Nabídky
a poptávky
Nový Atlas masa
aneb netušené rozměry
Měsíc biopotravin:
Bio pro každého
Krátké zprávy,
či-li víte, že?
Září—Měsíc biopotravin!
Česká biopotravina 2014, Bioakademie
a mnoho dalších akcí
Z
áří je měsícem bilančním.
Stejně jako učitelky a ţáci
přemýšlí, jaké byly prázdniny, co nového poznali a co
naopak pozapomněli, zemědělci se
pomalu začínají ohlíţet za sezónou.
Plánují chod věcí budoucích, aby příští
září nepočítali peníze chybějící, ale
zbývající.
Počet ekofarem stejný,
biovýrobců přibývá
Rok 2015 bude v lecčems nový, proto
nově zařazujeme do bulletinu informace
z legislativy vztahující se především
k ekologickému hospodaření. Není pochyb o tom, ţe lze očekávat další rozvoj
ekologického zemědělství. Vţdyť tento
obor není ţádnou popelkou ani nyní.
Ministerstvo zemědělství eviduje 518
výrobců biopotravin a 3878 ekofarem.
V biopotravinách se ročně „protočí― 2,5
miliardy korun, coţ činí 1% podíl v obratu obchodu s potravinami. Z čísel ministerstva vyplývá, ţe přestoţe
v uplynulých obdobích počet ekologických zemědělců i podíl plochy zemědělské půdy v ekologickém reţimu
stagnoval, vzrostly počty výrobců biopotravin. Podle ředitele odboru environmentální a ekologického zemědělství
MZe Jana Gallase setrvalý stav počtu
ekologických zemědělců souvisí
s vývojem Společné zemědělské politiky. Nepřijímaly se nové ţádosti a dobíhají závazky. Změna se dá čekat právě
od příštího roku. Tomu, jak bude vypadat budoucnost ekologického zemědělství v České republice, bude věnována
l e to š n í B io a k ad e mi e . R e p o rt á ţ
z konference přineseme v říjnovém bulletinu.
V měsíci biopotravin je vţdy přichystána řada akcí, a to mj. i aktivními členy
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. S pravidelností s jakou jdou měsíce
v kalendáři za sebou, se lze spolehnout,
ţe v srpnu zasedá porota soutěţe Česká
biopotravina 2014, aby v září byl na
tiskové konferenci Ministerstva zemědělství ČR oznámen vítěz. Letos stejně
jako vloni porotci usedli k hodnocení
21. srpna. Pro soutěţící budiţ jiţ nyní
napsáno, ţe i v příštím roce bychom
chtěli toto datum spojené s naší historií
pro zasedání poroty ponechat (dobře se
pamatuje:). Jiţ nyní mohou biovýrobci
přemýšlet, kterou chuťovku přihlásí
příště. Významnou změnou však bylo
místo konání soutěţe, a to téměř v jámě
lvové. Praţský inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce dal soutěţi nejen patřičné zázemí, ale bezesporu přidal i na prestiţi.
Více informací na stranách 4-8.
Bulletin v tištěné podobě
Milá členská základno,
doba sklizní někde skončila, jinde je
v plném proudu a jinde se na ni
moţná ještě čeká. Právě v době velkého pracovního vypětí dostáváte do
rukou bulletin, který opět bude přinášet informace z centrály svazu,









ministerstva, ale i od Vás—sedláků.
V případě, ţe chcete dostávat tištěnou verzi, je nutné se znovu nahlásit
na [email protected], neb šotek
důkladně schoval data.
Děkujeme za pochopení a budeme
se těšit na Vaše zprávy i přízeň.
Sylva Horáková








Biosádlo z přeštických prasat
s výluhem z konopí se stalo
Českou biopotravinou 2014
Č
eskou biopotravinou roku 2014
se stalo Bio konopné sádlo
z ekologicky chovaných prasat
z Vysočiny. Biofarma Sasov
má tedy na svém kontě další úspěch se
svými biovýrobky. V dílčích kategoriích soutěţe uspěly sterilované Černíkovické okurky Miloše Kurky
(Královéhradecký kraj) a Bio cukrový
hrášek z Horňácké farmy v Hrubé Vrbce (Jihomoravský kraj). Biovínem 2014
se stalo Rulandské šedé, oranţové víno,
výběr z hroznů 2013, společnosti Víno
Marcinčák (Jihomoravský kraj).
Potraviny zařazené do kategorií: biopotraviny rostlinného původu, biopotravi-
ny ţivočišného původu a biopotraviny
pro gastronomii, pochutiny a ostatní
hodnotila porota v čele
s popularizátorem dobrého jídla Pavlem
Maurerem. „Oceňuji dvě věci: Jednak
to, ţe hodnocení poroty, ač se někteří z
nás jiţ známe déle, probíhá zásadně
tajně a bez vzájemného ovlivňování,
komentářů nebo hlasitých výkřiků obdivu či zatracení! Dále jsem nadšen nebývalou kreativitou bioproducentů. Letos
dokázali přemýšlet nebývale marketingově, snaţí se hledat nové produkty
nebo oprašovat staré dobré tradice
a záleţí jim na názvu a obalu výrobku,"
uvedl Pavel Maurer.
Součástí hodnotící komise byli také
odborníci ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Jindřich Pokora a referentka Veronika Válková.
„Z pohledu senzoriky byly vítězné biovýrobky chuťově skvěle vyváţené, jejich chuť byla lahodná a plná, vůně velmi příjemná. Všechny výrobky
v soutěţi potvrdily, ţe suroviny
v biokvalitě mohou být základem kvalitních a senzoricky velmi zajímavých
produktů,― sdělila Veronika Válková.
Zvítězilo sádlo
Celkovým vítězem soutěţe se však stal
jedlý ţivočišný tuk obsahující bio konopný sušený list macerovaný v horkém
vyškvařeném bio vepřovém sádle. Odbornou porotu přesvědčil svou jemnou
chutí, inovativností výrobku a také tím,
ţe veškeré pouţité suroviny jsou tuzemské, včetně konopí. Sádlo je vyškvařené
z vybraného hřbetního a vnitřního
(plstního) sádla přeštických prasat.
V sádle je vyluhován ručně sbíraný list
a květ konopí polské odrůdy Bialobrzeskie, vypěstovaný přímo v Sasově.
K jeho šetrnému sušení je dokonce vyuţito odpadní teplo z místní bioplynové
stanice.
„Jsme svědky dlouhodobé polemiky
o tom, zda jsou biopotraviny zdravější.
Zcela přirozené spojení kvalitního vepřového sádla s léčivým konopím dělá
z našeho biovýrobku téměř funkční potravinu. Konvenční potraviny mají svoje
,éčka‘, my je nahrazujeme bylinami,―
uvedl Josef Sklenář. Na vývoji výrobku
se podílela společnost Hempoint. Veškerou produkci testuje certifikovaná
laboratoř Vysoké školy chemickotechnologické.
Nejlepší biopotravinou rostlinného původu se staly Černíkovické okurky od
Miloše Kurky. Kvalita v podobě čerstvých a s pečlivostí pěstovaných surovin
přináší pěstiteli a zpracovateli
z Černíkovic úspěch. V loňském ročníku soutěţe totiţ zvítězily jeho beraní
rohy. „Tajemství chuti tkví právě
v surovinách. Stačí pak jen oprášit staré
recepty, nic zvláštního pro dobrou steri-
lovanou zeleninu nepotřebujete,― říká
skromně Miloš Kurka, který zásobuje
biobedýnkami s čerstvou i zpracovanou
zeleninou část Královéhradecka.
V kategorii pochutin a výrobků pro
gastronomii zvítězil Bio cukrový hrášek
z Horňácka. Jeho výrobci v Hrubé Vrbce hrášek nejen pěstují a zpracovávají,
ale také přemýšlí, jak v něm zachovat
co nejvíce důleţitých látek. „V ten den
co se hrášek sklidí se i vyloupe a zpracuje. Vynechali jsme fázi sušení a opětovného máčení, takţe si hrách zachovává pěknou barvu a vynikající chuť,―
přiblíţila Iva Nováková Pavlíková, jed-
natelka Horňácké farmy. Dodává, ţe
o výrobu se stará jeden hospodář, a to
od setí aţ po etiketování.
Oranžové víno nejlepší
Soutěţ potvrdila, ţe velmi šikovní jsou
tuzemští ekologicky hospodařící vinaři.
Porota someliérů, kteří se sešli na Moravě, hodnotila celkem padesát vzorků.
Specialisté se shodli, ţe nejlepším biovínem je Rulandské šedé, výběr z hroznů 2013, společnosti Víno Marcinčák.
„Oranţová vína vznikají tak, ţe bobule
jsou po odstopkování hroznů macerovány spolu s moštem delší dobu, tady to
bylo 48 hodin při teplotě 4°C. Díky tomu se ze slupek do moštu uvolní více
aromat, tříslovin a barviva. Tato vína
pak mají jasně oranţové tóny,― popsal
Petr Marcinčák.
Letošní ročník soutěţe velmi překvapil
z hlediska sortimentu výrobků. „Řada
z nich, jako například meruňkový dţem
s kakaem, nebo vítězná biopotravina
v podobě sádla, překvapila porotu svojí
inovací, čehoţ si velmi cením,― zhodnotila Kateřina Nesrstová, manaţerka
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který soutěţ organizuje. Porota se
shodla, ţe mnohé výrobky, které na
me nt s netradiční recepturou
s výborným výsledkem.
Oceněné výrobky dílčích kategorií budou moci výrobci označit logem České
biopotraviny 2014 pro danou skupinu
produktů. Celkový vítěz pak má právo
uţívat pro svůj výrobek označení Česká
biopotravina 2014.
Ocenění
pomyslné stupně vítězů nevystoupily,
velmi mile překvapily. Svou vyváţenou
chutí si vyslouţil pochvalu Zákys přírodní vyrobený Miloslavem Zedníčkem
z Kamenice. Matylda z hor bio sýrové
tyčky z Polabské mlékárny představují
alternativu v biokvalitě v sortimentu
dětmi tolik oblíbených sýrových tyčinek. A Nesmělý meruňkový čokodţem
bio z malého rodinného ekologického
hospodářství Ekostatek Vlkaneč ve
středních Čechách zase ukázal experi-
Ceny si vítězové převezmou při slavnostním večeru u příleţitosti mezinárodní konference Bioakademie 11. září
2014 na zámku v Lednici. Soutěţ je
pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a ústředního ředitele SZPI Martina Klanici.
Hlavním partnerem soutěţe je Nürnberg
Messe GmbH v zastoupení společnosti
PROveletrhy, s. r. o., která poskytuje
odměnu pro celkového vítěze v podobě
zájezdu za inspirací na veletrh BioFach
do Norimberku.
paty a to na území Vojšických luk
a v lokalitě Velické zahrady. Obě zmíněné oblasti spadají do soustavy chráněných území Natura 2000, coţ je soustava chráněných území určených
k ochraně biologické rozmanitosti v celé
Evropské unii. (kontakt: Mgr. Iva Nováková Pavlíková, jednatelka, tel.: 723
1 6 7 7 5 6 , e ma i l : h o r n a c k a fa r m a @ c e n t r u m . c z ,
www.hornackafarma.cz)
Miloš Kurka
O výhercích
nocení - unikátní zrání masa a nyní jiţ
i faremní výroba masných výrobků
a uzenin. Za výrobek Kančí biolovečák
obdrţeli cenu Česká biopotravina roku
2010, za Bio sasovskou klobásu cenu
Regionální potravina 2013 Kraje Vysočina, maso a masné výrobky jsou také
drţiteli značky Vysočina regionální
produkt. Nabízí mnoho vlastních výrobků, u nichţ dbáme na tu nejvyšší kvalitu. Výroba na Biofarmě Sasov nepouţívá ani povolená syntetická aditiva (tzv.
éčka) - ať uţ v masných produktech,
nebo v těch rostlinných. (kontakt: Josef
Sklenář, tel.:567312281, email: [email protected], www.biofarma.cz )
Biofarma Sasov
Horňácká farma
Soutěž Česká biopotravina
ohlédnutí
Českou biopotravinou 2013 byly zvoleny Černíkovické beraní rohy Miloše
Kurky. V dílčích kategoriích bodovaly
Šonovský kmet – tvrdý sýr z ovčího
mléka z farmy Moniky Menčíkové,
Kvasný ocet vinný s bazalkou Ing. Josefa Abrleho a slámové víno Frankovka
2012 společnosti Víno Marcinčák. První
ročník soutěţe se konal v roce 2002,
kdy získal ocenění Bio Jablečný mošt
z Hostětína.
Biofarma Sasov - Farmu zaloţil Josef
Sklenář v roce 1991 v areálu Školního
statku Střední odborné školy v Jihlavě.
Od roku 1999 je celá farma a její produkty certifikována jako Uznaný podnik
ekologického zemědělství. Činnost na
farmě je pestrá - kaţdým rokem pěstuje
kolem dvaceti různých druhů plodin,
chová prasata, skot masných plemen
a koně. Kvalita chovu zvířat a jejich
pohoda je tou nejvyšší prioritou.
V zájmu co nejniţších stresů počátkem
roku 2010 otevřeli vlastní bio jatka přímo na farmě. Vyjádřením úcty ke zvířatům je i snaha o co nejkvalitnější zhod-
Horňácká farma s.r.o. sídlí v Hrubé
Vrbce naproti evangelického kostela.
Hospodaří ekologicky, protoţe ekologické zemědělství je pokrokový
a moderní způsob hospodaření, který
staví na tisíciletých zkušenostech našich
předků. Na farmě je chován skot, prasata, miniprasata, ovce, kozy, husy, koně
a jednoho osla. Všechna zvířata chovaná na farmě mají moţnost volného pohybu a jsou krmena výhradně krmivem,
které si sama farma vypěstuje na loukách a polích, které nijak chemicky
neošetřuje. Farma spolupracuje při péči
o krajinu se Správou CHKO Bílé Kar-
Miloš Kurka je producent širokého sortimentu biozeleniny (dýně Hokkaido,
cukety, mrkev, česnek, zelí), jahod
a brambor. Prodej ze dvora, rozvoz bedýnek na Královéhradecku. Zpracování
zeleniny - výroba kysaného zelí, nakládání okurek, červené řepy, papriček.
Černíkovické beraní rohy - biopotravina
roku 2013. Odběr po telefonické domluvě. (kontakt: Ing. Miloš Kurka, tel.:
734 110 270, email: [email protected],
www.biozelenina.cz)
Víno Marcinčák
Víno Marcinčák je rodinné vinařství
hospodařící na vlastních vinicích leţících v Mikulovské vinařské podoblasti.
Od roku 2008 je vinařství největším
vinohradnickým BIO-pěstitelem v České republice. Produkce vinařství je zaměřena výhradně na přívlastková vína
z tradičních odrůd. Jejich široký sortiment doplňují vína botrytická, ledová
a slámová, která jsou vyhlášenou specialitou vinařství. Při pouţívání moderních výrobních technologií je kladen
důraz na kvalitu, originalitu a jedinečnost vín, která je dána neopakovatelným
charakterem jednotlivých viničních tratí. Díky této filozofii vinaře Petra Marcinčáka vznikají osobitá vína určená pro
nejnáročnější milovníky vín. (kontakt:
Ing. Petr Marcinčák, tel.: 736 489 351,
email: [email protected],
www.marcincak.cz)
Výhercům gratulujeme a těšíme se na
další ročník soutěţe. Zasedání poroty
proběhne ve stejném termínu jako letos,
tedy 21. srpna 2015.
(syh)
Nový Atlas masa
představuje netušené
rozměry každodenních nákupů
V
íce a více lidí nakupuje
v obchodech bio maso
a zboţí z místních statků,
aby se vyhnuli výrobkům
z industrializované ţivočišné výroby.
Na to a mnoho dalšího poukazuje nová
studie Atlas masa, kterou vydávají zastoupení Heinrich-Böll-Stiftung v Praze
a Hnutí DUHA.

Testování, které provedli experti
z evropských i amerických univerzit, potvrdilo, ţe bio maso je
vyzrálejší, méně vodnaté a obsahuje menší mnoţství tuku. Revoltující zákazníci i proto poţadují jídlo, kterému mohou důvěřovat. Rozsáhlá publikace nabitá
nejnovějšími daty také mapuje
globalizaci masného průmyslu,
k níţ dochází v posledních desetiletích. Prozkoumává velkovýrobu masa i důsledky, jaké má pro
kaţdodenní ţivot českých domácností:

OSN odhaduje, ţe 70 % zemědělské půdy na světě slouţí přímo nebo nepřímo k chovu zvířat.

K vypěstování sóji, kterou české
velkochovy dováţejí k vykrmování zvířat, je potřeba 190 000
hektarů půdy – ekvivalent poloviny Zlínského kraje. Sójovým
plantáţím ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov
vzácné druhy zvířat.

České chovy na kaţdý kilogram
ţivé váhy masa spotřebují 83
miligramů antibakteriálních látek
– a dvě třetiny vepřového prodávaného v amerických supermarketech uţ obsahují bakterie rezistentní vůči antibiotikům.

K výrobě kilogramu hovězího
masa je potřeba 15 000 litrů vody.

Jatečná prasata jsou chována
v ţelezobetonových boxech
s podlahou z ocelového roštu,
kde na kaţdé zvíře připadá 0,65
čtverečního metru plochy.

Deset světových firem poráţí 88
% všech prasat. Největší z nich,
brazilská JBS, kaţdý den porazí
70 000 prasat a 85 000 kusů hovězího dobytka.

83 % světové produkce mléka
připadá na jedno jediné plemeno:
holštýnský skot.

Evropské supermarkety spotřebují z kuřat hlavně prsní řízky
a zbytek masa je odpad – který
pod cenou exportují do Afriky,
a vytlačují tak místní zemědělce.
Josef Sklenář, zakladatel biofarmy Sasov, k tomu říká: „Často odpovídám na
otázku, proč je bio maso tak drahé, také
otázkou: Proč je to běţné – konvenční
maso, tak levné? Skutečnou cenu masa
totiţ za nás doplatí aţ naše děti.―
Atlas masa poprvé přehledně mapuje
většinu negativních externalit při produkci masa. „Kaţdým rokem se na světě
chová 60 miliard hospodářských zvířat.
Většina z nich svůj ţivot proţije v intenzivních velkochovech, kde se bere jen
malý ohled na jejich přirozené ţivotní
potřeby a pohodu. Následuje často dlouhá a strastiplná cesta na jatka a usmrcení
na poráţkové lince. Soucit se ţivými
tvory a vědomí hodnoty zvířecího ţivota
se vytratily s přeměnou chovu zvířat na
ţivočišnou velkovýrobu a s přeměnou
zvířete na produkční jednotku a zboţí, ―
uvedla Romana Šonková, zástupkyně
Compassion in World Farming v České
republice. Podle Tomáše Toţičky, experta na ekonomiku třetího světa nastal
čas na změnu a lidé konzumující potraviny ze zvířat se čím dál víc zajímají,
odkud jejich potraviny pocházejí. Zatím
je však informovanost v tomto ohledu
nedostatečná a často zavádějící.
Důleţitým přínosem Atlasu masa je to,
ţe čtenář pochopí vzájemné provázanosti mezi industrializací stále zvyšující
se produkce masa a jejími sociálními,
zdravotními, environmentálními a politickými důsledky. Nejde o to lidi strašit,
byť čísla a fakta jsou velmi znepokojující, ale zvýšit povědomí o tom, co jíme a
jaké to má důsledky, ale hlavně o tom,
jaké jsou naše moţnosti informovaného
výběru.
Hnutí DUHA
Startuje
Měsíc biopotravin
s mottem „BIO pro každého“
Z
áří je tradičně Měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Letos se tato největší a nejvýznamnější akce
zaměřená na podporu ekozemědělství a
biopotravin v České republice koná jiţ
podesáté. Veřejnost má příleţitost poznat domácí biovýrobky a principy jejich produkce. Organizátorem je Ministerstvo zemědělství.
Bio pro každého
Letošním mottem Měsíce biopotravin a
ekologického zemědělství je „BIO pro
kaţdého―. Kampaň má pomoci odstranit
u veřejnosti rozšířenou představu, ţe
biopotraviny jsou dostupné jen malé
skupině obyvatel, a ţe v bio kvalitě lze
koupit pouze ovoce a zeleninu. Jak ale
říká motto kampaně, bio je skutečně pro
kaţdého a „svůj― výrobek si najde kaţdý člen rodiny.

Muţi zřejmě nejvíce ocení, ţe si
mohou v biokvalitě koupit maso
a masné výrobky, například párky nebo salám, které mohou zapít výborným biopivem. V bio
kvalitě se dokonce vyrábí i pálenka. Oblíbená jsou biovína a
dobré sýry z ekologické produkce.

Ţeny nakupují biopotraviny častěji neţ muţi. Mají tak o sortimentu biopotravin větší přehled
a vědí, ţe v kvalitě BIO je moţné
koupit také kečupy, oleje, pečivo, kávu, čaj nebo čokoládu, bio
ovoce a zeleninu. Biopotraviny
se prodávají nejenom
v prodejnách potravin, ale také
v lékárně, v drogerii, nebo na
internetu.

Především ţeny nakupují biopotraviny pro děti. Dětská výţiva je
vůbec nejprodávanější, tvoří
téměř čtvrtinu všech prodaných
biopotravin. Do této kategorie
spadají nejen přesnídávky nebo
náhradní mléčná výţiva, ale také
kaše, maso, zeleninové příkrmy,
nápoje, sušenky či oplatky.
„Cílem kampaně je nejen informovat co
nejvíce lidí o pravidlech ekologického
zemědělství, ale povzbudit všechny
spotřebitele, aby biopotraviny ochutnali
a sami se přesvědčili, co ekologičtí zemědělci vyrábí. Pro někoho můţe být
překvapením, ţe mezi biovýrobky můţe
být i maso, uzeniny a pivo. Měsíc biopotravin je ideální příleţitostí, jak v co
největší moţné míře podpořit i naše
regionální zemědělce a potravináře přímým nákupem českých biopotravin,― řekl ministr zemědělství Marian
Jurečka.
V bio kvalitě je moţné koupit také kečupy, oleje, pečivo, kávu, čaj nebo čokoládu. Existují i specializované biopotraviny určené dětem. Právě dětská výţiva patří k nejvyhledávanějším biopotravinám, tvoří téměř čtvrtinu všech
prodaných biovýrobků. Do této kategorie spadají nejen přesnídávky nebo náhradní mléčná výţiva, ale také kaše,
maso, zeleninové příkrmy, nápoje, sušenky a oplatky.
V eko režimu 11% půdy
Výměra ekologicky obhospodařované
půdy k letošnímu 25. 8. přesáhla 11 % z
celkové zemědělské půdy ČR. „V po-
rovnání s předchozími lety se zvyšuje
počet výrobců biopotravin. Jen během
letošního roku bylo zaregistrováno 25
nových biovýrobců. Potvrzuje se tak
dlouhodobý trend rozvoje a růstu českého trhu s biopotravinami a zvyšujícího
se zájmu spotřebitelů o biopotraviny,―
uvedl ředitel Odboru environmentálního
a ekologického zemědělství MZe Jan
Gallas.
Akce Měsíc biopotravin
V průběhu září se uskuteční řada akcí,
jako jsou regionální biodoţínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin, přednášky nebo exkurze na ekofarmy. Na
webové stránce
www.mesicbiopotravin.cz
je kompletní seznam akcí včetně
podrobného programu a kontaktu na
organizátory. Nové akce je stále moţné
na stránku vkládat. Mezi ty nejdůleţitější patří Čejkovické bylinkové slavnosti
(7. 9.), VI. Jarmark bio, eko a výrobků s
označením Vysočina regionální produkt
(11. 9.), Těšínský krmáš (12. – 13. 9.),
Bioakademie 2014 (11. – 12. 9.), Biodoţínky Country Life 2014 (14. 9.), VII.
Bioparty na Biostatku ve Valči (20. –
21. 9.).
MZe
Vymezení jednotlivých oblastí LFA
a navrhovaná diferenciace plateb uvnitř
LFA od roku 2015
V roce 2015 je plánováno spuštění opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně
příznivé oblasti, LFA) v rámci připravovaného Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 (PRV 2014-2020).
V současné době je programový dokument, včetně popisovaného opatření LFA, schválen Usnesením Vlády ze dne
9. července 2014 č. 532 a tato verze návrhu PRV 2014-2020 byla odeslána Evropské komisi dne 16.7.2014.
Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti:
horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA.
Horské LFA
Horské LFA jsou od roku 2015 vymezeny totožně s předchozím programovým obdobím, výměra ani rozložení
se nemění, zařazeno je 520 tis. ha zemědělské půdy.
Jako horské LFA jsou vymezeny obce, případně katastrální území:
jejichž průměrná nadmořská výška je větší nebo rovna 600 m, nebo
jejichž průměrná nadmořská výška je větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň na více než polovině výměry těchto obcí, případně katastrálních území, je svažitost větší než 15 %
Do horských LFA byla zařazena také území obcí, případně katastrálních území, která nesplňují výše uvedená kritéria
pro vymezení, ale nacházejí se uvnitř horských LFA – jedná se o tzv. homogenizaci území.
V porovnání s programovým obdobím 2007-2013 bude od roku 2015 uplatňován rozdílný přístup
k diferenciaci plateb. V programovém období 2007-2013 a v roce 2014 byla stanovená platba (149 EUR/ ha travního porostu) rozdělena do dvou sazeb následujícím způsobem:
Ty
p
HA
charakteristika podoblasti
HB
Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace území
Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení
sazba/rok
105 % stanovené
platby
90 % stanovené
platby
Tabulka 1: Diferenciace plateb horských LFA v letech 2007-2013 a 2014
Od roku 2015 je navrhován jiný přístup, nově vypočtená platba (101 EUR/ha zemědělské půdy) je rozdělena do pěti
sazeb dle kategorií odstupňovaných dle skutečných přírodních podmínek a to způsobem uvedeným v následující
tabulce:
Ty
p
H1
charakteristika podoblasti
H2
700 m n.m. – méně než 800 m n.m.
H3
H4
H5
sazba/rok
136 % stanovené
platby
128 % stanovené
platby
90 % stanovené
platby
109 % stanovené
platby
82 % stanovené
platby
800 m n.m. a více
600 m n.m. – méně než 700 m n.m.
méně než 600 m n.m. a svažitost nad 15% na více
než 50 % území
méně než 600 m n.m. a svažitost nad 15% na méně
než 50 % území
Tabulka 2: Diferenciace plateb horských LFA od roku 2015
Platba od roku 2015 nebude poskytována jen na travní porosty, jako tomu bylo do roku 2014 včetně, ale na celou zemědělskou
půdu vymezenou jako horské LFA.
Ostatní LFA
Ostatní LFA (oblasti, které čelí značným přírodním znevýhodněním) jsou předmětem redefinice a to na základě znevýhodnění definovaných přílohou III Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1305/2013 o podpoře
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Tyto oblasti jsou členské státy povinny redefinovat
a nejpozději v roce 2018 toto nové vymezení uplatnit. V letech 2015 – 2017 ČR využije možnost ponechat vymezení stejné jako v předchozím programovém období. V předchozím programovém období bylo jako ostatní LFA
vymezeno cca 1050 tis. ha zemědělské půdy z toho cca 310 tis. ha travního porostu, tento stav vymezení platí i pro
roky 2015 až 2017.
Jako ostatní LFA jsou vymezeny obce, případně katastrální území, které

v rámci kraje mají hustotu obyvatel menší než 75 obyvatel/km 2 a podíl pracovníků v zemědělství lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu tvoří více než 8 %, a zároveň
mají v rámci okresu výnosnost zemědělské půdy nižší než 34 bodů
Do ostatních LFA byla zařazena také katastrální území s výnosností zemědělské půdy 34-38 bodů, které s ostatními
LFA sousedí, zároveň však nesmí zvýšit průměrnou bodovou hodnotu výnosnosti zemědělské půdy nad 34 bodů.
Od roku 2018 bude uplatněno nové vymezení ostatních LFA a to na základě kritérií nízká teplota, podmáčené
půdy, hloubka půdy, zrnitost půdy, skeletovitost půdy, svažitost, kyselé půdy.
Platby budou v ostatních LFA v letech 2015-2017 poskytovány na základě stejného výpočtu jako
v předchozích letech, sazby pro jednotlivé podoblasti se však liší. Pro období 2007-2013 byla stanovena platba
111 EUR/ha TP, diferencována byla způsobem uvedeným v tabulce 3.
Typ
podoblasti
OA
charakteristika podoblasti
OB
Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace
území
Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení
sazba/rok
105 % stanovené platby
85 % stanovené platby
Tabulka 3: Diferenciace plateb v ostatních LFA v letech 2007-2013, 2014
Platba od roku 2015 však dosahuje max. 70 % sazby v letech 2007-2014 .
Typ
podoblasti
OA
charakteristika podoblasti
OB
Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace
území
Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení
sazba/rok
70 % sazby pro OA
2007-2013
61 % sazby pro OB
2007-2013
Tabulka 4: Diferenciace plateb v ostatních LFA v letech 2015-2017
Základní informace o změnách
u kontrol podmíněnosti od roku 2015
Legislativní změny, kterými jsou nastaveny podmínky pro novou Společnou zemědělskou politiku 2014 – 2020 se
promítají také do systému kontrol, jimiž je ověřováno plnění určených podmínek pro zlepšení a zachování životního
prostředí, veřejného zdraví i pohody zvířat zemědělskými subjekty – žadateli o některé zemědělské podpory, a kterými je podmíněno vyplácení požadovaných podpor v plné výši.
Žadatelé
Žadatelé, na které se tyto podmínky v novém období SZP budou vztahovat, se nemění. Zůstávají jimi nadále žadatelé:

přímých plateb,

některých podpor Programu rozvoje venkova,

některých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem.
Požadavky a Standardy
U stanovených požadavků a standardů k plnění podmínek podmíněnostidochází k úpravě označení a změně číslování.
Označení, na které jsme si již zvykli, zkratka SMR (Statutory Management Requirements) pro označení povinných
požadavků na hospodaření, je nahrazena označením PPH (Povinné Požadavky na Hospodaření). Dochází také ke
změně označení standardů známých pod zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions), které
budou uváděny pod zkratkou DZES (Dobrý Zemědělský a Environmentální Stav).
Ke změně dochází také ve vymezení požadavků a standardů. Nadále nejsou zařazeny požadavky kalové směrnice
(aktuální SMR 3) a požadavky na včasné oznamování nákaz u zvířat (aktuální SMR 13 – tlumení slintavky a kulhavky,
SMR 14 – tlumení některých nákaz a opatření týkající se vezikulární choroby prasat, SMR 15 – tlumení katarální horečky ovcí), a nebude tak v rámci podmíněnosti probíhat jejich kontrola.
V rámci podmíněnosti nebudou také dále prováděny kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků
na ochranu rostlin (aktuální 5a/AEO 1-6 a 8a/AEO 7-10) agroenvironmentálních opatření. Tyto požadavky však pro
splnění podmínek agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 zůstavají nadále platné.
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny jen v rámci sedmi
standardů, které se týkají:
1. ochranných pásů podél vodních toků,
2. zavlažovacích soustav,
3. ochrany podzemních vod před znečištěním,
4. minimálního pokryvu půdy,
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze,
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť,
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (aktuální
GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (aktuální GAEC 8). Pravidla ochrany
trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých
plateb tzv. greening (ozelenění).
Systém vyhodnocování
Pro účely hodnocení při zjištění porušení stanovených podmínek bude i dále platit, že za méně závažná tzv. zanedbatelná porušení bude možné neuložit sankci (snížení dotace) v případě, že žadatel splní nápravná opatření.
Dotační podpora spolupráce v zemědělství
a potravinářství—rozvoj inovací
a efektivní spolupráce subjektů
působících v zemědělství a potravinářství
Do PRV nově zařazeno opatření Spolupráce.
V rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP bude podporováno zakládání a fungování tzv.
Operačních skupin, které svou činností budou naplňovat koncept Evropského inovačního partnerství (EIP). Operační
skupina se zformuje kolem konkrétního problému, který hodlá v rámci projektu řešit. Problém by se neměl týkat
konkrétního podniku, ale měl by mít obecný charakter (např. minimalizace posklizňových ztrát či prodloužení trvanlivosti potravin bez využití chemických látek). Po jeho vyřešení Operační skupina zaniká. Hrazeny budou náklady
spojené s vypracováním akčního plánu a studie proveditelnosti a následné provozní náklady. Zároveň bude poskytována podpora na přímé investiční výdaje, které budou souviset se zavedením inovace u zemědělského či potravinářského subjektu do praxe. Operační skupina musí být složena minimálně ze dvou subjektů. Jedním ze subjektů
musí být podnikatel, u kterého bude inovace zaváděna. Druhý subjekt pak musí působit v oblasti vědy a výzkumu.
Maximální počet členů operační skupiny není omezen. Do spolupráce se mohou zapojit poradci, nevládní organizace či další aktéři působící na venkově. Založit operační skupinu a usnadnit její fungování by měl tzv. broker (inovační
zprostředkovatel). Důležitým aspektem v rámci této operace je povinnost sdílet výsledky projektu na evropské i národní úrovni.
Na zavádění inovací bude zaměřena též operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií. Tato podpora je jako jediná z opatření Spolupráce známa žadatelům o dotace již z programového období 2007
– 2013. I v novém programovém období bude moci zemědělský podnikatel či výrobce potravin nebo krmiv požádat
o podporu projektu na vývoj a zavedení inovativního (zcela nového, nebo významně vylepšeného) výrobního postupu, zařízení či výrobku na základě spolupráce s výzkumnou institucí. Na rozdíl od EIP řeší toto opatření problémy či
potřeby konkrétních podniků, i zde budou dotovány výdaje na spolupráci. Dotaci na investice související se zavedením inovace pak bude možné získat buď přímo v rámci této operace, nebo z opatření Investice do hmotného majetku, kde budou inovační projekty zvýhodněny. Spolupráce nejméně dvou subjektů bude podporována také v dalších
operacích PRV. Společný pro tyto operace je způsob rozdělení způsobilých nákladů na vlastní spolupráci (např.
vypracování podnikatelského plánu, studie proveditelnosti, provozní náklady projektu) a na přímé investiční náklady
související s projektem. Na spolupráci mikropodniků z oblasti zemědělství, lesnictví nebo potravinářství je zaměřen
dotační titul 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů. Subjekty budou moci žádat o podporu na pořízení či sdílení společných technologií, strojů a zařízení.
Dotační titul 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců
a místních trhů je určen zemědělským podnikům, výrobcům potravin, subjektům podnikajícím v oblasti služeb pro
zemědělství a potravinářství, obcím a jejich svazkům, místním akčním skupinám i nevládním neziskovým organizacím zastupujícím zemědělce nebo zpracovatele potravin, a to bez omezení velikosti. Příkladem takové spolupráce je
realizace společného prodeje ze dvora nebo prodeje v místní prodejně, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společného prodeje velkoodběratelům (např. nemocnice či jídelny). Společné
investiční akce při zpracování a dalším využití biologicky rozložitelného odpadu (kompostárny) a při zpracování a
dalším využití biomasy za účelem výroby alternativních paliv (tvarovaná biopaliva) bude podporovat operace
16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie
a v průmyslových procesech. Tak jako v předešlých operacích, i zde je vyčleněna široká škála možných příjemců
dotace - zemědělský podnikatel, výrobce potravin, podnikatelský subjekt, obce a svazky obcí.
Diverzifikace
Nadále bude pokračovat též podpora nezemědělských podnikatelských činností, a to prostřednictvím podopatření 6.4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Oproti předchozímu období bude
možné projekty realizovat na území celé České republiky s výjimkou území hl. města Prahy. Podopatření je určeno
pouze zemědělským podnikatelům. Podopatření je rozděleno do třech tematických operací.
V rámci operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností bude možné žádat na vybrané činnosti uvedené
v Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Podpora bude směřovat zejména do oblasti zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a stavebnictví. V rámci této operace může být podpořena výroba „anexových“ produktů
(produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU) za předpokladu, že tuto aktivitu z větší části doplní činnost,
jejímž výstupem jsou tzv. „neanexové“ produkty. Podporovány budou jednak stavební výdaje na vybranou provozovnu, ale také strojní zařízení a technologie potřebné pro provoz dané činnosti. Možným projektem muže být například výstavba či stavební obnova pivovaru, truhlářské dílny, autoservisu, či maloobchodní prodejny. V rámci této
operace budou zvýhodňovány zejména projekty, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa.
O podporu nezemědělské podnikatelské činnosti v oblasti venkovské turistiky bude možné žádat v rámci operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Podpora bude směřovat na stavební výdaje ve vazbě na malokapacitní ubytovací
zařízení (kapacita musí činit nejméně 6, maximálně však 40 lůžek), které zahrnuje stravování a další budovy a plochy
v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí. Možným projektem může být například vytvoření
agropenzionu s jízdárnou a hipostanicí jako širší využití zemědělské farmy. Preferovány budou opět projekty tvořící
pracovní místa.
Podpora investic do zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv či do nové výstavby bioplynových stanic bude realizována v rámci operace 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Výkon bioplynové stanice
(BPS) nesmí přesáhnout 500 kW a roční vstup surovin do BPS musí být min. z 30 % celkové hmotnosti (t) tvořen
kejdou prasat. Dále bude v případě BPS požadováno účelné využití minimálně 10 % disponibilního tepla z celkové
předpokládané roční výroby stanovené energetickým auditem a maximálně 20 % roční energetické hodnoty cíleně
pěstované biomasy jako vsázkového materiálu. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, které
jsou příznivější pro životní prostředí.
Zdroj: MZe
Bioakademie 2014:
Na budoucnost ekologického zemědělství
se podíváme opět v Lednici
Ú
častníci mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie 2014 zaměří
svůj pohled do budoucnosti.
Setkání ekologických zemědělců, zástupců státní správy a odborných kapacit se sejdou v Lednici na jiţní Moravě
ve dnech 11. a 12. září 2014, aby se
podívali, co ekologické zemědělství
čeká v příštích letech. Tématy budou,
jak například nastavení dotačních podmínek, tak i problematika vztahu s konvenčním zemědělstvím. Mezinárodní
konferenci ekologického zemědělství
organizuje jiţ počtrnácté PRO-BIO
Svaz ekologických zemědělců.
V letošním roce se příspěvky na konferenci budou týkat Programu rozvoje
venkova, včetně navrţených sazeb. Přítomni budou zástupci Ministerstva zemědělství ČR, aby se osobně setkali
sedláky, kteří ekologicky hospodaří,
a prodiskutovali výhled do let příštích,
např. Akční plán ekologického zemědělství od roku 2016.
Další odborný blok bude věnován problematice nepovolených látek v ekologické produkci a rizikům kontaminace.
„Konference se zúčastní i ekologičtí
sedláci, kteří se dostali do potíţí například kvůli přestřiku konvenčních
zemědělců. Zazní otázky spojené s po-
škozením dobrého jména, sankcemi,
stanovisky kontrolních orgánů a státní
správy. Budeme hledat odpovědi, jak
lze problém řešit, co pro poškozené
můţe udělat stát a co mohou dělat oni
sami, aby riziko zmenšili,― vysvětlila
Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců.
Na závěr dvoudenního setkání je ve
spolupráci s Českou technologickou
platformou pro ekologické zemědělství
plánována odborná exkurze. Bioakademie je vţdy příleţitostí získat nové
a nezkreslené informace týkající se ekologického zemědělství, ale zároveň
i moţností navázání obchodních
kontaktů.
Součástí Bioakademie je rovněţ tradiční
společenský večer v areálu lednického
zámku spojený se slavnostním předáním
cen soutěţí Česká biopotravina 2014,
Nejlepší sedlák Svazu PRO-BIO a Nejoblíbenější bioprodejna Svazu PROBIO. Bioakademie 2014 je pořádána
pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky.
(syh)
Víte, že…?
Přibývá
hospodařících
vlastníků půdy
Od roku 2000 do roku 2013 se v České
republice výrazně zvýšil podíl obhospodařované půdy ve vlastnictví zemědělských subjektů, přesto však zůstává
velmi nízký ve srovnání s ostatními
státy Evropské unie. Sníţil se počet
pracujících v zemědělství a ubylo zemědělské půdy, především orné. Pokračoval útlum chovu skotu, prasat a drůbeţe, naopak rostly početní stavy ovcí,
koz a koní. Na šestinásobek se zvýšil
počet ekologicky hospodařících subjektů. To jsou hlavní závěry vyplývající ze
Strukturálního šetření v zemědělství
2013.
Výnos obilovin
je letos vysoký,
převyšuje loňsko
Ţně jsou ve svém závěru. Aktuální
výnos obilovin je stále velmi vysoký a
je ve výši 6,17 t/ha. Výrazně tak převyšuje výnosy obilovin, které byly zjištěny touto dobou v roce 2013 (5,45 t/ha)
a to o 0,72 t/ha. Jsou značné lokální
rozdíly v postupu sklizně 35.týden, kdy
je prakticky sklizena celá Morava. České kraje mají větší zpoţdění, z toho pak
největší je patrné v Karlovarském a
Jihočeském kraji a zvláště pak v kraji
Vysočina. V ostatní regionech Čech je
sklizeno od 91,3 % do 99,8 % sklizňových ploch a ţně končí.
eBIOneta
dokončuje
mobilní aplikaci
Portál eBIOneta je blízko spuštění
vlastního systému značení potravin
[email protected] Členové odbytového
druţstva získají moţnost označovat
svoje produkty pomocí štítků, které
fungují jako elektronický kolek.Ve
spojení s databází [email protected] poskytne informaci o původu produktu.
Zboţí lze zobchodovat na portálu eBIOnety a vyuţít společné logistiky, včetně slev ze svépomocného fondu. Nyní
se dokončuje mobilní aplikace, která
umí popisovat a štítkovat produkty a
zjistí, kde je nejbliţší prodejní místo.
(red)
V příštím čísle



Download

NASE_PRO-BIO__ZARI_2014.pdf