ČEPENÍ NEVĚSTY
ČEPENÍ NEVĚSTY 1.
BORŠICKÁ SVAJBA
„Maměnko, nesu vám koláč a flašu vína, abyste mňa
tak rádi měli, jak vašeho syna.“ Načež jdou všichni
do domu ženichova. Ženichovi hosté sedí za stolem a
zpěvem „Za stoly sedáme...“ volají opět nevěstu, aby
usedla s nimi.
Mladší družice pak vybírá do koláče. Když všichni
„poházali“, následuje „čepení“. Svobodné dívky se loučí
s nevěstou.
Dvě družice, uprostřed nevěsta - Boršice u Blatnice, 1952.
foto: K. O. Hrubý
Svobodné dívky se dále loučí s nevěstou.
Nechtějí pozbýt svou družku, proto jí líčí černě její
budoucí život ...
Vinšuju ti, kamarádko,
vinšuju ti štěstí,
I: aby sa ti dobre védlo :I
v tom stavu manželství.
A dyž sa ti zle povede,
kamarádko moja,
priď sa ke mně požalovat,
až já budu doma.
Už ti žádný nepomože,
ani tvůj tatíček,
už ty mosíš do svéj smrti,
snášat svůj krížíček.
Už ti žádný nepomože,
ani tvá matička,
už ťa bude až do smrti,
bolívat hlavička.
zdroj: KADLČÍKOVÁ Olga, Boršice u Blatnice Příspěvky k historicko - ethnografické monografii moravskoslovenské obce, 1953
pro Boršičany zpracoval 11. května 2010 Vlastimil Ondra
svobodné dívky:
Mosíš ty, Kačenko,
zapomínat, zapomínat,
I: kde hrajú, tancujú nechodívat. :I
vdané ženy jim odpovídají:
Ja šak já, Martinku,
zapomenu, zapomenu,
I: kde hrajú, tancujú nepohlédnu. :I
svobodné dívky:
Vezmi si, Kačenko,
co je tvého, co je tvého,
I: mosíš ít ze svého do cuzého. :I
Vezmi si rukávce
s pantličkama, s pantličkama,
I: rozluč sa s chlapcama,
s děvčatama. :I
Vezmi si fěrtúšky
aj stužičky, aj stužičky,
I: mosíš ít, Kačenko, od mamičky. :I
BORŠICKÁ SVAJBA
Husičky sedlaté, posedajte kolem,
kamarádky moje, ostávajte sbohem.
Kamarádky moje, už sa rozejdeme,
na zelenú trávu spolu nepůjdeme.
ČEPENÍ NEVĚSTY 2.
... svobodné dívky pak odejdou, nevěsta usedne
na židli, kolem ji obklopí vdané mladé ženy, jež
zpívají, zatímco „široká“ nevěstu rozdružuje...
Ej, letěla bílá hus,
ej, letěla do Rakús,
ej, a z Rakús do Němec,
ej, Kačence pro čepec.
Jedna pujde hore a druhá na lúky,
kamarádky moje, podajme si ruky.
Ej, co ty ženy na mňa majú,
že ony na mňa pohlédajú.
Ej, rády by mňa pripravily
o můj věneček polajkový.
Ej, můj věneček polajkový,
slúbila sem ho šohajkovi.
Slúbila sem ho na oplátku,
ej, dneskaj večer na pohrátku.
Čepení - Boršice u Blatnice, 1952.
foto: K. O. Hrubý
zdroj: KADLČÍKOVÁ Olga, Boršice u Blatnice Příspěvky k historicko - ethnografické monografii moravskoslovenské obce, 1953
pro Boršičany zpracoval 11. května 2010 Vlastimil Ondra
BORŠICKÁ SVAJBA
ČEPENÍ NEVĚSTY 3.
Fúká větrík po dolině,
po dolině, po dolině.
Po tej drobnej jatelině,
jatelině, jatelině.
Jatělinka drobným kvítkem
rozkvétala, rozkvétala.
Matka céru zaplétala,
zaplétala, zaplétala.
Vázání šatky: krok druhý - Boršice u Blatnice, 1952.
foto: K. O. Hrubý
Zapleťte mňa, má matičko,
na úzučko, na úzučko.
Půjdu od vás, má matičko,
na blizučko, na blizučko.
Zapleťte mňa, má matičko,
na široko, na široko.
Na Javorině větr fúká,
už ti, Kačenko, pantle sfúká.
Na Javorině větr věje,
už ti, Kačenko, pantle svěje.
Půjdu od vás, má matičko,
na daleko, na daleko.
Zapleťte mňa, má matičko,
ne na tuho, ne na tuho.
Nebudu já, má matičko,
vaša dlúho, vaša dlúho.
zdroj: KADLČÍKOVÁ Olga, Boršice u Blatnice Příspěvky k historicko - ethnografické monografii moravskoslovenské obce, 1953
pro Boršičany zpracoval 11. května 2010 Vlastimil Ondra
Vázání šatky: krok pátý - Boršice u Blatnice, 1952.
foto: K. O. Hrubý
BORŠICKÁ SVAJBA
ČEPENÍ NEVĚSTY 4.
A ZAČÁTEK
PRODÁVÁNÍ NEVĚSTY
Ej, měla sis, Kačenko,
ej, měla sis voliti,
ej, červené, zelené,
ej, pantličky nositi.
Ej, šak sem si, Martinku,
ej, šak sem si volila,
ej, červené, zelené,
ej, pantličky shodila.
Úvaz šatky svobodného děvčete - Boršice u Blatnice, 1952.
foto: K. O. Hrubý
Ej, neboj sa, Kačenko,
ej, nebude ťa bíjat,
ej, kúpí ti vozíček,
ej, bude ťa vozívat.
Ej, kúpí ti vozíček,
ej, pěkný, malovaný,
ej, bude ťa vozívat,
ej, z izby do komory.
Ej, neboj sa, Kačenko,
ej, u Minárú hladu,
ej, majú tam zahradu,
ej, a v ní kozí bradu.
Ej, neboj sa, Kačenko,
ej, u Minárú psoty,
ej, vyhrňa rukávy,
ej, hajda do roboty.
Na Javorině větr fučí,
jak ti to, Kačenko, pěkně svěčí.
Ej, poď, Martinku, poď kupovat,
ej, budeš toho potrebovat.
Ej, idú kupci od Hulína,
ej, pýtajú sa po čem vlna.
Ej, po dvaceti, po triceti,
ej, poď, Martinku, prodáme ti.
zdroj: KADLČÍKOVÁ Olga, Boršice u Blatnice Příspěvky k historicko - ethnografické monografii moravskoslovenské obce, 1953
pro Boršičany zpracoval 11. května 2010 Vlastimil Ondra
Download

boršická svajba