sklářské rozhledy 1924–2014 sklář a keramik
Odborný časopis pro průmysl skla, keramik y a bižuterie
preciosa-ornela.com
www.sklarakeramik.cz / www.czech-glass-society.cz
11–2
2 / 2014
75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti
Milada Frolcová – barevná příloha k článku na s. 30–32
2
1
4
3
5
8
6
7
1. Džbán – kamenina pálená dřevem
2. Jakub Nakládal – Kameninové vázy
dekorované sgrafitovou kresbou, 2010
3. Kateřina Hošová – Svítidlo, sklo, porcelán, 2012
4. Milan Polomíček – Věž, kamenina, výška 170 cm, 2007
5. Lucie Kozelská – Fena, kamenina pálená dřevem, 1998
6. Martin Honzák – Váza-objekt, výška 34 cm,2013
7. Kateřina Hošová, Martina Polanská – štípaná mozaika
(ve spolupráci s firmou Los Kachlos), 2010
8. Veronika Münsterová – Objekt, kamenina, 1995
Obsah čísla
64.
1–2 / 2014
Studie
3
Ročník
František Novotný – Homogenita skla a proudění skloviny
3
Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná
7
– Proměny českého sklářství a bižuterního průmyslu za posledních 22 let
Trendy a aktuality
15
Editorial
Safina zveřejnila analýzu trhu s drahými kovy ve čtvrtém čtvrtletí 2013
15
Sklenička z tiskárny je realitou, lidské srdce (zatím) ne
16
Lahev Larse Kempera na Pilsner Urquell získala další ocenění
16
Krátké zprávy
17
Z domova
26
75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti
26
Úspěšný rok Jaroslava Bejvla a společnosti Preciosa Lighting
29
RAKO představilo novou kolekci na rok 2014
30
Novak Djokovič vyhrál trofej od společnosti Lasvit
30
Krátké zprávy
31
Česká sklářská společnost
Výroční zpráva ČSS za rok 2013
Kaleidoskop – 90 let Skláře a keramika
1924 / 1934
Výstavy a soutěže
33
33
37
37
40
Mezinárodní přehlídka skla a bižuterie v Jablonci již po šesté
40
O výstavě Waldemar Fritsch a jeho doba v Galerii umění Karlovy Vary
41
Glass Excellence IX. Lucie Sokolová – Mimikry
42
Krátké zprávy
42
Tipy na aktuální výstavy
43
Výročí a jubilea
44
Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003)
44
Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům
45
Připravované akce
e 8th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts
46
46
& Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014
Česká a Slovenská konference o skle, Žďár nad Sázavou 2014
Rejstřík Skláře a keramika 1–12/2013
47
23–25
Na údaje o tom, jak si stál průmysl skla
a keramiky České republiky v loňském roce,
si ještě budeme muset počkat. Předpokládá se ale, že pokračuje pozvolné oživování.
Za rok 2012 se v zemi vyrobilo skla, keramiky a porcelánu za cca 40 miliard Kč. Ve skle
je patrné, jak se za dvacet let zcela změnil
poměr mezi „designovým“ a „technickým“
sklem – z 55 % / 45 % (1991), na 25 % / 75 %
(2012). Rozhlédneme-li se však po Evropě,
patříme mezi oázy ruční výroby skla. Co
by za zdejší situaci dali skláři z Německa
nebo Švédska! Situace zdaleka není růžová
– spíše neutrálně bílá s tu a tam patrnými
růžovými pigmentovými skvrnami –, nezavdává ale důvod k litaniím.
Všichni věříme, že rok 2014 bude pro české sklo, keramiku, porcelán a bižuterii
dobrým obdobím. Schopných lidí v oboru
na to má jistě dost. A pokud nedostanou
větší prostor ti, kteří místo investic do nových výrobků a technologií dávají přednost
nekalé konkurenci – kopírování a cenovému podbízení – nemusíme se o osud našeho
průmyslu skla a porcelánu strachovat.
Zvýšenou pozornost je ale jistě nutné věnovat odbornému vzdělávání. Místo rušení
škol – a tím celého edukačního systému,
který nám závidí celý svět – nově definovat jejich smysl a poslání tak, aby zůstaly
naší nespornou konkurenční výhodou
před zahraničím. K tomu je zapotřebí nejen vstřícnosti škol, ale i firem, které by se
měly aktivněji zapojit přímo do vzdělávacího procesu. Aby školy věděly, jaké studenty a pro koho mají připravovat. Protože to
chtějí slyšet nejen žáci, ale i jejich rodiče.
Sklo, keramika, porcelán a bižuterie patří
k našim nejznámějším značkám, což si je
dobré čas od času připomínat. I proto je
tu Sklář a keramik, aby se to vědělo nejen
v zahraničí, ale také u nás doma.
Skláři a keramici, děkuji Vám za přízeň
a těším se na další společný ročník!
PhDr. Petr Nový
Šéfredaktor
Table of contents
1–2 / 2014
Studies
3
František Novotný – e Homogeneity of Glass and Glass Flow
3
Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná
7
Sklář a keramik 1–2/2014 – roč./vol. 64
Odborný časopis pro průmysl skla,
keramiky a bižuterie – ISSN 0037-637X
Vychází 6x ročně (dvojčísla)
Evid. č. MK ČR E 2919
Vydává / Publisher
Vydavatelství České sklářské
společnosti, s.r.o., Středová 1767/17,
415 01 Teplice, IČ: 28696778
– Transformation of Czech Glass and Jewellery Industry in Last 22 Years
Trenda and Actualities
Safina published an analysis of the market with precious metals
15
15
Šéfredaktor / Editor in chief
PhDr. Petr Nový
Redaktorka a jednatelka společnosti
Executive – editor
Ing. Miroslava Kohlíčková
in the fourth quarter of 2013
Glass from the printer is a reality, but human hearth (yet) not
16
Pilsner Urquell bottle designed by Lars Kemper received another award
16
Short News
17
Home News
26
Successful year of Jaroslav Bejvl and Preciosa Lighting company
29
RAKO presented its new range of products for 2014
30
Novak Djokovič won a trophy made by Lasvit company
30
Short News
31
ČSS Annual Report 2013
Kaleidoscope - 90 years of Sklář a keramik
1924/1934
Exhibitions and Competitions
33
37
37
40
40
e exhibition Waldemar Fritsch
41
and his time in the Art Gallery in Karlovy Vary
Glass Excellence IX. Lucia Sokolová – Mimicry
42
Short News
42
Tips on the current exhibitions
43
44
Glass artist Pavel Hlava (1924–2003)
44
Czech Glass Society congratulates to its members
45
Forthcoming Events
e 8th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts
46
46
& Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014
Czech and Slovak Conference on Glass, Žďár nad Sázavou 2014
Sklář a keramik – Index 1–12/2013
Redakční rada / Editorial staff
Ing. Ivan Berka
Ing. Luboš Dietz
Rudolf Hais
prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc.
doc. Ing. František Novotný, CSc.
Ing. Karel Pavlík
Ing. Magda Purkrábková
Ing. Sylvie Sázavová, CSc.
Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D.
Ing. Aleš Svítil, předseda
Ing. Jiří Zajíc
33
e 6th International Exhibition of Glass and Jewellery in Jablonec
Anniversaries and jubilees
Redakční kruh / Editorial board
doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc.
Ing. Jiří Koucký, CSc.
doc. Ing. Jaroslav Kutzendörfer, CSc.
Antonín Langhamer
prof. Ing. Marek Liška, DrSc.
Ing. Greta Nováková
Ing. Josef Smrček, CSc.
26
75 years of the Secondary School or Applied Art in Uherské Hradiště
Czech Glass Society
Recenzenti / Reviewers
prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
Ing. Jiří Koucký, CSc.
Fotografie / Photos
© Sklář a keramik – není-li uvedeno jinak
© Sklář a keramik – unless otherwise stated
Grafika a sazba / Graphic arrangement
© David Matura / www.sputnik.cz
Tisk / Printed by
Macek a Kusala, U Rybníka 11, Jablonec n. N.
Redakce / Editor´s Office
SNP 21, 466 01 Jablonec nad Nisou
Tel.: +420 724 397 365
E-mail: [email protected]
Administrace a předplatné
Aministration and subscription
Ing. Miroslava Kohlíčková
Středová 1767/17, 415 01 Teplice
Tel.: +420 417 576 236
E-mail: [email protected]
č. ú. 0892311399/0800 ČS Teplice
Inzertní agentura / Advertisement agency
Ing. Greta Nováková
Johančina 3251, 415 01 Teplice
Tel./Fax: +420 417 576 155
Mobil: +420 603 223 768
E-mail: [email protected]
Partneři časopisu
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR / Slovenská sklárska spoločnosť
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Otiskování článků jen se svolením redakce
při zachování autorských práv.
47
23–25
Uzávěrka 1–2
Do tisku
Uzávěrka 3–4
18. 1.
18. 2.
21. 3.
Homogenita skla a proudění skloviny
The Homogeneity of Glass and Glass Flow
František Novotný
VŠCHT Praha, Ústav skla a keramiky, [email protected]
Příspěvek se zabývá homogenitou skloviny. Na začátku poukazuje na důležitost homogenity skla a dále se zabývá definicí
a velikostí nehomogenity. Uvádí jak termodynamické měřítko
nehomogenity tak také praktické hodnocení nehomogenity. Dále
uvádí nejčastější typy nehomogenit ve skle a mechanismy jejich
vzniku. Z homogenizačních dějů se věnuje především proudění.
Difuze, která není předmětem příspěvku je jen letmo zmíněna.
Velká pozornost je věnována deterministickému a chaotickému
proudění. Typ proudění charakterizuje Ljapunovův koeficient.
Příspěvek uvádí jak příklady chaotického proudění tak také deterministického proudění ve skle.
is paper deals with the homogeneity of glass. At the beginning highlights the importance of homogeneity of glass and
addresses the definition and size of inhomogeneities. Indicates
both the thermodynamic scale inhomogeneities as well as practical assessment inhomogeneity. It also states the most common
types of inhomogeneities in the glass and the mechanisms of
their formation. e homogenization processes is primarily devoted to flow. Diff usion, which is not the subject of this paper is
only briefl y mentioned. Great attention is paid to deterministic
and chaotic flow. Type of flow is dependent on the coefficient of
Lyapunov. e paper presents examples of chaotic flows as well
as deterministic flow in glass.
Úvod
Motivací předkládané práce je praktická zkušenost s chováním skloviny
obsahující šlíry, to je sklovinu jiného
chemického složení než má základní sklovina. Tento proces neodpovídá
vztahům, které jsou uváděny v chemickém inženýrství. Tam se sledují dva
cíle: Získat kapalinu s co nejméně kolísajícím složením a při míchání se vyvarovat přechodnému zvýšení koncentrace některé složky z důvodů zamezení
nežádoucí chemické reakce. Stupeň homogenity se určí tak, že se změří koncentrace v souboru bodů a výsledky se
statisticky zpracují.
Praktické zkušenosti sklářů ukazují,
že při homogenizaci skloviny je vše
jinak. Po utavení, vyčeření a homogenizaci nastupuje fáze „sejití“ skloviny
v chemickém inženýrství neznámá. Se
sklovinou po „sejití“ se musí nakládat
velice opatrně. V úvahu nepřipadá, že
bychom do skloviny nějak nešetrně
hrábli. Okamžitě bychom nadělali
nežádoucí šlíry. V případě skloviny je
uvedený způsob stanovení homogenity nepoužitelný. Existují sice postupy
k vyjádření homogenity, jako např. unit
of homogeneity index, critical quantity
a další, které jsou objektivně měřitelné
ale ani ony nevyjadřují přesně to co potřebujeme. Většinou se proto na přesné
vyjádření resignuje a určí se pouze
kvalita produktu. Praktici pak ztrácejí
důvěru v teoretický popis, ale nic není
praktičtějšího, než dobrá teorie.
Cílem práce je navrhnout teoreticky
odůvodněné stanovení takového aspektu homogenity, které by korespondovalo s požadavky výroby.
Nehomogenita ve skle
Nehomogenity patří vedle bublin
a neprotavů k hlavním problémům
při tavení skla. Nehomogenity mohou
pocházet z kmene (tzv. „medovina“), žáromateriálu („kočičí škráb“), tavicího
procesu (odtěkání) atd. Nejčastěji se
setkáváme s tím, že ve skle jsou oblasti
nestejného chemického složení, lišící se
indexem lomu. Nehomogenita ve skle
je proto zpravidla vidět, a proto je považována za vadu [1, 2].
Napřed je třeba definovat co přesně nehomogenitou rozumíme, a především,
jak posuzujeme míru nehomogenity
a vyjasnit, co přesně homogenizací
sledujeme. Na obr. 1 vidíme oblast nehomogenního skla, která je prakticky
celá prostoupená větší, či menší nehomogenitou.
Nehomogenity nemusí být vždy vidět,
někdy se projeví teprve při loužení skla
v chemických činidlech. Na obr. 2 je
vzorek skla, na kterém se vytvořil reliéf, mapující chemickou nehomogenitu
(zirkoničitou šlíru). Zde se nehomogenita projevuje pouze v přesně vymezených oblastech (rotace trubky).
Míra nehomogenity
Jak ukázaly předchozí dva příklady,
nehomogenity mohou být různé. U vícesložkových skel může kolísat obsah
kterékoliv složky, takže přísně vzato je
nehomogenita mnohostranná a nelze
ji vyjádřit jedinou hodnotou. Z praktických důvodů však bereme za míru homogenity kolísání některé vlastnosti
skla, nejčastěji indexu lomu, bez ohledu na to, čím je způsobeno. Byla navržena různá praktická měřítka homogenity jako např. [3, 4] „unit of homogeneity
index“, „critical quantity“, „reprezentativní vzorek“ a další, vycházející z proSklář a keramik 1–2 / 2014 – 3
Obr. 1 – Nehomogenní sklo
vozu. Zde ukážeme odvození fyzikálně
opodstatněného měřítka homogenity.
Na obr. 3 je schematicky vyznačeno kolísání hodnoty dané vlastnosti po nějaké dráze v nehomogenní oblasti kolem
průměrné hodnoty. Z této křivky můžeme odvodit míru nehomogenity
Cooper [5] vyjádřil míru nehomogenity
jako sumu všech ploch, ohraničených
nulovou osou a zmíněnou křivkou. Toto
pojetí se zdá být samozřejmé, protože
více odchylek s větší plochou odpovídá
nehomogennějšímu sklu. Představme
si kolísání složení třeba tak, že kolísá
pH prostředí, například tak, že kladné odchylky od průměru představují
kyselost a záporné alkalitu prostředí.
Potom Cooperem definovaná veličina
míry nehomogenity vyjadřuje počet
molů kyseliny a zásady, které se musí
zneutralizovat aby bylo dosaženo všude
stejné, neutrální hodnoty pH. Ovšem
Cooperovo pojetí má jednu velkou slabinu. Nerozlišuje zda je křivka rozkolísaná do mnoha úzkých odchylek, nebo
zda se jedná o plynulý stoupavý/klesavý
trend. A to je pro homogenitu skla podstatné. Protože u skla vadí především to,
co je vidět. A plynulou změnu indexu
lomu na skle nevidíme, kdežto rozkolísání indexu lomu je dobře patrné.
Zcela odlišný přístup má Pojman [6]. Pro
něj je mírou nehomogenity veličina
„hustota volné energie nehomogenity pole“,
odvozená v práci Cahna [7]. Zde je ukázáno, že volná energie nehomogenního
systému o objemu V je dána vztahem:
F = N V V [f0+(c)2]dV, (1)
volná energie nehomogenního systému
f = f0 + k (c)2, (2)
hustota volné energie nehomogenity pole
„Hustotu volné energie nehomogenity
pole“ můžeme považovat za termody4 – Studie
Obr. 2 – Sklo s nehomogenitami
namicky odvozené měřítko nehomogenity. Pro její experimentální stanovení
můžeme také vyjít z hodnot uvedených
na obr. 3. Tato data však musíme zpracovat zcela jinak, než Cooper. Výhodou
nehomogenity definované z gradientu
koncentrace je její objektivnost, která
se projeví v souvislosti různých jevů,
vyplývajících z nehomogenity.
V – objem systému
F – volná energie nehomogenního pole
N V – počet molekul v jednotce objemu
f0 – hustota volné energie v homogenním
systému
f – hustota volné energie nehomogenního
pole
c – gradient koncentrace
 – parametr, který, obecně, může být závislý na teplotě a koncentraci, ale pro
běžné řešení je konstantní
Lom paprsku
Dalším dějem ve kterém se uplatňuje
gradient koncentrace je průchod světla
sklem. Nehomogenity mohou způsobovat lom paprsku a jeho odraz. Šíření
paprsku v prostředí s proměnným indexem lomu jednoznačně (11) popisuje
paprsková rovnice
n
d2r
dr dr
= ’n – ’n .
ds2
ds ds
(4)
paprsková rovnice
1
d2r
=
R
ds2
(5)
poloměr zakřivení dráhy paprsku
dr
ds
(6)
směr paprsku
Kortewegovo napětí
Jedním z dějů, souvisejícím s hustotou
volné energie nehomogenity pole je
Kortewegovo napětí [8, 9, 10].
Pn – Pt = k (c)2, (3)
Kortewegovo napětí
Pn – tlak působící kolmo ke koncentračnímu gradientu
Pt – tlak působící tečně k povrchu konstantní koncentrace
k – konstanta
c – koncentrace klíčové složky
Kortewegovo napětí se projevuje pohybem kapaliny jako tzv. Marangoniho
proudění, někdy nazývané proudění
dynodálních párů. Velmi dobře je Marangoniho proudění vidět například
v žárovém mikroskopu při interakci
tavenin různého složení. Jak je vidět
z rovnice (3), uplatňuje se zde obdobně
jako v rovnicích (1) a (2) kvadrát gradientu koncentrace.
n – index lomu
r – polohový vektor
s – parametr, který parametrizuje trajektorii křivky obloukem pomocí její délky
R – poloměr křivosti v daném bodě
Podle rovnice (4) poloměr zakřivení dráhy paprsku závisí na gradientu indexu
lomu a na vzájemné orientaci směru
paprsku vzhledem ke směru gradientu
indexu lomu. Předpokládáme, že změny
Obr. 3 – Kolísání sledované hodnoty v řezu
sklovinou
indexu lomu jsou způsobeny změnami koncentrace. Vysokým gradientům
koncentrace odpovídají vysoké gradienty indexu lomu. Z vysokých hodnot gradientu indexu lomu a rychlých změn
směru gradientu plyne velké zakřivení
paprsku a z toho plynoucí viditelnost
nehomogenit. Paprsková rovnice má
složitější strukturu, než vzorec pro hustotu volné energie nehomogenity pole
nebo pro Kortewegovo napětí. Mimo
gradientu indexu lomu se v ní uplatňuje vzájemná orientace gradientu indexu
lomu a směru paprsku. Přesto můžeme
konstatovat, že lom paprsků, čili viditelnost nehomogenity, nastává především
v důsledku gradientu potažmo gradientu koncentrace indexu lomu.
Odraz paprsku
Někdy se šlíra tak výrazně liší svým
chemickým složením a je tak ostře
ohraničena, že na jejím povrchu dochází k odrazu. Může být pozorován totální
odraz světla. Odraz světla na rozhraní
se řídí Fresnelovými rovnicemi. Pro kolmý dopad světla na rozhraní platí:
n –n
R = n1 + n2
1
2
2
(7)
Fresnelova rovnice
n1 – index lomu prvního prostředí
n2 – index lomu druhého prostředí
R – reflexe rozhraní
Reflexe je v podstatě dána kvadrátem
rozdílu indexu lomu. Ale vzhledem
k tomu, že rozhraní mezi sousedními
oblastmi není nekonečně tenké, ale
má konečnou tlouštku, jedná se také
o kvadrát gradientu koncentrací, obdobně jako v předchozích případech.
Režimy proudění
Pro homogenizaci skloviny se využívá
proudění (probíhající difúze není před-
Obr. 4 – Režimy proudění
mětem tohoto příspěvku). Do agregátu
jsou instalována různá míchadla, homogenizační buňky, homogenizátory,
bubling, elektrody atd., jejichž účelem
je způsobit takové proudění, aby se sklovina homogenizovala. Otázka je, jaký
režim proudění je pro homogenizaci
nejvhodnější. V úvahu připadající režimy proudění jsou na schematu obr. 4.
Základní rozdělení režimu proudění
je v závislosti na hodnotě Reynoldsova čísla na turbulentní a laminární.
Ve sklářské výrobě panují takové podmínky, že proudění skloviny je vždy
laminární. Laminární proudění však
může být buď deterministické, nebo
chaotické [12]. Kritériem, které rozhoduje o režimu proudění je Lyapunovův
(Ljapunovův) exponent. Obvykle se
označuje  nebo Ly. Lyapunovův exponent je veličina, která charakterizuje
míru rozbíhání nekonečně blízkých
trajektorií a určuje předvídatelnost
systému. Pozitivní exponent je známka
toho, že systém je chaotický. Lyapunovův exponent je definován následovně:
1
«GZ(t) «
O = lim lim ln
t→∞ GZ →0 t
«GZ0 « (8)
0
 – Ljapunovův exponent
t – čas
Z0 – počáteční odchylka mezi trajektoriemi
Z(t) – konečná vzdálenost mezi trajektoriemi
Proudění ve sklářské peci
Je vždy laminární a může být buď
deterministické nebo chaotické. Deterministické proudění lze pozorovat
ve zvláštních případech, jako například
při průchodu šlíry kolem řady míchadel,
ve válcovém homogenizátoru, nebo při
průchodu skloviny plavicí lázní Float.
Poslední případ můžeme demonstrovat
na obr. 5. Na tomto obrázku je zobrazen vzorek skla (3 x 3200 mm), uříznutý
přes celou šířku tažicí linky Float. Opticko-elektronickou cestou byl snímek
upraven na obrázek daného formátu. Je
vidět, že v okamžiku nátoku byly proudnice skla chaoticky promíseny. Po nátoku na cínovou lázeň se však již proudnice nemísily, ale těleso skla bylo plynule
roztaženo do tabule skla uvedených rozměrů. Obraz chaotického proudění tedy
zůstal díky deterministickému proudění zachován až na řezací linku.
Jaké proudění je tedy ve sklářské peci
žádoucí deterministické nebo chaotické? Záleží na okolnostech. Deterministické proudění „uhladí“ sklovinu,
všechny nehomogenity se srovnají
do stejného směru a vytahují se do tenkých vláken nebo vrstviček. Chaotické
proudění zase intenzivněji homogenizuje, způsobuje překřížení proudnic.
Obr. 5 – Tabule skla Float 3 mm x 3200 mm
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 5
Metody měření homogenity
Zjišťování míry homogenity se provádí různými metodami. Nejčastějším
důvodem je zajistit, aby na skleněném
výrobku nebyly vidět šlíry. Lidské
oko je velmi citlivé na rozdíly indexu
lomu. Podle Dvořáka [13] je při pohledu
proti vhodně strukturovanému pozadí
(v imerzi) postřehnutelná změna indexu lomu 1.10 -6 , což odpovídá odchylce
0,003 % ZrO2 , nebo 0,025 % SiO2, nebo
0,1 % Al2O2. Bartuška [14] uvádí, že je viditelný gradient indexu lomu 10 -5 mm-1,
což odpovídá kolísání složení o 0,1 %
hmot. Oko vidí ze vzdálenosti 25 cm
šlíru 0,1 mm silnou.
Pro kvantitativní posouzení se používá
objektivních metod i různých pozorovacích pomůcek a srovnávacích standardů. Existuje řada metod studia šlír:
podle tvaru, totální odraz, zbytkové
napětí v okolí šlíry, lom světla na rozhraní šlíra-sklo, zviditelnění šlír pomocí interference a zástinu , určení gradientu indexu lomu, leptání šlír, mletí
a separace v těžkých kapalinách, Beckeho linka, zebra test, šlírová metoda,
metoda fázového kontrastu, metoda
střihové interferometrie, interference
použítím Mach – Zehnderova interferometru s laserovým zdrojem, holografická interferometrie, střihová holografická interferometrie, prostorová
filtrace obrazu, které jsou mimo rámec
tohoto příspěvku. Ke zkoumání homogenity je také možno využít hustoty.
Kolísání hustoty indikuje kolísání homogenity. K měření rozdělení hustoty
ve vzorku se používá separace drti skla
v těžkých kapalinách. Další vlastnost,
které je možno využít ke zkoumání
homogenity je křehkost skla. Sklo je
podrceno, sítováno a sledováno složení
frakcí. Existuje korelace mezi křehkostí a nehomogenitou.
Šeljubského metoda
Za objektivní metodu měření homogenity můžeme považovat metodu
podle Šeljlubského. Princip metody
spočívá v tom, že sklo se standardizovaným způsobem podrtí a drť se zalije
kapalinou se stejným indexem lomu
(Christiansenův filtr). Pokud není sklo
homogenní dochází na hranicích zrn
k odrazu a lomu což snižuje světelnou
propustnost filtru. V praktickém provedení se filtr postupně ohřívá za současného měření propustnosti. Ohříváním se mění index lomu kapaliny
a přibližuje se indexu lomu skla. Tím
se zvyšuje světelná propustnost filtru
do maxima, kdy jsou indexy lomu nejvíce vyrovnány. Dalším ohřevem se
zase indexy lomu od sebe vzdalují. Pro
výrobu průhledných laminátů je nutný
shodný index lomu pryskyřice a skla.
Aby nebyl laminát nežádoucím způsobem zabarven, musí být shoda indexu
lomu pro více vlnových délek. Laminát
je tedy také Christiansenovým filtrem.
LITERATÚRA:
1] Novotný F.:, Míchání a homogenizace skloviny, XIII. mezinárodní konference Sklářské stroje, Liberec (2012).
2] Smrček A. a kol.: Tavení skla, Česká sklářská společnost,
ISBN 978-80-904044-0-3.
3] Pincus A.G., Davies D.H.: Batching In The Glass Industry,
New York (1981), s. 52; Manring W. H., Bauer W. C.: SolidSolid Mixing Efficiencies (1964).
4] Křesťan, Přednáška při příležitosti přejímání Sklářské ceny,
Luhačovice (2006).
5] Cooper A.R.: Mixing and Flow in Glass Tanks, Journal of the
American Ceramic Society 42 (2) (1959), s. 93–101.
6] Pojman J.A., Chekanov Y., Masere J., Volpert V., Dumont T.,
Wilke H.: Eff ective interfacial tension induced convection in
miscible fluids, 2001-0764, American Institute of Aeronautics and Astronautics.
7] Cahn J.W., Hilliard J. E.: Free Energy of a Nonuniform System.
I. Interfacial Free Energy, J. Chem. Phys. 28 (258) (1958).
8] Roušar I., Nauman E. B.: A Continuum analysis of surface
9]
10]
11]
12]
13]
14]
Závěry
Nehomogenita skla je specifická tím, že
je viditelná. V podstatě nevadí pozvolná nenáhlá změna složení, protože ta je
prakticky neviditelná. Domníváme se,
že nejvhodnější mírou nehomogenity je
veličina „volná energie nehomogenity pole“.
Jedná se o veličinu, odvozenou z termodynamických úvah, vyjadřující odchylku
daného pole od homogenity. Výhodou
nehomogenity definované z gradientu
koncentrace je její objektivnost a současně praktická užitečnost, protože je také
mírou toho, jak moc bude daná nehomogenita na výrobku vidět.
Homogenizace skloviny může probíhat
buď v režimu deterministického proudění nebo v režimu chaotického porudění. Deterministické proudění „uhladí“
sklovinu. Všechny nehomogenity se
srovnají do stejného směru a vytahují
se do tenkých vláken nebo vrstviček.
Když takovouto nehomogenitu krátce
prohrábneme, zvýší se v této oblasti
gradienty koncentrace a vzniknou
výrazně viditelné šlíry, které výrobek
kazí. Chaotické míchání je účinnější,
neboť se sousední podíly od sebe nevzdalují jenom rozdílem rychlostí, ale
i směrů. Bude tedy rychleji likvidovat
nehomogenitu, počítanou podle Coopera. Chaotické proudění je žádoucí v případě intenzivní homogenizace, kdy nevadí přechodné zhoršení „volné energie
nehomogenity pole“. Naopak pro finální
operace je naprosto nevhodné.
tenzion in nonequilibrium systems, Chemical Engineering
Communications 129 (1) (1994).
Bessonov N., Volpert V.A., Pojman J. A., Zoltowski B. D.:
Numerical simulations of convection induced by Korteweg
stresses in miscible polymer-monomer systems, Microgravity sci. technol. 17 (1) (2005).
Chen C-Y., Meiburg E.: Miscible displacements in capillary tubes, Influence of Korteweg stresses and divergence eff ects,
Physics of Fluids 14 (7) (2002).
Volfová A., Novák J.: Numerická analýza šíření světelných
paprsků v izotropním optickém prostředí, ČVUT Praha Fakulta stavební, katedra fyziky (2007).
wikipedia.org/wiki/Lyapunov_exponent
Dvořák V.: Homogenita skloviny a homogenizační systémy,
Sklář sa keramik 49 (11) (1999).
Bartuška M.: Vady skla, Praha (2001) .
Lektor: Prof. Ing. Marek Liška, DrSc.
6 – Studie
Proměny českého sklářství
a bižuterního průmyslu za posledních 22 let
Transformation of Czech Glass
and Jewellery Industry in last 22 Years
Vlastimil Hotař 1, Petra Rydvalová2, Petr Nový3, Irena Novotná
1
Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra sklářských strojů a robotiky, [email protected]
Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Katedra podnikové ekonomiky a managementu, [email protected]
3
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, [email protected]
2
Předkládaný článek se zabývá analýzou stavu českého sklářství
a bižuterního průmyslu, kterou autoři zpracovali v rámci studie
pro Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Pro její realizaci
byla využita data z vlastního jednorázového dotazníkového šetření vybraných oborových firem, školství, data z ČSÚ a především z Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Cílem
článku je podání souhrnné informace odborné veřejnosti o stavu
ve sklářském průmyslu ČR. Text se zabývá změnami za posledních 22 let a hodnotí stav českého sklářského a bižuterního průmyslu v tomto období. Zabývá se také možnými dopady konce
sklářských firem, současným stavem, vzdělávacím systémem,
inovacemi a perspektivami sklářství v ČR. Volně navazuje na již
uvedené články v tomto časopise, které se zabývají krizemi a konjunkturami ve sklářském průmyslu v letech 1700 až 1948 a vývojem sklářství v době socialismu [1, 2].
V prvním čísle Skláře a keramika
v roce 2011 vyšel článek s názvem
Perspektivy českého sklářství [3]. Článek hodnotil stav českého sklářství
od roku 1991 do roku 2009 v kontextu s historií a budoucností. V tu dobu
mělo české sklářství za sebou nejhorší
rok z pohledu statistických dat, rok
2010. Od té doby vykázalo české sklářství růst po dvou po sobě následujících
letech. Následující text se o uvedený
článek opírá a doplňuje informace
z rozsáhlé analýzy sklářského průmyslu s názvem: Ekonomický, sociální
a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice [4].
Vývoj českého sklářství v posledních
letech byl analyzován především na základě výročních zpráv Asociace sklářského a keramického průmyslu České
republiky [5] z let 2001 až 2012.
Je vcelku obtížné definovat co je „české
sklářství“. Jsou to firmy vlastněné výhradně českým kapitálem? Ve vyloženě
českém vlastnictví je většina malých
firem, několik středních a z velkých
is article deals with analysis of Czech glass and costume
jewellery industry. It was processed at the request of the Confederation of Industry of the Czech Republic. Data from single
questionnaire of chosen specialized companies, Czech Statistical Office and finally data acquired from the Association of the
Glass and Ceramic Industry of the Czech Republic were used in
this article. e aim is a presentation of summary information
about the glass in the Czech Republic to professional public. Text
occupies with the glass and costume jewellery industry transformation in last 22 years. It also evaluates current state of Czech
glass industry, possible impacts of the failure of several glass
companies, educational system, innovations and future perspectives of glass industry in the Czech Republic. e text is a loose sequel of previous articles published in this journal, which
were dealing with crisis and booms in a glass industry during
years 1700 – 1948 and trends during socialism [1, 2].
jen firma Preciosa, ostatní výrobci jsou
vlastněni buď nadnárodními společnostmi, nebo za nimi stojí zahraniční
kapitál. Globalizace v tomto ohledu
české sklářství jednoznačně zasáhla.
Tuto situaci ovšem nelze vnímat jako
špatnou. Většina firem by bez začlenění do silné nadnárodní skupiny
nebo bez silného kapitálu v současné
situaci globální konkurence stěží obstála. Do českého sklářství je vhodné
a jednodušší zahrnout všechny firmy
na území České republiky, i proto, že
produkci realizují především čeští zaměstnanci, kteří tak dávají do výroby
část svého know-how. Jak bude ukázáno na následujícím textu, náplň práce
dnešních českých sklářů se za poslední
dobu velmi změnila.
1 České sklářství se změnilo
Do sklářského průmyslu obecně patří
celá škála výrobků a hlavně polotovarů, které jsou následně používány
k dalšímu zpracování. Jejich využití
je velmi rozdílné a s trochou nadsázky lze říci, že kromě základního principu technologie výroby, společných
základních surovin a z toho vycházejících vlastností, často tyto produkty
nic jiného nespojuje. Výrobky ze skla
mají rozdílné využití a také diametrálně odlišné trhy. Uplatnění na trzích
vyžaduje jiné marketingové nástroje
i přístupy. Mimo jiné proto je ve statistikách Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky [3]
sklo rozděleno do několika tzv. agregací. Pro pochopení změn je možné tyto
agregace rozdělit do dvou skupin z pohledu jejich uplatnění:
• Sklo „technického“ charakteru: tyto
produkty jsou především polotovary
pro další zpracování nebo součásti
zařízení, jejich výroba je charakteristická vysokým podílem automatizace. Patří sem ploché sklo, obalové
sklo, skleněná vlákna a ostatní sklo
zahrnující laboratorní a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury,
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 7
ochranné svářečské sklo, optické sklo,
stavební skleněné tvárnice.
• Sklo „designového“ charakteru: tyto
výrobky jsou často určeny pro konečného zákazníka a významné jsou i jejich estetické vlastnosti, jsou spojovány
s významným podílem ruční a mechanizované práce. Do této skupiny patří
užitkové sklo, ostatní sklo s komoditou bižuterie a osvětlovací sklo.
Z uvedeného rozdělení vyplývá také
chápání široké veřejnosti pojmu „české
sklářství“. To je v očích laické veřejnosti spojeno se sklem „designového“ charakteru. Tomu pak také odpovídá v médiích celkové hodnocení sklářského
průmyslu u nás. V okamžiku uzavření
skláren na užitkové sklo nebo bižuterní skleněné komponenty je vyvozován
závěr o konci sklářského průmyslu
u nás. Pravdou je, že užitkové sklo
a bižuterie byly hlavními představiteli sklářského průmyslu v ČSSR za dob
socialismu. Ještě v polovině 80. let 20.
století patřila Československu pozice
sedmého největšího vývozce dekorativního a užitkového skla na světě [2].
Užitkové a dekorativní sklo bylo hlavním představitelem sklářského průmyslu u nás ještě na začátku devadesátých
let. Od těchto dob české sklářství změnilo zásadně svůj charakter. V roce
2012 měla agregace užitkového skla
nejmenší tržby v porovnání s ostatními agregacemi sklářského průmyslu.
Uvedenou změnu dokládá analýza tržeb
ve sklářství, tab. 1. V roce 1991 utržilo
sklo „designového" charakteru (užitkové,
bižuterní, osvětlovací sklo) zhruba 55 %
z celkových tržeb sklářského průmyslu
a sklo „technického“ charakteru (ploché,
obalové, technické sklo a skleněná vlákna) 45 %. V roce 2012 byly tržby skla
„technického“ charakteru na 75 % a skla
„designového" charakteru na 25 % celkových tržeb sklářského průmyslu. Tedy
pouze čtvrtinový podíl na tržbách připadá na agregace typicky tradičně spojované se sklářstvím a s vyšším podílem
ruční a mechanizované práce. V rámci
celého sklářského průmyslu se tak zvýšil podíl automatizace a snížil podíl ruč-
ní práce. Tento trend pokračuje od dob
socialismu [2]. Pod pojmem české sklo
je proto nutné si dnes představit i ploché sklo, skleněné obaly a vlákna, než
jen esteticky zajímavější užitkové sklo
a skleněné bižuterní komponenty.
Lze konstatovat, že čeští skláři nedokázali dostatečně vysvětlit široké veřejnosti změny, ke kterým za posledních
22 let došlo, a to především ve struktuře produkce.
Ke změnám došlo i v dalších oblastech
sklářského průmyslu jako celku, které
je vhodné následně podrobněji popsat:
• Produkce skla se od roku 1991
v objemech (počet tun skla za rok)
více než zdvojnásobila.
• Tržby vzrostly o 160 % (při přepočtených cenách k roku 1991
vzrostly o 26 %).
• Produktivita práce vztažená
na tržby vzrostla 6 x (při přepočtu
k roku 1991 3 x).
• Počet zaměstnanců ve sklářském
průmyslu se snížil o 55 % proti
roku 1991.
• V současné době lze odhadovat,
že více než 98 % objemu výroby
produktů ze skla tvoří výroba
automatická.
Přes dramatický pokles počtu zaměstnanců, který má své důvody uvedené
dále v textu, nevypovídají zmíněná
fakta o úpadku průmyslu jako celku.
Sklářský průmysl za posledních 22 let
neskončil, nepotkal ho stejný osud jako
textilní průmysl. Sklářský průmysl se
racionalizoval, zvýšil produktivitu,
výroba se automatizovala, podíl ruční práce se velmi snížil, sklářský průmysl se orientuje na sklo „technického“
charakteru. V případě designového
(užitkového) skla je dnes často voleno
propojení výroby s tzv. zážitkovým
marketingem jako podporou prodeje
(př. AJETO, Harrachovské sklárny…).
V poslední době se také daří velkým
výrobcům užitkového skla. Lze předpokládat, že v následujícím období již
nebude klesat podíl skla „designového“ charakteru. Vypovídá o tom trend
z posledních dvou let.
Tab. 1 – Změna v tržbách a v počtu zaměstnanců
Tržby v procentech
1991
2012
Sklo „designového“ charakteru
55 %
25 %
Sklo „technického“ charakteru
45 %
75 %
Počet zaměstnanců v procentech
1991
2012
Sklo „designového“ charakteru
65 %
40 %
Sklo „technického“ charakteru
35 %
60 %
8 – Studie
1.1 Zaměstnanost
ve sklářském průmyslu
Vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve sklářství od roku
1991 klesá (obr. 1). V roce 1991 pracovalo ve sklářství 41 650 pracovníků, v roce 2012 už jen 17 502 (v roce
2010 dokonce jen 14 409). V roce 1991
dominovaly v počtu zaměstnanců agregace Užitkové sklo a Ostatní sklo
a Skleněná vlákna. V roce 2012 měla
agregace Užitkového skla již jen 18 %
zaměstnanců – v porovnání s rokem
1991 tato agregace prodělala největší pokles (z počtu 18 992 pracovníků
na 3 276). Naopak v roce 2012 měly nejvíce zaměstnanců agregace Ostatní sklo,
kde hlavní podíl má výroba skleněných
komponent pro bižuterii. Váhu této agregace dokládá firma Preciosa a.s., která
je se svými dceřinými společnostmi největší sklářskou a bižuterní firmou v ČR
z pohledu počtu zaměstnanců. Druhou
nejvýznamnější agregací je Ploché sklo,
přičemž tato agregace byla na úrovni
122 % zaměstnanců v roce 2012 ve srovnání s rokem 1991.
Zajímavé je porovnání s Evropskou
Unií. V celé Unii sklářství během let
2011 a 2012 ztratilo přes 12 000 pracovních míst, což je 6% pokles vůči
roku 2010. Počet zaměstnanců vzrostl
pouze ve Francii (o více než 3 000 zaměstnanců, 15 %) a v ČR (také o více
než 3 000 pracovníků, 21,5 %). V ostatních státech klesl nebo stagnoval [6].
1.2 Tržby ve sklářském průmyslu
Významným makroekonomickým ukazatelem jsou tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb, obr. 2 a 3. Z grafu
sklářského průmyslu jako celku je zřejmých pět úseků vývoje.
První část reprezentuje převážně pokles do roku 1993 (počátek ekonomické
transformace) následovaný vzrůstem
do roku 2000 (druhý úsek), který byl
tažen agregací Plochého skla a Ostatního skla a Skleněných vláken (nárůst
kapacit a nové výrobky s vyšší přidanou
hodnotou). Přitom počet zaměstnanců
se v té době významně neměnil. Sklářský průmysl jako celek nebyl, jako jedno z mála odvětví průmyslu, zasažen
razantním poklesem tržeb a propouštěním v době transformace. Sklářský
průmysl přitom dokázal zvyšovat podíl automatizace na úkor ruční výroby.
Údaje tak dokládají, že sklářský průmysl při svém růstu dokázal vytvářet dost
Obr. 1 – Graf průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve sklářství a v jednotlivých agregacích v letech 1991 až 2012
pracovních míst, které kompenzovaly
snižování podílu ruční práce, racionalizaci výroby a automatizaci.
Třetí úsek se nachází mezi lety 2001
a 2008, kdy tržby stagnovaly celkově
ve sklářském průmyslu, přestože narůstala produkce (období relativní stability).
Počet zaměstnanců od roku 2003 klesal,
sklářský průmysl zvyšoval produktivitu,
ale jako celek nevytvářel nová pracovní
místa, počet zaměstnanců v průmyslu
klesl v tomto období o 8 360 osob.
Dalším (čtvrtým) úsekem je rok 2008
až 2010, což je období poklesu – období
krize (více v samostatné kapitole).
Posledním úsekem jsou roky 2011
a 2012, ve kterých rostly tržby, ale i počet zaměstnanců. V roce 2012 byly tržby
celého sklářského průmyslu na úrovni
38,95 mld. Kč. To je vzrůst proti nejhoršímu roku krize 2010 o 22 %, ale
ve srovnání s rekordním rokem 2007
byly tržby na úrovni 84 %.
Při pohledu na jednotlivé agregace
je v současné době nejvýznamnější
komoditou českého sklářství ploché
sklo s tržbami 15,6 mld. Kč v roce
2012 (40 % celkových tržeb sklářského průmyslu). Oproti roku 2010 je to
vzrůst o 11 % a představují 88 % tržeb
proti roku 2007. V současné době jsou
z pohledu tržeb největšími českými
sklárnami dceřiné společnosti skupiny
Obr. 2 – Graf vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (mld. Kč),
běžné ceny, sklo celkem, agregace Ploché sklo a Obalové sklo
AGC Group (AGC Flat Glass Czech, a.s. západní Evropy rostly. Důvodem bylo
a AGC Automotive Czech, a.s.). Druhou
cenové podbízení na trhu. To se tehdy
nejvýznamnější agregací je Ostatní
stalo nikoliv krajním způsobem získásklo, kde mají největší podíl skleněné vání zakázek, ale v podstatě normou.
bižuterní komponenty (22 % celkových Jako by se doba opakovala a čeští skláři
tržeb sklářského průmyslu). V roce
se z historie nedokázali poučit [1, 2]. Stej2012 dosáhla tato agregace tržeb 8,6 ně tak čerpání velkorysých bankovních
mld. Kč, oproti roku 2010 je to vzrůst úvěrů, jejichž splácení začalo v horších
o 22 %, ale oproti roku 2007 jsou trž- časech stahovat firmy ke dnu. A ty přiby na úrovni 70 %. Třetí největší tržby šly již po roce 2000, a to vlivem razantjsou v agregaci Skleněná vlákna (18 % ního nástupu Číny, ale i Turecka a dalcelkových tržeb sklářského průmyslu). ších zemí, vzestupem hodnoty české
Tato agregace nevykazovala jako jedi- koruny, zdražováním energií, atentáty
ná významný propad v letech 2008 až na USA (stagnace odbytu do zámoří,
2011. V roce 2012 agregace dokonce vy- „krize důvěry“ na důležitých arabských
kázala rekordní tržby 7 mld. Kč, což je
trzích). Tyto a další důvody vedly k cio 38 % více oproti roku 2010 a o 30 % telnému úpadku zájmu o výrobky, jenž
více než v roce 2007. Další stabilní ag- vyvrcholil v době světové ekonomické
regací je Obalové sklo (více než 10 %), krize po roce 2008. Tato agregace dokdy tržby v roce 2012 dosáhly 4 mld. sáhla v roce 2012 tržeb 3,7 mld. Kč.
Kč. Oproti roku 2010 je to o 16 % více, Oproti roku 2007 jsou tržby na úrovni
ale ve srovnání s rokem 2007 jsou trž- 63 %. Vedle těchto nepříznivých faktů
je třeba také vnímat pozitivní obrat.
by na úrovni 82 %.
Agregace Užitkové sklo byla v roce
Tržby v roce 2012 byly o 106 % vyšší
1991 z pohledu tržeb největší agrega- než v roce 2009, kdy byly na svém nocí ve sklářském průmyslu s tržbami vodobém minimu.
5,8 mld., což představovalo 39 % tržeb
celého sklářského průmyslu. V roce 1.3 Průměrná hrubá měsíční mzda
2012 byla nejmenší agregací s méně
než 10 % podílem na tržbách. Do roku Sklářství je vnímáno jako odvětví
1995 se podařilo nalézt nové vlastníky s nižšími platy, což ale platí jen v něa až do roku 2001 tržby sklářských fi- kterých agregacích, v jiných jsou platy
naopak nadprůměrné. Celkově se platy
rem produkující Užitkové sklo na úkor
Obr. 3 – Graf vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (mld.
Kč), běžné ceny, Ostatní sklo, Skleněná vlákna a Užitkové sklo
Obr. 4 – Procentuální vyjádření vývoje měsíční hrubé mzdy v jednotlivých agregacích k celorepublikovému průměru
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 9
Obr. 5 – Vývoj zahraničního obchodu sklářského průmyslu, vývoz, dovoz a saldo v mld. Kč
ve sklářském průmyslu ČR pohybují
každoročně okolo celonárodního průměru. V roce 2012 dosáhla průměrná
hrubá měsíční mzda v celém sklářském
průmyslu úrovně 25 591 Kč/měsíčně,
což je nepatrně více než celorepublikový
průměr 25 101 Kč/měsíčně [7].
Zajímavé je procentuální srovnání
vývoje průměrných měsíčních mezd
v jednotlivých agregacích vůči celorepublikové průměrné hrubé měsíční
mzdě udávané ČSÚ [4] (graf na obr. 4).
Nadprůměrné mzdy jsou v agregaci
Skleněná vlákna, ty dosáhly v roce 2002
neuvěřitelných 159 % vůči celorepublikovému průměru a v roce 2012 124 %
(31 033 Kč/měsíčně). Dále jsou nadprůměrné mzdy v agregaci Ploché sklo, maximum v roce 1998 148 %, v roce 2012
byly na již zmíněné úrovni 122 % (30
537 Kč/měsíčně) a Obalové sklo, maximum v roce 1998 130 %, v roce 2012
na úrovni 118 % (29 561 Kč/měsíčně).
Pod celorepublikovým průměrem jsou
naopak mzdy v Ostatním skle (v roce
2012 na úrovni 92 %, 22 971 Kč/měsíčně) a v Užitkovém skle (v roce 2012
na úrovni 78 % celorepublikového průměru, 19 499 Kč/měsíčně).
Nadprůměrné mzdy a produktivita práce potvrzují fakt, že výroba
a zpracování plochého skla, vláken
a obalového skla (sklo „technického“
charakteru) jsou vysoce sofistikované
se značným podílem odborné a dobře
placené práce, značnou mírou automatizace a vysokou přidanou hodnotou. Velký podíl ruční hůře placené
a méně kvalifikované práce je v agregaci Užitkového skla a Ostatního skla.
1.4 Vývoz, dovoz a saldo
zahraničního obchodu
Český sklářský průmysl je již od dob vynálezu českého křišťálu výrazně exportním
odvětvím [1]. Sklářský průmysl každoročně přispívá kladnými čísly do obchodní bilance České republiky. Jak ovšem ukazují
data za posledních 22 let, sílí také dovoz.
Důležitým parametrem je zahraniční
obchod vyjádřený vývozem, dovozem
a saldem zahraničního obchodu, které
jsou pro celý sklářský průmysl uvedeny
na obr. 5. Z grafu vyplývá, že v roce 1991
byl dovoz velice nízký (0,66 mld. Kč) a postupně se dostal až na úroveň 16,7 mld. Kč
v roce 2007 a v roce 2012 byly na úrovni
15,9 mld. Kč. Vývoz z 6,5 mld. Kč v roce
1991 vzrostl na 44,49 mld. Kč v roce 2007,
v roce 2012 byly na úorvni 35,8 mld.
Kč. Dovoz mezi lety 1991 a 2007 rostl
o 2 420 %, což je rychlejší růst než vývoz,
který rostl o 580 %.
V letech 2008 a 2009 byl vývoz i dovoz
ovlivněn krizí, ovšem vlivem nižšího
poklesu dovozu než vývozu došlo mezi
roky 2007 a 2009 k propadu salda o 36 %.
Od roku 2010 saldo zahraničního obchodu nepatrně roste. Ploché i Obalové
sklo je více než jiné agregace vyráběno
a dováženo pro domácí spotřebu, proto nedosahují tak vysokého aktivního
salda zahraničního obchodu jako jiné
agregace. Aktivní saldo má především
agregace Ostatní sklo (se skleněnými bižuterními polotovary), Skleněná vlákna
a Užitkové sklo [8]. Lze tak konstatovat,
že tyto agregace jsou v současné době
nejvíce exportně orientovány.
Při hrubém porovnání vývozních
a dovozních cen lze konstatovat, že
v užitkovém skle a ve skleněných
polotovarech pro bižuterii jsou dovážené výrobky levnější než vyvážené.
V užitkovém skle v roce 2012 byla průměrná cena vyvezeného 1 kg skla 92 Kč,
ovšem dovezeného 36 Kč. V případě bižuterie v roce 2012 se vyvezl 1 kg skla
za průměrnou cenu 903 Kč, a dovezl
za 245 Kč. U agregací Ploché a Obalové
sklo a Skleněná vlákna jsou většinou
ceny vývozu a dovozu podobné [5].
Většina vyrobeného skla je určena
na vývoz a hlavním odbytovým trhem
je EU. Do EU směřuje většina exportu (okolo 90 %) u agregací: Skleněná
vlákna, Ploché a Obalové sklo. Mimo
trhy EU směřuje většina exportu
(nad 50 %) u agregací: Užitkové sklo
a Ostatní sklo.
2 Je krize za námi?
Z historického kontextu vyplývá, že
celosvětové hospodářské krize byly
vždy pro sklářský průmysl velmi tvrdé [1], protože ze skla jsou převážně vyráběny výrobky, které jsou buď zbytné,
nebo je možné jejich nákup odložit.
Krize jsou o to citlivější, že český
sklářský průmysl je bytostně závislý
na exportu a většina výrobků je také
závislá na navazujících průmyslových
odvětvích. Roky 2008 až 2010 tak byly
pro sklářský prů mysl velmi tvrdé, tab.
2. Tržby českého sklářství za rok 2010
Tab. 2 – Změna v tržbách v letech 2008 až 2012 vůči roku 2007 a v roce 2012 vůči roku 2010
2008/2007
2009/2007
2010/2007
2011/2007
2012/2007
2012/2010
Ploché sklo
2,3 %
-21,4 %
-20,7 %
-12,4 %
-11,9 %
11,0 %
Obalové sklo
-10,5 %
-23,3 %
-29,3 %
-25,4 %
-18,2 %
15,8 %
Ostatní sklo
-10,1 %
-22,3 %
-43,1 %
-36,6 %
-30,3 %
22,4 %
Skleněná vlákna
-19,0 %
-12,5 %
-5,7 %
1,8 %
30,3 %
38,2 %
Užitkové sklo
-13,3 %
-69,2 %
-59,4 %
-52,0 %
-36,6 %
56,4 %
Sklo celkem
-6,8 %
-26,8 %
-30,7 %
-23,5 %
-15,7 %
21,7 %
10 – Studie
Tab. 3 – Změna průměrného počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2012 vůči roku 2007 a v roce 2012 vůči roku 2010
Ploché sklo
2008/2007
2009/2007
2010/2007
2011/2007
2012/2007
2012/2010
10,5 %
-4,9 %
-9,1 %
2,9 %
6,2 %
16,9 %
Obalové sklo
-4,0 %
-4,6 %
0,3 %
4,1 %
1,9 %
1,6 %
Ostatní sklo
-20,7 %
-42,1 %
-58,3 %
-50,7 %
-48,7 %
23,1 %
Skleněná vlákna
-8,4 %
-24,6 %
-28,9 %
-21,0 %
-14,3 %
20,5 %
Užitkové sklo
-12,9 %
-72,1 %
-65,2 %
-52,9 %
-52,6 %
36,4 %
Sklo celkem
-11,9 %
-40,6 %
-47,3 %
-37,9 %
-36,0 %
21,5 %
byly celkem 32 mld. Kč. Oproti roku
2007, kdy bylo dosaženo rekordní produkce, je to pokles o více než 14 mld.
Kč (-31 %). Nejvyšší propad tržeb
byl v Užitkovém skle mezi lety 2007
a 2009 z 5,8 mld. Kč (2007) na 1,8 mld.
Kč (2009), tedy o 69 %! Z uvedených
čísel a grafů vyplývá, že agregace
Užitkové sklo si v roce 2009 obrazně
řečeno „sáhla na dno“. V té době byly
uzavřeny linky hlavních výrobců
užitkového skla v ČR. Mezi lety 2008
a 2009 se v této agregaci snížil počet
pracovních míst o 4 980, což představuje propad na 28 % roku 2007, tab. 3.
Specifické problémy českého sklářství
nelze přičítat jen světové ekonomické
krizi. Jak bylo již uvedeno, v užitkovém skle začínaly problémy již po roce
2000 (pokles počtu zaměstnanců, pokles tržeb, pokles vývozu atd.). Světová krize byla jen poslední kapkou pro
agregaci Užitkového skla a její začátek
vyústil v ukončení činnosti předlužených fi rem.
Mezi lety 2008 a 2009 došlo k poklesu salda u všech agregací, razantní
pokles pak byl zaznamenán u Ostatního skla, Užitkového skla a Plochého skla. Lze konstatovat, že tyto agregace byly nejvíce postiženy poklesem
vývozu v době krize.
Roky 2011 a 2012 vyzněly pro sklářství
pozitivně, kdy ve většině ukazatelů došlo ke zlepšení, tab. 2 a 3 (u některých
agregací již od roku 2010). Celkově
ve sklářském průmyslu vzrostly tržby
a počet zaměstnanců o 21,5 % (proti
roku 2007 byly tržby na úrovni 84 %
a počet zaměstnanců na úrovni 64 %).
V případě Užitkového skla vzrostly
tržby o úctyhodných 56 % oproti roku
2010 (ve srovnání s rokem 2007 byly
na úrovni 63 %) a počet zaměstnanců se
zvýšil o 36 % proti roku 2010 (ve srovnání s rokem 2007 byl v této agregaci
počet zaměstnanců na úrovni 47 %).
Z uvedených dat lze velmi opatrně konstatovat, že se český sklářský průmysl
pomalu zotavuje z krize. Problémem
zůstává stagnace většiny Evropy, která je
hlavním obchodním partnerem skláren
na území ČR. Logické je, že v této situaci pouze některé z výrobků zvyšují svůj
prodej, jiné naopak stagnují a potýkají se
s problémy. Příkladem je stavební ploché
sklo, kde čekání na oživení stavebního
průmyslu je poněkud zdlouhavé.
3 Jaké ekonomické
a sociální dopady by
přinesl konec sklářského
a bižuterního průmyslu?
V rámci analýzy byly také hodnoceny
možné dopady konce sklářského a bižuterního průmyslu. Pravděpodobnost
konce celého sklářského průmyslu
na ráz nebo v krátkém časovém horizontu (několika měsíců až let) je velmi nízká. Pokud by došlo k uzavírání
skláren, bude se pravděpodobně jednat
o selektivní ukončení činnosti jednotlivých výrobců či částí agregací. Vzhledem k relativně malé velikosti vůči
ostatním průmyslovým odvětvím by
dopady byly citelné především v regionech, kde je sklářský průmysl koncentrován. Jako významné pro sklářský
průmysl byly v analýze specifikovány
kraje: Středočeský (sklářský), Liberecký (sklářský, bižuterní), Vysočina
(sklářský), Ústecký (sklářský) [9].
V těchto krajích lze tedy předpokládat zvýšené riziko spojené s výkyvem
produkce sklářského a případně i bižuterního průmyslu. Z hlediska teorie
klastrů musíme pohlížet i na synergické efekty spojené s produkcí sklářství
a bižuterie. Jestliže dojde k útlumu
produkce, dojde následně i k útlumu
dalších předcházejících i navazujících
činností sklářské výroby (dodávka surovin, strojů, energií, služby , prodej
atd.). Stejně jako jiná průmyslová odvětví i sklářství vytváří multiplikační
efekt. Na jedno pracovní místo skláře jsou vázány další pracovní pozice
mimo sklářský průmysl.
Ve svém důsledku by útlum firem s výrobou sklářského a bižuterního průmy-
slu (včetně dalších služeb) přinesl jednak
ztracené příležitosti ve formě daňové
výtěžnosti (nevybraných daní z příjmů,
DPH, silniční) do státního rozpočtu, ale
i zvýšené výdaje státu na sociální dávky
v nezaměstnanosti, snížení koupěschopnosti nezaměstnaných a jejich rodin atd.
Vlivem toho by dále došlo k prohloubení
regionálních disparit v regionech s vysokou koncentrací daného průmyslu, a to
se všemi důsledky s tím spojenými (zvýšení nezaměstnanosti, snížení životní
úrovně, zvýšení kriminality apod.)
Velmi citelné by pro sklářský a bižuterní
průmysl bylo také selektivní uzavření
dominantních firem na trhu v jednotlivých agregacích. Zkušenosti lze čerpat
z let 2008 a 2009, kdy byly na několik
měsíců uzavřeny velké výrobní podniky na užitkové sklo a bižuterii. Prvotním efektem bylo masivní propouštění.
Na příkladu Novoborska můžeme sledovat, jak uzavření provozů v Crystalexu
a.s. (1 360 zaměstnanců bylo v lednu
2009 bez práce) ovlivnilo situaci v regionu. Následovalo uzavření i středních
a malých výrobců skla (např. firmy
Egermann Nový Bor, Doctor Optics s.r.o.
ve Skalici u České Lípy, huť Klára na Polevsku nebo sklárna Bratří Jílků v Kamenickém Šenově). Novoborsko bylo v té
době jedním z regionů s nejvyšší mírou
nezaměstnanosti. V prosinci 2008 byla
míra nezaměstnanosti na Novoborsku
kolem 7 %. Na konci března 2009 (po definitivním uzavření skláren) to bylo již
15,2 % a k prosinci 2009 míra nezaměstnanosti dosáhla 16,2 %. V celém Libereckém kraji se zvýšila nezaměstnanost
ze 7 % v prosinci 2008 na více než 11 %
v prosinci roku 2009 [10].
Citelná škoda by při selektivním uzavření velkých skláren také nastala
ve vazbě na trhy, která by se projevila až z dlouhodobého hlediska. Malí
a střední výrobci, kteří se „nabalují“
na úspěchy obchodních oddělení těchto firem, by časem přišli o stávající zákazníky a díky absenci přímé komunikace se zákazníkem na jeho trzích by
ztratili kontakt se světovými trendy.
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 11
Tab. 4 – Předpokládaný vývoj ve vybraných ukazatelích managementem sklářských firem
Počet
respondentů
Minimum
Průměr
Změna ceny vstupních energií a surovin do roku 2020
13
-10 %
Změna ceny práce do roku 2020
13
-10 %
Očekávaná změna v tržbách ve vlastní činnosti do roku 2020
14
Očekávaná změna v exportu do roku 2020?
12
Předpoklad vývoje managementem firem
4 Závěry dotazníkového
šetření
Medián
Maximum
12 %
12 %
30 %
12 %
15 %
25 %
-10 %
27 %
23 %
100 %
-10 %
26 %
9%
200 %
voje management firem. Jsou to především nové a inovované výrobky.
Výsledky také potvrdily známá hlavní
rizika rozvoje sklářského průmyslu.
Hlavním rizikem je pro respondenty
především velká konkurence na trhu,
která je typická pro celosvětové sklářství. Důvodem jsou ve většině agregací
především vyšší kapacity výrobců skla,
než je poptávka na trhu a výstavba dalších skláren především na rozvíjejících
se trzích [11]. Dalším hlavním rizikem je
posilování koruny vůči světovým měnám. Pro sklářský průmysl, orientovaný především na export, je posilování
kurzu zásadním problémem. Nepřekvapuje ani další hlavní riziko, kterým
jsou příliš přísné ekologické předpisy.
Ty mají vliv zpětně na konkurenceschopnost firem v EU vůči světu.
Šetření bylo rovněž zaměřeno na spolupráci průmyslu se školstvím a také
poptávku po absolventech. Z výsledků vyplývá, že sklářský průmysl
potřebuje pro svou činnost a konkurenceschopnost dostatek kvalitních,
technicky vzdělaných absolventů
jak vyučených, tak s maturitou, tak
i s vysokoškolským diplomem. Výsledky jsou jednoznačné, ekonomicky
a umělecky zaměření absolventi firmám nechybí. Neznamená to, že by je
sklářské firmy nepotřebovaly, ale poptávka po takto zaměřených zaměstnancích je nižší než jejich počty, které
opouští každý rok vzdělávací instituce.
V komentářích je také zmíněn požadavek na kvalitu studentů, kterého lze
snadno dosáhnout vzájemnou komuni-
Přes výše uvedené důsledky, které by
mohly vzniknout uzavřením skláren,
je nálada v managementu sklářských
firem ve výhledu několika následující
let spíše optimistická. Tuto skutečnost
potvrdilo vlastní dotazníkové šetření
realizované v prvním čtvrtletí roku
2013. Celkem bylo osloveno 27 firem
vybraných na základě kritéria významu na trhu a doplněné o firmy menší
a střední velikosti. Návratnost dotazníku byla 55 %, tj. 15 odpovědí napříč
sklářským průmyslem.
Investice oslovených firem do inovací
jsou v průměru na úrovni 10 %. Investice firem do minimalizace následků
průmyslové činnosti na životním prostředí jsou v průměru 2 %. Pro oslovené firmy jsou nejdůležitějšími trhy: EU,
ČR, USA a Rusko a do budoucna jimi
mají zůstat.
Podle odpovědí zabývajících se výhledem do roku 2020, tab. 4, jsou očekávání zvýšení vstupních energií a změna
ceny práce (vzrůst platů) na průměru
12 %. Většina firem, které odpověděly
na dotazník, uvedla očekávané zvýšení
tržeb i exportu do roku 2020. V průměru to bylo 27 % respektive 26 %.
Jednoznačně
vyzněly
odpovědi
na rozšiřování výroby. Všichni respondenti předpokládají rozšíření výroby. Výsledky této otázky podtrhují
celkovou situaci ve sklářství, firmy
předpokládají další rozvoj. Z tab. 5
pak vyplývá, v čem vidí potenciál roz-
Tab. 5 – Hodnocení potenciálu rozvoje firmy (lze zaškrtnout více variant), počet respondentů 15
Potenciál rozvoje firmy:
Počet kladných odpovědí
Vyjádřeno v %
Nové výrobky
11
73 %
Inovované výrobky
11
73 %
Nové trhy
10
67 %
Snižování nákladů
9
60 %
Rozšíření/Zvýšení výroby
9
60 %
Zvýšení produktivity práce
9
60 %
Výše flexibility produkce
4
27 %
Jiné
0
0%
12 – Studie
kací. Je možné doporučit, aby byly podporovány akce, které umožní navázání
vzájemných vazeb mezi průmyslovými podniky, vzdělávacími institucemi
a samotnými uchazeči o studium.
5 Vzdělávací systém
a jeho disproporce
Vzdělávací systém sklářských odborníků
je na území České republiky na mimořádně vysoké úrovni a má velký podíl
na prezentaci českého skla ve světě. Postihuje výuku budoucích řemeslníků pro
průmyslovou výrobu od učilišť, přípravu
středního managementu na středních
sklářských školách až po studium technologů, konstruktérů, výtvarníků a pedagogů na vysokých školách. V současné
době procházejí školy vlnou nezájmu
o studium, především díky špatné pověsti sklářského průmyslu u nás. Pokud školy učí v oboru, pak jsou přednostně zaměřeny na design užitkového a uměleckého
skla. To je dáno poptávkou po studijních
oborech žáky a studenty a nízkou aktivitou sklářských podniků, které by absolventy technických oborů viditelně poptávaly. Jako silný argument by měly zaznít
i platové podmínky absolventů.
Základním cílem by pro následující období měla být diverzifikace především
u středních a vyšších odborných škol,
která již postupně probíhá. Jako schůdné se jeví dvě cesty: zaměření škol
více na zahraniční studenty a (nebo)
přímá spolupráce se sklářským podnikem lépe skupinou podniků, které by
podporovaly více technické obory a řemeslo. Autoři studie jsou přesvědčeni,
že změna zaměření vzdělání a práce
se studenty by měla být provedena
postupně, a to v kombinaci s jednotlivými školami (i vzájemné komunikaci
mezi školami), zástupci firem se zájmem na udržení daného vzdělávání,
krajskými úřady, MŠMT a svazy (např.
Svaz průmyslu a dopravy ČR), odbornými organizacemi (např. Česká sklářská společnost) a asociacemi (např.
Asociace sklářského a keramického
průmyslu). Bylo by vhodné, aby cílem
této komunikace byla odborná analýza
daného problému s jednoznačnými závěry a navrhovanými kroky. Samotné
školy by měly provést zmíněnou diverzifikaci, na kterou by měly dostat
přiměřený čas v řádu let. Případné
neuvážené zrušení některé ze škol by
způsobilo nenapravitelné škody.
6 Inovace ve sklářském
a bižuterním průmyslu
Na základě analýzy dat ČSÚ z výzkumného šetření zaměřeného na inovace
realizované v podnicích ČR v letech
2008 až 2010 lze konstatovat, že v uvedeném období realizovalo inovaci 58 %
respondentů sklářského a bižuterního
průmyslu. Přičemž nejčastěji byly realizovány inovace marketingové (tzn.
zavedení nové marketingové koncepce nebo strategie, která se významně
odlišuje od již existujících podnikových metod a která nebyla předtím
v podniku použita). V dalším pořadí
byly inovace technologické (obsahující
inovace produktové a procesní) a nakonec inovace organizační (zavedení
nové nebo významné změny podnika-
telských praktik – včetně znalostního
managementu, organizační struktury
nebo manažerských metod v rámci
podniku za účelem zlepšení využívání znalostí, kvality výrobku nebo služeb nebo zefektivnění průběhu prací).
Na vývoji produktu (výrobku nebo
služby) pracovali respondenti sklářského průmyslu nejčastěji ve vlastní
režii fi rmy, nebo spolupracovali v rámci společné skupiny podniků. Mezi
další způsoby realizace vývoje produktu byla zařazena spolupráce s vysokými školami nebo výzkumnými
institucemi či převzetí původně vyvinutého produktu jiným ekonomickým
subjektem. Obdobné bylo i rozdělení
partnerství na vývoji procesů. Mezi
nejvýznamnější cíle realizovaných
inovací patřilo: rozšíření sortimentu
produktů, zlepšení kvality produktů
a vstup na nové trhy, či zvýšení tržního podílu, obr. 6. Mezi nejvýznamnější faktory (sestupně) omezující inovace v šetřeném vzorku podniků patří:
důvod, že pro realizaci inovace nebyla
zjištěna potřeba (ekonomické faktory,
konkrétně nedostatek fi nančních prostředků) a příliš vysoké náklady spojené s realizací inovačních aktivit.
Obr. 6 – Sestupné setřídění cílů inovací dle významnosti pro inovační podniky
Poznámka 1:
Vysoký význam: 2,01 až 3; Střední význam: 1,01 až 2; Nízký význam: 0,01 až 1; Bez vlivu: 0
Poznámka 2:
TI – technické inovace (produktové a procesní); OI – organizační; MI – marketingové inovace
7 Perspektivy sklářského
průmyslu v ČR
Perspektivy sklářského průmyslu v ČR
je třeba chápat v kontextu s Evropou
a se světem. Většina dominantních
sklářských firem v ČR je součástí nadnárodních koncernů, které svoji strategii převážně řídí z pohledu globálních
trhů. Mateřské společnosti mimo naše
území tak budou mít hlavní slovo
v rozvoji firem v ČR. Jejich strategická
rozhodnutí tak ovlivní i sklářství v ČR.
Z vývoje v devadesátých letech 20. století a na začátku 21. století lze vysledovat expanzi těchto firem na území ČR,
potažmo na trhy Střední a Východní
Evropy. Je otázkou, jak se bude vyvíjet
nasycení těchto trhů do budoucna.
Přestože má sklářský průmysl vcelku
velkou setrvačnost, budou pokračovat
přesuny výroby z Evropské unie, Severní Ameriky, Japonska a dalších rozvinutých států směrem do rozvíjejících
se ekonomik. Pokud bylo v roce 2007
uváděno, že v EU27 je vyráběna třetina
celkové světové produkce skla, v USA
zhruba čtvrtina a v Japonsku necelá pětina, pak po krizi z let 2008 až
2010 se budou tyto podíly dlouhodobě
zmenšovat ve prospěch rozvíjejících se
trhů [12]. Důvodem tohoto přesunu kapacit bude očekávaný konec krize, dostupnost moderních technologií, snaha
globálních firem posilovat a prudký
rozvoj na trzích jako je Čína, Indie,
Brazílie, Turecko, Rusko a další. Vzhledem ke struktuře vlastníků českých
sklářských firem a stále se zvyšující
konkurenci ve střední a východní
Evropě, mohou přesuny kapacit v budoucnu také potkat české sklářství.
Na druhou stranu, vzhledem k automatizaci sklářské výroby v ČR, dobrému
zázemí ve vzdělaných zaměstnancích,
jakožto nositelích know-how a omezeným možnostem přenosu technologie
na jiné místo, lze předpokládat udržení
současných kapacit na podobné úrovni ve výhledu několika let. Ve výhledu
dalších 10 a více let je možné jen trend
odhadovat. Na základě dotazníkového
šetření je možné usuzovat na optimismus managementu českých firem jako
celku. Bude záležet na tom, jak dobře
dokáže management dceřiných firem
nebo firem se zahraniční účastí přesvědčit o zachování případně dalším
rozvoji výroby mateřské společnosti
respektive zahraniční vlastníky.
Potenciál sklářského a bižuterního
průmyslu je možné chápat v jeho hisSklář a keramik 1–2 / 2014 – 13
torickém kontextu. Sklářský průmysl bude i nadále procházet periodou
konjunktur a recesí. V budoucnu bude
také více ovlivňován konkurenčními
materiály, jako jsou plasty [11].
Plasty jsou významnou konkurencí
nejen skla, ale i všech „klasických materiálů“, jako jsou kovy, dřevo, kámen,
kůže a další. Samotný název „plasty“
v sobě zahrnuje celou škálu materiálů různých vlastností a výrobních cen.
Z tohoto důvodu mají velký potenciál
k dalšímu rozšíření a nahrazení klasických materiálů. Lze předpokládat, že se
budou objevovat v nových aplikacích.
Jejich podíl na trzích se stále zvyšuje
a tento trend se v dohledné době nezmění. Skleněné výrobky budou v mnoha
aplikacích snižovat svůj podíl na úkor
plastů. Typickým příkladem nárůstu
podílu plastů jsou dlouhodobě obaly
a v současné době i bižuterie. V obalech se uplatňuje především polyethylentereftalát (zkratka PET), nově také
polyethylennaftalát (PEN), v bižuterii především polymetylmetakrylát
(PMMA), v autosklech se uvádí především polykarbonát. Přestože nástup
těchto materiálů je nutné brát vážně,
není předpoklad, že by plasty úplně
nahradily sklo. Důvodem jsou rozdílné vlastnosti obou materiálů, technologie výroby a také tradice.
8 Závěr
Uvedená fakta je možné shrnout do několika vět na závěr. Český sklářský
průmysl je na tom podobně jako ostat- ce především z východu Evropy a Asie
ní průmysl v ČR. Jeho vývoj koreluje
a také plasty, které svůj podíl budou i nas vývojem jiných odvětví ve zpracova- dále zvětšovat na úkor skla.
telském průmyslu. Sklářský průmysl
Dalším nebezpečím pro český sklářský
v České republice nekončí, nezavírají
průmysl je nedostatek mladých technicky
se ve velkém sklárny, sklo bude i na- vzdělaných absolventů v oboru. Pokud nebudou, nemohou starší generace předávat
dále používaný materiál v běžném
životě. Význam sklářského a bižuter- své zkušenosti a staleté předávání knowního průmyslu lze spatřovat přede- -how by bylo nadobro přerušeno.
Z pohledu množství vyrobeného skla,
vším v regionech, kde je tento průmysl
počtu zaměstnanců, aktivního salhistoricky koncentrován. České sklo
da zahraničního obchodu a vzhlepatří mezi tři produkty, které jsou
obecně považovány za výrobky repre- dem k velikosti České republiky, lze
i v současnosti považovat české sklářzentující Českou republiku vedle piva
a automobilů. Ve srovnání se světem ství za významné v regionu střední
a východní Evropy.
se u nás vyrobí 0,9 % světové produkce
piva, 1,6 % světové produkce automobi- Existují ohrožení tohoto oboru, ale přelů a 1,5 % světové produkce skla (podle važují příležitosti, které jsou podpořeny
dat z roku 2009). Vzhledem k přepo- silnými stránkami sklářského průmyslu u nás. Pokud se naplní potřeby tohoto
čtenému množství skla na obyvatele
má větší význam pro národní hospo- odvětví, které lze shrnout do čtyř slov:
dářství než ve většině zemí Evropy. vzdělání, výzkum, inovace a investice,
bude tu sklářský průmysl i za sto let.
V České republice bylo vyrobeno v roce
2010 odhadem 130 kg výrobků ze skla
na obyvatele (v roce 2007 dokonce 161 Poděkování:
kg/obyvatele), zatímco v Německu 81 Text vznikl na základě analýzy s názvem: Ekonomický, sociální a kulturní
kg/obyvatele, Francii 71 kg/obyvatele
význam sklářského a bižuterního průa Itálii 74 kg/obyvatele.
Příležitosti i ohrožení českého sklářské- myslu v České republice, která byla realizována v rámci projektu „Udržitelnost
ho průmyslu existují a reálně se budou
významně podílet na další jeho existenci. sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality
Příležitostí jsou nové výrobky [13], zlep- služeb zástupců zaměstnavatelů“, reg.
šené stávající a úplně nové technologie, č. CZ.1.04/1.1.01/02.00012. Projekt byl
nové trhy. Hrozbou pro celé evropské
spolufinancován z Evropského sociálnísklářství je hospodářská stagnace Evrop- ho fondu prostřednictvím Operačního
ské unie, její neflexibilní a byrokratické
programu Lidské zdroje a zaměstnanost
fungování a přísné ekologické předpisy. a státního rozpočtu České republiky.
Další hrozbou je zmíněná konkuren-
LITERATÚRA:
1] Nový P.: Krize a konjunktury ve sklářském a bižuterním průmyslu (1700-1948). Sklář a keramik, 63 (5-6) (2013), s. 111–115.
2] Nový P.: Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu v období socialismu. Sklář a keramik, 63 (7-8) (2013), s. 163–167.
3] Hotař V.: Perspektivy českého sklářství. Sklář a keramik 61
(1–2) (2011), s. 3–12.
4] Hotař V., Rydvalova P., Nový P., Novotná I.: Ekonomický,
sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice. Odborná analýza pro Svaz průmyslu
a dopravy ČR. Liberec: Technická univerzita v Liberci. [online]
[cit. 2014-01-08] <http://www.socialnidialog.cz/images/
stories/Analyzy/Analyza_Sklarsky_prumysl.pdf>
5] Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR [online][cit.
2014-01-08] http://www.askpcr.cz
6] Glass Alliance Europe [online]. [cit. 2014-01-08]. < http://
www.glassallianceeurope.eu>
7] Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR [online]. [cit. 2013-03-04].
<http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc>.
8] Purkrábková M.: Vývoj sklářského a keramického průmyslu
v České republice v letech 2007-2012. Sklář a keramik, 63
(11–12) (2013), s. 286-289.
9] Statistická identifikace klastrů - Národní zpráva [online].
[cit. 2013-03-04]. <http://www.czechinvest.org/data/files/
narodni-zprava-206.pdf>
10] Český statistický úřad. Nezaměstnanost a míra registrované
nezaměstnanosti 2009 [online]. ČSÚ, 2010. [cit. 2013-0304]. <http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/120614_nezam09/$File/Nezam%C4%9Bstnanost%20a%20m%C3%ADra%20nezam%C4%9Bstnanosti%202009.pdf>
11] Hotař V.: Trendy evropského a světového sklářského průmyslu. Sklář a keramik, 62 (3-4) (2012), s. 55–63.
12] Trendy a aktuality. Sklář a keramik, Teplice, roč. 59, č. 3–4.
ISSN 0037-637X.
13] Hotař V.: Vize ve vybraných aplikacích skla. Sklář a keramik,
62 (5–6) (2012), s. 111-116.
Lektor: Ing. Jaroslav Demel
14 – Studie
TRENDY A AKTUALITY
Safina zveřejnila analýzu trhu
s drahými kovy ve čtvrtém čtvrtletí 2013
Podle společnosti v předvánočním období narostl prodej investičních slitků s menší gramáží. Firma prodala ve čtvrtém
čtvrtletí více než 100 kg zlata a za celý rok 2013 více než 700 kg
investičního zlata. Meziročně se jedná o 40% nárůst v prodejích investičních drahých kovů. Na zahraničních trzích v roce
2013 prodala více než 150 kg, a to především v Polsku a pobaltských státech. Globální trh s fyzickým zlatem podpořily i větší
nákupy šperků, a to především v Asii.
V posledním čtvrtletí roku 2013 byl celosvětový trend poptávky po zlatě spíše klesající. I nadále dominovala poptávka
po fyzickém zlatě vzhledem k jeho příznivé ceně. Velké investiční fondy se zbavovaly cenných papírů vedených ve zlatě,
tzv. ETF – „papírového zlata“, a vyvíjely tak tlak na cenu zlata. Držení tohoto typu zlata v investičních fondech je v současné době na velmi nízké úrovni. Na druhé straně centrální
banky států pokračovaly v nákupech zlata jako nástroje pro
diverzifikaci svých devizových rezerv. Velmi aktivní byla národní banka Turecka, jež v tomto období nakoupila kolem
13 tun a za celý rok celkově 143,4 tuny, a dále pak banky
Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Předvánoční nákupy
V oblasti investičních drahých kovů se tradičně nejvíce dařilo zlatu, které se stává stále oblíbenějším vánočním dárkem.
Nákupy slitků s vyšší gramáží byly ovšem v porovnání se
zbytkem roku vystřídány spíše nižšími gramážemi do 100 g.
Ještě zajímavějším drahokovovým artiklem jsou na předvánočním trhu samozřejmě šperky, které pomohly zvýšit zájem
o nákupy fyzického zlata v globálním měřítku. Dominantním trhem byla v tomto ohledu Asie, konkrétně Indie a Čína.
Podle generálního ředitele firmy, Tomáše Plachého, byla
„zvýšená poptávka po menších slitcích před Vánoci i na českém
trhu. Tento fakt plně koresponduje s globálním trhem. Odlišnosti
jsme ovšem ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenali – šlo o důsledek
intervence České národní banky vůči koruně. Po jejím oslabení jsme pozorovali zvýšený zájem o investice do drahých kovů.“
Důvodem je fakt, že se investoři opět přesvědčili, že peníze
v dnešní formě bankovek jsou ovlivňovány mnoha faktory
a mohou být lehce znehodnoceny jednoduchými kroky centrálních institucí a během vteřin ztratí i několik procent své
hodnoty. Právě proti těmto výkyvům a neočekávaným krokům je zlato ideální pojistkou.
Investiční slitky z dalších drahých kovů si také pomalu
razí cestu na předvánoční trh, i když význam platinových
kovů a stříbra stále zůstává především v průmyslové výrobě (kromě stříbra využívaného taktéž ve šperkařství). Jejich
cena není proto dána jen investiční poptávkou, ale odvíjí se
i od celosvětové průmyslové výroby. Vzhledem k tomu, že
není vnímáno oživení této výroby, i ceny platinových kovů
a stříbra spíše stagnovaly a kopírovaly vývoj ceny zlata, které je v určování ceny vždy dominantní.
Výhled je pro zlato optimistický
Nástup nové předsedkyně FEDu paní Janet Yellen od 1. 2.
2014 je pro cenu zlata dobrou zprávou, protože se předpokládá pokračování uvolněné měnové politiky americké centrální banky. Toto „tištění peněz“ jako motiv pro oživení poptávky má za důsledek vždy růst ceny zlata právě jako pojistky
proti inflaci, kterou může velké množství peněz v ekonomice vyvolat. „V současné době jsou tyto vytištěné peníze investovány do dluhopisů a akcií, které dosahují historicky maximálních
hodnot, i když vývoj ekonomiky tomuto neodpovídá,“ komentuje
Plachý, „v případě, že dojde k prudkému pádu cen těchto cenných papírů, tak jako již několikrát v historii, budou investoři
opět hledat bezpečný přístav, kterým vždy bylo zlato, a dojde tak
k přesunu těchto finančních prostředků právě do zlata.“ Milníky pro ceny zlata jsou vždy dány zasedáním právě
FEDu a zveřejňováním jeho zpráv o vývoji průmyslu v USA
a komentování jeho kroků – především právě pokračování
či omezování kvantitativního uvolňování. „Stále větší vliv
na cenu zlata bude mít v budoucnu také výše nákladů na těžbu
zlata. Některé doly jsou při současné ceně již nerentabilní a dlouhodobě neudržitelné, jejich uzavření bude mít pozitivní dopad
na cenu zlata,“ dodává Plachý.
(podle tiskové zprávy z 16. 1. 2014)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 15
Sklenička z tiskárny je realitou, lidské srdce (zatím) ne
3D tisk zažívá v posledních letech obrovský boom. Běžně už
se využívá v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti. Technologie umožňují tisknout z mnoha rozmanitých materiálů, jejichž škála se rychle rozšiřuje. V současnosti se tiskne
hlavně z různých typů plastů, které se při tisku využívají
v rozličných oborech od designu a architektury až po elektroinženýrství či letadlovou techniku.
Nejpoužívanější jsou PLA (Polylactic acid) a ABS (Akrylonitrilbutadienstyren). PLA plast je relativně nový materiál,
jehož hlavní výhodou je biologická odbouratelnost, nezatěžuje tedy životní prostředí. Nepotřebný výtisk je možné bez
problémů zkompostovat. ABS plast se naopak běžně používá
v celé řadě odvětví od automobilového průmyslu až po výrobu nábytku. Oproti PLA plastu je pružnější a při použití v exteriéru tak rychle nedegraduje. U nás například společnost
Aroja prodává kvalitní materiály pro 3D tisk pod značkou
3Dfactories s vysokou stabilitou průměru a čistotou materiálu. Vývojáři z 3Dfactories pracují na modifikacích těchto
materiálů a vývoji nových, které by mohly být využitelné
i v oborech, jako je potravinářství.
Největším světovým dodavatelem plastových materiálů pro
3D tisk je aktuálně Čína. Z té pochází až 90 % všech materiálů
dostupných na trhu. Odborníci ale upozorňují na jejich nízkou kvalitu. Často se stává, že průměr struny 1,75 mm kolísá
od 1,4 mm do 2,1 mm, což má značně negativní dopad na kvalitu tisku a nezřídka i na funkci tiskárny. Čínští výrobci si rovněž
často nelámou hlavu s přísným dodržováním technologických
postupů, což někdy vede i k míchání více materiálů.
Běžně se tiskne též z kovu, sádry, písku, keramiky, vosku
a – skla: k tisku se používá skleněný prášek, který se vyrábí recyklací ze starého skla. Složení prášku je tedy stejné
jako u skla, které nás běžně obklopuje. Aby však model
držel pohromadě, používá se při tisku skleněných modelů
speciální spojovací materiál.
Vývojáři také usilovně pracují na zdokonalování 3D tisku z poživatelných materiálů či živých kmenových buněk.
NASA přišla s ambiciózním projektem, jehož cílem je 3D
tisk pizzy pro astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici.
Předpokládá využití několika různých jedlých náplní, které se postupně navrství až do konečné chutné podoby. Jde
o to, umožnit 3D tiskárnám tisk z takových materiálů, které
budou obsahovat dostatek kalorií a organických molekul co
možná nejpodobnějších těm v klasickém jídle. Každá cartridge by odpovídala nějaké chuti a zároveň by byla nutričně
vyvážená. Tisk ze stravitelných náplní přitom není ničím novým. Již nyní je možné tisknout například z čokolády. Tu lze
jednoduše tavit a chlazením opět tuhne.
3D tisk také nachází významné uplatnění v medicíně. Vědci
už zvládli vytisknout například lidské ucho. Nyní výzkumníci
pracují na metodách, jak tisknout z čistě buněčného materiálu
bez příměsi cizorodých látek. Využívají k tomu embryonální
kmenové buňky. Cesta k vytvoření plnohodnotných orgánů použitelných při transplantacích je ale zatím daleká.
(podle www.cad.ccb.cz z 13. 12. 2013; red)
Lahev Larse Kempera na Pilsner Urquell získala další ocenění
Unikátní lahev na pivo, která vznikla loni u příležitosti 170.
narozenin originálního plzeňského ležáku Pilsner Urquell,
získala aktuálně ocenění WorldStar 2014 v mezinárodní
soutěži WorldStar Packaging Awards 2014. Limitovaná edice jednolitrových lahví se pro českého zákazníka Plzeňský
Prazdroj vyráběla ve Vetropacku Nemšová.
Výroční lahev SAB URQUELL 1000 ml s porcelánovým uzávěrem navázala designem na výroční skleněné půllitry, které Plzeňský Prazdroj vydal ke svému loňskému jubileu jako
poděkování svým věrným příznivcům. Oba produkty navrhl
renomovaný designér Lars Kemper. Unikátní lahev byla inspirována tvarem historické láhve Pilsner Urquell.
Výběr exponátů pro ocenění WorldStar 2014 proběhlo v rámci zasedání WPO (World Packaging Organization) 7. 11. 2013
v Barceloně. Ke slavnostnímu předání dojde na veletrhu Interpack v Düsseldorfu v květnu roku 2014.
Již letos na jaře získala lahev ocenění v nové speciální soutěži
o nejlepší obalový design roku Desing Touch, která proběhla
zároveň se zavedeným kláním Obal roku. Exponáty pro Design Touch hodnotila porota složená převážně z odborníků
v oblasti marketingu zcela nezávisle na druhé soutěži České
obalové asociace SYBA.
(podle www.vetropack.cz z 19. 11. 2013; red)
16 – Trendy a aktuality
Německý trh
s obalovým sklem roste
Indický sklářský trh
roste o 15 % ročně
Zatímco v první polovině loňského
roku byl pozitivní trend je málo patrný, ve třetím čtvrtletí se situace
výrazně proměnila. Za devět měsíců roku 2013 byl nakonec vykázán
meziroční nárůst o 1,4 %. Údaje
poskytuje sdružení Aktionsforum
Glasverpackung ustavené roku 2000,
jehož členy je 13 společností, které
v 35 továrnách zaměstnávají 9 tisíc
lidí. Prodej skleněných lahví stoupl
o 1,1 %. Zájem byl zejména o lahve
na vodu, limonády (+ 8,2 %) a víno
(+ 5,9 %), naopak pivní lahve klesly
o 4,4 %. Po obalovém skle na potraviny zůstala poptávka konstantní
(+ 0,2 %), avšak v obalech pro dětské
potraviny razantně stoupla o 18,4 %.
Dařilo se též segmentu skleněných
obalů pro farmaceutický, kosmetický a chemický průmysl (+ 7,3 %).
(podle www.glassinchina.com
z 13. 11. 2013; red)
V současné době je hodnota trhu se
skleněnými produkty v Indii 225 miliard rupií (asi 74 miliard Kč). Díky
rostoucí poptávce ve stavebnictví
(budovy i infrastruktura), automobilovém průmyslu, průmyslu potravin
a nápojů, farmaceutickém byznysu
i maloobchodě, odhaduje sdružení
Assocham do roku 2015 nárůst až
na 340 miliard rupií (112 miliard Kč).
V posledních letech přitom indický
trh rostl o 15 % ročně. Největšími
sklářskými hráči v zemi jsou společnosti ASAHI Glass India Ltd, Hindustan National Glass & Industries Ltd,
Piramal Glass, Saint-Gobain India,
HSIL, Owens Corning, Triveni Glass,
Borosil, Nippon Electric glass, Gujarat Borosil a Sezal Glass (vedle nich
ale existuje též řada „nezávislých
producentů“, z nichž 70 % je soustředěno v okolí Firozabadu). Největší
koncentrace sklářských podniků je
v oblasti Uttar Pradesh na severu
země. Hlavními exportními destinacemi jsou USA, Čína, Brazílie a Německo. Dovoz pak do Indie směřuje
v prvé řadě z Číny, USA a Německa.
(podle www.glassinchina.com
a www.glass-international.com
z 27. 11. 2013 a 2. 12. 2013; red)
Další atrakce Las
Vegas – koncertní sál
v hotelu Cosmopolitan
Management hotelu Cosmopolitan
se rozhodl lákat návštěvníky na koncertní sál připomínající dobu 30. let
20. století, který je stylizovaný jako
sklárna z východní Evropy (tu má
evokovat například přítomnost mnoha zrcadel). Nazval jej Chelsea. Slavnostní otevření připadlo na show
popové hvězdy Bruna Marse. V interiéru, který pojme tři tisíce lidí, nechybí kožené sedačky či svítidla odkazující k období Art Deco. Náklady
na vybudování atrakce hotel – který
v roce 2010 nákladem 3,9 miliard
USD otevřela Deutsche Bank poté, co
původní developer od projektu odstoupil – nezveřejnil. Nespí ani konkurence. Na Stripu, hlavním bulváru
„města hříchu“ během roku vyroste
nákupní centrum v podobě istanbulského Velkého bazaru a casino
v „čínském stylu“, které nabídnet repliku Velké čínské zdi.
(podle www.glassinchina.com
z 10. 12. 2013; red)
Zveřejněna analýza
globálního trhu se
stolním sklem
Podle agentury Transparency Market Research vzroste celosvětová
hodnota trhu se stolním sklem
do roku 2017 na 8,8, miliard USD.
V porovnání s rokem 2011 by se
mělo jednat o 40% vzestup. Obecně
je důvodem k takovému optimismu
rychle rostoucí poptávka v „rozvojových“ zemích a stoupající zájem
o nápojové a jídelní soubory. Konkrétněji pak agentura – ve spojení
s „třetími“ zeměmi – jmenuje oblast
cestovního ruchu (hotely, catering),
maloobchod, růst střední třídy a sofistikovanější organizaci trhu. Stolní sklo je též velmi ovlivněno konzumním způsobem života, módní
oblibou designových setů, změnou
nákupních zvyklostí obyvatel a také
dalšími demografickými a sociálními trendy. Růst v následujících letech bude mít na svědomí především
Jižní Amerika společně s asijskými
a tichomořskými zeměmi. Naopak
tradiční trhy v Evropě a USA budou
růst mírně nebo stagnovat. Hlavními hráči v oboru stolního skla jsou
z výrobců firmy Arc International,
Libbey Incorporation, Bormioli Rocco group, Sisecam (Pasabachce), Anchor Hocking Company, WMF a Lenox Corporation.
(podle www.glassinchina.com
z 31. 12. 2013; red)
EU zvýšila clo pro čínské
solární sklo na 42,1 %
Evropská komise EU ve středu
27. listopadu 2013 rozhodla o uvalení vysokých antidumpigových skel
na solární čínské sklo. Dovozní poplatek se zvýšil ze 17,1 % na 42,1 %.
Platnost nařízení nabylo ve čtvrtek
28. listopadu. Zatím jde o provizorní ustanovení, které ještě musí potvrdit všech 28 členských států unie.
Očekává se, že definitivní rozhodnutí bude stanoveno do 27. května letošního roku. Trh se solárním sklem
má hodnotu kolem 200 milionů
EUR ročně. Mezi lety 2009–2012 se
podíl čínského dovozu zvýšil z 6 %
na 29 %, koncové ceny importovaného zboží přitom klesly o 27 %.
(podle www.glassinchina.com
z 28. 11., 3. 12. a 20. 12. 2013; red)
Zákazníci si oblíbili
alkohol v 0,35 l lahvích
Tento trend má patrně dva důvody – alkohol sice zdražuje, ale lidé
propadli kouzlu domácích koktejlů.
Díky nařízení EU je dnes standardní balení alkoholu v 0,7 l lahvi. To je
ale pro zákazníky často drahé. Proto
stále více nakupují 0,35 l a 0,5 l balení. Například ve Velké Británii je již
každá čtvrtá skotská whisky prodaná v supermarketech ukrytá v 0,35
lahvi. Menší balení též lépe umožňuje vyzkoušet dosud neznámou značku bez „fatální“ ztráty peněz. Je též
ideálním dárkem.
(podle http://steklosouz.ru
z 16. 12. 2013; red)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 17
Rok 2013 a poptávka
po „chytrém“ skle
Do vývoje technologií v oblasti tzv.
chytrého skla byly v posledních
letech investovány stovky milionů
USD. To samozřejmě způsobilo globální růst výrobních kapacit. Současně rostla i poptávka – důvodem
byl například požadavek energetické
účinnosti. Přesto je trh s chytrým
sklem stále relativně malý – za rok
2013 se celosvětově odhaduje na 700
milionů USD. Skupina chytrých skel
je tvořena různými typy technologií,
které mají – díky svým vlastnostem
– rozličné využití. Elektrochromická
skla umožňují uživateli měnit optické vlastnosti od naprosté průhlednosti po zatmění. Jejich nevýhodou
je ale například pomalý průběh změny stavu a nelze ani docílit úplného
zneprůhlednění. Pohybují se v rámci branže ve střední cenové rovině.
Levnější jsou termochromická skla,
která ale koncový uživatel nemůže
ovládat a na vnější prostředí reagují samy. Rychlost a dokonalá změna
optického stavu je vlastností skla
z tekutých krystalů. Omezením je
nemožnost volit jinou vlastnost nežli plně transparentní / plně opakní
i vyšší pořizovací cena. Nejdražší
a nejnovější technologie „částečného
pozastavení“ pak kombinuje vysokou rychlost změny s možností nastavení průhlednosti.
(podle www.glassinchina.com
z 2. 12. 2013 a 15. 1. 2014; red)
Bytová výstavba
celosvětově
stoupne o 3,3 %
Podle studie agentury Freedonia
Group Inc se v roce 2017 na Zemi postaví 60,9 milionů nových bytových
jednotek při ročním růstu 1,5 %.
Více než 80% roční podíl bude patřit
rychle se rozvíjejícím zemím tichomořské Asie, Jižní Ameriky a Afriky.
Na Severní Ameriku připadá 8,9 %,
na západní Evropu 5,9 %. Některé
země – jako USA, Itálie a Španělsko
– ale mohou očekávat dvouciferný
meziroční růst.
(podle www.ceramicindustry.com
z 12. 11. 2013; red)
18 – Trendy a aktuality
Íránská sklářská výroba
vzrostla o 6,3 %
Podle agentury IRN se v Íránu
za prvních sedm měsíců íránského
kalendářního roku (začíná 21. března) utavilo 601 tisíc tun skla. To znamená meziroční nárůst produkce
o 6,3 %. Za stejné období se v zemi
vyrobilo též 52 400 tun sanitární
keramiky a 25 800 tun porcelánu.
V Íránu jsou 3 % světových zásob
hlavních minerálů, což jej v tomto
ohledu staví na první místo v oblasti Středního východu a třetí v Asii.
Země své nerostné bohatství i průmyslové výrobky exportuje do 159
zemí světa, včetně Iráku, Číny, Spojených arabských emirátů, Indie a Afghanistánu. Těží se zde zejména uhlí,
kovové minerály, písek, štěrk, chemické minerály a sůl. Írán disponuje
největšími zásobami zinku na světě,
druhé místo mu patří v ložiscích
mědi a deváté v nalezištích železa.
(podle www.glassinchina.com
z 9. 12. 2013; red)
Kazachstán je
v obalovém skle
závislý na importu
Nedostatek
sklářských techniků
pociťují i v Rusku
V Moskvě se konal kulatý stůl k tématu „Nedostatky a překážky rozvoje sklářského průmyslu“. Současně
se zabýval též otázkou aktivního
zapojení sklářských firem do vzdělávacího procesu. Zástupci vedení
oborových škol a podniků hodnotili
situaci po školské reformě a „ladili
noty“ na akční plán pro sklářský
průmysl. Viktor Osipov, prezident
StekloSouz Russia (Ruská sklářská
společnost), hovořil o tom, že školy
si uchovaly kvalitu výuky, ale apeloval na to, aby se vytvořil systém
motivace mladých technologů a inženýrů k budoucí práci ve sklářství.
Jednou z cest je právě úzká přímá
spolupráce škol s firmami, která by
se měla začít rozvíjet již v průběhu
roku 2014.
(podle www.glassinchina.com
z 15. 11. 2013; red)
Bělorusko hodlá
zvýšit efektivitu
sklářského průmyslu
V zemi je pouze jedna sklárna. Její
kapacita umožňuje zásobit jen 15 %
domácího trhu, zbytek je nutno dovážet. Hovoří se proto – zejména
v souvislosti s obalovým sklem –
o neudržitelnosti situace, kdy 85 %
výrobků zatím do Kazachstánu míří
v prvé řadě z Číny a Uzbekistánu.
(podle www.glassinchina.com
z 11. 11. 2013; red)
Ministr financí dostal od vlády
za úkol zabývat se vytvořením podmínek pro zvýšení produktivity běloruských skláren. Kabinet k tomu
vedla skutečnost, že v roce 2013 se
propadl export skla ze země, což přičítá malé konkurenceschopnosti lokální produkce způsobené zejména
vysokými cenami energie a surovin.
(podle www.glassinchina.com
z 22. 11. 2013; red)
Glaston a Jinjing
Group partnery
Sklárna v Ambergu
prošla modernizací
Firmy uzavřely strategické partnerství v oblasti nízkoenergetických skel.
Zatímco Glaston je dodavatel strojů
a servisních služeb, Jingjing Group
tento typ skla produkuje a nabízí
po celém světě. Společnosti již spolu
úspěšně spolupracují řadu let.
(podle www.glassblobal.com
z 22. 11. 2013; red)
Výrobce užitkového skla Kristall
Glasfabrik Amberg GmbH, od roku
2005 součást značky Nachtmann,
uvedl do provozu inovovanou sklářskou pec. Opět využil služeb firmy
HORN, která v roce 2002 postavila
tu původní. Nově se tavící prostor
pece zvětšil z 24 m² na 28 m².
(podle www.glassblobal.com
z 5. 12. 2013; red)
Barevné solární sklo
představeno v Dubaji
Nejtenčí čelní
sklo na světě
Investiční společnost Dubai Investements (DI) oznámila zahájení výroby
prvního barevného solárního skla
na světě. Na tento produkt vznikla
dceřinná firma Emirates Insolaire,
která k výrobě využívá licenci technologie Kromatix švýcarské společnosti SwissINSO. Novinka, jejíž barevná škála je v podstatě neomezená,
je vhodná jak pro konverzní solární
buňky, tak solární termální kolektory. Efektivita je udávána ve výši 90 %.
Estetický účinek skla zvýrazňuje
matný povrch. DI hodlá v následujícím jedna a půl roce investovat do výrobních zařízení kolem 2 milionů
EUR. Odhaduje, že při předpokládané
roční celosvětové spotřebě solárního
skla přes jednu miliardu m2 – a predikovaném dalším růstu – by se investice měla rychle vrátit.
(podle www.glassinchina.com
z 19. 11. 2013; red)
Japonská společnost NSG Group vyvinula nejtenčí čelní automobilové sklo
na světě, které Toyota využila pro svůj
koncept ultrakompaktního elektromobilu i-ROAD. Firma k vývoji vyžila
nejnovější metody počítačové simulace
a výrobní expertízy. Vnější tloušťka laminovaného skla je pouhé 2 mm, vnitřní vrstvy pak 1 mm. Oproti běžnému
čelnímu sklu je novinka lehčí o 23 %,
což se projeví – mimo jiné – na spotřebě vozu. Svůj koncept Toyota představila na konci roku v rámci 43. ročníku
Tokyo Motor Show.
(podle www.glassinchina.com
z 27. 11. 2013; red)
Skleněné solární
střešní tašky firmy
SolTech System
Revoluční a oceněná novinka má
za sebou řadu let vývoje a její užití
je možné na jakékoliv budově, kde
nahradit tradiční keramické střešní
tašky. Díky integrovaným fotovoltaickým senzorům skleněné tašky dodávají energii buď přímo do domu, na jehož střeše leží, nebo do elektrické sítě.
Životnost „skleněné střechy“ je podle
firmy více než čtyřicet let.
(podle www.arq4design.com
z 10. 1. 2014; red)
„Levitující“ skleněné
schodiště
Společnost AGC oznámila, že jako
první na světě vyvinula spirálové
skleněné schodiště s využitím suspenzní struktury. Jednotlivé stupínky z dokonale průhledného skla tak
vypadají, jako by pluly v prostoru.
(podle Glass Alliance Europe,
December 2013, s. 26; red)
Foto: www.toyota.com
Firma f | solar nabízí
2 mm tenké solární sklo
Společnost f | solar GmbH získala
jako první výrobce solárního skla
národní technický certifikát pro využití ve stavebnictví od příslušného
německého institutu se sídlem v Berlíně. Jde o ploché sklo vyrobené technologií float tloušťky pouhé 2 mm
s velmi nízkým obsahem železa, temperované a opatřené extrémně homogenním antireflexním povlakem. Nabízí se pod názvem f | solarfloat HT
a je určeno zejména pro lehké skleněné solární moduly poslední generace.
(podle www.glassinchina.com
z 12. 11. 2013; red)
Novinkové
antimikrobiální
sklo Gorilla Glass
Koncern Corning oznámil, že vyvinul antimikrobiální sklo obsahující
ionty stříbra, které eliminuje vznik
řas, plísní, hub a samozřejmě bakterií,
což by mělo zvýšit komfort a bezpečnost při užívání dotykových displejů.
Firma tak reaguje na rostoucí obavy
veřejnosti ze „špinavých“ smartphonů a tabletů. Jeden nedávný výzkum
totiž ukázal, že statisticky 1 ze 6 dotykových displejů smartphonů vykazuje značné množství výkalů.
(podle www.glassinchina.com
z 7. 1. 2014; red)
Owens-Illinois
zřídí v Oregonu
recyklační centrum
Skleněná stěna
s digitálním potiskem
instalována v Chicagu
Americká společnost se spojila s firmou eCullet Inc, aby mohla vybudovat
centrum na recyklaci skla v oregonském Portlandu. Hodlá tu zpracovávat
skleněný odpad vhodný k opětovné
výrobě skleněných lahví a zásobnic.
Místní sklárna koncernu O-I zhotovuje více než jeden milion lahví denně,
především pivních, které odebírají lokální malovýrobci hořkého moku.
(podle Glass Alliance Europe,
December 2013, s. 31; red)
Na Terminálu 5 chicagského mezinárodního letiště O´Hare byla dokončena instalace rozměrné skleněné stěny zdobené digitálním tiskem.
Tento typ dekorovaného skla umožňuje kontrolovaný průchod světla
a tím zvyšuje bezpečnost i komfort
cestujících. Stěna navádí cestující
k odbavení a zajišťuje jejich soukromí při této nezbytné proceduře.
(podle www.glassinchina.com
z 14. 1. 2014; red)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 19
Bucher Emhart Glass
rozšířil nabídku strojů
na obalové sklo
Novinkový stroj na výrobu obalového
skla ze své produktové řady IS představila firma Bucher Emhart Glass
ve sklárně společnosti Nampak v Jižní
Africe. Stroj BIS je určen na výrobu
širokého spektra skleněných obalů,
různých velikostí a váhy v malých
sériích s důrazem na možnost rychlé
změny výrobního programu. BIS využívá technologii paralelního otvírání
a zavírání formy a nabízí se v konfiguraci se šesti, osmi, deseti nebo dvanácti sekcemi. Novinka byla poprvé
oznámena na veletrhu glasstec 2010
a rok poté úspěšně dovedena do fáze
prototypu. Prvním zákazníkem se
stala sklárna Nampak, kde začal stroj
pracovat v květnu 2013. Od této doby
do závodu zavítalo více než 20 zákazníků Bucher Emhart Glass, aby se
s ním mohli v seznámit v praxi.
(podle www.glass-international.com
z 3. 12. 2013; red)
Zprovozněna první
ruská továrna
na pěnové sklo
Největší evropský komplex na hi-tech
výrobu pěnového skla ICM Glass Kaluga vyrostl v průmyslové zóně Borovskoje. Jeho vlastníkem je společnost Rusnano. Jako vstupní surovina
slouží skleněné střepy, Roční kapacita továrny je plánována na na 300 tisíc m3, práci získalo 50 lidí. Investice
přesáhla 1,8 miliard rublů.
(podle www.glassinchina.com
z 27. 12. 2013; red)
Skleněná fotbalová
lavička od AGC oceněna
Vítězem Good Design Award 2013 se
stala fotbalová lavička poprvé představená na Poháru konfedereace FIFA
v Brazílii. Je unikátní tím, že jako
jediná na světě nabízí střechu z plochého skla AGC Dragontrail™. To
se pro svou tenkost, pevnost a odolnost proti poškrábání běžně využívá
na displeje smartphonů a tabletů.
Podle poroty je skleněná střecha mistrovským dílem demonstrujícím
japonské technologické možnosti.
Slavnostní předání ceny se konalo
v Japonském muzeu fotbalu.
(podle www.glassinchina.com
z 12. 11. 2013; red)
Pilkington zastavuje
výrobu v americkém
Lathorpu
Firma Pilkington North America,
součást Nippon Sheet Glass, oznámila uzavření závodu v kalifornském
Lathorpu, který se věnoval výrobě
stavebního a automobilového skla.
Hlavním důvodem je brzká nutnost
opravy sklárny a její modernizace
podle zpřísněné ekologické legislativy platné od letošního ledna, která
by – s ohledem na současný vývoj
trhu – nebyla finančně efektivní.
Roli sehrály i vysoké pokuty, které
již musela firma státu Kalifornie
v posledních letech zaplatit. Výroba
by měla skončit v únoru, ale dodávky budou možné až do srpna 2014.
O práci přijde kolem 115 lidí.
(podle www.glassinchina.com
z 14. 11. 2013; red)
Sklárna Guardian Steklo
Rostov zahájila provoz
Dne 20. prosince se vydalo na cestu
k zákazníkům první ploché sklo
typu float z rostovské sklárny společnosti Guardian. V další fázi se
v závodě začnou vyrábět též e-low
skla ClimaGuard® a SunGuard®. Vybudování továrny je největším projektem Guardianu během jeho osmdesátileté přítomnosti na globálním
trhu. Stavba si vyžádala investici
osm miliard rublů, denní výrobní
kapacita je 900 tun a práci zde získalo 260 lidí. Po dokončení druhé fáze
stoupne jejich počet na 300 a dalších
700 lidí najde zaměstnání v partnerských firmách. Rostovská sklárna je
druhým ruským projektem Guardianu. Prvním byla továrna v Rjazani.
(podle www.glassinchina.com
z 16. 1. 2014; red)
„Bezdrátové“
elektrochromické sklo
Firma SAGE Electrochromics Inc vyvinula elektrochromické sklo SageGlass Simplicity, které je bezdrátově napájeno solární energií a je jej
možné – taktéž bez použití kabelů –
ovládat pomocí iPadu. Jedná se o pokročilejší verzi již vyráběného elektrochromického tónovaného skla,
které lze „programovat“ pomocí
ovladače tak, aby se maximalizoval
průchod světa a zároveň minimalizovala možnost oslnění a – zejména
– energetických ztrát.
(podle www.glassinchina.com
z 29. 11. 2013; red)
Solvay Chemicals investuje v Bulharsku
V následujících dvou letech vloží belgický chemický gigant Solvay Chemicals 55 milionů bulharských lev do své továrny
na sodu v bulharské Devnie, která je největší v Evropě a třetí na světě. Na export je určeno 90 % produkce. Prostředky spolkne
nový destilační závod, který následně sníží výrobní náklady i emise. Důvodem investice je též konkurence Turecka. To hodlá
do tří let poblíž bulharských hranic otevřít novou továrnu na sodu s roční kapacitou tři milióny tun, což je dvakrát více nežli
nabízí Devnia. Turci navíc avizují, že jsou schopni sodu vyrábět až o 40 % levněji než je v Evropě běžné (důvodem není neschopnost Evropanů, ale přísné ekologické limity). Solvay Chemicals se proto rozhodlo též v blízké budoucnosti zcela uzavřít svou
továrnu v Portugalsku a omezit výrobu v Itálii.
(podle www.glassinchina.com z 25. 11. 2013; red)
20 – Trendy a aktuality
Sklárna Kapiri
v Zambii ožije
Díky novému místnímu investorovi
Chimsoro Milling Company Limited
se ve sklárně v červenci 2014 začnou
opět vyrábět skleněné lahve. Před
zahájením provozu je nutné provést
rekapitalizaci a investovat do nových
strojů i technologií. Sklárna bude
nově působit pod názvem Kapiri Glass
Manufacturing (KGM) Limited. Denní
kapacita závodu stoupne na 75 tun
denně, tedy 21 tisíc tun měsíčně / 20
milionů lahví ročně. Po zahájení kompletního provozu sklárna zaměstná
200 místních obyvatel. Nové vybavení,
včetně sklářských pecí, dodají italská
společnost Glass Service a německá
firma Emhart Engineering. Hlavními
zákazníky patrně budou místní pivovary, Pepsi a SABMiller z Jižní Afriky.
(podle Glass Alliance Europe,
December 2013, s. 32; red)
Gazprom omezil
dodávky plynu
do Stavropolu
Nařízení ruské vlády, které se týká
všech energií, začal Gazprom plnit
dne 9. prosince 2013. Důvodem je
špatná platební morálka odběratelů ze Stavropolské oblasti. Pokud
klienti nezaplatí do pěti dnů své
dluhy, budou podle tohoto nařízení
odpojeni nadobro. Regionální sklářské firmy YugRosProduct a sklárna
Krasnogvardeiskaja přitom dosud
neuhradily dohromady 353 milionů
rublů (na první z nich připadá 193
milionů, na druhou 160 milionů)..
(podle www.glassinchina.com
z 11. 12. 2013; red)
Bormioli Rocco
vytvořilo oddělení
architektury a designu
Společnost z italské Fidenzy, která je
známá svým vynálezem skleněných
bloků pro architekturu, s nimiž přišla
na trh v roce 1930, se tak snaží sledovat současné trendy v oboru a nabídnout svým zákazníkům větší komfort.
(podle z 13. 1. 2014; red)
Češi postaví sklárnu
na obalové sklo
ve Vietnamu
Česká společnost REF, společně s hanojskou firmou ESG (European Safe
Glass Joint Stock Company), plánují
výstavu sklárny na obalové sklo
v oblasti Trieu Phong. Závod by měl
zaměstnat kolem 500 lidí.
Počáteční kapacita 220 tun denně se
ve druhé fázi zvýší na 500 tun. Pomocí moderních technologií se zde
budou vyrábět lahve různých tvarů
a velikostí. Protože Česká republika
je proslavená výrobou vysoce kvalitních skleněných výrobků, počítá
se s tím, že produkce bude vedle
domácího trhu určena též na export
do okolních zemí.
(podle www.glassinchina.com
z 19. 12. 2013; red)
Nízkoenegetické sklo
Pilkington energiKare
Ploché vrstvené dvojsko s vlastností
trojskla představila společnost Pilkington, součást skupiny NSG. Využívá k tomu vlastní skla Pilkington
K Glass OW a Pilkington Optitherm
S1 Plus. Novinka nazvaná Pilkington energiKare nabízí lepší optické
vlastnosti (větší světelnost) a pohltí
též více sluneční energie, což sníží
energetické náklady majiteli takto
zasklené nemovitosti.
(podle www.glass-international.com
z 11. 12. 2013; red)
Vitro Minerals otevřela
továrnu na recyklovaný
skleněný prášek
Závod s roční výrobní kapacitou 18 tisíc tun za rok se nachází
v Jacksonu, Tennessee. Recyklovaný skleněný prášek je alternativou
k tradičním minerálním plnivům
nátěrů, plastů, lepidel, tmelů a betonu, jako jsou uhličitan vápenatý,
jíl, oxid křemičitý a nefelinický
syenit. Prášek se dodává ve velikostech od 0,5 do 500 mikronů.
(podle www.ceramicindustry.com
z 3. 12. 2013; red)
Nový float uveden
do provozu v Dagestánu
Společnost JSC v zemi vystavěla nákladem 10,5 miliard rublů továrnu
na ploché sklo float s denní kapacitou 600 tun. Závod, jehož základní
kámen byl položen roku 2011, se
rozkládá na 50 ha pozemku ve vesnici Tube Kumtorkalinsky. Investor
předpokládá, že investice do sklárny se vrátí za sedm let. Ploché sklo
bude prodávat zejména na Kavkaze,
v Azerbajdžánu, Turkmenistánu, Kazachstánu, Iránu a západní Ukrajině.
(podle www.glassinchina.com
z 12. 12. 2013; red)
Safelite získal
od Guardianu
servisní divizi
Bez zveřejnění fi nančních podmínek koupila skupina Safelife z amerického Columbusu dceřinou fi rmu
sklářského koncernu Guardian –
Guardian Auto Glass LLC – , která
se věnovala opravám autoskel v 60
lokacích a 12 státech USA, kde pro
ni – především v Ohiu, Virginii, Západní Virginii a Floridě – pracovalo 253 lidí. Guardian, jenž na pěti
kontinentech zaměstnává kolem 18
tisíc lidí, se již hodlá soustředit jen
na výrobu skla. Safelife se v USA
věnuje výhradně opravám autoskel. Pracuje pro ni po celé zemi 10
tisíc lidí, 1 500 z nich v Ohiu. Firma
provozuje více než 600 lokálních
opraven nebo mobilních servisních
center v 50 státech USA.
(podle www.glassinchina.com
z 5. 12. 2013; red)
Sklářská pec
v Dagestánu úspěšně
uvedena do provozu
Německá firma HORN v Machačkale
oživila sklářskou pec na výrobu plochého skla typu float. Závod se stavěl
dva roky. Vyrábět by se zde mělo zejména sklo s ochrannými povlaky.
(podle www.glassinchina.com
z 13. 11. 2013; red)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 21
AGC postaví závod
na laminované
sklo v Mexiku
Koncern oznámil, že továrna na laminované sklo pro automobilový průmysl vyroste v San Luis Potosí a pracovat začne na počátku roku 2016.
Roční kapacita výroby by měla dosáhnout 750 tisíc skel pro automobily.
Půjde již o třetí firemní závod tohoto
typu v Severní Americe, které provozuje dceřinná společnost AGC Automotive Americas Co. Další dva stojí
v Bellafontaine a Elisabethtownu.
Důvodem investice je samozřejmě
očekávání růstu odbytu automobilů
na mexickém trhu v příštích letech.
(podle www.glassinchina.com
z 14. 11. 2013; red)
Muzeum v Cornignu
hledá cestu k čínským
návštěvníkům
Proslulé Museum of Glass v americkém Corningu uspořádalo 10. prosince 2013 seminář na téma „Vítání čínských návštěvníků: strategie úspěchu“.
V roce 2012 do Corningu zavítalo více
než 130 tisíc čínských turistů ve skupinách, kterým byly nabídnuty plánky a demonstrace sklářského řemesla
v mandarínštině a další produkty.
Seminář se zabýval tím, jaká je dnes
čínská „poptávka“ a diskutovalo se
o nápadech, jak se jí přizpůsobit.
(podle www.glassinchina.com
z 4. 12. 2013; red)
DuPont Glass
Laminating Solutions/
Vinyls získala
firma Kuraray
Nový majitel za divizi společnosti DuPont Packaging & Industrial Polymers
zaplatil 543 milionů USD. DuPont
Glass Laminating Solutions/Vinyls
(GLS) je největším světovým výrobcem polyvinyl butyralu, ionomerové
pryskyřice pro bezpečnostní skla i monomer vinyl acetátu a polyvinyl alkoholových produktů pro rozličné architektonické, automobilové a průmyslové
využití. Tržby GLS, jež zaměstnává více
než 600 lidí v šesti závodech na světě,
v roce 2012 přesáhly 500 milionů USD.
(podle www.glassmagazine.com
z 21. 11. 2013; red)
Na Sibiři se bude
těžit sklářský písek
V ruské Kornilovce letos vyroste závod na těžbu a zpracování sklářského
a křemenného písku. Jedná se o záměr
Sibiřského průmyslového holdingu.
V současné době v Omské oblasti žádný obdobný závod neexistuje. Zároveň
je zde v zemi ukryto obrovské množství minerálů využitelných při sklářské výrobě, které se odhaduje na 12.5
milionů tun na 1 m2! Nový závod by
měl dosahovat ročního obratu 250
milionů rublů a investice do jeho výstavby by se mohla vrátit do deseti let.
(podle http://steklosouz.ru
z 10. 1. 2014; red)
Továrna firmy Apple
na safírové sklo
je skutečností
V americké Arizoně uvedla společnost Apple do povozu vlastní továrnu na ochranné safírové sklo, která
v konečné fázi zaměstná kolem dvou
tisíc lidí. Bude zde vyrábět displeje
a další komponenty pro firemní produktové řady Mac, iPad a iPhone. Jak
se očekávalo, továrna je vybavena
nejmodernějším zařízením. V současné době většinu výrobků Applu
chrání běžné sklo (s výjimkou snímače prstů u iPhone 5 a objektivů
většiny fotoaparátu ve smartphonech), což by se mělo v budoucnu
– právě díky vlastnímu výrobnímu
zázemí – změnit.
(podle www.glassinchina.com
z 17. 1. 2014; red)
Wedgwood Waterford
koupil sklárnu Rogaška
Společnost Waterford Wedgwood
Royal Doulton za nezveřejněnou
sumu získala závod Steklarna Rogaška ve Slovinsku. Nový vlastník slibuje zvýšit objem výroby a udržet dobré
jméno sklárny na regionálních trzích.
(podle Glass Alliance Europe,
December 2013, s. 37; red)
Nové křídlo zvýší atraktivitu
muzea v Corningu
Do konce roku 2014 bude nákladem 64 milionů USD završena renovace sklářského muzea v Corningu, jejíž součástí
je i výstavba nového rozlehlého severního křídla, kde bude
vystaveno současné sklo. Prostor zbude i na dočasné výstavy.
Architektem přístavby je omas Phifer z New York City. Proměny se dočká též ventilační budova bývalé sklárny Steuben
na západní straně muzea, jež se změní na další prostor pro
předváděcí sklářské akce s kapacitou pro 500 návštěvníků najednou. Muzeum ročně navštíví kolem 400 tisíc lidí z celého
světa. Přestože si vedení instituce nestanovilo, o kolik by se
toto číslo mělo zvýšit, věří tomu, že nové křídlo do Corningu
přiláká další milovníky skla a moderní architektury.
(podle www.glassinchina.com z 2. 1. 2014; red)
22 – Trendy a aktuality
Foto: www.cmog.org
Trendy a aktuality
Armádní zakázky oživily letecký průmysl
168 [7–8]
Český lustr se opět dostal mezi „100 objektů touhy“
169 [7–8]
Čína varuje EU: zrušte cla na solární panely, nebo přijde protiútok 168 [7–8]
Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie
Čínské výrobce solárního skla loňský rok nepotěšil
66 [3–4]
Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují
273 [11–12]
Dobrá zpráva: Evropská komise schválila projekt Silikátového svazu
222 [9–10]
Evropské obalové sklo si i v krizi vede dobře
REJSTŘÍK ROČNÍKU 63/2013
Studie
Analýza viskozitní odezvy skloviny na vnější tlakové zatížení
– 1. Aplikovatelnost analytického popisu
(Matoušek I., Stará M.)
209 [9–10]
Fosfátová skla: Struktura – vlastnosti – aplikace
(Koudelka L., Mošner P., Rösslerová I.)
Harrachovská sklárna v Novém Světě v 18. století
(Brožková H.)
Historie novosvětské sklárny v první polovině 19. století
(Schöttner J.)
Hodnotenie mrazuvzdornosti tehliarskeho črepu
(Šveda M., Sokolář R.)
155 [7–8]
7 [1–2]
265 [11–12]
3 [1–2]
Kolekce nápojového a dekorativního skla ze 70. a 80. let 20. století ve
sbírce Moravské galerie v Brně
(Vejrostová M.)
60 [3–4]
Krize a konjunktury ve sklářském
a bižuterním průmyslu (1700–1948)
(Nový P.)
Leštění křišťálového skla plamenem
(Buryan P., Bárta S., Matějka J.)
O specifičnosti vývoje české skleněné mozaiky
a metologii její periodizace
(Hájek T.)
Pevnost skla – naděje nebo prokletí sklářského průmyslu?
(Smrček J.)
111 [5–6]
103 [5–6]
107 [5–6]
51 [3–4]
Problematika snímání skla a kvalifi kace povrchové struktury
(Hotař V.)
217 [9–10]
ROBOTUL® – servisní robot pro speciální aplikace
na hladkých vertikálních stěnách
(Horák M., Novotný F., Starý M.)
116 [5–6]
Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem
274 [11–12]
Globální poptávka po práškových lacích poroste
100 let významné sklářské hutě FLORA – HANTICH v Novém Boru
(Hais R.)
258 [11–12]
Jaroslav Bejvl ml. mezi TOP 50 designéry Středního východu
Krátké zprávy
222 [9–10]
Preciosa na Salone del Mobile v Miláně
116 [5–6]
Profi l: Stazione Sperimentale del Vetro, Benátky, Itálie
63 [3–4]
Sklářský a keramický průmysl ČR v roce 2012
66 [3–4]
Sklářský průmysl ve Spojeném království
14 [1–2]
Slovenskí sklári bilancovali
65 [3–4]
SP ČR: Sklářské svítání na druhou
Světová poptávka po plochém skle poroste o 7,1% ročně
66 [3–4]
15 [1–2]
Z domova
Aktivity a úspěchy sklářské školy v Železném Brodě
179 [7–8]
Bakalářské, diplomové a disertační práce 2012/2013
230 [9–10]
Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha
včetně kooperujících pracovišť
230 [9–10]
Univerzita Pardubice
231 [9–10]
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze,
Katedra užitého umění, Ateliér skla
231 [9–10]
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně,
Fakulta umění a designu, ateliér Sklo
232 [9–10]
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně,
Fakulty multimediálních komunikací, Ateliér Design skla
233 [9–10]
Centrum sklářského umění v huti František
– geneze a současnost
174 [7–8]
Česká AGC chce ovládnout evropský trh s autoskly
174 [7–8]
Zamyšlení nad možností zvýšit kvalitu
foukaných borosilikátových výrobků
(Mann B.)
80 [3–4]
Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen
Kyjovská sklárna slaví 130 let
LUCID připravil unikátní internetový katalog
polotovarů kovové bižuterie
179 [7–8]
235 [9–10]
180 [7–8]
SUPŠ sklářská Železný Brod
181 [7–8]
Absolutoria na Vyšší odborné škole sklářské v Novém Boru
182 [7–8]
Mezinárodní letní sklářský workshop ve Vimperku
161 [7–8]
283 [11–12]
Maturity 2012/2013
SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou
163 [7–8]
283 [11–12]
26 [1–2], 81 [3–4], 124 [5–6],
183 [7–8], 235 [9–10], 284 [11–12]
Mariánská sklářská pouťpo roce oživila Kristiánov
255 [11–12]
77 [3–4]
Crystalex zprovoznil v Novém Boru třetí vanovou pec
Sklářské pece otápěné dřevem
ve střední Evropě od středověku do 19. století (Hais R.)
Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu
v období socialismu
(Nový P.)
273 [11–12]
Televize se zakřivenou obrazovkou skutečností
Krátké zprávy
Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin
na dně dávkovače skloviny
(Gelnar S.)
15 [1–2]
Pivní láhve tvoří celosvětově
75% všech skleněných obalů na alkohol
Sklářská katedra na Technické univerzitě v Liberci slaví padesátiny
(Novotný F., Hotař V.)
203 [9–10]
55 [3–4]
168 [7–8]
17 [1–2], 67 [3–4], 117 [5–6],
169 [7–8], 223 [9–10], 274 [11–12]
Den otevřených dveří na VŠCHT Praha
214 [9–10]
14 [1–2]
Futuristické brýle Coogle Glass mění pohled na svět
180 [7–8]
Nová skleněná mozaika zdobí jablonecké muzeum
123 [5–6]
Novinky z Odborového svazu SKP
124 [5–6]
Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík – 23
Platinové termočlánky z Čech expandují do hi–tech průmyslu
79 [3–4]
Skleněná kouzla v jabloneckém muzeu
186 [7–8]
Současná situace českého stavebnictví v evropském kontextu
20 [1–2]
Skleněné městečko Železný Brod 2013
189 [7–8]
Společnost Air Products rozšiřuje řadu generátorů vodíku PRISM® 179 [7–8]
Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku 294 [11–12]
Spolupráce železnobrodské střední školy
se sklárnou Rückl Crystal pokračuje
Svět patří nám – vzpomínka na jablonecké exportéry
242 [9–10]
Stanislav Libenský Award popáté
242 [9–10]
Škola bude opět vzdělávat sklářské technology
80 [3–4]
284 [11–12]
Trh s drahými kovy v České republice v roce 2012
22 [1–2]
Vyhlášeny Ceny Czech Grand Design 2012
79 [3–4]
Vzorníky a katalogy fi rmy Schreiber & Neffen on–line
122 [5–6]
Ze skleněného městečka skleněnou metropolí?
234 [9–10]
Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí?
284 [11–12]
Témata: Ambiente 2013
85 [3–4]
– Více vystavovatelů, více návštěvníků
85 [3–4]
– Očima Skláře a keramika
86 [3–4]
– Pohled českých fi rem
87 [3–4]
e Coburg Prize of contemporary glass 2014
Tipy na aktuální výstavy
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR
37 [1–2] , 90 [3–4] , 137 [5–6],
192 [7–8], 246 [9–10], 299 [11–12]
Transformers Ondřeje Batouška ve WHITEBOXU
Vývoj sklářského a keramického průmyslu
v České republice v letech 2007–2012
286 [11–12]
Česká sklářská společnost
XXIII. Mezinárodní sklářský kongres ICG v Praze – aktuality
XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe
– Repríza prekonala premiéru
Členské příspěvky na rok 2013
Schůze užšího výboru ČSS
Schůze výboru ČSS
32 [1–2]
290 [11–12]
84 [3–4]
237 [9–10]
136 [5–6]
Výsledky Národní ceny za studentský design 2012
243 [9–10]
34 [1–2]
Výsledky soutěže Sanssouci Junior Glass Match 2013
135 [5–6]
Výstava XI. IGS v UPM
134 [5–6]
Výstava 70 let tavené skleněné plastiky
132 [5–6]
Výstava k 90. výročí založení Sklářského muzea
v Kamenickém Šenově
187 [7–8]
Výstava Pavla Hlavy v Semilech
133 [5–6]
Výstava ve výstavě WÜNSCH 80 / JEŠTĚD 40
35 [1–2]
184 [7–8]
Schůze výboru ČSS, 13. březen 2013
Sklářský klub ČSS v Novém Boru
Výroční zpráva ČSS za rok 2012
83 [3–4]
Výročí a jubilea
131 [5–6]
Beránek J.
300 [11–12]
28 [1–2]
Brabec J.
249 [9–10]
Drahoňovský J.
Výstavy a soutěže
139 [5–6]
Dvořáček J.
194 [7–8]
35 [1–2]
Gedeon O.
251 [9–10]
70 let tavené skleněné plastiky
238 [9–10]
Harcuba J.
247 [9–10]
Adéla Krejčová vystavovala v Pražské galerii
244 [9–10]
Hospodka J.M.
5. ročník Novoborské skleněné noci
ARTCERAMICS
134 [5–6]
ARTWALL 2013
35 [1–2]
Brilliant By Design na Bratislava Design Week
Cena Galérie NOVA: Sklo 2013
Cena pro mladé umělce z celého světa
– Stanislav Libenský Award 2013
CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích
242 [9–10]
190 [7–8]
132 [5–6]
295 [11–12]
Česká centra připravila výstavu designového skla a porcelánu
89 [3–4]
Česká expozice na veletrhu Maison et Objet
89 [3–4]
České stopy na výstavě Glasplastik und Garten
241 [9–10]
Festival uměleckého skla v Karlových Varech
187 [7–8]
Glass Excellence VIII. Agnieszka Leśniak–Banasiak: Line in Space 296 [11–12]
Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO
Keramické koláže Marie Rychlíkové
Krátké zprávy
297 [11–12]
188 [7–8]
36 [1–2], 89 [3–4], 191 [7–8], 244 [9–10], 297 [11–12]
Metropoli na Tchaj–wanu ovládl křišťál Moser
Mezinárodní hrnkové sympozium 2013
Mistr křišťálu 2013 – Crystal Memory
Mistr křišťálu 2013 zná vítěze
294 [11–12]
187 [7–8]
33 [1–2]
187 [7–8]
Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti
Stanislav Libenský Award 2013
293 [11–12]
Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici
295 [11–12]
Nejstarší sklárna světa se představuje v jabloneckém muzeu
34 [1–2]
Pavel Werner vystavuje na hradě Špilberku
189 [7–8]
PIERCING – Mezi rituálem pózou
136 [5–6]
24 – Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík
Hřebíček M.
40 [1–2]
250 [9–10]
Jeníček Z.
144 [5–6]
Kasal J.
144 [5–6]
Kašpárek A.
147 [5–6]
Kloužek J.
145 [5–6]
Kořínek I.
146 [5–6]
Lorenc J.
147 [5–6]
Matura J.
43 [1–2]
Novák B.
38 [1–2]
Oliva L.
195 [7–8]
Pelant R.
97 [3–4]
Ryba J.
197 [7–8]
Smrčková L.
141 [5–6]
Urbancová J.
Vláková E.
Zemek F.
Žák L.
143 [5–6]
249 [9–10]
301 [11–12]
143 [5–6]
Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům
43 [1–2], 97 [3–4], 146 [5–6], 198 [7–8], 251 [9–10], 302 [11–12]
Okno do světa
Final Report: Paperworld, Creativeworld and Christmasworld
“Trendwatchers“ at Ambiente 2013
Novinky z odborných časopisů
44 [1–2]
45 [1–2]
148 [5–6]
Připravované akce
Koudelka L.
th
12 International Seminar on Furnace Design – Operation & Process
47 [1–2]
Simulation – 4th Glass Forming Simulation Workshop 2013
Křen I.
Candela 2013 – konference o světle a osvětlení
Langhamer A.
46 [1–2]
Cesty skla
Kybalová J.
151 [5–6], 199 [7–8]
Dates Set for glasstec 2014
150 [5–6]
HITHERM Prague 2013
46 [1–2]
Křehká krása 2013
150 [5–6]
Mezinárodní trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014
Připravované akce
Solar meets Glass conference to take break
155 [7–8]
244 [9–10]
188 [7–8]
38, 40 [1–2], 92 [3–4], 132, 139, 141 [5–6],
189, 194, 195, 197 [7–8], 238, 247, 249 [9–10], 301 [11–12]
Laštovička J.
285 [11–12]
Liška M.
251 [9–10], 290 [11–12]
Lněničková J.
180 [7–8]
Mann B.
161 [7–8]
48 [1–2], 98 [3–4]
Manoli S.
63 [3–4]
252 [9–10]
Matějka J.
303 [11–12]
103 [5–6]
Matoušek I.
Inzerující firmy
Crystalex CZ, s.r.o., Nový Bor
[5–6], [11–12]
Desko a.s. – člen skupiny Preciosa, Desná
[9–10]
Glass Service, a.s. Vsetín
[3–4]
Krátoška Chemin spol. s r.o., Praha–Uhříněves
[3–4], [5–6]
Messe Frankfurt GmbH.
[5–6], [11–12]
Polpur spol s r.o. Turnov
[7–8]
Preciosa Ornela, a.s., Zásada
[1–2], [7–8], [9–10]
209 [9–10]
Matura J.
83 [3–4], 184 [7–8], 237 [9–10]
Mošner P.
155 [7–8]
Němec L.
145 [5–6]
Novotný F.
203, 214 [9–10]
Nový P.
86 [3–4], 111, 143 [5–6], 163 [7–8], 298 [11–12]
Pánková E.
249 [9–10]
Patková L.
133 [5–6]
[5–6]
Plesl R.
231 [9–10]
Seboref s.r.o., Mariánské Lázně
[7–8]
Plesl T.
181 [7–8]
Valenta Jaroslav, VSS – strojírenská fi rma, s.r.o., Praha
[1–2]
Polanecký J.
Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov
[1–2]
Popovský J.
Preciosa Figurky, s.r.o., Jablonec nad Nisou
187 [7–8], 297 [11–12]
187 [7–8]
Technická univerzita Liberec, Katedra sklářských strojů a robotiky [9–10]
Purkrábková M.
Teplotechna–Prima, s.r.o. Teplice
[11–12]
Rösslerová I.
Promat Praha, s.r.o.
[11–12]
Sedláček Z.
232 [9–10]
[3–4]
Schöttner J.
265 [11–12]
UCB Technometal, s.r.o., Chrustenice
28 [1–2]
Bočková M.
35 [1–2]
Brožková H.
7 [1–2]
Březinová D.
284 [11–12]
Buryan P.
103 [5–6]
Čermák J.
97 [3–4]
231 [9–10]
Dvořák V.
131 [5–6]
Gelnar S.
255 [11–12]
Hais R.
Hájek T.
55 [3–4], 258 [11–12]
134 [5–6], 191 [7–8], 243 [9–10], 295 [11–12]
Handl M.
182 [7–8]
Hlaveš M.
Hlubuček M.
Horák M.
3 [1–2]
Spružinová M.
233 [9–10]
Stará M.
209 [9–10]
Starý M.
214 [9–10]
Sůra J.
174 [7–8]
Škultéty Š.
65 [3–4]
Šveda M.
3 [1–2]
Vejrostová M.
60 [3–4], 122 [5–6]
Vejsová V.
295 [11–12]
Vích M.
63 [3–4]
Zajíc J.
144, 146 [5–6]
107 [5–6]
Hálová D.
Helebrant A.
51 [3–4], 250 [9–10], 300 [11–12]
Sokolář R.
103 [5–6]
Beránek P.
Černošek Z.
155 [7–8]
Smrček J.
Autorský rejstřík
Bárta S.
66 [3–4], 147 [5–6], 286 [11–12]
32 [1–2], 230 [9–10]
134 [5–6]
179, 182 [7–8]
214 [9–10]
Různé
Ceník inzerce pro rok 2013
31 [1–2], 84 [3–4], 185 [7–8]
Členské příspěvky na rok 2013
84 [3–4]
Jak lze získat časopis Sklář a keramik
31 [1–2], 84 [3–4], 150 [5–6], 185 [7–8]
Nabízím polariskop P 250–1 vyrobený ve SVUS H. Králové
Nejen vzpomínka na EXPO ´58 Brusel
296 [11–12]
92 [3–4]
Horák P.
181 [7–8]
Hotař V.
203, 217 [9–10]
Kašík F.
147 [5–6]
Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika 2002–2010 na jednom CD!
31 [1–2], 84 [3–4], 185 [7–8]
Klimentová L.
179 [7–8]
Pozvánka na výroční konferenci ČSS
Komňacký V.
181 [7–8]
Rejstřík Skláře a keramika 1–12/2012
Kořínek I.
144 [5–6]
Změna adresy redakce Skláře a keramika
237 [9–10]l
23 [1–2]
185 [7–8], 252 [9–10]
Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík – 25
Z DOMOVA
75 let Střední uměleckoprůmyslové školy
v Uherském Hradišti
Letos oslaví Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském
Hradišti 75. výročí od svého založení. Obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu patří mezi nejstarší oddělení zřízené ještě na Škole umění ve Zlíně. Řadí se tak po Karlových
Varech a Bechyni mezi nejstarší keramická učiliště na území
České republiky.
Historie školy
Škola umění ve Zlíně
Škola umění byla založena firmou Baťa 14. 1. 1939 na základě organizačního a personálního statutu, který předložil
architekt F. Kadlec, budoucí ředitel školy. Významnou roli
při jejím zakládání sehrály značné neúspěchy firmy v oblasti
reklamy a propagace na světové výstavě v Paříži (1937), osobní zaujetí J. A. Bati pro vědu a umění, zájem o účelné reformy
ve školství a do jisté míry také potřeba zaplnění kulturního
vakua v nové průmyslové aglomeraci. Při koncipování výuky
na Škole umění se vedení školy opíralo o přejaté a částečně
modifikované principy Bauhausu. Výuka měla být založena
na vzájemném prolínání praktického řemeslného výcviku,
výtvarných cvičení a teoretických disciplín. Na Bauhaus
upomínala i teoretická stránka výuky, těžící z historie umění, uměleckého průmyslu, lidového řemesla a technik, historie všech druhů reklamy, výstavnictví, aranžérství, jakož
i ze studia anatomie, psychologie, sociologie, reklamy, literatury a literární estetiky.
Nebyl pro ni zcela přesný název uměleckoprůmyslová škola
ani škola uměleckých řemesel, ale něco mezi tím. Povahou
studia stála zlínská Škola umění na pomezí mezi střední
a vysokou školou. Jako první výtvarná škola v našich zemích
se rozhodla podřídit výuku potřebám výroby a připravit své
studenty na dráhu průmyslových výtvarníků. Studenti měli
dopoledne pracovat a odpoledne navštěvovat přednášky a cvičení řádného studia. Uchazeči o studium mohli v souladu
se svými zájmy volit jednu ze sedmi oborových kombinací:
l) stavební průmysl a architekturu, 2) bytovou kulturu, zdobivá umění, všeobecný umělecký průmysl, 3) průmyslovou
grafiku, reklamu, knihařství, 4) aranžérství, výstavnictví
(s přihlédnutím k filmové výpravě), 5) módní průmysl, 6)
sochařsko-keramický obor, 7) dekorační malbu. Souběžně se
specializací ve zvoleném oboru měl žák během studia dosáhnout výučního listu jako řezbář, keramik, kameník, štukatér,
odlévač nebo stolař. Dostát těmto nárokům a podřídit se zásadám spolupráce s jinými, vesměs technickými odborníky,
vyžadovalo obrovskou individuální kázeň a bylo nesnadné požadovat je od výtvarníků, kteří byli vychovaní pro nezávislou
uměleckou práci. Ani během šesti let trvání ŠU se nepodařilo
vedení ústavu zavést výuku ve všech plánovaných specializacích, a proto prošlo i obsazování oborů fází proměn.
26 – Z domova
Při výběru pedagogů bylo respektováno Baťovo přání, aby
byli ke spolupráci vyzváni mladí, akademismem nezatížení, umělci a pracovníci. Objevila se zde i řada již vyzrálých
a vynikajících uměleckých a pedagogických osobností (V. V.
Štech, A. Kutal, B. Fuchs, J. Sládek, R. Gajdoš, R. Wiesner ad.),
které zde za protektorátu našly azyl. Teprve v roce 1940–
1941 se personální situace ve sboru ustálila natolik, že mohl
být vypracován statut, v němž byla mimo jiné kodifikována
existence čtyř odborných oddělení čtyřletého školního základu. Bylo to oddělení grafické, jehož správu předal J. Kousal do rukou přijatého E. Milena, oddělení dekorační malby v čele s doc. F. Petrem, sochařské oddělení spravované V.
Makovským a oddělení bytové kultury podřízené J. Vaňkovi,
rozšířené o výstavnictví a aranžérství. Správcem přípravné
– všeobecné školy byl jmenován J. Jaška. Speciální oddělení
byla otevřena pouze dvě a jejich správci byli nazýváni vedoucími – sochařská speciálka V. Makovského a restaurátorské
oddělení, vedené F. Petrem. Organizace dílenského vedení se
přidržovala vzoru Bauhausu. Dělila se na správu umělecko-technologickou, která spadala do rukou oborových vedoucích, a technickou. Jako první zahájila provoz štukatérna
a modelárna hraček, podřízená sochařskému oboru. V roce
1940 byla dokončena dílna řezbářská a stolařská a po nich
přibyly další: knihařská, grafická, reprodukční, kamenická,
keramická a dekorační.
Už během prvního ročníku mohli žáci některých oborů
pracovat na zakázkách a realizovat v dílnách návrhy vypracované v hodinách ateliérových cvičení (plakáty, reklamy,
tabla, úpravy časopisů, restaurátorské práce apod.). V českých zemí nebyla škola, která by mohla už po roce vykázat
takový přehled výrobní činnosti a finanční zisky jako Škola umění. Žáci byli v prvním ročníku provizorně rozděleni
na malíře a sochaře, teprve v dalším školním roce se začali
specializovat. V souladu s podvojnou výukou však museli
ke specializaci (malířské, grafické, sochařské) připojit druhý uměleckoprůmyslový obor (reklamní grafiku, knihařství,
modelářství, nábytkové stolařství, keramiku, kamenictví,
štukatérství, dekorační malbu, řezbářství).
Ke studiu na zlínské Škole umění byla za dobu její působnosti přihlášena podle školních výkazů necelá stovka studentů
(97). Pouze první dva ročníky žáků však prošly celou šíří
výuky a předepsanou dílenskou praxí a dočkaly se i otevření speciálek (sochařské, dekorativní malby, restaurátorské).
Ateliéry navenek musely vykazovat činnost nezbytnou pro
zájmy firmy, aby bylo jejich osazenstvo ušetřeno nucených
prací v Říši. Další ročníky však poznaly pouze torzo původní
výuky a praxi v dílnách už nikoliv. Velká část studentů byla
totálně nasazena. I když se škola fingovanými zakázkami
pro Wehrmacht a výrobou vybavení do krytů snažila své
studenty chránit, přece jen dalšímu odvlékání do Říše nemohla zcela zabránit. Přesto, sledujeme-li cíle jednotlivých
studentů po skončení války, musíme přiznat, že více než
polovina z nich rozvíjela talent dalším studiem na uměleckých vysokých školách a pouze malé procento odešlo zcela
z oboru.
Střední uměleckoprůmyslová škola
ve Zlíně a v Uherském Hradišti
Osvobození a rok 1945 přinesl Škole umění velké personální
ztráty. Odcházeli nejen pedagogové, ale i absolventi pracující
ve speciálkách a žáci, kteří studium ještě neukončili, přecházeli na vysoké školy. Původní plány Zlínských se začaly
rozpadat jako domeček z karet. Ale šest let pozoruhodného
pedagogického experimentu, šest let trvání Školy umění, je
nesmazatelně zapsáno do historie českého výtvarného školství. Je zřejmé, že Škola umění měla příliš málo času, než aby
dospěla ke svému cíli. V době, kdy byly české školy zavírány, se podařilo vychovat první absolventy a současně udržet
kontinuální výuku až do osvobození. To svědčí o velké dávce
pracovní energie organizátorů, promyšlenosti jejich postupu
i schopnostech zainteresovaných osobností. Množství podnětů, které Zlínští přinesli jak ve výrobě, tak v sociálně kulturní sféře, však bohužel zůstalo nevyužito.
Po osvobození, hned ve školním roce 1945–1946, byla zahájena výuka a byly otevřeny čtyři obory: grafický, sochařský,
malířský a keramický, ale už v následujícím roce škola ztratila svůj výjimečný statut a začlenila se do sítě středních
uměleckoprůmyslových škol. Po odchodu ředitele F. Kadlece
ze Zlína se radikálně změnila i sestava vyučujících. K několika bývalým učitelům se připojili mladí pedagogové z řad
absolventů (Z. Kovář, J. Blažek, J. Habarta, J. Beran ad.), kteří
pokračovali ve výuce, ovšem v nových intencích. Organizace,
metodika a zaměření začalo vyrůstat ze zcela jiných základů, začala se měnit struktura školy. Její cíle a praxe již byly
jiné než ty, které si kladli zakladatelé. Byly otevřeny nové
obory s novou náplní studia: 1) tvarování strojů a nástrojů, 2) návrhářství a modelářství obuvi, 3) kamenosochařství,
4) aranžérství – výstavnictví, 5) modelářství nových hmot.
V každém ze stávajících oborů, s výjimkou reklamy – grafiky
(6. obor), byla zavedena pravidelná dílenská praxe.
V roce 1949 nabyla škola statutu státní instituce s právem uzavírat studium maturitní zkouškou. Škola byla přejmenována
na Státní uměleckoprůmyslovou školu Zdeňka Nejedlého (až
do roku 1962). Ve školním roce 1949–1950 přibyl sedmý obor
dekorativní. Všech sedm oborů si až na proměny v názvu, úpravy osnov a učebního programu, udržovalo svůj obsahový profil
až do roku 1989. Jenom obor návrhářství obuvi s osmiletou přestávkou v činnosti v letech 1953–1961 zůstal výjimkou.
V roce 1952 v souvislosti se zrušením vazeb na n. p. Svit se
sídlo školy přestěhovalo z tehdejšího Gottwaldova (Zlína)
do Uherského Hradiště, kde jí bylo vyhrazeno několik prostor
v objektu zvaném „Franklovka“, v budově ONV a v areálu
staré radnice. Provizorní situace se studijními prostory byla
v následujících letech velmi neutěšená, dokonce se uvažovalo,
že se škola vrátí zpět do Zlína, zejména v letech 1961–1963,
kdy byl vypracován projekt výstavby nové uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně. Teprve v roce 1964 se definitivně vyřešila situace s umístěním a škola dostala k dispozici prostory
v budově bývalého krajského soudu, kde přetrvává dodnes.
Uvolněné interiéry se brzy začaly upravovat pro ateliérovou
výuku a došlo ke stabilizaci pracovních podmínek. V této
době se několikrát mění i název školy. V roce 1961 na Střední
uměleckoprůmyslovou školu dr. Zdeňka Nejedlého a od roku
SUPŠ Uherské Hradiště (foto: commons.wikimedia.org – Palickap)
1962 se datuje i současné jméno Střední uměleckoprůmyslová
škola v Uherském Hradišti. Podoba osnov rovněž neprodělává
podstatnějších změn. Určité reorganizace výuky přicházejí
až ve 2. polovině 80. let (je zaveden nový předmět výtvarná
příprava, jsou spojeny obory tvarování strojů a nástrojů s oborem modelářství nových hmot na společný obor průmyslového tvarování, jsou stanovena kritéria výběru při talentových
zkouškách). Novou kapitolu ve vývoji začal psát až rok 1989.
Škola na prahu nového tisíciletí
V souvislosti s politickými změnami tzv. „sametovou revolucí“ se škola začala svobodně rozvíjet a otevřely se pro ni
dosud netušené možnosti. Výuka začíná prodělávat kvalitativní změny, spojené nejen s novým počítačovým vybavením, modernizací výuky dějin výtvarné kultury a objevením možností Internetu, ale také s navázáním kontaktů
se světem, se školami obdobného zaměření v Anglii, Belgii
etc. Prostřednictvím zahraničních stáží studentů a pedagogů, poznávacích zájezdů do Itálie a Francie se rozšířily alternativy rozvíjení dalšího poznání. Škola se úspěšně zapojila
do mezinárodních vzdělávacích programů (Socrates-Comenius), účastní se soutěží, v nichž studenti školy zatím vždy
úspěšně obstáli a jejich práce byly oceněny (Dobrý design,
Veselá bota, TSTTT, O grafický návrh losu a.s. Sazka apod.).
Vývoj však neprodělává jenom výuka, ale i celkový studijní program. Již v roce 1990 se uskutečnilo první přijímací
řízení pouze na základě talentových zkoušek. Na školu se
mohli hlásit i starší žáci nebo absolventi jiných středních
škol (tak jak to bývalo zvykem v prvních letech existence
školy). Ve stejném roce došlo ke zrušení maturitní zkoušky
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 27
z ruského jazyka a byla stanovena povinná výuka jazyka
anglického. Vzrostl počet zájemců o studium na hradišťské
SUPŠ. A již v roce 1992 byla v prvním ročníku výuka rozšířena na dvě třídy (A, B) a v roce 1993 zahájena práce v nově
založených oborech. Studijní program se postupně obohatil
o tři nové obory. Z oboru tvarování plastických hmot vznikl
obor tvorba hraček a dekorativních předmětů. Fotografie se
vyčlenila jako samostatný obor, v roce 1994 se objevil zcela
nový obor – modelářství a návrhářství oděvů, který má návaznost na již stávající obor návrhářství obuvi a módních
doplňků. Na škole se tedy vyučovalo v devíti oborech.
V roce 1994 se zkušebně přistoupilo k zavedení specializačního pomaturitního studia na oboru propagační a reklamní
tvorby, které bylo ukončeno absolutoriem a absolventi získali stupeň vyššího odborného vzdělání. Tato forma však
byla po roce ukončena. Forma nástavbového studia nebyla
na škole novým fenoménem. Již na přelomu 50. a 60. let zde
fungovaly dvouleté nástavbové kurzy pro obor tvarování
strojů a nástrojů a v roce 1970/1971 roční grafická speciálka.
Dnešní střední uměleckoprůmyslová škola s celkovým počtem devíti vyučovaných speciálních oborů (Průmyslový
design, Užitá fotografie a média, Grafický design, Kamenosochařství, Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, Užitá malba, Multimediální tvorba, Modelářství a návrhářství
oděvu, Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků) se řadí k nejkomplexnějším a nejrozsáhlejším centrům
našeho středního uměleckého školství. Velké procento žáků,
kteří vycházejí z této školy, rozvíjí svůj talent a pokračuje
v dalším studiu na vysokých školách (Akademii výtvarných
umění v Praze, Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze,
Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a obdobných
vysokých školách u nás i v zahraničí).
Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu
Historie
Jak již bylo řečeno, keramický obor patří v rámci školy k nejstarším, přestože v počátečních letech vývoje byl přítomen
spíše ve formě konceptu ateliéru sochařsko-keramického.
Na jeho náplni se mimo jiných významných pedagogů (V. Makovský) zpočátku podílí i akad. soch. Jan Kavan, který však
později odchází do Prahy a stává se profesorem sochařského
oddělení VŠUP. V roce 1948 přichází na jeho místo akad. soch.
Stanislav Mikuláštík a společně s keramikem Svatoplukem
Úředníčkem dlouhodobě vychovávají nastávající keramické
výtvarníky. Stanislav Mikuláštík navazuje na předcházející
způsob výuky, stejně tak jako na tradici majolikové výroby
na Moravě, obohacuje je o nové trendy a postupy a až do roku
1976 je zde určující postavou. Oběma se také daří vybudovat
základní technické a technologické zázemí oboru, díky čemuž
se keramika stává nedílnou součástí struktury školy. S. Mikuláštík má také zásluhu na tom, že zde v roce 1971 proběhla
část VI. ročníku Mezinárodního keramického sympozia, jehož
tradice byla založena v Bechyni a kterého se zúčastnili mimo
jiných zahraničních umělců také např. Karel Nepraš.
Od školního roku 1968/69 se na výuce podílí keramik Vladimír Groš a po odchodu Stanislava Mikuláštíka do penze je
v roce 1976 jmenován vedoucím oboru akad. soch. Jiří Vlach.
Díky jeho iniciativě (a za organizační pomoci školy a Galerie
Slováckého muzea v Uherském Hradišti) se v letech 1988–
28 – Z domova
2008 konalo v budově „Franklovky“, kde dnes sídlí keramický
obor, 10 ročníků Mezinárodního sympozia lité plakety, medaile a drobné plastiky, což opět výrazným způsobem přispělo
k povědomí o škole nejen v českých zemích.
Po uvolnění poměrů po roce 1989 se obor dále rozvíjí a díky
otevřenému sdílení informací se škála vyučovaných keramických technologií obohacuje o netradiční či mimoevropské
techniky výroby a výpalu. Obor také dostává nový název –
Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – ve snaze reflektovat a potvrdit zaměření na výtvarnou stránku keramické
tvorby. Zároveň v roce 1995 přichází na školu Jiří Sokolíček,
díky němuž se technologie litého porcelánu stává důležitou
součástí výuky stejně tak jako závěrečných maturitních
prací. Od školního roku 2010/2011 se stává vedoucím oboru
MgA. Eva Blahůšková, která při výuce spolupracuje s MgA. Janem Benedíkem a BcA. Vilémem Čechem. V současné době je
na mateřské dovolené a řízením oboru byl dočasně pověřen
Jan Benedík spolu s penzionovaným vedoucím Jiřím Vlachem.
Profil oboru
Samotné studium na keramickém oboru je rozvrženo tak,
aby v návaznosti na stupňující se nároky rozvíjelo individuální talent a schopnosti studenta. Jde především o růst invenční zdatnosti při navrhování a realizaci volné, užité, dekorativní a exteriérové keramiky. Důraz při studiu je kladen
především na zvládnutí základních řemeslných a výtvarných dovedností, jako je práce na hrnčířském kruhu, zhotovení modelu a sádrové formy, kresba podle živého modelu,
příp. úvod do sochařské problematiky. Žáci se také seznámí
s navrhováním a následným provedením porcelánových
předmětů, užitkových souprav, kameninové zahradní keramiky a keramických plastik.
Tradičně se keramický obor věnuje pálení „živým ohněm“, ať
už v podobě solné glazury nebo pálení dřevem s využitím
efektu „popelové glazury“, či amerického způsobu Raku. Součástí výuky je na začátku každého školního roku týdenní pobyt v přírodě – plenér, který má obohatit škálu výrazových
prostředků o přírodní motivy. V průběhu studia podniká
obor různé exkurze po muzeích a galeriích České republiky
spolu s prohlídkou průmyslových provozů v blízkém okolí
a každoročně se také účastní Točířské soutěže na Střední
uměleckoprůmyslové škole v Bechyni. Obor je též aktivně
zapojen do evropského programu celoživotního vzdělávání
Comenius, který umožňuje jak žáků tak pedagogům výměnné pobyty mezi partnerskými školami po zemích EU (Německo, Belgie, Francie ad.).
Po úspěšném složení maturitní zkoušky mají absolventi oboru
možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách výtvarného
nebo pedagogického zaměření, pracovat jako návrháři či realizátoři v keramických dílnách a závodech, mohou také pracovat
jako samostatní výtvarníci, případně se po dalším specializovaném studiu věnovat restaurátorství keramiky.
Za dobu svého trvání na Střední uměleckoprůmylové škole
v Uherském Hradišti keramický obor vychoval řadu význačných osobností nejen v oblasti keramické tvorby. V současné
době kupříkladu vedou naši dva absolventi – Maxim Velčovský
a Daniel Piršč – ateliéry keramiky na vysokých uměleckých
školách v Praze a Bratislavě (VŠUP Praha, VŠVU Bratislava).
(Milada Frolcová
a obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu,
www.supsuh.cz)
Úspěšný rok Jaroslava Bejvla a společnosti Preciosa Lighting
Art director společnosti Preciosa Lighting, Jaroslav Bejvl ml., má
za sebou velmi úspěšný pracovní rok. O tom svědčí i ocenění
uznávaného magazínu Commercial Interior Design (CID). Z celosvětového výběru se umístil na 16. příčce z 50 nejvlivnějších designérů Středního východu. Jeho designové počiny sklízí úspěchy i v tuzemsku, o čemž vypovídá i několik nominací v rámci
výročních Cen Czech Grand Design 2013.
Jaroslav Bejvl ml. na podzim 2013 rozzářil sychravý Londýn
s dechberoucí instalací Hurricane of Inspiration, která se zároveň stala symbolem výstavy 100 % Design London. Světelný
objekt založený na konceptu Inspiral, který byl v roce 2012 zařazen do výběru Objects of Desire mezi 100 světových designových
artefaktů, byl umístěn přímo v pulzujícím srdci dění – nad centrálním barem výstavní haly. Na výstavě Sleep 2013 pak Hurricane of Inspiration pro změnu dominoval celé výstavní hale. Další
osvětlení vycházející z konceptu InSpiral zdobí například nově
otevřený luxusní hotel Hilton Bomonti v tureckém Istanbulu.
Revoluci do světa osvětlení letos také vnesly designové počiny
Jaroslava Bejvla ml. s názvy Element a Glory, na jejichž tvorbě
se podíleli i designéři Jaroslav Bejvl a Jan Šípek. U svítidel byla
použita technologie tištěných spojů pro napájení LED zdrojů.
„Tisk spojů na křišťál byl světovou premiérou, kterou Preciosa Lighting přispěla k novým trendům světového světelného designu
a pozvedla ho na zcela novou úroveň,“ popisuje novinku autor.
Svítidla, která znamenají přelomový krok v oblasti světelných
řešení, sklízí od svého představení na veletrhu Euroluce v Miláně
úspěch po celém světě. V Čechách pak byla k vidění v rámci letošního Designbloku. Začátkem roku 2014 Element zazářil v rámci
společné české expozice na výstavě Maison et Objet v Paříži.
Preciosa Lighting je inovátorská a progresivní společnost dodávající kompletní
řešení v oblasti designového osvětlení.
Její světelné objekty zdobí luxusní interiéry po celém světě, např. Ritz Carlton
v Hong Kongu, luxusní kasino a hotel
Pallazo v Las Vegas, módní hotel Shangri-La v Paříži nebo Westin Xiamen v Číně.
Preciosa svým klientům nabízí komplexní servis od dodání designu na míru přes
výrobu a instalaci až po následnou údržbu. Hodnoty firmy spočívají v řemeslné
dovednosti, zručnosti a dlouholeté praxi
sklářských mistrů předávané z generace
na generaci. Současně Preciosa využívá
také nejmodernějších technologií, jakými jsou např. optická vlákna, LED, tištěné spoje či nanotechnologie. V současné
době firma zaměstnává přes 600 osob.
www.preciosalighting.com
Jaroslav Bejvl ml. (* 1967) spolupracuje
s Preciosou od roku 1986 a od roku 1999
byl jejím hlavním designérem. Vzhledem
k bohatým zkušenostem v oblasti designu a práci se sklem zastává nyní funkci
art directora. V posledních dvou letech se
opakovaně zařadil mezi 50 nejvlivnějších
designérů Středního východu. Ocenění
uděluje každý rok uznávaný magazín
Commercial Interior Design (CID). V roce
2013 navíc získal ocenění za inovativní
řešení interiéru udělovanou Svazem architektů Ruska. V roce 2012 vyhrál Cenu
veřejnosti v rámci Cen Czech Grand Design. Jeho kolekce svítidel Metamorfózy
byla v roce 2010 zařazena do prestižní
expozice Modern Czech Design pro Český
pavilon na EXPO 2010 v Šanghaji.
Výběr z významných ocenění
2013 TOP 50 – zařazení mezi 50 nejvlivnějších designérů Středního východu
2013 Návrh skleniček v TOP 5 Becherovka
poháru českých designérů vybrán odbornou porotou ze 172 přihlášených
2013 Cena za originální a inovativní řešení interiéru, Svaz architektů Ruska
– společná expozice výtvarníků Jaroslava Bejvla ml. a Zdeňka Lhotského
2013 Koncept Alaris zařazen mezi 100
objektů touhy Středního východu
(Objects of Desire Awards)
2012 TOP 50 – zařazení mezi 50 nejvlivnějších designérů Středního východu
2012 Koncept InSpiral zařazen mezi 100
objektů touhy Středního východu
(Objects of Desire Awards)
2012 Zařazení konceptu Sprinkle do sbírek designu NTM v Praze
2012 Czech Grand Design 2011, nominace
v kategorii Designér roku za koncepty Fluentum, Sprinkle , Mystery (e
Fresh Light of Corian), Cena veřejnosti Czech Grand Design za rok 2011
2011 INDEX Dubai 2011, speciální instalace Fluentum – přední odborníci
světového designu jej jako výjimečné dílo vybrali do společné expozice
Lighting Visione
2010 EXPO 2010 Šanghaj, Čína, kolekce
svítidel Metamorfozy byla zařazena
do prestižní expozice Modern Czech
Design pro Český pavilon
2005 e European Hotel Design Awards
za monumentální skleněnou plastiku
2004 Cena za inovaci v architektuře za
světelný objekt ey are just landing na veletrhu Light+Building ve
Frankfurtu nad Mohanem
2002 Zařazení svítidla La Scala do prestižní přehlídky Design trendy 2002
na veletrhu Light+Building ve
Frankfurtu nad Mohanem
(podle tiskové zprávy ze 7. ledna 2014)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 29
RAKO představilo novou kolekci na rok 2014
Obklad PORTO z kolekce NEWS firmy Rako (foto: www.rako.cz)
Společnost LASSELSBERGER uvedla na trh novou kolekci
obkladů a dlažeb RAKO NEWS 2014. Letošní představení
novinek je výjimečné i tím, že se jedná již o 130 rok existence značky RAKO. Novou kolekci tvoří celkem čtrnáct sérií, z nichž je osm určeno pro koupelny a šest pro estetické
i funkční ztvárnění podlah.
V nové kolekci R AKO 2014 se promítá hned několik stylových linií, z nichž si vybere i zákazník s nejvyššími nároky.
Jedním ze spojujících prvků, které se prolínají více koupelnovými sériemi, je nový formát obkládaček 20x60 cm
celkem ve čtyřech nových sériích. Kromě nového formátu
letošní inovace vkusně kombinují lesklé a matné povrchy,
neutrální či odvážné barevné tóny, jednobarevné nebo
naopak výrazné motivy, dekorace a mozaiky. Za zmínku
stojí série s názvem R AKO 1883 odkazující na dlouholetou
tradici značky a na barevnost obkladů použitých ve vile
Tugendhat. Samozřejmě fi rma nezapomíná ani na úspěšné
a osvědčené formáty 20x40 a 30x60 cm.
Z hlediska designu kopírují letošní inovace přírodní trendy:
imitace dřeva, kamene a betonu (či cementového povrchu),
samozřejmě také s využitím u podlahových inovací. V tomto segmentu nabízí RAKO skutečně špičkové produkty díky
nové generaci technologie digitálního tisku, což je v současnosti nejmodernější způsob dekorování. Přidanou hodnotou
je kombinace s různými povrchovými úpravami standardní
keramické technologie od luxusních lappato dlaždic přes
standardní či reliéfní povrch oživený tiskem nebo posypem
až po dokonale protiskluzné dlažby s novým typem reliéfu
pro venkovní použití.
LASSELSBERGER loni zvýšil meziročně tržby o 2 % a letos plánuje nárůst o nejméně 3 %, ovšem jen díky exportu na Západ.
Firma vyváží do 35 až 40 zemí, z toho export na Západ tvoří dvě
třetiny. V západní Evropě se firmě daří hlavně v objektových
obkladech. Ve Francii podnik výrazně uspěl zejména díky tomu,
že nabízí alternativu ke španělským a italským výrobcům, kteří jsou nyní v problémech s náklady na výrobu.
(podle tiskové zprávy z 21. 11. 2013; red)
Novak Djokovič vyhrál trofej od společnosti Lasvit
Vítězné trofeje pro tenisový turnaj Mubala World Tenis Championship 2013 v Abu Zabí vyrábí již čtyři roky česká sklářská a designérská společnost Lasvit. Pravidelně se jej účastní
nejlepší tenisté světa a již potřetí zde triumfoval Srb Novak
Djokovič. Design ceny pro letošního vítěze navrhl kreativní
ředitel Lasvitu Maxim Velčovský. Podle jeho návrhu trofej
s názvem Sand vyrobili skláři v huti Ajeto v Lindavě.
Inspirací pro výrobu letošní trofeje pro vítěze se stal právě písek, který je v Saúdské Arábii všudypřítomný. „Fascinoval mne
moment zvětšení zrn písku, když umístíte písek pod mikroskop,
tak vidíte různé vrstvy a tvary, které jsou samy o sobě malými
sochami. Vzal jsem jednotlivé struktury a vybudoval jsem z nich
tvar trofeje ve stylizaci vítězného poháru," vysvětlil pro Deníky
Bohemia Velčovský. Trofej je vyrobena z ručně foukaného
a tvarovaného skla v ambrové barvě technikou foukání, kdy
sklář s píšťalou nalepuje zrnko za zrnkem na sebe a staví siluetu vítězného poháru systémem mravenčího hnízda.
Česká společnost Lasvit je předním výrobcem luxusních
světelných konstrukcí, skleněných instalací, kolekcí světel a skleněných architektonických prvků, jimž se dostalo
mnohých ocenění. Její projekty najdete napříč celým světem,
od evropských metropolí, jako jsou Londýn, Paříž a Praha,
přes Moskvu, Los Angeles, Melbourne, Hong Kong, Singapur
až po Dubaj a Abu Zabí. V lindavské sklárně Ajeto pravidelně vznikají i další trofeje pro vrcholné sportovní podniky.
Křišťálové ceny z Novoborska zvedli nad hlavu například
vítězové Tour de France 2013.
(podle www.denik.cz z 31. 12. 2013; red)
30 – Z domova
Trofej pro vítěze turnaje v Abu Zabí (foto: www.lasvit.com)
V centru Prahy
vzniká „centrální
skleněná banka“
Budově bývalé Živnobanky v pražské
ulici Na příkopě hodlá developerská
skupina CPI Group Radovana Vítka
vdechnout nový život velkolepou
sklářskou expozicí, obchody se sklem
i kancelářemi sklářských firem. Projekt by měl být hotový do dvou let,
náklady se odhadují na půl miliardy
korun a po svém dokončení by měl
být ekonomicky soběstačný. Největší plochu z celkových 20 500 m2
zaberou stálé expozice a plocha pro
obměňované výstavy. „Hlavním tématem několika expozic bude sklo, velkou
atrakcí pak zážitková instalace nazvaná
Glass Experience by Lasvit, kterou vyvíjíme s českou renomovanou sklářskou
firmou Lasvit. Půjde o světově unikátní
instalaci českých a zahraničních autorů,
ve které bude hrát hlavní roli české sklo,
křišťál, design, nejnovější technologie
a efekty, propojené se zvukem, světlem
a proměnou prostoru,“ poznamenala
předsedkyně správní rady projektu
Živnobanky Marie Vítková. Záměr je
nyní ve fázi práce na architektonické
studii pro renovaci a adaptaci budovy.
Stavební práce by měly přijít na řadu
v roce 2015. Největší úpravy se mají
týkat hlavně novější části budovy směrem do ulice Nekázanka. Pro vlastní
provoz nově vznikajícího projektu
vznikla obecně prospěšná společnost,
hlavním kurátorem projektu je designér Maxim Velčovský, šéfem Ladislav
Pflimpfl, který byl dlouholetým ředitelem londýnského Českého centra.
(podle www.ceskatelevize.cz
z 19. 11. 2013; red)
Good Design Award
2013 po české návrháře
Prestižní ocenění Good Design
Award 2013, které od roku 1950
uděluje Muzeum architektury a designu v Chicagu, získali v kategorii
Na stůl Martin Žampach a Matěj
Chabera za skleněný set na čaj KON,
, navržený pro firmu Kavalierglass,
a Rony Plesl za kolekci pivních sklenic pro Sahm.
(podle www.lidovky.cz
z 20. 1. 2014; red)
PALACE PLUS otevřen
v Jablonci nad Nisou
160 let duchcovského
porcelánu
Slavnostní otevření prodejny „PALACE PLUS – česká bižuterie a sklo“
v budově bývalého Jablonexu u jablonecké přehrady doplnila módní přehlídka Made in Jablonec 2013, předvádění výroby bižuterie a dekorování
vánočních ozdob. Prodejna je jednou
z klíčových marketingových aktivit
Svazu výrobců skla a bižuterie a jeho
novým provozovatelem je společnost
TEXO PLUS s.r.o. V prodejně je soustředěna nabídka 30 regionálních výrobců bižuterie pod značkou MADE
IN JABLONEC, široký sortiment perlí,
perliček, komponentů a pomůcek pro
zákazníky z hobby sektoru, produkce
sklářských firem Crystalex Nový Bor
a Bohemia Poděbrady a společnosti
Preciosa a.s., obsahující broušené dárky, dekorace a exkluzivní šperky. To
vše v inovovaném interiéru na ploše
650 m2. Součástí nabídky PALACE
PLUS jsou též vzdělávací a tvůrčí
programy. Nabídne stálou tvůrčí dílnu, módní zpravodajství a přednášky
módních tvůrců. Pro návštěvníky
plánuje organizovat předvádění výroby bižuterie a dekorování vánočních ozdob. Palace Plus je koncipován
jako místo reprezentující bižuterní
průmysl, které chce návštěvníka přesvědčit, že si česká bižuterie (a sklo)
udržují vysokou úroveň.
(podle www.svbi.cz z 28. 11. 2013; red)
Na počátku prosince se v Duchcově
slavilo 160. výročí zahájení výroby
porcelánu ve městě. V této souvislosti došlo na odhalení dvou pamětních
desek – jedna je věnovaná zakladateli
porcelánky Eduardu Eichlerovi, druhá návrháři Karlu Lerchovi. Součástí
oslav byl den otevřených dveří v závodě Royal Dux Bohemia, který využily
stovky zájemců. Každý si odnesl malý
dárek z produkce duchcovské porcelánky. Největší zájem byl samozřejmě
o vzorkovnu, kde jsou k vidění vzory
z celé historie zdejší výroby. K výročí
byla vydána také publikace o duchcovském porcelánu a uspořádána výstava v Městském muzeu.
(podle www.5plus2.cz
ze 7. 12. 2013; red)
Prezident Zeman
zavítal do porcelánky
v Nové Roli
Dne 13. 1. 2014 navštívil porcelánku
un 1794 a.s. v Nové Roli během své
dvoudenní návštěvy Karlovarského
kaje prezident České republiky Miloš Zeman. Zde se setkal se zástupci vedení porcelánky v showroomu
společnosti a poté navštívil i provoz,
kde si osobně vyzkoušel dekoraci talíře. Talíř byl vypálen a poté ihned
zaslán jako památka jeho návštěvy
na Pražský hrad. Prezident rovněž
pronesl pár slov k zaměstnancům
porcelánky. Na závěr své návštěvy
obdržel dar v podobě čajové soupravy nového retro tvaru Louise.
(podle www.thun.cz ze 14. 1. 2014; red)
Nový plán zajištění
ložiska žáruvzdorného
jílovce v Boršově
Koncem roku 2013 byl Radě města
Moravská Třebová předložen plán
k zajištění ložiska žáruvzdorného
jílovce v Boršově. Ten počítá se zachováním současného tvaru tělesa
ložiska – stabilizované haldy, a navrhuje dodržování opatření k zamezení nepříznivých vlivů na okolí ložiska. V roce 1996 stanovilo
Ministerstvo životního prostředí
na podkladě žádosti Moravských šamotových a lupkových závodů Velké
Opatovice – právního předchůdce
PD Refractories CZ – chráněné ložiskové území Boršov u Moravské
Třebové. V roce 1998 získaly MŠLZ
k ložisku nerostu dobývací prostor.
Roku 2003 byla postavena ochranná
hráz k zachytávání splachů z ložiska
jako předpoklad pro zahájení těžby,
ta však kvůli nulové poptávce nezačala. Protože ale těžař nevylučuje
budoucí využití ložiska, a je potřeba o ložisko pečovat, předložila PD
Refractories CZ nový plán zajištění
ložiska na dobu do konce roku 2023.
(podle www.pardubickenoviny.cz
z 27. 12. 2013 a www.5plus2.cz
z 8. 1. 2014; red)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 31
Harrachovská sklárna
po letech očekává
ziskové hospodaření
Čínský velvyslanec
navštívil Kamenický
Šenov
Zatímco v roce 2012 sklárna vykázala při tržbách 49 milionů Kč
dvoumilionovou ztrátu, za rok
2013 utržila o 5 – 10 % více. Majitel
firmy JUDr. František Novosad výsledek s nadsázkou označil za kladnou nulu. Harrachov je oblíbenou
turistickou destinací, čemuž se přizpůsobila i sklárna, jejíž součástí
je muzeum, pivovar, restaurace či
firemní obchod. Ročně ji navštíví
na 60 tisíc lidí a příjmy z turistiky tvoří třetinu celkového obratu.
Har rachovská huť, nejstarší funkční sklárna v Evropě, zaměstnává
110 osob. Největším trhem jsou
USA, kam míří 80 % produkce.
Sklo firma exportuje též do Skandinávie a dalších zemí Evropy.
(podle http://jablonecky.denik.cz
z 30. 12. 2013; red)
Jeho Excelence Yu Qingtai, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Čínské lidové republiky v ČR, navštívil výrobní závod Preciosa Lighting v Kamenickém Šenově. Vysoký
diplomat s chotí a atašé čínského
velvyslanectví v České republice neskrývali svůj obdiv nad světelnými
realizacemi společnosti a proces výroby je velmi zajímal. V Kamenickém Šenově navštívili huť, slévárnu
mosazi, rafi naci a montáž, kde bylo
zrovna k vidění velké projektové
klasické svítidlo o výšce 6,5 metru.
Velvyslanec převzal od Preciosy dárek v podobě dekorativního talíře
ze spékaného skla s motivem koně,
což je dle čínského horoskopu znamení roku 2014.
(podle http://ceskolipsky.denik.cz
z 10. 12. 2013; red)
Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika
2002–2010 na jednom CD!
Čísla časopisu Sklář a keramik 2/2002 – 10–12/2010 jsou
nyní dostupné ve formátu PDF na CD. Cena kompletu
včetně media a poštovného je 2 000 Kč.
Jednotlivé ročníky nebo čísla objednávat nelze. V případě
zájmu prosím kontaktujte redakci:
[email protected]
Jak lze získat časopis Sklář a keramik?
Odborný časopis pro průmysl skla a keramiky Sklář a keramik, který vychází v nákladu 600–700 výtisků, je tradičním médiem na českém trhu, které pravidelně přináší
aktuální a zajímavé informace o dění v oboru doma i v zahraničí (vychází již 64 let, počítáme-li jeho předchůdce
Sklářské rozhledy pak dokonce 90). Mezi jeho odběrateli
jsou též zahraniční firmy či jednotlivci a informace o otištěných studiích pravidelně vychází v řadě odborných evropských sklářských časopisů.
Odborný časopis Sklář a keramik není ve volném prodeji,
lze jej proto získat pouze formou a) předplatného nebo b)
vstupem do České sklářské společnosti (ČSS).
32 – Z domova
Novinkové
nevýbušné svítidlo
Pro osvětlení řady průmyslových
provozů se specifickými normami (zejména v prašném prostředí, v chemickém průmyslu apod.)
a také důlních pracovišť jsou nezbytná nevýbušná svítidla. Mezi ně
patří model MINEX I z nabídky společnosti ELEKTROSVIT Svatobořice.
Skládá se z tělesa, základové desky
a příruby s ochranným skleněným
krytem. Těleso a příruba jsou odlitky z šedé litiny. V tělese svítidla
je upevněna ocelová základová deska s elektrovýzbrojí a reflektorem.
Ochranný tvrzený skleněný kryt je
odolný proti mechanickému rázu
min. 7 J a do příruby je zatmelen
polyuretanovým tmelem.
(podle www.techtydenik.cz
z 19. 11. 2013; red)
a) Zisk SaK formou předplatného – pro firmy i jednotlivce
800 Kč ročně (6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran)
V případě zájmu kontaktuje administraci Skláře a keramika – [email protected]
b) Zisk SaK členstvím v ČSS – jen pro jednotlivce
Individuální člen – 400 Kč ročně
Individuální člen (důchodce, student) – 200 Kč ročně
(v rámci členského příspěvku člen obdrží 6 čísel časopisu
o rozsahu nejméně 52 stran)
V případě zájmu kontaktuje sekretariát ČSS
[email protected]
Ceník inzerce pro rok 2014
Obálka – 1. strana 25 000 Kč
Obálka – 2 až 4 strana: 20 500 Kč
Formát A4
Barevná inzerce (Kč)
Černobílá (Kč)
1/1
19 000
15 000
1/2
16 000
11 500
1/3
13 000
8 000
1/4
10 000
6 000
ČESKÁ SKLÁŘSKÁ SPOLEČNOST
Výroční zpráva ČSS za rok 2013
Ve výboru České sklářské společnosti nedošlo v průběhu
roku 2013 k žádným změnám, výbor pracoval po celé období
v konsolidovaném stavu. Sídlo společnosti i nadále zůstává
na adrese v Jablonci nad Nisou, Arbesova 66a, kde nám poskytuje veškeré zázemí firma Ecoglass. Sídlo Vydavatelství
ČSS zůstává i nadále na adrese Středová ulice 17, Teplice.
1. Vývoj členské základny
K 31. 12. 2012 měla Česká sklářská společnost 252 členů.
V letošním roce byli přijati za členy Ing. Lubomír Hnilička,
Dr. Mgr. MUDr. Tomáš Hájek, Ing. Petra Cincibusová Ph.D.,
Mgr. Kamila Valoušková, Ing. Václav Kuželka, Jan Viduna
ml., Daniela Prokešová, Jan Jelínek, Ing. Ondřej Matúšek,
Jarmila Tymyková a Veronika Dubovská. Dne 26. července
2013 zemřel ve věku nedožitých 85 let prof. Jiří Harcuba
a dne 5. září 2013 ve věku nedožitých 89 let Ing. Jaroslav
Beránek. Oběma byla v minulých letech udělena Sklářská
cena. Ing. Zdeněk Hradecký ukončil k 31. 12. 2012 individuální členství a stal se členem pobočky VETROPACK Kyjov. Členství ukončil po úhradě členských příspěvků za léta
2011–2013 také Ing. Milan Hájek. Pro nezaplacení členských
příspěvků v letech 2011–2013 bylo ukončeno členství Jiřímu
Černému, Ing. Zuzaně Jakubíkové, Ph.D., Ing. Radovanu Karellovi, Ing. Jitce Ožďanové, Ing. Andree Pešové a Mgr. Josefovi Susmilchovi, CSc.. Poprvé od roku 2008 došlo v roce 2013
ke zvýšení počtu členů – i když pouze o jednoho – na 253.
Novým kolektivním členem se stalo Sklářské muzeum Nový
Bor (organizační složka Města Nový Bor). Společnost Ave
Clara přes urgence neuhradila členský příspěvek za rok 2012
a bylo jí proto k 31. 12. 2013 ukončeno členství. Počet kolektivních členů se snížil z 33 v roce 2008 na 17 k 31. 12. 2013.
2. Hospodářské výsledky a finanční
situace České sklářské společnosti
Za rok 2013 vykázala naše společnost zisk ve výši 2 046 000 Kč.
Hospodářský výsledek byl rozhodujícím způsobem ovlivněn
mimořádně vysokým ziskem z 23. Mezinárodního kongresu o skle ve výši 2 876 980 Kč. Ke zvýšení příjmů, ale i výdajů, došlo dále z titulu finančního daru od Nadace Preciosa
ve výši 200 000 Kč, který byl určen na úhradu nákladů na vydání sborníku abstrakt 23. Mezinárodního kongresu o skle ICG
v Praze. Kromě toho nám poskytly finanční dary Český svaz
vědeckotechnických společností (64 000 Kč), Nadace Preciosa
(50 000 Kč na úhradu nákladů spojených s vydáváním časopisu „Sklář a keramik“) a Petr Novotný (2 000 Kč). Členské příspěvky jak kolektivních (69 400 Kč), tak i individuálních členů
(70 900 Kč), nedosáhly v souhrnu výše předpokládané v rozpočtu na rok 2013 (145 000 Kč). Členské příspěvky neuhradilo
67 členů (26,6 %) – z toho 29 členů neuhradilo příspěvky za léta
2012–2013 – a také pobočka VETROPACK Kyjov. Velmi nízké
byly i tržby z prodeje knih (8 129 Kč). Vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům bylo možno odepsat i nedobytné pohledávky z roku 2008 (7 880 Kč) a za AveClara (5 000 Kč).
Ke zvýšení výdajů došlo zejména v souvislosti s poskytnutím finančních darů Nadačnímu fondu prof. Rudolfa Bárty
(630 000 Kč) a o.p.s. CESTY SKLA (70 000 Kč). Výdaje byly nepříznivě ovlivněny převodem finančních darů poskytnutých
v roce 2012 na úhradu nákladů spojených s vydáním mimořádného čísla časopisu Sklář a keramik, věnovaného restaurování skla a keramiky, ve výši 50 000 Kč, na Vydavatelství
ČSS až na základě faktury vystavené v roce 2013. Dalšími
významnějšími nákladovými položkami byly osobní náklady
(111 600 Kč, z toho bylo vyplaceno na základě dohod o provedení práce 27 600 Kč), úhrada za časopisy Sklář a keramik pro
členy (105 000 Kč), náklady na výjezdní zasedání (23 569 Kč),
členské příspěvky ICG, ASKP ČR a ČS VTS (18 893 Kč), náklady
na vedení účetnictví včetně daňového poradenství (15 500 Kč),
odměny studentům za nejlepší diplomové práce (10 000 Kč)
a náklady na montáž znaku České sklářské společnosti vyfakturované dodatečně s.r.o. HG ATELIER (7 999 Kč).
K 31. 12. 2013 činil zůstatek na běžném účtu 2 562 952,51 Kč
a pokladní hotovost 789,20 Kč.
Od 1. 2. 2014 se stane Česká sklářská společnost plátcem
daně z přidané hodnoty.
3. Hospodářské výsledky a finanční
situace VYDAVATELSTVÍ ČSS, s.r.o.
Neuhrazená ztráta Vydavatelství ČSS za léta 2009–2010 dosáhla výše 168 320,86 Kč. Vlastní jmění se tak snížilo z 200
tis. Kč na pouhých 31 679,14 Kč. V letech 2011–2012 se podařilo kumulovanou ztrátu snížit o 148 tis. Kč na 20 277,79
Kč. Příznivý vývoj pokračoval i v roce 2013. Za leden až říjen 2013 vykázalo Vydavatelství zisk ve výši 70 260,82 Kč.
I když nejsou známy definitivní výsledky za rok 2013, lze
předpokládat, že kumulovaná ztráta byla zlikvidována.
Zůstatek na běžném účtu činil k 31. 12. 2013 244 513,84 Kč,
když ve prospěch účtu bylo ve sledovaném období připsáno
919 969,52 Kč. Závazky po lhůtě splatnosti nebyly vykázány.
4. Zpráva revizní komise
Z vyjádření předsedy revizní komise Ing. Davida Hilleho vyplývá, že se stejně jako v předchozím roce dařilo naše náklady přizpůsobovat úrovni nyní reálně dosažitelných výnosů.
5. Schůzová činnost
Aktuální problémy společnosti řešil výbor ČSS od poslední
výroční konference, která proběhla v prosinci 2012, na šesti
výborových sezeních, z nichž se tři uskutečnily jako schůze
užšího výboru a tři jako schůze výjezdní. Jako velice užitečné
pro činnost naší společnosti je nutno vyzdvihnout dvoudenní
zasedání, které se uskutečnilo v hotelu Olympionik v Mělníku. Další výjezdní zasedání se uskutečnila v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a ve Střední uměleckoprůmyslové
škole sklářské v Železném Brodě. Jednání užšího výboru probíhala již tradičně v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha.
6. Časopis Sklář a keramik
Vydavatelství ČSS v roce 2013 připravilo 6 dvojčísel časopisu
Sklář a keramik. I v letošním roce jedno číslo obsáhlo 52–56
stran, přičemž 56 stran je technologický limit současné podoby časopisu. Vyjma čísla 1–2/2013, kde byl ročníkový rejstřík,
každé číslo obsahovalo 4 stránkovou celobarevnou přílohu.
Vydavatelství dále realizovalo sborník abstrakt a program
pro 23. Mezinárodní kongres ICG v Praze. Byla tím pro ČSS
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 33
docílena – proti konkurenčním kalkulacím – značná finanč- pinách TC2 – chemická odolnost a analýza, TC3 – základní
ní úspora. V listopadu 2013 též vznikl profil časopisu na so- sklářský výzkum, TC7 – krystalizace a nukleace skla, TC13
ciální síti facebook (https://cs-cz.facebook.com/sklarakera- – ekologie, TC14 – plyny ve skle, TC19 – výzkum povrchu skla,
mik) a začaly práce na webových stránkách , které budou TC20 – skla pro optoelektroniku, TC21 – modelování procesu
spuštěny v lednu 2014.
tavení, TC23 – vzdělávání a TC25 – modelování tvarovacích
Podařilo se stabilizovat počet odběratelů na cca 600, z nichž procesů. V radě INTERNATIONAL COMMISSION ON GLASS
zhruba polovinu tvoří členové ČSS a polovinu komerční před- jsme zastoupeni Ing. Petrem Beránkem (člen ICG Council)
platitelé – fyzické osoby i firmy. Vydávání Skláře a keramika je a prof. Ing. Alešem Helebrantem, CSc. (člen ICG Council).
možné jen díky financím získávaným od inzerentů, kteří zů- Nejvyšší prioritou České sklářské společnosti bylo uspořástali v podstatě stabilní, i když se objevily i některé nové firmy. dání Světového sklářského kongresu v roce 2013. Světové
Časopis vychází bez jakékoliv finanční podpory ze strany státu, sklářské kongresy se konají již od roku 1933.
což dokazuje jeho životaschopnost i v současné době.
Zhodnocení kongresu tvoří samostatnou kapitolu této zprávy.
Velké poděkování patří ČSS (předplatné pro členy), Nadaci
Preciosa, ASKP ČR, samozřejmě čtenářům, kteří si časopis 9. XXIII. Světový sklářský kongres ICG
odebírají, a redakčnímu týmu časopisu. Sklář a keramik byl Již 23. Světový sklářský kongres proběhl ve dnech od 30. 6.
též mediálním partnerem Ceny Stanislava Libenského, Ceny do 5. 7. v Paláci kultury v Praze. Registrováno bylo 703 účastLudwiga Mosera, soutěže Mistr křišťálu a vybraných výstav níků ze 43 zemí světa, z toho z České republiky 76 účastníků.
Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
S hodnocením kongresu je možné se seznámit v časopise
Sklář a keramik v čísle 11–12/2013. Ekonomický efekt na7. Odborné akce
šeho pořadatelství je uveden v kapitole 2 této zprávy a pro
Nadále trvá podpora naší společnosti odbornému periodiku Českou sklářskou společnost znamená finanční zabezpečení
Ceramics-Silikáty.
naší činnosti na období nejméně nejbližších deseti let.
Veliké poděkování patří firmě Icaris, která organizačně konSeminář doktorandů
gres zaštítila, a jmenovitě paní Kočové, ale také pánům HeTradiční seminář doktorandů s názvem Anorganické neko- lebrantovi, Koudelkovi, Gedeonovi, Kloužkovi a Liškovi, bez
vové materiály – procesy, technologie, vlastnosti se konal
jejichž entusiasmu by kongres nemohl proběhnout.
2013 již po osmnácté. Pořadatelem byl opět Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha. Kromě doktorandů pořádajícího ústa- 10. Centrum sklářského umění
vu se semináře zúčastnili i doktorandi ze Slovenské Technic- O tomto projektu Česká sklářská společnost informuje praké Univerzity Bratislava, Univerzity Pardubice a University videlně, neboť je jeho oficiálním partnerem. Detailní inforAlexendera Dubčeka z Trenčína. Stejně jako v posledních roč- mace je uvedena v časopise Sklář a keramik v čísle 3–4/2013.
nících byla organizace semináře svěřena doktorandům ÚSK. Oproti zde publikovanému materiálu došlo v průběhu roku
Z akce byl připraven sborník anotací, dostupný na www. 2013 ke změně termínu, do kterého by měl být projekt uzausk.cz. Některé příspěvky byly také uveřejněny v časopisech vřen, aktuálně se jedná o posun do roku 2014 s předpokládaSklář a keramik a Ceramics-Silikáty.
ným datem ukončení 30. června.
Seminář ve Velkých Karlovicích
11. Sklářský klub v Novém Boru
V červnu jsme se stali tradičními spolupořadateli již 12. Mezinárodního semináře ve Velkých Karlovicích s názvem
Aplikace modelování při konstrukci, optimalizaci a řízení
sklářských pecí. Hlavním pořadatelem byla společnost Glass
Service Vsetín.
V roce 2013 pokračovala činnost našeho Sklářského klubu,
který působí jako regionální v oblasti Novoborska, Kamenicko-šenovska a okolí, a to pokud možno podle osvědčeného schématu. Jeho sympatizanti si zvykli, že dostávají vždy
na první středu v měsíci internetem pozvánky na plánovanou akci několik dnů předem, přičemž vedoucí klubu dbají
na maximální pestrost akcí, aby uspokojili různé zájmy co
nejširšího okruhu účastníků. Omezený výčet aktivit klubu
byl zveřejněn v časopise Sklář a keramik v čísle 5–6/2013.
V tomto roce uskutečnil Klub osm setkání (od počátku působení Klubu celkem již 241).
Z dalších aktivit Klubu je třeba zmínit dokončení soupisu zušlechťoven skla v oblasti, z něhož vyplynulo, že se touto činností
zabývá v současnosti 155 firem od nejmenších až po velké, dále
pak 44 skláren od ateliérových až po klasické průmyslové.
8. Mezinárodní kontakty
V rámci mezinárodních kontaktů se v květnu delegace České
sklářské společnosti zúčastnila již 86. výroční konference německé sklářské společnosti DGG v německém městě Bremen.
V únoru 2013 jsme se zúčastnili jednání Steering Committee
ICG v Mainzu v Německu.
Nezanedbatelnou aktivitou na mezinárodním poli je naše
účast na činnosti technických skupin INTERNATIONAL
COMMISION ON GLASS (ICG). Zde jsme zastoupeni ve sku-
34 – Česká sklářská společnost
Klub věnoval průběžnou pozornost Technické knihovně
ČSS, detašované v Městské knihovně v Kamenickém Šenově. Tam provedl po získání nových prostor uspořádání archivu výzkumných zpráv bývalého VÚSU v Teplicích, které
nově inventarizoval a dále knihovnu doplnil ve spolupráci
se Sklářskou školou v Novém Boru o 254 svazků převážně
zahraničních sklářských odborných časopisů ze zbytků odborné knihovny bývalého SVÚS v Hradci Králové.
Náročným úkolem bylo zhotovení stylizovaného skleněného
znaku ČSS pro účely propagace u příležitosti konání Světového sklářského kongresu 2013 v Praze.
12. Udílení cen
Součástí života společnosti bylo v roce 2013 i udílení našich cen. Sklářskou cenu za rok 2012 získal pan docent
Stanislav Kasa.
Za nejlepší diplomové práce jsme ocenili finanční částkou
a knihou pana Lukáše Hrbka z Ústavu skla a keramiky
VŠCHT Praha a pana Davida Fikara z TU Liberec.
Společně s Nadací Preciosa a Muzeem skla a bižuterie jsme
se podíleli na ocenění vítězů soutěže Mistr křišťálu.
13. Činnost České sklářské
společnosti v roce 2014
Těžiště činnosti ČSS bude, v souladu s cílem společnosti poskytovat a zprostředkovávat svým členům odborné znalosti
a vzdělání jako v minulých letech, spočívat především v pořádání odborných akcí.
Jednoznačně nejvýznamnějšími akcemi jsou dále uvedené
konference, semináře či výstavy:
1) Mezinárodní charakter získal postupem doby i seminář doktorandů Anorganické nekovové materiály. Tento seminář
pořádá Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha ve spolupráci
s ČSS a Silikátovou společností České republiky. V posledních letech se zmíněného semináře účastní nejen doktorandi
z VŠCHT Praha, ale i z dalších českých a slovenských univerzit, především z Univerzity Pardubice, Trenčianské univerzity A. Dubčeka, Slovenskej technickej univerzity, Technickej
Univerzity Košice i z ústavů Anorganické chemie jak AVČR,
tak SAV. Bližší informace jsou k dispozici na www.usk.cz. Již
další ročník proběhne opět v únoru 2013.
2) Ve dnech 30. června až 4. července 2014 proběhnou v Pardubicích za sebou dvě navazující konference. První je
8. Mezinárodní konference o borátových sklech, krystalech a taveninách (31. 6.–2. 7) a na ni navazuje Mezinárodní konference o fosfátových sklech (2.–4. 7.). Konferenci
organizačně zajišťuje společnost ICARIS a předběžně je
přihlášeno 165 příspěvků, z toho 94 přednášek a zbytek
jsou posterová sdělení. Konference se koná pod záštitou
ČSS a jejím předsedou je prof. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc.
Místopředsedy a garanty jednotlivých sub-konferencí jsou
dr. Alex Hannon z Rutherford-Appleton Laboratory v britské Didcotu (borátová konference) a prof. Richard Brow
z University of Science and Technology z města Rolla
ve státě Missouri, USA (fosfátová konference). V současné
době je připravován program konference, která se koná
v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity
Pardubice v Pardubicích-Polabinách.
3) Současně s Českou a slovenskou konferencí o skle, která se
bude konat ve dnech 5.–7. 11. 2014 ve Žďáru nad Sázavou,
se uskuteční i valná hromada České sklářské společnosti.
Program bude sestávat z vyzvaných přednášek a postero-
Laureát Sklářské ceny 2012 – doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc.
vé sekce. Předpokládá se, že do programu bude zařazeno
15–16 půlhodinových přednášek v českém jazyce.
Další, menší, odborná setkání budou probíhat jako každoročně v rámci odborných sekcí společnosti, informace by
se měly včas objevovat jak v časopise Sklář a keramik, tak
i na webových stránkách společnosti.
Je zde nutno též připomenout fakt, že knihovna odborné
literatury naší společnosti je deponována v knihovně MÚ
v Kamenickém Šenově a je k dispozici celé široké sklářské
veřejnosti. Poděkování na tomto místě patří pracovníkům
MÚ v Kamenickém Šenově, kteří nám náš majetek zabezpečují a zpřístupňují.
14. Závěr
Dovolte mi na závěr tohoto hodnocení, abych zde připomenul
i některá životní výročí našich členů v roce 2013. Oslavili jsme
tak 90. narozeniny pana Otakara Wlasáka, 80. narozeniny
paní Drahomíry Křivánkové a pánů Vladimíra Novotného,
Miroslava Kurfirsta a Antonína Otha, 75. narozeniny pánů
Helmuta Schaeffera, Jiřího Matury, Jaroslava Svobody, Josefa Koudelky a Jana Billa, 70. narozeniny oslavila paní Anna
Blechová a Alena Bendlová a pánové Jiří Kasal, Josef Doškář,
Zdeněk Waldhauser, Antonín Schäfer, Jaroslav Veverka, Jan
Nasadil, Milan Hřebíček, Jaroslav Seifrt a Josef Arnošt.
Bohužel i letos jsme zažili smutné chvíle, když naše řady navždy opustili pan Jiří Harcuba a pan Jaroslav Beránek.
Na závěr děkuji svým kolegům – pánům Aleši Helebrantovi,
Jirkovi Maturovi, Láďovi Koudelkovi a Péťovi Novému za vše,
co pro Českou sklářskou společnost vykonávají a bez jejichž
pomoci bych svoji činnost nemohl vykonávat ani já…
V neposlední řadě děkuji firmě Glass Service Vsetín za podmínky, které mi vytvořila, abych mohl tuto funkci předsedy České
sklářské společnosti vykonávat vedle mého zaměstnání.
Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám všem hodně štěstí,
zdraví a spokojenosti v roce 2014 a přeji celé České sklářské
společnosti úspěchy v letech příštích.
(Ing. Petr Beránek, předseda ČSS)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 35
Vzpomínka na XII. sklářský kongres ICG v Praze
36 – Česká sklářská společnost
KALEIDOSKOP
Kaleidoskop – 90 let Skláře a keramika
Letošní ročník je po Skláře a keramika jubilejní. A to dokonce třikrát. Za prvé je tomu 90 let, kdy vyšlo péčí Sklářského
ústavu v Hradci Králové první číslo odborného oborového
časopisu Sklářské rozhledy, za druhé 60 let od doby, kdy byl
původní název změněn na Sklář a keramik (a rozšířen jeho
obzor), za třetí: před 20 lety se vydávání časopisu ujala Česká
sklářská společnost. Rozhodli jsme proto v každém čísle letošního ročníku přinést – po jednotlivých desetiletích – vý-
1924
Sklářské rozhledy
Věstník Sklářského ústavu v Hradci Králové (redaktor Dr. Ing. Václav Čtyřoký)
Úvodem
Kdo nepokračuje, jde zpět. Tato
často vyslovená věta má obzvláštní
význam pro obor sklářský, jehož
složitá organisace výrobní i obchodní vyžaduje stálého zdokonalování ve všech výrobních činitelů
a bedlivého studia po všech stránkách, technické, technologické,
umělecko-průmyslové i umělecké,
historické, sociální a hlavně hospodářské a obchodní.
Naše sklářství založené a vybudované prací několika staletí, zaslouží si podpory, již přináší mu Sklářský ústav odborným časopisem.
Podpory takové zaslouží si zvláště
domácí výrobci sklářští, rozsetí
v počtu mnoha desetitisíců v našich horách. Ačkoliv se těmto znalým sklářům nedostává oněch všestranných pomůcek, technických
a uměleckých, které jsou po ruce
velkým průmyslovým podnikům,
přece vyšlo právě z jejich řad již
tak mnoho objevů a zdokonalení
výrobních a tvarových i zkušeností chemických a nelze se ani domysliti, kolik originelních uměleckých
průkopníků pokroku a novotářů
bylo by mohlo povstati sklářskému
průmyslu, kdyby se bylo dostalo
těmto drobným, na sebe odkázaným výrobcům a dělníkům včas
odborného upozornění a návodu.
Sklářské rozhledy budou mít proto
za úkol přinášeti vedle statí, majících význam pro celý průmysl
běr z příspěvků otištěných v „jubilejních“ letech 1924–2004.
I bez redakčních komentářů bude jistě zřejmé, co se za ta léta
změnilo, co nikoliv, a jak se jevil svět skla a keramiky našim
předchůdcům. Náš „Kaleidoskop“ je též holdem všem těm,
kteří časopisu věnovali svůj čas, energii a erudici. Výsostné místo mezi nimi zaujímají šéfredaktoři – Václav Čtyřoký,
O. Přidal, Arnošt Stulík, Richard Lammel, Sylvia Sázavová
a Antonín Smrček.
sklářský, zvláště hojně zpráv, určených pro příslušníky domácenského průmyslu a bylo by si přáti, aby
nalezly co největšího rozšíření a porozumění v jeho řadách.
Nepochybuji, že „Sklářské rozhledy“ budou sledovati vše, co souvisí
se zdokonalením výroby sklářské
a stanou se rozšiřovatelem poznatků těchto, nových návodů a nových cest. V nich najdou příslušníci sklářského průmyslu tribunu
k věcnému hájení zájmů vlastních
i společných. Budou přítelem každému, kdo miluje krásu skla.
(ministr obchodu
inž. Ladislav Novák, č. 1, nestr.)
Co nám schází
Pracovat a šetřit bylo heslem našeho prvního zasloužilého ministra
financí. Od té doby mnozí státníci
evropští heslo toto opakovali, když
dolehla železná nutnost na zákonodárné sbory odhlasovati oběti na záchranu státních financí
a měny. Pro českého skláře musíme však toto heslo doplniti třetím
slovem a tím jest „učiti se!“. (...) Až
do světové války mělo sklářství
v Čechách primát na světovém
trhu a jeho tradicionelní výroba
udržována dědičnou posloupností
v rodinách odborníků, vyhovovala
požadavkům světového konsumu.
Naši výrobci žili více méně odloučeni, uzavřeni v úzkém kruhu
působnosti, věrně trvající na zděděných předpisech a postupech
jako praví konservativci, bránící
se každé novotě, se svými taviči
a sklářskými mistry. Světová válka ukázala světu, že velká část jeho
konsumu skla závislá je na výrobě
českého „křišťálu“, upnula pozornost technických kruhů na tento druh průmyslu, mobilisovala
všechny teoretické odborné síly,
aby odpomoženo bylo nedostatku
skleněných výrobků, nastalého
uzavřením hranic. Několik let
světového zápasu stačilo k tomu,
aby ve velkých světových státech
na podkladě moderních znalostí
chemie, tepelné techniky a strojnictví vybudováno bylo sklářství.
Nezávisle na starých tradicích, vyzbrojeni všemi moderními poznatky z příbuzných průmyslových odvětví, počali technikové v Americe,
Francii a Anglii budovati sklářství
a tak země, které do války byly
odkázány na import českého a německého zboží, ve 4 letech staly se
zeměmi exportními na úkor původních sklářských vlastí (...).
(Václav Zádubský, č. 1, s. 6–7)
Skupinové vytápění městských
čtvrtí navrhuje se v Chicagu tím
způsobem, že se nad celou skupinou vystaví obrovská skleněné
střecha, která bude uvnitř míti
stejnoměrně vytápěný vzduch. Důkaz řešení úsporného topení s celonárodního stanoviska.
(č. 2–3, s. 33)
„Sklářský inženýr“ jest název článku o poměrně malém počtu sklářských inženýrů, v časopise „Glass
& Apparat“, který v mnohém by zasluhoval být upozorněním našemu
sklářství. Myšlenka ovšem není
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 37
nová, ale potřebuje neustálého
opakování, protože sklářů s vyšším odborným vzděláním jest poměrně k rozsahu tohoto průmyslu
nepatrný počet. Redakce se k této
otázce rozhodně vrátí.
(č. 2–3, s. 35)
Keramonik a thermonit se jmenují
nové umělé ohnivzdorné hmoty.
První jest výrobek z hmoty, která
jest uložena kol železné síťoviny, jež
slouží k rychlému přívodu tepelnému, a snese největší tepelné rozdíly.
Používá se jej hlavně pro výrobu
kelímků ohnivzdorných. Hmota,
které se k výrobě těchto předmětů
používá, může sloužiti také pro nátěry a její jméno je thermolit.
(č. 5, s. 64)
Podpora sklářského
průmyslu v Německu
Až do poslední doby (1923) byly
poměry ve sklářství v Německu
podobné jako u nás. Nepřístupnost
v průmyslu a nepochopení vůdčích
činitelů národohospodářských (...)
(č. 5, s. 67)
P. T. předplatitelům!
Dnešním číslem zahajujeme druhé
pololetí svého časopisu a žádáme
pp. předplatitele, kteří buď dosud
vůbec předplatného nezaplatili neb
kteří je vyrovnali na první pololetí, aby připojené složenky p. ú. š.
k jeho poukázání použili.
Předplatné jsme stanovili pokud
možno nízko, aby tento odborný
časopis stal se přístupným všem,
kterým na dalším rozvoji našeho
vyvinutého sklářského průmyslu
záleží. Z toho důvodu však kryje
abonement pouze výrobní náklady,
které musíme po vyjití každého
čísla ihned uhraditi, což nám bylo
znemožněno liknavým zasíláním
předplatného. Upozornivše na tyto
okolnosti, doufáme, že P. T. předplatitelé nám rychlým poukázáním
předplatného umožní, abychom
i my mohli svým povinnostem dostáti. (Administrace)
(č. 6, s. 88)
Procházka výstavou
malovaného skla
(...) Střed tohoto oddělení vyplňovala především exposice firmy „Karlsbader Kristallglasfabriken A. G.
Ludwig Moser und Söhne und
Meyer´s Neffe“, sklárny ve Dvorech
u Karlových Varů a v Adolfově. Výrobky tohoto podniku jsou prvotřídní, dokonalé výtvarně i technicky.
Patří-li tento závod k representaci
našeho vývozu, nelze si přáti ničeho jiného, než aby bylo podobných
prozíravých firem u nás co nejvíce.
Jeho výrobky si jistě otevírají vstup
do nejelegantnějších salonů světových a dovedou se této své úloze
přizpůsobovati s vybraným vkusem
a se smyslem pro půvab originálů. Moserovy sklárny měly by býti
příkladem, co zmůže odborně založená spolupráce s umělci a svou
prosperitou a obchodními výsledky
usvědčují z omylu všechny ty, kdož
neustále tvrdí, že ve svém sklářství
nemůžeme vyvinout samostatnou
tvorbu, nýbrž musíme jen udýchaně
pobíhati za cizinou a v napodobování jejích výrobků hledati zaměstnání
pro své hutě a rafinerie. (...)
(Karel Herain, č. 8-9. s. 116)
„Inwaldovy sklárny“ prožívají bursovní nemoc. Jedna z nejlépe vedených a zařízených skláren má být
vlivem majitelů akcií, kteří zajisté
továrnu a její obchod a provoz neznají, uvedena ve finanční chaos.
Tendence, jejíž průzračnost jest
zjevná, by měla být přece jen vyššími činiteli odstraněna!
(č. 5, s. 68)
Skleněné šaty jsou prý vystaveny v „německém museu“ Šat má
vzhled umělého hedvábí a pochází
z roku 1893 jako dar světové výstavě v Chicagu.
(č. 6, s. 86)
38 – Kaleidoskop
Pamětní váza pro ministra obchodu Ing. Ladislava Nováka, 1937, leptané a ryté křišťálové
sklo, návrh Zdeněk Juna, provedla Státní odborná škola pro průmysl sklářský Železný Brod, dar
Sklářského ústavu v Hradci Králové čestnému členu, Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jabloni nad
Nisou, S6513, v. 24,7 cm (foto T. Hilger)
1934
Sklářské rozhledy
Věstník Sklářského ústavu v Hradci Králové (redaktor Dr. Ing. Václav Čtyřoký)
Naše doba vyznačuje se mimo jiné
také tím, že na trh přicházejí stále nové stavební hmoty. Jednou
z nich jest též sochařské sklo, výrobek to americké firmy Corning
Glass Works, Corning, New York.
Je to v podstatě lité sklo o délkovém součiniteli tepelné roztaživnosti 0,0000032, jež se označuje
obchodním názvem pyrex. Z tohoto materiálu lijí se skleněné kameny a desky o váze 70 až 115 liber
a pro obklady průčelí, na př. desky
o tloušťce 1 ¼ až 4 ¼ palce. Umělec
zhotoví model reliéfu neb sochy ze
sádry a z toho se pak odlévají kovové formy, z níž každá vystačí k odlití 240 skleněných odlitků (…)
(č. 2, s. 21)
Plánovité budování
průmyslu sklářského
v Egyptě
Státní pokusná sklárna a odborná
škola v El Amrya zahájila svou činnost dne 1. prosince 1933. Na vyzvání v tisku přihlásilo se do školy
na 1500 žáků, z nichž po lékařské
prohlídce bylo přijato 30. V pokusné sklárně je zařízena betonová huť,
dále zkušební pec, ve které budou
zkoušeny egyptské suroviny, hodící
se k výrobě skla. V kryté pánvi pak
má býti taveno barevné sklo, určené
pro výrobu jablonecké bižuterie (...)
(č. 2, s.25)
Vzorné exposice
československého
skla v Praze
V minulých dnech otevřeny byly
v Praze dvě vzorkovny československého skla, a to firmou Bohemia-Moser na Příkopech a firmou
Josef Inwald akc. spol. v Hybernské ulici. Při úpravě obou vzorkoven věnována jest náležitá péče
výběru kvalitních výrobků, u prvé
firmy převážně uměleckých, v druhé vedle uměleckých také výrobků
užitkových a svítidel.
Vybudováním těchto dvou vzorných sklářských exposic získala
Praha velmi cenné středisko, kde
zvláště cizí nákupci mohou si učiniti obraz o vysoké úrovni a vyspělosti československého sklářského
průmyslu. Netřeba podotýkati, že
také po stránce prakticko-obchodní
jistě tyto vzorkovny splní svůj účel.
(č. 4, s. 60)
Situace sovětského
sklářského průmyslu
Nepříznivá situace sovětského
sklářského průmyslu byla předmětem zvláštního rozhodnutí sovětské vlády. V tomto rozhodnutí jest
konstatováno, že se ve sklářském
průmyslu velmi mnoho dní v roce
vůbec nepracuje, mechanisace výroby skla okenního a lahví je velmi
špatně organisována. Brak dosahuje u některých továren 30–40
proc., u některých i více. Nemenší
procento skla se rozbije při balení,
transportu a p. Zvláště špatná je
jakost okenního skla a skleněného
zboží. Výroba hodnotných a uměleckých skleněných nádob je minimální. Tyto neutěšené poměry jsou
zaviněny především nehospodárností ve všech správních orgánech
sklářského průmyslu, počínaje
hlavním ředitelstvím sklářského
průmyslu v komisariátu lehkého
průmyslu a konče jednotlivými
podniky samými. (...)
(č. 5, s. 75)
Výstavní sklářský trh
v Železném Brodě
od 1. do 29. července t. r. uspořádá
Pojizerský průmyslový a vývozní
ústav v budově Státní sklářské odborné školy.
(č. 6, s. 93)
Nové vzory čsl.
vánočních ozdob
Již po čtvrté předkládají podkrkonošští skláři široké veřejnosti čsl.
vánoční ozdoby, jichž výrobu zavedl u nás před čtyřmi roky Sklářský
ústav v Hradci Králové. Výrobky
jsou jakostní, svěžích barev, vyzařuje z nich radost z práce a úspěchu a jedinečná dovednost pilných
rukou našeho domáckého skláře. Zatím co v roce 1931 vyrobili
domáčtí skláři 5.438 tuctů, činí
výroba v roce 1932 42.605 tuctů,
1933 69.898 a letos dostoupí nejméně 100.000 tuctů. Nemusíme již
dovážeti tento líbivý výrobek z Německa, naopak letos začali naši
snaživí výrobci již sami exportovati naše čsl. vánoční ozdoby do zahraničí. Vzniká tak u nás nové trvalé odvětví sklářské výroby, které
důstojně se přičlení na světových
trzích vánočními ozdobami k renomované značce „Made in Czechoslovakia“, kterou nese bezpočetná
řada čsl. sklářských výrobků.
(č. 9, s. 147)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 39
VÝSTAVY A SOUTĚŽE
Mezinárodní přehlídka skla a bižuterie v Jablonci již po šesté
Výběr toho nejlepšího ze sklářského a bižuterního průmyslu
a umění za poslední tři roky se připravuje na letní sezónu
do Jablonce nad Nisou. Výstavní projekt Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou navazuje na tradici velkých výstav
bižuterie a skla, které se v Jablonci konaly od 50. let až do sametové revoluce. „Nový, obměněný cyklus výstav zahájilo naše
muzeum v roce 1998. Letošní ročník je již šestým pokračováním
a bude zaměřen na prezentaci toho nejlepšího, co ve sklářském
a bižuterním průmyslu v posledních třech letech vzniklo“, uvedla
ředitelka muzea Milada Valečková.
Celý projekt neoficiálně odstartoval 9. ledna módní přehlídkou Made in Jablonec 2014. Jejím hlavním pořadatelem je
Svaz výrobců skla a bižuterie a muzeum pro tuto příležitost
vybralo ze svých bohatých sbírek ukázky bižuterních trendů 60., 70. a 80. let minulého století.
Slavnostní oficiální zahájení se pak uskuteční 8. června
otevřením hlavní výstavy nazvané TRENDY.DESIGN.PRODUKCE. „Máme potvrzenou opravdu reprezentativní účast
sedmdesáti sklářských a bižuterních firem, včetně tuzemských
zastoupení zahraničních sklářských výrobců. Na výstavě budou
prezentovat své komerčně úspěšné výrobky, designové produkty a to, čím se sami chtějí pochlubit “, sdělil hlavní kurátor
projektu Petr Nový.
Kromě hlavní výstavy najdou návštěvníci od 19. června v univerzitní Galerii N prezentaci českých i zahraničních středních
a vysokých oborových škol pod názvem A.TO.MY! Kostel sv.
Anny zaplní od konce června unikátní výběr z tvorby sklářských výtvarníků ze všech krajů naší republiky SKLENĚNÁ
REPUBLIKA. „Tato výstava si svou premiéru odbude již v únoru
na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem“, doplnila kurátorka
výstavy Dagmar Havlíčková. Jako poslední pak bude zahájena
v červenci prezentace výsledků účastníků bižuterního sympozia odborných škol v Galerii Belveder.
Součástí projektu bude také již 3. ročník diskusního semináře Sklářské svítání, který je pořádán ve spolupráci se Svazem
průmyslu a dopravy. V srpnu (7.–10. 8.) se Mezinárodní trienále Jablonec 2014 propojí s pokračováním prodejní výstavy
Křehká krása. Celý projekt bude slavnostně zakončen 28. října.
(Tisková zpráva z 9. 1. 2014; red)
O výstavě Waldemar Fritsch a jeho doba
v Galerii umění Karlovy Vary
Spojovacím článkem výstavy Waldemar Fritsch a jeho
doba / Porcelánová plastika (1925–1945), výstavy drobných,
převážně porcelánových plastik vytvořených několika uměleckými osobnostmi, jsou Karlovy Vary, kdysi centrum výroby porcelánu, a Střední odborná škola keramická. Roku 1922
byla v Karlových Varech, ve čtvrti Rybáře, zřízena první škola
zabývající se technologií výroby, tvarováním a dekorací porcelánu. Waldemar Fritsch – jeden z nejnadanějších žáků Státní
odborné školy pro průmysl porcelánový – zde studoval v letech 1926–1929. Michael Mörtl a Adolf Hegenbarth byli jeho
profesory, Jan Lichtág a Jan Znoj spolužáci z pražské Uměleckoprůmyslové školy, a všichni nějaký čas působili jako profesoři na karlovarské škole pro průmysl porcelánový.
Výstava prezentovala pouhé torzo z umělecké tvorby těchto
významných autorů – dramatické události válečné a poválečné historie i časový odstup znejasnily obraz vývoje porcelánové plastiky té doby, řada vynikajících děl zmizela nadobro.
Podařilo se však shromáždit početný soubor porcelánových
plastik, který divákovi přiblížily dobovou tvorbu i vkus.
Výstava proběhla ve dnech 21. 11.–26. 1. v Galerii umění Karlovy Vary, která ji připravila ve spolupráci se Sudetendeutsche
40 – Výstavy a soutěže
Akademie der Wissenschaften und Künste v Mnichově, Egerland-Museum v Marktredwitz, Markgrafen museum v Ansbachu, rodinou W. Fritsche a soukromými sběrateli. Byla podpořena fondem Euregia Egrensis, z programu přeshraniční
spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
2007–2013 Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského
fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti.
Waldemar Fritsch (1909–1978), rodák ze Staré Role, se vyučil lití
forem a točení porcelánu v porcelánce Viktoria ve Staré Roli, poté
studuje na Státní odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech a pokračuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Blízký pracovní vztah s karlovarskými porcelánkami nepřerušil
ani během pražského pobytu – některé jeho realizace byly přijaty
do výroby v Březové, Horním Slavkově a Ostrově. Vedle zvířecích
námětů vytváří akty, žánrové civilní figury, plastiky religiózní
a mystické. Roku 1935 získává W. Fritsch místo odborného učitele
na keramické škole v Teplicích, ale ani při pedagogické činnosti
nepřestává navrhovat porcelánové plastiky – jeho práce vyrábějí
porcelánky Puls v Ostrově, Epiag v Březové, Bohemia v Nové Roli,
pracuje i pro zahraniční továrny ve Fürstenbergu, Krause & Co.
v Ansbachu a Hutschenreuther v Selbu.
Adolf Hegenbarth (1892–1972) se narodil se v severních Čechách,
vystudoval Sklářskou školu v Kamenickém Šenově a svou praxi zahájil u místní firmy na výrobu lustrů Elias Palme. Později studoval
na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Zúčastnil se bojů 1. sv. války. Po válce byl opět zaměstnán u firmy Elias Palme v Kamenickém
Šenově a v roce 1922 začal vyučovat na tamní odborné sklářské
škole. Věnoval se malbě na skle. Od roku 1926 působil na Státní
odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Jeho
porcelánová plastika osobité dekorativnosti byla zaměřena na náměty pracovní a sportovní. Po osvobození, hned v květnu 1945, byl
zatčen a vězněn, následující rok byl zařazen pravděpodobně do odsunu a musel opustit stát. Až do své smrti žil na rakousko-německých hranicích v tyrolském Kufsteinu.
Waldemar Fritch, Lední medvědi, 1932, sbírka Markgratenmuseum
Ansbach (foto B. Hořínek)
Po připojení Sudet k Německé říši je Waldemar Fritsch jmenován
ředitelem Odborné keramické školy v Teplicích. Od března 1939
je povolán na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový
v Karlových Varech, kde působil velmi krátce – v květnu 1939
byl přímo ve škole zatčen Gestapem a uvězněn. Po dvou letech
byl těžce nemocný z vězení propuštěn, následoval zákaz výkonu
povolání a teprve roku 1942 mu byl umožněn návrat k odborné
práci. V dalším roce narukoval Fritsch do služeb Wehrmachtu,
kde sloužil až do konce války.
Ačkoli po válce získal v obnoveném Československu status antifašisty, na podzim 1946 se společně se svými rodiči vystěhoval
do bavorského Ansbachu. Od roku 1953 se věnuje pouze své tvorbě
– spolupracoval s porcelánkami Rosenthal AG v Selbu (1951–1954),
Hutschenreuter AG v Selbu, Porzellan-manufaktur ve Fürstenbergu
a s keramickou manufakturou Krause & Co. v Ansbachu. W. Fritsch
se postupně stále více zaměřoval na volnou tvorbu sochařskou, především na klasické portréty významných osobností a přátel. Fritschova tvorba porcelánových plastik, především v období 1925–1945,
se jeví v kontextu našeho výtvarného umění jako nezastupitelná.
Jan Znoj (1905–1950), rodák z Kyjova, se vyučil keramikem v Bratislavě a nastoupil ve Slovenské keramice Modra. Po roce odchází studovat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Po praxi na školách
v Teplicích a Brně působil krátce jako profesor na Státní odborné
škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Spoluzakládal
Keramickou školu v Praze, kde působil od roku 1931 až do své předčasné smrti. V letech 1935-1940 vytvořil Jan Znoj svou nejvýznamnější realizaci v architektuře: výzdobu čelní stěny interiéru modlitebny
Husova sboru církve československé husitské v Praze na Vinohradech. Vytvořil také několik pomníků a řadu portrétů. V těžké době
před 2. světovou válkou vrcholí sochařovo umělecké vzepětí. Vytváří
rozměrné expresivní kompozice s klasickými tématy, náboženské
kompozice, obecná a sportovní témata. Jan Znoj byl umělec tradičního realistického výtvarného názoru se smyslem pro gradaci výrazu,
který postupně rozvinul do rozměrnějších sochařských forem.
Eduard Schickl (1884-?) studoval a poté působil na keramické škole v Teplicích, později studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové
škole. Po absolutoriu ve Vídni přichází jako učitel na keramickou
školu do Znojma. Když je po deseti letech jmenován profesorem,
stěhuje se do Karlových Varů a nastupuje na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový, kde zastával v letech 1929–1938 funkci ředitele školy. Zabýval se návrhy užitkového a ozdobného porcelánu, zejména váz, a to i monumentálních rozměrů. Navrhoval
a prováděl dekoraci malbou rostlinných motivů ve stylu art deco.
Jeho významným příspěvkem k dekoraci porcelánu bylo rozvinutí
techniky pískování a hlubokého reliéfního leptání.
(podle tiskové zprávy Galerie – Eva Neumannová; red)
Jan Lichtág (1898–1985), narozený v Poličce, po absolutoriu na Odborné škole keramické v Bechyni studoval rovněž na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po zahraniční zkušenosti v hornorakouském
Gmundenu a v porcelánce v Sévres u Paříže nastupuje roku 1925 jako
profesor na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Během tří let zde vytvořil ojedinělý soubor porcelánových plastik s pracovními a sportovními náměty. Od roku 1928
působil Lichtág v Brně, kde se trvale usadil. Stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, zde vedl oddělení keramiky až do roku 1958.
Poté se věnoval sochařské tvorbě v různých materiálech – je autorem
řady portrétů, pamětních desek, pomníků, figurálních alegorií, kašen,
reliéfů, vytvářel také návrhy medailí a plaket.
Michael Mörtl (1878–1939) studoval nejprve na Odborné dřevařské škole ve Villachu (narodil se v Korutanech) a pak na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po studiích se věnoval samostatné
umělecké práci ve Vídni. Kolem roku 1905 navrhoval keramické
plastiky pro Wiener Kunstkeramische Werkstätte. Od 1908 působil ve Znojmě na Odborné keramické škole. Zabýval se návrhy
drobných keramických plastik hlavně z barevně glazované majoliky. Roku 1922, při stěhování školy ze Znojma do Karlových Varů,
přichází na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový jako
profesor modelování. Zde se věnuje návrhům figurálního i užitkového porcelánu. V jeho plastikách se objevuje religiózní tématika.
Dalším častým námětem byly zvířecí motivy, z nichž některé se
dostaly do výrobního programu místních porcelánek.
Waldemar Fritsch, Svatý Josef, 1934, sbírka MK Karlovy Vary
(foto B. Hořínek)
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 41
Glass Excellence IX. Lucie Sokolová – Mimikry
Pražská galerie českého skla již druhým rokem pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve sklářském umění – celoroční
program výstav spojených s vernisáží a debatou se sklářskými
tvůrci. Mezi 27. 11.–27. 1. zde na výstavě Mimikry představila
tvorbu ze studií a současnou tvorbu – stejně jako design, který
navrhuje pro společnost Preciosa – Lucie Sokolová.
Lucie Sokolová (*1983) vystudovala Střední průmyslovou
školu sklářskou a Vyšší odbornou školu sklářskou v Novém
Boru. Magisterská studia absolvovala u Ilji Bílka v ateliéru
Sklo na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zahraniční zkušenosti získala například na sklářské škole v Orrefors ve Švédsku. V letech 2006–2009 byla na stáži v belgickém Gentu na škole Saint-Lucas Beeldende Kunst. Od roku
2010 pracuje pro společnost Preciosa Lusty.
V letech 2010 a 2012 se zúčastnila mezinárodní sklářské
výstavy Stanislav Libenský Award. Při této příležitosti prezentovala své magisterské dílo Bystorzor, které pracuje s přírodním fenoménem mimiker tak, jak jej známe od jednotlivých zástupců hmyzí i živočišné říše. Toto téma se ukrývá
i v pracích pro Preciosu.
Ve své aktuální tvorbě často kombinuje sklo a plexisklo a využívá výrazných barevných kontrastů, které jsou však vždy
vzájemně v souladu. Díky velkému citu, který má ke tvaru
a materiálu, jsou její díla velmi vyvážená. Neopomenutelný
je prvek užití principu průhledů, průniků a prolínání materiálů. Vedle skla se také věnuje nástěnným kompozicím,
malbám a keramice.
(podle tiskové zprávy z 19. 11. 2013; red)
Porcelán, sklo
a keramika ve Frenštátě
pod Radhoštěm
Sázavský projekt
Cesty skla inspiroval
bechyňské keramiky
Skleněné mozaiky
díky ateliéru
v Třešti stále žijí
Od 21. listopadu do 16. února probíhala v Muzeu ve Frenštátě pod
Radhoštěm výstava porcelánu, keramiky a skla z jeho sbírek nazvaná
Křehká krása. Představila užitkové
i dekorativní předměty dokládající
dobovou produkci českých i zahraničních výrobců od 2. poloviny 18.
století. Zastoupeno bylo stolní nádobí – soupravy na čaj, kávu a čokoládu,
talíře, mísy, džbánky, konvičky a kořenky. Dále dekorativní vázy, karafy
či porcelánové figurky. Nechyběly
ani zdobené toaletní soupravy. Historické sklo bylo reprezentováno
souborem ukázek broušených, malovaných a barevných sklenic z 19.
století. Část keramických výrobků
pocházela z manufaktury v blízké
Kopřivnici. Výstavu doplnil soubor
měšťanské jídelny včetně vybavení
z Frenštátu pod Radhoštěm, z přelomu 19. a 20. století.
(podle www.muzeumfrenstat.cz
z 6. 11. 2013; red)
Protože Alšova jihočeská galerie,
provozovatel bechyňského muzea
keramiky, má podepsánu nájemní
smlouvu na zámecký pivovar (kde
dnes muzeum sídlí) jen na dva roky,
mohla by po této době celá kolekce
z města zmizet. To však místní nehodlají dopustit. Příznivci keramiky
se proto obrátili na radnici s myšlenkou přebudovat v muzeum areál opuštěných jatek. Podle ředitele
zdejší uměleckoprůmyslové školy
Jana Novotného je k záměru inspirovala rekonstrukce sklárny František
v Sázavě, z níž vzniká sklářské centrum. Bechyně je podle něj hlavním
městem keramiky v Čechách a jde
o to, aby Bechyně o tento punc nepřišla. Vize počítá i s dílnou na porcelán, kde by se mohli vzdělávat
zdejší studenti, a do mezinárodního
muzea by mířili i studenti ze zahraničí. V tuto chvíli mají keramici
v ruce prvotní studii a brzy budou
zadávat projekt. Revitalizaci areálu
bývalých jatek by měla pokrýt dotace, o kterou zažádají.
(podle http://taborsky.denik.cz
ze 13. 1. 2014; red)
Manželé Eva a Svatopluk Kasalí z Třeště už několik desítek let jako jediní
v republice vytvářejí unikátní velkoplošné skleněné mozaiky. Používají
přitom technologii vyvinutou před lety
ve sklárně v Železném Brodě, takzvaný
systém Konex (kvalitu mozaiky potvrzuje osvědčení Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze).
Jejich společná umělecká díla lze nalézt
v Americe, v nejrůznějších evropských
zemích a samozřejmě také České republice – největší mozaiky mají plochu
několik desítek metrů čtverečních.
Výtvarník Svatopluk Kasalý je navíc
po celém světě známý i díky svým originálním skleněným šperkům.
Manželé se v 70. letech poznali v ateliéru Železnobrodského skla. Eva Kasalá
tam nastoupila jako čerstvá absolventka místní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Svatopluk Kasalý,
mimochodem absolvent téže školy, byl
v té době už na volné noze a s ateliérem
spolupracoval. Po čase se manželé přestěhovali do Kasalého rodiště a začali
tvořit společné mozaiky ve velkém.
(podle http://jihlavsky.denik.cz,
Zuzana Musilová; red)
42 – Výstavy a soutěže
DALŠÍ TIPY NA AKTUÁLNÍ VÝSTAVY
ČESKO
Do 2. 3. 2014
Zdeněk Manina – Libor Jaroš
Rabasova galerie, Rakovník
Do 30. 3. 2014
Legenda o líném mnichovi
Song-Mi Kim
Muzeum regionu Valašsko, Zámek Kinských,
Valašské Meziříčí
Do 13. 4. 2014
Fontána znovuzrozená
Výstava k 85. narozeninám Dany Hlobilové
Národní technické muzeum, Praha
Galerie v expozici Architektury,
stavitelství a designu
Do 30. 4. 2013
Sklo je definitivní
Pohled do expozice výstavy „120 let muzea“ ve Sklářském muzeu Nový Bor
Vladimír Jelínek
Galerie Moser, Praha
Do 18. 5. 2014
Skleněná ZOO
– exkluzivní vánoční ozdoby
Z mimořádně rozsáhlé a jedinečné
sbírky vánočních ozdob byla tentokrát
vybrána zvířata všech koutů světa.
Galerie Belveder, Muzeum skla a bižuterie,
Jablonec nad Nisou
FINSKO
Do 4. 5. 2014
Charles Schneider
Colour and Magic – French Art Deco Glass
Suomen Lasimuseo, Riihimäki
Do 4. 5. 2013
Ulla Forsell
Glass Art from Sweden
Do 1. 6. 2014
Suomen Lasimuseo, Riihimäki
120 let muzea
Sklářské muzeum Nový Bor
DÁNSKO
Do 16. 3. 2014
Bertil Vallien
A retrospective exhibition of works by
one of the truly groundbreaking figures in Swedish glass art, best known
as the master of sand-casting
Glasmuseet Ebeltoft
Do 16. 3. 2014
THE STUDY – OBSTRUCTION
New works by Ned Cantrell (GB/DK)
Glasmuseet Ebeltoft
NĚMECKO
ŠVÝCARSKO
Do 16. 11. 2014
Living Glass
Recent acquisitions by the glass art collection
MUDAC, Laussanne
USA
17. 5. 2014 – 4. 1. 2015
René Lalique: Enchanted by Glass
Do 20. 3. 2014
Glasheimat Niederbayern
Glasmuseum Frauenau
Do 5. 5. 2014
eodor G. Sellner
– Wer die Grenzen des Glases sucht,
läuft dem Horziont nach
Corning Museum of Glass, Corning
Do 1. 9. 2014
Chihuly‘s Irish Cylinders: From the
George R. Stroemple Collection
Museum of Glass, Tacoma
Glasmuseum Frauenau
13. 4. – 14. 9. 2014
Do 1. 5. 2014
Coburg Glass Prize 2014
Bohemian Boudoir
Europäisches Museum für modernes Glas,
Coburg
Museum of Glass, Tacoma
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 43
VÝROČÍ A JUBILEA
Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003)
Výstava, pořádaná od 16. ledna do 28. února 2014 v Galerii Špejchar v Chomutově, v předstihu připomenula, že před devadesáti
lety, 25. června 1924, se v Semilech narodil později mezinárodně významný český sklářský výtvarník Pavel Hlava.
Na sklářskou scénu vstoupil koncem čtyřicátých let, v době,
kdy se teprve začínalo vážně uvažovat o překonání závislosti
uměleckého skla na tradicích a zejména o překročení pomyslné hranice mezi užitým a volným uměním. Ke zrovnoprávnění ateliérové sklářské tvorby se sochařstvím a malířstvím
svou tvorbou od začátku přispíval. Nejdříve autorskými
rytinami, později, když se sklářští výtvarníci i historici
umění od rytého skla odvraceli, dal přednost broušenému
a hutnímu sklu. Nikdy se ale nezajímal jen o tvorbu unikátů a od poloviny padesátých až do začátku devadesátých let
spolupracoval s průmyslem, navrhoval stolní a dekorativní
sklo s využitím široké škály tradičně užívaných i nových
a netradičních technik a výrobních postupů. Také si u nás
mezi prvními sklářskými výtvarníky uvědomil význam automatizované výroby nápojového skla a věnoval se jí.
Nejdříve absolvoval Odbornou sklářskou školu v Železném
Brodě v oddělení rytí skla u profesorů Ladislava Přenosila a Božetěcha Medka (1939–1942) a potom Vysokou školu
uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru užitého sochařství,
rytí ve skle a kameni profesora Karla Štipla (1942–1948).
Pavel Hlava, Kosmos, foukaná a lepená plastika s broušenými prvky,
1981, foto Gabriel Urbánek
44 – Výročí a jubilea
Začínal v Armádním uměleckém studiu, od roku 1952 externě spolupracoval s Výtvarným střediskem průmyslu skla
a keramiky, v letech 1957 a 1958 byl jeho zaměstnancem odpovědným za broušené sklo a od jeho zrušení až do roku 1985
výtvarníkem oddělení plastického vytváření Ústavu bytové
a oděvní kultury. Spolupracoval s Borským sklem a jeho pokračovatelem Crystalexem Nový Bor, sklárnou Moser v Karlových Varech, Sklárnami Český křišťál v Chlumu u Třeboně,
Sklárnami Bohemia v Poděbradech, sklárnou Ústředí uměleckých řemesel ve Škrdlovicích a dalšími českými i zahraničními podniky (Rosenthal), působil v oborových a podnikových
výtvarných radách jako člen nebo předseda.
Výtvarný a technický vývoj výroby skla ovlivňoval návrhy stolního, hutního a broušeného sodnodraselného i olovnatého skla.
Navrhoval pro ni také rytiny. Když se začalo uvažovat o strojní výrobě nápojového skla, stal se členem výzkumného týmu
ÚBOKU, který hledal odpovědi na zásadní s ní spojené otázky.
Významně se podílel na řešení budoucnosti ruční výroby skla,
protože si včas uvědomil, jaké nebezpečí jí hrozí, až se na trhu
střetne s levnější, ale přesto kvalitní strojní výrobou. Při hledání východiska navrhoval jak ručně proveditelné předměty
na vysoké profesionální úrovni, tak soubory pro automatickou
výrobu, aby si nekonkurovaly, ale doplňovaly se.
V sedmdesátých a osmdesátých letech patřily jeho strojně
vyráběné nápojové soubory Elizabeth (1973), Ideal (1974),
Gina (1988), Hortenzie (1981), Izabelle (1985), Nancy (1987),
Jumbo a Romy (1988) k nejžádanějším.
Jeho posledním velkým designérským úkolem pro ruční výrobu byl nápojový a stolní soubor pro interhotel Fórum v Praze
(1989). Do něj promítl hodně ze svých od poloviny padesátých
let získávaných zkušeností s ruční i strojní výrobou, ale v čase
politických změn po „sametové“ revoluci již nebyl doceněn.
V autorské tvorbě se nejdříve uplatňoval jako rytec a brusič, ale když pochopil, že klesá zájem o rytiny bez ohledu
na jejich uměleckořemeslné a výtvarné kvality, zaměřil se
na individuální hutní sklo často ještě dotvářené broušením.
Využil při tom postupů vyvinutých pro malosériovou produkci, ale také z některých pro ni navržených předmětů se
staly unikáty. Nepřál si to, ale nemohl za to, že je výroba, pro
niž byly předurčeny, nepřijala.
Od šedesátých let dělil čas a zájem mezi domácenské sklo
a unikáty. Někdy vycházel i ze stejných, nebo podobných
technik a pracovních postupů. Některé netradiční výrobní
postupy použil jako první a dosáhl výsledků již nikým nepřekonaných, protože jejich předností příkladně využil.
Koncem padesátých let jej v závodě Skláren Český křišťál ve Včelničce zaujalo granátové sklo, které se barevně měnilo s každým
dalším zahřátím. Využíval je i později zejména k tvorbě dekorativních objektů a plastik, když našel spolupracovníka ve sklářském mistrovi Miroslavu Lencovi a jeho dílně.
K zajímavým výtvarným řešením unikátů dospěl v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy například pracoval
na do drátěných, nožových nebo speciálně upravených dřevěných forem foukaných objektech-vázách z čirého i barevného skla se zataveným stříbrem nebo mědí a na Květech,
Pavel Hlava, Magické oko, foukaná, broušená a lepená plastika, 1980,
foto Gabriel Urbánek
plastikách z barevného skla s nálepy (1964–1970), když našel
spolupracovníka ve sklářském mistrovi Josefu Rozinkovi
z novoborské hutě Hantich, na foukaných a za studena lepených koulích a válcích s vpichy – cyklech Práce, Věda a Kosmos (1968–1974), Buňkách, Prostorech, Energiích a Civilizacích s vybroušenými skleněnými krystaly uvnitř (1975–1986)
a dalších. Dobře si při realizacích svých tvůrčích záměrů rozuměl také s některými skláři a brusiči z karlovarské sklárny. Barevně přejímaná skla doplňoval zataveným stříbrem,
mědí, skleněnými tkaninami a dalšími materiály.
Měl rád sklo, ale obdivoval a miloval přírodu. Nejdříve v ní
hledal podněty pro hutní, broušené a lepené plastiky z barevného skla z cyklu Příroda – moje zahrada (1987–1989),
potom pro cykly broušených, lepených a leštěných Květů,
Listů, Ryb, Motýlů, Ranních oparů a Pozdních večerů, Podzimů, Zim, Mořských vln, Prostorů a Vesmírů, jejichž tvary
a barvy někdy ještě násobil plátkovým zlatem (1989–2002).
Při pohledu na množství realizací se zdá, že tvořil snadno,
ale pravda to není. Ve skutečnosti byl příkladně pracovitý,
kreativní a při hledání optimálního řešení nelitoval čas ani
na četné varianty, z nichž jen některé realizoval. Užitkovým
a dekorativním předmětům i plastikám předcházely za jeho
života nikdy nevystavené kresby-obrazy a zkoušky v materiálu. Jen nejbližší spolupracovníci věděli, jak pozorně naslouchá jejich připomínkám a v dalších návrzích na ně reaguje.
Do výroby vybraným nápojovým souborům často předcházelo deset i více do detailů propracovaných výkresů.
Účastnil se velkého počtu výstav doma i v zahraničí. Často se podílel na jejich organizační přípravě a konečném výběru exponátů.
Bylo to časově náročné, ale podle jeho názoru nezbytné.
Patřil k nejvšestrannějším sklářským výtvarníkům. Podnětně zasáhl téměř do všech výtvarných a výrobních sklářských
aktivit. Ze školy odešel jako zručný rytec a brusič, v Chřibské
se v padesátých letech naučil sklo za horka tvarovat. Mohl
se proto podílet na provádění svých tvůrčích záměrů v huti,
vývoji, ověřování a zdokonalování nových výrobních postupů, které pro tvorbu potřeboval. Uměl využít individuálních
dovedností konkrétních sklářů.
Nepřehlédnutelná byla jeho spolupráce s architekty, zahájená
již ve druhé polovině šedesátých let Vegetací, plastikou pro
čs. pavilón na EXPO 67 v Montrealu. Potom vytvořil kompozici pro obchodní dům v Praze (1975), skleněnou Svatební
kytici pro obřadní síň v Suchdole nad Lužnicí (1976), hutní,
broušené a lepené plastiky Buňka do Prahy a Dělení buňky
do polikliniky v České Lípě (1977/78, 1981), vitráž Krajina
se sluncem pro administrativní budovu Severomoravských
papíren v Paskově (1985), Atomový věk pro Kulturní dům
v Plzni (1986), rozměrný broušený skleněný světelný objekt
pro Novou scénu Národního divadla (1982/83) a skleněný
světelný podhled pro Stavovské divadlo v Praze (1989/91),
Crystal Gold Flower z broušeného skla a plátkového zlata
pro Koganezaki Crystal Park v Japonsku (1997) a další.
Pravděpodobně by se uplatnil také jako malíř, kdyby měl více
času na malování. Protože neměl, vyžíval se alespoň v navrhování užitkového skla a zaznamenávání představ o skleněných plastikách. Maloval je tak, že si říkají o samostatnou,
na realizacích nezávislou výstavní prezentaci.
V roce 2002 měl výstavy ve sklářském muzeu ve Finsku
a v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. V karlovarské
sklárně si objednal další skleněné polotovary. Podle připravených kreseb by je rozřezal, vybrousil, za studena slepil a ještě
před tím mezi některé vložil plátkové zlato, potom je znova
vybrousil a vyleštil a proměnil v další skleněné skvosty nevídané krásy, ale smrt mu v tom zabránila. Před jedenácti lety,
22. února 2003, v Praze zemřel.
Odešel v něm jeden z nejrespektovanějších průkopníků nového průmyslově vyráběného i unikátního skla. Ve druhé
polovině 20. století obohatil světovou pokladnici uměleckých skvostů díly trvalé hodnoty.
(Antonín Langhamer)
Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům
70 let 31. 1. – Ing. Berthold Mann, Sázava
50 let
6. 1. – MUDr. et Mgr. Tomáš Hájek, PhD., Praha
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 45
PŘIPRAVOVANÉ AKCE
46 – Připravované akce
Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 47
PŘIPRAVOVANÉ AKCE
9. 3.–17. 3., Vídeň, A
Wohnen & Interieur
Největší rakouský veletrh o vysněném bydlení,
designu, životním stylu, doplňcích a zahradě
Reed Messe Wien GmbH Messeplatz 1,
Postfach 277, A-1021 Wien
T: 0043/1/72720 2102 F: 0043/1/72720 2184,
E: [email protected]
www.wohnen-interieur.at
9. 4.–11. 4., Kyjev, UA
PACK EXPO
jEC EUROPE
Mezinárodní veletrh kompozit
Kiev International Contract Fair
P. O. Box B-13, UA – 01001 Kiev
E: [email protected]
www.packexpo.kiev.ua
7. 4.–11. 4., Hannover, D
HANNOVER MESSE 2014
CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2
E: [email protected]
www.hannovermesse.de
7.–8. 5., Varšava, PL
CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2
E: [email protected]
www.jeccomposites.com
13.–16. 3., Istanbul, TR
Istanbul Window, Glassexpo Instanbul,
Doorexpo Istanbul
www.instanbulwindowfair.com,
ww.glassexpoinstanbul.com,
www.doorexpoinstanbul.com
19.–20. 3., Bombaj, IND
Glass Performace Days INDIA
E: [email protected]
www.messe-duessledorf.de
20.–23. 3., Bombaj, IND
Glasspex India
Every two years Glasspex India offers international companies a platform for a targeted
presentation to the Indian glass market
E: [email protected] / www.md-india.com
30. 3.–4. 4., Frankfurt n. M., D
LIGHT + BUILDING
Největší světový veletrh světelné techniky
CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2
E: [email protected]
light-building.messefrankfurt.com
8.–13. 4., Milán, I
SALONE INTERNAZIONALE
DEL MOBILE
www.cosmit.it/tool/home.php?s=0,2,67,71,75
48 – Připravované akce
87. Glastechnische Tagung DGG e. V.
Mezinárodní výstava obalového průmyslu
Přední světový veletrh technologií
11. 3.–13. 3., Paříž, F
27.–29. 5., Brémy, D
Glassman Europe
e leading event for the hollow and container glass manufacturing industries.
www.glassmanevents.com/europe/exhibitors
www.glassmanevents.com/europe/conference,
www.glassmanevents.com/europe/register
8. 5.–14. 5., Düsseldorf, D
INTERPACK
Mezinárodní veletrh
obalové techniky a obalů
Veletrhy Brno, a. s. – výhradní zastoupení
Messe Düsseldorf, Výstaviště 1, 647 00 Brno
www.bvv.cz
10. 5.–13. 5., Milán, I
CHIBIDUE
Mezinárodní výstava bižuterie, módy
a vlasových doplňků
Fiera Milano International SpA
Largo Domodossola 1, I-20145 Milano,
T.: 0039/02/49971, F: 0039/02/4997 6591,
E: chibidue@fieramilano.it
www.fieramilano.it
22.–23. 5, Peking, PRC
Glass Performance Days China
is international conference aims to present the latest developments in the production and use of glass in construction, facade
engineering and solar technology. Solar and
glass industry experts, engineers, designers,
architects and researchers are invited to
participate at the conference.
E: [email protected]fi
24.–27. 5., Peking, PRC
Seimensstrasse 45, 630 71 Offenbach
E: [email protected] / www.hvg-dgg.de
2.–7. 6., San Diego, USA
PacRim 10
e Tenth Pacific Rim Conference on
Ceramic and Glass Technology
American Ceramic Society. Megan Mahan.
735 Ceramic Place, Suite 100, Westerville,
Ohio 43081, USA
E: [email protected] /www.pacrim10.org
3. 6.–6. 6., Moskva, RUS
MIR STEKLA
Mezinárodní výstava sklářského průmyslu
CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2,
E: [email protected]
www.mirstekla-expo.ru
9.–12. 6., Guangzhou, PRC
Guangzhou International
Lighting Exhibition
Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR:
Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5,
E: [email protected]
www.messefrankfurt.cz / www.il-china.com
11.–13. 6., Frankfurt am Main, D
Material Vision
E: [email protected]
www.material-vision.com
23.–27. 6., Limoger, F
EcerS
13th Int. Conf. European Ceramic Society
E: [email protected] / www.ecers.fr
29. 5.–2. 6., Bukurešť, RO
TIBCO
Mezinárodní veletrh spotřebního zboží / Mezinárodní výstava bižuterie
ROMEXPO S. A., Bucharest Exhibitions Centre,
Marasti Blvd. 65-67, RO-71331 Bucuresti,
E: [email protected] / www.tibco.ro
25.–27. 6., Velké Karlovice, CZ
Glass Industrial Technical Exhibition
12th International Seminar
on Furnace Design – Operation
& Process Simulation
E: [email protected]
www.chinaglass-expo.com
Glass Service, Inc., Rokytnice 60, 755 01 Vsetin
E: [email protected] / www.gsl.cz
China Glass – 24th China International
Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003)
Antonín Langhamer – barevná příloha k článku na s. 47–48
1
3
2
6
5
4
8
7
9
1.
2.
3.
4.
5.
6.
List, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo, 1997, foto Gabriel Urbánek
Motýl, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2001, foto Gabriel Urbánek
Objekt-váza, do formy foukané sklo se stříbrem, Borské sklo, huť Hantich, 1965/66, foto Miroslav Vojtěchovský
Dóza s víkem, foukané sklo, Crystalex Nový Bor, 1980, foto Gabriel Urbánek
Objekt s jádrem opřádaným žlutou skleněnou nití a broušený, Crystalex Nový Bor, 1979, foto Gabriel Urbánek
Kontakt, hutně tvarované granátové sklo s vpichy, spolupráce Miroslava Lence,
závod Včelnička, Sklárny Český křišťál, 1980, foto Gabriel Urbánek
8. Fata morgána II, foukané, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo, 1989/90, foto Gabriel Urbánek
9. Zlatý květ, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2002, foto Gabriel Urbánek
10. Zlatý list, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2002, foto Gabriel Urbánek
Dodavatel chemických
surovin a specialit
Krátoška Chemin spol. s r.o.
Bečovská 1007
104 00 Praha-Uhříněves
Tel.: +420 266 727 700
Fax: +420 266 727 714
E-mail: [email protected]
www.kratoska.cz
Download

Sklářské rozhledy 1924 - 2014