aktivní odpočinek
Gastronomie
Stodolecká idyla
aneb Víme, co jíme
Usedlost Na Stodolci
Víte, že...
... v penzionu Na Stodolci se
nejen dobře jí, ale také pije?
Poručte si tu vychlazeného
varnsdorfského Kocoura,
pravou domácí citronádu,
stodolecký ledový čaj nebo
úplnou novinku – čerstvou
zázvorovou limonádu –
a uvidíte. A nezapomeňte si dát
panáka Grešíkovy děčínské
jeřabinky – kudy teče, tudy léčí,
a ještě je to esence zdejších
lesů a alejí. A víte vůbec, kdo
má adresu www.nastodolci.cz?
Vlídné prostředí, poctivá kuchyně
Usedlost Na Stodolci
Chřibská č.p. 40
tel.:+420 602 321 828
52
Nejlíp chutná po pořádném výletě, to je známá věc. Mám pro vás obzvláště
lákavý tip: zajeďte si do Chřibské. Z náměstí se vydejte po proudu Chřibské
Kamenice značenou cestou až na silničku, kterou lemují domky Dolní Chřibské.
Za ní odbočuje přes říčku (u Společenského domu) úplně nově značená cesta,
která byla ještě donedávna známá jen místním.
Klikatá, převážně dlážděná cesta protkává
krásné podstávkové domy a je vážně půvabná.
Dovede vás až k Usedlosti Na Stodolci 51 .
Ještě než si ho prohlédneme, řekneme si,
kam vede cesta dál – přes nejkrásnější
louku Českého Švýcarska (fakt, dostala
za to cenu!) až do Studeného, kde si
už budete (díky dvoustraně 16–17)
perfektně vědět rady.
Skvělá krmě ze surovin od sousedů
Teď jsme ale na Stodolci. Je to vlídný a pohledný penzion se širokým zázemím.
V jedné ze stodol sídlí Café Tyjátr, kde si můžete dát kávu a něco sladkého
a občas si tu vychutnat i koncert nebo divadelní představení, v ohradě
pobíhají koně i poníci, na kterých se můžete vy i vaše děti projet, pod nohama
se motají koťata, na slunci se vyhřívá pes, děti jsou tu u vyjevení z ovcí a koz
– zkrátka venkov v té nejmalebnější podobě. Nás ale především zajímá, jak
se tu vaří. Leccos už naznačí, že zdejší restaurace se v aktuálním Maurerově
výběru Grand restaurant objevila na 25. místě, čímž porazila dlouhou
řadu gastronomických zařízení zvučných jmen v Praze i Brně, a zároveň tu
byla vyhodnocena jako 4. nejlevnější z TOP 100. Ankety…, máte možná
chuť mávnout rukou, ale nedělejte to. Čekají vás totiž opravdu příjemná
překvapení. Útulnost, úsměv a vlídné přijetí, velkorysý dětský koutek, krb,
čisto – a z kuchyně vůně, až se hlava motá. Jídelníček není jen výčtem jídel,
on s vámi přímo mluví. Vypráví o tom, že se tu vaří výhradně z čerstvých
a převážně z lokálních surovin, prozradí vám, že křehké jehněčí a hovězí je
z bio farmy v Lipové, čerství pstruzi od pana Pšeničky, brambory a sezonní
zelenina zase od pana Růžičky, kozí sýr z vedlejší vsi, med od souseda…
A jídla? Poctivá, nápaditá a současným trendům uzpůsobená česká kuchyně
(mnoho jídel tu nosí prestižní značku Czech Specials). Lidsky řečeno, mně
osobně tu ukrutně chutná. Vážně. Většinou si poručím zdejší nepochopitelně
dobré jehněčí kolínko se špenátem a domácími bramborovými špalíčky
(to maso je jako dort) anebo hovězí líčka s domácí bramborovou kaší
(pohádka), případně kachnu z domácího chovu pečenou s červeným zelím
a bramborovým knedlíkem (takhle má podle mě chutnat kachna). Odejít
od stolu, aniž by si člověk vyšperkoval den stodoleckými domácími
lívanečky tří chutí (jsou kynuté,
nadýchané a hříšně dobré), se
neodpouští. A okolo svatého
Martina se sem každoročně
vydávám na podle mě
nejlepší svatomartinskou
husu v Česku. Tak se tu
na podzim třeba potkáme…
Centrum Českosaského Švýcarska
Zrodilo se
moderní centrum
Českosaského
Švýcarska
Křinické náměstí v Krásné Lípě 52 se za posledních šest let proměnilo
k nepoznání. Začalo to stavbou Domu Českého Švýcarska, potom se
převléklo do nového kabátu náměstí samo a teď je přerod dokončen
uzavřením prostoru novým Aparthotelem Lípa. Kdo tu nebyl deset let
a pamatuje si Krásnou Lípu jako ospalé a ošuntělé hnízdo, tomu dozajista
spadne brada. K dovršení všeho je nový hotel architektonicky pozoruhodnou
budovou, která příjemně ladí s rekonstruovanými objekty, jakými jsou třeba
vedlejší relaxačně-sportovní hostel Lípa s relax centrem (zvaný Továrna)
či památkově chráněný penzion Lípa, a harmonicky dotváří celek náměstí.
Autorem projektu je renomovaný ateliér Patrika Hoffmana, který kromě
jiného navrhl i novou poštovnu na Sněžce. Fasáda je tvořena dřevěnými
lamelami, takže všechny tři budovy, tvořící komplex hotelu, působí přes
svou masivnost lehce a vzdušně. Navíc tu vznikl nový veřejný prostor,
nevelká piazzetta mezi budovami. Když jsem se byl podívat v hotelu ještě
před jeho otevřením, viděl jsem zajímavou věc – tenhle hotel, přestože má
kapacitu třicet tři apartmánů, bude mít docela intimní charakter. Vedle
klasických hotelových pokojů tu totiž mají i moderní rodinné privátní
ubytování ve studiích a apartmánech, bude tu příjemná restaurace,
velkorysý parking, půjčovna a úschovna kol, kočárků, sněžnic a dalšího
sportovního vybavení a dokonce dětský koutek. Kdo by si to byl před pár
lety pomyslel, že se může malé opomíjené město tak rychle stát skutečně
pulzujícím centrem celého Českého Švýcarska.
aktivní odpočinek
Křinické náměstí v Krásné Lípě
Praktické
informace
Všechno o městě Krásná Lípa,
včetně sportovních nabídek,
najdete na www.krasnalipa.cz.
Sportovní areál Českého
Švýcarska je otevřen
denně po celý rok. Volejte
+420 608 522 871.
Masáže, saunu, solárko i fitko
v relaxcentru objednávejte
přímo na telefonu
+420 723 925 380.
Moderní, pohodlné a stylové
ubytování pak rezervujte
na www.lipa-resort.cz,
+420 412 331 262.
Dejte si do těla podle libosti
Samozřejmě, že být takovým centrem znamená uspokojovat nároky turistů,
nejen pokud jde o bydlení a jídlo. Krásná Lípa už ale disponuje takovým
zázemím, že to v klidu zvládá. Abychom ještě chvíli zůstali u požitků těla, brzy
se na náměstí jedna z měšťanských budov změní v Křinický pivovar s lokálem.
Ten obnoví ve městě po mnoha desetiletích právo várečné, a místní i turisté se
tak mohou těšit na krásnolipské ležáky i příležitostné speciály. Žaludek jsme
tu tedy uspokojili, v pivovaru ale chystají i nejrůznější akce pro potěchu duše.
Ta se každopádně může po libosti pást na okolní úchvatné přírodě, a nám
zbývá už jen touha těla po aktivním odpočinku. Na takové touhy je Krásná
Lípa připravena dokonale. Velkorysý a velmi dobře vybavený členitý Sportovní
areál Českého Švýcarska s několika hřišti (včetně krytých tenisových dvorců)
s různými povrchy i určením – je tu například hřiště na beachvolejbal –
nabízí i desetimetrovou lezeckou stěnu, dětský hrad a lanovku, prolézačky,
skluzavky, ale také altánek s posezením a grilem. Jen kousek odtud je pak
už zmiňovaná Továrna, multifunkční relaxační středisko s dobře vybaveným
fitness centrem, spinningem, masážemi, horizontálním soláriem i saunou.
A to je tu za rohem ještě kulturní dům s kinem, rekreační rybník Cimrák, velký
městský park a začíná tu Köglerova naučná stezka... Krásná Lípa je na vás
prostě připravená po všech stránkách.
Aparthotel Lípa
Sportovní areál Českého Švýcarska
53
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří
Máte chuť zakousnout sklářskou pec?
Restaurace Starý klub
Praktické
informace
Nabídku Starého klubu včetně
mnoha gastronomických
i kulturních akcí najdete
na www.staryklub.cz.
A abych nezapomněl – otevřeno
tu mají denně bez výjimek
po celý rok, už od deseti ráno!
Nabídka restaurací i penzionů
Na Vyhlídce a Nad soutěskami
je k dispozici na www.penzionnavyhlidce.eu.
A jeden tajný tip navíc.
Z některých pokojů obou
penzionů je vidět Pravčická
brána – a toho se jinde než
v Mezné vážně nedočkáte!
Penzion Na Vyhlídce
50
Gastronomie
Gastronomie
V České Kamenici, v těsném sousedství
poutní kaple Narození Panny Marie,
stojí nádherný barokní
Vrchnostenský špitál. Dnes se
tu ovšem léčí především chuť
k jídlu, sídlí tu totiž vyhlášená
restaurace Starý klub 47 .
V nádherném interiéru, který kryje
vzácný původní zákopový trámový
strop, se stavuju pokaždé, kdykoli má
cesta vede těmito končinami. Je to totiž velmi komplexní zážitek. Uvnitř
je útulno, v chladných měsících, ale i za nevlídných letních dní tu plápolá
krb, ve velkém, ale nějakým zvláštním kouzlem velmi komorním sále
poletují úsměvy personálu. A je-li opravdu teplo, sedávám na venkovní
terase, která se tu a tam mění v letní kino, koncertní pódium, a začátkem
roku dokonce v dějiště nefalšované zabijačky. Vždycky mě nadchne, jak
vlídní jsou tu k dětem. Dětský koutek, připravené stolní hry, ale také
samostatná stránka v menu s vynalézavými jídly – třeba taková krupicová
kaše... Hm, rád se nad ní zase stávám malým klukem. Filozofie kuchyně mi
velmi konvenuje – česká kuchyně s moderním šmrncem. Právem pyšní jsou
tu na svou svíčkovou, úžasně křupavé vepřové koleno na prkýnku, poctivý
gulášek, ale také na sklářskou pec – pozoruhodnou zapékanou směs
s játry. Proslulé jsou i víkendové akce se zvěřinou ze zdejších lesů. Vůbec,
na suroviny se tu velmi dbá. Polotovary tu nenajdete, dáte-li si knedlík,
bude domácí. Nejen z úcty k majitelům (jmenují se Hruškovi) tradičně
končím skvělou horkou hruškou v karamelu.
Pašerácká kapsa plná krásných výhledů
Penzion Na Vyhlídce ve vesničce Mezná 48 leží na tak krásném místě, až
srdce usedá. Kdykoli vysupím strašlivých pět set metrů ze dna soutěsek
Kamenice, s ulehčením usednu na terasu zdejší restaurace a dopřávám si
lahůdky pohledové i gastronomické. Kolem si děti hrají na dětském hřišti
s vyřezávanými sochami, lidé se tu sluní a dívají se do kaňonu řeky a všichni
se něčím krmí. Není divu. Česká kuchyně, kterou tu podávají, stojí
a padá s naprosto čerstvými a kvalitními surovinami. Můžete si
tu dát klidně i hranolky a smažený sýr, protože i takovému jídlu
tu věnují náležitou pozornost. Já jsem si vypěstoval závislost
na zdejší proslulé pašerácké kapse z vepřové kýty, pikantním
gulášku na černém pivu, na neskutečné přesnídávkové česnečce
i výborném cordon bleu se speciální doma dělanou omáčkou.
A jejich bifteky... Ty zkrátka musíte ochutnat. Přiznám se, že odtud
málokdy odejdu po svých, většinou si tu vezmu pokoj a relaxuju.
A když není místo na Vyhlídce, je určitě ve vedlejším sesterském
penzionu Nad soutěskami. Oba mají wifinu zdarma, půjčují tu kola,
dětské cestovní postýlky, dětské cestovní krosny, a v noci, kdy
je tu božský klid, civím z okna na dvacetihlavé stádo laní, kolem
kterých důležitě kluše mladý jelínek. Když přidám, že se odtud dá vyrážet
na nádherné okruhové výlety do národního parku a že se téhle oblasti říká
vzdušné lázně, pochopíte asi mou náklonnost k tomuhle místu.
aktivní odpočinek
Panenko z terasy, dobře vím, která jsi
Kyjovské údolí je jedno z nejkrásnějších míst Českosaského Švýcarska.
Miluju ho po celý rok, ale vůbec nejkrásnější je na jaře, kdy se krajina
vyšňoří všemi odstíny zelené, a na podzim, kdy nosí rudou, žlutou
a hnědou. Dáte-li si poradit, je mimořádně příjemné ubytovat se v penzionu
Kyjovská terasa 49 a podnikat odtud výlety. Majitelé vám rádi poradí,
kam a kudy. Je to taková rodinná náruč, tenhle penzion, navíc je důsledně
nekuřácký. Spát v tom krystalickém tichu je božské. Ale probouzet se, ještě
lepší. To totiž čeká snídaně. Opulentní výběr, ale já většinou stejně skončím
u domácích vajíček od kyjovských slepiček. Zdejší restaurace vypadá jako
sednice rodinné chalupy. Vaří tu skvěle. Klasická česká kuchyně s poctivou
svíčkovou, gulášem, kuřetem po staročesku, hojně oblíbenou panenkou
bratří Tesaříků, úžasnými fazolemi (kde si je dneska dáte), škálou
vegetariánských jídel – třeba křehkými pórkovými špalíčky s omáčkou
z modrého sýra, ale hlavně skvělými steaky ze zdejších býčků, tedy masa
zvířat z přirozené pastvy. Z těch je ostatně i zbrusu nová specialita – hovězí
líčka s vídeňským knedlíkem. Pro ty, co už nevědí co by, tu zase mají
třeba delikátní kachní prsíčka na švestkové omáčce se šťouchanými
bramborami. Nejpozoruhodnější
ale je, že se tu dlouhodobě
věnují celiatikům
a mají v nabídce řadu
bezlepkových specialit. Já
s lepkem problém nemám,
ale houbařovým ragů se
nacpu pokaždé. Mně osobně se
tu zkrátka bydlí a jí jako u maminky.
Žijte a debužírujte jako na zámku
Když si hrabě Kinský nechal v roce 1748 vystavět v Rynarticích lovecký
zámeček, věděl, co dělá. To místo je naprosto kouzelné. Později tu lesní
správa ustájila koně, inu, jiná doba jiné zvyky. Dnes zámeček září jasně
červenou fasádou do kraje a působí, alespoň na mě, jako magnet. Hotel
Zámeček 50 prostě nedokážete minout. Ať už se posadíte do interiéru,
a budete si připadat jako na zámku, nebo ven na terasu, a to obzvláště
doporučuju, odkud jsou opravdu jedinečné výhledy, anebo se rozhodnete
několik dní tu zůstat. Byl jsem tu jednou s invalidním kamarádem a žasli
jsme. Nejenže tu měli bezbariérovou toaletu a vstup do restaurace, ale
nabídli nám i bezbariérový pokoj! Hotel je klidný a komfortní. Je tu
bazén, sauna, pára, ping-pong, šipky..., co vás napadne.
V restauraci vás ale klidně a rádi přivítají, i když jdete
jen tak okolo. A pochutnáte si, vsaďte se. Máte chuť jen
na něco lehkého? Velmi dobré saláty nebo jídla z ryb –
třeba zámecký pstruh na víně se zeleninou – vás jistě
uspokojí. Jedním z hitů je i typická kulajda. Já, přiznám
se, miluju jejich svíčkovou, ta je vážně vyhlášená. Česká
kuchyně je tu velmi nápaditá, moc mi chutnají i zdejší
úpravy králíka (na víně, na česneku) a hlavně křehké
jehněčí (á la bažant, po srbsku). A nedat si tu palačinky
či štrúdl je hrubá chyba. Podstatné je ale i to, že vás tu rádi
vidí a vyjdou vstříc právě té vaší chuti. Tak se tu stavte,
dopřejte si dobré jídlo a k tomu grátis platinový výhled.
Penzion Kyjovská terasa
Praktické
informace
Všechno, co chcete vědět
o Kyjovské terase, si přečtete
na www.kyjovskaterasa.cz.
A chcete-li radu, vymodlete
si na paní domu pohankové
placičky, jsou jedinečné.
Hotel Zámeček hledejte
na www.hotel-zamecek.cz.
A tajný tip? Vyběhněte
na Křížový vrch hned
za hotelem – do království
lilií, odkud je vidět celé
Českosaské Švýcarsko. Anebo
se vydejte do Pavlina údolí,
do Studeného, do Jetřichovic,
na Tokání, do Chřibské – tady
jste prostě uprostřed všeho, co
stojí za vidění.
Hotel Zámeček v Rynarticích
51
aktivní odpočinek
Lokál pivovaru Kocour zdobí měděná varna
Víte, že...
... varnsdorfské farmářské
trhy se konají každou třetí
sobotu v měsíci a že třikrát do
roka mají bohatý doprovodný
program? Veškeré informace
o nich i o dalších bohulibých
aktivitách MAS Šluknovsko
najdete na
www.mas-sluknovsko.cz.
Farmářské trhy ve Varnsdorfu
42
Varnsdorfské speciality
Varnsdorfské speciality
Pohádky o lidech,
kteří zdobí
Šluknovsko
O MAS, tedy místních akčních skupinách, jsem nevěděl vlastně nic. Dokud
jsem se ovšem ve Varnsdorfu nesetkal s Evou Hamplovou, předsedkyní
MAS Šluknovsko. Nechme stranou definice – podle mě je MAS Šluknovsko
prostě parta nadšených lidí, kterým není jedno, co se děje u nich v regionu,
vymýšlejí projekty rozvoje oblasti, především v rámci Programu rozvoje
venkova, získávají na ně evropské peníze a pak pustí mezi lidi výzvu:
řekněte nám o svých nápadech, když budou v souladu s tím, co chceme
pro region my, dostanete od nás příspěvek. Je až neskutečné, co všechno
už podpořili – od oprav a záchrany sakrálních objektů přes dětská
hřiště po nejrůznější lokální podnikatelské projekty. Tak třeba, zasazují
se o návrat ovocnářství na Šluknovsko. Není to úžasné? Organizují
farmářské trhy před varnsdorfskou Střelnicí. Anebo – viděli, že projekt
Tolštejnské panství má obrovský potenciál, ale není rozvíjen, tak se ho
ujali. Znáte tuhle úžasnou hru, ve které máte pas a putujete po panství,
získáváte razítka a slevy a můžete se stát třeba i členem rytířské družiny
Albrechta Berky z Dubé a nechat se pasovat na slavných Tolštejnských
slavnostech? Ne? Tak rychle vyfasovat pas a vzhůru za dobrodružstvím. Teď
se ale pojďme podívat na dva projekty, které mají certifikát regionálního
produktu Českého Švýcarska a oba jsou podporovány MAS Šluknovsko.
O Kocourovi v půllitrech
O pivovaru Kocour 31 nepíšu v Zážitcích poprvé a má to své dobré důvody.
Já jsem prostě fanda lidí, kteří své nápady dotahují do konce. A kdykoli
do bývalé keramičky na okraji Varnsdorfu přijedu, vidím, že to, o čem se
před rokem jen mluvilo, už funguje. Vrchní Kocour Josef Šusta ale nespí
na vavřínech a zase mě zahrnuje novými a novými nápady. Tenhle pivovar
je v mnohém jiný. Vaří se tu více než 30 druhů piva podle receptur z celého
světa. Typicky českého tu mnoho nenajdete, zato ochutnáte piva belgická,
aktivní odpočinek
irská, novozélandská, americká, japonská... A to všechno pěkně z tamějších
surovin a často i pod dohledem sládka z té které země. K tomu vymazlené
speciály a hlavně filozofie piva jako dokonalého partnera jídla. Když
přijdete do kocouří restaurace, překvapí vás totiž nejen nádherná měděná
varnička, mnohohlavá pípa s kdejakou pivní dobrotou, pozoruhodný
jídelníček plný pivovarských gulášů, křehkých řízků, křupavých kolen,
báječných žebírek a poctivých kachen se zelím, ale především to, že vám
tu poradí, jaké pivo si ke kterému jídlu dát. Pokud ale přijdete jen na pivo,
vymyslí vám na fleku systém, jak toho ze zdejší produkce ochutnat co nejvíc
a mít z toho co nejskvělejší pivařský zážitek. Jestli můžu poradit, svěřte
se jim do péče. Ochutnáte extra hořký Quaterback nebo Kubík, hořký
Sumeček, legendární Samuraj, svrchně kvašená piva - třeba ve stylu stout
s kávovými tóny, nebo bavorské pšeničné pivo typu weizen, světlé pale ale
z anglických chmelů i stále oblíbenější piva s ovocnou příchutí. No, myslím,
že Kocour vás prostě svou škálou zaskočí. A chystají tu úžasnou věc – bude
tu možné i přespat, a to dokonce v železničním spacím voze!
O králi Větrníku a princezně Kremroli
Příběh téhle cukrárny je dost neuvěřitelný. Syn montéra z varnsdorfského
TOSu František Dlask se narodil v Argentině, vyrůstal ve Venezuele,
na praxi po dokončení hotelovky byl na Kanárech i v Mexiku, aby se
nakonec odhodlal jít za svým snem a otevřít si vlastní cukrárnu. Ani
v Buenos Aires, ani v Caracasu, ale ve Varnsdorfu. Rozhodl se pro českou
cukrářskou klasiku, ale ani jedna výrobna v okolí mu nedokázala dodat
typické zákusky takové, aby mu chutnaly. A tak začal péct sám. Zvolil
zajímavý systém – dokud mu výrobek nechutnal, nepustil ho na pult. Touhle
bohužel dosti vzácnou cestou začaly vznikat nejlepší větrníky na světě
(za tuhle pravdu jsem ochoten podstoupit souboj!), nepochopitelně dobré
kremrole, které se nerozpadají, ale křupou, špičky vysoké jako Matterhorn,
kokosky, punčáky... Kdykoli k Dlaskům vejdu, přeřadí mi slinné žlázy
na čtyřku. Postupně přibyly i lokální speciality – borůvkový řez a dort tety
Alenky podle rodinného receptu, oba ohodnocené certifikátem výrobku
Českosaského Švýcarska, a hlavně – dezerty z celého světa. To se cukrář
Dlask začetl do některé ze světových kuchařek a postupně došel k ideální
receptuře. A tak si tu dnes koupíte kanadský
carrot cake, irský stout cake z černého piva
(pochopitelně Kocoura), americký pekanový
pie nebo sametové italské tiramisu... K tomu
zmrzlinu vlastní výroby z opravdických
surovin, z žádných instantních prášků, ale
z čerstvého mléka, šlehačky a ovoce, lusku
vanilky nebo hebké čokolády, nově
pak i drtivě osvěživé ledové čaje, zase
tady vařené, plus pečlivě vybíranou
kávu. Budete-li ve „Vanďáku“, anebo
ve Šluknově, kde má firma Dlask 32
na zámku svou filiálku, zajděte si
osladit život, neboť tady platí:
Dlask – mlask!
Praktické
informace
Dobrá rada – 8. a 9. 6. 2013
se vypravte na Tolštejnské
slavnosti! Jejich termín
pro rok 2014 i veškeré další
podrobnosti o Tolštejnském
panství najdete na www.tolstejnskepanstvi.cz.
Cokoli potřebujete vědět
o pivovaru Kocour, najdete
na www.pivovar-kocour.cz.
Určitě se sem podívejte,
abyste nepropásli
některou z pivovarských akcí,
třeba legendární Kocouří kouř!
Začne-li vás honit mlsná,
klikněte na www.cafe.dlask.cz.
František Dlask, mistr cukrářský
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Strategický plán LEADER
43
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří
Za skvělými steaky do továrny
Odjakživa tu bývala továrna, jen produkty se měnily.
Děčínská restaurace Fabrika 38 zachovala mnohé
z historie budovy (dokonce tu narazíte i na echt
píchačky), proměnila ale někdejší industriální
prostory ve vlídné a příjemné místo, kde se báječně
jí. Přes oběd vám tu nabídnou velmi pestrý výběr
ze čtyř poctivých a kvalitních jídel a večer před vámi
rozevřou barevnou paletu výborných pokrmů. Základem menu
a chloubou kuchyně jsou steaková masa. Nenakládají je, naopak,
co nejčerstvější je kladou na gril a dochucují až po propečení. Ryzí
chuť takového hanger steaku se smetanovou omáčkou zahuštěnou
kachními játry nebo rib-eye steaku s marmeládou z červené cibule
vás určitě nadchne stejně jako mě. Krom toho se můžete oblažit
výborným a poctivým big burgerem, servírovaným pěkně po americku,
anebo nesmyslně dobrým maxi řízkem s pařížským brambůrkem –
připravují ho na sádle, které tu sami škvaří, a v opravdickém trojobalu.
Anebo raději konfitované jehněčí kolínko se zadělávaným špenátem
či tataráček z norského lososa, žampióny nadívané modrým sýrem
či úplnou novinku – mísu voňavých gambas krevet, velkou podle toho,
kolik jich dokážete oloupat a sníst? Když pak na závěr chlácholíte
chuťové buňky grilovaným ananasem anebo sušenými švestkami
marinovanými v armagnaku s karamelovou omáčkou a vanilkovou
zmrzlinou, nezbývá než uvažovat, jak si to zařídit, aby člověk nepropásl
některý z gastronomických večerů na dané téma, na které Fabrika zve
hostující špičky kuchařského kumštu.
Restaurace Fabrika
Kyjovská terasa
30
Gastronomie
Gastronomie
Terasa v rajském údolí
Až se budete procházet Kyjovským údolím 32 , obdivovat nádherné
skalní útvary a brouzdat ledovou vodou Křinice a ze zálohy vás
přepadne loupežník hlad, zajděte si do Kyjovské terasy 39 . Utěšená
hospůdka vás doslova obejme vlídnou a domáckou atmosférou.
Začít můžete třeba utopencem v hořčičné omáčce nebo tataráčkem
z pivního sýra. Máte-li s sebou ratolesti, budou nadšené výběrem
z pěti dětských jídel včetně krupicové kaše. I vegetariáni zaplesají
– co kupříkladu pórkové špalíčky v paprikovo-smetanové omáčce?
Rozhodně byste ale neměli vynechat kuřecí maso na staročeský způsob
s rozinkami, sušenými švestkami a ořechy ani zvěřinový steak se
zaručeně domácí šípkovou omáčkou. To,
že se tu používají výhradně bylinky
ze zahrádky a v přílohách najdete
třeba kuskus, nepřekvapí tolik
jako nabídka bezlepkových
specialit. Takové houbařovo
ragú nebo pečený pstruh
s bylinkovými brambůrky
nadchnou chuťové buňky –
a zdaleka nejen ty celiatické.
Hostina z darů
Českého Švýcarska
V Dolní Chřibské čeká na všechny
milovníky příjemného prostředí
a především výborné kuchyně
Penzion Na Stodolci 40 . Člověk
si tu připadá jako na farmě – za
okny pobíhají koně a poníci,
pasou se ovce a kozy, u dveří se
Penzion Na Stodolci
vám o nohy otře vrnící kočka a uvnitř to voní
dřevem a pohostinností. Všechna jídla jsou výhradně z čerstvých a nadto
v drtivé většině lokálních surovin. Přátelský personál vám ochotně vypoví,
z čeho pro vás budou vařit – bio hovězí je z Lipové, domácí knedlíky od
souseda pana Tolara, brambory a zelenina od pana Růžičky z Polep, kozí
sýr z farmy za humny a čerstvé ryby sem vozí z nedaleka, pěkně na ledové
tříšti. Zážitek z jídel připravených z bio masa vás dozajista překvapí – je to
prostě znát. Třeba jehněčí kolínko pečené na rozmarýnu s česnekem nebo
naprosto neodolatelná dušená hovězí líčka na červeném víně s kořenovou
zeleninou a bramborovou kaší (přiznám se, že lepší jsem nikde nejedl).
A jedeme dále – Tafelspitz – vařená květová špička jako dort, pstruh na
másle či losos na šafránu, ale také poctivé české bramborové knedlíky
plněné uzeným či kuřecí roláda s kozím sýrem, už legendární dobroty –
stodolecké brambory a zdejší tatarák, anebo křehká
a voňavá vepřová žebra v marinádě z medu
a černého piva… A co teprve vyhlášené
domácí kynuté knedlíky s meruňkami
a domácí lívanečky tří chutí – ty voní tak
neodolatelně, že je úplně jedno, jak moc jste
toho zatím snědli. Stodolecké hodování, to je
oslava přirozené gastronomie z místních zdrojů.
Ostrov staročeských delikates
Ostrov u Tisé je úchvatné místo. Kruhová kotlina obklopená skalními městy,
ráj horolezců a turistů toužících po klidu a kráse, ale také zaslíbené místo
labužníků. V hotelu Ostrov 41 vsadili na staročeskou kuchyni, ale ne jen
tak naoko – poctivě a do důsledků. Můžete si tu dát tradiční cibulačku
zapečenou v listovém těstě, nepochopitelně
křehké a šťavnaté kachní stehno s bramborovou
nádivkou z kachních jater a cibulovým zelím,
tradiční svíčkovou nebo nadýchané medové
lívance s jablečným kompotem a zakysanou
smetanou. Šéfkuchař René Tichý dbá na přípravu
výhradně z čerstvých a převážně lokálních
surovin. Pokud chcete radu, věřte jídelníčku. Když
vám tvrdí, že jelení ragú na víně servírované
s restovanou zeleninou si máte dát s domácími
bramborovými plackami, udělejte to. Můj
speciální tip je kachní paštika s jádry pistácií,
brusinkami a křupavou bagetou, tatarák
z pravé svíčkové s láskou škrábaný a ochucený,
pomalu pečená špikovaná kančí kýta na domácí
šípkové omáčce a vepřová pečeně s houbovým
kubou a tymiánovou omáčkou.
Hotel Ostrov
aktivní odpočinek
Tajné tipy
Jde se na výlet, je dobré míti
vydatnou svačinu. Nemůžete
udělat líp, než když se vybavíte
některým ze 150 výrobků
Varnsdorfských uzenin 42 .
Proč? Jsou vyhlášené, kvalitní,
poctivé a nesmírně oblíbené.
Lovecká, loupežnická nebo
varnsdorfská klobása, salám
Tolštýn, voňavé a po ohni
volající poctivé špekáčky…
Kupovat můžete buď doslova
pár metrů od výrobny, ve
varnsdorfské prodejně ve
Východní ulici 1360, anebo
v dobrých masnách po celém
Šluknovském
výběžku.
Že jste
spíš na
sladké? Hm,
tak zase do Varnsdorfu.
Tentokrát vyhledejte nedaleko
náměstí cukrárnu Café
Dlask (anebo její dvojče
ve šluknovském zámku).
Pekanový páj s javorovým
sirupem, kanadský koláč
z mrkve a ořechů, ďábelsky
dobrý koláč z černého piva,
schwarzwaldský dort,
brownies, ale taky a především
nejslavnější dobrota –
gigantický a skrz naskrz poctivý
větrník (jestli jste jedli lepší,
dejte vědět), špičky, punčáky,
laskonky a kokosky, které
chutnají „jako tenkrát“,
a navrch zákusky certifikované
jako regionální výrobky –
borůvkový řez a dort tety
Alenky podle prastarého
rodinného
receptu.
31
aktivní odpočinek
Gastronomie
Kde se dobře vaří
aneb Zážitky rázu
gastronomického
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi jísti
Ve Vlčárně je útulně za každého
počasí
Nad Krásnou Lípou, na začátku vesničky Vlčí Hora je na typické zdejší
chalupě, jejíž kořeny sahají až někam hluboko do sedmnáctého století,
nápis Hospoda Vlčárna 29 . Uvnitř najdeme vlídný a zabydlený, převážně
dřevěný interiér lovecké chaty, kterému vévodí krásná kachlová kamna.
Ať je venku jak chce, tady je příjemně. A voní to tu dobrým jídlem. Jídelníček je třeba číst opatrně, protože sliny se
sbíhají nebezpečně rychle – třeba takový
daňčí hřbet na šípkách s máslovými noky,
pečená kachní prsa na listech salátu s červenou cibulkou, jehněčí nadívané kolínko na
černém pivu s listovým špenátem a bramborovými
špalíky, bažantí prsa na portském víně s mandlemi,
pstruží filetky s citronovým přelivem anebo zdánlivě
obyčejný, ale jednoduše báječný guláš pečený v troubě. Přiznám se upřímně, že jsem ochutnal skoro všechno a nechal se přemluvit ještě i na jahodový knedlíček
z odpalovaného těsta s oříškovým posypem a s sebou
si odvezl na míru upečený narozeninový dort podle
prvorepublikové receptury. Vyrazit odtud třeba na
rozhlednu na vrcholu Vlčí hory je hodně těžké. Člověk
sotva jde. Ne nadarmo dekoroval zlý šéfkuchař
Pohlreich zdejší kuchyni svou vzácnou hvězdičkou.
Zvěřina za humny skolená
V Pastisu se jí pod dohledem trofejí...
24
Typická gastronomie dnešního Českého Švýcarska, to je především
zvěřina. A jestli si ji chcete vychutnat tak čerstvou, že je zrovna z lesa
přinesená, navíc skolená majitelem restaurace, vášnivým nimrodem, v lesích za humny – pak se vydejte do vesničky Janov.
Pojedete-li úžasným krpálem
od Hřenska, zastavte hned
u první chalupy – je to
penzion Pastis 30 . Nejde jen
o dobře znějící název, tady se
skutečně podává lahodný pastis a nadto je tu velmi slušný
výběr francouzských vín – a to
v okolí pohříchu není běžné.
To podstatné se ale nenosí ve
sklenkách, leč na talířích. Zdejší
kančí guláš nebo třeba pečená
srnčí roláda, kančí steak se
... a příjemně je tu i v zimě
Gastronomie
šunkou, případně zcela speciální zvěřinové plátky „Pastis“, to je jistota, která bez debat uspokojí každého milovníka zvěřiny. Velmi poctivě
připravený pstruh na kmíně a másle je také doporučeníhodný. A máte-li
po obědě chuť se trochu protáhnout, k dispozici je pétanquové písčité
hřiště... Zkrátka francouzský esprit na dohled od Pravčické brány.
aktivní odpočinek
Tajný tip
Když vypřáhnout, tak na úrovni
Na konec jsem si tentokrát nechal gastronomickou ryzost a čistotu.
V děčínské restauraci Výpřež 31 , kterou najdete na kraji města u výpadovky na Českou Kamenici, se vaří podle jasně daných receptur. Nikdo
vás tu nebude ohromovat vymyšlenostmi v názvech – co si přečtete, to
dostanete. A suroviny jsou ty, které mají být – zdejší tatarák je vynikající
hlavně proto, že je z pravé svíčkové,
což bohužel jinde
nebývá běžné.
Obsluha je vlídná,
interiér utěšený, na
dřevěných rámech
visí noviny, neobtěžují vás všudypřítomné reklamy, ale hlavně
– jídlo je jednoduše
perfektní a skvělé.
Vážně – já to chutnal!
Třeba špenátový krém
s kousky lososa,
Tatarák z pravé svíčkové
výborné zadělávané dršťky se
šunkou v omáčce champagne, panenka s listovým špenátem v ořechové krustě, nadívaná kuřecí prsíčka se švestkovou fáší podávaná se
švestkovou omáčkou, bifteky pečené na grilu, tournedos z islandského
lososa, nadstandardní těstoviny a na závěr třeba křehounký jablkový
závin s vanilkovou omáčkou ke kávě, stoprocentní arabice, kterou si tu
sami praží... Inu, čistému vše čisté.
V restauraci Výpřež si pochutnáte opravdu na úrovni
Penzion Na Stodolci
Až vás cesta zavede do
Chřibské, podnikněte cestu,
kterou málokdo zná. Je krásná,
nedlouhá a má příjemný cíl.
Kousek za náměstím najdete
silniční odbočku na Dolní
Chřibskou. Jděte po ní, až
narazíte na cukrárnu Barborka,
odbočte vlevo přes můstek ke
Společenskému domu – a jste
tam. Na klikaté, převážně
dlážděné cestě kolem říčky
Chřibská Kamenice se budete
cítit jako v pohádkovém
Hobitíně. Uvidíte snad všechny
typy roubenek a podstávkových
domů a potkáte tu jen místní.
Cesta trvá sotva dvacet
minut a ústí k Penzionu Na
Stodolci 32 . A tam se věru
vyplatí dojít – pivo tu mají
jedna radost a zdejší kuchyně
je po právu vyhlášená. Jde
o jediný podnik široko daleko,
kde si můžete pochutnat na
mnoha specialitách z bio
masa – od jehněčího (takové
jehněčí kolínko, hm...) přes
kuřecí (jen zkuste, jaký je to
rozdíl, bio kuře) po hovězí
(třeba výborný tatarák nebo
dušené líčko). A všechno
bude čerstvé, nic mraženého,
to je zdejší filozofie. A ještě
jeden tip, podzimní. Já vím,
že svatomartinská husa je
jen jednou do roka, ale nechat
si utéct tu zdejší, to je hřích,
který se při posledním soudu
nepromíjí.
25
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří
aneb Zážitky rázu
gastronomického
Svíčková ze zámku
Nedaleko Jetřichovic, na cestě do Chřibské, leží na stráních Křížového
vrchu malebná vesnička Rynartice. Dominantou, která do dálky svítí červenou fasádou, je bývalý lovecký zámeček Kinských, dnes HOTEL ZÁMEČEK
40 . Kdo se tu zastaví, může se z terasy hotelové restaurace kochat krásným
výhledem přes Pavlínino údolí na majestátní zalesněný kopec Studenec, na
jehož vrcholu se leskne horní plošina rozhledny 16 . A pokud není zrovna
počasí na výhledy, čeká nás útulný zámecký interiér s dobovými kachlovými
kamny. Zdejší kuchyně nabízí zážitky mezinárodní (například jídla čínské
kuchyně) i české. Vyhlášená je zdejší svíčková, na paty jí šlape vepřová
pečeně. Chybu neudělá, kdo zkusí králíka na víně, a sázkou na jistotu jsou
ryby, především pečený sumeček.
Hotel Zámeček
Hotel Ostrov
Gastronomie
Gastronomie
Revírníkova dobrota na dně hrnce
Pokud máme náladu vypravit se za gastronomií o něco dál, je tu zaručený
tip. V kopcích nad Děčínem, na cestě mezi Tisou a Sněžníkem, narazíme
na odbočku do vesničky Ostrov. Pozvolna klesáme úzkou silničkou na dno
jedinečného pískovcového hrnce. Tři rybníčky obklopené roubenkami
a z daleka viditelný HOTEL OSTROV 41 . Je to nezvyklý pocit – zažijeme tu
panorama dokonale naruby. Všude kolem nás se zvedají fantaskně tvarované pískovcové stěny a útvary – vpředu Ostrovské skály, vzadu Volské kameny. Jako bychom stáli v sopce a hleděli na úchvatné stěny kráteru. Zůstat
tu na pár nocí je velmi lákavé. Do skalních měst je to kousíček – kilometr na
saskou stranu, lehce přes dva do Tiských stěn, Hřebenová bouda je odtud
tři kilometry a vrchol Děčínského Sněžníku s rozhlednou jen o dva dál.
Vraťme se ale k dobrému jídlu. Pojďme si sednout do restaurace, dívat se,
jak se slunce opírá o Popravčí kámen a Vztyčenou jehlu, a dopřejme si třeba
candáta na grilu v sezamové krustě nebo
kuřecí závitek nadívaný uzeným
lososem anebo zdejší
vyhlášené medailonky
po revírnicku – opravdu
lahodnou kombinaci
vepřové panenky na
jalovci s červeným
vínem a divokých
brusinek, anglické slaniny
a opečeného jablíčka.
aktivní odpočinek
Rarášci a myslivecké hody
Nejznámější restaurací Českého Švýcarska je STARÁ HOSPODA v Doubici 42 .
Nelze ji přehlédnout, je totiž obklopena podivuhodným světem dřevěných
soch, příšer a nejrůznějších kreatur. Koho to neodradí, nezalituje. Interiér
roubené lovecké chaty jako by už dopředu napovídal – sem patří dobrá
zvěřina. Takový jelení steak s borůvkovou omáčkou nebo daňčí steak
s omáčkou hruškovou – neobvyklé a dobré. Zvěřinu se tu vyplatí jíst ve větší skupině – objednáme-li si den dopředu mysliveckou hodovní mísu nebo
patronovu zvěřinovou živáňskou na šavli, bude o zážitek postaráno. Hity
zdejšího jídelníčku jsou ale také doubická kaskáda nebo doubičtí rarášci
v bramborákovém těstu – kdo neochutnal, nebyl v Doubici.
Domácí tataráček pro labužníky
Jen o kousek dál, v Dolní Chřibské, stojí mezi roubenkami na kraji lehce
svažité louky PENZION NA STODOLCI 43 . Tady nás čeká dokonale rodinná
a přátelská atmosféra. V roubeném stavení je restaurace s dětským koutkem, venku se prohánějí koně a poníci, v přilehlé stodole se občas hraje
divadlo. Zdejší kuchyně je proslulá nejen chutí připravených jídel, ale i kvalitou surovin. Všechno je naprosto čerstvé a domácí, převážně z regionálních zdrojů, včetně bio hovězího masa z nedaleké farmy. Z něj se připravuje
i kultovní nefalšovaný tatarák, který je opravdu skvělý. Vyhlášené jsou
i stodolecké brambory, pečená žebra, srnčí kýta se švestkovou omáčkou
a rovnou z potoka vytažený pstruh na másle. Domácí ovocné knedlíky jsou
ovšem povinnou a báječnou tečkou.
Sladké sny
Stará hospoda
Tajný tip
HOSPODA U VYSKOČILŮ 45
v Kopci, asi kilometr od
Brtníků, je tajným tipem
gurmánů. Interiér roubenky
jako by se po léta neměnil
a vy jste vkročili rovnou do
něčí domácnosti. Otevřou vám
majitelé, manželé, kteří sami
vládnou kuchyni, a zahrnou
vás nečekanou a lákavou
nabídkou. Vepřové koleno
pečené na černém pivu
a medu, zvěřina, jehněčí,
kachna, těstoviny, staročeský
trhanec... Prostě nečekaný
zážitek v jediném místě na
světě, kde teče voda do kopce.
Tedy do Kopce.
Penzion Na Stodolci
Opírá se o skálu a shlíží na řeku Kamenici. HOTEL PRAHA ve Hřensku 44 .
Dá se tu čtyřhvězdičkově bydlet, dobře jíst, ale co je hlavní – zdejší moučníky jsou prostě skvělé! O malinovém koláči se mluví po celém Českém
Švýcarsku a není na jídelníčku sám – společnost mu dělají třeba výborný
Sacher dort, jablečný závin, hrušky se zmrzlinou a horkou čokoládou,
palačinky na mnoho způsobů... Kdo rád mlsá, ví, kam zajít.
Hospoda U Vyskočilů
30
31
Download

zde - České Švýcarsko