VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Bc. Hana Svátková
Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha technická
Diplomová práce
2013
Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha technická
Diplomová práce
Bc. Hana Svátková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.
katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička
Datum odevzdání diplomové práce práce: 2013-05-03
Datum obhajoby diplomové práce:
E-mail: [email protected]
Praha 2013
Master´s Dissertation
Adventure Tourism in Prague - Prague Technical
Bc. Hana Svátková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.
Department of Travel and Tourism Studies
Major: Hotel and Spa Management
Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička
Date of Submission: 2013-05-03
Date of Thesis Defense:
E-mail: [email protected]
Prague 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha
technická“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály,
které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba
práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se
zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně
přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
V Praze dne 3. 5. 2013
jméno a příjmení autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Petru Studničkovi za cenné připomínky a
odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Abstrakt
SVÁTKOVÁ, Hana. Zážitkový cestovní ruch v Praze - Praha technická. Diplomová práce.
Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Celkový počet stran 82.
Tato práce analyzuje projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy, Praha technická. Projekt je
zaměřen na zážitkový cestovní ruch a na novou skupinu návštěvníků, na zájemce o techniku,
technologie a propojení historie s aktuální technickou současností. Vytvořením speciálního
produktu zážitkového cestovního ruchu v oblasti technických a technologických památek,
které ještě využívají nebo využívaly městské podniky veřejných služeb a další společnosti se
vytvořila nová nabídka domácího cestovního ruchu. Pro Prahu je projekt Hospodářské
komory hl. m. Prahy v oboru cestovního ruchu – Praha technická významným přínosem.
V první kapitole jsou vymezeny pojmy zážitkový cestovní ruch, marketing a marketingový
mix cestovního ruchu, technické a technologické památky. Druhá kapitola představuje projekt
Praha technická a společnosti, které jsou do něj zapojeny. Popisuje jejich nabídku a na
základě rozhovorů se zástupci jednotlivých společností je analyzován současný stav projektu.
Ve třetí kapitole je analýza využita pro návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu a je
navrhnuto rozšíření projektu o další subjekty.
Klíčová slova:
cestovní ruch, Praha, projekt, rozvoj, technické památky, zážitkový cestovní ruch
Abstract
This work analyses the project of City of Prague Chamber of Commerce Prague Technical.
The project focuses on adventure tourism and a new group of visitors, interested in
engineering, technology and is the interconnection between history and the current technical
present. By creating a special product of adventure tourism in the area of technical and
technological heritage that is still used or was used of urban public utilities and other
companies was creating a new range of domestic tourism. For Prague is the project of City of
Prague Chamber of Commerce Prague Technical in the field of tourism a significant benefit.
The first chapter defines terms of adventure tourism, marketing and marketing mix of tourism,
technical and technological monuments. The second chapter presents the project Prague
Technical and companies that are involved in it. Describes their offer and based on interviews
with representatives of each company is analysed the current state of the project. In the third
chapter is the analysis used for suggestions to improve the current state and is designed to
extend the project to other entities.
Keywords:
adventure tourism, development, Prague, project, technical monuments, tourism
Obsah
Úvod ......................................................................................................................................... 10
1.
Teoretické vymezení zkoumané problematiky.................................................................. 13
1.1.
Cestovní ruch .............................................................................................................. 13
1.2.
Marketing cestovního ruchu ....................................................................................... 15
1.3.
Marketingový mix ...................................................................................................... 17
1.4.
Produkt cestovního ruchu ........................................................................................... 22
1.5.
Marketingový výzkum ............................................................................................... 24
1.6.
Návštěvník, turista ...................................................................................................... 25
1.7.
Teorie zážitku ............................................................................................................. 27
1.8.
Zážitkový cestovní ruch ............................................................................................. 28
1.9.
1.8.1.
Princip transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu ............... 30
1.8.2.
Postup transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu ................ 30
Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu ......................................................... 31
1.10.
Technické památky – technické prostředí .............................................................. 32
1.11.
Cestovní Ruch a Evropská unie ............................................................................. 33
1.11.1. EDEN ........................................................................................................... 34
2.
Destinace Praha – Praha technická .................................................................................... 37
2.1.
Předpoklady destinace pro rozvoj cestovního ............................................................ 37
2.2.
Hospodářská komora hl. m. Prahy ............................................................................. 39
2.3.
Projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek“ ............... 40
2.4.
Projekt „Praha technická“ .......................................................................................... 42
2.4.1.
Kolektory Praha, a. s. ................................................................................... 43
2.4.2.
Pražské vodovody a kanalizace, a. s. ........................................................... 45
2.4.3.
Muzeum stará čistírna, o. p. s ....................................................................... 46
2.4.4.
KŽC Doprava, s. r. o. ................................................................................... 49
2.4.5.
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. .............................................................. 52
2.4.6.
3.
Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů .................................................... 55
Návrhová část .................................................................................................................... 71
3.1.
Vyhodnocení analýzy ................................................................................................. 71
3.2.
Návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu........................................................... 74
3.3.
Rozšíření projektu Praha technická ............................................................................ 75
Závěr ......................................................................................................................................... 78
Literatura .................................................................................................................................. 80
Příloha č. 1 Strukturovaný rozhovor – osnova
Příloha č. 2 Technické památky na území hl. m. Prahy
Úvod
Na rozdíl od ostatních forem cestovního ruchu, u kterých jde převážně o to dostat se na
vybrané místo a prohlédnout si ho, zážitkový cestovní ruch nabízí návštěvníkům mnohem víc,
zážitek. Zážitkový cestovní ruch představuje v českých podmínkách nový trend cestovního
ruchu, který má ve světě už svoji historii. Zážitkový cestovní ruch původně vznikl jako
marketingový nástroj prodeje. Ve skotských palírnách whisky mají již léta návštěvníci
možnost důkladně se seznámit s technologií výroby, získat informace o přednostech výrobku,
ale hlavně si na vlastní kůži či vlastníma rukama vyzkoušet pravdivost přijímaných informací,
připravit si vlastní nápoj. Tato nová forma prezentace, kdy jsou pro návštěvníka připraveny
zážitky a díky interaktivitě i mnohem zajímavější informace k posouzení než jen pasivní
dívání se a případně poslech průvodce, se stala natolik populární, že vznikl samostatný obor zážitkový cestovní ruch, jehož hlavním atributem je interaktivita.
Zážitkový cestovní ruch lze využít hlavně tam, kde k dané atraktivitě existuje zajímavý
příběh, kde je možné uspořádat nějakou akci, do které se může návštěvník zapojit a kde si
potom může na základě vlastního prožitku uvědomit souvislosti. Je tedy určen pro
návštěvníky, kterým už nestačí se jenom dívat, ale chtějí něco zažít, pobavit se a hlavně něco
nového poznat. Právě tím, že si mohou některé věci sami vyzkoušet, stráví zábavnou a
inspirativní formou svůj volný čas.
Projekty zážitkového cestovního ruchu úspěšně fungují v řadě evropských metropolí a pro
Prahu je projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy v oboru cestovního ruchu – Praha
technická významným přínosem. Je to to projekt zaměřený na zcela novou skupinu
návštěvníků, na zájemce o techniku, technologie a propojení historie s aktuální technickou
současností.
Vytvořením speciálního produktu zážitkového cestovního ruchu v oblasti technických a
technologických památek, které ještě využívají nebo využívaly městské podniky veřejných
služeb a další společnosti se vytvořila nová nabídka pro výlety místních občanů a současně se
touto zábavnou formou zvyšuje jejich povědomí o provozu pražských veřejných služeb jako
je úprava pitné vody, jedinečná architektura kolektorů, fungování metra a dalších. Pro
zahraničního návštěvníka pak může být zážitkový cestovní ruch v oblasti technických a
technologických památek Prahy důvodem k prodloužení pobytu a, nebo přímo vlastním
motivátorem k návštěvě Prahy.
10
Hlavním cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit současný stav projektu Praha technická.
Objekty hodnocení budou stávající účastníci projektu, jejich technické objekty, návštěvnost,
marketingová strategie a kvalita spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, která celý
projekt zastřešuje. Na základě zjištěných informací budou navržena opatření, která povedou
ke zlepšení stávajícího stavu a k případnému rozšíření projektu.
Nejprve je nutné popsat současnou nabídku zážitkových aktivit jednotlivých společností za
pojených do projektu Praha technická, filozofii prohlídek, jednotlivé trasy, otevírací dobu a
ceny.
V další fázi budou vedeny řízené rozhovory se zástupci jednotlivých společností. Cíle
rozhovorů bude zjistit, kdy se společnost do projektu zapojila a co tomu předcházelo, zda bylo
možné jejich prostory navštěvovat již před zapojením se do projektu, co je návštěvníkům
nabízeno, zda se jejich nabídka nějak změnila od vstupu do projektu a jak se vyvíjí
návštěvnost, kdo je typickým návštěvníkem? Další otázky budou namířeny na to, zda
prohlídky nějak ovlivňují běžný provoz společnosti, kdo provádí návštěvníky po
prohlídkových trasách, zda jde o běžné zaměstnance či speciální průvodce. Další část
rozhovoru bude zaměřena na spokojenost s informačním a rezervačním portálem projektu a
na spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy.
Na základě informací zjištěných řízenými rozhovory budou navržena opatření, která by měla
vést ke zlepšení stávajícího stavu projektu Praha technická, a rozšíření projektu o další
subjekty.
Následující hypotézy budou prostřednictvím výsledků analýzy vyvráceny nebo potvrzeny:
1.
Produkt cestovního ruchu „Praha technická“ má celkově mnoho předností.
2.
Cílovým segmentem jsou návštěvníci z České republiky
3.
Stávající marketingová komunikace tohoto produktu je dobrý.
4.
Technické památky – technické prostředí je motivátorem pro účastníky cestovního ruchu,
v podmínkách Prahy není tento potenciál ještě zcela využit.
K dosažení hlavního cíle práce budou použity různé metody. Ve vstupním rozhovoru se
zástupcem projektu z Hospodářské komory hl. m. Prahy by měly být zjištěny základní
informace o projektu a subjektech zapojených do projektu, a získány interní projektové
materiály. Analýza projektových dokumentů bude spočívat v prostudování materiálů
poskytnutých Hospodářskou komorou hl. m. Prahy a veřejně dostupných materiálů, jako jsou
11
nabídky jednotlivých subjektů, informační a rezervační portál atd. Na základě analýzy
projektových materiálů bude sestaven strukturovaný rozhovor, který bude veden se zástupci
jednotlivých subjektů.
V první kapitole, teoretické části diplomové práce budou na základě odborné literatury
vymezeny pojmy cestovní ruch, marketing cestovního ruchu, marketingový mix, produkt
cestovního ruchu, zážitkový cestovní ruch, teorie zážitku, trendy v oblasti zážitkového
cestovního ruchu, technické a technologické památky, technické prostředí a cestovní ruch a
Evropská unie.
Ve druhé kapitole, analytické části diplomové práce bude nejprve stručně představena Praha
jako destinace cestovního ruchu a její předpoklady pro další rozvoj. V další části bude
popsána Hospodářská komora hl. m. Prahy, realizátorka projektu Vzdělávání v zážitkové
turistice a projektu Praha technická. Pozornost bude věnována analýze projektu Vzdělávání
v zážitkové turistice. Následující část bude popisovat projekt Praha technická a jeho
účastníky. Nabídka jednotlivých společností, tj. nabídka produktu cestovního ruchu Praha
technická, bude přehledně popsána. Zážitkové prohlídky, trasy, otevírací doby, ceny.
S pracovníky jednotlivých společností, manažery projektu budou vedeny strukturované
rozhovory zaměřené na analýzu stávajícího stavu projektu.
Ve třetí kapitole diplomové práce budou na základě těchto analýz navrženy cesty vedoucí ke
zlepšení současného stavu projektu a navrženo případné rozšíření projektu.
V textu budou pro snadnější orientaci a provázanost s odbornou literaturou a oficiálními
názvy projektů používány synonymně termíny „cestovní ruch“ a „turistika“, „návštěvník“ a
„turista“ a termíny „firma“, „podnik“, „organizace“ a „společnost“. Dlouhodobě je v České
republice používán nesprávně, zaměňován termín turismus s termínem turistika. Takto se také
často objevuje v materiálech, z kterých bylo čerpáno.
12
1. Teoretické vymezení zkoumané problematiky
Následující kapitola se zabývá teoretickými přístupy ke zkoumané problematice. Definuje
cestovní ruch a marketing cestovního ruchu, objasňuje základní prvky marketingového mixu
cestovního ruchu. Dále se kapitola věnuje teorii zážitku, které se využívá při tvorbě produktů
v zážitkovém cestovním ruchu, a vymezuje pojem technické památky. Závěr kapitoly je
věnován vztahu Evropské unie k cestovnímu ruchu a projektu EDEN.
1.1. Cestovní ruch
Cestovní ruch, tak jak ho chápeme dnes, je výsledkem dlouhého historického vývoje lidstva1.
Jisté formy cestovního ruchu byly známy již ve starověkém Římě. Ve středověku šlo většinou
o cestovní ruch spojený s náboženstvím (poutě na svatá místa), lovem, případně zábavou
(turnaje, plesy). Za první formu „klasického“ cestovního ruchu považujeme návštěvy lázní,
které se staly módními v 16. – 18. století.
První organizovaný výlet se odehrál v Anglii roku 1841. Šlo o železniční výlet z Leicesteru
do Loughborough organizovaný Thomasem Cookem, který poté v roce 1845 založil v
Leicesteru první cestovní kancelář na světě2. V roce 1895 vzniká v Rakousku-Uhersku Spolek
přátel přírody, který se zabýval realizací cestovního ruchu. Hlavní rozvoj nastává po druhé
světové válce a jeho hlavními příčinami jsou urbanizace, dostatek volného času a znečištění
životního prostředí.3
Dnes tvoří cestovní ruch významnou část hospodářství, zejména v některých zemích, a podle
Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi
25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob.
Existuje velké množství mezinárodních organizací zabývajících se cestovním ruchem:
·
Světová organizace cestovního ruchu (UN World Tourism Organization, UNWTO)
·
Mezinárodní turistické sdružení (AIT – Alliance Internacionale do Tourismu)
·
Světové sdružení cestovních kanceláří (World Assosiationes of Travel Agensies)
·
Světové sdružení cestovních kanceláří (Universal Federation of Travel Agents
Assosiationes)
1
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH. 2010. ISBN 978-80-87411-08-7
ATTL, P., NEJDL, K.. Turismus I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2
3
ČERBA, O. 16.Geografie cestovního ruchu [online]. 2004. [cit. 2011-03-26]. Dostupné na:
http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html
2
13
Světová organizace cestovního ruchu definovala v roce 1991 pojem cestovního ruchu jako
„činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí
(místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než
výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Jde o definici, která je částí teoretiků
odmítána a kritizována, ale která jako jediná reflektuje specifika cestovního ruchu v jiných
definicích nevyjádřená.4
Dle Vitákové tvoří cestovní ruch nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá
řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať
již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu
hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila
celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských
subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a
střediska, různá ubytovací za řízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště,
ubytování v soukromí apod.), různá stravovací za řízení, zábavní zařízení, síť letecké,
železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravy, sportovně
rekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Existence
zachovalých a udržovaných kulturních památek je jedním z předpokladů rozvoje cestovního
ruchu. Zároveň však platí, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu je významným ekonomicky
podpůrným faktorem uchování a obnovy kulturních památek. Tato logická koexistence je
zřetelná a nezbytná, je však zapotřebí nalézt její optimální míru.5
Podle Jakubíkové6 „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení
různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi
dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky.“
Jednotná definice cestovního ruchu neexistuje a ty stávající podléhají neustálému vývoji a
zpřesňování. Proto bude pro samotné studium zážitkové turistiky vhodnější orientovat se na
jednotlivé atributy, které cestovní ruch ovlivňují.
Zpoplatňování cestovního ruchu je založeno jak na ohodnocení cestovního ruchu, tak práce,
kapitálu, přírodních zdrojů využívaných při výrobě produktů cestovního ruchu.
Rozlišují se 4 možnosti zohledňující „zpoplatnění“:
4
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH. 2010. ISBN 978-80-87411-08-7
VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online] 2007. [cit. 2013-03-30]
Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf
6
JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 2009. ISBN 978-80-247-3247-3
5
14
·
přímé zpoplatnění – např. vstupné do objektu,
·
nepřímé zpoplatnění – pohostinnosti nebo dalších služeb
·
částečné zpoplatnění – tržní vztahy jsou provázány s netržními (např. samostravování,
tj. přípravu jídla si zajišťují samotní turisté),
·
nezpoplatnění – jako je např. vycházka do lesa.
Mnohé destinace využívají kombinaci všech čtyř typů zpoplatnění. Jejich vzájemná
kombinace vychází z konkrétní atraktivity, typu turisty, místních zvyklostí.
Budeme-li klasifikovat cestovní ruch, setkáme se s pojmem forma cestovního ruchu. Formy
cestovního ruchu rozdělujeme na7:
·
rekreační (včetně pobytů na chatě či na zahrádce)
·
poznávací
·
kulturní (cílem je nejen poznávání, ale i kulturní prožitky)
·
sportovně-turistický (upevňování fyzické kondice a zdraví)
·
léčebný (odstraňování chorob nebo jejich následků, prevence)
·
specifické formy cestovního ruchu (např. mototuristika, sociální turistika, kongresová
turistika, návštěvy sportovních akcí, pobyty s vytvářením specifické atmosféry,
zážitková turistika, dark turismus)
1.2. Marketing cestovního ruchu
P. Kotler8 obecně marketing představuje „jako společenský a manažerský proces, jehož
prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a
směny výrobků či jiných hodnot“.
A. M. Morisson9 chápe marketing cestovního ruchu jako „plynulý proces probíhající v dílčích
krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví pohostinství a cestovního ruchu
plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak
zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace“.
7
ČERBA, O. 16.Geografie cestovního ruchu[online]. 2004. [cit. 2011-03-26]. Dostupné na:
http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html
8
KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0513-3
9
MORISSON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1999. ISBN 8085605-90-2
15
„Cílem služby zákazníkovi je pak především budování vztahů se zákazníky a ostatními trhy
k zajištění dlouhodobé a vzájemně výhodné spolupráce. Tuto službu lze tedy vidět jako
funkci, která přináší zákazníkovi užitek a která zahrnuje předběžné, průběžné a následné
činnosti související s danou obchodní transakcí (předprodejní činnosti, prodejní činnosti a po
prodejní činnosti).“10
A. M. Morisson11 definoval sedm principů marketingu, v počtu těchto principů:
1. Marketingový přístup.
Hlavní prioritou manažera cestovního ruchu je uspokojení potřeb zákazníka. Manažer
se musí umět vcítit do role zákazníka.
2. Marketingová orientace neboli orientace na zákazníka.
Organizace přijala marketingový přístup a pracuje podle něj. Je třeba dbát na stížnosti.
3. Uspokojování potřeb a skrytých přání zákazníků.
V dnešní době vysoké konkurence musí organizace pochopit, že nejdůležitější
podmínkou pro udržení firmy na trhu je uspokojování potřeb a přání zákazníků. Firmy
musí být v pohotovosti a využívat nových podnikatelských příležitostí.
4. Segmentace trhu
Všichni zákazníci nejsou stejní, proto je výhodnější, aby se firma zaměřila na
specifickou skupinu lidí, tedy cílový trh a jen s ním obchodovala.
5. Hodnotový a směnný proces.
Hodnota znamená zákazníkovo vnitřní ocenění schopnosti služeb cestovního ruchu
uspokojit jeho potřeby a přání. Někteří zákazníci ovšem vztahují hodnotu přímo
k ceně služeb. Ale cena není jediným indikátorem hodnoty. Obchodování je procesem
směny, dodavatelé a zákazníci obchodují na základě hodnoty. Obor cestovního ruchu
poskytuje služby a zážitky, které zákazníci při svých cestách mimo domov shledávají
hodnotnými. Zákazníci za služby zaplatí, což uspokojuje finanční cíle toho odvětví.
10
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
11
MORISSON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1999. ISBN 8085605-90-2
16
6. Životní cyklus výrobku.
Služby cestovního ruchu procházejí čtyřmi předvídatelnými stadii:
a) zavedení
b) růst
c) vyzrání
d) pokles
Aby byla vyloučena fáze poklesu, je třeba službu či výrobek inovovat, firma se pak
dlouhodobě udrží na trhu.
7. Marketing mix.
Každá firma má svůj marketingový mix. Ten zahrnuje čtyři faktory - známé jako
„4P“: výrobek (produkt), místo (place), propagace (promotion), cena (price).
V oboru cestovního ruchu se přidávají další „P“: lidé (people), kompletování služeb
cestovního ruchu za výhodnější cenu (tvoření package), programová orientace
turistických zájezdů (programování) a spolupráce (partnership).
1.3. Marketingový mix
Autoři Pásková a Zelenka12 definují marketingový mix následovně: „Marketingový mix jsou
všechny kontrolovatelné faktory, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka,
respektive vhodná kombinace součástí marketingového mixu sestavená pro prosazení
marketingového cíle a využívaná jako součást marketingové strategie“.
Horáková13 marketingový mix vysvětluje jako „soubor nástrojů, které musí podnik
kombinovat, aby dosáhl ve zvolených segmentech stanovených cílů“.
Marketingový mix pro cestovní ruch lze vymezit následovně:
1. Produkt (výrobek, služba)
Kotler14 označuje produkt jako „cokoliv, co lze nabídnout trhu k prozkoumání, získání,
užívání nebo ke spotřebě a co může uspokojit nějakou potřebu nebo požadavek. Mohou to být
hmotné předměty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky“.
12
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : MMR, 2002. ISBN 80-2390152-4.
13
HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing. 2003. ISBN 80-247-0447-1
14
KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing. 2004. ISBN 80-247-0513-3
17
Podle Heskové15 je třeba klást důraz na hloubku a šířku nabízených služeb, k tomu je nutné
využívat segmentaci trhu. A dále zde uvádí, že „nabídka by měla vycházet z analýzy
spotřebitelského chování, klasifikace zákazníků a jeho preferencí, analýzy konkurence,
možností firmy atd.“ Upozorňuje zde na to, že požadavky klientů jsou také ovlivňovány
faktory prostředí a faktory vyplývajícími z psychologických aspektů chování jedinců. Jako
příklady jsou zde uvedeny tyto faktory: globalizace, přístupnost a rychlost, tendence návratu k
přírodě a tradicím, požitkářství a zážitek, seberealizace a vlastní preference.
2. Price (cena)
Stejně tak jako u zboží je cena základním prvkem marketingového mixu služeb. Od její
politiky se odvíjí výše příjmů podniku. Vzhledem k nehmatatelné povaze produktu služeb
mají cenová rozhodnutí v oblasti služeb zvlášť důležitý význam, to proto, že cenová
rozhodnutí jsou důležitá pro vnímání hodnoty a kvality služeb zákazníkem a hrají též
významnou úlohu při budování image služby. Z toho důvodu je třeba upozornit na tyto
zvláštnosti cenových rozhodnutí16:
·
cena služby signalizuje zákazníkovi kvalitu, kterou pravděpodobně obdrží,
·
cena odráží také některé specifické vlastnosti služeb, zohledňuje například promptní
dodávku a dosažitelnost, období špičky poptávky č i sezónnost,
·
cenová rozhodnutí úzce souvisejí se značkou produktu, značení diferencuje
homogenní nabídku služeb, což se promítá i do cen,
·
hodnota služby není determinována cenou, ale užitkem, který zákazníkovi přinese,
·
podniky často nabízejí širokou škálu služeb, to znamená, že někdy může být
výhodnější komplexní nabídka za speciální ceny.
Hesková17 popisuje dvě funkce ceny. Jednak jako přímý determinant rentability a jednak jako
magnet, který zákazníky přitahuje nebo odrazuje. Setkáváme se zde také s pojmem „správně
stanovená cena“, což je v cestovním ruchu taková cena, která v zákazníkovi vyvolává pocit,
že za své peníze získává skutečnou hodnotu.
15
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN
80-7168-948-3
16
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
17
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN
80-7168-948-3
18
3. Promotion (Marketingová komunikace)
Propagace ve službách je prostředkem komunikace podniku s jeho cílovými trhy. Zvyšuje
jejich význam a přispívá k jejich hmatatelnosti. Stejně jako u zboží napomáhá spotřebiteli
lépe se orientovat na trhu. Za tím účelem je ve službách vytvořen komunikační mix. Ten
obdobně jako u zboží představuje v podstatě šest druhů komunikace skládajících se
z prostředků osobní a neosobní komunikace se zákazníkem.
Z hlediska komunikace služeb je nutné upozornit na zvláštnosti inzerce služeb, které spočívají
na dodržování šesti pravidel18:
·
poskytnout hmatatelné důkazy - služba sama o sobě je nehmatatelná, zákazník kupuje
určitý výkon a ne hmotný objekt,
·
vysvětlit službu tak, aby byla pochopena – u služby je často obtížné si ji kvůli
nehmatatelnosti představit,
·
kontinuita komunikace – tato zásada je důležitá pro dosažení diferenciace
a konzistence činností po celou dobu propagace,
·
podniky služeb prodávají slib, pokud ho nemohou dodržet, neměly by ho vůbec dávat,
·
vsadit na ústní podání – jeho význam stoupá s rozmanitostí služeb, ústní podání je
důležitým nástrojem komunikace ve službách,
·
přímá komunikace zaměstnanců – ve službách dochází často k osobnímu kontaktu
zaměstnanců se zákazníky, proto je důležité namířit reklamu i na zaměstnance a tím
zvýšit jejich motivaci.
Mezi významné metody marketingové komunikace je možné řadit následující19:
a) Reklama – neosobní, placená forma propagace. Probíhá prostřednictvím těchto médií:
televize, rádio, noviny, časopisy, veřejné informační plochy nebo katalogy. Katalogy
jsou považovány za hlavní formy marketingové komunikace v oblasti cestovního
ruchu, služeb pro využití volného času, ubytovacích a stravovacích zařízení.
b) Podpora prodeje jsou „činnosti nebo materiály, které mají podněcovat dosavadní nebo
potenciální zákazníky k nákupu“. Do této skupiny řadíme např. soutěže o ceny,
18
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
19
HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada
Publishing. 2003. ISBN 80-247-0202-9
19
kupony a různé slevy. V oboru hrají významnou roli výstavy a veletrhy zaměřené na
cestovní ruch.
c) Média a vztahy s veřejností (public relations) – „komunikace ve formě zprávy o
organizaci a jejích produktech, zveřejněné prostřednictvím médií.“ Mezi hlavní
prostředky patří např. vztahy s tiskem, prezentace produktů, organizování různých
akcí pro veřejnost. Zvláštní formou je také osobní doporučení, kdy spokojený účastník
kladně hodnotí své zkušenosti s produktem před svými příbuznými, přáteli a tím je
motivuje k účasti.
d) Osobní prodej - to proto, že mnoho služeb vyžaduje20:
· osobní interakci mezi poskytovatelem a zákazníkem,
· působení lidského faktoru při poskytování služby,
· účast lidí, kteří se stávají součástí služby.
Hesková21 uvádí pojem komunikační mix tak, že je „kombinací následujících nástrojů:
reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje a public relations“. Záměrem celého
komunikačního mixu je ovlivňovat spotřební chování zákazníka. Pro cestovní ruch je podle
tohoto zdroje velmi efektivní především public relations.
4. Place (prodejní cesta)
Místo poskytování služby a prodejní cesty představují dvě klíčové oblasti rozhodování.
Zahrnujeme sem výběr způsobu a místa dodávky služby zákazníkovi. Tato otázka je důležitá
především pro odvětví služeb, jehož produkty nemohou být skladovány a jsou vyráběny
i spotřebovávány ve stejném okamžiku.
Výběr prodejních cest služeb závisí na specifických požadavcích trhu a především na povaze
služby. Neustálý vývoj technologii již dnes umožňuje částečné oddálení služeb od trhu
zákazníka. Tento vývoj vznesl určité změny do rozhodování o místě služeb. Existují i služby,
které jsou vyžadovány zákazníky jako komplexní produkt. Zde hraje významnou roli blízkost
nabízené služby k ostatním potřebným službám. Distribučními cestami služeb jsou často sami
jejich poskytovatelé. 22
20
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
21
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN
80-7168-948-3
22
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
20
5. People (lidé)
Mimořádný význam lidského faktoru ve službách spočívá v tom, že úspěch marketingu služeb
do značné míry závisí na výběru, školení, motivaci a řízení lidí. To předpokládá:
·
vybudovat u všech pracovníků silné povědomí o klíčovém významu zákazníka.
·
vycházet z principu příkladu v tom směru, že pokud je dobře postaráno o zaměstnance,
budou i oni uplatňovat podobný přístup k zákazníkům.
·
zabezpečovat, aby zaměstnanci procházeli pravidelně náročným školením, ve kterém je
jim vštěpována základní filozofie: „naše práce je přinášet uspokojení zákazníkům“23
Kromě respektování lidského faktoru jako prvku marketingového mixu služeb je třeba si
uvědomit rozdílné role zaměstnanců, ve kterých ovlivňují jak marketingové činnosti, tak i
styk se zákazníkem. Zde můžeme rozlišit čtyři skupiny zaměstnanců podle frekvence a
významu jejich styku se zákazníky24:
Kontaktní pracovníci
Jde o pracovníky s pravidelným nebo častým stykem se zákazníky, mají přímý vztah
k marketingovému mixu. Musí být zkušení především v oblasti podnikových marketingových
strategií, být dobře vyškolení a motivováni. Kritériem pro jejich přijetí by měla vnímavost,
respektive schopnost reagovat na požadavky zákazníků.
Obsluhující pracovníci
Obsluhující pracovníci jsou v pravidelném nebo častém styku se zákazníkem, nepodílejí se
přímo na marketingových aktivitách. Musí mít jasnou představu o marketingové strategii
podniku. Vyžadovány jsou u těchto pracovníků dobré komunikační schopnosti. Důležitý je u
těchto pracovníků výcvik a sledování výkonů.
Koncepční pracovníci
Do kontaktu se zákazníkem přichází zřídka. Patří sem pracovníci tržního výzkumu, vývoje
nových produktů atd. Významně se podílejí na zavádění podnikové marketingové strategie.
Při jejich vyhledávání by měli mít přednost lidé, kteří jsou schopni se naučit vnímat a
zohlednit přání zákazníků.
23
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
24
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na:
http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
21
Podpůrní pracovníci
Zajišťují všechny podpůrné funkce. Nemají velký kontakt se zákazníkem ani se nepodílejí na
běžných marketingových činnostech. Jsou to např. pracovníci nákupních a personálních
útvarů nebo účetní pracovníci. Uspokojují potřeby externích i interních zákazníků a jejich
funkce přispívají k celkové kvalitě služeb.
6. Partnership (spolupráce)
Mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu sice existuje konkurence, ale přednost by měla
dostat spolupráce. Spolupráce rozšiřuje množnosti nabídky, šetří firmám a organizacím
náklady, pomáhá snižovat rizika související s podnikáním a přináší výhody plynoucí ze
synergie spojení. Spoluprací se v cestovním ruchu zvyšují synergické efekty místa, příjmy
místí správy i jednotlivých podnikatelských subjektů. Spolupráce může probíhat na
horizontální nebo vertikální úrovni. Ke spolupráci by mělo dojít nejen mezi jednotlivými
subjekty cestovního ruchu, ale také mezi podnikatelským a veřejným sektorem.25
7. Package (sestavování balíčků)
Hesková26 tento nástroj definuje takto: „tvorba „balíčků“ zohledňuje individuální přání
zákazníka, specifických zákaznických segmentů, pomáhá firmám zmírňovat výkyvy
v nabídce a poptávce po službách“.
8. Programming (programování)
Hesková27 zdůrazňuje, že tvorba balíčků a programování jsou velmi úzce propojeny a obecně
mají za cíl vyvolat zájem o mimosezónní období u zákazníků.
1.4. Produkt cestovního ruchu
Existuje mnoho rozdílných definic produktu cestovního ruchu. Lze říci např. že „je to
jakékoliv zboží či služby, na které jde významná část poptávky od osob zapojených do
cestovního ruchu coby zákazníci.“28
25
JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80247-3247-3
26
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN
80-7168-948-3
27
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN
80-7168-948-3
28
SMITH, S., L., J. The measurement of global Tourism, A Companion to Tourism. John Willey&Sons. 2008
ISBN 9780470752265
22
Dle Heskové29 je produkt cestovního ruchu chápán jako „vše, co je nabízeno na trhu
cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit tak komplexní
soubor zážitků“. Jedná se především o soubor služeb, které produkuje a nabízí cílové místo,
podniky a instituce cestovního ruchu.
Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu30 je produkt cestovního ruchu ze všeobecného
pohledu „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího
v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Patří mezi kontrolovatelné faktory –
součást marketingového mixu – v případě produktu orientovaného na specifický segment trhu
jde o nástroj výklenkového managementu. Jedná se o zboží (suvenýry, průvodce, mapy apod.)
či služby (ubytovací, stravovací, doprava, služby průvodců apod.)“, ale z pohledu návštěvníka
výkladový slovník hodnotí produkt cestovního ruchu jako „kompletní zážitek od chvíle, kdy
návštěvník opustil domov, do doby návratu.“
Čech31 ve své encyklopedii produkt cestovního ruchu jednoduše označuje jako „souhrn
konkrétních materiálních (např. zbožových) a nemateriálních (služby) hodnot určených pro
uspokojení účastníků cestovního ruchu.“
Mezi základní parametry produktu cestovního ruchu patří atraktivita a útlumová vzdálenost,
unikátnost, čas.32
Atraktivita je to, co turistu láká k navštívení destinace. Míru atraktivity ovlivňuje útlumová
vzdálenost (čím je menší vzdálenost od produktu cestovního ruchu menší, tím jsou na ni lidé
zvyklí a tudíž je atraktivita nižší), celková doba strávená cestováním a užíváním produktu
cestovního ruchu (doba trvání prohlídky, doba přepravy do místa atraktivity, atd.) celková
cena (náklady na přepravu, ubytování, stravné, vstupné, atd.). Atraktivnost a útlumová
vzdálenost jsou těsně spjaty. Velikost atraktivity snižuje útlumovou vzdálenost a naopak.
Útlumová vzdálenost rovněž ovlivňuje samotného turistu. Útlumová vzdálenost vychází
z předpokladu, že neexistuje-li důvod jet dále, budou turisté volit nejbližší možnost mezi
dvěma podobnými zážitky. Útlumová vzdálenost je také svázána s časem, např. je
29
HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. 2006. ISBN
80-7168-948-3
30
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524.
31
ČECH, J. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. 1998. ISBN 80-85970-19-8
32
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4
23
pravděpodobnější, že turista, jenž má více času, navštíví vzdálenější destinaci či absolvuje
delší cestu do dané destinace.
Unikátnost, nebo-li přístup na trh, se zabývá vlastní orientací destinace. Klíčovým prvkem
unikátnosti je porovnání destinací nabízející podobné zážitky. Platí, že destinace s velkou
unikátností přitahují krátkodobé turisty a „průchozí“ turisty. Destinace s menší unikátností
jsou přitahovány opakovanými návštěvníky a těmi, kteří zůstávají na delší dobu. Hlavní rozdíl
mezi unikátností a útlumovou vzdáleností je ten, že útlumová vzdálenost přijímá za vlastní
orientaci zákazníka (Jak daleko chci cestovat?) zatímco unikátnost přijímá za vlastní orientaci
destinace (Kolem kolika podobných destinací musí potenciální zákazník projet, než dorazí do
té naší?). Klíčovým elementem unikátnosti je proto potřeba porovnat destinace nabízející
podobné zážitky.
Čas ovlivňuje jak samotného turistu, tak i jeho výběr dobolené. Čas na dovolenou bývá
většinou pevně stanoven, s omezenou možností prodloužení doby dovolené. Způsob strávení
dovolené není fixní. Někteří turisté se rozhodují vyčlenit více času na dopravu výměnou za
čas strávený v cílové destinaci. Výběr druhu dopravy a cenová dostupnost ovlivňuje využití
času na dopravu.
1.5. Marketingový výzkum
Marketingový výzkum je definován jako „proces, při kterém zkoumáme jednotlivé jevy na
trhu a jejich vzájemné vztahy a vliv marketingových nástrojů na ně“. 33
Ve výkladovém slovníku34 je marketingový výzkum definován jako „systematické zkoumání
a analýza různých aspektů trhu, marketingových aktivit vlastních i aktivit konkurence,
chování spotřebitelů, distribučních kanálů apod.“ Podle způsobu provedení se marketingový
výzkum rozděluje na primární výzkum, který vychází z přímo zjištěných dat např. z
dotazníkových šetření a řízených pohovorů a na sekundární výzkum, který vychází z již
publikovaných a zpracovaných dat.
33
34
ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-
4.
24
Marketingový výzkum můžeme dále členit na kvalitativní marketingový výzkum zaměřený na
analýzu vztahů, příčin a závislostí zkoumaných jevů, který využívá především psychologické
postupy a na kvantitativní výzkum orientovaný na výzkum jevů, které lze kvantifikovat. 35
Foret36 ve své knize uvádí že, „hlavním cílem marketingového výzkumu je poskytnout
podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Především se jedná o informace o
zákazníkovi“.
Marketingový výzkum je proces zahrnující následující kroky37:
a. Definování problému, který má být řešen. V této fázi je stanoven cíl, jehož má být
výzkumem dosaženo, způsob zpracování informací, termíny fází výzkumu a cena.
b. Určení zdrojů informací. Zvolení sekundárních či primárních zdrojů nebo jejich
kombinací.
c. Výběr vzorku a sběr dat, určení skupin respondentů, které mají být zahrnuty do
výzkumu a určení velikosti zkoumaného vzorku.
d. Analýza a interpretace dat. Získaná data statisticky zpracovat tak, aby byla pro
marketingový výzkum použitelná
e. Závěrečná zpráva. Zahrnuje rekapitulaci cíle a předmětu výzkumu, použitých
metod, shrnutí základních poznatků, formulaci závěru a doporučení.
1.6. Návštěvník, turista
V souvislosti s definicí cestovního ruchu jsou stanoveny i další pojmy, které se vztahují
zejména k rozlišení různých typů účastníků cestovního ruchu.
Turista
V mezinárodním cestovním ruchu je turista charakterizován jako „osoba, která cestuje do jiné
země než v níž má své obvyklé bydliště na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, avšak
ne delší jednoho roku, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné
činnosti v navštívené zemi.“38
35
ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8
FORET, M. Marketingová komunikace. Brno:Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-811-2
37
ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8
38
INDROVÁ, J. a kolektiv. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4
36
25
V závislosti na délce pobytu se rozlišují dva typy turistů:
·
turista na dovolené – turista, který zůstane na daném místě více než určitý počet nocí a
dnů
·
krátkodobě pobývající turista – turista, který cestuje na dobu nepřekračující tento
limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s přespáním na jednu
noc.39
Výletník
Výletníkem je nazýván „dočasný návštěvník, který se v navštíveném místě nebo zemi zdrží
pouze jeden den, tedy bez přenocování.“ 40
Rezident
Pojmem rezident se rozumí „fyzická osoba jakékoliv národnosti, sídlící v dané zemi více než
jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. Vztaženo k lokálnímu rozvoji cestovního ruchu
se jedná o místního obyvatele, tedy obyvatele destinace cestovního ruchu.“41
Návštěvník
Za návštěvníka považujeme osobu, „která cestuje do jiného místa než je místo jejího
obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy
je jiný než výkon činnosti odměňované z návštěvního místa.“ 42
Odborníci na cestovní ruch43 studovali, jaké faktory mají vliv na návštěvníkovo chování.
Mezi tyto faktory patří např.:
·
délka pobytu,
·
zda je turista prvním či opakovaným návštěvníkem destinace,
·
zda je sledovaná destinace cílovou destinací či jen průchozí.
Byla nalezena například velmi silná korelace mezi délkou výletu a výběrem destinace.
Rostoucí délka pobytu umožňovala, že lidé mohli navštívit více míst, místo aby trávili více
času na jednom místě.
39
40
INDROVÁ, J. a kolektiv. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-
4.
41
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-
4.
42
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524..
43
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4
26
Dále byl zjištěn významný rozdíl mezi tím, jak „prvonávštěvníci“ a vracející se návštěvníci
chápou a užívají destinace. Prvonávštěvníci se zajímají o objevování celé destinace a mají
silné přání objevit kulturní a přírodní nabídky. Vracející se návštěvníci na straně druhé se více
zajímají o sociální zážitky, zábavu, nákupy a stravovací služby. Z toho vyplývá, že
prvonávštěvníci vykazují tendence být více aktivními turisty než „vracející se“ a účastní se
více aktivit a navštěvují více míst. Pravděpodobně častěji navštíví původní atraktivity než
vracející se turisté.
Podobně lidé, kteří uvedli sledovanou oblast jako svoji hlavní (cílovou) destinaci vykazovali
odlišné chování než ti, kteří ji uvedli jako druhou v pořadí, či jí jen projížděli. Dokonce cíl
výletu může mít vliv na prostorové rozmístění turistů. Cestovatelé hledající požitky budou
pravděpodobněji objevovat destinace než podnikatelé na cestách. Cestovatelé, z důvodu
návštěvy obyvatel daných destinací (např. svých příbuzných), vykazují rozdílný prostorový
vzorec pohybu než jiní turisté. Mají tendenci podnikat méně cest, zatímco tráví více času s
rodinami. Když cestují, mohou navštívit oblasti, které nejsou dopředu definované jako
turistické uzly. Turisté se speciálním zájmem budou mít tendenci omezovat své akce na
aktivity související se speciálními důvody pro návštěvu, zatímco mnohostranný poznávací
turista bude mít tendenci cestovat více „zeširoka“.
1.7. Teorie zážitku
Navštíví-li turista destinaci, hledá očekávané znaky a symboly, jenž našel v prospektu či
katalogu. Tyto nalezené znaky a symboly destinace jsou prostředkem k získání zážitků, jenž
turista sbírá, užívá a porovnává.
Turistické zážitky nemohou být ponechány náhodě, neboť takový zážitek je často sociálně
konstruován a organizován, čímž v žádném případě není „přirozený“. Turisté často využívají
zboží a služby, které nejsou v určitých případech nezbytné a neobyčejné. Pokud se však
navštívené místo dobře zpracuje a prezentuje, může vyvolávat v turistech mnohem větší
dojem, jenž se mu otiskne do paměti či vědomí, než kdyby turista sám poznával. Turisté
vyžadují jasné známky, že nabízená destinace je vhodná pro takovýto zážitek. Na základě
27
toho všeho cestovní ruch vytváří a vyvolává pravé, předvídatelné a ziskové turistické
zážitky.44
Zážitek lze obecně definovat jako filozoficko-psychologický pojem pro citové zabarvení různých
stavů a jevů, jež vystupují ve vědomí subjektu jako něco bezprostředního a významného v jeho
životě, subjektivní stránka snah, přání, volby motivů a cílů činnosti a zároveň výraz vztahu
osobnosti k tomu, co se děje v jejím životě a s ní samou, forma aktivity subjektu, vystupující v
situacích otřesů, zklamání, změny cílů a hodnot, přestavby vnitřního světa člověka.
1.8. Zážitkový cestovní ruch
V té nejzákladnější formě jde o vztahovou marketingovou strategii, kdy zákazník na základě
vlastní prožité zkušenosti, naváže do určité míry familiární vztah k danému místu. Standardně
se tento marketingový strategický nástroj používá k vytvoření či upevnění vazeb a vztahů
mezi zákazníkem a značkou. Zážitková turistika umožní zákazníkovi seznámit se s daným
výrobkem, technologií, výrobním procesem, historií a významností výroby.45
Zážitková turistika je osobním, subjektivním zážitkem, jenž může vyvolat u turisty osobní
pocit proměny. Následující obrázek obsahuje model, z něhož je možné porozumět aspektům
cíleného zážitku v turistických produktech.
Základem teorie je trojúhelník přístupu k zážitku z produktu cestovního ruchu. Tento
trojúhelník je ideálním příkladem, který představuje perfektní produkt, ve kterém je zastoupen
každý element zážitkového cestovního ruchu. Trojúhelník přístupu k cestovnímu ruchu
pomáhá analyzovat samotný produkt a pomáhá najít způsoby rozvoje produktu.
Na následujícím obrázku je vidět, že trojúhelník obsahuje následující úrovně 46:
·
Fyzická úroveň vzbuzuje zájem turisty. Na této úrovní se zohledňuje samotný produkt,
přání a očekávání turisty. Produkt se dostává k turistům pomocí marketingu.
Marketing produktu by měl být co nejosobnější.
·
Motivační úroveň využívá smyslů a vjemů turistů. Produkt je přijímán, zkoušen a
přijat do podvědomí.
44
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4.
45
SPOLEK PŘÁTEL TRADIC. Zážitková turistika. [online]. 2006. [cit.10.3.2013]. Dostupné na:
http://www.ahscb.net/
46
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických
památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-239-7838-4
28
·
Na rozumové úrovni je vytvářena smyslová stimulace za pomoci okolí a vzájemného
působení učení, přemýšlení, s použitím získaných znalostí a vytváření názoru na daný
produkt. Na této úrovní zjistíme, zda jsme spokojeni s produktem či ne. Produkt v této
úrovni nabízí turistovi naučení se něčeho nového a vyzkoušení si zážitku.
·
V emocionální úrovni dochází k samotnému prožití zážitku. Při splnění předchozích
úrovní produktu by mělo u turisty dojít ke kladné emoční reakci, zábavě či potěšení ze
získání nových znalostí.
·
Nejvyšší úrovní produktu je mentální úroveň. Silná emotivní reakce z jedinečného
zážitku může vést k osobní proměně, přinášející trvalou modifikaci fyzického bytí,
stavu mysli či životního stylu. S ohledem na to se osobnost cítí jako nová osoba či část
jeho osobnosti, na něco nového, vyššího, se změněným pohledem na svět. Díky
cílenému zážitku může někdo získat nový koníček, změnit způsob myšlení či najít
nový smysl sebe sama.
Obrázek 1 Trojúhelník přístupu k cestovnímu ruchu cíleného zážitku
Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v
oblasti technických památek v Praze: (studijní texty)
Zážitková turistika se snaží působit na všechny úrovně vyobrazené v trojúhelníku, včetně té
nejvyšší mentální. Jako základ je zde považován vybudovat takový uživatelsky pochopitelný
produkt cestovního ruchu, kde se návštěvník seznámí s prezentovanou atraktivitou a zapojí
přitom první tři úrovně vnímání. Návštěvníkovi je umožněno na vlastní kůži si ozkoušet
cílený zážitek. Takový prožitek v účastnících vyvolává zvýšení loajality k prezentované
29
atraktivitě, vybuduje v nich hlubší zájem o danou problematiku až po změnu životního
stylu.47
1.8.1. Princip transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu
Princip transformace produktu cestovního ruchu do zážitkové turistiky by měl splňovat
následující podmínky 48:
·
propaguje skutečnou atraktivitu,
·
musí obsahovat prvek, který jsou zákazníci ochotni vyzkoušet, zažít,
·
turisté jsou ochotni za tento zážitek zaplatit,
·
zážitek musí být přenositelný,
·
zážitek musí mít určitou míru variantního řešení dle individuálních přání zákazníka,
·
příprava produktu zážitkové turistiky musí mít k dispozici varianty pro různě zdatné
zákazníky,
·
tradice (atraktivita) v zážitkové turistice musí být uvěřitelná, autentická,
·
do projektu musí být zapojen člověk, který danou tradici ovládá či je odborníkem v
této tradici,
·
nezbytnost dovednosti poutavého přiblížení tradice49
1.8.2. Postup transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu
·
Historka atraktivity je základem pro samotný produkt. Na základě historky je vytvářen
jak celkový zážitek, tak i zájem turisty atraktivitu si vyzkoušet. Historka by měla být
založena na autentičnosti, může obsahovat prvky fikce, prezentaci historického vývoje
a osob spojovaných s atraktivitou, apod.
·
Dostatek relevantních dat a faktů, které dodají historce o atraktivitě na autenticitě.
Autenticita je základem pro důvěryhodnost produktu cestovního ruchu, neboť je znakem
daného regionu či destinace. Dle autenticity se shromažďují fakta, důkazy, grafy
doplňující samotnou historku.
47
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4
48
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4.
49
NOVOTNÝ R., MORAVEC, I. Návod na rozvoj cestovního ruchu v obcích formou zážitkové turistiky s
využitím historického a kulturního dědictví. Praha: MMR. 2004-2005.
30
·
Vybrat
vhodný
zdroj
zpoplatňování
atraktivity
či
kombinace
různých druhů
zpoplatňování. Rozhodnout jaký typ programů, druh doplňkových služeb bude turistovy k
dispozici.
·
Návrh formy zážitku, dle kterého si turista sám vyzkouší získané znalosti v praxi, tj. v
rámci interaktivní expozice a workshopu.
·
Získání odborníků na danou problematiku, kteří definují možné problémy v rámci
vybrané atraktivity a zároveň populárně-vědeckou formou osvětlí podstatu
atraktivity.50
1.9. Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu
Zážitkový cestovní ruch je mnohem zajímavější než ten „běžný“ a „obyčejný“. Nabízí totiž
daleko víc než jen poznání krásných míst České republiky nebo světa. O takové typy
dovolených je stále větší zájem, turista si totiž může odnést nezapomenutelný prožitek či se
zúčastnit zajímavé aktivity. Netráví celé dny lenošením na pláži nebo průzkumem hradů a
zámků. Vybere si a dělá to, co jej nadchne, co v něm zanechá zážitek. 51
Jedním z trendů v zážitkovém cestovním ruchu jsou velká centra zaměřená na vzdělávání
formou zážitku. Tyto centra jsou nazývána centry zábavného poznávání, ve světě jsou známá
pod názvy science museum, children center, discovery children, hand on, atd. Jsou založena
na interaktivitě a experimentech. Významným prvkem je objevování nových věcí, poznávání,
vytváření vlastních hypotéz a jejich vyzkoušení. V těchto muzeích jsou k vidění desítky až
stovky exponátů. Je třeba dodržovat základní pravidlo – zapojení co nejvíce smyslů. Exponáty
můžeme tedy vidět, prozkoumat, osahat, něco poslechnout, očichat nebo také ochutnat.
Všechno můžeme vyzkoušet dle anglického hesla:
"Exploration through thought-provoking do-it-yourself experiment"
Ve volném překladu to znamená "objevování prostřednictvím mysl provokujících
vlastnoručních pokusů".52
Velice oblíbenou formou zážitkové turistiky jsou dovolené naplněné adrenalinem a sportem.
Ze začátku byly dovolené plné sportů, které souvisejí s vodou, počínaje vodními lyžemi, přes
50
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006.
7838-4
51
RYCHTÁŘOVÁ, P. Zážitková turistika frčí. [online]. 2010. [cit.11.3.2013]. Dostupné na
http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/
52
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové
technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006.
7838-4
31
turistice v oblasti
ISBN 978-80-239-
turistice v oblasti
ISBN 978-80-239-
jízdu na vodních skútrech, nafukovacích banánech či parasailing až po rafty na horských
řekách. Dnes se setkáváme s mnoha dalšími typy aktivní nebo adrenalinové dovolené.
Rodinnou dovolenou můžeme zpestřit in-line bruslením nebo cyklistikou. S partou kamarádů
lze vyrazit na expedici do různých koutů světa nebo vyzkoušet via ferrata, což je cesta
horským terénem, zajištěná ocelovými lany, vedoucí až na vrchol masivu. Velice oblíbenou
aktivitou je potápění a šnorchlování. Vhodné destinace pro prozkoumání podvodního světa
jsou Chorvatsko, Egypt nebo Řecko. Dovolenou s adrenalinem je možno vyzkoušet i v České
republice. Mezi zajímavé typy patří lanová centra, lezení po pískovcovích skalách,
wakeboarding, zorbing nebo aquazorbing.
Dalším typem zážitkové turistiky je návštěva různých výroben. Jedná se především o exkurze
v pivovarech, lihovarech či vinných sklípcích. K tomu se přidaly jedinečné restaurace,
čokoládovny či sýrárny. A tak si například můžeme za skvělé dobové atmosféry vychutnat
středověkou hostinu. Nebo také navštívit výrobnu kozích sýrů, z nadojeného mléka si
vlastnoručně vyrobit sýr a pochutnat si na stylovém občerstvení. 53
1.10.
Technické památky – technické prostředí
Dle výkladového slovníku cestovního ruchu54 je technickou atraktivitou cestovního ruchu
stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením,
vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem
apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky (např. mosty, tunely, vodní i větrné mlýny, těžní
věže, železniční viadukty, kanály, atd.).
Obdobným pojmem je technická památka – stavba, technické zařízení nebo technické řešení
již nevyužívané, zajímavé svým provedením, umístěním, zachovalostí, slohem.
Velkou předností technických památek je skutečnost, že na rozdíl od hradů a zámků netvoří
statickou kulisu, ale žijí tím, co lidé vymýšleli, aby bylo dosaženo pokroku. Je třeba však
podotknout, že technické památky nepatří obecně mezi turisticky nejatraktivnější.
Nejčastějšími návštěvníky těchto míst jsou obvykle vzdělanci, studenti a odborná veřejnost,
jejichž motivy návštěv těchto objektů jsou rozdílné od tradičních motivačních faktorů
v cestovním ruchu. Jsou to především poznávací a vzdělávací motivy.
53
RYCHTÁŘOVÁ, P. Zážitková turistika frčí. [online]. 2010. [cit.11.3.2013]. Dostupné na
http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/
54
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524.
32
Průmyslové dědictví se postupně stává nejen předmětem zájmu odborníků, ale i oblíbeným
cílem návštěvníků. Tento trend započal v západní Evropě a postupně se rozšiřuje i do České
republiky. Podpora jeho rozvoje může vycházet pouze ze stávajícího potenciálu, který je
zapotřebí chránit, udržovat a propagovat. Proto bylo nezbytné sestavit přehled zapsaných
technických památek a dalších významných objektů technického dědictví na území České
republiky, s přihlédnutím k jejich využitelnosti z hlediska cestovního ruchu. Sestavení
přehledu bylo předmětem úkolu „Vybrané technické památky pro cestovní ruch“, který se v
průběhu roku 2007 řešil v Ústavu územního rozvoje v Brně. Odborný výběr a popis objektů
zpracovala Ing. arch. Eva Dvořáková z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu.
Textová část řešeného úkolu je řazena do tabulek, rozdělených z geografického hlediska dle
krajů a v rámci krajů dále členěných z hlediska účelu dle oborů. Obory nejsou ve všech
krajích shodné, neboť některé kraje mají svá specifika. V tabulkách jsou objekty barevně
označeny dle atraktivity pro cestovní ruch. Pro každý kraj byly vybrány obzvlášť pro
návštěvníky zajímavé objekty, které jsou barevným podkladem odlišeny v textu. Barvou
písma jsou označeny objekty, které jsou významné z hlediska historické hodnoty, ale nejsou
pro laické návštěvníky atraktivní – zejména jsou to nepřístupné budovy a areály nebo
nenápadná drobná architektura (patníky, milníky). 55
Přehled zapsaných technických památek a dalších významných objektů technického dědictví
na území hlavního města Prahy je v Příloze č. 2 této práce.
1.11.
Cestovní Ruch a Evropská unie
Evropa je nejvyhledávanější turistickou destinací na světovém trhu. Vzhledem ke svému
hospodářskému významu je odvětví cestovního ruchu nedílnou součástí evropského
hospodářství, a proto je nezbytné zavést opatření, která by ho řídila a podporovala jeho
rozvoj. Z evropského hlediska je politika cestovního ruchu také nástrojem podpory obecných
politických cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu. Postupně nabude na důležitosti
environmentální rozměr cestovního ruchu, který je již přítomen v udržitelném, zodpovědném
či etickém cestovním ruchu.
Nová politika cestovního ruchu EU, jak vyplývá z přijatého sdělení Evropské komise
cestovního
55
ruchu
(ETC),
bude
založena
převážně
na
čtyřech
pilířích
zvýšení
OCR MMR. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro cestovní ruch. [online]
2007. [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881
33
konkurenceschopnosti průmyslu cestovního ruchu v Evropě, podpora udržitelného rozvoje
cestovního ruchu v EU, zlepšení image Evropy jako udržitelné a kvalitní destinace a
maximalizace využití potencionálu politik EU a finančních nástrojů pro rozvoj evropského
cestovního ruchu.56
Jedním z projektů Evropské komise cestovního ruchu je projekt EDEN.
1.11.1. EDEN
EDEN je akronym anglického názvu projektu „European Destinations of Excellence“, tedy
„Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“, který prosazuje modely trvale udržitelného
vývoje cestovního ruchu v Evropské unii. Základním bodem projektu jsou každoročně
pořádaná výběrová řízení na národní úrovni, z nichž vždy vzejde jedna turistická „destinace
nejvyšší kvality“, která reprezentuje účastnickou zemi. Díky výběru destinací dosahuje
projekt EDEN efektivně svého cíle, jímž je přitáhnout pozornost k hodnotám, rozmanitosti i
společným znakům evropských turistických destinací. Projekt zvyšuje povědomí o nových
evropských destinacích, vytváří prostor pro sdílení a výměnu osvědčených postupů napříč
Evropou a podporuje vytváření sítě oceněných destinací.
Evropské hledání nevyšší kvality v oblasti cestovního ruchu se vždy odvíjí od hlavního
tématu, které každoročně určuje Evropská komise ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními
úřady působícími v oblasti turismu.
Klíčovým znakem zvolených destinací je jejich závazek k podporování trvale udržitelného
rozvoje v sociální a kulturní sféře, stejně jako v oblasti životního prostředí. Oceněnými
turistickými destinacemi jsou nově objevované, málo známé evropské lokality, jež se
nacházejí v 27 členských i v kandidátských zemích. Projekt EDEN pomáhá šířit povědomí o
praktikách trvale udržitelného rozvoje ve vybraných destinacích po celé Unii a proměňovat
tyto lokality v celoroční objekt zájmu. Cílem tohoto procesu je také ulevit nadměrně
navštěvovaným turistickým destinacím.
Projekt EDEN spustila roku 2006 Evropská komise cestovního ruchu, která i nadále
podporuje jeho rozvoj a hraje rozhodující roli v jeho řízení. V rámci projektu se věnuje
56
MMR. Sdělení EK k CR. [online] 2010. [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionua-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Mezinarodni-spoluprace/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich/Spoluprace-voblasti-cestovniho-ruchu-prostrednict/Poradni-vybor-pro-cestovni-ruch-Tourism-Advisary/Sdeleni-Evropskekomise-k-cestovnimu-ruchu
34
různým úkolům: podporuje dialog mezi zainteresovanými stranami, spolufinancuje výběrová
řízení, organizuje slavnostní předávání cen a koordinuje širokou komunikační kampaň. 57
Projekt EDEN odkazuje svým zaměřením a zvolenými tématy na problematiku trvale
udržitelného rozvoje cestovního ruchu.
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze definovat jako takový, který zabezpečuje
zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území.
S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé
prosperitě dané oblasti.
Cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji území. Po desetiletích nepřetržitého rozvoje se
stal jedním z celosvětově nejvýznamnějších průmyslových odvětví (vytváří 11 % světového
HDP). Environmentálním dopadům rozvoje cestovního ruchu, které jsou srovnatelné s dopady
kteréhokoli jiného průmyslového odvětví, nebyla dlouho věnována dostatečná pozornost.
Teprve mohutný rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, spojený s růstem životní
úrovně ve vyspělých zemích, upozornil na nutnost řešení otázky jeho trvalé udržitelnosti.
Prognóza rozvoje tohoto perspektivního odvětví národních ekonomik tento fakt ještě
podtrhuje.
Jedním z přínosů cestovního ruchu pro rozvoj území je vytváření nových pracovních
příležitostí. Příjmy z cestovního ruchu jsou dále významnou součástí příjmů státních i
místních rozpočtů. V neposlední řadě přispívá cestovní ruch k poznávání nových míst,
přírodního a kulturního dědictví jiných národů, pomáhá lépe pochopit jejich mentalitu,
obyčeje a zvyklosti, a tím rozvíjí myšlenku mírového soužití.
Naproti tomu vlivem mohutného nekoordinovaného rozvoje cestovního ruchu v určitých
lokalitách může docházet k poškozování životního prostředí, nadměrnému využívání
přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných, hrozí i vznik konfliktních situací mezi domácím
obyvatelstvem a návštěvníky, například z důvodu odlišných zvyklostí a způsobu chování.58
Téma působí jako jakýsi leitmotiv projektu, dosud byly vypsány:
EDEN 2012/13 „Cestování bez bariér“
57
EVROPSKÁ KOMISE. Co to je EDEN? [online] 2012. [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na:
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm
58
CZECH TOURISM. Udržitelný cestovní ruch. [online] [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na: http://www.edenczechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/
35
EDEN 2010/11 - „Obnova hmotného dědictví"
EDEN 2009/10 - „Voda - turistický cíl"
EDEN 2008/09 - „Cestovní ruch a chráněná území"
EDEN 2007/08 - „Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví"
EDEN 2006/07 - „Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky"
Z hlediska této práce je zvláště významný ročník 2010/11 a jeho téma Obnova hmotného
dědictví, které bylo určeno pro destinace, které obnovily lokalitu či objekt patřící k místnímu
dědictví a přetvořily je na turistickou atraktivitu, s cílem urychlení nebo nastartování širší
obnovy území. Projekt musel fungovat minimálně 2 roky. Mohlo se jednat například o staré
továrny přebudované na muzea, koncertní síně či galerie; staré železniční tratě nebo jiná
dopravní zařízení přetvořená na turistické a naučné stezky; atrakce či akce v bývalých dolech,
historických továrních budovách; vojenské prostory zpřístupněné pro turisty a pořádající
pravidelné rekonstrukce bitev a jiné akce; bývalá vězení nyní otevřená veřejnosti s
návštěvnickými centry.59
Tohoto, pátého ročníku soutěže EDEN se zúčastnilo za Českou republiku rekordních 26
destinací. Destinace Praha se soutěže neúčastnila, protože nesplňuje jeden ze základních
parametrů projektu, kterým je „objevování málo známé evropské lokality“.
Osmičlenná porota složená se zástupců CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj,
Ministerstva životního prostředí, Asociace turistických regionů ČR, Národního památkového
ústavu, Českého vysokého učení technického a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
vybrala do finále těchto pět destinací: Turistickou oblast Králický Sněžník, Mikroregion
Kahan, Orlické hory a Podorlicko, Slovácko a Žatecko.
Vítězem ročníku 2010/11 se stalo Slovácko, které se do projektu přihlásilo s Baťovým
kanálem a získalo tak značku Evropská excelentní destinace 2011. Baťův kanál vede z
Otrokovic do slovenské Skalice a navazují na něj splavné úseky do Kroměříže a Hodonína.
Na kanále je v provozu několik pravidelných vodních linek, které využívají i cyklisté.
Oblíbená je okružní plavba ze Spytihněvi do Uherského Hradiště a zpět. Obnovy se Baťův
kanál dočkal v roce 1990.60
59
CZECH TOURISM. Předchozí ročníky. [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na: http://www.edenczechtourism.cz/predchozi-rocniky/eden-2010-11/
60
POLONCY, M. Slovácko a Baťův kanál jsou perly Moravy. [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na:
http://www.novinky.cz/cestovani/280156-slovacko-a-batuv-kanal-jsou-perly-moravy.html
36
2. Destinace Praha – Praha technická
V následující kapitole jsou popsány předpoklady vybrané destinace, tj. hlavního města Prahy,
pro rozvoj cestovního ruchu. V další části jsou uvedeny cíle a poslání Hospodářské komory
hl. m. Prahy a její projekty, z nichž pro tuto práci nevýznamnějším je projekt „Praha
technická“, kterému předcházel projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek“.
Projekt „Praha technická“ je pak podrobně popsán ve zbylé části této kapitoly. Na závěr jsou
zhodnoceny strukturované rozhovory se zástupci společností, které jsou do projektu
v současné době zapojeny.
2.1. Předpoklady destinace pro rozvoj cestovního
Cestovní ruch jako každá sociálně ekonomická kategorie potřebuje ke svému vzniku existenci
a vývoji splnění předpokladů obecně platných pro rozvoj všech prvků globálního sociálně
ekonomického systému. Zároveň má cestovní ruch své zvláštnosti a charakteristické rysy,
kterými se odlišuje od ostatních odvětví. Rozlišujeme předpoklady obecné a specifické.
Obecné předpoklady
„Ekonomická vyspělost státu, geografického makroregionu, světa, technický a technologický
pokrok na určitém stupni vývoje vytvářejí předpoklady pro naplnění dvou základních
charakteristik cestovního ruchu.“61
Specifické předpoklady
„Specifické předpoklady cestovního ruchu souvisí s jeho vnitřní systémovou strukturou,
tj. členěním sytému cestovního ruchu na subjekt, tzn. účastníka cestovního ruchu, který žádá
a konzumuje služby cestovního ruchu a objekt, tzn. území pobytu subjektu, vše co se může
stát motivací k návštěvě tohoto místa, služby související s tímto pobytem a organizační
struktury a vztahy mezi subjektem a objektem, které tuto konzumaci umožňují.“62
Praha je hlavním a současně největším a nejlidnatějším městem České republiky. Je také naší
nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Historické jádro města se rozkládá na obou
březích řeky Vltavy a tvoří je šest částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených.
61
62
ATTL, P. Turismu I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2
ATTL, P. Turismu I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2
37
Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást
Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde je také soustředěno
největší množství památkových objektů, muzeí a galerií.
Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v
minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním
městem Československa. Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v
Evropě63. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího
hradního komplexu na světě, je od roku 1992 památkovou rezervací UNESCO. Právě
historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa,
(v hlavních turistických sezonách bývá v Praze denně až 100 000 zahraničních turistů) což
činí Prahu jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy.
Jméno Praha se tradičně odvozuje od slova práh. Historici obvykle tvrdí, že Praha je
pojmenována po říčním prahu či jezu, který se nacházel někde na místě dnešního Karlova
mostu. Přes tento brod přecházeli lidé přes řeku. Protože se město začalo rozrůstat právě nad
tímto brodem, tedy prahem v řece, bylo nazváno Praha. Pověst o založení Prahy název
vysvětluje tím, že kněžna Libuše nechala založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal
práh ke svému srubu.
Přívlastek Praga Caput Regni (Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce
1518 byl vyznačen na Staroměstské radnici. Od roku 1927 byl součástí znaku Prahy
přívlastek Praha matka měst (latinsky Praga mater urbium), od roku 1991 je pak součástí
znaku přívlastek Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky). Přívlastek Praha stověžatá
zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou tyto věže
spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých
domů).
Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se
vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij,
A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. a mnoho dalších.
63
UNESCO. Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového dědictví [online]. 1991. [cit. 9. 2. 2013].
Dostupné na: http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf
38
Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze
Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische.64
Praha díky vysoké hustotě kulturních památek a přírodním podmínkám, spolu s výhodnou
polohou ve středu Evropy má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
Množství historických, kulturních a technických památek, nabízí mnoho příležitostí
k vytváření nových produktů městského, kongresového a zážitkového cestovního ruchu,
sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu.
Dochované pozůstatky po činnosti řemeslné výroby, která se ve městě provozovala, jsou
patrné v archeologických prezentacích zejména pražského Hradu. Velmi výhodná ústřední
poloha sídla, které se stalo mezinárodní křižovatkou jak obchodu, tak nových poznatků vědy,
se záhy prezentovalo svým technickým rozvojem. První základy nově vznikajících závodů na
přelomu 18. a 19. století souvisí nedílně i se vznikem nových průmyslových předměstí jak
Smíchova, tak Karlína nebo Vršovic a Vysočan.
S dochovanými pozůstatky technického dědictví, které neměly jen místní prvenství, se zde
setkáváme téměř na každém kroku, ať je to areál dosud jediné autenticky dochované čistírny
odpadních vod v Evropě z počátku 20. století v Bubenči nebo unikátní středověké hornické a
vodní dílo Rudolfova štola či konkurence Eiffelovy věže v podobě Petřínské rozhledny.65
2.2. Hospodářská komora hl. m. Prahy
Posláním Hospodářské komory hl. m. Prahy je ochrana zájmů malých, středních a velkých
podniků i veškeré formy pomoci těmto subjektům. Své služby poskytuje jak členům komory,
tak i ostatním podnikatelům z celého území České republiky.
Rozvoj a podporu podnikatelských aktivit v Praze Hospodářská komora hl. m. Prahy realizuje
formou spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, především s Magistrátem hlavního
města Prahy, s Hospodářskou komorou ČR a Okresními hospodářskými komorami, včetně
spolupráce s partnerskými subjekty v zahraničí.
Tato oblast činnosti umožňuje prezentaci členů komory v zahraničí, informaci o zahraničních
nabídkách a poptávkách s cílem podpory mezinárodního obchodu a spolupráce.
64
PIS. O Praze [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/opraze/
65
OCR MMR. Technické památky na území ČR. [online]. 2007. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na:
http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881
39
Komora rozvíjí vzájemné kontakty s partnerskými obchodními a průmyslovými komorami po
celém světě, pomáhá českým firmám najít vhodné partnery pro byznys v cizině, zahraničním
společnostem usnadňuje orientaci na českém trhu.
Komora pomáhá realizovat politiku Evropské unie na území Prahy, a to realizací projektů na
podporu podnikání, konkurenceschopnosti a vzdělávání jak podnikatelů, tak i ostatních
sociálních skupin. Tyto projekty jsou financovány z Evropského sociálního fondu a ostatních
veřejných zdrojů. Komora v nich vystupuje buď jako hlavní realizátor projektu, nebo jako
partner významných vědeckých, vzdělávacích nebo podnikatelských subjektů. 66
2.3. Projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických
památek“
Projekt “Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze“ byl
realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu soudružnosti
Praha (NUTS 2) v oblasti cestovního ruchu, zážitkové turistice, a schválen k financování
z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České Republiky a rozpočtu hl. m. Prahy.
Jeho realizace byla zahájena Hospodářskou komorou hl. m. Prahy 1. 12. 2005. Cílem tohoto
projektu bylo rozšíření trhu cestovního ruchu o zážitkový cestovní ruch v oblasti tradic a
technicko-technologických památek na území hl. m. Prahy.
Pro realizaci projektu byla počátkem roku 2006 oslovena Jihočeská centrála cestovního ruchu,
která vypracovala studijní materiály „Vzdělávání zážitkové turistice v oblasti technických
památek v Praze“ které sloužily jako základ ke kursům „Transformace technickotechnologických památek do využití v zážitkové turistice“, které Hospodářská komora hl. m.
Prahy nabídla pro zájemce z řad majitelů a provozovatelů technicko-technologických
památek, projektovým manažerům v cestovním ruchu i podnikatelům v cestovním ruchu, aby
se uměli na památky kulturní a historické povahy dívat i z pohledu podnikání a naučili se tyto
památky transformovat k praktickému využití v zážitkovém cestovním ruchu. Jaké jsou
možné zdroje příjmů, co má obsahovat produkt cestovního ruchu, jaké jsou základní atributy
zážitkového cestovního ruchu. Realizaci projektu se věnovali i odborníci na cestovní ruch a
zážitkový cestovní ruch Ing. Radek Novotný Ph.D jako odborný garant projektu a Mgr.
Radmila Folbergerová jako konzultantka a lektorka.
66
HKP. Cíle Hospodářské komory hl. m. Prahy. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na:
http://www.hkp.cz/cz/cile
40
Osmitýdenní vzdělávací kursy byly zahájeny na podzim roku 2006 a v rámci prvního
pilotního kurzu byli vyškoleni pracovníci tří významných městských akciových společností
·
Pražské vodovody a kanalizace a. s.
·
Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.
·
Kolektory Praha a. s.,
Druhé kolo kurzu uskutečněné v lednu a únoru roku 2007 bylo určeno jak průvodcům
v cestovním ruchu, tak pražským firmám. Zúčastnili se ho:
·
Pražská informační služba
·
Galerie Dolmat ( výroba geo-obrazů )
·
filmové studio Three Brothers Production.
Třetí kolo kurzu pořádané v březnu a dubnu roku 2007 navštěvovali zejména pracovníci
městských muzeí:
·
Národní muzeum
·
Muzeum hl. m. Prahy
·
Ekotechnické muzeum
Zaměstnanci společností se v rámci kurzů učili prodat svůj produkt, zprostředkovat zážitek,
tzn. transformovat technicko–technologickou památku do zážitkového cestovního ruchu.
Získali informace o nových trendech v muzejnictví, aby uměli svoji expozici postavit tak, aby
vše co v ní lidé budou moci vidět nebo vlastníma rukama provádět, bylo srozumitelné.
Nedílnou součástí byly i přednášky z oblasti bezpečnosti práce, díky nimž by firmy měly pro
budoucí návštěvníky vše připravit tak, aby jim nehrozilo žádné nebezpečí či zranění. Neméně
důležitým tématem kurzu byla i propagace v zážitkové turistice a zážitková pedagogika a
dramatická výchova jako nástroj průvodce.
Pro velký úspěch kurzů požádala Hospodářská komora hl. m. Prahy v březnu roku 2007 o
prodloužení realizace projektu o tři měsíce, tj. do srpna roku 2007.
Prodloužení umožnilo uskutečnit i čtvrté kolo kurzu, kterého se účastnili zástupci společností:
·
Botanická zahrada hl. m. Prahy
·
Galerie hl. m. Prahy
·
Hvězdárna planetárium hl. m. Prahy
·
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy.
41
2.4. Projekt „Praha technická“
Po skončení projektu Vzdělávání v zážitkové turistice se Hospodářská komora hl. m. Prahy
rozhodla ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy zahájit projekt „Praha technická –
zážitková turistika“. Tento projekt byl zahájen na jaře roku 2007, první prohlídky se konaly
na konci roku 2007.
Motto projektu: „Praga – veni, vidi, vici, Praha – přišel jsem, viděl jsem, prožil jsem.“
Obrázek 2 Logo projektu Praha technická
Významné pražské společnosti, které se nejprve zapojily do projektu Vzdělávání v zážitkové
turistice a nyní do projektu Praha technická, otevřely své stavby, provozy a vytvořily
prohlídkové trasy a expozice. Mnohé z těchto technicko-technologických staveb nebyly dosud
nikdy přístupné veřejnosti, nebo pouze v omezené míře.
Hospodářská komora hl. m. Prahy si v rámci projektu Praha technická zakládá na tom, že
návštěvník navštíví místa, která nejsou běžně veřejnosti přístupná, nebo zažije při své
návštěvě to, co běžný návštěvník ne. Společnosti, které se do projektu chtějí zapojit, tedy
nutně musí nabídnout návštěvníkovi projektu něco navíc.
U objektů, které nejsou běžně návštěvníkům přístupné je „to něco“ navíc už samotná možnost
vstupu. Objekty, které jsou otevřené široké veřejnosti, musely přidat speciální atrakci nebo
zážitek pro návštěvníky projektu Praha technická. Aby bylo možné rozlišit návštěvníky
projektu od běžných návštěvníků, zprovoznila Hospodářská komora hl. m. Prahy informační a
rezervační portál, kde prezentuje účastníky projektu, a přes který je možné si rezervovat a
zaplatit návštěvu vybraného objektu. Hospodářská komora hl. m. Prahy si z každé vstupenky
účtuje 24% provizi.
V současné době jsou do projektu zapojeny tyto společnosti:
·
Kolektory Praha, a. s.
·
Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
·
Muzeum stará čistírna, o. p. s.
42
·
KŽC Doprava, s. r. o.
·
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.
2.4.1. Kolektory Praha, a. s.
Návštěvníci mají jedinečnou příležitost nahlédnout do pražského technického podzemí.
Podzemní tunely – kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí zajišťující
chod moderního velkoměsta.
Prohlídky seznamují s rozdílnými technologiemi, technologií výstavby kolektorů a
technologiemi inženýrských sítí. Ukazují centrální dispečink, jeden z nejmodernějších a
nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Návštěvníkům nabídnou ukázky průvrtů s
inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů, důlní nádraží s důlními
mechanismy a simulace mimořádných situací. Nahlíží se až 40 metrů pod zemský povrch.
Prochází se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské
náměstí, Týnský chrám a řada dalších. Lze se tedy projít pražským technickým podzemím,
které jezdí obdivovat odborníci z celého světa.
Otevírací doba:
Pátek:
Středa:
13:30 – 15:30 h (skupiny)
08:30 – 10:30 h (skupiny)
16:00 – 18:00 h (jednotlivci)
11:00 – 13:00 h (skupiny)
Sobota (pouze poslední sobota v měsíci)
09:30 – 11:30 h (jednotlivci)12:00 – 14:00 h (skupiny)
Cena:
Vstupné – trasa D
Vstupné – trasa C
Skupina (max 16 osob) – 4 500 Kč
Skupina (max 16 osob) – 6 000 Kč
Jednotlivci – 300 Kč
Trasa A
Nejkratší trasa určená pro méně zdatné návštěvníky vede až do míst pod Ovocným trhem.
Začíná i končí na Senovážném náměstí.
43
Trasa B
Ukázka jednoho z nejnovějších kolektorů provozovaného od roku 2007. Prohlídka začíná na
Senovážném náměstí a končí na křižovatce ulice Vodičkova a Václavského náměstí.
Po předchozí domluvě je možné trasu prodloužit až Novoměstské radnici na Karlově náměstí.
Trasy A a B nejsou běžně využívány a nabízeny široké veřejnosti. Trasa A slouží v případě,
že se jedná o handicapované návštěvníky, nebo odborníky na oficiálních návštěvách, trasa B
je pak učena výhradně odborníkům a pracovním návštěvám společnosti.
Trasa C
Zajímavá trasa částečně vedoucí i pod historickým jádrem města s výstupem historickým
sklepením. Patří k fyzicky náročnějším a je určená pouze pro skupinové prohlídky.
Maximální počet návštěvníků ve skupině je 16.
Začíná na Senovážném náměstí vstupem do hlubinného kolektoru Centrum 1, kam se
návštěvníci přesunou pomocí výtahu do hloubky 30 metrů. Kolektorem Příkopy pokračuje
prohlídka směrem k Obecnímu domu, kde se trasa stáčí ulicí Králodvorskou a od domu U
Černé Matky Boží pokračuje do kolektoru Celetná. Téměř na konci Celetné ulice, asi po 300
metrech chůze, vystoupí návštěvníci na povrch sklepením domu U tří mečů.
Trasa je dlouhá 1400 metrů a trvá cca 2 hodiny. Návštěvníci během prohlídky musí zdolat 7
žebříků.
Trasa D
Atraktivní trasa dlouhá přibližně 1000 metrů vede převážně kolektorem Příkopy a nabízí
návštěvníkům
velký počet
technických zajímavostí,
končí
výstupem
v prostorách
Slovanského domu.
Prohlídka začíná na Senovážném náměstí vstupem pomocí výtahu 30 metrů po zem do
hlubinného kolektoru Centrum 1. Pokračuje nahoru do kolektoru Příkopy, kde je nutno zdolat
několik žebříků a dále v hloubce 12 m pokračuje ulicí Senovážnou směrem k Obecnímu
domu. Po 150 metrech chůze pod ulicí Na Příkopě končí trasa výstupem přes rozvodnu po 8
metrovém žebříku do pasáže Slovanského domu.
44
2.4.2. Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
Návštěvníci mají možnost shlédnout exponáty muzea a navštívit úpravnu vody Podolí.
Seznámí se s historií a zásobováním obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a veřejnými
vodovody v Praze, sbírkou vodoměrů. Dále mají možnost navštívit úpravnu vody v Podolí.
Turistická trasa v úpravně vody v Podolí se sestává z několika částí, které na sebe logicky a
prostorově navazují. Návštěvníci se seznámí s historií pražského vodárenství a současnou
technologií výroby pitné vody v úpravně vody v Praze Podolí. V rámci prohlídky projdou
prostory Muzea pražského vodárenství, halu filtrů úpravny vody, dále strojovnou čerpací
stanice surové vody, prostory čiřičů, kde je surová voda chemicky upravována a prohlídka je
zakončena výstupem na ochoz budovy, odkud se otevírá nevšední panoramatický pohled na
Prahu.
Počet osob v každé skupině je omezen na maximálně 20 osob, které trasu s průvodcem
překonají max. za 120 minut.
Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (vstup do prostor čerpací
stanice, výstup k čiřičům a na ochoz budovy čiřičů – 8 pater).
Otevírací doba:
Čtvrtek:13 hod., 15 hod., 17 hod. (jednotlivci i skupiny – max. 20 osob)
Sobota: každou druhou sobotu v měsíci, od 11.00 hod. a od 13.00 hod.
tj. rok 2013 - 12. ledna, 9. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června, 13. července, 10.
srpna, 14. září, 12. října, 9. listopadu, 14. Prosince
Cena:
Cena skupinové vstupenky 2500 Kč
Cena jednotlivé osobní vstupenky 150 Kč
Trasa
1. část prohlídky – Muzeum pražského vodárenství – haly filtrů vodárny Podolí
Muzeum je umístěno v prostorách původních skladů chemikálií používaných k úpravě surové
vltavské vody. Z prosklené galerie vidí návštěvníci pozoruhodnou konstrukci klenby
filtračních hal, díky které je podolská vodárna označována také jako “VODNÍ
KATEDRÁLA”.
45
Návštěvníci se seznámí s historií a problematikou zásobování obyvatel Prahy vodou, prvními
soukromými a především veřejnými vodovody v Praze, získají základní informace o historii
týkající se projektových soutěží před samotnou výstavbou současných pražských vodáren a
jejich následné realizace. Prohlídka a výklad jsou zaměřeny nejen na zajímavosti, ale i na
historicky významná fakta stavby pražské vodárenské sítě a samotné vodárny v Podolí.
Závěrem jsou návštěvníci formou krátké prezentace seznámeni se současnou technologií
úpravy vody.
Před další částí prohlídky návštěvníci obdrží reflexní vesty a helmy.
2. část prohlídky – Čerpací stanice surové vltavské vody
Návštěvníci jsou zde seznámeni s jednotlivými fázemi čištění surové vody, významem česlí,
odstraňováním nečistot ze surové vody na hrubých a jemných česlích.
3. část prohlídky – Chemická úprava vody surové říční vody - čiřiče
Návštěvníci jsou zde seznámeni s funkcí, významem a technologickým postupem úpravy
surové vody v čiřičích.
4. část prohlídky – Ochoz budovy chemické úpravy vody – panoramatický rozhled
Panoramatický rozhled na Prahu z nezvyklého stanoviště, viditelné významné objekty, včetně
vyrovnávací věže Děvín.
2.4.3. Muzeum stará čistírna, o. p. s
Turistická trasa ve Staré čistírně - Ekotechnickém muzeu sestává z několika částí, které na
sebe logicky a prostorově navazují (tj. návštěvníci ji projdou bez přerušení celou).
Návštěvníci se seznámí s původní technologií čištění odpadních vod v Praze. V rámci
prohlídky projdou podzemní prostory Staré čistírny s historickou technologií čištění a
prohlédnou si parní stroje pro pohon celé čistírny.
Počet osob v každé skupině je omezen na maximálně 30 (trasa A) nebo 15 (trasa B) osob,
které trasu s průvodcem překonají za cca 45 minut. Prohlídka není bezbariérová, avšak je
vhodná i pro méně pohybově zdatné osoby.
46
Otevírací doba:
Skupinové prohlídky
Prohlídky pro jednotlivce
Úterý: 10:00 13:00 14:00
Úterý: 11:00 15:00
Ceny
Trasa B
Trasa A
základní 150,- Kč
základní 250,- Kč
skupina 6 až 15 lidí 2 100,- Kč
skupina 6 až 10 lidí 2 300,- Kč
skupina 16 až 30 lidí 3 600,- Kč
skupina 11 až 15 lidí 3 000,- Kč
Trasa A:
1. část prohlídky – Krypta vodního kola v podzemí
Podzemní krypta vodního kola je první místem prohlídky Staré čistírny, kam přitékala
splašková voda z jedné ze tří kmenových pražských stok. Nachází se cca 5 m pod povrchem.
V kryptě bylo umístěno mohutné vodní kolo o průměru 6 m, které prostřednictvím
převodovky pohánělo rozměrnou ventilační vrtuli a odvětrávalo zkažený vzduch ven z
podzemí jedním z komínů.
Návštěvník se zde seznámí s funkcemi Staré čistírny, získá základní informace o historii
týkající se projektových soutěží před samotnou výstavbou kanalizace v Praze a její následné
realizace. Prohlídka a výklad jsou zaměřeny nejen na zajímavosti, ale i na historicky
významná fakta stavby pražské kanalizační sítě a samotné čistírny.
2. část prohlídky – Dóm lapače písku v podzemí
Dóm je zaklenut mohutnou valenou klenbou zakončenou apsidou s portálem z tvarovaných
cihel. Do této podzemní prostory ústí trojice kmenových stok, které sem přiváděly veškerou
odpadní vodu tehdejšího města. Zde se návštěvníci seznámí s prvními fázemi odstraňování
hrubých nečistot ze splaškových vod na hrubých česlích a v nádrži lapáku písku.
Návštěvník získá základní informace o jednotlivých fázích čištění vod, významu česlí, lapače
písku a soustrojí s teleskopickým ramenem na odsávání písku a štěrku z šestimetrové hloubky
nádrže lapače. K vidění jsou původní vozíky umístěné na kolejnicích, které svážely hrubý
odpad k výtahu.
47
3. část prohlídky – Strojovna kalových čerpadel v podzemí
Návštěvníci nahlédnou do původní strojovny kalových čerpadel, kde jsou k vidění trojčitá
pístová kalová čerpadla pro čerpání kalů z usazovacích nádrží.
4. část prohlídky - Centrální hala v přízemí
V centrální hale je k vidění elektromotor pro pohon pískové pumpy v podzemním Dómu
lapače písku. Dominantou centrální haly jsou bezesporu sila na shrabky a písek, později
používaná jako vodojemy. Hala stojí na patě klenby dómu lapače písku a tvoří tak mohutné
závaží, které staticky patu klenby stabilizuje proti možným vztlakovým silám, jež by mohly
narušit statiku podzemní prostory.
Návštěvníci se zde seznámí s významem centrální haly a původních sil na shrabky.
5. část prohlídky – Parní strojovna a kotelna
Ve strojovně se nachází dvojice stále funkčních parních strojů Breitfield & Daněk z roku
1903 s unikátní Schmidtovou konstrukcí, využívanou pro pohon čistírenské technologie a
povodňových čerpadel. Se strojovnou sousedí parní kotelna s původními plamencovými
parními kotli Breitfield & Daněk na přehřátou páru.
Zde se návštěvníci stručně seznámí s použitou technologií parních strojů, transmisního
pohonu technologie a povodňovými čerpadly. V kotelně je vysvětlen princip fungování
plamencových parních kotlů a využití přehřátí páry na 350°C pro pohon parních strojů.
6. část prohlídky – Usazovací nádrže
Závěr prohlídky představuje podzemní baterie deseti usazovacích nádrží s přívodní galerií.
Nádrže jsou 90 m dlouhé, cca 6 m široké s průměrnou hloubkou 2,7 m o celkovém objemu
12 000 m3.
Návštěvníci se zde seznámí se závěrem technologického procesu čistění odpadních vod.
Trasa B
Jedná se rozšíření Trasy A o sestup do 300 m dlouhé kanalizace s okružní trasou za asistence
průvodce a se zapůjčenými baterkami.
48
2.4.4. KŽC Doprava, s. r. o.
Historickými vozy typu M131.1 „Hurvínek“, M262.0 „Kredenc“ či M262.1 „Loďák“ vedené
motorové vlaky po nejzajímavějších a jinak málo dostupných místech Prahy nabídnou
možnost shlédnout během jízdy nejen architektonické skvosty města z neznámých úhlů
pohledů, ale zejména technické zajímavosti s vazbou na provoz železnice. Vyváženy jsou
zajímavosti zaměřené na historii budování železničního spojení do Prahy s protiklady
nejnovějších dopravních staveb a používaných technologií.
Otevírací doba:
30. března 2013 (obě trasy)
11. května 2013 (trasa "A")
13. července 2013 (trasa "A")
Cena:
Trasa B
Trasa A
Jednotlivá vstupenka: 250,- Kč
Jednotlivá vstupenka: 250,- Kč
Skupina max. 16 osob: 3 500,- Kč
Skupina max. 16 osob: 3 500,- Kč
Skupina max. 56 osob: 12 000,- Kč
Skupina max. 56 osob: 12 000,- Kč
Trasa A „Velký okruh Prahou“
Velký vlakový okruh vedený historickým motorovým vlakem začíná a končí svoji jízdu na
největším pražském Hlavním nádraží. Doba jízdy po celém okruhu jsou necelé tři hodiny.
Trasa je vedena přes většinu pražských nádraží. Cestou jsou plánovány následující významné
zastávky:
Praha Vyšehrad - výhled z netradičního místa na železničním mostě na Pražský hrad a
Vyšehrad, popis technických dat a zajímavostí železničního mostu;
Praha Smíchov, severní nástupiště - vjezd přes původní nádraží, výhled na novou nádražní
budovu a popis technického uspořádání kolejiště, výjezd okolo historické výtopny Zlíchov,
technická data a popis „Pražského Semerinku“;
Praha Velká Chuchle - výhled na závodiště, technická a historická data;
Praha Radotín - možnost návštěvy stanoviště strojvedoucího, popis a technická data o
motorovém vozidle; jízda úvratí;
49
"Most Inteligence" - zastávka na mostě při vstupu Vltavy do města. Přes most není osobní
doprava vůbec provozována, možnost fotografování, pomalá jízda při křižování podbíhající
trat ě Praha – Vrané n.Vltavou, přes nádraží Praha Braník, základní technická data křižované
tratě;
Praha Krč - foto zastávka a výklad k nejstaršímu napojení kolejí metra na širou trať a
základní historie příjezdu vozů po železnici po vlastní ose;
Praha Odstavné nádraží JIH - systém údržby a oběhu souprav, projetí největšího pražského
odstavného nádraží s prohlídkou železničního zázemí během jízdy vlaku přes Odstavné
nádraží JIH;
Praha Vršovice odjezdová skupina - foto zastávka a popis systému zařazení vlaků za pomoci
principů kolejových brzd;
Praha Malešice - jízda 9 km po neveřejných tratích a spojkách po Praze, kde není
provozována osobní železniční doprava;
Praha Libeň - princip řazení vlaků pomocí klasického svážného pahrbku a průjezd okolo
seřaďovacího nádraží pomalá jízda Masarykovo nádraží pro výhled na Nové spojení ze
"spodní" úrovně;
Praha Masarykovo nádraží; Negrelliho viadukt - zastávka na spojce Negrelliho viaduktu ,
výhled na město, výhled na Nové spojení směr Hlavní nádraží, výhled na nejstarší Pražské
nádraží z roku 1845, historie vlakové dopravy vztažená k Praze, výklad o ing. Pernerovi
(staviteli dráhy Olomouc – Praha) a o pokračování vlakové dopravy v roce 1851 z Prahy do
Drážďan. Výhled na největší autobusové nádraží. Pomalá jízda přes Negrelliho viadukt s
výhledem na Vltavu, zdymadla, vodní elektrárnu a tenisový stadion;
Praha Bubny - záměry provozu rychlodráhy na letiště Praha přestavbou PražskoBuštěhradské dráze jako třetí koněspřežky (1853) knížete Lichtensteina z Brusky do polesí
Píně (Lány), původní deponie prezidentského vozu, výhled na Stromovku a Lunapark;
Praha Bubeneč - druhá možnost návštěvy stanoviště strojvedoucího, výklad ovládání vozu
jízda úvratí;
Praha Holešovice - foto zastávka na mostě při opuštění Vltavy Prahy, tunel Bílá skála,
nemocnice Bulovka, městský okruh, popis dookruhování pražského železničního spojení v
50
roce 1985, po němž toužily generace projektantů a stavitelů železnice od dob prof. Bechyně z
roku 1928;
Praha hlavní nádraží - historie Nového spojení, výhled z „vrchní“úrovně, závěrečný výhled
na Prahu;
Trasa B „Prahou na Letiště po kolejích“
Tato trasa vede po skoro historické trase. V dobách, kdy se uvažovalo, že se trať přes
Stromovku úplně zruší, připravovalo se zkapacitnění železniční tratě přes pražský Žvahov,
nazývaný též Pražský Semerink.
Malý vlakový okruh vedený historickým motorovým vlakem začíná a končí svoji jízdu na
největším pražském Hlavním nádraží. Jeho trasa je vedena přes pražská i mimopražská
nádraží. Cestou jsou plánovány následující významné zastávky a zážitky:
Praha Smíchov (severní nástupiště) - průjezd přes původní nádraží, data o nádraží a výjezd na
tzv. Pražský Semerink;
Praha Žvahov - výhled na oblast Smíchova, Vyšehrad a skoro celé historické centrum města;
Praha Jinonice - průjezd oblastí někdejší "Waltrovky", její data, původní záměry s tratí
Pražského Semerinku, údaje o přilehlé trase "B" Smíchovské nádraží - Nové Butovice;
Praha Zličín - napojení pražské tramvajové sítě na síť železniční, výroba tramvají v Praze;
Dobrovíz - letiště Praha jak na dlani, technická data a přestávka pro pozorování leteckého
provozu, nebo vycházka;
Středokluky - srdce zásobování letiště - vlečka na letiště Praha, úvrať, možná návštěva
stanoviště strojvedoucího;
Hostivice - velká křižovatka nejen pražských tratí;
Praha Ruzyně - místo uvažovaného napojení pražského letiště na drážní síť, popis plánované
rychlodráhy a sjezd jednou z nejhezčích částí Prahy do Dejvic - technická data trati a okolí;
Praha Dejvice - nové pohledy v rámci výstavby tunelu Blanka, napojení stanice na metro
"A", přejezd přes slavný Negrelliho viadukt přes Nové spojení na směr Vysočany;
51
Praha Vysočany - výhled na průmyslovou část Prahy, popis tratí směr Turnov a Poděbrady,
úvrať, možná návštěva stanoviště strojvedoucího;
Praha hlavní nádraží - výhled na Prahu a její tzv. Severní terasu, data o Novém spojení;
2.4.5. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.
Dopravní podnik hl. m. Prahy návštěvníků projektu Praha technická nabízí návštěvu muzea
dopravního podniku a jízdu historickými vlaky metra na třech různých trasách.
I.
Muzeum DPP
Turistická trasa v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze je vedena prostorem muzea
s jedinečnou sbírkou dopravních prostředků MHD, která ukazuje, jak se vyvíjela kolejová a
nezávislá vozidla pro potřeby hromadné dopravy. Počet osob pro jednotlivou prohlídku je
omezen na maximálně 20 osob, projití trasy s průvodcem za cca 45 minut. Prostor muzea je
bezbariérový.
Otevírací doba:
Prohlídky jsou možné jen v sezóně Muzea, tj. od dubna do listopadu, první a třetí čtvrtek v
měsíci od 10,00 hod. a od 13,00 hod.
Cena:
Cena jednotlivé osobní vstupenky: 80 Kč. Minimální počet osob není stanoven, maximální
počet je 20 návštěvníků.
TRASA
1. část prohlídky - Od koňky k metru
Vůz koňky s figurínami koní, posádky a cestujících dává představu o počátcích hromadné
dopravy osob v Praze. Další vývoj je dokumentován na výstavních panelech, doplněných o
modely vozidel. Součástí je výstava kontrolérů, staničních sloupků a značení, výhybkářská
budka a dobové vybavení vozovny.
2. část prohlídky - Trakční vedení pražských tramvají a trolejbusů
Seznámení se s prvky trolejového vedení, jeho zavěšení a napájení. Ukázka sloupů, hlavic,
signalizace a ukazatelé přestavníků výhybek, montážní vozidla.
52
3. část prohlídky -Vrchní stavba
Ukázka kolejnic pražské koňky, vzorník Vítkovických kolejnic, popis činností při údržbě a
opravách tramvajových tratí.
4. část prohlídky -Výstava historie pražského metra
Nástěnné panely dokumentující vývoj a postup výstavby. Model Depa Kačerov a vozů metra
z ČKD.
5. část prohlídky - Muzejní vozidla-technické památky
Soubor historických vozidel je technickou a kulturní památkou. Tramvajové vozy jsou
spřaženy do souprav tak, aby vystihovaly období jejich dlouhého života. Sbírka obsahuje
rovněž autobusy a trolejbusy.
6. část prohlídky - Vozovna Střešovice-významná památka z historie pražské MHD
Seznámení se s historií vozovny, která je nejstarší provozní budovou pražského Dopravního
podniku. Unikátní jsou rovněž střešní konstrukce této významné stavby městské
infrastruktury.
7. část prohlídky - Vůz metra Ečs
V prostoru nepřístupném veřejnosti je jako základ pro plánované rozšíření expozice uložen
vůz metra první série, kterou byl zahájen provoz metra na trase C v roce 1974. Prohlídka je
pouze ve vymezeném prostoru depozitáře.
II.
Jízda soupravou Ečs
Trasa A Depo Hostivař
Jedná se o nevšední zážitkový výlet do zákulisí pražského metra. Exkurze je připravena
v prostorách depa Hostivař. Zde průvodci návštěvníka nejen detailně seznámí s provozem,
zázemím a údržbou na tomto místě deponovaných a spravovaných modernizovaných souprav
typu 81-71M., ale navíc je připravena unikátní exkurze do haly tzv. „malého depa“, neboli
depa vozového parku údržby tratí a tunelů pražského metra. Je to unikátní příležitost si na
vlastní oči prohlédnout lokomotivy nezávislé trakce, strojní podbíječku metra, tunelový
vysavač, řadu motorových univerzálních vozíků, vyhlídkový vůz metra a mnoho dalšího.
53
Cesta historickou soupravou typu 81-71 začne výjezdem z haly depa na traťové koleje
linky A. Díky rozsvícenému tunelovému osvětlení a vlakovým rozhlasem reprodukovanému
výkladu je možno poznat rozličná zákoutí této v současné době nejkratší tratě pražského
metra. Návštěvník se seznámí s její historií, zapomenutými projekty uvažovaného rozvoje,
zavítá na obratové koleje stanice Dejvické. Výklad je zaměřen také na architekturu stanic a
technologický postup jejich výstavby. Nedílnou samozřejmostí se stala i možnost nahlédnout
do kabiny strojvedoucích a obeznámit se s jejich prací.
Otevírací doba:
18. května 2013 od 10.00 a od 14.00 hodin.
Cena:
150,- Kč/osoba, kapacita 90 osob
Trasa B Depo Zličín
Trasa poodkryje zákulisí depa Zličín, odkud návštěvníka z místních úrovňových lávek
následně sveze nedávno dokončenou a zprovozněnou historickou soupravou metra typu 81-71
za nevšedním poznáním zajímavých míst a zákoutí trati B.
Kromě prohlídky slepého ramene tunelu zamýšlené odbočky trasy B za stanicí Stodůlky,
krátkého zastavení v tubusu mostu nad Nepomuckým rybníkem, souprava také zavítá do
obratiště stanice Smíchovské Nádraží. Ta bývala stanicí provozního ošetření souprav 81-71 a
byly zde dříve tyto soupravy za provozu podrobovány nejnižšímu stupni revize. Dále jízda
pokračuje prohlídkou tlakového uzávěru před stanicí Anděl, zastavuje na okamžik i
v uzavřené stanici Národní třída a provede obrat na obratové koleji stanice Florenc. Díky
návštěvě obratiště stanice Smíchovské Nádraží i stanice Florenc, absolvují návštěvníci
kompletní jízdu na prvním provozním úseku I. B, jehož otevřením 2. listopadu 1985 byl
odstartován provoz nově vzniklé trasy B.
Opravdovým unikátem celého programu je ukázka zličínské zkušební tratě metra, kam
souprava zajíždí při návratu zpět do domovského depa.
Otevírací doba:
Cena:
16. 3. 2013, od 10:00 a od 14:00
150,- Kč/osoba
17. 8. 2013, od 10:00 a od 14:00
54
Trasa C Depo Kačerov
Nejprve jsou návštěvníci seznámeni historií a provozem depa Kačerov. Následně se
soupravou Ečs vydávají na koleje tratě C. Během cesty, mají jedinečnou příležitost
prohlédnout si kabinu strojvedoucího tohoto historického vlaku v běžném provozu i s
praktickou ukázkou práce strojvedoucích, kteří vlak obsluhují v dobových uniformách. Dále
se seznámí s výhledem na rozsvícený tunel metra s kratičkou zastávkou v tubusu mostu přes
nuselské údolí, navštíví se soupravou zázemí obratiště metra ve stanici Nádraží Holešovice a
nahlédnou do mnoha dalších jinak nepřístupných míst provozu pražské podzemní dráhy. Na
závěr programu absolvují cestující zážitkové jízdy „zátah“ se soupravou do jejího
domovského depa Kačerov.
Otevírací doba:
19. 1.; 16. 2.; 20. 4.; 15. 6.; 20. 7. 2013, od 10:00 a od 14:00
Cena:
150,- Kč/osoba
2.4.6. Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů
Řízený strukturovaný rozhovor (Pen and paper interview) je jedna z technik sběru dat
v sociálním výzkumu. Tazatel postupuje otázku za otázkou podle dotazníku a respondent
odpovídá. Tazatel zaznamenává odpovědi. Pro rozhovor platí následující charakteristiky:
·
Je jasné, kdo odpovídá;
·
Procento dokončených rozhovorů je vyšší než návratnost dotazníku;
·
Je těžké vynechat otázku;
·
Tazatel poskytuje respondentovi vyšší komfort než samotný dotazník;
·
Problémem může být pocit neanonymity u citlivých otázek;
·
Nákladná technika;
·
Časová náročnost vede k menší velikosti zkoumaného vzorku;
·
Jsou potřební školení tazatelé;
·
Tazatel může (i nechtěně) ovlivňovat respondenty;
55
Celkově jde o velmi precizní techniku sociálního výzkumu, která přináší velmi kvalitní
výsledky. V praxi se řízený strukturovaný rozhovor využívá při zjišťování spokojenosti
zákazníků s poskytovanými službami a na náměty ke zlepšení.67
Vstupní rozhovor byl veden s panem Jiřím Svobodou, projektovým manažerem Hospodářské
komory hl. m. Prahy v listopadu roku 2012. Poskytl řadu informací, zpřístupnil uschované
interní materiály, tiskové zprávy a výstřižkový archiv, který si Hospodářská komora hl. m.
Prahy o projektu Praha technická a o projektu Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti
technických památek vede. Z informací od něho bylo čerpáno především k sestavení
subkapitol 2.2, 2.3 a 2.4. Pan Jiří Svoboda také poskytl v dubnu roku 2013 údaje o celkové
roční návštěvnosti v jednotlivých společnostech, která je uvedena v subkapitole 3.1 a zahrnuje
výsledky roků 2011 a 2012.
Řízené strukturované rozhovory byly pro účely této práce vedeny se zástupci všech
zúčastněných společností v průběhu března a začátkem dubna roku 2013. Podrobně analyzují
projekt Praha technická od jeho počátku, tedy co mu předcházelo, co projekt návštěvníkům
poskytuje, jak se v průběhu let měnil, zkušenosti s návštěvníky, vývoj návštěvnosti a jak
prohlídky ovlivňují běžný chod společnosti. Zástupci společností hodnotí i spolupráci s
Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, její rezervační a informační portál a marketingovou
podporu.
Panu Jiřímu Svobodovi z Hospodářské komory hl. m. Prahy a zástupcům zúčastněných pěti
společností, patří za množství poskytnutých vnitřních informací a za čas, který rozhovorům
věnovali, velký dík.
Otázka číslo 1: Popište krátce Vaši pozici ve společnosti. Jak přicházíte do kontaktu s
projektem Praha Technická?
Ve společnosti Kolektory Praha má Prahu technickou na starosti paní Dana Janečková. Do
společnosti přišla až v roce 2008, nebyla tedy u úplného začátku projektu. Má na starosti
kontrolu rezervací, využití termínů, koordinaci s ostatními pracovníky společnosti – průvodci
a koordinaci s pracovníky Hospodářské komory hl. m. Prahy. Zde se jedná zejména o
fakturace proběhlých prohlídek. Nemálo času věnuje styku s budoucími návštěvníky, zájemci
67
MANAGEMENT MANIA. Řízený strukturovaný rozhovor. [online] 2013. [cit. 2013-03-30]Dostupné na:
https://managementmania.com/cs/rizeny-strukturovany-rozhovor
56
o prohlídky jí často volají a informují se o podrobnostech prohlídky, o volných termínech,
moznostech platby a tak podobně.
Manažerem projektu ve společnosti KŽC je pan Ing. Petr Klinger, u projektu stojí od samého
začátku. Do jeho práce spadá jak koordinace mezi pracovníky Hospodářské komory hl. m.
Prahy a pracovníky jeho společnosti, tak komunikace se zájemci o prohlídky. Nad tento rámec
rozhoduje o četnosti prohlídek, plánuje je, rozhoduje o využití vlaků, zdůrazňuje, že zvláště
zde je nutné důkladně analyzovat stav poptávky návštěvníků Prahy technické a návštěvníků
ostatních produktů společnosti KŽC. Zmiňuje při této příležitosti i sezónní vliv, kdy konec
jara, léto a začátek podzimu jsou silnější období než ostatní měsíce.
Paní Ing. Jitka Fialová je ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace manažerkou útvaru
komunikace a marketingu. Do tohoto útvaru patří také oddělení archivu a Muzea pražského
vodárenství. Projekt Praha technická má tedy na starosti, spolupracuje s Hospodářskou
komorou hl. m. Prahy, předává jim veškeré informace, spolupracovala na Smlouvě o
spolupráci a přípravě trasy pro návštěvníky.
Pan Ing. Jan Štojdl pracuje ve společnosti Dopravní podnik Praha v oddělení Marketing, který
se zabývá nejen grafikou, provozními záležitostmi, ale také pořádáním různých akcí, Dnů
otevřených dveří, výročí apod. Jedním z projektů, které má oddělení na starosti je právě i
Praha technická. Oddělení Marketing je garantem projektu, avšak bez spolupráce kolegů z
metra by tento zážitek nikdy nevznikl, jak pan Ing. Štojdl podotýká.
Za Společnost Muzeum stará čistírna odpovídala slečna Lucie Růžičková Dis., asistentka
vedení společnosti. Má na starosti návštěvnickou agendu, tedy i návštěvníky Prahy technické.
Své odpovědi konzultovala i s dalšími kolegy.
Otázka číslo 2: Kdy se vaše společnost zapojila do projektu Praha technická a co tomu
předcházelo?
Paní Janečková z Kolektorů Praha vzpomíná, že podle jejích informací myšlenka na zážitkový
cestovní ruch v pražských technických objektech vznikla ještě před zahájením kurzů
Hospodářské komory hl. m. Prahy Vzdělávání v zážitkové turistice při pracovní cestě pana
Petra Kužela MBA, tehdejšího předsedy Hospodářské komory hl. m. Prahy, nynějšího
presidenta Hospodářské komory České republiky do Anglie. Při návštěvě londýnských
57
kolektorů se nadchl myšlenkou po jejich vzoru otevřít i pražské podzemí návštěvníkům.
Kolektory Praha se zapojily do projektu Praha technická jako první účastník, byla zde
realizována i první prohlídka celého projektu a to 1. 12. 2007.
Společnost KŽC je nejmladším účastníkem projektu, zapojila se koncem roku 2011.
Společnost disponuje celým portfoliem produktů, Ing. Klinger namátkou zmiňuje Motoráček
Pražský, Boleslavský, Podlipanský, Polabský a Posázavský. Jízdy Praha technická tedy toto
portfolio doplnily. Trasy byly plánovány tak, aby byly zajímavé a ukázaly Prahu z úplně
jiných úhlů a vedly po tratích, kde se běžně nejezdí, nebo je tam provoz osob novinkou.
Společnost vnímala své zapojení do projektu jako vhodné doplnění stávajících zážitků, tedy,
že se návštěvníci v rámci Prahy technické dostanou do pražského podzemí v Kolektorech,
Staré čistírně a metru a s nimi pak projedou Prahou po kolejích.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace se zapojila do projektu koncem roku 2009, kdy
začala prohlídky připravovat a v dubnu roku 2010 zpřístupnila návštěvníkům Prahy technické
Muzeum pražského vodárenství, kde rozšířila stávající expozici o zážitkovou část „didaktické
pomůcky na téma kvality vody“ a přidala k trase prohlídky muzea další tři části.
Společnost Dopravní podnik Praha se zapojila do projektu v březnu roku 2011. Stálou
expozici Muzea městské hromadné dopravy v Praze otevřela společnost již v květnu 1993. Od
té doby je muzeum otevřené pro veřejnost o víkendech a svátcích. Pro návštěvníky Prahy
technické pak společnost vymezila dva dny v měsíci, na které připravila speciální prohlídku
muzea a dále připravila tři okruhy projížděk metrem.
Společnost Muzeum stará čistírna vznikla v roce 2011, kdy se sloučila, fúzovala
s Ekotechnickým muzeem. Ekotechnické muzeum se připojilo k projektu Praha technická
roku 2010, společnost Muzeum stará čistírna pak je do projektu zapojeno od začátku svého
působení, tedy od roku 2011.
Otázka číslo 3: Jak přínosné pro zavádění zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti
byl projekt Vzdělávání v zážitkové turistice, zúčastnili se ho vaši pracovníci? Pokud ne,
čerpali jste zkušenosti od kolegů, kteří se ho účastnili?
Za společnost Kolektory Praha se účastnilo prvního kola kurzů 5 pracovníků, vedoucí a mistr
oblasti Centrum a jejich tři kolegové. Všichni ve společnosti stále pracují a návštěvníky
58
provází. Kursy je vybavily teoretickými znalostmi o práci s návštěvníky, metodologicky
zajistily provoz prohlídek, za velmi důležitou byla pokládána část o bezpečnosti provozu, tedy
jak připravit provoz pro návštěvníky.
Společnost KŽC se vzdělávacích kurzů nezúčastnila, nečerpala ani informace od ostatních
kolegů z projektu. Firma pořádá výlety po železnici již od svého založení, tedy od roku 1985
a tím pádem se cítí pro zážitkový cestovní ruch znalostmi vybavena dostatečně.
Za společnost Pražské vodovody a kanalizace se zúčastnili prvního vzdělávacího kurzu dva
pracovníci, tehdejší vedoucí útvaru komunikace a marketingu pan Jásek s kolegou. Zprvu si
nebyli jisti, jestli se do projektu Praha technická zapojit, nicméně posléze zkušenosti, které
získali, promítli do přípravy interaktivní části expozice muzea i do přípravy dalších částí
prohlídkové trasy.
Společnost Dopravní podnik Praha se zúčastnila prvního vzdělávacího kurzu taktéž se dvěma
pracovníky. Kurz navodil myšlenku jak návštěvníkům přiblížit co společnost pro bezpečnost
cestujících dělá, že je to opravdu maximum, kolik lidí se o jejich bezpečnost stará a co
všechno provoz obnáší a jaké bezpečnostní kriteria jsou splňována.
Společnost Muzeum stará čistírna se vzdělávacích kurzů nezúčastnila, účastnili se jich ale
pracovníci Ekotechnického muzea, a to třetího kola těchto kurzů. Byl to pan Holota a
Kříženecký, kteří měli po absolvování kurzu myšlenku na obnovu a zpřístupnění staré
čistírenské dráhy – Malodráhy Trója.
Otázka číslo 4: Měli návštěvníci možnost navštívit vaši expozici / provoz již před zapojením
se do projektu Praha technická?
Společnost Kolektory Praha před zapojením se do projektu nikdy nepořádala prohlídky pro
veřejnost ani dny otevřených dveří. Kolektory byly přístupné pouze odborné veřejnosti,
převážně odborníkům ve vedení inženýrských sítí v rámci jejich služebních cest.
Společnost KŽC provozuje celé spektrum vyjížděk po kolejích, některé z nich i přímo po
Praze. Trasy jsou pravidelně provozovány již více než 10 let, zpočátku se jednalo převážně o
jízdy na objednávku, v posledních letech se jedná již o plně komerční cesty.
59
Muzeum pražského vodárenství bylo v Podolské vodárně po její rekonstrukci otevřeno v roce
1997 a od té doby bylo také přístupné veřejnosti v pracovních dnech. Hlavními návštěvníky
byli děti a mládež, zejména na populárních akcích „klubu strážců vody“. Dvakrát do roka
měli a mají návštěvníci možnost shlédnout muzeum o víkendu v polovině března, kdy se slaví
Den vody a v polovině září, kdy probíhají Dny evropského dědictví. Samostatné muzeum
tedy již navštívili tisíce návštěvníků, převážně pak školní kolektivy. Nad tento rámec paní ing.
Fialová zmiňuje i časté pracovní návštěvy odborníků z oboru.
Dopravní podnik Praha nabízí návštěvníkům od roku 1993 prohlídku Muzea městské
hromadné dopravy, technické zázemí metra a jízdy historickými soupravami jsou možné
pouze při Dnech otevřených dveří, či v případě významných výročí. Pan Ing. Štojdl podotýká,
že svezení historickou soupravou bylo možné jen právě při výročích metra.
Společnost Muzeum stará čistírna, respektive Ekotechnické muzeum bylo otevřeno po
rozsáhlé rekonstrukci koncem 90. let 20. století. Od té doby jsou zde pořádány prohlídky
podzemní technologie čištění odpadních vod a parní strojovny s kotelnou Areál Staré čistírny
odpadních vod přestal sloužit svému účelu v roce 1967, v roce 1991 byl prohlášen za Kulturní
památku a v roce 2010 za Národní kulturní památku.
Otázka číslo 5: Co vaše společnost poskytuje návštěvníkům Prahy technické navíc?68
Kolektory Praha nejsou běžně přístupné, pouze návštěvníci Prahy technické mají tedy
unikátní možnost se do pražských kolektorů podívat. Paní Janečková zmiňuje, že představa
společnosti Kolektory Praha byla původně taková, že do projektu budou výlučně zapojeny
společnosti, které nejsou běžně přístupné a vytvoří se tak ojedinělý produkt, který ukáže
technické památky či technické stavby a technologické prostředí, infrastrukturu města ze
stránky, jak ji zatím návštěvníci nemohli spatřit.
Společnost KŽC nabízí Velký okruh Prahou a Prahou na letiště po kolejích, obě dvě jsou
výlučně určeny pro návštěvníky Prahy technické. Nad tento rámec, jak pan Ing. Klinger
připomíná, je návštěvníkům exklusivně umožněn přístup do strojoven historických vozů a
pohled na práci strojvedoucích při jízdě. Dále je zajištěn technický výklad, vysvětlena
technologie provozu na železnici a ojedinělá možnost absolvovat posun na nádraží. Pečlivě
68
Zde připomeňme, že projekt Praha technická je založen na principu, že návštěvník navštíví místa, která nejsou
běžně veřejnosti přístupná, nebo zažije při své návštěvě to, co běžný návštěvník ne.
60
naplánovány jsou i zastávky, kde se návštěvníkům naskýtají netradiční výhledy, ať už na
Vltavu ze železničních mostů, nebo z Negrelliho viaduktu na Florenc.
Pražské vodovody a kanalizace v rámci projektu nabízejí návštěvu Muzea pražského
vodárenství. Odtud mají návštěvníci možnost si přes prosklenou stěnu prohlédnout také tzv.
Englovu katedrálu, tj. zajímavou halu filtrů. Z muzea se přesunou do provozní části vodárny,
uvidí čerpací stanici, česle, chemické předčištění vody – čiřiče a ještě je čeká výstup osm
pater na vodárenskou věž, odkud je panoramatický výhled na Prahu. Navíc je prohlídka
provozní části vodárny, která nikdy dřív pro veřejnost otevřena nebyla.
Dopravní podnik Praha nabízí exklusivně jen návštěvníkům Prahy technické všechny jízdy
historickými vlaky metra na třech různých trasách. Pan Ing. Štojdl zdůrazňuje, že jiným
způsobem v současné době není možné zázemí metra navštívit. Také dva čtvrtky v měsíci
jsou výhradně určeny pro návštěvníky Prahy technické v Muzeu pražské hromadné dopravy,
kdy je speciální prohlídka muzea ještě rozšířena o prohlídku depozitáře, kde je mimo jiné
uložen vůz metra první série z roku 1974.
Společnost Muzeum stará čistírna nabízí návštěvníkům Prahy technické stejnou prohlídkovou
trasu jako ostatním návštěvníkům, průvodce se ale věnuje více technickým detailům při
výkladu. Navíc dostávají publikaci o historii kanalizace.
Otázka číslo 6: Je nabídka zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti stále stejná,
nebo jste již produkt měnili, rozšiřovali?
Kolektory Praha v průběhu let upravily nabídku tras tak, aby lépe vyhovovala společnosti i
návštěvníkům. Nenabízí již trasu A a trasu B, které byly v původní nabídce. Trasa A je velmi
krátká a nebyl o ni velký zájem, částečně se překrývá s trasou C, které dávají návštěvníci pro
její atraktivitu větší přednost. Prohlídky obou tras ale nelze z provozních důvodů realizovat
naráz, proto když byla rezervována dříve trasa A, nebylo možné již rezervovat trasu C.
Trasa B byla odebrána z nabídky pro malý zájem. Je velmi dlouhá a nevede pro návštěvníka
zajímavými místy. Společnost jde cestou zatraktivnění tras, paní Janečková zmiňuje novější
možnost prohlídky starého dispečinku, instalaci expozice vykopávek, látek, kovových
předmětů a kůže z 15. století, které jsou zapůjčeny od Národního památkového ústavu.
Společnost nově uvažuje další vylepšení tras. Rádi by instalovali přímo do kolektorů, které
vedou pod historickými částmi města videoprojekce, aby návštěvníci měli okamžitý přehled,
61
co vlastně mají nad hlavami. Průvodce by se pak v daném místě věnoval krátce i historii. V
plánu je i expozice technických exponátů jako průřezy kabelů, stavebních částí používaných
při výstavbě kolektorů a podobně.
KŽC od počátku nabízí stále stejné dvě trasy, došlo pouze k drobným úpravám na základě
připomínek a ohlasu návštěvníků. Řešen byl především čas „objíždění soupravy“, který byl
pro návštěvníka neatraktivní, z jeho pohledu se, jak popisuje pan Ing. Klinger, nic nedělo.
Tento čas musel být jinak naplánován, využit k procházce, ideálně s výhledem, nebo krácen
zajímavým výkladem.
Pražské vodovody od doby připojení se k projektu Praha technická svoji nabídku neměnili,
ani jí nerozšiřovaly. Původní trasa byla hned na začátku rozšířena o 3 části a to čerpací
stanici surové vltavské vody, chemickou úpravu vody a o ochoz budovy chemické úpravy
vody ve Vodárně Podolí.
Dopravní podnik nabídku pro návštěvníky Praha technická rozšířil v letošním roce a to o dvě
trasy, nově tedy ke stále vyprodané trase C Depo Kačerov přibyla trasa A Depo Hostivař a
trasa B Depo Zličín. V Depu Zličín jsou jako další zážitek pro návštěvníka přichystáni hasiči
s ukázkou výzbroje.
Muzeum stará čistírna prohlídkovou trasu postupně, podle technických možností, rozšiřuje.
Zpočátku fungování projektu byla v provozu pouze trasa A, poté byla zprovozněna trasa B.
Otázka číslo 7: Ovlivňují či omezují prohlídky vlastní chod společnosti?
V Kolektorech Praha se pracovní procesy přizpůsobují termínu prohlídek. Proto musí
společnost týden dopředu vědět, zda se prohlídky uskuteční, aby mohla přizpůsobit svůj
provoz. Momentální stav, tedy pět prohlídek týdně, je považován za ideální, společnost
neomezuje, kapacita prohlídek není 100% naplněna, návštěvník tedy není omezen také.
Zajímavé je, že jako ovlivňující faktor označuje paní Janečková zpětnou vazbu návštěvníka.
Kolektory jsou prezentovány a dále pak návštěvníkem vnímány jako úspěšná společnost,
která provozuje nejdelší kolektorovou síť v Evropě, dnešních 93 km, 20 km z toho pod
historickým centrem města. Kolektory si dokonce nechaly roku 2010 zpracovat od firmy
Aspectio a. s. studii „Informovanost Pražanů o kolektorové síti“, která na vzorku 1093
respondentů hodnotila stav povědomí občanů o společnosti Kolektory. Výsledek, který hovoří
62
o 60% informovaných respondentů, společnost mile překvapil a je přičítán i úspěchu projektu
Praha technická.
Na otázku omezení chodu společnosti pan Ing. Klinger připomíná kapacitu dopravní cesty,
kterou je jeho společnost omezena. Dopravní cestu, tedy využitelnost kolejí SŽDC spravuje
stát a jednotlivým společnostem ji pronajímá. Kapacitu má KŽC přidělenu a hospodaří s ní v
rámci svých produktů. To samé platí i pro samotné vozy, společnost jich má určitý počet.
Praha technická tedy v zásadě omezuje ostatní produkty a naopak, zvláště v létě, kdy je velký
zájem o zejména firemní jízdy. Co se týká ovlivnění, pan Ing Klinger si není jistý, nemá
zpětnou vazbu, zda návštěvník Prahy technické zakoupí i další produkt.
Provoz společnost Pražské vodovody a kanalizace není prohlídkami nijak omezen, paní Ing.
Fialová připomíná, že Vodárna Podolí je jen rezervním zdrojem vody. Doufá naopak, že
ovlivněni po návštěvě budou návštěvníci, poznají technologii výroby, filtrace a úpravy vody,
poznají technologii zásobování vodou.
Pan Ing. Štojdl ze společnosti Dopravní podnik Praha zdůrazňuje, že v žádném případě
nemůže společnost kvůli projížďkám historickými soupravami jakýmkoliv způsobem
zasáhnout do běžného provozu metra. Pochopitelně, jak dále uvádí, je společnost ráda, že
může návštěvníkům nabídnout kromě každodenní bezpečné, rychlé a pohodlné dopravy i
trochu té zábavy v jejich volném čase a je velice ráda, že je o zázemí metra takový zájem.
Návštěvnické prohlídky chod Muzea stará čistírna nijak neomezují, činnost společnosti je
především komerční využití objektu, čímž prohlídky jsou.
Otázka číslo 8: Průvodci jsou vaši zaměstnanci? Je náplní práce těchto pracovníků pouze
„průvodcování“, nebo ho vykonávají vedle své běžné práce? Prošli nějakým speciálním
školením?
Průvodci v Kolektorech Praha jsou kmenovými zaměstnanci firmy, většinu času věnují své
běžné práci techniků kolektorů. V současné době pracují jako průvodci 4 pracovníci, kteří
prošli kurzem Vzdělávání v zážitkové turistice pořádaným Hospodářskou komorou hl. m.
Prahy. Momentálně tito pracovníci zaučují další dva kolegy. Paní Janečková zmiňuje nadšení
těchto zaměstnanců pro provázení návštěvníků. Být průvodcem po kolektorech je v jejich
63
firmě zřejmě prestižní záležitost. Moci prezentovat svoji firmu jako zajímavou a úspěšnou je
motivující.
Průvodci společnosti KŽC jsou kmenovými zaměstnanci. Jak již bylo zmíněno KŽC je
komerční firma, která nabízí již roky celé portfolio vlakových výletů. Jejich zaměstnanci, v
tomto případě strojvedoucí a průvodci mají tuto činnost jako hlavní pracovní poměr.
Průvodci jsou zaměstnanci společnosti Pražská vodárenská. První část prohlídky – muzeum
provádí zaměstnanci muzea, vodárnou provádí opět zaměstnanci vodárny, kteří celý provoz
velmi dobře znají. Nemuseli tedy projít žádným školením. Prohlídky provádějí v pracovní
době vedle své běžné pracovní náplně, je to jen její malá část.
Průvodci, jak říká pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha, kolegové vykonávající
průvodcovskou činnost, mají projekt Praha technická nad rámec své pracovní náplně. Jedná se
o skutečné odborníky ve svém oboru. Ještě se prý nestalo, že by si s nějakým dotazem od
návštěvníků nevěděli rady.
Průvodci v Muzeu stará čistírna jsou zaměstnanci společnosti. Společnost si na tuto činnost,
jak podotýká slečna Růžičková Dis., najímá v průběhu roku i brigádníky, vesměs studenty. Ti
jsou odborně zaškolováni.
Otázka číslo 9: Jak se od počátku provozu vyvíjí návštěvnost?
Kolektory Praha poskytly kompletní přehled návštěvnosti od roku 2008. Pro úplnost:
v prosinci roku 2007, kdy se uskutečnily první prohlídky, kolektory shlédlo 50 návštěvníků a
od počátku roku 2013 do 31. 3. již pražské kolektorové podzemí navštívilo 213 návštěvníků.
Přehled návštěvnosti v letech 2008 až 2012:
2008 - 2 260 návštěvníků
2009 - 1 873 návštěvníků
2010 – 1 580 návštěvníků
2011 – 1 690 návštěvníků
2012 – 1 750 návštěvníků
64
Paní Janečková hovoří i o sezónnosti, v zimě není zájem návštěvníků velký, jaro a podzim
jsou nejsilnější měsíce.
Pan Ing. Klinger při této otázce také hovoří o sezónnosti, o zimní měsíce není návštěvnický
zájem. Společnost projížďky vypisuje jen v ostatních měsících. Termíny jsou vždy
vyprodané, kapacita je 50-60 osob. Při velkém zájmu a je-li to technicky možné, KŽC přidá k
soupravě další vůz, čím navýší kapacitu na maximálně 100 osob.
Paní Ing. Fialová ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace hovoří o nejvyšší
návštěvnosti v roce 2011, kdy přivítali 804 návštěvníků Prahy technické. V roce 2012 pak
došlo k poklesu návštěvnosti. Prví prohlídky v roce 2010 se uskutečnily až v dubnu, tento rok
tedy srovnávat nelze.
Dopravní podnik Praha má vždy všechny trasy projížděk metrem vyprodány.
Muzeum stará čistírna se potýká s úbytkem návštěvníků Prahy technické zejména
v posledních letech. Slečna Růžičková Dis. ale uvádí zvyšující se počet
ostatních
návštěvníků.
Otázka číslo 10: Jsou prohlídky pro společnost ziskové?
Pro Kolektory Praha jsou prohlídky mírně ziskové. Paní Janečková zmiňuje aspekt amortizace
zvláště u vláčku, který je k prohlídkám využíván, dále pak režijní náklady, které jsou s
prohlídkami spojeny. Jako vstupní náklady na zahájení projektu pak vyjmenovává nutnost
úpravy turistických cest ( bezpečnostní nátěry a podobně ), nákup helem, vest a ochranných
kabátů pro návštěvníky, dále pak náklady na propagační film, který je návštěvníkům promítán
a na propagační materiály. Stranou nestojí ani odměny pro zapojené zaměstnance.
Také společnost KŽC hodnotí vyjížďky jako jen velmi mírně ziskové, přestože jsou
vyprodané. Cena byla podle pana ing. Klingera stanovena spíše nízká, s ohledem na ceny
ostatních účastníků projektu. Společnost věřila, že se prostřednictví produktu Praha technická
dostane do povědomí dalšího segmentu návštěvníků a dojde k propagaci ostatních produktů
společnosti KŽC.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace prohlídky nevnímá jako ziskové, přínos spatřují
v propagaci společnosti a širším povědomí o úpravě a složitosti distribuce vody. Paní Ing.
65
Fialová také zmiňuje nemalé počáteční náklady na přípravu tří částí prohlídkových tras, které
navazují na návštěvu muzea.
Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha říká, že o ziskovosti se mluvit nedá, ale náklady se
vrátí, pokud do nich společnost nepromítne náklady na pracovníky, kteří vykonávají výkony
navíc, jako příklad uvádí hlášení ve stanicích, že metro projíždí, práci dispečerů a podobně.
Každopádně společnost svou účast v projektu Praha technická vnímá jako nástroj ke zvýšení
prestiže společnosti v očích veřejnosti.
Společnost Muzeum stará čistírna provozuje v areálu Staré čistírny odpadních vod komerční
činnost, prohlídky tedy představují zisk. Mimo to společnost pořádá v objektu i společenské
akce, firemní oslavy, rauty a objekt také propůjčuje často filmovým štábům na natáčení.
Vznikaly tu české filmy Šakalí léta, Amerika nebo seriál Zdivočelá země, nechyběly ani
zahraniční produkce, které tak zachované industriální prostory tohoto typu jinde nalézt
nemohou.
Otázka číslo 11: Jaké jsou vaše zkušenosti s návštěvníky? Jde převážně o české občany nebo
cizince, odbornou veřejnost nebo běžné návštěvníky?
Návštěvníky Kolektorů Praha jsou převážně občané České republiky, paní Janečková je
odhaduje na 97%, 60% z nich jsou Pražané. Většina z nich jsou muži, i když zmiňuje i
nadšenou skupinu žen. Složení hodnotí jako široké spektrum veřejnosti, poukazuje na jejich
zájem o městskou infrastrukturu. Kolektory si již prohlédli i studenti technických vysokých
škol a odborníci na technologie. Pro skupinky cizinců není zajištěn výklad v cizím jazyku,
zpravidla mají svého tlumočníka. Jedná se o minoritní skupiny, ale i na ty jsou zde připraveni,
mají vytištěn výklad v anglickém jazyce. Paní Janečková dále pro zajímavost uvádí, že zprvu
byly velké pochybnosti o bezpečnosti, společnost vzhledem k obavám z teroristických útoků
zvažovala i instalování bezpečnostních rámů do vstupů prohlídek. Nicméně první zkušenosti s
návštěvníky byly dobré, proto společnost tento nápad nerealizovala.
KŽC navštěvují také převážně občani České republiky, kolik z nich je Pražanů pan ing.
Klinger neodhaduje. Cizinců jsou jen drobné skupinky s vlastním tlumočníkem, společnost se
zatím nesetkala s požadavkem na výklad v cizím jazyku, proto nemá ani připraven tištěný
výklad. V plánu je ale oslovení incomingových cestovních kanceláří.
66
Pražské vodovody a kanalizace navštěvují především čeští občané, návštěvníci z ciziny jsou
minoritní skupinou. Výklad je poskytován pouze v češtině.
Dopravní podnik navštěvují, jak říká pan Ing. Štojdl, výhradně čeští občané. Jako typického
návštěvníka, především muzea pak označuje rodiny s dětmi, vyjížděk v metru pak fandy
pražské městské hromadné dopravy.
Také slečna Růžičková Dis. z Muzea stará čistírna hovoří o převažující většině českých
návštěvníků. Označuje je jako běžné návštěvníky, nezaznamenává tedy na rozdíl od ostatních
společností návštěvníky zajímající se převážně o techniku a technologie. Zdůrazňuje i zájem
školních skupin.
Otázka číslo 12: Uvažujete o dalším rozšíření své nabídky? Bylo by takové rozšíření
technicky možné a slučitelné s běžným provozem vaší společnosti?
Kolektory Praha v současné době o rozšíření, to znamená přidání další trasy, neuvažují.
Kapacita stávající nabídky není ještě plně využita. Jejich cílem je zatraktivnit prohlídky. Rádi
by v letošním roce realizovali další expozici, tentokrát s technickými exponáty stavebních
součástí kolektorů a instalovali videoprojekce, které by zachycovaly povrch, pod kterým se v
kolektoru právě návštěvník nachází.
KŽC momentálně o dalším rozšíření rovněž neuvažuje, dva nabízené okruhy jsou sice
většinou vyprodané, ale společnost je v rámci svého portfolia produktů považuje za exklusivní
zážitek a jako takový ho také návštěvníkům prezentuje. V letošním roce plánuje po dohodě s
pražským letištěm propojit okruh Prahou na letiště po kolejích s prohlídkou části technického
zázemí letiště, které je v současné době pro veřejnost nepřístupné.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace o rozšíření produktu v současné době neuvažuje,
kapacita prohlídek není maximálně naplněna. Paní Ing, Fialová dodává, že prohlídkovou trasu
rozšiřovat nelze, vše podstatné je ukazováno.
Dopravní podnik Praha letos svoji nabídku rozšířil o hned dvě trasy vyjížděk metrem a
v současné době o dalším rozšíření neuvažuje. Jak podotýká pan Ing. Štojdl, momentálně není
další nabídka technicky možná, není slučitelná s běžným provozem metra.
67
Muzeum stará čistírna další rozšiřování nabídky plánuje, trasy prohlídek budou rozšiřovány.
Celý areál Staré čistírny odpadních vod neslouží již léta svému původnímu účelu, naopak je
již jen komerčně využíván pro návštěvníky.
Otázka číslo 13: Jak probíhá spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, jak tuto
spolupráci hodnotíte?
Paní Janečková z Kolektorů Praha poukazuje na malou propagaci projektu Praha Technická
ze strany Hospodářské komory hl. m. Prahy. Ve Smlouvě o spolupráci je zachycena její
povinnost starat se o Public Relations. I za tuto činnost byla stanovena 24% provize jako
odměna pro Hospodářskou komoru hl. M. Prahy. Na počátku spolupráce byl projekt široce
propagován především v tisku, na tiskových konferencích, v televizních médiích. V
posledních 3 letech se tak již neděje. Přislíbeno bylo i natočení šotů, které měly být promítány
na reklamních panelech na Czech pointech, k tomu ale zatím nedošlo.
Podobně hodnotí současnou situaci i společnost KŽC. Marketingová podpora od roku 2011 se
jim jeví jako nedostatečná. Jedinou reklamu spatřují v ústním předání spokojeného
návštěvníka dalšímu. Pan Ing. Klinger rovněž poukazuje na provizi, kterou Hospodářská
komora hl. m. Prahy získává a měla by se v propagaci projektu promítnout.
Paní Ing. Fialová ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace poznamenává, že bohužel
propagace projektu je ze strany Hospodářské komory hl. m. Prahy podle jejího názoru velmi
malá. Více než rok se nekonala ani vzájemná porada o dalším postupu propagace.
Pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha hodnotí spolupráci s Hospodářskou komorou hl.
m. Praha jako velice dobrou.
Na tuto otázku se bohužel slečna Růžičková Dis., z Muzea stará čistírna, zdržela odpovědi.
Otázka číslo 14: Jak vám vyhovuje současný stav informačního a rezervačního portálu?
Zhodnoťte krátce jeho silné a slabé stránky.
Za silnou stránku považují Kolektory Praha to, že portál provozuje Hospodářská komora hl.
m. Prahy a společnosti odpadá nutnost zabývat se finanční stránkou projektu. Za slabé stránky
paní Janečková naopak považuje nutnost návštěvníka registrovat se před shlédnutím nabídky,
68
před tím, než vidí termíny prohlídek, nepružnost platby, která je možná jen bankovním
převodem nebo osobně na Hospodářské komoře hl. m. Prahy, to, že zákazník nevidí stávající
obsazenost prohlídek. Zdůrazňuje, že ne všichni zájemci se orientují v informacích na
informačním portálu. Dále zmiňuje, že je již dlouho přislíbeno vytvoření cizojazyčné verze
portálu, splněno to ale není.
KŽC nevidí žádnou silnou stránku portálu. Za slabou považují nutnost registrace zákazníka,
mají zkušenost, že klienti raději volají přímo jim, než aby se registrovali. Nelíbí se jim, že na
portálu není on-line přehled o obsazenosti projížděk, poukazují na nepružný systém plateb.
Největší stížnost je na neaktuálnost informací, pan Ing. Klinger popisuje situaci, kdy si
společnost přeje zobrazit nějakou změnu, musí informovat Hospodářskou komoru, ta svého
web mastera a teprve po čase se změna zobrazí.
V loňském roce uzavřela společnost Pražské vodovody a kanalizace dodatek smlouvy
s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, podle kterého se prohlídky pro návštěvníky Prahy
technické budou otvírat teprve pro minimálně 4 osoby. Občas se stávalo, jak dále pokračuje
paní Ing. Fialová, že přišli 2 návštěvníci na 2 průvodce, což bylo velmi nerentabilní.
Rezervační systém je podle ní zdlouhavý a problematický, ale před nedávnem byli ujištěni, že
projde restrukturalizací, takže by se měl zlepšit. Jako slabé stránky zmiňuje omezené
možnosti platby, která je nevhodná pro důchodce a ty, kteří nemají přístup na internet a
dlouhou dobu od objednání až po dodání vstupenky. Silné stránky nevidí.
Pan Ing. Klinger z Dopravního podniku Praha stručně shrnuje stav informačního a
rezervačního portálu jako pro zákazníka nepříliš uživatelsky příjemný. Rád by ho viděl nejen
technicky vyzrálejší, ale i poutavější, ukazující fotky či krátká videa z prohlídek a tras.
Muzeum stará čistírna hodnotí velmi krátce informační a rezervační portál jako nevyhovující.
Slečna Růžičková Dis. dále poukazuje na jeho neaktuálnost. Nejmenuje žádnou silnou stránku
tohoto portálu.
Otázka číslo 15: Myslíte, že by bylo dobré projekt Praha technická více zpopularizovat?
Rozšířit o další subjekty? Setkáváte se s podobnými otázkami od návštěvníků?
Kolektory Praha volají o větší publicitu, která by jistě vedla ke zvýšení návštěvnosti. Určitě
by se dobře cítili ve větší skupině společností nabízejících podobně exklusivní zážitky, podle
69
paní Janečkové by mělo jít o další společnosti zabývající se městskou infrastrukturou, které
zatím nejsou veřejnosti přístupné, nebo jen v omezené míře. Od svých návštěvníků často
slýchají dotazy co je ještě za technické stavby a provozy nabízeno.
KŽC by větší publicitu velmi uvítali, ohlasy od návštěvníků hovoří jasně o tom, že se o
projektu vlastně dozvěděli jen náhodou od známých a podobně, že o nabídce nikde neslyšeli a
informují se, co ostatního v rámci techniky lze v Praze ještě navštívit. Rozšíření nabídky o
další subjekty by podle pana Ing. Klingera vedlo k rozšíření návštěvnického spektra.
Pražské vodovody a kanalizace by si přály mnohem větší publicitu projektu. Rozšířením o
více zajímavých firem by se podle paní Ing. Fialové projekt dostal více do povědomí lidí,
potenciálních návštěvníků.
Pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha požadavek na větší popularizaci projektu
nezdůrazňuje, připomíná, že poptávka návštěvníků o jejich vyjížďky metrem převyšuje
nabídku. Rád by ale viděl svoji společnost ve větší skupině firem nabízejících podobně
nevšední zážitky, něco, co zatím nemohli návštěvníci navštívit.
Muzeum stará čistírna se nesetkává s otázkami na rozšíření nabídky projektu Praha technická
od návštěvníků projektu, slečna Růžičková Dis. poukazuje na to, že jich není velké množství.
Většina jejich návštěvníků navštěvuje Muzeum stará čistírna mimo tento projekt. Ona sama se
pak k otázce větší popularizace a rozšiřování projektu staví neutrálně, naznačila, že odpověď
přesahuje její kompetence.
70
3. Návrhová část
V této kapitole je na základě teoreticky vymezených pojmů z první kapitoly, především na
definovaném produktu cestovního ruchu a marketingovém mixu produktu cestovního ruchu
vyhodnocena analýza projektu Praha technická tak, jak je provedena v předchozí kapitole, kde
je současný stav projektu podrobně popsán. Na základě informací získaných ze
strukturovaných rozhovorů, které byly vedeny se zástupci, manažery projektu v jednotlivých
zúčastněných společnostech je jejich názor na fungování projektu použit nejprve k návrhům
na zlepšení současného stavu a poté na návrh na rozšíření projektu Praha technická.
3.1. Vyhodnocení analýzy
Projekt Praha technická jako produkt cestovního ruchu funguje plně od roku 2008, kdy začaly
pravidelné prohlídky v Kolektorech Praha. V dalších letech se postupně připojily ostatní čtyři
společnosti, produkt tedy v podobě, jak funguje nyní, je na trhu od roku 2011.
Všechny společnosti vytvořily pro své návštěvníky nové zážitkové prohlídkové trasy.
Zkušenosti pro jejich tvorbu většina z nich získala na vzdělávacích kurzech Hospodářské
komory hl. m. Prahy „Vzdělávání zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze“.
Těchto kurzů se nezúčastnila pouze společnost KŽC.
Většina společností již měla předchozí zkušenost s cestovním ruchem a návštěvníky.
Dopravní podnik Praha provozuje od roku 1993 Muzeum městské hromadné dopravy a
pořádá pravidelně Dny otevřených dveří. Pro návštěvníky Prahy technické rozšířil prohlídku
muzea a zcela exkluzivně nabízí tři typy projížděk metrem s návštěvou technického zázemí.
Společnost KŽC již přes 10 let pořádá vlakové vyjížďky Prahou, pro návštěvníky Prahy
technické organizuje dvě speciální trasy. Společnost Pražské vodovody a kanalizace otevřela
v roce 1997 Muzeum pražského vodárenství v Podolské vodárně, je zapojena do projektu Dny
evropského dědictví a pořádá Dny vody. Pro návštěvníky Prahy technické je pak prohlídka
muzea rozšířena a doplněna o další části trasy v technickém zázemí vodárny. Společnost Stará
čistírna, dříve pod jménem Ekotechnické muzeum, již léta nabízí prohlídky muzea – areálu
bývalé čistírny odpadních vod. Je zapojena do projektu Dny evropského dědictví a Den vody.
Pro návštěvníky Prahy technické jako doplněk k prohlídce navíc připravila publikaci o historii
kanalizace. Zcela unikátně otevřela svůj provoz pouze společnost Kolektory Praha, která
nikdy nepořádala Dny otevřených dveří. Návštěvníci Prahy technické jsou tedy jedinými,
kteří mají možnost pražské kolektorové podzemí navštívit.
71
Produkt se u téměř všech společností vyvíjí. U mnoha z nich je patrná snaha vyjít co nejvíc
vstříc zákazníkovi, naslouchat jeho názorům a připomínkám. V tomto kontextu postupovaly
Kolektory Praha, stáhly z nabídky dvě neoblíbené trasy, doplňují expozice, aby byly
přitažlivější, v plánu mají další zatraktivnění tras. Dopravní podnik Praha doplnil svoji
nabídku o další dvě trasy, v současné době ale další rozšíření nabídky není technicky možné.
Společnost KŽC mění časový harmonogram vyjížděk, ale o rozšíření produktu neuvažuje.
Muzeum stará čistírna trasy prohlídek stále rozšiřuje a plánuje v tom dále pokračovat.
V projektu Praha technická jsou zastoupeny různé společnosti, s různým zaměřením a
rozdílnou náplní hlavní činnosti. Tam, kde jde o komerční společnosti, tedy v případě KŽC a
Muzeum stará čistírna, prohlídky provoz společnosti neovlivňují, a nebo jen zasahují do
jiných projektů. Naopak v případě zejména Dopravního podniku Praha a Kolektorů Praha je
ovlivnění provozu zásadní a prohlídky nemohou omezit běžnou náplň práce společností. Ve
všech společnostech práci průvodců vykonávají jejich zaměstnanci. U části z nich jde o
pracovníky, kteří mají tuto průvodcovskou činnost navíc ke své běžné práci techniků v oboru.
V tom lze spatřovat výhodu pro návštěvníka, dostane se mu odborného výkladu. Jako velmi
motivovanými a nadšenými pro práci s návštěvníky se zdají zejména pracovníci Kolektorů
Praha, Dopravního podniku Praha a Pražských vodovodů a kanalizací.
Srovnání návštěvnosti je obtížné vzhledem k postupnému zapojování účastníků do projektu.
Jako jediný celkově srovnatelný rok by mohl být brán rok 2012, kdy po celý rok projekt běžel
v současné podobě. Nicméně pro srovnání návštěvnosti poslouží dvě následující tabulky,
které poskytl pan Jiří Svoboda, projektový manažer Hospodářské komory hl. m. Prahy.
Mapují roky 2011 a 2012.
2011
Společnost
Dopravní podnik
Muzeum stará čistírna
Kolektory
Pražské vodovody a kanalizace
Počet návštěvníků
3057
218
1247
765
Celkem
5287
průměr/měsíc
441
Zdroj: Hospodářská komora hl. m. Prahy
72
2012
Společnost
Dopravní podnik
Kolektory
KŽC
Muzeum stará čistírna
Pražské vodovody a kanalizace
Počet návštěvníků
1022
1366
477
103
537
Celkem 2012
3505
průměr/měsíc
292
Zdroj: Hospodářská komora hl. m. Prahy
Dalším aspektem pro vývoj návštěvnosti je kapacita prohlídek. Ta nemůže být překročena. Na
příkladu Dopravního podniku na jednu stranu pozorujeme větší návštěvnický zájem, než
může být vzhledem k pracovním procesům metra uspokojen, na druhou stranu z tabulek
vyplývá pokles návštěvnosti. Je ale způsoben právě častostí a omezenou kapacitou prohlídek.
V roce 2011 se jich konalo více než v roce 2012. Prohlídky v této společnosti jsou vždy
vyprodány. Celkově všechny společnosti, mimo Dopravního podniku, hodnotí návštěvnost
jako klesající, dokládají to i výše uvedené tabulky. Kolektorům Praha dle výsledků roku 2011
a 2012 sice návštěvnost neklesá, ale zde můžeme srovnávat počty návštěvníků již od roku
2008 a hodnotit tedy i zde návštěvnost jako klesající.
Většina společností zapojených do projektu nehovoří o velké ziskovosti, ale spíše jen o
pokrytí nákladů spojených s provozem prohlídek. Pro všechny pak ale jde především o
propagaci společnosti a zvýšení prestiže v očích veřejnosti.
Všechny společnosti se shodují, že jejich návštěvníky jsou zejména návštěvníci z České
republiky, některé zaznamenávají převažující většinu občanů z Prahy. S jistotou tedy můžeme
projekt Praha technická definovat jako produkt pro domácí cestovní ruch. Všechny
zúčastněné společnosti by si přály větší publicitu a marketingovou propagaci projektu, o
kterou by se měla podle Smlouvy o spolupráci starat Hospodářská komora hl. m. Prahy.
Shodné jsou jejich výhrady k informačnímu a rezervačnímu portálu, který by měl být
uživatelsky příjemnější. Všechny společnosti by také vítaly zapojení dalších subjektů,
společností, které by mohly ukázat další části městské infrastruktury, které zatím nejsou
veřejnosti přístupné, nebo jen v omezené míře.
73
3.2. Návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu
Základem pro návrhy, které by mohly vést ke zlepšení současného stavu produktu domácího
zážitkového cestovního ruchu Praha technická je zhodnocení celkové analýzy tohoto
produktu. Vyplývají z ní dvě cesty. První je lepší propagace a reklama, tedy lepší Promotion,
tzn. zlepšit metody marketinkové komunikace produktu a druhou je zlepšení informačního a
rezervačního portálu www.prahatechnicka.cz.
Jednou z metod marketingové komunikace je Public relation, tedy média a vztahy
s veřejností. Zpočátku byl projekt Praha technická široce propagován v tisku, hovořilo se o
něm v několika relacích v televizních i rozhlasových médiích, byl propagován na tiskových
konferencích Hospodářské komory hl. m. Praha a Magistrátu hl. m. Prahy. V posledních dvou
letech se aktivita komunikace snížila. Za žádoucí a vhodné k navržení je tuto marketingovou
komunikaci obnovit, zážitkový cestovní ruch v Praze dostat opět do povědomí občanů.
Nejméně nákladnou by mohla být cesta tiskových konferencí, které oba subjekty pravidelně
pořádají. Do jejich programů zahrnout i aktuální a aktualizované informace o zážitcích, které
jsou připraveny pro návštěvníky Prahy a pro její občany v řadě pražských společností. Jako
vhodný se jeví i návrh promítat krátký šot o projektu Praha technická na informačních
panelech v pražských Czech pointech, kterými denně projdou tisíce občanů.
Pozornost by měla být věnována i informačním a komunikačním technologiím. Za
nejvýznamnější články jsou v cestovním ruchu považovány internet a sociální sítě. Projekt
Praha technická je propagován pouze pomocí svého vlastního informačního a rezervačního
portálu a informačního portálu Kudy z nudy. Vhodné k návrhu je zahájit spolupráci
s Pražskou informační službou, jejíž hlavní činností je propagace a marketing Prahy pro
rozvoj domácího i zahraničního cestovního ruchu. Zástupci Pražské informační služby byli
účastníky vzdělávacích kurzů Hospodářské komory hl. m. Prahy „Vzdělávání v zážitkové
turistice“, s projektem Praha technická by tedy měli být obeznámeni. Pražská informační
služba provozuje komplexní turistický informační portál www.praguewelcome.cz, který se
v roce 2012 chlubil téměř 1,5 milionem návštěvníků. V tom samém roce vyhrál dvakrát 2.
místo a to v prestižních soutěžích Nejlepší turistický portál a WebTop100. Zařazení projektu
Praha technická na tento portál by jistě vedlo ke zvýšení návštěvnosti. Jako nejvhodnější se
jeví zařazení do rubrik „Památky a turistické zajímavosti“, „Naše projekty“ a „Naši partneři“.
Druhou částí zlepšení marketingové komunikace by mělo být zlepšení informačního a
rezervačního portálu www.prahatechnicka.cz. Měl by být pro potenciálního návštěvníka více
74
uživatelsky příjemný, měl by se stát nástrojem realizace a zvyšování komfortu služeb. Lze
doporučit celkovou změnu na moderní a kvalitní webovou prezentaci projektu. Důraz by měl
být kladen na nenutnost se registrovat hned při vstupu na web,
on-line zobrazování
obsazenosti tras, prohlídek, vyjížděk, více možností typu placení vstupenek a možnost si
zaplacené vstupenky vytisknout. Je třeba vnímat, že portál nabízí produkt zážitkového
cestovního ruchu a proto lze doporučit i umístění více fotek, mini videí a šotů z prohlídek a
vyjížděk. Potencionální návštěvník by jistě uvítal i sekci FAQ (Frequently Asked Questions,
často kladené dotazy), která je v dnešní době již obvyklou součástí moderních prezentací
produktů tam, kde již je zkušenost s návštěvníky, předpokládáme, že je budou zajímat
užitečné informace, které je na vlastní návštěvu lépe připraví. Na novém portálu by mohla být
umístěna i rubrika „napsali o nás“ a „odezvy návštěvníků“ (Feedback). V neposlední řadě by
inovace portálu měla zahrnovat i propojení se sociálními sítěmi Facebook, Twitter a novější
Google+. Sociální sítě mají pro potenciálního návštěvníka silnou motivační rovinu, předávají
zkušenosti s navštíveným, zkušenosti s kvalitou, předávají doporučení pro návštěvu a
umožňují sdílení s velkou komunitou.
3.3. Rozšíření projektu Praha technická
Vhodnými subjekty pro zapojení do projektu Praha technická jsou objekty technického
dědictví na území Prahy, které vybrala a zpracovala do tabulek Ing. arch. Eva Dvořáková z
ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, a které jsou v Příloze č. 2 této práce.
Zvláště vhodnými jsou pak ty vytipované pro využití v cestovním ruchu. Jsou to Petřínská
lanovka a rozhledna, Letiště ve Kbelích, Michelská plynárna a Pacoldova vápenka. Michelská
plynárna je veřejnosti přístupná, společnost Pražská plynárenská, a. s., v ní otevřela v roce
1999 Plynárenské muzeum. Prohlídka expozice je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro
zájemce z řad odborníků, otevřeno je ale jen nepravidelně a po předchozí domluvě.
Návštěvníci jsou zde seznámeni s počátky a vývojem plynárenství, prohlédnou si modely
výrobních zařízení a plynojemů, staré plynoměry, sbírku plynových spotřebičů a další
zajímavosti. Letiště ve Kbelích je také veřejně přístupné, v areálu historického vojenského
letiště Praha-Kbely je od roku 1968 zřízeno Letecké muzeum. Pro zařazení těchto dvou
subjektů do projektu Praha technická by bylo třeba vyjednat podmínky a definovat co
návštěvník Prahy technické uvidí navíc. Petřínská lanovka a rozhledna je již mnoho let
veřejně přístupná, Hospodářská komora hl. m. Prahy měla o zařazení této technické památky
do projektu zájem, ale zvláštní podmínky se vyjednat nepodařilo. Pacoldova vápenka je
v rekonstrukci a pro veřejnost uzavřena. Dále v tabulkách
75
Ing. arch. Dvořáková uvádí
Podolskou vodárnu a Bubenečskou čistírnu odpadních vod ( Stará čistírna ), které jsou již
v projektu Praha technická zapojeny.
Jako velmi vhodný subjekt, tedy společnost disponující zajímavým technickým prostředím a
technologiemi, která by doplnila stávající portfolio subjektů operujících na poli pražské
infrastruktury, se jeví společnost Pražské služby, a. s. se svým závodem ZEVO (zařízení na
energetické využití odpadu), známé veřejnosti jako Spalovna Malešice.
Návštěvníci by měli možnost se seznámit s likvidací směsného komunálního odpadu,
metodou jeho spalování s následným energetickým využitím vzniklého tepla. Spaluje se
směsný komunální odpad, tedy takový, který není jakýmkoliv racionálním způsobem dále
využitelný. Tříděný odpad, tedy sklo, papír, plasty a nápojové kartony je zpracováván
ekologickou recyklací jinde. ZEVO, zvané spalovna, je vysoce technologická průmyslová
instalace, do níž vstupuje na jedné straně směsný odpad a na druhé straně z něj vystupuje
elektrická energie, pára používaná pro dálkové vytápění, železný šrot a škvára. Ze 177,5
metrů vysokého komína, nejvyššího v celé Praze, stoupá vodní pára, která je zbavena všech
škodlivin, tedy popílku a nežádoucích chemikálií. Technologie na čištění exhalací, které jsou
vypouštěny do ovzduší, představují objemově i technologicky největší část celé spalovny.
Nepřetržitě sledované hodnoty zejména NOx a furanů jsou hluboko pod zákonnými limity.
Spalovna představuje velice ekologické zařízení, které bez vedlejších negativních účinků řeší
problém kam s komunálním odpadem.
Návštěvníci by mohli navštívit také řídící velín obsluhy polypových drapáků. Tento velín je
umístěn nad bunkrem s kapacitou 11.000 m3 směsného odpadu. Do tohoto prostoru sypou
sběrné vozy svůj obsah, který postupně nasbírali z jednotlivých popelnic. Tyto drapáky jsou
dva s kapacitou cca 4 tuny. Jeden odpad nepřetržitě promíchává, druhý nabírá a sype odpad
do násypek spalovenských kotlů. Jeden kotel má kapacitu přibližně 15 tun za hodinu. Kotle
jsou instalovány čtyři, ale běží vždy maximálně tři a jeden je v záloze.
Další navštívenou instalací by byl zásobník škváry, tedy pevného zbytkového produktu
spalování. Ta je řetězovým přepravníkem transportována od vynašečů jednotlivých kotlů.
Tato škvára je ještě průběžně zbavována elektromagneticky železného šrotu, který neshořel.
Každý kotel je vybaven vlastní jednotkou na úpravu spalin.
Ta se skládá postupně z
elektrostatického odlučovače pevných částic. Dále jsou spaliny podrobeny vápenné vypírce
spalin. Zde je za pomoci suspenze tvořené páleným vápnem a aktivním uhlím, tzv. sorbalitu
odstraněn zbytek pevných částic, NOx a furanů. Spaliny mají v této části teplotu cca 230 až
76
270° C. Pračka má průměr cca 3 metry a výšku 26 metrů. Dále jsou spaliny vedeny do
válcové sušárny, ta je vysoká 18 metrů a má průměr 8,5 metru. Nakonec jsou spaliny
prohnány absorbérem o průměru 3,5 m a výšce 26 metrů. Po znovu ohřátí pak putují do
nejvyššího komína v Praze.
Spalovna Malešice není veřejně přístupná, je navštěvovaná pouze odborníky v rámci
pracovních návštěv, protože patří k nejmodernějším v Evropě. Dále jsou některé části popsané
možné prohlídky přístupné jednou ročně na Den otevřených dveří, akcent je kladen hlavně na
dětské návštěvníky. Školním kolektivům Spalovna Malešice umožňuje nahlédnout do části
provozu v rámci ekologických vzdělávacích programů, ekologickému nakládání s odpady.
Zapojení Spalovny Malešice do projektu Praha technická v šíři naznačené prohlídky by se
stalo pro návštěvníka další možností jak poznat unikátní pražskou technickou stavbu a její
provoz. Portfolio nabídky Prahy technické by bylo doplněno o přesně takový typ technické
stavby a jejího provozu o jaký je největší zájem. Při sledování počtu návštěvníků
v jednotlivých společnostech pozorujeme jasnou tendenci návštěvníka vybírat si z nabídky to
skutečně ojedinělé, zajímavé, to, co není běžně přístupné. Nejvyšší návštěvnost mají jasně
Kolektory Praha a Dopravní podnik Praha, tedy společnosti, které nenabízejí pouze něco
„navíc“, ale zážitek, který se nabízí právě jen návštěvníkovi Prahy technické.
77
Závěr
Vytvořením produktu zážitkového cestovního ruchu, Praha technická, se návštěvníkům
otevřelo široké množství příležitostí nahlédnout do různých technických a technologických
památek a staveb, srovnat historii s aktuální technickou současností a prohlédnout si hlavní
město ze zcela nové perspektivy.
Cílem práce bylo zhodnotit současný stav tohoto projektu Hospodářské komory hl. m. Prahy.
Hlavního cíle bylo dosaženo za pomoci tří dílčích kroků. První byl popis současné nabídky
zážitkových aktivit v rámci projektu Praha technická, druhým krokem bylo vyhodnocení
projektu na základě rozhovorů s manažery jednotlivých společností a třetím, posledním
krokem bylo na základě výsledků všech analýz navrhnout zlepšení současného stavu a
rozšíření projektu.
V první kapitole, teoretické části diplomové práce byly proto na základě odborné literatury
vymezeny pojmy cestovní ruch, marketing cestovního ruchu, marketingový mix, produkt
cestovního ruchu, zážitkový cestovní ruch, teorie zážitku, trendy v oblasti zážitkového
cestovního ruchu, technické a technologické památky a technické prostředí.
Druhá kapitola práce nejprve stručně prezentuje Prahu jako destinaci cestovního ruchu a její
předpoklady pro další rozvoj. Dále je zde představena Hospodářská komora hl. m. Prahy,
realizátorka projektu Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek a
projektu Praha technická. Pozornost je věnována analýze projektu Vzdělávání v zážitkové
turistice. Následuje popis projektu Praha technická, přehledně je uspořádána nabídka
jednotlivých společností, které jsou v současné době do projektu zapojeny. Jsou to Kolektory
Praha, Dopravní podnik Praha, Pražské vodovody a kanalizace, Klub železničních cestovatelů
a Muzeum stará čistírna. Uvedeny jsou jejich zážitkové prohlídky, trasy, otevírací doby, ceny.
S pracovníky jednotlivých společností, manažery projektu, byly vedeny strukturované
rozhovory, které zhodnotily stávající stav projektu. Vstupní rozhovor byl veden také
s projektovým manažerem Hospodářské komory hl. m. Prahy, který zpřístupnil interní
materiály, tiskové zprávy a výstřižkový archiv. Tyto informace a výstupy ze strukturovaných
rozhovorů sloužily jako zdroje pro sestavení druhé kapitoly.
Třetí kapitola shrnuje všechny získané informace a na jejich základě analyzuje současný stav
projektu. Lze tedy hodnotit hypotézy, které byly stanoveny v úvodu práce. První hypotézu
„produkt cestovního ruchu Praha technická má celkově mnoho předností“ se podařilo
78
potvrdit. O produkt je zájem, nabídka tras je pestrá, v některých společnostech jde dokonce o
ojedinělou možnost návštěvy. Produkt se vyvíjí, je patrná snaha vyjít co nejvíc vstříc
zákazníkovi.
Také druhou hypotézu „cílovým segmentem jsou návštěvníci z České republiky“ se podařilo
potvrdit. Všechny společnosti se shodují, že jejich návštěvníky jsou zejména návštěvníci z
České republiky. S jistotou tedy můžeme projekt Praha technická definovat jako produkt pro
domácí cestovní ruch.
Třetí hypotézu „stávající marketingová komunikace produktu je dobrá“ je třeba zamítnout.
Propagace projektu je zvláště v posledních letech slabá, prezentace na informačním a
rezervačním portálu je nemoderní, neposkytuje pro návštěvníky dostatek uživatelského
komfortu.
Čtvrtá hypotéza „technické památky-technické prostředí je motivátorem pro účastníky
cestovního ruchu, v podmínkách Prahy není tento potenciál ještě zcela využit“ lze potvrdit.
Produkt je na trhu od roku 2008 a v průběhu let ho navštívili tisíce návštěvníků. Rozšíření
projektu o další subjekty, firmy nabízející nevšední zážitky, tedy něco, co zatím nemohli
návštěvníci vidět, by vedlo k rozšíření návštěvnického spektra. Rozšířením o více zajímavých
firem by se projekt dostal více do povědomí lidí, potenciálních návštěvníků. Možností je na
území Prahy řada.
V závěru třetí kapitoly jsou výsledky analýz a zejména interpretace třetí a čtvrté hypotézy
použity pro návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu projektu a k návrhu na rozšíření
projektu. Navrženo bylo především obnovit pomocí Public relation marketingovou
komunikaci, aby se zážitkový cestovní ruch v Praze dostat opět do povědomí občanů. Dále
pak zlepšení informačního a rezervačního portálu projektu Praha technická tak, aby byl pro
potenciálního návštěvníka více uživatelsky příjemný, aby se stal nástrojem realizace a
zvyšování komfortu služeb. Doporučena byla jeho celková změna na moderní a kvalitní
portál. Jako nový účastník projektu byla navržena unikátní pražská technická stavba, spalovna
Malešice, závod Pražských služeb, a. s. Portfolio nabídky Prahy technické by bylo doplněno o
přesně takový typ technické stavby a jejího technického provozu o jaký je největší zájem.
Návštěvník má jasnou tendenci vybírat si z nabídky to skutečně ojedinělé, zajímavé, to, co
není běžně přístupné. Nejvyšší návštěvnost mají společnosti, které nenabízejí pouze něco
„navíc“, ale zážitek, který se nabízí právě jen návštěvníkovi Prahy technické.
79
Literatura
[1]
ATTL, P., NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová, 2004. str.
177. ISBN 80-86578-37-2.
[2]
CZECH_TOURISM. Předchozí ročníky. [Online] [Citace: 20. 03 2013.]
http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/eden-2010-11/.
[3]
CZECH_TOURISM. Udržitelný cestovní ruch. [Online] [Citace: 09. 02 2013.]
http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/.
[4]
ČECH, J. 1998. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha : Idea servis, 1998. str.
130. ISBN 80-85970-19-8.
[5]
ČERBA, O. 2004. 16. Geografie cestovního ruchu. [Online] 2004. [Citace: 26. 03
2011.] http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html.
[6]
ČERTÍK, M. a kolektiv. 2000. Cestovní ruch - vývoj, organizace a řízení. Praha :
OFF, 2000. str. 352. ISBN 80-238-6275-8.
[7]
DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. 2006. Vzdělávání v
zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). místo
neznámé : Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. str. 150. ISBN 978-80-2397838-4.
[8]
EVROPSKÁ_KOMISE. 2012. Co je to EDEN? [Online] 2012. [Citace: 09. 02 2013.]
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm.
[9]
FORET, M. 2003. Marketingová komunikace. Brno : Computer Press, 2003. str. 275.
ISBN 80-7226-811-2.
[10]
HESKOVÁ, M. 2006. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha :
Fortuna, 2006. str. 224. ISBN 80-7168-948-3.
[11]
HKP. Cíle Hospodářské komory hl. m. Prahy. [Online] [Citace: 11. 03 2013.]
http://www.hkp.cz/cz/cile.
[12]
HORNER, S., SWARBROOKE, J. 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování,
využití volného času. Praha : Grada Publishing, 2003. str. 486. ISBN 80-247-0202-9.
80
[13]
INDROVÁ, J. a kolektiv. 2009. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2009.
str. 122. ISBN 978-80-245-1569-4.
[14]
JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing,
a.s., 2009. str. 288. ISBN 978-80-247-3247-3.
[15]
KOTLER, P., ARMSTRONG, G. 2004. Marketing. Praha : Grada Publishing, 2004.
str. 856. ISBN 80-247-0513-3.
[16]
MMR. 2010. Sdělené EK k CR. [Online] 2010. [Citace: 09. 02 2013.]
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Mezinarodnispoluprace/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich/Spoluprace-v-oblasti-cestovnihoruchu-prostrednict/Poradni-vybor-pro-cestovni-ruch-Tourism-Advisary/SdeleniEvropske-komise-k-cest.
[17]
MMR, OCR. 2007. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území
ČR pro cestovní ruch. [Online] 2007. [Citace: 20. 03 2013.]
http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881.
[18]
MORISSON, A. M. 1995. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha :
Victoria Publishing, 1995. str. 523. ISBN 80-85605-90-2.
[19]
NEJDL, K. 2010. Management destinace cestovního ruchu. Praha : Vysoká škola
hotelová, 2010. str. 153. ISBN 978-80-87411-08-7.
[20]
NOVOTNÝ, R., MORAVEC, I. 2004-2005. Návod na rozvoj cestovního ruchu v
obcích formou zážitkové turistiky s využitím historického a kulturního dědictví. Praha :
Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004-2005.
[21]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha :
Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 448. ISBN 80-239-0152-4.
[22]
PIS. 2012. O Praze. [Online] 2012. [Citace: 11. 03 2013.]
http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/o-praze/.
[23]
POLONCY, M. Slovácko a Baťův kanál jsou perly Moravy. [Online] [Citace: 20. 03
2013.] http://www.novinky.cz/cestovani/280156-slovacko-a-batuv-kanal-jsou-perlymoravy.html.
81
[24]
RYCHTÁŘOVÁ, P. 2010. Zážitková turistika frčí. [Online] 2010. [Citace: 11. 03
2013.] http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/.
[25]
SMITH, S., L. 2008. The measurement of global Tourism. A companion to Tourism.
místo neznámé : John Wiley & Sons, 2008.
[26]
UNESCO. 1991. Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového dědictví.
[Online] 1991. [Citace: 09. 02 2013.]
http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf.
[27]
VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. 2007. Marketing cestovního ruchu. [Online] 2007.
[Citace: 30. 03 2013.] http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e6bb974c08475/GetFile20.pdf.
[28]
VITÁKOVÁ, M. 2007. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch.
[Online] 2007. [Citace: 30. 03 2013.] http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c924eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf.
82
Příloha č. 1 Strukturovaný rozhovor – osnova
1. Popište krátce vaši pozici ve společnosti. Jak přicházíte do kontaktu s projektem Praha
technická?
2. Kdy se vaše společnost zapojila do projektu Praha technická? Co tomu předcházelo?
3. Jak přínosné pro zavádění zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti byl
projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy „Vzdělávání v zážitkové turistice“, účastnili
se ho vaši pracovníci? Pokud ne, čerpali jste zkušenosti od kolegů, kteří se ho
účastnili?
4. Měli návštěvníci možnost navštívit vaši expozici/provoz již před zapojením do
projektu Praha technická?
5. Co vaše společnost nabízí návštěvníkům projektu Praha technická? Co poskytujete
návštěvníkům „navíc“?
6. Je nabídka zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti od začátku stejná, nebo
jste už produkt měnili, rozšiřovali?
7. Ovlivňují či omezuji prohlídky vlastní chod společnosti?
8. Průvodci jsou vaši zaměstnanci? Je náplní práce těchto pracovníků pouze
„průvodcování“ nebo ho vykonávají vedle své běžné náplně práce? Prošli nějakým
speciálním školením?
9. Jak se od počátku provozu vyvíjí návštěvnost?
10. Jsou prohlídky pro společnost výdělečné/ziskové?
11. Jaké jsou vaše zkušenosti s návštěvníky? Jde převážně o české občany nebo cizince,
odbornou veřejnost nebo běžné návštěvníky?
12. Uvažujete o dalším rozšíření? Bylo by takové rozšíření technicky možné a slučitelné s
běžným provozem?
13. Jak probíhá spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy? Jak tuto spolupráci
hodnotíte?
14. Jak vám vyhovuje současný stav informačního a rezervačního portálu? Zhodnoťte
krátce jeho silné a slabé stránky.
15. Myslíte, že by bylo dobré projekt více zpopularizovat? Rozšířit o další subjekty?
Setkáváte se s podobnými otázkami od návštěvníků?
Příloha č. 2 Technické památky na území hl. m. Prahy
Zdroj: OCR MMR. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro
cestovní ruch.
Download

Diplomová práce - IS VŠH - Vysoká škola hotelová v Praze