OVOCNÁ STEZKA > Brantice
8
Ovocnářství patří v našem kraji k tradičním činnostem po staletí. Tato naučná
stezka vás na 14 zastaveních seznámí se zajímavými alejemi, sady i jednotlivými
stromy, upozorňuje na staré a krajové odrůdy a netradiční ovocné druhy
pěstované v této oblasti, některé dnes již zapomenuté způsoby zpracování
ovoce a další zajímavosti z ovocnářství a hospodaření v krajině v minulosti
a současnosti.
Naučná stezka je součástí Realizace projektu Spolupráce MAS Opavsko a MAS
Rozvoj Krnovska Ovoce k lidem, lidé do sadů.
9
Háj ve Slezsku – František Dohnálek – lékař a ovocnář (49°54‘3.02“N, 18°5‘34.75“E) 2 Budišovice – Krajové
odrůdy jabloní na Opavsku (49°51‘55.50“N, 18°2‘24.815“E) 3 Hlubočec – Krajové odrůdy hrušní na Opavsku
(49°50‘33.12“N, 17°58‘10.79 E) 4 Vršovice – Krajina a ovocnářství na Opavsku (49°52‘37.52“N, 17°56‘3.35“E)
5 Jamnice – Sady, zahrady a solitérní ovocné stromy na Opavsku (49°57‘37.62“N, 17°47‘19.73“E)
6 Holasovice – Lidové názvosloví ovocných stromů (50°0‘2.877“N, 17°48‘21.081“E) 7 Býkov – Ovocné aleje
v krajině Krnovska a Opavska (50°3‘9.38“N, 17°41‘24.11“E) 8 Brantice – Staré způsoby zpracování ovoce
(50°3‘48.225“N, 17°37‘42.938“E) 9 Město Albrechtice – Krajina Krnovska a Osoblažska (50°9‘47.68“N, 17°34‘35.35“E)
10 Liptaň – Ovocnářství na Krnovsku a Osoblažsku (50°13‘15.15“N, 17°36‘8.41“E) 11 Dívčí Hrad – Staré a krajové
odrůdy ovocných stromů na Osoblažsku a Krnovsku (50°15‘21.13“N, 17°38‘44.65“E) 12 Bohušov – Ovocné aleje
v krajině Osoblažska (50°14‘26.270“N, 17°42‘57.380“E) 13 Hrozová – Méně známé druhy ovoce (50°12‘35.27“N,
17°43‘5.35“E) 14 Pelhřimovy – Sady a zahrady na Osoblažsku a Krnovsku (50°10‘42.18“N, 17°39‘49.80“E)
1
3
500
5
350
1
14
9
8
4
400
300
7
7
2
450
8
10
6
12
11
13
250
6,6 km
6,8 km
8,3 km
21,7 km
5,4 km
13,7 km
7,4 km
17,8 km
8,8 km
5,7 km
6 km
3,6 km
5,7 km
Staré způsoby zpracování ovoce
V dobách, kdy bylo maso poměrně vzácnou částí jídelníčku, cukr se ještě průmyslově nevyráběl nebo
byl hůře dostupný a drahý, znamenalo ovoce jeho
nedílnou a nezbytnou součást.
„Čerstvé ovoce požívalo se jako pochoutka pro osvěžení a jako pokrm, ovoce konservované (sušené nebo
smažené) sloužilo k úpravě pokrmů.“ (Myslivec 1993)
Hlavními ovocnými pokrmy byly lepucha (slivová polévka), hrušková polévka, pečená jablka, slívové halečky (švestkové knedlíky), varmužka (bryja, hlavní
pokrm v zimě a v době postní, který se připravoval
z hrušek nebo ze směsi hrušek, jablek a slív) a šimlena
(omáčka ze slív a mléka).
Ve vesnicích, kde nebyly sušárny, sušilo se ovoce v pekařské peci doma, pokud ho bylo více, vytopila se pec
zvláště pro tuto příležitost, menší množství ovoce se
sušilo po pečení chleba.
Sušené ovoce (hrušky, jablka a slívy) se používalo také
na přípravu pokrmů (polévky, varmužka), které byly
v zimě hlavním jídlem, zejména v době postní.
Sušení ovoce
V porovnání s dnešní dobou se v minulosti velká část
ovoce sušila. Ještě před II. světovou válkou byly v řadě
vesnic běžně využívány sušárny ovoce. Do současnosti se však bohužel na Krnovsku, ani na Opavsku nedochovalo žádné stavení sušárny. Menší hrušky a slívy
se sušily celé, větší hrušky a jablka se krájela. Bylo-li
ovoce málo, sušilo několik majitelů dohromady.
Další způsoby
zpracování ovoce
Ještě v 19. století se ovoce na slezském venkově nezavařovalo, nelisovala se z něj ani ovocná šťáva, ani se
z něj údajně nepálila slivovice. Mezi lidem Opavska,
Krnovska a Osoblažska se zavařování kompotů, výroba
marmelád, džemů a šťáv rozšiřovaly v první polovině
20. století. Velké obliby a známosti až za oceánem se dostalo malinové šťávě albrechtických výrobců Klammerta
a Hartiga, v poválečném období na ni navazovala výroba albrechtické Marmeládky.
Moštování se pak rozšířilo zejména díky zahrádkářským svazům, které od 60. let zřizovaly moštárny
v každé větší obci.
I na Krnovsku a Opavsku jsou dnes slívy používány většinou
k výrobě pálenky, v minulosti se častěji sušily
Smažení slív
Dochovaná sušírna z Hostětína v Bílých Karpatech, která patří
mezi tzv. šupačky. U nás byly častější vynášečky, z nichž se však
žádná nedochovala.
Druhým rozšířeným způsobem zpracování ovoce
bylo smažení slív. Slívy se smažily v kotli za humny
ve zvláštní peci, v některých statcích byly kotle zazděny ve zdi mezi síní a kuchyní. V menším množství
se smažilo v hrnci na ohništi. Smažení slív bylo pro
venkovany v minulosti i významnou společenskou
událostí. Venkovní smažení slív začínalo obvykle zvečera a probíhalo hluboko do noci, někdy až do rána.
Známí, kteří se na smažení zvali, zvali se na lízačku.
Ze smažených slív byly připravovány různé pokrmy
a koláče.
www.ovocne-stezky.cz
Moštování patří i u nás mezi nejběžnější způsoby zpracování
jablek
O pálení ovoce nemáme v lokální literatuře žádné písemné záznamy, což však nevylučuje, že kromě oficiálního pálení probíhalo i domácí pálení na černo – je
zřejmé, že všechny švestky, jablka a hrušky nemohly
skončit v sušírně, povidlech nebo kompotech.
Pálení zde zdaleka nemá takovou tradici jako v jiných
oblastech. O to příznivější je vývoj posledních let. Jednu z pálenic můžete navštívit také zde v Branticích.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Download

Staré způsoby zpracování ovoce