Děnge
Spoluautor: Ing. arch. Jakub Děnge
Z hodnocení poroty: Jedinečné průhledy a genius loci
místa byly esencí vzniku soukromé galerie výtvarného
umění v prostorách malebného náměstí. Citlivé osazení
hmoty, kultivovaný výraz či perfektně zvládnuté detaily
jen podtrhují plán soukromého investora vytvořit
důstojný a inspirativní prostor pro architekturu a uměni.
CENA V KATEGORII REKONSTRUKCE
AREÁL CAFE FARA, KLENTNICE
Autor: Ing. arch. Marek Štěpán / Ateliér Štěpán s.r.o.
Spoluautoři: Ing. arch. Lukáš Svoboda, Ing. arch. Tomáš
Jurák, Ing. arch. František Brychta, Ing. arch. Zuzana
Uhríková, Ing. Jakub Staník, Ing. Petr Forchtgott, Ing.
Radomír Ulric
Z hodnocení poroty: Projekt harmonicky kombinuje
renovaci historické stavby s moderní dostavbou.
Výsledkem dlouhotrvajícího procesu renovace je živý
areál, svým měřítkem, členitostí i výrazem respektující a
zároveň rozvíjející charakter místa.
CENA V KATEGORII RODINNÝ DŮM
RODINNÝ DŮM, LETY U DOBŘICHOVIC
Autoři: MgA. Marek Deyl, M.A. arch. Jan Šesták, Ing.
6. STRANA
arch. Filip Tomášek / Studio pha
Z hodnocení poroty: Dům je elegantní reakcí jak z hlediska vnější
materiálnosti, tak z hlediska promyšlené organizace vnitřního prostoru
na věčnou otázku: „Jak vyřešit rodinný objekt s omezujícími podmínkami?“ A výsledek v očích porotců?
Chytrý, inovační a dobře provedený
projekt.
CENA V KATEGORII
ARCHITEKTONICKÝ DESIGN
ČERNÝ ČAJOVÝ DŮM
Autoři: MgA. Lenka Křemenová, MgA. David Maštálka /
A1Architects
Z hodnocení poroty: Malá „hra“
v přírodě je spíše
altánkem než domem, ale tento
fakt vůbec nesnižuje úsilí vložené
do projektu. Kombinace střízlivého
nápadu a neočekávaného provedení podněcuje
přemýšlení a rozjímání. Posezení v tomto malém diva-dle vyvolává hřejivý pocit … stejně jako šálek čaje.
CENA V KATEGORII KRAJINÁŘSKÁ
ARCHITEKTURA A ZAHRADNÍ TVORBA
PARK CHRPOVÁ, PRAHA
Autoři: Ing. arch. Oldřich Hájek, Ing.
arch. Laco Fecsu, Ing. arch. Olga
Kostřížová, Ing. arch. Jakub Koníř,
Ing. arch. Jaroslav Šafer
Šafer Hájek architekti spol. s.r.o.
Z hodnocení poroty: Nové prvky
drobné architektury i formování terénu pozdvihly estetickou kvalitu
místa, přínosem je i dopravní zklidnění a nová prostorová organizace
pohybů. Zásluhou investora, městské části Prahy 10, došlo ke zlepšení úrovně veřejného prostoru.
CENA V KATEGORII INTERIÉR
VODAFONE CEC, PRAHA 10
Autoři: Ing. arch Luka Križek, Ing. Radek Bláha
IO STUDIO
Z hodnocení poroty: Nové zpracování námětu, užitého již dříve v přilehlé kavárně.
Klient při zadání
vsadil na flexibilnost materiálů
a konstrukční technologie. Rozmáchlé, éterické
křivky pnuté stropní folie, respektive
hra barev ve vícečlenném prostoru vykonaly své.
ČESTNÁ UZNÁNÍ
SKI BAR, HORNÍ MALÁ ÚPA
Autoři: MgA. Petr Kolář, MgA. Aleš Lapka / ADR s.r.o.
Spoluautoři: Ing. arch. Martin Šenberger, Ing. arch. Anna
Vildová
RODINNÝ DŮM V JEVANECH
Autor: Ing. arch. David Kraus / ARCHITEKTURA s.r.o.
PŘESTAVBA MAUZOLEA NA VÝSTAVNÍ SÍŇ, PRAHA 3
GPA 2012
IN GPA 2012
Autoři: Ing. arch. Robert Václavík, Ing. arch. Karel Menšík, Ing. Petr Všetečka / TRANSAT architekti
Podrobné informace naleznete na webu:
www.grandprix-architektu.cz
Architektonická reinkarnace prostoru
Nebývá často vítězem Grand Prix architektů dílo, které
se svým řešením dotýká staletí věků. Ten letošní si
k dialogu přizval dobu středověku, respektive baroka,
aby se sám do takto hotových vztahů vložil jako reprezentant novodobé architektury. Řeč je o revitalizaci
Bastionu u Božích muk v Praze 2, projektu, o němž vědí
své jeho autoři: architekti Pavla Melková a Miroslav
Cikán (MCA Ateliér, Praha).
Nelze začít jinou otázkou, než co pro váš ateliér znamená vítězství v soutěži Grand Prix 2012?
Každé ocenění vlastní práce potěší. Nicméně bychom
rádi zopakovali to, co jsme zmínili i v děkovací řeči při
předávání Grand Prix: Skutečným významem, kterým by
takovéto ocenění pro architekty mělo mít, by bylo získání příležitostí k dalším zajímavým pracím.
Městská část Praha 2, do jejíhož regionu patří revitalizace Bastionu u Božích muk, byla investorem akce.
Jak se vám s ním spolupracovalo?
Výborně. Městská část Praha 2 byla nejen investorem,
ale v jistém smyslu i aktivním spolutvůrcem díla. Nemalý
dík jí patří nejen za iniciaci tématu revitalizace místa, ale
i za uspořádání veřejné architektonické soutěže a dotažení jejích výsledků do realizovaného výsledku.
O jak náročný projekt se z architektonického pohledu jednalo, museli jste řešit hodně překážek? Co vás
vlastně přivedlo na výsledné řešení?
Výsledné řešení je reakcí na charakter místa, s nadsázkou by bylo možné říci, že nějakým způsobem již bylo
v místě latentně skryto a bylo potřeba je objevit, porozumět mu a ztělesnit ho odpovídající architektonickou
formou.
Množství překážek spočívající ve složitém historickém,
topografickém a stavebním charakteru místa na jedné
straně vždy znamená náročnější práci, na druhé straně
však často může generovat zajímavější výsledek.
Základní princip řešení - zapuštění objektu zázemí na
původní úroveň barokního terénu pod linii horizontu hradeb, stejně jako řešení celého prostoru jako jednoho
propojeného, spolupůsobícího celku - je výsledkem
upřednostnění celkových kvalit místa namísto doplňování autonomních sebestředných objektů.
Nový objekt byl navržen jako podzemní stavba, která
nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy,
společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti
a provozu. Jak vlastně bylo náročné při koncepci
projektu řešit jeho budoucí multifunkčnost?
Multifunkčnost objektu souvisí s maximální čistotou
a velkorysostí prostoru. Univerzálnost prostoru, respektive jeho připravenost pro různé kulturní a společenské
akce je nicméně jenom předpokladem a iniciačním momentem. Poté musí následovat také naplnění této možnosti ze strany uživatele a veřejnosti.
Hlavní prostor lze oddělit od baru a zázemí kavárny zasunovacími stěnami, takže vznikne ničím nerušený prostor, který je zároveň možné otevřením prosklených
stěn, na jednu stranu do atria a na druhou do plochy
k Vyšehradu, plně propojit s exteriérem. Kulturní akce se
tak mohou odehrávat i na pomezí interiéru a exteriéru
a využít tak celý prostor Bastionu.
Jde o konečnou podobu projektu, nebo bude mít pokračování?
Jedná se o první realizovanou část širší koncepce revitalizace a propojení zanedbaných a zčásti nepřístupných oblastí zeleně a veřejných ploch Folimanky, Karlova a Albertova. Ve spolupráci s Městskou částí Praha 2
máme připraveny další projekty na tato území a doufáme, že úspěch revitalizace Bastionu pomůže podpořit
jejich zrealizování, které je nyní závislé především na
ekonomických možnostech Městské části.
Úhrnem Praha 2 obsahuje více než 130 kulturních
pamětihodností. Bylo pro vás hodně náročné vložit
novotvar do historických prostor? Jaká byla
IN GPA 2012
spolupráce s památkáři?
Revitalizaci Bastionu by bylo možné označit za příklad
optimální spolupráce mezi architektem a památkovou
péčí, která se nicméně bohužel nepodaří vždy. My jsme
se v součinnosti s památkovými odborníky snažili přistupovat erudovaně a s pokorou k rekonstrukci a zachování
památkově cenných konstrukcí, památková péče zase
na druhé straně plně respektovala právo nové architektury na vlastní soudobý výraz, do kterého víceméně
nezasahovala.
Čerstvý vítěz GPA 2012 figuruje také v letošní ročence české architektury. Její autor, architekt Petr Všetečka, hledal společné téma vybíraným objektům.
Nakonec zjistil, že se všichni autoři nějak vnitřně dotýkají poetična. Sdílíte jeho pocity, promítla se trocha poezie do vašeho řešení, nebo jste projekt řešili
ryze pragmaticky?
Souběžně s projekční činností se věnujeme také teoretické a výzkumné činností, jejíž součástí je zabývání se
humanistickou rolí architektury a tématy humanizace
architektury. Humanistický rozměr lze spatřovat například v tématech poetiky, komunikační role, ztělesnění
a artikulace společensko kulturního kontextu, etické funkce či reprezentační a symbolické role. Poetika je tedy
jedním z nástrojů, které mohou pomoci tuto roli architektury naplnit a snažíme se o to i v tvorbě naší architektury.
Právě také vychází kniha Bastion XXXI - U Božích muk,
kterou jsme vydali společně s Městskou částí a ve které
je právě téma konkrétní poetiky místa přiblíženo podrobněji.
Spojení poezie a architektury se dotkla na slavnostním vyhlášení i ministryně kultury Alena Hanáková. Domníváte se, že poetika je dnes více než kdy
dříve určující pro naši schopnost rozlišení mezi dobrou architekturou a ostatními stavebními výtvory?
Této otázky jsme se dotkli v podstatě již v předešlé
odpovědi. Dovolím si v této souvislosti ale ještě ocitovat
architekta Petera Zumthora, který říká, že „stavba sama
o sobě nikdy není poetická, může pouze disponovat
jemnými vlastnostmi prostoru, díky nimž v určitém okamžiku pochopíme něco, čemu jsme dříve nemohli rozumět“.
Jste, dá se říci, specialisty na problematiku rekonstrukcí a to především ve tvorbě místa nikoliv pouhých staveb. Můžete blíže vysvětlit tuto specifiku
vašeho ateliéru, nakolik je třeba hluboce znát historická fakta, případně uvést nějaké další takto zaměřené ukázky?
Naší specializací a oblíbeným tématem jsou spíše rekonstrukce a revitalizace spojené se souběžným vstupem současné architektury - integrace nového do starého tak, aby vznikl nový jednotný celek s povýšenou hodnotou vyplývající z hodnoty historické substance i kvality současného novotvaru.
Tvorba místa není samozřejmě specifikem pouze rekonstrukcí, souvisí spíše s názorem, že architekturu je třeba
řešit jako kontextuální prostoročasový celek, nikoli jako
pouhou autonomní stavbu.
Přihlásili byste se znovu do podobné veřejné archi-
7. STRANA
GPA 2012
tektonické soutěže? Na čem v současné době pracujete?
Ano. Problémem nicméně je velmi omezené množství
architektonických soutěží v současné době, se kterým
pak souvisí jejich neúměrně vysoká obsazenost. Energie vynaložená na kvalitní výsledek soutěžního návrhu
je skutečně velká a jediným způsobem jejího zhodnocení je první místo v soutěži. Architektonická soutěž není
olympiáda se zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí
a umístěním v první desítce - skutečný smysl zde má
pouze první místo, vedoucí k realizování zakázky.
V současné době jsme začali pracovat na několika tématech, která lze vnímat jako „poetická“: Na Domu převozníka - kulturním a společenském centru v Tróji či na
Muzeu - atelieru Zbyňka Sekala. Obě tato témata jsou
ale zatím teprve v úrovni ideového začátku. Dále například pokračujeme ve spolupráci s Prahou 2 na revitalizaci území Albertova, Karlova a Folimanky, či s Prahou
1 na úpravách veřejných městských prostorů, nebo na
rekonstrukcích činžovních domů v historickém centru
Prahy.
Připravili:
Alexandra M. Videmannová, Bohumír Kotora
O vítězi nebylo pochyb
Říká architekta Andrea Klimko, předsedkyně poroty GPA
2012. Jak ale hodnotí soutěž celkově? Informační servis
jí oslovil několika otázkami.
Jak se Vám spolupracovalo se čtyřnásobnou mužskou přesilou při letošní ročníku GPA?
Spolupráce poroty byla, myslím, oboustranně příjemná
a vyvážená. Posuzování děl přihlášených v prestižní
ceně GPA proběhlo rozvážně a odpovědně, o dílech
jsme neustále diskutovali a průběžně je vyhodnocovali.
Mě osobně účast v jury obohatila nejen z profesního, ale
i lidského hlediska.
Působilo mi radost vidět skvělou architekturu a moci ji
ocenit, protože vím, jak složité a náročné je dopracovat
se k skvělému finálnímu výsledku a udržet kvalitu až do
konce.
Byla selekce finálových adeptů z přihlášených 71 děl
pro jury náročná? A co volba vítěze?
Selekce užšího výběru děl byla trochu náročnější a to
kvůli prezentaci, kde můžete posuzovat jen panely s fotkami a zprávy, které mají částečnou výpovědní hodnotu
a mohou zkreslovat realitu. Přesto výběr finalistů nebyl
8. STRANA
zdlouhavý a už první den odpoledne jsme navštívili první
vybraná díla v Praze. Po zhlédnutí a návštěvě díl in situ
se mnohé vyjasnilo. Na oceněních a čestných uznáních
ve všech kategoriích jsme se všichni jednotně a bez pochybností shodli. Více diskusí probíhalo snad jen v kategorii interiér a trochu i rodinný dům. Volba vítěze GPA
však měla jednoznačný průběh.
Oproti GPA 2011 soutěžilo o 13 děl méně. Kde lze
hledat příčiny úbytku, má na to vliv i současná stagnace ve stavebnictví?
Příčinu poklesu rozhodně nevidím v nezájmu soutěžících. Právě naopak, v době krize zejména mladí architekti častěji přihlašují díla s vírou, že ocenění jim pomůže dát o sobě vědět a přinese pozitivní efekt pro jejich
další práci. Počet přihlášených děl je spíše důsledkem
stagnace ve stavebnictví. Je cítit, že velké stavby se
staví pomálu a kvantitativně převažují investičně méně
náročné stavby. Nemyslím však, že to má dopad na kvalitu děl. Dnes je delší doba na návrh, projekt a investiční
přípravu a výstavbu, takže výsledná kvalita může být
často lepší.
Kategorie Urbanismus zůstala neobsazena. V čem
zde vidíte příčinu?
Asi to souvisí s předchozí odpovědí. Dalším důvodem
je, že proces urbanistické tvorby a vývoje trvá nesmírně
dlouho, podléhá projednání a dopracování, často to trvá
roky. Vždy bude minoritním obsazením oproti kategoriím
Novostavby nebo Rodinný dům.
Spatřujete jako členka SKA, respektive ČKA podstatnější rozdílu v současné architektuře obou zemí?
Kvalita se dá najít v obou zemích. Těžko se mi to objektivně hodnotí, každý máme trochu jiné podmínky a velikost. Určitě však máme méně veřejných zakázek, které
by vzešly z veřejných architektonických soutěží, kde
zvítězí nejkvalitnější návrh. Na české GPA jsme ocenili
dvě taková díla.
U vás se používá výraz p. Prof. Šváchy: "Česká přísnost", já bych u nás navrhovala výraz jako: "Slovenská
uvolněnost". Možná je to dáno i mírným rozdílem v temperamentu a mentalitě obou národů, i když já cítím, že
jsme si i po rozdělení v mnohém velmi blízcí.
Profesní aktivity máte nejen na Slovensku. Je diverzifikace volby podnikatelského prostoru pro současného architekta nutností?
Myslím si, že pro každého architekta, který se chce kontinuálně a komplexně rozvíjet ve své profesi, je nyní důležitá nejen diverzifikace prostoru, ve kterém pracuje,
ale i různorodost zadání... a s tím související množství
zkušeností.
Děkujeme za rozhovor.
Připravili:
Alexandra M. Videmannová, Bohumír Kotora
Je dobré mít něco společného
Jeden Býk, druhý Štír. Příznivci horoskopů by takové spojení okamžitě zavrhli. Přesto se zázraky dějí.
Když v roce 1961 navázali spolupráci na vysoké škole, netušili, že potrvá plných 30 let. O koho jde?
O držitele Ceny za celoživotní dílo GPA 2012, architekty Jana Kozla a Karla Koutského (in memoriam).
„Vše začalo grafikou. Jednou mi Karel ukázal nějaké věci, které udělal. Byly dobré, a tak jsme se dali dohromady,“ vzpomíná na společné začátky Jan Kozel.
Po absolutoriu Vysoké školy pracoval Koutský ve Vojenském projektovém ústavu, Kozel pak v Pražském projektovém ústavu a následně v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb (PÚDIS). „To už jsme
spolu dělali soutěže. Tehdy si Karla vybral architekt
Filsak do nového Ateliéru Ypsilon. Jelikož se moc neorientovali v dopravě, na níž já byl v PÚDISu školený,
pozval mne na drobné úpravy pozemních komunikací
pro projekt nového centra v Karlíně. Tím jsme se s
Koutským ocitli na jednom pracovišti,“ sděluje oceněný
architekt. Rok 1967 tak odstartoval ojedinělou autorskou
součinnost dua K+K, doprovázenou širokou škálou
realizovaných staveb. „Nikdy jsme se na nic nespecializovali. Naopak, každý nový jiný úkol byl pro nás příjemnou změnou. Abych pravdu řekl, na specializaci moc
nedám, časem stejně přejde v rutinu. Mně stačí, když
prosadím dobrý nápad, který pak osloví každého.“
Zajímavých myšlenek se rodilo opravdu mnoho. Archi-
IN GPA 2012
GPA 2012
tekt Filsak se věnoval stěžejním projektům, omladině
nechával pole působnosti pro různé studie. A jak nejčastěji vypadala kontinuita znamení Býka a Štíra? Koutský
jako autor zběsilých nápadů, Kozel v roli jejich krotitele.
„Nám to klapalo po všech stránkách, včetně financí,
s výjimkou názorů. A když byly moc rozdílné, i tři dny
jsme spolu nepromluvili,“ poznamenává šibalsky Jan
Kozel. Výměna názorů patří k věci. Leckdy se z ní vyklube mimořádný výsledek. Třeba v podobě unikátní stavby. Kterých společných projektů si uznávaný architekt
nejvíce považuje? „Rozhodně jde o telekomunikační
budovu pro Správa dálkových kabelů v Českých Budějovicích. Když jsme přišli za dodavatelem, kterým byl
Spojprojekt, zpočátku panovala nedůvěra, nakonec se
naše dílo stalo příkladnou referencí v mnoha jeho
projektech.“ Také Vesnička SOS v Doubí u Karlových
Varů přirostla Kozlovi k srdci. S úsměvem se přitom
upamatovává na paní Svobodovou, manželku tehdejšího prezidenta L. Svobody a čestnou předsedkyni projektu. „Pustila se do nás, že prý je vesnička příliš luxusní. Snažili jsme se vysvětlit, že jedině dobrý standard
děti vychová směrem do budoucna. První dáma, kupodivu, náš názor akceptovala.“ Možná, že tušila autorský
potenciál dua K+K. To už se ale dnes nedozvíme, neboť
každý máme na tomto světě danou určitou dobu žití.
U architekta Koutského to byl rok 1996. Kdyby jeho náhlý odchod z tohoto pozemského světa nepřerušil pevné
osobní a architektonické kamarádství s Janem Kozlem,
jistě by výčet uvedených prací byl mnohem větší.
„Odchod Karla přišel nečekaně, nikdy nebyl vážně nemocný. Byla ho škoda nejen po stránce lidských vztahů,
ale hlavně proto, co ještě mohl udělat. Budu-li upřímný,
nejsem si zcela jistý, že bych si to ocenění, na rozdíl od
něj, zasloužil, protože on byl skutečně mimořádně
nadaný architekt, designér a grafik. Člověk má být soudný a znát své možnosti. Já bych ani tak nemluvil o tom,
co jsme udělali, postavili, ale o tom, že jsem šťastný, že
některé věci, se nerealizovaly. Náš ďábelský plán věžáku na Florenci v Karlíně by tak mohl dnes vypadat, že
Žižka stojí na střeše baráku.“
Humor pro architekta vlastní, stejně jako vrozená skromnost. Co je však důležité pro všechny, že láska obou
k architektuře nás bude ještě dlouho oblažovat.
Připravil: Bohumír Kotora
Uzávěrka čísla IN byla dne 7. 5. a dne 11.5. 2012 bylo číslo
odesláno do tiskárny.
INformační servis
Členský bulletin Obce architektů. Neprodejné.
Redakce: A. M. Videmannová, B. Kotora
e-mail: [email protected]
www.architekt.cz www.informacniservisoa.cz
Download

pokračování