KATEDRA ŽURNALISTIKY
Posudek na magisterskou diplomovou práci
Autor/ka:
Radka Kostřicová
Titul (česky + anglicky): Reprezentace rodiny v časopise Mateřídouška mezi léty
1949-2009
Family Representation in the „Mateřídouška“ Magazine in
1949-2009
Vedoucí práce:
Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
(nevyplňuje oponent/ka)
Oponent:
Mgr. Zdeněk Sloboda
(nevyplňuje vedoucí práce)
Hodnotící kritéria
Znalost literatury k tématu, použití relevantních zdrojů a
dostatečný počet odkazů; správně vedený vědecký aparát:
Charakter tématu, vymezení tématu a formulace cílů práce:
Logická výstavba práce a strukturace textu:
Volba a použití adekvátní metodologie:
Kritická reflexe zdrojů:
Dostatečná analýza problému:
Ucelené shrnutí výsledků práce a korektně formulovaný závěr:
Jazyková úroveň textu (stylistická a gramatická):
Celková známka před obhajobou:
% podíl hodnocení
na
celkové
známce
10%
10%
10%
15%
15%
15%
3,5
2,5
3
3,2
3,5
3,5
15%
10%
2
3,8
3,11
Témata a připomínky pro obhajobu, průběh obhajoby:
(je nutno vyplnit pro kvalitní přípravu na obhajobu; počet témat a připomínek rozšiřte podle vaší potřeby)
Pokud bude autorka puštěna k obhajobě, pak navrhuji, aby se vyjádřila k těmto věcem či
splnila tyto úkoly.
1. Vysvětlila, proč takové porce teoretických poznatků zařazovala do části analytické (z
mnohých – další viz níže v mém komentáři – vybírám např. proč v kapitole, kde popisuje
Mateřídoušku (31-32), neuvedla to, co je od poloviny str. 38 dále / nebo socializací
v rodině, resp. genderovou socializací se zabývá až hluboko v analytické části na str. 7273, kdy významnou část poznatků uvádí dokonce jen v poznámce). Pokud tohoto
vysvětlení autorka nebude schopná, pak navrhuji, aby komisi předložila novou strukturu
práce, která bude reflektovat nároky analýzy již v teoretické části. (Do této struktury
nechť autorka zahrne mé poznámky níže v textu.) Tuto předloženou strukturu doprovodí
patřičným komentářem.
2. Vybrala (z textu) alespoň dva příklady výsledků, které získala na základě doplňkové
metody interpretativního čtení, a hlouběji je rozvedla, zanalyzovala a interpretovala.
Cítí-li vedoucí práce či oponent/ka potřebu vyjádřit se k práci či k průběhu
obhajoby verbálně, nechť tak prosím učiní zde
S prací mám několik poměrně závažných problémů:
- Autorka několikrát hovoří o pochybnostech či dokonce o artikulované neexistenci rodiny
pro některé vědce (str. 18). Jde o nepochopení těchto názorů – jde o pochybnosti o
funkčnosti tradičního (nukleárního) modelu rodiny v současných společenských
podmínkách.
- V práci se odvolává k jakési existující (rodinné) realitě, kterou porovnává s mediální
realitou (např. věta o volbě obsah.anal. na str. 31 nahoře). Ovšem popis této rodinné žité
reality, ač na mnoha stranách, je nedostatečný, či nesrozumitelný. V teoretické části se
autorka v zásadě omezuje jen na parafráze Možného, a to konkrétně na vývoj teoretický
přístupů, tedy koncepčních uchopení rodiny v průběhu času. Informace o „žité realitě
rodiny“ se snaží poskytnout až v analytické části (např. na začátku 1. kap. na str. 34,
kde přichází s poměrně zásadními poznatky, které v teoretické části – která k tomu má
být určena – chybí), kde je ovšem dosti nesystematická, útržkovitá, zjednodušující.
- Dále na přelomu stran 16 a 17 redukuje prazvláštním způsobem zkoumaný teoretický
rámec konstrukce reality na mediálně konstruovanou realitu, pak hned na komunikační
akt, a pak na analýzu mediálního diskurzu. (Kde poslední dvě ani dříve v textu nebo
následně nevysvětluje a nedefinuje.) Následně pak píše, že „zkoumáme instituci rodiny
v periodiku Mateřídouška“. De facto ale v práci analyzuje reprezentace instituce rodiny,
dokonce spíše jen reprezentace jejích jednotlivých členů a příp. jejich vztahů.
- Některé části analýzy jsou dosti problematické.
- Na str. 35 píše, že se věnovala délce textů a sledovala jejich proměny, zda-li tyto
nemají vliv na „kvalitu informací“. Termín „kvalita informací“ je zde velice sporný –
jakých informacích, jakou kvalitu, kde je vymezena, o čem vypovídá ona kvalita atp.
- Domnívám se, že kdyby se autorka v teoretické části zabývala více a hlouběji rodinou
(a necitovala jen historický vývoj teoretických paradigmat) a také zjištěními genderových
studií, nemohla by postavit hypotézu 2 (str. 42) tak, jak ji postavila. Genderové analýzy
mediálních reprezentací a žánrů pro děti by jistě navedly autorku k tomu, že by udělala
distinkci mezi výskytem dospělých osob (spíše ženy – pečující) a dětských osob (spíše
chlapci – dobrodružní, aktivní, rozmanitější).
- Např. na str. 59 píše o tom, že některé činnosti dětí se staly normou pro konkrétní
ročníky, nicméně jaké činnosti to jsou a v jakých ročnících neuvádí. A jak se tato norma,
či normalita v textech vyskytovala neukazuje.
- S tím souvisí má další výtka, že v textu analýzy není rozpoznatelné, které interpretace
jsou stanoveny na základě přidané kvalitativní metody interpretativního čtení. Kombinace
kvanti. i kvali. přístupu umožňuje to, že první z nich ukazuje četnosti, vývoj, rozdíly,
druhý pak text obohatí o konkrétní příklady, ilustrace např. toho, co je typické, nebo
naopak zmíní extremní, vybočující příklady. Výčty činností v tabulce nepovažuji za
dostatečné (dostatečně kvalitativní, tedy jdoucí do hloubky problému/tématu).
- Kapitola 2.8 „Vzory genderových rolí“ mi pak nedává příliš smysl. Autorka pracuje
s konceptem genderu selektivně a povrchně, například si neuvědomuje, že bytí a
reprezentace tohoto bytí otcem, matkou, synem, dcerou, babičkou, dědečkem je samo o
sobě genderované, a tudíž přenášející jisté vzory/vzorce genderových rolí. Vzory
genderových rolí se tedy objevují v celé druhé kapitole (ne až ve 2.8), všechny tabulky
činností a vlastností uvedené u matek, otců, prarodičů či dětí jsou genderové role (příp.
identity). Navíc kapitola pak přináší statistická data o rozdílu počtů osob v textech podle
pohlaví, což je jen zlomek toho, co by se dalo považovat za gender/ované. Na str. 69 si
autorka pokládá otázku „Jací jsou podle genderových stereotypů muži a jakou jsou ženy
v Mateřídoušce?“ a odpovídá citací z několika cizích prací (Ranzetti/Curran, Alan,
Karsten), nepřináší žádná vlastní data a jejich interpretaci, nepřichází např. s typologií
genderových rolí. Tedy na sama sobě položenou otázku vůbec neodpovídá!
Takto nazvaná kapitola by si také doslova říkala o uvedení genderově nestereotypních
vzorů (plačící otec, matka profesionálka, dívka dobrodružná, chlapec vařící atp.), včetně
zmínky časového zařazení, jestli dochází ke zvyšování výskytu genderově netradičních
vzorů/rolí či nikoliv, což by mohlo indikovat posun v chápání (genderových) rolí v rodině.
- A k závěru (poslední odstavec, str. 80): Autorka uvádí že „z výzkumu vyplývá, že se
společnost ocitá v tzv. bezvýchodné situaci. Nachází se tzv. před krizí. Zjistili jsme, že
hlavní příčinou v krizi rodiny a v postupné individualizaci společnosti je nepochopení
‚logiky lásky‘.“. Na základě svých zjištění autorka nemá mandát na takovéto vyjádření,
nijak neoperacionalizovala „individualizaci“, „krizi rodiny“, ani „lásku“.
- U analýzy reprezentace dědečků a rozmanitosti jejich činností (mj. str. 79/80) by se
mohla autorka zamyslet nad interpretací v intencích konceptu mužů coby „velkých dětí“
(např. Vodochodský), kde dědečkové, kteří již nemusí být oněmi chlebodárci, se stávají
zprostředkovateli (zpravidla chlapcům) dobrodružsví, vyprávějí a také mají čas na
koníčky. Zatímco babičky nevypadávají ze stereotypní ženské role pečovatelek (o ostatní
a domácnost), která neskýtá prostor pro rozmanitost reprezentací.
- Problematická je i struktura práce. V teoretické části je doslova podvyživena oblast
mediální socializace a mediální gramotnosti str. 23 a 24 (DeFleur/Ball-Rokeach, Jirák,
Šeďová, Rabušicová atp.). Především na socializaci se ale naráží dále v textu prakticky
neustále, hlavně v souvislosti s genderovou socializací. Ta se objevuje až v části analýzy
na straně 72, navíc pouze v její psychoanalytické interpretaci, ostatní dva přístupy (a je
jich i více) jsou uvedeny pak jen v poznámce.
- Kapitola, která se zabývá studovaným časopisem, je v úvodní části nedostatečná. Další
informace se objevují až v textu analýzy (str. 39-42), ač by měly být uvedeny již výše.
- Stějně tak některé poměrně zásadní teoretické informace a koncepty se objevují až
v samotné analýze (první dva odstavce kapitoly „Prostor věnovaný rodině“), nikoliv
v teoretické části, která je k tomu určená, a v části analýzy by na ni mělo být spíše jen
odkazováno, než aby nesla zásadní a např. i nové poznatky.
- Struktura analytické části by mohla být také přesnější (2.1 Matka, 2.1.1 všeobecně
matka, 2.1.2 matka v Mateřídoušce, 2.1.2.1 vztah k domácnosti a dětem, 2.1.2.2
vlastnosti matky a vztah manželovi, (…) 2.2 Otec (…) 2.3 Děti (…)).
- Práce je jazykově velice toporná. Např. úvodní odstavec kapitoly na str. 9;
V následujícím „jev [je] v médiu předváděn“; záměr „mluvčího / produktora /
komunikace“ by správně mělo být „mluvčího/tvůrce (či producenta) / komunikátu“ (str.
10); „Postavy otců a matek zastávaly v dělnických rolích.“ (str. 38); atd.
- V teoretické části (především kapitola 2 Teorie konstrukce reality) jde o pouhé
spojování citací, kdy to vypadá, že autorka příliš neví, co přesně cituje a proč. Už jen
úvodní citace McLuhana odkazuje spíše k mediální socializaci než přímo ke konstrukci
reality, jako charakteristický by mohl být brán 3. odstavec str. 21: „V 60. letech (…)“.
- Vědecky naivní jsou pak proklamace (či interpretace) přicházející s čista jasna a
uvádějící cizí autority bez opory v získaných datech či v předložených teoretických
poznatcích (z teoretické části) jako např. na str. 57/58 „V současné době však rodina
může být ohrožena sebestředným individualismem (…).“
- Chyby jsou i v anglickém resumé a názvu.
- V práci jsou chybně uváděné citace a bibliografie (např. články od Dudové jsou
z online verze časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum; uvádění názvů časopisů
v textu v závorkách, místo pouze autora a rok, příp. str.).
- Práce zpravidla pracuje s všeobecnými spíš učebnicovými texty (Giddensova Sociologie,
Ranzetti/Curran Ženy, muži a společnost, Možného Sociologie rodiny atp.) V literatuře se
nevyskytuje žádný zahraniční odborný časopisecký článek či sborník/kapitola ze sborníku
(např. Strasburger/Wilson/Jordan: Children, adolescence and the media, Singer D.G.
Handbook of children and the media, atp.).
- Autorka v textu uvádí, že neexistuje v Česku mnoho výzkumů a prací, které by se
zabývaly rodinou a dětskými časopisy, příp. konkrétně Mateřídouškou. V databázi
závěrečných prací pražské FSV UK se dají najít tyto práce, které autorka ani neuvádí,
natož aby s nimi případně dále pracovala:
- Kateřina Pauzarová. Obraz světa v časopisech pro děti 7-10 let (na příkladu
časopisu Mateřídouška). FSV UK, Praha, 2009.
- Kateřina Komorádová. Změna výrazových prostředků v dětském časopise
Sluníčko v závislosti na změně společenských podmínek. FSV UK, Praha, 2005.
- Eva Štědrá. Srovnání obrazu světa zprostředkovaného vybranými dětskými
časopisy před listopadem 1989 a po něm. FSV UK, Praha, 2001.
- Alena Škraňková. Časopisy pro děti vydávané v letech 1993-1995. FSV UK,
Praha, 1996.
I přesto, že si uvědomuji obrovský rozsah práce, kterou autorka na diplomové práci
vykonala, nedoporučuji práci k obhajobě. A doporučuji studentce práci přepracovat a
podat znovu.
Podpis oponenta (jen v tištěné verzi):
v Lipsku 15. ledna 2011.
Download

Oponent - Katedra žurnalistiky FF UP v Olomouci