Grantový program ABB na podporu výzkumu
Výzva k předkládání projektů na rok 2013
1 PŘEHLED
Společnost ABB již nyní spolupracuje s mnoha akademickými výzkumnými týmy po celém
světě.
Grantový program ABB na podporu výzkumu je určen k rozšíření a doplnění okruhu našich
univerzitních partnerů.
1.1 Granty na podporu výzkumu
Plánujeme poskytnout granty na podporu výzkumu pro kalendářní rok 2014, typicky
v rozsahu od 50 000 do 80 000 amerických dolarů, a to na výzkum v oblasti energetiky
a automatizace. Přestože hodláme financovat projekty na podporu postgraduálních studentů
po několik let, budeme schvalovat rozhodnutí o financování na období jednoho roku. Žádosti
by měly spojovat akademický výzkum s průmyslovým využitím.
Žádosti musí předkládat hlavní žadatel, který je profesorem příslušným k univerzitě,
univerzitní koleji nebo výzkumnému ústavu. Hlavní žadatel bude pro společnost ABB jedinou
kontaktní osobou.
Vyzýváme žadatele, aby předkládali své návrhy v souladu s požadavky vymezenými
v kapitole 3. Společnost ABB návrhy přezkoumá a vybere, kterým návrhům grant poskytne.
Všichni žadatelé budou o výsledku přezkoumání informováni.
1.2 Proces hodnocení
Žádosti bude posuzovat interní hodnoticí výbor ABB. Žádosti budou hodnoceny podle toho,
jak odpovídají tématům popsaným v kapitole 2, a podle očekávaného výstupu z projektu.
Navíc budou zohledňovány následující aspekty:

Cíl, volba problémů a pracovní metody z hlediska novosti a shody s tématy
uvedenými v této výzvě

Vědecká úroveň projektu a dosavadní odborné výsledky žadatele (žadatelů)

Rovnováha mezi obsahem a požadovaným rozsahem financování

Předchozí doložené zkušenosti z týmové práce, zejména s průmyslem
1.3 Všeobecné podmínky
Hodnoticí výbor ABB určí úspěšné příjemce grantů. ABB si výslovně vyhrazuje právo
neudělit žádný grant, pokud nebude žádný předkládaný projekt považovat za dostatečný
a vhodný.
Každý žadatel ponese své vlastní náklady vzniklé před oznámením příjemců grantů.
Udělení grantu je podmíněno tím, že navržený příjemce grantu podepíše se společností ABB
smlouvu o výzkumu a vývoji před zahájením projektu. Všeobecné podmínky společnosti ABB
lze najít zde.
1.4 Důvěrné a chráněné informace
Společnost ABB bude se všemi informacemi v návrhu zacházet jako s nedůvěrnými a
nechráněnými.
Žadatelé musejí zajistit, aby se v jejich předávaných návrzích nevyskytovaly žádné důvěrné
nebo chráněné informace.
1.5 Významná data
18. 7. 2013
Ohlášení programu na internetových stránkách společnosti ABB
2. 9. 2013
Systém se otevírá pro přijímání žádostí
30. 9. 2013
Konečný termín pro podávání žádostí
31. 10. 2013
Zahájení sdělování rozhodnutí o udělení grantů
1. 1. 2014 až 31. 12. 2014
Období financování
Veškerá data mohou podléhat změnám ze strany ABB Group.
2 VÝZKUMNÁ TÉMATA
ABB, přední světová společnost v oblasti energetiky a automatizace, vyzývá k předkládání
jedinečných a inovačních výzkumných projektů. Níže jsou uvedena témata požadovaná v
roce 2013.
ŘÍZENÍ A OPTIMALIZACE
Téma 1: Pokročilá výstražná signalizace
Společnost ABB hledá akademického partnera, který by přispěl svými novými nápady
k vývoji systémů řízení alarmů příští generace. Alarmy tvoří důležitou vrstvu ochrany
technologických závodů. Stávající průmyslová praxe v konfiguraci alarmů často vede
k alarmovým systémům nízké kvality, protože postrádá systematické a účinné postupy. Měla
by být provedena zkoumání v oblasti využívání dlouhodobých historických technologických
dat k optimalizaci konfiguračních parametrů alarmů (prahové hodnoty, hystereze a filtry) za
účelem omezení inženýrských prací při zachování přijatelné úrovně kvality. Navíc by měly
být vyvinuty on-line metody využívání krátkodobých technologických dat v kombinaci se
stávajícími alarmy jako podpora pro operátory k lepší diagnostice abnormálního chování
závodu. Další zajímavou oblastí jsou nástroje podporující analýzu alarmových záznamů pro
vytvoření lepšího pochopení alarmového systému jako základu pro budoucí zdokonalení.
AUTOMATIZACE SÍTĚ
Téma 2: Simulace energetických systémů probíhající rychleji než v reálném čase
Zajímáme se o výzkum budoucího simulačního paradigmatu pro dynamiku energetických
systémů tam, kde je rychlost provádění vysoká (desetkrát až stokrát rychlejší), přesnost je
v rámci přijatelné tolerance, přístup je škálovatelný pro velké systémy (jeden až deset tisíc
sběrnic) a související náklady na realizaci a provoz tohoto paradigmatu jsou nízké. Návrh by
měl řešit úplný simulační řetězec: vstup, analýzu, zpracování a prezentaci výstupu.
Téma 3: Provoz trhu s elektrickou energií s vysokými úrovněmi výroby obnovitelné
energie
Se zvyšujícími se úrovněmi obnovitelných zdrojů energie s proměnlivým výkonem (např.
větrné a solární) bude pravděpodobně nutné stávající systémy, na kterých běží energetické
trhy, upravit z hlediska vyšších úrovní nejistoty.
Zajímáme se o zkoumání:
1) kvality stochastických modelů výroby obnovitelné energie;
2) přechodné a prostorové zrnitosti stochastického modelu potřebného pro plánování trhu;
3) slučitelnosti tržního vypořádání a stochastického plánování;
4) metriky, zdůvodnění a procesu kvantifikace přínosů stochastického plánování v porovnání
se stávajícími přístupy.
PRŮMYSLOVÁ KOMUNIKACE A ELEKTRONIKA
Téma 4: Zlepšení spolehlivosti elektroniky
Rozsah funkcí přístrojů zabudovaných v distribuovaných automatizačních systémech
nepřetržitě roste. Jejich spotřeba energie se snižuje díky zmenšeným geometrickým
rozměrům a napěťovým úrovním, ovšem to je často vyrovnáno rostoucím počtem požadavků
na potřebnou dodatečnou funkčnost. Agresivní škálování procesní technologie zvyšuje
náchylnost zabudovaných systémů k poruchám, a proto se zajištění jejich spolehlivého
provozu stává velkou výzvou. Stávající řízení systému se zaměřuje pouze na snížení
spotřeby energie při optimalizaci výkonu a zanedbává otázky spolehlivosti. Navíc dochází
k trvalému zvyšování přístrojů potřebných pro bezpečnostně kritické aplikace a zejména tyto
výrobky musejí být vyvinuty tak, aby pracovaly s definovanou „střední dobou do poruchy“.
Kromě toho musejí bezpečnostně kritické systémy detekovat nebezpečné chyby
a zamezovat jim za účelem snížení rizika nehod. To vyžaduje řádné diagnostické funkce a
opatření za účelem detekování náhodných a systematických chyb a zamezení jejich
rozšiřování celým systémem a vytváření nebezpečných situací, které mohou poškozovat
životní prostředí, majetek nebo zdraví. Na závěr lze uvést, že neexistuje globální dlouhodobé
provozní řízení systému, které by shromažďovalo a vyhodnocovalo všechny parametry
různých součástí zabudovaného systému. V důsledku toto je žádoucí sofistikovanější řízení
systému, zejména pro prediktivní údržbu a bezpečnostně kritický provoz.
Vyzýváme nositele nových myšlenek řešících tyto výzvy (ale nejen je), aby podali
žádost.
PRŮMYSLOVÉ SOFTWAROVÉ SYSTÉMY
Téma 5: Důvěryhodný kompilovaný kód nahrávaný za běhu programu v reálném čase
Stále častěji je kód průmyslových automatizačních systémů, např. kontrolérů, vyvíjen
různými interními a externími stranami. Takový kód spouští úkoly kritické pro danou
organizaci v reálném čase a je obvykle kompilován. Jak můžeme důvěřovat těmto
softwarovým komponentům a zajistit, aby pracovaly řádně v reálném čase? Jaká jsou
omezení zabezpečení v reálném čase, které může daná softwarová platforma poskytovat
a zajišťovat? Jak můžeme tyto systémy bezpečně a zabezpečeně modernizovat?
Téma 6: Techniky a nástroje produktivního opakování chyb
Je notoricky známé, že chyby a bezpečnostně zranitelná místa v průmyslových softwarových
systémech jsou obtížně opakovatelné, alespoň částečně, vlivem složitých softwarových
a hardwarových systémů, v jejichž rámci jednotlivé produkty pracují. Může trvat hodiny nebo
dokonce dny, než se podaří zopakovat kritické chyby přetečení paměti, neshody verzí
knihoven a dokonce i zjevné přímočaré chyby.
ABB hledá řešení ke snížení doby nezbytné k opakování softwarových chyb, mimo jiné
včetně automatického poskytování testovacích konfigurací z chybové zprávy, vzdálených
nástrojů na odstraňování chyb, vzdálených nástrojů nebo strategií shromažďování dat,
případně dokonce dobře definovaných studií o zapojení a proškolování koncových uživatelů
v oblasti poskytování vysoce kvalitních zpráv o chybách.
Téma 7: Budoucnost dozoren v době všudypřítomných mobilních zařízení
Jak se vyvíjí koncept blokové dozorny elektrárny, když všichni pracovníci používají mobilní
zařízení? Jaké druhy mobilních řešení podporují optimální komunikaci a interakci pracovníků
v různých nastaveních? Jak mohou mobilní zařízení využívat terénní pracovníci ke sběru
kontextových informací? Jak mohou být tyto informace sdíleny mezi pracovníky? Jak mohou
být tyto informace využívány pro údržbu?
Téma 8: Řízení znalostí softwarové architektury
Znalost softwarové architektury se projevuje ve zdokumentovaném zdůvodnění rozhodnutí
architektonických návrhů. Ve velké společnosti, jako je ABB, existuje několik podobných
softwarových produktů v různých doménách. Existuje možnost využití architekturních
znalostí ze stávajících produktů k podpoře návrhu a vývoje jiných produktů. Ovšem detaily a
kvalita znalostí architektury se mohou mezi jednotlivými produkty lišit. Kromě toho
zdůvodnění technologických rozhodnutí může rychle zastarat, nebo není přenositelné
v jiném kontextu. Jak můžeme využít znalost architektury v různých softwarových produktech
a organizačních jednotkách?
Téma 9: Testovací nástroje a techniky pro jazyky podle normy IEC 61131-3
Jazyky podle normy IEC 61131-3 jsou standardem pro průmyslovou automatizaci a používají
je doménoví specialisté pro mnoho různých velkých automatizačních projektů, jako je např.
ovládání osvětlení v obchodních komplexech nebo přesná koordinace rozsáhlých
chemických procesů. Protože dílčí jazyky podle normy IEC 61131-3 jsou jak grafické (např.
funkční blokové diagramy), tak textové (např. strukturovaný text), neexistuje jasná
sjednocovací strategie nebo nástroj pro testování. ABB se snaží o vytvoření testovacího
rámce a vhodného nástroje pro jazyky podle normy IEC 61131-3 zaměřené jak na grafické,
tak na textové dílčí jazyky. Přestože přivítáme inovační doplňky, jako je např. vložení živých
programovacích prostředí pro vytváření testovacích případů
(např.http://arxiv.org/pdf/1212.1796.pdf), budou návrhy hodnoceny zejména z hlediska jejich
schopnosti hladce testovat všechny dílčí jazyky.
Téma 10: Softwarové výkonové inženýrství
Distribuované softwarové systémy velkého rozsahu často trpí výkonovými problémy, např.
pomalými dobami odezvy nebo přetíženými servery. Důvodem těchto výkonových problémů
je často spíše nevhodně navržená softwarová architektura, nikoliv špatně využívané datové
struktury nebo neefektivní kód. Architekturní výkonové modely mohou pomoci vyhnout se
určitým problémům s výkonem architektury simulací navržených softwarových systémů
předem. Dnes je ovšem vytvoření takového modelu nákladné, protože vyžaduje značné
ruční úsilí a velmi zkušené a zručné výkonové inženýry. Jak můžeme automaticky vytvářet
architekturní výkonové modely ze záznamů systémových událostí?
Téma 11: Sada jemnozrnných metrik produktivity vývojáře
Není sice pravděpodobné, že by mohla být vyvinuta jediná metrika ke spravedlivému
posouzení individuální produktivity vývojáře, ale určité typy chování měřit přece jen lze (např.
množství strukturované a nestrukturované navigace, jak bylo analyzováno ve studii „Jak
efektivně zkoumají vývojáři zdrojový kód: průzkumná studie“). ABB hledá definici klíčových
chování vývojáře a doprovodnou sadu metrik, jakož i přístupy s velmi nízkým dopadem
k automatickému sběru takových dat, nejraději v IDE, ovšem možná i analýzou příslušných
vytvořených kódů.
MECHATRONIKA
Téma 12: Výroba příští generace
Stále rostoucí požadavky spotřebitelů na personalizaci výrobků, okamžitou dostupnost
a nižší náklady tlačí aktuální výrobní systémy mimo jejich meze. Výroba na požádání,
dodávka přesně v pravý čas, nulové zásoby, přestavitelná a explozivní výroba, to jsou
některá klíčová slova, která popisují výrobní systémy příští generace. Páru nabírají klíčové
aktivační technologie: na výrobní podlaží vstupují mobilní a člověku pomáhající roboty;
aditivní a 3D tiskové metody umožňují rychlou výrobu zákaznické nízkoobjemové výroby bez
nutnosti procesu návrhu a výroby nástrojů a přípravy výroby; miniaturní počítačový hardware
umožňuje zabudování softwaru do mnoha výrobků; vzájemné síťové propojení věcí
umožňuje monitorování a analyzování každého aspektu výrobního procesu a výrobku. ABB
věří, že jsme nyní na úsvitu proniknutí této fascinující technologie. Jako společnost působící
v oblasti automatizace hledáme návrhy, které mohou učinit v budoucnu z ABB společnost
úspěšnou mimo jiné v následujících oblastech: (1) roboty pro budoucí výrobní podlaží; (2)
plánování zdrojů a optimalizace procesů; (3) aditivní výroba.
Téma 13: Mechanismy a manipulátory
ABB má ve svém sortimentu výrobků velký počet různých druhů pohybových systémů, které
sahají od pohonů jističů až po robotové manipulátory. Trendy pro tyto systémy jsou
následující:

Snižující se náklady

Nižší hmotnost a menší půdorys

Vyšší rychlost

Vyšší energetická účinnost
Abychom mohli čelit výzvám nastoleným výše uvedenými trendy, voláme po jedinečných
a inovačních výzkumných návrzích k tématům, která souvisejí mimo jiné s:

aktivačními zásadami;

koncepty převodovek;

novými konstrukčními materiály a výrobními metodami;

lehkými konstrukcemi;

řešeními ukládání mechanické energie, která umožňují pohánění vysoce
dynamických pohybů;

metodami modelování, které zajišťují vhled do přechodového chování
vícedoménových systémů za normálních a šikmých nárazů s jevem rázové vlny.
Další zajímavá témata, která mohou osvětlit chování systému, zahrnují jevy nelineárního
tlumení a nelineárního tření.
Téma 14: Multidisciplinární optimalizace servomotorů
Návrh servomotorů pro průmyslové roboty se obvykle provádí odděleně od procesu návrhu
průmyslového robotu. To ztěžuje dosažení skutečně optimálního návrhu servomotorů.
Záměry tohoto projektu jsou: 1) vyvinout přístup simulace a návrhu mechatronického
systému tak, aby mohl být návrh servomotoru optimalizován v souladu s hnacím systémem,
který ovládá motor, a s průmyslovým robotem, na kterém se servomotor používá; a 2)
pochopení výhodného vztahu mezi výkonem motoru a výkonem robotu z hlediska přesnosti
a spotřeby energie. Cílem navrhovaného projektu je dosažení drasticky optimalizovanějšího
návrhu servomotorů pro průmyslové robotové aplikace. ABB hledá návrhy pro vývoj
sofistikovaných metodik a nástrojů v multidisciplinárním modelování, simulaci a optimalizaci
návrhu servomotorů k dosažení definovaných záměrů a cíle projektu.
MATERIÁLY A PŘEMĚNY
Téma 15: Stlačitelná dielektrická kapalina
Nalezení přísad pro dielektrickou kapalinu tak, aby se byla schopna objemově stlačovat pod
izotropickým stlačením. Šíření vln v tekutinách závisí na rychlosti zvuku, která je přímo
úměrná modulu objemové stlačitelnosti. Při snižování modulu objemové stlačitelnosti
kapaliny se rychlost šíření zvuku snižuje, a v důsledku toho se akustická impedance tekutiny
snižuje. S nižší akustickou impedancí média se nezvyšuje pouze útlum, ale do nádoby se
přenáší méně energie. Záměrem je prozkoumat možnosti významného zvýšení stlačitelnosti
kapaliny při zachování vysoké elektrické pevnosti.
Téma 16: Elektricky samozotavovací izolace
Je možné vyvinout „elektricky vyvolávaný samozotavovací“ proces s elektrickým izolačním
materiálem? V posledním desetiletí se samoopravné pevné materiály úspěšně vyvinuly,
vyrobily a částečně zavedly na trh pro konstrukční aplikace. Stále ovšem chybí výrazné
úspěchy v oblasti samozotavování polymerů a polymerových kompozitů pro dielektrické
aplikace (poškození působením elektrického výboje). ABB pracuje na vytvoření nových
dielektrických materiálů pro příští generaci vysokonapěťových energetických produktů.
Hledáme navrhované materiálové koncepty, řešení návrhu a syntézu/recepturu nových
materiálů, které vykazují schopnosti (vlastní nebo vestavěné) samozotavování dielektrických
vlastností.
Téma 17: Vysoká tepelná vodivost v polymerech (úpravy matrice)
Polymery jsou dobré elektrické izolační materiály, ale vykazují nízkou tepelnou vodivost
(obvykle 0,2–0,3 W/m.K). To je hlavní nevýhodou v různých aplikacích, kde je nutný odvod
tepla vytvářeného vodičem.
Hledáme inovační polymery, které mají vlastní vysokou tepelnou vodivost (> 1 W/m.K) a jsou
snadno zpracovatelné (nízká viskozita při zpracování).
Téma 18: Detekování vodivých vměstků v elektrickém zařízení
V elektrických izolačních materiálech může přítomnost vad, jako jsou malé dutiny nebo
kovové nečistoty, kriticky ovlivnit životnost součástí pod vysokým elektrickým namáháním.
U dutin je detekování částečných výbojů vyvolaných elektrickým polem dobře prověřenou
a zavedenou nedestruktivní detekční metodou těchto vad. U kovových vměstků jsou ovšem
odpovídající nedestruktivní detekční metody méně zřejmé nebo vyžadují hodně času
ve výrobním měřítku (např. pomocí CT obrazu). Máme zájem o výzkumné návrhy, které se
zabývají nedestruktivní detekcí vodivých vměstků v dielektrických izolačních materiálech.
Úspěšné návrhy by měly vykazovat proveditelnost detekování přítomnosti vodivých vad
v délkovém rozsahu pod 0,5–1 mm a s potenciálem rozšíření až na průmyslovou úroveň
(velikost předmětu cm až m, doby kontrol v rozsahu minut).
Zobrazování vad vítáme, ale není to povinné (ovšem rozlišení od kovových přísad je
nutností). Pokročilá THz technologie je slibným přístupem, ale i jiné inovativní přístupy jsou
stejně zajímavé.
SNÍMAČE A ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU
Téma 19: Snímače pro analýzu vody
V oblasti analytických měření ve vodohospodářském průmyslu existuje silná potřeba nahradit
reagenční nebo elektrochemické snímače analyzátory, které vyžadují nízkou údržbu
a nepotřebují spotřební materiál.
ABB jako přední dodavatel zařízení, přístrojů a analyzátorů pro vodohospodářský sektor
a sektor čištění odpadních vod má zájem o výzkum robustních technologií pro
víceparametrovou analýzu vody na místě na bázi technologií optických čipů nebo optických
vláken.
V této oblasti se jako mimořádně zajímavá jeví kombinace těchto technologií se selektivními
povlaky nebo membránami pro detekování specifických parametrů nebo složek ve vodě, jako
je např. pH, koncentrace rozpuštěného kyslíku, fosfátů, nitrátů a amoniových iontů.
Téma 20: Průmyslové aplikace snímání mikrovln a milimetrových vln
V posledních desetiletích se technologie na bázi mikrovln a milimetrových vln neustále
rozšiřují z původních vysoce technologicky pokročilých okrajových oblastí nasazení (např.
vojenské systémy, letectví a radio-astronomie) na široký rozsah komunikačních a dálkových
snímacích aplikací, jakož i na spotřební elektroniku. Nakupované součásti, vývojové nástroje
a výrobní schopnosti jsou stále více běžně dostupné; společně s mikrovlnnými
a milimetrovými vlnovými integrovanými obvody (MMIC) nabízejí možnost zavádění složitých
systémů v malých objemech (jako v případě radarů pro zamezení kolizí frekvence 77 GHz
pro automobilové aplikace).
Máme zájem o prozkoumání potenciálu mikrovlnných a milimetrových vlnových technologií
pro průmyslové aplikace, zejména v oblasti průmyslového snímání. Aktivity by měly sahat od
příští generace stávajících technologií (např. pro průmyslová radarová měření hladiny) přes
inovační nedestruktivní zkušební a vyhodnocovací aplikace (např. tomografické techniky) až
po mikrovlnné aktivní a pasivní získávání obrazu.
Tyto aktivity mohou řešit hardwarové aspekty (např. vícekanálové RF obvody, anténní pole),
zpracování signálu (např. techniky vytváření paprsku ve velmi vysokém rozlišení), stejně jako
systémové aspekty (např. realizovatelnost při konkrétních požadavcích).
Téma 21: Přístroje a systémy získávající energii
Autonomní napájení hraje pro bezdrátová zařízení klíčovou úlohu. Získávání energie
z okolních zdrojů prokázalo, že dodává dostatek energie k pohánění energeticky efektivních
zařízení. Dostupných zdrojů je více: tepelná energie, vibrační energie, kinetická energie,
elektromagnetická energie atd. Pro každý z těchto zdrojů existují různé technologie
k převodu získané energie na využitelnou elektrickou energii k pohonu elektrického zařízení.
Máme zájem nejen o samotný měnič energie, ale i o související aspekty, jako je
nízkoenergetická elektronika, řízení výkonu, ukládání energie a aspekty bezdrátových sítí.
Technologie a koncepty, které hledáme, musejí mít perspektivu možného poskytování
využitelné elektrické energie v řádu miliwattů. Celý systém musí využívat dostupnou energii
co možná nejefektivněji.
Konstrukce musí zohledňovat hlediska životnosti, robustnosti a spolehlivosti, což je nutností
pro zcela autonomní systém, který má být instalován v průmyslovém prostředí. Rozsah tvoří
aplikace v automatizaci i v energetickém sektoru.
SPÍNACÍ TECHNOLOGIE
Téma 22: Nové počítačové metody pro simulace vakuového oblouku
ABB je předním dodavatelem nízko-, středně- a vysokonapěťových přerušovačů a velmi se
spoléhá na simulace oblouku za účelem efektivního zlepšování svých výrobků. Vakuové
přerušovače jsou jedním takovým typickým příkladem, kde se vytváří oblouk z kovových
výparů odpařováním kontaktního materiálu ve vakuové nádobě. Je nutné přesně předvídat
převládající vysokoproudové hustoty a teploty, velké gradienty hustoty a elektrické vodivosti
plazmy, vysoké rychlosti plazmových proudů vytvářených silným odpařováním kontaktního
materiálu a pohyb oblouku hnaný automaticky generovaným magnetickým polem. To pro
standardní simulační nástroje představuje problém. Do budoucna se snažíme zkoumat
využití pokročilých simulačních technik, které jsou schopny poskytovat robustní, spolehlivá
a přesná řešení, se zaměřením na:

nové metody přesahující přístup metody konečných objemů/konečných prvků k
řešení problémů simulace oblouku, např. bezsíťová metoda, Lagrangianova metoda,
částicová metoda;

zahrnutí jak fludních (plynových), tak elektrodynamických modelů s možným
doplněním radiačního transportu;

možnost řešení neideálních plynů, případně i polykultur;

schopnost řešit složité 3D geometrie, včetně realistických, nestandardních okrajových
podmínek;

stabilita a robustnost řešení problémů s velkými gradienty a extrémně vysokými
kontrasty tlaku, teploty, elektrické vodivosti a rychlostí průtoku;

budoucí možnost zahrnutí nových modelů přesahujících dynamiku tekutin, např.
multifluidní magnetodynamika, zředěné plyny, simulace částic.
Těšíme se na přijetí návrhů týkajících se výše uvedených počítačových metod ke srovnávání
problémů podobajících se vakuovému jističi.
Téma 23: Pokročilé pojistkové technologie
Výkonové pojistky dnes používané v obchodech středního napětí jsou nákladově efektivní
zařízení nadproudové ochrany s jedinečnými charakteristickými křivkami závislosti proudu na
čase (TCC), která umožňují koordinaci s jinými ochrannými zařízeními. Přestože se
výkonové pojistky vyvíjejí po mnoho let a zůstávají velmi oblíbené, nedošlo k významnému
technologickému skoku z hlediska funkce a výkonu.
Potřeba technologického skoku vyplývá z nových a vznikajících požadavků v kontextu
budoucích distribučních systémů s obousměrnými toky výkonu a zvyšující se proměnlivosti
výroby a zatížení. Z tohoto hlediska jsou návrhy, které by nás zajímaly, následující:

Nové materiály, které se mohou samy resetovat, zejména u přechodných závad.
Zejména
posouzení konstrukčních a systémových omezení v použití pokročilých materiálů a/nebo
výzkum nových materiálů, které by mohly být použity v aplikacích pojistek, jako
samoresetovací pojistky a pojistkové odpojovače.

Nové nízkonákladové snímače a elektronické prvky pro rychlou a spolehlivou detekci
závad a poruch, a dále možnosti komunikace umožňující zabudování do
automatizačních systémů. Zaměřujeme se na inovační součásti, které jsou
dostatečně nákladově konkurenceschopné a výkonné k řešení požadavků řízení
poruch, sběru dat a komunikace.

Nové a kreativní varianty a metodiky mechanické konstrukce pro zapracování nových
a pokročilých funkcí do stejných pojistkových odpojovacích sestav. Máme zájem o
inovační výrobní koncepty, které umožní nasazení nových pojistkových sestav do
stávajících armatur v provozu a terénu.
3 POKYNY K PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ
Žádosti by se měly podávat on-line v databázi výzkumného grantu ABB. Odkaz na tuto
databázi bude uveden i na domovské internetové stránce společnosti ABB. Upozorňujeme,
že tato databáze se pro žádosti otevírá dne 2. září.
Dotazy na grantový program ABB na podporu výzkumu zasílejte na:
[email protected]
Rozsah žádosti je omezen na osm stran v anglickém jazyce (A4, výška písma 12 bodů, PDF)
a musí obsahovat následující
kapitoly:

Název projektu a požadovaná výše financování

Příslušné číslo tématu uvedené v této výzvě

Abstrakt

Kontext a motivace

Záměry a cíle

Související práce

Navržená metoda

Jak se bude měřit úspěch/pokrok?

Plán provedení

Zdroje

Časový harmonogram

Jaký bude dopad v případě úspěchu?
K žádosti by měla být dále připojena následující příloha (jako jeden oddělený soubor ve
formátu pdf):

Životopisy žadatelů a soupis souvisejících prací (tato část se nepočítá do rozsahu 8
stran)
Download

ABB Research Grant Program - témata (.pdf)