ODPADY V HUTNICTVÍ
Domácí program
VŠB-TUO, FMMI
Moje internetové stránky: http://marekherman.mypage.cz/
zpracoval: Marek Herman
1. ÚVOD
__________________________________________________________________________________
1.1. ZÁKLADNÍ POJMY
Prach – malé částice tuhých látek, které po rozptýlení v klidném disperzním systému mají
pádovou rychlost, která odpovídá zákonům volného pádu (polétavé prachy, hrubé prachy,
jemné prachy, různé nečistoty)
Aerosol – tuhé a kapalné částice, které po rozptýlení v klidném disperzním systému tvoří
stabilní systém, „mají zanedbatelnou sedimentační rychlost“
a) disperzní – vznikají rozmělněním nebo destrukcí látek (prachové aerosoly, kouře)
b) kondenzační – vznikají sráţením par nebo reakcemi v ovzduší (mlhy, dýmy, opary)
Emisní limit – nejvýše přípustné mnoţství znečišťující látky vypouštěné do ovzduší ze zdroje
znečišťování.
Imisní limit – nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsaţená
v ovzduší.
Emisní faktor - hmotnostní koncentrace znečišťující látky vztaţená na jednotku objemu
odpadního plynu [mg/m3; μg/m3] nebo vztaţená na hmotnostní jednotku výroby [mg/t]
Regenerace – operace, při které navracíme původní uţitné vlastnosti výrobkům tak, aby
mohly být vyuţity k původnímu účelu.
Recyklace – vyuţití výrobních, zpracovatelských, spotřebitelských odpadů či energií
(získávání druhotných surovin).
Odlučivost – účinnost odlučovače. Je určena poměrem hmotnosti odloučeného prachu nebo
vlhkosti k jejich hmotnosti v plynu na vstupu do odlučovače.
1.2. LEGISLATIVA
ZÁKON Č. 185/2001 Sb. – ZÁKON O ODPADECH
Stanovuje 3 pravidla:
-
pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pravidla nakládání s odpady
pravidla a povinnosti osob v odpadovém hospodářství
působnost orgánů státní zprávy
Vyuţití odpadu má přednost před zneškodněním.
Odpad – kaţdá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí
zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona o odpadech.
-1-
Podle pŧvodu vzniku mŧţeme odpady rozdělit na:
-
průmyslové -> největší mnoţství
-
odpady vznikající v zemědělské výrobě
-
odpady komunální
Podle zákona o odpadech se dělí odpad do 2 kategorií:
-
ostatní (O)
-
nebezpečný (N)
Nebezpečný odpad – odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností a je
uveden v seznamu nebezpečných odpadů.
Je 14 nebezpečných vlastností (H1 – H14), např.
-
H1 výbušnost
-
H2 oxidační schopnost
-
H3 hořlavost
-
H6 toxicita
-
H7 karcinogenita
-
H14 ekotoxicita
Odpadové hospodářství:
-
předcházení vzniku odpadu
-
omezování vzniku odpadu -> bezodpadová technologie a máloodpadová technologie
-
nakládání s odpady
Vyhláška:
381/2001 Sb. – Katalog odpadu
U kaţdého druhu odpadu je uveden šestimístný kód, v němţ:
první dvojčíslí – hlavní skupina odpadu
druhé dvojčíslí – vedlejší skupina odpadu
třetí dvojčíslí – vlastní číslo odpadu
-2-
př.
10 01 02 – popílek ze spalování uhlí (N)
10 02 02 – neupravená struska z výroby ţeleza a oceli (O)
Podle podmínek pro dovoz, vývoz a tranzit jsou odpady rozdělené podle nebezpečnosti do tří
„barevných seznamŧ“
-
červený (podléhá schvalování ministerstva ŢP)
-
žlutý (podléhá oznamovací povinnosti)
-
zelený (odpady volně obchodovatelné)
41/2005 Sb. – Podrobnosti nakládání s odpady
Technické poţadavky pro zařízení na zneškodňování odpadů
376/2001 Sb. – Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
ZÁKON Č. 254/2001 Sb. – ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
ZÁKON Č. 274/2001 Sb. – ZÁKON O VODOVODECH A KANALIZACÍCH
ZÁKON Č. 86/2002 Sb. – ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ
1.3. DĚLENÍ ODPADŦ V HUTNICTVÍ
1) Velkoobjemové odpady
a) S využitelnou železnou substancí
-
ocelárenské strusky
-
okuje
-
svářková struska
-
odprašky bez nebezpečných substancí
-
kaly bez nebezpečných substancí
b) Nemetalické odpady
-
popílek
-
škvára a kotelní struska
-
ţárovzdorné materiály
-
slévárenské písky
-3-
-
struska z kuploven
-
stavební suť a demolice
2) Nebezpečné odpady
a) S využitelnou železnou substancí
-
vysokopecní odprašky a kaly s obsahy toxických látek
-
ocelárenské odprašky a kaly s obsahy toxických látek
-
zaolejované okujové kaly
-
kaly z koncových čistíren odpadních vod
b) Nemetalické odpady
-
dehtové zbytky
-
alkalické odpady z fenolek
-
neutralizační, fosfatizační kaly
-
soli s obsahem kyanidů, barya, dusitanů a dusičnanů
-
anorganické kyseliny a louhy
-
kyanidové lázně s obsahem kovů
-
odpadní ropné látky
-
znehodnocené formovací pryskyřice
-
odprašky a strusky z výroby feroslitin
3) Inertní maloobjemové odpady – nejméně problematický odpad
-
anorganické soli (síran amonný)
-
odpadní pneumatiky
-
odpadní dřevo
-
odpadní ionexy, filtrační prostředky a plasty
-4-
2. KOKSOVNY
__________________________________________________________________________________
2.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
K závaţným plynným emisím patří polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
s karcinogenním působením a nebezpečným vlivem na pracovní prostředí.
PROVOZ PŘÍPRAVY UHELNÉ VSÁZKY
Zahrnuje technologické operace související s přípravou uhelné vsázky pro koksárenské
baterie (skládání, dopravu, skladování, homogenizaci, mletí uhlí, mísení směsi uhlí…)
Exhalace -> uhelný prach
-
závisí na vlhkosti uhlí, technologii, technickém vybavení odsávacích a odlučovacích
zařízení
-
sníţení úletu -> zakrytování přesypů a dopravních cest
-
únik uhelného prachu do venkovního prostředí není váţným problémem
-
zařízení k odsávání a odlučování prachu je určeno k ochraně pracovního prostředí na
uhelné sluţbě koksovny
-
prašnost v mlýnici -> hermetizace mlýnů
PROVOZ KOKSÁRENSKÝCH BATERIÍ
Obsazování komor
-
vývin vodní páry a surového koksárenského plynu obsahujícího dehtové a
uhlovodíkové páry -> tzv. plnicí plyny
Na bateriích s pěchovaným provozem se pouţívá bezdýmného obsazování pomocí parní
injektáţe
Výhody: sníţení exhalací
Nevýhody:
-
strhávání prachových podílů vsázky do kolen stoupaček a předloh -> zanášení armatur
a zhoršení kvality dehtu
-
opatření
 sníţení tlaku páry do zařízení -> nepříznivý vliv na odsávání plnicích plynů
 injektáţ čpavkové vody do předlohy -> niţší odsávací účinek
Likvidace exhalací při pěchovaném provozu -> pouţití spalovacího vozíku
-5-
Rozdílnost exhalací -> u sypného provozu je doba obsazování aţ dvojnásobně kratší
Sypný provoz -> pouţití Venturiho pračky
Pěchovaný provoz -> odlučovač plní další funkce – čištění stoupaček a stropů komor
Otop baterií
-
emise SO2 a NOX
-
rozhodující pro mnoţství emisí jsou netěsnosti mezi topným systémem a pecním
prostorem
-
při netěsnostech dochází k vývinu sazí -> spojen s nedokonalým spalováním a se
zvýšeným obsahem CO ve spalinách
Provoz baterií
-
zdroj emisí z netěsností pecních dveří, vík stoupaček a stěn komor -> únik surového
koksárenského plynu s vysokým obsahem dehtových sloţek do ovzduší
-
důsledky netěsnosti -> nerovnoměrně zkarbonizovaný koks -> zvýšení exhalací při
vytlačování koksu, dopravě a chlazení
-
odsávání vzduchu s čištěním ve Venturiho pračkách
Chlazení koksu
1) Mokré chlazení koksu provádění vodou v hasicí věţi -> nejuţívanější způsob
-
vzniká vodní pára -> řada škodlivin (H2S, SO2, CO, NH3…)
-
vzniká velké mnoţství strţeného koksového prachu
Omezení tuhého úletu:
-
systém vysokotlakých vodních trysek umístěných v několika patrech věţe
-
zabudování skrápěných ţaluziových eliminátorů kapiček v horní části hasicí věţe
-
úprava tvaru hasicí věţe
2) Suché chlazení koksu -> sníţení emisí, vyuţití citelného tepla koksu
Třídění koksu
-
vznikají emise prachu s vlivem na pracovní prostředí
-
třídírny koksu se budují krytované s odtahy zaprášeného vzduchu do mokrých
odlučovačů s centrálním odvodem kalu
-6-
CHEMICKÁ ČÁST KOKSOVEN
Jakýkoliv výpadek dopravy plynu způsobený poruchou na turboodsávačích způsobuje
vypouštění koksárenského plynu do ovzduší.
K exhalacím dochází především na styčných plochách nádrţí, neuzavřených částech zařízení,
při dopravě, skladování a nakládce zachycených chemických produktů.
Koncové chlazení je zabezpečováno přímým způsobem vodou, chlazenou na chladicích
věţích.
Odsiřování koksárenského plynu -> mokré způsoby odsiřování
1) Absorpčně desorpční procesy – zaloţeny na absorpci H2S v roztocích slabých zásad
(Na2CO3, K2CO3, NH4OH) a zpětné regeneraci roztoku.
Technologie odsiřování:
-
absorpce kyselých sloţek v absorbéru
-
přehřátí nasyceného roztoku ve výměníku tepla a parními ohřívači
-
regenerace roztoku v desorbéru vodní parou
Vzniklé páry se ochladí, voda zkondenzuje a kyselé plyny se zpracovávají na H 2SO4,
elementární síru nebo kapalný čpavek. Regenerovaný roztok se ochladí a vrací se zpět
k absorpci.
Podle druhu pouţité alkalické sloţky jsou známy metody čpavkové, uhličitanové (potašové
nebo sodné).
2) Absorpčně oxidační metody – zaloţeny na absorpci kyselých plynů v alkalickém
oxidačním prostředí, kde se H2S oxiduje na elementární síru.
2.2. ODPADNÍ VODY
Dělení:
a) Nezávadné vody
-
odkaly z cirkulačních okruhů nepřímého chlazení koksárenského plynu
-
odkaly z nepřímého chlazení v benzolce, fenolce…
Vody nepřišly do styku s destilačními produkty karbonizace uhlí a neobsahují fenoly a čpavek
Odkaly chladicích vod jsou při vyšším stupni cirkulace pouze obohacovány anorganickými
solemi následkem odparu vody na chladicích věţích. K zabránění koroze se pouţívají různé
inhibitory.
-7-
Odkaly vod z chladicích systému mohou být pouţity jako přídavné vody pro chlazení koksu
nebo jsou odváděny na čistírny odpadních vod.
b) Závadné vody
1) Surové fenol-čpavkové vody - patří mezi nejzávaţnější odpadní vody z koksoven
Obsahují:
-
Fenoly
-
Čpavek – v těchto vodách je vázán ve dvou formách:
a) volně vázaný čpavek – tvoří sloučeniny, které jsou rozloţitelné varem (normální a
kyselé uhličitany, sulfidy, kyanidy…)
b) pevně vázaný čpavek – tvoří sloučeniny, které jsou rozloţitelné silnější zásadou
(chloridy, sírany, siřičitany…)
-
Kyanidy – po odehnání čpavku zůstává v koksárenských vodách malá část kyanidů a
většina se vrací spolu se čpavkem do surového koksárenského plynu
2) Odkaly z cirkulačních okruhů přímého chlazení koksárenského plynu
-
chladicí voda při chlazení plynu přichází do přímého styku s koksárenským plynem
-
do chladicí vody přechází značný obsah fenolů, H2S, HCN, C10H8
Pro koncové chlazení plynu se pouţívá:
a) otevřený okruh chladicí vody
-
při ochlazování dochází k absorpci znečišťujících látek z plynu do vody
-
vznik nadměrného mnoţství fenol-čpavkových vod -> nákladné čištění
b) uzavřený okruh chladicí vody
-
při ochlazování dochází k desorpci znečišťujících látek do ovzduší (emise HCN)
-
pouţíváme v provozní praxi
-
pro úplné zamezení emisí je pouţíváno tzv. dvouokruhové chlazení plynu
3) Kondenzáty z potrubí koksárenského plynu
-
představují malou poloţku
-
obsahují fenoly a další toxické sloučeniny -> nesmí být vypouštěny do kanalizace
-8-
-
musí být odděleně jímány a zpracovány společně s ostatními fenol-čpavkovými
vodami
Doprava odpadních koksárenských vod se provádí především nadzemním potrubím. Pro
podzemní dopravu se pouţívají litinové roury dokonale vodotěsné a obetonované.
Čištění fenol-čpavkových vod
1) Odstraňování fenolů
a) Exploatační metody (se získáváním fenolů)
Metody extrakční
-
zaloţené na rozdílné rozpustnosti fenolů mezi vodou a různými organickými
rozpouštědly
-
jako rozpouštědlo se pouţívá benzol -> způsob odfenolování Pott-Hilgenstock
b) Likvidační metody
Metody adsorpční (bez regenerace) – mezi tyto metody zařazujeme adsorpci fenolů na
aktivních látkách, spalitelných (např. na uhelných kalech z úpraven…).
Metody biologické – patří mezi přirozené způsoby likvidace fenolů. Odbourávání fenolů
probíhá pouze za přítomnosti mikroorganismů. Výsledkem biologického rozkladu fenolů je
CO2.
C6H5OH + 7 O2 = 6 CO2 + 3 H2O
2) Odstraňování amoniaku
Odstraňování amonných iontů:
-
volně vázané amonné ionty -> pára
-
pevně vázané amonné ionty -> NaOH – tvoří vodný roztok bez vzniku nerozpustných
solí a kalů; (vápenné mléko)
3) Dočišťování koksárenských vod
a) Společné čištění se splaškovými vodami
-
nesmí obsahovat dehty, usaditelné látky (vápenné kaly) a jiné nerozpuštěné látky
b) Čištění na odvalech báňských hlušin
-
zaloţen na principu biologického čištění fenolových vod na biologických filtrech nebo
aktivací s rozdílem, ţe pro likvidaci fenolů je vyuţíváno vodního prostoru v tělese
odvalu
-9-
-
odpadní vody se do odvalu zavádějí vsakovacími nádrţemi
-
probíhají anaerobní procesy (denitrifikace)
c) Čištění na uhelných kalech – uhelný kal vykazuje adsorpční schopnosti k zachycování
fenolů, kal můţe být zpracován v energetice
2.3. ODPADY
-
nebezpečné odpady -> dehtové zbytky a alkalické odpady z fenolek
-
malé hmotnostní výskyty
-
není vhodné jejich ukládání s inertními odpady na skládky -> riziko kontaminace
vodních zdrojů
- 10 -
3. AGLOMERACE RUD
___________________________________________________________________________
3.1. ÚVOD
Aglomerace (spékání ţelezných rud) je zahřívání prachové aglomerační směsi (rudná část,
palivo, přísady) na takovou teplotu, ţe dojde k natavení povrchu jednotlivých zrn vsázky a
vzniklá tavenina vytvoří mezi zrny kapalinové můstky, které po ztuhnutí zajistí vznik pevného
pórovitého materiálu – aglomerátu.
Celkově je moţno aglomeraci rozdělit na:
1) studený úsek
-
výklopníky surovin
-
drcení, mletí, třídění
-
skládky a homogenizace surovin
2) teplý úsek
-
skladování a dávkování surovin, jejich míchání a předpeletizaci
-
vlastní spékací pás s příslušenstvím
-
drcení, třídění a chlazení vyrobeného aglomerátu
-
odsávací soustava s čištěním spalin
Studený úsek aglomerace znečišťuje ŢP jen tuhými prachovými emisemi, které mají lokální
charakter a spíše představují zdroj zhoršení pracovního prostředí.
Teplý úsek aglomerace je hlavním zdrojem znečišťování ŢP při výrobě surového ţeleza,
aglomerace je povaţována za největšího znečišťovatele v rámci celého hutnictví.
3.2. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Prach
Mechanické odlučovače prachu – multicyklony – nezachytí jemné podíly prachu, ve
kterém jsou největší podíly tzv. těžkých kovů, představující riziko kontaminace prostředí ->
vyřazení
Elektrostatické odlučovače prachu – bez problému plní emisní limit, který je pro tuhé
znečišťující látky 100 mg.m-3.
- 11 -
Tuhý úlet i zachycený prach vykazuje nehomogenitu, jednotlivé částice mohou mít zcela
rozdílné chemické sloţení – řešení -> předdimenzování objemu odlučovače a i sníţení
rychlosti prostupu spalin přes odlučovač.
Plynné emise
CO – z principu spékání vyplývá, ţe asi 20% uhlíku koksu hoří na CO, zbytek na CO2. Jejich
obsah můţeme sníţit recirkulací, emisní limit je 6000 mg.m-3
SO2 – síra je do procesu spékání vnášena hlavně palivem (koksem). V průběhu spékání se síra
oxiduje aţ z 90% a přechází do spalin. Emisní limit je 400 mg.m-3
NOX – emisní limit je 400 mg.m-3
Nebezpečné látky: Zn, Pb, Cd, Hg, As, organické látky…
3.3. ODPADNÍ VODY
Odpadní vody nepředstavují na aglomeraci problém, protoţe se pouţívá suchých způsobů
odprašování. Voda z hydrosmyvů (z chlazení vratného aglomerátu) se po usazení
nerozpustných látek znovu pouţívá.
3.4. ODPADY
Tuhé odpady vznikající při výrobě aglomerátu nejsou ekologickým problémem. Asi 20 aţ
40% vyrobeného aglomerátu má zrnitost pod 6,3 mm a není vhodný pro vysokou pec. Tento
tzv. vratný aglomerát se po třídění vrací do aglomerační vsázky. Materiál zachycený
v odlučovačích prachu ze spalin a z chlazení aglomerátu se plně recykluje.
Do aglomerační vsázky se přidává mnoţství různých odpadů z hutnických i jiných technologií
ve formě odprašků, kalů nebo strusky.
3.5. RECYKLACE NA AGLOMERAČNÍM PROVOZU
Zvýšený podíl prachových částic ve směsi zhoršuje sbalovatelnost spékané směsi a sniţuje
rychlost spékání.
Řešení:
-
pouţití vápna -> zvyšuje obsah FeO a sniţuje obsah CO v aglomeračních spalinách
Vysokopecní a ocelárenské kaly je z hlediska technologie moţno zpracovat na spékacích
pásech bez problémů, vzniká však velké mnoţství škodlivin unikajících do ovzduší.
Odsiřování spalin
-
před odsířením jsou spaliny čištěny v elektrostatických odlučovačích
-
po odsíření jsou chladné spaliny ohřívány
- 12 -
-
k odsířování spalin lze vyuţít NH3, produktem je síran amonný (hnojivo
v zemědělství)
Vhodné je propojení odsiřování spalin z aglomerací a koksárenského plynu při vyuţivání
odpadního čpavku z koksovny.
Denitrifikace
-
pouţíván proces suché katalytické denitrifikace čpavkem
-
suché postupy -> probíhá současně denitrifikace a odsiřování spalin
-
pouţití uhlíkového katalyzáoru -> u denitrifikačních reakcí působí katalyticky, u
reakcí odsiřovacích jako adsorpční činidlo pro vzniklé vedlejší produkty
-
sniţuje podíl tuhých emisí
- 13 -
4. VYSOKÉ PECE
__________________________________________________________________________________
4.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Tuhé prachové emise vznikají při manipulaci se vsázkovým materiálem, tj. při dopravě,
skladování, třídění a dávkování surovin. Tyto prostory jsou odprašovány mechanickými nebo
elektrostatickými odlučovači.
Sazebna VP
-
Bezzvonová i zvonová sazebna obsahuje prostor, který je střídavě spojený
s atmosférou a s pecním prostorem -> vysokopecní plyn se přečerpává do plynového
řádu
-
Odfuk – provádí se při poruchách, opravách a odstávkách VP -> nepravidelný zdroj
emisí
-
Netěsnosti sazebního zařízení -> moţný únik vysokopecního plynu na sazebně
Produkce vysokopecního plynu můţe dosahovat aţ 2000 m3 na tunu vyrobeného surového
ţeleza a obsah prachu při výstupu z pece je aţ 30 g na 1 m3 plynu. Protoţe vysokopecní plyn
obsahuje víc neţ 20% CO, musí být ventily pro odfuk opatřené spalovacím zařízením.
Odlévárna VP – další zdroj tuhých emisí. Při vypouštění surového ţeleza a strusky vznikají
nad ţlaby tepelné vzduchové proudy, které unášejí tuhé a plynné emise. Moderní VP mají
ţlaby zakryté s odsáváním plynů a následným odlučováním prachu.
Licí stroj -> vlivem tepelných vzduchových proudů vznikají tuhé prachové emise.
Emisní limit pro tuhé znečišťující látky ve vysokopecním provozu je 100 mg.m-1.
Emise ohřívačŧ větru – jako palivo se pouţívá směsného plynu. Obsah CO2, CO, SO2 a NOX
v plynu opouštějícím komín ohřívačů větru závisí na podílu koksárenského plynu, na teplotě
větru a technologických parametrech.
4.2. ČIŠTĚNÍ VYSOKOPECNÍHO PLYNU
Vysokopecní plyn má velmi malou výhřevnost (3000 – 4000 kJ.m-3), je ho velmi mnoho,
pouţívá se v ohřívačích větru a při výrobě páry. Je hořlavý, výbušný a jedovatý (vlivem CO).
1) HRUBÉ ODLUČOVAČE PRACHU
Prašníky
-
η < 70%
-
malá ztráta tlaku plynu
- 14 -
Princip činnosti:
-
náhlé rozšíření příčného průřezu potrubí
-
změna směru proudícího plynu
 sníţení rychlosti proudění plynu i prachu
Cyklóny
-
vyuţívá se vlivu odstředivé síly
-
zachycují i velmi jemný prach, η = 80%
Prašníky a cyklóny patří mezi suché odlučovače prachu. Uvnitř jsou vyzděny šamotem nebo
ţárovzdorným betonem.
2) POLOJEMNÉ ODLUČOVAČE PRACHU
Skrubry
-
ocelové nádoby válcového tvaru o průměru 4 – 6m a výšce aţ 35 m
-
v horní části jsou v několika patrech rozmístěny vodní trysky -> vytvoření husté vodní
clony
-
spodní část působí jako prašník ze zesíleným účinkem vody -> smáčí větší prachové
částice -> odnáší je v podobě kalu
-
nepohlcené nejmenší částice jsou odnášeny plynovým proudem do jemného stupně
čištění
Nízkotlaké skrubry
-
opatřeny mříţovou výplní z dřevěných desek -> zlepšuje se styk plynu
-
s rozprašovanou vodou
-
niţší spotřeba vody
Vysokotlaké skrubry
-
bez výplně, vyšší spotřeba vody
-
menší tlaková ztráta
-
konečný obsah prachu v plynu je menší
Účinnost skrubrů je 96%
- 15 -
Venturyho pračky - vhodné pro VP pracující se zvýšeným tlakem plynu -> způsobují velkou
ztrátu tlaku
Princip práce:
Pracují na principu zrychlení prachu a plynu. V zúţeném místě, kde plyn i prach dosahují
největší rychlosti, naráţí na proud vody. Tím dochází k turbulenci a sráţení zvlhčeného
prachu.
Spotřebuje 5 aţ 6 m3 vody na 1000 m3 plynu, η – 99%
3) JEMNÉ ODLUČOVAČE PRACHU
Elektrostatické odlučovače prachu
-
spojují se se skrubry
-
vynikající hospodárnost a vysoká účinnost
-
lze je pouţívat i při zvýšeném tlaku plynu
Princip práce:
a) suchý způsob
-
zachycování prachu se provádí chlazením plynů za pomocí vodních sprch
-
změnou směru a rychlosti proudu plynu jsou velké částice zachycovány v jímce, kde
se oddělují od vody
-
ochlazené plyny postupuji malou rychlostí elektrostatickým polem s vysokým
napětím, kde vlivem ionizace jsou částice prachu přitahovány a zachycovány
elektrodami, prach se z elektrod periodicky odstraňuje oklepáváním a padá do
násypek, odtud se odstraňuje šnekovými dopravníky
-
nevýhoda: nebezpečí vznícení a výbuchu vyvíjejícího se CO
b) mokrý způsob – odloučený prach na elektrodách v podobě kalu se periodicky splachuje
vodou
Tkaninové filtry (η >99%)
Princip práce:
Poločistý plyn se tlačí pomocí ventilátoru do vaků z plynopropustného tkaniva (zespodu
nahoru). Zachycený prach se periodicky vytřepává mechanicky a čistý plyn se periodicky
propouští opačným směrem.
- 16 -
Nevýhody:
-
vysoká tlaková ztráta
-
krátká ţivotnost
-
pro provoz je nebezpečná olejová mlha obsaţená v čistém plynu
4.3. ODPADNÍ VODY
CHLAZENÍ VP
-
pouţívá se oběhové uzavřené chlazení v kombinaci s odparných chlazením
-
ohřátá voda se chladí v chladicích věţích, filtruje se a znovu se pouţívá
-
odparné chlazení sniţuje spotřebu vody, vyţaduje chemickou úpravu vody
-
kvalita oběhové chladicí vody se udrţuje odluhem, odkalem a přídavnou vodou
PŘI ČIŠTĚNÍ VYSOKOPECNÍHO PLYNU
K čištění odpadních vod z čistíren vysokopecního plynu se nejčastěji pouţívají usazovací
nádrţe. Vyčištěná voda přepadá do kruhového ţlabu a je odváděna potrubím k čerpací
stanici. Kal usazený na dně nádrţe je odsáván potrubím do kalové čerpací stanice.
Přidáním koagulátorŧ se urychlí usazování kalu a zvýší se účinnost usazovací nádrţe (FeSO4
a vápno)
V systémem oběhového hospodářství vody při čištění vysokopecního plynu dochází k silné
tvorbě vápenato-hořečnatých usazenin. Tyto usazeniny zanášejí potrubí, armatury a chladicí
zařízení.
-
příčina -> vysoký obsah CO2, aniontů HCO3- a CO32- v důsledku vysokého obsahu
CO2 ve vysokopecním plynu
-
odstranění:
 fosfátování -> přidávání fosforečných solí -> převádí vzniklé uhličitany do
komplexních solí a udrţují je v roztoku
 rekarbonizace -> umělé zvýšení obsahu CO2 v oběhové vodě před jejím
vstupem do chladicí věţe a čistírny plynu, zvýšená koncentrace CO2 zabraňuje
tvorbě nerozpustných uhličitanů
ODPADNÍ VODY Z GRANULACE VYSOKOPECNÍ STRUSKY
Tekutá vysokopecní struska se granuluje většinou mokrým způsobem Znečištěná voda obsahuje
nerozpustné látky, které se musí odstranit. Při granulaci dochází k značné ztrátě vody odpařením,
rozstřikem a přechodem do granulátu.
- 17 -
4.4. ODPADY
Vysokopecní struska – v současnosti se celý výskyt vysokopecní strusky zpracovává
Využití:
-
granulace -> prudce ochlazená struska v proudu vody se rozpadne na písek ->
stavebnictví -> výroba cementu
-
výroba štěrku
-
výroba skla, keramiky a ţárovzdorných vláken
Vysokopecní výhoz
-
produktem hrubého čištění plynu v prašníku
-
suchý prachový odpad s vysokým obsahem uhlíku a nízkým obsahem škodlivin (Pb,
Zn, Cd)
-
veškerý výskyt se zpracovává na aglomeraci
Vysokopecní kal
-
produktem polojemného a jemného čištění vysokopecního plynu
-
obsahuje vyšší mnoţství škodlivin (Zn, Pb, Cd, alkálie)
-
recykluje se částečně
4.5. RECYKLACE ODPADŦ V HUTNÍM ZÁVODĚ
Zavádí se recyklace aglomeračních spalin -> dojde k dospálení značného mnoţství CO i ke
sníţení obsahu prachu a jiných škodlivin. Vyuţije se i tepelného obsahu spalin.
Tuhé odpady:
-
vznikají v technologickém cyklu (struska) nebo při čištění odpadních plynů a vod
(odprašky a kaly)
-
strusky se částečně vracejí na začátek technologického cyklu, ostatní se vyuţívají ve
stavebnictví
-
ostatní kovonosné odpady se pouţívají při výrobě daného kovu, lze je povaţovat za
druhotné suroviny
Nevhodné odpady se skladují na skládkách nerecyklovatelných odpadů. Suroviny dováţené
do podniku představují neustálý přísun látek škodlivých při výrobě ţeleza a oceli (neţelezné
kovy, S, P, alkálie…). Při úplné recyklaci odpadních látek by mnoţství těchto látek uvnitř
technologického cyklu neustále rostlo, coţ není moţné.
- 18 -
Řešení:
1) skládka nerecyklovatelných odpadŧ
 nebezpečí poškozování ŢP
 z dlouhodobého hlediska je nekoncepční a neperspektivní
2) náhrada skládky nerecyklovatelných odpadŧ závodem, který pyrometalurgickým
nebo jiným (chemickým) procesem oddělí škodliviny od základní hmoty odpadŧ
 technologie jsou velmi nedokonalé, nákladné nebo nevyhovují z hlediska
ochrany ŢP
 pouţívají se jen na zpracování odpadů z výroby vysocelegovaných ocelí
k získávání vzácných drahých prvků -> V, W, Mo
3) nové technologie výroby ţelezné houby (DRI, HBI)
4.6. VLIV ZINKU NA TECHNOLOGII VÝROBY SUROVÉHO ŢELEZA
Část Zn kondenzuje na drobných zrnech vsázky, která jsou odnášena plynem ven z prostoru
pece (končí ve vysokopecních kalech, vysokopecním výhozu). Další část zinku kondenzuje na
povrchu vyzdívky vysoké pece, vniká do jejich pórů a způsobuje opotřebení ţárovzdorného
materiálu.
Opotřebení vyzdívky vytváří podmínky pro vznik nasazenin s obsahem Zn. V případě, ţe
vstup Zn jev větší neţ 120 aţ 150 gramŧ na tunu vyrobeného surového ţeleza, vznik
nasazenin způsobuje velmi váţné poruchy chodu vysoké pece.
Při odpichu Zn uniká do atmosféry ve formě tzv. bílých dýmů, „kouřící odpichy“. Působí
nepříznivě na zdraví obsluhy odlévárny vysoké pece.
Koncentrace Zn v ţelezných rudách a koncentrátech je do 0,01%.
Zn se dostává do vysoké pece z rudné části a koksu. Obsah Zn v aglomerátu a peletách je
vyšší neţ v přírodních rudách, v důsledku zpracování odpadů (odprašky a kaly), které se
vyznačují zvýšeným obsahem Zn. Polovina vyráběného Zn se pouţívá na pokovování plechů,
drátů a při jejich recyklaci se vrací do hutnických agregátů.
Zn a ZnO urychlují rozklad CO (Bellova reakce), kde působí jako katalyzátor.
Po inhalaci par nebo velmi jemného prachu kovového Zn a ZnO dochází k tzv. horečce
slévačů (horečka z kovů). Horečka slévačů nevzniká, nepřevýši-li koncentrace Zn v ovzduší
15 mg.m-3.
- 19 -
4.7. VLIV ALKÁLIÍ NA TECHNOLOGII VÝROBY SUROVÉHO
ŢELEZA
Alkálie se do VP dostávají především v manganové rudě a hutních odpadech. Velkou část
alkálií přináší koks.
Překročení přípustného obsahu alkálií ve vysokopecní vsázce na tunu surového ţeleza
způsobuje poruchy technologického procesu a sníţení výkonu VP.
Důsledkem koloběhu uhličitanů a kyanidů je zvýšení spotřeby koksu, který se spotřebovává
na jejich redukci ve spodní části VP, která má endotermický charakter. Kyanidy a uhličitany
v kapalné fázi mohou způsobovat shlukování prachových částic vsázky a sniţovat prodyšnost
sloupce vsázky, nebo vytvářet zárodky nasazenin na stěnách pece.
Alkálie, které jsou obsaţeny v konečné vysokopecní strusce mohou sniţovat její viskozitu
(zvyšovat tekutost).
- 20 -
5. OCELÁRNY
__________________________________________________________________________________
5.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
KYSLÍKOVÉ KONVERTORY
-
mají nízký podíl emisí v porovnání s ostatními způsoby výroby oceli
-
tuhé emise jsou ve formě velmi jemného prachu oxidů ţeleza projevujících se jako
hnědé dýmy
-
80 m3 CO/t (80 – 95% CO)
-
prach (12 kg.t-1) – oxidy Zn, Pb, Sn
Odsávání plynŧ:
1) spalováním plynu v odtahu (získané teplo je vyuţíváno v kotli na odpadní teplo), tzv.
otevřené uspořádání
Nevýhoda:
-
přerušovaný a nerovnoměrný vývin plynů
-
značné mnoţství spalin, které čištěním nutno zbavit prachových podílů
2) Uzavřené uspořádání – unikající plyn bez přístupu vzduchu je čištěn na poţadovaný
stupeň a odváděn do plynojemu. Výhodnější, technicky náročnější.
Čištění konvertorových plynŧ:
Mokré zpŧsoby čištění: Venturiho trubice
Elektrostatické odlučovače
TANDEMOVÉ PECE
-
zachycování prachu -> Venturyho pračky
-
při sázení tzv. „lehkého šrotu“ je sázecí otvor delší dobu otevřen do výrobní haly ->
v obsazované nístěji je přetlak -> únik spalin do haly
-
důsledek:
 nadměrné zhoršení pracovních podmínek v hale
 nekontrolovatelný únik prachu do vnějšího prostředí
- 21 -
-
řešení:
 zkrácení doby sázení
 sníţení intenzity dmýchání větru
ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE
Tuhé emise vznikající při výrobě ušlechtilých ocelí obsahují těţké kovy.
K odsávání spalin z EOP se pouţívají:
-
odsávací zákryty na víku pece a nad sázecím otvorem
-
odsávání čtvrtým otvorem v klenbě pece (u pecí s horní výpustí) nebo ve víku pece (u
pecí s dolním odpichem)
-
zakrytování celé pece odsávaným a hlukově izolovaným pláštěm
Odprašování odsávaných spalin je zabezpečováno látkovými filtry nebo Venturiho
pračkami.
Pro dokonalé zachycení emisí se instalují odsávací a odlučovací zařízení aţ s dvacetinásobně
vyšším výkonem neţ je teoretické mnoţství spalin.
Odsávání spalin -> v peci se udrţuje podtlak ->
-
sníţením obsahu hořlavých plynů klesá moţnost exploze v odsávacích potrubích
-
nedochází k únikům spalin do pracovního prostředí netěstnostmi kolem elektrod a
dvířek
Plynné emise – CO, NOx, HCN
5.2. ZNEČIŠŤOVÁNÍ VOD
2 druhy oběhové vody:
a) voda je uţita pro nepřímé chlazení a nepřichází do styku se znečišťujícími látkami
b) voda je pouţívána přímo v jednotlivých technologických operacích:
1) Odpadní vody z mokrého čištění spalin
 je znečištěna nerozpuštěnými a rozpuštěnými látkami
 jsou čištěny v kruhových usazovacích nádrţích
 účinnější čištění vod -> předusazovací nádrţe -> zachycení hrubších podílů
nerozpuštěných látek
- 22 -
 při čištění je výhodnější udrţovat určitou alkalitu z důvodu, aby obsah
zásaditých sloţek postačoval pro neutralizaci volných kyselin v oběhové vodě
 v případě nízké alkality vody je nutné do oběhové vody přidávat CaO
 po vyčištění a ochlazení na chladicích věţích jsou znovu pouţity na
plynočistírně
Odpadní vody z tandemových pecí a EOP -> kruhové usazovací nádrţe, kaly z usazovacích
nádrţí jsou odvodňovány a tvoří jemnozrnný odpad.
Ke zvyšování účinnosti usazovacích nádrţí jsou vyuţívány chemické způsoby koagulace,
zejména magnetické koagulace. Princip spočívá ve zmagnetování částic průchodem
magnetickým polem nebo elektrickým proudem. Zmagnetované jemné částice se shlukují do
větších částic s vyšší schopností sedimentace.
Výhody:
-
nízké náklady
-
nestoupá příliš obsah rozpuštěných látek -> niţší poţadavek na přípravnou vodu
2) Odpadní vody z plynulého odlévání oceli
a) čistý uzavřený chladicí okruh (chlazení krystalizátorů)
 tlakový, pod neutrální atmosférou
 kvalita vody v okruhu se udrţuje odluhem, odkalem a regulací volného kyslíku
a pH
b) znečištěný otevřený chladicí okruh (přímí ostřik tuhnoucí oceli)
 2 stupně čištění: předusazovací nádrţe (lapáku okují), usazovací nádrţe
 obsahují nerozpuštěné látky a oleje
 po vyčištění a ochlazení je voda zpětně vyuţita
 kvalita oběhové vody se udrţuje vícestupňovou sedimentací (filtrací), řízeným
odluhem a odkalem a dávkováním inhibitoru koroze, stabilizátoru tvrdosti…
3) Odpadní vody z chlazení a čištění kokil
 obsahují okuje, strusky, uhlíkové spečeniny, zbytky vápna, smoly…
 čistí se v usazovacích nádrţích
 někdy jsou dodatečně filtrovány v pískových filtrech (beztlakových)
- 23 -
5.3. ODPADY
Ocelárenská struska
Využití:
-
recyklace strusek do vsázky aglomerací a VP
-
v ocelárnách
-
zemědělství (CaMg hnojivo) -> omezení -> kontaminace půd (Cr, Ni, Zn, Pb, Cd)
-
stavebnictví -> větší rozpadavost ve srovnání s vysokopecní struskou, výroba cementu
Ocelárenský prach a kaly
-
vysoké obsahy neţelezných kovů
-
úprava před recyklací -> úprava zrnitosti, odstranění Zn a Pb
Odstranění neželezných kovů:
-
metoda selektivní redukce -> vyredukování Zn a Pb
-
pochody tavné redukce
5.4. TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ OCELÁRENSKÝCH KALŦ
Vstupní materiál
Okujové kaly:
-
80 – 85 % sušiny
-
do 5% olejů (LRX)
-
10 – 15 % vody
Technologická cesta okují
Jeřábník podává drapákem materiál násypkou na vstupní šnekový dopravník, který dopravuje
materiál přes komoru nepřímého ohřevu do desorpční komory.
Komora nepřímého ohřevu je vyzděna ţáruvzdornou vyzdívkou a vybavena 2 hořáky.
Z této části zařízení je první výstup – tuhé podíly (odprašky) odstraňován vynášecím
šnekovým dopravníkem.
Desorpční komora
- 24 -
Ze ţáruvzdorné oceli -> není nutno vyměňovat vyzdívku a nevzniká odpad ve formě
opotřebované keramiky.
Ohřev vsázky -> hořák, případný vývin vlastního tepla v případě vznícení a hoření těkavé
hořlavé sloţky
Proces v komoře je protiproudý – ventilátorem čerpaný vzduch je do komory vháněn proti
směru postupu materiálu.
Bod vzplanutí přítomných uhlovodíkových látek je od 300 °C.
Proces přechodu vody a olejových podílů v plynné skupenství a jejich oddělení z povrchu
okují (desorpce) probíhá při teplotě do 400 °C.
Doba zdrţení materiálu v komoře je 0, 5 hod.
Přímým exhalátem desorpční komory jsou:
-
zplodiny spalování desorbovaných látek
zplodiny spalování směsného a zemního plynu
Za desorpční komorou je zařezen ocelový rotační bubnový chladič, do něhoţ z komory
vypadává produkt – okuje po desorpci. V chladiči je produkt ochlazen na teplotu max. 70 °C.
Z výstupu rotačního bubnového chladiče přepadávají desorbované okuje do homogenizátoru
tuhých podílŧ (mísiče).
Z homogenizátoru tuhých podílů jsou desorbované okuje přepravovány pásovými pryţovými
dopravníky do vagónů, jimiţ jsou přepravovány na aglomeraci.
Technologická cesta spalin a jejich čištění
Dospalovací komora je situována nad komorou nepřímého ohřevu. Je vyzděna ţáruvzdornou
vyzdívkou a vybavena hořákem. Slouţí k dospálení všech organických sloţek a CO ve
spalinách odcházejících z desorpční komory.
Z dospalovací komory odcházejí výstupním potrubím: produkty spalování uhlovodíkových
zbytků, směsného plynu a zemního plynu.
Do spodní části komory klesají působením gravitace tuhé částice -> výstupním tuhým
podílem -> dostává se do chladicího šneku napojeného na odprašky z komory nepřímého
ohřevu.
Za dospalovací komorou je zařazen přímý vodní chladič -> první stupeň čištění spalin.
-
chlazení spalin se v něm provádí přímým vstřikem vody do proudu spalin
-
zvýšení chladicího efektu -> přisávání okolního vzduchu (sníţení teploty z 800 °C na
max. 250 °C)
- 25 -
Účelem chlazení je získat teplotu spalin odpovídající pracovní teplotě tkaninového
rukávcového filtru.
Ve spodní části chladiče vzniká kal sloţený z tuhých částic a vody, který se stává výstupním
podílem. Je umisťován do kontejneru (bikranové bedny) a pak odváţen nákladním
automobilem na aglomeraci.
Vodní chladič opouštějí spaliny stále ještě obsahující tuhé částice a oxidy kovu, které je třeba
odloučit pro splnění emisních limitů.
Druhý stupeň čištění spalin
Odlučovač sestávající z dvojice mechanických cyklónŧ.
Odloučené tuhé podíly jsou odváděny pomocí několika šnekových dopravníků do
homogenizátoru tuhých podílů.
Třetí stupeň čištění spalin
Tkaninový rukávcový filtr – zajišťuje odloučení tuhých znečišťujících látek na výstupní
koncentraci pod 10 mg/m3, pracuje při teplotě 200 °C, výstupem je tuhý podíl.
Odtah spalin do komína zajišťuje spalinový ventilátor.
Účelem homogenizátoru tuhých podílů je společná úprava vlhkosti všech přiváděných
tuhých podílů z důvodů navazující transportní technologie k vagónům, které pak produkt
odváţejí na aglomeraci.
5.5. BRIKETOVÁNÍ
Briketování za horka
Tato metoda je vhodná pro briketování konvertorového výhozu ze suchých plynočistíren.
Výhoz má vysoký podíl kovového ţeleza, při teplotách nad 150 °C spontánně hoří.
Princip metody:
Ohřev prachu v inertní nebo redukční atmosféře na teploty nad 600 °C a jeho briketování
v briketovacím lisu.
Brikety z hrubých odpraškŧ (obsahující málo Zn, S a oxidů Fe) se uţívají jako náhrada
chladicího šrotu v konvertoru nebo v pánvi.
Brikety z jemného prachu slouţí jako náhrada rudy v konvertoru.
Princip technologie:
-
ohřev prachu na briketovací teplotu (hrubý prach - 630 °C, jemný - 750 °C) ve
speciálním reaktoru
- 26 -
-
ohřátý prach padá do zásobníků a je šnekovým dopravníkem dopravován na válcový
briketovací lis
-
hotové brikety padají na síto, kde se oddělí otřepy a neslisované prachové podíly
-
horké brikety se na chladicím roštu ochladí na 60 °C a transportují do zásobníků
U jemného prachu se k ohřevu vyuţívá částečně energie, která se uvolňuje při oxidaci
pyroforického ţeleza řízením mnoţství vzduchu v pecní atmosféře.
Brikety z hrubého prachu – vykazují pórovitost a pro vysoký obsah CaO, který na vlhkém
vzduchu hydratuje, se v krátké době rozpadají -> skladovatelnost je omezená.
Povrch briket z jemného kalu lze povaţovat za uzavřený -> vápno v briketách nereaguje se
vzdušnou vlhkostí a jejich skladovatelnost je aţ 4 týdny.
Briketování za studena
Konvertorové kaly z Dorrů se odstředěním odvodní na 25 – 35 % vlhkosti, které na
mezideponii transportem do briketárny obvykle vyschnou na 15 – 18% vlhkosti.
V briketárně se zpracovávají hrubé a jemné konvertorové kaly a okuje.
Technologický proces briketace je složen z těchto operací:
-
jednotlivých vstupů podle chem. sloţení a vlhkosti -> dosaţení ţádoucího sloţení
briket
-
sušení v rotační peci na vlhkost 0,5 – 1%, vysušený materiál se osévá na sítu
s okatostí 6,3 mm (nadsítné se vrací do hutě k přímé vsázce)
-
mísení s pojivem tj. melasou (6,2%) a hydratovaným vápnem (2,4%), mísení probíhá
ve dvou kolových hnětačích zařazených za sebou
-
briketace probíhá na briketovacím lisu – brikety padají na síta 6,3 mm, kde se odstraní
otřepy a neslisovaný materiál, podsítné se vrací do vysušené vsázky
-
zrání probíhá na hromadách 3,66 m vysokých o sypném úhlu 160° po dobu 48 hod, po
24 hod. jsou brikety jiţ schopné překládky a transportu do ocelárny
Při opakované recyklaci konvertorového výhozu dochází k obohacování výhozu Zn a Pb.
Při dosaţení koncentrace Zn nad 20% se část prachu z recyklace odnímá a prodává do
kovohutí na zpracování.
Vyuţití briket v konvertoru
Zpracování ocelárenských kalů – zpětné vyuţívání ve vsázce kyslíkového konvertoru
- 27 -
Podstatou je zvýšení obsahu těţkých neţelezných kovů, aby byly pokryty náklady na
získávání Zn a Pb z těchto kovonosných materiálů v metalurgii neţelezných kovů.
Další výhodou je vyšší chladící efekt briket způsobený endotermickou reakcí při redukci
oxidů Fe, Zn, Pb. S rostoucím obsahem Zn tento efekt roste -> pouţitím briket se sniţuje
spotřeba šrotu a roste potřeba tekutého kovu.
- 28 -
6. VÁLCOVNY
__________________________________________________________________________________
6.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Emise válcoven pocházejí především z ohřívacích pecí. K menším zdrojům emisí můţe
docházet při čištění povrchu oceli před tvářením.
SOX - mnoţství emisí závisí na obsahu síry v palivu a na měrné spotřebě paliva
NOX – mnoţství exhalací závisí na poţadované teplotě ohřevu oceli, na způsobu ohřevu,
spalovacím prostoru, na způsobu spalování paliva (teplotě plamene), na obsahu dusíkatých
látek v palivu a na přebytku vzduchu při spalování.
CO – vznikají při nízkém přebytku vzduchu. Jejich výskyt svědčí o nevhodném spalování.
Emise válcoven jsou důsledkem tepelně-technických ukazatelů ohřívacích pecí a vyplývají
z měrné spotřeby paliva pro poţadovaný okruh ohřevu.
Hlubinné pece – pouţívají se pro ohřev ingotů.
Pece strkací – pouţívají se pro ohřev bram a sochorů. Niţší emise NOX budou při
konvenčním a vyšší při sálavém způsobu ohřevu.
Krokové pece – pouţívají se ve stejných případech jako pece strkací, oproti nim vynikají
pruţnějším řízením ohřevu.
Pece s otočnou nístějí (karuselové pece) – pro ohřev předvalků kruhového průřezu.
Pece pro tepelné zpracování – měrné spotřeby tepla se pohybují v širokém rozmezí.
Plynulé lití oceli
 vede ke sniţování plynných emisí:
-
vyloučením ohřevu v hlubinných pecích
-
moţnosti úspory paliv doohřevem teplé vsázky z plynulého lití v palivových pecích
nebo elektroohřevem
-
přímé válcování odlitých bram bez meziohřevu a k lití a válcování tenkých bram
6.2. ZNEČIŠŤOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD
Znečištění vod způsobují především hrubé i jemné okuje (nerozpuštěné kaly) a ropné látky
z mazacích prostředků.
2 druhy odpadních vod:
a) Odpadní vody z čistých chladicích okruhů
- 29 -
-
pouţívá se na nepřímé chlazení zařízení válcoven (hlubinné a ohřívací pece,
ventilátory, elektrotechnická zařízení a pohony, olejové hospodářství…)
-
nepřichází do styku s okolím -> velmi málo znečištěna nerozpuštěnými látkami
-
kvalita vody se udrţuje odkalem, odluhem a přídavky inhibitorů koroze, stabilizátorů
tvrdosti..
-
pouţití filtrace
-
část pouţité vody se přepouští do špinavých okruhů válcoven
b) Odpadní vody z válcovacích tratí, tzv. špinavého okruhu
-
vznikají z přímého chlazení válcovacích tratí a řízeného chlazení vývalků
-
obsahují značné mnoţství okují, olejů, tuků a emulzí
Čištění vod -> vícestupňová sedimentace a chlazení:
-
voda se nejprve zbavuje hrubých nečistot (okují) v kanálech pod válcovacími tratěmi > primární okruh čištění -> zachycují se další hrubé okuje a oleje
-
primární čistící zařízení se skládá z okujové jímky, usazovací nádrţe (hydrocyklonu)
-
v sekundárním čisticím zařízení jsou pak zachycovány jemné okuje a oleje (usazovací
nádrţe, hydrocyklony, magnetická koagulace a filtrace)
Ultrafiltrace přes membránu
-
moderní postup umoţňující vracet ropné látky při vysokém stupni recirkulace
-
pouţívá se po předchozím mechanickém předčištění vod
-
membrány jsou vyrobeny z polymerů
-
regenerace filtru -> zpětný proplach filtrátem nebo vodou
-
optimální podmínky: p = 0,4 MPa, t = 40 – 50 °C, pouţití membrán s rozměrem póru
50 nm
6.3. ODPADY
Okujové kaly
-
vysoký obsah ţeleza (70%) X nízké vyuţivání
-
ukládání na sloţiště -> riziko kontaminace vodních zdrojů ropnými látkami
- 30 -
-
zpracovávány při spékání rud X ropné látky způsobují poruchy elektrostatických
odlučovačů
Odstranění ropných látek z kalŧ:
-
odmašťování - pouţití fosforečnanů -> znečištění odpadních vod
-
termický rozklad – vyuţití rotačních pecí -> znečišťování ovzduší
-
redukční rafinace – olej se uplatní i jako redukovadlo
Likvidace okujových kalŧ přímo v hutních technologiích:
-
přidávání nízkého podílu okujových kalů do uhelné vsázky koksoven -> ČSSR
-
pouţití okují ve směsi pro výrobu elektrod pro EOP -> Japonsko
-
část okují je moţno vyuţívat do struskotvorných přísad oceláren
Zásadní pro vyuţívání kalů je sniţování spotřeby mazadel na provozech a omezování
znečišťování vod ropnými látkami.
Válcovny jsou i významným zdrojem hluku do pracovního prostředí.
- 31 -
7. TEPLÁRNY
__________________________________________________________________________________
7.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Teplárny jsou největším zdrojem tuhých i plynných emisí. Vyrábí vysokotlakou páru, která se
transformuje na elektrickou energii, teplo, stlačený vzduch, dmýchaný vítr a technologickou
páru.
-
tuhé emise (popílek) -> elektrostatické odlučovače
-
SOX
Odsiřování spalin
Absorpční metody – tzv. mokré vápno-vápencové postupy (výkon > 500 MW – Japonsko,
USA)
Reakce:
Ca(OH)2 + SO2 → CaSO3 + H2O
CaCO3 + SO2 → CaSO3 + CO2
CaSO3 + ½ O2 → CaSO4
-
pouţití aditiv: MgSO4, Na2CO3 -> vyšší účinnost odsíření
Polosuchá metoda (výkon do 150 MW)
Suchá metoda
-
aditiva: uhličitany
-
teploty procesů musí být vyšší neţ je teplota rozkladu uhličitanů a niţší neţ je teplota
rozkladu síranů
Aplikace:
Odsiřování ve fluidní vrstvě – výhody:
-
účinné odsiřování spalin přidáváním aditiva do fluidní vrstvy
-
účinné spalování vysokosirných paliv s vysokým obsahem popelovin, omezování
emisí NOX, těţkých kovů
Fluidní spalování:
-
jednostupňové -> spalovací vzduch je přiváděn do fluidní vrstvy
-
dvoustupňové -> dochází k dohořívání zplyněných paliv (1400 – 1500 °C)
- 32 -
-
dvoustupňové s mnohonásobnou cirkulací popela do fluidní vrstvy pro různá paliva
Produktem těchto metod je technická sádra s různým stupněm znečištění popelovinami ->
ukládá se na sloţiště nebo se vyuţívá ve stavebnictví.
-
NOX
Omezení:
-
správná funkce hořáků s co nejdokonalejším a nejrychlejším průběhem spalování
-
selektivní katalytická redukce (SCR) -> přidání NH3 do kouřovodu nebo do reaktoru s
katalyzátorem
7.2. ODPADNÍ VODY
Vzhledem na nízké znečištění vod je vysoký podíl oběhových (cirkulačních) vod na teplárně. Přídavné
vody je vyuţíváno pro krytí spotřeby páry a k úpravě oběhových vod odluhem a kaly. Jsou vysoké
náklady na jejich úpravu, nejvyšší ze všech hutních provozů.
7.3. ODPADY
Škvára a kotelní struska
-
odpad je tvořen nespálenými zbytky při spalování uhlí
-
inertnost a vhodné zrnění
-
použití: stavebnictví, posypový materiál
Popílek
-
vzniká při výrobě páry a elektrické energie
-
obtíţný odpad, recyklace je moţná mimo podnik
-
použití: stavebnictví, nutná znalost přirozené radioaktivity; vyuţití v dolech
-
vzhledem k obsahu toxických prvků je zakázáno pouţití pro zemědělské účely
- 33 -
8. SLÉVÁRNY
__________________________________________________________________________________
8.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Prach vzniká:
-
při tavení kovů
-
při přípravě formovacích směsí
-
při výrobě forem
-
při vytloukání odlitků z forem
-
při čištění odlitků
-
při regeneraci formovacích směsí
Mnohé oxidy nebo částice kovů jsou karcinogenní a zdraví nebezpečné, částice SiO2 jsou
zdrojem silikózy, zbytky fenolických a furanových pryskyřic jsou toxické.
Systémy odlučování prachu jsou dvojího typu:
Vlhké odlučovače – pouţívají pro separaci prachu vodní sprchy a výsledkem jsou dva
produkty:
-
„černá voda“ – obsahuje koloidální jíl a uhlíkaté částice, které sedimentují velmi
pomalu
-
kal – obsahuje větší a těţší částice uhlí, písku a kovu, které klesají velmi rychle
Suché odlučovače
-
pouţívají textilní vloţky, které separují prach jako různé druhy vysavačů.
-
preferovanější – zachycené produkty není nutno sušit
Vyuţití prachu:
a) přísada do bentonitových formovacích směsí
-
nutná podmínka -> aby prach byl získán pouze z formovacího systému (příprava
směsí, formovna)
-
znalost sloţení prachu je podmínkou pro jeho správné dávkování do formovací směsi
b) recyklace v kuplovně (tavící pece pouţívané ve slévárnách litiny)
- 34 -
-
likvidace spočívá v převedení různých sloţek prachu do strusky, spalitelné sloţky
(zbytky organických pojiv, uhlíkaté přísady) díky vysoké teplotě v kuplovně
vyhořívají
-
prach z kuploven se obohacuje Zn
Prach mŧţe být do kuplovny vnášen dvěma základními postupy:
-
Vhánění prachu přes dmyšny (pouţívanější)
 přednosti: dávkování prachu je moţné rychle přizpůsobit chodu kuplovny a
proces můţe být snadno automatizován
 nedostatky: zanášení dmyšen vnášeným prachem, při větší intenzitě dmýchání > pokles teplot v pásmu před dmyšnami
 řešení: přidání koksu, pouţití kyslíko-palivového hořáku
-
Peletizace prachu a přidávání pelet do vsázky (méně pouţívaný způsob)
 proces není tak flexibilní a snadno automatizovatelný
 proces byl ověřován v anglických slévárnách
8.2. ODPADNÍ VODY
1) odpadní vody z vodní dopravy a regenerace použité (vypálené) formovací směsi

regenerace je prováděna v hydrocyklonech poměrně sloţitým technologickým
způsobem
2) odpadní vody z tlakového čištění odlitků

k čištění se pouţívá tlakové vody

odcházející voda obsahuje značné mnoţství nerozpuštěných látek

čištění je prováděno mechanicky v usazovacích nádrţích
3) odpadní vody z čištění odcházejících spalin z kuploven a odprašovacích zařízení

pouţívá se mokrý způsob, jsou čištěny sedimentačně v usazovacích nádrţích
8.3. POUŢITÉ FORMOVACÍ A JÁDROVÉ SMĚSI
Objemově tvoří největší část slévárenských odpadů.
SLOŢENÍ POUŢITÝCH FORMOVACÍCH SMĚSÍ
Základní sloţkou je ostřivo, které představuje 98% objemu směsi. Nejčastěji pouţívaným
ostřivem je křemenný písek (SiO2), chromit (vyšší ochlazovací účinek a ţárovzdornost X
vyšší cena), chrommagnezit…
- 35 -
Sloţkou, která zpevňuje formu je pojivo, které je k ostřivu přidáváno v mnoţství 1 – 10%
v závislosti na typu pojivového systému.
Směs můţe obsahovat vodu a další přísady na zlepšení vlastností.
Směsi s jílovými pojivy
Nejpouţívanějším jílovým pojivem je bentonit -> dokonale váţe vodu
Bentonitová směs
-
nejpouţívanější směsí pro výrobu forem v sériové výrobě
v zásadě je velmi čistá
ve slévárnách litiny jsou do směsí přidávány uhlíkaté přísady na zlepšení povrchu
odlitku -> vývin škodlivých látek -> vyšší obsah fenolu, polycyklických aromatických
uhlovodíků
Chemicky pojené směsi
 směsi s anorganickými pojivy – pojivem je vodní sklo – alkalický křemičitan
 směsi s organickými pojivy (umělými pryskyřicemi)
 nejpouţívanější pojivové systémy pro výrobu jader
 výhody: rychlost přípravy forem/jader, výborná jakost (dobrá kvalita
odlitků)
 nevýhody: vznik toxických produktů
 vývoj posledních let -> sníţení obsahu volných monomerů (fenol,
formaldehyd)
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU „ODPADNÍCH“ SMĚSÍ
Zásahem do vlastní technologie výroby forem:
-
sníţení tloušťky stěny formy
-
zamezit mísení různých dílčích toků materiálu – prioritou by mělo být co
nejdokonalejší oddělení formovacích směsí podle jejich druhů hned při vyjímání
odlitku z formy
-
pouţívat při výrobě směsí minimální počet rozdílných technologií a u rozdílných
technologií se snaţit o pouţití technologií kompatibilních
-
pouţívat při výrobě forem a jader jiné technologie, neţ je proces chemického
vytvrzování, např. zpevěnování na bázi fyzikálních účinků, technologie na bázi
biologických principů, aplikace proteinových paliv
- 36 -
REGENERACE FORMOVACÍCH SMĚSÍ
Refenerace formovacích směsí představuje technologický proces zpětného získání podstatné
části ostřiva z pouţité směsi pro další přípravu formovacích a jádrových směsí.
Smyslem regenerace je odstranění zbytků pojiv a dalších příměsí ze zrn ostřiva.
Výsledným produktem regenerace není ostřivo původní kvality, ale regenerát – ostřivo
kvalitativně pozměněných vlastností, které lze pouţít při další výrobě forem a jader.
Ne ostřivo, ale kvalita odlitkŧ je rozhodujícím faktorem pro stanovení účinnosti regenerace.
Základní postupy regenerace:
1) REGENERACE MECHANICKÁ
a) Jednoduchá (otěr s nižší spotřebou energie)
-
investičně a provozně nejméně nákladný systém
-
základní operace: vytloukání, vibrační otěr, odprášení, třídění a chlazení
-
pouţívají se vibrační třídiče -> nejméně poškozují zrna písku v důsledku drcení a
zajišťují dostatečný otěr
-
organická pojiva s velmi nízkou adhezní pevností se snadno odstraňují z povrchu
křemenného zrna
-
účinnost: 95%, dochází k odstranění 25 – 30% pojiva
-
výhodnější neţ tepelná regenerace -> vnitřní povrch zrn zůstává z velké části
zablokován zbytky pojiva -> klesá nasákavost zrn i spotřeba pojiva pro přípravu směsi
v dalších obězích -> klesá výskyt slévárenských vad
b) Otěr s vyšší spotřebou energie
 Odstředivý otěr -> zvýšení intenzity tření nárazem a otíráním zrn o sebe
 Otěr obrušováním
c) Pneumatický otěr
- pojiva jsou odstraňována ze zrn ostřiva nárazy a otěrem
-
kinecká energie je zajišťována proudem stlačeného vzduchu, výsledkem je současné
odprašování
-
výhody: směr a rychlost písku mohou být řízeny
-
nevýhody: vyšší spotřeba energie
- 37 -
Pneumatická regenerace zajišťuje nejintenzivnější otěr ze všech suchých mechanických
postupů a její pouţití je vhodné u pojivových systémů, které se vyznačují špatnou
redukovatelností (směsi s alkalickými silikáty – vodním sklem).
2) REGENERACE TEPELNÁ
Je proces, při kterém jsou zbytky pojiva odstraňovány ohřevem na teploty 450 – 800 °C.
Výhody:
-
nejdokonalejší odstranění organických látek
-
sníţení obsahu S a N2
-
z regenerování směsi se vrací zpět do oběhu 98% spolehlivě regenerovaného písku
Nevýhody:
-
velká energetická náročnost – nejnákladnější postup
Typy zařízení:
-
zařízení vytápěná plynem
-
zařízení pracující na principu krátkovlnného infračerveného záření
-
kyslíkové zařízení
Součástí všech regeneračních zařízení je vedle intenzivního odsávání vychlazení písku a
neutralizace všech plynných zplodin -> neunikají ţádné exhaláty.
3) REGENERACE MOKRÁ
Princip spočívá v převedení zbytků pojiv do roztoku a jejich odstranění praním a je pouţitelný
především u anorganických pojiv. Postup je vhodný u směsí s vodním sklem.
Jedná se o nejúčinnější způsob regenerace směsí s vodním sklem – voda rozpouští řadu solí ze
směsí (Na2CO3, CH3COONa) a louţením se sniţuje koncentrace Na-iontů v regenerátu.
Nevýhody:
-
vysoké pořizovací a provozní náklady regeneračního zařízení
-
velmi vysoká spotřeba vody
-
problematické a nákladné čištění a úprava velkého objemu pouţité vody (odstranění
rozpustných látek – Na-iontů odsolování vody, úprava kalů)
-
konečný regenerát je nutno sušit
- 38 -
Dává se přednost suché regeneraci.
8.4. VYUŢITÍ ODPADNÍCH FORMOVACÍCH SMĚSÍ
-
výroba cementu
-
pouţití v maltách a betonech
-
úprava zdevastovaných ploch, profilování terénu, výstavba těles komunikací
-
zaváţky skládek komunálního odpadu
-
minerální přísada do asfaltových směsí
- 39 -
9. POVRCHOVÉ ÚPRAVY
__________________________________________________________________________________
Mezi povrchové úpravy patří:
-
moření kovů v kyselinách
-
pozinkování v tavenině
-
galvanické pokovování
-
lakování
9.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Při moření a galvanickém pokovování vznikají emise ve formě plynu a aerosolů a ovlivňují
pracovní prostředí provozu. K odlučování emisí je pouţíváno převáţně mokrých postupů.
Odlučovače pracují na principu absorpce.
Mořící linky a linky na galvanické pokovování:
-
vybaveny odsáváním par z prostoru nad vanami
-
mokré pračky a hladinové odlučovače
-
vodní clony s účinným záchytem kapiček
Pozinkování v tavenině nebo pohliníkování hutních výrobkŧ:
-
hadicové tkaninové filtry a mokré hladinové odlučovače
-
odlučovací zařízení musí být jištěno proti explozi prachu
Nanášení rozpouštědlových nátěrových hmot:
-
malé stříkací boxy jsou vybaveny odtahem přes filtry s vyměnitelnou náplní
dřevěných hoblin nebo jiného spalitelného filtračního materiálu
-
velké lakovny mají odsávání přes filtrační jednotku opatřenou náplní z rohoţí
-
vzduch s parami ředidel je vedeo do chladicí kondenzační jednotky nebo spalovacího
zařízení
9.2. ZNEČIŠŤOVÁNÍ VOD Z MOŘENÍ
Moření HCl
V reaktoru je prováděn termický rozklad FeCl2 za vzniku oxidu ţeleza a par HCl. Oxidy
ţeleza jsou odlučovány v látkových filtrech a HCl a vodní páry jsou vedeny do absorbéru.
Takto regenerovaná kyselina opět vstupuje do procesu.
- 40 -
Moření v HCl s její regenerací nepředstavuje ţádnou zátěţ z oblasti znečištění vod,
regenerována je i kyselina v oplachových vodách.
Zpracování a čištění oplachových odpadních vod – 3 základní zpŧsoby neutralizace:
-
reagenční způsob – ke kyselým vodám se přidávají tuhá nebo kapalná neutralizační
činidla (CaO, Ca(OH)2)
-
filtrační způsob – odpadní voda se filtruje přes neutralizační materiál (vápenec,
dolomit)
-
kombinovaný způsob
Další metody čištění vod:
Fyzikální metody -> ionexová recirkulační technologie
Elektrolytické metody – výhodné pro zpracování menších objemů vod
9.3. ODPADY
Neutralizační kaly, fosfatizační kaly
-
skládky těchto odpadu vyvolávají problémy, rekultivace je nákladná
-
nesmí se pouţívat v zemědělství k hnojení -> kontaminace
Soli s obsahem kyanidŧ, barya, dusitanŧ, dusičnanŧ a kyanidové lázně
-
vysoce toxický odpad
- 41 -
10. VÝROBA FEROSLITIN
__________________________________________________________________________________
Feroslitiny jsou slitiny ţeleza s dalšími kovy i nekovy např. FeMn, FeCr, FeSi. Pouţívají se
k legování a dezoxidaci oceli. Jsou vyráběny v EOP.
Hlavním zdrojem škodlivin jsou tuhé i plynné emise pocházející z termických výrob. Tuhé
emise vznikají u doprovodných provozů.
10.1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Prach – zrnění je velmi jemné, přítomnost tzv. těţkých kovů (Cr), vysoký podíl SiO2
Pouţívá se suché čištění -> hadicové látkové filtry, bylo upuštěno od mokrého čištění
vzhledem k vysokému obsahu toxických látek, nedochází k váţným problémům se
znečišťováním odpadních vod.
Plynné emise
-
SO2 (mnoţství emisí není významné)
-
CO
-
NOx
-
PH3, AsH3, HCN (malé mnoţství)
10.2. ODPADY
Odprašky a strusky
-
nebezpečí těţkých kovů
-
podmínkou dalšího zpracování je zkusovění jemnozrnné substance
-
FeSiMn struska -> kamenivo
-
FeCr struska -> vzhledem k vysokému obsahu CaO je samorozpadavá -> prašnost
úloţišť, nízké vyuţití do slévárenských směsí a na barvení skla
- 42 -
11. ZLEPŠOVÁNÍ ŢP - MITTAL STEEL OSTRAVA A.S.
__________________________________________________________________________________
Postupné sniţování zátěţe ŢP u společnosti Mittal Steel Ostrava a.s.
Po roce 1990 je sniţování zátěţe ŢP zabezpečováno především:
a) Sníţením výroby a počtu provozovaných zdrojŧ znečišťování
Součastnost
Minulost
ZÁVOD KOKSOVNA
Provozováno 11 koksárenských baterií Provozovány 3 koksárenské baterie (KB). 2
s minimální environmentání vybaveností
KB jsou obsazovány pěchovanou vsázkou a
Roční produkce 3,2 mil. tun koksu
1 KB je obsazována sypno vsázkou
Roční produkce max. 1,5 mil. tun koksu
ZÁVOD VYSOKÉ PECE
Provozováno 5 spékacích pásů. 2 pásy 5 spékacích pásů je odprášeno moderními
odprášeny starými nemoderními elektrofiltry elektrofiltry.
Trvalý provoz
3
VP
a 3 pásy odprášeny multicyklóny. Trvalý s odprášením lisích plošin. 4 VP je ve
provoz 4 VP bez odprášení licích plošin
studené záloze
ZÁVOD OCELÁRNA
Provozováno 10 SM a Maerz Boelens pecí Provozovány 4 tandemové dvounístějové (3
s minimální environmentální vybaveností
v provozu, 1 v opravě).
Roční produkce 4 mil. tun surové oceli, Roční produkce 3,2 mil. tun surové oceli,
odlévané do ingotů
odlévané na zařízení plynulého odlévání
ZÁVOD VÁLCOVNY
Provozováno 42 hlubinných pecí, slouţících Provoz všech hlubinných pecí zastaven –
k ohřevu ingotů před válcováním
ingotový způsob odlévání oceli nahrazen
plynulým odléváním
b) Realizací environmentálních akcí
V oblasti ochrany ovzduší, např.
-
modernizace a ekologizace koksárenských baterií
-
odsíření koksárenského plynu
-
odprášení tandemových pecí a haly ocelárny
-
odprášení kotlů teplárny
-
odprášení licích plošin VP
V oblasti ochrany vod, např.
-
dostavba čistíren odpadních vod
-
biologická čistírna fenolčpavkových vod
- 43 -
V oblasti nakládání s odpady, např.
-
zapracování dehtového recyklátu do uhelné vsázky
-
zařízení k odmašťování okují a okujových kalů
-
zařízení k odvodňování vysokopecních a ocelárenských kalů
-
separace VP kalů hydrocyklony
c) Zavedením systému integrovaného systému řízení ve společnosti Mittal Steel
Ostrava a.s.
OCHRANA OVZDUŠÍ
Postupné sniţování mnoţství tuhých znečišťujících látek, SO2, NOx
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A VEDLEJŠÍMI PRODUKTY
Popílek ze spalování uhlí
-
roční produkce: 200 tis. Tun
-
významná část (výrobek) -> vyuţití ve stavebnictví nebo pro rekultivace pozemků
-
zbývající část -> vyuţití jako odpad
Škvára, struska a kotelní prach
-
roční produkce: 26 tis. tun
Ocelárenské kaly
-
roční produkce: 70 000 tun
-
významná část (výrobek) -> rekultivace pozemků
-
zbývající část -> vyuţití jako odpad
Vysokopecní struska
-
je upravována na granulát a kamenivo
-
granulát o objemu 500 tis. tun ročně a upravená vysokopecní struska o objemu 600 tis.
tun ročně jsou prodávány jako výrobek
Neupravená struska
-
vzniká při teplotní a chemické homogenizaci oceli v pánvovích pecích
- 44 -
-
roční produkce: 73 000 tun
-
vyuţití při zemních pracech
Vyzdívka, ţárovzdorný materiál
-
roční produkce: 60 000 t
-
10% roční produkce je recyklováno a znovu vyuţíváno při opravách metalurgických
agregátů
-
zbývající mnoţství je vyuţíváno ve stavebnictví
„Čistírenské kaly“
-
vznikají na ČOV Lučina a Ostravice
-
usazeniny z vyčištěných odpadních vod v tzv. „kalových polích“ obou ČOV
-
roční produkce: 16 000 t
Odpadní písek
-
vzniká v provozu slévárny při výrobě odlitků z ocelolitiny a šedé litiny
-
roční produkce: 8 500 t
-
vyuţití ve stavebnictví
OCHRANA VOD
Mittal Steel Ostrava a.s. všechny své produkované odpadní vody před jejich vypouštěním
čistí. Veškeré odpadní vody průmyslové, splaškové a dešťové mimo fenolčpavkových jsou
odváděny jednotným kanalizačním systémem na 2 koncové mechanicko-chemické ČOV
Lučina i Ostravice. Celková kapacita obou ČOV je 1880 l/s. Po vyčištění jsou odpadní vody
vypouštěny do řek Lučina a Ostravice.
Na ČOV Lučina i Ostravice jsou instalována zařízení recirkulací, která umoţňují vyuţívat
část vyčištěných odpadních vod jako vodu provozní.
Fenolčpavkové odpadní vody koksochemické výroby jsou po čištění na biologické ČOV
samostatně
Termické zpŧsoby zneškodňování odpadu
Technologie, které termickým působením na odpad překročí meze jeho stability a způsobí
jeho rozklad. Probíhají v teplotním rozmezí od 300 – 2000 °C.
Podle charakteru procesu je dělíme na:
- 45 -
-
oxidační procesy -> spalování
-
redukční procesy -> pyrolýza a zplyňování
Solidifikace – přeměna odpadu na nerozpustný (inertní) produkt. K této přeměně pouţíváme
fyzikálně – chemické metody.
Účelem solidifikace je:
-
zamezení nebo zpomalení migrace (pohybu) nebezpečných škodlivin z odpadů do ŢP
-
usnadnění manipulace (dopravy) a ukládání odpadů
Mezi solidifikační technologie patří např.:
-
zkusovění (briketování)
-
vitrifikace (přeměna odpadu na formu podobnou sklu nebo glazury)
-
zpevnění odpadu hydraulickými pojivy (cementy)
- 46 -
POUŢITÁ LITERATURA
[1]
Drabina, K. Ochrana ţivotního prostředí v hutnictví ţeleza. I. díl. VŠB-TU Ostrava,
1992, 238 s.
[2]
Bednářová, V. Recyklace slévárenských odpadů a regenerace formovacích směsí.
VŠB-TU Ostrava, 2004, 58 s.
[3]
Kret, J. Škodliviny při výrobě surového ţeleza. VŠB-TU Ostrava, 2003, 84 s.
[4]
Broţ, L., Bilík, J., Kret, J. Vysokopecní výroba ţeleza. VŠB-TU Ostrava, 1985.
- 47 -
Download

Odpady v hutnictví.pdf