IV. M O R F O L O G I E ( T var os l oví )
1 Určete slovní druhy, u ohebných slov i gramatické kategorie:
Marno už chtít tomu nevěřit a ze strachu před novým zklamáním se tvářit
naschvál nedůvěřivě: už to na nás jde. Nejdřív začaly místo sněhu padat
saze, krásné černé městské saze, kterými ošklivý bílý sníh tak hezky
zčernal; a na ošklivém hladkém ledu se udělaly pěkné špinavé loužičky a
mokřiny; a vzduchem projela nějaká taková slibná vlahost a vlhkost, a z
pórů země vystoupilo bláto a mokro, mlha a kalužky a všeliká jarní
mazlavina, i není pochyby: už na nás jde jaro. Přistihl jsem zavalité
pupence ještě pod sněhem; teď se to v nich tiše hýbe, a za týden prasknou
a vysune se z nich ochmýřený a jako štěně pitomoučký cípek lístku.
Vrabci na střeše bujností zrovna řičí: vem to nešť, že dejme tomu mží
nebo že jim za drápky zalézá jízlivá sychravina; na vrabčích hodinách už
jaro uhodilo, i natřásají se, hulákají, vrtí sebou, pohazují ocásky a frrr, už
si to ženou někam do zahrad. A když je noc, ozve se z dvorků chraptivé,
lkavé, altové toužení koček. Už je tu první jaro, černé a divoké jaro
kočičí; a to ostatní přijde po pořádku.
(K. Čapek)
2 Zařaďte slova ke slovním druhům; ve sporných případech užijte
slov ve spojeních:
dovolená, spropitné, psí, ne, hravý, hrací, včas, domácí, padlí, padlý,
zkusmo, bělmo, dvojí, dvojmo, pozdě, jedlý, najeden, nejeden, vědom,
běda, předem, zadarmo, stočné, by, vyjma, málo, okolo, všechen,
vykonavší, ať, ano, hop, vždyť, naprosto, skočná, aby, ven, veliký, velice,
zdravý, třikrát, nerad, díky, stěží, potají, svůj, rádce, dobře, hle, vpřed,
porybný, sám, řád, kradmo, středa, budiž, oba, cestující, pěší, pěšák,
zdola, rozpaky, dovnitř, ba, brr, jmelí, schopen, schopný, trní, zcela,
přesto, doma, kvůli, hovězí, zřejmě, průvodčí, náhončí, tamní, hrůza,
síťový, síťoví, prý, nutno, takřka.
68
3 Stanovte, jakou mluvnickou platnost mají tyto tvary, užijte jich ve
větách:
pila, nos, spíš, kolem, tepu, děl, tu, prací, lnu, per, kosí, ženu, při, den, let,
silo, seč, tuší, doprava, již, jí, podle, zdraví, místo, jak, hanba.
4 Jak se změnila slovnědruhová příslušnost podtržených slov? Které
hledisko o tom rozhoduje?
Kolem domu je zahrada. Kolem šel listonoš. Před závěrečným kolem naší
soutěže vedli o jeden bod. Jen těžce nemocní zůstali ležet, lehce ranění se
vrátili k útvarům. Ranění vojáci čekali na první pomoc. Nemocné dítě
muselo na operaci. Tak vida, už přišel! Vida hrozící nebezpečí, učinil
rázná rozhodnutí. Byl unaven, ale přesto podal dobrý výkon. Nedovedl se
přes to přenést. Jdi tam místo něho. Hledali místo k táboření. Ráno bylo
deštivé. Přijel už ráno. Chtěli mít ze všeho prospěch. Pro spěch nevěděl,
co dřív. Co ti řekl? Co byste se namáhali! Bylo to, jako by hrách na stěnu
házel. Vyvázl z toho jakoby zázrakem. Kdyby to tak šlo! Kdyby se ti
nedařilo, zavolej. Ptal se, kdy by mohl přijít. Kdy se vrátíš? Jsou chvíle,
kdy ho jímá hrůza. Byl bledý až hrůza. Letošní zima nebyla zlá, zato na
jaře nám bylo často zima.
5 Určete tvarotvorný základ a tvarotvorný formant uvedených
tvarů:
učitelčiným, automobil, kousala, nemluv, maminek, Jiřího, otázkám,
známo, jeho, kýmsi, čtyř, prvními, sedíce.
6 Proveďte morfémovou analýzu následujících tvarů, jednotlivé
morfy pojmenujte:
Příklad: vypracoval - vy-prac-ova-l-0
vy- předpona
-prac- slovní základ (kořen)
-ova- kmenotvorná přípona slovesného kmene minulého
-l- koncovka příčestí minulého (nekoncový tvarový sufix)
-0 koncovka jmenného rodu
69
podvědomému, odpovíš, kuřata, nepřemožitelný, předpokládá,
nejplnějšími, kohokoli, dlouhananánským, vyčistivši, nepomlouvej, těch,
učnic, vysokoškolskému.
7 Kterými morfy jsou ve spisovné češtině reprezentovány následující
morfémy:
N pl. substantiv
L pl. maskulin (subst.)
I pl. neuter (subst.)
G pl. feminin (subst.)
3. os. pl. ind. préz. akt.
1. os. sg. ind. fut. akt. dokonavých sloves
přechodníku minulého v pl.
kmenotvorné přípony kmene přítomného
kmenotvorné přípony kmene minulého
S U B S T A N T I VA
8 a) Najděte v textu substantiva a určete, ke kterému skloňovacímu
typu patří:
b) Určete, u kterých substantiv se ve spisovné češtině vyskytují
dubletní tvary (použijte SSČ):
Jednoho dne jsem ji (neboť je to fenka) dostal i s poetickým jménem Iris;
od té doby slyší nejen na jméno Iris, nýbrž také Iréna, Ryska, Rézinka,
Narcisek, Tulipánek, Mišpule, Darebnice, Costoprovedla a mnohá jiná
jména, při kterých zatřepe tím střapečkem vzadu a lehne si na znamení
oddanosti na záda. Její někdejší pán mě upozornil, že honí slepice, husy a
listonoše a chodí krást vejce; listonoše honí podnes, ale protože nemáme
kurník, krade aspoň cukr, mýdlo, uhlí, kolíky na prádlo, provázky a co
tak najde. Jinak je velmi hodná a neškodná, až na tři výjimky.
1. s vášnivou a překotnou radostí honí vše, co se hýbe, jako automobily,
vojáky, kočky, holuby, spěchající lidi a podobně - to byste nevěřili:
najdou se lidé, kteří nadávají, když je má čubička chytne za kalhoty; vše
co se nehýbe, horlivě ohryzává, jako například koberce, židle, boty,
70
kartáče, jakož i všeho druhu nářadí a náčiní; dělá jen to, co je jí zakázáno;
chceme-li, aby šla domů, musíme dělat, jako bychom ji vyháněli ven;
chceme-li, aby sežrala suchou kůrku chleba, musíme se tvářit, že jsme
odhodláni tu kůrku před ní hájit až do poslední kapky krve; načež ji s
frenetickou chutí slupne, vítězně a provokativně vrtíc ocáskem.
(K. Čapek)
9 Určete rod, u maskulin i životnost, následujících substantiv.
Určete, zda se případné kolísání projeví ve skloňování nebo
změnou slohové platnosti:
brambor, kedluben, okurka, fazol, písmeno, líc, obroučka, kánoe, kníže,
pondělí, mizera, čepel, nešika, popleta, šlépěj, břich, zášť, fakt, stěžej,
choť, varianta, uzávěr, náručí, tangens, hřídel, panoráma, rez, miláček,
mazal, nemotora, výzbroj, ozim, děvče, děti, naivka, rukojmí, bufet, oko.
10 Utvořte I pl.:
jeho obě upracované a mozolnaté ruce, ty dvě vypůjčené knihy, obě zlaté
ručičky hodinek, naše dvě sestry, tvé modré oči, nové dubové nohy stolu,
ty naše obě děti, čtyři ruce, nalezené pytlácké oko, moji dva synové,
ulomené ucho hrnce.
11 Vysvětlete různé významy následujících jmen jejich užitím ve
větě nebo ve slovním spojení; sledujte, zda je se změnou významu
slova spojena i změna v některém významu mluvnickém nebo ve
skloňování:
panák, jezdec, klín, koníček, špaček, špunt, letoun, rys, lenoch, obrněnec,
kozlík, šach, beran, los, drak, rameno, oko, ucho, noha, kohoutek,
beránek, korál, nosič, činitel, startér, ukazatel, bacil, mikrob.
12 Určete druh substantiva (vlastní, obecné, abstraktní, konkrétní,
látkové, hromadné, pomnožné):
trní, dubina, Domažlice, necky, Sušice, Budějovice, Úpice, vrata, housle,
Vánoce, drůbež, vojsko, kleště, jehličí, brýle, víno, prach, svornost,
71
sladkost, láska, nenávist, ruce, uši, mládež, kamení, křoví, kasárna,
činely, sloupoví, obyvatelstvo, loďstvo, chudina, uhlí, dudy, neštovice,
rozpaky, zarděnky, zlato, křída, pivo, haraburdí, mladost, nuda, mučidla,
jmeniny.
13 Určete, zda jde o singularia, nebo pluralia tantum. Pokud lze užít
uvedených substantiv v sg. i pl., vysvětlete proč a užijte jich ve
větách:
kov, mluvidla, varhany, žula, alkohol, maliní, výzbroj, lyže, kalhoty,
noviny, sklo, kukuřice, čočka, peníze, spalničky, prsa, mydliny, kuželky,
hodiny, voda, bláto, mráz, šaty, káva, sáňky, surovost, četba, vnitřnosti,
paměti, láska.
M AS K U L I N A
14 Doplňte vynechané koncovky, případně i hlásky v základu slova,
ověřte si řešení v SSČ:
a) bochník chleb-, poloha ostrov-, deska stol-, litr oct-, výběžek les-,
krásy domov-, obhájci kalich-, porušení zákon-, historie národ-,
Palackého Dějiny národ- českého, vjezd do dvor-, užití prostředk-, nemá
kus- rozumu, platit od kus-, od pátk- do včerejšk-, stavy dobytk-, porážka
skot-, pět stupňů mraz-, síla větr-, vrátil se z Beroun-, Vyškov-, Most-,
Písk-, Brod-, Kyjev-, Rakovník-, Praděd-;
b) koncem rok-, dvakrát do rok-, plášť kužel-, hodnota rubl-, obvod
lichoběžník-, plášť kotl-, složit ruce do klín-, použít pěstního klín-, kořen
topol-, zuby hřeben-, teplo chlév-, dláždění chodník-, postavit do kout-, z
temného kout-, tikot budík-, česání chmel-, ničení plevel-, stavba teletník, plátek sýr-, použití tmel-, vzhled dvor-, ode dnešk- do zítřk-, od
pondělk- do úterk-, velikost úhl-, výhřevnost uhl-, mluvil ze sn-, obsah
sn-, hromádka popel-.
72
15 Slova v závorkách uveďte do náležitého tvaru, sledujte výskyt
dubletních koncovek:
přetržení klínového (řemen), tvrdost přisuzovaná (křemen), výrazná chuť
(křen), vepřové na (kmín), voda v (pramen), pili z (pramen), přiblížili se k
(plamen), škodit (kmen i kořen) stromu, sklidit v jednom (den) 2 ha
(ječmen), vítr na horském (hřeben), vrátil se za 14 (den), přiblížil se k
samému (hřeben) střechy, vytesán z hrubého (kámen), noha vyklouzla z
(třmen), zvláštní tvar (lupen), dlouhé pole (len), skvrny na (nehet),
zranění na (loket), muzeum v (Loket), příjemné (den) volnosti, většina
(host), beseda s (host).
16 Doplňte koncovky L sg.:
po východ- slunce, události na Blízkém východ-, při výklad- nové látky,
ve výklad- prodejny, ubytování v žákovském domov-, poznat ho po hlas-,
báseň o jar-, v podnikovém institut-, mluvili o konkurz-, při průjezdměstem, příroda na jar-, v průjezd- domu, v poločas- zápasu, o filmovém
festival-, mluvili o uměleckém přínos- Karla Čapka, v krajském list- byla
v referát- o sklizni chmel- zmínka o hektarovém výnos- v našem okres-,
tisk na křídovém papír-, čmáral tužkou po papír-, ve Španělském sál- na
Pražském hrad-, na otáčivém glóbus-, na zimním stadion-, zábava v
cirkus-.
17 Utvořte V sg.:
a) dozorce, bídník, koník, bratr, inženýr, svůdce, hanebník, správce,
lovec, zastánce, kněz Jan, ochránce, zrádce, manžel, šťastný vynálezce,
borec, zájemce, otec, poslanec, strojvůdce, milý strýc, vojevůdce, velký
herec, prodejce, rádce, zástupce, dopravce;
b) Petr Kužel, Boris Polák, Bedřich Němec, Karel Skála, Max Mráz,
Vavřinec Anderle, Eduard Serbus, Julius Švec, Jan Oktábec, Silvestr
Gall, Robert Šlosberger, Aleš Havel, Jiří Hraběta, Gabriel Pauker, Felix
Šefr, Miloslav Pelc, Eduard Petrů, Otakar Šerých.
73
18 Tvořte N pl. těchto substantiv:
brigádník, všeuměl, spolutvůrce, chirurg, host, alpinista, lexikograf, kůň,
ctitel, dárce, chlebodárce, abonent, skokan, gymnasta, účtovatel,
socialista, sběrač, bacil, mikrob, laureát, prominent, abstinent,
korespondent, apoštol, akademik, zřizovatel, diplomat, zlepšovatel, přítel,
aristokrat, větroplach, dobrodruh, kněz, kníže, statista, frázista,
barytonista, vydřiduch, bandita, despota, turista, aviatik, kosmonaut,
drogista, dogmatik, měšťan, náměstek, věřitel, Ostravan, Rus, Rumun,
Litevec, Ind, Švéd, Arab, Španěl, Ir, drvoštěp, vojín, voják, posel, cizinec,
cizopasník, mlok, krtek, dráb, nešika, kazisvět, zběh, soused, Indián,
krocan, pohan, Germán, vesničan, kapitán, uzenáč, slaneček, křemenáč,
klouzek, ukazatel, činitel, ledoborec, nosič, vlastizrádce, vládce, geolog,
strašák.
19 Utvořte L pl. následujících substantiv s vhodným atributem:
domek, domeček, vrcholek, slaneček, hříbek, krok, krůček, vrch, vrh,
oblak, obláček, vůz, vozík, kousek, sen, šachy, plech, kolega, sluha,
stratég, Azték, filolog, chirurg.
20 Utvořte a napište krátké věty nebo spojení s I pl. těchto
substantiv:
hřídel, hrbol, uzel, žvanil, cíl, apoštol, topol, vyvrhel, mozol, úl, kanál,
kotel, kostel, městys, mol, uhel, manžel, zlepšovatel, kecal, kos, markýz,
stávkokaz, kněz, datel, pytel, sysel, obratel, koukol, jez, vítěz, příčel,
důkaz, zřetel, pantofel, peníz, korál, ukazatel, kyčel, plaz, bacil, mandel,
výmol, svízel, samozásobitel, titul, rubl, živel, kachel, šindel, motouz,
šimpanz, Francouz, přítel, král.
21 Utvořte G a D těchto vlastních osobních jmen:
Jiří, Alois, Felix, Daniel, Péťa, Boris, Vašica, Kužel, Baše, Junek,
Goethe, Heine, Kočí, Majakovskij, Tomšů, Dítě, Kramerius, Hrabě,
Benoni, Škultéty, Petöfi, Švec, Mráz, Mareš, Hlavica, Halas, Hudec,
Ševarnadze, Rais, Verdi, Poupě, Descartes, Linke, Anatole France,
74
Mathesius, Polevoj, Leonardo da Vinci, mistr Jan Hus, Jan Amos
Komenský, Matěj Anastázia Šimáček, Jan Evangelista Purkyně, JeanJacques Rousseau, kardinál Richelieu, Karel Matěj Čapek - Chod,
Francois Rabelais, William Shakespeare, Rembrandt van Rijn, Francois
Villon, Daniel Adam z Veleslavína, Samo Czambel, Ján Botto, Andrej
Sládkovič, Jiří Wolker, André Maurois.
F EM I N I N A
22 Jména v závorce uveďte do závislosti na příslušném slově nebo do
naznačeného tvaru, sledujte vokalické alternace:
úroda (houba), chůze po (kláda – pl.), kompot ze (slíva), fotografie
pražských (brána), topení (pára), péče věnovaná (rány), tunel provrtaný
(skála – sg. i pl.), prohlídka krkonošských (bouda), cesta (dráha), vážit na
nových (váhy), potáhnout (kůže), sběr (kůže – G pl.), zahrabávání (jáma –
pl.), hovory pod (lípa – sg. i pl.), vymazat (hlína), ratolesti (jíva – pl.),
práce s (hrábě), jíst (lžíce – sg. i pl.), přihrnout k (jáma – D pl.),
poznámka pod (čára), spokojený se svými (práce), dýchat (plíce, žábry),
vládl velkou (síla), sběr (láhev), značnou (míra), výroba ovocných
(šťáva), otvory myších (díra), výměšky (žláza – pl.), seno z (louka – pl.),
krev v (žíla – pl.), křik (vrána – pl.), noha v (dlaha / dláha), chodit bez
(berle).
23 Jména v závorkách dejte do náležitého tvaru, sledujte koncovky:
sloupec (číslice), za několik (neděle), souhrn nutných (dispozice), znalost
(definice), práce našich (žákyně), výkony (sportovkyně – pl.), srovnání
různých (edice), několik závodních (kuchyně), porada (zástupkyně – pl.),
koordinace plánů a (investice), obešli se bez finančních (dotace), objev
Koněpruských (jeskyně), záře voskových (svíce), mnoho radostných
(chvíle), stádo (ovce), zárodky (larva – pl.), voda z domácích (studna).
75
24 U následujících substantiv utvořte G sg., D, L, a I pl., jména pak
rozdělte do skupin uvedených v Mluvnici češtiny II na str. 330331:
síť, směs, dřeň, nechuť, vlast, lest, mast, choť, hůl, pec, past, závěť, plst,
mysl, pelest, labuť, propust, rez, pečeť, koupel, paměť, skříň, obec, žerď,
spleť, půlnoc, pěst, klec, stěžej, konev, pleť, pouť, součást, moc, loď,
tresť, pověst, předsíň, rukověť, slast, suť, zápřež, pomoc, prsť, loukoť,
kapraď, step, poušť, řeč, myš, mez, trať, obruč, žluč, peruť, noc, otep,
oprať, věc, odpověď, lež, káď, obuv, náruč, čerň, zeď, rozkoš, smrt, žluť,
ocel.
25 Jména v závorkách dejte do náležitého tvaru v pl.:
zpráva o přípravných (práce), pomoc našim (huť), průjezd výstavnými
(ves), mezera mezi (zeď) byla vyrovnána (otep) dříví, projížděl několika
(čtvrť) města, přednáška o infekčních (nemoc), navzdory všem (nemoc,
strast a lest), voda v (propast a strž), nevěřte (řeč) falešných lidí ani
poplašným (zvěst, lež, pověst), návrh předložený oběma (velmoc),
pozornost věnovaná (propust), pokusy s morčaty a (myš), nástroje s
tvarovanými (rukojeť), postel s vysokými (pelest), přiložit k (žádost),
spokojen s jeho (odpověď), píle patří k jeho (ctnost), vodní toky jsou
levnými dopravními (trať), obsah této (stať – sg.), průchodnost železniční
(trať – sg.).
26 Uveďte, zda následující substantiva mají v některém z pádů dvojí
tvar:
jeskyně, kuchyně, dýně, šlépěj, země, vánice, číše, zář, půle, mříž,
žákyně, jedle, předsedkyně, dělnice, třešeň, košile, míle, tržnice.
27 Místní jména v závorkách dejte do náležitého tvaru:
přijel z (Karlovy Vary, Staré Hamry, Čáslav, Chrudim, Diváky, Břeclav,
Litomyšl, Vratislav, Kouřim), přijel do (Podmokly, Mladá Boleslav,
Zbraslav, Uhříněves, Sušice, Hranice, Jemnice, Čadca, Levoča, Boloňa,
Dobrudža), pobyl v (Jeseníky, Beskydy, Doksy, Diváky, Hrdlořezy,
76
Dolní Mokropsy, Luka nad Jihlavou), přiblížili se k (Holasovice,
Budějovice, Košíře, Teplice, Oslavany, Rosice, Čadca, Banská Bystrica).
NEUTRA
28 Doplňte náležité tvary jmen v závorkách:
i stěny mají (ucho), obě (ucho) hrnce, nesl dítě na (rameno – sg. i pl.), na
polévce plavalo mnoho mastných (oko), lustr o čtyřech (rameno),
vyprávět o pytláckých (oko), houpal dítě na (koleno – sg. i pl.), koupil
březová (koště), pohled z různých (hledisko), ve spadlých (jablko),
výšivky na starobylých (roucho), lidé ve (město i městečko – pl.),
zanášení (řečiště – pl.), registrace všech (plavidlo), objev nových
(ložisko), výstavba dalších (letovisko a koupaliště), obyvatelé nových
(sídliště), okolí průmyslových (středisko), dodávka (vejce – pl.),
podmítka (strniště – pl.), reprodukce výtvarných (dílo), fotografie v
několika (album), obrázky na (víko – pl.) krabic,studium starých
(přízvisko – pl.), klíč k (vrátka), písek zadřený v (ložisko – pl.), éra (kníže
a hrabě – pl.), něha v mateřských (slůvko), dárky malým (dítko), stanuli
na (temeno) hory, myslivci říkají (oko) zvěře světla.
JM É N A C I ZÍ A P Ř E J A TÁ
29 Excerpujte všechna jména cizího původu z jedné strany
některých novin, vysvětlete jejich význam a zařaďte je k
deklinačním vzorům.
30 U následujících substantiv určete rod, utvořte G a L sg. a určete
vzor, která jména jsou nesklonná?
atribut, peloton, cyklus, kuli, yuppie, génius, rytmus, humus, sinus,
tetanus, upgrade, fetiš, komuniké, abbé, chaos, kosmos, primus,
asparágus, kakadu, pony, grafikon, luxus, atašé, epos, stadion, rádius,
neutron, aikidó, hymnus, interview, majáles, orchidea (i I sg.), sója,
kánoe, skica (i I sg.), whisky, sfinx, drama, téma, skóre, bufet, ragú,
77
extempore, nacionále, plénum, bienále, byro, individuum, žervé, tablo /
tabló, embryo, duo, panoráma, faksimile, sympozium, defilé, album,
angažmá, resumé, kupé, promile, nivó, foyer, vakuum, lyceum, abonmá,
datum, kampus, graffiti, aids, megastore, styling, squatter, Windows,
newsgroup, smajlík.
31 Zjistěte, která z následujících jmen mají dvojtvary (ve kterých
pádech) a zda jsou tyto dvojtvary mluvnicky nebo věcně
rozděleny:
tetan, virus, jamb, revue, mechanismus, tyfus, fakt, tonus, glóbus, blues,
finále, fíkus, cirkus, humus, rytmus, sinus, status, turnus, excerpt, centr,
filé, lexikon, kritérion, axiom, tangens, komité, tiré, idea, faraon, anion,
agens, sfinx.
32 Utvořte G a L následujících vlastních jmen:
Pythagoras, Aeneas, Artemis, Aristoteles, Homér, Horatius, Nemesis,
Paris, Vergilius, Sapfó, Ceres, Anakreón, Nero, Mars, Juno, Zeus, Cicero,
Pius, Sofokles, Odysseus, Livius, Achilles, Aischylos, Kramerius,
Sardou, Čajkovskij, Montesquieu, Polevoj, Molliére, Maria, Marco,
Sinkule, Lomonosov, Lyon, Rhodos, Kyjev, Madrid, Curych, Minsk,
Krivoj Rog, Lisabon, Zagreb, Karlovac, Smolensk, Makarska, Hellas,
Oradea, Gliwice, Kolchis, Salamis, Korea, Sofia, Nicaragua, Galilea,
Mantua, Versailles, Brodway, Montevideo, Baku, Tbilisi, Sarajevo,
Bordeaux, Dušanbe, Krasnopolje, Soči, Waterloo, Peru.
A D J E K T I VA
33 Vyhledejte v textu adjektiva, určete jejich tvary:
Jak dosvědčuje kronika, jíž se dotazujeme nejčastěji, onoho roku
třináctistého osmnáctého počasí bylo příznivé, po chladném a deštivém
květnu zlatě slunné a osvěžované vydatnými přeprškami, takže bylo
radostno pohledět na žloutnoucí a rudnoucí vlnění žita a pšenice a na
leskavou hojnost luk, tak tučných, a bohatých, že špičaté boky zakrnělých
78
a podvyživených kravek a koz, jež za války sedláci v zimě v létě ukrývali
v lesích, nabývaly plnosti, naděje na bohaté žně utěšovala srpnovské
chudáky v jejich hladové nouzi a do jejich temných a vylekaných srdcí se
pokradmu a zadními dvířky vracela radost a důvěra. Byla ovšem trpčena
pomyšlením, že největší díl bohatství, dozrávajícího před jejich lačnýma
očima, zmizí v pokladnicích kostohryzských boháčů, Matěje Kořínka,
který se v zastoupení jeho nezletilých synků ujal peněžních a
hospodářských záležitostí svého zavražděného tchána Mauricia, Trutila,
který skoupil popluží dvou srpnovských vesnic, též Hektora Bříška,
ospalého pivovarníka Kubaty a půltuctu drobnějších příživníků, již si
svého času přisadili na Mauriciovu přestavbu srpnovského venkova.
(V. Neff)
34 Rozdělte následující adjektiva na kvalitativní (kvalifikační a
deskriptivní) a relační. Která se mohou stupňovat a proč?
modrý, domácí, živý, mrtvý, vysoký, nahý, dobrý, dětský, vesnický, psí,
kožený, bledý, sladký, lipový, železný, hluchý, nový, smutný, královský,
knižní, tvrdohlavý, růžový, častý, kamenitý, kyselý, silný, autobusový,
hrbatý, kulatý, ošklivý, bezohledný.
35 Utvořte, pokud je to možné, k uvedeným adjektivům krátké
(jmenné) tvary. Užijte krátkých i dlouhých tvarů ve větách a
sledujte jejich větněčlenské uplatnění a případné posuny
významu:
věrný, dlužný, dobrotivý, veselý, milostivý, trpělivý, bosý, spokojený,
prostý, laskavý, zdravý, unavený, mladý, pokrytý, povinný, plný,
nepřekonaný, mocný.
36 Utvořte komparativy k níže uvedeným adjektivům:
tuhý, řídký, tichý, blízký, nízký, úzký, snadný, prudký, krátký,
jednoduchý, suchý, hluboký, čistý, tvrdý, bledý, chudý, starý, tmavý,
smělý, bílý, raný, bystrý, dbalý, měkký, hezký, krásný, lehký, tenký,
79
břitký, hustý, zadní, křehký, krutý, hrdý, křepký, vlhký, trpký, ryzí,
horký, brzký, zlý, kyprý, mokrý, dobrý, malý, velký, dlouhý.
37 Jména v závorce nahraďte náležitými tvary přivlastňovacích
adjektiv:
(herec) obdivovatelé, (učitel) úspěchy, (soused) psi, (předseda)
spolupracovníci, (Karel) sestry, pán a paní (Kubát), (Neruda) Písně
kosmické, (tatínek) rukavice, vědecké práce (Jungmann a Šafařík), zájem
o spisy (Jirásek, Wolker, Holan, Čapek), mluvili o (Halas) básních a o
(Vančura) próze, (Axmann) mužský sbor (Sládeček) koně, citoval
předchůdce (Hus), stoupenci (Napoleon), četl (Sienkiewicz) Křižáky,
kárat (soused) hochy, znal (Petr i Bedřich) přátele, představení v
(Smetana) divadle, dům na (Janáček) ulici.
PRONOMINA
38 Najděte v textu zájmena, určete jejich druh a typ skloňování:
"... tedy ta Tamara, tatínku, pozve ženicha na večeři, po večeři do
ložnice, a ráno, ještě rozespalého rozkáže hodit do propasti. A to máš
pořád všude jednu písničku: dokaž tohle, dokaž tamto, rozesměj
princeznu Nezasmálku, uhodni hádanku Turandoty, když uspěješ, je
tvoje, neuspěješ, ufiknou ti šišku ... chci říci, hlavu. Pro mě a za mě,
tatínku, všechny ty princezny může vzít hrom."
A venku zahřmělo.
.......
"Rozsviť hromničku," povídá král, "já si jdu lehnout, mně se při
bouřce špatně dýchá."
Odešel do své královské komnaty, zavřel na závoru, potom okenici,
načež vlezl pod postel. Králové se vždycky něčeho bojí.
Rozpršelo se setsakramentsky.
Chvílemi se zdálo, že je po bouřce, leč v té chvíli přikvačila nová,
dravější než ta první.
"Huberte", promluvila paní králová, "tady si mi pěkně sedni na
schůdek vedle mne a povídej."
80
"Co mám povídat?" a posadil se na schůdek.
"Cos to povídal svému otci za pohádky? Kdepak jsi je četl?"
"Nikde maminko. Já je slyšel vyprávět!"
"Kdopak ti je vyprávěl?" a Hubert sedí jako zařezaný.
"To děvče, co se s ním scházíš na šancích?"
Hubert zase nic.
"Jakpak se jmenuje?"
"Božidara..." podřekl se. Než se vzpamatoval, slyší paní královou, jak
si tiše povídá:
"Hezké jméno....Božidara... a čípak je?"
"Z horního mlýna, stárkova nejmladší." Protože paní králová nic
neřekla, a jen se na něj dívala a dívala, dodal:
"Je hezká, chytrá, hodná, skromná ..."
" ... do tebe zamilovaná ..."
"... a já do ní ... "
"ale není princezna!" zakývala hlavou paní králová.
(Jan Werich)
39 Doplňte správné tvary zájmen, rozhodněte, kde je možné užít
tvarů několika:
a) Prosím (ty), už se na (já) nezlob. Kdo (ty) dovolil rozhodnout to bez
(já)? Díval se na (já) s převahou a trochu se (já) asi v duchu vysmíval.
Kniha, kterou jsem si od (ty) vypůjčil, se (já) velmi líbila. Bolí (já) hlava.
Proč si nedáš od (já) poradit? Nevíš, jaké má o (já) mínění? (Já) to velmi
zajímá. Pojď s (já), ukážu (ty), kde se (já) to stalo.
b) Hlasy kolem (ona) náhle ztichly, bezhlesé ticho (ona) svíralo. Někdo
(ona) sevřel tvrdým stiskem paži a trhl (ona) k sobě. Cítil, že (on) mezi
sebe nepřijali; hleděli na (on) úkosem. Vůz zastavil a neznámý do (on)
vstoupil. Sláva je nenasytná a nutno (ona) živit jako oheň. Potřebuješ-li
pomoc, rád ti (ona) poskytnu. Zapomněl jsem vaše jméno, opakujte (ono)
prosím. Měl jsem pro (on) špatnou zprávu, když (ona) uslyšel, docela
zbledl. Přítel onemocněl, byl jsem se na (on) podívat. Úmyslně si (ona)
nevšímal a nevyzval (ona) k tanci. Rozbil kolo, ale hned (ono) zase
81
spravil. Cheb má pěkně rekonstruované jádro města, přijeďte se na (ono)
podívat.
40 Určete, které ze zájmen uvedených v závorkách je správné:
Stýská se ti také po (svých, tvých) rodičích? Teď víš, kde máš hledat
(svého, tvého) přítele. Rodiče mají pečovat o výchovu (svých, jejich) dětí.
Radil jsem se o tom s (svým, mým) bratrem. Poručník byl zproštěn (své,
jeho) funkce. Stůjte za (svými, vašimi) slovy. Zajdu se s bratrem podívat
k (své, naší) babičce. Viděl jsem tě mluvit s (svým, tvým) dobrým
přítelem. Zajímej se o dějiny (svého, tvého, našeho) národa.
41 V následujících spojeních doplňte náležité tvary zájmen. Uveďte i
možné dvojtvary:
pozval (můj) kamaráda, mluvil s (tvůj) ženou, omluvte (můj) jednání,
souhlasím s (tvůj) názorem, připomíná mi něčím (můj) bratra, shovívavý
k (můj) synovi, přišla (tvůj) sestra, mluvil do (její) záležitostí, vážil si
(její) slov, pomoc v (váš) práci, přesvědčil mě (svůj) činy, bez (tvůj)
pomoci bych nebyl se (svůj) prací hotov.
42 Doplňte správné tvary zájmena týž / tentýž:
Odchází vždy v ... hodinu. Všichni máme ... práva a ... povinnosti.
Nastoupili s ... brankářem a hráli s ... zaujetím jako loni. Letos dosáhli s
... setbou a za ... podmínek ... výsledků. Hlásili se stále ... žáci. Vycházeli
z ... definice a z ... zkušeností. Zápasili s ... překážkami a s ... problémy.
Viděli jsme ... hru znovu. Provedl to v ... dni ještě jednou. Věnovali
pozornost ... problémům.
43 Doplňte správné tvary zájmena jenž:
Je to stavba na ... pracovaly stovky lidí a k ... přiváželi vlaky materiálu.
Odpovídáme za osud země, ... milujeme. Sportovci, ... nás reprezentovali,
se vrátili. To je ta kniha, na ... jsem upozorňoval. Vzpomínal na ty, ... mu
byli blízcí. Přál si místnost, ... by si mohl zařídit po svém. Pomoci přátel,
82
... často zneužíval, se tentokrát nedočkal. Problém, o ... jsme již dříve
slyšeli, se stal aktuálním.
44 Rozhodněte, který z tvarů zájmen on a jenž v závorce je správný,
a vysvětlete, kdy se kterého užívá:
Stáli pod velkým dutým stromem a nevěděli, mají-li na (něj, něho, naň)
vylézt nebo se do (něj, něho, doň) schovat. Uprav stůl, otři (jej, ho) a
prostři na (něj, něho, naň) čistý ubrus. Ten pes nekouše, neboj se (jej, ho).
Již loni pracovali s kombajnem, letos si práci bez (něj, něho) nedovedou
představit. Dítě bylo velmi slabé, báli se (oň, o něj, o něho, o ně). Kůň na
(nějž, něhož) vsadili, nevyhrál. Nevytvoříš-li si svoje štěstí sám, sotva
(ho, jej, je) najdeš. Byl tam i Karel, ale právě (jeho, ho, jej) jsem neviděl,
ač jsem (ho, jej) hledal. Udělal to pro (něho, něj, proň) z přátelství. To je
dárek přítele, pro (něhož, nějž) jsem mnoho udělal. Rozhlíželi se po
pracovišti, na (něž, nějž) byli přiděleni.
45 V následujících větách doplňte přivlastňovací zájmena 3.os. (jeho,
její, jejich) nebo přivlastňovací zájmena vztažná (jehož, jejíž,
jejichž); jejich užití vysvětlete:
Stála nad splavem, ... vlasy byly rozpuštěny a z ... očí vyzařoval stesk.
Příboj, ... hukot jsme slyšeli, neslábl. A už je tu matka, ... dětí se tu
nemůžeme dohlídat. Beseda se spisovateli, ... práce zvítězily v soutěži.
Členové, na ... žádost byla schůze svolána, vášnivě diskutovali.
Vystoupila i Eva, ... názorům se všichni obdivují. Poslali doklady a žádali
potvrzení ... příjmu. Seděl pod stromy, z ... korun zněl zpěv ptactva.
Seznámili se s touto knihou (těmito knihami) i s ... zajímavými
ilustracemi.
46 Na vyznačených místech užijte náležitého tvaru zájmena sám,
samý:
Děti byly ... smích a ... zpěv. Co pro nás děláš, pro sebe ... děláš. Došli
na... okraj skály. Olga zůstala ..., všichni odešli. Nenechávejte ji ..., bojí
se. Děvčata ... nevěděla, kudy se vrátit. Vojsko postoupilo až po ... řeku.
Ve vsi bývali ... dobří lidé. Dojde-li k nehodě, žalujte ... sebe. Poznej ...
83
sebe. Matku našli zcela .... . Honzu přivítal ... král. Byli jsme na
procházce po ... noc. Pole nepřinášejí užitek ... o sobě.
NUMERALIA
47 V textu vyhledejte číslovky, určete jejich druh a řekněte, zda a
jak se skloňují:
a) Srdce
Podstatné jméno srdce je osmdesátým nejužívanějším slovem v našem
jazyce. Na prvním místě trůní – pochopitelně – spojka a. Následuje býti,
pak ten, čtvrté je v, páté on. Uvedené osmdesáté místo pro srdce je
vskutku unikátem, uvážíme-li, že například pivo je až na 2847. místě.
Oblíbené a syté slovo vůl se dokonce krčí až na 5450. místě. Kdo nevěří,
ať tam běží. Do knihy Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém
jazyce. Při četbě té publikace se mi rozbušilo srdce, které je v první
stovce, a já přemítal, jak se tam mohlo dostat.
(R. Křesťan)
b) Číslo 3 (tři) vděčí za svou oblibu nejspíše pověrčivosti, která ve třetí
události téhož druhu spatřovala potvrzení nějakého vyššího záměru,
vyloučení náhody (do třetice všeho dobrého). Tři dny a tři noci byly
známy už u starých Sumerů, kde naplňovaly týdenní čekání, k vánoční
legendě patří tři králové, z antiky víme o třech Gráciích, o Posseidonově
či Neptunově trojzubci atd. i o tom, že tres faciunt collegium. V lidové
slovesnosti představuje trojka typický prvek baladický (trojí pokus,
návrat, čin) i motivický (tři zlaté vlasy, tři princezny) a stejně přirozeně
přechází do literatury (Tři sestry, Tři mušketýři, Tři kamarádi) a do
domovních znamení (U tří kaprů, U tří housliček, U tří pštrosů, U tří růží
atd. – v Praze míval na štítu trojku každý šestý dům).
(J. Králík)
48 Čtěte text s číslovkami, výrazy v závorce uveďte do náležitého
tvaru:
Synchronizace (1. a 2. rychlostní stupeň) usnadňuje řízení. Zápas se konal
před (15 000, 18 456 divák). Výlet podnikl se (232 Kč) v kapse. Mluvilo
84
se o (2 000 druh výrobek). Téměř (500 divák) se hra líbila. Výsledku bylo
dosaženo po více než (250 pokus). Vodojem pojme (12,35 m3 voda). Olej
v motoru se mění po (3 500 – 4 000 km). Lodní vlak o (4 – 6 člun) se
vyrovná asi (300 železniční vagon) po (15 t). Ze (203 startující) byl- (34
Čech). Archeologové odkryli (další 12 hrob) z doby před (4 000 rok).
Karlovarská vřídla i 72oC teplá vyvěrají z hloubky asi 1 800 – 2 000 m;
denně vynášejí na povrch kolem 15 t soli. Takové množství ovoce se
nevejde do 3 nebo 4 sklenic, musíš jich připravit nejméně 8.
49 Řekněte s náležitou číslovkou tato substantiva:
(2) housle, (2) zeleň, (2) řešení, (4) kamna, (3) boty (páry), (4) prádlo, (9)
řemeslo, (100) záliba, (1000) dík, (několik) nálada, (5) šaty, (4) ruce, (3)
pivo.
50 Následujících spojení užijte ve větách a vysvětlete jejich
významové rozdíly:
dvojí voda, dvě vody, paterá barva, pět barev, čtverá káva, čtyři kávy,
několikerá láska, několik lásek, troje brambory, tři brambory, dvojí
bytost, dvě bytosti, několikerá vlastnost, několik vlastností, troje včely, tři
včely, čtvery rukavice, čtyři rukavice.
VE R B A
51 a) Najděte v textu všechny slovesné tvary a určete, zda jsou určité
nebo neurčité, jednoduché nebo složené.
b) U určitých slovesných tvarů určete gramatické kategorie a
slovesa zařaďte do tříd a ke vzorům:
Kam by šla? Nastává opět noc, den se schýlil a je čas klekání. Tu vyjde
selka a vyptává se konajíc porůznu večerní práce. Má napilno a není
laskavá. Konečně je všechno hotovo a muži i ženě zbývá chvilička k
hovorům.
"Ty časy!" praví selka, "člověk si není jist střechami nad hlavou. Však
vím, že Obořiště vyhořelo." Řkouc to, zve Markétu do světnice a ke stolu.
85
Rozdmýchává oheň, uhlíky rudnou a záhy šlehají veselé plameny. Je
slyšeti skřípění studničních vah a v prachu první tmy se jeví hvězda
večernice. Rozpačitý sedlák, rozpačitý, neboť je po díle, vyšel na zápraží
a čeká, až slečna usne. Potom se vrátí a ulehne při komínu, na místě, jež
je nejteplejší.
Druhý den se Markéta probudila, když svítalo. Na stole byla připravena
její snídaně. Upila něco mléka a ulomila kousek z krajíce, zakoušejíc
stud, jenž nás přepadává, když prosíme. Hospodář již vyšel po své práci a
Markéta nemohla poděkovati leč selce. Jak s ní mluví? Mluví jako malé
děvčátko. Ale ta, které děkuje, jí přeuctivě odpovídá a prokazuje jí čest
málem vévodskou. Kdož ví? Snad se jí trošičku posmívá.
(V. Vančura)
52 U uvedených sloves utvořte kmen prézentní a kmen infinitivní
(včetně podob s hláskovými alternacemi):
Vzor: nést – kmen préz. nes-e- / nes-0kmen inf. nes-0- / nés-0vést, vézt, říkat, chodit, zpívat, bojovat, bát se, tkát, uprchnout, ctít, umět,
zatknout, kousat, zvrhnout, lákat, pít, dojmout, mrznout, realizovat,
kvasit, spát, pustit, chrápat; jíst, být, vědět, chtít.
53 K následujícím slovesným tvarům uveďte infinitiv, slovesa
zařaďte ke vzorům:
kvete, započne, odpočine si, hněte, dosáhne, zebe, třese, roste, slove,
slyne, snuje, snová, hude, střehu, střeží, oblékne, dopomůže, zajme,
vyžne, přijme, děje se, pleje, přistane, dostojí, dostane, okřeje, lije / leje,
páře, kuje, stojí, kleje, vezme, napne.
54 Určete následující slovesné tvary a řekněte, od kterého kmene
jsou utvořeny:
vzal, vzpomněv si, vyňat, střez se, nabudeme, přijměte, rozkvetši, nelži,
moha, roztlučou, zaseto, vezměte, objati, naleznete, přišedše, vzňal se,
zůstavši, dosaženo, viz, věz, uvědomme si, rozžal, jezte.
86
55 Rozhodněte, která z následujících sloves patří k produktivním
typům (ke kterému z nich):
tvořit, budovat, stavět, pomoci, dokázat, zdokonalit, zlepšovat,
dosáhnout, využívat, ozdravět, spát, lelkovat, prásknout, ozdravit, vést,
vézt, vozit, svážet, vozívat, dálnopisovat, chodívat.
56 Určete vid sloves v těchto větách:
Ty šaty ti dobře padnou. Zedníci čekali, až "padne". Teď hodím já. To se
mi velmi hodí. Věnoval mi kytici růží. Až na to, že mu vypadaly vlasy,
vypadal docela dobře. Dovedli se bránit. Dovedli dítě k lékaři.
57 Jakými prostředky vytvoříte slovesa nedokonavá k těmto
předponovým slovesům dokonavým?
přikrýt, nalít, umýt, vyrýt, vydělat, rozkopat, shledat, zapálit, nařídit,
obalit, přiblížit se, vystrčit, vykoupit, rozplést, domoci se, dopéci, vybrat,
připít, rozvézt, zabít, nabít.
58 Určete vid těchto sloves. Pokud je to možné, utvořte předponou
dokonavá slovesa:
programovat, produkovat, demonstrovat, konstatovat, informovat,
absolvovat, definovat, publikovat, diskutovat, reagovat, havarovat,
organizovat, degenerovat, obětovat, aktualizovat, věnovat, darovat,
jmenovat.
59 Nahraďte infinitivy náležitými tvary prézentními; je někde
možno užít dvojtvarů?
Čestní lidé (nelhat). V této disciplíně (moci) naši sportovci zvítězit a jistě
to (dokázat). Žáci (psát) perem. Chodové (střežit) odedávna naši hranici.
Přítomní (prokázat) svou totožnost. Hráči pak (ukázat), co (umět).
Roztoky různé nasycenosti (vřít) při různých teplotách. Stroj (příst) a
(snovat) vlákno dovedněji, než to (moci) dokázat lidské ruce. Kola
(klouzat) po zledovatělé vozovce. Třebaže se sotva (vléci – 1.os.sg.),
87
(podepřít) vás. Sousedovy děti (stonat a plakat). Králíci rádi (chřupat a
hryzat) křehké lupení.
60 Nahraďte infinitivy v uvedených spojeních imperativem 2.os.sg. a
1.os.pl.:
rozpárat staré šaty, kašlat do kapesníku, neskákat a nedupat, učesat se,
lízat zmrzlinu, upéci koláč, naškrabat brambory, namazat si chleba,
vytřepat prachovku, vyklepat koberec, zatlouci skobu, vydlabat a
vyhloubit otvor, otesat trám, vykopat jámu, pomoci slabšímu, nelhat
rodičům, nezklamat přítele, neplakat, otázat se o radu, plavat o závod,
navléci nit, posoudit projekt, nezávidět jiným, zaštítit bezbranného,
vyhovět žadateli, přihlásit se dobrovolně, zastavět pozemek, uspíšit
vyřízení žádosti, roztřídit sešity, zatížit papíry, nahustit pneumatiku, velet
družstvu, zamhouřit oči, uhostit přítele, podnítit zájem o umění.
61 Infinitivy nahraďte náležitými tvary imperativu:
(Zahrát) mi na klavír a (zazpívat) mi. Nespěchej, (posedět) u nás, (najíst
se) a (napít se) dosyta a (posilnit se) na cestu. (Vzít si) koláč, ale
(neumastit se). (Nejíst) hltavě a dobře (kousat). (Neutéci) mi, chci jít s
tebou. Teple (obléci se). Pracuj svědomitě a (nekazit) pověst naší školy.
Nebuď ukvapený, (nechválit) ani (nehanět) předčasně. Nebuď sobecký,
(přemoci se a vyrozumět) svou sestru. Nečekej na nic, (pospíšit si a
přihlásit se). (Dohrát) ještě tu partii. (Uspíšit) průběh jednání. Prosím tě,
(nekouřit a nečmoudit) tady s tou cigaretou. Pavle, (nestát) tu tak a
(pomoci) mi! Nebuď líný a (nasekat) dříví, (nasypat) slepicím a (zalít)
květiny. Záhony kolem plotu (osít) trávou a pěšinky (vysypat) pískem.
(Nešlapat) po trávníku a (nelámat) květiny.
62 Z následujících příkazů utvořte zákazy (se zápornou předponou
ne-), sledujte kategorii vidu:
Řekni mi to. Zavři dveře. Tak už začni. Vstaňte. Otevři okno. Sedni si.
Odepiš mu. Pošli ho pryč. Hoď tím míčem. Vezmi si kabát. Kup si
vstupenku. Řekni aspoň něco. Běž tam.
88
Je možné u uvedených příkladů užít v záporu i slovesa dokonavého?
Jak se v takovém případě změní význam?
63 Nahraďte infinitiv tvary minulého času:
Jakmile žáci učitele (zhlédnout, rozběhnout se) na svá místa; rozprchlý
dav v lavicích (zmlknout a nabýt) opět podoby třídy. Chlapec ždímal v
rukou šálu, div ji (nepřetrhnout), pak několikrát úporně (mrknout,
zrudnout, pohlédnout) na mě a zašeptal: "To jsem udělal já!" Přitom mu
(vyhrknout) z očí slzy a (řinout se) mu po tvářích. Jarní slunce (uštknout)
dětskou mysl nechutí k vědám. (Povšimnout si - 1.os.sg.), že poslední
dobou otec (poblednout, zestárnout a zhubnout). S postupujícím
podzimem listí (zlátnout a rudnout), les (řídnout). (Zvednout se) prudký
vítr, (vzedmout) oblaka prachu a (hnát) je před sebou. Stromky zasazené
podél silnice zpočátku (schnout), po čase přece (oživnout) a zazelenaly
se, jen jediný (uschnout) docela. Jeřáb (pohnout se, vztáhnout) svá
chapadla, (obepnout) obrovský panel a (vyzdvihnout) jej do výše. Dělník
(opomenout) bezpečnostní předpisy a málem by byl (zahynout). Dívka
(vyjmout) z kapsy sešitek a přečetla účastníky zájezdu.(Namítnout 1.os.sg.) něco, ale otec mou poznámku (přeslechnout). (Usednout) do
křesla, aby (odpočinout si). Petr (stanout) opodál. (Strhnout se) takový
liják, že jsem (promoknout) na kůži. Závodník (klopýtnout a vyvrtnout si)
nohu v kotníku. Školník (zhasnout) všechna světla a (zamknout) budovu.
Vedoucí mu (připomenout) jeho povinnosti. Lampář (rozžehnout)
lucerny.
64 Od sloves v uvedených spojeních utvořte příčestí trpné a
substantivum slovesné:
vroucně obejmout, sejmout víko, ujmout oko (při pletení), odejmout
výsady, začít stavbu, zatnout pěst, zatnout sekyru, napnout lano, napnout
diváky, rozepnout kabát, rozepnout křídla, vypnout proud, vypnout prsa,
požít pole, vzedmout hladinu, vytáhnout stavidla, oblehnout pevnost,
zatknout zločince, vyvrhnout vnitřnosti, vyvrhnout podvodníka z
kolektivu, vytisknout plakát, přitisknout dítě k sobě, dopadnout pachatele,
navléknout nit, přiřknout odměnu, pozdvihnout oči, dosáhnout uznání,
89
nařknout nevinného, nadchnout posluchače, přijmout přátele, zajmout
nepřítele, najmout byt.
65
Změňte aktivum na pasivum (věty podle potřeby přestylizujte):
Hráči naladili své nástroje. Už jsi osladil čaj? Soud obžalovaného zprostil
viny. Vyčistil plechy a znovu je namastil. To ho názorově rozpoltilo.
Jizvy mu zbrázdily a zohyzdily tvář. Prsty zdusil plamen svíčky. Před
domem vysadili skupiny keřů. Přemohla jej únava. Chemické továrny
znečišťují naše řeky. Vodohospodáři postupně vyřazují ze zásobování
obyvatelstva vodou studny a nahrazují je zdravotně nezávadnými
vodovody. Po zapracování nás přeřadili na jinou práci. Pro kuřáky
vyhradili zvláštní vagon. Stáli, jako by je přimrazil. O tom nás včas
neuvědomili. Čistili ulice brzy ráno. Potom obě těsta smísila. Vůz mohli
zařadit jen na konec vlaku. Před použitím barvu přeceďte. Nůž jsme
dobře nabrousili. Došlé dopisy roztřídili.
66 Doplňte vhodnou formu pasiva (participiální, reflexivní); v
případě užití obou forem stanovte rozdíly:
V některých podnicích (zkrátit – prét.) pracovní dobu o hodinu. V neděli
a o svátcích (neúřadovat, zavřít – préz.). Pachatel (odsoudit – prét.) k
trestu odnětí svobody. Žádám, aby mi (vystavit) potvrzení. V našem
zemědělství (užívat – préz.) moderní hospodářské stroje. Ceny potravin
(zvýšit – prét.) a stále (zvyšovat – préz.). V menze (vařit – préz.) docela
dobře. Záleží mnoho na tom, jak rychle (zvládnout – fut.) jarní práce,
neboť to je podmínkou, aby v půdě (uchovat) dostatek vláhy, aby
(prodloužit) vegetační doba a (zvýšit) výnosy.
67 Jaký význam má zvratné sloveso v následujících větách?
Přátelé se srdečně zdraví. Vlastní náklady se snížily o 31 %. Přišli se nás
zeptat na náš názor. Při společné práci se lidé nejlépe poznají. Konečná
úprava výrobků se provádí ručně. Ukázaly se první výsledky naší
spolupráce. Smáli se nám, že se bojíme hadů a že se štítíme ještěrek.
90
Vrátili se zotaveni. Matka se rozplakala. Pečivo se rozváží dvakrát denně.
Zabil se při autonehodě. Tyto materiály se snadno udržují v čistotě.
68 Užijte přechodníků v těchto větách:
Vojáci (zpívat) pochodovali. Zůstala doma (očekávat) vaši odpověď.
Zvěř, nikým (nebýt plašen), volně pobíhala. Svíce, lidem (sloužit), sama
se spaluje. (Dospět) k tomuto závěru, řečník se dlouze odmlčel. (Ztratit)
oba rodiče, odstěhoval se z města. Stáli na nástupišti, (mávat) dokud vlak
nezmizel v dálce. Soud se odebere k poradě, (vyslechnout) nejprve obě
strany. Svědomitě se připravovali, (být) si vědomi závažnosti zkoušky.
(Vrátit se) z dlouhé cesty, navštívila nejdříve své rodiče. (Nerespektovat)
žádná nařízení a (nedodržet) bezpečnostní opatření, dostávali se často do
konfliktu s vedením závodu.
N E O H E B N É S L O VN Í D R U H Y
69 Najděte v textu neohebná slova a rozdělte je do skupin podle
příslušnosti ke slovním druhům:
Myši.
Zpočátku se ozval jen lehký cupot tlapiček. Potom jsme viděli, jak
probíhají pruhem světla dopadajícího oknem na zem. Vypadalo to, jako
by v určenou hodinu vypuklo nějaké jejich cvičení. Přebíhaly od jednoho
terénního úkrytu k druhému, kryjíce se před zraky nepřítele. Byli to
průzkumníci zásobovacího oddílu, hledali potravu. Marně. Tímto terénem
už prošlo několik cizích armád, které po sobě nechaly jen vybrakované
sýpky, zplundrované kredence.
Nezbytnost najít potravu za každou cenu je činila odvážnými. Jedna mi
přeběhla těsně u nohy a já polekaně vyskočil, zadupal jsem a udělal kššá.
Ovšem povel kššá je zaveden pro slepice, podobně jako kšic pro kočky a
huš pro prasata. Myši mi nerozuměly. Sice po zadupání pohyb na chvíli
ustrnul, ale jen jsem dosedl, podlaha znovu ožila.
Kerblík si přitáhl peřinu až k bradě a zeptal se:
"Sakra, čím se tu ty potvory můžou živit?"
91
"Jak vidím, ožraly zatím pytle, které zastupují koberce, a rovněž nohy
židlí jsou ohryzány."
Bylo jasné, že nezamhouříme oka celou noc.
(M. Skála)
70 Určete typy adverbií:
daleko, povahově, úmyslně, zítra, nahlas, předem, křížem, nechtě, příliš,
zakrátko, chvílemi, mistrovsky, nazlost, natruc, rychle, dobře, zpět, doma,
mlčky, hned, allegro, málo, právem, zvenku, nadosmrti, smutně, blízce,
podle, skrznaskrz.
71 Užijte následujících adverbií ve větách jako predikativ:
hanba, nasnadě, lze, smutno, veselo, zapotřebí, možno, zima, fuk,
záhodno, líto, třeba, těžko.
72 Rozdělte uvedené předložky na primární a sekundární, určete, se
kterými pády se pojí. U primárních předložek uveďte možné
významy předložkových spojení (užijte SSJČ):
do, kromě, mezi, od, s, pro, napříč, versus, kvůli, na, při, vyjma, během, v
důsledku, nad, u, za, počínaje, mimo, vedle, podle, k, proti, v, o, včetně,
se zřetelem na, vůči, blízko, po, stran, koncem, nevyjímaje.
73 Rozdělte spojovací výrazy na parataktické a hypotaktické a
určete jejich typ:
aniž, ledaže, že, aby, čili, takže, ale, jestliže, tak, aby, ačkoliv, tedy, a
tedy, jinak, dokonce, a, ne – pak, nejen – ale dokonce, buď – nebo,
jakoby, kdyby, když, tudíž, pokud.
74 Užijte následujících slov ve větách tak, aby mohla být zařazena k
slovnímu druhu částice:
myslím, teprve, pomalu, tak, to, jestli, nic, zda, že, správně, ale, a, co, ať,
bohudík, když, rozhodně, kdepak, vždyť, naštěstí.
92
75 a) Najděte příklady na emocionální citoslovce vyjadřující:
radost, zlost, starost, dojetí, nudu, rezignaci, obavu, posměch, smutek,
uspokojení, ošklivost, odpor, vzdor, bolest, překvapení.
b) Uveďte příklady na citoslovce kontaktová:
žádací, povzbuzovací, otázková, výhružná, přikazovací, zakazovací,
odpověďová, pro navázání kontaktu, pozdravová.
93
M O R F O L O G I E – výběr základních pojmů
Morfologie (tvarosloví), morfém – morf, tvarotvorný základ, tvarotvorný
formant, tvaroslovná přípona (koncovka) pádová, osobní, infinitivní,
alomorfy, varianty, dublety, alternace, supletivní morf.
Flexe: deklinace (skloňování), konjugace (časování), slovní druhy,
paradigma, typy deklinace (jmenná, zájmenná, adjektivní).
Substantiva (podstatná jména): konkréta, abstrakta, vlastní, obecná,
druhová, hromadná, látková, gramatické kategorie (mluvnické významy)
substantiv – rod, životnost, (maskulina, feminina, neutra), číslo (singulár,
plurál, duál), singularia tantum, pluralia tantum, pád – nominativ, genitiv,
dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál, pád prostý, předložkový,
přímý, nepřímý, N jmenovací, G záporový, G množství, G numerativní,
D prospěchový.
Adjektiva (přídavná jména): kvalitativní (deskriptivní, kvalifikační),
relační, přivlastňovací (posesiva), dlouhé a krátké tvary adjektiv, pozitiv,
komparativ, superlativ.
Pronomina (zájmena): deiktická slova (širší třídění viz MČ II), osobní
(personalia), zvratná (reflexiva), přivlastňovací (posesiva), ukazovací
(demonstrativa), identifikátory, tázací (interogativa), vztažná (relativa),
neurčitá (indefinita), záporná (negativa), vymezovací (limitativa),
totalizátory, zájmena rodová a bezrodá.
Numeralia (číslovky): určité a neurčité, základní, numerické, úhrnné,
souborové, druhové, velikostní, násobné, dílové, skupinové, řadové,
úplnostní.
Verba (slovesa): verbum finitum (určitý slovesný tvar), tvary syntetické
(jednoduché), analytické (složené), kmen (téma) prézentní, infinitivní,
gramatické kategorie sloves – osoba, číslo, způsob (modus), indikativ,
imperativ, kondicionál, čas (tempus), prézens, préteritum, futurum,
diateze, slovesný rod (genus verbi), aktivum, pasivum, pasivum
participiální, reflexivní, vid (aspekt) dokonavý, nedokonavý, vidové
dvojice, participium (příčestí) činné, trpné, infinitiv (neurčitek),
přechodník (transgresiv).
94
Adverbia (příslovce): místa, času, způsobu (vlastního způsobu, míry,
zřetele), příčiny (důvodu, účelu), deadjektivní adverbia (kvalitativní,
relační), predikativa.
Prepozice (předložky): primární, sekundární.
Konjunkce (spojky): parataktické, hypotaktické, spojkové výrazy, vztažné
výrazy, korelativa.
Partikule (částice): apelové, hodnotící, emocionální, strukturující text.
Interjekce (citoslovce): emocionální, kontaktové, zvukomalebné,
(imitující, onomatopoické).
95
Download

IV. MORFOLOGIE (Tvarosloví)