{
i/
§
l_úllil 40
o
koly sn u
§ §ekompetentníučitelé, kteří nel\l umeji zorganizovat hodinu a na
á § aeti řvou, plotože si jinak nejsou
schopni zjednat respekt. Kantoři, co nevedou žáky k přemýšlení, ale chtějí po nich
jen papouškovatnezáživná fakta. A ještě
je vybízejí ke křiváctví, když třeba chtějí,
aby na své spolužáky donášeli. Sedma-
třicetiletý Nikola Křístek z rukávu sype
i dalšípříklady, jak to dnes v českézákladní škole můževypadat. Otec tŤídětí
l,
I
E
f,
z Prahy-Radotína prý mnohé z výše uvedeného zjistil v místnízákladce. ,,Syn tam
získa1 časem odpor k učení,"tvrdí muž,
jenž se s něko]ika podobně naladěnými
rodiči odhodla1 k radikálnímu kroku. Využilízákona,který povoluje takzvané domácí vzdě]ávání, odhlásili své děti a před
rokem otevřeli vlastní ,,sdruženou školu"
s názvem Robinson, která je zřejmě první
svého druhu v tuzemsku.
koloběžka vs, matematika
H §*#a*ee xe*ť*ryťx*p§*3" d* x#kEm rl€*Ya #?,*?" Fé#&qd* ďávmjí
r*d§če xa vxd&§ámí sv;ýc§"x p*tamk& pad*s;*t ̧sí* rm&sť*atě,
3§rx#* *§ r*vg**a€ cř§#*§É &k*§ax w§msÉme" TÝffiHru re*vsžáv§§ rc*"
kĚ*n& vxatgfu§* c r*#§**ergkq+fu* pr*É**Ěx"eu §a§gtégxtá
m*eÉae*r*#*=á wa##€*ve*á gtsámv m §*#*- at**k3c**§at*ge gí**$*Ěřá#fu;*-
§§Ětm$ amk§e#rc$ ě§q*§{§-
Výuka inspirovaná například názory britského pedagoga Kena Roblnsona, který
proslu1 výrokem ,,Školyničíkreativitu",
probíhá v domáckém prostředí pronajaté
radotínskévily. Vybírá se pět tisíc měsíčně
na jednoho žáka a roli jednoho z kantorů
převza1 i sám Křístek, jinak nedostudovaný pedagog. Ve škole má dvě vlastní
děti, učívlastivědu a živíse také jako metodik vzdě]ávacích programů (dříve pracoval na částečrrýúvazek jako učitel v mateřské školeJ.
Je devět hodin ráno, matematička pavla
Polechová sedí s pěti žák}, na podlaze obýváku. Po půIhodince povídání o předchozím dni mají dětl za úko1 pokrýt koberec
barevnými obrazci. ,,Maternatik je ten,
kdo h]edá víc řešení,"nabádá čtyřiašedesátiletá Polechová, absolventka Matematlcko-fyzlkální fakulty UK, v mirrulosti
šéfka analyticko-koncepčního odboru na
ministerstvu školství. Deseiiletý blonďák
sice na chvíli stočíhovor ke své nové koloběžce, ale pro učitelku není problém
děti ve věku devět až jedenáct 1et opět zaujmout matematikou.
Leckterý kantor můženamítnout, že
zvládnout pět dětí je snadné. ,,Chtěli bychom jich víc, ale jsme tady víceméně na
vesnici a lidem se zdáme příliš alternativní," Ťíká Křístek. Rodiče se pídípo ga,
rancích, že tady dětl skutečně něco naučí.
Testem, zda škoiáci z Robinsona zvládnou
1átku pro první stupeň, bývá přezkušování
na určenézákladní škole, v případě radotínských jde o soukromou školu v blízkých Dolních Břežanech. Z prvního hodnocení vyšli prý úspěšněvšichni žáci, *
41 Bá]djJ-li§
ť
í
Radotínská základka, do nížmalí,,trosečníci"chodili dříve, podle 1ejich rodičů
vystupovala autoritářsky,,,Vedení nej evilo
o naše připomínky zájern, obtěžovalo je to"'
tvrdí matka desetiletého Tondy, sociáiní
pedagožka Alena Laláková. ,,Chtěli jsme
například pomáhat při organizování školních akcí, ale ředitei se nechal slyšet: ,,Dejte
s tím pokoj, práce máme už tak dost." Paní
Lalákovou a daišírodiče také rozhořčilo,
když po odchodu třídníučitelky byla ,,;ejich" třída sloučena s jinou. ,Jedení o situaci vědě1o dlouho dopředu, ale neinfor-
movalo nás. Přitom jsme mohli učitele najít sami, máme dostatek praxe i kontaktů."
Ředitel radotínské zš zdeněk střihavka
nechce tyto záležitosti s novinářem rozebírat. ,,Mám ve škole 641 žákt, kteří nikam neodcházejí, tak jaká špatná komunikace?" nadhodí jen.
Zdeněk Kučera, který má u Robinsonů
dceru, si libuje: ,,Je to skvělý pocit, když
můžete spoluvytvářet režim školy a vaše
dítě se do ní těší,"říká muž, jenž se živí
jako konzultant v telekomunikacích. ]eho
@+z
devítiletá Aneta je v protestní ma]otřídce
jedinou dívkou, 'Na staré škole mě to nebavilo, protože jsme museli celou hodinu
jenom poslouchat a nemoh]i si o tom povi
dat. Tady mi ale vadí, že nemám žádnékamarádky, protože jsou tu jen kluci," říká,
Nikota Křístek - navzdory nedůvěře mnohých sousedů - nemá trosečnickou náladu: ,,Každý týden mi volá o radu někdo,
kdo je nespokojený s tamní základkou
a chtě] by založil něco podobného, jako
máme my."
Mít,,lepší"kamarády
Mnozí rodiče by své ratolesti mohli na vy-
učovánídopravovat soukromým letadlem,
chodí sem totiž i děti miliardářů. U školy
v pražských Nebušicíchale není přistá-
žáky se tu Ťešíméně než na většině běžných českých škol. Na dětech ve třídě se
ani nepozná, kdo má doma kolik peněz,"
tvrdí Linda Caklová, která patří k menšině
českéhopedagogického personálu a působí tu jako výchovná poradkyně.
Osmdesát procent z osmi set žákůmezinárodní školy, která vznikla už v roce 194B
a jejížředitel je Američan, tvoří děti zahraničníchdiplomatů, manažerů a dalších ci
zinců působícíchv Česku. Přestože výuka
probíhá v angličtině, učíse také česky, probírajíse tady českéděliny a hlavně: každý
páíý žákpochází z rodiny, kde je alespoň
jeden z rod ičůCech. 1SP síd lípobl힊áreckého údolív rozsáhlém přízemním kom-
plexu, postaveném po vzoru amerických
škol. ,,Když vidím, co se tu pro děti děIá
a na jaké úrovni jsou učiteléi vybavení
školy, přijde mi zdejšíškoiné adekvátní,"
vací plocha, navíc International Schoo1
of Prague (ISP) dbá na image vzdělávací
říká paní Monika, vedoucí manažerka
instituce, kde se bohatství nevystavuje
úspěšnéčeskéíirmy (více detailů nechce
školné
na odiv, A to přesto, že měsíční
přibližně padesát tisíc korun, a jde zveřejňovat), která zde za své dvě děti platí
činí
tak o nejdražšízákladní i stŤední škoiu
v zemi. ,,Myslím, že sociální rozdíIy mezi
dohromady sto tisíc korun měsíčně.Nadchl
ji například způsob, jakým v ISP probíhají
*-=."i
t;*
-,.3rer
],ř**É
ffi§
§&
f+*i
:+rcrÉ
:F
*ffi?RÉ.
ffi*M
ffi=
tr!
t
r
AMERtKA V NEBUŠlcícH.Na lnternationalSchool of Prague chodížáci ze šedesáti zemí.
Češijako Jakub a Julie tvoří menšinu, ale neměnili by. Učiteléje vybízejík vyjadřování vlastních
názorů, učíje oponovat.
Libuši, 1e i v získání kamarádů z,,Iepší spoIečnosti", z nichž Ťada bude jednou zastávat důležitéposty po celém světě.
Ne všichni nebušičtížáci ale toužíbýt fi
nančníkyči veivyslanci. ,,Chci se stát historikem umění," tvrdí osmák Jakub, který
první stupeň absolvoval na běžnéčeské
škole, a dodává: ,,Líbíse mi, že tady před
učitelem můžeteprosazovat i jiné infor-
mace, než jsou ty v učebnici." Deváťák Zbyněk, který dříve rovněž chodil na ,,normální" školu a do Nebušic se dostal díky
stipendiu, doplňuje: ,,Na českéškole větši
třídníschůzky: kromě učitele a rodiče se
jich totiž můžezúčastniti žák, ,,Není to
tedy tak, že unavený učitel žaluje a vystresovaný rodič mu věří, protože jeho dítě se
nemůže bránit." Byť o tom paní Monika nemluví, význam škol, jako je nebušická ISP
nebo English Internatlonal School v Praze-
nou stačila prezentace udělaná podle Wi
kipedie, tady po vás chtějí, abyste měl na
všechno svůj názor a uměl o něm debatovat - pochopitelně v angličiině." Jako pokropená živou vodou si tu připadá třeba
í devětapadesátiletá učitelka hudební výchovy Jarmila Kotů]ková. Pětatřicet let
pracovala ve státním školství, do Nebušic
se dostala na konkurs. ,,Mohla jsem někde v klidu dohnít, ale šla jsem do rizika,
A jsem šťastná, prožila jsem tu samé pozitivní kulturní šoky."
Rodiče vítáni a vyslyšeni
V dlouhé a tmavé chodbě udeří do nosu po-
vědomý pach, pŤipomínajícínormalizační
školníléta: výpary z kuchyně, těla bez
dezodorantů, celková zatuchlost. Ozve se
drnčivézvonění a ze tíidy vybíhají s halekáním děti, jeden z hochů před sebou
kope školníbatoh, Jsme v sídlištníZákladní škole JindŤicha Matiegky ve stře-
dočeském Mělníce. První dojem ovšemponěkud k]ame. Zdejšíškola má výborné reference, jako jednu z nejvíce osvícených ji
označuje například sdruženíEduIn, které
se snažízlepšit komunikaci mezi školami
a
rodiči.
,,Je tam ředitel, který chce tou školou opravdu pohnout," říká Tomáš Feřtek z Edulnu a dodává: ,,S českými školami to není tak beznadějné, jak si někdo můžemyslet. Víme o řadě veimi }
r Mohou za úspěch geny nebo pokrokové metody?
Pokud bychom úspěšnost školy poměřovali tím, ko-
V Troji bydlí inteli§entní |idi a ti mají inteligentní
vzdělání," říká pedagog, který učíod roku 1966,
lik žákůse dostane na osmileté gymnázium,je nej-
potomky," usmív,á se Kateřina Tůmová, která učí
prvnítřídu, ve čtvrti sama vyrůstala a na první
l pod
stupeň chodila rovněž sem. Podle níje také důležité, že se většina rodičůsnažíškolepomoct
a zahrnujeji sponzorskými dary, Ve třídách je
tánně reagovat a odpovídat, Ve škole ,,nezvoní",
na záchod mohou žáci chodit bez ptaní a o pře,
stávkách hrají hry na školníchpočítačích.
lepšípražskou ,,státní" základkou ZŠTrojská.
le to zásluhou učitelů,nebo ve zdejších třrJdácn seoí ta t< kvalitni ..genetický materiál"?
Ze sedmnácti páťáků, kteří loni zák|adní školu
ve vilové čtvrti Troja opouště|i (škola má jen
v průměru méně než dvacet dětí. Ředitel Alois
gymnázium, tedy celých 88 procent. Úspěšnějšív tomto směru byla jen soukromá základní
Pacík připomíná, že škola má navíc speciální
program, kterýje na úspěch u př'límacích zkoušek přímo zaměřen, testy se procvičujíodtřetího
ročníku, přitom sám pacík není zastáncem os-
škola patřící společnosti PORG vedené Václavem Klausem mladším(94 procent). ,,Recept na
úspěch? Myslím, že je to opravdu h|avně dětmi.
nik, v Praze by úplně stači|a tři. Dnes se tam dostávají trojkaři, je to degradace středoškolského
první stupeň), se patnáct dostalo na osmileté
miletých gymnázií.,,Stal se z nich výdělečný pod-
tímto ,,veteránem" se ale dařípokroku,
Děti se nemusív hodinách hlásit, mohou spon-
,,Líbísenám hlavně zdejší komorní atmosféra,"
ííkáLudmila Vosková, matka páťáka
Vojty. A Lubomír Havíi otec jeho spolužáka Matěje, souhlasí: ,,Není problém si s učitelem kdykoli promluvit a řešit prob|ém. Ti kantoři toho
mají hodně, a přesto makají i ve svém volnu, aby
ta škola byla co nejlepší. Je to tu úplně jinak, než
jsem to zažiljako dítě."
43 ll4].3.il
E.ig!!Jr!'l-
§ ffiffiffi
} šxolníEVoLUGE.
Mělnická učitelka dě-
jepisu Marcela Antonínová i její kolegyně
přírodopisářky vyprávějí
žákůmnejen o evoluční
teorii, ale i o teorii stvoření, jak si přáli
někteří rodiče,
'
',.:+ď.
#
,;a
!
t
t
a
]]:
.]
]
slušných zaiízení, která jen nejsou tak
mediálně známá, |ako je třeba základka
škola v pražskéLondýnské ulici, v Mendelově ulici v Ostravě nebo škola J. Ma-
1íka v Chrudimi." Jednou z těch méně zná-
mých je podle Feřtka právě ta mělnická,
,,Nejsme žádná alternativní škola. Jsem
konzervativec a myslím si, že na klasických metodách něco je," prohiašuje devětačtyřlcetiietý matematik a ředitel Vladi
mír Škuta, podsaditý chlapík z Ostravy.
Školale pojmenována po význačnémprl orepublikovém antropo1ogovi, učitelénavštěvujínapříklad přednášky Jany Nováčkové a dalších psychologů, kteří prosazují
metodu ,,Respektovat a být respektován"
sázející na dialog místo příkazů a zákazů.
,,Funguje to, i když ne na sto procent. Některým dětem ze složitějšíhosociálního
prostředí je jedno, jestli dostanou trojku
z chování," říká Škuta.
Také domácí úkoly nejsou na mělnickém sídlištidogmatem. ,,Učitel je jako hor-
překvapilo, že učitelky dějepisu i přírodopisu na jelí žádost vyprávěly žákům
vedle evolučníteorie i o teorii stvoření,
takzvaném kreacionismu, a podnítily na
toto téma třídní debatu. Její dcera navíc
pražská elita
Pořadí základních škol v Praze podle procenta
žákůpřijatých v loňském roce z pátého ročníku
na osmiletá gYmnazía
94!o
88%
70%
Lízet?
ZŠŠkolaHrou, Praha 6
63%
10z16
Lauderova ZŠ,Praha 2
63o/o
ZŠMohylova, Praha 13
50
7o
22ze44
zŠv Ladech, Praha 4
50o/o
9z18
PORG, Praha 4
ZŠ Trojská, Praha 7
ZŠCesta k úspěchu, Praha 6
Zdroji ]Vlagistrát hl. m. Prahy
nemusela číst,,povinnou" literaturu, k níž
má Křesťanské společenství výhrady, například Erbenovu Kyťlcl, a mohla si zvolit
jinou knížkuztéhožobdobí.
35 z 37
7
zLO
Přesáhnout svůj strop
5z8
nŤríT
Nad tabulí visí husitský cep, učebna děi
ník na předku: jestli zadá úkoly nebo dostatečně stihne 1átku probrat v hodině,
je na jeho zodpovědnosti," zdůrazňuje
Škuta.Ve škole působídramatický krou-
žek vedený ředitelovou ženou, zapojeno je
všech tŤináct tříd prvního stupně a v představeních dostává nějakou ro]i víceméně
kažďý žák, Při některých předmětech se
do divadelního sálu chodí i během vyučo-
vacích hodin: to, co se děti naučily, předvádějí na tamních prknech. ,,Někdo může
mít problémy se slovním vyjadřováním
a divad1o dokáže prolomit bariéry," vySVětluie ředite1.
Škola1e držitelem značky Rodiče vi
táni, kterou uděluje zmíněnésdružení
Lll:].ail
44
a,,Kateřina Veliká" postaví, ažkdyžjepo
upozornění kantorky jasné, že k,,Francii", ,,Rakousku" ani ,,Anglii" tato panovnická jrnéna nepatří. V 8. B se právě opakují dějiny 18. stoietí. Padesátnice Anto-
nínová patří k nejoblíbenějšímučitelům
v mělnické škole, děti ji za to nominovali
do soutěže ZlatýÁmos. Právě lidé jako ona
zveďajitento sídlištníústav z průměru,
Ředitel Škutaodmítá rozšířený názor, že
mladší kantoŤi bývají kreativnější a více si
rozumějí s dětmi: ,,Na jednoho povedeného
čerstvého absolventa pedagogické fakulty
bývají vyslyšeny," říká zdravotní sestra
Jitka Hamplová, matka deváťačky Mar-
ťanskéhospolečenstrlí li také příjemně
rád děti a svůj
podívali do hodin, připomínky rodičů
čele
A osTRAvAK V MĚLNíoE. Jako
ražby, takovou odpovědnost má učitel. Tak zní
heslo ředitele mělnické školy Vladimíra Skuty,
,,Rusko" se dva spolužáci s nápisy ,,PetI I."
připadají tři nepovedení. Řada z nich se rozhodne pro kariéru učitele, protože na ně jiná
škola nezbyla." S několika učiteli, kteří ,,nepřesáhli svůj strop", se v Mělníce již rozloučili. Dějepisářka Marcela Antonínová dává
jednoduchý a]e zároveň nejlépe fungující
Eduln vzdělávacím ústavům, jež se chovají vstŤícně a partnersky. ,,Myslím, že
to mají zaslouženě, Zvou rodiče, aby se
horník v
jepisu je vyzdobena i dalšími maketami
středověkých zbraní,,,Takže Rusko zůstane samo?" ptá se učitelka Marcela Antonínová osmáků, kteří stojí u katedry
s cedulkami v rukou. K dívce s nápisem
tiny. Jako č]enku evangelikánského Křes-
návod, jak coby učitel uspět: ,,Musíte mít
předmět."
vladimírševelar
o
6
o
G
§
Download

Školy snů - Cesta k úspěchu