PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
Zápis setkání
Termín konání:
Časové rozvržení:
Místo konání:
středa 13. 11. 2013
14:00 – 16:00 (občerstvení zajištěno)
budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3
zasedací místnost 153
PROGRAM:
1. Přivítání, program, prezence
2. Finalizace priorit pro AP Brno 2014
3. Další
ad 1. Přivítání, program, prezence
Vedoucí pracovní skupiny Blanka Veškrnová přivítala přítomné a seznámila je s programem, což je
uzavření diskuze nad prioritami, které budou za skupinu ODO zařazeny do Akčního plánu města Brna
pro rok 2014.
Poté se ujal slova koordinátor komunitního plánování R. Janík, který také přivítal přítomné a
sdělil obecné informace technického rázu. Struktura Akčního plánu bude oproti minulému roku trochu
odlišná. Zůstanou zachovány systémové priority a také osm kapitol v rámci jednotlivých cílových
(pracovních) skupin. Tyto kapitoly však budou zpracovány jiným způsobem, než v roce předchozím.
Každá kapitola (kromě systémových priorit) bude rozdělena do tří částí, a to vznik nových služeb,
rozvoj stávajících služeb a další prioritní oblasti. V dokumentu tedy budou odděleny záměry, které již
byly schváleny Radou města Brna a jsou součástí Akčního plánu Jihomoravského kraje (tyto záměry
budou přesně specifikovány a podloženy konkrétními údaji. V podstatě v dokumentu budou
překlopeny již zpracované údaje pro JMK) od záměrů, které formulují členové pracovních skupin nyní
na podzim a schváleny ještě nejsou. Tyto záměry budou zpracovány v hypotetické rovině, tedy ve
smyslu: „budou-li finance na sociální služby navýšeny, je pro cílovou skupinu ODO v roce 2014 prioritní
posílit/podpořit tuto/tyto službu/služby“. Přičemž přednost budou mít záměry, které jsou již schváleny
v rámci AP JMK 2014 (s tím, že návrh dotací na jednotlivé služby ovlivní nejen Akční plán, ale také
nová metodika hodnocení služeb). V dokumentu bude také oddělen vznik nových služeb od rozvoje
služeb stávajících. Bude tomu tak jednak pro přehlednost, ale především proto, že v případě vzniku
nových služeb (na rozdíl od rozvoje služeb stávajících) je Jihomoravským krajem požadováno jejich
kofinancování ze strany města a to v minimální výši 10% – 20%, dle typu služby. Město tím deklaruje
potřebnost vzniku těchto nových služeb na svém území.
Dále R. Janík informoval o tom, že Akční plán Jihomoravského kraje na daný rok je
zpracováván na základě podkladů od všech 21 obcí s rozšířenou působností (ORP) na území JMK
včetně města Brna, na jehož území je poskytována téměř polovina všech sociálních služeb
provozovaných v rámci celého JMK. Na jaře Jihomoravský kraj vyzval město Brno (a ostatní ORP
v kraji) k zaslání rozvojových záměrů (vznik nových sociálních služeb nebo rozvoj těch stávajících).
Rozvojové záměry schválila Rada města Brna v srpnu 2013 a poté byly předány Krajskému úřadu.
V říjnu 2013 pak Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo Akční plán rozvoje sociálních služeb
1
JMK pro rok 2014, včetně rozvojových záměrů města Brna v něm obsažených. Tyto rozvojové záměry
tedy budou součástí Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2014 stejně jako další
rozvojové oblasti, které jsou nyní na podzim diskutovány na pracovních skupinách komunitního
plánování sociálních služeb města Brna.
R. Janík dále uvedl, že pro příští rok bude tato dvoukolejnost sběru podkladů (pro AP JMK na
jaře, pro AP Brno na podzim) sjednocena. Město se přizpůsobí Krajskému úřadu a na jaře 2014 se
tedy budou diskutovat záměry jak pro AP JMK tak také pro AP Brno pro rok 2015 společně. Termín
není možné posunout na podzim, neboť JMK již v srpnu projednává první návrhy rozpočtu a potřebuje
tedy mít k dispozici podklady. Dalším důvodem pro posun diskuze k AP na jaro je také fakt, že
v současné době (podzim) jsou již podány žádosti o dotace a není tedy možné navrhovat záměr, na
který není v rámci dotačního řízení požádáno.
ad 2.
Finalizace priorit pro AP Brno 2014
Blanka Veškrnová nejdříve připomenula prioritní služby, které byly navrženy na minulém setkání:
terénní sociální služby, širší spolupráce s kurátory a dluhové poradenství. Dále požádala zúčastněné,
aby dle svých potřeb navrhli možné priority do Akčního plánu na rok 2014.
Rakovský Antonín, sdružení Amicus souhlasil s podporou terénních sociálních služeb.
Viliam Vaňo ze sdružení Amicus vyjádřil potřebu podpory právních služeb, často například při jednání
s jinými institucemi (zdravotnickými zařízeními či pojišťovnami) chybí podpora zkušeného právního
poradce.
Na dotaz Radima Janíka, kdo z organizací nabízí služby právního poradenství, odpověděl zástupce
Sdružení PRÁH, Jiří Šupa, že v jejich organizaci spolupracují s externími právničkami, dobrovolníky.
Radim Janík navrhl, že v případě, kdy si žádná organizace nepodala žádost na rozšíření služby
na právní poradenství, by se mohla některá organizace na tuhle praxi zaměřit a podala by si projekt
příští rok. Priorita by se tak překlopila do dalšího roku. Jiří Šupa také doporučil obrátit se na organizaci
Liga lidských práv, která právní služby nabízí.
Sdružení Práh jako prioritu vidí chráněné bydlení, jehož rozvoj je již schválen v Krajském záměru. Jako
další prioritu a tedy návrh pro AP Brno 2014 vidí organizace podporu samostatného bydlení.
Za významné považují zástupci sdružení rozvoj terénních služeb, zejména ve spojitosti s propouštěním
klientů z psychiatrické nemocnice Černovice. V této oblasti vidí jako zásadní navázání spolupráce
a koordinace v rámci propouštění klientů, aby služby zavčas získaly informace a byly schopné reagovat
a klienta podpořit. Návrh priority zní: terénní sociální rehabilitace a rozvoj služby Podpora
samostatného bydlení
Josef Svoboda, Dotyk II. o.p.s., uvedl, že v rámci propouštění pacientů z psychiatrické nemocnice si
podali projekt na podporu terénní práce v této oblasti.
Na pracovní skupině se přítomní dále vyjadřovali k propouštění klientů z psychiatrické
nemocnice, kdy mezi zásadní problémy kromě samotného propouštění zařadili zejména bariéry
v komunikaci mezi nemocnicí a dalšími subjekty. Podle zkušeností přítomných nemocnice
nekomunikuje na dostatečné úrovni při propouštění svých pacientů ani s rodinou, ani s neziskovými
organizacemi. Také pak rodině propouštěným nepodává potřebné informace a konzultace. Vznikají
tedy situace, kdy na propouštění klientů nelze navázat následnou péči a klient i jeho rodina se tak
ocitají ve velmi obtížné životní situaci. V psychiatrické nemocnici Černovice se uzavřela chronická
oddělení, speciální oddělení detoxu, které bylo v Brně jediné jako speciální akutní oddělení. Dle
výpovědi přítomných se při (postupném) propouštění bude jednat až o 300 klientů a významná část
2
z nich pochází právě z chronického oddělení dlouhodobě umístěných pacientů. Problém je, že
nemocnice ruší oddělení a přitom neexistují služby či zařízení, která by pacienty převzala, umístila je a
náležitě se o ně postarala. Problémem je také to, že zřizovatelem Psychiatrické nemocnice je stát a
město Brno nemá kompetence do postupu nemocnice nijak zasahovat. V kompetenci Krajského úřadu
Jihomoravského kraje je provést na základě stížnosti v Psychiatrické nemocnici kontrolu.
Rakovský Antonín, sdružení Amicus doplnil, že místo uzavřených oddělení vznikl Rehabilitační
stacionář, který v porovnání se stávající službou nenese takový význam a přínos. Přitom právě zrušení
chronických oddělení může klienty velmi ohrozit.
Blanka Veškrnová dodala, že podobná situace je i v psychiatrické nemocnici v Opavě.
Josef Svoboda, Dotyk II. o.p.s., zareagoval, že propouštění pacientů z nemocnice v Opavě je
následkem omezení zdrojů financí z pojišťoven, kdy z počátku zareagovalo vedení nemocnice
nesystematicky, nicméně poté se pokusili o zkorigování procesu.
Blanka Veškrnová odpověděla, že ředitel Nemocnice Černovice na přímý dotaz, zda je propouštění
následek nedostatků financí, odpověděl, že není. Poté shrnula, že v této situaci, kdy je špatné
systémové nastavení, lze dělat to, co je v silách NNO v Brně. Poprosila přítomné, aby navrhovali další
priority pro Akční plán na rok 2014.
Doposud byly nastíněny 3 priority:



Terénní sociální rehabilitace (podpora příbuzných)
Podpora samostatného bydlení
Potenciální rozšíření právního poradenství
Hana Tomicová, Vida centrum Brno, souhlasila s podporou v místě bydliště klientů.
Dále se pan Svoboda a Vaňo shodli na tom, že je potřeba ukotvit v zákoně Komplexní ošetřovatelskou
péči, paní Lenka Vachková, psycholožka ze Sdružení PRÁH odpověděla, že byl sestaven zákon o
Dlouhodobé péči, který měl velmi kvalitní podobu, ale byl politiky zamítnut. O podobnou zkušenost se
podělil pan Svoboda, kdy v organizaci vypracovali návrh dokumentu na komplexnější péči, ale po
příchodu nového ministra nebyla vůle k prosazení dokumentu.
Kristina Knoflíčková, OSP MMB, hovořila o problému neumístitelných klientů a možnosti spolupráce
s azylovým domem kurátorů na Podnásepní č. 20. Volné kapacity na Podnásepní umožňují například
proškolit zaměstnance a rozšířit klientelu a možnost poskytování svých služeb. Mohli by pak pojmout
alespoň některé nejrizikovější klienty, kterým hrozí bezdomovectví a nejsou běžně umístitelní.
Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová shrnula nastíněné priority, poděkovala přítomným za diskusi, za
vyjádření názorů a předala slovo koordinátorovi.
ad 3.
Další
R. Janík setkání uzavřel s tím, že z diskuze pracovní skupiny vyplynulo, že se pracovní skupina shodla
na podpoře služby Podpora samostatného bydlení, jakožto další prioritní oblasti mimo těch, které jsou
již součástí AP JMK. Požádal zástupce organizace o zaslání podkladů pro AP do 22. 11. 2013 na e-mail
[email protected] Důležité je jasně, stručně a výstižně popsat o co se jedná, zdůvodnit potřebnost
záměru a vyčíslit změny kapacit a náklady (rozdíl oproti roku 2013).
3
Na závěr koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny
„Osoby s duševním onemocněním“ se uskuteční pravděpodobně v únoru 2014.
Poté se vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za
účast a aktivní spolupráci.
Zapsali: V. Muthová, R. Janík
Dne: 17. 12. 2013
4
Download

Zápis pracovní skupiny ze dne 13.11.2013