OVOCNÁ STEZKA > Holasovice
6
Ovocnářství patří v našem kraji k tradičním činnostem po staletí. Tato naučná
stezka vás na 14 zastaveních seznámí se zajímavými alejemi, sady i jednotlivými
stromy, upozorňuje na staré a krajové odrůdy a netradiční ovocné druhy
pěstované v této oblasti, některé dnes již zapomenuté způsoby zpracování
ovoce a další zajímavosti z ovocnářství a hospodaření v krajině v minulosti
a současnosti.
Naučná stezka je součástí Realizace projektu Spolupráce MAS Opavsko a MAS
Rozvoj Krnovska Ovoce k lidem, lidé do sadů.
7
Háj ve Slezsku – František Dohnálek – lékař a ovocnář (49°54‘3.02“N, 18°5‘34.75“E) 2 Budišovice – Krajové
odrůdy jabloní na Opavsku (49°51‘55.50“N, 18°2‘24.815“E) 3 Hlubočec – Krajové odrůdy hrušní na Opavsku
(49°50‘33.12“N, 17°58‘10.79 E) 4 Vršovice – Krajina a ovocnářství na Opavsku (49°52‘37.52“N, 17°56‘3.35“E)
5 Jamnice – Sady, zahrady a solitérní ovocné stromy na Opavsku (49°57‘37.62“N, 17°47‘19.73“E)
6 Holasovice – Lidové názvosloví ovocných stromů (50°0‘2.877“N, 17°48‘21.081“E) 7 Býkov – Ovocné aleje
v krajině Krnovska a Opavska (50°3‘9.38“N, 17°41‘24.11“E) 8 Brantice – Staré způsoby zpracování ovoce
(50°3‘48.225“N, 17°37‘42.938“E) 9 Město Albrechtice – Krajina Krnovska a Osoblažska (50°9‘47.68“N, 17°34‘35.35“E)
10 Liptaň – Ovocnářství na Krnovsku a Osoblažsku (50°13‘15.15“N, 17°36‘8.41“E) 11 Dívčí Hrad – Staré a krajové
odrůdy ovocných stromů na Osoblažsku a Krnovsku (50°15‘21.13“N, 17°38‘44.65“E) 12 Bohušov – Ovocné aleje
v krajině Osoblažska (50°14‘26.270“N, 17°42‘57.380“E) 13 Hrozová – Méně známé druhy ovoce (50°12‘35.27“N,
17°43‘5.35“E) 14 Pelhřimovy – Sady a zahrady na Osoblažsku a Krnovsku (50°10‘42.18“N, 17°39‘49.80“E)
1
3
500
5
350
1
14
9
8
4
400
300
5
7
2
450
6
10
6
12
11
13
250
6,6 km
6,8 km
8,3 km
21,7 km
5,4 km
13,7 km
7,4 km
17,8 km
8,8 km
5,7 km
6 km
3,6 km
5,7 km
Lidové názvosloví ovocných stromů
Ve všech oblastech života venkovského člověka se v minulosti bohatě projevovala lidová slovesnost. Nejinak tomu bylo v ovocnářství. V názvech odrůd se často
ukrývá místo či oblast původu, jméno pěstitele nebo obdarovatele roubu odrůdy, tvar, barva a chuť plodu, barva dužniny, charakter slupky i jiné vlastnosti. Jiné
byly pojmenovány podle doby uzrávání nebo podle místa, odkud štěp pocházel.
Některé zahrady ještě skrývají nejedno překvapení v podobě odrůdy pojmenované lidovým názvem.
• Hrušky:
o jednotné pojmenování v celém kraji
měly hrušky: Margetinky (Margetky,
Rané, Svatojánské), Jakubinky
(Kulatinky), Šidelky, Ovesninky
(Ovsinky, Vavřinky, Domiminky),
Bartolomějky, Cibulinky (Fikuvky),
Muškatelky, Meduvky (Cukerinky),
Lemonky (Citronky), Sklenky
(Sklenárky, Džbánky), Okruhlinky,
Václavinky, Báby (Babůvky, Tvarůžky),
Potáče, Dule, Zimuvky (Oziminky),
o odrůdy s místními názvy a jen
v některých obcích rostoucí: Rybuvky,
Kleštinky, Kořeňuvky, Křemeňuvky (též
Kamýčky, Kaménky), Krvavinky (někde Jediný známý strom ‘Margetinky‘ roste
v Čavisově
taky Červenky)
• Slívy:
o Švestky, Psirky (Psinky), Hlušice, Medunky, Kulovačky (všeobecně zvané
Prcalky), Kobylinky (Kobylinky), Blony (Blumy, Durancie), Špendlíky
Extenzivní sad se starými odrůdami v Životských Horách
Názorné příklady názvů používaných na Opavsku v devatenáctém století uvádí
František Myslivec v knize Starý způsob hospodářství na Opavsku (1933):
o jednotné pojmenování v celém kraji měla jablka: Panenská, Kočí hlavy,
Kožuchy, Míšenská, Sladká, Sklenky, Štěrkotiny a Vinná
o pod různými názvy se vyskytovala jablka: Raná, Hanuvky (někde se jim říkalo
Svatojánské, jinde Sláďata), Hrabovské, Písánky, Papírky, Jadrničky (někde je
nazývali Fajné špizeple, jinde Valduvky, Ovčí nosy nebo Ovčí hubičky), Kuželky
(někdy taky Špizeple), Červená, Hedvábná, Šípulky a Vindlíky
o odrůdy s místními názvy a rostoucí jen v některých obcích: Jadrnáče,
Kvardlíky, Kyselá, Michalská, Nebeská, Pleskanky, Šimoradská, Tvarůžky,
Tyčky, Zimní (také Ziminky)
www.ovocne-stezky.cz
Plody ‘Kočí pale‘
Plody ‚Jaderničky moravské‘, zde zvané
Valduvky nebo Fajné špizeple
Mezi velmi oblíbené odrůdy tehdy patřily ‘Míšeňské‘, zde nazývané také jako
Mišinské, které vydrželo ve sklepích až do jara, Panenské červené, jemu podobné
větší Pomazanské, Tvarůžkové, podobné homolkám sýra, a veliké Kočí hlavy též
zvané Kočí pale, dále Rané sladké, s příjemnou chutí, i když nebylo vyzrálé, nebo
Rané kyselé s lahodnou chutí vína.
‘Jaderničce moravské‘ se říkalo Valduvka, ‘Průsvitné letní‘ se označovalo jako Sklenka.
Oblíbené letní hrušky byly Puketky, pozdní Ziminky, odrůdy určené na pečení Jakubinky, Marketky, Ovesninky a jiné.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Download

Lidové názvosloví ovocných stromů