3. ročník / duben 2013
ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy
Ze života naší školy
Eko a vše s tím spojené
Zeměpisná olympiáda
V kraji jsme se neztratili
Badatelé potřetí
Projektové aktivity s vodním živlem
Prvňáčci v Králově zahradě
Třeťáci v Oucmanicích
Za Shakespearem do Brna
Rozhovory s ...
Tentokrát trojitá dávka!!!
Móda & Styl
Píšeme – básníme – tvoříme
Komiks
Zajímavosti aneb cesta za ...
O osobnosti
Výprava do živočišné říše
Největší námořní katastrofa
Charakteristika znamení
Fantazy – oreády,dryády a najády
Knižní okénko paní učitelky Chybové
+něco navíc
Zábavné hádanky
Do světa nám odchází naše sluníčko
1
Určitě všichni víte, že naše škola
nese titul EKOŠKOLA a tento
titul se musí po několika letech
obhajovat. Projekt Ekoškola je
mezinárodní vzdělávací program, jehož
hlavním cílem je, aby žáci snižovali
ekologický dopad školy a svého jednání na
životní prostředí a zlepšili prostředí ve škole
a jejím okolí. Tenhle rok je právě tím
„obhajovacím,“ a proto na naší škole existuje
tým- EKOTÝM, jehož členy jsou učitelé, další
zástupci školy a také samozřejmě zástupci
jednotlivých tříd, kteří se podílejí na tom, aby
na škole fungovaly všechny ekologické
činnosti z hlediska šetření vody, energie,
ochrany přírody, třídění odpadů, dopravy...
Všichni se také podílí na realizaci
plánovaných aktivit.
jj
Ve výše uvedeném článku bylo zmíněno, že se titul Ekoškola musí obhajovat. S tím také souvisí
obnovování třídních ekokodexů. V některých třídách si žáci již vytvořili nový, v některých zatím
ne. Zde je pár ukázek z jejich tvorby.
Prostorový ekokodex žáků 6. třídy
Na opeřence vsadili žáci 5. B
2
Ve dnech 4. a 9. dubna se konala
v sále Domu hudby v Pardubicích
Krajská přehlídka dětských
recitátorů „Dětská scéna 2013“.
24. února se v budově Gymnázia ve
Svitavách uskutečnila Zeměpisná
olympiáda, které se účastnili i 3 žáci naší
školy.
Žáci soutěžili v těchto kategoriích:
A – 6. ročník + Prima
B – 7. ročník + Sekunda
C – 8. a 9. ročník + Tercie a Kvarta
Právě sem se vydali po svých úspěšných
výkonech v okresním kole Gabriela
Sauerová za IV. kategorii a Dan Zoicas
za kategorii I.
Gabča se mezi svými vrstevníky dostala
do 2. postupového kola (8 nejlepších
recitátorů).
Gabču
trochu
zradily
hlasivky, ale i přes tento
handicap zvládla oba texty
výborně.
Dan si přivezl Čestné uznání.
Soutěžící měli před sebou 3 úkoly:
1) Práce bez atlasu
2)Práce s atlasem
3)Praktická část
A jak naši zástupci uspěli?
Kategorie
Jméno a příjemní
A
Veselý Vít
B
Melicherová Anna
C
Plíhal Jan
Pořadí
7.
13.
10.
Porota určitě ocenila nejen
pěkný přednes, ale i milý
,,kukuč“ Dana.
Zúčastněným moc gratulujeme a
přejeme mnoho dalších úspěchů!
Oběma moc gratulujeme a přejeme
mnoho dalších úspěchů!
3
V rámci ověřování projektu Badatelé Sdružení Tereza jsme si vyzkoušeli další badatelskou lekci
s názvem Peří, chlupy, šupiny. Celá lekce byla zaměřena na tělní pokryv obratlovců. Po zhlédnutí
inspiračních krabic s ukázkou různých druhů tělního pokryvu (šupiny a kůže ryby, svlečka hada,
různé druhy peří, krunýř želvy, chlupy savců, srst africké zvěře,…) jsme zkoumali odlišnosti ve
zbarvení, funkci a uspořádání tělního pokryvu. Vytvářeli jsme hypotézy a vlastním výzkumem se je
snažili ověřit i s pomocí odborné literatury, internetu nebo mikroskopovací techniky. Ve skupinách
jsme pak získané znalosti zpracovali a vytvořili prezentaci každý dle svého zájmu - Proč chameleon
mění barvu? Jaký je rozdíl mezi rohem a parohem? Může želva shazovat krunýř? Proč mají ptáci
peří? Liší se zbarvení srsti u savců? … Další hodinu jsme pak prezentovali před celou třídou získané
znalosti. Ostatní se zaujetím poslouchali, na co přišli jejich spolužáci.
V pátek 22. 3. probíhaly v rámci projektového dne na téma VODA ve všech vyučovacích hodinách
různé aktivity spojené právě s tímto živlem.
K velmi zajímavým patřila aktivita šesťáků, kteří připravili pro své spolužáky ze 4. B a 5. A
několik stanovišť, kde se seznámili s VODOU z různých pohledů:
 pozorovali odebrané vzorky různých druhů vod (rybník, potok, jezírko), sledovali jejich
průhlednost a možné příčiny jejich znečištění
 zjišťovali degustační vlastnosti vybraných vzorků
(čich, chuť, pach, ...)
 při práci s atlasy si uvědomili rozložení světového
oceánu a jeho částí
 porovnávali množství sladké a slané vody
 hodnotili různé adaptace živočichů na vodní
prostředí
 s pomocí turistických map zjišťovali vodní zdroje
v našem okolí
 měřili průhlednost vody s pomocí trubice
 uvědomili si rozdíly v různých částech vodního
toku (rychlost, šířka, tvar údolí, druhy ryb, činnost
řeky,…)
 hodnotili dodržování pitného režimu
 zapojili význam slova VODA do hrátek z českého
jazyka a hudební výchovy
Ve smíšených skupinách (4., 5., 6. třída) obcházeli
jednotlivá stanoviště, šesťáci pomáhali splnit zadaný úkol
a společně vyluštili indicii KOLOBĚH, kterou si pak
vysvětlili a nakreslili.
Za informace a foto děkujeme paní učitelce Šimkové a jejím svěřencům
4
Ve chvíli, kdy se v příkopech
u cesty ještě schovávaly poslední
mrazíky a po cestě běžela voda ze
zbytků tajícího sněhu, sluníčko
nesměle
polechtalo zemi
a
probudilo cibulky prvních jarních
kytiček. Ze země vyrazily lístky a
bílé zvonečky bledulí. Ani nejlepší
počtář by nespočítal, kolik jich
v Králově zahradě u Semanína
vykvetlo, protože kam oko
dohlédlo, bylo bílo. Jarního počasí
využili prvňáčci ke svému prvnímu
letošnímu výletu. Projeli se
vláčkem, proběhli se po lese a našli
si i novou čtyřnohou kamarádku kočičku. Bylo to super.
Radost jim kazilo jen
pomyšlení, že to bylo naposledy,
kdy s nimi byla paní vychovatelka
Zdenička, ta nás totiž v květnu
opustí.
Pohled na konečně probouzející se jaro nám poskytla paní učitelka Škraňková
5
V prvním jarním týdnu odjeli třeťáci do
Ekocentra PALETA, které se nachází
v Oucmanicích. Během týdne se v programu
nazvaném Polem-nepolem zúčastnili mnoha
aktivit. Vyzkoušeli si práci se dřevem, řezání,
štípání, ale i drobnou řezbářskou práci – všichni
si vydlabali malou lžičku. Oživili si znalosti
o tříděném odpadu a bádali téměř detektivně,
kam se poděly věci, které skončily v kompostu.
Poznávali hlasy známých ptáků, vyzkoušeli si
ptačí rozcvičku a po vzoru Milerova Krtečka
zpracovávali len. Jenom na ty kalhotky nedošlo,
každý si ze lnu vyrobil nějakou drobnost –
děvčata náramek, kluci fousy.
První jarní den nás zaskočil sněžením, a
tak dvouhodinovka Pole se musela odehrávat
v učebně Sýpka. Nakreslili a vymysleli jsme si
mapu chleba a ten jsme si potom také ve
venkovní peci upekli. Nejdříve jsme si
samozřejmě museli nařezat a naštípat dříví, aby
bylo na čem péct. Ke chlebu jsme si stloukli
máslo a společně s lektorkou Káťou udělali sýr
a jogurt.
Jaro jsme oslavili jarními hrami na vsi –
tloukli jsme špačky, hráli kamínky, gorodky,
skákali gumu... Předposlední den jsme vyrazili
na výlet. Cesta lesem přes rokli a Čertovu lávku
nebyla příliš schůdná, ale zvládli jsme to. Cestou
jsme se zastavili u pomníku J. A. Komenského,
vylezli jsme na zříceninu hradu nad Brandýsem
a cestu jsme zakončili v cukrárně. Trochu jsme
zmokli, trochu nám sněžilo, zima se prostě
nechtěla tak lehce vzdát.
Poslední den jsme vařili čaje z bylinek,
každá skupina si namíchala svůj čaj a
ochutnávali jsme, komu se nejvíce povedl.
Někomu voněl mátou, jinému meduňkou, další
upřednostnili šalvěj nebo heřmánek. Na závěr ti
odvážnější ochutnali pelyněk a určitě na něj jen
tak nezapomenou. Toto vyjmenované slovo
chutnalo velice hořce. Po obědě přijel autobus a
vydali jsme se zpět do Svitav.
Byl to velmi poučný týden.
Děti si vše, co prožily, pečlivě zaznamenávaly
do svých deníků:
Ráchel Kellerová:
Další program byla živá a mrtvá voda. Káťa
donesla čistou vodu ze studny a špinavou
z rybníčka. Dělali jsme pár pokusů. Říkali jsme si,
na co všechno potřebujeme vodu. Z obalených
papírů jsme sestavovali potrubí a Káťa nám do
toho lila vodu. Pak jsme šli ven. Káťa nám venku
ukazovala žumpy a odtékání špinavé vody.
Natálie Fadrná:
První den jsme se seznámili s ekocentrem a
lektorka se jmenovala Káťa. Potom jsme měli jít
pracovat ven, ale sněžilo. Tak jsme byli v učebně
Sýpka. Vyrobila jsem si lžičku.
Lucie Motlová:
Třetí den jsme po snídani dělali máslo, jogurt a
sýr. V této lekci bylo ještě to, že jsme šli do stáje
vyhřebelcovat osla a kozu.
Ve čtvrtek jsme byli na výletě. Viděli jsme Čertovu
lávku, pomník Jana Amose Komenského, Brandýs,
bludiště a hrad. A Ráchel byla nemocná, také
s námi nebyla.
Vendula Frantová:
Dnes ráno jsme měli aktivitu bylinky. Vařili jsme
různé čaje a pak jsme je ochutnávali. Používali
jsme šalvěj, mátu, meduňku, heřmánek a jiné.
Samuel Zoicas:
Ráno jsme přijeli a ubytovali se. Museli jsme
povlíct polštář a peřinu, moc nám to s Danem
nešlo.
6
Dominik Boček:
Povídali jsme si o živé a mrtvé vodě. Zajímavé bylo
to, že obě vody byly živé a zároveň mrtvé. To proto,
že čistá (pitná) voda byla upravená a nejsou v ní
živé organizmy. Tak je mrtvá. Ale je i živá, protože
se dá pít.
Julie Křečková:
Večer jsme předváděli pantomimu a také říkali
pohádku O perníkové chaloupce po slovech. Potom
jsme šli na pokoj, zavolali rodičům a možná i
babičkám a dědečkům, umyli jsme se a četli jsme si.
Ve 21.00 hodin nás paní vychovatelka uložila,
protože byla v devět večerka. Den se mi moc líbil.
O dojmy z Oucmanic se s námi podělila paní učitelka Chybová a její třeťáčci
7
26. března jsme se již posedmé vydali za
kulturou do Brna. Tentokrát jsme zavítali do
Mahenova divadla, a to nebyla jediná změna.
Doteď jsme měli možnost zhlédnout spíše
muzikálová vystoupení, ale tentokrát paní učitelka
vsadila na Shakespearovu komedii Veselé
paničky windsorské. Nemohli jsme si sice užít
zpěv, ale nebylo třeba litovat, jelikož jsme se i tak
úžasně bavili! Nádherné prostředí Mahenova
divadla, vtipné hlášky herců, občasné zapomínání
textů, ... to vše jsme měli možnost vidět a věřte, bylo
to super! Za úžasný večer plný zážitků opět
děkujeme paní uč. Andresové a paní uč. Pospíšilové.
Změnou v podobě návštěvy jiného divadla
nepohrdly ani jiné paní učitelky, a nebylo jich málo.
Paní učitelka Půlkrábková, Škraňková, Chybová,
Sirková a p. uč. Komůrková.
http://www.ndbrno.cz/uploads/gallery/full/4943.jpg
Okouzlující prostředí Mahenova divadla
http://www.ndbrno.cz/cinohra/vesele-panicky-windsorske?idp=12585
Tato Shakespearova komedie patří k hrám, které si
natrvalo vydobyly přízeň publika a které nemusíme
zvlášť představovat. Vznik komedie ze
Shakespearova středního období je zajímavý už jen
tím, že se o něj údajně zasloužila sama
královna Alžběta I., která si přála vidět Falstaffa,
komickou postavu prostopášného šlechtice
z historických her o Jindřichovi IV. v roli
zamilovaného. Traduje se, že autor měl na tvorbu
komedie jen čtrnáct dní a že současně pracoval na
druhém dílu Jindřicha IV., odkud převzal některé
postavy pro Veselé paničky windsorské. Královna
se měla účastnit premiéry, proto hra obsahovala v
textu i poklony pro Alžbětu, ale ta nakonec
nedorazila. Komedie prodělávala drobné úpravy při
změnách obecenstva a existuje i několik písemných
verzí různého rázu.
Vystupují zde obyčejní měšťané, jejich sloužící i
zchudlí šlechtici, žádný velmož nebo významný
šlechtic. Svou pointou a některými příhodami
(celkový děj je protkán mnoha příběhy) hra
připomíná zábavné středověké historky o tom, jak
potrestat někoho, kdo se chová namyšleně a chce
odloudit ženu jinému. Přitom nikomu nehrozí
poprava, ale veřejná ostuda a zesměšnění.
Dílo zahrnuje mnohé aktuální narážky a
komediální atmosféru.
8
Společnost „Za vnímání kulturních hodnot“
100
80
60
40
Kluci ve společenském oděvu prokoukli
uděluje
OSVĚDČENÍ
Východ
Dominiku Starému
Západ
Sever
20
za absolvování Shakespearovy komedie
VESELÉ
1. čtvrt. 2. čtvrt.PANIČKY
3. čtvrt. 4. čtvrt. WINDSORSKÉ
0
a za zvládnutí pravidel společenského chování
26. března 2013 v Mahenově divadle v Brně
Naše početná skupina zaujala při
fotografování kolemjdoucí studenty, které
můžete vidět v popředí.
Za společnost: Petra Andresová, Jitka Pospíšilová
Zeptali jsme se šesťáků a sedmáků, proč jezdí do divadla:
Renata Součková: ,,Do divadla jsem jela, protože
všichni říkali, že je to báječný. Mě zajímalo, co je na
tom tak baví. Tak jsem jela, a už se nedivím! Dostanu se
do úplně jiného prostředí, to je asi to, co se mi nejvíce
líbí. Učím se, abych se chovala kultivovaně. Až bude
další divadlo, ráda zase pojedu.“
Leona Zoicasová: ,,Do divadla jezdím hlavně proto,
že mám ráda kulturu a divadlo mě baví. Navíc sama
chodím do dramatického kroužku. Také se mi líbí
Za společnost:
Petraže
Andresová
divadla jako budovy.
Doufám,
zase na nějaké
pojedeme.“
Miloš Sonnewend: ,,Protože mě divadlo baví a můžu
být s kamarády jinde než ve škole. Také z toho mám
nezapomenutelný zážitek a radost.“
Petr Adámek: ,,Jezdím tam, protože je to tam krásné
a chvíli si odpočineme od školy. Hodně se mi tam líbilo
a chtěl bych jet zase.“
Vít Veselý: ,,Vždycky mě baví, že tam jedeme skoro
celá třída. Líbí se mi příběh, o kterém se hraje, a jeho
ztvárnění. Je to lepší než v televizi, protože to herci
musí umět nazpaměť a když to zapomenou, tak hezky
improvizují. Také tam jezdím, protože máme rozchod na
náměstí. A nakonec celá ta krása divadla!“
Anna Melicherová: ,,Za poznáním, pro pobavení,
nákupy, zábava, relax, zážitek, ...“
Kristina Kösslerová: ,,Je tam velká legrace, žáky
vidím v elegantním oblečení. Líbí se mi divadelní
představení. Byla jsem tam dvakrát a moc mě to
zaujalo. Chtěla bych jezdit dál. Jsem moc ráda, že
s námi jezdíte.“
Pavel Strýček: ,,Do divadla jezdím za kulturou, ale
nejen proto, že si můžu užít představení, ale můžu si užít
i s kamarády. Byl jsem tam dvakrát a bylo to tam super.
Těším se na další.“
Jan Lustyk: ,,Hlavním důvodem je odpočinek a den
zpestřený trochou kultury. Procházet se po Brně nikdy
neuškodí. Za tu dobu, co jsem na této škole, jsme třikrát
jeli buď na muzikál, nebo divadlo.“
Karolína Hynková: ,,S rodiči se do divadla moc často
nedostaneme, tak jsem ráda, že mám tu možnost
alespoň ve škole. Ráda jezdím také proto, že mohu nejen
spolužáky, ale i učitele poznat mimo školu. V divadle
jsem byla již čtyřikrát a pokaždé to bylo super. Těším se
na další.“
Lukáš Samek: ,,Protože je to suprový a baví mě to.
Podíváme se na divadlo nebo muzikál. Prostě si uděláme
dobrý den s divadlem.“
Nikola Neumeisterová: ,,Do divadla jezdím, protože
mě to baví a mám ráda divadelní prostředí. Nejlepší, co
jsem viděla, byly Veselé paničky Windsorské. Pobavily
mě víc jak muzikál.“
Sabina Machová: ,,Jezdím tam, protože je divadlo můj
sen. Vždy se chci podívat, jak to tam probíhá. Líbí se mi,
jak to herci mají v malíčku, jak třeba dokážou
improvizovat. Prostě tam ráda jezdím.“
Karolína Chovancová: ,,Můžu se odreagovat od školy
a nemusím se učit. Mám z divadla spoustu veselých
zážitků...“
9
Už od pohledu působí velmi klidně a pohodově, jen tak ji něco nerozhází; kromě svých tří
dospělých dětí má plnou třídu třeťáků; i když učí na prvním stupni všechny předměty, nejblíže
má k češtině; pravidelně nám přispívá do knižního okénka...
Životním mottem:
„Co tě nezabije, to tě posílí.“
se řídí paní učitelka
MARTA CHYBOVÁ
Čím jste chtěla být, když jste byla malá?
Malá, no když jsem byla úplně malá, tak jsem
chtěla být zpěvačkou a pak jsem později chtěla
být novinářkou.
Čím byste pravděpodobně byla, kdybyste
nebyla učitelkou?
Vyzkoušela jsem si i jiné profese, několik let jsem
externě dělala průvodkyni v cestovní kanceláři a
také jsem rok pracovala v rozhlase ve
zpravodajství a v činohře. Nestudovala jsem na
gymnáziu, ale na obchodní akademii a
pedagogická fakulta nebyla moje první a jediná
volba. Dnes jsou jiné možnosti, kdybych byla
mladá a měla si znovu vybrat, studovala bych
jazyky a hledala uplatnění asi jinde než ve
školství.
Je něco, co byste ve svém povolání změnila?
Ano, spoustu zbytečného papírování.
Kolika jazyky mluvíte? Jaké byste se chtěla
naučit?
Německy a rusky jsem se učila ve škole a chodím
na angličtinu s paní učitelkou Andresovou a
bojujeme s ní. (s angličtinou samozřejmě, pozn
red.)  Kromě angličtiny, kterou považuji za
nezbytnou, se už nechci učit žádný cizí jazyk.
Myslím, že angličtina nám dá ještě hodně zabrat.
Nejlepší vztah mám samozřejmě k češtině.
Jaký předmět vyučujete nejraději, který
naopak ,,nemusíte“?
Nejraději mám češtinu. Měla jsem na základce
vynikajícího, ale velmi přísného učitele. Velký
vliv na mě měl také táta, měl rád knihy, historii,
hudbu, takže jsem v tom vyrůstala. Také mám
ráda zeměpis, vlastivědu. A který předmět
nemusím? Ve škole jsem nemusela matematiku,
fyziku, chemii, ale učit matematiku mi nevadí,
učím ráda všechny předměty, není to aspoň
jednotvárná práce. Spíš bych řekla, že jsou
v některých předmětech kapitoly, které mám
méně oblíbené.
Paní učitelka jako studentka
Jaký máte vztah k žákům vaší třídy?
Žáky své třídy mám vždycky tak trošku jako
vlastní, tak to má asi každý kantor. Když s nimi
prožijete 5 let, od první do páté třídy, znáte
dobře jejich povahu a sledujete je až do té doby,
než opustí školu. Vždycky mě zajímá, co se s nimi
děje dál, ve vyšších třídách a v životě vůbec. Jsou
prostě „moji“. Když někoho dobře znáte, víte, co
od něj můžete čekat, a líp se vám s ním pracuje.
To platí o dětech i o dospělých.
Vzpomínáte si na nějakou situaci ve třídě,
která vás opravdu rozesmála, nebo naopak
naštvala?
O humorné situace není nouze během celé školní
docházky. Dříve jsem si psala některé perličky
z písemných prací – zvláště z přírodovědy a
vlastivědy, tomu se člověk zasměje i po delší
době. Vzpomínám si také na jednoho žáčka v 1.
třídě, který si o přestávce ustřihl rukávy od
mikiny, protože mu bylo vedro, jeden žák mi
přinesl do školy kočku, další odpálil slzný plyn a
museli jsme opustit třídu atd. Stejně tak se
člověk občas i naštve – např. když vidí, jak žáci
dělají to, co by si doma nikdy nedovolili, nebo
někomu bezdůvodně ubližují.
10
Prozradíte nám něco o vašich dětech?
Mám 3 děti, všechny jsou v Praze. Nejstarší dcera
Bára vystudovala Karlovu univerzitu, teď pracuje
na Akademii věd v Ústavu pro jazyk český. Syn
Ondřej studoval vysokou školu v Brně, ale
nedokončil ji. Má se dvěma společníky firmu na
sportovní management, učí se španělsky a hodně
cestuje, hlavně do Barcelony. Sleduje mladé
fotbalisty a jezdí hlavně tam, kde se hraje fotbal.
A nejmladší Tereza studovala chov koní na České
zemědělské univerzitě v Praze, ale přestoupila a
nyní studuje ekonomii a kulturologii. Máme
vlastního koně Versita a Terka s ním závodí, jezdí
military, což je drezúra, parkur a terénní závod.
Dcera Tereza na závodech
Máte nějaký cíl?
Teď už těch cílů mnoho nemám – v relativním
zdraví se dožít důchodu, abych mohla uskutečnit
některé cesty.
Máte nějaká splněná a nesplněná přání?
Myslím si, že můžu být docela spokojena se svojí
rodinou i se zaměstnáním, což je takové splněné
přání. Také jsem měla díky rodičům krásné
dětství, což není vždy samozřejmostí. A
nesplněná přání? Ta má asi každý. Ta moje jsou
převážně z oblasti cestování.
Jak trávíte volný čas?
Volný čas? Když už nějaký mám, tak čtením nebo
někam jedu nebo si jdu s kamarádkou sednout
do kavárny na kafe. Podle toho kolik toho času je.
Také velmi ráda cestuju.
Změnila byste nějaké své rozhodnutí,
kdybyste měla možnost?
Ne. Každá zkušenost je dobrá a pro život jsou
důležité i prohry.
Co vám v životě udělalo největší radost?
Narození dětí, to byla taková největší radost.
Také jsem ráda, že jsou soběstačné, samostatné a
občas přijedou domů. Teď se nám narodí první
vnouče, to je také velká radost.
Dospělé děti paní učitelky – Bára, Ondra a Terka
Vaříte ráda? Jakou kuchyni upřednostňujete?
Musím vařit každý víkend, takže nemůžu říct, že
bych vařila nějak ráda. Možná bych radši dělala
jiné věci, než vařila, ale zase to není takový
problém. Kuchyni mám ráda českou, italskou a
miluju sushi.
S kým Vám to tady ve škole nejvíc ,,klape“?
Myslím, že vyjdu se všemi. Ráda cestuju
s Monikou Škraňkovou a studuju s Petrou
Andresovou. S Monikou se znám od dětství a
s Petrou z minulé školy.
Máte nějaký zlozvyk?
Nevím o žádném.
Co byste vzkázala žákům naší školy?
Mnohdy řešíme jejich chování, takže aby se
chovali tak, jak by si přáli, aby se ostatní chovali
k nim. A také aby si uvědomili, že pokud udělají
pro svoje vzdělání maximum, je to první krok
k tomu, aby se měli v životě lépe. Většinou to tak
funguje.
BLESKOVÝ VÝSLECH
Oblíbené ovoce: žluté melouny
Oblíbená kniha: John Irving –
Modlitba za Owena Meanyho
Oblíbená hudba: Jaromír Nohavica
Moře, nebo hory - moře
Růže, nebo tulipán - tulipán
Cestování, nebo doma – cestování
Výlet na lodi, nebo letadlo – obojí
Výlet do přírody, nebo nákupy do přírody
Děkujeme paní učitelce za
rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Rozhovor vypracovala děvčata ze sedmičky – Sabča a Kristýna
11
Půvabné a stále se usmívající blondýnky si na 2.
stupni všiml snad každý. Radka Chmelinová je
studentkou
Pedagogické
fakulty
Univerzity
Palackého v Olomouci a na naší škole vykonávala
třítýdenní praxi. Vyzkoušela si ve čtyřech třídách
výuku českého jazyka a výchovy k občanství a ke
zdraví. Jak se jí u nás líbilo a další zajímavosti o ní si
můžete přečíst nyní v krátkém rozhovoru. Nakonec
ještě napsala dopis pro nás všechny.
Jak se Vám líbilo na škole?
Pokud mluvíme o škole jako budově, tak tu znám již ze
svých studijních let, neboť jsem navštěvovala 4 roky
gymnázium, proto jsem relativně věděla, do jakých
prostor se chystám. Co se týče školy jako kolektivu
lidí, tak jsem moc spokojená. Vedení školy
i učitelé byli ke mně velmi milí a chovali se přátelsky,
což mi v situaci, kdy mi někteří žáci dávali dost zabrat,
velmi pomáhalo. Musím ale zmínit i žáky, kteří mi můj
„učitelský“ začátek velmi ulehčovali tím, že v hodinách
spolupracovali a mé nedostatky opomíjeli.
Ve které třídě se Vám nejlépe učilo?
Nemohu vybrat pouze jednu třídu, ale řekla bych, že se
mi nejlépe pracovalo v 5. B a 8. A, kde jsem měla více
hodin, a tak jsem žáky mohla lépe poznat. Tím nechci
říct, že by se mi v 9. A a 7. A nepracovalo dobře, ale
z časové dotace hodin jsem tam měla hodinu, dvě,
z čehož se to nedá moc posoudit.
Chtěla byste učit na naší škole?
Těžká otázka, teď abych někoho neurazila nebo
nezklamala. Jak už jsem říkala dříve, díky tomu, že
jsem se v kolektivu učitelů a v některých třídách cítila
velmi příjemně, tak bych na této škole klidně i učila.
Na druhé straně můj obor je zaměřen i na střední
školy, což mě také láká vyzkoušet, takže ještě vůbec
nemám představu, kam mě osud zavane.
Jaké třídě byste chtěla dělat třídní?
Myslíte na vaší škole? Asi v 5. B nebo v 8. A, jelikož se
mi v těchto třídách pracovalo vždy velmi příjemně. Na
druhou stranu je otázkou, zda bych vůbec třídnictví
dělat chtěla, protože vím, co to obnáší za povinnosti a
kolik papírování je s tím spojeno. Udivíme, nikdy
neříkej nikdy …
S kým z učitelů jste byla nejraději?
Tak tohle je jednoznačná odpověď. Nejraději a
nejčastěji jsem čas trávila s paní učitelkou Petrou
Andresovou, neboť jsem u ní absolvovala všechny
hodiny českého jazyka a byla mojí vedoucí. Za mě
osobně bych řekla, že jsme si sedly i po lidské stránce,
proto jsem velmi ráda, že jsem se s ní mohla setkat.
Jaké si berete zkušenosti do života?
Stejně tak, jako lidé po období zamilovanosti ztrácejí
růžové brýle, i já si z této první praxe beru jasné
prozření do „reality“ učitelské profese.
Nemyslím to však vůbec negativně. Když člověk
studuje vysokou školu, konkrétně učitelství, je
nabádán k určitým praktikám, jak s žáky pracovat,
jaké nastavit podmínky, které metody používat atd.
A realita je nakonec úplně někde jinde. Zmíněné
prozření jsem díky některým hodinám prožila i já a
do své budoucí praxe si tak beru fakt, že se člověk
(učitel) musí na věci dívat střízlivě, bez růžových
brýlí. Na druhé straně je nutností, aby bral svoji
profesi jako poslání k těm, kteří o ni stojí, a z toho
pak bral energii do budoucna… Takže ve zkratce,
nenechat se zničit třídou, která o příjemné hodiny
nemá zájem, ba naopak, věnovat svoji energii těm,
kteří o netradiční chvíle v hodinách stojí.
Jaké je vaše první kniha, kterou jste
přečetla?
To je záludná otázka. Ale myslím si, že to byla kniha
„Pohádka o ptáku Klabizňákovi“ od Václava Čtvrtka.
Jedná se o značně ilustrovanou knížku, kde je jen
poskromnu textu, proto jsem ji četla pořád dokola.
Pamatuji si, že jsem v této knížce objevila poprvé
písmenko q a byla jsem v šoku, že vůbec existuje, a
nemohla jsem se s ním vůbec srovnat.
Co nosíte v létě za oblečení?
Velmi ráda se oblékám žensky, proto jste si i
v rámci mé praxe mohli všimnout, že vyhledávám
sukně, šaty aj. Léto je proto jedno z mých
nejoblíbenějších ročních období, neboť mohu
kalhoty zavřít do skříně a nosím tedy nejčastěji
sukně, tílka a šaty v nejrůznějších barevných
kombinacích a střizích.
Jaká je vaše nejoblíbenější barva?
Modrá a fialová.
Jaké máte nejraději zvíře? Psa.
Bude se Vám stýskat?
Bude. Přestože jsem po první odučené hodině řekla,
že už se na konec praxe těším, nyní jsme opravdu
na konci a mně smutno je. Potkala jsem zde spoustu
inspirativních lidí a s některými třídami navázala
velmi příjemné vztahy, proto jsem jen stěží
udržovala slzy, když se se mnou loučili.
12
Má milá ZŠ a MŠ Svitavy,
jsou to již tři týdny, co jsem k vám s obavami a strachem nastoupila ke své třítýdenní praxi. Na
začátku se ten čas zdál nekonečný, nyní mi přijde, že to uteklo jako voda. Bylo mi s vámi moc hezky a
děkuji všem za atmosféru, kterou jste mi vytvořili, ale také paní ředitelce za příležitost prožít první
učitelské momenty právě u vás.
Konkrétně děkuji žákům z 5. třídy za to, že se mnou vždy aktivně pracovali a na rozloučenou mi
připravili takové překvapení, na které jen tak nezapomenu a které mi i nyní vlévá slzy do očí. Děkuji také
8. A, která sice nepracovala již s takovým zalíbením jako páťáci, ale zato jsme dokázali diskutovat o
zajímavých tématech a tím se dozvídali o sobě i něco navíc.
Avšak abych nebyla jen pozitivní, poděkovat chci i za problémy a „negativní“ momenty v 7. třídě. A že
jich bylo… Právě tyto prožitky mě změnily a posunuly dál. Tím však nechci nikoho nabádat k tomu, aby
svoji paní učitelku vytáčel, provokoval a neposlouchal. Ti, kterých se tato poznámka týká, jednou dospějí
a bude se jim jejich chování zdát trapné a hloupé, ale k tomu všemu je zapotřebí čas. Mluvím z vlastní
zkušenosti. V 8. třídě jsme se spolužáky svého čerstvě vystudovaného učitele provokovali, neposlouchali,
až jsme jej donutili k odchodu jen proto, že se nám nelíbil. Kéž bych se mu nyní mohla omluvit, protože
vím, jak se cítil. Zkuste jednou nebýt srabi, co si dovolují na nezkušenou praktikantku, či svoji spolužačku
anonymně nazvou na tabuli vulgárním slovíčkem, ale buďte osobami, u kterých se může člověk
spolehnout na slovo a nemusí kroutit hlavou nad jejich zbabělostí.
V neposlední řadě mé poděkování patří také paní Petře Andresové, která mě svojí pílí a individuálním
přístupem ke každé vyučovací hodině nepřestala nikdy udivovat. Je neuvěřitelné, jak dokáže každý den
s nasazením vstupovat do tříd, kde již dopředu ví, že její snaha nebude u všech oceněna. Bylo to pro mě
setkání, na které se nezapomíná.
Všem přeji hodně štěstí a zdaru v překonávání životních překážek a těším se třeba zase někdy na
viděnou.
Radka Chmelinová
Rozhovory ještě nekončí
Poslední zápas svitavských Turů jsme si, nejen jako redaktorky časopisu, nemohly nechat ujít, a proto
jsme se šly podívat na samotný zápas a zeptat se na pár otázek jednoho z hráčů. Stejně jako jsme před
rokem připravily rozhovor s Tomášem Macelou, letos byl náš vyvolený Michael Brandon Deloach.
Odkud jste? Ze Severní Karolíny.
Máte sourozence? Ano, mám 2 bratry.
Řekl byste nám něco o vaší rodině?
… mají rádi basketbal! 
Jak jste se dostal k basketbalu? Přivedl vás k němu někdo?
Nebo vy sám?
Můj bratr, který byl zároveň mým učitelem.
Jak dlouho se věnujete basketbalu? 17 let.
Máte nějaký vzor?
Michaela Jordana.
Za jaké týmy jste hrál?
Na univerzitě jsem hrál v NCAA, potom Siarka Jezioro (Polsko),
nyní Tuři Svitavy.
Proč jste se přistěhoval do ČR? A proč zrovna do Svitav?‘
Mám rád český basketbal a můj kouč mě sem pozval.
Líbí se vám Svitavy?
Ano, ale velmi málo. Jsou v pohodě.
Jak dlouho jste tady, v ČR?
Jeden a půl roku.
13
Věnujete se ještě něčemu jinému,
Hmm, ani ne… možná tanec, ale nejsem v něm moc dobrý .
Jak vycházíte s vaším týmem?
Jsou jako moji bratři. Mám je rád.
Slyšely jsme, že přestupujete do jiného klubu. Kam?
Ještě nevím, nejsem si jistý. Prvně pojedu domů a potom se
uvidí.
Jak jste spokojen s výsledky Turů?
Nejsem moc spokojený, mohlo by to být mnohem lepší.
Chtěl byste se v něčem zlepšit?
Vždycky je něco, v čem se mohu zlepšovat. Chtěl bych hrát
více hlavou a více o hře přemýšlet.
Máte oblíbené fanoušky ze Svitav?
Myslím, že zde mám mnoho fanoušků, ale mými oblíbenými
fanoušky jsou naše roztleskávačky. 
Co plánujete do budoucna?
Pořád hrát basketbal a doufám, že se budu moct basketu
věnovat co nejdéle.
Řídíte se nějakým mottem?
Neřídím se žádným mottem, ale je pro mě moc důležité hrát
pro svoji rodinu. Mohl bych to považovat za své motto.
O další rozhovor s jedním ze svitavských basketbalistů se
postaralo TRIO z devítky, které si přizvalo na pomoc
dalšího stěžejního hráče svitavských TURŮ, Luboše
Moravce. Ten děvčatům pomáhal překonávat případnou
jazykovou bariéru.
Sníh už nám začíná pomalu mizet a to znamená, že je potřeba vyměnit nejen pneumatiky na
autech, ale i zimní obuv za jarní botičky. Pár tipů si pro nás opět připravilo naše TRIO.
Taky tak rádi nosíte tenisky? My jo! A proto vám tady ukážeme nějaké super barevné kecky, které se
hodí skoro ke všemu. A pro ty, kteří mají raději něco méně sportovního, máme také něco. Tak si snad
vyberete! 
Samozřejmě nezáleží jen na tom, kolik boty
stojí, ale také na tom, abychom se v nich cítili
pohodlně a přitom vypadali hezky. Pokud
rádi nosíte sportovní obuv, máme pro vás
tipy na některé světové značky, které jsou
známé svou kvalitou.
Tady jsou nějaké obrázky nejen tenisek,
které se nám líbí. Samozřejmě má každý jiný
vkus, takže je na vás, jaké si vyberete. 
14
V 5. B se o přestávce místo divočení zase tvořilo. Komixový tým – Honzík, Domča a Lucka vám
přináší nový díl KUKUKOMIXU.
15
Celým jménem: Stephen Robert „Steve“ Irwin
Narodil se: 22. února 1962
Zemřel: 4. září 2006
Bob Irwin (otec)
byl velký obdivovatel
plazů,
a
tak
se
s rodinou přestěhoval
do Queenslandu. V roce
1970 založil malý park
s plazy v Beerwah na
Slunečním pobřeží. Až
do roku 1991 kdy Bob
a Lyn (matka) odešli, svěřili vedení Austrálie ZOO
jejich synovi, Stevovi. K šestým narozeninám
dostal jako dárek to, co vždy chtěl - svou vlastní
zakrslou krajtu! Ta byla 3,6 metru dlouhá a
zatímco většina jeho vrstevníků krmila svoje
kočky nebo psy, Steve chytal ryby a hlodavce,
kterými krmil svoje krokodýly a hady. Protože
bydleli v ZOO, vyrůstal se zvířaty všeho druhu, a
tak se staral o jejich denní krmení a ještě měl na
starosti péči o údržbu jejich vozu. Od roku 1991,
kdy australskou ZOO převzal, začal podnik pod
jeho vedením vzkvétat. Steve dostal dokonce
příležitost ukázat jeho různorodé zvířecí talenty
v televizních pořadech. Vzal pramici a natočil
první dokumentární film - "Lovec krokodýlů".
Dokument měl velký úspěch, rychle se
vyžadovalo natočení dalších dílů, takže v příštích
třech letech natočil 10 hodinových epizod, které
viděli televizní diváci po celém světě.
Po neobyčejném úspěchu Steve natočil
dalších 70 epizod "Lovec krokodýlů", 53 epizod
"Seznamy krokodýlů", 43 epizod "Krokodýlí
deníky". Jeho další televizní série uvedená v roce
2005 se jmenuje "Mladí veterináři".
Steve Irwin zemřel na následky bodnutí
rejnokem přímo do srdce.
Kristýna Kvasnicová ze sedmičky
Tentokrát se s Luckou z osmičky podíváme do
podmořského světa, a to k velice známým a
velmi oblíbeným živočichům - DELFÍNŮM.
Delfín skákavý
Má tělo dlouhé 2,5
až 4 metry.
Váží 150–200 kg a
dožívá se 30–36 let
Život delfínů
Žijí ve skupinkách
po 5–15 členech, http://nd03.jxs.cz/559/224/be66ff6b6a_66
ale občas tvoří větší
918804_o2.jpg
skupiny – až 100 jedinců. Dokážou plavat
rychlostí až 50 km/h a rádi se honí s loděmi.
Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5
metrů vysoké.
Kde se vyskytují
Vyskytuje se v mořích a
oceánech tropického a
mírného pásma včetně
našich nejbližších moří
(Středozemní a Černé)
Inteligence
Inteligence je u delfínů
značně vyvinutá, většina
vědců je považuje za
stejně chytré, jako jsou lidé.
Je mnoho případů, kdy delfíni zachránili
člověka nebo jiného tvora, který se topil.
Zdroje: http://nd01.jxs.cz/391/811/ac4fe719c3_41624244_o2.jpg,
http://www.akvaristika-terarium.cz/image.php?idx=64454
16
V roce 1909 zahájila loděnice Harland & Wolff stavbu zaoceánského osobního parníku Titanic,
objednaného společností White Star Line. Byl určen pro přepravu osob a poštovních zásilek z Evropy
do Ameriky.
10. dubna 1912 se Titanic vydal na svou první plavbu ze Southamptonu do New Yorku. Šlo o největší
osobní parník na světě, s hrubou tonáží 46 328 tun. Byl neuvěřitelných 269 metrů dlouhý a 28 metrů
široký. Jeho 8 palub se tyčilo do výše 11ti patrové budovy. Titanikem bylo možné převézt více než 2600
osob.
Čtyři dny a sedmnáct hodin po začátku plavby se Titanic srazil s ledovcem a byl těžce poškozen.
O 2 hodiny a 40 minut později se potopil. Z počtu 2227osob na palubě se jich ve 20 záchranných
člunech zachránilo 705. V ledových vodách Atlantiku utonulo 1522 cestujících a členů posádky včetně
kapitána Edwarda Smithe.
Za rozbřesku 15. dubna dorazil na místo parník Carpathia Cunardovy, který zachytil tísňové volání
Titaniku ve vzdálenosti 58 námořních mil a začal sbírat trosečníky. Na příjezd Carpathie do New
yorského přístavu čekalo na 30 000 lidí. Čtyři lodě vylovily mezi 17. dubnem a 8. červnem ze severního
Atlantiku 328 těl obětí nehody. Do Nového Skotska bylo převezeno 209 utonulých, ostatní byli
pohřbeni do moře.
Podle této neuvěřitelné, ale přitom skutečné události je natočen
film Titanic.
Informace o této tragédii připravil Patrik z 5. B a Marťa ze 7. A.
Obrázek v pozadí nakreslil Lukáš Kovář z 5.B.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Titanic
Rozhodli jsme se do našeho koktejlu přimíchat novou ingredienci. Každému měsíci náleží jedno či více
znamení zvěrokruhu a právě to, které bude náležet určitému měsíci, si představíme i tady v časopise.
Tentokrát to bude BÝK, kterého si připravila Verča Petrová z osmičky.
Tak co, kdo z vás je býk? Našli jste se v naší charakteristice? Pokud ne, tak nesmutněte, najdete se třeba příště
.
Býk
21.4.-21.5.
Lidé narození v tomto znamení jsou obdařeni velkou
vytrvalostí a rozhodností, silnou vůlí a energií. Bývají
přející a umělecky nadaní. Býci se na svět dívají
převážně z praktického hlediska. Vytrvale a neúnavně
sledují cíle, které si stanovili. Mají vřelý vztah k přírodě
a velké pochopení pro umění. Obklopují se pěknými
věcmi a rádi si užívají slastí života.
Býk - tito lidé někdy odmítají pečovat o své zdraví.
Příčinou jejich zdravotních potíží může být přílišná
konzumace jídla, či pití a nedostatek pohybu.
Pro býky je láska jako dýchání.
http://zivotni-energie.cz/horoskop-znameni-zverokruhu-byk.html
17
Kačka s Barčou z 5. B nás opět provedou říší fantazie, říší elfů, skřítků apod. Tentokrát
oreády, dryády a najády. Co že to je? To se dočtete v článku. 
Oreády
Oreády jsou nymfy horských
údolí i horských velikánů. Patří
k nejstarším bytostem světa. Život
oreád je dlouhý a ony jsou velice
trpělivé, stráží skrytá místa ve
skalách a najdeme je často i
v jeskyních nebo v nerostech, které
si přineseme domů. Jejich barvami
jsou hnědá, zlatá, stříbrná, šedá a
bílá. Není tak těžké s nimi hovořit z lidí mají snad nejmenší strach ze
všech víl, protože skála je věčná a
jen těžko jí člověk může ublížit.
Přesto je těžké se s nimi domluvit,
protože
mluví
dlouze
a
v hádankách, jak už vyplývá z jejich
dlouhého života.
Oreády mají nejnižší, nejhutnější
vibrace
a
mohou
pomoci
s pěstováním trpělivosti a hledáním
odpovědí na dávno zapomenuté
otázky. Říká se o nich, že jsou to
jedny z mála stvoření žijících na
povrchu, která jsou schopná se
tajnými stezkami dostat až do
Agharty, bájné podzemní říše.
Dryády
Dryády
představují
živel
stromů nebo přírody. Jsou to
nymfy, které žijí v jeskyních,
hájích i jednotlivých stromech.
Vázal se na ně i jejich osud, a
dokonce život. Když zahynul
strom stářím, bleskem nebo
zásahem člověka, zahynula i
jeho dryáda. Dryáda neboli
duch stromu, žije uvnitř
starých rozložitých stromů v
hloubi lesů. Přesto, že je
zařazována mezi víly, nejde o
stvoření tančící na palouku při
měsíčku. Dryády střeží les proti
vandalům, kteří by ho ničili.
Ovládají svá vlastní kouzla, jako
například
jakýsi
druh
přemístění. Zbarvení kůže
dryády osciluje mezi bílou a
zelenou. Měří asi tak 150 cm.
Vyskytuje se zvláště kolem
Pentagramu.
Najády
Najády představují vodní živel.
Většinou
jsou
to
víly
sladkovodní, jezerní, říční,
potoční
i
jednotlivých
pramenů. Zabezpečují vláhu a
úrodnost
půdy.
Najády
minerálních pramenů mají
léčebnou moc. Pokud vyschne
jejich zřídlo nebo pramen,
umírají s ním.
Zdroje obrázků:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dry%C3%A1dy,
http://lightsoul77.blog.cz/1002/nymfy-dryadynajady-oready-okeanovny-a-nereovny,
http://muj-magicky-svet.blog.cz/0810/najady,
http://mudik.blog.cz/1010/nymfy-najadydryady-a-oready
18
Tentokrát si otevřeme knihu pro menší
děti, ale kdo má rád poezii, najde si v ní svoje
verše. Je to kniha českého esejisty, básníka a
spisovatele Ivana Martina Jirouse, známého
pod přezdívkou Magor. Jirous byl také
manažerem a uměleckým vedoucím známé
rockové skupiny The Plastic People of the
Universe, která vystupovala dlouhou dobu
v opozici
proti
komunistickému
režimu
v Československu.
Ivan
Martin
Jirous
napsal
sbírku veršů pro
děti
během
osmdesátých let,
kdy byl vězněn za
své
politické
názory
ve
Valdicích. Básně
věnoval
svým
dcerkám, Františce
a Martě. Těchto 21
básniček je psaných jako vyprávění na dobrou
noc, jsou plné lásky a fantazie. Druhé vydání
vychází s ilustracemi dcery Marty.
Magor dětem - úryvky
Tak už hajinkej, Františko,
peřinku dáme na bříško.
Slepičky šly už spinkat Ptaly se nebe obláčky:
proč mají ptáci zobáčky?
taky,
Ptal
se paprsek sluníčka:
utichl vítr, spí i mraky,
broučci zalezli do jehličí. proč mají ptáci peříčka?
Ptala se mámy holčička:
Vzhůru jsou jenom
proč mají ptáci očička?
andělíčci,
aby tě ohlídali v noci Máma jí řekla za chvíli:
na nadýchaném obláčku. aby se Františce líbili.
Františka tiše zašeptá:
Dobrou noc, ty můj
a
mne se nikdo nezeptá,
miláčku.
Ať ryby vykulujou oči proč mají myši kožíšky?
Zeptej se na to
voda se stejně nenamočí
Františky.
u sporáku se kocour směje
Proč
mají
fousy kočičky?
oheň se taky nezahřeje
Zeptej se na to
usnuli pod kamenem hadi
Františky.
zima se nikdy nenachladí
kominík mával štětkou v síniA Františka ti odpoví:
saze se vůbec nezašpiní Pán Bůh je chce mít
takový.
nad hrncem tančili komáři
pára ta už se nevaří
a holčičky si pomyslí
táta nám napsal nesmysly
Kačka Čepelková z 5.B doporučuje knížky o přírodě
Encyklopedie naší přírody
Rybaříci na Modré zátoce
Autor: Miloš Anděra
Naše příroda je bohatá a rozmanitá. To se
přesvědčíme právě v této knize. Po dlouhé době se
dostává na knižní trh původní publikace, v níž
najdeme vše podstatné o naší přírodě. Na rozdíl od
běžných obrazových atlasů a příruček ukazuje
přírodu uceleně po jednotlivých stanovištích. Autor
jich vybral celkem 26 od lužních a horských lesů
přes louky a pastviny, jezera, řeky, rašeliniště až po
parky a obory, vesnice a města i obnovenou
krajinu. Velké množství fotografií a kreseb i textů
nám v jednotlivých biotopech
představí
typické
druhy
rostlin a živočichů nebo různé
vzácnosti. Kniha zároveň
nabízí netradiční pohled „za
oponu" přírody, upozorňuje
na skryté souvislosti a ukazuje
rozmanité projevy živých
tvorů, které často přecházíme
bez povšimnutí.
Autor: Karel Nový
Or a Kik byli záplavou
vyhnáni ze svého revíru.
Dlouho létali, dokud nenašli
to, co hledali - Modrou zátoku.
Na jaře Kik seděla na vejcích a
Or jí sháněl potravu. Když se
mláďata vyklubala, začal Or
hledal potravu i pro mladé.
V létě je učili lovit a létat. Na
podzim, když už všichni
ptáci kvůli zimě odletěli,
našel nejstarší syn místo, kde
zimu přečkají. Bylo to ve
mlýně, u mlýnského kola. Na
jaře se však museli s dětmi
rozloučit, aby i oni mohli také
vyvést mladé.
Zdroj: http://www.cesky-jazyk.cz
19
PÁR HÁDANEK PRO ZASMÁNÍ
pro vás připravila Marťa Drápelová ze 7. tř.
Víte, jaký rozdíl je mezi kuchyní a záchodem?
Nevíte?
No tak teda musí u vás doma vypadat ....
Někdy je to velké a někdy zase malé. Někdy tvrdé
a někdy měkké. Co je to?
Písmeno I.
Víš, jaký je rozdíl mezi psem a autobusem?
Ne, tak se vrať do první třídy!
Jak pozná Eskymák, že zamrzl vzduch?
Ptáci chodí pěšky.
Víte, proč Bruce Willis nemohl hrát v
Titanicu?
Protože by všechny zachránil ...
Je to odporné, slizké a když na to
šlápnete, tak má ta ropucha smůlu. Co
je to?
V autě jedou Laco, Dežo a Jožo, kdo řídí?
Policie.
Víte, jak zaměstnáte blondýnku na celý
den?
Napíšete na papír z obou stran otoč!
Víte, jaký je rozdíl mezi opilcem a kytkou?
Opilec klesá k zemi, zatímco kytka roste.
Jaký je rozdíl mezi běžícím a letícím zajícem?
Letící má na zádech orla.
Který čtyřnohý přítel je člověku nejmilejší?
Postel.
Zdroj: http://vtipy.nikee.net/,
http://www.omalovanky-zde.cz/novinky_omalovanky/
!!! POZOR, POZOR
– ZMĚNA
O zábavu
se postarala!!!
Marťa Drápelová ze 7. tř.
V minulém čísle jsme vás upozorňovali na změnu týkající se vystoupení k příležitosti
Dne matek, která se přesouvá na konec školního roku. Psali jsme, že se tato akce
uskuteční 20. června. Z organizačních důvodů však muselo dojít ke změně termínu, a to
na úterý 18. června, tak si to nezapomeňte opravit v kalendáři!  Omlouváme se za
případné problémy a těšíme se na viděnou.
Do světa odchází naše sluníčko - Zdenička
Na začátku května k naší velké lítosti odchází slečna vychovatelka
Zdenička. Děti ji mají rády pro její milou a laskavou povahu. Bude
se nám po ní moc a moc stýskat. Budeme na ni vzpomínat.
Přejeme si, aby se ve světě neztratila a někdy se na nás přišla
podívat.
Prvňáčci z áčka a paní učitelka Monika
Ke slovům paní učitelky a prvňáčků se
připojujeme i my ostatní ze ZŠ a MŠ
Sokolovská a přejeme Zdeničce stálý
úsměv na tváři, hodně štěstí a jen
správná životní rozhodnutí!
20
Download

3. ročník / duben 2013 ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy