Př Př
ijď ijď
te te
se na
po pi
ba vo
vi !
t.
Oficiální festivalové noviny | Zdarma
Místo,
kde
nesmíte
chybět!
Největší
pivní akce
v Česku:
Více než 70
značek českého
piva na jednom
místě!
Užijte si
17 dní
plných toho nejlepšího
z českých pivovarů,
od českých kuchařů,
řezníků a pekařů.
Rock'n'Beer
Fest:
živá hudba
talentovaných skupin.
Vyberte tu nejlepší!
Uvnitř najdete: Kompletní program akce, plánek areálu, perličky o pivu,
seznam skupin, zajímavé rozhovory, vtipy a mnoho zábavného čtení!
komplet_KR.indd 1
10.5.2013 14:25:01
2
ÚvoDem
Slovo ředitele
Drazí milovníci českého pěnivého zlata,
jsem velmi rád, že vás tímto způsobem mohu pozvat na 6. ročník
Českého pivního festivalu!
Česko je geograficky malá země,
která sice nedisponuje žádným velkým nerostným bohatsvím, ale svět
nás může znát díky Václavu Havlovi,
Jaromíru Jágrovi, Pavlu Nedvědovi
a také díky jemnému aromatickému
zelenému zlatu, které nese název
český chmel. Pivo je oprávněně považováno za jeden
z českých symbolů a snad i proto drží obyvatelé Česka
přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která
dosahuje 160 litrů na hlavu za rok. Není se co divit, že je
u nás přes dvě stě pivovarů a každý rok nespočet pivních
slavností a festivalů. Ten největší z nich právě teď začíná.
Letošní ročník přináší mnoho nového. Velmi pozorně
jsme poslouchali a posloucháme vaše ohlasy na předchozí ročníky a snažili jsme se je v maximálně možné
míře promítnout do letošního festivalu. Proto jsme uspořádali festivalové městečko jinak, rozšířili stany s pivní
rozmanitostí a napěchovali program nejen hudbou, ale
i soutěžemi a přednáškami o pivě. Připravili jsme pro vás
ve spolupráci s našimi partnery také několik tématicky
zaměřených dnů, v rámci kterých budete mít možnost
např. osedlat „divoké koně“ legendárních Harley-Davidson, vyzkoušet si opravdové „stínání hlav vinných bublin“
nebo si na skutečnou smlouvu zahrát v nově připravovaném filmu Život je život, který se v rámci našeho festivalu
bude natáčet. Chybět nebudou silné motory vozů
účastníků dnes již legendárního Diamond Race, a pokud
budete chtít, budete se moci i seznámit v rámci speciálu
inzertních novin ANNONCE.
Těším se, že s mnohými z vás budu mít možnost se na
festivalu potkat osobně.
tomáš Král, ředitel Českého pivního festivalu
Obsah
2
3
3
4
Seznam pivovarů na ČPF
Festivalové menu a recept pro vás
Pivní zajímavosti
Pivní revoluce
Rozhovor se sládkem, stavitelem pivovarů a pivním expertem
Josefem Krýslem nejen o pivu!
5
5
5
6
Historie ČPF v obraze
Fejeton: Velká pivní výprava
A tenhle znáte...
Program akce a plánek areálu
Vše, co potřebujete vědět o Českém pivním festivalu na jedné
dvoustraně!
8
Na zdraví
Pivo jako všelék, a když to s medicínou přeženete, máme pro vás
tipy na kocovinu!
9
Chceme poctivé české pivo
S Jiřím Žákem o tom, jak se může bránit pivní spotřebitel.
10
Dvourozhovor s Lenkou Dusilovou a Michalem Hrůzou
Neformální pokec s porotci Rock‘n‘Beer Festu.
11
Rock‘n‘Beer Fest
Pravidla, seznam kapel i návod, jak můžete rozhodnout o vítězi
celého festivalu!
12
Pivní bojovka a pivní kvíz
Jste skutečný znalec piva? Zúčastněte se naší bojovky a vyhrajte
diplom Pivního znalce!
Hlavní pivovary
Českého pivního festivalu
Pivovar
Protivín
Pivovar
Vysoký
Chlumec
Pivovar
Rychtář
Pivovar
Klášter
Pivovar
Jihlava
Pivo se v protivínském pivovaru vaří od první poloviny
16. století. V roce 1711 přešel
pivovar na více než dvě stě
let do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů.
A právě za éry Schwarzenbergů byla v pivovaru vybudována překrásná varna
s měděnými kotli, včetně
atypické mladinové pánve ve
tvaru čtverce, ve kterých se
pivo vaří dodnes.
Nejznámějším pivem, které pivovar vyrábí, je Platan.
Tento název se poprvé použil
v roce 1973 pro 11% světlý ležák. Inspirací k tomu byla překrásná trojřadá platanová alej,
lemující cestu do pivovaru.
Protivínský pivovar vaří 11
druhů piv (např. Lobkowicz
Premium, Lobkowicz Premium Nealko, Schwarzenberg světlý ležák nebo
Merlin). Při jejich výrobě se
používá velmi kvalitní voda
z artéských studní, která
i bez úprav odpovídá požadavkům na vodu kojeneckou.
Pivo se ve Vysokém
Chlumci prokazatelně vařilo již ve druhé polovině
15. století, kdy panství patřilo roudnické větvi Lobkowiczů. Ten jej s přestávkami v letech nesvobody
vlastnil až do roku 2006.
V současné době je pivovar
v majetku K Brewery, ryze
české společnosti, usilující
o návrat k tradici českého
pivovarnictví.
V dnešní době pivovar
vaří standardně šest druhů
piv (např. Princ Max X, Vévoda, Chlumecká Vít nebo
Démon) a mnohá další pak
příležitostně.
Významná
část výstavu míří na export,
především do Německa.
Princ Max X je pravděpodobně nejsilnější desítkou na českém pivním
trhu. Má plnou sladovou
chuť, která později přechází do příjemné chmelové
hořkosti. Zaujme rovněž
medovou barvou a jemnou
sladovou vůní.
Pivovar byl v Hlinsku v Čechách založen v roce 1913.
Původně akciový pivovar
byl v roce 1948 znárodněn
a stal se nejprve součástí
Horáckých pivovarů, později
Východočeských pivovarů.
Pod názvem RYCHTÁŘ
byl poprvé stočen do lahví
12% světlý ležák v roce 1981.
Řada investičních a rekonstrukčních akcí, které postupně měnily a mění vzhled
pivovaru a jeho technologické vybavení, umožňují uspokojit stálý zájem všech příznivců o prvotřídní, klasicky
vyráběné pivo.
Pivovar Rychtář vyrábí
pět druhů piv (např. Rychtář
Premium, Rychtář Natur).
Jako jeden z mála pivovarů
u nás používá hlávkový chmel
ve své přírodní podobě.
Premium ochutnáte i u nás
na festivalu, tento prvotřídní
český ležák se vyznačuje příjemnou výraznou hořkostí
a plností, vysokým řízem
a výbornou pěnivostí.
Pivovar Klášter dostal své
jméno podle kláštera řádu
Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině
12. století. Jako první začal
v Klášteře vařit pivo v roce
1570 Jiří Labouňský z Labouně, na počátku 17. století
se jeho majitelem stal Václav
Budovec z Budova, popravený spolu s 26 dalšími českými pány v roce 1621 v Praze.
Jeho majetek pak přešel do
rukou Albrechta z Valdštejna, jehož potomci nechali
zbudovat pivovar v takové
podobě, v níž slouží k výrobě
piva dodnes.
Pivovar Klášter vaří čtyři
druhy
nepasterizovaného
piva (např. Klášter 11°, Klášter Kvasnicový). Jejich vynikající kvalita je dána mimo
jiné nezaměnitelnými přírodními podmínkami – velmi
kvalitní vodou a především
starými sklepy vytesanými
hluboko ve skále pod pivovarem, kde pivo při optimální
teplotě kvasí a dozrává.
Nejstarší písemnou zprávou
o jihlavském sladovnictví
je zřejmě zmínka v městské
knize z první poloviny 14.
století. První skutečná sladovnická statuta byla potvrzena městskou radou Jihlavy
v říjnu 1579. V roce 1748 Marie Terezie stanovila ve městě
Jihlava konečný počet právovárečných domů na 123. Je
pozoruhodné, že všech těchto 123 majitelů vtělilo v roce
1859 svoje právo várečné do
nového pivovaru, dnešního
Pivovaru Jihlava. Nový jihlavský pivovar byl slavnostně
otevřen 4. dubna 1861. V létě
2008 se jihlavský pivovar
pod taktovkou nového vlastníka K Brewery vrátil k výrobě piva podle původních
receptur.
Dnes se tu vaří několik
druhů piva včetně zajímavých speciálů (nejznámější
je Ježek 11°). Pivo má oproti
dřívějšku plnou chuť a tmavší
barvu, při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad.
Tyto a další pivovary najdete ve stanech pivní rozmanitosti!
Pivovar
Antoš
Břevnovský
pivovar
Pivovar Kostelecký
kahan
Pivovar
Dalešice
Pivovar
Ferdinand
Holba
Pivovar
Chotěboř
Pivovarský dvůr
Chýně
Pivovar
Kácov
Pivovar Konrad
Liberec
Pivovar Kostelecký
kahan
Pivovar
Sokolské pivo
Pivovar
Modrá Hvězda
Pivovar
Nomád
Pivovar
Pacov
Poddžbánský
pivovar
Pivovar
Nymburk
Pivovar
Poutník
Primátor
- Náchodský pivovar
Radniční pivovar
Jihlava
Rebel
Pivovar
Ruprenz
Santon
Slavkovský
pivovar
R
Staňkův rukodělný
pivovar
Starokladneský
pivovar
Únětický
pivovar
Pivovar
Valášek
Šumavský
pivovar
Vyškovské
pivo
Žatecký
pivovar
Lenku Dusilovou uslyšíte v ... Nebo nejaky jiny info.
komplet_KR.indd 2
10.5.2013 14:25:31
Oficiální festivalové noviny
3Dobroty
Festivalové menu
Nechte si chutnat!
Český pivní
festival je o pivu,
akci, dobré náladě.
A k tomu samozřejmě patří něco
na zub! Vybrali
jsme pro vás
několik chuťovek,
které budou
k dostání po celou
dobu festivalu.
Postarala se o ně
známá cateringová
společnost
Vyšehrad 2000
Catering.
Pikantní hovězí
pivní guláš
s cibulkou, feferonkami
a pečivem
Předpokladem dobrého hovězího guláše je
samozřejmě výběr kvalitního hovězího masa.
V tomto případě hovězí kližka nebo hovězí
krk. Guláš byl, je a dlouho bude doménou
mistrů cechu řeznického a kuchařského.
Suroviny na 10 porcí:
1,7 kg
hovězí přední – krk nebo kližka
0,5 kgcibule
0,1 kg paprika sladká
0,3 kgsádlo
0,15 kg rajčatový protlak
0,05 kg česnek
0,2 kg domácí jíška z másla a mouky
0,2 l
černé pivo
koření dle chuti – sůl, mletý pepř,
majoránka, kmín
Pracovní postup:
Hovězí maso si upravíme, odblaníme a odstraníme přebytečný lůj, pokrájíme na větší kostky.
Na rozpuštěném sádle osmažíme nakrájenou
cibuli zároveň s celým kmínem a nebojíme se
přivést cibuli do tmavé barvy.
Přidáme maso a lehce podusíme, až pustí šťávu. Vyrestujeme přebytečnou vodu, až
zůstane jen silný hustý sos. Přidáme sladkou
papriku a rajčatový protlak. Důkladně zarestujeme a podlijeme trochu vodou, aby paprika nezhořkla. Osolíme, přidáme prolisovaný
česnek, majoránku, mletý černý pepř nebo
feferonku. Přilijeme vodu a dusíme téměř doměkka. Necháme šťávu svařit a přidáme černé
pivo, případně dochutíme, zahustíme předem
připravenou jíškou a důkladně provaříme.
Vhodnými přílohami je pečivo nebo knedlík
(houskový, špekový, žemlový) nebo i bramborový nok. Dle chuti můžeme dozdobit pokrájenou cibulí nebo feferonkou. Dobrou chuť!
dvůr
nský
r
ký
r
Recept
Pivní zajímavosti
• Na největším českém festivalu se právě
nacházíte, ale víte, který je největší na světě?
Zdaleka největší pivní festival na světě je Oktoberfest, který se koná každoročně (poprvé
už v roce 1810!) na přelomu září a října v Mnichově. Každý rok na něj zavítá přes 6 milionů
návštěvníků z celého světa, kteří ve 14 gigantických stanech vypijí 6,9 milionu litrů tradičního bavorského piva. Pro zajímavost, jeden
litrový tuplák tu vyjde na bezmála 10 eur.
• Podle prestižního internetového serveru
ratebeer.com nejlepší pivo světa pochází z belgického trapistického pivovaru Westvleteren.
Zdejší mniši ovšem bez ohledu na poptávku
produkují jen tolik piva, kolik potřebují na zajištění finanční samostatnosti svého kláštera.
Jejich piva si tak koupíte výhradně na místě
– rezervace je zdlouhavá a zákazník navíc souhlasí, že piva nebude dále přeprodávat.
• Nejstarším stále fungujícím pivovarem
světa je pravděpodobně Bavorský státní pivovar Weihenstephan. V Benediktinském opatství Weihenstephan nedaleko Mnichova tu
mniši poprvé uvařili pivo už v roce 1040. Po
velké rekonstrukci se dnes velmi moderní pivovar specializuje především na pšeničné pivo.
• V potrubí zpravidla teče voda nebo
nafta, v Německu ale mají pětikilometrovou síť potrubí, kterým proudí zlatavý
mok! Najdete jej v Gelsenkirchenu na fotbalovém stadionu Veltins Arena, kde tak
mohou fanoušci Schalke 04 pít pivo přímo
z centrálního tanku. Během průměrného zápasu ho vypijí zhruba 52 tisíc litrů!
A u nás se prý jednou na Gambrinus lize
vypilo i sedm Birellů...
• Rekord o počtu vypitých piv v Guinnessově knize rekordů nenajdete, drží
ho ale profesionální zápasník Andre the
Giant, který dokázal v 70. letech během
šesti hodin vypít 119 třetinkových piv,
tedy jednu lahev za tři minuty. Nezkoušejte to na festivalu! A když, tak s doktorem. Slavný wrestler Andre totiž měřil
224 centimetrů, vážil hodně přes dva metráky a na jeho vášeň pro alkohol padla
většina jeho výdělku.
• Nejrychleji dokáže pít pivo Steven Petrosino, který v červnu 1977 vypil litr piva za 1,3
vteřiny. Jak do sebe „kope pivo“, se můžete
podívat na webu beerrecord.com. Schopnost
rychle vypít pivo má kdekdo, ale patrně byste
ji nehledali u vrcholného politika. Bob Hawke byl na přelomu 80. a 90. let premiérem
Austrálie a dokázal vypít „yard of ale“ (1,4
litru) za 11 vteřin.
• Obdivujete svého hospodského, který je
schopen obsloužit pivem celý velký stůl na
jeden zátah? Australan Reinhard Wurtz před
pár lety dokázal přenést 20 tupláků s pivem
(což odpovídá zhruba 50 kilogramům) na
vzdálenost 40 metrů. Pokud můžeme soudit
podle videa na YouTube, sice toho hodně vylil a jeden mu dokonce upadl, ale přesto je to
úctyhodný výkon!
Pivo je důkazem toho, že Bůh nás miluje a chce, abychom byli šťastní. Benjamin Franklin
komplet_KR.indd 3
10.5.2013 14:25:43
4rozhovor
Pivní revoluce
„Současný stav bych nazval úžasnou pivní revolucí.“
Kdyby se u nás volil pivní prezident, mezi kandidáty by určitě nechyběl Josef Krýsl. Jeho kariéra totiž zasáhla prakticky do všech
pivních oborů – dělal sládka v plzeňském Prazdroji, postavil celou řadu pivovarů u nás i ve světě, kde zároveň pomáhal i se zaváděním výroby piva.
Patří mezi zakladatele Svazu českých minipivovarů a vedle toho je samozřejmě velkým milovníkem a znalcem piva samotného.
Zajímavá je pochopitelně Anglie
a Amerika. Na pivním fóru v San
Diegu vloni uvedli, že v roce 2012
vzniklo v Americe 850 minipivovarů
a letos se jich očekává dalších 1000
nových. To myslím mluví za všechno.
A nesmíme zapomínat na Skandinávii a na Slovensko, ale probouzí se
i Polsko a dokonce Bělorusko.
Jak jste se dostal k pivu?
Narodil jsem se do rodiny, která dělala tradičně dvě řemesla, hospodu
a řeznictví. V devíti letech jsem dostal od staršího bratra – chemika –
knížku Tajemství chemie. Můžu říct,
že lepší knihu o chemii nikdo nikdy
nenapsal! Je tam všechno, třeba jak
vyrobit ohňostroj nebo co to je polarografie. Ve dvanácti jsem už mamince uvařil s velkým úspěchem 20 kg
mýdla, v patnácti jsem na vypůjčené
aparatuře vypálil svůj první destilát.
To byl impuls, proč jsem odešel na
potravinářskou školu do Prahy, na
obor kvasná technologie, a tam jsem
prvně přičichl k výrobě piva. A když
jsem pak v létě na praxi nastoupil do
plzeňských pivovarů, bylo rozhodnuto.
Jaký byl váš první počin
na poli pivní výroby?
První den na praxi jsem na spilce pod
galerkou měl vyčistit trubky od šlemu. Byla ho dvoucentimetrová vrstva a já to čistil kartáčem. Měl jsem
ten šlem všude, ve vlasech, v puse,
na zádech, v nose. Když jsem přišel
domů, tak můj otec se mě zeptal, jak
bylo prvně v práci. Vyprávěl jsem
mu, že nic horšího jsem v životě ještě
nedělal. Na to mi otec odpověděl, že
si musím projít všechno, co s tím řemeslem souvisí. Když tu práci odvedeš dobře, tak si ji možná i zamiluješ.
Měl samozřejmě pravdu.
Popište cestu od čištění šlemu
ke sládkování.
Pivovarnictví je obor, který člověka nepustí. Na střední škole jsem
třeba seděl v lavici s kamarádem od
Znojma a po letech můj prostřední
syn seděl ve stejné lavici s jeho synem. Znám i případ, že tu školu vystudovaly tři generace – děda, otec
a syn. Ona je Podskalská taky jedna
z nejlepších středních odborných potravinářských škol v Evropě.
Když jsem po vojně nastoupil do
pivovaru, tak tam byli skvělí lidi, daly
se tam vydělat relativně slušné peníze. Ale po čase mi došlo, že mám na
víc, a tak jsem si podal přihlášku na
VŠCHT na denní studium. Při tom
jsem se stačil oženit, takže při promoci mi už dcera nesla k promoci
kytičku.
Po vysoké jsem v Gambrinusu dělal
směnmistra na varnách a odtud jsem
povýšil na vedoucího Prazdrojských
varen, později jsem dělal podsládka,
technologa, vedoucího technického
servisu a částečně jsem suploval nakonec i za obchodního sládka.
A jak jste se dostal ke stavění
pivovarů?
V roce 2004 jsem z Prazdroje odešel
a začal stavět pivovary po vlastech
českých i po světě. Celkem jsem jich
dodnes postavil téměř 30, z toho 2 na
Slovensku, jeden v Rusku, v Bělorusku a ve Švédsku. Ale dostal jsem se
třeba i do Vietnamu, tam jsem zaváděl výrobu piva a zároveň dělal šéfa
montáže.
Dneska tedy hlavně stavím pivovary a zároveň zaškoluji obsluhu, která v něm bude pracovat. Určuji jim
zaškolení v jiných pivovarech, které
Kolik je minipivovarů u nás?
V současné chvíli kolem víc jak sto
padesáti, ale vedle toho je tu snad
(odhad) 1500 nelicencovaných domácích vařičů.
Jak na ten boom rozmanitosti
a kvality reagovaly velké pivovary?
Když velké pivovary před deseti – patnácti lety ovládly trh, tak ta
koncentrace vedla k zavírání méně
produktivních pivovarů. Pivo se postupně tak nějak unifikovalo. Neříkám, že nebylo dobré, ale dobré je za
tři. S rozmachem minipivovarů se ta
kvalita dostala úplně jinam. A zákazník na to pozitivně reagoval! Dneska
se proto spousta malých pivovarů naopak znovuobnovuje a dělají výborné pivo. Také velké pivovary se snaží
– po svém – o inovaci. Dalo by se tedy
říct, že hlavním viníkem té pivní revoluce je zákazník.
Domácí pivovar Josefa Krýsla se jmenuje Joe‘s Garage.
Za prvé je v garáži, za druhé...
Pan Krýsl vařil pivo po celém světě, zde
při vaření piva ve Stockholmu v pivovaru
Monck Cafe.
už fungují, a oni se takovou praxí
poměrně dost naučí. Třeba dneska
ráno jsem se loučil s dvojicí Slováků,
již budou vařit pivo v Cassa Brewery
v Košicích, kterou budeme teprve
stavět! Prošli tady už pěti minipivovary a byli úplně nadšení, nejen tou
prací, ale i lidmi. Minipivovary si
totiž nekonkurují, sládci se naopak
přátelí a vyměňují si zkušenosti.
Tedy stav, jaký by v dnešním světě
jeden hledal.
Vyrábíte i své vlastní pivo?
Já jsem si už v roce 2006 udělal jako
správný domácí vařič (homebrewer)
v garáži domácí pivovar, jak se dnes
říká Home brewery. A kamarádi pořádali soutěž piv z malých pivovarů
a pozvali mě tam. A co se nestalo, já
jsem v ležáku a v polotmavém pivu
vyhrál první místo. A novináři se mě
ptali: „Kdo jste? Jak se to pivo jmenuje?“ A já, že nijak. To prý nejde,
řekněte, kde to děláte a jak se jmenujete. No, já se jmenuji Josef a dělal
jsem to pivo v garáži, takže z toho
vznikla Joe´s Garage brewery. Jako
pocta Franku Zappovi, jehož jsem
velký obdivovatel. Tím jsem ukázal
lidem, kteří chtějí něco rozjet, že
se dá začít třeba i v garáži. Tak jako
v Kalifornii, kterou miluju, rád tam
jezdím a v níž ty nejlepší věci vznikaly právě v garáži.
Hromadná fotka sládků po akci navařování
piva v Anglii, za Purkmistra Josef Krýsl se
synem.
Jaký je rozdíl mezi výrobou piva
dřív a dnes?
Dřív platily ČSN (Československé
státní normy), tam byla doba pro
zrání desítky tři neděle. Zeptejte se
dnes některých velkých výrobců, jak
to vyrábí... Dneska když někdo vyrobí pivo do hypermarketu za deset dní,
tak se musím smát, když tvrdí, že to
pivo bude dobře vyzrálé a skvělé.
A je dobré?
Nebudu říkat dobré ani špatné, je
nudné. Třeba smažený sýr umí dneska udělat každý. Ale rozhodně to
není jídlo, které by mě nadchlo. Čili
k napojení ano, ale člověka to rozhodně nenadchne, ale taky zároveň
neurazí.
Jak byste popsal současnou situaci na české pivní scéně?
Současný stav bych nazval pivní revolucí. Úžasnou pivní revolucí. Já už
jsem se bál, že se toho nedožiju a že
zůstaneme navěky v tom nudném
údolí českého ležáku, který je ovšem
jinak výborný. Ale přece jenom – nemůžeme denně jíst svíčkovou nebo
vepřo knedlo. A jsem přesvědčen,
že nositelem této změny jsou právě
minipivovary. Sice tvoří jen jedno
procento objemu na trhu, těm velkým nemohou svým objemem konkurovat, ale jsou to ty štičky, které
víří vodu a cosi přinášejí na trh. Když
sládek minipivovaru v pondělí uvaří
pivo, jež se po něm žádá, v úterý se
může vrhnout na speciál, který tu
třeba dosud nikdo nedělal. A je to jen
na jeho rozhodnutí. Na takový krok
musí velký pivovar udělat vývoj, vyhodnocení a pak zavedení do praxe.
Kdy tenhle proces začal?
Je to tak patnáct, dvacet let. Když
pominu pivovar U Fleků, tak první
vlaštovky byly minipivovary Chýně,
Novoměstský pivovar, Pivovarský
dům v Ječné nebo Pegas v Brně.
Na začátku v tom hrála hlavní roli
přirozená pivní zvědavost. Jak pivo
může chutnat úplně jinak a zajímavěji – neříkám lépe – než to naše
tradiční. Jezdili jsme tenkrát do světa, do Belgie, Anglie, Ameriky, kde
mimochodem nastal podobný boom
minipivovarů jako u nás už před třiceti lety, poznali jsme nové druhy
piv a zkoušeli je uvařit. No a zkusí to
jeden, druhý a najednou se to začne
šířit jako požár. Přitom je to vlastně
návrat ke kořenům.
Jak to je ve světě?
V Německu je třeba největší rozmach v Bambersku nebo Horní
a Dolní Falci, tam je na ploše zhruba středočeského a západočeského
kraje 270 pivovarů! Není to úžasné?
Dá se kvality malých a minipivovarů dosáhnout i u těch velkých?
Ono jde o dvě naprosto odlišné kategorie. Na jedné straně vlastně rukodělná výroba a na té druhé průmyslová, která musí plnit velké objemy
s vysokou trvanlivostí často až roční.
U nefiltrovaného a nepasterovaného
piva, kde není žádný antioxidant ani
stabilizátor, je ta trvanlivost zhruba
měsíc. To se logicky do té chuti musí
promítnout. Takže je jasné, že tady
každý běží úplně jiný závod.
Co říkáte na ochucená piva?
První ochucená piva tady u nás začalo dělat Pivo Praha (Honza Šuráň,
Vašek Potěšil...) na rohu Ječné a Lipové ulice. Pak se přidalo pár dalších
minipivovarů, ve větším to zavedl
třeba Purkmistr. A mnozí mu to měli
za zlé. Jenže my tam nedáváme – teď
mluvím za Purkmistr – chemické
roztoky, ale přírodní extrakty, máme
to certifikované, můžeme to prokázat. Dáváme je tam od francouzských
výrobců, je to drahé, takže když tam
dáme třeba hořký pomeranč, tak
díky tomu půllitr vyjde o cca 1,50 Kč
dráž. Pak už je to jenom otázka poptávky a nabídky. Pochopitelně i velké nadnárodní společnosti se dneska
na tomhle poli začínají konečně snažit, ale je to jenom díky tlaku trhu,
kam to prvně zavedly minipivovary.
Kde má ochucené pivo kořeny?
Hlavně v Belgii, tam je to takový národní zvyk už desítky let. Pak s tím
tak trochu přišli Němci a my se tomu
tady v té době spíš pošklebovali. No
a teď je to u nás běžná věc.
Rozmach je vidět i u nealkoholického piva, dá se říci proč?
V posledních letech nastal obrovský
nárůst ve výstavu nealka. V tomhle
dnes nechce žádný pivovar zůstat
pozadu, takže těch druhů je utěšeně.
Navíc když si na limonádě přečtete
složení, tak je to chemie, zatímco
pivo nealko je z přírodních látek –
voda, chmel, slad a kvasnice.
Jaká jsou podle vás nejsofistikovanější piva?
Určitě jsou to piva belgická, piva
z amerických minipivovarů, Anglie,
Irska – a to nejen proto, že používají
speciální druhy kvasnic. Vařit jejich
piva je ten nejvyšší stupeň v pivovarnickém řemesle. My sami se o to pokoušíme a není to vůbec jednoduché!
Jak se v posledních letech změnila česká pivní kultura?
Pro mě je to hlavně kultura točení
piva, já jsem ji studoval všude, kde
to dělají dodnes dobře, v Praze třeba
U Tygra nebo U Jelínků. A vyvinuli jsme s mým bratrem, Arnoštem
Efenbergrem a také Karlem Hulatou
(týmem těch nejzkušenějších) pro
trh nový pivní kohout. Dostal název
Nostalgie, jako vzpomínka na krásné
časy, kdy vám v hospodě natočili tu
správnou hladinku. Je to nerezový
potitanovaný kohout, který spojuje
klikový kohout s kompenzátorem.
A tenhle způsob točení piva se k nám
dnes jezdí učit z celého světa.
Jak tohle točení vypadá v praxi?
Pivo má 6–7 °C a krásnou vysokou
hustou pěnu, a ne nabryndanou
dvoumilimetrovou pěnu na pivě, které má jeden až dva stupně Celsia.
Podle čeho pozná konzument
dobré pivo?
Pokud je to laik, tak jednoduše –
chutná, nebo nechutná. Pokud je to
odborník, ten musí znát základní
znaky pro degustaci piva, přesně řečeno senzorický profil piva. Je tam
spousta parametrů, těch základních
osm by měl každý sládek poznat,
jinak jich je celkem asi čtyřicet. Koneckonců na Českém pivním festivalu budou workshopy degustace piva.
Co dneska nejvíc trápí menší
pivovary v ekonomické sféře?
V první řadě byrokracie, která je s tím
spojená. Odvod spotřební daně, v tomhle třeba vinaři mají velkou výhodu,
protože ji neodvádějí. Dřív to bylo
i v obstarání surovin, což už naštěstí neplatí. Dneska vám slad prodají
třeba i na kila, dřív jste ho nedostali,
pokud jste si nekoupili rovnou vagón.
Máte nějaké vysněné pivo, které
byste rád zkusil uvařit?
Hlavně v oblasti svrchně kvašených piv
je jich spousta, jeden příklad za všechny: zkusit nějaký belgický speciál.
Co očekáváte od Českého pivního festivalu?
Tak obecně pivní festivaly jsou tu
proto, aby se veřejnost seznámila
s novými druhy piv. Já osobně tam
půjdu za pivem, za tou rozmanitostí.
A taky proto, abych se tam setkal se
spoustou přátel a známých.
Děkujeme za rozhovor
a dej Bůh štěstí!
Nemůžete být skutečným státem, pokud nemáte vlastní pivo a vlastní aerolinky. Frank Zappa
komplet_KR.indd 4
10.5.2013 14:25:50
Oficiální festivalové noviny
5vzpomínáme
Minulé ročníky ČPF v obrazech
A znáte
tenhle...
Manželka se ptá svého
muže: „Kam jsi dal těch
200 korun, co jsi dostal
na nákup?“ „Takovýmu
jednomu starýmu pánovi,“
odpoví manžel. Manželka
se zarazí: „Odkdy jsi takovej lidumil? A co vlastně
ten pán dělal?“ Muž se na
ni vážně zahledí: „Čepoval
pivo!“
Český pivní festival proběhl i v německém Frankfurtu. Našim
západním sousedům se musí nechat, že se umějí na pití piva
oháknout!
Hladinka, šnyt, čochtan – jak nejraději pijete pivo vy?
Naše sličné výčepní zvládaly na tiskové konferenci perfektně tzv. mlíko!
Krásné holky, Švejk, harmonika a Petr Urban – to vše k pivu
patří. Letos na ČPF přidáme pivní rozmanitost!
„Jestli mi někdo upijete byť z jediného půllitru, tak vás...!“ aneb na letošním festivalu
se nemusíte jistit, obsluha zvládne dodávat pivo okamžitě!
Velký pivní výprava
M
ůj bratr emigroval v roce
1980 do Anglie a já se ženou jsme byli první, kdo se
za ním vypravili o sedm let
později vlakem. To byla jedinečná příležitost dovézt mu věci, které mu tam
podle mínění široké rodiny scházely.
Máma poslala všechny druhy mouky
od hladké přes polohrubou, hrubou
až po krupici. Z té anglické se totiž,
jak zjistila při návštěvě bratra předchozího roku, nedají uvařit knedlíky,
noky či domácí nudle, ani upéct koláč,
bábovka, natož buchty. Dále ho chtěla potěšit platem vajec od souseda
z chalupy, domácími marmeládami
a nakládanými okurkami. Ty anglické
nemají tu správnou chuť.
Otec mu poslal snad dvanáctidílný
akademický slovník česko-anglický
a anglicko-český. Sestřenice a bratranci usoudili, že v Londýně nemůže žít bez broušeného skla, varného
skla, karlovarského porcelánu, froté
ručníků a záclon z NDR, ani bez česneku paličáku či šišky turistického
salámu (tzv. Imitace). Strejda mu
dokonce poslal své památeční tenisové kalhoty, ve kterých hrál na konci
40. let tenis na Štvanici s Jaroslavem
Drobným. Prý ať se podívají do Wimbledonu. Moje představa, jak utlumit
jeho předpokládaný stesk po vlasti,
byla jiná. Nakoupil jsem ve Včele
(tehdy to byl jeden z mála, řekněme,
supermarketů v Československu)
všechny druhy lahvových piv, které
tam prodávali, a to hned dvojmo.
Pražan, Smíchov, Braník, Krušovice,
Bakalář, Plzeň, Budvar, Velké Popovice, dokonce i Protivín a Třeboň.
To vše v dostupných druzích 10°, 12°
a černé. Celkem to bylo asi 30 piv.
Do vlaku nás doprovázela celá rodina, a tak nám se ženou těch třináct
zavazadel – 2 krosny, 2 kufry, 2 velké
tašky přes rameno a 7 tašek, co se jich
dá vzít i víc do jedné ruky – nepřišlo
Pevně věříme, že i letos přivítáme na Českém pivním festivalu
jeho fanynky Ester Janečkovou a Míšu Maurerovou.
Fejeton
nijak osudových. Navíc tam prý všude na nádražích mají vozíky, na kterých naši bagáž snadno dovezeme na
přestup.
První problém nastal na hranicích. Zapomněl jsem před odjezdem
odevzdat vojenskou knížku, tak se
celníci rozhodli nás důkladně prošacovat. Když ale zjistili, že všechna
zavazadla v kupé – na policích i na
podlaze – jsou naše, jejich zápal pro
zevrubnou prohlídku trochu opadl
a zkontrolovali nám jen peněženky
a ženě kabelku.
Druhou „komplikaci“ způsobil čiperný mužík, který vtrhl do kupé na
první stanici v tehdy Západním Německu. Zvolal: „Krajané, mám pro
vás zakázanou literaturu!“ a nechal
nám tam štos exilových knih a časopisů. Bral bych všechno, ale nemohl
jsem vzít nic, protože představa, že
bratrovi přivezu Svědectví místo Staropramenu, mi přišla netaktní.
Třetí problém byl prostě nehorázný:
na nádraží v Mohuči, kde jsme přestupovali, žádné příbuznými slibované
vozíky neměli, tak jsme všechnu tu
bagáž museli odnosit – samozřejmě
přes celé nádraží – sami, a to jakýmisi
přísuny, kdy jeden nese, druhý hlídá.
Na lodi z Ostende do Doveru se
pak ukázalo, že finanční prostředky,
kterými nás na cestu vybavil socialistický stát, by stačily tak na jeden a půl
piva. Plavba však byla dlouhá a vedro
úmorné, což mělo to za důsledek, že
z lahváčových párů se staly lahváče
singly.
Po příjezdu do Londýna nás bratr
vzal hned do londýnského pubu, kde
měli dvacet píp – každou s jiným pivem. Z množství chutí a barev těch
piv mi šla doslova hlava kolem. Neuvěřitelně světlé letní pivo Youngs,
proti tomu temný Guinness a mezi
tím McMullenův Cask Ale nebo
australské Fosters. Byl jsem jak v Ji-
říkově vidění, jaké podoby na sebe
dokáže ve světě vzít pivo.
Když jsme pak druhý den s nostalgií zasaženým bratrem koštovali
vychlazené české lahváče, přišlo
mi, že pijeme pořád přibližně jedno
a to samé pivo. Tehdy jsem to přisuzoval skutečnosti, že vláda jedné
strany u nás prostě připustí jen jednu chuť piva (stejně jako jsem byl
zvyklý na jediný druh hořčice), zatímco pluralitní společnost na západě umožňuje lidem nepřeberné
množství druhů piv stejně jako názorů. Dnes vím, že to je spíš tradicí
ležáků v Česku. Nicméně rozmach
nových druhů piv u nás, markantní
v posledních letech, vítám jako jeden z pozitivních rysů otevírání se
světu. A vysloveně se těším na výpravu na Český pivní festival, čím
novým mě letos překvapí stan pivní
rozmanitosti.
Lumír Tuček
Angličan, Skot a Ir pijí
pivo. Najednou každému
z nich přistane na sklenici
v pěně moucha.
Angličan své pivo odstrčí.
Ir ji jedním prstem vyloví
a pivo vypije. Skot vytáhne mouchu z piva a začne
ji nad sklenicí ždímat:
„Vyplivni to, ty potvoro!
Vyplivni to zpátky!”
Trosečník žije třicet let
na pustém ostrově, když
tu moře vyvrhne na břeh
láhev. Muž ji nedočkavě
otevře a z ní vystoupí džin: „Splním ti při
přání.“ Muž se podívá
směrem na jih a přeje si:
„Ať je celá tahle půlka
moře pivo!“ Stane se
a muž se vrhne do moře
a slastně pije. Džin se
ho zeptá: „A jaké máš
druhé přání?“ Muž se
podívá na druhou stranu
ostrova: „Ať je i ta druhá
půlka moře pivo!“ Stane
se a muž se tam vrhne
a pije. Džin se po chvíli
připomene: „Máš ještě
třetí přání!“ Muž se zamyslí a praví: „Tak snad nějaký lahváče na potom.“
Přijde chlap do hospody
a objedná si dvě piva.
Vrchnímu je to divné: „To
máte takovou žízeň?“
Chlap zavrtí hlavou: „Já
mám nemocnýho bráchu,
tak piju i za něj.” Druhý
den chlap přijde znovu
a objedná si jen jedno
pivo. Vrchní mu ho smutně přinese: „To je mi líto,
pan bratr asi zemřel, co.”
„Ne,” odpoví chlápek, „ale
já jsem přestal pít.”
Přijde kluk do hospody:
„Jednu desítku!“ Servírka:
„A kolik je ti, chlapečku?“
„Osum,“ odpoví kluk.
„A to by ti nestačil džus?“
přemlouvá ho servírka.
„Stačil, ale na to mi schází
pět korun.“
Baví se Angličan, Francouz a Čech. Angličan
říká: „U nás začneme
v pondělí stavět hotel
a v pátek už se v něm
bydlí.“ Francouz trumfuje:
„U nás začneme v pondělí stavět obchodní dům
a v úterý se v něm už
nakupuje.“ Čech je uklidní:
„To nic není. To u nás začneme v pondělí ráno stavět pivovar a v deset už
jsou všichni pod obraz.“
Nevíte, kam na ČPF s malým pívem? Svěřte ho do péče v nedalekém klubu Lefík. Ano, mluvíme samozřejmě o vaší ratolesti!
komplet_KR.indd 5
10.5.2013 14:25:58
6
S touhle dvoustranou se u nás neztratíte!
Vše, co jste chtěli vědět o Českém
pivním festivalu, ale báli jste se napít.
???
Kudy kam
Kdyby vám na cestě mezi stany pivní
rozmanitosti vyhládlo, máme skvělé řešení!
Bojíte se, že si nesednete?
Na Českém pivním festivalu bude
až 10.000 míst k sezení!
Sledujte nás na Facebooku! www.facebook.com/ceskypivnifestival
komplet_KR.indd 6
10.5.2013 14:26:08
Oficiální festivalové noviny
7
program festivalu
Program
festivalu
16. 05. 2013, čt
ČAS
14:00
16:16 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:30 – 24:00
17. 05. 2013, pá
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
18. 05. 2013, so
ČAS
11:00
12:00 – 13:00
13:00 – 14:00
14:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
19. 05. 2013, ne
ČAS
11:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
15:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 1. DEN!
OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
MICHAL HRŮZA, kapela HRŮZY
slavnostní zahájení ROCK´N´BEER FESTu
ROCK´N´BEER FEST – Poste Restante
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
DEN S PRAŽSKOU VODKOU
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 2. DEN!
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Švejk – staročeské písně
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Ginger
ROCK´N´BEER FEST – Five o'Clock Tea
ROCK´N´BEER FEST – Brenda 5
ROCK´N´BEER FEST – Atmosferik
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
DEN S RAFUNEM
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 3. DEN!
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
ODHALENÍ SVĚTOVÉ PIVNÍ NOVINKY
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Hash
ROCK´N´BEER FEST – Cool & Juicy
ROCK´N´BEER FEST – Irnis
ROCK´N´BEER FEST – Bags
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
DEN S VINAŘSTVÍM SPIELBERG
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 4. DEN!
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Workshop – vinařství Spielberg
Švejk – staročeské písně
Workshop – vinařství Spielberg
POKUS O SVĚTOVÝ REKORD
Talkshow 7 pádů Honzy Dědka hosté:
Lou Fanánek Hagen Petr Urban a další…
ROCK´N´BEER FEST – Kazachstán
ROCK´N´BEER FEST – Born In Pripyat
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
20. 05. 2013, po FESTIVALOVÉ PONDĚLÍ
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 5. DEN!
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Švejk – staročeské písně
Workshop – degustace piva – Dario Elia – mezinárodně
certifikovaný rozhodčí a znalec piva
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
ROCK´N´BEER FEST – Citizen 37
ROCK´N´BEER FEST – Zavřít
ROCK´N´BEER FEST – The Delivery
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
21. 05. 2013, ÚT
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
22. 05. 2013, ST
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
FESTIVALOVÉ ÚTERÝ
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 6. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
ROCK´N´BEER FEST – Malashnikow
ROCK´N´BEER FEST – Exil 51
ROCK´N´BEER FEST – The Faint Smile
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
VIETNAMSKÝ DEN
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 7. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Pure Olcoholic Punk
ROCK´N´BEER FEST – New Legend
VEČER VIETNAMSKÉ KOMUNITY
ROCK´N´BEER FEST – Flattus
ROCK´N´BEER FEST – The Switch
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
23. 05. 2013, čt FESTIVALOVÝ ČTVRTEK
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 8. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Loco Loco
ROCK´N´BEER FEST – Matahari
ROCK´N´BEER FEST – K2
ROCK´N´BEER FEST – Natural
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
24. 05. 2013, pá DEN S ANNONCÍ
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ČAS
12:00
ZAHAJUJEME 9. DEN!
13:00 – 14:00
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00SOUTĚŽÍME
17:00 – 18:00
Švejk – staročeské písně
18:00 – 19:00
ROCK´N´BEER FEST – Instinct
19:00 – 20:00
ROCK´N´BEER FEST – Dextreat
20:00 – 21:00
ROCK´N´BEER FEST – Caffeine
ROCK´N´BEER FEST – ReWake
21:00 – 22:00
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
22:00 – 24:00
25. 05. 2013, so DEN S DIAMOND RACE
ČAS
11:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 10. DEN!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
ROCK´N´BEER FEST – Mink
ROCK´N´BEER FEST – Ta DruhÁ
ROCK´N´BEER FEST – Pavoucy
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
26. 05. 2013, ne FESTIVALOVÁ NEDĚLE
ČAS
11:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 11. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Beggar's Velvet
ROCK´N´BEER FEST – Simple Muffin
ROCK´N´BEER FEST – Dirty Way
ROCK´N´BEER FEST – Inner Empire
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
27. 05. 2013, po FESTIVALOVÉ PONDĚLÍ
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 12. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Black Roll
ROCK´N´BEER FEST – Liwid
ROCK´N´BEER FEST – Bonebroke
ROCK´N´BEER FEST – Segment
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
28. 05. 2013, út DEN S HARLEY-DAVIDSON
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
29. 05. 2013, st
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 15:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 21:15
21:15 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 13. DEN!
soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson
Švejk – staročeské písně
soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson
Švejk – staročeské písně
soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson
ROCK´N´BEER FEST – BandaSKA
ROCK´N´BEER FEST – Natřije!
ROCK´N´BEER FEST – VSPH
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
DEN S HARLEY-DAVIDSON
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 14. DEN!
soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson
Švejk – staročeské písně
soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson
Švejk – staročeské písně
ROCK´N´BEER FEST – Pavel Houfek Band
ROCK´N´BEER FEST – The Cell
LENKA DUSILOVÁ – Baromantika
SABRAGE 80 lahví!
ROCK´N´BEER FEST – Sabrage
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
30. 05. 2013, čt DEN SE STUDENTPOINTEM
ČAS
12:00
12:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
31. 05. 2013, pá
ČAS
12:00
13:00 – 14:00
14:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 15. DEN!
NATÁČÍME FILM – „ŽIVOT JE ŽIVOT“
ROCK´N´BEER FEST – Dilated
ROCK´N´BEER FEST – Souperman
ROCK´N´BEER FEST – The RocksBerry
ROCK´N´BEER FEST – Hot Pants
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
DEGUSTACE PIV
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 16. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ PIVNÍ DEGUSTACE
– 1. ČÁST
ROCK´N´BEER FEST – V3SKA
ROCK´N´BEER FEST – Dekolt
ROCK´N´BEER FEST – ClayFeeders
ROCK´N´BEER FEST – Geronimo
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
01. 06. 2013, so ZAKONČENÍ FESTIVALU
ČAS
11:00
13:00 – 14:00
14:00 – 16:00
16:00 – 17:00
17:00 – 18:00
18:00 – 19:00
19:00 – 20:00
20:00 – 21:00
21:00 – 22:00
22:00 – 24:00
HLAVNÍ HALA – PÓDIUM
ZAHAJUJEME 17. DEN!
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Švejk – staročeské písně
VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ PIVNÍ DEGUSTACE
– 2. ČÁST
ROCK´N´BEER FEST – Mother's Angels
ROCK´N´BEER FEST – Fourth Face
VIKTOR DYK, WAW
slavnostní zakončení ROCK´N´BEER FESTU
SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE!
Aktuality, seznamy piv i kapel, dopravní dostupnost a další užitečné informace najdete na www.ceskypivnifestival.cz!
komplet_KR.indd 7
10.5.2013 14:26:09
8Na zdraví!
Na zdraví!
Blahodárné účinky piva
„Jak mně pravila moje lékařka, pivo není alkohol, ale lék,“ svěřila se nám loni při startu festivalu herečka Miluše Bittnerová.
Její kolegyně Lenka Zahradnická dodala: „K pivu mám hodně dobrý vztah, pivo je lék, a pokud se užívá v přiměřených dávkách, je takřka zázračné.“
P
ivo v mírném množství
neškodí, shodují se všichni
odborníci – a co víc, pivo
dokonce v umírněném
množství zdravotně skutečně prospívá! Řada lékařů ho svým pacientům
aktivně doporučuje, protože tak mohou ve formě zlatavého moku přijímat celou řadu užitečných vitamínů,
minerálů a antioxidačních látek.
Věděl to ostatně už legendární český
sládek František Ondřej Poupě, který
v 18. století shrnul pozitivní zdravotní
účinky piva následovně: „Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však
nadýmati a zácpu působiti, umdlené
tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati, a ne jako
mnohá piva chladiti.“
Stojí za to nejprve připomenout,
co to umírněné množství je. Lékaři
se dlouho dohadovali, kolik alkoholu lze za umírněné pití považovat, a někteří se pivo zdráhají vůbec
doporučovat, patrně s vědomím
toho, jak velké rozdíly mezi tolerancí u různých lidí existuje, a z obavy
odpovídá dvěma až třem půllitrům
ležáku. Uznávaný profesor Anton
Piendl z mnichovského Institutu pivovarnických technologií k tématu
prohlásil: „Jedno pivo je lepší než
žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než
telně klesá riziko vzniku a rozvoje
aterosklerózy, která může vyústit
v ischemickou chorobu srdeční, náhlou srdeční příhodu nebo
mrtvici. Pití piva v umírněném
množství také vede k rozšíření cév,
ucpaných cév a kapilár. Optimalizované je pivem též vodní a minerálové hospodářství, tedy fungování ledvin.
Pitím piva jako bohatého iontového nápoje doplňujeme tělu
Uznávaný profesor Anton Piendl z mnichovského Institutu pivovarnických
technologií k tématu prohlásil: „Jedno pivo je lepší než žádné pivo.
Dvě piva jsou lepší než jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát tak prospěšná
jako piva dvě.“
o reakci, jakou lavinu takové doporučení může spustit. Konzervativní
lékaři doporučují přibližně jedno
velké pivo u mužů a jedno malé pivo
u žen denně, ti odvážnější doporučují mužům pro ochranu cév a srdce
zhruba 20 až 40 gramů alkoholu, což
jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát
tak prospěšná jako piva dvě.“
Je to právě srdečně-cévní soustava, která je při pití piva příznivě
ovlivněna patrně nejvíc. Díky alkoholu, polyfenolům, flavonoidům
a vitamínům skupiny B prokaza-
Co je
kocovina
a jak na ni?
„Těžkej dech, bolení hlavy, jsem jak měch a ani nohy nejsou
zdravý...“ zní legendární písnička z filmu Sněženky a machři.
Hezky se o tom čte, samozřejmě dokud se to nepřihodí přímo
vám. Bolehlav, sucho v ústech, žaludek na vodě a žízeň.
Příznaky kocoviny známe všichni, ale co se vlastně ráno po
veselém alkoholovém večírku v našem těle děje?
Ve chvíli, kdy únavou padnete do postele, se organismus
začíná urputně bránit a odbourává alkohol. Používá na to
velké množství vody, minerály a vitamíny, především vitamín
C. Do krevního oběhu se dostávají kongenery, které spalují
vodu a ničí cukry, takže přicházíte o značné množství energie.
Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol a během této doby
nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního
cukru. Po několika hodinách se začnete potit, stoupá krevní
tlak, probouzí vás sucho v ústech. Dostavuje se bolení hlavy
způsobené rozpínáním mozku z důvodu natahování vody do
všech buněk lidského těla. Kvůli vysychání dostává zabrat
také sliznice trávicího ústrojí.
Zeptejte se pivaře na triky proti kocovině a dočkáte se
laviny zaručených rad. Ne všechny vám ale opravdu pomohou – například oblíbená káva či jiné kofeinové nápoje sice
utlumí únavu, ale podporují dehydrataci organismu, se kterou
je třeba bojovat prostě vodou. Běžně dostupné léky proti
bolesti sice sníží příznaky kocoviny, ale mohou naopak zesílit
žaludeční obtíže. A rozhodně neradíme postavit se kocovině další konzumací alkoholu – ta sice příznaky utlumuje, ale
vyčerpává rezervy organismu a v důsledku přináší daleko
horší pozdější následky kvůli kombinované otravě ethanolem
a acetaldehydem.
Kromě doplnění tekutin vodou, energetickým nápojem nebo
džusem v pokojové teplotě, jejichž přísun je mimochodem
naprosto ideální ještě v průběhu konzumace alkoholu, případně alespoň těsně před ulehnutím, je třeba poskytnout tělu
dostatek cukrů (ve sklenici vody rozpusťte med nebo několik
kostek cukru) a vitamínů (především C). Na zklidnění žaludku
a jater je vhodný mátový, heřmánkový nebo řebříčkový čaj,
vhod přijde nakládaná okurka. Co se týče jídla, i tady je vhodné myslet na prevenci následků a ještě před tahem konzumovat tučné jídlo, ale také zeleninu. Po ránu pak doporučujeme
například vajíčka, banány, ovesnou kaši nebo rajčata, oblíbené
jsou i masové vývary nebo česnečka.
Pochopitelně je parádním lékem spánek samotný, ale povídejte to šéfovi v pátek ráno! Organizmus můžete nastartovat
studenou sprchou nebo aktivním pohybem, například rychlou
chůzí nebo plaváním, při kterém dochází k okysličení krve.
Zhluboka dýchejte, však ono bude brzy lépe!
což má za následek pokles krevního tlaku, a k lepšímu prokrvení
důležitých orgánů. Alkohol totiž
zvyšuje hladinu „dobrého“ cholesterolu (HDL) a antioxidantů
a naopak snižuje hladinu a aktivitu
fibrinogenu, čímž se snižuje riziko
chybějící látky, jako je hořčík nebo
zinek, a je také bohaté na koloidní
látky, které podporují trávení. Proto se ostatně pivo doporučuje pít
na těžko stravitelná jídla, což nám
Čechům netřeba zdůrazňovat! Výrazná hořkost piva totiž stimuluje
tvorbu žaludečních šťáv, urychluje
metabolismus tuků a potažmo zvyšuje chuť k jídlu. Stručně řečeno:
příznivě působí na zažívání a proti
překyselení žaludku. To ocení zejména lidé, které trápí pálení žáhy.
Již zmíněné vitamíny skupiny B
také brání vzniku kožních poruch
nebo vývojových vad.
Pivo je také ideální nápoj pro prevenci osteoporózy. Za silné kosti
můžeme vděčit jinak poměrně vzácnému křemíku, který se v pivu nachází ve snadno vstřebatelné formě.
Pivo má také, vzhledem k obsahu
cukru možná překvapivě, pozitivní
vliv při určitých formách cukrovky, konkrétně obávané cukrovky 2.
typu, tzv. stařecké. Mírné pití piva
staršími osobami je rovněž spojováno s nižším výskytem demence.
Ano, dodáváme rovnou: jde o to, po
kolika půllitrech. Někdy je to přesně
naopak.
A tak bychom mohli pokračovat
ještě dlouho. Zmínit v souvislosti s umírněnou konzumací piva
účinky laxativní (tedy proti zácpě)
nebo sedativní (proti nespavosti) je
skoro zbytečné, jen doufáme, že to
nikomu nezafunguje naráz! Stejně
jako hovořit o schopnosti piva odbourávat napětí a stres. Na pohodu,
přátelé!
Nezapomeňte také na obvyklá
pravidla zodpovědného pití – nepijte, pokud se chystáte usednout za
volant nebo pokud jste nemocní. Ze
studeného piva se sice díky působení CO2 nenachladíte, oslabenému
organismu ale v žádném případě
nesvědčí. Nepijte na lačno a dodržujte pitný režim, jakkoliv to u pití
piva může znít komicky. Pravidelné
doplňování tekutin při pití alkoholu,
který odvodňuje, do jisté míry zmírní příznaky kocoviny. A o té od jednoho moudrého lékaře vedle.
Zkuste
Firemní
akce
na festivalu!
Český pivní festival je tou
správnou adresou pro neformální obchodní setkání, novou
formu teambuildingu vaší
firmy nebo neotřelé místo pro
utužení pracovního kolektivu.
Nad dobrým pivem a s dobrým jídlem jde všechno lépe!
Vyberte si sektor a svěřte se
do rukou personálu obsluhujícího jen vaši firmu... Pomůžeme vám vybrat menu,
sestavit kulturní program na
přání včetně soutěží i vyrobíme dárky s připomínkou na
konání eventu s logem vaší
společnosti. V rámci Českého
pivního festivalu 2013 jsme
připraveni „ušít“ vám event na
míru!
Každý by měl v něco věřit… A já věřím, že si dám ještě jedno pivo. W.C. Fields
komplet_KR.indd 8
10.5.2013 14:26:13
Oficiální festivalové noviny
9rozhovor
S Jiřím Žákem nejen
o sdružení Za Poctivé České Pivo
Chci Poctivé České Pivo! S touto větou se zajisté ztotožní každý návštěvník festivalu. Jen málokdo však pro to něco udělá. Snad ještě zvládneme
okřiknout hostinského, že by ty trubky měl pořádně propláchnout. Samozřejmě všichni můžeme „volit peněženkou“. O Češích se však říká,
že když už k tomu dojde, hledají spíše slevu než vysokou kvalitu. „Chci Poctivé České Pivo“ si jednoho dne řekl i Jiří Žák a rozhodl se jednat.
Jeho facebooková stránka má dnes 106 tisíc fanoušků, pan Žák se pustil do právní bitvy i s největšími hráči na našem trhu a je častokrát citován
v novinách tepaje různé nešvary pivovarů. I proto jsme se s ním sešli... kde jinde než v pořádné hospodě!
Jak vzniklo Sdružení Za Poctivé
České Pivo, resp. facebooková
aktivita Chci Poctivé České Pivo
a co byla ta poslední kapka, kdy
jste se zvedli od stolu s „Takhle
to dál nejde!“
Poprvé jsem o tom začal uvažovat
zhruba před pěti lety, když mi přestal
chutnat Staropramen, který jsem si
dříve kupoval domů. Nebyl jsem nikdy žádný velký pivař, ale zaznamenal jsem, že to pivo začíná chutnat
jinak, to jest hůř. Později jsem o tom
mluvil s přáteli v mém oblíbeném
strahovském pivovaru a došli jsme
k závěru, že se obecně s pivem na
českém pivním trhu dějí věci. Začal
jsem mít velice intenzivní pocit, že
si z nás jako ze spotřebitelů začínají
dělat velkovýrobci trochu blázny.
Pak už jsem se začal zajímat o to,
jestli má spotřebitel jako jednotlivec
šanci proti nadnárodním gigantům,
které si rozdělily český trh. Proto
vznikl nápad vše postavit na právní
bázi, tedy občanském sdružení, dnes
v něm funguje aktivně pět členů.
Vy nechcete o své první aktivitě
příliš hovořit, podle našeho je ale
zajímavé, že hned první spor byl
soudní spor s nejznámější českou značkou.
Ano, to bych nerad rozebíral, situace
nakonec byla vyřešena mimosoudní cestou a musím říci, že rozhodně
nešlo o žádné „finanční vyrovnání“!
Byly to těžké začátky a bylo zajímavé
sledovat, co se stane, když tzv. píchnete do vosího hnízda.
Tak popište jinou kauzu.
Loni jsme se společně s našimi brněnskými kamarády ze serveru Pivní
recenze.cz podívali na Zelené pivo
od Starobrna, které bylo výrobcem
prezentované jako třináctistupňový
bylinný speciál. My jsme si naprosto
troufale v hospodě sebrali víčko od
sudu a tam jsme objevili, že je tam
kromě všeho, co říkají, uvedena ve
složení i taková drobnost – modré
potravinářské barvivo E133. Jelikož
jsme poměrně prostí hoši, tak nám
vyšlo, že modrá a žluté pivo dají
dohromady zelenou, a proto jsme
usoudili, že zelená barva tohoto piva
nemá nic společného s bylinami, ale
s prostým obarvením. Nahlásili jsme
to Státní zemědělské a potravinářské
inspekci, ta provedla šetření a k velkému údivu všech včetně pivovaru
a centrály dostal Heineken pokutu
a jako bonus měl parádní veřejnou
ostudu. Musím uznat, že byli féroví
v tom, že pochybení uznali. Řekli,
že akceptují závěry inspekce a že to
změní. Letos jsme je museli pochválit, i když budu upřímný – pro mě je
to stále nepitelný produkt.
Šestý smysl nám říká, že vás velké pivovary nemají příliš v lásce.
Když jsme před třemi lety začínali
velkým soudním sporem, byli jsme
pro všechny naprosté zjevení. A ze
začátku jsme se setkávali i s reakcemi v polohách od „tenhleten hmyz
prostě rozšlápneme“ až po fámy, že
fakticky neexistujeme, jsme jenom
virtuálním výplodem našich právníků a jsme placení zlými imperialisty!
Je to stále stejné, nebo se vztahy
s pivovary zlepšily?
Poslední dva roky se věnujeme tomu,
že mapujeme problematiku celého
českého pivního trhu. Náš zájem
jsme rozšířili z velkých pivovarů i na
malé. Kauza Zelené pivo nás posunula i v tom, že jsme navázali velmi
dobré vztahy se Státní zemědělskou
a potravinářskou inspekcí. I díky
tomu můžu říci, že máme se všemi
velkými pivovary velmi korektní
vztahy. Když jim dnes něco vytkneme, většinou se chovají statečně,
chyby přiznají a snaží se je napravit.
My naše slovo také držíme. Samozřejmě udělat někomu ostudu
a dostat se s tím do médií, tak jsme
slavní. Ale máme tu výhodu, že už
jsme poměrně staří a o tohle už nám
nejde. (smích) Dneska už to skutečně funguje tak, že pivovarům přímo
řekneme: „Tady máte problém.“
Vysvětlíme, v čem podle nás spočívá, a rovnou řekneme, že nám nejde
o veřejný lynč a že dáváme čas na nápravu. Naše sdružení, byť sebemenší,
má už svou váhu.
Já nejsem ani vzděláním ani založením extrémní pivař, jsem původně
chemický inženýr, specializace syntéza léčiv. My pivo nedegustujeme!
My tomu nerozumíme a zaplať pánbůh, že ne. Chceme zůstat v poloze
obyčejného spotřebitele. Ten přijde
do obchodu nebo restaurace a má
právo o tom, co kupuje, dostat plnohodnotné a neklamavé informace.
Intenzivně dále pracujeme na ochraně práv spotřebitele.
V čem jsou na českém pivním
trhu největší problémy?
Začnu zeširoka: česká pivní legislativa, na to, že jsme národ, který pivem
žije, tak je to ostuda, slátanina, to je
Cimrman. Legislativa je stavěná tak,
že v tomto státě lidé pijí jenom ležáckou desítku nebo dvanáctku. Jenomže produkce minipivovarů nebo to, že
Krušovice jako průmyslový pivovar
šly do vlastního svrchně kvašeného
pšeničného piva, to celé posouvá úplně jinam. Označování piv je u nás katastrofa. Vždyť teď se tady vaří IPA,
APA, bock, stout, pšenice – a česká
legislativa zná pořád jenom výčepní, ležák a speciál, pak je tam ještě
špatně nadefinovaný porter. Celé to
krásně vyplulo na povrch s pšenicí
z Krušovic, kterou velmi správně legislativně nazvali Svrchně kvašený,
pšeničný, nefiltrovaný ležák. Ležák
je v naší legislativě označení piva
o stupňovitosti 11–12,99 %. Ležák
v pivovarnictví je ale synonymem pro
spodně kvašené pivo. Čili krušovická
pšenice je vlastně svrchně kvašené,
pšeničné, nefiltrované spodně kvašené pivo.
Na tom by si i zručný sládek vylámal zuby.
Jára Cimrman jak vyšitej! Stejně tak
jsem zažil, když malý pivovar uvařil
parádní porter o stupňovitosti 16 %.
Nazval jej logicky porter, ale česká
pivní legislativa zná porter jen se
stupňovitostí 18 % a výš. A byl problém. To jsou prostě právní lahůdky.
Hodláte v tomto směru něco
podniknout? Tohle si říká o silný
lobbismus, jakkoliv je toto slovo
negativně vnímáno.
Hodláme. Ale v tomto směru mají
sílu něco změnit jen velké pivovary
a Český svaz pivovarů a sladoven.
My nabízíme potenciálním tvůrcům
změn jednak připomínky a za druhé
si z téhle praštěné legislativy začínáme veřejně dělat legraci, což nemůže
uškodit.
To je stylové české řešení. Vy
však jdete i po problémech klamání, třeba s podílem alkoholu.
My jsme kdysi začali tím, že jsme
si nechali udělat ve Švýcarsku test
českých ležáků a nepoctivců jsme
nachytali poměrně dost. Buď nedodržovali stupňovitost, nebo obsah
alkoholu. To už dnes nemá smysl, pivovary už si na to dávají samy pozor.
Dneska jsou problémy jinde. Například česká legislativa říká, že nefiltrované pivo je pivo, které neprošlo
filtrací. To má logiku. Víme o pivovaru, který jasně říká, že uvaří pivo,
zfiltruje ho, pak tam přidá kvasnice
a označí ho jako nefiltrované. Ale to
už je také vyřešeno.
Některé pivovary pro změnu „nefiltrují“ přidaným jablkem...
Musím říci, že zrovna Staropramen
je ve správném označování svých piv
jedním z nejlepších. Dělají to tak, že
o svých výrobcích říkají jen nezbytné
minimum. I Staropramen Nefiltrovaný je označen tak, že není pivovar
možné nějak nachytat. Ale to je vů-
bec zajímavý kousek. To je pivo, které
sládci údajně vymýšleli a ladili v potu
tváře půl roku. Pak si sednete na internet, zjistíte, že se tohle pivo nabízí
v dalších pivovarech této skupiny,
někdy jej nazývají pšeničným, někdy
nefiltrovaným... Je jasné, že pokud
se bavíme o tzv. živých pivech, která
mají zároveň mít kvůli hypermarketům trvanlivost 7 měsíců, něco musí
stranou, anebo je potřeba přidat jablečný pektin.
Historii vašich střetů s pivovary
jde najít na www.poctivepivo.cz.
Mají sklon k takovému jednání
spíše velké, nebo malé pivovary?
Velké pivovary nejvíce ujíždějí, v tom
negativním smyslu slova, na označování stupňovitosti. Přestaly používat
jednoduchá označení stupňovitosti
– výčepní, ležák, speciál. Z marketingových důvodů se vrátily k označování přesné stupňovitost číslicí se symbolem stupně – viz pořádná desítka
atd. To ale současná legislativa zakazuje. Povoluje pouze značení stupňovitosti v procentech EPM (extraktu
původní mladiny – pozn. red.). Ve
světě se pivo obvykle označuje pouze procentem alkoholu, jenom u nás
chceme navíc znát i stupňovitost,
tzn. jestli pijeme desítku, nebo dvanáctku.
Malé pivovary dělají podobné
chyby také, ale leckdy je to z nevědomosti, neznalosti. Ve spolupráci
se spřáteleným serverem chystáme
články i o nepoctivostech v českých
minipivovarech. Nedělejme si iluze,
že je to jen poctivá záležitost, záleží
na tom, kdo a proč to dělá.
S čím jste se setkali konkrétně?
Třeba že pivovar hovoří o poctivém
pivu, přitom vše dělá z extraktu. Jiný
zas nabízí pivo způsobem dehone-
stujícím pivovar i pivo. Ve výčepní
praxi jsme zažili, že roztočí pivo, dají
ho do lednice, a když přijde host, tak
to jen dojedou a servírují.
V roce 2013 to je tedy hrůza. Co
je vlastně to poctivé české pivo?
To se snažíme definovat zhruba poslední rok. A musím říci, že i po debatách s mnoha odborníky je to velmi,
velmi těžké. Základem jsou přípustné suroviny. Voda, ječmen (slad),
kvasinky a chmel, ideálně hlávkový.
Třeba dnes populární Pivovar Svijany už taky vaří částečně z chemie,
ale veřejně to přiznává a obhajuje.
Je to na velkou diskuzi v odborných
kruzích, podle mého do piva však ani
extrakt ani cukry nepatří. Nicméně
pokud tyto náhražky pivovar na obalu přizná, je to legislativně v pořádku.
Ochrana spotřebitele zní nicméně trochu úředně – neměl by
se nakonec spotřebitel chránit
sám? Jak?
Musí se zajímat o to, co kupuje. Stejně jako si u mletého masa přečtete,
jestli je tam masa 80 %, nebo jenom
30 %, tak se podíváte na pivní láhev,
jestli je tam extrakt, nebo chmel. To
je takové minimum. Pak je potřeba
nebát se ozvat. Nesmíme si nechat
kálet na hlavu! Koukněte se dnes na
hypermarkety, jak často se objevují
v Potravinách na pranýři (internetový seznam závadných výrobků
– pozn. red.). Dobré je, že to hypermarketům stále vadí! Je šance se bránit. Nesmíte být sprostý, musíte se
držet práva, ale spotřebitel sílu má!
Nesmí bejt podělanej! Nyní máme
zkušenost, že dneska dosáhneme
více pozitivním přístupem. Ono
ostuda jednoho pivovaru je ostuda
pro celý obor, čili páky na ně jsou.
Není to samozřejmě legrace. Ze začátku jsme zažili i trestní oznámení,
musel jsem chodit k výslechům na
hospodářskou kriminálku a shodou
okolností na mě v té době přišla kontrola i z finančního úřadu. Všichni mi
říkali, že to spolu naprosto nesouvisí.
(smích) Ale to už je naštěstí pryč.
Sledujete situaci i vně našich
hranic?
Ano a u nás to leckdy – nejen u piva
– vypadá, že zákazník má dostat co
nejméně informací. Třeba na Slovensku musíte stupňovitost uvést
vždy. V Rusku se na etiketě povinně
uvádí nejen složení, obsah alkoholu
a stupňovitost, ale i obsah ethanolu
ve 100 ml a v celé lahvi a nutriční
hodnota. A co je důležité, také tam
musí být uvedena výrobna, ve které
se pivo vyrábělo! Zkuste se zeptat
našeho Heinekenu, kde jsou vařené
Krušovice, kde Starobrno, Březňák,
Dačický, Louny a Hostan.
V čem je u nás tedy
zakopaný pes?
Velcí výrobci vyrábějí podle svého
i proto, že lidi hledají hlavně nízkou
cenu. To je jako s autem – někdo má
jen na trabanta, jiný na mercedesa.
Kdo pije levné pivo, nemůže očeká-
vat superkvalitu. Jestli si dá někdo
deset patoků a jiný za stejnou cenu
čtyři parádní piva a něco si skutečně užije, to je každého volba. Vím
z mnoha zkušeností, že i běžný konzument se v tomhle začíná měnit
a aktivity pivních serverů, kvalitních
hospod nebo řízené degustace nesou
své ovoce.
Jak vnímáte současné trendy?
Minipivovary, pivo v petkách,
beermixy...
Loňská sezóna byla ve znamení beermixů. Teď tu ovšem začíná něco, co si
odvážím považovat za pivní revoluci.
Vlna beermixů, kterou odstartoval
Staropramen Cool Lemon, podle mě
už kulminovala. Díky beermixům
však budou chtít lidé ochutnávat teď
už i chuťově zajímavá opravdická piva.
Minipivovary jsou báječné, ale vaří
jen 1 % z celkové české pivní produkce. Je však dobře, že učí lidi pít různé
pivní styly. Co já považuji za zásadní,
je, že česká pivovarská trojka Heineken ČR začala vařit svrchně a jde
se svou krušovickou pšenicí do celé
republiky s velkou pompou. Teď už je
otázka, kdy udělá tenhle průmyslový
pivovar svou první IPU a co zajímavého bude třeba vařit dál. Zvyšuje se
tlak na ty pivovary, které vaří jen tradiční ležák, ty nemají kam dál jít. Už
vynechaly filtraci, už přidaly chutě
a už – ač to zní hrozně – začaly do
piva dokonce dávat chmel. Dál už jsou
možná jenom jiná, pro nás netradiční
piva, což já chválím. Uvidíme, jestli
Krušovice naučí lidi pít něco jiného
než jenom ležáky. Tohle může změnit
masovou konzumaci piva. Mně se to
líbí a podle mě je navíc jejich pšenice pitelná. Ale líbí se mi i jiné trendy,
třeba že některé pivovary a restaurace už začínají párovat piva s jídlem.
Kupříkladu Pivovar Primátor má na
svých stránkách doporučení, k čemu
se jaké jejich pivo hodí. Pokud jde
o pivo v petkách, můžu říct jediné – je
to naše národní ostuda. Pravdu má
Bernard: dnes z PETky, zítra z tašky!
Poctivému českému pivu prostě sluší
jenom sklo, nejsme v Číně.
Jak vnímáte tu slavnou českou
pivní kulturu?
Tak on nikdo přesně neví, co to vlastně je, o to víc se toho ale na tohle
téma slavně nakecá. Pokud se bude
rozvíjet tím, že lidé přijdou postupně
na chuť i jiným pivům než českým
ležákům, tak je to pro opět se rozvíjející českou pivní kulturu jen dobře.
Ale jinak se ještě máme dost co učit,
o pivní rozmanitosti toho pořád víme
moc málo.
Vztah k pivu máte veskrze pozitivní, kde vám nejvíce chutná?
Určitě ve strahovském pivovaru, tady
nakonec začínal pan Matuška, který
je u nás mezi sládky naprostá špička.
Taky mi moc chutnají piva z Únětic.
Obecně rád zkouším piva z minipivovarů.
Děkujeme za rozhovor
a ať pijeme jen poctivé pivo!
Lepší pivo v žaludku nežli voda na plicích. Jára Cimrman
komplet_KR.indd 9
10.5.2013 14:26:15
10
rozhovor
Rozhovor s Lenkou Dusilovou
a Michalem Hrůzou
Lenku Dusilovou a Michala Hrůzu není třeba představovat. Oba jsou porotci našeho Rock‘n‘Beer Festu, oba zažili podobné
talentové soutěže a v neposlední řadě mají oba rádi pivo. O tom, co zrovna dělají, jak se těší na Rock‘n‘Beer Fest a jestli je vhodné si občas vylejt
hlavu, právě tady a teď...
Co děláš v životě?
Lenka: Teď je květen, takže kvetu.
Flákám se po venku, nasávám slunce,
když teda svítí. A těším se na divadelní festival do Edinburghu, kde budu
tři týdny hrát s plastickým divadlem
Michal Hrůza
Lenka Dusilová
Co právě děláš v hudbě?
Lenka: Jsem muzikant, tak hraju.
A taky míchám a stříhám živák s kapelou Baromantika. Ten materiál
jsme nahráli v takovým malým prostoru ve třech dnech. A protože zatím
nemám žádný záznam live za těch
dvacet let, co hraju, a mám nebo spíš
máme opravdu superkapelu, tak si
myslím, že to stojí za záznam. Mělo
by to vyjít v září. Vedle toho připravuju na příští rok spoluautorský album
s Beatkou Hlavenkovou a Viliamem
Barešem. Je to spojený s elektronikou, po čemž jsem vždycky toužila,
a bude se to zase pohybovat v hodně
melancholických krajinách, hledání
tajemství v životě, v rodině a tak dále.
Je to hodně napínavý…
Michal: Já teď aktuálně kromě
koncertování dodělávám s kapelou
album. Loni jsme vydali desku Noc,
která je první součástí alba Noc
a Den, takže logicky ta nová bude
Den. Bude hodně energická, naplněná světlem, nabušená. A doufám,
že pro lidi bude inspirativní, měla by
dodat optimismus a takovou tu přirozenou chuť do života.
Spitfire Company, představení se
jmenuje Before the Fall a já tam naživo doprovázím takovou zvukovou
a hlasovou vlnou performerku Markétu Vacovskou.
Michal: Práce na desce je hlavně
práce hlavou, tak to kompenzuju
prací fyzickou. Dělám rekonstrukci chaty, obnáší to novou střechu,
přístavek verandy a taky zateplení.
Klasická chatařina. Dohromady mi
to přináší takovou zvláštní harmonii
duševní a fyzický práce.
dramaturgicky vyprofilovaly, takže
na některý se vyloženě těším, ale jsou
i festivaly, kam prostě nejedu. Občas
ovšem tohle pravidlo poruším a jedu
tam, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Speciální místo v tom mají festivaly
přímo spojené s pivem. Jako úplně
mladí jsme jezdili na Svijanské pivní
slavnosti a dělali tam přesně to, co se
dělá – pili pivo, dodávali si sebevědomí a seznamovali se s děvčaty. Spojení pivo a hudba prostě funguje, navíc
je v Čechách tradiční.
Tvůj vztah k open air festivalům?
Lenka: Já mám pár vybraných festivalů, který jsou přínosný a trefujou
se mi do vkusu – za všechny jmenuju
Colours of Ostrava. Tím, že hrajeme
hudbu, která je malinko delikátnější
a není to hudba na tančení, chce to
určitou koncentraci, takže podobných míst pro nás není zas až tolik.
Třeba Rock for People mám ráda, ale
když slyšíš zvuk z vedlejšího pódia,
není to pro nás úplně ono. A dneska
už jezdím na letní festivaly jenom
jako muzikant, ale třeba v Ostravě
vždycky po koncertě nějaký den zůstanu.
Michal: Mám je rád. Já jsem napřed prošel tou etapou návštěvníka
festivalu, pak už jsem tam taky začal
hrát s kapelou, takže za ty roky už je
to přirozená součást mýho života.
Dneska už se festivaly dost výrazně
Rozdíl mezi tehdy a dnes?
Lenka: Ten rozdíl je docela markantní, když mi bylo osmnáct, tak
jsem byla neřízený spontánní animální zvířátko, který vůbec neřešilo
následky svýho chování, dneska jsem
dospělá dáma, žiju jinak a přemýšlím
jinak. A to se pochopitelně odráží
v hudbě, kterou dělám.
Michal: Neměl jsem sebevědomí,
ta touha ve mně byla strašně silná,
takže jsem nebyl vyklidněnej, z tý
touhy vyplývala obrovská tréma a to
vystoupení bylo spíš utrpení. Dneska
už tréma tak velká není, aby mě tak
strašně skličovala, pomáhají v tom
hodně zkušenosti, umím se soustředit a dokážu si to hraní užít.
Rock‘n‘Beer Fest
Lenka: Tyhle festivaly jsou určitě
užitečný. Já jsem sama prošla pár
soutěžemi, v osmi devíti letech jsem
se přihlásila na Loketský kotlík, kde
jsem nakonec vystoupila s maminkou a obsadili jsme třetí místo, za rok
se přidal i brácha a skončili jsme druhý. S kapelou Sluníčko jsem v osmnácti vyhráli Marlboro Rock ´In a to
byla fakt velká jízda, protože v porotě
byl třeba David Koller a ten mě hned
zlanařil do písničky Lucie pro nějakej film.
Michal: Začnu tím, že Český pivní
festival pro mě není o nalejvání se pivem, ale o degustaci těch nejlepších
piv, co tu pivovary dělají. A to spojení
s hudbou mi přijde logický. Je to navíc
obrovskej prostor pro hudební složku, zahraje tady víc než šedesát kapel
– výborná možnost pro méně známý
kapely. Ono je totiž dost těžký zahrát
si na nějakém velkém letním festivalu,
line up je tam většinou dávno dopředu danej, a když už někdo začínající
tu šanci dostane, tak si zahraje ve tři
odpoledne, kdy lidi teprve začínaj
přijíždět. Tady, když se to povede, tak
z toho může časem vzniknout velice
dobrá tradice. Rock‘n‘Beer Fest tu navíc bude přes čtrnáct dní, takže kdo má
rád tuhle hudbu a pivo, určitě se tu zastaví víckrát a uslyší i ochutná toho víc.
Členství v porotě
Lenka: Mě to docela bavilo, je pravda, že převažoval – a v tom jsem se
shodla s ostatními porotci – takový
ten český agro rock nebo agro beat.
A bylo toho opravdu hodně, poslouchala jsem to dva dny durch. Je dost
možný, že tím, jak já tuhle tvrdou
muziku normálně moc neposlouchám, tak jsem někde něco nespravedlivě přeslechla. Ale bylo nás na
to víc, taky se na závěrečný schůzce
některý kapely vrátily zpátky do hry.
A určitě se dál dostaly kapely, který
mají nějakej význam.
Michal: Porotcování jsem přijal
rád, protože mě ta myšlenka docela
nadchla. Pravda, musel jsem poctivě
naposlouchat snad dvě stě čtyřicet
kapel, aby nám neuteklo mezi prsty
něco zajímavého. Tenhle model festivalů je u nás hrozně potřebný, ono
dnes těch možností, jak by se skupina dostala nahoru, moc není. My
jsme se jako mladý dvakrát dostali do
semifinále Marlboro Rock ´In, který
se pro začínající kapely dělal před
mnoha lety, a velice nám to pomohlo.
Ty a pivo
Lenka: Nejsem takovej pivař, že
bych si potřebovala dát pivo každej
den. Ale mám ho ráda, chodím na něj
třeba do Parlamentu nebo k Rudolfinu, tam mají dobrý kousky. Dobře se
pije, je to dobrej ionťák a zpěvákům
rozhodně neškodí.
Michal: V mém případě mě to provází od mládí. Když jsme tak hledali,
co se životem, tak se to lépe hledalo
v hospodě na pivu. Samozřejmě jenom
vysedávat na pivu je nejlepší cesta, aby
člověk nic neudělal a nic nedokázal,
i když je to zdánlivě hrozně příjemný
a pohodlný. Musí se to zkrátka vyvažovat snahou po něčem jiným. Dneska je
pro mě posezení u piva až duchovní zážitek, člověk se uvolní, je mu příjemně.
Nesmí toho být samozřejmě moc, protože to pak druhý den nefunguju, jak
bych potřeboval. Prostě než se jednou
za týden vylejt, radši si dám v pohodě
třikrát za týden tři pivka. V tomhle
množství je i to pivo zdraví prospěšný,
teda aspoň tomu mýmu. Teda ne, že by
občas člověk neměl důvod si tu hlavu
vylejt, ale snažím se takových důvodů
mít ve svým životě co nejmíň. Ideální
stav pro mě je: nemít důvod si tu hlavu
vylejt.
Jak vidíš vztah MUŽ A PIVO?
Lenka: To je myslím velmi harmonický vztah a je skvělý, když sami
máte doma harmonii a víte, že muž
v harmonii odchází na pivo a v harmonii se vrací, tak je všechno v úplným pořádku.
Jak vidíš vztah ŽENA A PIVO?
Michal: Pro mě je to přesně ten model, kdy jdu se ženou na pivo, je to
bezvadnej večer, popovídáme, plánujeme si věci. Je to prostě součást naší
kultury, teda určitě ne jako smysl života, ale jako příjemný zpestření.
Máme pro vás dobrou zprávu: Tolary z minulých ročníků ČPF budou platit i letos!
komplet_KR.indd 10
10.5.2013 14:26:30
Oficiální festivalové noviny
11soutěž
Vyberte nejlepší kapelu
festivalu Rock´n´Beer Fest:
V průběhu celého festivalu si můžete poslechnout začínající skupiny, kapely, bandy a hudební uskupení z celé České republiky.
Pokud máte svého favorita, hoďte mu tolar do klobouku – ať vyhraje ten nejlepší! Zde jsou ve zkratce oficiální pravidla:
Pravidla
Rock´n´Beer
Festu
Dotazník
Míša
Maurerová
1.Návštěvníci festivalu budou mít
možnost v průběhu každého vystoupení ohodnotit kapelu, a to vhozením
libovolného počtu pivních tolarů do
klobouku.
2.Pořadatel po ukončení koncertu spočítá vybrané tolary, oznámí
celkový počet vybraných tolarů
(v rámci dílčího vyhlášení výsledků
soutěže) a vyplatí kapele finanční
odměnu.
3.Výše odměny = počet vybraných
tolarů x 45 Kč.
4.Tři kapely, které získají v průběhu
všech konaných vystoupení největší
počet tolarů od návštěvníků festivalu, získají hodnotné ceny:
• nahrání CD pro vítěznou
kapelu ve studiu M.A.R.S.
Audio (www.marsaudio.cz)
• prezentace kapel ve vybraných
médiích (partnerská rádia, TV,
tisk) v rámci PR rozhovorů
a dalších formátů
• věcné dary související
s hudbou
tupláky :-)))
Viktor
Dyk
Přinese.... čerstvou pěnu do
vyvětralého piva
český muziky.
Skvělé propojení
muziky
a posezení s kamarádama nad
Doufám, že především spoustu
skvělých koncertů různých
žánrů – tedy
pestrou zábavu pro všechny
návštěvníky!
Ale zároveň, myslím si, i jakousi
ucelenější sondu do života současné
české a slovenské „klubové“ hudební
scény, to vše během čtrnácti dnů na
jednom velkém pódiu, téměř v centru Prahy! To rozhodně není málo,
když se navíc bude jednat o soutěžní
klání všech zúčastněných kapel! Určitě dorazte!
Co zajímavého přinese
Rock‘n‘Beer Fest?
Daniel
Anděl
Kapely na beerfest jsme vybírali
podle nahrávek,
což nemusí vždy
odpovídat tomu,
jak hraje kapela
naživo.
Proto
mne hodně zajímá, jak se kapely předvedou na pódiu.
A pokud to bude to, co u mnohých očekáváme, tak se můžeme těšit na várku
opravdu kvalitní, zajímavé a dost často
neotřelé a inspirativní muziky.
Lenka
Dusilová
Snad tento festival vygeneruje
nějaké zajímavé
hudební jméno,
které
využije
svůj potenciál.
Taktéž asi příležitost některým
kapelám zahrát si na velkém podiu
před snad velkým publikem. A nebude to jednoduché vzhledem k bohaté nabídce pivního moku :-)
Zlata Emily
Kinská
Řekla bych, že
je to místo a čas,
kdy se spoustu
známého snoubí s neznámým
a vznikají z toho
nové zajímavé
příležitosti pro
každého. Kombinace piva a hudby
není sice nová záležitost, ale v tomto
případě mohou přátelé a fanoušci
piva přijít na zcela nové a zajímavé
chutě v obou případech. Festival
bude celý něčím jiný, nový a zajímavý. I hosty a návštěvníky. ;-)
Michal
Hrůza
Myslím, že je
opravdu zajímavé mít možnost
ochutnat takové
množství druhů
piv a porovnat
je s ostatními,
navíc u toho
mít možnost poslouchat hned několik desítek kapel, o kterých člověk
mnohdy vůbec netušil, že existují,
přitom z nich velká část hraje opravdu skvěle.
Honza
Dědek
Michal
Novák
Kromě určitě
dobrého
piva
především nepříliš známé, ale
o to zajímavější
a často vynikající kapely.
R o c k ’n ’ B e e r
Fest
přinese
originální mix
soutěživosti,
fanouškov ské
přízně, výborné
lokace a opravdu
skvělého
piva. Jen málo soutěží kapel dává
šanci vystoupit před početným publikem několika desítkám umělců.
Já sám jako porotce a zástupce Bandzone.cz, webu, který mladé talenty
aktivně vyhledává, nadšeně vítám
možnost vidět tolik zatím neobjevených hvězd během několika dnů na
jediném místě.
Tomáš
Král
Novou dimenzi
kumulace mladých talentovaných klubových
kapel na jednom
místě v centru
Prahy. Možnost
hrát před několikatisícovým publikem s cílem
pobavit, což by mělo být hlavním
krédem pro každou začínající kapelu.
Ceny partnerů pro vítězné kapely:
Rock Café: možnost vystoupení
v Rock Café dle dohody s klubem
Pivovary Lobkowicz, a.s.: pro každou
z prvních 3 kapel 10 litrů piva z portfolia značek pivovarů.
Music City:
1. místo
• 50% sleva na Sabian a Evans
• 40% sleva na TC Electronic
• 15% sleva na vše
2. místo
• 40% sleva na Sabian a Evans
• 30% sleva na TC Electronic
• 15% sleva na vše
3. místo
• 30% sleva na Sabian a Evans
• 20% sleva na TC Electronic
• 15% sleva na vše
5. Průběžné výsledky soutěže o nejoblíbenější kapelu letošního ročníku Rock´n´Beer Festu 2013 budou
oznamovány pravidelně po vystoupení každé skupiny účastníkům festivalu, následně na webu Českého
pivního festivalu, v rámci profilu na
sociální síti Facebook a v rámci výstupů mediálních partnerů festivalu.
6.Pravidla soutěže o nejoblíbenější kapelu letošního ročníku Rock´n´Beer Festu budou pravidelně
oznamována v průběhu festivalu
před vystoupením každé kapely minimálně v ČJ a AJ.
7.Každá z vystupujících kapel má
možnost prodeje vlastního merchandise (hudební nosiče, trička atd.)
v den vystoupení na Rock´n´Beer
Festu.
Pivo je nejlepším vynálezem lidstva. I vynález kola byl skvělý počin, avšak kolo se zdaleka tolik nehodí k pizze. Dave Barry
komplet_KR.indd 11
10.5.2013 14:26:47
12
JSte pivním eXpertem?
Pivní bojovka
Zveme vás do stanů pivní rozmanitosti!
Chcete podniknout výpravu za poznáním piva? Chcete se honosit titulem ZNALEC PIVA ČESKÉHO PIVNÍHO FESTIVALU?
Potom doplňte správně značky piv, která se točí na našem festivalu ve stanu pivní rozmanitosti, do kolonek druhů piv.
Pšeničné pivo (Weizen) je svrchně
kvašené pivo, při jehož výrobě se používá pšeničný slad. Má světlou až slámovou barvou, vysokou nasycenost
a bohatou pěnu, převážně se prodává
nefiltrované. Pro toto pivo je typická
vůně kvasnic, jistá nakyslost a případná ovocná vůně. Nejrozšířenější je bavorský Erdinger.
IPA (India Pale Ale) je svrchně kvašené pivo typu Ale, které vzniklo v 19.
století v Anglii. Mívá výrazně ovocné
aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném
dodávání různých druhů kvasnic.
Pivo se vyrábělo na export do Indie,
proto muselo přežít dlouhou lodní
cestu v teple, a tak se vařilo silnější
a na rozdíl od běžného Ale je více
chmelené. Chmel totiž chrání pivo
proti škodlivým bakteriím.
Ale je druh svrchně kvašeného piva
vyráběného s použitím ječného sladu
a speciálních kvasnic, které umožňují
rychlé kvašení, pivo tím dostává sladší
chuť s ovocným nádechem. U většiny
piv Ale se dnes přidává i chmel, kvůli
vyvážení sladkosti sladu a také pomáhá pivo konzervovat. Dříve byl název
Ale používán pouze pro nechmelené
kvašené nápoje. Jako potřebný zhořčující prvek, vyvažující sladkost sladu,
se používal tzv. gruit – směs bylin,
které se přidávaly do mladiny místo
chmele.
Pale Ale piva se vyrábějí pomocí
kvasnic svrchního kvašení a většinou
také světlého sladu. Výraz Pale Ale
vznikl kolem roku 1700 a používá se
pro piva vyráběná ze sladu sušeného koksovým palivem. To má za následek výrazně světlejší barvu piva.
Různé postupy při chmelení a vaření
pak přinášejí nesmírně širokou škálu
chutí piv s názvem Pale ale.
Stout je označení pro svrchně kvašená tmavá piva typu Ale. Vyrábí se
za použití praženého sladu, ječmene a chmelu. Mají typickou hustou
pěnu, tmavou barvu a příchuť po
praženém sladu, někdy mohou mít
i ovocnou příchuť. Existuje mnoho
druhů stoutů, například baltský stout
(baltic stout) nebo suchý stout (dry
stout). Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i nad 8 %). Od
příbuzných piv typu Porter se liší použitím praženého ječmene. Nejznámější pivo stout vyrábí irský pivovar
Guinness.
V INFOCENTRU
dostanete na základě
správně vyplněné ankety
diplom ZNALEC PIVA
ČESKÉHO PIVNÍHO
FESTIVALU!
Jen úplný pivní ignorant nezaznamenal, že se český pivní trh za posledních deset let obohatil
o desítky nových druhů piv. Svrchně kvašená piva jako Ale, Pale Ale, IPA, Pšeničné pivo, Porter a řada dalších se u nás začínají úspěšně prosazovat mezi ležáky, které v českých zemích
tradičně dominovaly. Ve skutečnosti ale nejde o žádnou novinku. Ve středověku u nás vládla
spontánně kvašená piva, která později vystřídala piva svrchně kvašená. Vítězství ležáků
přineslo až zprůmyslnění výroby v 19. století. Řada druhů, kterou dnes zavádí produkce
středních, malých i mini pivovarů, u nás tedy byla před více než 200 lety běžná, třeba piva
z pšeničného sladu tu byla stejně obvyklá jako ze sladu ječného.
Pivní kvíz
Porter je tmavé pivo spodně kvašené,
podobné stoutu, které má svůj původ
v Londýně. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na
teplotu 13 °C. Existují i spodně kvašené portery.
Ležák je druh piva, který je kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc
a déle leží, od toho označení ležák,
stupňovitost může mít 11° až 12,5°.
Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl
piva ve světě. Český Plzeňský typ
nebo Německý Bock, Dortmunder
a Märzen jsou všechno různé styly
ležáku. Existují také tmavé ležáky,
označováné jako Černý ležák či
Dunkel.
Bock patří mezi spodně kvašená
piva, tzv. ležáky. Původ má v Německu, dříve tmavé pivo se dnes
objevuje v odstínech od zlatavé až
po tmavohnědou. Jeho výroba je
často spojena s různými příležitostmi jako Vánoce nebo Velikonoce. Má několik variant, např.:
helles bock, světlé a více chmelené pivo; doppelbock je silný ležák
s převahou sladu.
Lambik patří mezi spontánně
kvašená piva (dále také Kriek,
Geuze, Faro…), která skvasí díky
tomu, co se do nich dostane ze
vzduchu nebo co zůstane v nádobě z minulé várky. V dávné předprůmyslové historii to byl jediný
způsob výroby piva. Dosud se tímto způsobem kvašení vyrábí pivo
především v Belgii, ale také v části
Francie a Holandska.
Hodnocení podle bodů:
0-2: Pivní žáček, 3-5: Pivní naděje, 6-8: Pivní znalec, 9-10: Pivní expert
1. Co je to výčepní pivo?
A Pivo s obsahem alkoholu do 4 %
B Pivo s obsahem alkoholu do 10 %
C Pivo s obsah extraktu původní
mladiny 8 až 10 %
D Jakékoliv točené pivo
3. Kde se nachází pivovar
vyobrazený ve filmu Postřižiny?
A Náchod
B Dalešice
C Kersko
D Jihlava
2. Ze kterého schodu se pilo
pivo ve filmu Vesničko má
středisková?
A Z pátého
B Z šestého
C Ze sedmého
D Z osmého
4. Která z následujících
značek piv pochází z Belgie?
A Beck’s
B Stella Artois
C Amstel
D Murphy’s
5. Jak se jmenuje kultovní
pražský hostinec, který
pravidelně navštěvoval např.
Bohumil Hrabal?
A U Bansethů
B U Slona
C U Tygra
D Zlý časy
6. Jaké je nejprodávanější
pivo v ČR?
A Gambrinus
B Radegast
C Staropramen
D Braník
7. V jakém městě se koná
Oktoberfest?
A Kolín
B Mnichov
C Salzburg
D Vídeň
9. K čemu v pivovaru slouží
spilka?
A K vaření piva
B Ke kvašení piva
C K lahvování piva
D Ke chlazení piva
8. V jakém roce byl poprvé
uvařen Plzeňský Prazdroj?
A 1828
B 1852
C 1882
D 1842
10. Co ovlivňuje chmel?
A Barvu piva
B Obsah alkoholu
C Chuť piva
D Životnost piva
Správné odpovědi: 1C, 2C, 3B, 4B, 5C, 6A, 7B, 8D, 9B, 10C
Oficiální
Oficiální
partner:
Oficiální
partner:
Oficiální
partner:
partner:
komplet_KR.indd 12
Partner:
Partner:
Partner:
Partner:
HlavníHlavní
mediální
Hlavní
mediální
partner:
Hlavní
mediální
partner:
mediální
partner:
partner:
Mediální
Mediální
partner:
Mediální
partner:
Mediální
partner:
partner:
10.5.2013 14:27:06
Download

Největší pivní akce v Česku: