GS1 Czech Republic
www.gs1cz.org
číslo 42, prosinec 2012
Interview: Regenald Kramer, GS1 Global Office
Téma:
Implementace Systému GS1– ČR vs Evropa
Informace o výrobcích v digitálním věku
Pozor, absence standardních systémů sledovatelnosti!
Číslo 42/2012
Vychází 2x ročně
Náklad: 7500 kusů
Copyright:
© 2012, GS1 Czech Republic
Vydavatel:
GS1 CZECH REPUBLIC
Na Pankráci 30
140 00 Praha 4
Odpovědný redaktor:
Mikuláš Černý
Tel.: +420 739 458 918
E-mail: [email protected]
Redakce:
Pavla Cihlářová
Michal Bílý
Kateřina Teplá
Pre-press:
DiDi&RoPa
Tisk:
Grafotechna Print, s. r. o.
Tel.: +420 251 001 130
www.grafotechna.cz
Elektronická verze:
www.gs1akademie.cz
J
á skenuji, ty skenuješ a všichni nakupujeme …
Když zákazník ne a ne najít oblíbený produkt ve svém oblíbeném obchodě, může to mít
různé důvody. V zásadě to však vždy znamená, že výrobce daného produktu právě přišel
o jednu možnost prodat! Když se to stane v jednom obchodě jednomu zákazníkovi, asi se svět
nezboří. Ale co když se to stává pravidelně, v mnoha obchodech a mnoha zákazníkům? To už
může znamenat významnou ztrátu.
Obdobně to dnes platí i o prodeji přes internet. E-shop si podobný výpadek nemůže dovolit,
jeho zákazníci jsou méně loajální a výrazně lépe připraveni na změnu obchodníka; prostě
jedním kliknutím najdou konkrétní produkt v nabídce jiného e-shopu. A takové ztráty
mohou být v budoucnu podstatně větší. I na českém trhu se ukazuje, že trend nákupu přes
internet nebo mobilní zařízení je stále atraktivnější. Chytré telefony fungují v tomto směru
jako významný akcelerátor a je nutno vnímat, že ve vyspělých zemích je již nyní více než 30 %
zákazníků těmito zařízeními vybaveno. Statistiky velkých internetových obchodů ukazují, že
v loňském roce se prodeje na bázi mobilních objednávek meziročně až zdvojnásobily.
Přichází doba, kdy i na našem trhu lze pozorovat nárůst podílu nových prodejních kanálů na celkovém objemu prodeje v maloobchodě. A zdaleka se již nejedná pouze o elektroniku. Lidé stále
častěji zapojují do svého rozhodování o koupi vyhledávání informací na internetu, ohlasy zákazníků na sociálních sítích nebo možnosti mobilního nákupu s využitím promoční akce.
V tomto kontextu je staré dobré skenování čárového kódu postaveno do zcela nové, atraktivní role, která dává zákazníkům velmi jednoduchou možnost získat více informací a nakoupit. Není potřeba nic víc než chytrý telefon a šikovná aplikace. Například americká společnost
Scanbuy, poskytovatel obdobných řešení, zaznamenal v loňském roce 20 mil. zákazníků, kteří
při nákupu použili jeho aplikaci. Toto číslo představuje neuvěřitelný 440% nárůst oproti roku
2010! Pravda, Amerika má ve využívání mobilních technologií v B2C určitě náskok, ale tento
trend je silně viditelný i v Evropě. Průzkum globální organizace GS1 navíc ukázal, že zákazníci
jsou vůči mobilním aplikacím, resp. vůči informacím takto získaným velmi kritičtí. Chtějí stále
více informací, automaticky předpokládají, že budou kvalitní a důvěryhodné. Téměř 40 % respondentů průzkumu uvedlo, že by nekoupili produkt přes internet nebo mobilní telefon, pokud
by měli pocit, že mají málo informací nebo že informace nejsou z věrohodného zdroje.
Mobilní prodej je tedy velikou příležitostí pro výrobce, obchodníky i provozovatele aplikací, ale
zároveň je i velkou výzvou. Aktuálně se odhaduje, že správné informace o nabízených produktech jsou dostupné v méně než 10 % případů.
Opět se ukazuje, že kvalitní informace o produktu jsou životně důležitou součástí úspěšného obchodování. Lze říci, že pro mobilní obchodování to platí dvojnásob. Bez přesných
informací je výrobek obtížně prodejný a navíc každá nenalezená nebo dokonce chybná informace okamžitě poškozuje důvěru zákazníků a vede ke ztrátám.
Kvalitní data úzce souvisí s kvalitní identifikací a standardy GS1, proto je také B2C jedním z klíčových témat pro GS1 Czech Republic.
Závěrem mi dovolte, abych Vám všem poděkovala za spolupráci a popřála Vám klidné
svátky vánoční a hodně osobních i pracovních úspěchů do roku 2013.
www.gs1cz.org
www.rfid-epc.cz
www.gs1akademie.cz
The Global Language of Business®
1
Systém GS1
vize
· jednotná
jazyk
· společný
· standardní řešení
6
4
8
15
14
20
OBSAH
4 Informace z GS1 Czech Republic
Personálie
Představujeme členy Výboru GS1 Czech
Republic
Snoubení GTIN s vínem pro chytré
telefony spotřebitelů
Školení GS1 Czech Republic: přesné
informace jsou základem úspěšné
spolupráce mezi obchodními partnery
6 Pozor, absence standardních systémů
sledovatelnosti!
2
8 Setkání laboratoří GS1 v Miláně
10 Dva roky systematických kontrol kvality
čárových kódů
12 GDSN: Stav projektu kvality dat a datové
synchronizace
14 Cena Jaroslava Martinice 2012
EPRIN prvním oceněným za přínos pro
rozvoj standardizace
15 Vítězné řešení
Pilotní projekt: Tisk paletových etiket
18 GS1 in Europe zasedalo v Bukurešti
20 Téma: Průzkum implementace
Systému GS1
Regenald Kramer, GS1 Global Office:
Firmy zajímá přínos globálních
standardů do obchodních výsledků
23 Implementace Systému GS1 –
ČR versus Evropa
28 Průzkum implementace standardů na
francouzský způsob
30
34
32
44
42
30 Informace o výrobcích v digitálním věku
32 Nová evropská směrnice a e-commerce
34 SpeedCHAIN a EPC/RFID na železnici
36 Zdravotnická konference GS1:
příklady hodné následování
38 EDI ve farmacii: příklad z praxe
39 Nová konference o RFID: Auto–ID
40 Novinky z Česko-Slovenské
iniciativy ECR
ECR zavádí transparentnost do běžné praxe
Workshopy Future Supply Chain mají
úspěch
Workshop Powering Retail Execution
Management Jointly
41 ECR Europe Awards: jedinečná šance
získat cenu za váš projekt
Počet členů ECR nadále vzrůstá
Pracovní skupina EDI
Pracovní skupina Benchmarking
42 Sekce akreditovaných partnerů
ICS Identifikační systémy, a.s.:
Řízený sklad s 2D kódem GS1 DataMatrix
44 Bartech s.r.o.: Inventarizace majetku
pomocí RFID
46 Kalendář školení GS1 Czech Republic
47 Ceník produktů a služeb GS1 Czech Republic
48 Akreditovaní partneři GS1 Czech Republic
49 Abecední seznam dodavatelů
pro Systém GS1
3
Informace z GS1 Czech Republic
Za poslední půlrok došlo ve sdružení GS1
Czech Republic ke změně na pozici produktového manažera GS1 BarCodes. Petra Bílka,
který z GS1 Czech Republic odešel, vystřídal
od září Michael Šimek. Jeho hlavní pracovní
náplní bude vedení školicího střediska a podpora uživatelů z hlediska implementace Systému GS1. Kolektiv sekretariátu sdružení byl
doplněn o nového pracovníka technické podpory. Jako asistent pro verifikaci čárových
kódů nastoupil Jakub Cihlář.
Ve složení Výboru GS1 Czech Republic nedošlo k žádným změnám. V čele Výboru stojí
i nadále prezident Jaroslav Camplík, pozici
viceprezidenta zastává Michal Gašparín ze
společnosti Nestlé Česko. Členy Výboru jsou
Miroslav Exner, Globus ČR, Miloš Hammer,
Makro C&C ČR, Zdeněk Indra, Grafotechna
Print, Jan Příhoda, Kodys, Stanislav Lego, Flexfill NCH Europe, Milan Strieženec, Ahold ČR,
a Petr Šyc, Kraft Foods ČR.
AKTUÁLNÍ STAV DATABÁZE ZAPOJENÝCH
ORGANIZACÍ V ČR
Počet firem zapojených do Systému GS1
11/2012
Celkem
7 029
Z toho výrobci a distributoři
6 881
obchodníci
36
dodavatelé pro Systém GS1
ostatní
103
9
Projednávané registrace
39
Představujeme členy Výboru
GS1 Czech Republic
Zdroj: GS1 CR
Michal Gašparín vystudoval fyzikální inženýrství na FJFI ČVUT v Praze (1990). Od roku
1994 pracuje v Nestlé Česko v různých pozicích v oblasti informatiky se soustředěním na
implementaci a integraci řešení. Od března
2006 je ředitelem IS/IT Nestlé Česko a Slovensko. Ve své profesní kariéře aktivně podporuje využití GS1 standardů, s počátky
v rámci EDI pracovních skupin iniciativy ECR ,
od roku 2004 také jako člen Výboru GS1
Czech Republic. Michal Gašparín je ženatý,
má tři děti, dva kocoury a moc fotoaparátů.
Michal Gašparín
4
„Jádro využití GS1 standardů vychází ze „zaběhnutých“ technologií jako jsou například
čárové kódy, EDI komunikace, obecně podpora B2B vztahů v oblasti dodavatelského řetězce. Modernější a komplexnější řešení, jako
například GDSN nebo RFID, pořád hledají
svoje masovější nasazení,“ říká viceprezident
Výboru GS1 Czech Republic Michal Gašparín.
„Stejně tak mám pocit, že dynamika nároků
obchodního prostředí odbíhá dynamice standardizačního procesu. Speciálně se to týká
nových požadavků na výměnu dat ve vztahu
B2C v prostředí digitálních médií. GS1 jako organizace musí zajistit služby pokrývající potřebu většiny stávajících členů sdružení
a uživatelů standardů, a současně aktivněji
hledat další oblasti uplatnění nových řešení,“
popisuje Michal Gašparín aktuální úkoly sdružení GS1 Czech Republic.
v naší nabídce a usnadnit jim nákup vín i propojením na náš e-shop“, říká Lukáš Lukáš
z Templářských sklepů Čejkovice.
Zdroj: CCV Informační systémy
Personálie
Cena Jaroslava Martinice
vyhlášena!
Ve čtvrtek 25. října byly vyhlášeny výsledky soutěže
o největší přínos pro rozvoj
standardizace v roce 2012.
Cenu Jaroslava Martinice,
kterou letos poprvé udělovalo sdružení GS1 Czech
Republic, převzala společnost EPRIN.
Podrobnější informace o soutěži na počest zakladatele a dlouholetého ředitele organizace
EAN Česká republika Jaroslava Martinice včetně
popisu vítězného řešení najdete uvnitř čísla.
Snoubení GTIN s vínem pro chytré
telefony spotřebitelů
Využití standardů čárových kódů je každodenní rutinou v obchodních a logistických
procesech, ale dosud málo pozornosti na
sebe poutala možnost využít čárový kód resp.
GTIN ke sdělení spotřebitelsky zaměřených
informací. Od listopadu 2012 je volně ke stažení aplikace Templářská vína, která pro spotřebitele s využitím čárových kódů zvyšuje
dostupnost informací k vínu prostřednictvím
jejich načtení přímo z etikety.
Jde o první multiplatformní vinařskou aplikaci
s potenciálem oslovení více než 67 % uživatelů chytrých telefonů v České republice. Aplikace, kterou pro Templářské sklepy
Čejkovice dodala společnost CCV Informační
systémy, je ke stažení zdarma a již si ji stáhlo
několik tisíc uživatelů.
„Jsme otevřeni zákazníkům poskytovat maximum informací o našich produktech, a proto
i touto aplikací nabízíme zákazníkům pohled
až do úrovně skladových zásob vybraných
vín. I když stavíme na tradici templářských rytířů sahající až do středověku, nepřestáváme
sledovat nové technologické trendy jak ve výrobě, tak v komunikaci. Aplikace Templářská
vína má pomoci zákazníkům zorientovat se
Aplikace slouží jako kapesní průvodce vín
s informacemi o charakteru, vinici a technologii každého z vybraných vín. Díky praktickému vyhledávači vinoték a restaurací a GPS
navigaci na 160 prodejních míst pomáhá také
k lepšímu nákupu a rychlejší objednávce vín.
Pomocí této aplikace si může uživatel ověřit
on-line stav dostupných skladových zásob vybraných vín. U každého vína je také možnost
ověřit s kontrolou na web Ministerstva zemědělství ČR evidenční číslo jakosti k dané šarži,
kdy proběhly senzorické a laboratorní
zkoušky a jak bylo víno zatříděno certifikačním orgánem. Nechybí ani rozsáhlá soutěž,
ve které si uživatelé mohou zahrát na
sommeliery.
Školení GS1 Czech Republic:
přesné informace jsou základem
úspěšné spolupráce mezi
obchodními partnery
Je tomu více než rok, kdy byly spuštěny webové stránky GS1 Czech Republic, informační
a školicí centrum, www.gs1akademie.cz. Jejich hlavním zaměřením je – kromě uchovávání důležitých informací a příkladů využití
GS1 standardů v praxi – především sdílení informací o Systému GS1 a široká podpora uživatelům tohoto rozsáhlého know-how při
řešení konkrétních problémů, při implementaci nových, efektivních způsobů identifikace
nebo komunikace. Vše se točí okolo základního tématu – Správného využívání standardů GS1, tj. společného, globálně
funkčního jazyka, který je srozumitelný všem
partnerům v příslušném řetězci kontaktů
a činností.
inzerce
Zdroj: GS1 CR
Organizace GS1 je denně celosvětově konfrontována s realitou hlubokých neznalostí
a chybných interpretací celého spektra
standardů, což vede ke zpomalování nebo až
k celkové nefunkčnosti dané implementace.
Uvědomuje si, že Systém GS1 a jeho správné
využívání nebývá pro jednotlivé společnosti
prioritou, a to zejména v době, kdy hovoříme
o ekonomické stagnaci či dokonce krizi v některých regionech a s ní souvisejících problémech.
Není však mnohdy právě pomoc ze strany
GS1 Czech Republic tou správnou a současně relativně snadnou cestou k nápravě?
Nebyla by jistota využívání přesných kmenových dat v obchodním styku právě tím žádoucím směrem vedoucím k odstranění
množství v současnosti řešených nedorozumění, reklamací a omylů a úsporám? Nepomohl by profesionální výklad na základní
téma práce s čárovými kódy a jejich nezbytné kvality k výraznému zefektivnění odbavování zákazníků, tj. současně každého
z nás, na platebních terminálech obchodních
společností, a tím k jejich vyšší spokojenosti?
Nevedlo by sdílení informací například na
téma správného využívání standardu evropských logistických etiket k podstatně
efektivnějšímu příjmu zboží, k přesnější orientaci ve skladech, ke snazšímu řízení stavu
zásob a návazně i k profesionálnímu zvládnutí tak důležité a velmi aktuální problematiky vysledovatelnosti?
Výše uvedený výčet možných efektů je pouze
malým zlomkem možností a reálných námětů
ke zlepšení. Proto i pro 1. pololetí příštího
roku je připraven četný seriál prezentací, informací, často záměrně opakovaných, a to jak
pro nováčky, kteří se v nedávné době zapojili
do Systému GS1, tak i pro zkušené uživatele,
kteří cítí potřebu čerpání podrobnějších informací v konkrétní profesionální oblasti.
Vzhledem k robustnímu vývoji v oblasti standardů v posledním období GS1 Czech Republic postupně zařazuje do programu vzdělávání i zcela nová témata. Příkladem může
být dvoudílná prezentace na téma technologie radiofrekvenční identifikace (RFID), zaměřená v první, pražské části, na základní
osvětu, odstraňování mýtů a různých nekorektních představ o této progresivní identifi-
kační technologii. Druhý díl je koncipován
jako informace pro pokročilé, proběhne v ostravské RFID/EPC laboratoři při VŠB a bude zaměřen na reálná využití, pilotní projekty
a probíhající výzkum. Program je doplněn
o prohlídku laboratoře a diskusi s odborníky.
Toto číslo přináší na str. 46 kalendář plánovaných akcí. Příslušná sada prezentací
je současně již dostupná na výše uvedených stránkách GS1Akademie.
Zamyslete se nad kvalitou činnosti v konkrétní oblasti ve vaší firmě. Neskýtá pro vás integrovaný Systém GS1 rychlou a finančně
nenáročnou možnost zlepšení stavu vedoucí
současně ke zvýšení efektivity činnosti a ekonomickým přínosům?
Přihlaste se. Pracovníci GS1 Czech Republic
vám rádi pomohou.
redakce
Pozor, absence standardních systémů sledovatelnosti!
Možnost efektivního dohledání konkrétní
položky je v poslední době mimořádně
živým a diskutovaným tématem. Stalo se
již bohužel pravidlem, že společnost neřeší problematiku sledovatelnosti preventivně. Reaguje většinou až na problematické kauzy, které hrozí přerůst ve
výrazná zdravotně-bezpečnostní rizika, či
dokonce končí tragicky.
daci přítomnosti či naopak absence určitých
látek v produktech. Účinnější obrana proti
padělatelům produktů, tj. současně ochrana
legálního trhu, je zajištěna formou soustavného potvrzování originality produktů. Souvisejícím faktorem je otázka bezpečnosti ve
vazbě na prevenci vůči bioterorismu (připomeňme český případ z roku 2010, kdy pachatel
vyhrožoval otrávením dětských přesnídávek).
Základní evropská legislativa
existuje
Jsou současná opatření dostatečná?
Zásadním impulzem pro oficiální řešení problematiky implementace systémů sledovatelnosti na území Evropské unie, pověstnou
poslední kapkou, byla tzv. dioxinová aféra,
která na přelomu let 1999 a 2000 zasáhla Benelux a následně celou západní Evropu. Těžké
ekonomické ztráty, naštěstí bez prokázaného
vlivu na zdraví obyvatel, iniciovaly aktivitu Evropského parlamentu, která vyústila v Nařízení č. 178/2002. To stanoví „obecné zásady
a požadavky potravinové legislativy, zřizuje
evropský úřad pro bezpečnost potravin
a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin“. Vstupní legislativa následovaná dalšími závaznými nařízeními ukládá základní
povinnost zavedení systémů sledovatelnosti
všem výrobcům potravin, krmiv, potravních
doplňků a dalších přísad a stanovuje příslušnou zodpovědnost.
Dopady funkčního standardního
systému sledovatelnosti
Standardní řešení pro sledovatelnost přináší přehlednost fyzického a informačního
toku při minimalizované hladině chyb, srozumitelnost pro všechny zúčastněné strany,
možnost bezproblémové komunikace mezi
nimi a dostatečnou efektivitu řešení i v tak citlivých otázkách, jako je Product Recall, tj. selektivní stahování pouze vadných produktů
z trhu.
Většina evropských producentů se výše uvedené direktivě podřídila, zavedla systémy sledovatelnosti ve svých provozech, a naplnila
tak nařízené požadavky. Nová direktiva však
neuvádí konkrétní způsob, jak dosáhnout
funkčního systému sledovatelnosti. Společnosti tedy logicky přistoupily k řešení co nejjednoduššímu, a to ve většině případů tak,
aby ekonomické dopady zaváděných úprav
a nových nastavení vnitropodnikových pravidel nebyly výrazné.
Zdroj: GS1
Uvedená legislativa tak nastavuje základní
pravidla ve snaze omezit výskyt nebezpečných případů, případně umožnit velmi rychlou, přesnou a efektivní reakci stažením
konkrétních vadných produktů z trhu. Teoreticky se dotýká několika velmi důležitých oblastí: Ekonomický aspekt je dán výrazným
snížením ztrát při využití přesné standardní
identifikace a efektivního stažení z trhu pouze
těch produktů, které jsou defektní. Ochrana
zdraví je podpořena zejména díky stálé vali-
Události posledních let ukazují, že nastavený
systém není dostatečně účinný. Vzpomeňme
například na opakované dioxinové aféry
(Dublin 2005, Hamburk 2010), zdravotně závadné hračky z Číny (opakovaná zajištění výrobků obsahujících toxické ftaláty) a tragicky
končící metylalkoholovou aféru v České republice s desítkami obětí, která doposud není
dořešena. Přirozeně vzniká jednoduchá
otázka – jak postupovat a co dál s tímto
problémem?
Jsou však daná opatření dostatečně účinná
a transparentní? Jsou všechny potřebné informace rychle dostupné? Jsou v rámci celého logistického řetězce relevantní data
soustavně sdílena příslušnými obchodními
partnery? Představuje například dlouhodobé
skladování papírové dokumentace v době
globálního obchodu se stále se navyšujícím
počtem položek, které denně protékají logistickými řetězci, záruku efektivní reakce? Je
možné kdykoliv zaručit rychlé a úplné stažení
závadných či problematických produktů
z oběhu při využívání různě propracovaných
interních aplikací?
Je téměř jisté, že na všechny uvedené otázky
existuje pouze jediná, a to negativní odpověď. Kladná odpověď je v době rozvinutého přeshraničního obchodu podmíněna
uplatněním standardního řešení.
Iniciativa globální organizace GS1
Mezinárodní organizace GS1, která se zabývá
zejména tvorbou a implementací globálních
standardů, zareagovala na vývoj situace v počátku minulého desetiletí velmi rychle a pružně a připravila standardní řešení GS1-GTS,
Global Traceability Standard, mezinárodní
standard pro vysledovatelnost. GS1-GTS je
kompatibilní s příslušnou legislativou a existujícími kvalitativními standardy (HACCP, BRC,
IFS, SQF). Je nezávislý na použitých technologiích v daném sektoru. Definuje minimální systémové požadavky platné napříč odvětvími,
odpovídá na stěžejní otázky při využití existující globálně unikátní identifikace produktů,
řeší základní principy a podmínky, stanovuje
jasná pravidla funkčního systému sledovatelnosti.
Řešení je založeno na skutečnosti, že
drtivá většina výrobců je již do Systému
GS1 zaregistrována a využívá minimálně
základní identifikaci produktů v provedení
čárového kódu na jednotlivých logistických, obchodních i spotřebitelských
jednotkách.
Systém GS1 však v oblasti sledovatelnosti nabízí mnohem více. Má do detailu zpracovány
jednotlivé kroky vedoucí k zabezpečení vysledovatelnosti produktu a sledování jeho
pohybu v zásobovacím řetězci až do místa
prodeje. Plnohodnotný nástroj GS1-GTS byl
navíc v nedávné době doplněn o blok GS1
-GTC, Global Traceability Conformance
plně kompatibilní se směrnicí pro audit systému managementu jakosti (ISO 19011/2002)
obsahující kontrolní body a kritéria shody.
Jak systém sledovatelnosti GS1
funguje?
Využívá data typu šarže, výrobního čísla, data
výroby, minimální trvanlivosti či exspirace
(variabilní podle konkrétního výrobního procesu) a definuje povinnosti zpracování a sdílení těchto dat s cílem umožnit kontrolu
a vysledovatelnost položky v každém bodě
6
inzerce
Zdroj: GS1
Zdroj: GS1
zásobovacího řetězce. Na to se váže
i snadná možnost kontroly příslušných
státních kontrolních orgánů, a to prostým
snímáním informací z příslušných nosičů,
tj. lineárních, 2D kódů či RFID tagů z jednotlivých typů balení. Jsou tak zajištěny
základní principy funkčního systému sledovatelnosti, je dodrženo pravidlo „krok
vpřed, krok vzad“. Ochrana legálního trhu
je významně podpořena tím, že je pro
černý trh velmi nesnadné a prakticky nemožné dosáhnout stejné úrovně kvality
vykazování dat. Legální výrobci mohou
bez významných dodatečných nákladů zabezpečit a doložit původ svých výrobků
a podpořit tak ochranu svých originálních
obchodních značek.
Je zřejmé, že pro zajištění fungujícího systému sledovatelnosti se neobejdeme bez
významně vyššího počtu informací, než
představuje pouze základní identifikace –
tj. GTIN, Global Trade Item Number, globální číslo obchodní položky. Kromě již
běžně využívané symboliky GS1-128,
umožňující kódovat nezbytné doplňkové
informace na logistických, případně obchodních jednotkách, tak postupně přichází čas využívání standardních informací
pomocí nové symboliky GS1 DataBar či 2D
kódů i na jednotkách spotřebitelských.
Tyto moderní nosiče jsou schopny nést
konkrétní data výrobce v přímo snímatelné (nikoli okem čitelné) podobě, které je
nutné aplikovat výhradně na konci výrobního procesu. V oblasti spotřebitelských
jednotek je tak jakákoliv neoprávněná manipulace s předtištěnými etiketami téměř
znemožněna. Uvedené symboly jsou
dobře viditelné a jejich obsah je unikátní
a okamžitě kontrolovatelný.
Důležitým předpokladem je
spolupráce obchodních
partnerů
Databáze vlastní produkce musí být dostupná u výrobce a implementace systému
předpokládá sdílení dat o produkci směrem k obchodním partnerům i kontrolním
orgánům. Schopnost partnerů identifikovat položky, přebírat a uchovávat
data získaná v průběhu pohybu vysledovatelných položek v logistickém řetězci je stěžejním předpokladem
úspěšně fungujícího systému sledovatelnosti.
Z hlediska technologie systém nevyžaduje
žádné specifické SW vybavení, výrobci pracují s vlastními stávajícími informačními
systémy, jsou pouze povinni zajistit
konkrétní data o produkci, šarži, počtu výrobků v rámci šarže apod.
Závěrem je nutné zdůraznit, že implementace systému sledovatelnosti na bázi Systému GS1 je ve světě již běžně využívána.
V České republice byla metoda pilotně
aplikována již před několika lety např.
v oblasti vysledovatelnosti hovězího masa.
Zvláště po posledních událostech v České
republice je evidentní, že posílení role
standardního systému sledovatelnosti by
mělo být v zájmu představitelů státních orgánů i průmyslových sektorů se společným cílem postupného obnovení již velmi
otřesené důvěry veřejnosti v kvalitu a bezpečnost produktů, zejména potravin,
podél celého logistického řetězce.
Ing. Michal Bílý,
obchodní ředitel, GS1 Czech Republic
Setkání laboratoří GS1 v Miláně
Hostitel letošního druhého setkání sítě EPC
RFID Business Lab Network, italská laboratoř
GS1, se kromě zaměření komerčním směrem
vyznačuje úzkým propojením s vědeckou
a akademickou sférou, konkrétně s univerzitou Politecnico di Milano. Milánská technická
univerzita je s téměř 40 000 studenty největší
technická univerzita v zemi.
V roce 2010 bylo výzkumné pracoviště v Miláně přijato do sítě laboratoří GS1 in Europe
a stalo se tak referenčním místem pro implementaci GS1 standardů. Záměrem laboratoře
je testovat integrace GS1 standardů v rámci
dodavatelského řetězce pro optimalizaci logistických toků, získat výhody pro zákazníky
a taktéž optimalizovat technickou kooperaci
mezi jednotlivými společnostmi.
Činnost laboratoře GS1 Italy:
• mapování podnikových procesů
s následným vyhodnocením skutečného
potenciálu ve standardních aplikacích
v podniku
• testování standardní implementace
(zejména EPC standard)
• návrh standardní implementace efektivním
způsobem, aby byla zaručena perfektní
funkcionalita
• výuka potenciálních uživatelů
standardu EPC
S projektem vysledovatelnosti vína se mohla
česká odborná veřejnost podrobněji seznámit na konferenci Auto–ID pořádané počátkem listopadu v laboratoři GS1 při VŠB-TUV
v Ostravě (více o akci na straně 39). Projekt
představil business development manažer
GS1 Italy Pierluigi Montanari.
Pro velký ohlas, který vzbudila prezentace tohoto řešení v ČR (prezentace shodou okolností proběhla v době doznívající tzv.
metanolové aféry – série tragických otrav falešným alkoholem, jíž je možné předejít
pouze s využitím zabezpečeného datového
toku a standardizované identifikace lihovin),
se tento článek danému projektu věnuje detailněji.
GS1 Italy & GS1 Hongkong: Pilot
trackingu vína
Projekt zaměřený na sledování pohybu vína
byl nastartován z iniciativy italské a hongkongské organizace GS1 v polovině roku
2011. Jako pracovní model byl vybrán tranzitní kanál od výrobce, proslulého toskánského vinařství Le Macchiole, do největšího
vinného sklepa v Hongkongu.
Logistické procesy se v rámci dodavatelských
řetězců neustále vyvíjejí a zdokonalují. Tento
vývoj napomáhá uspokojit rostoucí poptávku
po prémiových vínech po celém světě včetně
Hongkongu, kde konzumace kvalitních vín
zažívá nebývalý rozmach. Přední italský distributor, společnost Le Macchiole, jde ve
snaze udržet svou vysokou konkurenceschopnost této globální poptávce naproti.
Jeho cílem je spolehlivá přímá dodávka
z velké nabídky archivních vín zákazníkovi
kdekoli na světě. Hlavní výzvou, která před
společností vyvstává, je různorodost světových obchodních partnerů – odběratelů,
distributorů a maloobchodníků. Vysoká transparentnost v rámci dodavatelských řetězců
je proto pro správné vyřízení objednávek
a efektivní řízení zásob klíčová.
Setkání se zúčastnilo osmnáct zástupců GS1
laboratoří z Belgie, Běloruska, Dánska, Finska,
Francie, Norska a dalších zemí. První den si
účastníci setkání prohlédli italskou laboratoř,
která se nachází několik kilometrů od Milána.
V rámci prohlídky byl představen projekt
označování lahví vína pasivními RFID tagy
a jejich trackingu napříč dodavatelským řetězcem od italských vinařství až po prodej
koncovým spotřebitelům na asijských trzích.
Návštěvníci milánské laboratoře mohli vidět,
jak probíhá označování jednotlivých láhví,
krabic i palet pasivními a aktivními RFID tagy
(aktivní čipy jsou využívány ke sledování teplotních změn při převozu), jejich identifikaci
při průjezdu RFID branou ap.
8
Zdroj: GS1
• definování a realizace dodavatelského
řetězce a propojení se standardy
EPCIS: Zákazníci sledují pohyb
vín on-line
S využitím interoperabilních standardů GS1 –
řešení GS1 Italy EPOS network a jeho hongkongského protějšku ezTRACK jsou implementátoři schopni sledovat pohyb vinařských
produktů po celém světě. V rámci pilotního
testu bylo víno bezprostředně po naplnění
láhví ve vinařství Le Macchiole opatřeno EPC
tagem, ke kterému byl přiřazen identifikátor
SGTIN. Poté byly láhve vína umístěny v krabicích a zabalené na paletách označených
RFID/EPC tagem se sériovým číslem paletové
jednotky (SSCC). Tento proces umožňuje online ponížení zásob v informačním systému
v momentě vyřízení objednávky a vytvoření
záznamů o pohybu vína z vinařství pomocí
RFID/EPC čteček.
Dané údaje jsou pak nahrávány na síť GS1
Italy EPOS, což uživatele systému informuje
o tom, že palety byly připraveny k naložení do
nákladních kontejnerových vozů pro navazující přepravu do italského přístavu, odkud
jsou následně vypraveny do zámoří. Po připlutí kontejnerových lodí do Hongkongu zaměstnanci místního vinného skladu pomocí
RFID čteček kontrolují údaje o dodávce a prověřenou zásilku opatřují zvláštním certifikátem. Kontejner je následně převezen do
skladu, odkud se zboží distribuuje do maloobchodních prodejen k rukám koncového
spotřebitele. Všechny tyto operace jsou na
straně příjemce zaznamenány v systému GS1
Hongkong ezTRACK.
Zdroj: RFID journal
Druhé letošní setkání laboratoří GS1 in Europe sdružených v síti EPC RFID Business
Lab Network se konalo na začátku září
v prosluněné Itálii. O předchozím setkání
v Norsku jsme informovali v minulém čísle.
Od Osla přebral štafetu Milán. Hostitelem
byla tedy národní organizace GS1 Italy,
pod jejíž patronací funguje laboratoř
založená v roce 2007 s cílem testování
EPC/RFID technologií.
Ukázka značení láhve RFID tagem
V průběhu celého dodavatelského řetězce
jsou produktové informace o víně spolu
s údaji o vychystání, expedici, příjmu a zaskladnění ukládány v RFID/EPC tagu a odesílány do příslušných sítí EPCIS, které poskytují
prodejcům vína z celého světa přehled o pohybu láhví z vinařství až do místa určení.
První část pilotního projektu byla dokončena
v srpnu 2011. Realizací pilotu GS1 italská vinařství dosáhla posílení vztahů se zahraničními zákazníky. Projekt jim umožnil nabídnout možnost sledování průběhu logistických operací spojených s přepravou produktu
globálně a v reálném čase. Současně pomohl
garantovat včasné dodání objednávek k plné
spokojenosti zákazníků.
Na základě praktických výsledků GS1 Italy
a GS1 Hongkong v projektu pokračují; v další
fázi spolupráce se obě organizace spolu s vinaři zaměřily na řešení pro sledování tepelných podmínek a vlhkosti s využitím aktivních
tagů. Projekt současně expanduje dovnitř: na
straně asijských obchodníků s vínem jsou implementovány intralogistické systémy na bázi
RFID/EPC s cílem efektivního řešení provozních problémů v rozsáhlých vinných skladech
včetně zajištění plné viditelnosti skladových
zásob a účinné ochrany proti neoprávněné
manipulaci. Příkladem může být společný
projekt GS1 Hongkong a Collezione Vine Cel-
Hlavní výhody řešení
pro sektor vinařství
Výrobci
• Ochrana dobré pověsti značky
• Posílení vztahů se zahraničními odběrateli
tím, že poskytují doplňující informace
o přepravě a skladování vína
Dovozci/distributoři
• Maximální viditelnost produktových toků
• Zabránění neoprávněné manipulaci
Maloobchodníci
• Garance jakosti výrobku díky sledování
teplot a vlhkosti v reálném čase
• Posilování důvěry spotřebitelů a růst prodejů
Prezentace laboratoří
Foto: autorka
Druhý den setkání přinesl hlavní bod programu, a sice vzájemné informování o právě
probíhajících projektech, dosažených výsledcích a aktuálním zaměření té které GS1 laboratoře. Podle programu se prezentovaly země
v tomto pořadí: Itálie, Finsko, Norsko, Bělorusko, Slovenská republika, Česká republika,
Dánsko a Francie.
Úvod patřil prezentací domácí laboratoře GS1
Italy, která se ve velké míře zabývá také ROI
analýzou. Italští výzkumníci vyvíjejí speciální
nástroj, s jehož pomocí si bude moci každá
společnost vypočítat bod zvratu návratnosti
investic na základě stanovených nákladů na
projekt a výnosů a benefitů při zavedení RFID
do provozu. Díky tomu se případní investoři
budou moci lépe rozhodnout, zda je pro
ně projekt RFID implementace přínosný
a ekonomicky smysluplný.
Následující prezentace odhalila detaily úspěšného projektu, jehož počátky sahají do roku
2007. V té době začala laboratoř GS1 Italy vyvíjet komplexní řešení pro automatickou
identifikaci výrobních a logistických procesů
v továrně koncernu Baxi, který je největším
italským výrobcem klimatizační techniky. Ve
výrobně-logistickém zázemí společnosti
o ploše více než 100 000 m² byl implemento-
Italská laboratoř je dobře vybavená a prostorná.
Automatická identifikace v továrně Baxi
Technologie sleduje, co je předmětem přepravy (SGTIN, SSCC, GRAI…), kam je zboží
přepravováno (GLN…), kdy je zboží přepravováno (zaznamenání dne a hodiny) a proč
dochází k této přepravě. Další částí projektu
je sledování vlaků, např. kdy vlak opustil nástupiště, sledování vlaků v důležitých úsecích
a využití standardu GRAI pro sledování kontejnerů.
K přenosu informací z tagů jsou v projektu
využívány jak ruční čtečky, tak antény nainstalované na kontrolních stanovištích rozmístěných na železniční trase.
O problematice ochrany osobních dat
V odpolední části vystoupili zástupci GS1
Belarus. Připravili průřez činností své laboratoře RFID. Jedná se např. o RFID projekty v oblasti potravinářství, knihovnictví (RFID brány
a ruční čtečky pro karty čtenářů), poskytování
služeb (studentské karty), logistiky či vysledovatelnosti hospodářských zvířat.
Pracovníci finské laboratoře vystoupili s příspěvkem o ochraně osobních dat – PIA (Privacy Impact Assessment). Problematika PIA
se nezabývá pouze zabezpečením dat na
RFID tagu, ale také zabezpečením sítě IT systému. V rámci této prezentace byla následně
vedena diskuse o postupu implementace nástroje pro PIA ve státech zastoupených na setkání laboratoří.
Foto: autorka
ván systém kombinující následující standardy: GS1 BarCodes, GS1 DataMatrix a GS1
EPCglobal. Blok italských prezentací uzavřel
Pierluigi Montanari popisem nového projektu
připravovaného ve spolupráci se společností
Samsung.
Další prezentaci vedl Sami Isomäki z GS1 Finland. Týkala se proběhlé konference Spring
Seminar 2012. V rámci prezentace byly uvedeny hlavní body a závěry z konference v Helsinkách, jejíž program se soustředil výhradně
na RFID.
Dopolední část programu završil Roar Lorvik
z GS1 Norway, který přednesl závěry z projektu SmartTrack. V rámci projektu implementace RFID technologie na železniční
vagony byly sledovány dvě vlakové trasy,
Oslo–Trondheim a Oslo–Narvik. Mezi zákazníky, kteří využívají této přepravy, je i nám
známá společnost COOP.
Zdroj: GS Italy
lars Limited, dceřiné společnosti hongkongského holdingu Hanison, který zajistil třicetinásobné zrychlení odbavování objednávek
vína. (Více informací o projektu najdete na
www.rfid-epc.cz.)
Prohlídka RFID/EPC laboratoře v Miláně
Následovala prezentace Petry Fuchsíkové
z GS1 Czech Republic – RFID v potravinářském průmyslu. Prezentace popisovala testování RFID technologie v potravinářském
závodě, který zvažoval označování přepravních obalů v podniku. Jednalo se o využití pasivních RFID tagů fungujících v pásmu HF.
Decathlon: 600 milionů tagů za rok
Blok prezentací uzavřel Lionel Willig (GS1
France) s tématem zavedení RFID technologie v obchodním řetězci Decathlon, který se
specializuje na sportovní zboží. Právě tato případová studie nejvíce zaujala Karla Solnického, ředitele společnosti EPRIN, který byl
hostem zasedání: „Projekt si stanovil velké cíle
a pokrytí i takových situací, jako je sledování
případných krádeží. Také mě zaujalo komplexní pokrytí zboží a prostoru místa prodeje.“
Díky RFID tagům mohou zaměstnanci Decathlonu provádět inventuru častěji než doposud. Pomáhá jim speciální čtecí zařízení
v podobě tenisové rakety: silná anténa načítá
veškeré zboží při pouhém průchodu mezi regály. Během jediného roku bylo označeno
RFID tagy 600 milionů kusů zboží. Součástí
projektu bylo také otestování nástroje PIA.
O setkání RFID laboratoří GS1
„Mezi nejdůležitější trendy v RFID diskutované na setkání laboratoří GS1 řadím řešení
problémů ochrany osobních údajů při sledování pohybu osob.
Hlavní přínos setkání odborníků EPC/RFID laboratoří spatřuji v dobré informovanosti, vzájemné kooperaci, v propojení a rozvoji
spolupráce s GS1.“
Karel Solnický, technický ředitel, EPRIN
Další setkání laboratoří GS1 je plánováno na
12.–13. března 2013 v Paříži.
Ing. Petra Fuchsíková, Ph.D.,
produktová manažerka EPC/RFID,
GS1 Czech Republic
9
Dva roky systematických kontrol kvality čárových kódů
Kvalita čárových kódů byla v České republice vždy považována za součást základů
rychle se rozvíjejícího Systému GS1. Její
kontrola probíhala průběžně, většinou dle
požadavků uživatelů, bez vypracovaného
systematického přístupu. Změna nastala
na přelomu dekády. Co přinesla?
Rok 2012 probíhal ve znamení prohloubených, pokračujících kontrol a prvních možností srovnání, vyhodnocení působení GS1
Czech Republic v oblasti snahy o zlepšení
kvality čárových kódů.
Po vyhodnocení výsledků tří dlouhodobých
projektů kontroly čárových kódů, které byly
realizovány v letech 2010–2012, je možné
konstatovat několik obecných poznatků.
Povědomí o důležitosti kvality
čárových kódů je stále nutné
zvyšovat
Bylo dokázáno, že soustředěný přístup
k problematice kvality čárových kódů přináší
prokazatelná zlepšení. Zcela zásadním předpokladem pro kvalitní průběh akcí je dobrá
spolupráce s vyšším managementem obchodního partnera. V první řadě příslušný
partner musí chtít, musí mít zájem o řešení
problematiky, která na první pohled pro některé vedoucí pracovníky není důležitá. Musí
opakovaně umožnit spolupráci a aktivně ji na
místě prodeje podpořit. Současně je již ověřenou skutečností, že vliv probíhající verifikace čárových kódů na chod supermarketu,
a to i v době vysoké vytíženosti prodejny, je
minimální.
Některé poznatky jsou překvapivé: Byl opakovaně potvrzen předpoklad o výrazné neznalosti Systému GS1, a to i ze strany
pracovníků zodpovědných za vedení databází ve svých organizacích, za obalový design
apod.
Byl potvrzen očekávaný předpoklad, že grafická studia, ateliéry, samostatní návrháři jsou
z velké části zdrojem významných problémů,
evidentně z důvodu absence základních vědomostí o problematice čárových kódů.
Zdroj: GS1
Zásadní změnu přístupu ke kontrole kvality
symbolů EAN/UPC můžeme v České republice
datovat od přelomu let 2009–2010. V roce
2010 proběhla první dlouhodobá, systematická kontrola v prostorách jednoho z pražských hypermarketů. V následujících obdobích lze již hovořit o pravidelných aktivitách
s rozšířeným portfoliem významných retailerů,
kteří projevili o pomoc v uvedeném směru
zájem.
Dlouhodobé akce verifikace kvality čárových
kódů se neobejdou bez velmi těsné spolupráce obou hlavních iniciátorů. Je však pouze
na konkrétní obchodní organizaci, jak silný
tlak ve druhém kole vůči dodavatelům chybných čárových kódů zvolí, a to zejména v případech, kdy první část kontrol nepřinesla
výraznou nápravu.
V kontextu tohoto přístupu připravila GS1
Czech Republic následující podporu uživatelům Systému GS1:
• Upravené webové stránky www.gs1cz.org
v současnosti již obsahují velké množství
materiálů k problematice kvality symbolů
v českém jazyce.
• V roce 2011 zahájil činnost výukový portál
www.gs1akademie.cz s kompletní sestavou plánovaných školení, odbornými
články k tématu apod.
• Došlo k výraznému navýšení počtu plánovaných prezentací s obsahem Základní
znalosti o Systému GS1 a Kvalita čárových
kódů.
• Základní školení pro nové uživatele
Systému GS1 je pokládáno od r. 2011 za
povinné.
• Ve spolupráci s obalovou asociací SYBA
byla zahájena série speciálních školení
určených pro grafické návrháře a grafická
studia.
Nepříjemným zjištěním je skutečnost, že kvalita čárových kódů mimo nejčastěji kontrolovanou oblast FMCG je ještě výrazně horší; tj.
významně zhoršuje efektivitu na platebních
terminálech.
Jako velmi překvapující zjištění se jeví určitá
rezistence pokladních, které jsou po čase
„zvyklé“ na nefunkční kódy u určitého sortimentu a ani neupozorňují na tuto závažnou
problematiku. Může se tedy zdát, že vše funguje bezproblémově.
GS1 Czech Republic bude v průběhu následujících období pokračovat v systematické
kontrole kvality symbolů a současně vyvíjet
opakovanou snahu o těsný kontakt s dalšími
důležitými obchodními hráči na českém trhu
ve snaze o další žádoucí zlepšení situace.
Projekty kontroly kvality čárových
kódů v mezinárodním kontextu
Obdobné projekty samozřejmě probíhají
i v dalších zemích. Příkladem může být sdružení GS1 Slovakia, které v letech 2009 a 2011
realizovalo projekt kontroly kvality čárových
kódů v 28 prodejnách několika maloobchodních řetězců. Pracovníci GS1 Slovakia zkoumali vztah nízké kvality čárových kódů
a (ne)průchodnosti produktů kasami. Provedli
kalkulaci průměrných časových ztrát způsobených nízkou kvalitou kódů a ověřili tezi,
podle které mají na kvalitu čárových kódů
větší vliv grafická studia nežli tiskárny obalů
a jako hlavní příčinu problémů s čitelností čárových kódů určili jejich nedostatečnou výšku.
Rozsáhlý projekt verifikace kvality čárových
kódů v letech 2009–2011 provedla také GS1
Spain. Studie zohlednila spotřebitelské chování: podle jejího závěru kupující vracejí zpět
1 % z produktů s problematickým čárovým
kódem. Tento na první pohled nevýznamný
podíl nerealizovaných prodejů však spolu
s časovými ztrátami při identifikaci nekvalitních kódů přináší obchodníkům významné
ekonomické ztráty. Autoři studie stanovili jejich přibližnou výši na 90 mil. eur (údaj platí
pro celý maloobchodní trh ve Španělsku pro
rok 2009). GS1 Spain společně se sedmi španělskými retailery a řadou mezinárodních výrobních firem (např. Henkel, Unilever, Nestlé
a další) zahájily kampaň s cílem zlepšení kvality čárových kódů. Úspory, kterých bylo
díky této akci dosaženo, se odhadují na
40 mil. eur v roce 2010 a 67 mil. eur (2011).
GS1 Czech Republic průběžně sdílí informace
a obecné výsledky kontrol kvality čárových
kódů s ostatními lokálními organizacemi GS1.
Získává tak velké množství profesionálních informací, příkladů a zkušeností, které bude
i nadále využívat při systematické realizaci
dlouhodobého cíle, tj. postupného zvyšování
kvality symbolů na českém trhu.
Ing. Michal Bílý,
obchodní ředitel, GS1 Czech Republic
10
GDSN: Stav projektu kvality dat a datové synchronizace
Po roce intenzivních příprav na straně dodavatelů, kdy bylo jen v průběhu roku
2011 proškoleno nejméně tři sta osob
z více než dvou set společností, zahájily
v letošním roce technickou přípravu rovněž obchodní řetězce. Bohužel se velmi
brzy projevilo, že reálná vyspělost a organizačně-procesní připravenost řetězců
jsou velmi slabé. Nejde totiž o ryze technický úkol, byť technické řešení pro M2M
(Machine to Machine) spojení není úplně
triviální záležitost. Navíc v oblasti práce
s kmenovými daty mnohdy nejde o reálné
procesy, ale spíše o vžité rituály.
Čistě technický přístup ke GDSN jako zdroji
dat bez nezbytných procesních a organizačních změn, navíc mnohdy s naivní a pomýlenou myšlenkou, že „čím více komunikačních
kanálů pro kmenová data, tím bude jejich
kvalita lepší a celý projekt úspěšnější,“ je samozřejmě odsouzen k nezdaru. Kvalita dat se
v takovém případě řídí tím nejhorším z komunikačních kanálů a o celkových nákladech
na jejich provozování a dopadu na dodavatele je vcelku zbytečné diskutovat. Pokračuje
tak zaběhnutá praxe, kdy obchodní řetězce
přenášejí náklady vyplývající z vnitřní neefektivity na své dodavatele.
Řetězce si začaly uvědomovat
negativní dopady nízké kvality dat
Do projektu kvality dat a datové synchronizace bylo investováno mnoho času, peněz
a úsilí, a to jak ze strany GS1 Czech Republic
a GS1Servis.cz, tak i dodavatelů (národních
i nadnárodních). Jak to však vypadá, na skutečně masivní nástup GDSN si budeme muset
v České republice ještě počkat. Zda nastane
již v roce 2013 či v souvislosti s novou legislativou (tedy Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011, o poskytování
informací o potravinách spotřebitelům) až od
roku 2014, je těžké odhadovat.
Nicméně na evropské úrovni se skutečně začíná blýskat na lepší časy. Obchodní řetězce
si konečně začaly uvědomovat, jak obrovské
negativní ekonomické dopady způsobuje
nízká kvalita kmenových dat a před jak závažný úkol jsou postaveny přijetím Nařízení
EK 1169/2011. Zástupci největších obchodních řetězců v Evropě jsou proto připraveni
na spolupráci na evropské úrovni. Pověřili
členské organizace GS1 přípravou evropského datového modelu pro B2B (Business to
AS2
GS1 Datapool.cz
Business) data a podporou při realizaci kroků
vyžadovaných Nařízením EK 1169/2011.
Velmi zásadní zpráva přitom je, že všechny
evropské řetězce bez rozdílu vyjádřily naprostou podporu využití infrastruktury GDSN
i pro B2C (Business to Customer) data.
Projekt Kvalita a synchronizace
kmenových dat – Jednota
spotřební družstvo České Budějovice
Jedním z tuzemských maloobchodních řetězců, které si uvědomily benefity, jež jim projekt globální datové synchronizace přináší, je
Jednota spotřební družstvo České Budějovice. Maloobchodní společnost je čerstvým
držitelem ocenění Best Business Award 2012.
Provozuje skupinu maloobchodních prodejen umístěných většinou v Jihočeském kraji –
sedm supermarketů Terno a 27 prodejen sítě
Trefa. V současné době řetězec ve spolupráci
se společnostmi EDITEL CZ a P.V.A. systems
úspěšně realizuje projekt Kvalita a synchronizace kmenových dat.
Pilotní projekt zaměřený na kvalitu a synchronizaci kmenových dat iniciovala společnost GS1Servis.cz v rámci postupného zavádění řešení pro globální datovou synchronizaci v České republice. Zájem Jednoty s. d.
České Budějovice o účast v projektu vycházel
z rostoucích požadavků na kmenová data a
jejich kvalitu a z potřeby dále zefektivňovat
vnitřní procesy.
GS1Servis.cz dodavatelům
asistoval při přípravě dat a jejich
vkládání do elektronického
katalogu GS1Datapool.cz
Naplnění těchto cílů může přinést využití služeb Globální datové synchronizace (GDS)
založené na ověřených mezinárodních standardech Systému GS1. Řešení GDS s využitím
elektronického katalogu přináší v konečném
důsledku zvýšení efektivity vnitřních procesů
počínaje zalistováním výrobků přes správu
dat a logistické procesy ve velkoobchodě
i v maloobchodě až po doplňování zboží
a skladbu sortimentu. Dalším pozitivním dopadem je zvýšení kvality a snížení chybovosti
elektronické komunikace (EDI) a její další rozšiřování.
Tak byl počátkem roku 2012 zahájen pilotní
projekt, jehož cílem bylo analyzovat a otestovat možnosti využití služeb datové synchronizace poskytované v rámci elektronického
katalogu GS1Datapool.cz. Dalším cílem pilot-
eXite
Sterling Integrator
COOP Centrum
eXite
eXite
Jednota
České Budějovice
Zdroj: GS1Servis.cz
12
ního projektu bylo prakticky ověřit technické
řešení komunikace pro přenos dat ve standardizovaném formátu. Na projektu se aktivně podílel dodavatel informačního
systému pro Jednotu s. d. České Budějovice,
společnost P.V.A. systems a provozovatel EDI
platforem Sterling Integrator a eXite, společnost EDITEL CZ.
Mezi účastníky projektu samozřejmě nechyběla ani vybraná skupina dodavatelů, kteří
poskytovali reálná kmenová data o svých produktech. Část z těchto dodavatelů již měla
BRIEF INTERVIEW
Odpovídá Tomáš Glaser,
náměstek pro informatiku,
Jednota spotřební družstvo České Budějovice
Jak hodnotíte výsledky pilotního projektu GDSN?
GDSN jako celek přinese globálně snížení pracnosti a chybovosti při pořizování kmenových
dat. Podstatné je, aby se do tohoto projektu zapojilo co nejširší portfolio dodavatelů, ne jen
nadnárodní korporace. Za hlavní přínosy považuji ujednocený datový vstup kmenových dat,
který přenáší dostatečné množství atributů,
dále sofistikované logické kontroly na vstupu při
zadávání dat. To by mělo přinést usnadnění
práce při správě číselníků, odstranění lidských
chyb, a tedy vyšší efektivitu.
Za úskalí projektu bych označil nejednotnost
názvosloví (na straně GDSN a zažité termíny na
straně naší). Nadále klademe důraz na přenášení informací o nákupních cenách – ty mají
největší režii lidské práce při správě obchodních
podmínek. To zatím první etapa neřešila, ale nemělo by se na to zapomenout. Hlavním úskalím
se však zatím jeví slabé zastoupení dodavatelských firem v systému GDSN pro ČR.
Plánujete v souvislosti s Nařízením EK
1169/2011 o informacích pro spotřebitele,
rozšířit využití datové synchronizace
GDSN i o další příslušné datové prvky?
Zvažujeme rozšíření infokiosků kromě PriceCheckeru o produktové informace– složení,
nutriční hodnoty, alergeny atd., zobrazení některých vlastností na cenovkách (bezlepkové,
regionální, bio, dia…). Již v roce 2011 jsme na
etikety z váhy v úseku masa, uzenin a lahůdek
začali tisknout složení výrobků, což ocenilo
mnoho zákazníků, kterým není lhostejné, co jedí.
Minimálním požadavkem bylo
nasdílet dvě hierarchie balení
Protože informační systém Jednoty ČB v současné době ještě neumožňuje plnohodnotné
přímé napojení na elektronický katalog, byly
cíle projektu limitovány na praktické testování přenosu kmenových dat do testovacího
prostředí zprávou CIN (Catalogue Item Notification) v XML formátu od dodavatelů Jednoty ČB přes síť datové synchronizace do
řešení Sterling Integrator a následně přes
eXite do určeného adresáře v Jednotě ČB.
„Z obecného pohledu hraje Sterling Integrator významnou roli v oblasti zabezpečení jednotné komunikace s GS1 Datapool.cz pro
veškerá zapojená družstva s možností budoucího těsného napojení na systémy COOP
Centra a v možnosti přizpůsobení a transformace dat podle potřeb jednotlivých družstev,“ vysvětluje důvody pro výběr tohoto
řešení Milan Mikula, solution manažer společnosti EDITEL CZ.
Pro test bylo použito testovací rozhraní elektronického katalogu společnosti SA2 Worldsync (1WorldSync), s níž má sdružení GS1
Czech Republic smlouvu o výhradním zastoupení pro Českou republiku. Elektronický
katalog GS1Datapool.cz, který byl využit
v rámci zmíněného pilotního projektu, je
upraven pro podmínky českého trhu. To znamená, že katalog je v češtině a počet a rozsah
vyplňovaných a zobrazovaných atributů plně
odpovídá platné datové struktuře pro cílový
trh České republiky.
Cílem pilotního projektu bylo poskytnout dostatek dat pro implementaci rozhraní a načítání prvotních verzí dat od dodavatelů.
Minimálním požadavkem bylo nasdílet dvě
hierarchie balení. Uživatelé GS1Datapool.cz
měli pro tento účel k dispozici hned tři možnosti. První z nich bylo vyplnit data do webového rozhraní přes modul WebForms, druhý
způsob byl import Excelu v definovaném formátu přes webové rozhraní a třetí možností
pak naplnění dat do elektronického katalogu
přímo z informačního systému. Většina dodavatelů volila postup importu dat přes Excel,
avšak úspěšně se podařilo zrealizovat rovněž
plnění dat pomocí přímého napojení
informačního systému na elektronický
katalog.
Další fáze: přímé napojení IS
řetězce na elektronický katalog
Testy ukázaly, že pro některé dodavatele bylo
zpočátku poněkud náročné zadávat veškeré
údaje o kmenových datech v korektní podobě. Díky odborné pomoci ze strany GS1
Servis.cz však nakonec všichni dodavatelé
zvládli práci s GDS bez větších problémů.
V průběhu testů se navíc opět výrazně projevila jedna z výhod elektronického katalogu
GS1Datapool.cz, ve kterém je díky sofistikovaným validačním mechanismům implementováno velké množství kontrol při vstupu dat.
Sám přenos dat přes síť datové synchronizace
probíhal zcela rutinním způsobem bez
jakýchkoliv problémů.
V průběhu realizace pilotního projektu tak
celkem 13 dodavatelských firem odeslalo
v rámci testů do Jednoty ČB data o více než
1100 položkách.
V souladu s deklarovanými cíli tak zmíněný pilotní projekt umožnil v Jednotě ČB zmapovat
současný stav řešení a dosavadních procesů
z hlediska požadavků na kmenová data. Dále
Zdroj: GS1
určité zkušenosti s využitím GDSN
i elektronického katalogu, pro další pak uspořádala společnost GS1Servis.cz ve spolupráci
s Jednotou ČB příslušné školení. U všech dodavatelů následně poskytla GS1Servis.cz aktivní asistenci při přípravě dat a jejich vkládání
do elektronického katalogu GS1Datapool.cz.
BRIEF INTERVIEW
Odpovídá Milan Mikula,
solution manager, EDITEL CZ
Kde vidíte z pohledu poskytovatele služeb
elektronické komunikace EDI přínosy datové
synchronizace a zaměření na kvalitu dat?
Jednoznačně ve zvýšení kvality dat, která jsou
základem pro navazující transakční procesy
podporované prostřednictvím klasické EDI komunikace. Je třeba také říci, že procesy GDS jsou
pro výměnu kmenových dat specializované,
a proto mohou zabezpečit vyšší procesní kvalitu nežli běžná EDI komunikace.
Jaké máte plány pro rok 2013 v oblasti
GDSN a EDI?
Plány v oblasti GDSN úzce souvisejí s aktivitami
GS1 Czech Republic a bylo by ideální, pokud by
se podařilo do GDSN zapojit další z významných obchodních řetězců.
V oblasti EDI předpokládáme rozvoj paletových
dodacích listů DESADV s SSCC kódem a navazujících elektronických příjemek RECADV, a samozřejmě i rozvoj elektronické fakturace
u dalších obchodních řetězců.
byla v praxi ověřena technická funkčnost řešení GDSN včetně komunikačního řešení
a datové struktury z hlediska požadavků klíčových uživatelů.
V rámci realizace se pak podařilo prakticky
otestovat přenos dat od vybraných skupin
dodavatelů v definovaných režimech pro sdílení dat.
V současné době implementace globální datové synchronizace v Jednotě České Budějovice vstupuje do další fáze, kdy probíhají
práce na přímém napojení jejího informačního systému na elektronický katalog spolu
s úpravou všech procesů ve vztahu k jejím dodavatelům, skupině COOP a dalším partnerům.
„Po implementaci bychom chtěli více pracovat se získanými daty a informace využít při
pozičním skladování. Zvažují se samoobslužné prodeje (selfscanning), rozšíření infokiosků o informace o složení výrobku,
zobrazení vlastností zboží na cenovkách atd.,“
popisuje plány dalšího rozvoje systému
Tomáš Glaser, náměstek pro informatiku,
Jednota s. d. České Budějovice. „Na rok 2013
chystáme maximální elektronizaci objednávek s využitím predikce prodejů s cílem co
nejhlubší automatizace objednávek.“
Ing. Tomáš Martoch,
ředitel, GS1Servis.cz
13
Cena Jaroslava Martinice 2012
Ve čtvrtek 25. října byly vyhlášeny výsledky soutěže o největší přínos pro rozvoj
standardizace v roce 2012. Cenu Jaroslava
Martinice, kterou letos poprvé udělovalo
sdružení GS1 Czech Republic, převzala
společnost EPRIN, spol. s r. o. Slavnostní
předání proběhlo na XVII. Logistickém Business Mixeru pořádaném v rámci logistického fóra LOG-IN.
Jaroslav Martinic (1934–2011)
Jeden ze zakladatelů národní organizace GS1 v České
republice stál u prvních implementací
standardní identifikace a aplikací čárových kódů po roce
1983 v tehdejším
Československu. Po rozdělení státu byl
u zrodu nezávislého sdružení EAN Česká republika a pozici dlouholetého prvního ředitele tohoto sdružení opustil až v roce 2006.
Svým celoživotním působením v oblasti standardizace, automatické identifikace a sběru
dat významně přispěl k položení solidních základů pro dnešní masivní využívání Systému
GS1 v České republice.
Zdroj: GS1 CR
Kritéria pro udělení
Ceny Jaroslava Martinice
• Využití standardů Systému GS1
a objektivní možnosti jejich případného
rozšíření o další části tohoto
integrovaného komplexu
• Míra vlivu předloženého řešení na co
nejširší skupinu uživatelů Systému GS1
• Míra propagace Systému GS1 a jeho
celkového zviditelnění
Soutěž bude vyhlašována každé
dva roky
• Míra inovace daného projektu
• Široká využitelnost dané implementace
uživateli Systému GS1
• Ekonomický přínos a míra úspor
v porovnání s dosavadním stavem,
efektivita projektu
• Schopnost dodatečného upgradu
předloženého řešení v souvislosti
s probíhajícím rychlým rozvojem
standardů Systému GS1
Zdroj: ATOZ Group
Soutěže na počest zakladatele a dlouholetého ředitele organizace EAN Česká republika
J. Martinice se zúčastnily tuzemské technické
firmy zapojené do Systému GS1. Šestičlenná
odborná porota z přihlášených projektů z oblasti aplikovaných řešení s využitím standardů
Systému GS1 vybrala nejzajímavější a nej-
komplexnější realizaci – řešení pro automatickou identifikaci logistických balení v pelhřimovském závodě společnosti Madeta.
„Ceny Jaroslava Martinice si velice vážíme
a děkujeme za projevenou důvěru a podporu,“
řekla po převzetí ocenění Michaela Halvová,
ředitelka EPRIN PRAHA. „Tuto cenu chápeme
nejen jako ocenění našeho úsilí a poskytovaných služeb, ale především jako hnací motor
k dalšímu rozvoji.“
Zásadním faktorem úspěchu v soutěži o Cenu
Jaroslava Martinice je širší aplikovatelnost řešení na trhu a prokazatelná možnost dalšího
jeho rozvoje a upgradu.
Prezident GS1 Czech Republic Jaroslav Camplík (vpravo) spolu s obchodním ředitelem GS1 Czech Republic
Michalem Bílým předali ocenění Michaele Halvové ze společnosti EPRIN.
14
Zdroj: GS1 CR
EPRIN prvním oceněným za přínos pro rozvoj standardizace
„Jsem velice rád, že se podařilo realizovat udílení ceny Jaroslava Martinice,“ uvedl prezident
sdružení GS1 Czech Republic Jaroslav Camplík. „Jaroslav Martinic byl zakladatelem sdružení EAN Česká republika i jeho nástupnické
organizace GS1 Czech Republic. Svým pracovním nasazením a schopnostmi vybudoval
tuto společnost od nuly a přivedl ji mezi nejlepší organizace ve střední Evropě,“ ocenil
prezident GS1 Czech Republic zásadní vklad
Jaroslava Martinice do vývoje české pobočky
globální standardizační organizace. „Jaroslav
byl nejen dobrým manažerem, ale i kamarádem, a udělování této ceny je oceněním jeho
práce, které si velmi vážíme.“
Další ročník soutěže bude vyhlášen v roce
2014. Určujícím, zásadním kritériem bude
opět široká možnost využití standardů
Systému GS1, přínos k jeho propagaci a pro
rozvoj tohoto globálního, unikátního identifikačního a komunikačního nástroje. Na rozdíl od prvního ročníku se o cenu budou moci
ucházet nejen firmy s technickým zaměřením,
ale jakákoli organizace či osobnosti, které se
svou dlouhodobou činností o statut nejpoužívanějšího standardu svého druhu na světě
zasloužily.
Mgr. Mikuláš Černý
EPRIN, spol. s r. o.
Cena Jaroslava Martinice 2012 – vítězné řešení
Společnost MADETA (zal. v roce 1902 jako
Mlékárenské družstvo táborské) je největším
hráčem na tuzemském mlékárenském trhu
s cca 20% tržním podílem. S více než 1500 zaměstnanci patří mezi největší zaměstnavatele
v Jihočeském kraji. Firma v současnosti provozuje pět výrobních závodů specializovaných na různé části sortimentu mléčných
výrobků.
Průmyslová výroba mléčných výrobků v Pelhřimově sahá do roku 1942. V 80. letech byla
provedena rozsáhlá rekonstrukce tamějšího
závodu, který dnes patří z hlediska objemu
výroby mezi největší závody spol. MADETA.
Závod disponuje jednou z nejmodernějších
technologií na zpracování trvanlivého mléka.
Kromě něj se zde vyrábí trvanlivá smetana
a ochucená trvanlivá mléka Lipánek. V roce
2010 byla do Pelhřimova z Českých Budějovic
přesunuta výroba Jihočeského lahodného
mléka, smetany a podmáslí.
V rámci sítě závodů MADETA patří podnik
v Pelhřimově k technologicky nejvyspělejším.
„Závod má velmi dobře připravenou technologickou infrastrukturu, přizpůsobenou pro
aplikaci systémů automatické identifikace.
Míra automatizace je vysoká, panují zde
dobré podmínky pro zavádění pilotních projektů se záměrem jejich rozšiřování do dalších
závodů,“ vysvětluje Jaroslav Štípek, ředitel závodu v Pelhřimově. Technologická připravenost spolu s vysokou obrátkou palet
v poměrně jednoduchém sortimentu předurčila pelhřimovský závod k roli laboratoře pilotních projektů, o jejichž rozšíření se uvažuje
v budoucnu. Takovým projektem byla implementace systému pro tisk paletových etiket.
Mozek řešení – unifikovaný
SW ApliControl
Zadavatel poptával řešení pro automatické
označování homogenních palet na koncích
dvou balicích linek pro skleněné obaly a aseptická balení. Postupným zaváděním automatické identifikace na úrovni logistických
jednotek chce společnost MADETA vyjít vstříc
pokročilým požadavkům hlavních obchodních partnerů – maloobchodních řetězců na
standardizovanou identifikaci produktů.
Foto: autor
Sdružení GS1 Czech Republic letos poprvé
udělovalo Cenu Jaroslava Martinice. Ocenění za přínos pro rozvoj standardizace
získala společnost EPRIN za pilotní projekt
označování logistických jednotek v pelhřimovském závodě společnosti MADETA,
a. s. Řešení zcela splňuje globální standardy GS1 a má vliv na širokou skupinu
uživatelů Systému GS1. Jako první projekt
v rámci plánovaného zprovoznění jednotného systému tisku paletových etiket
ve všech výrobních závodech MADETA
splnil i další z důležitých kritérií pro udělení CJM – širší aplikovatelnost řešení na trhu.
Kontrolní dekódování SSCC
Zdroj: MADETA, a.s.
Pilotní projekt: Tisk paletových etiket
Pelhřimovský závod Madeta
Označovány měly být europalety o rozměru
800 mm x 1200 mm s výkonem 45 ks
palet/hod. na všech linkách, variantně palety
půlené 800 mm x 600 mm s výkonem 90 ks
palet/hod. Požadovaný systém měl být současně schopný označovat neúplné palety
(k jejichž tvorbě dochází např. na konci směny
nebo na základě zvláštní objednávky).
Vítěz výběrového řízení, společnost EPRIN,
nabídl unifikované řešení, které předpokládalo vytvoření dvou pracovišť. Řídící místo
systému se nachází vně výrobní haly v administrativním zázemí. Funguje zde IT centrála
pro práci s daty využívající SW aplikaci ApliControl vyvinutou společností EPRIN. Aplikační místo najdeme přímo v hale. Z hlediska
hardwaru je tvořeno tiskárnou etiket SATO
a ručním skenerem čárových kódů k načítání
kódů skupinových balení.
Evidence palet, resp. SSCC kódů
do výstupní databáze
Ostrý start systému proběhl v květnu 2012.
Od prvního dne řešení funguje bezchybně
a jeho uživatelé nezaznamenali žádné výpadky.
Na počátku každé směny zodpovědná osoba
(mistr) přiřadí v datovém centru prostřednictvím aplikace ApliControl výrobu a tisk: Podle
výrobního plánu vybere konkrétní výrobek
z databáze (produkt se nabízí přímo v náhledu okna programu ApliControl). „Pro každý
výrobek, který je takto vybrán, musí mistr
také do konkrétního pole ručně vepsat údaj
o exspiraci. Bez vepsání exspirace není možno
ukončit proces přiřazení tisku. Změnu exspirace pro tento výrobek je možno provést opět
jen ručně, a to novým zadáním tisku,“ doplňuje Roman Trtík, obchodní zástupce spol.
EPRIN. Pro daný den mistr může takto zadat
libovolný počet výrobků.
Tisk a označování logistických jednotek probíhají na tzv. ručním pracovišti. Pracovník
přiveze dokončenou homogenní paletu k ovinovačce, kde ji pomocí smršťovací fólie zajistí.
Před ovinutím pomocí mobilního terminálu
Intermec s OS WM6.1 naskenuje čárový kód
z distribučního balení umístěného na paletě.
Na základě tohoto kódu tiskárna vytiskne pro
daný výrobek paletový štítek – evropskou logistickou etiketu (ELE) podle globálního standardu GS1. Po ovinutí palety operátor nalepí
první etiketu, naskenuje sériový kód logis-
15
Aplicontrol: Výstupní data
o vyrobených paletách
ukládaná do systému
• Jednoznačné ID produktu (např. z IS)
• Název produktu
• GTIN balení
• Skutečný počet balení na paletě
• Datum výroby
• Datum použitelnosti
• Šarže
• SSCC palety
• Vícenáklady spojené s expedicí zboží
tické jednotky (SSCC kód), čímž dojde k vytištění druhé etikety. Po jejím načtení spustí
k zaevidování palety do systému. K ovinovačce se podle zadání během dne mohou přivážet palety různých výrobků v náhodném
pořadí.
Robustnost řešení blokuje chyby
lidského faktoru
Další zavádění pokročilých
technologií v plánu
Řešení je unifikované a snadno aplikovatelné
v dalších provozech. V případě zavedení nových aplikačních identifikátorů nebo potřeby
evidovat nová data je možná nenáročná
úprava SW. Systém umožňuje rozšíření hardwaru (např. o automatické aplikační jednotky). Předpokládá se budoucí využití
systému v rámci celé sítě závodů MADETA;
v každém z ostatních závodů probíhá příprava
analogických pracovišť (řídící IT centrála)
a budování infrastruktury pro přenos dat.
„Zatímco personálu přibylo relativně málo rutinních úkonů navíc, které jim zabírají řádově
několik minut z celé směny, ostatní činnosti
jako např. vytváření dodacích listů, přesunových dokladů, odesílání dat o zásilce zákazníFoto: autor
SW řešení zajišťuje průběžnou kontrolu identifikace jednotlivých položek i kontrolu čitelnosti čárového kódu: „Obsluha přečtením
čárového kódu z distribučního balení předá
s využitím interní wi-fi sítě systému ApliControl požadavek na tisk etikety pro konkrétní
výrobek. Na základě kontroly správnosti kódu
a nastavení příslušné šablony tiskárna vytiskne paletovou etiketu. Pokud ovšem tento
výrobek neodpovídá vybrané šabloně, není
možné etiketu vytisknout a na terminálu je
nahlášena chyba ,Výroba nepřiřazena‘,“ vysvětluje Roman Trtík. Po nalepení etikety na
logistickou jednotku ovinutou fólií obsluha
provede kontrolní dekódování SSCC. Systém
záměrně neumožňuje dekódování ostatních
na etiketě uvedených symbolů GS1-128.
Tímto krokem je kromě ověření kvality tisku
symbolu současně dána možnost tisku druhé,
totožné etikety pro danou paletu.
Robustnost řešení tak blokuje chyby lidského
faktoru, neumožňuje automaticky vytisknout
shodnou sérii etiket pro další logistickou
jednotku.
Systém dále umožňuje označení neúplné palety a tisk odlišné logistické etikety s atypickým počtem obchodních jednotek. Pokud
z výrobní linky sjede paleta, jež neobsahuje
plné množství obchodních jednotek, má obsluha možnost i tuto paletu označit etiketou
GS1 ELE. K tomuto účelu na terminálu vyvolá
funkci „Nekompletní paleta“, následně po
ověření správnosti identifikace obchodní jednotky je obsluha vyzvána k zadání jejich reálného množství na dané nekompletní
paletě.
Označená paleta připravená k expedici
16
kovi nebo fakturování apod. se dramaticky
zrychlilo a zkvalitnilo. Optimalizace činnosti
nám umožnila ušetřit jednu pracovní sílu, a to
při garanci bezchybovosti,“ bilancuje půlroční
zkušenosti Jaroslav Štípek, ředitel závodu Pelhřimov spol. MADETA, „Systém automatickým blokováním palet s nesprávnými daty
pomohl redukovat chyby lidského faktoru
spojené s chybnými logistickými úkony. Umožňuje splnit přísné nároky na vysledovatelnost
produktu a online evidenci stavu zásob.“
Díky vysledovatelnosti může uživatel garantovat přehlednost v celém logistickém řetězci.
Pohyb produktů v rámci výrobně-logistických
kapacit společnosti MADETA je možné
snadno řídit a díky tomu optimalizovat skladovací kapacity a další logistické náklady.
Společnost MADETA si jako lídr českého mlékárenského trhu udržuje pověst technologického inovátora v oblasti „dairy“. Vedle
zamýšlené expanze automatické identifikace
logistických jednotek do dalších závodů se
společnost intenzivně připravuje na zavádění
dalších pokročilých technologií. Cíl je jasný:
zvýšit hospodárnost a účinnost dodavatelského řetězce.
Závod doposud nevyužívá EDI, avšak v souladu s firemní strategií management společnosti připravuje zavedení elektronické
komunikace za využití standardů Systému
GS1.
Mgr. Mikuláš Černý
Regionální fórum GS1 in Europe konané
v půlce října v Rumunsku přivítalo zástupce 46 národních členských organizací
GS1. Pětidennímu programu dominovalo
plénum, které se z velké části věnovalo
problematice kvality dat v režimu B2C.
Zdroj: GS1
Předsedkyně GS1 in Europe Elzbieta Halas
v úvodní řeči zhodnotila posun hlavních priorit GS1 za dobu uplynulou od regionálního
fóra, které hostila rumunská metropole v roce
2003. „Před devíti lety jsme diskutovali hlavně
o tom, jak implementovat základní prvky Systému GS1. Dnes se zaměřujeme na inovace
a příležitosti, které nám přináší budoucnost.”
Hlavní příležitostí, ale především výzvou, je
oblast výměny dat ve vztahu B2C. Skladba
konferenčního programu tento trend jednoznačně potvrdila.
Petra Albuschus, ICA Sweden
Brandon Beumer ze společnosti Ahold uvedl
svůj příspěvek tezí, že evropská obchodní výměna potřebuje evropská řešení pro výměnu
dat a s nimi i evropské směrnice pro implementaci globálních standardů GS1. V této
souvislosti upozornil na nutnost vysvětlovat
témata týkající se standardů GS1 všem jejich
potenciálním uživatelům co nejjednodušeji.
„Pro uživatele je důležité, aby systém fungoval, a ne, jak funguje,“ uzavřel lapidárně svůj
příspěvek Brandon Beumer.
Mezi prezentacemi řady aplikací z různých evropských států určených pro Mobile Commerce vyniklo několik originálních řešení.
Vysledovatelnost potravin
až na talíř spotřebitele
V rámci sekce Bezpečnost a sledovatelnost
produktů představil zástupce GS1 Germany
Mark Zwingmann aplikaci pro mobilní telefony s názvem fTRACE. Aplikace využívá
standardů Systému GS1 z oblasti vysledovatelnosti a čárových kódů.
Systém je založen na databázi, kam jsou ukládána data o místu a času sklizně zemědělských plodin; v oblasti živočišné výroby pak
údaje o porážce nebo výlovu. Do databáze je
následně pomocí standardu pro vysledovatelnost zaznamenáno, kde a kdy se daná komodita vyskytovala. Na spotřebitelském
balení je umístěn 2D čárový kód GS1 DataMatrix a unikátní identifikační struktura. Po
naskenování GS1 DataMatrixu nebo zadání
kódu se uživatel dozví veškeré informace
18
o výrobním cyklu a trase výrobku, který drží
v ruce. Na mapě v mobilním telefonu se mu
zobrazí pastvina, kde zvíře vyrostlo, kde a kdy
došlo k porážce tohoto kusu. Kupující se
může podívat i na fotografie z masny, na
video, jak zde maso zpracovávají; hlavně však
zná dobu a místo uskladnění, čas přepravy až po
dodání do konkrétního obchodu. Pro spotřebitele mohou být zajímavé připojené recepty,
které využijí pro právě nakupovaný výrobek.
Přidaná hodnota tohoto řešení pro koncového zákazníka je vysoká. Firmy, které se do
systému zapojí, garantují vysokou kvalitu produktu od výroby až po konečný nákup. Společnosti, které zveřejní fotografie svého
závodu, kde dochází ke zpracování, popřípadě i s videem zpracování, budou vnímány
zákazníky jako vysoce důvěryhodné. Oproti
firmám, které nebudou schopny garantovat
původ a tok zboží až ke koncovému spotřebiteli, tak získají velkou konkurenční výhodu.
Komplexní využití standardů GS1
v kosmetice a parfumerii
Velmi zajímavé podněty přinesla sekce věnovaná sektoru kosmetiky a parfumerie. Organizace GS1 France a ECR France společně
připravily dlouhodobý program spolupráce
s konkrétními úkoly až do roku 2015. Program
se soustřeďuje na řešení klíčových témat pro
tento sektor, včetně zefektivnění řízení dodavatelského řetězce a logistiky. Specifické požadavky jsou přitom kladeny na logistiku
spojenou s nekomerčními produkty (testery,
dárky, vzorky), vysledovatelnost a bezpečnost
výrobků, elektronickou komunikaci EDI, kvalitu dat a datovou synchronizaci, ochranu
proti padělkům a řešení krádeží a ztrát (s využitím technologií RFID). To jsou úkoly, při jejichž řešení je nutná spolupráce všech
zainteresovaných stran. Jedním z impulzů pro
vznik této skupiny bylo přijetí evropské směrnice 1223/2009 o kosmetických přípravcích,
která vstupuje v platnost v červenci 2013.
Hlavní úkoly a cíle prezentovali společně zástupci nejvýznamnějších firem sektoru kosmetiky a parfumerie, tedy společností L’Oréal
a Sephora.
Zdroj: GS1
GS1 in Europe zasedalo v Bukurešti
kódů (nově též standardních 2D kódů), souvisejících identifikačních struktur, případně
návaznostmi na další související standardy
Systému GS1. Je svolávána obvykle dvakrát
až třikrát ročně, často jako součást většího regionálního fóra GS1 nebo samostatně dle aktuální potřeby.
Pracovní náplň GS1 BarCode Group má stálé
těžiště v oblasti kvality čárových kódů, a to za
podmínek rychle se měnícího trhu s variabilními potřebami, v optimalizaci postupů v oblasti profesionální verifikace, ústící v nezbytné
návrhy změn a úprav stávající úrovně standardů. Sleduje probíhající pilotní projekty,
ověřování nových identifikačních možností a sdílí
nabyté informace se všemi účastníky procesu.
Priorita: Kvalita symbolů
Od roku 2010 odstartovaly v několika evropských zemích systematické projekty kontroly
kvality čárových kódů na platebních terminálech. Sdílené výsledky kontrol ukazují, že toto
téma je i přes výraznou historii a rutinní využívání čárových kódů symboliky EAN/UPC
stále aktuální, ekonomicky a marketingově
velmi závažné.
Novinky: Využívání nové
symboliky GS1 DataBar
V některých evropských státech byly roku
2010 zahájeny pilotní projekty s cílem budoucího výrazného uplatnění nové symboliky především v oblastech výrobků s proměnnými jednotkami a volně loženého ovoce
a zeleniny. Je v zájmu všech uživatelů Systému GS1 postupně ustoupit od lokálně
platné identifikace produktů ve prospěch globálně unikátní.
Činnost pracovní skupiny GS1
BarCode Group
Důležité diskuse o dalším strategickém směřování ve všech oblastech činnosti GS1, tedy
pilířích, na nichž stojí pomyslná stavba
Systému GS1, přinesly pracovní skupiny
a workshopy, konané během celého fóra.
Podstatná témata, dlouhodobě přetrvávající
otázky a důležitou problematiku z jednotlivých oblastí Systému GS1 na úrovni GS1 in
Europe řeší speciální pracovní skupiny složené z odborníků na danou oblast. Za jednu
z nejdůležitějších pracovních skupin je
možno považovat GS1 BarCode Group, která
se zabývá převážně problematikou čárových
Normotvorná činnost: Příprava
nových standardů Systému GS1
Dlouhodobý proces například ústí v ukončení
příprav standardní struktury pro GCN, Global
Coupon Number, globální číslo kuponu. Je
těžké si představit výhody personalizace konkrétního kuponu a jeho propojení s dalšími
informacemi – zejména s cenou, s datem
exspirace kuponu apod.?
redakce
TÉMA
Regenald Kramer, GS1 Global Office:
Firmy zajímá přínos globálních standardů do obchodních výsledků
V letošním roce dokončil Global Office již třetí mezinárodní průzkum implementace standardů GS1. Tento náročný projekt od svého
počátku v roce 2006 koordinuje tým pod vedením Regenalda Kramera. Kompletní zpráva věnovaná GS1 Implementation Survey 2012
bude zveřejněna na Globálním fóru GS1 v únoru 2013. O metodice a cílech výzkumu stejně jako o významu implementace standardů
GS1 podrobněji Regenald Kramer v exkluzivním rozhovoru.
V roce 2006 přišla správní rada GS1 Global Office s požadavkem zjistit, jaká je celosvětová
úroveň implementace globálních standardů
GS1.
Požadavku jsme vyšli vstříc přípravou prvního
mezinárodního výzkumného projektu GS1 Annual Implementation Survey. GS1 Global Office
nechtěl vymýšlet již objevené. Aby nemusel formulovat své vlastní otázky a parametry k měření celosvětové úrovně implementace našich
globálních standardů, správní rada nás pověřila využít existující dotazy zadávané v rámci
výzkumů organizovaných organizací The Consumer Goods Forum (TCGF), tzv. Global Scorecard.
Proč právě Global Scorecard?
Metodiku Global Scorecard vyvinula před více
než deseti lety organizace Global Commerce Initiative (GCI), která později přijala název The
Consumers Goods Forum.
GCI byla založena v říjnu 1999 jako dobrovolná
platforma. Jejím posláním bylo řídit spolupráci
globálních dodavatelských řetězců s cílem lépe
obsluhovat zákazníky – konečné spotřebitele,
kdy lépe znamená především rychleji a levněji.
Iniciativa k tomuto cíli směřuje cestou identifikace nejdůležitějších obchodních potřeb a zaváděním osvědčených postupů v rámci
konceptu tzv. efektivní odpovědi na poptávku
zákazníka (Efficient Consumer Response – ECR);
to vše s využíváním globálních standardů GS1.
Soubor parametrů používaných ve výzkumu
GS1 Implementation Survey se nazývá Core Implementation Measures (CIM). „Otcem“ systému
Global Scorecard je Jim Flannery, výkonný ředitel zákaznického oddělení společnosti Procter &
Gamble. Jim stál u vytváření Global Scorecard
od samého počátku a z pozice předsedy pracovní skupiny TCGF Global Scorecard se stále na
vývoji této metodiky podílí.
Co přináší metodika Global Scorecard
svým uživatelům?
Systém Global Scorecard byl vytvořen jako podpůrný nástroj pro společnosti, které chtějí vidět
svůj obchodní výkon pod lupou a zajímají je jejich možnosti z hlediska efektivní odpovědi na
poptávku zákazníka a potenciál pro zlepšení,
který tento koncept nabízí.
Nástroj Global Scorecard firmám umožňuje
měřit jejich aktuální výkonnost a schopnosti pomocí globálně standardizované sady parametrů. Společnosti získávají cenný prostředek pro
referenční srovnávání, pro benchmarking.
Mohou se porovnat se svými protějšky v rámci
20
Regenald Kramer je absolventem technické
univerzity v nizozemském Delftu. Má bohaté
zkušenosti z řídicích pozic v průmyslových firmách, ICT společnostech a sektoru FMCG.
Profesionální kariéru zahájil jako logistický
manažer a manažer kvality v nizozemské výrobní společnosti Metall- und Kunststoffwarenfabrik Record AG (dnes RecordPack AG).
Krátce pracoval jako letecký inženýr v oddělení letecké simulace firmy Simona Research
Centre v Delftu, odkud přestoupil na pozici
manažera logistiky nizozemské pobočky společnosti AT&T. V letech 1995–1998 byl
zaměstnán v technologické společnosti
Ingenieursbureau E.P.G, působící v oblasti
těžby fosilních surovin. Poté přesídlil do Belgie, kde svou kariéru poprvé spojil se sektorem FMCG. Pracoval na pozici projektového
manažera v potravinářské divizi skupiny Procter & Gamble, kde zodpovídal za tvorbu a redesign klíčových procesů. Po dva následující
roky zastával post logistického manažera v divizi PG fabric & home care.
Zdroj: GS1 Global Office
Kde bychom našli původ průzkumu GS1
Implementation Survey?
stejné globální korporace v rámci státu, distribučního kanálu či produktové kategorie. Systém jim pomáhá určit rezervy ve výkonnosti
a vytvořit plány na odstranění nedostatků. S pomocí těchto nástrojů mohou firmy rovněž sledovat pokrok v rámci konkrétních aktivit
i dlouhodobých cílů. Obchodní partneři pak
mohou dotazníky uplatnit při vyhodnocování
společných obchodních aktivit, k dosažení souladu v otázkách vzájemné spolupráce nebo
k přípravě společných plánů do budoucna.
Parametry výroční studie GS1 Implementation
Survey jsou plně v souladu se standardní sadou
parametrů Global Scorecard. Tím je vyloučeno
riziko jakéhokoli konfliktu mezi různými hráči ve
stejném odvětví.
Jaké jsou hlavní důvody pro realizaci
výzkumu?
GS1 potřebuje znát úroveň implementace standardů GS1 v lokálním, regionálním i globálním
měřítku. Potřeba kvalitních informací je přitom
stále naléhavější.
Valné shromáždění GS1 konané v květnu 2006
proto odsouhlasilo využití nástroje Global Scorecard pro zkoumání míry implementace globálních standardů GS1. Počet členských
organizací GS1, které začaly měřit úroveň implementace ve svých zemích, od té doby stále roste.
Díky výzkumu má GS1 možnost získávat, shromažďovat, reportovat a porovnávat data o zavádění GS1 standardů, a to na lokální,
regionální i globální úrovni. Projekt umožnil
GS1 začít globálně používat stejné parametry.
Popište prosím průběh průzkumu.
Kariéru v GS1 zahájil před jedenácti lety jako
analytik obchodních procesů a UML modeller.
Od roku 2006 vede oddělení podnikového
plánování a měření (corporate planning and
measurement) v GS1 Global Office. Navrhuje
procesy, nástroje a celkovou strukturu rozvoje
GS1 v ročních a tříletých plánech, koordinuje
společný postup členských organizací GS1
v souladu s globálním plánem GS1 Global Office.
Ve spolupráci se zákaznickým servisem se podílí na dokumentaci a implementaci osvědčených postupů (tzv. best practices) a jejich
propagaci směrem k členským organizacím.
Vedle dalších projektů se soustřeďuje především na zavedení systému Global Scorecard,
na jehož základu jsou realizovány průzkumy
implementace standardů GS1.
K účasti na průzkumu jsou národní členské organizace GS1 pravidelně vybízeny, nicméně rozhodnutí zúčastnit se zůstává na nich. Je nutné,
aby jednotlivá národní sdružení GS1 měřila úroveň implementace ve své zemi na základě dohodnutého minimálního souboru základních
implementačních parametrů, již zmíněného systému Core Implementation Measures, za účasti
minimálně 100 výrobců spotřebního zboží. Reprezentativnost vzorku je dále podmíněna rozdělením podnikatelských subjektů zapojených
do Systému GS1 nejméně do tří skupin podle velikosti společností, resp. výše jejich obratu, na
malé, střední a velké.
Core Implementation Measures představuje
standardizovanou sadu otázek a odpovědí navržených pro členské organizace GS1 k použití
v průzkumu GS1 Implementation Survey.
Otázky jsou formulovány na bázi standardizovaných dotazů systému Global Scorecard
z dílny TCGF. Každá otázka nese jednoznačný
Zdroj: GS1 Global Office
pokud neznají odpověď na otázku, neměly by
hned zaškrtnout možnost „žádná odpověď“.
Místo toho by se měly snažit mezi kolegy najít
kompetentní osobu, která by dokázala odpovědět. Ke kolonce „žádná odpověď“ by se tedy respondenti měli uchylovat pouze v případě, že
odpověď nezná nikdo z celé společnosti.
Podle jakého klíče jsou respondenti vybíráni?
Cílovou skupinou průzkumu jsou výrobní společnosti ze sektoru maloobchodního spotřebního zboží. Tento průzkum je přizpůsoben pro
dodavatele z odvětví, jako je móda, potravinářský průmysl, nepotravinářské zboží, hobby sortiment/DIY atd. Vedle toho pracujeme také se
specifickými otázkami navrženými pro maloobchodní prodejce spotřebního zboží a pro
subjekty působící proti směru zásobovacího řetězce, jako jsou dodavatelé surovin a obalových
řešení.
Kolik firem se zúčastnilo průzkumu?
V roce 2012 bylo v rámci průzkumu odevzdáno
celkem 7920 scorecards; odpovídalo 7699 firem
z 62 zemí světa. Celkové tržby zúčastněných
firem dohromady činily 1,7 trilionu dolarů. Mezi
respondenty najdeme 56 firem, jež figurují na
seznamu Fortune 500 (žebříček pěti set největších amerických soukromých a veřejných korporací podle obratu – pozn. red.). 316
zúčastněných společností je členy TCGF.
Jakým způsobem ověřujete věrohodnost
získaných dat?
Regenald Kramer
referenční kód Global Scorecard (např. IM01,
IM02). Pokud je členská organizace nucena
otázky a odpovědi překládat do místního jazyka,
doporučujeme postupovat tak, aby nedošlo ke
změně znění otázky, jejího obsahu a cíle.
Velmi záleží na způsobu kontaktu s respondenty, resp. formě dotazování.
V jakém smyslu?
Obzvláště u průzkumu prováděného telefonickým dotazováním je nezbytné, aby byl tazatel
velmi důkladně vyškolen a držel se přesné formulace otázek a odpovědí. U písemného průzkumu (ať již s využitím on-line formuláře nebo
dotazníků zaslaných poštou) je velmi důležité
přesné znění otázek, jejich prezentace a uspořádání. Všechny tyto faktory mají velký vliv na
míru porozumění otázkám a odpovědím ze
strany respondentů. Jako nejlepší způsob se
ukázalo doprovodit otázky vysvětlujícími obrázky a grafikou.
Velmi důležité je ponechat respondentům možnost „žádná odpověď“. Z hlediska validity průzkumu je totiž lepší nemít žádnou odpověď než
dostat špatný nebo smyšlený údaj. Kvalita dat
je priorita číslo jedna!
Osobám odpovídajícím na dotazy (písemně
i po telefonu) je kromě toho důležité vysvětlit, že
U všech přijatých dat se soustředíme na několik
hlavních aspektů kvality dat. Snažíme se odstranit všechny duplicitní položky, dbáme na to,
aby se do podkladů připravovaných k dalším
analýzám nedostaly neúplné záznamy. Musíme
odfiltrovat na první pohled podezřelá nekorektní data nebo konfliktní údaje. Sledujeme
konzistenci jednotlivých údajů u té které země
v průběhu let a kontrolujeme, zda jsou průměrné hodnoty dosažené v předchozích letech
v logickém souladu s nově nabytými daty. Objevíme-li zde nějaké výpadky, snažíme se zjistit
jejich příčiny. Pokud narazíme na chybné údaje
či záznamy, danou členskou organizaci požádáme, aby se pokusila data opravit. Data akceptujeme a nahráváme do systému až po
odstranění veškerých problémů.
Jak budete s výsledky pracovat?
Průzkum umožní GS1 sledovat průběh a efektivitu různých iniciativ realizovaných s cílem rozšiřovat přijímání standardů GS1, a to na místní,
regionální a globální úrovni. Nadnárodní organizaci GS1 a národním členským organizacím
to umožní identifikovat příležitosti a limity pro
zavádění standardů GS1 od globální po lokální
úroveň.
21
Regenald Kramer, GS1 Global Office:
Zdroj: GS1 Global Office
Firmy zajímá přínos globálních standardů do obchodních výsledků
Je možné v této fázi měřit úspěch
a stanovovat určité cíle?
K jakým nejzajímavějším poznatkům
jste dospěli?
Zdaleka nejzajímavější a nejdůležitější údaje
nabízí analýza vztahu závislostí a spojitostí
mezi mírou implementace standardů GS1
a ukazateli efektivního fungování společnosti.
A přesně tohle firmy zajímá: Jakou přidanou
hodnotu přinášejí globální standardy do obchodních výsledků! Tyto informace je však
možné získat pouze na základě současného
srovnání obchodních parametrů. To je důvod,
proč jsem silným zastáncem toho, aby členské
organizace, které jsou dostatečně zralé pro měření CIM, začaly pracovat i s některými příslušnými obchodními parametry; v nomenklatuře
dotazníku Global Scorecard označenými
kódem BM. Potom mohou získat velmi zajímavé
výsledky a čísla pro svůj trh a obor!
Na měření úspěchů prostřednictvím pevných
cílů je ještě příliš brzy. Přesto je užitečné podívat
se na trendy vyplývající z výsledků výzkumů
z posledních let a zkoumat reálný dopad vyvíjené činnosti na úroveň implementace standardů
GS1. Jakmile vytvoříme pevný a spolehlivý základ dat nashromážděných na úrovni států
nebo regionů, můžeme stanovit cíle založené
na této spolehlivé bázi. V tuto chvíli jsme zatím
schopni pozorovat trendy v implementaci.
Můžete uvést příklad takovéhoto vztahu?
Jaké pozorujete hlavní trendy
v posledních třech až pěti letech?
Co byste vzkázal čtenářům časopisu
INFO 859?
Společnosti, které se v minulých třech až pěti letech průzkumu zúčastnily, projevují výrazné
zlepšení u všech standardů. Jejich spolupráce
s obchodními partnery současně ve stejném časovém období vykázala významný nárůst efektivity. Toto zlepšení se projevilo v celém
dodavatelském řetězci. Konkrétní výsledky
ukáže čtenářům nejlépe naše schéma.
Pro všechny firmy, které chtějí zůstat konkurenceschopné, je využívání globálních standardů
zásadní. Společnosti potřebují optimalizovat
své firemní procesy jak vnitřní, tak i vnější.
Tohoto cíle je možné efektivně dosáhnout
pouze s použitím globálních standardů. Pouze
s využitím globálních standardů mají firmy záruku smysluplnosti svých investic.
Jednoduchým příkladem může být vztah
úrovně implementace elektronického dodacího
listu, zprávy DESADV, na straně výrobců a ukazatele Servisní úrovně dodávek zboží jejich
zákazníkům. Podle našeho průzkumu se pětiprocentní nárůst implementace zprávy
DESADV ve výrobních firmách projevil přibližně
stejným zvýšením servisní úrovně dodávek
zboží do distribučních center zákazníků.
Dotazníkový nástroj Global Scorecard byl vyvinut organizací The Consumer Goods Forum
(TCGF) ve spolupráci s IBM. Systém firmám
pomáhá vyhodnotit, zda jsou schopny efektivně reagovat na požadavky zákazníků.
Umožňuje jim porovnat vlastní postupy s dalšími firmami ve svém oboru, vytyčit cíle pro
vlastní zlepšení a sledovat jejich plnění krok
za krokem.
Dotazníky Global Scorecard jsou vhodné jako
pomůcka pro vnitřní rozvoj firem i k zefektivňování spolupráce mezi obchodními partnery.
Systém dotazníků byl vyvinut pro širokou
škálu firem:
• maloobchodní prodejci
• velkoobchodní prodejci
• výrobci a dodavatelé
• dodavatelé surovin
• dodavatelé obalových materiálů
• poskytovatelé dopravních a logistických
služeb
Existuje vzorec, který vyjadřuje hodnotu standardů. Přínos každé iniciativy pro zvýšení efektivity fungování firmy je přímo úměrný druhé
mocnině počtu obchodních spojení realizovaných s využitím globálních standardů. Hodnota
investice do implementace globálních standardů proto exponenciálně roste s počtem vašich partnerů v globální síti.
To je důvod, proč se GS1 zavázalo řídit využívání
globálních standardů na celém světě – ve prospěch všech stávajících uživatelů standardů
GS1 a pro zvyšování hodnoty, kterou užívání
standardů přinese všem budoucím nováčkům.
Přijetí standardů GS1 společnostem umožňuje
převést své interní a externí procesy a osvědčené
postupy do obecného jazyka, kterému rozumějí
všichni obchodní partneři.
Čím více nových firem přijme standardy GS1,
tím rychleji vzroste význam všech benefitů a přidaná hodnota, kterou Systém GS1 poskytuje.
Firmy nemusejí znovu „vynalézat kolo“ – stačí
přijmout osvědčené standardy GS1 s vědomím,
že jde o nejlepší řešení ve své kategorii, které přináší zaručenou hodnotu teď i do budoucna.
Mgr. Mikuláš Černý
22
TÉMA
Implementace Systému GS1:
GS1 Czech Republic s 281 vyplněnými dotazníky zaměřenými na úroveň implementace standardů Systému GS1 patří mezi
nejaktivnější národní členské organizace
GS1, které se do průzkumu zadaného globální organizací GS1 zapojily. Jaké jsou důvody pro realizaci tak rozsáhlého
průzkumu? Jaké výsledky průzkum přinesl? Jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými státy? Tyto otázky se na
následujících řádcích pokusíme zodpovědět.
V prvním pololetí 2012 sdružení GS1 Czech
Republic provedlo komplexní průzkum
úrovně implementace globálních standardů
Systému GS1 v České republice. V červnovém
vydání časopisu INFO 859 jsme nabídli první
rychlý pohled na výsledky průzkumu.
Aktuální číslo přináší již detailnější rozbor
jeho výstupů, který je navíc zasazený do
mezinárodního kontextu. Studie provedená
na českém trhu totiž navazuje na v pořadí již
třetí průzkum regionální organizace GS1
in Europe s názvem GS1 Implementation
Survey.
V článku se dočtete, jak si stojí Česká republika v implementaci a využívání standardů
GS1 ve srovnání s ostatními evropskými státy.
Zvláštní zřetel byl věnován zemím Visegrádu
a Francii, která má nejdelší tradici průzkumů
penetrace a bezkonkurenčně nejvyšší počet
respondentů zúčastněných v průzkumu.
Průzkumu se zúčastnilo třicet zemí
Český průzkum akcentoval
i otázku motivace
Zadavatelé průzkumu se snažili určit míru penetrace klíčových identifikačních struktur a na
ně navazujících technologií včetně standardů
pro elektronickou komunikaci. Jejich cílem
bylo nejenom zjistit, zda dotazovaný subjekt
konkrétní standard využívá, ale zda je jeho
implementace správná, případně jaké jsou její
limity, specifika nebo i důvody, pro které není
standard využíván.
Neméně důležitým výstupem průzkumu bylo
i získání znalosti o kladné či záporné motivaci
respondentů implementovat konkrétní standardy, resp. technologie a řešení. V této ambici se průzkum prováděný na českém trhu
odlišoval od globálně zadaného. Získaná data
nelze jednoduše globálně paušalizovat, jsou
Zdroj: GS1
Hlavním důvodem k realizaci poměrně rozsáhlého výzkumného projektu – stejně jako
v případě mezinárodního průzkumu GS1 Implementation Survey – byla snaha o zmapování trhu z hlediska rozšíření jednotlivých
standardů. Neméně důležitá byla také po-
třeba dosáhnout vyšší míry jistoty z pohledu
správného zacílení služeb, které organizace
GS1 poskytují uživatelům svých standardů.
Průzkum probíhal na dobrovolné bázi.
Zúčastnilo se ho třicet evropských i mimoevropských národních členských organizací
GS1 s velmi rozdílnou úrovní implementace
standardů na příslušných lokálních trzích.
GS1 Global Office vytvořil zadání obsahující
osm základních otázek, které měly návaznost
na globálně využívanou metriku pro hodnocení úrovně kvality společností (Global Scorecards).
Sdružení GS1 Czech Republic se rozhodlo základní dotazník doplnit o několik podotázek.
Ty se týkaly především motivace respondentů
k využívání standardů nebo měly charakter
doplňujících kontrolních otázek, které mohl
tazatel položit v případě potřeby navést nebo
zorientovat respondenta v problematice, kam
byl směrován hlavní dotaz.
Identifikace logistických jednotek pomocí SSCC je v ČR poměrně vysoká.
Zdroj: GS1
ČR versus Evropa
však poměrně zajímavá z hlediska lokálního
trhu. Mohou také hodně napomoci ve směrování aktivit sdružení GS1 Czech Republic.
Přípravě dotazů byla věnována maximální pozornost jak ze strany pracovní skupiny vytvořené v GS1 Global Office, tak i na úrovni GS1
Czech Republic. Otázky byly formulovány tak,
aby tazatelé získali dobře kvantifikovatelné
a porovnatelné údaje. Portfolio respondentů
odpovídalo statistickému vzorku s poměrným zastoupením dotazovaných firem jak
z hlediska jejich velikosti (obratu), tak i sektoru. V České republice byl výběr respondentů navíc limitován minimálně pětiletou
a maximálně desetiletou zkušeností s využíváním Systému GS1. Důvodem bylo získat do
průzkumu průměrného uživatele, u kterého
lze předpokládat jisté zkušenosti s využíváním standardů a přiměřenou dávku rutiny
u implementovaných standardních řešení.
Zúčastněné firmy získaly kvalitní
benchmark
Požadované množství respondentů podle
statistického vzorku bylo navýšeno tak, aby
bylo dosaženo alespoň 5% hranice vůči celkovému počtu registrovaných uživatelů
v České republice. Celkem bylo tedy osloveno
přibližně 400 firem, z nichž cca 370 bylo
schopno poskytnout relevantní informace.
Z tohoto počtu vyplněných dotazníků bylo ke
zpracování pro potřeby GS1 GO odesláno 280
odpovědí na osm základních dotazů, což odpovídá zvolené metodice statistického
vzorku.
Již od počátku přípravy kladl průzkum důraz
na správný výběr komunikačního kanálu,
který měl být použit pro dotazování respondentů. Sdružení GS1 Czech Republic se po
zralé úvaze a vyhodnocení všech pro a proti
rozhodlo jít cestou telefonického dotazování,
neboť takovýto způsob vedení průzkumu
zaručoval maximální informační hodnotu
odpovědí. Tazatel, který komunikoval s respondentem, byl vyškolen tak, aby dokázal
23
TÉMA
Implementace Systému GS1:
vysvětlit dotaz a získat uspokojivou odpověď.
Musel být zároveň schopen vyhodnotit fundovanost respondenta na druhém konci telefonní linky natolik, aby mohl požádat
o případné doplnění odpovědí dalším odborně lépe vybaveným pracovníkem dané
společnosti. Intenzivní telefonické dotazování
probíhalo čtyři měsíce; v řadě případů bylo
nutno kontaktovat jednotlivé společnosti
nebo i jednotlivé pracovníky opakovaně, aby
bylo dosaženo dostatečných informací. Typicky se jednalo o dotazy využívání standardů pro EDI komunikaci, na počet partnerů
a typy používaných standardních zpráv.
Motivací většiny uživatelů k poskytnutí požadovaných údajů byla možnost poměření
vlastní úrovně implementace standardů GS1
s ostatními hráči na trhu. I když je průzkum
přísně anonymní, zúčastněné firmy získaly
kvalitní benchmark: mohou se věrohodně porovnat s obecným průměrem ve své velikostní i sortimentní kategorii, a to jak v rámci
Česka, tak i obecně v evropském i celosvětovém kontextu.
Disproporce mezi identifikací
obchodních a logistických jednotek
jako signál možných slabých míst
ve vysledovatelnosti produktů
Průzkum, jehož vyhodnocení si vyžádalo několik měsíců, přinesl v mnoha ohledech potvrzení předpokladů, ale i řadu zajímavých
poznatků. Jedním z nich bylo například
zjištění vysokého procenta standardně značených spotřebitelských jednotek u nepotravinářských výrobků. Tento sortiment ještě
před několika lety výrazně zaostával ve srovnání s potravinářskými produkty, resp. s odvětvím FMCG jako takovým. Nejvíce však
překvapila poměrně nízká úroveň značení
obchodních jednotek, která je ve srovnání se
spotřebitelskými jednotkami téměř o polovinu nižší.
Zadavatelé průzkumu se zamýšleli nad příčinami. Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení, že řada obchodních jednotek
disponuje tzv. virtuálním značením, což znamená, že identifikační číslo (GTIN) je sice přiřazené, avšak na daném balení se fyzicky
neuvádí. Důvody mohou být různé: buďto
obchodní partneři respondenta čárové kódy
z obchodních jednotek fyzicky nesnímají,
a tudíž identifikaci ani nevyžadují, nebo je
značení těchto jednotek využíváno pouze pro
EDI komunikaci, kde právě postačí již zmíněný virtuální GTIN.
Naopak jako poměrně vysoká se ukázala penetrace identifikace logistických jednotek
(palet), což lze primárně vnímat jako jednoznačně pozitivní ukazatel pro efektivitu logistického řetězce. Při bližším rozboru je však
třeba upozornit právě na disproporci mezi
standardní fyzickou identifikací obchodních
24
Zdroj: GS1
ČR versus Evropa
Vnímání standardů GS1 jako komplexního systému přináší uživatelům řadu výhod.
a logistických jednotek. Ta dává tušit jistou
mezeru v možnosti automatického sběru dat
v rámci fyzického toku produktů, a tudíž signalizuje i potenciální slabá místa v zajištění
vysledovatelnosti produktů. Možnost automaticky snímat a sdílet data o obchodních
jednotkách ložených na paletě je totiž jedním z důležitých kroků správné praxe při
řešení vysledovatelnosti.
Z analýzy vyplynulo i poměrně nízké rozšíření
standardu GS1-128, který se využívá pro kódování dodatkových údajů o šarži, datu
minimální trvanlivosti, případně exspirace.
U obchodních jednotek je jeho využívání až
o 50 % méně časté než identifikace pomocí
ITF kódu. U logistických jednotek se jedná
o převažující standard, nicméně jeho využívání se i zde pohybuje pouze okolo 30 %, což
odpovídá i ukazateli o využívání SSCC kódu.
Průzkum tohoto rozsahu se bude
opakovat po dvou letech
Pokud jde o výsledky průzkumu v oblasti EDI
komunikace, je nutné přihlédnout k několika
faktům. Předně: otázky byly směřovány na
zcela základní aspekty využívání komunikačních standardů GS1. Za druhé v sektorech, ve
kterých průzkum probíhal, se v České republice nevyužívá standardní GS1 XML, jedná se
tedy výhradně o výsledky penetrace GS1
EANCOM®. Úroveň využívání EDI komunikací
v České republice se v průměru pohybuje
kolem 45 až 50 % celkového počtu sdílených
obchodních dokladů, jmenovitě objednávek,
faktur, dodacích listů a příjemek, v FMCG
a v maloobchodě. Nelze však přehlédnout
rozdílné rozšíření EDI komunikace u malých
a středních firem ve srovnání s velkými nadnárodními společnostmi, kde se výsledky pohybovaly od 70 % do téměř 100 %.
Průzkum obdobného rozsahu bude GS1
Czech Republic opakovat po dvou letech. Aktuálně je zpracovávána metodologie, která by
měla v budoucnu zajistit získání srovnatelných dat a zároveň na základě letošních zkušeností napomoci k ještě lepší formulaci
dotazů.
Po vyhodnocení výzkumu pracovníci GS1
Czech Republic připravili následující opatření:
U oblastí s nižší úrovní penetrace konkrétních
standardů, jako např. u již zmíněné identifikace obchodních jednotek, byly vytvořeny
výukové materiály a připraveny školicí programy.
Poněkud kontroverzní zjištění nízkého povědomí o významu GLN (globálního lokalizačního čísla) i přes poměrně dobré výsledky ve
využívání EDI komunikace poukazuje na
obecně stále nízkou úroveň vnímání identifikace a standardů v širším kontextu celého zásobovacího řetězce. Dotazovaní respondenti
ze společností rutinně využívajících EDI jen
zřídka věděli, že mají přiděleno GLN a k čemu
slouží.
Uživatelé stále nevnímají
standardy GS1 jako komplexní
systém
Obdobná zjištění svědčí o tom, že uživatelé
stále vnímají identifikační struktury jako přidělená čísla, která je třeba určitým způsobem
zanést do informačního systému tak, aby se
objevila v kódované podobě na obalu jejich
produktu. Dál již nepřemýšlejí, jak se standardy dále pracovat například ve prospěch
zvýšení efektivity uvnitř vlastní organizace.
Průzkum ukázal, že Systém GS1 je i nadále
vnímán pouze jako externí identifikace, a to
i přes veškerou snahu GS1 Czech Republic
prezentovat jej jako komplexní systém, který
má dopad na celý logistický zásobovací řetězec. Jinými slovy řečeno: uživatelé sice chápou, že čísla a čárky na produktu mají,
respektive musí mít, ale bohužel již si nekladou otázku, zda standardní identifikaci používají správně, zda správně pracují s daty
navazujícími na identifikační struktury nebo
zda mají správně vedené databáze. Pro řadu
z nich je realizace symbolu nesoucího identifikační strukturu jen okrajový efekt dodávek
do maloobchodních řetězců. Tímto nekompetentním přístupem se připravují o celou
řadu benefitů, zejména o možnost efektivního a přehledného řízení distribuce
vlastní produkce a sdílení dat s obchodními partnery napříč trhem. Realizace větších projektů, jako je automatizace skladových operací, řízení datových toků, EDI komunikace a celá řada dalších sofistikovaných
řešení, se neobejde bez hlubší znalosti standardů GS1 a bez jejich správné implementace.
Jeden z aktuálních úkolů: zvýšení
povědomí o GCP
Proto je velmi důležité komplexní vnímání
Systému GS1. V momentě, kdy uživatel
správně pochopí význam jednoznačné standardní identifikace, věnuje patřičnou pozornost implementaci vlastního GCP (GS1
Company Prefix). Odtud se samozřejmě odvíjí
i správné čerpání přiřazeného číselného intervalu a nehrozí, že po jeho vyčerpání dojde
k překročení, nebo dokonce narušení intervalu jiného uživatele.
GS1 Czech Republic zareagovalo na skutečnosti zjištěné průzkumem mimo jiné také
ZEMĚ
Počet vyplněných dotazníků
Česká republika
281
Francie
1 386
Maďarsko
102
Polsko
344
přípravou kampaně na zvýšení povědomí
o GCP. Tato kampaň se promítne od příštího
roku především do všech výukových programů pro nově zaregistrované uživatele. Zároveň budou připravena a propagována
školení zaměřená na GS1 řešení pro efektivitu
zásobovacího řetězce, na vysledovatelnost
produktů a na tzv. Up Stream integraci, tj. využití standardní identifikace a datové komunikace i směrem od dodavatele k jeho
subdodavatelům.
Srovnání českého trhu
s evropským průměrem
Další školení reagující na analýzu výsledků
průzkumu se již aktuálně nabízí, a nutno říci,
že se setkalo s velmi dobrým ohlasem uživatelů. Je věnováno pravidlům pro přidělování
GTIN a jejich správnému používání. Zdánlivě
jednoduchá poučka, že každý produkt musí
mít své jednoznační identifikační číslo, je
v praxi vystavena celé řadě výzev plynoucích
z masového využívání promočních akcí i poměrně vysokého počtu inovací.
Srovnání českého trhu s evropským průměrem dokazuje, že penetrace klíčových standardů Systému GS1 je u nás v mnoha
ohledech na velice dobré úrovni. Na druhou
stranu je potřeba vnímat, že metodika vyhodnocení průzkumu z pohledu jednotlivých
evropských zemí a evropského průměru byla
samozřejmě založena na osmi základních
otázkách, které byly formulovány v základní
verzi průzkumu. Například nebylo rozlišováno, zda přidělené identifikační číslo – GTIN
– je zároveň také zakódováno do příslušného
symbolu a fyzicky umístěno na obalu produktu. Proto ze srovnávací tabulky není viditelný téměř poloviční propad identifikace
obchodních jednotek vůči spotřebitelským,
který vyplynul z podrobnějšího dotazování
v rámci průzkumu prováděného GS1 Czech
Republic.
Rovněž nižší výsledky ukazatelů týkajících se
EDI komunikace je nutno vnímat s ohledem
na zadaný statistický vzorek, který zavazoval
národní organizace poptat malé a střední
firmy s ohledem na jejich zastoupení v portfoliu uživatelů. V České republice je zastoupení těchto firem vysoké, tvoří 70 %
uživatelů! To pravděpodobně zkresluje
výsledky z pohledu výrobců. Důkazem je vyhodnocení stejných ukazatelů od respondentů z obchodní sféry, kde naopak výsledky
převyšují evropský průměr. V neposlední řadě
výsledky průzkumu ovlivňuje také celkový
počet respondentů.
Ing. Pavla Cihlářová,
ředitelka, GS1 Czech Republic
VÝROBCI
Global
Scorecard
Česko
Francie
Maďarsko
Polsko
Evropa
% spotřebitelských jednotek s přiděleným GTIN
IM01
84,1
79,1
93,2
84,8
86,5
% obchodních jednotek s přiděleným GTIN
IM02
62,0
64,0
88,7
57,3
72,4
% logistických jednotek značených pomocí SSCC
IM04
47,1
58,8
81,7
72,1
64,8
% aktivně využívaných GLN pro obchodní transakce
IM05
61,9
75,0
80,6
23,0
72,3
% objednávek zpracovaných přes standardní EDI
IM06
30,9
44,3
58,9
27,2
49,1
% faktur zpracovaných přes standardní EDI
IM07
29,7
32,2
44,4
18,0
43,5
% dodacích listů zpracovaných přes standardní EDI
IM08
27,2
50,6
22,4
2,2
41,1
OTÁZKA
OBCHODNÍCI
Global
Scorecard
Česko
Francie
Maďarsko
Polsko
Evropa
% spotřebitelských jednotek s přiděleným GTIN
IM01
88,7
**
94,6
98,8
91,8
% obchodních jednotek s přiděleným GTIN
IM02
89,5
**
83,7
84,1
73,8
% logistických jednotek značených pomocí SSCC
IM04
40,0
**
3,0
61,9
% aktivně využívaných GLN pro obchodní transakce
IM05
87,9
**
94,1
**
94,6
% objednávek zpracovaných přes standardní EDI
IM06
78,0
**
48,7
78,3
69,0
% faktur zpracovaných přes standardní EDI
IM07
72,3
**
10,7
71,9
74,2
% dodacích listů zpracovaných přes standardní EDI
IM08
70,8
**
37,1
**
28,9
OTÁZKA
68,1
** neuvedeno
25
Průzkum implementace standardů na francouzský způsob
GS1 France se může pochlubit nejdelší tradicí pravidelných průzkumů využívání
standardů GS1. Imponující je rovněž rozsah prováděných studií: počet dotazovaných firem ve Francii jako u jediné národní
členské organizace GS1 přesahuje hranici
tisícovky. Z těchto důvodů jsme se rozhodli podívat se na práci francouzského
týmu GS1 blíže.
„Jsme pevně přesvědčeni, že k tomu, abychom mohli dobře plánovat svou činnost, potřebujeme znát úroveň implementace
standardů GS1. Jak jinak bychom mohli stanovovat směr kudy jít dále, pokud nevíme,
kde právě jsme?“ klade řečnickou otázku Caroline Raymond, manažerka výzkumu trhu
GS1 France, a dodává: „A pak musíme umět
změřit dopad naší činnosti, abychom zjistili,
zda jsme byli v zavádění standardů GS1 úspěšní.“
Zdroj: GS1 CR
Francouzská členská organizace GS1 má
s prováděním výzkumů úrovně implementace standardů GS1 již desetiletou zkušenost.
První studie tak ve Francii vznikla s několikaletým předstihem před realizací výzkumů
z iniciativy Global Office GS1.
Za hlavní motory výzkumu francouzští kolegové označili:
Zdroj: GS1 France
1) potřebu detailně znát rozvoj členských
společností GS1 France z hlediska jejich
velikosti a činnosti
2) nutnost zjistit úroveň implementace
standardů GS1 mezi francouzskými
firmami, zejména z pohledu čárových
kódů a identifikace, eCom, sledovatelnosti,
GDSN i EPC/RFID technologie
3) snahu prozkoumat postoje francouzských
společností k Systému GS1 a konkrétněji
k službám GS1 France
On-line dotazníková aplikace
velmi zvyšuje efektivitu práce
GS1 France určila dvě hlavní cílové skupiny
výzkumu, u nichž uplatňuje odlišné metody
studia. První je skupina výrobců. Z celkem
31 000 výrobních firem, které jsou uživateli
Systému GS1, je vytvořen reprezentativní vzorek. Hlavní roli hraje velikost a činnost společností. Výchozí skupina výrobců je
rozdělena do čtyř podskupin podle obratu
(<1 mil. eur, 1–16 mil. eur, 16–250 mil. eur,
více než 250 mil. eur) a dále podle činnosti
firem (celkem 10 kategorií).
Z ekonomických důvodů je průzkum prováděn on-line pomocí webové aplikace. Tento
způsob má i další výhody: dotazník uložený
v databázi může vyplňovat více osob současně. Nekompletní dotazník je možné uložit
a pokračovat v jeho vyplňování později.
Hlavní předností tohoto systému je však možnost využívat při zpracovávání průzkumu
různé filtry, což velmi zvyšuje efektivitu práce.
Integrace Global Scorecard posílila
mezinárodní rozměr průzkumu
Caroline Raymond, manažerka výzkumu trhu
28
V roce 2007 GS1 France průzkum podle požadavku Global Office rozšířila o dotazníky
Global Scorecard. Tento náročný krok (z hlediska integrace poněkud odlišných metodik)
je dnes hodnocen velmi pozitivně.
S rostoucí globalizací bylo ve většině odvětví
velmi důležité aplikovat výzkumné metody
na globální úrovni. Global Scorecards poskytly nástroj k měření úrovně implementace
ve Francii v mezinárodním kontextu. Díky rozšíření dotazníků o dosud nepoužívané otázky
jsou výstupy studie bohatší a poskytují plastičtější obraz implementace standardů GS1.
„Tím, že jsme začali používat jako další koeficient pro zprůměrování výsledků obrat firem,
jsme získali další pohled na implementaci
standardů GS1,“ doplňuje Caroline Raymond.
Za maloobchodníky osobně
Ve stejné době byl ve Francii poprvé zahájen
průzkum mezi maloobchodními řetězci. V oblasti retailu přistoupili organizátoři průzkumu
ke zcela odlišné metodice. „Na francouzském
maloobchodním trhu působí deset hráčů. To
je velmi malý počet, proto zde nemůžeme vytvářet žádný reprezentativní vzorek,“ vysvětluje Caroline Raymond. „Musíme vyzpovídat
všechny obchodní firmy, přičemž je často
nutné oslovovat i více osob z téže společnosti.“ V průzkumu retailového trhu je uplatňován spíše kvalitativní než kvantitativní
přístup. Aby tazatelé získali potřebná data
v náležité kvalitě, musejí často respondenty
navštěvovat osobně. Vlastní dotazník je kratší
než u výrobců. Autoři výzkumu se soustřeďují
především na identifikaci pomocí SSCC kódu,
na elektronickou výměnu dat (EDI objednávky, dodací listy a faktury) a na otázky týkající se globální datové synchronizace.
O náročnosti průzkumu mezi retailery svědčí
fakt, že u každého z nich tazatelé jednají
v průměru se třemi osobami (nejčastěji s IT
pracovníky a EDI manažery, dále se supply
chain manažery a se správci produktové
databáze).
Rozdělení zaměření výrobních
společností podle metodiky
GS1 France
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
potraviny
nápoje
čerstvé výrobky
krása a péče o domácnost
zdravotnictví
nábytek
volný čas
oblečení, obuv a móda
hobby/DIY
suroviny
Na závěr jsme se manažerky průzkumu trhu
zeptali, jaká hlavní praktická opatření GS1
France přijímá po zpracování výsledků a uzavření průzkumu. „Tento průzkum nám poskytl
informace týkající se dosažení kritického
množství v úrovni implementace u konkrétních standardů. Pomáhá nám rozhodnout se,
zda budeme dále podporovat ten který standard v určitých prioritních sektorech či nikoli.“
Mgr. Mikuláš Černý
Informace o výrobcích v digitálním věku
Přijetí Nařízení Evropského parlamentu
a Rady EU č. 1169/2011 a připravovaná novela zákona o potravinách dává diskusím
ohledně sdílení dat, datové kvalitě a synchronizaci kmenových dat podle standardů GS1 GDSN nový rozměr a dynamiku.
Nová legislativní úprava, která začne být
používána od prosince roku 2014, s sebou
nese zvýšené nároky na poskytování
informací o potravinářských výrobcích konečnému spotřebiteli. Ty se odrazí i v nových požadavcích na výměnu dat ve
vztahu B2C v digitálním prostředí. Tuto aktuální výzvu je však možné vnímat jako
velkou šanci.
Zdroj: GS1
„Poskytování informací o potravinách usiluje
o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů
spotřebitelů poskytnutím základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný
výběr potravin a jejich bezpečné použití se
zvláštním ohledem na zdravotní, hospodářská, environmentální, sociální a etická hlediska,“ dočteme se v části Obecné cíle v textu
Nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 ze dne
25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jaké dopady pak
nová legislativa přinese jednotlivým subjektům spolupracujícím v rámci dodavatelských
řetězců?
Pro kmenová data v podobě obchodních a logistických údajů jsou procesy pro zalistování
zboží již nastaveny a využívány. Tyto procesy
mají sice daleko k dokonalosti, nicméně již
existují v reálné praxi. Procesy pro sdílení informací o výrobcích pro konečné spotřebitele
(tedy B2C dat) napříč dodavatelskými řetězci
však prakticky nejsou k dispozici. A co více,
většina firem nemá související postupy a procesy nastavené ani interně.
Potenciál využití B2C informací je přitom obrovský. Vyžaduje však kompletní změnu pohledu na práci s těmito informacemi ve
smyslu pochopení, jak tyto informace mohou
ovlivnit rozhodování zákazníka ke koupi,
posílit loajalitu ke značce, odlišit se od konkurence.
Co tedy může přinést Nařízení č. 1169/2011
konečnému spotřebiteli? Jsou jednotlivé subjekty trhu připraveny a nedojde opět k nějaké
české cestě, jak se těmto povinnostem vyhnout?
Příležitost zabezpečit
hodnověrnost a kvalitu dat
Bylo by určitě dobře, kdyby jednotliví účastníci trhu vnímali chystané změny jako příležitost. Šanci, jak dát do pořádku kmenová data
v plném rozsahu, jak nastavit komunikační
kanály pro sdílení těchto dat, jak zabezpečit
jejich hodnověrnost a kvalitu. Pokud výrobci,
obchodníci a další subjekty nebudou dostatečně aktivní, vyřeší to za ně k jejich nelibosti
sami zákazníci – v rámci sociálních sítí. Jak
moc se tento nový svět liší od toho současného, si můžeme ukázat na příkladu digitálního regálu.
Představme si běžný každodenní obrázek. Zákazník stojí před regálem se zbožím a snaží se
najít správný výrobek. Pokud chce získat více
informací o konkrétním produktu, v podstatě
jediným zdrojem informací je pro něj to, co
mu výrobce poskytne na obalu. Jak velký rozdíl pak nastává v situaci, kdy stejný zákazník
zadá do internetového vyhledávače požadavek na stejný výrobek! Jaká informační lavina,
naprosto neuspořádaná, bez možnosti jakkoliv si cokoliv ověřit či zjistit věrohodnost
údajů. Neuspořádané informace o spotřebitelských testech, domácích pokusech, nabídce obdobných výrobků za výhodné ceny,
hodnocení výrobků, cenových srovnávačů,
fotografií, návodů a receptů na youtube a podobně. A pouze v některých případech
skutečně seriózní informace poskytnutá výrobcem. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zákazník má o tyto informace zájem
a je připraven je hledat. Proč mu je tedy nezprostředkovat pomocí autorizovaného přístupu. Například s využitím aplikací pro
mobilní telefon je možné vytvořit u klasického regálu ještě ten digitální a zprostředkovat zákazníkům informace, které je zajímají.
Za obsah dat je odpovědný
obchodník
Zákazníci mají o rozšířené informace o produktech velký zájem.
30
Organizace GS1 se této problematice věnuje
velmi intenzivně ve své iniciativě GS1 Trusted
Source of Data. V rámci pilotního projektu,
který probíhal ve druhé polovině roku 2011
v celkem osmi zemích a jehož se zúčastnilo
přes třicet globálních výrobních společností,
byl realizován technický koncept pro sdílení
informací o celkem 900 výrobcích. Na základě
Zdroj: GS1
žer Nestlé Česko a Slovensko. „Samozřejmě
nepodceňujeme potřebu mít data i v elektronické podobě tak, aby byla využitelná jak pro
B2B, tak pro B2C komunikaci, a usnadnila tak
spolupráci s našimi zákazníky a výběr našim
spotřebitelům. Z tohoto pohledu žijeme
v naší zemi stále ještě v dřevní době dvoustranné výměny dat, jak to jen lze. Ale protože
lidé jsou přemýšliví, určitě to tak nezůstane,“
dodává Michal Gašparín.
Ing. Tomáš Martoch,
ředitel,
GS1Servis.cz
Zdroj: GS1
výsledků tohoto projektu byly navrženy další
kroky a doporučený postup včetně standardů
pro vzájemnou interoperabilitu datových agregátorů.
Na realizaci celého konceptu však nemusíme
čekat. Začít je možné – a vzhledem k výše
uvedeným legislativním požadavkům nutné
– prakticky ihned. První oblastí, kde je třeba
nově definovat pravidla a procesy pro sdílení
dat, je skupina výrobků s proměnnou hmotností. Tedy typicky výrobky, které jsou ze
strany obchodníka ještě určitým způsobem
zpracovávány či upravovány, nejčastěji krájením a balením. A hlavně – označovány etiketou s informacemi o zboží a prodejní cenou.
Za obsah dat je odpovědný obchodník,
pokud není schopen prokázat, že chybná
data získal od dodavatele a dále nebyla
pozměněna.
Další oblastí jsou připravované projekty na
self-scanning, které již známe z jiných zemí
a jsou připravovány ze strany obchodních řetězců i pro náš trh. Zákazník si sám snímá
zboží, které vkládá do nákupního košíku, a na
pokladně jen odevzdá snímač a platbu realizuje bez nutnosti vykládat zboží na pás. Proč
tedy nedoplnit informaci o zboží – například
v podobě alarmu, který zákazníka upozorní
na možné alergeny v nakupovaných potravinách, či naopak umožní verifikovat informaci
o původu zboží, certifikátu kvality apod.?
Nutnou podmínkou ovšem je, že tyto informace budou ze strany výrobce dostupné a že
obchodník je bude schopen zpracovávat a aktualizovat. Ideálně s využitím již vybudované
infrastruktury pro sdílení kmenových dat pomocí standardů GS1 GDSN.
„S ohledem na stovky typů výrobků v našem
portfoliu jde o nelehký úkol,“ komentuje náročnost praktických opatření, která přijímá
společnost Nestlé v souvislosti s Nařízením
č. 1169/2011, Michal Gašparín, globe mana-
BRIEF INTERVIEW
Odpovídá Michal Gašparín,
globe manažer, Nestlé Česko a Slovensko
Jaká praktická opatření přijímá vaše společnost v souvislosti s Nařízením č. 1169/2011?
Nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům je komplexní
norma, které se připravovala řadu let a na jejím
vzniku se podílel i evropský potravinářský průmysl například prostřednictvím Potravinářské
komory ČR a evropské potravinářské konfederace FoodDrinkEurope.
V tomto směru s obsahem tohoto předpisu pracujeme již dávno a některé nutriční informace,
například doporučovaná denní množství živin
(tzv. GDA), jsme začali na obalech našich potravin, ale i na webu, uvádět dobrovolně již od
roku 2006. Tj. dávno před tím, než si tento požadavek našel cestu do uvedeného nařízení.
Léta 2012–2014 strávíme komplexním přizpůsobením naší komunikace o složení potravin
parametrům normy tak, aby od roku 2015 s ní
byla naše komunikace v plném souladu.
Které kroky podnikáte z hlediska spolupráce s odběrateli?
S rostoucím podílem on-line obchodu nebude
dobré dlouhodobě zůstat u divoké dvoustranné
výměny excelových tabulek. Potřeba nějaké
formy standardizace a přidaná hodnota organizátora výměny je zřejmá.
Na trhu je několik poskytovatelů takových služeb, my spolupracujeme se společností Brandbank. V současnosti podle mě trh hledá, kudy
vede cesta.
Jak může aktivní a kreativní přístup v oblasti rozšíření B2C dat a jejich zkvalitňování a správy napomoci vašemu vztahu
s koncovými spotřebiteli?
Digitální revoluce nemění nic na základním principu, kdy výrobní společnost chce porozumět
svým spotřebitelům a nabídnout jim atraktivní
řešení. K tomu potřebuje s nimi komunikovat.
Digitální kanály jsou dalším rozšířením stávajících možností vzájemné komunikace s řadou
nových příležitostí. Byla by chyba je ignorovat.
31
Nová evropská směrnice a e-commerce
E-shopy se však vzhledem ke svému charakteru snažily nabízet co nejúplnější informaci
o zboží od samého začátku. Důraz kladly přirozeně na kvalitní zobrazení produktu, nezanedbávaly však ani doprovodné texty. Vznik
e-shopového trhu tak doprovázel rozvoj služeb poskytujících e-tailerům produktové fotografie od výrobců; tento servis se postupně
rozšiřuje o další formy informační podpory.
Jedním z významných evropských poskytovatelů produktových informací, obrázků
a multimédií pro maloobchodní společnosti je
britská společnost Brandbank založená v roce
1998. Firma vznikla v počátcích prudkého rozvoje internetu na prahu éry e-commerce.
V té době otevírali své on-line výklady s nabídkou potravinářského zboží i první velcí retaileři. „Jednou z výzev, kterým musely tyto
firmy čelit, byla potřeba kvalitních produktových fotografií a kompletních produktových
dat pro jejich on-line nabídku,“ vysvětluje
Sean Wilkins, international development director společnosti Brandbank. „Nabídli jsme
jim, že pro ně tato produktová data a fotografie zajistíme.“
V roce 2000 společnost Brandbank uzavřela
kontrakt se společností Tesco. Během doby se
z ní vyvinul největší britský poskytovatel digitálního obrazového materiálu a dat pro
stránky elektronické komerce, který expandoval i na irský a evropský trh. Aktuálně spoZdroj: GS1
„Pro zajištění poskytování informací o potravinách je třeba zvážit všechny způsoby dodávání potravin spotřebiteli včetně prodeje
potravin komunikačními prostředky na
dálku,“ stojí v textu Nařízení Evropského parlamentu 1169/2011. Prodejem na dálku autoři směrnice rozumějí oblast elektronického
obchodu. „Všechny potraviny dodávané prostřednictvím prodeje na dálku by měly splňovat stejné informační požadavky jako
potraviny prodávané v obchodech, přičemž
příslušné povinné informace o potravinách
by měly být k dispozici před dokončením nákupu,“ končí obecné ustanovení.
Poskytování fotografií a dat
pro e-commerce
Zdroj: GS1
Legislativní jazyk unijního Nařízení
č. 1169/2011 o poskytování informací
o potravinách spotřebitelům nazývá oblast
e-commerce prodejem na dálku. Povinnost poskytovat kvalitní a úplné informace
o výrobku platí i pro tento specifický obchodní kanál. Vzhledem k povaze on-line
obchodu, kdy je vjemové pole kupujícího
omezeno na obrazovku počítače, popř. displej smartphonu, dosahují e-taileři (online obchodníci) v nabídce produktových
informací vynikajících výsledků. Těžištěm
jejich snahy bylo vždy poskytování kvalitních fotografií výrobků; dnes stejnou
měrou usilují o kvalitní produktová data.
Produktové fotografie, ale také všechny
povinné informace o výrobku, jim zajišťují
specializované firmy.
lupracuje s více než 25 retailovými zákazníky,
v portfoliu má přes 6000 značek výrobců,
350 000 výrobků je aktivních v on-line prodeji.
Společnost zajišťuje distribuci digitalního obsahu značek nejen pro elektronické obchodování ale také pro mobilní aplikace, prostorový
management či tvorbu merchandisingu.
Rozmach on-line prodeje
potravinářských výrobků
jen otázkou času
Kvalitní foto spolu s vyčerpávajícím popisem
produktu je pro jeho dobrý on-line prodej zásadní. „Kritickým momentem v byznysu online obchodníků je důvěra zákazníka v kvalitu
produktu. Naším úkolem je pomoci retailerům tuto důvěru získat,“ říká Sean Wilkins.
Snad dvojnásob to platí v oblasti multikanálového prodeje potravinářských výrobků. Potraviny mají proti ostatním segmentům zboží,
jež se v e-shoppingu již solidně etablovaly,
výrazně vyšší potenciál růstu. Maloobchodní
společnosti si uvědomují, že stále větší část
tržeb v budoucnu bude připadat na multikanálový prodej. Růst on-line prodejů potravin
ve Velké Británii je i po více než patnácti letech stále výrazný; největší boom v této oblasti však čeká středoevropské trhy.
Po prvních průkopnících se ve střední Evropě
(multikanálový prodej potravinářských výrobků na českém trhu jako první zahájily společnosti Tesco a Makro Cash & Carry) očekává
nástup dalších retailerů. „Proto jsme založili
pobočky v České republice a v Polsku a k tomuto kroku se připravujeme také na Slovensku a v Maďarsku,“ vysvětluje Sean Wilkins.
32
Foto: autor
Sean Wilkins
Spolupráce s GS1 na projektu
Trusted Source of Data
Česká pobočka firmy Brandbank byla založena v roce 2011; do dnešních dnů zde zpracovala fotodokumentaci a produktová data
přibližně 30 000 produktů. Ve stejné době
Brandbank zásadním způsobem posílil spolupráci s globální organizací GS1.
Nejdelší tradici partnerství s GS1 má Brandbank pochopitelně ve Velké Británii, kde obě
společnosti spojily síly v projektu řešení pro
kvalitu dat určeného pro uživatele Systému
inzerce
GS1 TrueSource. Na přípravě podobných projektů Brandbank úzce spolupracuje také s dalšími členskými organizacemi.
Dobrý příklad součinnosti britské společnosti
s GS1 bychom našli také v Německu. Letos na
jaře Brandbank zahájil spolupráci s dceřinou
společností GS1 Germany 1WorldSync. Kooperace spočívá ve vzájemném rozšíření portfolia dosud poskytovaných služeb
propojením databází produktových informací. Díky ní mohou majitelé značek, výrobci
i prodejci lépe globálně kontrolovat kvalitu a
distribuci produktových dat. „Zajistit přesné a
podrobné údaje o produktu a obrázky pro
všechny prodejní kanály je náročný úkol, kterému čelí značkoví výrobci s rozmachem nových digitálních prodejních kanálů – včetně
těch mobilních,“ řekl při příležitosti oznámení
spolupráce Nihat Arkan, generální ředitel
1WorldSync. „Společně s Brandbank pomůžeme firmám, aby mohly spotřebitelům
zajistit stejnou zákaznickou zkušenost,
bez ohledu na to, kde se výrobek na světě vyskytuje.“
1WorldSync na oplátku rozšiřuje nabídku
společnosti Brandbank o specifické služby na
klíč. „Umožníme prodejcům rychlý přístup
k datům a jejich širší výběr. To jim zaručí možnost vytvářet, spravovat a distribuovat kva-
litní produktový obsah kdekoli na světě. Koncovému spotřebiteli pak spolupráce přinese
v rychle se rozvíjejícím světě konzistentní zkušenosti se značkou,“ řekl ke spolupráci s 1WorldSync Rob Tarrant, generální ředitel Brandbank.
Propojení zkušeností ze sfér B2B
a B2C
Digitální data k výrobkům mohou zákazníci
1WorldSync nyní globálně získat a sdílet prostřednictvím služeb, které poskytuje Brandbank přes platformu Brandbank Assets
SyndicatorTM, ale i přes přístup k datovým
úložištím 1WorldSync. Úložiště jsou certifikována pro globální datové sítě (GDSN) a Brandbank do nich dokáže zajistit automatický
přísun produktových digitálních dat orientovaných na koncového spotřebitele.
„Partnerství spojuje zkušenosti 1WorldSync
se správou dat v B2B oblasti a odborné znalosti společnosti Brandbank s poskytováním
nových služeb pro výrobce a maloobchodníky v oblasti B2C,“ doplnil Jörg Pretzel, generální ředitel německé pobočky GS1, která je
mateřskou společností 1WorldSync.
Mgr. Mikuláš Černý
SpeedCHAIN a EPC/RFID na železnici
Sdružení GS1 Czech Republic je tradičním
partnerem hlavních logistických akcí českého konferenčního kalendáře. Podporu
poskytlo také podzimní konferenci SpeedCHAIN, která se koná v historických prostorách pražského Břevnovského kláštera.
Jedním z magnetů letošního (sedmého)
ročníku konference byla prezentace o aplikaci EPC/RFID na železnici, kterou představil Gunnar Ivansson ze Švédska.
Logistická konference SpeedCHAIN organizovaná společností Reliant Group letos přilákala více než 550 účastníků. Dopolední blok
patřil aktuálním ekonomickým tématům.
Úvodní příspěvek ekonoma Miroslava Ševčíka
o perspektivách EU a budoucnosti společné
evropské měny se mnohým posluchačům
mohl zdát až příliš ideologický a pesimistický.
Řediteli Liberálního institutu se však podařilo
rozpoutat živou diskusi, která je kořením
každé konference. Radek Špicar, manažer
s dlouholetou praxí ve společnosti Škoda
Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, ve své přednášce otevřel praktická témata, která jsou aktuální pro většinu českých
firem orientovaných na export. Viceprezident
Evropské logistické asociace Alfonz Antoni
pak tato témata zasadil do kontextu logistické
spolupráce na evropské teritoriální úrovni.
Po skončení úvodního konferenčního bloku
se účastníci rozptýlili do menších konferenčních sálů, kde začaly paralelní odborné sekce.
První z nich nabídla detailní akcent problematiky železniční a multimodální dopravy
a logistiky specifického zboží, jakým jsou chemické látky, hromadné substráty či suroviny
pro průmyslovou výrobu.
Spolupráce jako základ
konkurenceschopnosti firem
i celého regionu
Koncept RFID na dráze se odrazil
v evropské normě
Rozsáhlý projekt se díky využití standardů
GS1 stal vzorem a základem pro obdobné
vzájemně kompatibilní aplikace v dalších evropských zemích (Finsko, Norsko, Francie,
Velká Británie, Španělsko, Rusko; v dalších státech probíhají pilotní projekty). Implementaci
pilotu ve Švédsku předcházelo dlouhé období testování. Pro sledování pohybu nákladních vagonů se nakonec ukázalo jako
optimální řešení využívající dva pasivní tagy
UHF Gen2 (frekvence 860–960 MHz) umístěné na levé straně každého vagonu. HW infrastrukturu dotvářejí RFID čtečky umístěné
na dráze ve vzdálenosti 3 m od projíždějících
Foto: autor
Druhá z odpoledních sekcí byla zaměřená na
oblast komplexního poskytování 3PL služeb
(tzv. third party logistics), moderní logistické
systémy, individuální logistické projekty
a řadu opatření na zvýšení kvality
a bezpečnosti logistického řetězce.
Třetí sekce představila problematiku moderních informačních systémů a jejich vliv na
efektivitu logistických procesů; čtvrtá část,
Mezinárodní univerzitní fórum logistiky
s účastí patnácti logistických vysokých škol
a kateder, poskytla podrobný pohled na současný stav logistického vzdělávání v národním měřítku i v regionu střední Evropy.
Samostatnou část odpoledního programu
představovala rozsáhlá prezentace evropského projektu Chemlog T&T věnovaného
problematice integrovaného řešení pro logistiku chemických látek v České republice
a SRN. Na jednotlivé sekce pak plynule navazovala ukázka na volné ploše, nechyběla ani
řada panelových diskuzí a kulatých stolů.
V rámci odpolední konferenční sekce s názvem Mobilizace logistických procesů vystoupil Gunnar Ivansson, konzultant
společnosti Learning Well, který pomáhal
implementovat projekt EPC/RFID na železnici
nejprve ve Švédsku a následně v dalších
evropských zemích.
Gunnar Ivansson hovoří o roli standardů GS1 v evropských železničních projektech na bázi EPC/RFID.
34
vagonů. Na základě tohoto konceptu vytvořily orgány EU normu obsahující soubor minimálních požadavků na radiofrekvenční
identifikaci na dráze: typ tagů, jejich umístění,
minimální rychlost, při které je možné tagy
načítat, a především datový obsah, kdy každý
tag musí nést evropský identifikátor EVN (European Vehicle Number).
Nakládka kontejnerových lodí
díky EPC/RFID bez prostojů
Jako hlavní impulz pro expanzi původního
projektu za hranice Švédska Gunnar Ivansson
označil fakt, že celých 70 % vagonů, nacházejících se na švédském území, přijíždí ze zahraničí.
Interoperabilní řešení, jehož základ položily
prvotní projekty EPC/RFID na železnici realizované ve Skandinávii, využívá pro identifikaci vagonů standard GS1 Global Individual
Asset Identifier (GIAI). Díky standardu EPCIS
(Electronic Product Code Information Services), jenž GS1 zavedla v roce 2007, je možné
veškeré informace o vagonech sdílet on-line.
Toho využívají mezinárodní speditéři, jejich
klienti i správci železniční infrastruktury nebo
např. celní správa. Standard EPCIS tak zajišťuje
transparentnost logistických procesů na
dráze, což je dnes nezbytný prvek pro efektivní řízení dodavatelských řetězců.
EPCIS zprostředkovává čtyři skupiny informací, které generují RFID čtečky v rámci HW
infrastruktury projektů RFID na železnici. Tyto
údaje je možné definovat jako odpovědi na
otázky, co je předmětem identifikace (identifikační číslo ve standardech GS1 – zde hlavně
GIAI a GRAI označující konkrétní nákladní
vagon), kde (lokalizační standard GS1 SGLN
využitý pro identifikaci železničního úseku,
koleje, stanice ap.); kdy (časový záznam události/stavu) a proč (zpráva o určitém procesním kroku: vypravení vlaku, průjezd
sledovaným místem, příjezd).
Vedle dalších oblastí využití RFID, jako je
správa majetku železničních společností či
snazší údržba vagonů, tyto aplikace nabízejí
také velmi sofistikovaná řešení. RFID na dráze
umožňuje efektivní organizaci logistických
procesů v místě transportních uzlů, jako jsou
intermodální terminály, huby nebo přístavy.
Gunnar Ivansson uvedl příklad řízení nakládky a vykládky obřích kontejnerových lodí
v relativně malém přístavu Gothenburg, které
se díky RFID daří provádět efektivně a bez nákladných prostojů.
Prezentace RFID na dráze do konferenčního
programu koncepčně dobře zapadla. Potvrdila výhodnost standardizovaných řešení
pro mezinárodní logistickou spolupráci, která
zvyšuje konkurenceschopnost jak jednotlivých zainteresovaných subjektů, tak i celého
evropského regionu v kontextu globální ekonomiky.
Mgr. Mikuláš Černý
Portugalská metropole Lisabon hostila na
sklonku října již 22. zdravotnickou konferenci GS1. Nosnými tématy byla vysledovatelnost farmaceutických produktů,
význam kvalitních dat pro zvýšení bezpečnosti pacienta a prezentace úspěšných
implementací standardů GS1 v řadě zdravotnických zařízení. Pozornost vzbudila
také nově uveřejněná studie společnosti
McKinsey & Company, která se zabývá aktuálním stavem standardní identifikace
a datové komunikace ve zdravotnickém
sektoru, popisem přínosů GS1 standardů
a jejich role ve zdravotnickém zásobovacím řetězci.
Konferenci zahájili Paul Voordeckers, president industry engagement, a Joao Guimaraes, GS1 Global Office a CEO GS1 Portugal,
krátce promluvil i zástupce portugalského ministerstva zdravotnictví prof. Helder Mota Filipe.
Studie o přínosech globálních
standardů ve zdravotnictví
Zdroj: GS1
Konference se věnovala prezentaci výstupů
a postřehů, které vyplynuly z rozsáhlé studie
V jednotě je síla: příslib globálních standardů
ve zdravotnictví, realizované společností
McKinsey. V rámci studie bylo dotázáno více
než osmdesát významných subjektů zdravotnického sektoru a výsledný dokument posuzuje potenciál adopce jednotného globálního standardu ve zdravotnictví. Tento potenciál autoři studie vyčíslují jak finančně, tak
i z hlediska dopadů na lidské zdraví a životy.
Jedním ze závěrů je i fakt, že hlavní překážkou
implementace globálního standardu není
jeho neexistence nebo nedostupnost moderních technologií a vybavení zdravotnických
zařízení, ale fragmentace celého sektoru, jeho
nepřehledné řízení a neschopnost komunikovat shodné požadavky vůči spolupracují-
cím průmyslovým sektorům. Studie na druhé
straně obsahuje celou řadu pozitivních příkladů a přínosů popsaných i vyčíslených díky
řešením již ověřeným v praxi. Ta jasně ukazují,
že posun zdravotnictví směrem k vyšší míře
standardizace a elektronizace je správný
a dříve či později se stane převažujícím trendem v celém sektoru.
Je však nutno zdůraznit, že zdravotnictví je
více než jiné sektory závislé na regulaci
a státní politice jednotlivých zemí a neobejde
se bez státní podpory (příklad z Austrálie: na
zdravotnictví jde 9,8 % DPH, sektor je ze 70 %
financován ze státních peněz, pouze 30 % jde
z privátní sféry). Studie je rovněž jakousi výzvou vůči významným hráčům globálního logistického řetězce, kteří jsou součástí
zdravotnického sektoru, aby se ujali role
průkopníka v procesu implementace a byli
aktivními propagátory moderních technologií, efektivních řešení v logistice a datové komunikaci stejně jako v boji proti
padělání léčiv.
V navazující panelové diskusi jednotliví účastníci podpořili výstupy studie a komentovali je
z pohledu vlastních profesních zkušeností.
Ajit Shetty ze společnosti Johnson & Johnson
zdůraznil potřebu globálního přístupu k informacím, technologiím, ale i ke standardům
a regulacím v sektoru. Mike Duffy, zástupce
společnosti Cardinal Health, která je poskytovatelem zdravotní péče a logistických služeb
ve zdravotnictví, konstatoval, že zavedení
standardů GS1 pro jejich společnost znamenalo obrovskou porci náročné práce, ale vyplatilo se! Jako hlavní přínosy jmenoval lepší
organizaci fyzického i informačního toku, zajištění jejich naprosté přehlednosti, snížení
nákladů a významné zvýšení důvěry obchodních partnerů. Feargal McGroarty, vedoucí
projektový manažer St. James’s Hospital
(Dublin, Irsko), uvedl, že hlavní příčinou po-
Zdroj: GS1
Zdravotnická konference GS1: příklady hodné následování
Feargal McGroarty
malého šíření standardních řešení ve zdravotnictví, a především v nemocnicích, je malé
povědomí o existenci standardů GS1
a jejich masivním vlivu na efektivitu nemocniční praxe a procesy, které je nutné v nemocnici rutinně zvládat. Jediní, kdo mají ve
zdravotnickém sektoru se standardy GS1 zkušenost a praxi, jsou výrobci, kteří dodávají
produkty i do běžné spotřebitelské sítě. Ti by
měli být společně s GS1 motorem rychlejší
implementace standardů. Feargal McGroarty
vyzdvihl jeden z aspektů studie, který dokládá, že implementace globálního standardu ve zdravotnickém zásobovacím řetězci
je výhodná pro všechny jeho části, tedy i pro
nemocnice samotné. Dále upozornil na potřebu zapojit do prosazování globálních standardů také ITC společnosti, které se zabývají
nemocničními informačními systémy. Je více
než nutné, aby nemocnice byly schopny propojit klinická data s logistickými daty a ekonomickými informacemi.
Závěrem bylo konstatováno, že studie sama
o sobě nemůže změnit svět, ale může významným způsobem přispět k lepšímu povědomí o potřebě a významu globálních
standardů. Pro budoucnost zdravotnického
sektoru je podstatné prezentovat Systém GS1
jako „Ten standard“. Tedy obecně akceptovaný
základní standard pro externí identifikaci napříč celým sektorem, obdobně jako je tomu
v průmyslu a maloobchodu. Následně bude
možná i jeho plošná implementace směrem
do vnitřních procesů v nemocnicích, kde je
potenciál uplatnění automatického sběru informací a jejich elektronického zpracování
obrovský.
Bezpečnostní prvky u léčiv budou
v EU harmonizovány
Paul Voordeckers, president industry engagement GS1, vítá účastníky konference.
36
Problematika sledovatelnosti byla na konferenci diskutována z několika úhlů pohledu.
Úvodem do jejího legislativního rámce bylo
Zdroj: GS1
Zdroj: GS1
vystoupení Agnes Mathieu z Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele při
evropské komisi. Ve svém příspěvku se věnovala hlavním aspektům směrnice 2011/62/EC
o ochraně proti padělání léčiv. Zdůraznila mimořádně důležitý fakt: bezpečnostní prvky
u léčiv budou v EU harmonizovány. V zásadě
se jedná o dvou úrovních bezpečnostních
prvků.
Obaly léčiv budou muset být zabezpečeny
proti neoprávněné manipulaci nebo zásahu.
Léčiva sama budou podléhat harmonizované
standardní identifikaci pomocí tzv. unikátního identifikátoru. Standardní technická
specifikace tohoto identifikátoru umožní interoperabilitu v rámci EU, minimalizaci nákladů na technické zabezpečení systému pro
automatickou identifikaci a sběr dat a aplikaci
systému pro verifikaci léčiv v jednotlivých
členských státech. Z hlediska datového obsahu půjde o identifikaci produktu, pořadové
číslo konkrétního balení, exspiraci, šarži a případně identifikaci národního regulátora.
Kromě již zmíněných přínosů by například
samo automatické snímání šarže produktu
přineslo podle odhadů EC jen v oblasti distribuce úsporu až 13,2 mil. eur. Další zlepšení by se promítlo do zvýšené efektivity tzv.
recall procesu, tedy stahování vadných nebo
jinak problematických produktů z oběhu. EC
dále argumentuje, že ve prospěch zavedení
standardní identifikace a automatizace sběru
dat o léčivech hovoří také bohaté zkušenosti
s řízením zásob v ostatních sektorech, kde se
obdobné standardy již řadu let využívají
a přinášejí konkrétní výsledky. Silným argumentem je zde také prevence chybovosti. Je
samozřejmě na místě zmínit i nevýhody připravovaných změn a restrikce v oblasti léčiv.
Evropská komise si podle Agnes Mathieu uvědomuje, že požadované nároky na identifikaci lze splnit pouze přechodem na 2D kódy
nická medikace. Zdánlivě nic nového. Jde jistě
o prvky, které jsou známy i v prostředí českého zdravotnictví; řada nemocnic je
schopna je využívat už dnes. Problém je
v přístupu k řešení plošného nasazení
elektronizace a standardizace z pozice
státu a regulačních institucí i zdravotních
pojišťoven. Sektor zdravotnictví se bez
podpory legislativy v této oblasti neobejde.
Seminář o IT ve zdravotnictví v ČR
(GS1 DataMatrix), a ten s sebou přináší potřebu modernizace snímačů. Totéž platí o nasazení RFID technologie. Další problém se
zvýšenou nákladovostí vyvstává u výrobců
generik, kteří dnes pracují převážně s předtištěnými obaly.
Problematice verifikace léků se věnovala
i společná prezentace evropských farmaceutických asociací EFPIA (European Federation
of Pharmaceutical Industries and Associations), GIRP (Groupement International de la
Repartition Pharmacutique – European Association of Pharmaceutical Full-line Wholesalers) a PGEU (Pharmaceutical Group of the
European Union). Zástupci farmaceutických
asociací hovořili o aktuálním stavu budování
evropského systému pro verifikaci léčiv, tzv.
EMVS (European Medicines Verification System), který navazuje na shora uvedené požadavky EC a představuje technické a procesní
řešení verifikace.
Sao Paulo: Standardy GS1
pomáhají obsloužit 180 tisíc
pacientů denně
Zdravotnická konference poskytla účastníkům rovněž celou řadu praktických ukázek
a případových studií z evropských i mimoevropských nemocnic. Vystoupili experti i uživatelé z menších i větších zdravotnických zařízení. Jeden z mimoevropských příkladů
implementace standardů GS1 nabídli zástupci nemocnice Alberta Einsteina v brazilském Sao Paulu. Tato nemocnice denně ošetří
neuvěřitelných 180 tisíc pacientů, má 10 tisíc
zaměstnanců a „pouze“ 650 lůžek. Zavedení
standardů a automatického snímání dat bylo
pro zaměstnance nutností a předpokladem
zvýšení přehlednosti provozu i jeho efektivity.
V první fázi se management nemocnice zaměřil na identifikaci veškerých léků, které jsou
do nemocnice dodávány a jsou v ní spotřebovány, druhá fáze, která nyní probíhá, je rozšíření implementace standardu GS1 až po
skenování podávaných léků u lůžka pacienta.
Mezi součásti systému patří identifikační náramky pro pacienty, 100% značení léků i lékařského materiálu, identifikace ošetřujícího
personálu, administrace přístupů k systému,
ale i elektronický záznam pacienta a elektro-
Pouhý týden před konferencí v Portugalsku proběhla v ČR rozsahem
menší, přesto rovněž významná akce. V pražském
Lékařském domě se konal
seminář věnovaný využití
informačních technologií
ve zdravotnictví. Akce s názvem Zdravotnická dokumentace a elektronický zdravotní záznam
proběhla za vysoké účasti vedoucích IT pracovníků zdravotnických zařízení, systémových integrátorů ve zdravotnictví, ale také
lékařů, farmaceutů či vrchních sester. Pro vysoký zájem o telemedicínu a klinické informační systémy organizátoři připravili
opakování semináře počátkem listopadu
v Ostravě. Partnerem semináře organizovaného Společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky při České
lékařské společnosti J. E. Purkyně se stalo
sdružení GS1 Czech Republic.
S přednáškou Řešení nároků na identifikaci
léků pomocí standardů GS1 vystoupila produktová manažerka GS1 Czech Republic
Petra Fuchsíková (viz foto).
Po představení standardů GS1 a souvisejících
identifikačních struktur resp. datových nosičů
vhodných pro sektor zdravotnictví naznačila
časový harmonogram implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU
2011/62/EU o pravidlech pro výrobu, dovoz,
zavádění na trh a distribuci léčivých přípravků. Poté se věnovala otázce, jak může zavedení standardů GS1 pomoci naplnit
požadavky nové evropské legislativy. Představila doporučení Evropské federace farmaceutického průmyslu (EFPIA) o označování
farmaceutických přípravků kódy GS1 DataMatrix. Přednáška pokračovala popisem identifikace lékařských nástrojů kódem GS1
DataMatrix a nastíněním potenciálu technologie RFID pro zdravotnický sektor. V závěru
Petra Fuchsíková představila případovou studií o implementaci standardů GS1 v síti
švédských lékáren a jejích partnerských velkoobchodů.
Ing. Pavla Cihlářová,
ředitelka, GS1 Czech Republic
37
Jednání v souladu s bezpečnostními předpisy v oblasti léčiv, neobvyklé dodací podmínky, dodržování termínů, koordinace
procesů s poskytovateli logistických
služeb a dopravci – to jsou každodenní
problémy, kterým čelí farmaceutické společnosti a jejich skladová logistika. Novartis, jednička na rakouském trhu, našel lék
na rostoucí komplikovanost těchto procesů: automatizovanou elektronickou výměnu obchodních dat.
Léky potřebné k léčbě pacientů jsou denně
doručovány přibližně 1200 rakouským lékárnám, lékařům a nemocnicím. Tento proces vyžaduje, aby farmaceutické společnosti vedle
své hlavní činnosti, která spočívá ve výzkumu
a vývoji farmaceutických výrobků, provozovaly účinnou a propracovanou skladovou logistiku. Z tohoto důvodu většina z nich
spoléhá na externí poskytovatele logistických
služeb, kteří zajistí všechny dodávky.
Ani zkušené logistické firmy však samy o sobě
nezaručí efektivní proces dodávání zboží.
Rychlá a efektivní dodávka správného farmaceutického výrobku ke správnému pacientovi
vyžaduje vzájemné propojení a dokonalou
harmonii provozních týmů a systémů. Tento
přístup se může stát klíčovou konkurenční výhodou. Svědčí o tom i praktická zkušenost
společnosti Novartis a jejího dlouhodobého logistického partnera, Rail Cargo Rakousko (RCA).
Ačkoliv byly již dříve objednávky mezi společností Novartis a jejími hlavními maloobchodními partnery zpracovávány prostřednictvím elektronické výměny dat (EDI),
RCA nedokázala jejich dodání prostřednictvím EDI uskutečnit a místo toho k tomu
účelu využívala terminály Novartis umístěné
v prostorách RCA. V logistickém centru RCA
musel být veškerý pohyb zboží zadán do Novartis SAP terminálů, a proto RCA nemohl
v tomto případě využít vlastní systémy pro řízení skladu. Tento způsob vedl k manuální
práci a dalším nákladům na údržbu a zdokonalování systému. Dokonce i malé úpravy
skladovacích procesů, například změny dodacích listů, vyžadovaly pracovně i finančně
náročné programovací práce. Monika Anderl,
project manager Novartis Rakousko, vysvětluje: „Museli jsme najít způsob, jak odlehčit
naše systémy a zároveň zachovat plný potenciál IT infrastruktury RCA.“
Automatizace procesů firmě
umožnila soustředit se na
její hlavní činnost
Dlouholetá zkušenost s elektronickou výměnou dat nakonec Novartis povzbudila k širšímu využívání EDI. Namísto omezeného
využívání EDI pouze v rámci velkoobchodních objednávek nyní společnost spoléhá na
EDI v rámci všech procesů distribuce léčiv, což
bylo umožněno zavedením jednotného EDI
datového rozhraní Novartis Rail Cargo Rakousko.
Pomocí tohoto rozhraní jsou veškeré logistické informace vyměňovány automaticky
elektronickou cestou a převáděny přímo do
Zdroj: GS1
EDI ve farmacii: příklad z praxe
IT systémů obou společností. V průběhu projektu, který trval pouhých šest měsíců, bylo
jako EDI rozhraní elektronicky zmapováno
a implementováno devět různých logistických procesů, sahajících od potvrzení příjmu
až po přehled šarží zboží, zprávy o stavu
skladu a pohybu zboží.
„Vzhledem k tomu, že jsme již nepotřebovali
další programování, podařilo se nám ušetřit
nezanedbatelné finanční prostředky a zdroje.
Ačkoliv pro nás rozhraní zpočátku znamenalo
velkou změnu, nemuseli jsme během počáteční testovací fáze dělat téměř žádné
úpravy,“ hodnotí průběh projektu Monika
Anderl.
Projekt EDI ve společnosti Novartis
• Novartis optimalizuje procesy
dodavatelského řetězce integrací svého
logistického partnera, společnosti
Rail Cargo Austria
• Systém je založený na jednotném
rozhraní pro automatizovanou výměnu
logistických dat (např. pohyb zboží,
záznamy o inventuře atp.)
• Významně šetří čas a zdroje oběma
společnostem
• Implementace devíti elektronických
logistických procesů
Díky projektu EDI logistiky, zavedenému
ve společnostech Novartis a Rail Cargo Rakousko, bylo dosaženo interní optimalizace.
Kromě toho projekt jasně ukázal, že dochází
ke stále vyššímu konkurenčnímu tlaku ve
farmaceutickém průmyslu. Nové obchodní
strategie a zavádění účinných procesů dodavatelského řetězce jsou čím dál důležitější. Integrace poskytovatelů logistických služeb
prostřednictvím EDI do řetězce je cenově
efektivní způsob, jak začlenit skladovací logistické procesy do složitých vnitřních
procesů společností, zejména pak pro společnosti farmaceutické. Díky automatizaci
svých procesů se společnost může opět zaměřit na svoji hlavní činnost, kterou je léčba
pacientů.
Procesy ve firmě Novartis a odpovídající zprávy EDI
38
Markéta Zapletalová,
marketingová specialistka,
EDITEL CZ
Nová konference o RFID: Auto–ID
Ostrava opět potvrdila svůj titul českého
„hlavního města RFID“. Mezinárodní konference Auto-ID o technologiích automatické identifikace a RFID posunula laťku
velmi kvalitních odborných akcí pořádaných Mezinárodní laboratoří RFID při VŠB
-TU Ostrava ještě výše.
Pořadatelé pravidelných konferencí věnovaných technologii RFID, sdružení GS1 Czech
Republic a Mezinárodní laboratoř RFID na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, letos přišli se změnami. Tradiční
podzimní konferenci o RFID připravili ve spolupráci s novým partnerem, časopisem pro
automatizační techniku Automa. Výsledkem
byla velmi zdařilá odborná akce s ještě bohatším programem. Organizátorům se navíc
podařilo dále posílit mezinárodní rozměr
akce.
50 let automatizace na VŠB-TUO
Prezentace nástroje pro PIA
Ve druhém přednáškovém bloku mohli účastníci konference nahlédnout do budoucnosti.
Futurologické přednášky Filipa Beneše z ILAB
RFID (Technologie RFID a rozšířená realita)
a tandemu přednášejících Lukáše Vojtěcha
a Zdeňka Lokaje z ČVUT (RFID a internet věcí)
nastínily další vývoj radiofrekvenčních technologií a jejich využití v různých časových horizontech.
Lukáš Vojtěch zasadil budoucnost RFID do
kontextu očekávaného vývoje ICT, materiálů
či třeba technologií pro ukládání energie.
Např. rozmach reálných aplikací konceptu
P2P (Product to Product) v rámci internetu
věcí může nastat již po roce 2015.
Foto: ILAB RFID
Úvodní slovo pronesl vedoucí ILAB-RFID Vladimír Kebo, za časopis Automa vystoupila Eva
Vaculíková. Před zahájením konferenčního
programu přizval Vladimír Kebo k řečnickému
pultu prof. Vladimíra Strakoše, aby mu udělil
pamětní list upomínající letošní výročí 50 let
trvání oboru automatizace na VŠB. Zasloužilý
profesor Vladimír Strakoš ve své spontánní
řeči mj. uvedl, že: „Identifikace patří mezi nejnáročnější obory automatizace.“
První blok prezentací patřil zahraničním kolegům. Jong Tae Rhee z partnerské univerzity
Dongguk v Koreji představil řešení pro tzv.
carsharing využívající technologii RTLS. Původní studentský projekt společného využívání aut v rámci univerzitního kampusu se
v roce 2011 podařilo převést do celostátního
měřítka, kdy je (samoobslužná) infrastruktura
pro výměnu automobilů dostupná ve všech
velkých jihokorejských městech. Mezi hlavní
přínosy tohoto konceptu Jong Tae Rhee řadí
10% snížení dopravních zácp. Projekt se aktuálně testuje ve Švýcarsku a Itálii.
Pierluigi Montanari představil řešení z laboratoře GS1 Italy pro sledování ušlechtilých vín
v rámci globálních logistických řetězců
(o projektu podrobněji na str. 8).
O využití RFID technologií ve slovenských poštovních službách referoval Juraj Vaculík ze Žilinské univerzity.
Lucas Ahlstrom ze švédské technologické
společnosti Retorium AB vzal posluchače na
virtuální prohlídku policejních služeben vybavených inteligentními skříňkami na služební zbraně opatřenými RFID klíči. Každá ze
skříněk v desítkách policejních zbrojnic ve
Stockholmu je napojena na centrální informační systém, který eviduje veškeré provozní
statuty a upozorňuje na nestandardní situace.
Pierluigi Montanari (GS1 Italy) prezentuje řešení pro sledování vína.
Do současné reality posluchače vrátili Petra
Fuchsíková a Tomáš Martoch (GS1 Czech Republic). V přednášce na téma Metodika PIA –
dopad na soukromí nastínili rozvoj rámce pro
ochranu osobních údajů u aplikací RFID od
prvních legislativních doporučení EU po současný právní stav. Následně byl českému odbornému publiku poprvé představen nový
nástroj, který vytvořila organizace GS1 pro
velké korporace i pro malé a střední podniky,
které využívají aplikace na bázi EPC/RFID. On
-line služba GS1 EPC/RFID PIA Tool uživateli
pomáhá určit, zda je jeho aplikace RFID v souladu s evropskými nařízeními o ochraně
údajů a soukromí. Petra Fuchsíková posluchače upozornila, že je nutné se problematikou PIA zabývat především tam, kde je aplikace
RFID v přímém kontaktu se zákazníky.
GSMP a pracovní skupiny RFID
Poslední sekci otevřela Miroslava Štaffenová
z GS1 Slovakia. Ve své prezentaci se zaměřila
na proces vytváření nových standardů v Systému GS1. Popsala tzv. Global Standard Management Process (GSMP), což je ucelený
soubor metod a pravidel, který umožňuje
společnostem zapojeným do Systému GS1
formulovat vlastní požadavky na nové standardy a směrnice. GSMP funguje systémem
pracovních skupin; Miroslava Štaffenová
představila činnost pracovních skupin specializovaných na RFID a nejdůležitější výstupy
jejich práce za poslední dva roky: příručku
o RFID/EPC pro logistiku, nové EPC standardy
pro letecký průmysl a armádu nebo již zmíněný PIA Tool.
Následující přednášky se zabývaly praktickými aplikacemi RFID v reálném provozu.
Jakub Irber ze společnosti EPRIN, která byla
partnerem konference Auto–ID 2012, prezentoval projekt RFID expediční brány; Jakub
Unucka (Gaben) se věnoval aplikacím radiofrekvenční technologie v systému odpadového hospodářství. Problematikou RFID tagů
navržených pro extrémní podmínky se věnoval vývojář HF a UHF RFID tagů Libor Hofmann. Panelová diskuse na téma RFID
v aplikacích, kterou moderoval Jakub Unucka,
konferenci uzavřela. Mnoho účastníků následně využilo možnost prohlídky laboratoře
ILAB RFID.
Mgr. Mikuláš Černý
39
Novinky z Česko-Slovenské iniciativy ECR
Foto: Makro C&C ČR
Oba se shodují, že ECR poskytuje šanci pro
dodavatele a odběratele k nalezení řešení
nebo k definici standardů v oblastech, kde se
potýkají se společnými problémy. ECR navíc
nabízí prostor pro inovativní řešení a věnuje
se tématům celosvětového zájmu, jako jsou
udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. Základním kamenem fungování ECR je
spolupráce. Pouze na jejím základě se může
zefektivňovat dodavatelsko-odběratelský řetězec. Výsledné zlepšení přináší efekt celému
oboru a v konečném důsledku pozitivně
ovlivní i spotřebitele. Jistou bariéru představuje vzájemné sdílení dat. Je pochopitelné, že
existuje obava a neochota sdílet všechna
data. Lze však najít kompromis, který spolupráci umožní (např. částečná či úplná anonymita). Mnoho oblastí navíc nepředstavuje
konkurenční výhodu (např. standardy GS1
pro datovou synchronizaci a elektronickou
komunikaci); zde spolupráce nepředstavuje
žádný problém. Obecně lze říci, že transparentnost existuje, úlohou ECR je její zavedení
do každodenní praxe.
Původní členská základna, jak je pro všechny
platformy ECR typické, zahrnovala především
mezinárodní korporace, které měly možnost
zapojit své zaměstnance do ECR. Totéž lze vypozorovat v pilotních projektech – první fungovaly na bázi 1:1, snahou do budoucna je
zapojit do projektů co největší množství
Miloš Hammer, Makro Cash & Carry ČR
40
robců obalů, distributorů a prodejců.
Z přednášek mimo jiné vyplynulo, že i přes
zvýšené náklady vítězí fakt, že uspořádané, viditelné a atraktivně vypadající zboží v regálu
je alfa a omega dobré prodejnosti. SRP navíc
respektuje požadavky na ekologičnost a recyklovatelnost obalů.
Kromě diskuse o otázkách zavádění SRP měli
účastníci workshopu jedinečnou příležitost
absolvovat prohlídku výrobny obalů společnosti THIMM, a mohli tak vidět výrobu SRP
obalů v praxi. V závěru celé akce se účastníci
shodli, že pro oblast FMCG je SRP významnou
oblastí, a Česko-Slovenská iniciativa ECR se
proto bude tímto tématem i nadále intenzivně zabývat.
Foto: THIMM Obaly, k.s.
Jaká je současná podoba fungování platformy ECR v ČR? Jaké benefity si z členství
odnášejí jednotliví členové? Představuje
ochrana údajů a konkurenční boj velkou
překážku pro efektivní spolupráci v ECR?
Odpovědi na tyto otázky poskytli předsedové Česko-Slovenské iniciativy ECR Torben Emborg ze společnosti Nestlé a Miloš
Hammer ze společnosti Makro.
členů. „Chtěli bychom dosáhnout toho, aby se
daných projektů účastnilo více firem, ne
jenom vždy jeden dodavatel a jeden obchodník. Čím větší účast, tím lepší výsledky,“
zdůraznil Torben Emborg, generální ředitel
Nestlé pro Česko a Slovensko. „Malé firmy jsou
pro realizaci těchto projektů více než vítány,“
doplnil Miloš Hammer, head of supply chain
management pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Makro Cash & Carry ČR. Jako
příklad země, kde ECR představuje širokou
platformu pro firmy všech velikostí, které spolupracují v různých oblastech, uvedl Polsko.
Tomuto trendu by mohl napomoci rozvoj
členské základny ECR. V současnosti nastává
chvíle, kdy se členská základna ECR rozrůstá
o lokální společnosti. Nárůst počtu aktivních
členů ECR přinese další zlepšení výsledků
společných standardů a pilotních projektů.
Workshopy Future Supply Chain
mají úspěch
V červnu 2012 se v prostorách společnosti
THIMM Obaly ve Všetatech konal workshop Future Supply Chain zaměřený na
problematiku Shelf Ready Packaging
(SRP), tedy balení obchodních jednotek
přizpůsobená vložení do regálu bez předchozího vybalování.
Foto: Blue Events
ECR zavádí transparentnost
do běžné praxe
Torben Emborg, generální ředitel Nestlé pro ČR a SR
Workshop byl v pořadí již pátý a tradičně se
ho v hojném počtu zúčastnili významní čeští
a slovenští zástupci dodavatelsko-odběratelského řetězce. Navíc mezi hosty zavítali také
zástupci akademické půdy českých univerzit
a vyšších odborných škol. Bloky přednášek se
věnovaly především současným trendům
v obalech a obalových materiálech a požadavkům, které na ně odběratelé i zákazníci
kladou.
SRP představuje v současnosti nejlepší způsob jak usnadnit prodejcům manipulační
a identifikační procesy a zároveň učinit obal
atraktivním pro zákazníka. Podmínkou zavádění SRP do praxe je efektivní spolupráce vý-
Z workshopu Future Supply Chain
„Shelf-ready-packaging je pro nás velmi důležitý prvek dodavatelského řetězce, který
vyžadují nejen zákazníci-obchodní řetězce,
ale také sami spotřebitelé,“ vysvětlila Martina
Moravcová, warehousing & distribution manažer CZ/SK, UNILEVER ČR. „SRP může skrývat
poměrně velké prodejní výhody – spotřebitelé se díky němu lépe orientují ve zboží na
regálech, a díky tomu se tyto výrobky dobře
prodávají. Tento formát vyžadují především
provozovatelé diskontních prodejen a hypermarkety. Určitou náročnost představuje nejednotnost požadavků zákazníků a neexistence SRP standardů. Každý řetězec totiž
vyžaduje něco jiného, čímž vzniká poměrně
velká komplexita,“ doplnila Martina Moravcová. „Potenciál SRP do budoucna vidíme
v jeho rozšíření na regály supermarketů a drogistických řetězců, kde tato forma zatím
téměř neexistuje.“
Workshop Powering Retail
Execution Management Jointly
Česko-Slovenská iniciativa ECR v říjnu
uspořádala pro své členy workshop Powering Retail Execution Management Jointly.
Exkluzivním hostem workshopu byl Georges
Le Nigen ze společnosti Retail Solutions, který
svou prezentaci a následnou diskusi zaměřil
na benefity a bariéry efektivní spolupráce dodavatelů a odběratelů v oblasti On the Shelf
Availability (OSA) – dostupnost zboží na
regálech. Georges Le Nigen účastníkům představil analýzu problémů, které sužují evrop-
Foto: THIMM Obaly, k.s.
ské maloobchodníky, a identifikoval jejich
nejčastější příčiny. Vysvětlil, že pod pojmem
spolupráce se skrývají společně definované
a formalizované procesy a formalizované sdílení osvědčených postupů (best practises). Ve
chvíli, kdy spolupráce dodavatelů a odběratelů povýší na tuto úroveň, je možné dosáhnout tzv. win-win-win řešení. Georges Le Nigen
dále provedl účastníky workshopu jednotlivými fázemi procesu, který denně poskytuje
dodavatelům i odběratelům rychlé a aktuální
informace o OSA. V následné diskusi se mohli
účastníci přesvědčit, že i dodavatelské řetězce
v České republice jsou připraveny na OSA
projekty. Česko-Slovenská ECR iniciativa bude
proto nadále toto téma podporovat,
a to jak po diskuzní, tak po praktické (projektové) stránce.
Jako doplňující téma zazněl v rámci workshopu příspěvek společnosti MERCAREON týkající se zkušeností a přínosů z využívání
společné obchodní platformy pro plánování
a využívání časových oken pro vykládku zboží.
Prohlídka výroby tzv. SRP obalů
Tématem dalšího workshopu, který se uskuteční 1. února 2013, bude problematika dostupnosti zboží (OSA). Kromě dalšího tříbení
názorů zástupců jednotlivých stran, tedy výrobců, obchodníků a agentur, otevře rovněž
otázku přípravy spuštění pilotního projektu.
Témata spolupráce mezi dodavateli a obchodními řetězci a zkušenosti ECR zazní, jak
se již začíná stávat tradicí, začátkem února na
konferenci Retail Summit 2013.
ECR Europe Awards: jedinečná
šance získat cenu za váš projekt
Organizace ECR Europe vyhlašuje soutěž
o nejlepší počin v oblasti úspěšné aplikace
ECR standardů do praxe. Soutěž je rozdělena do tří částí:
1. Best Activation: Ocenění nejlepší realizace
spolupráce v obchodní praxi v rámci Evropy.
Do této části soutěže se mohou přihlásit
všechny společnosti, které jsou členy ECR
v jednotlivých zemích. Návrhy na ocenění se
budou podávat ve formě případových studií
týkajících se dvou nebo více společností z různých částí dodavatelsko-odběratelského řetězce, kde spolupráce v nekonkurenčních oblastech bude mít měřitelné výhody pro
všechny zúčastněné strany včetně nakupují-
cích a/nebo spotřebitelů. Podání má být učiněno společně jménem všech účastníků případové studie a musí zahrnovat alespoň
jednoho výrobce a jednoho prodejce. Sběr
případových studií bude ukončen v únoru
2013, kdy budou jednotlivé studie prozkoumány odbornou porotou. Výběr vítězného
podání bude pocházet z veřejného hlasování
účastníků ECR konference, která se bude
konat v květnu v Bruselu. Vítěz bude na této
konferenci vyhlášen během slavnostního večera.
2. Lifetime Contribution to ECR: Cena bude
udělena jednotlivci, který nedávno opustil
nebo se chystá opustit naše pole působnosti,
a podal vynikající přínos do agendy ECR v Evropě. Otevřené nominace na toto ocenění
budou přijímány radou ECR Europe pod vedením předsednictva a výkonného ředitele ECR
Europe, kteří nezávisle vyberou jeho příjemce.
3. Next Generation Leader: Ocenění účastníka programu ECR Europe nebo ECR
laboratoře, který bude navržen svými spolupracovníky jako osoba s největším potenciálem pro to stát se skutečným lídrem
spolupráce v našem oboru. Tato cena bude
předána účastníkovi aktuálního programu
roku ECR Laboratoře. Vítěz bude vybrán tajným hlasováním účastníků a instruktorů.
Vyhlášení ocenění ECR Award má za cíl podpořit zásady spolupráce v rámci Evropského
dodavatelsko-odběratelského řetězce. Jedná
se o první ročník této soutěže a její vítězové
budou vyhlášeni během konference ECR Europe, která proběhne ve dnech 14. a 15.
května v Bruselu. Více informací stejně jako
dotazy ohledně přihlášení adresujte na
e-mailovou adresu [email protected]
Pracovní skupina EDI
V rámci pracovní skupiny zaměřené na
elektronickou výměnu dat došlo v letošním roce k zásadnímu posunu v obsahu
elektronické faktury.
Do národní implementační příručky formátu
D01B byly přidány některé položky důležité
zejména v zahraničním obchodním styku –
jako IBAN, SWIFT, IČ DPH apod.
Dále byla příručka rozšířena o možnost využití
několika typů slev ze základní domluvené
ceny, například logistický či akční rabat. Díky
zapojení společnosti EDITEL je také již k dispozici INHOUSE verze daného subsetu i v anglickém jazyce.
V rámci skupiny byla také obsáhle diskutována problematika nutnosti využití elektronického podpisu ve vztahu k nové legislativě
EU, která vstoupí v platnost 1. 1. 2013 a poskytuje teoretickou možnost ustoupit od
elektronického podpisu na faktuře v případě,
kdy je pro přenos elektronických faktur využíváno standardních a standardizovaných
prostředků elektronické výměny dat (EDI).
Vzhledem k faktu, že elektronický podpis
představuje jednu z možností zajištění autenticity, integrity a originality elektronické
faktury, panuje mezi členy skupiny konsenzus
pokračovat i nadále v používání tohoto nástroje.
Ing. Barbora Cikánková, Makro C&C ČR,
vedoucí pracovních skupin ECR
Pracovní skupina Benchmarking
Pracovní skupina Benchmarking uskutečnila v průběhu září a října pilotní průzkum
dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Počet členů ECR nadále vzrůstá
Zájem o členství v Česko-Slovenské iniciativě ECR stále stoupá. V uplynulém období
přivítalo ECR do svých řad dva nové členy:
společnost O.K. TRANS poskytuje komplexní
logistické a dopravní služby a společnost
Brandbank působí v oblasti eCommerce.
Počet aktivních členů se tím zvýšil na 35.
V současné době se ECR plánuje zaměřit více
na slovenský trh. Expanze by měla umožnit
přístup i lokálních slovenských dodavatelů
a odběratelů k inovacím a tzv. best practices,
které ECR platforma nabízí.
Průzkum byl zaměřený na čtyři oblasti týkající se logistiky a zákaznického servisu (objednávka a dodávka, fakturace a reklamace,
nové výrobky a promoční akce, komunikace),
zúčastnilo se ho dvanáct dodavatelů a čtyři
odběratelé. Dodavatelé nyní mají podrobné
výsledky k dispozici pro interní analýzu.
Druhé kolo průzkumu s největší pravděpodobností proběhne v prvním čtvrtletí příštího
roku.
Dále členové pracovní skupiny již na pravidelné bázi sdílejí výsledky klíčových ukazatelů, což jim přináší nejen porovnání
s ostatními dodavateli, ale také jim umožňuje
sledovat vývoj daných ukazatelů v meziročním srovnání.
Ing. Markéta Kulhavá, Danone,
vedoucí pracovní skupiny ECR
Ing. Tomáš Martoch,
koordinátor Česko-Slovenské iniciativy ECR
41
ICS Identifikační systémy, a.s.
SEKCE AKREDITOVANÝCH PARTNERŮ GS1 CZECH REPUBLIC
Řízený sklad s 2D kódem GS1 DataMatrix
Výstavba skladu na zelené louce a zavedení systému řízeného skladu umožnilo
společnosti AVEFLOR expanzi výroby při
snížených nákladech. Komplexní projekt
vyrazil vstříc moderním trendům: využívá
2D kód a uživateli tak přináší konkurenční
výhodu zejména v oblasti farmaceutické
výroby.
včetně provázanosti s IS. Dodavatel se zavázal zpracovat jednotlivé skladové operace
s důrazem na pokrytí všech variant nakládání
s výrobky. Dodané řešení mělo zajišťovat co
nejobjektivnější výsledky inventur s důrazem
na jejich rychlý průběh. „Pro naplnění požadavků jsme se rozhodli pro značení podle
standardu GS1-128, které je pro identifikaci
skupinového balení zboží (kartony, palety aj.)
obecně známé a využívané dlouhá léta. Tyto
standardy jsme doplnili o standard GS1 DataMatrix, který má svou kariéru teprve před
sebou,“ popisuje ideu navrženého řešení Ing.
Josef Petráž, ředitel společnosti ICS Informační systémy.
Maximální důraz na
vysledovatelnost
Pro vlastní skladové operace se
využívá 2D kód
Zákazník požadoval doplnit dosavadní informační systém Signys o subsystém automatické identifikace. Při tvorbě koncepce
vyžadoval maximální důraz na zpětnou vysledovatelnost používaných surovin, obalových materiálů a hotových výrobků; obecné
zadání dále obsahovalo požadavek zjednodušení a zrychlení jednotlivých úkonů na
všech pracovištích s cílem dosáhnout vyšší
produktivity práce.
Před dodavatelem, společností ICS Identifikační systémy, a. s., stál úkol navrhnout optimální způsob značení surovin i výrobků
a zajistit jednoznačnou identifikaci surovin
a výrobků v průběhu výrobního procesu
Vzhledem k výrobnímu sortimentu společnosti AVEFLOR, a. s., byl při návrhu řešení
identifikace kladen důraz na evidenci exspirací, šarží a skladových míst. Ke splnění tohoto požadavku bylo navrženo a úspěšně
využito možností 2D kódu GS1 DataMatrix,
a to jak pro přesnou identifikaci materiálu
a surovin, tak pro skupinová balení (kartony,
palety) finálních výrobků (standard GS1 DataMatrix), a následně i pro označení skladových míst v rámci centrálního skladu.
Na základě rozboru celé situace ohledně značení dodávaných surovin (značení od dodavatelů je velice různorodé a nelze zajistit jeho
sjednocení) bylo rozhodnuto o zajištění dotisku identifikačních štítků na jednotlivé suroviny tak, aby byla možná jejich jednoduchá
a jedinečná identifikace i v průběhu výrobního procesu. Stávající identifikační karta materiálu byla doplněna o 2D kód obsahující
všechny potřebné údaje.
Hotové výrobky jsou baleny a značeny ve
třech úrovních: Výrobky jsou označeny jedinečným čárovým kódem EAN-13 standardu
GS1. Kartony hotových výrobků jsou označeny
jedinečným čárovým kódem EAN-13 (tento
kód nesmí být shodný s kódem výrobku) nebo
kódem ITF-14 a 2D kódem ve standardu GS1.
Homogenní palety hotových výrobků jsou
označeny standardní paletovou etiketou rozšířenou o 2D kód ve standardu GS1, nehomogenní palety hotových výrobků jsou značeny
paletovou etiketou s výčetkou jejich obsahu
rozšířenou o 2D kód ve standardu GS1.
Pro vlastní skladové operace je využíván 2D
kód, značení GS1-128 je určeno pro potřeby
odběratelů, kteří zatím nejsou schopni značení GS1 DataMatrix využít.
Foto: Mikuláš Černý
Akciová společnost AVEFLOR (založena v roce
1995) se zabývá výrobou kapalných a práškových aerosolů, emulzí a gelů ve výrobních
programech Vlasová kosmetika, Holicí program, Veterinární přípravky, Zdravotnické potřeby a léčiva. Celkový počet výrobků ve
všech produktových řadách činí cca 400. Společnost vyrábí vlastní výrobky i smluvní produkty na zakázku pro privátní značky. Mezi
známé značky patří vlasová kosmetika AVEFLOR, veterinární přípravky ARPALIT, KUBATOL či řada zdravotnických prostředků
AKUTOL. Firma je výrazně exportně zaměřena
(60 % produkce je určeno pro vývoz na evropské i mimoevropské trhy). AVEFLOR vlastní
všechna potřebná povolení a certifikáty (ISO,
GMP); od svého vzniku je zapojen do Systému
GS1 a využívá na svých výrobcích systém značení pomocí kódu EAN-13. Společnost vykazuje dynamický růst produkce, který si před
dvěma roky vynutil vybudování nových skladovacích kapacit a zavedení systému řízeného skladu.
V posledních letech společnost AVEFLOR narážela na limity dalšího rozvoje v podobě nedostačujícího výrobně-logistického zázemí.
Všechny skladové operace probíhaly v pronajatých prostorách. Využívaný objekt nenabízel možnosti efektivních investic: Nebylo
možné realizovat způsob adresného skladování, a tím zajistit přiměřenou míru efektivity
při vychystávání surovin a zboží. Dalším
úzkým místem, které odhalila analýza SWOT,
byl způsob vedení evidence vysledovatelnosti šarží. Agenda byla vedena v papírové
podobě a její operativnost se s narůstajícím
počtem položek výrazně snižovala. Problémy
způsoboval také lidský faktor. Při ručním zápisu
docházelo k nechtěným chybám. Existovalo
riziko záměn nebo ztráty kontinuity při vysledovatelnosti šarží. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o výstavbě vlastních skladových
prostor, které budou svým vybavením, organizací a IT podporou plně vyhovovat novým
požadavkům.
2D kódy na regálech
42
Skladové pozice jsou značeny etiketou s 2D
kódem a vlastní interpretací a nosností regálů.
Volba termotransferové tiskárny padla s ohledem na hlavní požadavky (spolehlivost provozu, možnost tisku různých formátů etiket
a mechanická odolnost) na tiskárnu ZEBRA
řady ZM 600 pro paletové etikety s automatickou řezačkou a S4M se zařízením pro tisk
jednotlivých etiket pro ostatní potisky.
Sběr dat do informačního systému
probíhá v dávkách
Foto: AVEFLOR, a.s.
HW infrastrukturu doplňují terminály DENSO
nové generace s typovým označením
BHT604QW. Skenovací 2D imager tohoto zařízení snímá jak menší 2D kódy, tak různě
velké lineární kódy včetně rozměrných lineárních kódů paletových etiket. Této vlast-nosti
je využíváno např. při snímání dodavatelských lineárních kódů (mnohdy velice špatné
kvality) při příjmu materiálu a surovin.
Jaké dodavatel zvolil napojení sběru dat do
informačního systému (IS)? „Po zvážení potřeb a na základě provedené procesní a datové analýzy jsme se rozhodli realizovat
systém jako dávkové řešení s přenosem dat
prostřednictvím bezdrátové wi-fi sítě. Toto řešení bezezbytku splňuje potřeby uživatele,
zároveň minimalizuje nároky na WLAN zasí-
Výroba sprejových přípravků
ťování prostor skladu, a tudíž i investiční
a provozní náklady,“ odpovídá Josef Petráž.
Příjem materiálu a surovin na sklad probíhá
v několika oddělených krocích. Zásilka je převzata od dopravce a umístěna fyzicky na tzv.
výchozí skladové místo. Do systému Signys je
pořízen přijatý dodací list a pro jednotlivé položky je vložena aktuální pořizovací cena,
šarže a exspirace. Na základě tohoto dokladu
jsou provedeny tisk etiket a označení jednotlivých balení. Poté provede pracovník skladu
za pomoci terminálu vlastní zaskladnění na
konkrétní skladová místa. Nejprve sejme kód
artiklu, umístí balení na volné skladové místo
a načte jeho kód. Takto postupně zpracuje
celou zásilku a data z terminálu odešle do IS,
kde je vytvořena převodka a provedena modifikace skladových karet.
Všechna data nese 2D kód
Všechny potřebné informace jsou získány sejmutím jediného 2D kódu, což podstatně
zrychlilo skladové operace a odstranilo chyby
v evidenci šarží a exspirací. Podobně probíhají
i přeskladnění mezi skladovými místy v rámci
skladu nebo převody finálních výrobků z karanténního skladu na sklad expediční. Skladník sejme 2D kód artiklu a kód zdrojového
skladového místa, provede přesun na jinou
pozici a načte kód cílového místa. Získaná
data odešle z terminálu do systému a následně vytvořená převodka zajistí modifikaci
skladových karet.
IS upozorní na případný problém
Výdej ze skladu může být realizován dvěma
způsoby – jako volný výdej ze skladu nebo
výdej na základě požadavku. V případě druhé
varianty bylo naplno využito možností
čteček. Z objednávek nebo žádanek jsou vytvořeny datové soubory jednoznačně identifikovatelné číslem dokladu. Požadavky na
výdej jsou zároveň vytištěny a označeny číslem dokladu ve formě čárového kódu. Pracovník skladu pak sejme čárový kód čísla
požadavku, čímž dojde k načtení příslušného
datového souboru se seznamem artiklů k výdeji do terminálu. Na základě těchto informací pak postupně vyhledává jednotlivé
položky ve skladu a provádí jejich výdej. Po
nalezení je načten kód skladového místa a následně 2D kód artiklu s interním číslem, exspirací a šarží. V případě shody obsluha
modifikuje nebo potvrdí požadovaný počet a
pokračuje dalším artiklem. Na případný problém je skladník zřetelně upozorněn. Jakmile
jsou zpracovány všechny artikly k výdeji,
odešle pracovník načtené údaje zpět do IS,
kde na jejich základě dojde k vygenerování
dodacího listu nebo výdejky. Během tohoto
procesu jsou zároveň označeny vyskladněné
položky, objednávky nebo žádanky.
Při provádění inventury rozhodne odpovědný
pracovník o jejím charakteru (klasická inventura skladových zásob nebo inventura šaržová). V obou případech se provádí tzv.
inventura naslepo bez nahrání očekávaného
stavu. Pracovník pak systematicky snímá jednotlivé kódy výrobků nebo surovin a následně odešle data k porovnání do IS.
Ekonomický přínos je značný
Z hlediska provozního přínosu došlo k diametrální změně v organizaci práce, kde byl
intuitivní způsob řízení založený na zkušenostech a lidské paměti nahrazen logistickým
způsobem řízení založeným na relevantních
informacích z IS s minimálním vlivem lidského faktoru. Tento způsob nejenom zefektivnil všechny skladové a výrobní operace, ale
zároveň umožnil i minimalizaci skladových
zásob a prostor včetně optimalizace plánování výrobních kapacit. Tím došlo mj. k výraznému snížení chybovosti a minimalizaci
nákladů na dohledávání a odstraňování těchto pochybení. Ekonomický přínos je nesporný: Zatímco v roce 2009 byl poměr mezi
obratem a mzdovými náklady cca 5,9,
v roce 2010 to bylo již 6,38 a v roce 2011 je
poměr 6,5. Ještě markantnější rozdíl je při porovnání poměru mezi ziskem a mzdovými náklady: v roce 2009 cca 0,052 v roce 2010 to
bylo již 0,42 a v roce 2011 je poměr 0,46.
Budoucí využití 2D kódu
„Realizací projektu došlo k zefektivnění vazeb
mezi skladem, výrobou a následnou distribucí. Zefektivnění je dáno uzavřeným cyklem
toku informací. Zpřehlednily se skladové zásoby co do polohy i množství a zrychlil
a zpřesnil se proces vychystávání zboží zákazníkům,“ hodnotí projekt Jan Zubatý, vedoucí
obchodního a marketingového úseku AVEFLOR. Uživatel kladně hodnotí i doporučení
společnosti ICS Identifikační systémy na použití 2D kódu GS1 DataMatrix v interních procesech skladů a výroby. „Zadání všech
potřebných údajů najednou jedním sejmutím
2D kódu výrazně urychluje a zjednodušuje
práci obsluhy. Zároveň se tak zamezuje i jejím
chybám, což – mezi jiným – zvyšuje prestiž
společnosti Aveflor v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Pro 2D kód jsme se rozhodli
mimo jiné i proto, že ho vnímáme jako trend
budoucnosti. Toto rozhodnutí hodnotíme
dobře i proto, že náš výrobní program obsahuje také oblast farmacie, kde se 2D kód stává
standardem, a někde i povinností.“
Ing. Vladimír Chmelík,
ICS, Identifikační systémy, a. s.
43
Bartech, s. r. o.
SEKCE AKREDITOVANÝCH PARTNERŮ GS1 CZECH REPUBLIC
Inventarizace majetku pomocí RFID
Management největšího slovenského lázeňského zařízení, Lázní Piešťany, se rozhodl zavést automatickou identifikaci
rozsáhlého hmotného majetku. Zaměstnanci lázní provádějí inventarizaci pomocí
čárových kódů a RFID. Všechny položky
jsou označeny dvojím způsobem: etiketou
s lineárním kódem GS1-128 a polyesterovou etiketou s RFID UHF tagem.
Slovenské liečebné kúpele Piešťany, a. s., je
soukromé lázeňské zařízení s více než dvousetletou tradicí. Lázně k léčbě pacientů využívají termální vodu a unikátní sirné bahno.
Společnost spravuje rozsáhlý komplex hotelů,
termálních pramenů s léčivou vodou a lázeňských budov ve světoznámém lázeňském
středisku zaměřeném na léčbu pohybového
a nervového ústrojí.
Projekt kombinuje obě metody
automatické identifikace
Požadavky společnosti na změnu
Hlavním cílem zadavatele bylo zefektivnit
pravidelné kontroly majetku s využitím moderních technologií. Vedení lázní se obrátilo
na svého dodavatele informačního systému,
brněnskou firmu Mikros, a. s., s požadavkem
rozšířit funkčnost stávajícího řešení o modul
inventarizace majetku s využitím PDA
terminálů. Zadavatel stanovil následující požadavky:
• Duální identifikace majetku odolnými
etiketami s čárovým kódem a RFID čipem
• Inventarizace pomocí inteligentního
programu v odolném PDA zařízení
s integrovanou čtečkou čárových kódů
a RFID
• Automatická synchronizace dat
s informačním systémem
• Tiskárna etiket, která současně zvládne tisk
čárových kódů a zápis do paměti RFID čipu
tém. Program pro inventarizaci požadavkům
klienta vyhovoval, ve standardní logice již nebylo třeba nic upravovat. Zbývalo pouze dořešit část identifikace RFID čipů, což v té době
nebylo součástí aplikace. V oblasti RFID jsou
standardem protokoly LF, HF a UHF. Jelikož
první dvě frekvence umožňují snímání ze
vzdálenosti maximálně pěti centimetrů, padla
volba na UHF. Koncový zákazník totiž požadoval čtení ze vzdálenosti až 30 cm. Této podmínce plně vyhovuje frekvence 865–869
MHz. „Při realizaci tohoto poměrně rozsáhlého projektu, který byl výjimečný především
různorodostí inventáře, jsme mohli využít
svých bohatých zkušeností s inventarizací
hmotného majetku různých muzeí, galerií,
hradů, zámků apod.,“ prozrazuje Darek Pivka,
obchodní manažer společnosti Bartech.
Řešení na bázi SW aplikace HIM
• Tiskárna DATAMAX M-4206 Mark II
s UHF RFID modulem
Firma Mikros, a. s., se rozhodla použít program mobilní inventarizace HIM (= hmotná
inventarizace majetku) z nabídky společnosti
Bartech, s. r. o. Jako jiná mobilní řešení od
firmy Bartech také u systému HIM umožňuje
otevřené komunikační rozhraní bezproblémové napojení na libovolný informační sysFoto: Bartech, s. r. o.
Evidovat majetek ve stovkách místností, ať už
se jedná o nábytek v pokojích, vybavení restaurací, obrazy, sochy atd., představuje náročný komplex úkonů. Jelikož se jedná o tisíce
položek mnohdy vysoké ceny, je nutné, a dokonce i zákonem stanovené provádět pravidelnou inventarizaci. V dnešní době existují
dvě základní metody automatické identifikace majetku, jejichž nasazení výrazně zrych-
luje zastaralý manuální postup s tužkou a papírem. První způsob spočívá v označení majetku etiketou s čárovým kódem, druhá,
poměrně nová progresivní metoda, je založena na identifikaci pomocí RFID. Vedení společnosti Slovenské liečebné kúpele Piešťany,
a. s., se rozhodlo pro kombinaci obou metod.
Obsluha identifikuje obraz označený skrytou RFID etiketou.
44
Použité hardwarové prostředky
• Terminály Motorola MC3090G
• Polyesterové samolepicí etikety s RFID
UHF čipem Impinj a 96bitovou pamětí
Proč kombinace RFID a čárového kódu? Nepřítelem RFID technologie je prostředí kovu
a vody. V případě nalepení RFID etikety na
kov se čtecí vzdálenost dramaticky snižuje.
Kovové předměty jsou proto identifikovány
čárovým kódem. Naopak nevodivé předměty
lze identifikovat RFID etiketou, což je obrovská výhoda například u obrazů. Z estetických
důvodů je RFID etiketa nalepena na zadní
části rámu a při inventarizaci není nutné
obraz snímat ze zdi, stačí přiblížit terminál
k obrazu a program v terminálu ihned rozpozná, o které dílo se jedná. „Všechny položky
jsou označeny duplicitně RFID UHF tagy a etiketami se symbolem GS1-128, to pro případ,
že nelze použít RFID, tedy při aplikaci na kov,“
doplňuje Michal Pivka. „Pro obtížně dosažitelná místa, např. lustry, se plánuje použití
speciálních RFID tagů s velkým dosahem
signálu.“
Michal Pivka,
obchodní ředitel,
Bartech, s. r. o.
inzerce
inzerce
Kalendář školení GS1 Czech Republic
I. pololetí 2013
Systém GS1 v současné době již nereprezentuje pouze historicky nejstarší oblast, tj. identifikaci položek za využití technologie čárových kódů.
Jedná se o komplex integrovaných standardů, jejichž průnik zasahuje do mnoha oblastí obchodu, logistiky, zdravotnictví apod.
Lepší informovanost o Systému GS1, o možnostech jeho využití a o benefitech pro jednotlivé obchodní partnery v daném řetězci je
jednou ze základních podmínek jeho správného využívání.
Paralelně s webovými stránkami www.gs1akademie.cz uvádíme přehled sestavy aktuálních školení, plánovaných pro následující období.
Věříme, že sdílení informací touto formou přinese zvýšení úrovně potřebného know-how všem posluchačům, uživatelům Systému
GS1, kteří s tímto systémem pracují, případně uvažují o jeho rozšířeném využívání do budoucna.
NÁZEV ŠKOLENÍ
LEDEN
ÚNOR
BŘEZEN
DUBEN
KVĚTEN
ČERVEN
Základní informace
24.
14.
21.
18.
16.
20.
Kvalita čárových kódů
16.
6.
Kvalita čárových kódů
pro grafická studia
26.
GS1 Evropská logistická etiketa
13.
22.
Pravidla přiřazování GTIN
27.
GS1 DataBar
13.
10.
GS1 DataMatrix; GS1 QR kód
20.
Vysledovatelnost
Elektronická výměna dat
Datová synchronizace
Základy RFID
Pozn.: GS1 Czech Republic si vyhrazuje právo změn.
Sledujte www.gs1akademie.cz.
46
27.
26.
24.
5.
5.
4.
4.
Ceník produktů a služeb GS1 Czech Republic
(platnost od 1. 1. 2013)
FIRMY OBCHODNÍ
PRODUKT
STAV
POPIS – PODMÍNKY
CENA (Kč)
1.
Inzerce
Člen GS1
Zadní strana obálky A4
2. a 3. strana obálky A4
Vnitřní dvoustrana A3 (prvnímu zájemci)
Vnitřní A4
Vnitřní 1/3 A4 „na výšku“
Vnitřní A5 (170 x 120 mm)
25 000,20 000,30 000,10 000,5 000,5 000,-
2.
Články
Člen GS1
Nečlen GS1
Korektura GS1 CR s právem odmítnutí
zdarma
5 000,-/A4
Nečlen GS1
Druh akce
Základní info pro nové členy
Akce plánovaná – www.gs1akademie.cz
Akce mimořádná
V sídle GS1 Czech Republic
1 osoba
zdarma
1 000,- *
2 000,10 000,-
více osob
zdarma
800,-/os.
1 600,-/os.
10 000,-/os.
Člen GS1
Člen GS1
Nečlen GS1
V sídle GS1 mimo konzultační hodiny
V sídle GS1 v rámci konzultačních hodin
X
200,-/hod.
zdarma
X
200,-/hod.
zdarma
X
Měření
kvality
symbolu
Nečlen GS1
Nečlen GS1
Člen GS1
Člen GS1
Kontrola kvality čárových kódů
Jednotlivé symboly
Proměření evropské logistické etikety
Jednotlivé symboly
Proměření evropské logistické etikety
do 20 ks
500,-/kód
X
50,-/kód
100,-/ks
nad 20 ks
X
X
smluvně
smluvně
Měření
a vystavení
protokolu
Nečlen GS1
Nečlen GS1
Člen GS1
Člen GS1
Jednotlivé symboly
Proměření evropské logistické etikety
Jednotlivé symboly
Proměření evropské logistické etikety
X
X
100,-/kód
150,-/ks
X
X
smluvně
smluvně
Manuály
Výukové CD
Nečlen GS1
Člen GS1
X
X
zdarma
3.
Školné
Člen GS1
4.
Konzultace
5.
Servis
6.
FIRMY TECHNICKÉ
Inzerce
Služby
Články
ČLEN GS1
Podle bodu 1. (% z uvedené sazby)
Podle bodu 3., 4. a 5. (% z uvedené sazby)
Podle bodu 2. (% z uvedené sazby)
100
100
zdarma
GS1 AP
50
50
zdarma
Poznámky a vysvětlivky:
GS1 AP: Akreditovaný partner GS1 Czech Republic.
Člen GS1: Právnická či fyzická osoba má smlouvu s GS1 Czech Republic a uhrazené závazky.
Nečlen GS1: Nemá uzavřenou smlouvu s GS1 Czech Republic nebo člen s nevyrovnanými závazky.
Výjezd mimo sídlo GS1 Czech Republic: Fakturace zvýšena o náklady přepravy (7 Kč/km),
případně o další náklady na ubytování, pronájem prostor, pronájem techniky apod.
X Služba není poskytována.
* Pro člena GS1 po předložení „voucheru“ – viz záložka časopisu, akce/osoba zdarma.
Všechny ceny uvedeny bez DPH!
47
Akreditovaní partneři GS1 Czech Republic
Bartech, s.r.o.
T 517 543 022
E [email protected]
www.bartech.cz
GABEN spol. s r.o.
T 596 117 402
E [email protected]
www.gaben.cz
JaGa spol. s r.o.
T 283 910 228-9
E [email protected]
www.jaga-cr.cz
EPRIN spol. s r.o.
T 538 707 200-2
E [email protected]
www.eprin.cz
ICS Identifikační systémy a.s.
T 226 216 040
E [email protected]
www.ics.cz
KODYS spol. s r.o.
T 233 097 911
E [email protected]
www.kodys.cz
Partnerský program GS1 Czech Republic
představuje, v souladu s celosvětovými vývojovými trendy v oblasti obchodně-technických vztahů, pokročilý stupeň spolupráce mezi nositelem standardů a vybranými technickými firmami, které zabezpečují komplexní implementaci těchto standardů koncovým uživatelům. Jedná
se o dobrovolný vztah, jehož hlavním cílem je soustavná profesionální podpora jednotlivých uživatelů, dosažení maximální efektivity ve všech
sektorech působnosti Systému GS1 a korektní příprava na bezproblémovou akceptaci budoucích vývojových stupňů tohoto systému ve všech
jeho oblastech.
Naplnění sestavy přesně formulovaných podmínek vyúsťuje v každoročně obnovovaný statut „Akreditovaný partner GS1 Czech Republic“ dokládající maximální připravenost partnera pro realizaci globálním trhem vyžadovaných standardizovaných řešení, která zaručují přesnost, jednoznačnost a efektivitu příslušných operací.
SESTAVA IKON PRO USNADNĚNÍ ORIENTACE V NABÍDCE FIREM
48
snímače, terminály
tiskárny, spotřební materiál
polygrafie, obaly
kontrolní přístroje
příprava a realizace
čárových kódů
systémy pro retail poradenství
váhy, vážní systémy
komplexní řešení
aplikátory etiket
RFID systémy
SW pro tvorbu
čárových kódů
přepravní služby,
doprava
skladovací služby,
cross-docking
logistické systémy poradenství
standardizace, normy
realizace kuponů,
stravenek,
zákaznických karet
komplexní
informační systémy
poskytování EDI služeb /
GS1 EANCOM®, GS1 XML
Abecední seznam dodavatelů pro Systém GS1
ACCESS GRANTED s.r.o.
T 776 611 639
E [email protected]
www.accessgranted.cz
CCV s.r.o.
T 541 217 969
E [email protected]
www.ccv.cz
DHL SUPPLY CHAIN s.r.o.
T 519 405 330
E [email protected]
www.dhl.cz
AIMTEC a.s.
T 377 225 215
E [email protected]
www.aimtec.cz
CID International a.s.
T 597 600 310
E [email protected]
www.cid.cz
DROPTOP COMPUTING s.r.o.
T 235 097 511
E [email protected]
www.droptop.cz
APPLIC s.r.o.
T 485 382 222
E [email protected]
www.applic.cz
CODEWARE s.r.o.
T 222 562 444
E [email protected]
www.codeware.cz
Edenred CZ s.r.o.
T 234 662 356
E [email protected]
www.edenred.cz
ASTON ABORA s.r.o.
T 321 571 616
E [email protected]
www.aston-abora.cz
COMBITRADING s.r.o.
T 246 035 710
E [email protected]
www.combitrading.cz
EDITEL CZ s.r.o.
T 261 009 011
E [email protected]
www.editel.cz
A-Z servis group spol. s r.o.
T 777 225 112
E [email protected]
www.azservisgroup.cz
DACHSER Czech Republic, a.s.
T 312 291 811
E [email protected]
www.dachser.cz
ESA s.r.o.
T 724 584 026
E [email protected]
www.esa-logistics.cz
BARCO s.r.o.
T 572 520 052
E [email protected]
www.barco.cz
DANTEM s.r.o.
T 777 705 753
E [email protected]
www.dantem.cz
ETIGRAF s.r.o.
T 603 267 247
E [email protected]
www.etigraf.cz
BÍLEK SAMET s.r.o.
T 222 230 892
E [email protected]
www.vltava2000.cz/samet
DATASCAN s.r.o.
T 545 215 558
E [email protected]
www.datascan.cz
BOTTLING PRINTING s.r.o.
T 608 400 026
E [email protected]
www.bprinting.cz
DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
T 603 431 879; 412 588 580
E [email protected]
www.dhl.cz
Fast ČR a.s.
T 323 204 111
E [email protected]
www.fastcr.cz
GRAFOTECHNA PRINT s.r.o.
T 251 001 130-3
E [email protected]
www.grafotechna.cz
49
50
GRANITOL akciová společnost
T 554 780 220
E [email protected]
www.granitol.cz
JM partners.CZ s.r.o.
T 326 330 013
E [email protected]
www.jmpartners.cz
NOVUM, spol. s r.o.
T 267 997 111
E [email protected]
www.novum.cz
HOPI s.r.o.
T 323 614 333
E [email protected]
www.hopi.cz
KRÁLÍČEK s.r.o.
T 261 220 091
E [email protected]
www.kralicek-labelprint.cz
NSD International CZ s.r.o.
T 777 866 713
E [email protected]
HUHTAMAKI ČESKÁ REPUBLIKA a.s.
T 568 894 111
E [email protected]
www.huhtamaki.com
KZK TISKÁRNA
T 543 256 666
E [email protected]
www.kzk.cz
O.K. TRANS PRAHA, spol. s r.o.
T 602 177 709
E [email protected]
www.oktrans.cz
ICZ a.s.
T 222 271 654
E [email protected]
www.i.cz
LAGERMAX SPEDICE A LOGISTIKA s.r.o.
T 220 196 472
E [email protected]
www.lagermax.cz
OBCHODNÍ TISKÁRNY a.s.
T 321 759 161
E [email protected]
www.otk.cz
IKOS CZ s.r.o.
T 486 131 082
E [email protected]
www.ikos.cz
LOGICENTRUM s.r.o.
T 541 215 680
E [email protected]
www.logicentrum.cz
ONDRÁŠEK INK-JET SYSTEM spol. s r.o.
T 558 639 611
E [email protected]
www.ondrasek.cz
ING. JIŘÍ SMRŽ – INTES
T 547 240 058-9
E [email protected]
www.etiketovacisystemy.cz
MARTIN PEROUTKA polygrafická výroba
T 312 250 011
E [email protected]
www.peroutka.cz
P.V.A. SYSTEMS s.r.o.
T 777 325 455
E [email protected]
www.pvasystems.cz
ING. VÁCLAV KVASNIČKA - QS DATA
T 558 842 567
E [email protected]
www.qsdata.cz
MODEL OBALY a.s.
T 499 500 264
E [email protected]
www.model.cz
POINT.X spol. s r.o.
T 222 319 395
E [email protected]
www.pointx.cz
JAROSLAV TOMÁŠEK - EDISS
T 731 656 363
E [email protected]
www.ediss.cz
Motorola Solutions CZ s.r.o.
T 731 408 582
E [email protected]
www.symbol.com
PPO GROUP CZ, s.r.o.
T 515 266 080
E [email protected]
www.ppoczcz.com
PRESS KF spol. s r.o.
T 585 652 731
E [email protected]
www.presskf.cz
SCHMACHTL CZ, spol. s r.o.
T 244 001 500
E [email protected]
www.schmachtl.cz
uniCODE M&D s.r.o.
T 665 323 039
E [email protected]
www.unicode.cz
PROFIPRINT spol. s r.o.
T 541 241 957
E [email protected]
www.profiprint.cz
T + T etikety s.r.o.
T 385 345 114
E [email protected]
www.ttetikety.cz
VVV SYSTEM s.r.o.
T 472 744 350
E [email protected]
www.vvvsystem.cz
RABEN LOGISTIC CZECH a.s.
T 222 802 151
E [email protected]
www.raben-group.com
TRANSPED – SOC spol. s r.o.
T 495 772 201
E [email protected]
www.transped-soc.cz
WHP TECHNIK s.r.o.
T 541 224 364; 541 224 361; 603 434 272
E [email protected]
www.whp.cz
RAYFILM s.r.o.
T 553 616 085
E [email protected]
www.rayfilm.cz
U & SLUNO a.s.
T 596 101 511
E [email protected]
www.u-sluno.cz
ZONER software a.s.
T 543 257 244
E [email protected]
www.zoner.cz
REALEX INTERNATIONAL spol. s r.o.
T 266 313 775
E [email protected]; [email protected]
www.realex.cz
u & we Adwertising, spol. s r.o.
T 608 078 447
E [email protected]
www.uwecr.cz
ZETES SOLUTIONS
T 234 701 010
E [email protected]
www.zetes.com
Pro efektivní vyhledání partnerů doporučujeme
navštívit webové stránky:
www.gs1cz.org/podpora/dodavatele-pro-system-gs1
Data poskytují zapojené organizace.
51
inzerce
inzerce
Download

Tisknutelná verze - GS1 Czech Republic