OVOCNÁ STEZKA > Hlubočec
3
Ovocnářství patří v našem kraji k tradičním činnostem po staletí. Tato naučná
stezka vás na 14 zastaveních seznámí se zajímavými alejemi, sady i jednotlivými
stromy, upozorňuje na staré a krajové odrůdy a netradiční ovocné druhy
pěstované v této oblasti, některé dnes již zapomenuté způsoby zpracování
ovoce a další zajímavosti z ovocnářství a hospodaření v krajině v minulosti
a současnosti.
Naučná stezka je součástí Realizace projektu Spolupráce MAS Opavsko a MAS
Rozvoj Krnovska Ovoce k lidem, lidé do sadů.
4
2
Háj ve Slezsku – František Dohnálek – lékař a ovocnář (49°54‘3.02“N, 18°5‘34.75“E) 2 Budišovice – Krajové
odrůdy jabloní na Opavsku (49°51‘55.50“N, 18°2‘24.815“E) 3 Hlubočec – Krajové odrůdy hrušní na Opavsku
(49°50‘33.12“N, 17°58‘10.79 E) 4 Vršovice – Krajina a ovocnářství na Opavsku (49°52‘37.52“N, 17°56‘3.35“E)
5 Jamnice – Sady, zahrady a solitérní ovocné stromy na Opavsku (49°57‘37.62“N, 17°47‘19.73“E)
6 Holasovice – Lidové názvosloví ovocných stromů (50°0‘2.877“N, 17°48‘21.081“E) 7 Býkov – Ovocné aleje
v krajině Krnovska a Opavska (50°3‘9.38“N, 17°41‘24.11“E) 8 Brantice – Staré způsoby zpracování ovoce
(50°3‘48.225“N, 17°37‘42.938“E) 9 Město Albrechtice – Krajina Krnovska a Osoblažska (50°9‘47.68“N, 17°34‘35.35“E)
10 Liptaň – Ovocnářství na Krnovsku a Osoblažsku (50°13‘15.15“N, 17°36‘8.41“E) 11 Dívčí Hrad – Staré a krajové
odrůdy ovocných stromů na Osoblažsku a Krnovsku (50°15‘21.13“N, 17°38‘44.65“E) 12 Bohušov – Ovocné aleje
v krajině Osoblažska (50°14‘26.270“N, 17°42‘57.380“E) 13 Hrozová – Méně známé druhy ovoce (50°12‘35.27“N,
17°43‘5.35“E) 14 Pelhřimovy – Sady a zahrady na Osoblažsku a Krnovsku (50°10‘42.18“N, 17°39‘49.80“E)
1
3
500
7
2
450
5
350
1
14
9
8
4
400
300
3
10
6
12
11
13
250
6,6 km
6,8 km
8,3 km
21,7 km
5,4 km
13,7 km
7,4 km
17,8 km
8,8 km
5,7 km
6 km
3,6 km
5,7 km
Krajové odrůdy hrušní na Opavsku
Hrušky měly v jídelníčku venkovanů před sto lety mnohem větší význam než je
tomu dnes. Kromě konzumace plodů v čerstvém stavu se hrušky sušily a mlely
na prachandu, která se používala jako sladidlo. Dělala se z nich varmužka, což
byla hustá omáčka, která se jedla s halečkami (knedlíky).
O jejich významu svědčí také velké zastoupení hrušní v některých starých sadech.
Ústup hrušní souvisel jednak s nástupem nových sladších odrůd jabloní, i s horší
využitelností ovoce, které většinou hromadně uzrává v krátkém období.
V zahradách, sadech a alejích najdeme stromy řady starých odrůd - ‘Clappova‘,
‘Williamsova‘, ‘Špinka‘, ‘Solanka‘, ‘Charneuská‘, ‘Hardyho máslovka‘, zimní ‘Pařížanka‘, ‘Pastornice‘, ‘Mechelenská‘, a ‘Madam Verté‘. V několika exemplářích se
do současnosti dochovaly krajové odrůdy – na Opavsku ‘Jakubinka‘, ‘Margetinka‘ a ‘Cukrůvka‘, na Krnovsku ‘Jaškova‘ (tu si představíme na panelu č. 11).
Margetinka (Margaritka)
Kdysi oblíbená letní odrůda (lidově
také Margetky, Rané, Svatojánské),
pěstovaná v celém kraji, dozrává v podobnou dobu jako ‘Jakubinka‘. Na rozdíl od ní plody uzrávají dohromady,
najednou. Množství plodonosných
větviček je podobné jako u ‘Jakubinky‘, avšak strom lze dobře rozeznat
podle kulovitého tvaru koruny. František Myslivec Margetinky popisuje jako
„...hrušky menší, podlouhlé, barvy zelené, později žlutavé, na hořejší části
hustě, tmavočerveně tečkované, nebo
tmavočerveně polité, chuti příjemné.“
Jakubinka (Kulatinka)
Nejranější hruška v místním sortimentu, jejíž název je odvozen od
doby zrání (kolem svátku sv. Jakuba v půli července). O jejím původu
není nic bližšího známo, pěstuje se
zde „od nepaměti“, což dokládají slova Františka Myslivce: „Hrušky
malé, kulaté, zelené, později žluté.
Jedny jsou menší více zelené, méně
šťavnaté, druhé větší, žlutější, šťavnatější, oboje chuti méně význačné.
Jsou-li uvařené, jsou příjemné.“ Kdysi to byla jedna z nejrozšířenějších
hrušek. Stromy bývají dosti velké,
typického habitu s velkým množstvím plodonosných větviček na větvích, plody rostou v trsech a uzrávají postupně v průběhu 2 až 3 týdnů.
Hruštičky lze požívat bez problémů
s celým jádřincem, stejně tak lze zavařovat celé plody.
Strom Jakubinky v Háji ve Slezsku
Typický habitus více než stoleté, stále však
vitální ‘Margetinky‘ z Čavisova
Cukrůvka (Medůvka)
Tato odrůda neznámého původu, byla na
základě vyjádření pamětníků v oblasti poměrně rozšířená. Její stromy jsou středně
vzrůstné, plody menší, velmi sladké (odtud název), avšak dosti trpí strupovitostí
hrušně.
Odrůdu podobného názvu zmiňuje i
Myslivec: „Hrušky větší než prostřední,
nahoře široké, u stopky tenké, půl zelené, půl červené. S počátku tvrdé, ale za
krátký čas změkly a byly jemně sladké
a zvláště líbezné. Po uležení zežloutly. Byly
velmi oblíbené. Odvarem z nich krmily se
včely.“ Jsou vhodné rovněž na sušení.
Jediný známý strom ‘Cukrůvky‘ roste ve Štítině
www.ovocne-stezky.cz
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Download

Krajové odrůdy hrušní na Opavsku