Praktická cvičení z biologie člověka
Téma: Soustava opěrná a pohybová
(Hodnocení tělesné stavby, prognóza konečné výšky, test svalové rovnováhy, otisk
plosky nohy, noha podle tvaru, test nervosvalové koordinace)
Pozor: pro výrobu otisku nohy si přineste vodovky, štětec a čtvrtku, na kterou se vám vejde chodidlo!
Teoretický úvod: V rámci praktik z biologie člověka se budeme věnovat anatomii a fyziologii
jednotlivých soustav. Budeme svou tělesnou stavbu a tělesné funkce a výkony porovnávat
s tabulkovými hodnotami a také v rámci skupiny se svými spolužáky. Pokud budeme provádět v rámci
praktik nějaké měření čí hodnocení, jehož výstupem bude nějaký číselný údaj, zpracujte vždy
v protokolu nejen údaje své, ale zahrňte i údaje spolužáků tak, abyste měli včetně sebe vždy 10 údajů.
V závěrech protokolů pak porovnejte své údaje s údaji skupiny spolužáků i tabulkovými hodnotami a
diskutujte o tomto porovnání (proč mám údaje vyšší, nižší, čím to může být apod.). Do srovnávacích
tabulek uvádějte jen křestní jména.
A. Hodnocení tělesné stavby
Na celkovém vzhledu těla člověka se podílejí dědičné faktory i vnější vlivy. Pro celkové hodnocení
tělesné stavby se užívá řada různých testů a měření.
Ve sportu se často užívá stanovení tzv. somatotypu – více zde http://www.sportvital.cz/cz/k78diagnostika/c257-co-je-to-somatotyp-a-jak-ho-merime/
Dispozice k určitému typu stavby těla souvisí např. s předpoklady pro různé druhy výkonnostního a
vrcholového sportu. Pro stanovení somatotypu je třeba provést řadu měření, v praktiku jej stanovovat
nebudeme. Podle popisu somatotypu pouze odhadněte, jaký somatotyp pravděpodobně máte.
U běžné populace se k hodnocení postavy užívá testů jednodušších. Nejznámějším a nejjednodušším
orientačním ukazatelem je tzv. BMI, který poskytuje informaci o tom, zda máme normální, vyšší nebo
nižší váhu vzhledem ke svému typu těla.
Vysvětlete co je BMI, jak se počítá.
Vypočtěte svůj BMI.
Uveďte škálu BMI (od podváhy po obezitu a do této škály se zařaďte) pro muže i ženy. Proč
jsou pro muže jiné než pro ženy?
Zaznamenejte si do protokolu BMI všech spolužáků ve skupině (do tabulky).
Pozn. Tabulka může být uvedena např. jako příloha protokolu - může mít víc sloupců a zahrnovat
všechny srovnávané údaje.
Zdůvodněte proč BMI není vhodným ukazatelem pro sportovce? (pozn. mnozí sportovci mají
podle tohoto ukazatele nadváhu či lehkou obezitu).
Dalším ukazatelem pro hodnocení postavy je index WHR.
Vysvětlete co je to za údaj, jak se vypočítá a o čem nás informuje.
Uveďte do protokolu údaj svůj, a pokud můžete získat, tak také údaj svých rodičů. Porovnejte
své údaje s údaji svých rodičů a diskutujte v závěru.
Opět vyplňte tabulku s údaji svých spolužáků (rodiče svých spolužáků do srovnání
nezahrnujete).
B. Prognóza konečné výšky
Pro prognózu konečné tělesné výšky před ukončením růstu lze využít různé postupy. My budeme
provádět prognózu z genotypového vstupu a z fenotypového vstupu.
a) Prognóza z genotypu (potřebujete údaje o momentální tělesné výšce své a tělesné výšce
svých rodičů – vše v cm). Pro výpočet předpokládané tělesné výšky (PTV) se užívá vzorec:
Chlapci
PTVG = (výška otce + výška matky + 13) / 2
Dívky
PTVG =( výška otce + výška matky - 13 )/ 2
b) Prognóza z fenotypu (s užitím jednorázového měření) – vzorec pro obě pohlaví
PTVF = A1 + (B1 x okamžitá výška v cm)
Pozn. A1 a B1 jsou koeficienty specifikované pro pohlaví a věk, najdeš je v tabulce níže.
Praktická cvičení z biologie člověka
Zdroj: Semiginovský a kol. Praktická cvičení ze základní fyziologie člověka ; FTVS UK Praha
V závěru se vyslovte ke svým údajům (momentální výšce i oběma odhadům).
K tomuto úkolu vytvořte zvláštní tabulku, do které zahrňte sebe a 3 spolužáky ze skupiny (tak,
abyste měli údaje od dvou mužů a dvou žen) a dále pak 6 dalších osob ve vašem okolí ve
věku od 10 do 15 let (opět 3 dívky 3 chlapce) – může jít o sourozence, vzdálenější příbuzné,
mladší spolužáky, kamarády sourozenců. V tabulce uvádějte křestní jméno, věk, momentální
tělesnou výšku, výšku otce, matky, PTVG, PTVF a rozdíl mezi těmito odhady. Porovnejte
údaje. Ve kterých případech se oba odhady liší výrazně a kdy se liší méně? Který z údajů se
jeví jako přesnější? Zdůvodněte své tvrzení.
C. Test svalové rovnováhy
Otestujte se jednotlivými cviky dle pokynů, splnění či nesplnění (oboustranné či jednostranné) vepište
do tabulky. Shrňte výsledky testu (zda trpíte či netrpíte dysbalancí a zdůvodněte – životní styl –
dostatek, nedostatek pohybu, všestranné, jednostranné zatížení apod.)Vypracujte program složený
z 10 cviků pro obnovení (či udržení) svalové rovnováhy. Nezapomeňte na to, že svaly na sebe
vzájemně působí a že při posilování některých musím např. protahovat jiné, aby se výsledný efekt
dostavil. Opět uveďte hodnoty spolužáků (do tabulky napište čísla testů, které jednotliví studenti
nesplnili)
Praktická cvičení z biologie člověka
1. Úklon trupu (zkrácení čtyřhranného svalu bederního)
Základní postavení: stoj rozkročný (paže volně podél těla)
Provedení: úklon vpravo (bez rotace, předklonu záklonu, zvednutí ramen a vybočení
pánve), ruka se sune po vnější straně stehna, totéž vlevo
Norma: prsty se dotknu hlavice lýtkové kosti, výdrž 3 s.
2. Dřep ze stoje (zkrácení trojhlavého svalu lýtkového)
Základní postavení: úzký stoj rozkročný (chodidla rovnoběžně v šíři ramen,
paže volně podél těla)
Provedení: dřep – pokrčit předpažmo dolů
Norma: celé plochy chodidel se dotýkají podložky, výdrž 3 s.
3. Přednožení
kloubu)
v lehu
(zkrácení
ohybače
kolenního
Základní postavení: leh (na zádech, paže volně podél těla)
Provedení: přednožit pravou (levá přitisknutá k podložce) totéž
levou
Norma: testovaná noha kolmo k podložce
4. V lehu vzpažit zevnitř (zkrácení
velkého svalu prsního)
Základní postavení: leh skrčmo (chodidla
a bedra přitisknout k podložce) – skrčit
připažmo, předloktí dovnitř zkřižmo
(rameno testované paže u hrany desky)
Základní postavení: pokrčit vzpažmo zevnitř pravou, předloktí dovnitř, dlaně vzhůru (paže volně padá
k zemi, totéž levou).
Norma: paže klesne pod úroveň desky
5. Předklon v sedu (zkrácení vzpřimovače trupu)
Základní postavení: sed pokrčmo (paže volně podél těla,
stehna vodorovně, chodidla a podložce)
Provedení: hluboký ohnutý předklon (bez změny postavení
pánve)
Norma: čelo se dotkne 10 cm vysoké podložky
Praktická cvičení z biologie člověka
6. Leh na švédské bedně – na stole (zkrácení ohybačů
kyčelního kloubu)
Základní postavení: leh – skrčit přednožmo) rukama přitáhnout
kolena k trupu, bedra přitisknout k podložce)
Provedení: pokrčit přínožmo pravou, bérec dolů (pomalu spustit
nohu přes okraj bedny, uvolnit napětí ve svalech)
Norma: osa stehna rovnoběžná s deskou a osou těla, bérec visí kolmo k zemi
7. Z lehu sed (oslabení břišních svalů)
Základní postavení: leh pokrčmo – skrčit připažmo, předloktí dovnitř
zkřižmo, ruce na ramena (bedra přitisknutá k podložce)
Provedení: pomalu ohnutě sed pokrčmo (předklonem hlavy začít pomalu
odvíjet záda od podložky směrem k pánvi)
Norma: provedení sedu bez švihu a zvednutí pat od podložky
8. Předklon hlavy v lehu (oslabení ohybačů krku)
Základní postavení:leh (na zádech, paže volně podél těla bedra přitisknutá k podložce)
Provedení: předklon hlavy, brada
směřuje k hornímu okraji hrudní
kosti (bez předsunutí brady)
Norma: výdrž 15 s (bez chvění
hlavy)
9. Ze vzporu klik (oslabení dolních fixátorů lopatek)
Základní postavení: vzpor ležmo, dlaně mírně dovnitř
Provedení: klik ležmo, lokty mírně od těla,
trup rovně)
Norma: lopatky zůstávají přitažené k hrudníku
(lopatky neodstávají od zad, ramena se
nevytahují k uším)
10. Zanožení v lehu na břiše (oslabení velkého svalu
hýžďového) – na lavici
Základní postavení: stoj – předklon – pokrčit vzpažmo
zevnitř, ruce ze stran desky
Provedení: zanožit pokrčmo (pomalu, stehna mírně nad
rovinou desky, kolena a kotníky u sebe)
Norma: stehna mírně nad rovinou desky, výdrž 10 s.
Praktická cvičení z biologie člověka
Tabulka mých výkonů – splněno – nesplněno
Zkrácení:
1
2
3
4
5
6
Oslabení:
7
8
9
10
Cvičební program zaměřte na zkrácené nebo oslabené skupiny a doplňte cviky na udržení svalové
rovnováhy. Pokud žádné zkrácení ani oslabení nemáte, vytvořte program na udržení svalové
rovnováhy (posílení ochabujících a protažení zkracujících se svalových skupin). Pro orientaci použijte
stručný přehled fyzických a tonických svalů.
Svaly fázické - s tendencí k ochabování
(větší obsah bílých svalových vláken, rychlejší aktivace, dřívější únava, horší regenerační schopnosti,
fylogeneticky mladší, převážně dynamický charakter práce)
-
ohybače krku a hlavy
-
rombický sval, střední a dolní část svalu trapézového
-
břišní svaly
-
malý, velký a střední sval hýžďový
-
čtyřhlavý sval stehenní (vnitřní a zevní hlava)
-
přední sval holenní
-
zdvihač hlavy, lopatek a svaly mezilopatkové
Svaly tonické - s tendencí ke zkrácení
(větší obsah červených svalových vláken, pomalejší aktivace, menší unavitelnost, lepší regenerační
schopnosti, fylogeneticky starší, výrazná posturální funkce – udržování vzpřímené polohy těla)
-
svaly šíjové
-
horní část trapézového
-
malý, velký sval prsní
-
svaly bederní
-
ohybače kolenního kloubu
-
ohybače kyčelního kloubu
-
přitahovače stehna
-
trojhlavý sval lýtkový
Praktická cvičení z biologie člověka
D. Otisk plosky nohy
Kosti nohy jsou sestaveny a kloubně spojeny tak, že ploska se v postoji opírá o tři body – vzadu je to
hrbol patní a vepředu palcová a malíková kůstka nártní. Mezi těmito opěrnými body jsou nožní klenby
– podélná a příčná.
Klenba nožní podmiňuje vytvoření charakteristického otisku nohy – plantogramu. Snížení až vymizení
klenby nožní se nazývá plochá noha.
Pozn. pro výrobu pravého plantoramu se užívá níže uvedený postup.
V e 25% roztoku ferokyanidu draselného namočíte čtvrtky a necháte je hodinu máčet. Občas s nimi pohybujete a přerovnáváte
je, aby se neslepily. Pak je z roztoku vyjmete, necháte okapat a osušit. Po usušení mají nazelenalou barvu. Čtvrtky v polovině
rozstřihnete, rovnoběžně s delší stranou.
Na zem dáte misku s houbou nasycenou roztokem chloridu železitého. Vedle ní položíte čtvrtku, kterou jste před pokusem
napustili ferokyanidem draselným a usušili. Čtvrtku označíte v rozích pro pravou a levou nohu. Pak se bosou nohou opatrně
postavíte na houbu a navlhčenou nohu položíte na čtvrtku a zatížíte svým tělem. Na čtvrtce se objeví otisk nohy zbarvený
berlínskou modří vzniklou vzájemnou reakcí chloridu železitého a ferokyanidu draselného.
Čerstvé plantogramy usušte.
Pro naše podmínky si výrobu otisku zjednodušíme:
Bosé chodidlo si natřete zředěným roztokem vybrané vodové barvy a provedete otisk na čtvrtku. Po
zaschnutí proveďte otisk druhé nohy (podle toho, jak se vejde buď obě nohy na jednu stranu čtvrtky,
nebo každou nohu na jinou stranu)
Vyhodnocení plantogramu
K určování diagnózy ploché nohy používáme porovnání nejužší a nejširší části otisku. U normálně
klenuté nohy nepřesahuje nejužší část otisku nikdy 45 % z nejširší části. Porovnáte je tak, že
v největší (přední) i nejmenší (střední) šířce otisku vedete kolmici k tečně jdoucí po malíkové straně, tj.
vnější straně otisku (obrázek viz Cvičení z biologie III – strl 15). Vypočtěte pro obě nohy a porovnejte.
Opět použijte údaje 10 vybraných spolužáků.
Plochá noha je nejčastější poruchou vývoje nohy. Je způsobena ochabnutím holenního svalstva a
krátkých svalů a vazů nohy. K jejímu vzniku přispívá nevhodná obuv. Nejvíce se plochá noha
vyskytuje u dětí v sedmi letech. Během dalších let výskyt klesá a zvyšuje se opět na začátku puberty.
S přibývajícím věkem procento výskytu plochých nohou opět klesá.
E. Noha podle tvaru
Podle vnějšího tvaru rozlišujeme tři typy nohou:
antická noha – nejdelší je druhý nebo třetí prst (popř. jsou stejně dlouhé)
egyptská noha – nejdelším prstem je palec
kvadratická noha – palec a nejméně první dva prsty jsou stejně dlouhé
Zjistěte a zaznamenejte tvar vaší nohy.
F. Test nervosvalové koordinace – Brustmanův tečkovací
test
Jednoduchý test pro zjištění úrovně spolupráce nervů a svalů. Provedeme nejprve pro dominantní
ruku a po té pro druhou ruku.
Rozdělte papír na 6 polí, pole očíslujte takto:
1
2
3
6
5
4
Praktická cvičení z biologie člověka
Test provedeme společně. Provádí se během jedné minuty. Úkolem je tužkou na papír udělat
v daném poli za 10 s co nejvíc teček. Po každých 10 sekundách začínáte tečkovat v novém poli
v pořadí 1 – 6.
Do protokolu zaznamenejte výkony v jednotlivých intervalech pro obě své ruce, vyvoďte závěr.
Vypočtěte průměrnou hodnotu pro svoji pravou i levou ruku.
Tyto průměrné hodnoty dejte do tabulky s průměrnými hodnotami svých spolužáků (pozor, neuvádějte
pravá a levá ruka ale dominantní a méně šikovná ruka, u jména pak označte, pokud je někdo levák) –
vypočtěte průměr na skupinu (pro obě ruce) a porovnejte své hodnoty s tímto průměrem. Zdůvodněte.
Závěrečná poznámka: Plantogram i Brustmanův test jsou přílohami protokolu. Odevzdejte
protokol i s nimi.
Download

PC - Opěrná a pohybová soustava