SEZNAM ANOTACÍ
25. – 26. 2. 2014
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
e-mail: [email protected] , web: www.acor.cz
PLENÁRNÍ REFERÁTY
KORTHAGEN, Fred A. J.
Od reflexe k reflexi jádrové: Prohlubování profesního růstu
Prof. dr. Fred Korthagen představí vlastní pohled na reflexi a zejména pak model ALACT,
který profesionálům pomáhá strukturovat reflektivní proces a v současnosti se používá v
řadě zemí. Důraz bude kladen na možnosti podpory profesního učení skrze model ALACT.
Prof. dr. Korthagen se též zaměří na aktuální vývoj v této oblasti – využití jádrové reflexe,
jejímž cílem je transformační učení a spojení jedince s profesí.
URBÁNEK, Tomáš
Možnosti spolupráce psychologů a neurovědců
Tématem příspěvku je reflexe několikaleté spolupráce na neurovědních výzkumných projektech, které jsou nezbytně multidisciplinární, a proto vyžadují komunikaci mezi odborníky se
zcela odlišným vzděláním, dovednostmi a zkušenostmi. Vzhledem k nemožnosti ovládnout
vědomosti ze všech různých oborů, které do oblasti neurověd zasahují, musí být neurovědec
poměrně značně tolerantní vůči neurčitosti, která může výzkumníka frustrovat mnohem více
než při provádění výzkumu v teoreticky jasně vymezených mantinelech. Když se tyto obtíže
podaří překonat, je však možné dosáhnout zjištění, která by zřejmě bez této
multidisciplinární spolupráce nebyla možná. V příspěvku budou uvedeny některé dílčí
výsledky těchto snah.
ŠTECH, Stanislav
Reflexe profesní zkušenosti z hlediska učitelství jako profese
Výkon učitelské profese byl vždy ovlivňován napětím mezi instrumentální a cílovou logikou.
V době moderny (budování národních států) však příprava na něj byla vedena ideály epistémé a ctností; instrumentální dovednosti se získávaly vlastní praxí. Obě složky byly odděleny i chronologicky a jedna s druhou „nesoutěžila“.
V době neoliberální governmentality vítězí instrumentální logika, která je vnucována i univerzitám ve fázi akademické přípravy učitelů: „vědět, jak“ jasně převládá nad „vědět, co“, „proč“
a možná i „pro koho“. Na praxi orientovaná (work-based) příprava učitelů využívá jako svůj
hlavní epistemologický zdroj ideu „reflektivního praktika“ – tedy individuální transformace
osobní zkušenosti. Zkušenost je ovšem vždy individuální, situovaná (kontextová) a komplexní – jeví se jako přirozená a vzdoruje převedení do řeči.
Proto se dostává do konfliktu s přípravou teoretickou – důraz na učení se reflexí osobní
profesní zkušenosti ještě vyostřuje napětí mezi teorií a praxí.
Příspěvek se bude věnovat (1) základním znakům proměny společnosti, vzdělávání a instituce školy, které ovlivňují podmínky výkon učitelství a jeho pojetí; (2) postupné proměně
diskursu o učitelství a základním představám o profilu učitelových znalostí a dovedností;
(3) rizikům důrazu na osobní zkušenost a obtížím její reflexe a (4) otázce, zda dnes sledujeme re-profesionalizaci nebo de-profesionalizaci učitelství.
JEDNÁNÍ V SEKCÍCH
APPEL, Milan
Vzdělávání lektorů v SVČ Lužánky
Příspěvek se zaměřuje na změny, které přinesl Evropský projekt „O krok dál"
brněnskému středisku volného času Lužánky. Projekt umožňuje zvyšovat vzdělanost
interních i externích pracovníků v pedagogických, odborných i manažerských
dovednostech. Zároveň vzniká potřeba evaluace vzdělávacích aktivit jak z pohledu
jednotlivých účastníků, tak z pohledu celého systému vzdělávání v SVČ Lužánky.
Organizace tudíž ustupuje od živelného a nahodilého přístupu ke vzdělávání, pečlivě
vybírá formy a metody práce, vhodné lektory apod. a reflektuje průběh kurzů a
konkrétní přínos jednotlivých aktivit pro zaměstnance i celou organizaci.
BRÜCKNEROVÁ, Karla
Prostor pro zkušenost v teoretické výuce
Běžně používáme zkušenostně reflektivní učení tam, kde jde o osobnostní rozvoj,
rozvoj měkkých dovedností atp. Jak je to ale v případě, kdy vyučujeme teorii?
Příspěvek nabízí několik zkušenostmi a reflexí ověřených modelů, jimiž lze
(přinejmenším do teoretických oborů přípravy učitelů) zhmotňovat teoretické koncepty
do hmatatelných a v praxi využitelných nástrojů.
ČINČERA, Jan
Sociální učení jako alternativní přístup ke tvorbě naučných stezek
Příspěvek popisuje alternativní přístup k vytvoření naučné stezky v CHKO Jizerské
hory. Koncepce stezky vznikla v rámci workshopu studentů pedagogiky volného času
a zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny. Workshop byl vedle podle zásad
sociálního učení, tj. jako nehierarchický proces, ve kterém všechny skupiny měly
stejný prostor a navzájem se ovlivňovaly. Podle studentů vedla společná zkušenost ke
změně jejich znalostí, dovedností a postojů souvisejících s interpretací.
DUBEC, Michal
Mozek žáka Horáka
Podíváme se na to, co se děje v mozku žáků, když s nimi komunikujeme. Seznámíme
se s potřebami (status, jistota, autonomie, důvěra a férovost), které mají rozhodující
dopad na chování žáků. Budeme sdílet nejnovější poznatky neurověd o vedení žáků
k sebeřízení.
BÍLKOVÁ, Zuzana
Pohledy na profesi učitele. Reflexe očekávání a praktické zkušenosti
GARABIKOVÁ PÁRTLOVÁ,
Margareta
V našem příspěvku pracujeme s reflexemi studentů učitelství a začínajících učitelů do
pěti let praxe. Sledujeme posun od očekávání, která studenti mají ve vztahu ke své
budoucí profesi, k hodnocení aktuální situace a přínosu, který pro ně profese má.
Sledujeme i pocit připravenosti na výkon určitých činnostních celků, které budou
budoucí povolání doprovázet. Pokoušíme se najít změny v pohledech mezi studenty a
začínajícími učiteli, které mohou být podnětem pro proměny v pregraduální přípravě.
PROCHÁZKA, Miroslav
HAK, Martin
Práce s příběhem a jeho vyprávění jako reflexe. Aneb – jak efektivně komunikovat firemní témata.
Příspěvek se týká konkrétního případu, jenž spadá do kategorie vzdělávání dospělých
– individuální poradenství a trénink. Práce s příběhem je dobrým nástrojem ke
komunikaci firemních témat. Aby mělo použití tohoto nástroje žádaný efekt (tedy
porozumění zúčastněných vybraným tématům), je třeba, aby došlo k propojení mezi
individuálními zážitky jednotlivců a vybraným tématem. Prostřednictvím reflexe. V
příspěvku jde o fázi přípravy příběhu a mluvčího k živému vyprávění před skupinou
právě za tímto účelem.
HÁJKOVÁ, Zuzana
Osobnostní a sociální výchova jako samozřejmý výstup výuky tělesné výchovy?
Jeden z deklarovaných cílů tělesné výchovy spočívá ve vytváření podmínek pro všestranný
rozvoj žáků. V určitých aspektech se tak prolíná s cíli průřezového tématu Osobnostní a
sociální výchova. Jak toto provázání zohledňují ve své výuce učitelé sportovního gymnázia?
V příspěvku budu prezentovat výsledky kvalitativní sondy, která přináší pohled vybraných
učitelů a trenérů na Osobnostní a sociální výchovu a její realizaci ve výuce.
HORKÁ, Hana
SYSLOVÁ, Zora
GRŮZOVÁ, Lucie
Stimulace k cílené reflexi zkušeností studentů v přípravném vzdělávání učitelů
mateřských škol
Stať popisuje profesní přípravu studentů učitelství pro mateřské školy z hlediska jejich
stimulace k cílené reflexi zkušeností. Autorky vycházejí z rozvojového pojetí přípravného
vzdělávání, které počítá se spojováním výuky se zkušenostmi studentů a s jejich teoretickou
reflexí. Předkládají výsledky výzkumné sondy realizované se studenty v různých fázích
vývoje v průběhu studia s následnou cílenou reflexí. Věcný obsah zjištěných bilancí
interpretují z pohledu zkušenostně reflektivního učení.
JIRSÁKOVÁ, Jitka
Efektivita metod zkušenostního učení ve výuce biologie
SMÉKALOVÁ, Lucie
Příspěvek reprezentuje výzkum v přírodovědné oblasti, který vychází z triády zkušenostreflexe-učení. Předmět výzkumu představuje tematika prvoků a problematika zkušenostního
učení. Cílovou skupinou jsou studenti 1. ročníku gymnázia. V rámci experimentální skupiny
je výuka zaměřena na metody, které podněcují zkušenostní učení. U kontrolní skupiny
probíhala výuka klasicky. Výsledky poukazují na efektivitu zkušenostního učení, jsou měřeny
didaktickým testem a ověřovány metodami statistické významnosti.
KRČMÁŘOVÁ, Tereza
Rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství pomocí reflexe výuky
Závěrečná souvislá pedagogická praxe je pro studenty mimořádnou příležitostí uvědomit si
plně nároky profese, reflektovat a rozvíjet profesní kompetence. Příspěvek je shrnutím
zkušeností autorky s hledáním optimálních strategií, jak maximalizovat její přínos. Přednosti
a úskalí využívaných strategií, mezi něž patří vzájemné zpětné vazby, vedení reflektivních
deníků, reflektivní rozhovory a analýza videonahrávek výuky, budou ilustrovány pomocí
krátkých kazuistik vybraných studentů.
LOJDOVÁ, Kateřina
„Cítil jsem se jako bachař“. Reflexe nové sociální role studenty učitelství na praxi
Příspěvek vychází z analýzy deníků z praxe 59 studentů Pedagogické fakulty MU. Na otázku
„Jak studenti na praxi vnímají svoji sociální roli ve škole?“ odpovídáme ve vztahu k cvičným
učitelům a k žákům. Studenti se mezi těmito dvěma stranami ocitají v kvazikontrolní roli. Ve
vztahu k žákům vstupují do role kontrolních agentů, což je opozitum k roli kontrolovaných,
kterou hrají v rámci svého studia i ve vztahu k cvičným učitelům. Výsledky zachycují reflexi
rolových tranzic studentů na praxi.
MARKOVÁ, Magdalena
Pozice začínajícího asistenta ve vedení kurzů dialogického jednání
V příspěvku budeme srovnávat sebereflexe z kurzu, který si mohou zapsat studenti
pedagogických i nepedagogických oborů Jihočeské univerzity. Rozsah kurzu je
jednosemestrální, zhruba 12 hodin experimentální výuky. Experimentální výukou myslíme
dialogické jednání s vnitřním partnerem, fenomén objevený prof. Ivanem Vyskočilem, ve
kterém jde o hledání dialogu se sebou samým, se svými vnitřními partnery, ve veřejné
samotě (Stanislavskij) a následné zkoušení a objevování prostoru s těmito partnery.
MOREE, Dana
Identita a kultura ve vzdělávání
Způsob, jak učitelé reflektují témata identita a kultura, ovlivňuje způsob implementace
multikulturní výchovy. V příspěvku bych nejprve představila různé koncepty spojené s
tématem identita a kultura a to, jak se projevují ve výuce. V poslední části bych ráda
nastínila otázku interkulturní senzitivity a jejího vztahu k identitě a kultuře. Z empirického
výzkumu (Moree, 2008) totiž vyplývá, že kvalita osobní zkušenosti ovlivňuje to, jakým
způsobem učitelé multikulturní výchovu implementují.
MUCHOVÁ, Ludmila
Životní zkušenost a její reflexe prostřednictvím Filosofie pro děti
Příspěvek představuje didaktickou metodu vycházející z pragmatické filosofie J. Deweyho.
Metoda vychází z životní zkušenosti adresátů a uvádí je do schopnosti používat při reflexi
okolního světa a lidí zásad neformální logiky. Současně je zacílena na porozumění významu
hodnot, o které se opírá demokracie jako politický systém.
NAVRÁTIL, Pavel
Dimenze reflexivity v sociální práci
Cílem příspěvku je odpovědět na otázku: „Jaká pojetí reflexivity/reflektivní praxe jsou
referovány v sociální práci ve vybrané literatuře o reflektivní praxi.“ V současné době vzrůstá
v kontextu pomáhajících profesí zájem o problematiku reflexivní praxe. Současně lze
konstatovat, že pojem reflexivity je v literatuře definován velmi nejasně a případně
protikladně. Ve svém příspěvku se proto zamýšlím, zda lze různá pojetí reflektivní praxe
smířit.
NEHYBA, Jan
Zpětná vazba: Co? Proč? Odkud? A kam?
KOLÁŘ, Jan
Příspěvek pojednává o problematice interpersonální zpětné vazby v kontextu vybraných
pojetí osobnostně sociálního rozvoje. Zpětná vazba je zde představena optikou
kybernetického paradigmatu a rovněž některých komunikačních teorií. Díky tomu se
vymezují konkrétní specifika tohoto nástroje v kontextu činností realizovaných v rámci úsilí o
osobnostně sociální rozvoj lidí, například komu je tato zpětná vazba určena a na jakou
úroveň osobnosti se zaměřuje. Tyto poznatky následně sumarizujeme do modelu expertství
v interpersonální zpětné vazbě.
NEUMAN, Jan
Úvaha o reflexi ve vztahu k typu učení
Reflexe je podstatnou součástí zkušenostního učení. Učení se v přírodě je specifickou i
populární formou zkušenostního učení. V souvislosti s učením v přírodě a výchovou v
přírodě bylo analyzováno několik způsobů získávání zpětné vazby po provedené aktivitě S.
Priest a kol. 1984 – 2005. Teoretické úvahy porovnáme s dlouholetou praxí vedení programů
využívajících aktivity v přírodě k učení a výchově.
NOTA, Josef
Videozáznamy dialogického jednání v přípravě budoucích učitelů
Studenti pedagogiky procházejí disciplínou „dialogické jednání s vnitřním partnerem“ v rámci
přípravy na budoucí profesi. Zkoušející aktér v této experimentální výuce objevuje vlastní
činností nepoznané možnosti vlastního výrazu, zapojení těla a hlasu. Součástí této disciplíny
je písemná sebereflexe zkušenosti a pořizování videozáznamu z této experimentální výuky.
Vycházíme z předpokladu, že chronologicky seřazené sebereflexe a videozáznamy mohou
mít u studentů určitý vývoj.
PÁRTLOVÁ, Zuzana
Inventura tvořivého učitele
Pedagogika I. a E. Vyskočilových jako možná alternativa vzdělávání učitelů. Dvouletý
experimentální studijní program Kreativní pedagogika – pedagogická kondice zkoumá
možnosti celostního rozvoje učitelovy tvořivé osobnosti. Na základě dramatické hry učitel
navazuje se sebou kontakt a učí se nalézat svého vnitřního partnera – žáka.
Psychodidakticky zaměřený přístup rozvíjí schopnost sociálně komunikovat, být vnímavý
vůči vlastním potřebám a potřebám žáků a autenticky, tvořivě jednat.
PRAVDOVÁ, Blanka
Na jaké úrovni reflektují studenti učitelství PdF MU své zkušenosti z učitelské praxe?
Příspěvek prezentuje výsledky obsahové analýzy kvalitativních dat získaných z reflektivních
deníků 22 studentů studijního programu Učitelství pro ZŠ. Zápisy vznikaly po dobu 10 týdnů,
kdy studenti praktikovali na ZŠ. Výzkumná sonda si klade za cíl (a) odpovědět na otázku,
jaké úrovně reflexe, ve vztahu k předkládaným teoretickým konceptům, dosahují studenti
učitelství na počátku NMgr. studia a (b) navrhnout možnosti dalšího postupu při ovlivňování
kvality reflektivního učení budoucích učitelů.
PŘIBYLA, Ondřej
Inspiratorium: Transformativní učení a učení přírodních věd
aneb „Může učení o elektrických obvodech a matematických modelech měnit osobnost?“
Inspiratorium je předmět pro budoucí učitele přírodních věd a jeho hlavním cílem je
inspirovat studenty k prozkoumávání vlastních cest k učení. Navíc je tento předmět sám
laboratoří, kde zkoumáme, jak vytvořit dobrý výukový program a hlubokou zkušenost pro
žáky. Letos jsme se zaměřili na transformativní potenciál výukových aktivit a rád bych se
podělil o výsledky našich experimentů, součástí příspěvku budou ukázky.
SMÉKAL, Vladimír
Kritické události v životě a jejich využití v osobnostním rozvoji
Kritické události života v této studii chápeme jako vlivy rané výchovy, způsob, jakým byl
člověk jako dítě přijímán, jak byl podporován, trestán nebo přehlížen. Považuje se za
prokázané, že na tyto zejména neadekvátně kritické události dítě reaguje formováním
falešných programů dosahování štěstí, které se v osobnosti fixují a vedou v životě
k neadekvátním reakcím na druhé lidi. Pro pracovníky s lidmi mají takto vzniklé
neuvědomované tendence často dalekosáhlý vliv. Předmětem toho sdělení bude poukázat
na to, kdy pozitivní a kdy negativní.
SUDA, Stanislav
Vývoj sebereflexe na základě dialogického jednání
Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie
jednotlivých studentů všech věkových kategorií. Z vývoje způsobu uvažování
zaznamenaného v těchto sebereflexích lze usuzovat, že se v nich objevují podobné znaky,
které popisují ve svých teoriích J. Piaget, L. Kohlberg nebo R. L. Selman. Na tyto
vysledované znaky chceme v rámci výzkumu upozornit a otevřít k nim diskuzi.
SUKOVÁ, Eva
Problematika zpracování studentských reflexí k vysokoškolským seminářům
Autorka v textu popisuje problematiku získávání a zpracování reflexí k seminářům
zaměřeným na osobnostní rozvoj studentů. Data vycházejí z pětiletého výzkumu,
realizovaného v letech 2006 – 2011 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Příspěvek se
zaměřuje zejména na kvalitativní výzkum a na možnosti hloubkového zpracování zpětných
vazeb podle Zakotvené teorie Strausse a Corbinové. Výsledky hodnocení studentských
reflexí lze (podle autorky) využít jako argument pro zkvalitnění vysokoškolské výuky.
SVATOŠ, Tomáš
Studentské portfolio jako zdroj komunikační sebereflexe budoucích učitelů
MUSILOVÁ, Šárka
„Stávání se učitelem“ je složitý a mnoha okolnostmi tvarovaný děj, který v řadě aspektů
zůstává skryt vnějšímu poznávání. Zkušenosti ukazují, že vhodně „nastavené“ studentské
portfolio, které provází budoucího učitele od počátku studií k absolutoriu, může být vhodným
zdrojem poznatků o cestě k učitelské profesi. V příspěvku je věnována pozornost analýze
komunikačního sebepohledu (v začátku a na začátku studia), jak o něm vypovídaly
portfoliový dotazník a interview v ohniskové skupině.
SVOBODA, Michal
Projektové vyučování jako součást osobnostního a sociálního rozvoje
Příspěvek se zaměřuje na problematiku projektového vyučování jako na jednu z možností
osobnostního a sociálního rozvoje účastníků vzdělávání. Na projektové vyučování je v
příspěvku nahlíženo jako na komplexní výukovou metodu. Příspěvek má metodický
charakter. Jsou v něm uvedeny definice, znaky a metodické postupy realizace projektového
vyučování. V textu jsou nastíněny příklady projektového vyučování využitelné v různých
edukačních programech.
SVOJANOVSKÝ, Petr
Reflektivní myšlení učitelů optikou kategoriálních rámců
V příspěvku budu tematizovat problematiku reflexe v profesi učitele. Zaměřím se na to, jak
výzkumně zachycovat reflektivní myšlení v kontextu pedagogické praxe. Cílem příspěvku
bude seznámit účastníky konference s konstrukcí analytického nástroje, který má podobu
kategoriálního rámce. Ten má sloužit k zachycení vybraných aspektů reflektivního myšlení.
Budu prezentovat aplikaci rámce na pilotním vzorku informantů – zkušených učitelů v praxi.
ŠEVČÍKOVÁ, Stanislava
Konstruktivismus a reflexe v praxi vrůstání do oboru sociální práce
Konstruktivistický pohled na svět s mnoha variacemi pohledu na realitu s sebou přináší
specifické nároky na reflexi a sebereflexi. Jak je možné aplikovat tyto principy v souvislosti s
konceptem empowermentu studujících sociální práce?
ŠÍP, Radim
Co je to zkušenost – neurovědy, fenomenologická struktura a estetická zkušenost
Nový pohled na vztah mezi mozkem/myslí, tělem a prostředím umožňuje pochopit lidské
poznání a zkušenost jako vztah mezi vnějším (vně organismu) a vnitřním (uvnitř organismu)
prostředím. Tento vztah je zajišťován na nejbazálnější úrovni tělesností, na úrovni vyšší
vědomím a vytváří fenomenologickou strukturu, která je potřebná pro smysluplný a úspěšný
život organismu. Příspěvek se pokusí naznačit, jakou roli při ustavování této struktury a při
utváření zkušenosti hraje estetická složka.
ŠNEBERGER, Václav
Česká orba Lewinova pole
… aneb tabu a skrytá zákoutí reflektivního učení z pohledu teorie pole. Příspěvek o
plasticitě, vině, nerecyklovaných obalech slov a jedna fenomenologická hříčka jako bonus.
THEIN, Ram
Hirsch vs. Dewey
Podle dnes populárních zážitkových teorií děti údajně nepotřebují „hromadění informací“,
děti potřebují prožívat bez toho, aby do nich dospělí vkládali své myšlenky. Přednáška
seznámí účastníky s myšlenkami současného, kontroverzního amerického teoretika
E. D. Hirsche Jr., který oponuje myšlenkám Johna Deweyho a vidí je jako jednu z příčin
pokračujícího úpadku výkonů amerických studentů.
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
e-mail: [email protected] , web: www.acor.cz
TOMKOVÁ, Anna
Princip izomorfismu v učitelské přípravě (ukázaný na příkladu rozvoje čtenářství)
Příspěvek se zabývá principem izomorfismu v učitelské přípravě, tj. prožíváním a
reflektováním vzájemně si podobných učebních a vyučovacích postupů, které chceme, aby
budoucí učitelé používali ve své pedagogické praxi při práci se žáky. Příklady činností jsou
vybírány z oblasti rozvoje čtenářství. V příspěvku je uplatněno především hledisko
pedagogické a srovnávací.
VANĚK, Jan
Aplikace metod zkušenostně reflektivního učení ve výuce předmětu Interkulturní
psychologie
Autor v článku poukazuje na možnosti aplikace zkušenostně reflektivního učení v předmětu
Interkulturní psychologie. Uvádí použité metody založené na zkušenosti a reflexi prožitých
dilemat a emocí žáků v souvislosti s tématem předsudku. Uvažuje nad metodami
zkušenostně reflexivními vhodnými pro introverty a extroverty a nad potřebou diferencovat
přístup k rozdílně založeným žákům (reflexe rozdílných stylů učení).
VYBÍRAL, Michal
Možnosti, úskalí, příklady dobré praxe supervize v ZŠ
Příspěvek se zaměřuje na základní vymezení supervize a jejích cílů. Popisuje různé formy
supervizní práce ve školách a na základě „kasuistických střípků“ a citovaných písemných
reflexí supervidovaných dokladuje její užitečnost. Soustředí se též na možnosti a úskalí
zavádění supervizí do českého školství.
ŽLÁBKOVÁ, Iva
Zkušenost v procesu učení studentů učitelství
KRNINSKÝ, Luboš
Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za
tímto účelem bylo realizováno výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda studenti
učitelských oborů na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích při
přípravě na zkoušky využívají a reflektují zkušenosti, které získali v rámci seminářů, na praxi,
či v roli žáka. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím metody dotazníku.
WORKSHOPY
DOBROVOLNÁ, Saša
ŠNEBERGER, Václav
Mentoring ve vzdělávání – objevování sebe-reflexe v pedagogické praxi na cestě
k profesnímu sebe-vědomí
Workshop je zaměřen na možnosti, příležitosti a limity mentoringu jako nástroje učení
zejména s ohledem na využití reflektivního učení a tvorby profesního sebevědomí pedagogů.
Účastníci budou seznámeni s již realizovanými projekty podpory pedagogů a jejich výstupy
z praxe, prakticky si vyzkouší některé reflektivní postupy a metody mentoringu. Součástí
bude i ukázka vedení mentorského rozhovoru s rozborem příležitostí k reflexi a plánování
profesního rozvoje pedagogů.
Lektoři:
Mgr. Saša Dobrovolná, lektorka výcviků mentoringu a mentorka.
Mgr. Václav Šneberger, prezident České asociace mentoringu ve vzdělávání, odborný
garant projektů vzdělávání mentorů.
ŠPRINAROVÁ
KOVÁ, Jana
DUSBÁB-
Taneční pohybová terapie a její vztah k vzdělávání
Taneční pohybová terapie je forma psychoterapie, která vedle slova pracuje i s pohybem a
tělem. Tělo a pohyb v sobě nesou naše vnitřní procesy, nastavení, zážitky. Prvky taneční
terapie se často objevují ve vzdělávání a zážitkových kurzech. Kde jsou hranice
psychoterapie a vzdělávání, jak je nacházet a jak s nimi pracovat?
Workshop nabídne seznámení s principy taneční terapie formou vlastní pohybové zkušenosti
i základní prezentací. Dalším zaměřením bude hledání hranic i společných ploch taneční
terapie a pedagogické oblasti formou diskuze a prezentací základních principů.
Závěr workshopu bude věnován projektu zaměřenému na prevenci šikany a agrese ve
školách a dětských klubech formou taneční pohybové terapie.
Lektorka:
Mgr. Ing. Jana Šprinarová Dusbábková, M. A., taneční terapeutka, instruktorka, lektorka
zážitkové pedagogiky, tanečnice, zpěvačka. Vystudovala obor taneční a pohybová terapie na
Lesley University v Cambridge, USA. Absolvovala výcviky dramaterapie a psychodrama,
pokračuje ve výcviku Gestalt terapie zaměřeném na práci se skupinou – Instep a
supervizním výcviku (ČIS).
VYBÍRAL, Michal
Sada projektivních koláží a možnosti její aplikace do výchovy a vzdělávání
VYBÍRALOVÁ,
Při workshopu se účastníci aktivně seznámí se sadou projektivních autorských koláží (SPK)
arteterapeuta a výtvarníka Miroslava Huptycha. SPK se skládá z téměř tisíce karet, které
slouží jako nepřeberný projektivní materiál vhodný jak pro terapii, tak pro osobnostní rozvoj.
Účastníci se krátce seznámí s psychickým mechanismem projekce a jeho možným využitím
pro učení. Poté si na konkrétním tématu sami vyzkouší práci s kartami. Na závěr ukážeme
jak další možnosti využití SPK Miroslava Huptycha, tak varianty jiných projektivních
materiálů volně dostupných.
Lektoři:
Mgr. Michal Vybíral, psychoterapeut, supervizor (školství a sociální služby), učitel, lektor
(např. oblasti efektivní komunikace, práce s agresí, týmové spolupráce). Původně je učitelem
1. st. ZŠ, dále učil v dětském diagnostickém ústavu, základní umělecké škole, na fakultě
humanitních studií v Praze, pedagogické fakultě v Plzni atd.
Mgr. Pavla Vybíralová, arteterapeutka, mentorka pedagogických kompetencí,
videotrenérka, lektorka (např. oblasti efektivní komunikace, práce s agresí, týmové
spolupráce, osobnostního rozvoje). Dále pracuje individuálně s učiteli MŠ a ZŠ, klienty
v terapii. Původně speciální pedagog, dále učila v MŠ se speciální péčí, na PedF ZČU
v Plzni atd.
POSTERY
HORSKÁ, Petra
Reflexe role učitele v rámci edukačního programu v muzeu
Cílem příspěvku je představit reflektovaný pohled na roli učitele v rámci tzv. třífázové
návštěvy edukačního programu v muzeu. Prezentovaná data jsou dílčími výstupy
kvalitativního výzkumného šetření šířeji zaměřeného na reflexi a popis jednotlivých
komponent muzejní edukace z didaktického hlediska. Reflexe role učitele se metodologicky
opírá o hloubkové rozhovory s učiteli základních škol, kteří se svými žáky navštívili muzejní
edukační program.
KNECHTOVÁ, Zdeňka
Společně na cestě: reflektivní praxe a klinická supervize v ošetřovatelství
VAŇKOVÁ, Milena
Poster se zabývá vztahem reflektivní praxe a klinické supervize v ošetřovatelství a možností
využití reflektivní praxe a supervize v sesterském vzdělávání. Poster se zaměří na pojetí,
vymezení konceptů reflektivní praxe a supervize, včetně naznačení/nastínění/přiblížení
souvztažností výše uvedených pojmů/konceptů skrze perspektivy, které zaujímají autorky
příspěvku ve vztahu k jejich vzájemné dialektice a teoreticko-praktické aplikaci do oblasti
vzdělávání sester.
MAZÁČOVÁ, Nataša
Cesty k tvorbě modelu klinické školy v procesu přípravy budoucích učitelů – první
zkušenosti
Zkvalitňování systému přípravy učitelů je významným nástrojem vzdělávacích reforem a
inovací v práci současné školy. Na Pedagogické fakultě UK Praha na katedře primární
pedagogiky jsou realizovány cesty k hledání a tvorbě nového modelu tzv. klinické školy. Tyto
podněty poskytují prostor pro návrh, realizaci a ověření progresivních výukových koncepcí a
přístupů v procesu přípravy studentů učitelství primární školy. Představíme poznatky a
zkušenosti z procesu realizace nově navržených kurzů.
ŠÍMOVÁ, Kateřina
Stáže ve firmách – vzdělávání praxí
Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace MPSV realizuje projekty v oblasti stáží. V
rámci projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ je nastavován a pilotně ověřován
systém poskytování stáží v ČR. Cílem příspěvku je informovat o výstupech projektu a
představit stáž jako významný nástroj dalšího vzdělávání, který umožňuje získat nové
znalosti a dovednosti učením se v praxi. Pozornost bude věnována také stážím pedagogů
(technických oborů).
Download

SEZNAM ANOTACÍ