Posvětí kraj nadjezd v Koutecké?
Ročník 20 číslo 13
V Divadle Na Kovárně vystoupil Dan Bárta
3. listopadu 2011
Pohled pod pokličku squashistů
www.podebradskenoviny.cz
cena 7 Kč
Zlobr Shrek by užasle zíral! V Poděbradech se zvedla opona diorámy
Místo „Staromáku“ lázeňská kolonáda a místo orloje dioráma. Poděbrady mají novou atrakci, která pobaví i poučí.
V poděbradském parku přibylo nové lákadlo. Už nejen fontánu,
květinové hodiny a sochu Masaryka si při procházce kolonádou
zapamatují návštěvníci města. Z hravé diorámy budou mít největší radost určitě děti, vtipné plakáty zase rozesmějí jejich rodiče.
Dioráma vypadá na první pohled jako plakátovací válec, zblízka
už je všem ale jasné, že jde o veselý otisk poděbradské historie.
A když se navíc zvedne opona a spustí až „nakažlivá“ píseň velebící Poděbrady, je o zábavu postaráno.
Může za to zelený zlobr
Nápad na vznik poděbradského dětského orloje se zrodil v hlavě
současného starosty Poděbrad zhruba před čtyřmi lety. „Při sledování filmu Shrek se svým synem mě zaujala scéna, kde se otevře
krabice, z které vystoupí figurky a začnou zpívat píseň. Napadlo
mě, že něco podobného by se s kusem nadsázky hodilo i na představení našeho města,“ řekl Ladislav Langr. Tak se pomalu začala
roztáčet historie vzniku diorámy…
Dioráma se rodila i při porodu
Výtvarné stránky celého projektu se ujala místní známá výtvarnice Lucie Seifertová. „Nejdříve jsem si vyrobila válec, ale až můj
manžel (Petr Prchal, pozn. aut.) mi poradil, abych zkusila použít
plakáty, které zobrazí dějiny města,“ uvedla Seifertová. Ta vyrobila kolem šedesáti plakátů, které trefně s mírnou dávkou nadsázky a vtipu vystihují hlavní události historie Poděbrad. „Výroba
byla náročná, hlavně z toho pohledu, že jsem byla těhotná a navíc
stále pracujeme na seriálu pro Českou televizi. Poslední měsíce byly opravdu hektické, skoro se dá říct, že jsem pracovala
i při porodu,“ podotkla s úsměvem Seifertová. Ta navíc nemohla
použít osvědčenou metodu jako při tvorbě svých klasických ilustrací, protože obrázky musely vypadat jako plakáty. Na válci tak
mohou lidé spatřit úsměvné „postery“ Jiřího z Poděbrad, bratří
Mašínů, pravěkých žraloků či vyvraždění Slavníkovců.
Hlavní „scéně“ diorámy pak dominují čtyři postavy: pán, co pojídá
lázeňskou oplatku, další pije poděbradku. V horní části masíruje
postava ženy lázeňského hosta a druhá jej koupe ve vaně. V pozadí je vidět kolonáda i se zámkem. Dioráma sama pak připomíná
věž poděbradského zámku.
Kvítek a Pancho opěvovali Poděbrady
Hudební části diorámy se zhostil Petr „Pancho“ Prchal, text
k vtipné písni pak napsal Tomáš Hořejš. „Většinou jsem byl zvyklý psát hudbu pro sebe jako pro interpreta. V tomto ohledu to bylo
jiné, k diorámě jsem psal hudbu de facto na zakázku. Ale zase pro
mě bylo snazší, že jsem věděl, že to má být jakási oslava historie Poděbrad,“ uvedl Pancho. Nahrávání probíhalo na Barrandově, kde se nejdříve natočila jen demonahrávka s kytarou. „Tuto
nahrávku jsme předali Věře Froňkové, sbormistryni pěveckého
sboru Kvítek. Ta pak s dětmi přijela do Prahy, kde jsme točili
sbory, které jsme ještě počítačově namnožili,“ vysvětlil Pancho
vznik oslavného chorálu.
Pohybový aparát diorámy sestrojili Jaromír a Tadeáš Klabanové. „Celý mechanismus jsme s přestávkami vyráběli téměř půl
roku. Ze mě se časem stal spíše asistent mého syna Tadeáše, který vytvářel počítačové modely,“ prozradil Jaromír Klaban s tím,
že uvnitř miniorloje se nachází dvanáct motorků a pět pojezdů.
Největší svízel prý se synem řešili při zvedání opony – kladky
nakonec zaměnili za táhla.
Křest Poděbradkou
V den státního svátku, 28. října ve 14 hodin pak jako první vložil
pomyslný „šém“ (v podobě desetikoruny) do diorámy starosta
Langr a spustil tak premiérové „představení“, kterému na lázeňské kolonádě přihlížel dav zvědavců. Poděbradkou pak dětský
orloj pokřtila moderátorka Nora Fridrichová.
Náklady na realizaci diorámy jsou financovány ze sponzorského daru Petra Kovaříka městu Poděbrady. Vhozené mince budou
použity na provoz a údržbu zařízení.
Aleš Kubelka
Foto: orga
S ohledem na státní svátek ve středu 17. listopadu
vyjdou příští Poděbradské noviny o den dříve,
tedy 16. listopadu.
Redakce PN
„Podle diorámy prý zjistili, že jsem těhotná“
Poděbradští ochotníci se prošli po červeném koberci
Patronkou poděbradské diorámy se stala moderátorka Nora Fridrichová. Ta pár dní před příjezdem
do Poděbrad veřejně oznámila, že se sportovním komentátorem Robertem Zárubou čeká miminko.
Půvabná držitelka ocenění Novinářská křepelka
„požehnala“ dětskému orloji (jak jinak) poděbradkou. „Přeji, aby se poděbradské dioráma minimálně vyrovnalo věhlasu Pražského orloje,“ řekla
s nadsázkou Fridrichová.
Proč jste přijala nabídku a stala se patronkou
poděbradské diorámy?
Ze dvou důvodů. Zaprvé se dobře znám s Panchem
a Lucií Seifertovou, jejíž výtvarnou
tvorbu obdivuji. A za druhé - to se
budete možná divit - moje maminka pochází z Kostelní Lhoty.
Ale hlavní bylo pozvání právě
Petra s Lucií.
Jak se vám poděbradský
orloj líbí?
Přijde mi úžasný. Je to takový
otisk doby, kterou Poděbrady
prošly. Jak jsem si pročítala
ty plakáty, tak bych řekla, že
je to historie města v kostce.
Určitě se najdou i kritici, ale to
je, myslím, normální. To, co je
všední, tak nikoho nezaujme
a nenajde ani své odpůrce. Podle toho se mimo jiné také pozná,
že jde o významný počin.
Před několika dny se v bulvárním tisku objevila
informace, že jste těhotná…
Ono bylo vůbec vtipné, jak redaktoři Blesku reagovali, když jsem se zeptala, odkud ví, že jsem těhotná. Říkali, že když prý křtím dětský orloj, že to
má své opodstatnění (úsměv). Takové fabulování
z jejich strany.
Přijdete se v budoucnu na diorámu podívat i se
svým potomkem?
Určitě, myslím, že pro děti je to krásná atrakce. Do
Poděbrad jezdíme celkem často i v současné době,
s Robertem vyrážíme na bruslích po zdejší cyklostezce. Musím vám ji pochválit. Udělali jsme si výlet
zrovna, když začalo pršet. Docela nás pak mile
překvapilo, že byl asfalt perfektní a vůbec se
nám to nesmekalo.
Co vás čeká v nejbližší době po pracovní stránce?
S pořadem 168 hodin jsem
v plném nasazení. Konec roku
bude o to hektičtější, že připravujeme silvestrovské vysílání
a novoroční program. Dnes
jsem ale dostala propustku
z práce, a tak jsem ráda, že
jsem mohla do Poděbrad přijet.
Aleš Kubelka
Nataša Doležalová v kostýmu královny Johany ze hry Králobraní přichází na slavnostní Galavečer ke 150 letům DS Jiří.
Více čtěte v příloze uvnitř listu.
ZPRAVODAJSTVÍ
strana 2
Závory v Koutecké: Sezame, otevři se. Nadjezd by měl
dostat konečně „zelenou“
Řidiči čekající (nejen) ráno desítky minut, než se zvednou závory u železničního přejezdu, si budou moci brzy beze spěchu
dopít ranní kávu. Tedy pod jednou podmínkou. Posvětit plánovanou stavbu nadjezdu musí ještě kraj.
Kolony aut stojících u závor v Koutecké
ulici jsou už řadu let noční můrou řidičů v Poděbradech. Na troubení jejich
klaksonů a zlostné netrpělivé ťukání do
volantu „šraňky neslyší“ a ve vodorovné poloze zůstávají i po průjezdu dvou
nebo tří vlaků. (Několika)denní „nervák“ u kolejí bude mít – jak se zdá –
konečně řešení. „Pokud vše dobře
dopadne, čemuž pevně věřím, začátkem
příštího roku by se měl začít nadjezd
stavět,“ řekl 1. místostarosta Poděbrad
Ivan Uhlíř.
PN
3. listopadu 2011
Sváteční vzpomínka
V den 93. výročí vzniku Československa uctilo vedení města a členové Sokola
památku Tomáše Garrigue Masaryka a padlých vojáků.
Na pietních místech v Polabci, Přední
Lhotě, Kluku a Velkém Zboží položil
starosta Poděbrad Ladislav Langr květinu
a společně s místními „Sokoly“ zavzpomínal v tichosti na ty, kteří položili život
v první světové válce.
Kolona se poté přesunula na Jiřího náměstí,
kde uctila památku obětí bitvy u Zborova.
Pietní dopoledne pak bylo symbolicky
zakončeno u sochy T.G. Masaryka, kde se
sešlo několik desítek Poděbraďáků. Ti při
projevu Josefa Bacílka a především pak
dojemných slovech o „člověku“ Masarykovi“, která pronesla paní Kordová,
zavzpomínali na hlavního strůjce vzniku
samostatného Československa.
„Velké poděkování patří Technickým
službám, které pamětní místa ve všech
okrajových částech krásně upravily.
A také Iloně Vanišové, která k tomu přispěla,“ řekl závěrem Bacílek.
(aku)
Úředně hotovo! Děj se vůle krajská
Na projekt je už zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení,
jehož dodavatelem se stal Pontex s. r. o.
V červenci byly podány jednotlivé žádosti o stavební povolení na vodoprávní,
stavební a drážní stavební úřad. U dalších institucí probíhají právě řízení nebo
lhůty pro nabytí právní moci. „Také
bylo schváleno uzavření několika smluv
o smlouvách budoucích se Středočeským
krajem a příslušnými organizacemi ČD
za účelem majetkoprávního vypořádání,“
uvedla Blanka Viktorová z poděbradského odboru vnitřních věcí.V praxi tato fakta znamenají, že celý projekt je již předán
krajskému úřadu. „Krajská rada zařadila
stavbu nadjezdu do zásobníku projektů.
Pohled na nadjezd od Penny marketu (fotomontáž)
Z něj pak vybere ty nejvíce prioritní pro
rok 2012, které bude realizovat,“ vysvětlil Uhlíř. Rada Středočeského kraje by se
měla do konce roku vyjádřit, zda se přání
tisícovek Poděbraďáků skutečně vyplní.
Nadjezd? Na „kruháku“ doprava
Pokud se tedy kraj skutečně rozhodne
pro „odšpuntování“ Koutecké ulice, stavět by se mohlo začít už v první části
příštího roku. A jak bude nadjezd vypadat? Na novou kruhovou křižovatku
v ulici Dr. Horákové by měl navazovat
betonový most a levotočivě překračovat
trať. Následně naváže na prostor stávající
křižovatky ulic Za Nádražím a Koutecká (viz mapka a fotografie). Celá stavba
má obsahovat asi 40 stavebních objektů
(mimo jiné protihluková opatření, zrušení
přejezdu, úpravy stávajících komunikací,
veřejné osvětlení).
Odhadovat šance, zda se za několik měsíců začne skutečně léta vzývaný nadjezd
stavět, je ošidné. Letos se však jeví tato
pravděpodobnost jako nejvyšší v historii.
„Osobně stoprocentně věřím, že se příští
rok začne nadjezd stavět.“ dodal na závěr
optimisticky Uhlíř.
Aleš Kubelka
Starosta města Ladislav Langr pokládá květinu k památníku ve Velkém Zboží.
Busta Dvořáka se vrátila do parku
Po několika letech byla v místech u Kongresového sálu na kolonádě opět odhalena
busta skladatele Antonína Dvořáka.
Po dlouhé době „bezvládí“ v jižní části poděbradského parku se na své místo
(vzdálené cca deset metrů od původního)
vrátila busta velikána české hudby Antonína Dvořáka.
Portrét Dvořáka byl první z dlouhé řady
děl, které vytvořil akademický sochař
Jan Pichl. Psal se rok 1961, když byla
v lázeňském parku v Poděbradech instalována jeho první plastika - busta slavného
českého skladatele.
„Vzpomínám si, že při úpravách této části parku kolem roku 1960 byla do závěru
toho velkého už neexistujícího parteru
nově umístěna socha Adama a Evy a ta
tam stála až do doby, než se město rozhodlo nahradit ji bustou Dvořáka, která
měla být protějškem Smetanovy busty
z roku 1937,“ řekla historička Jana Hrabětová.
Bustu slavnostně odhalil 1. místostarosta
města Ivan Uhlíř. Poté následovalo vystoupení sopranistky Jany Heryánové-Ryklo-
vé, která zazpívala jednu z nejznámějších
Dvořákových árií z opery Rusalka.
(red)
Busta Antonína Dvořáka krášlí opět
lázeňský park.
PRAČKY - MYČKY - CHLAZENÍ
Specializovaná prodejna PRAČEK A OSTATNÍ BÍLÉ TECHNIKY
Plán nadjezdu v Koutecké počítá i s kruhovou křižovatkou
Na kolonádě parkoval autobus na vodík
Obyvatelé a návštěvníci Poděbrad mohli minulý čtvrtek na lázeňské kolonádě spatřit unikátní TriHyBus - autobus poháněný
prostřednictvím vodíkového palivového článku.
K životnímu prostřední šetrný autobus si
mohli zájemci prohlédnout a také se jím
svést. Představení jedinečného dopravního
prostředku doprovodila přednáška nazvaná „TriHyBus - Technologie budoucnosti v praxi“ v rámci cyklu Science Café
Poděbrady.
„Náš autobus je trojitě hybridní – primárním zdrojem elektrické energie je vodíkový palivový článek, ale doplňují ho ještě
Li-ion akumulátory a ultrakapacitory.
Vodíkové pohony nám v budoucnu umožní omezit závislost na ropných palivech.
Také se jedná o čisté, bezemisní řešení,“
vysvětlil Aleš Doucek z Ústavu jaderného
výzkumu Řež, který v Poděbradech přednášel. Právě tým výzkumníků z Řeže celý
projekt, na kterém se podílelo několik českých a jedna německá firma, inicioval.
„K myšlence uvést na české silnice vodíkový autobus nás přivedla snaha ukázat,
že vodíkové technologie fungují již dnes.
Nakonec jsme se dostali k návrhu trojitě
hybridního autobusu, jehož výhodou je
nižší spotřeba paliva v městském provozu. Jedná se o jediný podobný projekt
v nových členských zemích EU,“ doplnil
vedoucí projektu Luděk Janík. Při provozu autobusu vzniká jako jediná odpadní
látka čistá voda.
Projekt získal řadu ocenění – mimo jiné
TriHyBus je první vodíkový autobus v nových zemích EU.
medaili ze Strojírenského veletrhu v Brně
za nejlepší exponát v roce 2010 a byl také
nominován na prestižní Hermes Award na
veletrhu v Hannoveru.
TriHyBus je součástí vozového parku
společnosti Veolia Transport v Neratovicích, kde jezdí na městské lince a kde také
byla v rámci projektu postavena vodíková
čerpací stanice.
(aku)
Velký výběr, super ceny, JEN BEZPROBLÉMOVÉ MODELY,
prodej na splátky, dovoz a uvedení do provozu,
OPRAVY praček, myček, prodej náhradních dílů, atd.
Poděbrady, Na Bělidle 124 (při cestě z města u hasičů zahněte doprava)
Tel.: 325 616 567, mobil: 603 457 320, http://www.pramat.cz
ELEKTRO PRAMAT - radost i po záruce
PN
ZPRAVODAJSTVÍ
3. listopadu 2011
ZPRÁVY Z MĚSTA
Nová silnice u Pentagonu
Dlouhodobě komplikovaná situace slepé
Hakenovy ulice, která u vchodu do Pentagonu a finančního úřadu vytváří smogovou
kapsu, našla konečně kompromisní řešení.
Vedení města zadá projektovou dokumentaci, která by tuto „past na řidiče odzátkovala“ a jednosměrně ji propojila do Družstevní ulice kolem západní stěny obchodního
domu Jiří s vyústěním přímo proti nádraží.
Změna značení na Žižkově
Zjednosměrnění ulic na Žižkově pomohlo
zklidnit dopravu v této části města. Praxe
však také ukázala, že část Budovcovy ulice k nově otevřené poště až po křižovatku
se Žižkovou ulicí by měla být obousměrná. Stejně tak na žádost obyvatel dojde
k obrácení dopravního režimu jednosměrné
ulice V Aleji a to nájezdem od ulice Jeronýmova a s výjezdem v ulici Kunštátská.
Billa v Poděbradech?
Vedení společnosti Billa představilo radě
města svůj záměr postavit na pozemku vedle podchodu pod železniční tratí
(z pohledu od nádraží na levé části) prodejnu Billa do 1000 m2 s parkovištěm a veřejným fyzioterapeutickým parkem pro seniory. Pokud bude záměr schválen a následně
i realizován, město by se k této investici
připojilo a na protahovací seniorský park by
navázalo dětským hřištěm a veřejnými sportovišti až před Dům dětí a mládeže Symfonie. Součástí projektu společnosti Billa by
měl být i chodník a cyklostezka po celé ulici
Za Nádražím až k ulici Koutecká.
Oprava kolonády
Dlouho odkládaná oprava povrchu
náměstí TGM a kolonády má konečně
„vysoutěženého“ zhotovitele. Ze sedmnácti uchazečů nabídla nejvýhodnější
cenu společnost Chládek a Tintěra z Pardubic. Rozdíl mezi vítěznou nabídkou
a posledním zájemcem byl skoro jedenáct
a půl milionu korun. K dlouhé prodlevě
přispěly komplikace s vyjádřením památkářů a také taktika neúspěšných uchazečů
výběrového řízení. Pokud bude přát počasí,
ještě do konce roku bude opravena tři roky
rozkopaná část náměstí TGM od restaurace Septime ke křížení s ulicí Dr. Beneše.
Světlo na přechodu
Přechod mezi řeznictvím a hotelem Hubert
na Riegrově náměstí se stal již několikrát hlavně v nočních hodinách místem
dopravních kolizí. Do konce listopadu by
měl být přechod ve večerních hodinách
nově osvětlen bezpečnostní lampou, která
by měla kritické místo řádně osvětlit.
strana 3
Poděbradka mi moc chutná, říká Cyklostezka u Labe mění „kabát“
Na levobřežní cyklostezce mezi Poděbrady a Nymburkem se opravuje asfalt, což na
francouzský rada
jaře ocení především cyklisté a bruslaři.
V poděbradském Luxoru proběhl „Den Francie“. Popíjelo se pravé francouzské
víno a besedovalo se vzácným hostem, který ještě předtím stihl navštívit sklárny
a Hotelovou školu.
„Á votre santé,“ zaznělo vyzdobenou
jídelnou domova pro seniory. S místními
obyvateli si na zdraví připil první rada
Velvyslanectví Francouzské republiky
v České republice Nicolas de Lacoste.
Ten do Poděbrad přijel na pozvání ředitele domova Jaromíra Nováka a jako
správný host přivezl „vylisovaný pozdrav
z francouzských vinic“.
Další „evropský den“ tak v Luxoru dostal
opravdu slavnostní punc. Po krátkém úvodu, kdy se druhý muž francouzského velvyslanectví téměř plynnou češtinou zmínil mimo jiné o tom, že lidé v jeho zemi
považují spisovatele Milana Kunderu za
Francouze, mají rádi režiséra Miloše For-
mana, poetiku Bohumila Hrabala a také
Becherovku, se rozproudila diskuse, při níž
si dokonce s jedním seniorem popovídal
v rodném jazyce. Všichni se shodli na
podobnosti francouzského a českého humoru a někteří účastníci besedy uvedli oblíbené
filmy a herce z jihu Evropy. Při té příležitosti se sympatický host přiznal, že má nejraději komedie s hercem Louis de Funèm.
Nicolase de Lacoste, který působí
v Česku již druhým rokem, ale v Poděbradech byl vůbec poprvé, okouzlilo
lázeňské město svou atmosférou i blízkostí od Prahy. „Den v Poděbradech
jsem začal návštěvou u pana starosty na
radnici, poté jsem byl ve sklárnách, které exportují své výrobky
také do Francie. Dále
jsem mluvil se žáky
Hotelové školy, kteří
k nám jezdí na praxe
a jejich francouzština je
na velmi dobré úrovni.
Doslova mě nadchlo,
jak při besedě v Luxoru
senioři mluvili o Francii a jaký krásný vztah
k ní mají,“ řekl Lacoste, kterému zachutnala
i místní minerálka.
„Mám pocit, že o Poděbradech už toho vím
víc. Je to opravdu příjemné město, určitě sem
musím zase brzy přijet,“
S obyvateli Luxoru si připíjejí hosté z francouzské ambasády,
starosta Poděbrad Ladislav Langr a ředitel domova pro seniory dodal francouzský rada.
Text a foto (red)
Jaromír Novák.
Barmánci slaví půl rok v Poděbradech
a musí „biflovat“ češtinu
Rodina Barmánce Neu Zawa se s výraznou podporou města pomalu začleňuje do
české (a poděbradské) společnosti. Největším „oříškem“ je pro pětičlennou rodinu
zvládnutí češtiny.
Barmánci, kteří
ze státu v jihovýchodní Asii utekli
před nesvobodným politickým
režimem
přes
Policie se přestěhovala
Malajsii až do
Služebna městské policie v Poděbradech
Česka, už půl
byla přemístěna na náměstí 5. května.
Z bývalé služebny u Labe se policisté
roku žijí v Poděstěhují do menších, ale modernějších
bradech. A právě
prostor, navíc v samotném centru města.
po šesti měsících
Telefonní spojení zůstává stejné.
se na městské
radnici
konala
„Bourání zimáku“ začalo
hodnotící schůzOblouková dominanta města, kterou tvořika k ukončení
la střecha zimního stadionu, mizí z panoraasistenční služby
matu Poděbrad. Tento týden začali dělníci
pro tuto barms její demontáží. „Zbourání“ haly má trvat
skou rodinu.
do konce listopadu, aby začátkem prosin„Manželé udělaBarmánská rodina při říjnovém setkání na radnici
ce mohli na tamní ledové ploše zahájit
li velké pokroky
hokejisté Poděbrad zkrácenou sezonu pod
co rodině pomáhají. Neu, přezdívaný také
v samostatnosti. Asistenční služba jim
otevřeným nebem. Cena demontáže byla
„Paul“, pracuje v technických službách
pomohla s návštěvou lékařů a administrastanovena přibližně na půldruhého milionu
a pokud se mu podaří zvládnout úskalí
tivními záležitostmi. Jejich děti se začlekorun. V březnu příštího roku by se mělo
českého jazyka, může si v příštím roce
nili do kolektivu mateřské školky, nejzačít s výstavbou nové haly.
udělat kvalifikaci na práci s motorovou
mladší bylo pokřtěno ve zdejším kostele.
pilou a obsluhu multikáry. Právě čeština
Navštívili i pár kulturních akcí,“ uvedla
bude „středobodem“ v rychlosti úplné
Eva Kárníková z Českého červeného
asimilace barmské rodiny v Poděbradech.
kříže v Poděbradech.
„Víme, že zvládnutí jazyka je pro nás klíBarmánské rodině pomohlo město s finančové. Budeme se snažit, abychom se co
cováním internetu, poděbradští obyvatelé
nejdříve zdokonalili,“ řekl Zaw, jehož
zase věnovali Asiatům jízdní kolo, oblerodná krajina je stále kritizována za poručení nebo potraviny.
šování základních lidských práv a zemi
Hlava rodiny, Neu Zaw, vyjádřil přes přeřídí neformálně armáda.
kladatelku velké poděkování všem lidem,
(aku)
Starosta Poděbrad Ladislav Langr a Pavel
Dymeš z odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, která si nyní
Univerzita třetího věku
Barmánce „přebírá do své péče“, ocenili
přístup a pracovitost celé rodiny a slíbili
Univerzita třetího věku na ZŠ je součástí koncepce nazývané celoživotní
si, že i nadále zůstanou v kontaktu.
vzdělávání, ale i posílením výchovy úcty ke stáří a seniorům.
Text a foto (aku)
ZŠ Na Valech se rozhodla nabídnout několik vzdělávacích aktivit.
Jejich cílem je poskytnout poděbradským seniorům v důchodovém
věku možnost, aby se kvalifikovaně a na akademické půdě školy
mohli seznamovat s poznatky v oblasti českého jazyka, vědy,
historie, politiky, kultury apod.
Zábavnou formou si senioři zopakují a procvičí učivo
základní školy spolu se žáky.
Přihlásit se může každý občan Poděbrad, který dosáhl důchodového věku.
Jediné omezení je fyzická zdatnost - škola nemá výtah
a výuka bude probíhat v různých poschodích.
ÚJOP UK Poděbrady – zámek
od 1. 1. 2012 přijme na plný úvazek
muže do vrátnice (invalidní důchodce
vítán). Nabídky zasílejte do 5. 11. 2011.
Životopis s přehledem předchozích
zaměstnání zasílejte na
[email protected] nebo
na adresu Jana Tomášová, ÚJOP UK
Poděbrady, Jiřího nám. 1, Poděbrady
Univerzita je bezplatná, na každou akci je třeba se přihlásit znovu,
telefonicky v kanceláři školy (325 613 001), případně osobně.
Na programu se budou podílet vyučující se svými žáky.
Časový rozsah 60 minut, vždy od 15.30 hodin.
Z pozůstalosti po vojácích, letcích,
partyzánech, SNB koupím medaile,
odznaky, průkazy, fota a písemnosti.
Tel.: 608 420 808
Termíny podzimních setkání:
15. 11. Do světa matematiky Mgr. Seibertová Jana, 8.B
NAUČÍM ČESKÝ JAZYK A LATINU.
TEL.: 603 114 110, (PO 18. HOD.)
K rekonstrukci trasy mezi Polabcem
a Kovanicemi se město rozhodlo z důvodu špatného technického stavu tamního
povrchu. „Na mnoha místech zmiňovaného úseku levobřežní cyklostezky rostou stromořadí, jejichž kořeny prorůstají
asfaltem, čímž vznikají terénní nerovnosti,
takové vlny. To už je pro cyklisty nebezpečné, což jsme museli řešit,“ řekl Ivan
Uhlíř, 1. místostarosta Poděbrad. Opravy
probíhají od hydroelektrárny přes Chvalovické rameno až po lávku u Kovanic, kde
končí katastrální území Poděbrad. Celkově se jedná o pětadvacet úseků levobřežní
cyklostezky včetně opravy lávky. Některá
místa budou opravena v celkové šíři a některá pouze lokálně. Před zahájením oprav
bylo dohodnuto s vlastníkem pozemku
jímž je Povodí Labe, že provede prořezání a pokácení stromů, které byly označeny
za havarijní.
Práce byly zahájeny už začátkem října.
Poté, co došlo k vykácení čtyřiadvaceti vyhnilých stromů a odfrézování asfal-
tu, následuje samotné opravení podkladů
a položení nového povrchu.
Finanční prostředky na rekonstrukci
cyklostezky byly z velké části získány
z dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Tato dotace činí necelé dva
miliony korun, celková cena oprav je pak
ještě o milion vyšší. Dodavatelem stavby
je firma ČNES z Kladna.
Po opravách bude cyklostezka mezi
Poděbrady a Nymburkem bez problému
sjízdná například i pro bruslaře. Opravy
cyklostezky měly být hotové do konce
listopadu, práce však i díky příznivému
počasí pokračují rychleji, než se čekalo
a poslední dělníci by mohli tuto trasu
opustit už za dva týdny.
Levobřežní cyklostezka mezi Poděbrady a Nymburkem byla otevřena 27. října
2004.
Hlavním smyslem cyklotrasy bylo odklonit cyklisty i chodce z velmi frekventované silnice první třídy mezi oběma městy.
V předchozích letech vedla cyklostezka
jen po opačném
břehu Labe. Cyklisté či bruslaři tak
mají asi dvacetikilometrový okruh.
Náklady na výstavbu celé levobřežní
cyklostezky
z Nymburka do
Poděbrad dosáhly
téměř 14 milionů
korun. Na všechny
čtyři etapy přispěl
Státní fond dopravní infrastruktury.
Text a foto
Aleš Kubelka
Práce na opravách levobřežní cyklostezky jsou v plném proudu.
MIKROINTERVIEW
Farář Martin Fér
se vrací do Polabí
Novým farářem
Českobratrské
církve evangelické v Poděbradech je Martin
Fér. Sedmatřicetiletý kazatel
nastoupil
do
své „mise“ letos
v září.
Mohl byste se stručně čtenářům Poděbradských novin představit?
Jako většina našich farářů jsem vystudoval Evangelicko-teologickou fakultu
na Karlově univerzitě, následoval rok
studia v Ženevě a roční praxe ve Valašském Meziříčí. Pak jsem deset let působil
v Růžďce na Vsetínsku, což je vesnička
v údolí mezi kopci, kde v zimě končí cesta. Jsem ženatý a mám tři děti.
Jak jste se ocitl v Poděbradech?
Do svých pětadvaceti let jsem žil
v Lysé nad Labem. V naší církvi si sbory
faráře hledají a pak jej volí. Poděbradští mimo jiné oslovili i mne a já jsem
– i vzhledem k tomu, že mi na Valašsku
právě končilo desetileté funkční období
– nabídku přijal.
Nebude se vám po srdečném Valašsku
trochu stýskat?
To víte, že bude (úsměv). Tuto neděli
(30. října, pozn. aut.) mám instalaci, což
je oficiální pověření faráře do funkce.
Z Valašska přijede celý autobus s mými
známými, tak se moc těším.
Jaké pravidelné duchovní akce pro
veřejnost připravujete?
Každou neděli se konají od tři čtvrtě
na deset bohoslužby (v kostele Farního
sboru Českobratrské církve, ulice Husova 141, pozn. aut.). V pondělí míváme
„kavárničku“, což je setkání určené především pro seniory. Páteční odpoledne
je určeno dětem, které jsou rozděleny
do dvou skupin a učí se náboženství. Od
šesti hodin se schází mládež a jednou
měsíčně míváme setkání takzvané střední generace.
(aku)
Vaše starožitnosti, výtvarné umění,
obrazy i plastiky, sklo, porcelán,
mince, vyznamenání, zbraně a další
sběratelské i vojenské předměty
Vám rádi prodáme v naší expozici
na podzimním veletrhu starožitností
v Praze i v našem obchodě
v Poděbradech, Husova 60.
Výkup za hotové.
STAROŽITNOSTI PODĚBRADY
Ing. Rybáček – člen Asociace
starožitníků, tel. 603 466 788
www.r-antik.cz
LIDÉ / NÁZORY
strana 4
PN
3. listopadu 2011
Zástupci SPCCH si vyměňovali zkušenosti
Poděbradský TIC je opět nejlepší
V pátek 21. října jsem byl zase jednou hrdý, že žiji v Poděbradech. Ve středisku volného času v „Pentagonu“ se konalo první
společné zasedání výborů základních organizací z Nymburka, Lysé n. L. a Poděbrad pod vedením předsedkyně okresního
výboru Hany Navrátilové.
Turistické informační centrum na Jiřího náměstí obhájilo loňské prvenství ve
veřejné anketě.
Svaz postižených civilizačními chorobami sdružuje téměř výhradně seniory, a to
ponejvíce ženy. Když jsem poslouchal
projevy zástupců jednotlivých ZO, právě
v tu chvíli se mi prsa dmula pýchou a oči
se mi mlžily dojetím.
Zdá se, že v Poděbradech mají senioři
zvláštní štěstí. Celkem 350 z nich (z toho
45 mužů) tvoří členskou základnu SPCCH
v našem městě. Svědčí to o velkém zájmu
o program ZO, dále faktu, že organizace
má moudré vedení, a že zastupitelé města,
event. kraje, seniorům rozumějí a podporují jejich činnost.
Zatímco zástupci ZO Nymburk a ZO Lysá
si dost stěžovali na malé pochopení
svých obcí k životu seniorů a zdravotně postižených občanů, předsedkyně
ZO Poděbrady Ivana Tomková vyjadřovala velkou spokojenost s pochopením
a podporou našeho města i kraje. Ze všech
slov v projevech i v diskuzi jsem vyčetl
velký rozdíl mezi nabídkou činností pro
své členy v ZO ve jmenovaných městech.
Myslím, že se to týká počtu i kvality.
Zvláště zástupce ZO Lysá n. L. vyjadřoval zklamání nad tím, že zastupitelé
a představitelé města odsouvají seniory
a postižené občany na okraj svého zájmu
a pozornosti. Protože žiji v Poděbradech,
domnívám
se, že znám
příčiny dobré
pověsti i společenské obliby ZO SPCCH
v našem městě.
Je to především
dobré vedení
organizace.
Předsedkyně
Ivana Tomková se během
devíti let, co
Na fotografii (zleva) předsedkyně ZO SPCCH Poděbrady
stojí v jejím
Ivana Tomková, s mikrofonem uprostřed Jiří Beneš z Lysé n. L.
a předsedkyně okresní organizace Hana Nováková z Nymburka.
čele, obklopila
Dne 4. 10. zemřela naše babička paní
Miroslava Novotná. Dožila se vysokého
věku, ale posledních pár let byla částečně
odkázána na pomoc druhých. Dost těžce to nesla, protože celý svůj život byla
zvyklá starat se o druhé a vždy byla velice
vitální a činorodá.Vlastně si myslím, že
se nikdy se stářím nevyrovnala. Protože
jsme ji měli moc rádi, snažili jsme se jí
život zpříjemnit jak jen to šlo a najít pro
Poděkování
ni nějakou přiměřenou zábavu a motivaci
k životu. A s tím nám výrazně pomáhaly
místní pečovatelky. Každý den přicházely babičce pomáhat se vším, co bylo
potřeba: s drobnými domácími pracemi,
přípravou snídaně, hygienou, donáškou
obědů, přípravou odpolední svačiny až po
dávkování léků a kontrolu jejich užívání.
Vždy měly laskavé slovo a lidský přístup
ke stáří a jeho neduhům. Starý člověk
vynikající družinou dobrodějek (Výbor
ZO a vedoucí kroužků). To pohádkové slovo – DOBRODĚJKY – vyjadřuje
konání dobra pro své členy, ale nejen pro
ně. Jejich zásluhou prožíváme čas svého
stárnutí provázeného civilizačními neduhy tak, že je nemáme čas vnímat. Bohatá
nabídka z oblasti pohybových činností,
kultury, vzdělávání, ručních prací, cestování a společenské zábavy je zaměřena
na posílení tělesného i mentálního zdraví.
Řekl bych, že v poděbradské ZO panuje
přátelství a solidarita, což neznamená, že
si ze sebe navzájem neděláme šprťouchlata. Humor je kořením života. Poděbradská
ZO není zaměřena jen sama na sebe. Když
dostáváme podporu, musíme také dávat…
A proto pomáháme uklízet některá veřejná prostranství, kde péče profesionálních
uklízečů není znát, např. rekreační zákoutí Čábelnu nebo zapomenutá místa na
nádraží ČD. Na veřejnost často vyplouvají naše vlajkové lodi – taneční kroužek
country a pěvecký kroužek. Charakteristickým znakem naší činnosti je neokázalost, skromnost, šetrnost a vstřícnost
k veřejným zájmům. Značka SPCCH je
v Poděbradech dobře známa. A to je dobře. Každý z nás bude jednou důchodcem
a civilizační neduhy se nevyhýbají nikomu.
Text a foto Dr. Josef Bubeník
nepotřebuje jenom to, aby byl najedený,
napitý a čistě oblečený, ale to nejdůležitější co mu chybí, je pochopení, tolerance
a trpělivost. A tu jsem vždy s příchodem
pečovatelky do domu cítila. Díky za to, že
v Poděbradech tato služba tak perfektně
funguje, protože starých lidí stále přibývá
a většina z nich si přeje zůstat ve svém
domově co nejdéle! Děkujeme.
Mirka Uherková
Z Turecka a Maďarska přes Rakousko až do Libice…
Oč jde? Kupodivu, pouze o štrúdl. V neděli 9. října to v Libici nad Cidlinou vonělo v místním kulturním domě jen a jen štrúdlem.
Pro fajnšmekry jazykáře snad závinem, ale
nešť. Probíhal tu již třetí ročník libického
štrúdlování, uspořádaný kulturní komisí
tamního obecního úřadu. A co s tím mají
společného v titulku uvedené země? Inu,
historie štrúdlu podle odborníků přes tyto
země kráčela. Nejprve údajně přicestoval
s Turky do jimi tak často ohrožovaných
Uher, odtud se rozšířil do Vídně, poté
v rámci habsburské monarchie také do
českých zemí a už to bylo. Pak že za
Rakouska bylo všechno špatně… Ostatně
naše babičky měly možnost naučit se ho
péci přímo ve Vídni, tenkrát žádné ostnaté dráty, na rozdíl od předchozího komunistického režimu, mezi našimi zeměmi
nebyly a „zaplať pánbůh“ opět nejsou.
Kdo ochutnal libické štrúdly, pochopil,
proč se onomu „štrúdlovému turismu“
– řečeno dnešními jazykovými prostředky
– tak dařilo. Všude na své cestě zapustil
své kořeny, obohatil jídelníček a putoval
dál… Té dlouhé zdařilé cestě se my, kteří jsme měli v Libici příležitost ochutnat,
nemůžeme divit. A jak se tato událost
týkala našeho poděbradského učiliště společného stravování?
Již potřetí jsme se stali členy odborné
hodnotící
poroty, tentokrát ve
složení Ing. Klimešová (ředitelka),
Ing. Vlasák (učitel)
a Jana Houžvičková (učitelka odborného
výcviku).
Čtvrtou, odborně
velmi zdatnou členkou poroty posuzující patnáct vzorků
sladkých a sedm
slaných
štrúdlů,
byla Bc. Seifertová
z Hotelové školy
v Poděbradech.
Věřte
nevěřte,
nedošlo k žádným sporům, vzorky
byly očíslovány a nikdo z poroty neznal
jména soutěžících, žádné pokusy
o korupci či diskreditaci členů komise,
případně soutěžících jsme nezaznamenali,
ba dokonce prý nejsou na obzoru ani žádné protesty či soudní spory… A musím
přiznat, že byť jsme i my hodnotili vzorky
každý sám za sebe a anonymně, na vítězích jsme se vzácně shodli.
Jak jsem (ne)mluvil anglicky
Během prvního říjnového týdne nám naše škola – SOU společného stravování
Poděbrady zprostředkovala možnost každodenní sedmihodinové anglické konverzace v rámci projektu Enter Your Future, který je zaměřen na rozvoj anglického
jazyka.
Tento projekt, který byl uskutečněn díky
agentuře AIESEC, pomáhá v různých
zemích studentům aktivně využívat anglický jazyk v každodenním životě. Vše
probíhalo tak, že skupina stážistů nahradila naši výuku na celý týden a po dobu
jejich návštěvy jsme museli konverzovat pouze v anglickém jazyce. Měli pro
nás připravený bohatý program plný her
i informací a nám
nezbylo, než se
s nimi na základě
našich jazykových
znalostí dorozumět.
Kupodivu,
mladý
kolektiv,
sestávající ze studentů z různých
koutů světa (Čína,
Kanada,
Bulharsko, Ekvádor
a Rusko), rozvázal
jazyk nám všem.
Trávili jsme spolu opravdu hodně
času, a to nejen ve
škole při výuce,
ale i při obědě, či ve volných chvílích.
Díky těmto – teď už přátelům – nám bylo
umožněno poznat kousek z jiných kultur,
najít si nové kamarády a zdokonalit se
v cizím jazyce. Jsem za tuto možnost velice vděčný, protože jsem pochopil, že je
fajn mít přátele i na druhé straně zeměkoule a umět se s nimi domluvit.
Ondřej Petrášek, žák třídy M2
Návrat ke kuchyni a stolování našich předků. To bylo téma letošního 5. ročníku
gastronomické soutěže nazvané „O pohár Blanických rytířů“, kterou pořádá SOŠ
a SOU Vlašim.
A to nejlepší nakonec. Po vyhlášení
vítězů opanovaly sál děti s jejich „dětskou dílnou“ (pro lepší srozumitelnost
workshopem) a také pro ně připravená
překrásná bublinová show. Jistě uhádnete, co během ní děti jedly… A my jsme
byli rádi, že jsme k pěknému a příjemnému odpoledni přispěli alespoň jako
porota.
Ing. Roman Vlasák
Čtenářka se vyjadřuje ke zpravodaji Občanské demokratické strany.
bránili? Jak jsem již napsala, nové zastupitelstvo pracuje necelý rok. Co vlastně
chcete? Chopit se moci?
Městská policie, která se má starat o pořádek ve městě, si nezaslouží dostat se ze
zastrčeného dvora do centra? Není vám
líto vyhozených peněz za špatně odvedenou práci na kanalizaci, či zbytečně
vyhozené peníze za některé partie parku
(břečťan, zbytečně drahé koše na odpadky, lavičky, které nevydržely ani dva roky
a musely se znovu natírat – o reklamaci se
vůbec nemluvilo)?
Na nové pítko bylo vyčleněno 860 000 korun, ale bylo by jistě dobré se seznámit se
skutečností. Prodej bytů je ve prospěch
občanů a peníze za tento prodej je třeba
v první řadě dát na to, co občané potřebují
a požadují, aby zde mohli bezpečně žít.
A že ODS prosadila desku pana Milana
Paumera – tím bych se moc nechlubila,
řada lidí je proti a vůbec je neberete na
vědomí. Co je špatného na tom, že manželka starosty pracuje v Poděbradských
novinách? Má na to požadované vzdělání.
Udělala snad něco proti novinářské etice? Oslavuje starostu? Odmítla uveřejnit
českého kraje a o jeho vítězství rozhodly
hlasy veřejnosti v anketě na internetovém
portálu www.denik.cz. Udílení titulu proběhlo na jihlavské radnici v rámci členského fóra A.T.I.C. České republiky.
Text a foto TIC Poděbrady
Blaničtí rytíři vydali stříbro
Poděbrady NAMODRO?
Dala bych přednost zeleni… Ta je však
díky předchozímu vedení města zastavěna. Většina výtek paní Kamily Zahajské v letáčku „Namodro“, který občané
Poděbrad dostali do schránek, má kořeny
v minulém vedení města. Letáček vůbec
kritizuje vedení současné a zapomíná na
to, že toto vedení prakticky pracuje necelý rok. Ale prostě se musí vždycky najít
někdo, kdo do normálního života zatahuje politiku. Občané se tím rozdělují na
skupiny a zastupitelstvo taktéž. Doposud
jsem vnímala zastupitelstvo jako kolektiv,
který táhne za jeden provaz ve prospěch
občanů. Líbilo se mi, že konečně začalo
přihlížet k připomínkám občanů, ať jde
o chodníky, úklid města, silnice apod.
Účelové dotace totiž nedovolují hospodařit ve prospěch občanů. Občané se obejdou
bez velkých projektů. Ty by měly přijít na
řadu, až se odstraní všechny drobné chybičky a vytvoří se pevný základ pro potřeby obyvatel, kteří zde žijí.
Pokud mi paměť slouží, to, co se v letáku
kritizuje, stalo se v převážné míře v minulých letech pod vedením ODS. Nechápu,
proč jste tomu všemu, co kritizujete, neza-
Ve čtvrtek 13. října převzaly pracovnice
Turistického informačního centra Poděbrady titul „Informační centrum 2011
Středočeského kraje“. O toto ocenění
poděbradský TIC úspěšně svedl boj s dalšími 65 informačními centry ze Středo-
nějaký článek? Vždyť i v rámci kraje a také
celé České republiky představitelé ODS
(a nejen oni) mají ve svých sekretariátech
své manželky nebo na jejich jméno podnikají, či tam mají své milenky.
Cituji pana Dušana Zezulku: „Dále
v tomto článku uvádíte, že toto rozhodnutí schválilo zastupitelstvo města, ale
to ještě neznamená, že se jedná o rozhodnutí správné.“ Doufám, že to platí
i o rozhodnutí o pietním místě pana
Milana Paumera a znovu opakuji, že
všechny doby popisované panem Fialou,
jsem zažila na vlastní kůži, zatímco on
je zná jen z doslechu. Jinak si myslím,
že uvedená citace zlehčuje a znevažuje
práci zastupitelstva.
Na druhou misku vah nového zastupitelstva uvádím: řadu opravených chodníků,
větší čistotu ve městě, opravené prameny
na Riegrově náměstí a na Žižkově, nový
Svatojánský pramen, otevření ostrova pro
veřejnost, novou poštu na Žižkově, květinové hodiny v tradiční podobě, nové
nájemní smlouvy se sportovními a společenskými organizacemi.
Zdeňka Formánková
Dne 13. října tedy vyrazili naši žáci
v oborech kuchař, cukrář a číšník
bojovat o pohár. Cukrářky Michaela
Sklenářová a Hana Balogová zhotovily slavnostní medový dort, kuchař
Roman Schovanec připravil závitek
z krůtího masa plněný kozím sýrem
na kořenové zelenině a jako přílohu malé bramborové knedlíčky se
slaninou a jarní cibulkou a číšníci
Kamila Vašková a Ladislav Nykodém prostřeli tabuli k večeři pro
zámeckou paní na zámku Konopiště. Tato tabule zaujala porotu natolik, že jí udělila stříbrnou medaili.
Děkujeme všem soutěžícím za
vzornou reprezentaci školy a přejeme jim hodně elánu a nadšení do
dalších soutěží.
Ivona Hrabětová, SOU
společného stravování Poděbrady
BLAHOPŘÁNÍ
JAROSLAV ZADINA
z Poděbrad oslavil dne 1. 11. 2011
90 let.
Hodně zdraví do dalších let přejí
syn Jiří s manželkou,
vnoučata a pravnoučata.
Redakce nezodpovídá za obsahovou
a formální kvalitu příspěvků na této
straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo vymazat
jakoukoliv část příspěvku v případě,
že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje
všeobecné etické normy. Pokud příspěvek přesáhne délku normostrany
(1800 znaků), bude jeho zbylá část
otištěná na internetových stránkách
www.podebradskenoviny.cz.
Uvítáme Vaše příspěvky, nápady,
ohlasy a připomínky na adrese:
[email protected]
PN
KULTURA
3. listopadu 2011
příloha I
150 let DS Jiří: Poděbradští ochotníci slavili v hollywoodském stylu
Na jevišti Divadla Na Kovárně (a nejen tam) proběhl Galavečer ke sto padesáti letům nepřetržité činnosti Divadelního spolku Jiří Poděbrady.
Slavnostní večer nezačal tradičně v divadle, ale na prvním
zámeckém nádvoří, kam postupně přijížděli herci v kostýmech postav, které ztvárnili.
Špalírem fotografů a fanoušků, čekajících na autogramy
hvězd poděbradského divadelního nebe, prošli kromě jiných
strašidlo, ježibaba, sněhová královna, obryně, sob, dva
čerti a také samozřejmě Káča, otrokyně, mnich a dokonce
Příjezd á la Hollywood
i oběšenec. Herci usedli do prvních řad jinak plného hlediště
a čas od času odbíhali do zákulisí, aby se připravili na odehrání krátké scénky nebo odzpívání písně z devíti vybraných
her, které se objevily v repertoáru DS Jiří během uplynulých
deseti let.
Jako předposlední číslo večera uvedl moderátor Martin Kočí
duet, coby ochutnávku hry Křest svatého Vladimíra v režii
Držitel městského ocenění
Stejně jako hvězdy filmu, také poděbradští
ochotníci zažili chvilku slávy na červeném koberci. Některé z nich přivezl k divadlu Rolls-Royce, jiní vystoupili za pomoci portýrů z Barkasu.
Na snímku dává autogram J. Pospíšilová coby
herečka Christel ze hry Dr. Johann Faust, Praha II,
Karlovo nám. 40.
Po krátké vzpomínce na první hru novodobých dějin DSJ – Deset malých černoušků – nastalo slavnostní rozdávání
cen. Křišťálový štít města Poděbrady za
dlouholetou práci pro divadelní spolek
převzal z rukou představitelů města Jiří
Pospíšil. Poděkování se mu dostalo také
od spolku. J. Pospíšil v kostýmu děkana
Pošty ze hry Odhalení.
V divadle houstne dým
Mladí herci DSJ umějí rozproudit zábavu.
To ostatně dokázali ve studentském představení složeném z hudebních i hraných
scének Krocan aneb pracovní název: Prasárna. P. Husa, J. Langrová, K. Říhová
a V. Říha si „zopákli“ tu s názvem „Hasičská“, při níž využívali dýmostroj.
Jana Pavlíčka, která bude mít premiéru v prosinci. Úplnou
tečku pak udělal Rudolf Trinner, který přímo pro účely Galavečera složil oslavně-kritickou ódu na divadlo a Divadelní
spolek Jiří.
Potom se všichni herci shromáždili na jevišti a chtěli sfouknout svíčky ze symbolického narozeninového dortu… A jak
to dopadlo, se dočtete dále.
Ceny režisérům na míru
Následně byli oceněni další zasloužilí
členové souboru, kteří se výrazně
podíleli na jeho formování v nedávné historii: J. Pavlíček (na snímku)
a L. Langr. Prvně jmenovaný autor
a režisér obdržel od spolku malířské
potřeby, druhý pak svázaný soubor
všech svých sedmi her.
Čertice a ježibaba
Konečně královská role
Hostem slavnostního večera byl herec O. Brousek ml., který ztvárnil roli krále Ludvíka XV.
v komedii Fanfán Tulipán. „Vždycky jsem si
chtěl zahrát krále a režisér Langr mi to jako
jediný dopřál,“ uvedl herec, jenž na spolupráci
s DS Jiří nedá dopustit (vlevo Z. Havlas).
ANKETA: Co pro vás DS Jiří znamená?
Otakar Brousek ml.: Jedno krásné léto, jež jsem tady
strávil s báječnými lidmi, kteří mě hezky vzali mezi sebe
a „nosili mě na rukách“. Vždycky na to budu rád vzpomínat,
protože hra byla moc příjemná, stejně jako prostředí venku
na zámecké zahradě, kam chodili milí diváci. Měl jsem krásné
kolegyně a hrál krásnou roli krále Ludvíka, která byla vtipná,
což je vždycky fajn. Člověk nezavadí v naší branži tak často
o jedince, kteří divadlo dělají s takovou láskou. Nás to také
baví, když vylezeme na jeviště, ale herectví je pro nás prací, kterou děláme každý den. Tady jsem najednou zjistil, že
pořád existuje takové to správné nadšení, kdy se lidi na hraní
těší. To mi vlilo zase šťávu do krve, což je moc důležité.
Jiří Pospíšil: Spoustu kamarádů, užije se legrace, i nějaké
to umění přijde člověku vhod. Celkově je to fajn.
Jan Pavlíček: Osud. I v osobním životě. Celý život jsme se
ženou dělali divadlo, teď už ho dělám jenom já. A držím se
ho jako klíště.
Martin Kočí: Druhou rodinu, v tom správném smyslu slova,
protože jsem v DS Jiří opravdu vyrostl. Od svých devíti let až
doteď. Denně v souboru, někdy i víckrát za den, to na člověku zanechá jisté stopy. Myslím si, že ty stopy jsou vesměs
pozitivní. Jsem za to vděčný.
Ladislav Langr: Náplň volného času, spoustu kamarádů
a příležitost přejít do úplně jiné dimenze myšlení.
Jakub Bažant: Je to pro mě fajn strávený čas, totální změna.
Jsem moc rád, že jsem se do toho zapojil. Je pro mě zajímavé
pozorovat, jak lidé divadlo různě vnímají. Někdo to bere úplně
se vším všudy, jiný si tam hledá svoje bolístky, například, že ho
režiséři málo obsazují. Nemusím to řešit, což je bezva a docela
přemýšlím, že bych se klidně mohl zapojit víc.
Monika Langrová
Foto Lenka Špringerová, mol
Čtyři herci a loutka
Potom už si na jevišti udělali povinná „rozmýšlecí“ kolečka radní M. Novák, V. Charbuský, P. Bárta a Z. Havlas z mystifikační
frašky Odhalení, kterou spolek hrál jako
první pod střechou zrekonstruovaného
divadla v roce 2001. Zesnulého J. Koloděje
alternovala jeho vlastní loutka.
Spolek má narozeniny…
Zatímco doposud jmenovaná představení jsou už minulostí, „rohaté
pohádky“ se zpěvy Hrátky s čertem
a Peklo v pekle, má DSJ stále v repertoáru. V zákulisí se v jednu chvíli jen
pro daný večer sešly herečky z obou
inscenací: H. Svobodová – ježibaba
a N. Doležalová – čertice.
V závěru Galavečera přivezli herci zpívající „Narozeninovou“ na pódium Divadla Na Kovárně symbolický dort se 150 svíčkami a chtěli je sfouknout, když
tu přispěchal nerudný technik Martin Puček ze hry
Bel Canto Della Morte v podání M. Pospíšila (jeho
postava technika a zároveň hostesky se prolínala celým Galavečerem), začal hasit a vzburcoval
k likvidaci svíček i bdělého hasiče. Divadlo tedy
nevyhořelo a DS Jiří tam může dál hrát…
Ze zámku do zámku aneb DS Jiří přežil všechno:
požár, válku i dlouhou přestavbu divadla
Z historie poděbradského Divadelního spolku Jiří
Pokračování z minulého čísla
Ochotníci se vracejí na zámek
Po požáru Jiříkova divadla se poděbradští ochotníci ocitají opět v provizoriu – v sálu na Záložně. 28. března 1938 na počest T. G. Masaryka tady
hrají Čapkovu „Matku“ v režii Jana Rady. A opět sní o vlastní scéně. Do
toho všeho přichází okupace…
Paradoxně právě v této době se poděbradští ochotníci (a nejen oni)
dočkali divadla. Ředitel obchodní školy a již jmenovaný ochotnický
režisér Jan Rada přišel s myšlenkou využít zchátralý objekt na prvním
zámeckém nádvoří. Původně tady byla až do 27. března 1757 kovárna, pak se panský kovář odstěhoval a tři roky na to zde zřídili hospodu
Na kovárně. Ta definitivně skončila v červnu 1897.
Naštěstí německý vládní komisař Dr. Messner byl divadlu nakloněn,
stejně jako lázně, kterým objekt patřil. A tak se hned začalo stavět. Ale
dát do kupy všechen potřebný materiál, to byl za války velký problém.
Doslova celé město žilo v napětí, jestli se sežene velký kotel na vytápění
divadla. Nakonec se to podařilo až v Moravské Ostravě.
Na novém divadle se podílelo celkem dvaatřicet řemesel, ochotníci
odvedli tisíce hodin neplacené práce. Hlavní organizátorská práce pak
ležela především na obětavém ochotníkovi Janu Radovi.
DS Jiří jako dočasný správce divadla
Je 25. duben 1942. Zámecké Divadlo Na Kovárně se slavnostně otevírá.
Na programu jsou Stroupežnického „Naši furianti“. O pár dnů později Národní politika píše: „Předseda místního Divadelního spolku Jiří Jan
Rada opatřil městu důstojný stánek Thálie a nejzajímavější na tom je, že
téměř celý potřebný náklad přes 1 milion korun získal dary a dotacemi
místních peněžních ústavů, velkých průmyslových podniků i dary od jednotlivců. Takže město samo kromě pozemku nemuselo ničím přispět.“
V divadle, tehdy nazývaném „prozatímním“ (které se nacházelo ve stejné dispozici jako dnešní divadlo s 220 diváky), bylo původně 383 míst
k sezení, 36 přístavků a 80 míst k stání, dohromady tedy téměř 500 míst.
Divadlo mělo šestadvacet moderních reflektorů a unikátní mrakostroj.
Sál se používal také jako biograf. Správou zámeckého divadla byl pověřen DS Jiří, což svědčí o jeho nadstandardním postavení v té době. Jelikož se všichni ve městě znali, nechodilo se do divadla jen na známé
Z veselohry o třech dějstvích „Sluneční paseka“ z roku 1942.
a líbivé kusy, ale třeba na Novákovou, Konečného, Knoblochovy, Baštu,
Nezavdala, Frančíka, Sailerovou a další. Každou narážku na někoho známého ve městě diváci odměnili ovacemi a následně si o tom na ulicích
vyprávěli.
Tyhle chvíle radosti, které lidé v poděbradském divadle zažívali navzdory válečným hrůzám, trvaly však jen krátce. Ani Jan Rada se z dokonaného díla dlouho netěšil.
pokračování na další straně....
KULTURA
příloha II
17. prosince 1942 jej odvedlo gestapo a začala strastiplná pouť po věznicích a koncentračních táborech, která sice skončila šťastně, ale Jan
Rada se vrátil s již podlomeným zdravím. Ochotníci stihli sehrát celkem
třiašedesát představení, když v srpnu 1944 rozhodla protektorátní vláda
o zastavení činnosti většiny divadel a rozpuštění spolků. To se dotklo
jak Divadelního spolku Jiří, tak i samotného divadla, které bylo dočasně
převedeno na město.
Do DS Jiří přišel Jan Pavlíček…
Poděbradští ochotníci se do Divadla Na Kovárně vrátili koncem května
1945. Na programu byl Národní večer v režii Jana Rady. Do konce roku
sehráli ještě patnáct představení, včetně pohádek pro děti. Divadlo bylo
znovu dáno do správy DS Jiří. Na pouhé tři roky. Únor 1948 zamíchal
kartami – ve všem. Týkalo se to i poděbradských ochotníků. V první fázi
šlo nové vedení města po majetku souboru, poté po spolku jako takovém
s cílem vystrnadit jej z divadla. Vše se mu zanedlouho podařilo. Ale
chuť „dělat dál divadlo“
naštěstí zvítězila. Ochotníci hráli, i když už ne
tak často jako dříve.
A nejen to… V červnu
1956 do Poděbrad přijíždí filmový štáb režiséra
Alfréda Radoka, aby zde
natočil film podle předlohy Adolfa Branalda
„Dědeček automobil“. Je
potřeba kompars, takže
většina občanů filmuje.
Členy DS Jiří si druhý
režisér Vladimír Svitáček vybírá do přímých
záběrů.
Pomocným
režisérem je mu začínající Miloš Forman.
O dva roky později se
ujal režie Divadelního
spolku Jiří mladý a talentovaný režisér Ing. arch.
Jan Pavlíček, a s ním
přišlo mnoho mladých
lidí, kteří chtěli dělat
Prvním poválečnou premiérou DS Jiří byla
dobré moderní divadlo:
Jiráskova „Lucerna“. V roli kněžny
J. Kracík, R. Pechan, bři.
V. Knoblochová, v roli dvořana M. Menšík
Zacharníkové, J. Bitt(září 1945) .
lová, J. Maurerová, J. Langová, manželé Seidlovi a také J. Pavlíčková
a další. První hrou, kterou nový režisér uvedl, byl „Sever proti Jihu“
Voskovce a Wericha. Z jeho další tvorby lze jmenovat autorské hry
„Údajně šťastný Edy“ a „Nalezená revue“, za kterou obdržel cenu za
režii na festivalu v Mnichově Hradišti. Těch ocenění získal Pavlíček za
svého – dnes již pětapadesátiletého – působení v DS Jiří řadu. Například
v roce 1975 dostal za režii hry „Tribunál“ cenu na festivalech v Hronově,
Sadské, Nymburku a Svitavách.
…a vznikla přehlídka FEMAD
Jednoho podzimního odpoledne roku 1971 se v hlavách Jana Pavlíčka,
divadelního teoretika Jiřího Beneše a publicisty a dramatika Pavla Boška
zrodila myšlenka na upořádání přehlídky mladého amatérského divadla.
O rok později vznikl FEMAD. Byl to takový „Salon odmítnutých“, protože se tam velmi rychle podařilo přivést tvůrce i divadelní hry, které
by se z politických důvodů nedostaly na krajské přehlídky, natož pak na
celostátní přehlídku Jiráskův Hronov. Na prvním ročníku se představilo
hned třináct souborů. Festival měl pro tehdejší amatérské divadlo velký
význam. V čase normalizace se tady hrálo stranou pozornosti dohlížejících orgánů kvalitní divadlo. Mnohem tvořivěji, uvolněněji a upřímněji.
I proto sem soubory z celé republiky tak rády jezdily.
Šestnáctý ročník FEMADu byl na čas poslední, který se v poděbradském
divadle uskutečnil. Čáru přes rozpočet všem udělala dlouho odkládaná
rekonstrukce divadla, která zapříčinila, že se budova musela vzhledem ke
Děkovačka „Oldřicha a Boženy“ v režii Jana Pavlíčka, zleva Z. Ulrych,
V. Knobloch a J. Pavlíčková (r. 1981).
Když si chci udělat radost, vytvořím si anděla,
říká výtvarnice Ivana Sedmerová
Pokud si aspoň na chvíli chcete odpočinout od reality všedního dne, zajděte do „Kunhuty“ na interaktivní výstavu pořádanou Polabským muzeem. Setkáte se tady s vitální výtvarnicí, která vás uvede do tajů výroby perníků, drátování a zpracování ovčího rouna.
Když jsem si s drátenicí a zpracovatelkou ovčího rouna Ivanou Sedmerovou domlouvala návštěvu její výstavy
s názvem „Tradiční lidová řemesla“ spojenou s tvůrčí dílničkou, řekla mi ať nepočítám, že to bude na pár minut a vyhradím
si na to aspoň dopoledne. U ní se prostě
nepospíchá. Kam také. Jakmile projdete
poděbradským muzeem do jeho nedílné
součásti – bývalého středověkého špitálu zvaného Kunhuta, ocitnete se v útulné místnůstce plné nápaditých dekorací
z drátů všech možných materiálů a barev,
mezi nimiž zahlédnete krásnou chaloupku
z perníku, ani trochu se vám nechce zpátky do podzimní sloty.
„Pracovala jsem léta v zemědělství, takže
všechny moje práce vycházejí z přírody
a jsou ekologické, protože je dělám
z obnovitelných materiálů. Tady jsou
například dekorace
na téma ‚Já mám
koně, vraný koně‘
nebo
‚Markéta
hodila srp do žita‘
a další, které ctí
střídání čtyř ročních období,“ říká
na úvod hostitelka. Hned poté
dostávám v druhé
místnůstce „Kunhuty“
výklad
o zpracování ovčího rouna a divím
se, co všechno se
z něj dá vytvořit.
„Můj projekt dává
radost a poznání, že práce vlastních rukou
uspokojuje a odstraňuje negativní emoce,“ tvrdí Sedmerová.
Ostatně ty odbourává už samotné prostředí. A tak se v klidu kochám nádhernými anděly, rybami, hvězdami, obrázkem s levandulovým polem a kamennou
chatou, vytvořenými z drátů, korálků,
mušlí, kamínků a dalších přírodnin.
„Není nic krásnějšího než drát,“ říká
zručná výtvarnice, která se drátenictví věnuje přibližně deset let. To, že
se navíc jedná o materiál, z kterého za
pár minut vykouzlí půvabnou dekoraci
i dětské ruce, se přesvědčuji v okamžiku,
kdy ke stolu zasedne šestice předškoláků
z mateřinky z Kostelní Lhoty. Nejdřív
s Ivanou Sedmerovou ozdobí perníčky
a pak dostanou do ruky tenký včelařský
drát, s kterým se jim dobře pracuje,
a navlékají na něj korálky. Ozdobený ho vytvarují a orámují s ním
kaštan. Dárek pro maminku
je na světě! Je vidět, že děti
práce baví a že to s drátem
chtějí dotáhnout dál.
„Já chci udělat ještěr-
ku, já zase lampu,“ ozývá se od stolu,
když si děti prohlížejí výtvory, které je
obklopují.
Loučím se s drátenicí, která se v žádném
případě nechce nechat vyfotit, zato pro
čtenáře PN sepisuje osvědčený recept na
přípravu těsta na chaloupku z perníku.
Těsto na chaloupku: 1 kg hladké mouky,
300 g moučkového cukru, 100 g másla,
200 g medu, 4 vejce, lžička sody, lžíce
perníkového koření.
Výstava „Tradiční lidová řemesla“
s dílničkou pro děti i dospělé je v bývalém špitálu zv. Kunhuta Polabského
muzea Poděbrady otevřena denně mimo
pondělí od 9 do 17 hodin až do konce
adventu.
Text a foto Monika Langrová
PN
3. listopadu 2011
svému havarijnímu stavu uzavřít. Festival se na třináct let přestěhoval do
Libice nad Cidlinou, kde nad ním vzal ochranná křídla místní DS Vojan.
Od uzavření divadla v roce 1987 členové DS Jiří chodili kolem rozestavěné budovy a nevěřili, že se někdy hraní pod její střechou dočkají. Ale
jádro spolku (tzv. divadelní klub) s hnacím motorem Václavem Charbuským a Jiřím Pospíšilem se pravidelně scházelo po celých čtrnáct let, kdy
bylo divadlo zavřené, a nezahálelo – herci připravili několik inscenací
a kulturních pásem uvedených převážně na Kolonádě. Děti z „dramaťáku“ pod vedením Jany Pospíšilové hrály „Zlatovlásku“ po bytech,
vyjížděly s ní po regionu a zahrály ji také na Okresní přehlídce Zlatovlásek v mateřské škole na Žižkově.
Na přelomu tisíciletí, s konečným příslibem znovuotevření divadla,
došlo k výraznějšímu oživení spolkové činnosti. Herci DS Jiří začali po
dlouhé době opět zkoušet celovečerní hru.
Novodobou historii odstartovali „černoušci“
Je večer 31. května 2000. Potemnělá zámecká zahrada je ztichlá
a diváci netrpělivě čekají na začátek představení adaptace detektivní hry
Agathy Christie „Deset malých černoušků“ v režii Ladislava Langra.
V rohu zahrady je rozsvícených deset hlaviček černoušků a do magického ticha zazní dětským hláskem přednesená říkanka o deseti černoušcích,
které hostil děd Vševěd. Herci se zhošťují svých rolí s nebývalým gustem
a diváci je za to odměňují dlouhým potleskem. Úspěšné představení
s originálními scénickými prvky se hraje na zahradě po celé léto
a několikrát je zcela vyprodané (to v historii DS Jiří nemá obdoby).
Novodobá historie Divadelního spolku Jiří začíná…
Po otevření rekonstruovaného Divadla Na Kovárně v lednu 2001 až do
dnešních dnů tvoří repertoár DS Jiří směsice nejrůznějších žánrů, od
klasických her až k méně obvyklým autorským projektům, včetně řady
pohádek. Poděbradští ochotníci spolupracují s profesionálními umělci
– například Otakarem Brouskem ml., který ztvárnil krále Ludvíka XV.
v komedii Fanfán Tulipán, Ivanem Kličkou, jenž režíroval obě inscenace
o paní Savageové, Pavlem Trávníčkem coby představitelem Tissaferna
v komedii „…Zapomeňte na Hérostrata“ a Lumírem Olšovským, který
se ujal režie obnovené premiéry historického dramatu „Králobraní“. Se
znovuotevřením divadla se do Poděbrad vrátil i FEMAD a k výčtu aktivit spolku přibyl ještě každoroční literární maratón „24 hodin čtení“. Na
zámku Kačina spolek zabezpečuje v rámci Kutnohorského léta každou
prázdninovou sobotu večerní prohlídky a na ně navazující jednoaktovky z historie zámku. A tak se zcela přirozeně začíná psát historie druhé
divadelní stopadesátky. Více než šedesátičlenný divadelní spolek má
dnes před sebou spoustu plánů a elánu na rozdávání.
S použitím Kroniky DS Jiří
(mol)
Foto archiv DS Jiří
PN
PUBLICISTIKA / KULTURA
3. listopadu 2011
strana 5
O krajině a pamětihodnostech poděbradského Zámostí
Zakončujeme vyprávění o státem chráněných památkách a jejich okolí v lokalitě za mostem, zpracovaném na základě pramenů pocházejících ze sbírek, archivu a fotoarchivu Polabského muzea.
ník s plátnem a toužil po zásluhách, slávě a bohatství. Domníval se, že si k tomu
dopomůže, když převezme stavbu plánovaného mostu u Poděbrad, ale přepočítal
se. Náklady značně přesáhly jeho původní
propočty, neboť v měkkém terénu musel
stavět daleko mohutnější základy pilířů. Nakonec sice dosáhl uznání a titulu
barona, ale finančně se úplně vyčerpal
a nedlouho po dokončení mostu zemřel.
Říkalo se, že spáchal sebevraždu.
Poděbradský inundační most patří mezi
významné, státem evidované technické
památky. Má devatenáct kamenných pilířů a dvacet mostních oblouků. Na prvním pilíři od města jsou vyznačeny stavy
povodní od vzniku mostu až do současné
doby. Z rysek je patrné, že nejvýše dosáhla voda kolem Poděbrad v roce 1846, tedy
krátce po dokončení řetězového mostu.
Ještě asi před dvaceti lety byla v jednom
z prostředních oblouků malá mramorová
destička s letopočtem a Weithovým
jménem, po které
bohužel zůstal jen
vybledlý rámeček.
Původní
most
z první třetiny
19. století byl v roce
1963 rozšířen a za
tím účelem byly na
levé straně přistavěny před každým
pilířem betonové
sloupy. Byla odstraVozovka na Kanálech na dobové pohlednici z počátku 20. století
Prastará zemská cesta, směřující z Prahy
do Zálabí a dál až do Kladska, původně
vedla přes Přední Lhotu, napříč starým
Polabcem a odtud směřovala rovnou
k labskému brodu. Později byla přeložena
od Polabce k Zámostí, aby se dostala ke
středověkému dřevěnému mostu. Když se
přes Poděbradsko roku 1815 začala budovat nová císařská silnice (v souvislosti
s výstavbou pevností v Hradci Králové
a Josefově), bylo třeba se k městu snáze
dostat přes rozbahněné louky. Na stavbu
silničního tělesa proto muselo být navezeno obrovské množství zeminy. Součástí
nové silnice, vedoucí po vysokém náspu,
se tehdy stal i kamenný inundační most
obecně zvaný „Kanály“. Stavěl se v letech
1830 až 1831. Poděbradský měšťan Josef
Kryšpín zachoval v rodinné kronice zajímavou vzpomínku na stavebníka mostu.
Byl jím Karel Weith, správce kolínského
panství. Začínal jako podomní obchod-
Moje první cesta do knihovny
Při příležitosti Týdne knihoven vznikly na základní škole T. G. Masaryka zajímavé
slohové práce na téma „Moje první cesta do knihovny“.
Celý týden se na základní škole TGM
četlo a četlo a hlavně četla celá škola,
včetně pana školníka, uklízeček, úřednic.
Svůj vztah ke knize mohl každý vyjádřit
navázáním ozdobeného provázku. Každý
provázek říkal: „Já jsem přítel knihy“.
A že těch přátel bylo!
Na snímku navazuje svoje ozdobené provázky 3.C.
Čtenáři Poděbradských novin mají možnost seznámit se nejen s dvěmi zajímavými slohovými pracemi, které při té příležitosti vznikly, ale i s jejich tvůrci.
Sahrab Mohammad Younus
Sahrab (17) se narodil a vyrůstal v Afghánistánu. Před čtyřmi lety se rozloučil se
svojí rodinou i svojí zemí zmítanou válkou a díky obrovskému úsilí novinářky
Petry Procházkové dostal vízum k pobytu
a studiu v Čechách.
O současné aktuální situaci v Afghánistánu napsaly Novinky.cz 9. 10. 2011:
V Afghánistánu se válčí už deset let,
jasný konec je v nedohlednu. Spojené
státy spustily před deseti lety intervenci v Afghánistánu a v odvetě za útoky
z 11. září 2001 svrhly režim Tálibánu,
jenž poskytoval útočiště al-Kajdá. Američané zničili základny teroristů, přesto
válka s Tálibánem zuří dál. A co hůř: je
bez jasného konce. Navíc situace v zemi
zůstává velmi křehká.
Proto je Sahrabova práce na téma „Moje
první cesta do knihovny“ cenným svědectvím.
Ani nevím, odkud začít.
Když jsem byl malý, tak jsem byl v Afghánistánu ve válce a neexistovaly dětské
knížky. Neexistovaly knihovny.
V knihovně jsem byl poprvé až v Čechách
v roce 2006. Mojí první knížkou, kterou
jsem se pokoušel přečíst, byla knížka
Kosí bratři.
Knížku beru jako informaci. Příběhy
nemám rád.
Dnes vidím, jak moc mi chybí, že jsem
v dětství neměl knížky. A nejen knížky,
ani hračky. Mrzí mě, že jsem v dětství
neslyšel pohádky. Neměl jsem svobodné
dětství.
Vztah ke knížkám získávám celou dobu,
co jsem v Čechách. Chci tady dál studovat a dnes už vím, že v knížkách najdu
všechno, co nevím.
Pavel Antoš
Pavel byl do června 2011 žák naší školy,
od září 2011 je student prvního ročníku
GJP v Poděbradech. Je vítěz mnoha regionálních, krajských i národních literárních
soutěží. Literární soutěže vyhlášené školní
knihovnou ZŠ TGM, na téma „Moje první
cesta do knihovny“, se zúčastnil jako host.
Kdybych do těchto řádků napsal, že má
první návštěva v knihovně byla zvláštní
a něčím se lišila od návštěv následujících, lhal bych. Každá návštěva se totiž
může stát výjimečnou, vzrušující a dobrodružnou výpravou.
Stačí vám k tomu pouze následující: vaše
představivost a ochota vstoupit do napínavých příběhů princů i princezen, rytířů i mágů, trpaslíků, elfů, dračích jezdců
i úplně obyčejných chlapců a dívek, jakými jste i vy. Jistě také znáte ten povznášející pocit, když procházíte mezi vysokými
regály plnými nádherných knih. Vidíte,
jak na známé i neznámé svazky dopadají
spletené provazce slunečních paprsků,
jak jemné prachové částečky se vznášejí
ve vzduchu a vy míváte chvílemi pocit, že
knihy jsou vlastně také živé bytosti, které
vnímají, vidí i slyší, dýchají. A chtějí nám
vyprávět.
Je tak těžké vybrat si z nepřeberného
množství příběhů, poznat, který je pro
vás v danou chvíli ten pravý. Když natáhnu ruku a pár okamžiků ji podržím nad
deskami knihy, téměř cítím bušící srdce
hlavních hrdinů. Pokaždé, když vstoupím do knihovny, té úžasné studnice klenotů, pokaždé cítím totéž vzrušení, jako
když jsem tam přišel poprvé.
A když knihovna zavírá a já odcházím...
Míváte také ten dojem, že knihy, příběhy
a postavy z nich za vašimi zády ožívají?
Připravila Jana Jánská
něna i původní kamenná zídka a nahrazena
železným zábradlím. Když se během roku
2008 prováděla náročná generální oprava celého mostu, byly všechny nevhodné
zásahy odstraněny. Citlivě se opravovaly
veškeré klenby dvaceti kamenných oblouků, vnější pilastry i náběhy po obou stranách a nahrazovaly se poškozené články,
to vše pod přísným dohledem památkářů.
Inundační most jako součást celé zrekonstruované pražské silnice byl zprovozněn
koncem listopadu 2008.
Ještě jedna pamětihodnost v těchto místech stojí za zmínku. Je několik kroků
od zvoničky pod velkým kaštanem. Jedná se o nenápadný šedý žulový kámen
ztrácející se v křovinatém porostu, zasazený sem péčí místního Okrašlovacího spolku v roce 1932. Je na něm vyryt
nápis: „Památce poděbradského exulanta
Ondřeje Chebďovského, utraceného pro
víru L.P.1632“. K této akci došlo pravděpodobně z iniciativy pražského historika
dr. O. L. Šťastného, který byl v té době
pověřen správou poděbradského zámeckého archivu. Dr. Šťastný v něm objevil
jméno městského syndika (písaře) Jana
Chebďovského a s velkou pravděpodobností spojil tohoto poděbradského rodáka
se studentem Ondřejem Chebďovským,
o němž píše Jan Amos Komenský ve svém
spisku „O těžkých protivenstvích církve
české“. Ten byl totiž v roce 1622 chycen
v Dobrušce, když se vracel z Kladska.
Protože byl ve službách předních opozičních šlechticů Thurnů a jejich pevnost
v Kladsku, poslední středisko odporu proti Habsburkům, právě obléhal Albrecht
z Valdštejna, byl student Ondřej považován za vyzvědače a podle dobových zvyklostí s ním bylo i tak naloženo. Po krutém
mučení byl nakonec v Hradci Králové
popraven. Dr. Šťastný ve „Stručných dějinách českobratrského sboru evangelického v Poděbradech“ píše: „Zemřel hořem
stařičký syndikus pan Chebďovský, jehož
syn v Hradci Králové krutě mučen a na
kůl naražen byl, protože opozdil se o dva
dny, maje opustiti svou otčinu proto, že se
hlásil k víře českobratrské.“
Mistr Jan Chebďovský pocházel z poděbradské měšťanské rodiny a působil jako
hospodářský správce na českém vysokém učení v Karolinu. Měl tu na starosti
správu poddanských vesnic, které tehdy
patřily univerzitě. V roce 1619 se vrátil
do rodných Poděbrad a stal se tu syndikem. Z města i s ženou Kateřinou a dvěma dětmi odešel až v roce 1623 do saské
Pirny. Odtud se dále stěhoval do Žitavy,
kde se dal najmout do švédského vojska
a poslední zmínka o něm je z roku 1657.
To žil v dolnolužickém městě Löbau.
Popravený Ondřej Chebďovský, (o němž
není ani známo odkud pocházel), tedy
v roce 1622 nezahynul jako exulant pro
víru, ale jako jeden z posledních bojovníků proti Habsburkům. Pokud by byl
v příbuzenském vztahu k poděbradskému
Janu Chebďovskému, pak by mohl být
nanejvýš jeho mladším bratrem.
Nedlouho po postavení Havířského kostelíčka byla z rozkazu císaře Ferdinanda I.
založena také obora. Původně šlo o dosti
rozlehlý les, celý ohrazený dřevěným plotem. V roce 1548 do obory byli nasazeni
daňci a občas sem pro lovecké kratochvíle
císaře a jeho hostí zaháněli i losy z Polska.
Během let se stal z obory pěkný dubový
les, lemovaný olšinami a loukami, ve kterém se čas od času pohybovalo stádo daňků, čítajících až 400 kusů. V roce 1667
byla obora zrušena a zvěř přestěhována do
nové královské obory v Praze – Bubenči. Za zmínku stojí, že ještě krátce poté,
v roce 1684 byli do obory dopraveni tři
velbloudi, určení k chovu. Zdejší podmínky jim zřejmě nesvědčily, takže všichni
brzy bez potomků zahynuli. Od roku 1742
zbyl jen les bez ohrazení, který se až na
počátku 20. století proměnil v příjemný,
veřejnosti přístupný lesopark.
Málokdo ví, že tato bývalá obora nese
oficiální název Fričův park. Byla pojmenována po známém lesnickém odborníkovi, lesním radovi dr. Ing. Janu Fričovi,
zakladateli Zemědělského a lesnického muzea v Praze. Jan Frič působil
na poděbradském
panství na přelomu
19. a 20. století
a velmi se zasloužil
o vysokou úroveň
lesnictví a honitby
za knížete Hohenlohe. V době, kdy Frič
pečoval o knížecí
obory a prováděl
v nich pokusy
s aklimatizací exotické zvěře (antiloVýletní restaurace Obora s hudebním pavilónem krátce po otevření py, klokani, pštrosi
v roce 1908.
aj.), byla právě tato
obora za kostelíčkem upravena v místo
určené k procházkám lázeňských hostů.
Hlavní cesta oborou, odbočující ze silnice
na Polabec, vedla přímo k výletní restauraci, postavené ve „švýcarském stylu“
v roce 1908 v souvislosti se zahájením provozu v poděbradských uhličitých lázních.
Tehdejší majitel poděbradského panství
Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingsfürstu ji zpřístupnil ve stejný den – 5. června 1908, kdy dopoledne byly ve městě
vysvěceny jeho „Knížecí lázně“. Odpoledne pokračovaly v Oboře slavnosti s tělocvičnou akademií a veselicí.
U švýcarské restaurace bylo totiž současně vybudováno letní sokolské cvičiště
a bezprostředně předtím se tu konal župní všesokolský slet. Výletní restaurace,
ještě nedokončená, tehdy posloužila cvičencům jako šatny. Potom skoro každou
neděli absolvovalo cestu oborou mnoho místních obyvatel i lázeňských hostů
k oblíbené výletní restauraci, kde v otevřeném altánu pravidelně vyhrávala hudba.
Na začátku třicátých let minulého století dostal současnou podobu i sportovní
areál v Oboře. Z té doby pochází i krytá dřevěná tribuna. Na fotbalovém hřišti
byl doma místní úspěšný fotbalový klub
FC Lázně Poděbrady, později Slovan.
Jeho sportovním výkonům přihlížel
a nejednou provedl i slavnostní výkop
častý host v poděbradských lázních, populární komik Vlasta Burian. U stadionu se
kdysi nacházela i střelnice na asfaltové
holuby, později se stadion měníval také
v parkur pro jezdecké závody. Severní okraj
obory, blíže k městu, patřil od roku 1893
čilému klubu místních velocipedistů, propagátorů jízdy na vysokých kolech, kteří
tu měli svoji první cyklistickou dráhu. Ve
dvacátých letech minulého století se zde
nacházel také jeden z místních tenisových
dvorců a hodně propagované letní cvičiště
pro rytmický tělocvik. Ze všech sportovišť
do dnešních dnů zde přetrvala jen jízdárna.
Text a foto Jana Hrabětová,
Polabské muzeum Poděbrady
Použitá literatura
Jan Hellich, Příběhy Havířského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem
v Poděbradech, Nymburk, 1922
Čeněk Klásek, Poděbrady v minulosti
a přítomnosti. Poděbradsko III/4, Poděbrady, 1940, s. 271-284
Alena Borovcová, Poděbradský kronikář Matěj Minide o popravě kutnohorských havířů v Poděbradech v roce 1496,
Musejní zprávy Pražského kraje, 1956, s.
63-67
Hana Nováková, Svatopluk Šebek, Věda
a pověra o „zázračných“ poděbradských
žaludech, VZ Polabí, 1962, č. 5-6, s. 75-77
Josef Polišenský, Poděbrady a české stavovské povstání, VZ Polabí, 1981, č. 5-6,
s. 102-105
Vážení a milí literární přátelé,
připravuje se velké literární klání, které proběhne nejen s účastí zaběhnutých místních a přespolních harcovníků, ale též
i s mezinárodní, a to i mezikontinentální účastí. Hlásíme se, jako každým rokem, ke Dni poezie (16. 11.). Tak jako minulý
rok jsme oslavili 200. výročí narození K. H. Máchy, letos připadá na naši akci rovněž nemalé výročí, 200 let od narození
K. J. Erbena. K aktivní účasti se můžete přihlásit už nyní, nejpozději do 8. 11. Stačí uvést jméno, kdo chce, může pro
zajímavost uvést svou činnost (prezident, popelář, kosmonaut…), dále název příspěvku, autora a blok, ve kterém chce účinkovat. Standardní doba literárního příspěvku je
10 minut. Můžeme se domluvit i na krátkých hudebních, divadelních, tanečních, či jiných
předělech. Účastníci nočních bloků budou mít speciální příděl buřtguláše a kvalitního
vína moravského. Po skončení akce, pro přeživší vytrvalce – koncert Vlasty Redla.
Vše proběhne ve foyer Divadla Na Kovárně
16. - 17. listopadu 2011
Předběžný časový a tematický rozvrh:
18.00 - 19.00
19.00 - 20.30
20.30 - 22.00
22.00 - 23.00 23.00 - 01.30
01.30 - 02.30
02.30 - 03.00
03.00 - 03.30
03.30 - 04.00
04.00 - 05.00
historické prózy
humor v literatuře
politologie, filozofie, náboženství
noční blok poezie
sci-fi, horory
erotická literatura
literatura ovlivněná jiným žánrem
dekadence
žánrově nezařaditelné téma
životopisy, paměti, vzpomínky
05.00 - 06.30
06.30 - 07.30
07.30 - 08.30
08.30 - 10.30
10.30 - 12.00
12.00 - 13.00
13.00 - 14.30
14.30 - 15.30
15.30 - 17.00
17.00 - 18.00
dobrodružná literatura
detektivní literatura
ranní blok poezie
humor v literatuře
pohádky, pověsti, fantasy
cestopisy, přírodopisy
literatura faktu
naukovědná literatura
krásná literatura
závěrečné volné téma
Zhruba týden před akcí zveřejníme konečný program. Sledujte poděbradské divadelní vývěsky a též webové stránky
www.dsj.cz.
Na akci se podílejí: DS Jiří, KIC Poděbrady, Město Poděbrady, Čajovna Setkání, DDM Poděbrady, Výletní loď
Král Jiří, Parní pekárna U Macháčků.
Kontakt: Martin Vácha, Studentská 44, 290 01 Poděbrady, tel.: 605 345 321, e-mail: [email protected]
KULTURA
strana 6
FK
ZÁMECKÝ BIOGRAF
3. 11. / Čt / 19.30 / VĚRNÁ KOPIE / Drama /
Itálie, Írán, Francie /
titulky / přístupný /
60 Kč, 40 Kč (pro členy
FK)
Jsme přítomni dosti znepokojivé manželské scéně, neboť tu přetrvává pochybnost
typická pro Kiarostamiho kinematografické rozvahy o odhalující moci předstírání,
o vizionářské síle zdání, o psychoanalytické roli lži při dolování pravdy. Kiorostami nenapodobuje ani filmy, ani umění, ale
život. Neboť jeho dvojice imituje dvojici,
která neexistuje a po dobu jednoho odpoledne žije svou věrnou kopii života.
Režie: Abbas Kiarostami
Hrají: Juliette Binoche, William Shimell,
Jean-Claude Carrière
4. – 6. 11. / Pá – Ne / 19.00 / BASTARDI 2 /
Drama / ČR / od 12 let / 95 min. /
80 Kč
Druhý díl začíná krátce po smrti největšího bastarda Michala Dostála. Michalův
otec a dědeček jsou přesvědčeni, že učitel Majer stál za vraždami všech tří žáků
a mstil smrt své sestry. Začnou tak Majera
psychicky deptat a hledají důkazy. Ty hledá také nový policejní vyšetřovatel Karas,
jenž přebírá agendu po zesnulém policejním vyšetřovateli Palečkovi.
Režie: Jan Lengyel
Hrají: Tomáš Magnusek, Jan Šťastný, Jiří
Krampol
FK
8. 11. / Út / 19.30 /
AXIS TEMPORUM /
Dokumentární / ČR /
přístupný / 57 min. /
60 Kč, 40 Kč (pro členy
FK)
Černobílý dokument zastihuje skladatele
Jana Klusáka v ose času (axis temporum)
mezi 70. a 75. rokem života s nesmírnou
vitalitou, šarmem a vtipem. Jan komponuje a sleduje zrod stěžejní skladby tohoto
období v nastudování Petra Altrichtera,
pouští nás do svého dětství, které ožívá ve
fotografiích jeho milovaného tatínka, který zahynul v Osvětimi, neotřele charakterizuje svá různá šťastná i těžká období,
kdy nesměl být hrán.
Režie: Dan Krameš
Hrají: Jan Klusák
9. – 11. 11. / St – Pá / 19.00 / SUPER 8 /
Sci-fi / USA / titulky / přístupný /
112 min. / 80 Kč
Jeden z nejoriginálnějších tvůrců současnosti J. J. Abrams spojil síly s největším
hollywoodským expertem na mimozemšťany Stevenem Spielbergem a společně
natočili film, při jehož sledování si nutně vzpomenete na E. T. Mimozemšťana
nebo na Blízká setkání třetího druhu.
Režie: J. J. Abrams
Hrají: Joel Courtney, Kyle Chandler, Elle
Fanning
12. – 13. 11. / So – Ne / 19.00 / JOHNNY
ENGLISH SE VRACÍ / Komedie /
USA, VB, Francie / titulky / přístupný /
101 min. / 80 Kč
Kdo zachrání Její veličenstvo britskou
královnu, když agent 007 James Bond
zrovna leží u ledu? Jeden muž už před
lety dokázal, že je na něj spolehnutí a že
raději Britské ostrovy zbourá, než by je
vydal nepříteli v šanc. Jmenuje se Johnny
English, nosí tvář Rowana Atkinsona,
alias Mr. Beana, disponuje mimořádným
rejstříkem grimas a silným magnetem na
katastrofy všeho druhu.
Režie: Oliver Parker
Hrají: Rowan Atkinson, Dominic West,
Gillian Anderson
15. – 16. 11. / Út – St / 19.00 / KAMARÁD
TAKY RÁD / Romantický / USA /
titulky / přístupný / 109 min. / 75 Kč
Dylan (Justin Timberlake) a Jamie (Mila
Kunis) rozhodně nemají na usedlý život
ani pomyšlení. Když si Newyorčanka
Jamie, zaměstnaná jako hledačka nových
příležitostí, vyzkouší své umění na uměleckém řediteli Dylanovi z Los Angeles,
kterého přemluví, aby vzal svou vysněnou
práci v New Yorku, uvědomí si oba, že
jsou si velice podobní. Každý z nich má
za sebou tolik zkrachovalých vztahů, že
jsou ochotni zkrátka pustit lásku z hlavy
a starat se jen o zábavu.
Režie: Will Gluck
Hrají: Mila Kunis, Justin Timberlake,
Woody Harrelson
FK
17. 11. / Čt / 19.30 /
25 ZE ŠEDESÁTÝCH /
Dokumentární / ČR,
SR / přístupný / 2x
100 min. / 60 Kč, 40 Kč
(pro členy FK)
Dokument ukazuje československou
kinematografii 60. let v kontextu národním i světovém. Pojmenovává, čím Československá nová vlna překročila tehdejší
měřítka, o co obohatila světovou kinematografii, i kde zanechala nesmazatelnou
stopu. Rovněž porovnává práci filmaře
ve státem financované kinematografii
i v prostředí volného trhu, pod tlakem
ideologických požadavků na jedné straně
a komerce na straně druhé.
Režie: Martin Šulík
Hrají: Miloš Forman, Jan Němec, Ivan
Passer
18. – 20. 11. / Pá – Ne / 19.00 / MUŽI
V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let /
115 min. / 80 Kč
Šarmantní bonviván Rudolf je o tom
přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že
o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby
si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí
nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje
svou divokou teorii v každodenní praxi
a to s neutuchajícím elánem, který je
u čerstvého šedesátníka záviděníhodný.
O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro
samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice
začíná nudit.
Režie: Jiří Vejdělek
Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka,
Simona Stašová
22. – 23. 11. / Út – St / 19.00 / OCELOVÁ
PĚST / Drama / USA / titulky / od 12 let /
127 min. / 75 Kč
V akčním snímku z blízké budoucnosti
Ocelová pěst představuje Hugh Jackman
Charlieho Kentona, bývalého boxera,
jehož milovaný sport ovládli dva a půl
metru vysocí oceloví roboti a lidé jako
Charlie už do něj nadále nijak nezapadají.
Protože nemá s kým zápasit a nemá žádné vyhlídky na lepší budoucnost, je nucen
přivydělávat si jako promotér robotických
zápasů.
Režie: Shawn Levy
Hrají: Hugh Jackman, Evangeline Lilly,
Kevin Durand
24. 11. / Čt / 19.00 / HAPPY HAPPY /
Komedie / Norsko / titulky / přístupný /
88 min. / 70 Kč
Pro optimistickou Kaju je rodina tou nejdůležitější věcí na světě – a tak o ni pečuje
navzdory všem. Je oddaná manželka, která partnerovi promíjí celonoční výpravy
s kamarády i nedostatek sexuálního apetitu. Stejně tak je milující matka synovi,
u kterého budí jen výsměch. S úsměvem,
občas dosti křečovitým, bere život takový
jaký je. Až do okamžiku, kdy se do sousedství přistěhuje „dokonalý manželský pár“.
Režie: Anne Sewitsky
Hrají: Agnes Kittelsen, Henrik Rafaelsen,
Joachim Rafaelsen
25. – 27. 11. / Pá – Ne / 19.00 /
PERFECT DAYS – I ŽENY MAJÍ
SVÉ DNY / Komedie / ČR / přístupný /
108 min. / 80 Kč
Život Eriky Oskarové (Ivana Chýlková),
hvězdy televizního pořadu „Před a po“.
Přitom Erika má skoro všechno – vlastní
pořad, vyhlášený kadeřnický salón, velký
byt s terasou a svobodu, ale s každým přibývajícím rokem víc a víc touží po tom
jediném, co nemá – a to je dítě. Erika
tedy nastolí plán „Dítě“ a pustí se do něj
se stejnou vervou, se kterou budovala jak
svůj podnik, tak své vlastní já. Jenže některé věci se nalinkovat nedají, například
mladičký barman Adam (Vojta Kotek).
Režie: Alice Nellis
Hrají: Ivana Chýlková, Zuzana Bydžovská, Zuzana Kronerová
28. – 29. 11. / Po – Út / 19.00 /
TWILIGHT SÁGA: ROZBŘESK –
1. část / Fantasy / USA / titulky / od 12 let /
111 min. / 80 Kč
V první části závěrečného dílu strhující
upíří romance se Bella Swan (Kristen Stewart) a Edward Cullen (Robert Pattinson)
po svatbě vydávají na líbánky do Ria de
Janeira, kde se konečně, stranou všeho
a všech, mohou naplno oddat své lásce.
Jejich štěstí ale netrvá dlouho. Bella, zmítaná prudkou vášní k upírovi Edwardovi,
ale zároveň upřímnou náklonností k vlkodlakovi Jacobu Blackovi (Taylor Lautner), brzy zjišťuje, že čeká dítě.
Režie: Bill Condon
Hrají: Kristen Stewart, Robert Pattinson,
Peter Facinelli
30. 11. / St / 19.00 / LOLLIPOP
MONSTER / Drama / Německo /
titulky / od 12 let / 96 min. / 80 Kč
Ari a Oona. Dvě patnáctileté dívky, dvě
dysfunkční rodiny. Naprosto odlišné
a přesto v něčem podobné. Nikdo neposlouchá, nikdo neslyší. Ari si kompenzuje
pocit nepochopení sexem s neznámým
mužem, Oona vyjadřuje bolest ze sebevraždy milovaného otce sebepoškozováním a morbidními kresbami. Protiklady se
přitahují.
Režie: Ziska Riemann
Hrají: Jella Haase, Sarah Horvath,
Nicolette Krebitz
PN
Jazzový svátek s Danem Bártou
Zaplněné Divadlo Na Kovárně přivítalo začátkem října charismatického zpěváka
Dana Bártu.
Za doprovodu velmi respektovaného jazzového seskupení Robert Balzar Trio (Robert
Balzar – kontrabas / Stanislav Mácha – piano / Jiří Slavíček – bicí) zpěvák dokazoval,
že mu není cizí žádný hudební žánr. Těžištěm poděbradského koncertu byly skladby
z aktuálního společného akustického alba
Theyories, jež odborná recenze hodnotí
v superlativech. Jedná se o vlastní úpravy
skladeb interpretů, které Dana Bártu v jeho
pěvecké kariéře nejvíce ovlivnily. Úspěch
u obecenstva měly výklady anglických
textů, které zpěvák předkládal s přehledem a vtipem. Na závěr koncertu si kapela
ponechala několik působivých elektronických efektů.
„V Poděbradech jsem vystupoval zhruba
před osmi nebo deseti lety někde v parku
na lázeňské kolonádě. Tady v tomto divadelním sále jsem poprvé a mohu říci, že to
pro mě není ideální prostor. Akusticky mi
nepomohl, takže jsem se hlasově docela
nadřel. S kapelou jsem se dal dohromady
zhruba před deseti lety v projektu
Illustratosphere.
Docházelo
a dochází ke vzájemnému
ovlivňování, což mělo a vlastně stále má pozitivní účinek
pro všechny. Ostatně Robert
Balzar trio slaví úspěchy
na našich i zahraničních
pódiích. Kromě samostatných koncertů doprovází
také zpěvačku Yvonnu Sanchez nebo Hanu Hegerovou.
Sám prezident Bill Clinton
si při své návštěvě v Praze zahrál na saxofon
právě s Robert
Balzar Triem.
Náš společný repertoár
se skládá jak
z
vlastních
skladeb, tak
z převzatých jazzových standardů. Pokud
jde o moje vzory, nebo spíše oblíbence,
tak mohu uvést taková jména jako Steve
Wonder, Michael Jackson, Ray Charles. Patří k nim i americký zpěvák Bobby McFerrin, se kterým jsem měl tu čest
letos u nás vystupovat. Ale chci říci, že si
rád poslechnu každého zpěváka, který mě
zaujme barvou hlasu, frázováním či přístupem k melodii,“ uvedl po koncertu pro
Poděbradské noviny Bárta.
Zpěvák s charakteristicky zastřeným hlasem se vynořil z klokotu devadesátých let
jako osobnost, která vnímá a tvoří muziku
všemi smysly. Emoce, pocity a hudební
nápady jsou v jeho písních v rovnováze.
Jeho příznivci dobře vědí, že je držitelem
celé letky Zlatých andělů, tedy pěti cen
Akademie populární hudby. Zkrátka česká populární hudba v něm našla přirozený
idol, respektovaný kritikou a uznávaný
posluchači. Krátkým ohlédnutím lze připomenout, že zpěvák se objevil v muzikálu Jesus Christ Superstar, kde
s obrovským úspěchem hrál
Jidáše i Ježíše. Následoval další muzikál Evita,
v němž ztělesnil postavu
Che Guevary. Pozorným
filmovým divákům pak
utkvěl jako Vodník ve
snímku Kytice.
„Musím se přiznat, že vaše
město skoro neznám, ale mohu
říci že mi chutná Poděbradka,
kterou piji téměř pravidelně.
Stručně řečeno je to moje nejoblíbenější minerálka. Potom,
v Praze bydlím nedaleko náměstí Jiřího
z Poděbrad,“
dodal s úsměvem Bárta.
Text a foto
Milan Čejka
Krajané zahrají v Libici
Do Libice nad Cidlinou zavítá divadelní soubor chorvatských Čechů z Daruvaru.
Krajané stále ctí české tradice. Zpívají, tančí, hrají
divadlo, ale hlavně udržují
český jazyk.
V libickém kulturním
domě uvedou v pátek 4. 11.
od 19 hodin komedii Pavla
Němce s názvem Doba
kamenná a divadelní žert
Jiřího Hory Klepavé báby.
Akci pořádá místní spolek
Vojan a zve všechny příznivce dobrého divadla.
Text a foto (čej)
Borecký vystavuje v galerii
V Galerii Ludvíka Kuby je po celý listopad otevřena výstava obrazů Miloslava
Boreckého zachycujících krajinu středního Polabí.
Návštěvníci si zde mohou prohlížet
zajímavé přírodní scenérie, nechybí
zobrazení sakrálních i světských staveb
z poděbradského a nymburského regionu. V povědomí nejen poděbradské
veřejnosti a širšího regionu je Miloslav
Borecký dlouhá léta známý jako malíř
Polabí. „Považuji se za realistu s určitými sklony k impresionismu.Velkými
vzory jsou pro mě francouzští malíři
tohoto směru. Jejich tvorba se mi líbí
a nezapírám, že inspirace přichází
od nich. Ovšem Polabí je moje velká
a celoživotní láska, takže nemám zvláštní potřebu jezdit do ciziny a malovat exotické kraje. V našem regionu je mnoho
zajímavých motivů, přitom právě v Polabí
mnoho malířů netvoří,“ uvedl Borecký.
3. listopadu 2011
DIVADLO
NA KOVÁRNĚ
6. 11. / Ne / 19.30 / CO V DETEKTIVCE
NEBYLO – Zábavná řada
Brilantně napsaná detektivní komedie
s vtipnou zápletkou. Hrají Petr Nárožný,
Jana Boušková nebo Jana Švandová, Martin Sochor, Martin Kubačák nebo Nikola
Navrátil, Oldřich Vlach nebo Bořík Procházka, Václav Vydra, Miloš Hlavica
nebo Ladislav Trojan a Ota Sládek.
Uvádí Agentura Harlekýn
Cena vstupenky: 390 Kč
8. 11. / Út / 19.00 / KONCERT S.O.V.
Abonentní koncert Společnosti Otakara
Vondrovice, o.s.
Cena vstupenky: 80 Kč
11. 11. / Pá / 19.30 / O LÁSCE ČILI
PARLE MOI D’AMOUR – Výběrová
řada
Komorní hra v podání Karla Rodena
a Jany Krausové, která s lehce drastickým
humorem sleduje pár středního věku, jenž
ve svém přepychovém bytě probírá nejrůznější traumata dlouholetého manželského vztahu.
Uvádí Studio Dva
Cena vstupenky: 370 Kč
12. 11. / So / 17.00 / KYTAROVÝ
RECITÁL V HAVÍŘ. KOSTELÍKU
Kytarista, skladatel a pedagog Lukáš
Sommer oživí kostel Nanebevzetí Panny
Marie skladbami J. S. Bacha, A. Vivaldiho, F. Tárrega ad.
Cena vstupenky: 40 Kč
14. 11. / Po / 19.00 / PODZIMNÍ
KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ
Cena vstupenky: 40 Kč
16. – 17. 11. / St – Čt / 18.00 – 18.00 /
Foyer Divadla Na Kovárně / 24 HODIN
ČTENÍ
12. ročník čtecího maratónu, tentokrát
opět ve foyer Divadla Na Kovárně. Každý
návštěvník se může zúčastnit přečtením
úryvku ze své oblíbené literatury.
17. 11. / Čt / 19.30 / VLASTA REDL
Zpěvák, textař, skladatel a multiinstrumentalista (hraje na kytaru, klávesy, piáno, mandolínu, tamburínu a další nástroje). Ve své tvorbě dokázal osobitě skloubit
rock, big beat, folk a lidovou hudbu. Píše
také scénickou hudbu a produkuje, podílel
se na téměř 60 albech.
Cena vstupenky: 250 Kč (předprodej),
280 Kč (na místě)
20. 11. / Ne / 15.00 / JAK VÍLA
MODROVLÁSKA SPLNILA TŘI
PŘÁNÍ
Příběh Vás zavede do lesního království
Modrovlásky, moudré a spravedlivé víly,
která Matěje s Andělkou odmění za dobrý
skutek kouzlem. Jak si Matěj a Andělka
s darem od víly Modrovlásky poradí? Přinese jim štěstí, anebo smůlu?
Cena vstupenky: 60 Kč
22. 11. / Út / 15.00 / MELODIE
SLAVNÝCH SKLADATELŮ
Sopranistka Jana Heryánová Ryklová
a houslista František Lamač uvedou známé skladby českých i zahraničních skladatelů na poli operety, opery, muzikálu
i klasické hudby.
Cena vstupenky: 70 Kč
27. 11. / Ne / 16.00 (Jiřího nám.)
a 18.00 (Žižkov) / ROZSVÍCENÍ
VÁNOČNÍHO STROMKU
Bližší informace na speciálních plakátech.
Slavnostní vernisáž se koná v pátek 4. listopadu od 17 hodin. Při zahájení vystoupí
Pěvecký sbor sv. Cecílie.
Text a foto (čej)
Originální koncert krásné hudby
Dramaturgie koncertů krásné hudby pokračuje v úterý 8. listopadu v Divadle
Na Kovárně, kde od 19 hodin spolu zahrají Petr Nouzovský na violoncello a Ladislav Horák na akordeon.
Petr Nouzovský je absolventem Pražské
konzervatoře a HAMU v Praze, dále studoval v Drážďanech a na Královské konzervatoři v Madridu. Své umění si zdokonalil
u více jak deseti světových violoncellistů
na mistrovských kurzech. S akordeonistou
prof. Ladislavem Horákem vytvořili originální komorní duo s neméně originálním
programem „Vivat tango“. Prof. Horák je
vynikajícím akordeonistou a na Pražské
konzervatoři vykonává funkci zástupce
ředitele. Díky svým organizačním schopnostem se zasloužil o úspěšný průběh oslav
k výročí založení Pražské konzervatoře.
Jeden z našich nejvýznamnějších
violoncellistů Petr Nouzovský
(jn)
Autorské šansony
„Bar Babylon“
Festival Divadelní babí léto-podzim
Libice nad Cidlinou 2011 pokračuje koncertem šansonového uskupení
„6 NaChodníku Náchod“.
Soubor vznikl zhruba před pěti lety a libické vystoupení nese název Bar Babylon.
To je vlastně také titul debutového alba
z roku 2008, jehož kmotrou byla při křtu
hvězda českého jazzu Jana Koubková.
„Název 6 NaChodníku vznikl nejen kvůli jejich rodnému městu, tedy Náchodu,
ale i pro začátky souboru, kdy, jak sami
říkají, začali vystupovat ‚skoro na chodníku‘. Každá píseň, nebo chcete-li příběh,
je uveden vtipným komentářem, spjatým
s textem či okolnostmi vzniku,“ uvedla za
organizátory Helena Vondrušková.
Koncert proběhne ve středu 16. listopadu
od 19 hodin v libickém kulturním domě.
V sále bude stolové uspořádání s možností občerstvení.
(čej)
PN
KALEIDOSKOP
3. listopadu 2011
strana 7
Královna babiček je bývalá kriminalistka z Brna
V divadle to rozjedou Roden a Krausová
Kongresový sál Lázeňské kolonády v Poděbradech patřil v sobotu 22. října šestému ročníku oficiální soutěže Missis Eurobabička 2011 České a Slovenské republiky. Vítězkou se stala Alena Plšková z Brna.
V pátek 11. listopadu bude Divadlo Na Kovárně patřit Karlu Rodenovi a Janě
Krausové.
Do soutěže se přihlásilo 563 žen z celého Česka a ze Slovenska, deset z nich
se úspěšně probojovalo až do finále.
Slavnostním večerem provázela známá
moderátorka Eva Jurinová, k poslechu
zazpíval finalista soutěže Česko-Slovenská Superstar 2011 Martin Kurc.
„Snažíme se, aby každý ročník byl zase
v něčem lepší, aby svou úrovní překonal
ty předchozí. Prakticky jediným kritériem
pro soutěžící je, aby měla vlastní vnouče.
A nepsaným kritériem je smysl pro humor.
Na rozdíl od jiných soutěží této kategorie
dbáme především na to, aby soutěž byla
zábavná, a aby se dobře bavili jak soutěžící, tak i diváci,“ řekl Vladimír Tauchman,
ředitel projektu.
Finalistky se divákům a porotě nejprve
postupně představily a v další volné disciplíně předvedly svůj herecký, taneční
nebo pěvecký talent. Následovala akční
scénka babičky s nezbednou vnučkou,
která se snažila dostat soutěžící do kritických a mnohdy až choulostivých situací.
Roli vnučky úspěšně sehrála Missis Eurobabička 2008 Eliška Volmutová. Soutěžní
klání dámy zakončily módní přehlídkou
v modelech firmy Nicol z Třebechovic
pod Orebem. O tom, že se diváci, porota
i samotné „eurobabičky“ náramně bavili,
svědčil častý bouřlivý smích doprovázený
srdečným potleskem.
A kdo usedl na trůn pro Miss Eurobabičku
2011? Brňanka Alena Plšková. „Vítězství
jsem nečekala, soutěž byla totiž velmi
Snímek dokládá, že v představení O lásce čili Parle moi
d´amour půjde takřka o život.
Je totiž půlnoc a manželé se
právě v tuto chvíli rozhodli, že
si „vyřídí účty“. Ve francouzské konverzační komedii Philippa Claudela se ve strhujícím
manželském duelu představí
Jana Krausová a Karel Roden.
(red)
Mateřské centrum
Nejúspěšnější „eurobabičky“ (zleva): Renata Šťastná, Alena Plšková, Terezie KornošováSzabová a Jana Fialová
vyrovnaná. Výhru si užívám a je možná
dobře, že něco takového přišlo, až když
jsem starší. Vystupování v soutěži není
tak jednoduché, jak to může vypadat.
Chce to hodně odvahy a podporu doma.
Mnoho hlasů mi poslali studenti a děti, se
kterými jezdím na tábory a kteří informace o „Eurobabičce“ objevili na internetu.
Takže všem moc děkuji,“ řekla po soutěži
šťastná Plšková, která vyhrála týdenní
pobyt pro dvě osoby v romantickém hotelu
Bílá růže v Písku. Vítězka pracovala téměř
celý život jako kriminalistka se specializací na trestnou činnost páchanou na dětech
a dnes je vysokoškolskou pedagožkou
a forenzní psycholožkou ve Vzdělávacím
institutu ochrany dětí. Na otázku, zda by
poděbradským babičkám doporučila, aby
se do této soutěže přihlásily, odpověděla:
„Určitě to zkuste, stojí to za to. Celé je to
vlastně o tom, dokázat sama sobě, že se
umím překonat a ukázat těm, se kterými
žijete a mají vás rádi, že dokážete být
úžasní. Určitě je to výzva pro všechny.“
Křišťálové poháry pro vítězné babičky dodala poděbradská sklárna Crystal
BOHEMIA.
Celý článek najdete na www.podebradskenoviny.cz.
Karel Liška
nabízí poradenství v oblasti
sladění práce a rodiny a profesně kariérové poradenství
jako pomoc při vyjednávání se zaměstnavatelem
v oblasti flexibility práce
pravidelně každý čtvrtek od 10 do 12 hodin.
Je nutné se předem objednat na tel.: 325 616 406
nebo e-mailem na adrese:
[email protected]
Konzultace jsou ZDARMA.
MC Poděbrady • Za nádražím 763/III • 290 01 Poděbrady
Kouzelníci z poděbradského „Srdce“ válí ,,Povídejme si děti“
Kouzelníci z Handicap centra Srdce měli na Mistrovství republiky v moderní magii
nejdelší potlesk.
Začátkem listopadu se malí diváci
mohu těšit na „pejska a kočičku“.
V letošním roce se po čtyřech letech
konalo v Týně nad Vltavou Mistrovství České republiky v moderní
magii. Samozřejmě tady nesměla
chybět skupina kouzelníků PODĚBRADSKÉ TRIO z Handicap
centra Srdce, o. p. s., zastoupená
kouzelníky Radkem, Miroslavem
a půvabnou kouzelnicí Evou. Ti
měli možnost předvést své kouzelnické umění a zúročit tak píli a čas
věnovaný nácviku kouzel a triků.
Velkou motivací pro jejich další
veřejné vystoupení určitě bylo získání diplomu za nejdelší potlesk,
který jim předal prezident Českého
magického svazu, známý kouzelník
a iluzionista Pavel Kožíšek.
Text a foto
Handicap centrum Srdce
V Divadle Na Kovárně 3. a 4. listopadu
vždy v 8.30 a v 10 hodin, vystoupí se
svým hudebně-pohádkovým představením ,,Povídejme si děti“ Michaela Novozámská a Hudební divadlo dětem.
Tři pohádky se spoustou veselých písniček jsou zkomponovány na motivy pohádek J. Čapka ,,O pejskovi a kočičce“.
Vstupné je 50 Kč s dárkem pro každého
ve formě dětského časopisu.
(mb)
Úspěšné kouzelnické trio z Handicap centra Srdce
Vinotéka Na Kolonádě
Srdečně Vás zveme na ochutnávku
SVATOMARTINSKÝCH VÍN ROČNÍKU 2011
Z MORAVSKÝCH VINIC
V PÁTEK 11. 11. 2011 v 11.11 hodin
Letos je možné si k vínu objednat i martinskou husu, tak neváhejte a přijďte ochutnat.
Kolonáda - dům JAKUB
(třetí dům od konce vpravo směrem k nádraží, nebo příjezd z ulice Hakenova).
Tel. 602 320 102, 602 221 593, mail:[email protected]
Otevřeno Po 14 - 17.30, Út - Pá 10 - 17.30, So 9 - 12, 15 - 17h. (Pá 11. 11. do 21 hodin)
Znáte všechna romantická zákoutí Poděbrad?
Pokud ne, máme pro vás tip. Městské kulturní centrum Poděbrady vydalo stolní kalendář „Romantická zákoutí Poděbradska 2012“, který
je v prodeji za 65 Kč.
ANKETA: Kde a kdy by se měl
uskutečnit novoroční ohňostroj?
31. prosince o půlnoci na kolonádě
31. prosince o půlnoci na ostrově
1. ledna odpoledne na ostrově
Hlasovat můžete na webu Poděbradských novin:
www.podebradskenoviny.cz nebo své názory zaslat na
e-mailovou adresu: [email protected]
SPORT
strana 8
PN
3. listopadu 2011
S poděbradskými squashisty o pálení kilojoulů, horkých hlavách a vítězství na úvod
Poděbradské noviny byly při tom, když squashisté Poděbrad úspěšně zvládli vstup do nové sezony. Při této příležitosti vyzpovídaly některé hráče a dozvěděly se mnoho zajímavostí.
Poslední říjnovou
sobotu
vkročili
hráči Squash klubu Poděbrady do
nové sezony. Jak se hráči připravovali na
sezonu? Jak moc fyzicky náročný sport je
squash? Bez čeho se při hře určitě neobejdete?
Túry a sauna pro zpestření
Tak jako v každém sportu i ve squashi platí, že čím náročnější přípravu hráči podstoupí, tím lepší výsledky mohou v sezoně čekat. Poděbradský tým neponechal
nic náhodě. „V zimě absolvovalo několik
našich hráčů soustředění v Poniklé. Kromě squashe a ping-pongu nám přípravu
zpestřily dvě dvacetikilometrové túry.
Konec pobytu jsme zakončili zaslouženou
relaxací v sauně,“ okomentoval přípravu
na sezonu kapitán týmu Pavel Beneš.
Jinak probíhala příprava hráčů squashe
výhradně v hale. Jak často hráči trénují,
nám řekl člen poděbradského družstva
Patrik Kobera. „ Mladší hráči zvládnou
i čtyři tréninkové jednotky týdně, my
však trénujeme dvakrát týdně. Možná se
to nezdá, ale squash je fyzicky a pohybově hodně náročný sport. Člověka bolí celé
tělo a dva tréninky jsou tak akorát.“
Systém? Až šest bodů za výhru
Squash klub Poděbrady nastupuje ve druhé lize ve skupině „B“. V této skupině je
celkem devět týmů. Liga se hraje o čtyřech víkendech za sezonu. Domácí tým
hostí vždy dva soupeře.
Z každého celku jsou vybráni čtyři hráči. Kdo proti
sobě ve dvouhře nastoupí,
určuje aktuální žebříček.
Zpravidla proti sobě nastupují nejvýše postavení hráči týmů. Žebříček tak určí
všechny dvojice.
To samozřejmě přidává
na atraktivitě zápasů, které bývají často vyrovnané. „Zápas může trvat pět
minut stejně jako hodinu
a půl. Když se sejdou
dva vyrovnaní hráči, je
to opravdu na dlouho. Na
druhou stranu to není na
škodu, protože při squashi
se člověk nenudí,“ uvedl Kobera. Hraje se na tři
vítězství do jedenácti. Za
účast v zápase si týmy
automaticky připisují jeden
bod do celkové tabulky.
Vítězstvím lze získat až
šest bodů. „Soutěžní zápasy se nehrají zas tak často.
Každý víkend ale probíhají turnaje, na které se hráč
První zápasy nové sezony se hráčům Poděbrad povedly
Golfista Šulc ovládl Mid Tour
Premiérový ročník golfové soutěže Mid
Tour ČGF postupně zavítal do Mladé
Boleslavi, na Kaskádu, Kunětickou Horu
a do Kynžvartu. Všechno tedy kvalitní
a oblíbená mistrovská hřiště.
Nejlepší hráči a hráčky nad 35 let měli
právo po těchto čtyřech turnajích startovat
ve dvoukolovém turnaji Masters, který
v pátek začátkem října hostila nová „osmnáctka“ v Praze na Zbraslavi. Kapacita 84 hracích míst zůstala bohužel
nevyčerpána – v Masters se nakonec možná i vinou nepříznivé předpovědi počasí
představilo 59 mužů a 15 žen. Z vítězství se mezi muži radoval jeden
z papírových spolufavoritů - Marek Šulc
z GC Poděbrady( - 79, 79.).
Soutěže Tipsport Pohár mistrů golfových klubů ČR 2011, konaném ve dnech
8. - 9. listopadu na hřišti Golf Resort
Konopiště, se zúčastnilo celkem 44 mužů
a 29 žen. V této prestižní soutěži se na
12. pozici umístil Dušan Suchánek z GC
Poděbrady a ve stejné soutěži žen obsadila čtvrté místo Marcela Hyková.
(red)
může přihlásit, takže se squash dá hrát
v podstatě celoročně,“ podotkl Kobera.
Cíl? Hlavně se udržet, říká kapitán Beneš
Sálovky, raketa a chuť
Kapitánem poděbradského squashového týmu je Pavel Beneš. Ten prozradil zajímavosti z „kuchyně“ místního oddílu.
Squash patří mezi sporty, které nejsou
finančně příliš náročné. „Stačí vám kvalitní halová obuv, raketa a chuť do hry.
Pokud něco z uvedených věcí nemáte –
tedy kromě té chuti – nevadí. Ve většině
hal vám boty i raketu zapůjčí,“ řekl dále
Kobera.
Hlavně kvalitní squashová obuv je
nezbytností. Při hře potřebuje hráč rychle reagovat a prudce měnit směr pohybu.
S trochou nadsázky se dá říct, že špatná
obuv vám může prohrát zápas. „Po zápase
je vhodné zajít do sauny, bazénu a regenerovat. Při squashi se skvěle odreagujete.
Zároveň se pořádně zapotíte. Podle mě je
squash nejdynamičtějším a fyzicky nejnáročnějším sportem,“ dodal Kobera.
První soutěžní kolo dopadlo pro hráče
Poděbrad výborně. Oba své úvodní zápasy na domácích kurtech zvládli a porazili
Svijany i Čimice. Získali tak devět bodů
z dvanácti možných.
Text a foto Michal Kozák
Kolik hráčů hraje za poděbradský
klub?
Na soupisce máme patnáct hráčů.
V „A“ týmu je pět stálých hráčů. Ostatní
hrají za druhý tým Poděbrad třetí ligu,
ale jsou zapsáni na soupisce. Snažíme se síly rozložit na více hráčů,
abychom podávali co nejlepší výkony a získávali co nejvíce bodů.
někoho trefí míčkem. Na stísněném prostoru se hráči někdy srazí. Zajímavé je,
když se sejdou na hřišti dvě horké hlavy, pak vznikají pro
ostatní časté „sranda situace.“
Jaké máte cíle pro právě začínající sezonu?
Bude to znít asi trochu
divně, ale naším hlavním cílem je, abychom
se ve druhé lize udrželi.
V posledních letech je soutěž hodně vyrovnaná, a tak
by setrvání v ní bylo úspěchem. Chceme podávat
stoprocentní výkony, abychom měli
jistotu udržení
v soutěži co
nejdříve.
(mko)
Lze se squashem uživit?
Squash se dá v Čechách hrát „pouze“ pro radost ze hry. Nepatří mezi
sporty, kterými se lidé mohou uživit.
Takže i v našem týmu hrají obyčejní lidé, kteří sportují po pracovní době.
Jaké kuriózní situace se při squashi
mohou přihodit?
Občas někdo
Squash – energetický „očistec“
srovnání vybraných sportů a výdeje kalorií
Sjezdové lyžování
150 kcal
Squash
290 kcal
Horolezectví
320 kcal
Golf
Cyklistika
170 kcal
240 kcal
Pozn.: Údaje odpovídají průměrnému výdeji kalorií za půl hodiny pohybu, mohou se měnit podle váhy, kondice sportovce a intenzity pohybu.
zdroj: internet
Basketbalistky Poděbrad chtějí
s novou trenérkou „na bednu“
Poděbradský basketbalový tým žen vstoupil do nové sezony krajského přeboru.
Poděbraďák Marek Šulc,
vítěz Masters Mid Tour.
Další úspěchy poděbradského aerobiku
Jako bývalé mistryně této nejvyšší regionální soutěže z roku 2009/2010 se budou
snažit v letošní sezoně obstát v konkurenci, která je doplněna o družstva ze severu Čech. Start do soutěže se polabským
basketbalistkám příliš nevydařil. Po prohrách v Brandýse a Dobřichovicích však
poděbradské hráčky rozdrtily na domácí
palubovce Pečky (71:43)
Tento rok se družstva ujala Sandra Martincová, jež bude v týmu vedle role hráčky také trenérkou týmu. V příštích měsících se bude snažit zapracovat do týmu
mladé poděbradské hráčky, které by měly
v budoucnu doplnit současný zkušený
kádr. Cílem poděbradských basketbalistek v nadcházející sezoně jsou stupně
vítězů.
Družstvo Poděbrad tímto děkuje za sponzorské dary (v podobě dresů a mikin)
restauraci Na Střelnici a čerpací stanici
Matimex.
Nejbližší domácí termíny zápasů:
26. listopadu: Poděbrady – Česká Lípa
27. listopadu: Poděbrady – Mladá Boleslav
(red)
V sobotu 15. listopadu se dvacet děvčat z našeho oddílu aerobiku TJ Sokol Poděbrady vydalo do Prahy na soutěž KK Individuals.
těžící rozdělují podle výkonnosti do
Soutěžilo se ve cvičení aerobiku jednotskupin A, B, C a nás velmi těší, že velká
livců podle lektora a ve druhé části byla
většina našich dívek postoupila ze skupipro dívky připravena soutěž MISS, jež
ny A.
má tři ligová kola a finále se bude konat
Blahopřejeme a děkujeme rodičům
v prosinci letošního roku. Dívky si přia dětem za vzornou reprezentaci.
vezly spousty krásných medailí a ocenění
Monika Sobotková
nejen za cvičení, ale i za krásné úsměvy,
účesy a kostýmy. Všechny
postoupily do dalšího ligového kola. Největším úspěchem v kategorii 4-7 let bylo
vítězství Lii Herzánové a
druhé místo Nely Dobiášové. V kategorii 8-10 let jsme
obsadili celé stupně vítězů –
zvítězila Natálie Vinecká,
druhá byla Dominika Herzánová a bronzová pak Barbora Hrodková. V kategorii
11-14 let skončila na čtvrtém
místě Nikola Skopalíková,
stejně jako v kategorii 15-26
let Tereza Poláčková, šestá
pak byla, také v kategorii pro
nejstarší, Simona Sluťáková.
Na těchto závodech se sou- Skupinka našich nejmladších z kategorie 4-7 let ve cvičebním.
KAM ZA SPORTEM
BASKETBAL
Muži
Sobota 12. listopadu
Basket Poděbrady – Synthesia Pardubice
Neděle 13. listopadu
Basket Poděbrady – Sokol Hradec Králové „B“
FOTBAL
Sobota 5. listopadu
Bohemia Poděbrady – Brandýs - Boleslav
(14:00)
Libice nad Cidlinou – Kostomlaty
(14:00)
Neděle 6. listopadu
Slovan Poděbrady – Polaban Nymburk „B“
(14:00)
Sobota 12. listopadu
Pátek – Slovan Poděbrady (14:00)
Křečkov – Dymokury (14:00)
Neděle 13. listopadu
Bohemia Poděbrady „B“ – Libice nad
Cidlinou (14:00)
LEDNÍ HOKEJ
Sobota 5. listopadu
HC Poděbrady – HC Příbram (17:15, ZS
Nymburk)
STOLNÍ TENIS
Sobota 12. listopadu
Sokol Poděbrady – Sokol Lysá nad Labem
(17:00)
Neděle 13. listopadu
Sokol Poděbrady – TJ Sadská „C“
(10:30)
STRUČNĚ
Basketbalistky Poděbrad vstoupily do nové sezony.
Hokejistům se začíná dařit
Hráči HC Poděbrady si z posledních
dvou kol krajské ligy odnesli plný počet
šesti bodů za dvě vítězství. Naposledy
porazili lídra soutěže z Jesenice na jeho
ledě 4:2 a poskočili už na devátou pozici v tabulce.
(red)
Poděbradské noviny Vydavatel KIC Poděbrady s. r. o., IČO 26421666, redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák,
Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce: [email protected]
Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail: [email protected]
Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve středu 16. listopadu 2011.
Download

noviny PDF 03.11.11.pdf Poděbradské noviny 11/2011