Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2011/12
Jméno: Jakub Zeman
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Datum: 8. 10. 2011
Referát na téma: Mykologie – plísně, se kterými nejčastěji přijdeme do styku
MYKOLOGIE
Kaţdý asi ví, ţe mykologie je věda, zabývající se zkoumáním hub, jejich vlastností z mnoha
hledisek (chemického, lékařského), ale také jejich schopností ublíţit svému okolí. Díky právě této
naposledy zmíněné vlastnosti se houby téţ nazývají cizopasníci. Dokáţí cizopasit téměř všude a
téměř na všem. Některé druhy hub dokáţí přeţít například na kamenech a skalách
(lichenizovaná houba = lišejník), jiné zase přeţívají na ţivých či odumírajících rostlinách (např.
stromech), na nichţ vykonávají pomalu či rychle svůj úděl zkázy.
Ideální podmínky pro růst a vývin těchto ţivočichů jsou zpravidla: světlo, teplo, vlhko.
V okamţiku, kdy se na určitém místě vyskytnou právě tyto tři podmínky a zároveň jsou na stejném
místě dostupné ţiviny, je velmi pravděpodobné, ţe za nějaký čas se právě toto místo stane
hostitelem nějakého cizopasníka – houby.
Houby bychom mohli základně rozdělit takto:



KVASINKY (např.: příprava potravinářského těsta, výroba vitamínu skupiny B)
PLÍSNĚ (např.: výroba sýrů, ATB)
HOUBY JAKO DOPLNĚK STRAVY (např.: ţampion)
PLÍSNĚ
Plísně zahrnují všechny druhy mikroskopických hub, jeţ rostou v podobě mnohobuněčných vláken,
tzv. HYPHAE.
Plísně mohou být uţitečné, a nebo naopak škodlivé.
Uţitečné jsou například ty, pouţívané ve farmaceutické oblasti (výroba penicilinu) , anebo
v chemic-kém a potravinářském průmyslu. (např.: sýrové plísně).
1
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2011/12
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
NEBEZPEČNÉ PLÍSNĚ V NAŠEM (BLÍZKÉM) OKOLÍ
V našem okolí se neustále nachází obrovské mnoţství bakterií a
plísní.
Následuje krátký nástin několika z nich:
Nejčastěji se nejspíš setkáme s některou z mnoha druhů plísní na
potravinách. Dnes jiţ bylo popsáno přibliţně tři sta těchto látek, které
mohou mít řadu nepříznivých účinků pro zdraví. Některé vedou k
zaţívacím obtíţím, jiné jsou toxické pro játra, ledviny či nervový
systém, další poškozují krvetvorbu, narušují hormonální rovnováhu
nebo sniţují funkce imunitního systému. Řada mykotoxinů je dokonce
podezřívaná z rakovinotvorných účinků, příp. nepříznivých účinků na vyvíjející se plod během
těhotenství.
Ţádnou výjimkou ale bohuţel nejsou ani plísně na budovách.
Příčina vzniku těchto plísní je logická. Jestliţe je
v domě vlhko, teplo (ideální podmínky), je jen
otázka času, neţ se někde nějaká plíseň vyvine.
Likvidace těchto plísní je nutností. Pokud plíseň
není odstraněna, začne napadat i nábytek, a navíc,
pokud se jedná o druh vypouštějící do ovzduší
jedovaté látky, můţe člověku velmi uškodit.
Nejčastěji se setkáváme s dýchacími obtíţemi, ale
při přímém kontaktu našeho těla s plísní jsou velmi
pravděpodobné i koţní obtíţe. (někdy nemusí dojít
ani k přímému kontaktu a koţní problémy se mohou
vyskytnout stejně)
2
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2011/12
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Plísně téţ napadají i organismy. Například u
člověka jsou nejčastější oblasti napadení: kůţe,
nehty, sliznice, vlasy. Velmi často se ale stává, ţe
plíseň se usadí i na jiných místech lidského těla,
kde jsou splněny podmínky pro jejich správnou
vegetaci. (např.: podpaţí, genitálie, oblast pod a
kolem kolen…)
Velmi často se téţ setkáme s plísněmi nohou.
Tato nemoc je vyvolána houbovitými mikroorganismy,
které se vyskytují na povrchu kůţe. Nakazit se tímto
onemocněním není nikterak sloţité. Nejčastější moţnost
nákazy je, kdyţ si jdete zaplavat na bazén. Ve spárech
mezi kachličkami se kvasinkám a houbám skvěle daří, a
kdyţ se vám uchytí na chodidlech a vy je zavřete do bot,
ve kterých se noha potí a není odvětrávaná, bakterie se
mnoţí a mnoţí, a výsledek je zaručen.
Toto onemocnění ale nevytváří pouze typický zápach,
ale téţ poškozuje pokoţku.
Existují i případy, ţe se plíseň nohou rozšířila i na lýtko, coţ samozřejmě obnáší obrovské
problémy. Toto plísňové onemocnění se dá léčit pouţíváním otevřené obuvi, dezinfekční koupelí
(nohou) s hypermanganem (manganistan draselný KMnO4 ), nebo s octem (8% kyselina octová
C2H4O2 ).
Studie dokazují, ţe plísňovým onemocněním nohou trpí cca kaţdý dvanáctý Čech, coţ znamená,
ţe v České republice trpí plísňovým onemocněním nohou zhruba 862500 lidí.

Zkuste si představit obrovské náměstí, na které by se tolik lidí zároveň vešlo, a také to, jak by
to vypadalo, kdyby si všichni tito lidé najednou sundali boty...
3
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2011/12
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Zdroje :
 http://plisen.komplexne.cz/plisen-nohou.aspx
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%ADse%C5%88
 http://hygiena.gastronews.cz/plisne_v_potravinach
 http://www.novinky.cz/zena/zdravi/63988-na-plisne-na-nohou-lze-vyzrat.html
 http://plisen.info/
 http://plisen.komplexne.cz/plisen-nohou.aspx
 Sešit do přírodopisu ze základní školy
4
Download

Jakub Zeman