Odborný časopis pro průmysl skla, keramik y a bižuterie
www.czech-glass-society.cz
11–12
11
12 / 2013
Již více než 4 desetiletí se firma Promat řadí mezi firmy, které se úspěšně uplatňují
v rozličných oborech vysokoteplotních technologií. Kromě tradičních odvětví:
sklářství, keramika, hutnictví, cementářství a chemických výrob je snaha uplatnit
progresivní izolační materiály i v nově se rozvíjejících oborech, jako jsou sluneční
elektrárny, výroba palivových článků, apod.
Vedle dodávky kvalitních žárovzdorných a izolačních materiálů jsme připraveni
zajistit také odpovídající inženýrský a technický servis tak, aby technická řešení byla
úspěšně propojena s ostatními technologickými částmi daného zařízení. Cílem je
vždy propojit kvalitní materiály se špičkovým technickými znalostmi a dovednostmi.
High Performance Insulation
www.promatpraha.cz
Obsah čísla
63.
11–12 / 2013
Studie
255
Stanislav Gelnar: Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin
na dně dávkovače skloviny
255
Rudolf Hais: 100 let významné sklářské hutě
FLORA – HANTICH v Novém Boru
258
Jan Schöttner: Historie novosvětské sklárny v první polovině 19. století
265
Trendy a aktuality
273
SP ČR: Sklářské svítání na druhou
273
Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují
273
Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem
274
Krátké zprávy
274
Z domova
283
Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen
283
Kyjovská sklárna slaví 130 let
283
Škola bude opět vzdělávat sklářské technology
284
Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí?
284
Krátké zprávy
284
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR
Vývoj sklářského a keramického průmyslu
v České republice v letech 2007–2012
Česká sklářská společnost
XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe – Repríza prekonala premiéru
Výstavy a soutěže
286
286
290
290
293
Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti Stanislav Libenský Award 2013
293
Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku
294
Metropoli na Tchaj-wanu ovládl křišťál Moser
294
Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici
295
CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích
295
Glass Excellence VIII. – Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space
296
Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO
297
Krátké zprávy
297
Tipy na aktuální výstavy
299
Výročí a jubilea
300
Za Ing. Jaroslavem Beránkem
300
Vzpomínka na Františka Zemka
301
Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům
302
Připravované akce
Mezinárodní trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014
303
303
Ročník
Editorial
Protože je konec roku za dveřmi, patřilo by se
zhodnotit aktuální ročník našeho časopisu.
Díky Vám, našim čtenářům, předplatitelům
a inzerentům to pro mě není nijak složitá
úloha. Stačí mi tři slova: Sklář a keramik
žije! Přes veškerá mediální lákadla dnešního
světa je Vás, kteří časopis podporujete, stále
dost na to, aby mohl a měl vycházet.
Holedbat se tradicí je vždy ošemetné. Tradice
sama o sobě není hodnotou, pokud se nerozvíjí. Pak jen svazuje. V opačném případě ale
dává odvahu a přímo vybízí k věcem příštím.
Sklář a keramik – jako nejstarší odborný
časopis tohoto typu v zemi – v příštím roce
oslaví devadesáté výročí své existence. Jeho
přímým předchůdcem byly Sklářské rozhledy, jejichž první číslo vyšlo v roce 1924.
Za dobu života časopisu se několikrát změnila státní a politická zřízení, vydavatelé,
obsah osciloval od populárně-naučného
po vysoce odborný, ale vždy byl zaměřen
na aktuální informace o tom, co se děje
v oborech skla, bižuterie a později keramiky
i porcelánu. Co naši předkové řešili? S tím se
budete moci seznámit ve všech číslech příštího ročníku v mimořádné rubrice věnované
právě zprávám z každého desetiletí, kterým
časopis prošel. A věřte, že řada těchto „aktualit“ bude i dnešnímu čtenáři srozumitelná
– řečeno s padlým andělem české filosofie Ladislavem Klímou – velice velmi.
Nový ročník Skláře a keramika ale samozřejmě nezůstane jen u líbivého „retra“. To bychom popřeli jeho základní filosofii a – konec
konců – i základní premisu z úvodu předchozího odstavce. Nový ročník našeho časopisu
bude nadále vycházet 6x ročně v tištěné podobě, ale nepůjde již o jeho podobu jedinou.
Již počátkem listopadu vznikl profil Skláře
a keramika na sociální síti Facebook a v lednu spustíme internetové stránky. Proč? Například proto, abychom mohli lépe propagovat oborové akce, na které díky termínům
uzávěrek dnes nedokážeme pozvat. Aby se
více vědělo, že Sklář a keramik existuje a je
tu pro každého, komu není lhostejné sklo, bižuterie, keramika nebo porcelán. Abychom
Vám byli blíž.
Za celou redakci přeji klidné vánoce a dobrý společný rok 2014.
Skláři a keramici, prosím,
podporujte svůj časopis!
PhDr. Petr Nový
Šéfredaktor
11–12 / 2013
Table of contents
Studies
255
Sklář a keramik 11–12/2013 – roč./vol. 63
Odborný časopis pro průmysl skla,
keramiky a bižuterie – ISSN 0037-637X
Vychází 6x ročně (dvojčísla)
Evid. č. MK ČR E 2919
Stanislav Gelnar: Reflection concerning the causes of the formation
and movement of a bubbles belt at the molten glass feeder bottom
255
Rudolf Hais: 100 years of notable glass factory FLORA-HANTICH in Nový Bor
258
Vydává / Publisher
Vydavatelství České sklářské
společnosti, s.r.o., Středová 1767/17,
415 01 Teplice, IČ: 28696778
Jan Schöttner: History of Nový Svět glassworks
in the first half of the 19th century
265
Šéfredaktor / Editor in chief
PhDr. Petr Nový
Trends and Actualities
273
Redaktorka a jednatelka společnosti
Executive – editor
Ing. Miroslava Kohlíčková
SP ČR (Confederation of Industry of the Czech Republic)
– Glass dawn to the second
273
Recenzenti / Reviewers
prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
Ing. Jiří Koucký, CSc.
Automobile industry in China grows – glassmakers react
273
Galaxy Round – first mobile phone with curved display
274
Short News
274
Redakční kruh / Editorial board
doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc.
Ing. Jiří Koucký, CSc.
doc. Ing. Jaroslav Kutzendörfer, CSc.
Antonín Langhamer
prof. Ing. Marek Liška, DrSc.
Ing. Greta Nováková
Ing. Josef Smrček, CSc.
Home News
283
Ceremonial opening of the House of Blue Blood Porcelain
283
130 years of the glassworks in Kyjov
283
e school will educate glass technologists
284
e golden age of Czech Christmas decorations is gone?
284
Short News
284
The Association of the Czech Glass and Ceramic Industry
e development of the glass and ceramic industry
in the Czech Republic in 2007–2012
Czech Glass Society
rd
XXIII International Congress on Glass
– e reprise that was better than the premiere
Exhibitions and Competitions
286
286
290
290
293
Winners of the Stanislav Libenský Award 2013
were announced at the Prague Castle
293
Preciosa world primacy was introduced during Designblok
294
Metropolis of Taiwan has been dominated by Moser crystal glass
294
Not only LIGHTHOUSES on the New Town Hall
295
Vladimír Klein in České Budějovice – WHAT WHY HOW?
295
Glass Excellence VIII. – Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space
296
Museum in Jablonec turned into Glass ZOO
297
Short News
297
Tips on the current exhibitions
299
Anniversaries and jubilees
300
Memory of Ing. Jaroslav Beránek
300
Memory of František Zemek
301
Czech Glass Society congratulates to its members
302
Forthcoming Events
International Triennial of Glass and Jewellery JABLONEC 2014
Redakční rada / Editorial staff
Ing. Ivan Berka
Ing. Luboš Dietz
Rudolf Hais
prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc.
doc. Ing. František Novotný, CSc.
Ing. Karel Pavlík
Ing. Magda Purkrábková
Ing. Sylvie Sázavová, CSc.
Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D.
Ing. Aleš Svítil, předseda
Ing. Jiří Zajíc
303
303
Fotografie / Photos
© Sklář a keramik – není-li uvedeno jinak
© Sklář a keramik – unless otherwise stated
Grafika a sazba / Graphic arrangement
© David Matura / www.sputnik.cz
Tisk / Printed by
Macek a Kusala, U Rybníka 11, Jablonec n. N.
Redakce / Editor´s Office
Sportovní 554, 468 41 Tanvald
Tel.: +420 724 397 365
E-mail: [email protected]
Administrace a předplatné
Aministration and subscription
Ing. Miroslava Kohlíčková
Středová 1767/17, 415 01 Teplice
Tel.: +420 417 576 236
E-mail: [email protected]
č. ú. 0892311399/0800 ČS Teplice
Inzertní agentura / Advertisement agency
Ing. Greta Nováková
Johančina 3251, 415 01 Teplice
Tel./Fax: +420 417 576 155
Mobil: +420 603 223 768
E-mail: [email protected]
Partneři časopisu
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR / Slovenská sklárska spoločnosť
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Otiskování článků jen se svolením redakce
při zachování autorských práv.
Uzávěrka 11–12
Do tisku
Uzávěrka 1–2
15. 11.
6. 12.
17. 1.
Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin
na dně dávkovače skloviny
Reflection concerning the causes of the formation
and movement of a bubbles belt at the molten glass feeder bottom
Stanislav Gelnar
Arcadia s.o.f, Trnava, Slovenská republika, [email protected]
Při strojním zpracování sodnovápenaté skloviny docházelo v nepravidelných časových intervalech k poklesu kvality výrobků
vlivem skokového zvýšení obsahu bublin. Postupem popsaným
v tomto článku byl na dně dávkovače skloviny nalezen úlomek
kantalového drátu. Po jeho odstranění dosáhla sklovina opět požadované kvality. Článek je retrospektivou do zajímavé oblastí
technologie tavení skla.
In a machine processing of sodium-calcium molten glass, decrease
of product guality due to the sudden ex – treme increase of bubble
content could be observed in irregual time intervals. Trough the
method describet in this article a kanthal wire fragment could be
found at the melten glass feeder botom. After it had been removed,
the molten glass obtained the reguired guality. Causal connections
have not been further examined. e author is coming back to this
interesting problem the glass melting technology now.
Úvod do problematiky
Příčinám vzniku kyslíkových bublin
ve fázi tavení a zpracování skloviny
byla v minulosti věnována zvýšená pozornost. E. Plumat [1] v roce 1954 upozornil na elektrochemickou podstatu
vzniku kyslíkových bublin po kontaktu skloviny s kovy nebo žáromateriály.
P. D. Clark [2] pozoroval proud kyslíkových bublin vycházející z plochy žáromateriálu obsahující železo.
Bubliny obsahující více než 20 % kyslíku vznikají podle Bodroše [3] po elektrochemické reakci mezi mikročlánky
z dvou kovů s rozdílným elektrodovým
potenciálem. Bodroš [4] uvádí, že překrytí dna žlabu dávkovače sestaveného
z AZS materiálu a silimanitu plechem
z platinové slitiny vedlo krátce po rozjezdu výroby k vývoji značného počtu
kyslíkových bublin. Kyslík se vylučoval
na platinové slitině PtRh10 s rovnovážným elektrickým potenciálem +0,040
V. Potenciál materiálu AZS měl hodnotu +0,300 V. Po jejich propojení dosáhl
výsledný potenciál hodnoty +0,088
V proti kyslíkové elektrodě. K vylučování bublin obsahujících 90 % O2 a 10 %
N2 došlo při hodnotách rovnovážného
elektrodového potenciálu platinové
slitiny +0,05 až +0,07 V. Vývoj bublin
zesílil po posunu potenciálu ke klad-
nějším hodnotám. Podle Matěje [5] je
nejdůležitějším mechanizmem vzniku
kyslíkových bublin anodická oxidace
podle rovnice 2O2– → O2 + 4e–.
V jiném praktickém příkladě docházelo podle Gelnara [6] v nepravidelných časových intervalech k zvýšení výskytu
bublin v sodnovápenaté sklovině. Kvalita skloviny na výtoku z dávkovače se
měnila skokem na dobu hodin i dnů.
Po uplynutí uvedených časových intervalů se kvalita skloviny zlepšila bez
zásahů ze strany obslužného personálu. Teoretické i praktické části řešení
zajímavého výrobního problému jsou
věnovány další části tohoto článku.
Postup identifikace
a likvidace neznámého
zdroje bublin
Zdroj bublin byl hledán ve žlabu dávkovače skloviny, viz obr. 1. V úseku
A-A byly pozorovány nazelenalé vlasové
šlíry o délce ~10 mm potažené několika
bublinami. Vada se objevovala po kontaktu hrotu čidla hladinoměru s hladinou skloviny. Vzorky skloviny odebrané
v příčné ose části C-C však tuto hladinovou vadu neobsahovaly. Na výtoku
z dávkovače však sklovina obsahovala
značné množství bublin (obr. 1).
Obr. 1 – Dávkovač sodnovápenaté skloviny
1 – hladinoměr, 2 – dráha úlomku, 3 – poloha úlomku a začátek pásu bublin, 4 – izolace dna, 5 –
překlady žlabu, 6 – dno žlabu, 7 – hlavová tvarovka, 8 – plunžr, 9 – dutinka, 10 – vláknitá izolace
hlavové tvarovky.
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 255
Obr. 2 – Pohledy A-A, B-B a C-C
a) Počátek šlíry a pásu bublin na kantalovém úlomku; b) Vývoj tvaru šlíry a místa odběru vzorků
skloviny; c) Zvětšení výšky i šířky pásu bublin
Prohlídka dna žlabu při provozní teplotě skloviny 1 250–1 270 °C byla bezvýsledná. Po vypnutí plynového příhřevu
sklovina chladla rychleji než baddeleyt-korundový materiál a při teplotě skloviny ~1 100 °C byl objeven na dně žlabu
jasný pás bublin směřující k výtokovému otvoru (obr. 2a, b, c). Při sledování
pásu ve směru proti odběrovému proudu byl v místě jeho vzniku zjištěn podlouhlý předmět o délce ~10 cm, z kterého se vyvíjela šlíra pokrytá bublinami
(obr 3). Sklovina mezi místem nálezu
a nátokem z pece byla homogenní
a proto byl neznámý předmět považován za jediný zdroj bublin. Po jeho vytažení ze skloviny bylo konstatováno,
že se jedná o úlomek kantalového drátu
z čidla hladinoměru.
Korozní chování
kantalového drátu
ve žlabu dávkovače
Slitinu s výrobním označením Kantal APM (dále jen Kantal) tvoří směs
tří dobře mísitelných tavenin železa,
hliníku a chromu se stopami uhlíku.
Po jejím ochlazení vzniká podle [7] homogenní, případně mikroskopicky heterogení celek.
Ve sklářském průmyslu je kantalový
drát používán výhradně jako topný vodič. Chemické složení 73 % Fe 22 % Cr,
5 % Al, max. 0,1 % C je typické pro skupinu legovaných feritických slitin železa.
Základním legujícím prvkem je chrom.
Tavící teplota Kantalu přesahuje 1 510 °C
a hustota slitiny je 7,1 gr/cm3. Pasivace
chromu zvyšuje odolnost slitin železa
proti elektrochemické korozi. Podmínkou úspěšné pasivace je obsah chromu
nad 11,5 %, dostatečná teplota a přítomnost kyslíku v atmosfeře pece.
V atmosfeře dávkovače skloviny vzniká na povrchu Kantalu souvislá vrstva
spinelové struktury FeCr2O6 bránící
další oxidaci železa. Uvolňováním uhlíku při teplotě 1 000 °C vzniká pod
pasivační vrstvou karbid železa a část
256 – Studie
struktury přechází z feritické na austenickou formu. Zároveň vzniká další
metalická fáze FeCr. Obě nové fáze
zvyšují výrazně křehkost kantalového
drátu. Pod pasivační povrchovou vrstvou vznikají oblasti ochuzené o chrom
vykazující nižší korozivzdornost [8].
Oxidačním plynem je kyslík (vznikají
oxidy) a také oxid uhličitý (tvoří oxidy a uhličitany). Ve složité směsi plynů vyplňujících vnitřní prostor všech
částí sklářské tavící pece mohou vznikat na kovu povrchové vrstvy nitridů, sulfidů, komplexních síranů apod.
Kriteriem pro určení kinetiky uvedených chemických reakcí je Pilling-Betworthovo číslo. Hodnotu nižší než 1,0
mají Na2O (0,55) a Li2O (0,58). Jejich
vrstvy nepokrývají souvisle povrch
kantalového drátu a nemají ochranný
charakter. Oxidy jako Al2O3 (1,28), FeO
(1,8O), Cr2O3 (2,07) jsou schopné vytvářet celistvé ochranné vrstvy (obr. 3).
Pasivovaný povrch kantalového drátu
odolává dobře teplotnímu i chemickému vlivu pecní atmosféry. Značnou
nevýhodou je pokles mechanické pevnosti drátu způsobený zvýšenou křehkostí slitiny.
Hladinová zelená šlíra potažená bublinami byla produktem krátké a nevýrazné elektrochemické reakce mezi
Obr. 3 – Struktura legovaného feritového
drátu po zahřátí nad 1 000 °C
a – zona původní feritické slitiny; b – zóny
ochuzené o chrom, bohatší na železo a uhlík; c – ochranné vrstvy Cr2O3 a FeCr2O6
pasivační vrstvou na hrotu kantalového drátu a sklovinou. Po rozpuštění pasivačních vrstev Cr2O3, FeCr2O6 a FeCr
následovala koroze původní železité
struktury slitiny způsobující zkracování čidla. Při neopatrné manipulaci
během jeho výměny docházelo často
k odlomení křehkého kantalového drátu. Po průchodu vrstvou skloviny pronikaly kovové úlomky do přechodové
vrstvy viskózní skelné fáze tvořící povrch baddeleyt-korundového materiálu
dna žlabu. Přechodovou vrstvu tvoří
vždy původní sodnovápenatá sklovina
obsahující zirkoničitou korozní splodinou z žáromateriálu.
Ponořením úlomků kantalového drátu
na dno žlabu se zvětšila reakční plocha
mezi kovem a skelnou fází obohacenou zirkonem. K vývoji bublin došlo
po elektrochemické reakci mezi mikročlánky dvou kovů s rozdílným elektrodovým potenciálem – železa a zirkonu.
Zkrat těchto mikročlánků ve vodivém
prostředí skloviny vyvolal pohyb alkalických iontů. Vlivem rozdílné koncentrace alkalií vzniklo na fázovém
rozhraní elektrochemické napětí. Alkalické ionty ve snaze o dosažení rovnováhy ve směru koncentračního spádu vytvořily nerovnovážné podmínky
vlivem přebytku plynné fáze na povrchu kantalového drátu. S rostoucím
Obr. 4 – Stadia vzniku „diskrétního“ zdroje
šlír a bublin v místě A-A
1 – směr proudění skloviny, 2 – poloha hladinoměru, 3 – kantalový úlomek,
4 – vznik důlkové koroze, 5 – slábnutí
vývoje bublin, 6 – uzavření kantalového
drátu v důlku
elektrochemickým napětím se zpravidla vývoj bublin zvyšuje. S podporou
literárních zdrojů (3, 4, 5) bylo možné
konstatovat, že také v tomto případě se
jednalo o bubliny kyslíkové.
Prudký vývoj kyslíkových bublin
urychlil průnik kantalového drátu pod
viskózní vrstvu skloviny na povrchu
baddeleyt-korundového dna žlabu. Pokud nebyl úlomek v této reakční fázi
odstraněn došlo k jeho překrytí viskozní a těžší sodnovápenato-zirkoničitou
skelnou fází a vzniku trvalého zdroje
zirkoničitých šlír a kyslíkových bublin
(obr. 4). K oživení tohoto „diskrétního“
zdroje inhomogenit docházelo vždy
po výkyvu teplotních a odběrových
podmínek v dávkovači skloviny.
Závěr
Na hrotu čidla hladinoměru byl použit
drát o  2,5 mm z feritické slitiny železa legované chromem s obchodním
označením Kantal APM. V mírně oxidační atmosféře dávkovače skloviny
vznikala na povrchu slitiny ochranná
vrstva FeCr2O6 dobře odolávající prostředí pecní atmosféry. Ve vrstvách
ochuzených o chrom vznikal karbid
železa a metalická fáze FeCr zvyšující
křehkost kantalového drátu. Pokles
mechanické pevnosti drátu zvyšoval
lámavost čidla hladinoměru. Úlomky
iniciovaly ve sklovině vznik elektrochemických reakcí produkujících zirkoničité šlíry a kyslíkové bubliny.
LITERATURA
1] Plumat E.: Silicate Industry (1954), s. 141-154.
2] Clark P. D.: Přednáška na Sheffield University.
3] Bodroš P., Fojtková M.: Sklář a keramik (1984), s. 349.
4] Bodroš P., Štverák J.: Sklář a keramik (1985), s. 142.
5]
6]
7]
8]
Pokud nebyly v této fázi úlomky drátu ze dna vytaženy došlo na povrchu
dna k jejich překrytí viskózní přechodovou skelnou fází za vzniku trvalého „diskrétního“ zdroje zirkoničitých
šlír a kyslíkových bublin. K jeho aktivaci docházelo po každé změně odběrového a teplotního režimu dávkovacího žlabu. Po odstranění aktivních
i „diskrétních“ kantalových úlomků
a zavedení platinového čidla hladinoměru bylo dosaženo požadované
úrovně kvality skloviny. S ohledem
na tyto příznivé okolnosti a také
z úsporných důvodů nebyly provedeny žádné předběžné ani dodatečné
fyzikálně-chemické analýzy.
Matěj J.: Tavení skla, Jablonec nad Nisou (2008), s. 543.
Gelnar S.: Technická zpráva (1996) s.12–23.
Ptáček L.: Nauka o materiálu II, nakladatelství CERM (2002).
Havlík L.: Bakalářská práce : Koroze slitin železa, Brno (2010).
Lektor: Ing. Adam Hotař, Ph.D.
Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika
2002–2010 na jednom CD!
Čísla časopisu Sklář a keramik 2/2002 – 10–12/2010 jsou
nyní dostupné ve formátu PDF na CD. Cena kompletu
včetně media a poštovného je 2 000 Kč.
Jednotlivé ročníky nebo čísla objednávat nelze. V případě
zájmu prosím kontaktujte redakci:
[email protected]
Jak lze získat časopis Sklář a keramik?
Odborný časopis pro průmysl skla a keramiky Sklář a keramik, který vychází v nákladu 600–700 výtisků, je tradičním médiem na českém trhu, které pravidelně přináší
aktuální a zajímavé informace o dění v oboru doma i v zahraničí (vychází již 63 let, počítáme-li jeho předchůdce
Sklářské rozhledy pak dokonce 89). Pro svou odbornost
je zařazen do aktuálního seznamu neimpaktovaných
recenzovaných časopisů. Mezi jeho odběrateli jsou též
zahraniční firmy či jednotlivci a informace o otištěných
studiích pravidelně vychází v řadě odborných evropských
sklářských časopisů.
Odborný časopis Sklář a keramik není ve volném prodeji,
lze jej proto získat pouze formou a) předplatného nebo b)
vstupem do České sklářské společnosti (ČSS).
a) Zisk SaK formou předplatného – pro firmy i jednotlivce
800 Kč ročně (6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran)
V případě zájmu kontaktuje administraci Skláře a keramika – [email protected]
b) Zisk SaK členstvím v ČSS – jen pro jednotlivce
Individuální člen – 400 Kč ročně
Individuální člen (důchodce, student) – 200 Kč ročně
(v rámci členského příspěvku člen obdrží 6 čísel časopisu
o rozsahu nejméně 52 stran)
V případě zájmu kontaktuje sekretariát ČSS
[email protected]
Ceník inzerce pro rok 2014
Obálka – 1. strana 25 000 Kč
Obálka – 2 až 4 strana: 20 500 Kč
Formát A4
Barevná inzerce (Kč)
Černobílá (Kč)
1/1
19 000
15 000
1/2
16 000
11 500
1/3
13 000
8 000
1/4
10 000
6 000
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 257
100 let významné sklářské hutě
FLORA-HANTICH v Novém Boru
100 years of notable glass factory FLORA-HANTICH in Nový Bor
Rudolf Hais
Česká sklářská společnost, Nový Bor, [email protected]
Sto let nepřetržité sklářské výroby bylo impulsem pro autora tohoto článku k souhrnnému zpracování historie této sklářské hutě.
Autor podrobně popisuje jednotlivá období, přestavby a modernizaci budov, rozvoj výrobního zařízení, technologie a výrobního
sortimentu. Svoji pozornost zaměřuje i jmenovitě na vedoucí,
huťmistry, skláře, technology a taviče, kteří svojí prací přispívali
v jednotlivých generacích k úspěšné výrobě a reprezentaci českého skla a neměli by být zapomenuti.
One hundred years of continuous glass production was the impetus for summarizing of history of given glass factory. Author
describes in details individual work periods, reconstruction and
modernization of buildings, development of production equipment, technology, and production range. His attention is focused
also on leaders, works foremen, glassmakers, technologists and
melters, who contributed their work throughout generations to
successful production and representation of Czech glass and
should not be forgotten.
Firma Ladisch
Huť FLORA byla sice až třetí sklářskou
hutí v Boru – po huti Helena (1874–1942)
a městské (školní) huti (1910–1934) – ale
díky příznivým historickým a hospodářským okolnostem oslavila v letošním roce 100. výročí založení jako jediná v plném provozu [1].
S temperováním sklářské tavicí pece
v nově postavené sklářské huti s názvem FLORA (Florahütte) se začalo dne
21. ledna 1913. Majitelem a stavebníkem byl Franz Ladisch, malíř skla z Arnultovic. Původně, s kapitálem 200
zlatých, začal vyrábět pozlacené rámy
pro obrazy a také zrcadla z Kinského
zrcadláren ve Sloupu a okolí. To byl
ve své době poměrně výnosný obchod,
a tak si Ladisch za několik roků postavil v Boru továrnu na rámy a lišty
tzv. Rámovku. Později si za vydělané
peníze a věno své ženy Flory zakoupil
výhodný pozemek naproti železničnímu nádraží v Boru, na kterém v září
roku 1912 začal stavět sklářskou huť se
železniční vlečkou (obr. 1).
V hutní hale byla postavena tehdy nejvýkonnější sklářská pánvová tavicí pec
s regenerativním systémem Siemens-Siebert, zpočátku osazena 10 bazickými
pánvemi o velikosti 70 x 70 cm, a dvěma
saclíky velikosti 60 x 70 cm. K výrobě
generátorového plynu sloužily dva šachtové generátory, rovněž typu Siemens, se
šikmým roštem. Ty byly otápěny hně258 – Studie
dým uhlím z dolu Quido. V huti bylo
12 komorových chladicích pecí a jedna
temperovací pec na 12 pánví, otápěné
byly zpočátku přímo uhlím, později
rovněž generátorovým plynem. K huti
příslušela kmenárna se skladem surovin a sušárnou písku, sklad pánví a žárovzdorného materiálu, formárna, sklad
železných forem, opukána, třídírna skla,
expedice a kůlna, která sloužila jako
sklad hotových výrobků. Na celé huti
nebyl žádný údržbář, veškeré kovářské
a zámečnické práce se zadávaly řemeslníkům ve městě. Celkové vybavení této
hutě bylo zpočátku velmi skrovné.
První dílo sklářů se konalo 3. února
1913, prvním správcem na huti byl
pan Pechatý, prvním tavičem p. Markovský. Topiči-měniči ohně byli tři,
jeden kmenař, dva formaři, jeden
prohlížeč skla, jeden opukáváč, jeden
účetní a jeden správce, několik žen
v expedici. U sklářské pece bylo 10 dílen. V každé dílně byl jeden sklářský
mistr, jeden pomocník, jeden baňkař
a odnášík, který rovněž držel formu.
V roce 1913 měla sklářská huť celkem 64 zaměstnanců; tento stav trval
prakticky do roku 1918.
Skláři byli převážně Češi. Pocházeli
většinou z vnitrozemských českých
hutí a přes některou okolní sklárnu
přišli v roce 1913 na FLORU. Zachovala
se jména prvních sklářských mistrů:
Obr. 1 – Huť Flora, 1913, reklamní veduta, Sklářské muzeum Nový Bor
Obr. 2 – Hlavička obchodního dopisu firmy Ladisch, Sklářské muzeum Nový Bor
Obr. 4 – Hlavička obchodního dopisu firmy Hantich, archiv autora
František Blažek, Alois Jungwirth, Antonín Vojíř, Čeněk Fürbacher, Jan Ajšman, František Pospíšil, Karel Pufler,
Václav Tománek a bratři Josef, Antonín
a Karel Kastlovi.
Pracovalo se 10 hodin, šestkrát v týdnu
od 7–17 hodin s přestávkou na svačinu
a oběd. Topiči pracovali nepřetržitě, neměli žádné neděle ani svátky, tavič tavil 6x v týdnu 14 hodin denně. Ženatý
sklářský mistr měl nárok na naturální
byt a deputát ve formě uhlí.
Sklářská huť FLORA byla zařízena pro
výrobu polotovarů a pracovala na objednávky místních sklářských rafinérií.
Tavil se nepříliš kvalitní křišťál, různé
tmavé, transparentní barevky, „koštěnka“ (opalín), opakní barevky, černé sklo
a občas i měďný rubín (obr. 2).
Tak se pracovalo až do začátku 1. světové války v červenci 1914, kdy většina
osazenstva hutě narukovala. Znovu
se začalo pracovat až na podzim roku
1915 Osazenstvo se ale podařilo doplnit jen do jara 1917. Vyráběl se válečný
sortiment: skleněné nočníky, bažanti,
Obr. 5 – Registrované značky firmy Hantich,
Sklářské muzeum Nový Bor
plivátka, petrolejové lampy, lahve s odlivkou na vodu apod., především pro
lazarety. Pak již nebylo uhlí ani suroviny, ani pracovníci, protože narukovali
i starší ročníky.
Po vzniku Československé republiky se
řada věcí změnila. Odbory prosadily osmihodinovou pracovní dobu a změnila
se i organizace práce. Ve sklářské dílně
pracovali nyní čtyři lidé: mistr, starší
pomocník, mladší pomocník a baňkař.
Zadáci již byli dva – držič formy a odnášeč. Všichni ženatí mistři dostali naturální byt a 40 metráků uhlí na otop
ročně. Změnil se i starý mistrovský systém odměňování, všichni zaměstnanci
již byli placeni přímo závodem.
Po první světové válce nastala krátká
bláznivá konjunktura, která trvala
do roku 1922, kdy začalo objednávek
ubývat, takže zaměstnavatelé snižovali
mzdy. Byla z toho generální stávka, a to
i na FLOŘE. V roce 1925 byla mezi dělníky a zaměstnavateli sjednána kolektivní smlouva a situace se opět uklidnila, pracovalo se ale za nižší mzdy [2].
Koncem 20. let se mimo polotovarů
pro rafinérie na huti FLORA vyráběly
módní napodobeniny „lesního skla“,
které odebírala především česká firma
F. Pavel [3]. Na začátku 30. let následovala éra tzv. „Tango barev“. Byly to sytě
zbarvené opály v opakních ostrých tónech – zejména citrónová žluť, císařská
žluť a červeň, korál ale i sytě zelené,
modré a fialové opakní barvy. (Výrobky byly často kombinovány s černými nálepy, uchy, nožkami apod.) [4]
(obr. 3*). Po této éře následovala výroba
toaletních souprav z tehdy oblíbených
světlých barevek, speciální křišťál pro
lazuru, dále likérové, kompotové a dezertní soupravy, popelníky, svícny, dózy
na cigarety, vázy a mísy foukané zejména do železných forem. V těchto letech
byl zaveden i hutní iris [1].
V roce 1929 se začala projevovat hospodářská krize, která se postupně prohlubovala, v roce 1930 se již pracovalo někdy
jenom 4 dny v týdnu. V únoru 1931 vypověděl Ladisch všechny dohody a smlouvy
a tvrdě snížil všem zaměstnancům platy.
Ale ani to nepomohlo vyřešit svízelnou
hospodářskou situaci, a tak byla práce
v huti FLORA 16. července 1931 zcela
zastavena. (V roce 1931 bylo ve sklářství
nezaměstnáno 90 % pracujících.)
Od 6. listopadu 1933 do května 1934 si huť
najali skláři-družstevníci z Polevska.
Přehradili podélně tavicí pec a pracovali „na půl pece.“ Ale ani tak se jim nedařilo, a tak šla v roce 1935 huť do dražby. Koupila ji firma Glashüttenwerke
W. Hantich & Co. Haida (Sklářské podniky W. Hantich & spol.) za 230 tisíc Kč
i s obytnými domy [2, 3].
Období firmy Hantich
Tato firma byla založena původně v roce
1919 Ernstem Hantichem se společníky
Enstem Krawanym a Josefem Boßnerem,
kteří si pronajali Ficklovu huť v Dolním Prysku, kde se vyráběly polotovary
pro místní rafinérie. V roce 1921 si pak
E. Hantich s E. Krawanym pronajali
městskou (školní ) huť – „Fachšůlku“ –
v Boru [5]. Kolem roku 1928 se stali dalšími společníky Carl Krawany a Ernst
Haase. V důsledku velké hospodářské
krize začala mít firma značné hospodářské potíže a v roce 1931 se o ní psalo jako
o firmě v likvidaci [3] (obr. 4).
Obr. 6 – Soubor VENETIA, 30. léta 20. století, archiv hutě FLORA-HANTICH
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 259
Obr. 7 – Pohled do hutě Flora-Hantich, 30. léta 20. století, obraz R.Görtlera, v majetku autora
Firma Hantich změnila v roce 1931
svou vlastnickou strukturu. Byly založeny dvě nové společnosti: První byla
Glashüttenwerke W. Hantich Co. Kdt.
Ges. (Sklárny W. Hantich & Co., komanditní společnost). Tato společnost se stala
právní nástupkyní původní společnosti
a jejími hlavními společníky se stali
Wenzel Hantich (syn Ernsta Hanticha)
a Johann Laubner. Druhou nezávislou
společností byla firma L. Hantich & Co.,
Fabrikation Hüttentechnischer Kunstgläser (L. Hantich & Co, výroba hutně
tvarovaných uměleckých skel). V této
firmě byly hlavními společnicemi Louisa
Hantich (manželka Ernsta) a Adele Krawany. Louisa Hantich ale brzy ze společnosti vystoupila a novým společníkem
Adele Krawany se stal Rudolf Rasche,
majitel rafinérské firmy Adolf Rasche.
Sídlo měly obě firmy stejné [3] (obr. 5).
Firma Hantich pak přešla v roce 1935
z pronájmu městské (školní) sklářské
hutě do hutě FLORY a začala ji intenzivně modernizovat. Technickým vedoucím firmy zůstal Ernest Hantich.
Za jeho působení byly zavedeny roztáčecí pícky na naftu, stroje do formárny,
všude rozvedena voda a elektrické světlo. V opukárně se nově objevily benzínové opukávací stroje, byla zřízena
i vlastní brusírna a malírna, což umožňovalo i přímý export a menší závislost
na rafinériích [2] (obr. 7–8). Ve 30. letech
patřil Ernst Hantich k předním a váženým sklářským průmyslníkům v českých zemích. Byl poradcem ministerstva obchodu a členem předsednictva
sklářského průmyslu [3]. Dle obchodních katalogů spolupracovala firma
Hantich s malírnou skla a porcelánu
Camillo Neumann v Ebersbachu a brusírnou skla Schneider a Miller, rovněž
v Ebersbachu (Sasko) [6].
Hlavním výrobním sortimentem firmy
Hantich bylo především velké množ-
Obr. 8 – Huť Flora-Hantich ve 30. letech 20. století do požáru v roce
1946, archiv hutě FLORA-HANTICH
260 – Studie
ství křišťálového a barevného vrstveného skla určeného k broušení a další
dekorací zejména malbou [3]. Na počátku 30. let firma hledala i nové cesty
k překonání odbytové krize. Jedním
ze zdařilých souborů luxusního tenkostěnného skla byl soubor VENEZIA,
vyvzorovaný a nazvaný po vzoru skla
benátského (obr. 6). Jednalo se o výrobky jednak hladké, jednak bohatě
zdobené optickými dekory z módních
kouřových, topasových a uranových
sklovin. Další skupinu tvořila skla
s nepravidelně opřádanými hutními
dekory, jinou skla s výraznými optickými dekory tvarovaná do kovových
předforem (Hobnailglas) a předměty
s plochými tvarovanými nálepy (Nuppenglas). Tato série byla označena
jako ANTIK. Vrcholem období hledání
nových cest byly výrobky zhotovované
v malých množstvích a exklusivně pod
názvem JOHNOLOYTH [3, 5] (obr. 9).
Výroba pokračovala až do okupace
českého pohraničí v roce 1938. Značná část českých sklářů tehdy musela
odejít do vnitrozemí. Zpočátku zažívala firma Hantich velkou konjunkturu,
protože se trh rozšířil o celé Německo. Počínající válkou ale začaly potíže,
které se brzy začaly prohlubovat. Byl
nedostatek surovin, uhlí pro generátory, vázla doprava, němečtí skláři
museli narukovat. Do hutě nastoupili
cizí skláři (např. Němci ze Sedmihradska) a váleční zajatci nezapracovaní
na zdejší sortiment. Výrobu bylo nutno rovněž přeorientovat na cenově nezajímavý válečný sortiment. V dalších
letech byla nařízena vojenská výroba
– skleněné průzory pro tanky a skleněné minové uzávěry. V lednu 1945 byl
provoz zastaven a z hutě se stalo skladiště Wehrmachtu. Zaměstnanci byli
posíláni na práci do lesa a kopat zákopy. Mnozí ze sklářů se také zúčastnili
odboje a někteří byli i vězněni [2, 7].
Obr. 9 – JOHNOLYTH, Sklářské muzeum Nový Bor
Obr. 10 – Kolektiv expedice, uprostřed první poválečný ředitel B.Tománek, 1945–1951, archiv
hutě FLORA-HANTICH
Huť po 2. světové válce
Konečně skončila válka, v květnu
1945 přišlo osvobození. Vrátili se čeští
zaměstnanci i skláři a s velkým úsilím se pokoušeli opět rozjet výrobu.
Na všechny německé závody byli určení národní správci – pro firmu E. Hantich a spol., Bor se jimi stali J. Rückl,
Fr. Švec a B. Tománek, jejichž úkolem
bylo spravovat svěřený národní majetek a uvést sklárnu do normálního
výrobního procesu [8]. K 28. říjnu 1945
byl osazenstvem sklárny jmenován ředitelem sklárny B. Tománek [9].
V provozuschopném stavu byla pouze
rafinérie, v huti bylo nutno postavit novou tavicí pec [10]. Konsolidaci sklářského průmyslu narušoval i odsun německého obyvatelstva, z nichž jen malá
část tzv. specialistů zůstávala (Riedl,
Welzer, Stolle, Mazanec atd.). Na druhé
straně se vrátili starousedlí Češi a došlo i k dosidlování českých a slovenských sklářů ze zahraničí. Tak přišli
skláři z Rumunska a Maďarska (např.
Rozinové, Šamogy, Táborští, Litvanyi,
Seidlové) a zejména pak 42 rodin z polské sklárny Zawiercie (Ranšové, Pecové,
Tomečkové, Fundusové, Hylští, Martínek) a další. Z Francie přišli bratři J.
a Fr. Černí [12]. Spolupráce a dovednosti sklářů různých národností přispěly
k udržení, dalšímu rozvoji a předání
významných sklářských tvarovacích
technik – např. vrstveného a přejímaného skla, tvarování složitých předmětů pro malbu vysokým smaltem apod.
– následujícím generacím.
Zásadním problémem pro uvedení hutí
na Borskošenovsku do provozu byl ne-
dostatek generátorového uhlí, vzhledem k tomu že vozový park ČSD byl
válkou zcela zdecimován. Řešilo se to
jednak vysíláním brigád dobrovolníků
do dolů, kteří pak zajišťovali dopravu
uhlí po dráze i auty do Boru, jednak
urychleným připojováním se na ve válce vybudovaný rozvod dálkového plynu
ze Záluží. Tak byla již 17. listopadu 1945
slavnostně zahájena výroba polotovarů
pro místní rafinérie [10]. První exportní
zakázkou byl vagon skleněných nočníků pro švýcarského zákazníka. Přípojka
k hlavnímu vedení dálkového plynu
byla dokončena v roce 1946.
K 28. říjnu 1945 došlo na základě dekretu prezidenta republiky ke znárodnění všech větších sklářských hutí
(s obsahem pánví přesahujícím 1 000
litrů), tedy i hutě FLORA-HANTICH.
K 7. březnu 1946 byl vytvořen první
národní podnik Borské sklárny se
sídlem v Novém Boru a huť FLORA-HANTICH do něj byla zařazena jako
závod 1. Vedoucím hutě byl do roku
1951 B. Tománek [11] (obr. 10).
Obr. 13 – Dr. J. Špaček vzoruje se sklářem
Baranovským, 60. léta 20. století, archiv
hutě FLORA-HANTICH
Obr. 11 – Flakon z období výroby toaletních
souprav zušlechtěný černou lazurou a průmyslovou rytinou, 30.–60. léta 20. století,
archiv autora
Vlastní sklárnu v té době tvořily v podstatě tři objekty oddělené navzájem dvorem. Střed tvořila hutní hala, jižně od ní
byl komplex dřevěných skladů surovin
a materiálů, severně zděná budova brusírny, manipulace a skladu hotových výrobků. Malírna byla v prostoru 1. patra,
v místě dnešních kanceláří. Desítka malířů zde produkovala především levnou
malovačku [13]. Stav zaměstnanců v roce
1946 byl 190, z toho 89 odborných dělníků, 75 pomocných a zaučených dělníků,
4 učňové a 22 úředníků [10].
Bohužel dne 7. září 1946 ve večerních
hodinách vznikl v huti požár od rozpálené komorové pece. Vzhledem k nedostatku vody huť zcela vyhořela. Výroba byla zastavena, skláři převedeni
Obr. 14 – mistr uměleckého řemesla J. Rozinek,
archiv hutě FLORA-HANTICH, foto K. Tůma
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 261
Obr. 15 – Ryba a želva z kolekce zoomorfního skla [16], foto Hána, L. Rott
Obr. 16 – Ježci z kolekce zoomorfního skla [16], foto L. Hána, L. Rott
do ostatních hutí, jen brusírna a ma- vy (obr. 11), přejímané sklo, vrstvené
lírna zůstaly v provozu. Škoda předsta- polotovary pro hranovku, polotovary
vovala tehdejší 1 milion Kčs, byla ale
pro vysoký smalt a lazuru, výrobky
kryta pojištěním. Podařilo se rychle
s optickým dekorem. Pro využité méně
opravit sklářskou tavicí pec, zajistit sta- kvalitní skloviny se ke konci směny vyvební materiál i stavební firmu F. Ho- ráběl nenáročný sortiment, např. napáráčka z Boru, a tak se k 4. únoru 1947 ječky, vložky do minimaxů apod. [7]
podařilo výrobu opět obnovit [10].
Ve středu zvýšené hutní haly (s novou
střechou) byla Siemens-Siebertova tavicí Období národních podniků
pec s 12 pánvemi o  80–90 cm, na nichž Borocrystal, Borské sklo,
bylo umístěno 10 dílen o 4–5 sklářích.
V té době byly již na dálkový svítiplyn při- Užitkové sklo a Crystalex
pojeny všechny komorové chladicí pece,
roztáčecí pícky a opukávací stroje. Sklář- K 1. lednu 1950 byla huť FLORAská tavicí pec byla otápěna kombinovaně, -HANTICH převedena jako závod č. 6
tj. generátorovým plynem s přídavkem
do n. p. Borocrystal, který neměl žádsvítiplynu, v období nedostatku dálko- nou hutní základnu pro své rafinační
vého plynu byly v provozu jeden, někdy provozy. Ale již k 1. lednu 1953 byly oba
i oba generátory. V letech 1948–1950 byl
n. p. – Borocrystal (Nový Bor) a Borské
položen i nový vodovod [10].
sklárny (se sídlem na Práchni) sloučeny
V roce 1947 nastoupili do hutě první
na základě rozhodnutí ministerstva lehsklářští učni vychovaní ve školní huti
kého průmyslu do jednoho nového náv Chřibské. Výrobní program hutě rodního podniku Borské sklo [11]. V době
představoval pivní, vinné a likérové
od roku 1951–1959 se vystřídali ve vedesoupravy, vázy, mísy, toaletní soupra- ní huťě romský ředitel J. Žiga, sklář Alois
Obr. 19 – Pohled na huť po přestavbě v roce 1965 do současnosti, archiv hutě FLORA-HANTICH,
foto K. Tůma
262 – Studie
Dvořák z Práchně, dosavadní huťmistr
K. Blažek a sklář Fr. Schneider [10].
V novém organizačním uspořádáním
byl hutní provoz FLORA-HANTICH
s počtem 135 zaměstnanců k 1. dubnu
1958 zařazen jako provoz č. 11 do závodu 1 n. p. Borské sklo. Vedoucím závodu byl k 12. září 1959 jmenován Fr.
Vogl, vedoucím hutního provozu 11 se
stal J. Grošaft, huťmistrem byl A. Babůrek [11]. V té době zde pracovali sklářští
mistři J. Seidl, J. Rozinek, J. Riedel, A.
Rozin, F. a J. Černí, O. Stolle, Hroch, V.
Horník, Fr. Čejka a další. Tavili p. Mazanec, J. Jeršák a B. Tománek, kmeny
vyráběl p. Zaplatílek, formárnu vedl O.
Hylský, teplotu v komorových chladicích pecích seřizoval starý sklář Č. Fürbacher.
V roce 1961 bylo na dolnoplamenné Siemens-Siebertově pánvové pece s ležatými komorami umístěno 10 ks pánví
o  90cm a 2 ks o  80 cm. K chlazení
skleněných výrobků sloužilo 10 ks komorových chladicích pecí, tenkostěnné
výrobky se chladily v hrncích převážně
do roku 1962 [14] (obr. 12*). V roce 1961
byla postavena spojovací hala mezi hutí
a brusírnou, do které byla instalovaná
první plynem otápěná pásová chladicí
pec a celé prvotní opracování. Zároveň
byla modernizována i stará suška písku [10]. Ve stejném roce byl ukončen i provoz na zastaralých Siemensových generátorech, které sice účinně vypomáhaly
při nedostatku dálkového plynu, ale byly
také příčinou několika explozí [10, 13].
V 60. letech se stala huť důležitou realizační základnou pro vývoj nových
vzorů a výrobků. Vzorovala zde řada
předních sklářských výtvarníků, např.
L. Smrčková, J. Špaček (obr. 13), O. Lipský, K. Wünsch, A. Matura, P. Hlava,
J. Šuhájek a další.
Ve spolupráci s R. Roubíčkem vytvářel
sklářský mistr J. Rozinek (obr. 14) např.
prostorové kompozice ze skla a kovu pro
EXPO 58 v Bruselu nebo skleněné sloupy pro československý pavilon EXPO 67
v Montrealu. S výtvarníky spolupracovali i další mistři. např. A. Štefánik,
J. Černý, K. Blažek, A. Rozin apod. [7]
Od roku 1962 zde byly pro provoz
EXBOR tvarovány soubory moderního,
dobrušovaného skla v zoomorfních
tvarech – ryby, ježci, žáby, želvy, kohouti, úhoři, ovoce (obr. 15–16) a moderní hranovka (tzv. kapky, mřížky)
s využitím zátavů stříbra, skleněných
vláken a stříbrných solí včetně dalších
hutních technik [13, 16] (obr. 17–18*).
Pro provoz 15 (vitráže) je po roce 1965
vyráběn široký sortiment nestandardních, výrobně mimořádně náročných výrobků podle originálních návrhů československých výtvarníků. Hutní vitráže,
osvětlovací plastiky, jednoduchá i složitá
osvětlovací tělesa i výroba tzv. „antického“ plochého skla z rozvinutých válců.
Výrobky z provozu 11 zdobí např. stanici
metra, Kongresové centrum, Novou scénu Národního divadla v Praze a mnoho
dalších budov a interiérů [13].
Veliký rozsah a různost sortimentu
od přejímaného skla za použití přetahových šišek (od roku 1966 i skloviny
zlatá róza), opálu, speciálního lazurového křišťálu, barevek pro vysoký
smalt, polotovary pro uměleckou rytinu a složité barevné kombinace pro
zoomorfní tvary byl pro výrobní technologii velmi náročný. Vyžadovalo
to pečlivou a přesnou práci počínaje
Obr. 20 – Skláři F. a J. Černí, archiv Crystalex,
foto K. Tůma
od přípravy sklářských kmenů po sla- doucím provozu byl J. Grošaft, krátce
dění tepelné roztažnosti a vysokou
I. Havle, v letech 1973–1975 P. Skala,
kvalitu utavené skloviny.
poté opět J. Grošaft a mezi lety 1979–
V letech 1964–1965 došlo k realizaci 1991 Ing. E. Eichler.
významné investiční akce. Byla po- V roce 1986 byla hornoplamenná
stavena nová plynová regulační sta- pec zvětšena na 7 ks pánví o  100
nice a především další hutní hala se
a 1 x 90 cm, a zmodernizovaná na typ
šestipánvou, hornoplamenou tavicí Crystalex. V roce 1978 byla modernizopecí systému JINDR A. Velikost () vaná i kmenárna a instalována výkonná
pánví byl 5 x 100 cm a 1 x 90 cm. Sou- fluidní suška na sklářský písek [15]. V lečasně byl rekonstruován komplex po- tech 1978–1982 pak byly nahrazeny staré
plynové pásové chladicí pece moderními
mocných hospodářských a sociálních
pecemi elektrickými s vířivou atmosfébudov (kmenárna, sklady, sociální
zařízení, jídelna apod.). První tav- rou. V roce 1989 došlo i na rekonstrukci
brusírny – byly instalovány dvě brousící
ba na nové peci proběhla 28. června
1965. Vedoucím závodu 1 byl v té době linky na broušení tlustostěnného skla.
K využití odpadního tepla z hornoplaJ. Grošaft, vedoucím hutního provozu
11 Ing. S. Dvořák, huťmistrem J. Musil, menné pece byl v roce 1990 instalován
později I. Zajpt, technologem O. Spatt, výměník na ohřev teplé vody [13].
od roku 1978 pak L. Fafala. Tavili
L. Lhotský a J. Matys, M. Boháč. Jaroslav Musil byl zkušený sklářský od- Privatizace a současnost
borník a praktik původem z Polevska.
K 1. lednu 1991 se ze s. p. Crystalex
Znal technologii, sortiment i sklářské
řemeslo a byl především zralým člově- vydělil původní závod 1 s hutí FLORAkem, který dokázal zvládnout věkově -HANTICH jako nový státní podnik
i povahově různorodou a mezinárod- pod názvem s. p. Egermann-Exbor. Tenní sestavu sklářů na celkem patnácti
to podnik byl privatizován k 1. červnu
dílnách [10, 13, 15] (obr. 19).
1993, kdy vznikl Egermann-Exbor-NoVýrobní kapacita hutě se tak zvýšila vobor s. r. o., k 2. září 1996 pak souz 12 na 18 pánví. Počet pracovníků byl časná firma Egermann s.r.o. Koncem
doplněn o 36 mladých sklářů, takže 90. let byla ve sklárně uvedena do probylo možné sestavit 15 sklářských dílen. vozu nová 1–2 pánvová tavicí pec (autor
Tento stav byl ale přechodný a sloužil
k významnému záměru – kvalifikačně
připravit mladé skláře do nově budovaného sklářského kombinátu. Do kombinátu přešlo po zahájení provozu
ve 2. pololetí 1967 50 sklářů. Provoz 11
se tak stal hlavní „kolébkou“ sklářského kombinátu. Při slavnostním zahájení dne 28. října 1967 vyrobili skláři
J. a F. Černí z provozu 11 první hutně
tvarované výrobky (obr. 20).
Se zahájením výroby ve sklářském
kombinátu (závodu 2 Crystalex) v roce
1967 nastaly i další změny. Závod 1 byl
organizačně členěn takto: provoz 11
(huť Flora-Hantich), provoz 12 (lazura),
provoz 13 (Exbor-Blažek) a provozy 15
(vitráže ) a 16 (ostatní rafinérie – bývalý provoz Hartmann & Dieterichs).
V roce 1972 byl n. p. Borské sklo přejmenován na oborový podnik Užitkové sklo a nakonec k 1. 7. 1988 na státní
podnik Crystalex Nový Bor [11].
Po odchodu sklářů do kombinátu zbylo na huti FLOR A-HANTICH pouze
36 sklářů. Proto byly volné kapacity
využity pro další výuku učňů, kteří
Obr. 22 a 23 – Registrované značky firmy
obsadili 6 pánví, další 2 pánve využíEGERMANN, s.r.o.
vala průmyslová škola sklářská [7]. VeSklář a keramik 11–12 / 2013 – 263
Ing. K. Pešek) a 1 jednopánvová pícka
(Ing. J. Pecháček). Současným majitelem a zároveň jednatelem firmy Egermann s.r.o je Robert Uksa.
V 90. letech 20. století a počátkem
století 21. se ve vedení hutě FLORA-HANTICH vystřídali J. Škola, M. Popelka, F. Beneš a opět M. Popelka. Jako
huťmistři zde pracovali K. Fafláková,
P. Svoboda, Fr. Jiráček, Matelová, J. Galek, technologové Ing. M. Panuška,
Ing. J. Turnhöfer, J. Klaban, Ing. L. Láznička, J. Matela, Ing. J. Pecháček a taviči J. Matys, J. Bučko, J. Dubský. Ze
sklářských mistrů v tomto období pracovali na huti zejména L. Kováč, Fr. Čejka, Fr. Lakomý, O. Chytráček, L. Tuček,
Vl. Šoupal, L. Živný, Stříbrný, L. Šimek,
K. Šťastný, J. Hájek, V. Skohoutil, M. Erben, M. Kolman a další (obr. 21*).
Vzhledem k ekonomické krizi a nedostatku zakázek byl provoz celé firmy
Egermann s.r.o v roce 2009 na čtyři
měsíce zastaven. Výluka byla využita
k opravám sklářských pecí. Výroba
byla opět zahájena 4. srpna 2009.
Dnes firma provozuje dolnoplamennou
12 pánvovou tavicí pec Siemens-Siebert s otopem na zemní plyn, na níž
je umístěno 10 sklářských dílen. Dále
jsou v provozu 1–2 pánvová tavicí pec
a jedna jednopánvová tavicí pec. V rezervě má firma 6-pánvovou hornoplamennou pec. Vedoucím hutního provozu FLORA-HANTICH je L. Tříska,
huťmistrem H. Kolomazníková, technologem C. Kochrda, taví Ing. M. Panuška a J. Rybka.
Huť má v současné době přibližně
100 zaměstnanců. Vyrábí především
polotovary pro vlastní rafinérii Egermann, kde jsou polotovary zušlechťovány zejména klasickými technologiemi jako jsou lazury, rytina,
malba, lištový výbrus, vysoký smalt,
perokresba; na 2 dílnách se vyrábí
hutní sklo. Export typického borského sortimentu směřuje z velké části
na blízký východ, do Iránu, Ruska
apod. S výrobky hutě Flora-Hantich
se můžeme setkat pod obchodními
značkami Egermann (obr. 22, 23).
Závěr
Huť FLORA-HANTICH je těsně spjatá
s tradicí výroby skla na Borskošenovsku. Po celých sto let byla významnou
základnou pro výrobu tradičního sortimentu tohoto regionu, zejména přejímaného skla, polotovarů pro vysoký smalt,
rytinu a lazury. Realizovaly se zde ale
i autorské kusy, které proslavovaly české
sklo na velkých mezinárodních a světových výstavách. Přejeme proto sklárně
mnoho dalších úspěšných let.
Poděkování
Důležitým pramenem pro starší historii hutě byly zápisky B. Tománka. Ten se
na této huti vyučil, pracoval jako sklář,
ředitel a nakonec jako tavič. Dále patří poděkování za vyhledávání pramenů
a fotografii i za cenné osobní informace
F. Benešovi, J. Doškářovi, J. Dubskému,
Ing. S. Dvořákovi, Ing. E. Eichlerovi, J. Homolkovi, A. Manhartovi, A. Niklovi, P. Skalovi, M. Popelkovi, L. Třískovi i M. Vojtíškové ze Sklářského muzea v Novém Boru.
* Obrázky jsou v barevné příloze na s. 277.
LITERATURA:
1] Tománek B.: Nejstarší novoborské sklářské hutě, in: Zpravodaj
Klubu přátel historie při JP Nový Bor (3) (1986), listopad, s. 2.
2] Tománek B.: Historie provozu 11, závodu 1, o.p. Crystalex Nový
Bor, nepublikováno., datováno 24. 11. 1982.
3] Lněničková J.: Hantich & Co. – řemeslo a umění I., Sklo, doba,
lidé, Internetová Glassrevue (2005),
http:[email protected]=4101.html
a http:[email protected]=4129.html
4] Tománek B.: Výroba tangového skla ve sklárně, nedatováno,
nepublikováno, archiv autora.
5] Hartmann C.: Das Glas im Raum Haida und Steinschönau,
Art Glass Publisher, Stuttgart, rok vydání neuveden, s. 71.
6] Obchodní katalogy firmy Ernst Hantich a Glasrafinerie Ebersbach (Sasko) z 30. let. 20. století. Katalogy jsou uloženy ve
Sklářském muzeu Nový Bor.
7] Eichler E.: 70. výročí sklárny FLORA, hutního provozu závodu I., oborového podniku Crystalex v Novém Boru, Sklář
a keramik 33 (1983), s. 330–331.
8] Rozhodnutím ONV v České Lípě ze dne 16. 8. 1945 byli národními správci jmenováni František Švec, Jan Rückl a Břetislav
Tománek [10, 13]
9] Grisa M.: Paměti Břetislava Tománka, Sklář a keramik 55 (9)
(2005), s. 260–261.
10] Kronika provozu 1/11 1948–1962, archiv provozu Egermann s.r.o.
11] Rasocha Fr.: Vývoj organizační struktury oboru užitkového
skla sklářského průmyslu na Novoborsku po roce 1945, archiv
o.p. Crystalex, datace 1989, s. 16, 17.
12] Kirsch R. a kol.: Historie sklářské výroby v Čechách a na Moravě II/2, Praha 2003, s. 28.
13] Eichler E., B.Tománek: 70 let sklárny FLORA, provoz 1/11 Crystalex. o.p., vydal Crystalex pro interní potřebu
14] Technologické postupy n. p. BORSKÉ SKLO pro provoz 11 –
Hantich (1961), archiv autora
15] Kronika BSP – tavicí čety provozu 11 z let 1976–1983.
16] Eichler E: 75 let sklářské hutě FLORA, Crystalex Nový Bor (1988).
17] Kniha zákresů Glashüttenwerke Hantich & Co, Haida z 30.
let 20. století, č. vzorů 50 000–50 675, Knihy jsou uloženy ve
Sklářském muzeu Nový Bor
18] Novinka pod označením JOHNOLYTH GGK byla prezentována
v roce 1931 pod názvem, který odkazoval na autora, sklářského
odborníka firmy Hantich p. Johna [5].
Jednalo se nejpravděpodobněji o křišťálové jádro malované za
studena keramickým barvami, které bylo znovu předehřáté,
za tepla převrstvené křišťálovou sklovinou a dotvarováno,
případně i v kombinací se zatavenými kovovými fóliemi.
Tento druh výrobků byl zřejmě vyroben aplikovanou tzv. graal
technikou, známou v různých formách ze Švédska, kde ji již od
roku 1916 vyvíjeli S. Gate, E. Hald. K. Berquist a další.
Lektor: Ing. Svatopluk Dvořák
264 – Studie
Historie novosvětské sklárny
v první polovině 19. století
History of Nový Svět glassworks in the first half of th 19th century
Jan Schöttner
Uměleckoprůmyslové museum v Praze, ul. 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1, [email protected]
Harrachovská sklárna v Novém Světě reprezentovala v první
polovině 19. století coby producent rafinovaného skla to nejlepší,
čeho bylo v tomto období dosaženo, a to jak v oblasti sklářské
technologie, tak na poli výtvarného umění. Zcela zásadní úlohu
při dosažení těchto skvělých výsledků je třeba spatřovat v osobě
ředitele sklárny Johanna Pohla, který stál v jejím čele čtyřicet
dva let (1808–1850). Pohl nebyl pouze odborníkem v oblasti technologie skla, ale i vynikajícím organizátorem a ekonomem. Tuto
skutečnost dokládá i stručné kulturně-historické shrnutí předkládané v tomto článku. Cílem bylo ukázat sociální, historické a
ekonomické pozadí, které představuje neoddělitelnou součást obrazu vývoje produkce v této sklárně. Zásadním zdrojem pro uváděné informace byly informace získané z archivních materiálů,
zejm. pak z knih faktur, v nichž lze poměrně detailně studovat (a
následně rekonstruovat) proměny přístupu ke sklářské produkci
v podniku hrabat z Harrachu v deklarovaném období.
Harrachov Glassworks in Neuwelt (Nový Svět) represented as
the producer of decorated glass in the first half of the 19th century the best what was been achived by this time. Crucial role
by achiving this extraordinary result played the director of the
glasswork Johann Pohl, who was leeding this factory fortytwo
years (from 1808 to 1850). Johan Pohl was not just a specialist
in the field of glass technology, but also an exeptional organiser
and economist. is can be found also in the brief cultural-historical summary in this article. is text wants to point at social,
historical and economical background of the Neuwelt Glasswork.
e main source of information were invoice books (Fakturenbücher) from state archive i Zámrsk (east Bohemia), which enabled to study the glass production in the enterprise of Harrach
Count Family in the first half ot the 19th century.
Od počátku 19. století
do roku 1815
Dějiny sklárny v Novém Světě jsou
v první polovině 19. století neoddělitelně spjaty s osobou Johanna Pohla,
který stál v jejím čele čtyřicet dva let
– od roku 1808 do roku 1850. Johann
Pohl se narodil 2. února 1769 v Novém
Světě a zemřel tamtéž 22. března 1850
ve věku 81 let. Pohl pocházel z rozvětveného sklářského rodu, což mělo jistě
vliv na to, že se vyučil sklářem. Mimo
to neměl žádné další vzdělání. Nicméně tento fakt Pohlovi nezabránil v tom,
aby se stal vynikajícím sklářským
technologem, experimentátorem, hutním praktikem, skvělým manažerem
a obchodníkem. K tomuto výčtu Pohlových vlastností je ještě nutno přidat
výjimečný výtvarný talent.
Jméno Johanna Pohla se v archivních
dokumentech pravděpodobně prvně
objevuje v roce 1789, kdy je ve hlášení
o novosvětské huti z 31. prosince uváděn jako sklář (Glasmacher – sklářský
mistr) v huti [1]. O šest let později, v roce
1795 se stal Pohl spolu s Michaelem
Wanzelem na necelý rok pachtýřem
novosvětské sklárny. Po tomto krátkém
období se tehdy již sedmadvacetiletý Johann vrátil (coby zaměstnanec) k práci
v huti, nikoliv však na místo mistra,
nýbrž zastával funkci kontrolora. Jak
dlouho v této funkci Johann Pohl setrval, není známo, nicméně v roce 1806
je opětovně jmenován mezi (třinácti)
sklářskými mistry [2]. V následujícím
roce je Pohl znovu uváděn jako kontrolor sklárny a od roku 1808 až do své
smrti v roce 1850 jako ředitel.
Relevantní představu o stavu sklárny
v době, kdy její vedení převzal Johann
Pohl, si je možno utvořit z hlášení
Krajského úřadu Bydžovského kraje
v Jičíně z 26. ledna 1808 (inspekce
sklárny byla provedena v roce 1807) [3].
Hlášení uvádí, že ve sklárně se nalézá jedna pec se šesti pánvemi a jedna
přípravná pánev. Zaměstnance tvořilo
tehdy čtrnáct tovaryšů a jeden učeň.
Co se odbytu týče, zpráva uvádí, že výrobky (sklo) jsou dodávány nejvíce ob-
chodníkům do Prahy a do vídeňského
vrchnostenského skladu.
Jiný dokument – protokol sepsaný
na huti dne 3. října 1807 – uvádí, že
pec je stavěna na staročeský způsob [4].
Dle tohoto protokolu huť ročně spotřebovala na přibližně 400q potaše, která
byla dovážena z Moravy i z Čech. Další sklářské suroviny byly dováženy
z Prahy. Vápenec z Rokytnice a ovčí
kosti na výrobu mléčného (kostního)
skla z Čech a ze Slezska. Největší podíl
na výrobě mělo sklo duté. Mimo čirého
se tavilo i sklo barevné. Zakázek bylo
v tomto roce dostatek. Brusem rafinované výrobky, ať již přímo ve sklárně
nebo v soukromých dílnách, byly prodávány do ciziny přes sklady ve Vídni
a v Praze, kde již tehdy novosvětské
sklo odebíral i pozdější významný obchodní partner a snad i přítel J. Pohla
Franz Ludwig Andreas Procop Steigerwald [5]. Surové sklo (nerafinované
[levnější] – die rohe Waaren) našlo svůj
odbyt v Čechách a ve Slezsku.
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 265
Obr. 1 – Číška s rytou groteskou, kolem 1810,
narůžovělé sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Nový Svět,
Sbírka UMP v Praze, inv. č. 68833, v. 9,2 cm
Obr. 2 – Číška s rytým monogramem FB, kolem 1815, čiré sklo, broušené, ryté, sklo patrně
Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Čechy,
Sbírka UPM v Praze, inv. č. 13524, v. 12,7 cm.
Detailnější popis produkce novosvětské
sklárny byl připojen ke sdělení krajského úřadu v Jičíně z 18. června 1808,
ve kterém je sdělováno, že do císařského
kabinetu [6] ve Vídni byly odeslány různé
sklářské výrobky vyjmenované v přiložené tabulce: Ordinäri Mohlgläser; geschliffene, geschnittene, vergoldete und gemalte
Glaswaaren; Fenstertafeln, gesponnene
Glaswaren; Glasperln und Korallen; Wapen
und Petschierstörl in Glas und Stein [7].
Johann Pohl od počátku svého působení na pozici ředitele sklárny usiloval
o zlepšení čistoty (čiré) skloviny, protože věděl, že toto je základem úspěchu
na trhu se sklem. Hodlal toho (logicky)
docílit zajištěním kvalitnějších surovin. To se mu dařilo, neboť jak uvedl
v Glashüttenbericht für den Monath Juny
z roku 1810 měla sklárna zakázek nadbytek [8]. Ke změně (k horšímu) však
došlo v následujících dvou letech, a to
v důsledku znehodnocení měny v monarchii a probíhajících napoleonských
válek. Sklárna se snižování odbytu skla
snažila čelit snižováním cen. Zásadní
obrat nastal ke konci roku 1813.
Během léta roku 1814 se začala v korespondenci mezi J. Pohlem a hrabětem
Harrachem, respektive jeho kanceláří
ve Vídni, projednávat možnost najmutí
učitele kreslení, který by této disciplině
vyučoval novosvětské skláře a rafinéry.
Johann Pohl, který si bezpochyby uvědomoval důležitost kresby jakožto součásti
přípravného procesu při vzniku jakéhokoliv artefaktu uměleckého charakteru
(rafinované sklo nevyjímaje), navrhoval
přijmout na toto místo Franze Pohla,
který s úspěchem absolvoval několik let
na Zeichnungsschule v Praze [9].
Nejspíše se jednalo o synovce Johanna
Pohla Franze (1788–1856). Jako méně
pravděpodobná se jeví eventualita, že
ve sklárně vyučoval kreslení bratr Johanna, též Franz (1764–1834). Nelze
však vyloučit ani možnost, že oním
učitelem kreslení nebyl ani jeden
z jmenovaných Franzů, ale zcela jiná
osoba, respektive další člen rozvětveného rodu Pohlů stejného jména. Nevyjasněnou zůstává i otázka, jakou Zeichnungsschule dotyčný učitel kreslení
v Praze absolvoval. Mohlo se jednat
buď o pražskou Kreslířskou akademii
(akademische Zeichnungsschule) vedenou Josefem Berglerem, či o pražskou
c. k. normální školu (zal. 1775), kde
byl učitelem kreslení Ludvík Kohl.
Další možností je, že novosvětský
učitel Franz Pohl navštěvoval v Praze
nějaké kursy kreslení, například bezplatné večerní kursy kreslení podle
modelu či nedělní a sváteční kursy
pro řemeslníky a budoucí umělce,
které též vedl Ludvík Kohl [10]. Tuto
událost je třeba chápat jako skutečně
zlomový bod, a to nejenom v dějinách
novosvětské hutě, ale středoevropského sklářství vůbec [11]. Jednalo se totiž
o první, dosud známý počin tohoto
druhu. Prozíravost, kterou tehdy Johann Pohl projevil, byla obdivuhodná.
266 – Studie
Období let 1815–1830
Druhá polovina desátých let 19. století
byla pro sklárnu v Novém Světě co se
odbytu skla týče příznivá. Po definitivní porážce francouzského císaře Napoleona I. došlo (nejenom) v Harrachov-
ské sklárně k obnovení rozsáhlejšího
prodeje. Mezi odběrateli harrachovského zboží byl (mimo jiných) císařský kabinet ve Vídni či velkovévoda Toskánský Ferdinand III. [12].
Základem úspěchu sklárny bylo broušené sklo, které se v Novém Světě nerafinovalo v této době toliko v huti, ale i v soukromých dílnách, které (mimo jiných)
provozovali členové rodu Pohlů [13]. V přehledu druhů vyráběného skla je v roce
1817 uváděno „Kreidenglas, Dunkelblaues
Glas, Farbenglas a též große und kleine Medizinglas“ [14]. Následujícího roku (1818)
byly v plánu výroby uváděny tyto druhy
skla a výrobků: „Kreidenglas, Kristal Glas,
dunkelblaues Glas, Farbenglas, die großen
weissen Flaschen, Mittleren weissen Flaschen, Federbüchsel, Fenstertafeln, medizin
Tafelglas, medizin Gemeinglas großes, medizin Gemeinglas kleines“ [15].
Období první poloviny dvacátých let
bylo z hlediska výtvarného i technologického pro novosvětskou sklárnu zásadní. V této době totiž sklárna zvládla
výrobu skla se zatavenými keramickými
inkrustacemi (pastami), označovanými
jako Gibsköpfe [16]. K prvním pokusům
došlo již v roce 1821, přičemž začátky
byly poměrně složité. Velké množství
skloviny přišlo vniveč, jak je zřejmé
z Pohlovy zprávy (za měsíc únor) pro
vrchnost ze 4. března 1821 [17]. Po několikaletém hledání správné technologie
se výroba skla se zatavenými pastami
stabilizovala v roce 1825 [18].
Před polovinou tohoto desetiletí též
sklárna započala tavit hyalithové
sklo. Jeho produkce však nebyla nijak
závratná, neboť se v této době mezi
objednávanými druhy skla objevuje
pouze ojediněle [19]. Těžiště rafinace harrachovských produktů představoval brus [20]. Tomu odpovídal
i počet brusičů, kterých ve vrchnostenských brusírnách pracovalo na šedesát, jak vyplývá z obsáhlé analýzy,
která popisovala současný stav sklárny a zároveň navrhovala plán dalšího rozvoje hutě [21] , jenž potvrzoval
orientaci na středo a západoevopské
trhy. Sklárna v Novém světě se soustřeďovala na produkci luxusních
a často i jedinečných produktů pro
náročné objednavatele. Takovýto
přístup byl tedy zcela v protikladu
k tomu, který od poloviny 18. století prosazovaly obchodní společnosti
z Kamenickošenovska soustřeďující
se na vývoz co největšího množství
skla za nízké ceny, a to nejenom
do oblasti Blízkého východu [22].
S touto strategií koresponduje i sna- Podobně jako oblasti technologie skla
ha Johanna Pohla z února 1825 při- a rafinace byla pozornost věnována forjmout do sklárny Dominika Biemanna
mám a tvarům výrobků, které sklárna
(1800–1857) na místo předního rytce
produkovala. Jednalo se de facto o vešskla, který v předchozích letech praco- keré, tehdy běžné druhy dutého skla [28],
val v rafinerii Franze Pohla (Johannova ale i např. o lustrové ověsky [29], jejichž
bratra). Roční plat šedesát zlatých, kte- výroba byla zahájena v červenci 1826.
rý mu byl navrhnut, však Biemanna, Mimoto je možno v archivních záznavědomého si svých kvalit, neuspokojil
mech vysledovat neobvyklé objednávky
a nabídku odmítl [23].
– jako například požadavek Vinzenze
Též v druhé polovině třetího desetiletí Wetzsteina, který pro Arcibiskupství
19. století sklárna nepolevila v rozvíjení
pražské objednal 1 500 kusů sklenětechnologie výroby skla. Vedle čirého
ných koulí (Lichtkugeln), určených pro
skla byla produkována široká škála
oslavu stého výročí kanonizace sv.
skel barevných (rubínové, rosalinové, Jana Nepomuckého.
kostní, světlemodré, hyalithové, atd.) [24]. Všechno toto úsilí sklárna v Novém
V zimě roku 1827 započala sklárna též Světě bohatě zúročila na dvou průs výrobou olovnatého skla (Flint Glas), myslových výstavách, které se konaly
o jehož výrobě se začalo uvažovat již v Praze. Na první z nich (1828) bylo nona počátku předchozího roku (1826) [25]. vosvětské čiré sklo vysoce hodnoceno
O dva roky později byla jako první v Če- pro jeho čistotu [30]. Na výstavě sklárna
chách zahájena výroba vrstveného skla
též prezentovala sklo se zatavenými
(pravděpodobně se jednalo o čiré sklo
keramickými inkrustacemi. Na druvrstvené rubínovým), což hraběte Ha- hé výstavě (1829) sklárna ve srovnání
rracha velmi potěšilo [26]. Na podzim s ostatními výrobci předvedla nejširší
sortiment výrobků, což bylo náležitě
roku 1828 bylo započato s produkcí
skla, které napodobovalo lithyaliny oceněno – zlatou medailí [31]. HarraFriedricha Egermanna [27].
chovské zboží bylo natolik exkluzivní,
Obr. 3 – Pohárek s rytými motivy z Prahy, kolem 1830, čiré sklo, broušené,
ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Čechy, Sbírka UPM v
Praze, inv. č. 73714, v. 12,4 cm
že okamžitě ovlivnilo trh se sklem nejenom v Čechách ale i ve střední Evropě [32]. Těchto úspěchů bylo dosaženo
i přesto, že huť v roce 1827 postihl velký požár, který však naštěstí nepoškodil výrobní prostory sklárny [33]. V témže roce (1829) zemřel Jan Nepomuk
Arnošt hrabě Harrach. Na jeho místo
nastoupil jeho synovec, František Arnošt hrabě Harrach, což sklárně oznámil dopisem z 22. dubna.
Období let 1830–1840
Ve třicátých letech, tedy v době, kdy
ve střední Evropě dosáhl umělecký
styl biedermeieru svého vrcholu, sklárna v Novém Světě úspěšně pokračovala v nastoupeném trendu, který se
započal rýsovat již na konci minulého desetiletí. Výrazně nyní ve výrobě
převládla produkce barevných sklovin,
což bylo zcela v intencích doby a odpovídalo dobovému vkusu. Mimo již
známých barev se objevily barvy zcela
nové, moderní [34], ale na druhé straně
došlo i k jisté změně vkusu, která se
Obr. 4 – Číška na nožce s rytými motivy z modlitby Vyznání víry, kolem
1835, čiré sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina
A. Simm (1799-1873), Kokonín, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 37613, v. 14,5 cm
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 267
kupříkladu projevila opadnutím zájmu
o hyalithové sklo na sklonku tohoto
desetiletí. Nadále pokračovala výroba
skla se zatavenými keramickými inkrustacemi a lustrových ověsků.
Podobně extensivní jako výroba barevných skel byly i jednotlivé druhy (typy)
nápojového skla, které zcela respektovaly nejmodernější estetické i společenské trendy. Velmi dobrý přehled o harrachovském výrobním programu si je
možno například udělat z objednávky
teplického odběratele Franze Haueisena z 25. února 1834, ve které požaduje:
„besonders aber von allen Rubinsachen
recht vieles, theils überfangen, auch etwas mit sisse Vergoldung als Teller, eine
Chatoulle und andere gegenstände, dann
auch ganz Rubinsachen ausfertigen zu
lassen, (…). Auch (…) die Rubin Wein –
und Champagner, dann Roasa Champagner (…), auch Hyalith sowohl schwarz und
roth, dann von andern farben ersuche alles Schöne zu senden (….)“ [35]
V oblasti rafinace nadále dominoval
brus, který se plně rozvinul především
na vrstveném skle, jehož výrobu sklárna
hraběte Harracha skvěle ovládala. Pro
novosvětskou sklárnu byla jednou z nejtypičtějších sklovin vyráběných v tomto
čase sklovina zvaná Rosé. O překonání
potíží s její výrobou referoval Johann
Pohl ve zprávě za měsíc září (1835) [36].
Mimo brusu se dále uplatnila (zejména
při rafinaci exkluzivního zboží) ryti- Zlatou medaili získala harrachovská
na dále pak malba a zlacení [37].
sklárna i na další výstavě průmysloTechnologické a rafinační (výtvarné) vých výrobků, která se konala v roce
výsledky, kterých sklárna ve čtvrtém 1836, tentokrát opět v Praze [42]. Takdesetiletí 19. století dosáhla, prezento- to vysokého ohodnocení dosáhla novala na výstavách průmyslových vý- vosvětská sklárna i přesto, že oproti
robků. Již v roce 1831 se opět konala
předcházející výstavě ve Vídni nevystadalší pražská výstava, kde novosvětská vila žádnou technologickou novinku,
továrna vystavila široký sortiment ani nepředvedla žádný nový typ rafinasvých výrobků. Produkce sklárny byla ce skla. Novum bylo pouze početnější
stejně – jako v minulých ročnících – zastoupení artefaktů sakrálního chaohodnocena zlatou medailí [38].
rakteru. Mezi vystavenými předměty
Další průmyslová výstava, kterou
byl skleněný tabernákl, krucifi x a něsklárna v Novém Světě obeslala, byla
kolik mešních svícnů [43].
první průmyslová výstava ve Vídni
Poslední výstava průmyslových prov roce 1835. Sklárna vystavovala stol- duktů v tomto desetiletí se konala
ní svícny z topasového kompozitní- v roce 1839 (v květnu) ve Vídni, kde haho (olovnatého) skla, broušené mísy rrachovský závod vystavil: „Sortiment
z ametystového a chrysoprasového
von Glas-Erzeugnissen aus Krystall und
kompozitního skla, vrstvené poháry verschiden gefärbten Glas, darunter zwey
z olovnatého skla (Klangglas) se zatave- Candelaber 5 Schuh 4 Zoll hoch, von Rosanými pastami. Dále číšky z čirého skla -Glas und brillantiert.“ [44].
vrstvené růžově (sklo Rosé), červeně Z nemalých úspěchů, kterých sklárna
(měďnatý rubín) a nově též zeleně. Nej- hraběte Harracha na zmiňovaných
větší pozornost však sklárna vzbudila výstavách dosáhla, profitovala i v obvystavením svítidel – kandelábrů. Kaž- lasti obchodu sklem. Nejenom že podý z těchto předmětů byl sestaven ze
kračovala spolupráce se zavedenými
čtrnácti různých dílů [39]. Harrachovská
obchodními partnery v tuzemsku [45],
sklárna obdržela jako jediná z vystavu- německých zemích a severní Itálii, ale
jících sklářských manufaktur zlatou
došlo i k navázání nových obchodních
medaili [40]. Vedle exponátů vynikají- spojení do USA, Španělska, Holandska,
cích kvalit k tomuto skvělému hodno- Turecka [46], Švýcarska [47] a zprostředcení jistě přispěla i výborná instalace
kovaně i do Anglie a Francie [48].
[41]
vystavených artefaktů .
Poslední desetiletí
1. poloviny 19. století
Obr. 5 – Pohár s rytinou Poslední večeře
Páně podle Leonarda da Vinci, kolem 1835,
čiré sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská
sklárna Nový Svět, rytina patrně A. Simm
(1799-1873), Kokonín, Sbírka UPM v Praze,
inv. č. 17599, v. 19,5 cm
268 – Studie
Obr. 6 – Pohárek s rytou postavou Aeskulapa, po 1835, čiré a rozalinové sklo, broušené,
ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět,
rytina patrně severní Čechy, Sbírka UPM v
Praze, inv. č. 17819, v. 15,7 cm
Počátek čtyřicátých let (1840–1843) byl
pro sklárnu v Novém Světě ve znamení
odbytových potíží [49], jejichž příčinu
lze spatřovat ve velmi silném konkurenčním tlaku ostatních producentů
skla a obratného chování odběratelů, kteří této situace dokázali využít
ve svůj prospěch. Hlavním konkurentem novosvětské továrny byla sklárna
Josefa Meyera v Adolfově u Vimperka,
která produkovala podobný sortiment
výrobků, ale za nižší ceny. Situaci ještě
zhoršilo zvýšení dovozního cla na české sklo do německých zemí [50].
Johann Pohl této situaci čelil zefektivňováním výroby, lepší organizací a trvalým důrazem na kvalitu [51]. Bylo zavedeno několik nových druhů barevných
sklovin (např. schwefelgelben Glase zv.
též Annagelb) [52] či nové rafinační techniky, jakou bylo hutně tvarované síťované a nitkované sklo (tzv. benátské hutní
techniky). Dominantní dekorační technikou ovšem nadále zůstával brus [53].
Obr. 7 – Pohár se sv. Janem Nepomuckým,
kolem 1835, čiré sklo se zatavenou pastou,
broušené, Harrachovská sklárna Nový Svět,
Sbírka UPM v Praze, inv. č. 26277, v. 27 cm
Podobně pružně též sklárna reagovala
na zavádění nových typů a tvarů výrobků, jejichž forma se začala proměňovat
pod vlivem druhorokokového stylu.
Z nových obchodních spojení, která
sklárna na počátku čtyřicátých let navázala, nelze nejmenovat firmu Berens
Blumberg & Comp. z Londýna, se kterou sklárna hraběte Harracha obchodovala po celá čtyřicátá léta. Zástupce tohoto obchodního domu dokonce
v létě 1843 osobně navštívil Nový Svět
a na místě uzavřel objednávky [54].
Potíže s odbytem byly překonány
v roce 1844, kdy sklárna též představila své výrobky na Allgemeine Deutsche
Gewerbe-Ausstellung, která se konala
na podzim v Berlíně. Vedle harrachovské sklárny se výstavy účastnily i další
producenti skla z Čech – sklárna Lötz
Witwe z Annína a I. Palme z Práchně [55]. Novosvětská sklárna vystavila: „Krystal-und Farbige Hohlgläser, als:
Cardinalbowlen, Große Vasen mit Vergoldung, Blumenvasen, Weinkühler mit Flaschen, Schreibzeuge, Seifbüchsen, Schaalen, Teller etc., und Musterkarten von
Lüstersteinen.“ [56] Potvrzením úspěchu
sklárny bylo udělení zlaté medaile [57]
a zakoupení části vystavených artefaktů pro pruský královský dvůr [58].
Následujícího roku (1845) si obchodní
partneři sklárny mohli celou šíři produkce novosvětské továrny prohléd-
Obr. 8 – Kruhový medailon s portrétem
Kašpara hraběte Šternberka, patrně 1833,
čiré sklo, broušené, ryté, rytina Dominik
Biemann, signováno BIMAN, Sbírka UPM
v Praze, inv. č. 10364, průměr 8,7 cm
nout na Rakouské průmyslové výstavě, která se v létě tohoto roku konala
opět po šesti letech ve Vídni. Produkce
sklárny hraběte Harracha byla opět
hodnocena zlatou medailí, neboť jak
bylo konstatováno ve zprávě z výstavy, vyráběla tehdy všechny druhy barevného skla v průsvitné, matné i neprůhledné variantě a všechny druhy
kompozitního skla užívané pro výrobu
umělých drahokamů [59].
Výstavy se zúčastnilo na 280 sklářských
hutí a 74 rafinérů skla. Celková produkce
skla v Podunajské monarchii ročně dosahovala přibližné výše 400 tun skla v hodnotě cca 17,5 mil. zlatých. Nejvýznamnější oblastí, kde se v Rakousku vyrábělo
sklo, byly Čechy s 85 hutěmi [60] a 70 rafineriemi [61]. Celkem se v Čechách vyrobily
3/5 celkové produkce skla v rámci celé
Habsburské monarchie [62].
Ve druhé polovině pátého desetiletí se
opět objevily nové barevné skloviny i rafinační techniky – jednalo se například
o zavedení tzv. skotského (tartanového)
vzoru, což bylo nitkové sklo v barevných
tónech červené, bílé a modré [63].
Obchodní strategie továrny zůstávala
i ve čtyřicátých letech 19. století stejná
(tzn. výroba artefaktů na zakázku dle
požadavků odběratelů) [64], nicméně se
uvažovalo o její promněně, jak je zřejmé z Pohlova hlášení zaslaného vrchnosti v listopadu 1847, kde jako vzor
uvádí belgické a francouzské sklárny,
„… die nicht auf Bestellungen sondern
blos nach eigenen Ideen in Massen arbeiten, diese ihre Erzeugnisse auf Messen
bringen, und keine Andere wieder Aufträge annehmen“ [65]. Eventuální úvahy
ohledně změn v systému výroby a příjmu objednávek byly jistě v tomto roce
namístě, protože odbyt novosvětského
skla byl vzhledem k obecnému zdražení špatný, jak uvedl Pohl ve zprávě
vrchnosti z dubna roku 1847 [66].
Tentýž rok Johann Pohl podnikl cestu
na lipský veletrh, kde byl však zklamán
z nízké úrovně předváděného zboží [67].
Z Lipska Pohl pokračoval v cestě do Berlína, kde viděl pěkné zboží ze skla a porcelánu u dvorního skláře F. Hengstmanna, ale vzhledem k tamějším nepokojům
se musel předčasně vrátit [68].
V Lipsku se též o tři roky později
na přelomu měsíců března a dubna
(1850) konala výstava průmyslových
výrobků, na kterou Johann Pohl exponáty za novosvětskou sklárnu připravoval, ale již se nedožil jejího zahájení,
neboť zemřel 22. března [69].
Roku 1850 se tedy uzavřelo dlouhých
čtyřicet dva let, po které Johann Pohl
sklárnu řídil a zcela esenciálním způsobem ovlivnil charakter její výroby. Pod
jeho vedením se z průměrného podniku
stala jedna z nejvýznamnějších skláren
na evropském kontinentě, jejíž výrobky
lze bez pochyb označit za avantgardní,
a to jak po stránce výtvarného zpracování, tak i po stránce technologické.
Pohl představuje jednu z nejvýznamnějších osobností, která na poli sklářské výroby kdy působila, a to nejenom
v kontextu českém, ale i světovém.
Obr. 9 – Podnos na noze, kolem 1835, zelené uranové sklo, broušené, Harrachovská
sklárna Nový Svět, Sbírka UPM v Praze, inv.
č. 31719, v. 20 cm
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 269
LITERATURA:
– Allgemeines Verzeichniss der aus den Staaten des Deutschen
Bundes, dem Königsreich Preußen und Großherzogthum Posen
zur Gewerbe-Ausstellung in Berlin, Berlin 1844
– Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829
unter der Leitung des böhm. K. K. Landesguberniums statt
gefundene öffentliche Ausstellung der Industrie- Erzeugnisse
Böhmens, Prag 1831
– Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung der
Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag 1833
– Bericht über die erste allgemeine österreichische Gewerbsprodukten-Austellung im Jahre 1835, Wien 1835
– Bericht der Beurtheilungs- Kommission über die im Jahre 1836
Statt gefundene vierte öff entliche Ausstellung der böhmischen
Gewerbsprodukte, Prag 1837
– Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40,
Wien 1845
– Berliner Gewerbeausstellung, in: Wikipedia, http://de.wikipedia.
org/wiki/Berliner_Gewerbeausstellung, vyhledáno 30. 8. 2006
– Braunová H.: České sklo pro orient, in: Starožitnosti, 1995, 6, s. 2–3
– Brožková H.: Mezi křišťálem a obsidiánem – buquoyské sklo první poloviny 19. století, in: Brožková H. / Drahotová O. / Friedrichs
R. / et al.: Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851 (kat. výst.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze 2001–2002, s. 21–28.
– Brožová J.: Eingeglaste pasten der Neuwelter Glashütte aus der
ersten hälfte des 19 Jhts., in: Annales du 5e Congrés Inaternational dÉtude Historique du Verre, Prague 6–11 Juillet 1970, Liége
1972, s. 251–260
– Brožová J.: České sklo 1800 –1860, Katalog sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha 1977.
– Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské
sklo jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru,
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1977
– Brožová J.: Harrachovské sklo se zatavenými pastami z 2. čtvrti
19. století, in: Ars Vitraria, 1980, 6, s. 51–66
– Brožová J.: Dominik Biemann a sklárna Nový Svět roku 1825, in:
Ars Vitraria 1981, 7, s. 128–130
– Brožová J.: Sklářské podnikání v topografii barokní Prahy, in:
Historická geografie 29 (1997), Praha, s. 51–81
– Brožová J.: Sklo zdobené řezbou a Dominik Biemann, in: Z Nového Světa do celého světa, MERGL Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2012, s. 126–141
– Brožová J.: Sklo zdobené malbou, in: Z Nového Světa do celého
světa, MERGL Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze,
2012, s. 142–147
– Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in
Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin 1846
– Fischer K. R.: Die Glashütte in Harrachsdorf – Neuwelt, in:
Mitteilungen des Vereines für Heimatskunde des Jeschken-Iser-Gaues 26 (1) (1932), s. 1–6.
– Lackner H. / Mikoletzky J.: Zur Aufmunterung der Künste und
der Gewerbe, Die Geschichte des Fabriksprodukten-Kabinetts,
in: Lackner H. / Werner T. (ed.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York, 1995, s. 29–43
– Lackner H. / Werner Th. (eds.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York, 1995, s. 29–43
– Lněničková J.: Joseph, Paul und Johann Meyers, in Glasrevue,
1995, 10, s. 16–19
– Lněničková J.: O rodině Steigerwaldů, 177 let sklářského řemesla
v Praze, in: Res Musei Pragensis XII, 2002, 12, 8–13
– Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums in
Böhmen, Prag 1828, II. Jahrgang, s. 340–356
– Rak J.: Krize systému Svaté aliance, in : Dějiny zemí koruny
české II, Praha 1992, s. 67–69
– Sellner Ch.: Die Jahrhundertwendeproduktion der Glashütten
Regenhütte /Arber und Schliersee/ Obb. und ihre böhmischen
Einflüsse, in: Böhmisches Glas – Phänomen der mitteleuropäischen Kultur des 19. und früher 20. Jahrhunderts, Schriften
des Passauer Glasmuseums, Band 1, Mergl J. (ed.), Passauer
Glasmuseum 1995, s. 62–65
– Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině
19. století, České Budějovice 2011
– Verzeichniss der im Monathe May 1839 in Wien öffentlich ausgestellten Gewerbs-Erzeugnisse der Oesterr. Monarchie, Wien 1839
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
NA – Národní archiv / SOA – Státní oblastní archiv / UPM – Uměleckoprůmyslové museum v Praze
POZNÁMKY
1] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1786–
1795, sign. 2/2-/55–84, tabulky personálu za léta 1789 –1790.
2] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale,
1806–1815, sign.2/3/1806, kart. 744.
3] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale,
1808–1815, sign. 2/3/1808, kart. 744.
4] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale,1808–1815, sign. 2/3/1808, kart. 744.
5] Brožová J.: Sklářské podnikání v topografii barokní Prahy, Historická geografie (29) (1997), Praha, s. 51–81. – Sellner Ch.: Die
Jahrhundertwendeproduktion der Glashütten Regenhütte /Arber
und Schliersee/ Obb. und ihre böhmischen Einflüsse, in: Böhmisches Glas – Phänomen der mitteleuropäischen Kultur des 19. und
früher 20. Jahrhunderts, Schriften des Passauer Glasmuseums,
Band 1, Mergl Jan (ed.), Passauer Glasmuseum (1995), s. 62–65. –
Lněničková J.: O rodině Steigerwaldů, 177 let sklářského řemesla
v Praze, in: Res Musei Pragensis XII (12) (2002), s. 8–13.
270 – Studie
6] Jednalo se o tzv. Fabriksprodukten-Kabinett, který v roce 1807
založil císař František II. – Lackner H., Mikoletzky J.: Zur Aufmunterung der Künste und der Gewerbe, Die Geschichte des Fabriksprodukten-Kabinetts, in: Lackner Helmut / Werner Thomas
(ed.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.),
München – New York (1995), s. 29–43. – Lackner H., Werner Th.
(eds.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.),
München – New York (1995), s. 29–43. – Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 42 Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1806 –1815, sign. 3604/3, fas. 1/58–18. Dopis krajského
hejtmana Bydžovského kraje (připojena tabulka se zbožím).
7] Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět, v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 42.
8] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv
a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv.
č. 489, kniha č. 487, rok 1810.
9] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č.
489, kniha č. 487, rok 1814.
10] Jarmila Brožová předpokládala, že se jednalo o Kreslířskou akademii, tehdy vedenou Josefem Berglerem, neboť výuku platil
přímo hrabě Harrach, který by se jistě nepokojil s průměrnou či
podprůměrnou úrovní výuky v „nějakém“ kursu kreslení.
11] V Kamenickém Šenově vznikla na popud tamějších rafinérů
skla podobná (Nedělní) škola kreslení až v roce 1839, kterou
vedl místní malíř skla Franz Josef Müller, někdejší posluchač
Pražské malířské akademie. Tato škola se stala předchůdkyní kamenickošenovské sklářské školy (Fachzeichen- und
Modellier-Schule) založené v roce 1856.
12] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č.
489, kniha č. 487, rok 1815. – SOA Zámrsk, Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě
(1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1815.
13] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č.
489, kniha č. 487, rok 1815.
14] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č.
489, kniha č. 487, rok 1817.
15] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č.
489, kniha č. 487, rok 1818.
16] Brožová J.: Eingeglaste pasten der Neuwelter Glashütte
aus der ersten hälfte des 19 Jhts., Annales du 5e Congrés
Inaternational du Étude Historique du Verre, Prague 6–11
Juillet 1970, Liége (1972), s. 251–260. – Brožová J.: Harrachovské sklo se zatavenými pastami z 2. čtvrti 19. století, Ars
Vitraria, 1980, 6, s. 51–66.
17] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2, kniha č. 2. Zpráva za měsíc
únor 1821 od Johanna Pohla a Karla Reuttera ze 4. března 1821.
18] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha
č. 12. Dopis Karla Mandla ze 17. března 1825 (Vídeň).
19] Výroba hyalithu byla ve větším množství realizována až
od roku 1828, jak je zřejmé z objednávek tohoto druhu skla.
20] Podle zprávy z prosince 1825 v rámci sklárny fungovalo pět
brusičských dílen. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny
Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2,
kniha č. 2. Zpráva za měsíc listopad 1825 od Johanna Pohla
a Karla Reuttera z 2. prosince 1825.
21] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
zpráv a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2, kniha č. 2. Zpráva
(analýza) Erdmanna Nowacka (Nowaka), Johanna Pohla a Karla
Reuttera ze 14. června 1822. Ansichten Uiber das Verhaltniß der
Neuwalder Glasfabrik vom Jahre 1796 bis auf die gegenwärtigen
Zeiten, welche nach gemeinschaftlich gepflogener Unterredung
aufge setzt, und zur hohen Einsicht vorgelegt werden.
22] Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské
sklo jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru,
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1977. – Braunová H.: České sklo pro orient, Starožitnosti(6) (1995), s. 2–3.
23] Brožová J.: Dominik Biemann a sklárna Nový Svět roku 1825,
Ars Vitraria (7) (1981), s. 128–130. – Brožová J.: Sklo zdobené řezbou a Dominik Biemann, Z Nového Světa do celého
světa, Mergl Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze
(2012), s. 126–141.
24] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha
č. 12. Odpověď Johanna Pohla a Karla Reuttera ze 16. března
1826 na dopis K. Mandla z 9. února 1826. – SOA Zámrsk, fond
Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané
korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Odpověď
Johanna Pohla a Karla Reuttera z 23. listopadu 1826 na dopis
Roberta Rowlanda z Georgswaldu ze 14. listopadu 1826.
25] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé
a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Dopis Johanna Pohla a Karla Reuttera z 30. ledna 1826 K. Mandlovi.
26] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1828–1835), inv. č. 3, kniha č. 3. Zpráva za měsíc
březen 1828 od Johanna Pohla a Karla Reuttera z 9. dubna 1828.
27] Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské sklo
jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru, Muzeum
skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (1977). – Jihočeské buquoyské
sklárny odpověděly na úspěch Egermannových lithyalinů (nejpozději v roce 1834) výrobou skel zv. agathiny, které zdařile imitovaly
polodrahokamy. – Brožková H.: Mezi křišťálem a obsidiánem
– buquoyské sklo první poloviny 19. století, in: Brožková Helena
/ Drahotová Olga / Friedrichs Rita / a kol..: Buquoyské sklo
v Čechách 1620–1851 (kat. výst.), Uměleckoprůmyslové museum
v Praze 2001– 2002, s. 21–28, cit. s. 27.
28] Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 94.
29] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
objednávek (1824–1826), inv. č. 1112, kniha č. 1059. – SOA
Zámrsk, Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha objednávek
(1827–1828), inv. č. 1113, kniha č. 1060.
30] Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums
in Böhmen (II. Jahrgang) Prag (1828), s. 340–356. – Brožová
J..: České sklo 1800 –1860, Katalog sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha (1977).
31] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre
1829 unter der Leitung des böhm. K. K. Landesguberniums
statt gefundene öff entliche Ausstellung der Industrie- Erzeugnisse Böhmens, Prag (1831).
32] Novosvětské sklo bylo v této době kromě domácím odběratelům dodáváno obchodním partnerům především z německých zemí a ze severní Itálie.
33] Fischer K. R.: Die Glashütte in Harrachsdorf – Neuwelt, in:
Mitteilungen des Vereines für Heimatskunde des Jeschken-Iser-Gaues XXVI (1) (1932), s. 1–6, s. 6.
34] Jednalo se např. o zavedení sytě zeleného uranového
skla, jehož barevný odstín byl ponejprv označován jako
chrysolithartige Farbe. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské
sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence
(11. 7. 1837–1838), inv. č. 16, kniha č. 16, s. 221. Odpověď
Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 3. dubna 1838 Wenzelovi Janke do Langenau.
35] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1834–1835), inv. č. 14, kniha
č. 14, s. 30. Dopis (objednávka) Franze Haueisena z 25. února
1834 (Teplice) J. Pohlovi.
36] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
zpráv a rozhodnutí (1828–1835), inv. č. 3, kniha č. 3. Zpráva za měsíc září 1835 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena
a Franze Pohla ze 2. října 1835.
37] Brožová J.: Sklo zdobené malbou, in: Z Nového Světa do celého světa, Mergl Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum
v Praze, 2012, s. 142–147.
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 271
38] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung
der Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag
(1833), s. 43–46.
39] Bericht über die erste allgemeine österreichische Gewerbsprodukten-Austellung im Jahre 1835, Wien (1835).
40] Stříbrná medaile byla udělena například produktům skláren
hraběte Buquoye v Jiříkově údolí a na Stříbrném vrchu či
sklárně Johanna Meyera v Adolfově u Vimperka. Bronzová
medaile byla za výrobky ze skla (für Glaswaaren) předána
F. Egermannovi, F. Steigerwaldovi aj.
41] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1834–1835), inv. č. 14, kniha
č. 14, s. 335–337. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze
17. srpna 1835 Albertovi Turini do Vídně.
42] Zlatou medaili získala též sklárna Johanna Meyera v Adolfově huti, jímž předložené broušené artefakty jury označila
jako dosud na výstavě nevídané. Meyerovy podniky, jak bylo
v publikaci vydané k výstavě konstatováno, patřily v Čechách
k největším. – Lněničková J.: Joseph, Paul und Johann Meyers, Glasrevue (10) (1995), s. 16–19.
43] Bericht der Beurtheilungs- Kommission über die im Jahre
1836 Statt gefundene vierte öff entliche Ausstellung der
böhmischen Gewerbsprodukte, Prag (1837), s. 69.
44] Verzeichniss der im Monathe May 1839 in Wien öff entlich
ausgestellten Gewerbs-Erzeugnisse der Oesterr. Monarchie,
Wien (1839).
45] V českých zemích byli odběratelé zejm. z Prahy, západočeských
lázní a ze severních Čech. Sklo z Nového Světa ovšem odebírali
i rafinéři, kteří je dále zušlechťovali. K nejvýznamnějším patřil,
vedle již zmíněného Friedricha Egermanna, Franz Anton Pelikan, řezáč skla z Mistrovic na Kamenickošenovsku.
46] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung
der Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag
(1833), s. 43–46.
47] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé
a odeslané korespondence (11. 7. 1837–1838), inv. č. 16, kniha č. 16.
48] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (11. 7. 1837–1838), inv. č. 16,
kniha č. 16, s. 316. Dopis (objednávka) Josepha Pietschmanna
z 28. července 1838 (Praha) J. Pohlovi.
49] Potíže nebyly pouze s lutrovými ověsky, které šly v této době
stále dobře na odbyt, stejně jako po celý zbytek čtyřicátých
let 19. století. – Krize nezasáhla pouze sklárnu v Novém Světě,
nýbrž v tomto období potíže zasáhly i ostatní oblasti průmyslu.
50] Rakousko nemělo na celní politiku německých zemí žádný vliv,
neboť nebylo součástí německého celního spolku, který vznikl
1. ledna 1834. Podunajská monarchie se tak v německé otázce
začínala dostávat do izolace, čímž se počala rýsovat budoucí
maloněmecká koncepce uspořádání německých zemí. – Rak
J. 1992, 69. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový
Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č.
4. Zpráva ze 14. listopadu 1842 bez udání autorů.
51] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č. 4. Zpráva
za měsíc únor 1842 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a adjunkta Karla Frosta ze 7. března 1842.
52] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1838–1840), inv. č. 17, kniha
53]
54]
55]
56]
57]
58]
59]
60]
61]
62]
63]
64]
65]
66]
67]
68]
69]
č. 17, s. 393. Odpověď Johanna Pohla a Wilhelma Erbena z 12.
května 1840 na objednávku Karla Helzela z 1. května 1840
(Kamenický Šenov).
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1841–1843), inv. č. 18, kniha
č. 18, s. 34. Dopis (objednávka) z vídeňského skladu z 20.
prosince 1841 (Vídeň) J. Pohlovi.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č. 4. Zpráva
za měsíc červenec 1843 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena
a Franze Setzera z 20. srpna 1843.
Berliner Gewerbeausstellung (online), http://de.wikipedia.org/
wiki/Berliner_Gewerbeausstellung (vyhledáno 30. 08. 2006).
Allgemeines Verzeichniss der aus den Staaten des Deutschen
Bundes, dem Königsreich Preußen und Großherzogthum
Posen zur Gewerbe-Ausstellung in Berlin, Berlin (1844).
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna
Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 24. září 1845.
SOA Zámrsk, Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé
a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19, kniha č.
19, s. 76–78. Dopis Dr. K. J. Kreutzberga („Gewerbe Ausstellungs=Commission“) z 9. září 1844 (Berlín) J. Pohlovi.
Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40,
Wien 1845.
Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40,
Wien 1845.
Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in
Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin (1846).
Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in
Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin (1846).
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19, kniha
č. 19, s. 216–217. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 17.
února 1846 firmě „Gebrüder Bing & Comp“ do Hamburku.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
došlé a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19,
kniha č. 19, s. 229. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze
12. května 1846 Sergiusovi Ackermannovi do Montevidea.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna
Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 12. listopadu 1847.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna
Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 10. dubna 1847.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna
Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera ze 6. května 1847.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv
a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna
Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera ze 6. května 1847.
SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha
zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva
Wilhelma Erbena a Franze Setzera o smrti Johanna Pohla (82
let) z 22. března 1850.
Lektor: PhDr. Jan Mergl
272 – Studie
TRENDY A AKTUALITY
SP ČR: Sklářské svítání na druhou
Význam sklářského a bižuterního průmyslu jako tradičního
a prosperujícího oboru připomnělo Sklářské svítání – diskusní setkání na téma současnosti a budoucnosti sklářského průmyslu, které se konalo 15. října 2013 v Muzeu skla a bižuterie
v Jablonci nad Nisou. Zorganizovalo jej regionální zastoupení
Svazu průmyslu a dopravy spolu s Muzeem skla a bižuterie
a Technickou univerzitou v Liberci. Již druhý ročník akce byl
dějištěm prezentace analýzy nazvané „Ekonomický, sociální
a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v ČR“,
kterou zadal Svaz průmyslu a dopravy ČR a zpracovala ji fakulta sklářských strojů a robotiky Technické univerzity v Liberci pod vedením Ing. Vlastimila Hotaře, Ph.D.
Z analýzy vyplynula řada zajímavých informací:
• Za posledních 22 let se počet zaměstnanců ve sklářském
průmyslu snížil skoro o 60 %.
• Produkce skla se ale více než zdvojnásobila.
• Tržby oboru vzrostly o 26 % v poměru k přepočteným
stálým cenám z roku 1991 (bez přepočtu o 160 %).
• Produktivita práce vztažená na tržby k roku 1991 vzrostla třikrát (bez přepočtu šestkrát).
Z historického kontextu vyplývá, že celosvětové hospodářské krize byly vždy pro sklářský průmysl velmi tvrdé, protože ze skla jsou převážně vyráběny výrobky, které jsou buď
zbytné, nebo jejich nákup je možné odložit. Roky 2008 až
2010 tak byly pro sklářský průmysl velmi tíživé.
Dnešní statistická data ukazují, že sklářský průmysl v ČR je
od roku 2010 naopak na vzestupu. Odvětví rostou tržby, zaměstnává více osob, otevírají se nové provozy a linky. V roce
2010 pracovalo v českém sklářském průmyslu 14 409 lidí,
v roce 2012 již 17 502. V roce 2010 byly tržby sklářského
průmyslu 32 mld. Kč a v roce 2012 39 mld. Kč.
Pozitivní náladu ve výhledu několika následující let potvrzuje i provedené dotazníkové šetření mezi managementem
sklářských firem. Firmy většinou uváděly, že do roku 2020
čekají zvýšení tržeb i exportu, také chtějí rozšiřovat výrobu.
Nové technologie se plně využívají a produktivita sklářského průmyslu tedy roste. Výsledky potvrdily známá hlavní
rizika rozvoje sklářského průmyslu, jimiž jsou velká konkurence na trhu, posilování koruny vůči světovým měnám
a příliš přísné ekologické předpisy.
Inovativní firmy na Sklářském svítání také představily své
konkrétní výsledky. Jiří Kočárek ze společnosti EcoGlass a.s.
prezentoval svůj úspěch v produkci nových světelných technologií, které jsou na světové úrovni. Oblast školství zastupovala ředitelka Vyšší odborné školy sklářské a střední školy
Nový Bor Ilona Jindrová. Její prezentace ukázala, jak lze řídit
školu jinak, jak vybočovat z tradičních edukativních struktur
a být vždy připraven na nový vývoj ve sklářských oborech.
Škola tak nemusela být zavřena ani v době krize, spolupracuje
aktivně s veřejností a dveře zde mají otevřené nejen děti, ale
i dospělí zájemci, například v rámci rekvalifikací.
Analýza ukázala přítomným novinářům i odborné veřejnosti to, oč se právě Sklářské svítání snaží, že sklářský průmysl
nejsou pouze „skleničky“, ale že i díky ruční výrobě, výrobě
automobilů, optice, elektronice nebo stavebnictví je české
sklářství velmi různorodý obor, který investuje do nových
technologií a také že je rozhodně na vzestupu. Poukázala
ovšem rovněž na velký zádrhel, a sice na nedostatek sklářských technologů a nezájem o tento obor ze strany mládeže.
V rámci prezentací se na tomto faktu shodli všichni přednášející. Je za pět minut dvanáct a je potřeba osvěty o českém
sklářství, otevřít tento obor široké veřejnosti a spoluprací
škol a firem s jasným a důrazným sdělením, že vzdělání
mladých je potřeba právě v oborech sklářských a to nejen
uměleckých, ale i technických.
Příští, v pořadí již třetí Sklářské svítání, se uskuteční v červnu příštího roku opět v Jablonci nad Nisou, a to v rámci Mezinárodního trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014.
(Tisková zpráva z 18. 10. 2013; red)
Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují
V městě Suzhou (provincie Jiangsu) se
společnost AGS Flat Glass rozhodla svou
sklárnu, zařízenou na výrobu krycího
skla pro fotovoltaiku, změnit na producenta skla pro automobilový průmysl.
Bude se jednat již o třetí firemní závod
tohoto typu v Číně. Rozhodnutí si vyžádá investici ve výši 4,5 miliard jenů
s tím, že velkovýroba autoskel začne
v prvním čtvrtletí 2015.
Všeobecně se očekává, že za rok 2013
překročí objem produkce automobilů
v Číně 20 milionů kusů, přičemž kontinuálně roste o 5 % ročně. AGC proto
považuje nezbytné zvýšit své výrobní
kapacity v zemi, aby si na trhu udržela
významné postavení. Zatím se autoskla vyrábějí v závodech Qinhuangdao
(provincie Heibei, od 1995) a Foshan
(provincie Guangdong, od 2006). Celkem se jedná o výrobní kapacitu využitelnou pro cca 2,4 milionů automobilů.
Nová sklárna přinese kapacitu dalších
1,2 milionů kusů autoskel.
Naopak prodejní ceny krycího skla
na fotovoltaické články se radikálně
snížily díky masivním kapitálovým
investicím čínských výrobců tohoto
segmentu. V důsledku této situace byla
AGC již v roce 2012 nucena uzavřít továrnu v USA a zastavit výrobu na Filipínách. I přes tato opatření se ale ziskovost podnikání v oboru krycího skla
pro fotovoltaiku stále snižuje.
(podle www.glassglobal.com
z 11. 10. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 273
Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem
Jihokorejská společnost Samsung uvedla na trh smartphone
se směrem dovnitř vertikálně prohnutým tělem včetně displeje. O prohnutém displeji se sice hovořilo již v souvislosti
se Samsungy Nexus S a Galaxy Nexus, ty však neměly prohnutý displej, ale pouze krycí sklíčko.
Výrobce uvádí, že se „prohnutá“ novinka bude lépe držet
a s ohledem na velký displej o úhlopříčce 5,7 palců i lépe
ovládat jednou rukou. Předností „kolébkového designu“ je
též to, že je-li položen na stole, tak nahnutí na jednu stranu
aktivuje zhasnutý displej a zobrazí se základní informace
o čase, zmeškaných hovorech apod. V případě hudebního
přehrávače se nakloněním telefonu na jednu stranu posunete o písničku vpřed, na druhou stranu o písničku vzad. V každém případě je prohnutá konstrukce telefonu revoluční řešení, i když je otázkou, stane-li se z ní trend nebo kuriozita.
Samsung Galaxy Round s operačním systémem Android je
určen zatím výhradně pro jihokorejský trh, kde se začal prodávat 10. října za v přepočtu přibližně 19 tisíc korun. Telefon je velmi tenký, tloušťka je jen 7,9 milimetru, pokud tedy
nepočítáme zakřivení těla. Hmotnost přístroje je 154 gramů.
Prohnutý displej je typu Super AMOLED a má Full HD rozlišení (1 920 × 1 080 obrazových bodů).
(podle http://mobil.idnes.cz z 9. 10. 2013; red.)
Poptávka po obalovém
skle vzroste o 3,4 %
do roku 2019
Agentura Transparency Market Research publikovala, že celosvětová
poptávka po obalovém skle (nápoje,
potraviny, farmacie) za rok 2012
dosáhla 47,43 miliard USD. Očekává, že do roku 2019 vzroste o 3,4 %
na 59,94 miliard USD. Z hlediska objemu se v roce 2012 jednalo o 45,71
milionů tun.
Predikce se opírá zejména o setrvale
globálně rostoucí konzumaci piva
a specifické potřeby farmaceutického
průmyslu (skladování léčiv). Největší objem trhu v roce 2012 – více než
50 % – přitom patřil obalům na alkoholické nápoje pivo nepočítaje.
Předpokládá se též růst spotřeby alkoholických nápojů – v tomto případě
včetně piva – v zemích jako jsou Indie,
Čína, ajsko, Austrálie a Indonésie.
Rychlejšímu růstu globálního odbytu skleněných obalů samozřejmě brání konkurence plastických hmot.
(www.glass-international.com
z 27. 9. a 31. 10. 2013; red)
274 – Trendy a aktuality
Perspektiva:
nízkoenergetická skla
a Čína do roku 2017
Zatímco dnes oboru dominují euroamerické společnosti, výrazně se
podle zprávy agentury Research
and Market může o slovo v příštích
letech přihlásit Čína. V současnosti si globální trh s touto komoditou
mezi sebe v podstatě dělí čtyři firmy
– Pilkington (UK), PPG (USA), Glaverbel (Belgie) a Saint-Gobain (Francie).
V rozvinutých zemích bylo a je e-low
sklo velmi propagováno, mírou využití vyniká Německo s 92 %, Jižní
Korea (90 %) a Polsko (70 %). V roce
2017 se odhaduje celosvětová poptávka po nízkoenergetickém skle na více
než 1,5 miliardy m2 (předpokládaný
růst o 17 % ročně). V Číně se za rok
2012 vyrobilo sice jen 108 milionů m2
e-low skel, ale v zemi pracuje více než
60 linek na pokovené sklo s produkční kapacitou kolem 66 milionů m2
a dalších 20 supermoderních linek se
finalizuje (nebo plánuje).
(www.glassinchina.com
z 3. 9. 2013; red)
Závod Guardian
Glass Rostov uveden
do plného povozu
Dne 5. září proběhl slavnostní ceremoniál zahájení plné výroby skla v již desátém závodě společnosti Guardian Industries Corp., umístěného tentokrát
v městě Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruské federace. Investice do nového závodu dosáhly 240 milionů
USD a jednalo se tak o vůbec největší
firemní projekt. Vyrábět se zde bude
moderní ploché sklo a skla s magnetronovým naprašováním kovové reflexní vrstvy. Práci získá až 1 000 lidí,
300 přímo v závodě a 700 v návaznosti na činnost továrny. Sklárna nabíhala od 12. prosince 2012, ale až nyní
dosáhla plné kapacity přes 900 tun
denně. Aktuálně společnost v Krásném Sulinu vyrábí ploché sklo značek ExtraClear®, ClimaGuard® (e-low
okenní sklo), ClimaGuard® N (sklo
uchovávající teplo) a ClimaGuard®
Sola (multifunkční ploché sklo).
(podle www.glassglobal.com
ze 4. 9. 2013; red)
Corning a Samsung
posilují spolupráci
Saint-Gobain investoval
v Rumunsku
AGC spustilo
velkovýrobu v Brazílií
Koncerny se dohodly na řadě vzájemných strategických a finančních
ujednání, aby posílily své postavení
na trhu. Corning očekává „hmotné
přínosy“ této spolupráce již v první
čtvrtině roku 2014. Součástí dohod
například je, že Corning ovládne
společnost Samsung Corning Precision Materials Co. Ltd., která se
v Jižní Koreji věnuje výrobě LCD
skla (dosud měl 43 % Samsung),
Samsung pak 1,9 miliard USD z peněz získaných za prodej investuje
do akcií Corning. Firmy, obchodně
spolupracující již čtyřicet let, se též
shodly na tom, že Corning bude pro
Samsung dodávat novinkové LCD
displeje s delší životností až do roku
2023. Samozřejmě se posílí též spolupráce koncernů v oblasti vývoje
technologií, strategického rozvoje
produktů a následné komercializace.
(podle www.ceramicindustry.com
z 5. 11. 2013; red)
Celkem 6 milionů EUR si vyžádalo
zřízení nové výrobní linky na laminované sklo – tzn. sklo, které se
po rozbití nerozpadne, ale zůstane
přichycené na fólii – ve firemní rumunské továrně v Calarasi (vystavěna nákladem 176 milionů EUR
v roce 2005). Společnost Saint-Gobain Romania je dodavatelem skla
pro celý Balkán, Ukrajinu a Turecko
a je to jediná koncernová sklárna
tohoto typu v oblasti jihovýchodní Evropy. Podle vedení firmy je tu,
přes aktuální složitou ekonomickou
situaci, velký růstový potenciál.
Letos management očekává zvýšení
odbytu přímo v Rumunsku o 10 % – až
5 % by přitom mělo připadat na právě
otevřenou linku. Ročně se v Calarasi
zhotoví 21 milionů m2 skla. Na domácí trh je určena polovina produkce,
na export také. Nová linka zvýší roční
kapacitu o 2 miliony m2 a přinese pracovní příležitost pro 35 lidí.
Celkem Siant-Gobain v Rumunsku
provozuje čtyři závody s téměř 1 000
zaměstnanců, které podle údajů
za rok 2012 utržily 144 milionů EUR.
(podle www.glassglobal.com
ze 11. 9. 2013; red)
Koncern uvedl do provozu továrnu na produkci stavebního, zrcadlového a automobilového skla
v Guaratinguetá ve státě Sao Paulo.
Investice do výstavby komplexu, která začala v roce 2011, jej přišla na 407
milionů USD. Firma AGC Glass Brazil
očekává roční výrobu v objemu 220
tisíc tun plochého skla, autoskel pro
půl milionu vozů a kvalitních zrcadel pro místní trh. Do roku 2016 zde
získá práci až 500 lidí. Podle vedení
společnosti se též jedná o „nejzelenější“ továrnu v Jižní Americe, nechybí
tedy moderní technologie čištění
odpadních plynů, zařízení na snížení energetické náročnosti či čerpání
vodních zdrojů. Ekologičnost se týká
i produkce, vyrábět se například budou zrcadla ze skla bez olova a mědi
či nízkoenergetická plochá skla.
(podle www.ceramicindustry.com
z 24. 10. 2013; red)
Evropské výrobce
plochého skla trápí
nadprodukce
V prvním zářijovém týdnu byla definitivně odstavena nejmenší sklářská
pec na ploché sklo float společnosti
AGC Glass Europe ve francouzském
Boussois s denní kapacitou 650 tun.
V závodě pracovala od roku 2008.
V plném provozu není ani druhá pec
sklárny s denní kapacitou 780 tun
(postavena 1989, opravena 2009).
Důvodem potíží je stále výrobní propad z roku 2008. Obdobně se chová
i konkurenční společnost Saint-Gobain, která zastavila výrobu v Itálii
a Portugalsku a nečinná je i druhá
pec v belgickém Auvelais, kde pracuje 300 lidí. Podle aktuálního odhadu je nyní v evropských skladech
1,5–2 miliony tun plochého skla čekajícího na své zákazníky.
(podle www.glassglobal.com
z 3. 9. 2013; red)
V hlavní roli náhoda
– objev nejtenčího
skla na světě
Pouhé dva atomy je tlusté nejtenčí
sklo na světě, které náhodně objevili
vědci z americké Cornell University a univerzity v německém Ulmu.
Při pokusu výroby čistého grafenu
zaznamenali vznik „špíny“, z které
se při podrobné analýze „vyklubala“
skleněná vrstva složená z křemíku
a kyslíku; grafen je forma uhlíku
strukturou podobná grafitu představující nejpevnější známý materiál
na světě. Objevitelé se domnívají, že
vrstva vznikla při úniku vzduchu,
který vyvolal reakci mezi měděnými fóliemi, používanými při výrobě
grafenu, a křemenné pece. Nejtenčí
sklo na světě okamžitě získalo své
místo v Guinnessově knize rekordů.
(podle www.glassglobal.com
ze 17. 9. 2013; red)
Němci postaví
sklárnu na obalové
sklo v Namibii
Africký koncern Tses Glass podepsal
dohodu s německými společnostmi
o „továrně na klíč“ s denní kapacitou
250 tun skleněných obalů. Zakázku
zrealizují firmy Hey International,
Siemens, Zippe, MSK a ghs|glass.
Tses Glass očekává, že tato investice
zajistí přímá i nepřímá pracovní místa pro více než 230 tisíc lidí! Stavební práce by měly začít v květnu 2014,
zahájení výroby je plánováno na listopad 2015. Společnost Tses Glass
v současnosti v zemi provozuje čtyři oddělené sklárny v Tsesu na jihu
Namibie. První byl závod na obalové
sklo (kapacita 250 tun denně), následovala továrna na ploché sklo (600
tun denně), sklárna na stolní sklo
(350 tun denně) a závod na ultratenké sklo (200 tun denně).
(podle www.glassglobal.com
ze 15. 10. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 275
Firma Emhart Glass
změnila název i logo
Severoamerická společnost bude
pokračovat pod názvem Bucher
Emhart Glass. Nové logo ilustruje
spojení a identifikaci firmy se skupinou Bucher Industries a v tomto stylu se změnila její kompletní korporátní identita. Bucher Emhart Glass
je globální poskytovatel zařízení,
kontroly a dílů pro průmysl obalového skla. Výrobní závody provozuje v USA, Švédsku, Číně a Malajsii.
Strategické firemní cíle a priority
zůstávají beze změny.
(podle http://steklosouz.ru
z 4. 10. 2013; red)
V Las Vegas vyroste nová sportovní aréna
Architektonické studio Populous z Kansas City odhalilo vizuál supermoderní
sportovní haly, která do jara 2016 vyroste vedle hotelu MGM v severoamerickém
Las Vegas ve státě Nevada. Zadavatelem projektu je právě MGM a společnost AEG,
které hodlají společně investovat 350 milionů USD. Exteriéru severovýchodní stěny haly dominuje skleněná fasáda s LED diodami. Aréna, učená pro týmy NBA
a NH, bude mít kapacitu 20 tisíc návštěvníků.
(podle http://populous.com z 5. 11. 2013; red)
SCHOTT představil
novinkové skleněné
ampule
Hlavní přidanou novinkou německé
novinky je dokonalá delaiminace,
tedy separace vzájemně propojených
vrstev. Inovace je obsažena již ve výrobním procesu, který zajistí větší
homogenitu skla, z níž je injekční
ampule vyrobena. Němci jsou první na světě, kteří dokáží delaminaci
testovat a vyhodnocovat, přičemž
na tento postup získali i patentovou
ochranu. SCHOTT AG začne novinku prodávat na počátku roku 2014.
(www.glassglobal.com
z 30. 10. 2013; red)
Verallia Deutschland
nově nabízí
designové služby
Zatímco dříve se podobě nových výrobků věnovali technici při konstrukci forem, nyní se firma rozhodla vyjít
vstříc zákazníkům dle hesla „stvořit
něco hezkého pro konzumenta“. Založila proto vlastní designové centrum.
Do týmu byli přijati dva produktoví
návrháři, jejichž úkolem je přicházet s novými koncepty v podobě skic
i modelů z modelovací hmoty nebo
zhotovených pomocí 3D tisků.
(www.glass-international.com
z 4. 10. 2013; red)
276 – Trendy a aktuality
Sklárna Něman
plánuje expanzi
do Jižní Ameriky
V roce 2015 se začne
v Lipetsku vyrábět
pokovené sklo
Běloruská firma chystá otevření
značkových prodejních vzorkoven
v Chile, Peru a Venezuele, kde vedení společnosti očekává – na základě
současných zkušeností – velký zájem
o ručně vyráběné křišťálové sklo. Již
na jaře letošního roku Něman otevřel prodejnu ve Finsku. Jedná se též
o zastoupení v Kazachstánu, v běhu
jsou rozhovory s předními ruskými
výrobci šampaňského a dalších perlivých vín a zákazníky z Velké Británie, Norska a Rumunska. Z Němanu,
který patří mezi největší světové
výrobce křišťálového skla, se za prvních osm měsíců tohoto roku vyvezlo skla za více než 7,6 milionů USD.
Sklárna, založená před 130 lety, vyrábí více než 2 500 typů skla při měsíční kapacitě 900 tisíc kusů. Vedle
běžného užitkového a dekorativního sortimentu nabízí též unikátní
suvenýry, dárkové zboží, trofeje
nebo ryté poháry s logy, monogramy či portréty. Firemní prodejny
provozuje ve všech velkých městech
Běloruska, Ukrajiny a Ruska.
(podle http://steklosouz.ru
z 25. 9. 2013; red)
Skupina PPG investuje 60 milionů
USD do nového závodu na pokovené
sklo v ruském Lipetsku. Projekt by
měl být dokončen ve druhé polovině
roku 2015. Předpokládá se, že závod zaměstná více než 150 lidí. Jeho
součástí bude též sklad, distribuční
centrum, administrativní kapacity
a technologické laboratoře.
(www.glassmagazine.com
z 7. 10. 2013; red)
Navigace v brýlích pro
návštěvníky Tokia
Tokijská radnice si objednala brýle, jejichž čočky umožní projekci
informací o městských atrakcích
a cestách, které k nim vedou. Brýle
v současné době testují studenti základní školy z městské části Minato.
„Brýle pro turisty“, které výrazně
zjednoduší orientaci po megapoli, by
měly být k dipozici při letních olympijských hrách v roce 2020.
(podle http://steklosouz.ru
z 22. 10. 2013; red)
100 let významné sklářské hutě FLORA-HANTICH v Novém Boru
Rudolf Hais – barevná příloha ke studii na s. 258–264
Obr. 3 – Ze zákresové knihy firmy Hantich,
30. léta 20. století, období „Tango barev,“
Sklářské muzeum Nový Bor [17]
Obr. 12 – Pohled do hutě Flora – Hantich,
50.–60.léta 20. století, obraz R. Görtlera
Obr. 18 – Hutně zdobené sklo, opřádané a s nálepy, autor J. Šuhájek, foto L.Hána, L.Rott [19]
Obr. 17 – Hranované vázy se zataveným skleněným vláknem v kombinaci se stříbrnými
solemi, autor P. Hlava, foto L. Hána, L. Rott [16]
Obr. 21 – Sklář L. Kováč vytváří hutně tvarovanou mísu, foto Ing. S. Dvořák, 2005
Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen
Barevná příloha k článku na s. 283
CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích
Věra Vejsová – barevná příloha k článku na s. 295–296
Vladimír Klein, Fallen Flower
Vladimír Klein, soubor váz a mís Linie,
výška 20, 30 cm, průměr mísy 23 cm
Vladimír Klein v instalaci své výstavy
Barevná příloha – Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 277
Leden
Po Út St
1
6 7 8
13 14 15
20 21 22
27 28 29
Čt
2
9
16
23
30
Pá
3
10
17
24
31
Únor
So
4
11
18
25
Ne
5
12
19
26
Po Út St Čt Pá So
1
3 4 5 6 7 8
10 11 12 13 14 15
17 18 19 20 21 22
24 25 26 27 28
Březen
Ne
2
9
16
23
Po Út St Čt Pá So
1
3 4 5 6 7 8
10 11 12 13 14 15
17 18 19 20 21 22
24 25 26 27 28 29
31
Duben
Ne
2
9
16
23
30
Po Út
1
7 8
14 15
21 22
28 29
St
2
9
16
23
30
Čt
3
10
17
24
Pá
4
11
18
25
Květen
So
5
12
19
26
Ne
6
13
20
27
Po Út St Čt
1
5 6 7 8
12 13 14 15
19 20 21 22
26 27 28 29
Pá
2
9
16
23
30
Červen
So
3
10
17
24
31
Ne
4
11
18
25
Po Út St Čt Pá So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30
Příloha časopisu Sklář a keramik 11–12/2013, ročník 63
Česká sklářská společnost přeje všem svým členům a čtenářům časopisu Sklář a keramik do
Autor originálních ilustrací pro kalendář Skláře a keramika © 2013 Petr Urban
Červenec
Po Út
1
7 8
14 15
21 22
28 29
St
2
9
16
23
30
Čt
3
10
17
24
31
Pá
4
11
18
25
So
5
12
19
26
Srpen
Ne
6
13
20
27
obrý rok 2014
Po Út St Čt Pá
1
4 5 6 7 8
11 12 13 14 15
18 19 20 21 22
25 26 27 28 29
Září
So
2
9
16
23
30
Ne
3
10
17
24
31
Po
1
8
15
22
29
Út
2
9
16
23
30
St
3
10
17
24
Čt
4
11
18
25
Pá
5
12
19
26
Říjen
So
6
13
20
27
Ne
7
14
21
28
Po Út St
1
6 7 8
13 14 15
20 21 22
27 28 29
Čt
2
9
16
23
30
Pá
3
10
17
24
31
Listopad
So
4
11
18
25
Ne
5
12
19
26
Po Út St Čt Pá So
1
3 4 5 6 7 8
10 11 12 13 14 15
17 18 19 20 21 22
24 25 26 27 28 29
Prosinec
Ne
2
9
16
23
30
Po
1
8
15
22
29
Út
2
9
16
23
30
St
3
10
17
24
31
Čt
4
11
18
25
Pá
5
12
19
26
So
6
13
20
27
Ne
7
14
21
28
Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti
Stanislav Libenský Award 2013
Barevná příloha k článku na s. 293 – foto PGČS
1. místo – Ieva Voroneckyte (Litva), „Kousni si“
2. místo – Terese W. Waenerlund (Švédsko),
„Florentský stůl“
3. místo – Veronika Raková (ČR), „Čistá krev“
Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku
Barevná příloha k článku na s. 294 – foto Preciosa-Lustry
←
Ray,
návrh J. Berdych
→
Garden,
návrh Jiří Pelcl
Element, návrh J. Bejvl ml., J. Šípek, J. Bejvl st.
Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici
Dita Hálová – barevná příloha k článku na s. 295
Vladimír Uhlík, Majáky, evoluce, Video 1:40 min, 2005–2013
280 – Barevná příloha
Projekt „Glass Alliance“
– sklárna na obalové
sklo v Brazílii
Německé firmy Zippe, Horn, Bucher
Emhart Glass a MSK Verpackung
– členové uskupení „Glass Alliance“
– od července tohoto roku společně
budují novou sklárnu na obalové
sklo v brazilském Porto Ferreira
(Vidroporto). Výroba by měla začít
v roce 2014. Projekt demonstruje
spolupráci firem v rámci uskupení,
jejímž cílem je sdílení výnosů i ztrát
a samozřejmě snížení finanční náročnosti investic pro jednotlivé členy
v případě společného postupu.
(www.glass-international.com
z 14. 10. 2013; red)
Jihovýchod USA bude
AGC zásobovat z nové
sklárny v Atlantě
AGC Glass Company North America
otevřela novou továrnu v Atlantě,
aby mohla lépe a účiněji dodavatelsky operovat na jihovýchodě země.
Zhotovovat se zde bude ploché izolační sklo pro komerční a obytné stavby,
CNC stroje pro výrobu těžkého skla
a k dispozici budou temperovací kapacity, včetně možnosti temperování
nadměrných skel, což firmě přináší
prvenství v regionu. Ze závodu v Atlantě bude k zákazníkům mířit též
protipožární sklo Pyrobel.
(www.glassmagazine.com
z 10. 9. 2013; red)
Heliatek a AGC partnery
v solárním byznysu
Pozice skleněného
vlákna na indickém trhu
Společnosti podepsaly dohodu o spolupráci při vývoji integrace organických solárních vrstev do skla. Heliatek GmbH je světově dominující
firma ve výrobě high-end solárních
vrstev, AGC Glass Europe součástí
největšího výrobce plochého skla
na planetě. Výsledkem spolupráce by
měl být nový typ solárního skla využitelný v architektuře. Jednoduše řečeno – ze skleněných fasád budov by
se mohly díky inovativnímu řešení
stát výkonné solární elektrárny.
(podle www.glassglobal.com
ze 1. 10. 2013; red)
V posledních pěti letech poptávka
po tomto sortimentu v Indii rostla.
Podle agentury Research and Markets
tomu tak bude i v pětiletém období
do roku 2018. Hlavními zákazníky
v zemi jsou privátní spotřeba a vládní
zakázky, zejména ty armádního typu
(v mnoha obranných projektech je
podíl skleněného vlákna vyšší nežli
50 %). V roce 2018 by proto měl místní
trh absorbovat skleněná vlákna v hodnotě 752,7 milionů USD.
V Indii bude stoupat spotřeba přesto, že místní vstupní suroviny jsou
drahé, protože i tak jsou kompozity
cenově velmi dostupným zpevněným
stavebním materiálem a stavebnictví
v zemi zažívá zlaté časy. Na vzestupu
je též byznys větrných elektráren.
(www.glassinchina.com
z 4. 9. 2013; red)
Znovu Brazílie: Vereallia
staví „na zelené louce“
Solečnost Verallia – největší světový
výrobce obalového skla na nápoje a potraviny – se rozhodla vystavět novou
sklárnu v Estancii na severovýchodě
Brazílie, aby mohla zásobit rychle rostoucí regionální trh. Projekt je velmi
podporován vládou státu Seprige, kde
lokalita leží. Závod, jehož stavba si vyžádá investici kolem 70 milionů EUR,
by měl být uveden do provozu v roce
2015. Bude se jednat o první sklárnu
Vereallie v oblasti, v celé Brazílii pak
bude mít celkem čtyři. Na stavbě získá práci kolem 485 lidí, po dokončení
– a zapálení první pece – pak 195 (včetně subdodavatelů).
(podle www.glassglobal.com
ze 19. 9. 2013; red)
Britští zaměstnanci
koncernu Ardagh
Glass hrozili stávkou
Poté, co vedení firmy nabídlo navýšení
mezd během dvou let o 5,5 %, naplánovali odboráři všech čtyřech závodů v Yorkshiru a Ayrshiru celodenní
stávku na 16. a 21. září. Ve sklárnách
v Barnsley, Doncasteru, Knottingley
(Yorkshire) a v Irvine (Ayrshir) pracuje celkem 1 300 lidí. Firmě se nakonec
podařilo stávce zabránit, když zaměstnancům nabídla 6 % nárůst mezd.
(podle www.glassglobal.com
ze 11. 9. 2013; red)
Skotská whisky
Ballantine´s v nové lahvi
Americký koncern Owens-Illinois odhalil podobu nové lahve na nejoblíbenější skotskou whisky na evropském
trhu (a druhou nejvyhledávanější
na světě), kterou navrhlo studio Air
Innovation. Nový design vychází z tradiční podoby Ballantine´s na obdélníkové základně, ale je hranatější, takže
podle tvůrců působí „ostřeji“.
(podle www.glass-international.com
z 31. 10. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 281
Netypický design
lahve na víno
Americká společnost California Square
wines přišla na světový trh s novinkovou lahví na víno. Inovace spočívá v tom,
že nádoba má nikoliv kruhový, ale čtvercový půdorys. Podle výrobce nejde jen
o design, ale i praktičnost, když takové
lahve je jednodušší i levnější přepravovat a skladovat, protože potřebují méně
místa. V netypickém obalu se zatím
nabízí tři značky vín: Russian River Valley Chardonnay, Paso Robles Cabernet
a Paso Robles ree Red Blend.
(podle www.glass-international.com
z 8. 11. 2013; red)
African Glass
Ltd. hodlá navýšit
výrobní kapacity
Nigerijská sklářská společnost se
rozhodla zřídit v zemi další sklárnu
na ploché sklo float s výrobní kapacitou 500 tun denně. Hodlá ji umístit
v nigerijském státě Ogun s tím, že
technologii dodá evropská firma. Očekávaná investice 80 milionů USD by
měla přinášet zisky nejen prodejem
v Nigérii, ale i v celé Západní Africe.
African Glass Ltd. je součástí koncernu African Industries, která v oborech
ocelářství, chemický průmysl, elektrárenský průmysl a sklářství v Nigérii
zaměstnává kolem 4 000 lidí.
(www.glass-international.com
z 11. 10. 2013; red)
Další skleněný chodník.
A opět v Číně
Podél útesu Dangdong v Číně (leží
poblíž hranice se Severní Koreou)
vede od počátku září tohoto roku
skleněný chodník, o němž jeden
z prvních turistů prohlásil, že měl
při procházce pocit „jako by chodil
ve vzduchu“. Konstrukce, tvořená ze
skleněných desek o tloušťce kolem
25 cm, je dlouhá 31 metrů. Realizace projektu trvala pouhé dva měsíce
a díky ní je pohled do údolí mnohem
atraktivnější.
(www.glassmagazine.com
z 9. 9. 2013; red)
282 – Trendy a aktuality
Pilkington omezuje
výrobu ve Velké Británii
Koncern se rozhodl uzavřít jednu
ze svou svých britských továren
na sklo typu float, a to v Cowley
Hill v St. Helens na severozápadě
Anglie. O práci přijde 140 lidí. Důvodem je propad zájmu o ploché
sklo v důsledku krize ve stavebnictví. Linka na float sice skončí,
pokračovat se ale bude ve výrobě
pokovených, stříbřených a laminovaných skel. Ploché sklo bude
do závodu dodávat druhá podniková sklárna v St. Helens pracující
v Greengate, kde je objemově větší
linka. Firma ve Velké Británii zaměstnává celkem 2 500 lidí. Pilkington je součástí skupiny NSG,
která již v únoru tohoto roku propustila 3 500 zaměstnanců.
(podle www.glass-international.com
ze 7. 11. 2013 a www.glassinchina.com
z 8. 11. 2013; red)
Američanům americké
sklo – novinka
řetězce Wal-Mart
Zvýšení výrobní kapacity sklárny
v utažském okrese Beaver County
přijde americkou společnost EveryWare Global (centrála Lancaster,
Ohio) na 1,8 milionu USD. Důvodem
investice je produkce nové řady sklenic s uzávěrem pod značkou „Made
in USA“ pro obchodní řetězec Wal-Mart, která tento typ skla dosud dovážela. Ve sklárně bude zřízena nová
linka, práci získá 400 lidí. Zakázka
je výsledkem srpnového sumitu severoamerických výrobců v Orlandu,
kde 500 dodavatelů a vládních úředníků diskutovalo o možnostech zvýšení domácí výroby na úkor importu. Firma EveryWare Global vznikla
v březnu 2012 spojením firem Anchor Hocking LLC a Oneida Ltd.
(podle www.glass-international.com
z 1. 11. 2013; red)
Sklo může vzniknout i z potravinových odpadů
Výzkumníci ze School of Mines v Coloradu si nechali předběžně patentovat způsob metody udržitelné přeměny organických potravin (např. vaječné skořápky,
slupky rýže a pšenice, banánové slupky, skořápky arašídů) a zemědělského odpadu na sklo. Podmínkou je, že musí být bohaté na primární minerály, které tvoří
běžné oxidy užívané při výrobě okenního, obalového a speciálního skla. Tento
objev má samozřejmě nejen ekologický, ale též hospodářský a finanční potenciál.
(www.glass-international.com z 16. 10. 2013; red)
Z DOMOVA
Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen
Dne 1. října 2013 město Dubí zastoupené starostou Ing. Petrem Pípalem spolu s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem
Bubeníčkem a generálním ředitelem Českého porcelánu a.s.
Ing. Vladimírem Feixem slavnostně otevřeli Dům porcelánu
s modrou krví – informační multifunkční středisko, které
bude sloužit městu i porcelánce k pořádání nejrůznějších
kulturních akcí, dále jako informační centrum a zároveň
je stálou expozicí porcelánových výrobků porcelánek od bavorského Selbu po západní a severozápadní Čechy. Součástí
expozice jsou výrobky i těch porcelánek, které již nevyrábějí. Výrobky porcelánových manufaktur z přilehlých oblastí
Bavorska a Durynska zapůjčilo muzeum Porzellanikon Selb.
Dubí se tak stává prozatím konečnou zastávkou mezinárodního projektu Cesta porcelánu. Kromě produkce výše zmíněných porcelánek jsou zde exponáty z malířských a hrnkových sympozií pořádaných Českým porcelánem.
Myšlenka vytvořit porcelánovou cestu se zrodila v bavorském městě Selb a v Německu již spojuje více než čtyřicet
míst spjatých s výrobou porcelánu. V roce 2010 se k projektu připojilo město Ostrov nad Ohří, které následovala města
Sokolov, Horní Slavkov, Loket a Karlovy Vary v Karlovarském kraji a na základě výjimky Klášterec nad Ohří a Dubí
v Ústeckém kraji. Je to nejen symbol, ale i historie a současnost, svědčící o výrobě porcelánu.
Jen v Dubí má tato výroba téměř stopadesátiletou tradici.
V roce 1864 podnikatel Anton Tschinkel koupil v Dubí Dolní
lesní mlýn, kde začal vyrábět majoliku. Po necelých deseti letech manufakturu přestavěl na porcelánku. Porcelán s modrým vzorem, kterému se neřekne jinak než „cibulák“, je dnes
známý a žádaný po celém světě. Akciová společnost Český
porcelán Dubí nabízí svým zákazníkům více než 660 tvarů
v cibulovém provedení.
Modrodům, jak je přezdíván Dům porcelánu s modrou krví,
je možné navštívit zdarma denně, kromě víkendů, a to do 15
hodin, na adrese Tovární 46. Na rekonstrukci bezbariérového objektu obdrží Město Dubí dotaci z Regionálního ope-
Starosta města Dubí Petr Pípal
Generální ředitel Českého porcelánu, a.s. Vladimír Feix a hejtman
Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček
račního programu Severozápad v celkové výši 14,3 milionů
korun, téměř tři miliony muselo přidat ze svého rozpočtu.
(podle www.teplicky.denik.cz z 2. 10. 2013,
www.ceskyporcelan.cz a www.rohlas.cz z 3. 10. 2013; red)
Kyjovská sklárna slaví 130 let
Společnost Vetropack Moravia Glass, akciová společnost, si
letos na podzim připomíná již 130 let od okamžiku, kdy
se ve sklárně v Kyjově roztopila pec a utavilo první sklo.
Tehdy – v roce 1883 – se také v kyjovském kostele sloužila
mše za všechny dělníky, kteří pak nad klenbu pece zazdili
šamotový kříž. Dnes je sklárna s více než 450 zaměstnanci
významným zaměstnavatelem a patří k předním výrobcům
obalového skla pro nápoje a potraviny v České republice.
Zahájení výroby v roce 1883 v Kyjově rozšířilo tehdy velmi
úspěšné sklářské impérium rodiny Reichů. Na konci 19. století byly Reichovy sklárny největším sklářským podnikem
svého druhu v celé Rakousko-Uherské monarchii. Postupně
pak kyjovská sklárna zažila první republiku, obě světové
války, totalitu i sametovou revoluci.
Nová kapitola se začala psát před více než dvaceti lety v roce
1991, kdy do společnosti Moravia Glass vstoupil švýcarský
podnik Vetropack. Šlo o jednu z prvních privatizací po roce
1989. Název sklárny se změnil na Vetropack Moravia Glass,
akciová společnost, a firma se stala součástí mezinárodní
skupiny Vetropack. Díky síle Vetropacku se v následujících
desetiletích mohutně investovalo do modernizace, takže
sklárna dnes patří k evropské technologické špičce a je i spolehlivým zaměstnavatelem.
Ve svém regionu patří sklárna Vetropack Moravia Glass
k velkým a stabilním zaměstnavatelům a pracovní prostředí i péči o zaměstnance staví do popředí. Může se pochlubit
pravidelnou podporou významných kulturních akcí v regionu, jako je například Slovácký rok, příležitostně přispívá
na chod nemocnice a sociálních zařízení v Kyjově.
(podle www.vetropack.cz z 28. 10. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 283
Škola bude opět vzdělávat sklářské technology
Střední uměleckoprůmyslová škola v Železném Brodě
na Jablonecku chce po letech začít opět vychovávat sklářské technology. Firmy mají o takto vzdělané studenty zájem.
Na nový obor lákala škola na sedmém ročníku veletrhu
vzdělávání a pracovních příležitostí Educa, který se konal
v Liberci. Na přehlídce se představilo 80 škol z celé ČR a také
čtyři desítky zaměstnavatelů s tisícovkou volných míst.
Obor technologie skla chce škola otevřít od příštího školního
roku. „U nás byl vyučován dlouhé roky, kvůli nedostatku zájmu jsme
ho převedli do obecnější chemie a aplikované chemie. Tím se nám podařilo udržet zázemí jak v laboratořích, tak i pedagozích a můžeme
dnes, kdy nastává situace jiná a firmy potřebují technology, obor
znovu otevřít,“ řekla ředitelka školy Zdeňka Laštovičková.
Nepředpokládá ale, že by se jim podařilo samostatně naplnit
celou třídu. „V kombinaci s obory aplikované chemie ji můžeme
otevřít jako víceoborovou, nabízet budeme až 12 míst,“ dodala.
Studenty ke studiu v tomto oboru chce motivovat i sklářská
firma Preciosa, pět nejlepších od ní dostane roční stipendium
pět tisíc korun. „Preciosa stejně jako ostatní průmyslové podniky vnímají nedostatek technicky vzdělaných absolventů,“ uvedla
za firmu Petra Řezníčková.
Nalákat děti ke studiu se na třídenním veletrhu v liberecké
Tipsport areně snažily i další střední školy. Řada z nich se
je snažila zaujmout ukázkou praktické výuky. Za pomocí speciální tužky například děti mohly vytvářet obrázek
na monitoru počítače nebo si vyzkoušet v lese na zmenšenině nakladače klád. Podle odhadu ředitele liberecké
Střední odborné školy a Gymnázia (ISŠG) Na Bojišti Zdeňka Krabse byl zájem o veletrh obdobný jako v minulosti.
I tentokrát přišlo několik tisíc lidí.
(podle www.lidovky.cz z 20. 10. 2013; red)
Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí?
Podle spolumajitele jablonecké firmy nů Kč. letos to budou jen 4 miliony Kč
Goja Jaroslava Hrabáka je odpověď na – nejhorší výsledek v historii firmy (jen
otázku z titulku jasná – ano. Přestože
meziroční propad objednávek činí 30 %).
své křehké skleněné výrobky – ručně Ze 140 zaměstnanců zbyly desítky. „Žili
malované koule, figurky nebo špičky jsme, žijeme a věříme, že se na trhu udrží– stále dodávají do celého světa, čínská
me i dál. Snažíme se nefňukat a inovovat,
konkurence a propad poptávky je po- vyrábět, exportovat. Bohužel s daleko nižstupně ničí. Nižší cena asijských výrob- ším počtem zaměstnanců“, uvedl k akců je i přes spornou kvalitu pro zákaz- tuální situaci Hrabák. Konkurence na
Jablonecku si přitom podle podnikatele
níky, kteří mají hluboko do kapsy, stále
větším lákadlem. Zatímco za rok 1999 navzájem neškodí, každý výrobce si nafirma Goja dosáhla obratu 32 milio- šel svůj typický vánoční produkt, který
charakterizuje jeho nabídku. Všichni z
branže navzájem spolupracují.
Z firmy Goja putují všechny ozdoby do
zahraničí, do Německa, Švýcarska, Holandska, ale i na Kubu nebo do Austrálie. Nedaří se jí zatím oslovit východní
trh a to i přesto, že kolekce výrobků se
tam velmi líbily. Na českém trhu zůstává jen minimální množství. Navíc se
sezóna stále zkracuje. Její vrchol býval
v listopadu, dnes je to již září.
(podle http://jablonecky.denik.cz
z 16. 10. 2013; Dagmar Březinová, red)
Zlaté srdce opět
zhotovil Moser
Machři roku jsou
opět z Horní Břízy
Nadace Naše dítě oslavila jubilejních
dvacet let své činnosti v oblasti ochrany práv, zdraví a životů dětí. Křišťálová cena Zlaté srdce z produkce sklárny
Moser je prestižní ocenění ochránců
dětí, které nadace každý rok uděluje.
Hlavním posláním nadace je pomoc týraným, zneužívaným, handicapovaným,
ohroženým a opuštěným dětem, které se ocitnou v obtížné životní situaci.
Slavnostní předání cen se konalo 7. října 2013 v Praze.
(podle www.moser-glass.com
ze 17. 10. 2013; red)
Na Masarykově náměstí v Ostravě se konal pátý ročník setkání
učňovské mládeže. Titul Machři
roku v oboru Obkladač obhájili zástupci Střední školy Horní Bříza
Loni v Plzni zvítězili žáci Marek
Maydl a Jan Šmíd, letos Martin Šimice a David Voráček. Oba získali
odměnu 15 tisíc korun a škola dalších 35 tisíc korun na nákup nářadí
a materiálu pro výuku.
(podle http://plzensky.denik.cz
z 27. 9. 2013; red)
284 – Z domova
„Retro“ novinka
porcelánky Thun
1794 – LOUISE
V roce 1962 byl zaveden do výroby
na závodě v Březové nový tvar Jaroslava Ježka pod jménem LOUISE,
čímž definitivně skončilo období tzv.
Bruselu. Asymetrie amorfních tvarů
v siluetách protáhlých ladných linií
byla vystřídána klasickým rotačním
klasickým tvarem, který se vracel
ke kořenům porcelánu. Tvar byl navržen pro závod Březová především
proto, že jeho výroba vyžadovala
(i demonstrovala) vysokou řmeslnou
kvalitu manufakturní výroby. Výroba tvaru skončila až začátkem devadesátých let po privatizaci závodu.
Vzhledem ke svému nadčasovému
designu se však tento soubor nyní
opět jeví jako perspektivní. Vyspělejší technologie vytváření a bohatší
možnosti v reprodukování velmi náročné dekorace umožňují takovýto
tvar vyrábět i na plně automatizovaných závodech. Současná výroba paradoxně umožňuje v některých ohledech kvalitnější produkci, než tomu
bylo na původním závodě v manufakturních podmínkách. Požadavky
současných trhů spolu s využitím
těchto možností vedly k tomu, že
tvar LOUSE ožil v roce 2013 jako „retro“ v provozu v Nové Roli.
(podle www.thun.cz z 30. 9. 2013,
Jiří Laštovička; red.)
Otevření nového
živcového lomu
v Mutěníně se
plánuje na rok 2015
Těžařská společnost LB Minerals
chce u západočeské obce Mutěnín
otevřít nový živcový lom. Z něj hodlá firma patřící do skupiny Lasselsberger během pěti let od otevření
vytěžit 322 tisíc tun suroviny. Lom
v Mutěníně nahradí stávající ložiska, která se v příštích letech dotěží.
Nepůjde o zvýšení současné těžby.
Lom by firma s ročním obratem přes
dvě miliardy korun chtěla otevřít
v roce 2015. Ročně by se mělo těžit
v průměru přibližně 100 tisíc tun
živců, které se používají při výrobě
obkladů, dlažby nebo sanitární keramiky. Toto množství představuje
zhruba 30 procent nynější těžby živců společností LB Minerals.
Těžba v lomu bude rozdělena
do dvou bloků. O využití třetí části
vytěžitelných zásob firma rozhodne
až během otvírky lomu. Kromě hluku nebude mít těžba podle posudku
významné dopady na životní prostředí. Na veřejném projednávání
záměru minulý týden nicméně obyvatelé projevili obavy také o statiku
domů kvůli používání trhavin při
odstřelech živců.
(podle www.e15.cz z 26. 9. 2013; red)
Dojem amerických studentů z návštěvy
v Českém porcelánu? Nadšení!
Osmnáct studentů Arcadia University z USA zavítalo v rámci své studijní cesty
po továrnách s nejstarší výrobou v Čechách také do akciové společnosti Český porcelán v Dubí. Zajímali se nejen o výrobu, ale i to jak přešel státní podnik do soukromých rukou a jak se jako akciová společnost dnes vypořádává s ekonomickou krizí.
Studenti si prohlédli výrobu, vzorkovnu a poté v Domě porcelánu s modrou krví
hovořili s generálním ředitelem Vladimírem Feixem a obchodním ředitelem Martinem Balázšem o všem, co je zajímalo. Po jejich návratu do firmy z univerzity přišel
dopis s poděkováním. Craig Cuddenback z Arcadia University v dopise Českému
porcelánu mimo jiné napsal: „Chci poděkovat za čas a to, jak jste se věnovali naší
skupině vlivných managerů a klientů. Udělali jste vynikající dojem a řadí Vás z pohledu prezentace a výuky do pozice 10 v rozsahu stupnice do 10. A řekl bych, že ještě
výš.“ Na základě této dobré zkušenosti projevila univerzita zájem o další spolupráci
a ráda by Český porcelán zapojila do některého ze semestrálních projektů.
(podle www.teplicky.denik.cz z 30. 10. 2013; red)
Ke keramickým trhům
možná v Berouně
přibude i muzeum
Tradiční hrnčířské trhy v Berouně
poprvé uspořádal před sedmnácti
lety Vladimír Izbický. Že naberou takových rozměrů a bude se jich účastnit až 30 tisíc návštěvníků asi netušil.
Za tento počin získal na konci října
vůbec první Cenu města Berouna.
Sám se začal keramice věnovat před
více než třiceti lety. Kvůli dlouhé tradici berounské keramiky ale nechce
zůstat jen u hrnčířských trhů a usiluje o specializované muzeum. Projekt je již schválen, hledají se peníze.
Od letošního srpna ve městě navíc
pobíhá záchranný archeologický výzkum, při němž byl odhalen výrobní okrsek hrnčířů. Odkryty byly tři
několikafázové hrnčířské pece, používané po polovině 16. století, které
jsou unikátní jsou svou konstrukcí
(kombinace cihlové vnitřní a kamenné vnější obvodové konstrukce) a stavem dochování. V Čechách podobný
nález zatím není znám.
(podle http://zpravy.idnes.cz z 24. 9.
2013 a Náš region ze 17. 10. 2013; red)
Porcelánky v Chodově
a Dalovicích končí
Dvě velké porcelánky na Karlovarsku zkrachovaly. Firmu Epiag Lofida
– Porcelán CZ, která provozy v Chodově a Dalovicích vlastní, poslal soud
po insolvenčním řízení do úpadku.
Podle informací z insolvenčního rejstříku jsou největšími věřiteli spořitelní
družstvo WPB Capital, kterému firma
dluží 56,6 milionu Kč, ČSOB, (přes
2,7 milionu Kč) a společnost Glazura
(1,3 milionu korun). Návrh na insolvenční řízení podala ČSOB. Společnost
kromě obchodních partnerů dlužila
na sociálním pojištění nebo finančnímu úřadu. Podle insolvenčního
správce není možné úpadek firmy řešit restrukturalizací, protože nesplňuje zákonné podmínky, jimiž jsou nejméně 100 zaměstnanců a obrat přes
100 milionů korun. Epiag Lofida měla
před krachem jen 83 zaměstnanců
a obrat 94,1 milionu korun.
(podle www.denik.cz
z 13. 11. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 285
ASKP ČR
Vývoj sklářského a keramického průmyslu
v České republice v letech 2007–2012
Průmysl skla a keramiky je, podle NACE – Všeobecná statistická klasifikace ekonomických činností, kterou používá
Evropské unie – zařazen do subkategorie Výroba ostatních
nekovových minerálních výrobků. CZ-NACE 23 – Výroba
ostatních nekovových minerálních výrobků slučuje výroby
skla, keramiky a stavebních hmot různých typů a rozličného užití. Výroba těchto komodit má v České republice dlouholetou tradici a vysokou úroveň.
V České republice bylo k 31. 5. 2013 firem nad 20 zaměstnanců s hlavní činností:
• CZ NACE 23.1 – výroba skla a skleněných výrobků je
zařazeno 98 firem.
• CZ NACE 23.41 – výroba keramických a porcelánových
výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů
je zařazeno 21 firem, z toho 7 je výrobců porcelánu.
Od roku 2008 produkce není vykazována Českým statistickým úřadem jednotně v tunách, ale např. v m², kusech, kg atd.
Z tohoto důvodu, není uváděna informace o produkci v hmotných jednotkách v jednotlivých výrobních oborech.
V roce 2012 dosáhla výše tržeb za prodej vlastních výrobků
a služeb (dále jen tržby) ve sledovaných oborech 43,21 mld.
Kč, což je o 8,8 % (3,50 mld. Kč) více než v roce 2011. Tržby
sklářského průmyslu dosáhly 38,95 mld. Kč. Podíl plochého
skla činil 40,2 %, ostatního skla 22,2 %, skleněných vláken
a výrobků z nich 18,1 %, obalového skla 10,2 % a užitkového
skla 9,4 %. Tržby sledovaných oborů porcelánu a keramiky
dosáhly 4,26 mld. Kč. Podíl užitkového porcelánu a keramiky
činil 27,9 %, podíl technické a zdravotnické keramiky 72,1 %.
Výše tržeb plochého skla v roce 2012 byla 15,64 mld. Kč. Proti roku 2011 se zvýšila pouze o 0,5 %. Produkce plochého skla
Tab. 1 – Průmysl skla a keramiky ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012
Tržby
Přímý vývoz
Průmysl skla a keramiky
Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny)
37,26
27,39
Podíl v subsekci ost. nekovových minerálních výrobků (%)
40,12
61,97
1,30
1,64
92,88
44,20
3,24
2,64
2 868,35
1 674,34
Podíl ve zpracovatelském průmyslu (%)
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny)
Podíl ve zpracovatelském průmyslu (%)
Zpracovatelský průmysl Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny)
Tab. 2 – Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mld. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
Ploché sklo
17,76
18,17
13,96
14,09
15,56
15,64
100,5
Obalové sklo
4,84
4,33
3,71
3,42
3,61
3,96
109,7
Skleněná vlákna
5,42
4,39
4,74
5,11
5,52
7,06
127,9
Užitkové sklo
5,77
5,00
1,78
2,34
2,77
3,66
132,1
Ostatní sklo
12,39
11,14
9,63
7,05
7,86
8,63
109,8
Sklo celkem
46,18
43,03
33,82
32,01
35,32
38,95
110,3
2,90
2,66
0,93
1,06
0,84
1,19
141,7
Užitkový porcelán a keramika
Technická a zdravotnická keramika
3,59
4,12
3,32
3,65
3,55
3,07
86,5
Keramika celkem
6,49
6,78
4,25
4,71
4,39
4,26
97,0
52,67
49,81
38,07
36,72
39,71
43,21
108,8
Sklo a keramika celkem
• CZ NACE 23.42 – výroba keramických sanitárních výrobků jsou zařazeny 2 firmy.
Průmysl skla a keramiky je tradiční součástí zpracovatelského
průmyslu v České republice. V tabulce 1 je uvedeno postavení
průmyslu skla a keramiky ve zpracovatelském průmyslu.
V následujícím textu jsou zachyceny charakteristické hodnoty
hlavních produkčních ukazatelů sklářského a keramického
průmyslu České republiky v roce 2012 a v letech 2007–2012.
Pro rozbor za rok 2012 byla použita dostupná statistická data
za firmy s více než 50 zaměstnanci aktuální k 30. 6. 2013.
286 – ASKP ČR
je závislá na vývoji stavebnictví a automobilovém průmyslu.
Od roku 2008 trvale klesá stavební produkce. V roce 2012 klesla stavební produkce meziročně o 6,5 %. Stavební úřady vydaly
o 8,8 % stavebních povolení méně a jejich orientační hodnota
klesla o 6,3 %. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku meziročně klesla o 18,4 %. V roce 2012 bylo
zahájeno o 13,4 % bytů méně, než v roce 2011, dokončeno bylo
o 3,0 % bytů více. Jedním z důvodů nepříznivé situace ve stavebnictví je stále slabá poptávka v důsledku pokračujícího opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými
možnostmi státního rozpočtu. (Zdroj: ČSÚ, Pokles stavebnictví
v roce 2012 pokračoval, 6. 2. 2013)
Na rozdíl od stavebnictví se příznivě vyvíjel automobilový průmysl. V České republice bylo v roce 2012 vyrobeno
1 200 790 ks silničních vozidel. Produkce českého automobilového průmyslu dosáhla 840 mld. Kč. Automobilový průmysl se
podílel na tržbách z průmyslové činnosti 23 % a přibližně 8 %
na hrubém domácím produktu. (Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu). Situace v následujících letech bude ovlivňována především dalším vývojem situace ve stavebnictví ve střední Evropě a produkcí automobilového průmyslu.
Tržby obalového skla dosáhly v roce 2012 výše 3,96 mld. Kč, proti roku 2011 vzrostly o 9,7 %. Do zvýšení tržeb se promítl růst
vývozu, příznivý vývoj segmentu lahví pro nealkoholické nápoje a pivo na tuzemském i zahraničním trhu a v neposlední řadě
i vývoj nových výrobků s exkluzivním designem.
Tržby skleněných vláken a výrobků z nich meziročně vzrostly o 27,9 % (1,54 mld. Kč). Na zvýšení tržeb se výrazně promítl vývoz, převážně do zemí Evropské unie. Naopak se negativně promítal pokles ve stavebnictví v České republice.
Meziročně se zvýšily tržby užitkového skla o 32,1 % (0,89
mld. Kč). Pro výši tržeb je rozhodující vývoz. V oboru panuje
ve světě velmi tvrdá konkurence, které české firmy čelí vysokou kvalitou, designem a originalitou výrobků. Lze říci, že si
firmy a jejich výrobky ve světě upevňují svojí pozici.
O 9,8 % (0,77 mld. Kč) se proti roku 2011 zvýšily tržby ostatního
skla. Tato skupina zahrnuje široký sortiment výrobků (technické a laboratorní sklo, dlaždice a cihly ze skla, skleněné poloto-
(o 3,1 %), v keramickém průmyslu se snížil o 232 osob (5,9 %).
Meziroční vývoj počtu pracovníků v jednotlivých oborech je
různý. Zvýšení počtu pracovníků v plochém skle je důsledkem
zvýšení počtu pracovníků v oblasti tvarování a zpracování
plochého skla (o 6,5 %). Počet pracovníků ve tvarování a zpracování skla tvoří cca 80 % výrobního oboru plochého skla.
O 1,4 % se zvýšil počet pracovníků obalového skla. O 8,6 %
se zvýšil počet pracovníků ve skleněných vláknech, je to důsledek zvyšování poptávky po sortimentu tohoto výrobního
oboru. Stabilizoval se počet pracovníků ve výrobě sortimentu
užitkového skla, zůstal na úrovni roku 2011. Od roku 2010
se pravidelně zvyšuje počet pracovníků ve skupině ostatního
skla. Mezi roky 2011 a 2012 se zvýšil (o 4,1 %). Do zvýšení počtu pracovníků ve výrobě užitkového porcelánu a keramiky
(o 8,3 %) se promítá zvýšení poptávky po tomto sortimentu.
Poklesl počet pracovníků v technické a zdravotnické keramice
(o 15,4 %). Významně se snížil počet osob v technické keramice o 542 osob (37,8 %).
Pokračuje stále výraznější tendence v diferenciaci mezd mezi
obory, jejichž produkce jsou masové a prakticky plně automatizované. Jedná se o produkci plochého skla neopracovaného
(40 069 Kč), skleněných vláken a výrobků z nich a obalového
skla. Dále obory, kde jsou častější změny (kratší výrobní série) v režimu liniových automatizovaných výrob a stále určitý podíl ručních výrob. Jako příklad lze uvést průměrnou
mzdu u činností související s tvarováním a zpracováním skla
(28 214 Kč). Výrazně nad průměrnou mzdou v České republice
(25 101 Kč; Zdroj: Český statistický úřad) jsou průměrné mzdy
Tab. 3 – Průměrný evidenční počet pracovníků (osob)
2007
Ploché sklo
4 683
2008
5 175
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
4 453
4 256
4 817
4 975
103,3
Obalové sklo
1 198
1 150
1 143
1 202
1 247
1 221
97,9
Skleněná vlákna
1 670
1 529
1 259
1 188
1 319
1 432
108,6
Užitkové sklo
6 911
6 020
1 931
2 402
3 254
3 276
100,7
Ostatní sklo
12 865
10 206
7 447
5 361
6 340
6 598
104,1
Sklo celkem
27 327
24 080
16 233
14 409
16 977
17 502
103,1
4 136
3 749
1 751
1 900
1 571
1 702
108,3
Užitkový porcelán a keramika
Technická a zdravotnická keramika
2 917
3 411
1 885
2 576
2 351
1 988
84,6
Keramika celkem
7 053
7 160
3 636
4 476
3 922
3 690
94,1
34 380
31 240
19 869
18 885
20 899
21 192
101,4
Sklo a keramika celkem
vary pro bižuterii atd.). Vývoj tržeb jednotlivých sortimentních
skupin je velmi nevyrovnaný. Rozhodující pro zvýšení tržeb je
vysoká kvalita a nabídka nových výrobků. Důležité je, že proti
předcházejícím letům se téměř zastavil pokles poptávky na zahraničních trzích po skleněných polotovarech pro bižuterii (cca
61 % tržeb skupiny ostatního skla).
Tržby užitkového porcelánu a keramiky se meziročně zvýšily o 41,7 % (0,35 mld. Kč). Výrobcům porcelánu se podařilo
důslednou obchodní politikou uzavřít potřebné množství
obchodních kontraktů.
Tržby technické a zdravotnické keramiky se snížily o 13,5 %
(0,48 mld. Kč). Z toho tržby sanitární keramiky se zvýšily
o 6,8 % (0,16 mld. Kč), naopak tržby technické keramiky poklesly o 52,4 % (0,64 mld. Kč). Příčinou je výrazný pokles přímého vývozu o 57,5 %.
Celkový počet pracovníků průmyslu skla a keramiky vykázaný v roce 2012 proti předcházejícímu roku vzrostl o 293 osob
(o 1,4 %), z toho ve sklářském průmyslu vzrostl o 525 osob
dosažené v oborech skleněných vláken a plochého a obalového skla. Na úrovni průměrné mzdy v České republice je průměrná mzda dosahovaná ve skupině technická a zdravotnická
keramika (25 910 Kč), z toho průměrná mzda ve zdravotnické
keramice 29 963 Kč. Výši průměrné mzdy ve skupině ostatního skla ovlivňuje na straně jedné posilování podílu kvalifikovanější práce (skupina výrob technického skla), na straně druhé nízké mzdy ve výrobě skleněných polotovarů pro bižuterii.
Podle vývoje posledních let je zřejmé, že v této skupině získává
převahu kvalifikovaná práce. Průměrné mzdy v užitkovém
skle a užitkovém porcelánu zůstávají hluboko pod průměrnou mzdou v České republice.
Produktivita práce průmyslu skla a keramiky jako celku meziročně vzrostla (o 7,4 %). Meziročně poklesla produktivita
práce pouze u výroby plochého skla. Meziroční pokles počtu
pracovníků v segmentu výroba plochého skla byl 8 %, tržeb
12,7 %. U tvarování a zpracování plochého skla vzrostl počet
pracovníků o 6,5 % a tržby vzrostly o 16,6 %. Pokles tržeb
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 287
Tab. 4 – Průměrné měsíční mzdy (Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
Ploché sklo
26 785
27 271
28 172
30 113
30 214
30 537
101,1
Obalové sklo
25 035
26 875
27 007
27 896
28 332
29 561
104,3
Skleněná vlákna
29 196
31 351
31 351
30 783
32 104
31 033
96,7
Užitkové sklo
15 736
17 120
13 828
17 300
18 333
19 499
106,4
Ostatní sklo
17 798
19 745
20 223
21 979
22 175
22 971
103,6
Užitkový porcelán a keramika
14 177
14 650
13 602
14 698
15 680
16 018
102,2
Technická a zdravotnická keramika
21 314
21 472
23 863
22 566
24 207
25 910
107,0
Sklo a keramika celkem
19 276
20 794
22 364
23 495
24 160
24 857
102,9
index 12/11 (%)
Tab. 5 – Produktivita práce z prodeje v běžných cenách (tis. Kč/prac.)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Ploché sklo
3 791
3 511
3 135
3 312
3 231
3 145
97,3
Obalové sklo
4 041
3 765
3 251
2 845
2 895
3 242
112,0
Skleněná vlákna
3 246
2 837
3 762
4 304
4 183
4 931
117,9
Užitkové sklo
835
831
925
974
852
1 117
131,1
Ostatní sklo
963
1 092
1 293
1 315
1 240
1 380
111,3
Užitkový porcelán a keramika
701
709
527
555
536
701
130,8
Technická a zdravotnická keramika
1 233
1 208
1 759
1 417
1 511
1 547
102,4
Sklo a keramika celkem
1 532
1 595
1 915
1 945
1 900
2 040
107,4
Vývoz
u segmentu výroba plochého skla ovlivnil pokles produktivity práce plochého skla, která se snížila o 2,7 %. Do zvýšení produktivity práce obalového skla se příznivě promítl meziroční
růst tržeb (o 9,7 %) proti poklesu počtu pracovníků (o 1,4 %).
Výrazný nárůst tržeb ve skleněných vláknech (27,9 %) příznivě
ovlivnil růst produktivity práce. Růst poptávky po sortimentu užitkového skla s následným zvýšením tržeb se výrazně
promítl do zvýšení produktivity práce o 31,1 %. Příznivý vývoj
zaznamenala i produktivita práce sortimentu ostatního skla
(11,3 %). Stabilizace zakázkového krytí a počtu pracovníků se
promítly do výrazného zvýšení produktivity práce v užitkovém porcelánu a keramice (o 30,8 %). Růst produktivity práce
ve skupině technická a zdravotnická keramika ve sledovaném
období o 2,4 % byl ovlivněn především růstem produktivity
zdravotnické keramiky (o 5,3 %). Růst produktivity práce byl
ve sklářském a keramickém průmyslu celkem o 5,1 p.b. vyšší,
než růst průměrných výdělků.
Vývoz je uveden v tržbách z přímého vývozu v běžných cenách (dále jen přímý vývoz) a vývozu celkem (přímý vývoz,
zprostředkovaný vývoz).
V tabulce 6 je uveden vývoj přímého vývozu. Výrobní obor
duté sklo zahrnuje sklo užitkové a obalové. Vzhledem ke statistickému sledování nelze duté sklo rozdělit na jmenované
výrobní obory.
Po poklesu vývozu tohoto odvětví v letech 2008 a 2009 se
od roku 2010 vývoz zvyšoval. Proti roku 2011 se přímý vývoz v roce 2012 meziročně zvýšil o 7,5 % a vývoz celkem
o 5,5 %. Přímý vývoz sledovaných oborů v roce 2012 byl
27,39 mld. Kč, celkový vývoz byl 40,782 mld. Kč. Sklářský
a keramický průmysl České republiky je exportně zaměřený,
tzn., že je přímo ovlivněný ekonomickými změnami ve světě,
zejména v Evropské unii a Evropě, kam směřuje podstatná
část exportu. V roce 2012 byla struktura vývozu u jednotlivých výrobních oborů:
Tab. 6 – Přímý vývoz (mld. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
Ploché sklo
12,35
11,13
8,39
8,86
9,70
11,07
114,1
Duté sklo
3,95
4,39
3,41
3,75
4,82
5,11
106,0
Skleněná vlákna
3,44
2,47
1,69
1,88
1,97
1,99
101,0
Ostatní sklo
7,63
7,28
6,62
6,14
6,48
7,10
109,6
Sklo celkem
27,37
25,27
20,11
20,63
22,97
25,27
110,0
Užitkový porcelán a keramika
1,00
0,82
0,43
0,36
0,37
0,47
127,0
Technická a zdravotnická keramika
2,25
3,26
1,88
2,26
2,13
1,65
77,5
Keramika celkem
Sklo a keramika celkem
288 – ASKP ČR
3,25
4,08
2,31
2,62
2,50
2,12
84,8
30,62
29,35
22,42
23,25
25,47
27,39
107,5
Tab. 7 – Vývoz (mld. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
Ploché sklo
13,004
12,774
10,325
11,112
11,923
11,757
98,6
Obalové sklo
2,702
2,123
2,128
2,701
3,214
3,393
105,6
Skleněná vlákna
7,515
6,436
5,904
6,665
6,568
7,240
110,2
Užitkové sklo
7,660
6,685
3,805
5,010
5,291
6,112
115,5
Ostatní sklo
13,611
9,020
9,061
8,187
7,577
7,292
96,2
Sklo celkem
44,492
37,038
31,223
33,675
34,573
35,794
103,5
3,708
3,518
2,395
2,065
1,789
1,921
107,4
Užitkový porcelán a keramika
Technická a zdravotnická keramika
2,358
2,087
1,676
1,883
2,306
3,067
133,0
Keramika celkem
6,066
5,605
4,071
3,948
4,095
4,988
121,8
50,558
42,643
35,294
37,623
38,668
40,782
105,5
Sklo a keramika celkem
• ploché sklo a jeho aplikace 89,2 % (EU), 6,7 % (ostatní
země Evropy)
• obalové sklo 88,2 % (EU), 9,9 % (ostatní země Evropy)
• skleněná vlákna a výrobky z nich 90,2 (EU), 3,9 % (ostatní
země Evropy)
• užitkové sklo 47,1 % (EU), 15,2 % (ostatní země Evropy),
37,8 % (ostatní země světa). Užitkové sklo se vyváží do cca
80 zemí světa.
Závěr
V roce 2012 pokračoval vývoj sklářského a keramického
průmyslu České republiky obdobně jako v roce 2011. Tržby
za prodej vlastních výrobků a služeb se meziročně zvýšily
o 8,8 %, produktivita práce z prodeje o 7,4 %, tržby za přímý
vývoz o 7,5 %, vývoz celkem se zvýšil o 5,5 % a saldo zahraničního obchodu o 12,7 %.
Tab. 8 – Saldo zahraničního obchodu (mld. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
index 12/11 (%)
Ploché sklo
4,567
4,607
2,742
2,415
2,402
3,324
138,4
Obalové sklo
1,776
1,144
0,942
1,517
2,089
2,190
104,8
Skleněná vlákna
4,754
4,085
4,289
4,532
4,120
4,720
114,6
Užitkové sklo
6,060
5,067
2,398
3,457
3,739
4,461
119,3
Ostatní sklo
10,648
7,259
7,424
6,282
5,830
5,169
88,7
Sklo celkem
27,805
22,162
17,795
18,203
18,180
19,864
109,3
2,314
2,197
1,350
0,899
0,466
0,447
95,9
Užitkový porcelán a keramika
Technická a zdravotnická keramika
Keramika celkem
Sklo a keramika celkem
1,118
0,983
0,781
1,082
1,143
1,991
174,2
3,432
3,180
2,131
1,981
1,609
2,438
151,5
31,237
25,342
19,926
20,184
19,789
22,302
112,7
• ostatní sklo 35,2 % (EU), 4,3 % (ostatní země Evropy),
60,5 % (ostatní země světa). Vysoký podíl vývozu do tzv.
třetích zemí je dán vývozem bižuterních polotovarů, které tvoří cca 60 % exportu skupiny ostatního skla.
• užitkový porcelán a keramika 56,2 % (EU), 25,9 % (ostatní
země Evropy), 18 % (ostatní země světa)
• zdravotnická a technická keramika 67,4 % (EU), 10,1 %
(ostatní země Evropy) 22,6 % (ostatní země světa)
Obory průmyslu skla a keramiky ve sledovaném období
2007–2012 vždy velmi podstatně přispěly k aktivnímu saldu
zahraničního obchodu celého zpracovatelského průmyslu
České republiky. Hodnoty salda potvrzují výrazně proexportní orientaci tohoto průmyslu. V roce 2012 dosáhlo saldo
20,302 mld. Kč, proti roku 2011 vzrostlo o 12,7 %. Růst salda potvrzuje rychleji rostoucí vývoz sledovaných výrobních
oborů nad jejich dovozem.
Proexportní orientace a závislost na celé řadě navazujících
průmyslových odvětví, pro které sklářský a keramický
průmysl dodává své výrobky, jej činí velmi zranitelným.
K nejistotám budoucího vývoje, zejména v Evropě, která je
největším vývozním teritoriem českého sklářského a keramického průmyslu, přistupuje stále se zvyšující konkurence
zemí třetího světa, zejména z Dálného východu. Tato konkurence zasahuje bez výjimky všechny obory sklářského
a keramického průmyslu. Tak jako ostatní odvětví průmyslu,
trápí i sklářský a keramický průmysl stále se zvyšující ceny
surovin a materiálů a ceny energií, nedostatečná tuzemská
i zahraniční poptávka a vysoké náklady na práci.
Neměnná je pro firmy nutnost stále hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou a posílit
výrobkové inovace. Dále hledat nové trhy a zesílit své marketingové aktivity.
(Magda Purkábková, ASKP ČR)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 289
ČESKÁ SKLÁŘSKÁ SPOLEČNOST
XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe
– Repríza prekonala premiéru
V dňoch 30. júna až 5. júla 2013 sa
v v Prahe konal 23. Svetový sklársky
kongres. Toto najvýznamnejšie svetové sklárske podujatie, ktoré sa pod
záštitou Medzinárodnej sklárskej spoločnosti ICG (www.icglass.org) koná
každé tri roky v inej krajine sa do
Prahy vrátilo po 36 rokoch. Kongres
organizovala Česká sklárska spoločnosť v spolupráci so Slovenskou sklárskou spoločnosťou. V tomto zmysle sa
zachovala kontinuita s 11. Svetovým
sklárskym kongresom, ktorý v Prahe
v roku 1977 organizovala Československá sklárska spoločnosť. Pre českých
a slovenských sklárov bol teda svetový
sklársky kongres na jednej strane významným sviatkom a na strane druhej
príležitosťou – isto vítanou a možno aj
veľmi potrebnou – k obzretiu sa do minulosti a k zhodnoteniu vývoja stavu
sklárskeho priemyslu, vedy, výskumu,
umenia a vzdelávania v našich krajinách v ostatných troch desaťročiach.
Tak ako je zvykom, kongres bol spojený
s radom sprievodných podujatí. Nedeľné odpoludnie 30. júna bolo preto venované zasadnutiam technických komisií
ICG. Oficiálne rokovanie kongresu bolo
zahájené v pondelok 1. júla dopoludnia.
Prezidentom kongresu a predsedom
organizačného výboru bol vedecký
tajomník Českej sklárskej spoločnosti
prof. Ing Aleš Helebrant, CSc. V rámci
zahajovacieho ceremoniálu prof. Helebrant prezentoval aj filmový záznam
z kongresu konaného v roku 1977. Bol
to silný zážitok pre všetkých, ale najmä
pre tých niekoľko málo jedincov, ktorí
sa aktívne zúčastnili oboch podujatí.
K takým napríklad patril aj profesor
Oleg Vsevolodovič Mazurin z Petrohradu. Súčasťou zahájenia bolo tiež odovzdanie cien ICG.
Cenu prezidenta ICG, ktorá sa od roku
1995 udeľuje ako ocenenie mimoriadneho celoživotného prínosu pre medzinárodnú sklársku komunity v takých oblastiach ako sú vedecké objavy,
vývoj sklárskych technológií, umenie
a organizácia a komunikácia získali J. Matoušek (CZ), I. Gutzow (BG),
S. Sakka (JP) a D. Day (US).
Gottardiho cenu, ktorá sa od roku
1987 každoročne udeľuje na počesť
profesora V. Gottardiho mladým pracovníkov s vynikajúcimi výsledkami
v oblastiach sklárskej vedy a výskumu, výchovy a vzdelávania, publikačnej činnosti, manažmentu a obchodu
získal prof. L. Wondraczek (D).
Turnerovu cenu, ktorá sa od roku 2002
udeľuje tým, ktorí sa mimoriadne zaslúžili o rozvoj a organizáciu aktivít
technických výborov ICG získali G. Albayrak (TK) a C. Anderson (FR).
Weylovu cenu, ktorá sa na počesť prof.
W. A. Weyla z iniciatívy Pensylvánskej
štátnej univerzity udeľuje od roku
1977 každé tri roky mladým sklárskym vedeckým pracovníkom získal
prof. L. Wondraczek.
Keďže k oceneniu Gottardiho cenou
a Weylovou patrí aj česť plenárnej prednášky konanej v rámci úvodného dňa
kongresu mali účastníci prvého dňa
Dôstojný rámec rokovaniu kongresu vytvorili priestory Kongresového
centra.
290 – Česká sklářská společnost
Prezident ICG, prof. Peng, zahajuje 23.
svetový sklársky kongres.
kongresu vzácnu príležitosť vypočuť
si dve plenárne prednášky prednesené
profesorom Wondraczekom! Ťažko k takejto atypickej situácii zaujať stanovisko,
rozhodne však treba prof. Wondraczekovi zablahoželať. Odbornú časť rokovania kongresu zahájila kľúčová pozvaná
prednáška profesora Davida Pyea: Sklo
a paradigma nanotechnológií.
Poobedňajší program prvého dňa kongresu zahájila „diskusia pri okrúhlom
stole“ pripravená riadiacim výborom
ICG na tému Sklo a trvalo udržateľná
spoločnosť.
Vlastné rokovanie kongresu možno
vnímať ako rozdelené do vetvy vedecko-
Zľava: Nestor sklárskych kongresov prof. Oleg Mazurin v družnej
diskusii s prof. Koudelkom a prof. Varshneya.
Prof. Helebrant na bankete hodnotí priebeh
kongresu.
výskumnej a technologickej. Toto rokovanie prebiehalo od odpoludnia prvého
dňa až po dopoludnie dňa záverečného.
O rozsiahlosti konferenčného programu najlepšie svedčí počet 703 registrovaných účastníkov. Najväčší počet
účastníkov bol z Nemecka (87). Viac ako
desať účastníkov sa na kongrese registrovalo z Českej republiky (76), Francúzska (72), Japonska (62), Spojených
štátov amerických (49), Veľkej Británie
(41), Čínskej ľudovej republiky (40), Talianska (36), Ruska (36), Slovenskej republiky (32), Brazílie (18), Poľska (16),
Holandska (16), Turecka (16) a Belgicka
(11). Dvojcifernú účasť uzatvárajú s desiatimi účastníkmi Kórea a Španielsko.
Z celkového počtu 703 účastníkov zo
43 štátov tvoria účastníci z uvedených
17 štátov 89 %. Je potešiteľné, že najvyššia bola spoločná československá účasť,
ktorá v sume 108 účastníkov reprezentovala 15 % celkovej registrovanej účasti. V prípade slovenských účastníkov
sa z poďakovaní uvedených najmä na
posterových príspevkoch jasne potvrdil pozitívny dopad riešenia projektov
štrukturálnych fondov EU.
Súčasťou rokovania bolo 17 pozvaných
prednášok, ktoré boli prezentované
v rôznych tematických blokoch. Na kvalite programu sa výraznou mierou podpísala aj aktívna účasť technických výborov (Technical Committees) ICG (zoznam
technických výborov možno nájsť na
www.icglass.org/technical_committees/),
ktoré prevzali záštitu nad rokovaním
v blokoch venovaných nimi zastrešovanej problematike. Tu možno uviesť
Vitrifikáciu nebezpečných a rádioaktívnych odpadov zastrešenú – TC05,
Chémiu skiel pre vitrifikáciu odpadov –
TC05, Spracovanie vitrifikátov odpadov –
TC02, Indentáciu a nanoindentáciu skiel
a vrstiev na skle – TC06, Topologické
princípy vo vede o skle – TC06 + TC07
+ TC08, Nanoštruktúry a sól gél metódy ich prípravy – TC16, Archeometriu
skla – TC17, Históriu a vývoj českého
a západoeurópskeho sklárstva – TC17,
Žiaruvzdorné materiály (Glass Trend) –
TC11 + TC14 + TC18, Modelovanie procesu tavenia skiel (Glass Trend) – TC15
+ TC18 + TC21, Štúdie procesu tavenia
skla (Glass Trend) – TC14 + TC15 + TC18
+ TC21, Nové spôsoby tavenia skla (Glass
Trend) – TC15 + TC18 + TC21, Oxidačne redukčné rovnováhy (Glass Trend)
– TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Kinetika
tavenia sklárskeho kmeňa (Glass Trend)
– TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Sklá na
spracovanie odpadov (Glass Trend) –
TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Spaľovací
proces pri tavení skiel (Glass Trend) –
TC13 + TC15 + TC18 + TC21, Návrh sklárskych vaní a využitie odpadného tepla
(Glass Trend) – TC13 + TC18 + TC21, Tvarovanie skla (Glass Trend) –TC21 + TC25,
Analytické techniky (Glass Trend) –TC13
+ TC15, Výstupy študentských projektov z letnej sklárskej školy ICG – TC26
a Sklá pre fotoniku – TC20. Niektoré
časti programu boli pritom pripravené
s podporou medzinárodného združenia
výrobcov skla Glass Trend (www.glasstrend.nl). Podrobný výčet prelínajúcej
sa participácie jednotlivých TC na rôznych častiach odborného programu
názorne dokumentuje vysokú úroveň
riadiacej práce ICG a Koordinačnej technickej komisie (CTC).
Okrem uvedených blokov bolo rokovanie kongresu sústredené v sekciách
Sklárska veda, Spektrálne metódy
skúmania štruktúry skiel, Termodynamika skiel a sklotvorných tavenín,
Štruktúrna relaxácia, Štruktúra a počítačové modelovanie, Mechanické
vlastnosti skiel, Vlastnosti skiel, Kryštalizácia, Vibrácie a sklený prechod,
Optické sklá a optické vlastnosti skiel,
Biomateriály, Povrchy skiel, Štruktúra
a charakterizácie skiel na spracovanie
odpadov.
Z iniciatívy Ústavu pre radiačnú ochranu a jadrovú bezpečnosť (IRSN, Paríž,
w w w.irsn.fr/EN/Pages/home.aspx),
ktorý sa v spolupráci s VUEZ, a.s. Levice, Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka, Ústavom anorganickej chémie SAV
(pracovisko VILA) a VŠCHT Praha dlhodobo venuje problematike bezpečnosti
jadrových elektrární pri haváriách typu
straty chladiva (LOCA – Loss of Coolant
Accident), kde významnú úlohu zohráva
chemická odolnosť sklovláknitých izolačných materiálov v roztoku chladiva
jadrového reaktora, bola do programu
kongresu zaradená aj sekcia venovaná
tejto problematike.
V rámci rokovania kongresu sa uskutočnil aj seminár, ktorý pripravil Dr. H. Jain
na téma Stav sklárskej vedy a výskumu
orientovaného na aplikácie v energetike
a informačných technológiách.
Významnou súčasťou programu boli
rozsiahle posterové sekcie.
Jedna z piatich paralelných sekcií rokovania kongresu bola venovaná problematike sklárskej technológie a na jej
organizácii sa okrem TC podieľalo aj
združenie Glass Trend reprezentované
profesorom R. Beerkensom. V tejto sekcii bolo prezentovaných 70 príspevkov
v dvanástich programových blokoch.
Blok žiaruvzdorných materiálov bol za-
Rozžiarené tváre organizátorov kongresu sú jasným znamením, že všetko sa vyvíja priam
skvele. Zľava: Prof. Helebrant, doc. Kloužek, Ing. Beránek, prof. Gedeon a prof. Koudelka.
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 291
meraný najmä na ich charakterizáciu
a kritériá ich výberu pre konkrétne výrobné aplikácie. Téme matematického
modelovania sa venovali tri programové
bloky zamerané na simuláciu prúdenia
taveniny v taviacich priestoroch, simuláciu spaľovacieho procesu a na využitie
matematického modelovania v automatických riadiacich systémoch. Ďalšia
skupina štyroch programových blokov
sa venovala kinetike reakcií v sklárskom
kmeni, laboratórnemu skúmaniu tavenia, redox stavu skla a spracovaniu odpadových produktov z výroby skla. Veľký
záujem vyvolala sekcia Nové spôsoby
tavenia, kde bola prednesená pozvaná
prednáška prof. L. Němca z Laboratória
anorganických materiálov VŠCHT Praha
a ÚSMH AVČR. Na posledný kongresový
deň pripadli bloky venované tvarovaniu
skla a analytickým metódam v sklárskej
technológii s českou účasťou I. Matouška a V. Hotaře z Technickej univerzity
Liberec. Prednesené príspevky sú na základe súhlasu autorov voľne dostupné
na www.icg2013prague.cz/809-on-site
-presentations.html.
Z celkového pohľadu na časový rámec
rokovania kongresu možno poukázať
na niektoré významnejšie trendy a posuny. Časove zaujímali výrazne technologicky ladené sekcie asi 1/5 celkového
odborného programu. Vďaka rôznym
faktorom sa ich náplň istým spôsobom
osamostatňuje a oddeľuje od ostatného
akademického výskumu.
Najvýraznejšou najvýraznejšie expandujúcou sa v porovnaní s minulými
svetovými a európskymi kongresmi
javí oblasť fotoniky, ktorá na kongrese vyplnila asi 1/5 programu. Druhou
najsilnejšou oblasťou bola kryštalizácia skiel. V tejto súvislosti sa výrazne
prejavil významný (a logický) prekryv
„sklárskej“ a „keramickej“ vedeckovýskumnej problematiky.
Istý ústup zo scény sa pozoroval v základnej sklárskej vede vrátane počítačových simulačných výpočtov štruktúry
a vlastností skiel. Výnimku však tvorila
sekcia venovaná topologickým aspektom
štruktúry. Oblasť mechanických vlastností si vďaka problematike nanoindentácií zachovala svoje postavenie.
Mierny ale zotrvalý nárast záujmu
o oblasť skúmania štruktúry skiel
je nesporne podmienený aj rastúcou
dostupnosťou vyspelých experimentálnych techník (neutrónová difrakcia,
solid state NMR, Ramanova spektroskopia...) a vyspelých matematicko-štatistických postupov vyhodnocovania
experimentálnych výsledkov.
Mimoriadny význam sponzorskej podpory pre podujatia konferenčného typu
na tomto mieste isto nie je potrebné
zdôrazňovať. Kongres v rámci partnerstva finančne podporil celý rad inštitúcií z celého sveta. Okrem príspevkov samotného ICG a združenia Glass Trend,
ktoré organizátori využili najmä v súvislosti s pozývaním odborníkov do
panelových diskusií a technologických
sekcií, bol kongres významne finančne
podporený aj čínskymi, americkými,
holandskými, francúzskymi a talianskymi firmami. Sponzorstvo z Českej
republiky sa, žiaľ, obmedzilo iba na
firmu Preciosa a jej nadáciu, ktoré financovali tlač konferenčného zborníka,
a na firmu ACG Flat Glass Czech. Obom
týmto sponzorom, ktorí sa výškou finančného príspevku zaradili do najvyššej kategórie tzv. platinových sponzorov, patrí veľká vďaka. Navyše Nadácia
Preciosa svoj príspevok prisľúbila už
na začiatku organizácie kongresu a organizátorom výrazne dopomohla k tak
prepotrebnému pocitu istoty. Z firiem
pôsobiacich v ČR sa ešte formou stánkov prezentovali firmy Kavalierglass,
Air Products a Glass Service, ktorý tiež
Aj príjemné a inšpiratívne prostredie spoločenských priestorov
kongresového centra s úchvatným výhľadom na panorámu Prahy sa
výraznou mierou podpísal na skvelej atmosfére.
292 – Česká sklářská společnost
poskytol identifikačné menovky pre
účastníkov kongresu. Je smutné, že
viaceré české sklárne a dodávateľské
firmy nevyužili ponúkanú príležitosť
k svojmu zviditeľneniu sa na celosvetovom fóre a k podpore sklárskej vedy,
výskumu a vzdelávania.
Bohatý sprievodný spoločenský program obsahoval okrem uvítacej párty
a konferenčného banketu aj výlet loďou
po Vltave, pivnú párty vo svetoznámej
pivárni U Fleků, prehliadku hradu Český Šternberg a prehliadku Muzea skla
a bižutérie v Jablonci nad Nisou. Hovoriť
na tomto mieste o krásach Prahy by isto
bolo nosením dreva do lesa. Nemožno
však nespomenúť, že najmä pre zahraničných účastníkov kongresu bola Praha
silným a nezabudnuteľným zážitkom. Aj
samotné Kongresové centrum nadchýnalo účastníkov nádherným širokým
výhľadom na panorámu Prahy, ktorý sa
otváral zo spoločenských priestorov.
V súvislosti s organizačnou stránkou kongresu nemožno nespomenúť vynikajúcu
prácu agentúry ICARIS, s.r.o. a jej predstaviteľky pani Romany Kočovej. Jej zásluhou prebehol celý kongres bez akýchkoľvek problémov organizačného charakteru,
za čo si isto zaslúži poďakovanie!
Sumárne teda možno kongres hodnotiť
ako mimoriadne úspešný! Pri pohľade do budúcnosti si však treba položiť
otázku, kedy a za akých podmienok sa
bude konať druhá repríza Svetového
sklárskeho kongresu v Prahe? V tejto
súvislosti je pred nami isto dlhá a nesporne aj veľmi náročná cesta. Nech sú
nám pri nej posilou nezabudnuteľné slová prof. Josefa Drahoňovského: „Milovati
sklo je tolik, jako obdivovati a ceniti ony
vlastnosti, jež tvoří jeho trvalou hodnotu,
t.j. poctivost práce. Nepomíjitelná krása
českého skla spočívá v tom, že vlastnostmi
skla vyjádřila vlastnosti národa.“
(Marek Liška et al.)
Trenčín sa na bankete opäť stretol s Prahou – zľava prof. Liška,
dr. Chromčíková a prof. Gedeon
VÝSTAVY A SOUTĚŽE
Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti
Stanislav Libenský Award 2013
Prestižní mezinárodní soutěž pro studenty vysokých uměleckých škol Stanislav Libenský Award zná vítěze letošního 5. ročníku. Oficiální výsledky byly vyhlášeny ve čtvrtek
19. září v Míčovně Pražského hradu. První cenu předala
ak. mal. Jaroslava Brychtová společně s ředitelem Pilchuck
Glass School Jimem Bakerem, který kvůli této slavnostní příležitosti přijel poprvé do Prahy.
První místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Ieva Voroneckyte (Litva) za dílo s názvem „Kousni si“. Porota, v čele
s významným newyorským galeristou Douglasem Hellerem,
považuje její dílo za vysoce profesionálně a řemeslně odvedenou práci. V tomto objektu se odráží kontrast vzácného šperku a agresivity se zastrašujícím účinkem zbraně. Celé vyznění exponátu umocňuje prezentace objektů na obvazech.
Druhé místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Terese
William Waenerlund (Švédsko) za dílo „Florentský stůl“, které
demonstruje zastavení děje v čase, s nádechem melancholie. Porota ocenila inovativnost spojení textilní a sklářské formy.
Třetí místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Veronika Reková (Česká republika) za dílo s názvem „Čistá krev“.
Na tomto objektu byla oceněna hravost, která jde proti tradičním zásadám sklářství, je provokující a překračují dosavadní hranice oboru. Je to přesně to, o co by se čerství absolventi měli pokoušet.
Podle předsedy poroty Douglase Hellera se „členové poroty
snažili zachovat myšlenku Stanislava Libenského v jeho otevřenosti v přístupu k novým myšlenkám a trendům u mladé generace.“ Porota byla velmi potěšena kvalitou, vzrůstající profesionalitou, různorodostí vyjádření, užitých technologií a také
propojováním uměleckých disciplín. Toto vše se odráží v jejím výběru výherců Stanislav Libenský Award 2013.
Zvláštní cena sklárny Moser za jedinečný design a kvalitní řemeslné provedení díla byla udělena Kristině Levén ze
Švédska za dílo „Stíny skla“. Její umělecký šéf Lukáš Jabůrek
svůj výběr odůvodnil takto: „Koncept bych nazval ´duše skla´,
kterou nikdo nikdy neviděl, ale věří jí. Nádherné originální obrazce, které inspirují pro nové motivy broušených a rytých dekorů,
čímž vytváří nové možnosti a kombinace našeho řemesla.“
Pro vítězku je připraven třítýdenní intenzivní studijní
pobyt v renomované sklářské škole Pilchuck Glass School
v USA – jedinečná příležitost tvořit na mezinárodním poli,
poznat zahraničními kolegy a sbírat cenné zkušenosti pro
další práci. Druhou cenu, týdenní pobyt ve sklárně, poskytla společnost AJETO. První tři ocenění mohli postoupit svá
díla do aukce skla pořádané aukční síní Dorotheum v listopadu tohoto roku.
V mezinárodní porotě, které předsedal newyorský galerista
Douglas Heller, zasedli významní odborníci a znalci skla světového renomé: ředitel Evropského muzea moderního skla v německém Coburgu Sven Hauschke, vedoucí sbírky skla, keramiky a porcelánu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze Milan
Hlaveš, český sklář a pedagog působící především ve Spojených
státech Martin Janecký, emeritní profesorka z anglické university v Sunderlandu Sylva Petrová a nizozemská novinářka specializující se na sklo Angela van der Burght.
Zvláštní cena Moser –Kristina Levén (Švédsko), „Stíny skla“, foto PGČS
Klára Horáčková, „Zrcadlo“, foto PGČS
Soutěž Stanislav Libenský Award je poctou největšímu českému sklářskému výtvarníkovi a zároveň jedinečnou celosvětovou přehlídkou mladé nastupující generace sklářů. Letos se o zisk ocenění ucházelo 71 studentů z celého světa, což
je nejvíce soutěžících za celých pět let. Vystavovalo nakonec
49 umělců. Celkem se přihlásilo 35 uměleckých vysokých
škol, z toho 10 úplně poprvé. Prezentace prací účastníků byla
od 20. září do 1. prosince k vidění v Královském letohrádku
na Pražském hradě v rámci výstavy současného mezinárodního skla Stanislav Libenský Award 2013.
Nepřehlédnutelným objektem, který stál před Královským
letohrádkem, bylo dílo „Zrcadlo“ od umělkyně Kláry Horáčkové, která se zúčastnila prvního ročníku Stanislav Libenský
Award v roce 2009 a v současné době působí jako asistentka
v Ateliéru sklo na VŠUP. Tento objekt využívá mechanický
billboard, místo reklamního obrazu jsou však na lamely nalepena zrcadla, čímž vznikla minimalisticky působící instalace a význam i funkce objektu se posunuly.
K výstavě byl vydán výpravný česko-anglický katalog.
Iniciátorem soutěže je Pražská galerie českého skla. Výstavu
pořádá společně se Správou Pražského hradu a Uměleckoprůmyslovým museem v Praze pod záštitou akademické malířky
Jaroslavy Brychtové a Velvyslanectví USA v Praze. Kurátorem
výstavy byl Milan Hlaveš, architektem výstavy Jan Kalous.
(Tisková zpráva z 19. 9. 2013; red)
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 293
Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku
Společnost Preciosa – Lustry, jeden
ními českými výtvarníky. V novém
z účastníků letošního Designbloku, vy- konceptuálním domě Art House, kde
stavila poprvé v České republice svíti- byla představena díla vybraná kurádla, která znamenají významný pokrok tory Designbloku, byly k vidění i obv oblasti světelných řešení. V Superstu- jekty navržené speciálně pro Preciosu:
diu na pražském Žižkově byly k vidění „GARDEN“, koule různých velikostí tvounikáty v oblasti osvětlení s názvy „Ele- řené z hutních, ručně tvarovaných kvěment“ a „Glory“ od Jaroslava Bejvla ml., tin od profesora Jiřího Pelcla evokují
Jaroslava Bejvla a Jana Šípka. Tato svíti- pohled na rozkvetlou zahradu. Světeldla, u nichž byla poprvé na světě využita
ný objekt „Ray“ známého výtvarníka
kombinace LED zdrojů a tištěných spojů, Jakuba Berdycha je rovněž unikátní
byla premiérově představena v Miláně svým konceptem – dá totiž šanci dotknout se jinak nedotknutelného – svěna veletrhu Euroluce 2013 v rámci nové
telných paprsků.
kolekce Preciosy Living the Light.
Vedle vlastní expozice Preciosa prezen- V Openstudiu v Kaově domě bylo vytovala také výsledky spolupráce s před- staveno svítidlo nesoucí název „Sting“
(Žihadlo). To navrhl Daniel Gonzalez,
letošní vítěz kategorie Objev roku Cen
Czech Grand Design. Jako výherce kategorie získal možnost realizovat svůj
návrh v Preciose.
V pražském showroomu společnosti
Preciosa byla od startu Designbloku
připravena exkluzivní výstava Back To
the Future: Expo 58. Milovníci designu
zde mohli shlédnout ukázku nadčasového designu českých sklářů a inovací
v dekorativním skle. Díky koncepci
výstavy jako „Window Gallery“ byla kolemjdoucím přístupná 24 hodin denně
do 1. listopadu.
(podle tiskové zprávy z 1. 10. 2013; red)
Metropoli na Tchaj-wanu ovládl křišťál Moser
Velkolepá výstava s názvem „Nekonečný třpyt v oslňující
záři“ započala téměř měsíční prezentaci uměleckých děl
sklárny Moser v metropoli Tchaj-wanu, Taipeii. Tchajwanští zákazníci jsou tradičně vášnivými sběrateli uměleckých
předmětů mezi něž patří i křišťál Moser. Třítýdenní expozice byla zahájena gala večerem pro nejvýznamnější klienty
a sběratele uměleckých děl sklárny Moser, který připravila
rodinná firma Opulent State Life Corporation, exkluzivní
partner společnosti Moser na Tchaj-wanu.
Mimořádná událost započala 4. října 2013 dopoledne v luxusním obchodním domě Shing Kong Mitsukoshi, a to tiskovou
konferencí, které se zúčastnilo 120 novinářů a pozvaných
zákazníků. Mezi novináři nechyběly Taiwan News, Pacific
Daily News či China Today. Tiskovou konferenci moderovali
profesionální moderátoři Andy Lee a Lilia Lee. Celá konference se nesla v duchu prezentace sběratelských uměleckých
exponátů sklárny Moser, její slavné historie, slavných majitelů křišťálu Moser a doprovodily ji slavnostní projevy majitelky firmy Opulent, paní Luanové, pana Koudelky, vedoucího
české ekonomické a kulturní kanceláře v Taipei, a pana Vlka,
předsedy představenstva sklárny Moser.
Rytecké umění předvedl naživo mistr rytec Milan Holoubek,
který je tvůrcem limitovaných sérií ručně rytých děl pro rok
2014. Jeho kolekce s věrně provedenými motivy koní přitahovala
zaslouženou pozornost všech hostů a novinářů. Symbol koní
pro příští rok nebyl vybrán náhodně. Rok 2014 se totiž nese
ve znamení Koně v čínském kalendáři. Tchaj-wanští zákazníci
jsou velkými obdivovateli rytých exponátů a je pro ně ctí rozšířit
si své umělecké sbírky o další ryté sběratelské kousky. Představena byla také majestátní mísa Belvedere z kolekce Maria eresia,
která letos oslavila 100. výročí od svého vzniku.
Gala večer k zahájení výstavy se konal tentýž den v salónku
luxusního rezidenčního komplexu budov nazvaném Empire
Building. Stoly v salónku byly prostřeny křišťálovým souborem Splendid, jehož sklenicemi si hosté vzájemně připíjeli.
Událost pro 48 nejvýznamnějších sběratelů uměleckých děl
doprovodila křišťálová přehlídka limitovaných sérií a nového designu Moser pro rok 2014 vybranými modelkami a mo294 – Výstavy a soutěže
Křišťálová přehlídka rytých exponátů, rytina s motivem koně,
foto www.moser-glass.com
dely. Bohatý kulturní doprovodný program završil mimořádnou společenskou událost.
Vyvrcholením těchto slavnostních událostí se stal seminář
významného tchaj-wanského historika pana Yu, který se konal 6. října 2013 v obchodním domě Shin Kong Mitsukoshi.
Celkem devadesáti hostům představil pan Yu bohatou historii
a kulturu České republiky, význam českého sklářství v celosvětovém měřítku a zhodnotil nadčasovou hodnotu a sběratelský význam uměleckých křišťálových děl sklárny Moser.
Salón Moser, který v Taipeii každoročně probíhá v měsíci
říjnu po tři týdny, patří k nejvýznamnějším událostem svého druhu a představuje neopakovatelný zážitek, na který se
sběratelé celý rok velmi těší.
(podle www.moser-glass.com z 21. 10. 2013)
Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici
Zářijová výstava aktuální tvorby Vladimíra Uhlíka v Mázhauzu Novoměstské radnice v Praze patřila podle vedení
objektu k dlouhodobě nejlépe instalovaným v tomto náročném prostoru. Představila sochařské realizace v šamotu
a porcelánu a jejich následné grafické ztvárnění ve formě
vrstvených digitálních tisků na nerezové desky tzv. „ocelátů“
a velkoformátových tisků na plátno v cyklu Digitální raku.
Podnětem k uspořádání výstavy bylo ukončení projektu Majáky provázejícího autora téměř celé desetiletí. Dlouhodobé
prolínání sochařské tvorby s použitím nových médií se pro
Vladimíra Uhlíka od konce 90. let stalo charakteristickým
a v českém kontextu ojedinělým.
Název výstavy Majáky akcentuje autorovo zásadní téma,
které se po deseti letech zkoumání rozhodl touto výstavou
uzavřít. Je zde patrné pokračování námětů z devadesátých
let – zachování čitelné vertikality, zaujetí mužským principem, ale i proměna ve zpracování námětů. Mázhaus naplněný majáky jako pláž holandského pobřeží ve Wijk Aan
Zee. Mohou se dotýkat písku, jsou omývány slanou vodou,
nechají vítr probíhat zákoutími svých struktur a hlavu
mají v oblacích. Závěrečnou zprávu o těchto majácích podává autor formou videoprojekce.
Vladimír Uhlík, Majáky, nerez, vrstvený digitální tisk, 2008
Toto téma doplňují vybrané objekty a instalace tvorby z posledních deseti let, kde základem autorova vyjádření zůstává
keramická hmota, převážně šamot a porcelán. Dostává se Více než utváření z hlíny se stalo pro autora zásadní uvarovněž k sochám ze dřeva. Na výstavě prezentované záměr- žování „o hlíně“. Právě tento přístup na základě zkušeností
ně pouze jedním dílem: „Kapľnka pre Erdödy“ z roku 2012. „s hlínou“ se v českém prostředí jeví osobitým. Autor se neuMalby hlínou na kartonu pokračují v hledání elementární
zavírá do jedné formy a materiálu. Hledá. Vstřebává. Tvůrčí
znakovosti a prací se základní podobou „hlíny“. Hliněné reli- téma promýšlí komplexně a dlouhodobě na základě osobních
éfy majáků jsou pouze předstupněm těchto obrazů.
zážitků, často proměněných do inspirativních příběhů hraNeváhá však jít dále cestou experimentu – následného poko- ničících s iniciačním zážitkem. Konkrétně příběhy ze života
vení keramických plastik nebo vytvářením obrazů za použití „Mnohozvířat“ v boxech teráriích jsou prozatím drobným,
nekonvenční technologie vrstveného digitálního tisku na kov ale významným autorovým ztvárněním těchto zážitků. V až
a plátno. Návrat k RAKU=ŠTĚSTÍ je zhmotněn v novém cyklu
mrazivé podobě vypovídá v asamblážích „Nekonečný souboj“
„Digitální raku“, kde prostřednictvím velkoplošného digitálního
a „Poslední sos“ z letošního roku o pocitech muže 40+ bez
tisku představuje Vladimír Uhlík mikrosvět fragmentů autor- příkras. Dál už si cestu k interpretaci divák musí nalézt sám,
ských keramických nádob vytvořených technikou raku.
třeba přes archetypální symboly a děje v dílech obsažené.
(Dita Hálová)
CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích
Slavnostní zahájení akademického
roku 2013/2014 na Katedře výtvarné
výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích bylo
ve znamení vernisáže reprezentativní
výstavy CO PROČ JAK? světově uznávaného sklářského výtvarníka a výtvarného pedagoga Vladimíra Kleina.
Vernisáž proběhla za autorovy přítomnosti ve školní galerii D9 v budově Pedagogické fakulty JU.
Výstavní profil této galerie mimo jiné
sleduje rozdílné formální i obsahové přístupy jak ve výtvarné tvorbě, tak i v jejím
vnímání. Jako funkční pomůcka pro galerijní animace si klade za úkol prezentovat široké spektrum uměleckých poloh
a forem, různé stupně a limity zprostředkování zážitku uměleckého díla. Výstavní koncept je řešen tak, aby přitahoval
pozornost nejen studentů univerzity, ale
i kulturní veřejnosti. Galerie tak poskytuje příležitost detailního seznámení s reálným uměleckým dílem a přímé poměření
praktických výstupů. Vedle ambicióznějších kurátorských projektů a zavedených
autorů výstavní koncepce počítá samozřejmě i se semestrálními a diplomovými pracemi studentů, jak je standardem
ve vzdělávacích institutech, jakými katedry výtvarné výchovy jsou.
Na základě tohoto profi lu vznikl specifický koncept výstavy souboru vybraných skleněných artefaktů a kreseb,
Vladimír Klein, souprava Friend whisky
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 295
Vladimír Klein, kolekce ručně tvořených váz
a mísy Flash 2000
který vychází právě z Kleinových zkušeností nejen výtvarných, ale hlavně
pedagogických. Výstava má tedy záměrně didaktický charakter, jehož
cílem je účinně seznámit studenty se
všemi základními a přesto velmi odlišnými a náročnými přístupy práce se
sklem. Je zde proto prezentován konvolut autorských objektů skleněných
plastik s jejich studijními kresbami,
autorský design užitkových objektů
variovaných tvarů barevně i plastickými zásahy s jejich návrhovými
skicami a soupravy průmyslového de-
signu s výrobní výkresovou dokumentací. A tak výstava dokládá autorovu
úvahu: „Specifické luminiscenční vlastnosti skla, jeho vnitřní prostor, umožňují výraz a vyjádření takových témat
a pocitů, které je těžké vyjádřit jiným
materiálem […] – může také ovšem jít
jen o laciné efekty v případě, že ten, kdo
sklo používá a opracovává, ví jen jak, ale
neklade si otázku, co a proč tvořit.“
Výstava proběhla 2.–21. 10. 2013 a na její
závěr se konala autorem komentovaná
prohlídka vystavených děl.
(Věra Vejsová)
Glass Excellence VIII.
– Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space
Pražská galerie českého skla již druhým rokem pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve sklářském umění – celoroční program výstav spojených s vernisáží a debatou se
sklářskými tvůrci. V prostorách bývalého mlýna na sóju,
který byl zrekonstruován na moderní loft, se může veřejnost
každé poslední úterý v měsíci seznamovat s díly mladých či
zkušených sklářských umělců.
Dne 29. října 2013 proběhla vernisáž a debata s polskou
sklářkou Agnieszkou Leśniak-Banasiak, která se účastnila
vůbec prvního ročníku mezinárodní sklářské výstavy Stanislav Libenský Award v roce 2009.
Agnieszka Leśniak-Banasiak (*1978) absolvovala v roce
2004 fakultu skla a keramiky na Akademii umění a designu ve Vratislavi. V letech 2002–2003 dostala stipendium
na Accademia di Belle Arti v Miláně. Mezi 2004–2008 pracovala jako designérka pro sklárnu specializující se na užitkové sklo Krosno a pro největšího výrobce křišťálového skla
v Polsku – sklárnu Violetta Crystal.
Od roku 2006 pracuje na Akademii ve Vratislavi jako asistent v ateliéru design skla a věnuje se doktorandskému studiu. Je členkou Akademie mladých badatelů a umělců ve Vratislavi, a také členem programové rady skla Heritage Centre
v Krosnu. Její práce jsou zastoupeny ve sbírkách muzeí skla
v Polsku a v soukromých sbírkách v Polsku i v zahraničí. Zúčastnila se řady autorských a kolektivních výstav v Polsku,
Německu, Dánsku či Nizozemí.
(podle tiskové zprávy z 29. 10. 2013; red)
White Code
Orange Ribbon
Nabízím polariskop P 250-1 vyrobený ve SVUS H. Králové.
Přístrojem lze provádět tyto práce:
• kontrolovat vnitřní napětí ve výrobcích v temném poli
• kontrolovat vnitřní napětí ve výrobcích v zorném poli
červené barvy 1. řádu
• měřit velikost napětí pomocí Sénarmontova kompenzátoru v bílém i monochromatickém světle a určovat
charakter napětí.
296 – Výstavy a soutěže
Technické údaje
• průměr polarizátoru 250 mm
• napětí 220 V
• příkon 280 W
Kontakt:
Tel. 567 214 209 / Email: [email protected]
Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou připravilo
od 29. listopadu pro malé i velké návštěvníky v Galerii Belveder Skleněnou ZOO, exkluzivní výstavu vánočních ozdob
představujících zvířátka z celého světa.
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou spravuje největší veřejnou sbírku vánočních ozdob na světě. Díky rozsáhlé vzorkovně firmy Jablonex Group, kterou bezplatně získalo v roce 2008, ji tvoří více než 16 tisíc rozličných vzorů.
Na výstavě je možné shlédnout na dva tisíce exkluzivních
vánočních ozdob právě z této bohaté kolekce, která časově
pokrývá období od 70. let 20. století.
„Tentokrát jsme zacílili na skleněné vánoční ozdoby foukané do forem nejrůznějších zoomorfních tvarů, určené pro malé i velké
zákazníky z celého světa“, uvedla kurátorka výstavy Dagmar
Havlíčková. Vánoční ozdoby foukané do formy vznikají zpočátku stejným postupem jako volně foukané vánoční ozdoby,
tedy z ruky. Sklář – foukač vytvoří nad plamenem tzv. odtažek, který si předtvaroval, poté jej vloží do formy a prudkým
vyfouknutím dotvoří do požadovaného tvaru. Ten může
dekorovat stříbřením, smáčením, malováním, stříkáním či
tampónovým tiskem.
Výstavu doprovází samoobslužná dílna „Zvířata, kde všude je
najdeme“ a soutěž o nejzajímavější figurku. Pro sváteční víkendy 21. a 22., 28. a 29. prosince byly připraveny tvůrčí dílny,
na nichž mistři tohoto oboru – pan Karel Sobotka a paní Jana
Straková – předváděli výrobu foukaných vánočních ozdob. Návštěvníci si mohli vyzkoušet svou zručnost jejich malováním
a odnést si tak z výstavy originální dárek.
(podle tiskové zprávy z 15. 11. 2013; red)
Mísení – Soňa Třeštíková a Ladislav Průcha
V Sun Gallery lázeňského komplexu Spa Resort Sanssouci v Karlových Varech byla dne
12. října 2013 zahájena výstava skla Soni Třeštíkové a Ladislava Průchy, která se zabývá
tématem mísy. Získala proto název „Mísení“. Mísa není pro autory pouhým užitným
předmětem, je zároveň objektem vyjádření. Název výstavy naznačuje nejen téma mísy,
ale i mísení vlivů. Pro vytvoření vystavených děl oba umělci použili různé sklářské techniky. Soňa Třeštíková a Ladislav Průcha společně studovali na VŠUP v Praze v ateliéru
skla Vladimíra Kopeckého. Dnes žijí jako manželé v Novém Boru, kde i tvoří. Sklo pro
oba představuje jeden z možných materiálů vyjádření. Soňa Třeštíková se věnuje užitému umění, kresbě a malbě.
Kromě skla pracuje i s dalšími
materiály, které vyhovují jejím
záměrům. Ladislav Průcha
vede oddělení Designu světelných objektů na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově.
Zabývá se skleněnou plastikou,
designem a šperky. Výstavu
lze v Kalových Varech zhlédnout do 10. ledna 2014.
(Jaroslav Polanecký)
Soňa Třeštíková, Nesmotaná
Ladislav Průcha, Hlava
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 297
Skleněné instalace
na pražském
festivalu světla
Od 17. do 20. října Praha díky festivalu světla SIGNAL poprvé ožila světlem
a na čtyři večery se stala centrem moderního audiovizuálního umění světové úrovně. Programu vévodily čtyři
video-mappingové projekce na architektonické skvosty metropole. Podstatou této umělecké disciplíny je projekce
šitá na míru vybraným plochám nebo
objektům tak, aby rozbila divákovo
vnímání perspektivy a reality. Projektor umožňuje ohýbání a zvýraznění
jakéhokoliv tvaru, linie nebo prostoru.
Sugestivní hra světla na objektech doprovázená hudbou vytváří nový rozměr a mění vnímání zdánlivě obyčejného – všechno se stává iluzí.
Prostor ale v rámci festivalu dostalo
i sklo. Instalace na náplavce u Hegerovy cihelny byla vytvořena z tisíců
starých žárovek vytvářejících živoucí
svítící oblak, přičemž návštěvníci měli
možnost si s mrakem hrát díky desítkám lampičkových šňůr. V kostele sv.
Martina ve zdi zářila plastika z uranového skla stvořená Rony Pleslem
a na Kaově náměstí proběhl dialog
mezi dvěma levitujícími lustry firmy
Preciosa – Lustry; za touto instalací
stál její šéfdesignér Jaroslav Bejvl ml.
(podle www.signalfestival.com
z 11. 11. 2013; red)
Vyhlášeni vítězové
Ceny Ludwiga Mosera
Sklárna Moser připravila v rámci
jedné z nejvýznamnějších přehlídek
současného designu ve střední Evropě Designblok atraktivní instalaci
kolekce Design Moser 2013 v prostorách prodejní galerie v Praze Na Příkopě. Zajímavou společenskou událostí byl galavečer MOSER, který zde
proběhl ve čtvrtek 10. října 2013.
V průběhu večera byly slavnostně
vyhlášeny vítězné návrhy letošního
3. ročníku soutěže mladých sklářských talentů Cena Ludwiga Mosera
2013. Z jedenačtyřiceti zaslaných
návrhů, vypracovaných studenty
středních a vysokých škol uměleckého směru, odborná komise vybrala
tentokrát tři. V kategorii středních
škol ocenila Jakuba Mendela za návrh váz „Stratis“. V kategorii vysokých škol ocenila Adélu Lakomou
za set „Edge“. Zvláštní ocenění získal
jeden z nejmladších účastníků soutěže Šimon Vozka za svůj originální
dekorativní set „Bubbles“.
(podle www.moser-glass.com
ze 17. 10. 2013; red)
Lasvit vystavuje v Londýně
Lustry z kolekce Neverending Glory od Jana Plecháče a Henryho Wielguse, tentokrát ve variantě z kouřového skla, a svítidilo Galaxy Luminia navržené Bořkem
Šípkem, představila v prestižní londýnské Mint Gallery novoborská společnost
Lasvit. Kolekce Neverending Glory vychází z tvarosloví slavných ikonických lustrů umístěných v pěti prestižních světových koncertních síních a divadlech, jimiž
jsou La Scala v Miláně, Palais Garnier v Paříži, Metropolitní opera v New Yorku,
Velké divadlo v Moskvě a Národní divadlo v Praze
(podle www.lasvit.com z 30. 10. 2013; red)
298 – Výstavy a soutěže
Galerie Kuzebauch
představila Ingredience
Martina Hlubučka
Od 30. října do 29. listopadu probíhala
v břevnovské galerii Kuzebauch – provozované společností Happy Materials – výstava nových prací sklářského
výtvarníka a pedagoga SUPŠ sklářské
v Železném Brodě Martina Hlubučka
nazvaná Ingredience. Jeho skleněná
díla jsou – jak bylo uvedeno i v úvodním slově k výstavě – na míle vzdálená
dnes opět často vzývané a oceňované
dekorativnosti a umělecké sebestřednosti. Jsou výmluvným dokladem
teze, že zdravé „sebe vědomí“ nemá
nic společného se zbytnělým artovým
„sebevědomím“. V umění je totiž jistě
dovoleno vše, ale – vzývači postmoderny prominou – ve skle ne. Je to
materiál s duší, vyžadující empatii
a pokoru výtvarníka, je to matérie,
s níž je nutné vést dialog. A to Martin
Hlubuček ovládá dokonale. Ať již zvolí
pro svou práci jakoukoli barvu či tvar,
nikdy nejde sklu „proti srsti“. Jeho díla
jsou dokonale vyprávěnými příběhy
o vztahu člověka a hmoty. I proto si
lze Hlubučkovy skleněné plastiky
představit v jiných měřítcích jako
předměty každodenní potřeby nebo
šperky. Dá se nimi žít. A to je hodnota,
která dnes ve světě sklářského umění
není zdaleka běžná.
(Petr Nový)
V Novém Drahově
připravují muzeum
těžby jílů a hlín
Iron Monument Club Plzeň a společnost LB Minerals se vážně zabývají
myšlenkou založit při muzejní úzkorozchodné železnici Kateřina u přírodní rezervace Soos muzeum těžby
jílů a hlín. Umístěno by mohlo být
ve velké hale přímo u drážního nástupiště. Část by provozovatelé rádi
otevřeli již v sezóně 2015.
(podle http://plzensky.denik.cz
ze 14. 11. 2013; red)
DALŠÍ TIPY NA AKTUÁLNÍ VÝSTAVY
Česko
Do 31. 12. 2013
Dánsko
Do 16. 3. 2014
Křehkost zrozená ohněm
Bertil Vallien
Jiří Šuhájek
A retrospective exhibition of works by one of
the truly groundbreaking figures in Swedish
glass art, best known as the master of sandcasting
Galerie Moser, Praha
Do 10. 1. 2014
Mísení
Glasmuseet Ebeltoft
Soňa Třeštíková, Ladislav Průcha
Do 16. 3. 2014
Sun Gallery, Spa Resort Sanssouci,
Karlovy Vary
THE STUDY – OBSTRUCTION
Více než tisícovka perličkových kabelek
z muzejní sbírky.
Hlavní budova, Muzeum skla a bižuterie,
Jablonec nad Nisou
Finsko
MUDAC, Laussanne
Do 31. 12. 2013
Old Finnish Glass
from the 18th and 19 th Centuries
Suomen Lasimuseo, Riihimäki
Do 31. 12. 2013
Glass Christmas Tree Ornaments
from Bohemia
Výstava českých skleněných vánočních
ozdob připravená ve spolupráci s Muzeem
skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou,
společnostmi Ornex, Lenatrade
a soukromými sběrateli
Národní technické muzeum, Praha
Galerie v expozici Architektury,
stavitelství a designu
Suomen Lasimuseo, Riihimäki
Německo
Do 9. 2. 2014
On flame. Modern glass and ceramics from
Z mimořádně rozsáhlé a jedinečné sbírky
vánočních ozdob byla tentokrát vybrána
zvířata všech koutů světa.
Galerie Belveder, Muzeum skla a bižuterie,
Jablonec nad Nisou
USA
Do 4. 1. 2014
René Lalique: Enchanted by Glass
Corning Museum of Glass, Corning
Do 5. 1. 2014
Life on a String:
35 Centuries of the Glass Bead
Corning Museum of Glass, Corning
Do 26. 1. 2014
LINKS: Australian Glass
and the Pacific Northwest
Museum of Glass, Tacoma
Do 2. 2. 2014
Masters of Studio Glass:
Richard Marquis
Corning Museum of Glass, Corning
Do 1. 9. 2014
the collection of the Otto Waldrich family.
Chihuly's Irish Cylinders: From
the George R. Stroemple Collection
Europäisches Museum
für modernes Glas, Coburg
Museum of Glass, Tacoma
Do 18. 5. 2014
Skleněná ZOO
– exkluzivní vánoční ozdoby
Do 9. 2. 2014
Design Academy Eindhoven and Royal
College of Art
Do 31. 12. 2013
Výstava k 85. narozeninám Dany Hlobilové
Švýcarsko
Glasmuseet Ebeltoft
Suomen Lasimuseo, Riihimäki
Fontána znovuzrozená
Glasmuseum Frauenau
Mastering Design
Tapio Wirkkala – Art Glass and Silver
from the Kyösti Kakkonen Collection
Do 13. 4. 2014
eodor G. Sellner
– Wer die Grenzen des Glases sucht,
läuft dem Horziont nach
New works by Ned Cantrell (GB/DK)
Do 16. 2. 2014
Perličkové kabelky
Do 5. 5. 2014
Do 17. 2. 2013
Do 1. 9. 2014
Wunderwelt der Märchen –
Porzellanpuppen von Christel Weist;
CAUTION! Fragile. Irish Glass:
Tradition in Transition
Glasmuseum Weisswasser
Museum of Glass, Tacoma
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 299
VÝROČÍ A JUBILEA
Za Ing. Jaroslavem Beránkem
Dne 28. srpna 2013 ztratilo naše sklářství nenahraditelného odborníka,
ušlechtilého člověka a čestného technika Ing. Jaroslava Beránka. Tyto řádky
nemohou vyjádřit celý význam této
ztráty, pouze se o to pokusit.
Narodil se 20. září 1924 v Příbrami, maturoval v červnu 1942 na Masarykově
reálce v Praze. V srpnu 1942 byl totálně nasazen do bombardovaného Porúří
jako hasič. Zde si odbyl za svoji prostořekost (mával na ubytovně novinami s německým „vítězstvím“ u Kursku) další
rok oproti ostatním. V době mezi maturitou a odjezdem do Říše stačil poznat
svoji pozdější manželku. Myšlenka na
ni mu pomáhala přežít útrapy nasazení a této lásce zůstal věrný do smrti. Po
válce vystudoval dnešní VŠCHT Praha,
kde získal nové přátele, rozhodl se pro
sklo, promoval roku 1949 a jako všichni mladí inženýři nastoupili do prázdných závodů do pohraničí, on do tehdejšího Dolního Rychnova u Sokolova.
Pak následoval rychlý postup z místa
vedoucího laboratoře až na technicko-výrobního náměstka podniku a 1958
technického náměstka celé VHJ. Poté
byl vyslán na Kubu, kde uvedl do provozu sklárnu na ploché sklo. (S takovým
úspěchem, že když po dvaceti letech přijeli zástupci kubánské sklárny do ČSSR
sháněli se především po Jaroslavovi, ten
však již s nimi nesměl oficiálně jednat,
byl údajně „nemocen“. Oni však jej přesto „neoficiálně“ doma vyhledali.)
Jako první český (a nejen český) sklářský technik poznal obrovský význam
300 – Výročí a jubilea
nového patentu na výrobu plochého
skla plavením. Přestože sám pomáhal
vylepšit tehdejší Fourcaultův způsob
tažení (zavedl výrobu polooptického
brýlového skla), rozeznal obrovský rozdíl jak v kvalitě, tak produktivitě. To
mu nakonec vyneslo úkol vzít na sebe
riziko zavedení této technologie u nás.
A zde se projevily naplno Jaroslavovy
schopnosti nejen odborné, ale i organizační. Koncem 60-tých let vybral, sestavil a vycvičil tým mladých techniků,
kteří odjeli roku 1968 na stáž do Anglie
a v září 1969 skutečně během několika
dní uvedli linku Float v Řetenicích do
provozu – první ve východním bloku
a možná třetí na světě. To byl velký (a
nečekaný) úspěch, i angličtí technici,
kteří v rámci licence pomáhali, byli
rychlostí nájezdu překvapeni. Ještě
více byl překvapen Skloexport, který
očekával první prodatelné sklo až tak
za půl roku, jak byla tehdejší obvyklá
doba plného nájezdu nové linky, a tak
musel Jaroslav své sklo i prodávat.
Jaroslav vedl linku Float až do jara
1970, kdy začala naplno normalizace,
prověrky, vyhazovy. Jaroslav protestoval a demonstrativně vrátil stranickou legitimaci. To bylo pro soudruhy
tak překvapivé, že mysleli, že se momentálně zbláznil a dělali vše, aby
to vzal zpět. Vždyť nájezd floatu byl
jediný prokazatelný úspěch tehdejšího hospodářství a Jaroslav mohl postupovat jako stranická ikona, čekala
by jej ředitelská, možná ministerská
kariéra. Jaroslav nepovolil.
Čekal jej vyhazov, zákaz vstupu na Float, zákaz zaměstnání v technických
funkcích v Severočeském kraji. Pomohli
přátelé ze studentských let. Zaměstnal
jej ing Vochozka ve Výzkumném a vývojovém ústavu technického skla. Sice
formálně nesměl nikoho vést, ale kdo by
dokázal zapálit pokusnou vanu na tavení Simaxu v Otvovicích? Zde zavedl též
metodu rychlotemperování van, nové
metody výzkumu a hodnocení tavících
agregátů (včetně měření rychlosti proudění skloviny) a navrhl i „skleníkovou
pec“, kde přímo vyčnívala snaha vytvořit „skleníkové podnikatelské poměry“
v socialistickém marasmu. I když to
později Jaroslav přejmenoval na „vzorová pec“, nepodařilo se to realizovat.
Jak byl Jaroslav statečný celý život, tak
i ve svých šedesátinách. Když přebíral
1984 v Olomouci Sklářskou cenu, jmenoval své celoživotní vzory Forda, Masaryka a Heyrovského, načež jej stranické
orgány poslaly honem do důchodu.
Po roce 1989 založil fi rmu Sklokonsult
a deset let pomáhal sklárnám s instalací nových hořáků, odbornou pomocí
při temperování atd. (Na snímku ve
svých téměř sedmdesátinách hledá
důvod nekvalitního skla ve Sklárně
na Taiwanu spolu s čínským kolegou.
Začíná správně na střeše kmenárny,
aby příčinu nalezli ve feedru.)
Jaroslav se aktivně zúčastnil sklářského spolkového života, ať již (zakázaného) prvního (a posledního) sjezdu
Československé keramické a sklářské
společnosti roku 1951 ve Sliači, tak jako
předseda krajského výboru Silikátového výboru ČSVTS i v Odborné komisi
Sklo ČSVTS, kde jako jeden z prvních
převzal Sklářskou cenu. Po odchodu do
důchodu organizoval „Klub sklářských
důchodců“, psal do Skláře a keramika.
V Ing. Jaroslavu Beránkovi jsme ztratili nejen nadaného technika, vizionáře, který si ale věděl rady i s denními
starostmi, ale i statečného a čestného
člověka, který neuhýbal před problémy, zásadového vedoucího, který stál
za svými lidmi. Takoví lidé nám dnes
zoufale schází v technice i občanském
životě. Až se objeví, bude to s naším
hospodářstvím opět lepší.
(Josef Smrček)
Vzpomínka na Františka Zemka
Před sto lety, 20. října 1913, se ve Zlatnu
u Lučence narodil dnes již téměř zapomenutý sklářský výtvarník František
Zemek. Neprávem zapomenutý přesto,
že byl velice pracovitý, ale i přes nepřehlédnutelně dobré výsledky relativně
neúspěšný tvůrce. Nepříliš úspěšní ale
byli také téměř všichni jeho současníci. Záleželo jim na nové tváři českého
skla a přesto, že vytvořili ne desítky
nebo stovky, ale snad tisíce o pozornost
a využití usilujících návrhů užitkového a dekorativního skla pro všechny
v úvahu přicházející techniky, jeho výrobu příliš nezměnili. Dnes se s jejich
pro výrobní využití předurčenými, ale
nevyužitými návrhy většinou chlubí
jako se vzácnými unikáty jen sběratelé
a sklářská muzea.
Výtvarníci se sice neradi smiřovali
s tím, že se o českém skle nerozhoduje na jejich pracovních stolech, ani při
provádění návrhů v hutích, brusírnách
a malírnách, že se v unikáty mění
předměty, které se, podle jejich názoru,
mohly vyrábět a dobře prodávat. Většinou se s tím ale časem smířili a našli
uplatnění v ateliérové sklářské tvorbě.
Zemek již tu možnost neměl, protože
život ukončil předčasně.
Před tím se snažil o uplatnění v několika
sklárnách. Často měnil zaměstnavatele,
ale očekávaný výsledek se nedostavoval.
Rozuměl výrobě skla a uměl se jí i přizpůsobit, rychle se orientoval v novém
prostředí a přicházel s návrhy, které se
většinou líbily, navíc byly dobře proveditelné, a přesto se nevyráběly.
Měl sklo v krvi. Pocházel totiž ze
sklářské rodiny. Jeho děd byl rytcem
skla, otec a strýc pracovali v huti, kde
František Zemek, 1956, Karlovarské sklo –
Moser, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok
František Zemek, 1957, Teplické sklo –
Mstišov, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok
se uplatnili i bratři. Jeden sklo foukal
a druhý brousil tak dobře, že se stal
učitelem v brusírně kamenickošenovské sklářské školy. Když se Zemkův
otec přestěhoval ze Slovenska na Vysočinu, také mladý Zemek se vyučil
v dobronínské sklárně brusičem. Pracoval tam až do roku 1938, ale nechtěl
být jen dobrým sklářem-řemeslníkem. V pětadvaceti letech se přihlásil
na Odbornou sklářsko-obchodní školu
do Železného Brodu. Za dva roky ji absolvoval (1938–1940). V té době již také
uměl sklo v huti tvarovat a zdobit, jen
s kreslením měl problémy. V Železném Brodě se seznámil se Slovákem
Bohumilem Gajdoštinem. Přihlásili se
na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do ateliéru užitého sochařství, rytí
ve skle a kameni profesora Karla Štipla.
Ve škole prý pro Zemka bylo jednodušší
své představy o tvarech a dekorech vybrousit než nakreslit. Aby se i v kresbě
spolužákům vyrovnal, hodně kreslil
také ve volném čase. Několik let chodil do zoologické zahrady kreslit tygry, levharty, medvědy a další zvířata.
U profesora Jana Sokola studoval architekturu a nemodeloval jen u profesora Štipla, ale také u profesora Jana
Wagnera, do jehož ateliéru se přihlásil
a dva roky docházel.
Profesor Štipl si přál, aby studenti trávili prázdniny na praxi ve sklárnách
a brusírnách. Zemkovi to vyhovovalo.
Nejdříve byl stipendistou Uměleckoprůmyslového musea v Rücklově sklárně
v Nižboru (1941), potom v Českomorav-
František Zemek, 1958, Teplické sklo –
Mstišov, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok
ských sklárnách v Krásně a Karolinině
huti (1942–1946). Pro Krásno navrhoval
hutní sklo, které se po válce úspěšně
prodávalo v pražské prodejně PRÁCE,
pro Karolininu huť nápojové sklo. Pro
brusírnu Ing. Bačíka v Karlově u Světlé
nad Sázavou vytvořil větší kolekci návrhů broušeného skla. Když Ing. Bačík
po Únoru 1948 emigroval, Zemkovy
vzorky si vzal sebou. Po zařízení sklárny a brusírny v Irsku dlouho patřily
k jeho nejprodejnějším výrobkům.
V roce 1944 Němci pražskou Uměleckoprůmyslovou školu zavřeli. Když na ní
byla po válce výuka obnovena, někteří
studenti se již nevrátili a stali například
prvními českými pedagogy na před tím
německých sklářských školách v Kamenickém Šenově a Novém Boru.
Zemek ve studiu pokračoval a dál sbíral
zkušenosti také z výroby. Nejdříve se
jako stipendista Uměleckoprůmyslového
musea v kamenickošenovském ateliéru
Stefana Ratha seznámil s rytím skla
(1946) a potom se ve školní huti v Chřibské zdokonalil ve foukání skla (1949).
Když se Karel Peroutka, tehdejší ředitel
Skláren Inwald v Teplicích, rozhodl vybudovat velkopodnik na výrobu užitkového skla a sdružit v něm kromě předválečných inwaldovských závodů další
sklárny, nejdříve si jako firemní výtvarníky vybral Ludviku Smrčkovou a Zemka. Ten potom navrhoval stolní sklo pro
závody v Dobroníně a Mstišově, osvětlovací sklo pro sklárnu v Košťanech a lisované sklo pro Rudolfovu huť. U Inwaldů
působil tři roky (1947–1950).
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 301
František Zemek, 1959, ÚBOK, sbírka UPM
v Praze, foto J. Brok
Když si národní podnik Železnobrodské sklo založil roku 1950 technicko-výtvarné středisko a zaměstnal v něm
místní mimo sklářskou školu působící
výtvarníky-rytce, malíře a figurkáře,
neměl výtvarníka pro broušené sklo.
Ke spolupráci přizval Václava Plátka
a Zemka, který se mohl stát vedoucím
střediska, ale nechtěl. Přál si jen věnovat se navrhování skla pro výrobu.
K podniku byla v té době připojena
harrachovská sklárna. Železnobrodské
sklo s ní získalo huť, která ve městě
nebyla. Zemek měl s hutním sklem
zkušenosti, proto se tam snažil svými
návrhy výrobu ovlivnit.
V Železném Brodě byl v letech 1950 až
1954 a navrhnul několik hutně tvarovaných i broušených předmětů, jeden
nápojový soubor a broušené objekty se
zvířecími motivy.
Své představy o hutním skle externě realizoval také ve Škrdlovicích (1952–1957).
Po odchodu ze Železného Brodu rok
působil v pražském Výtvarném středisku průmyslu skla a keramiky (1955),
s nímž spolupracoval od jeho založení
(1952) až do zrušení a nahrazení Ústavem bytové a oděvní kultury (1959).
Na čas uvěřil, že v něm našel to, co dosud marně hledal. Nakreslil proto pro
ně mnoho návrhů, provedl je v sádrových nebo hliněných modelech a některé vybrousil ze skla. Vystavil je a doufal, že zaujmou a potom se uplatní
ve výrobě, ale toužebně očekávaného
zájmu o ně se ani tentokrát nedočkal.
Přesto se ještě nevzdal.
Ve druhé polovině padesátých let
(1956–1959) působil v Teplickém skle
ve Mstišově a v Karlovarském skle
v Karlových Varech. Zaměřil se na hutní sklo s plastickými barevnými nálepy.
Dobře se prodávalo v zahraničí. Potom
začal hutní sklo s několika barevnými
vrstvami odbrušovat tak, aby „samo
sebe zdobilo". Ve Mstišově vytvořil
svá patrně nejlepší, až nadčasová díla
– několikrát vrstvené a nepravidelně
odbrušované vázy a mísy z kolekce
Rhapsodie. Byly úspěšné na výstavách,
ale protože je Zemek nevymyslel jen
pro výstavy, ale především pro výrobu
a pro lidi, byl ohlasem zklamán, když
viděl, jak se zase mění ve výstavní artefakty a končí v muzejních a soukromých sbírkách skla. Mstišovská sklárna byla před likvidací. Musela ustoupit
těžbě uhlí.
Bylo mu pětačtyřicet a pravděpodobně
by se někde rád, tentokrát již i za cenu
kompromisů, usadil, ale stále se chtěl
uplatnit jako výtvarník. Neměl jen
teoretické a praktické znalosti, ale
vícekrát prokázané předpoklady pro
tvůrčí spolupráci s výrobou, ale, nejen
podle svého názoru, konkrétní výsledky. Přesto nenašel podnik, v němž by se
uplatnil. Nebyl v tom sám, ale pravděpodobně to, co považoval za neúspěch,
prožíval intenzívněji než jiní.
Uvažoval o využití svých znalostí a zkušeností pří výchově mladých sklářů v ateliéru skla profesora Karla Štipla na uměleckoprůmyslové škole, když do důchodu
právě odcházeli dílenští učitelé Bohumil
Vele (rytec) a Felix Průša st. (brusič). Nabízel se, ale vybráni byli mladší.
Zemek byl výtvarník vzácně všestranný, a podle toho, jak často měnil zaměstnání, nespokojený a stále hledající
svým schopnostem a představám odpovídající uplatnění.
V roce 1959 mu bylo nabídnuto místo
výtvarníka v národním podniku Osvětlovací sklo, závod Krásno nad Bečvou.
Přijal je. I s výrobou osvětlovacího skla
již měl zkušenosti. Navíc to byla, nejen
podle jeho názoru, výtvarně zanedbaná výroba s velkými, zatím nevyužitými možnostmi. Viděl v ní pro sebe další
příležitost, a také naději. Uvěřil tomu.
Seznámil se s ní a našel tolik zajímavých úkolů, že k externí spolupráci při
jejich řešení přizval (bez souhlasu vedení!) další výtvarníky. Výsledky sice
měli, ale zájem o ně nebyl. Spolupracovníkům proto musel oznámit, že jim
za odevzdanou práci nezaplatí.
Životní a umělecký příběh Františka
Zemka skončil 31. května 1960 v Šumperku na nádraží pod přijíždějícím vlakem. Možná to byla jen únava a chvilková nepozornost, možná tragické
vyřešení podle jeho názoru již jinak
neřešitelné a beznadějné situace.
(Antonín Langhamer)
LITERATURA:
Hetteš, K.: Sklářské dílo Františka Zemka, Tvar (1961), s. 195 ad.
Mašín, J.: František Zemek. Nakladatelství čs. výtvarných umělců, Praha (1965)
Langhamer, A.: František Zemek wäre im Herbst 65 geworden, Glasrevue 33 (5) (1978), s. 18–23.
Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům
90 let
29. 12. – Otakar Wlasák, Sázava
70 let
8. 11. – Ing. Jaroslav Seifrt, Poděbrady
22. 11. – Josef Arnošt, Nový Bor
302 – Výročí a jubilea
65 let
6. 11. – Jan Štohanzl, Mnichovice
21. 12. – Ak. mal. Ilja Bílek, Ústí nad Labem
PŘIPRAVOVANÉ AKCE
MEZINÁRODNÍ TRIENÁLE SKLA A BIŽUTERIE
INTERNATIONAL TRIENNIAL OF GLASS & JEWELLERY
7 / 6 – 2 8 / 1 0 / 2 0 1 4
TRENDY.DESIGN.PRODUKCE
TRENDS. DESIGN. PRODUCTION
Největší výstava skla a bižuterie v České republice
The largest exhibition of glass and jewellery
in the Czech Republic
SKLENĚNÁ REPUBLIKA
GLASS REPUBLIC
Výběr současné autorské sklářské tvorby z celé ČR
Selection of work of glass artists from
the whole Czech Republic
A.TO.MY. / AND THAT´S US!
Výstava prací studentů oborových SŠ a vysokých škol
Exhibition of work of students from specialized high
schools and universities
MEZINÁRODNÍ BIŽUTERNÍ SYMPOZIUM
A VÝSTAVA
INTERNATIONAL JEWELLERY SYMPOSIUM
AND EXHIBITION
w w w.msb -jablonec.cz
Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 303
2014
24.–28. 1., Frankfurt am Main, D
Christmassworld 2014
Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR:
Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5,
T: +420 233 355 246, F: +420 518 448
E: [email protected]
www.messefrankfurt.cz
7.–11. 2., Frankfurt am Main, D
Ambiente 2014
Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR:
Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5,
T: +420 233 355 246, F: +420 518 448
E: [email protected]
www.messefrankfurt.cz
11.–12. 3. 2014, Sao Paulo, BR
Glassman South America
E: [email protected]
19.–21. 3. 2014, Mexiko City, MEX
GlassLat Mexico City
Trade Show Factory, S.A. de C.V.,
De los Tzenzonties, #560 Col. San Jemo,
64630 Monterrey (Mexiko),
E: [email protected]
www.tsfactory.com.mx / www.glasslat.com
20.–22. 3. 2014, Chicago, USA
Agentura ICARIS, Karlova 48, 110 00 Praha
E: [email protected]
www.icaris.cz/conf/borate-phosphate-2014
26.–29. 3. 2014, Norimberk, D
Fensterbau/frontale 2014
NurnbergMesse GmbH, Messezentrum,
90471 Nurnberg, [email protected]
www.frontale.de
21.–22. 5. 2014, Dortmund, D
easyFairs Deutschland GmbH, Balanstr. 73,
haus 8, 81541 München (BRD)
E: [email protected]
www.easyfairs.com
Naomi Chavez, e Optical Society, 2010
Massachusetts Ave, NW, Washington, DC
20036 (USA)
E: [email protected] / www.ofcnfoec.org
12.–15. 3. 2014, Istanbul, TR
4th GLASSEXPO ISTANBUL 2014
www.istanbulwindowfair.com, www.
www.doorexpoistanbul.com
18.–21. 3. 2014, Postupim, D
Tradeshow
GLASS SOUTH AMERICA 2013
NurnbergMesse Brasil, Rua Verbo Divino,
1.547 7°andar, Sao Paulo-SP, CEP: 04719-002
(Brazílie),
E: [email protected]
www.glassexpo.com.br
Joint Meeting of DGG – AcerS GOMD
e 88th Annual Meeting of DGG and Glass
& Optical Materials Division
e 10 th International Conference on
Advances in Fusion and Processing of Glass
e 2nd International Glass Fiber Symposium
nd
2 International School/Conference
on Bio-inspired Materials
Anja Mangold, Yvonne Koall,
Bio-inspired Materials 2014,
Conference office, Deutsche Gesellschaft fur
Materialkunde e.V., Senckenberganlage 10,
60325 Frankfurt, E: [email protected]
www.dgm.de/bio-inspired
304 – Připravované akce
17.–21. 8. 2014, Peking, PRC
International Conference
on Ceramics (ICG5)
e Chinese Ceramics Society,
11 Sanlihe Road, Bejjing 100831 (China)
E: [email protected]
www.ceramsoc.com
24.–28. 8. 2014, Jeju Island, ROK
ISNOG 2014, International
Symposium on Non-Oxide Glasses
and New Optical Glasses
21.–24. 5. 2014, Sao Paulo, Brazílie
25.–30. 5. 2014, Aachen, D
glassexpoistanbul.com,
2.–4. 7. 2014, Poděbrady, CZ
Glass Art Society, 6512 23rd Ave NW,
Suite 329, Seattle, WA 98117 (USA)
E: [email protected] / www.glassart.org
9.–13. 3. 2014, San Francisco, USA
Engineers Conf. (NFOEC)
Agentura ICARIS, Karlova 48, 110 00 Praha
E: [email protected]
www.icaris.cz/conf/borate-phosphate-2014
International Conference
Phosphate Glasses
Schüttgut & Recycling-Technik 2014
Expo. (OFC) / National Fiber Optic
8th International Conference Borate
Glasses, Crystals and Melts
e 43rd Conference
of Glass Art Society
www.glassmanevents.com/south-america
Optical Fiber Communication Conf./
30. 6.–2. 7. 2014, Poděbrady, CZ
E: [email protected] / www.hvg-dgg.de
5. 6. 2014, Stoke-on-Trent, GB
Furnance Solutions 9
Society of Glass Technology, 9 Churchill Way,
Chapeltown, Sheffield S35 2 PY (UK)
E: [email protected]
www.furnancesolutions.uk
Pohang University o Science and Technology,
San 31, Hyoja-dong, Nam-ku, Kyungbug,
790-784 (South Korea)
E: [email protected]
10.–12. 9. 2014, Durham, GB
Living Glass and GLASSAC
Society of Glass Technology, 9 Churchill Way,
Chapeltown, Sheffield S35 2 PY (UK)
E: [email protected]
www.furnancesolutions.uk
21.–24. 9. 2014, Parma, I
12th ESG Conference
XXIX A.T.I.V. Conference,
Glass Trend Seminar,
ICG Annual Meeting,
ESG Annual Meeting,
ICG Technical Committees
Organizing Secretariat
E: [email protected]
General informations
E: [email protected] / www.esg2014.it
the show
Návštěvníci Ambiente poznají svět. Setkají se s
příležitostmi, možnostmi a mezinárodními trendy,
které uvádí více než 4700 vystavovatelů. Inspirují
se množstvím nápadů a rozšíří si obzory. Navštíví
budoucnost.
Kdy přijedete i vy?
Informace a vstupenky za předprodejní cenu na
ambiente.messefrankfurt.com
[email protected]
Tel. +420 233 355 246
7. – 11. 2. 2014
Partnerská
země
o
k
s
n
o
p
a
J
Ambiente 20
14
FLORAL
w w w. c r y s t a l e x . c z
Download

Sklář a keramik 11-12/2013 - Odborný časopis České