INTERVIEW
Tibor Šata, výkonný ředitel, EDITEL CZ:
Identifikujme obecný zájem celého trhu
Společnost EDITEL v tomto roce oslaví 20. výročí od svého založení. Největší tuzemský poskytovatel služeb EDI od počátku definoval
rozvoj a podobu elektronické výměny dat na českém trhu. Dnes čerpá ze zkušeností sesterských firem ve střední a východní Evropě.
O tom, jak se formoval tuzemský trh EDI služeb, a o jeho současných výzvách hovořil výkonný ředitel EDITEL CZ Tibor Šata.
Po třech letech od založení přešel EDITEL pod
křídla společnosti Deloitte. V této etapě nastal
obrat směrem k EDI. Novou oblast firma již nějakou dobu mapovala a začala s intenzivním
rozvojem technologií, procesů a činností souvisejících s EDI. V tomto období se stala průkopníkem elektronické výměny dat v ČR a SR.
Nabídka technologií schopných poskytnout
platformu pro zajištění kvalitní komunikace
a souvisejících služeb EDI byla v té době značně
omezená. Technologický handicap představoval základní problém pro nastartování rozvoje.
EDITEL hledal vhodné technologické řešení
a v roce 1998 se rozhodl pro spolupráci se společností Sterling Commerce, která se v roce 2010
stala součástí IBM. Především na bázi těchto
technologií začal EDITEL již v 90. letech rozvíjet
služby EDI v ČR. Po letech úspěšné spolupráce
s Deloitte se novým majitelem EDITELu v roce
2004 stala investiční společnost PXP.
K dalšímu zásadnímu milníku došlo v roce 2007.
EDITEL koupila skupina GS1 Austria a současně
vznikla pobočka na Slovensku. Slovenský trh do
té doby obchodně pokrývala pobočka česká.
V tomto ohledu byl důležitým mezníkem také
rok 2008, kdy osamostatněním původní operační jednotky, která měla na starost EDI v rámci
GS1 Austria, vznikla společnost EDITEL Austria.
Ta se následně stala 100% vlastníkem EDITEL CZ.
Vedle rakouské centrály a pobočky v ČR
existují pobočky v SR, Maďarsku a Turecku.
S působností v dalších třinácti zemích střední
a východní Evropy je EDITEL vedoucím poskytovatelem EDI tohoto regionu.
Dnes, po dvaceti letech existence, jsme lídrem
v oblasti EDI, navíc naše působení překročilo
hranice České a Slovenské republiky.
EDI je dominantní částí našeho podnikání
a tuto specializaci jsme schopni i nadále udržovat právě díky silné pozici v regionu SVE. Doma
v ČR ovšem zůstáváme stále aktivní i v oblasti
bankovnictví s našimi specializovanými řeše-
16
Foto: Jáchym Kliment
Společnost EDITEL se na tuzemském trhu začala
etablovat od roku 1994. Možná mnohé překvapí, že se firma zprvu neorientovala hned na
EDI v běžném slova smyslu. Původně se zaměřovala na elektronickou komunikaci v sektoru
bankovnictví. Jejím významným klientem byla
a stále je ČSOB, pro kterou EDITEL poskytoval
řešení pro home banking více než deset let.
Ing. Tibor Šata, MBA (40), absolvent Poľnohospodárské Univerzity v Nitře, zahájil svoji
kariéru v roce 1997 v HSBC Bank plc, významné globální finanční instituci v Praze,
kde působil v oblasti bankovních operací. Od
roku 1999 zastával v HSBC pozici zástupce ředitele oddělení bankovních operací.
V letech 2000 až 2008 působil ve společnosti
Euronet Worldwide Inc., předním globálním
poskytovateli řešení pro elektronické platby,
v různých manažerských pozicích a od roku
2007 zastával pozici výkonného ředitele pro
Česko a Slovensko.
V roce 2006 absolvoval Executive MBA na Joseph M. Katz Graduate School of Businessuniversity of Pittsburgh.
Od roku 2008 působí na pozici regionálního
ředitele pro ČR, SR a Maďarsko ve společnosti
EDITEL, která poskytuje řešení pro elektronickou výměnu dat.
ními, která zajišťují bezpečný přenos clearingových a statistických dat mezi komerčními bankami a centrální bankou.
Rozvoj EDI kopíroval boom moderního maloobchodu v 90. letech. Obchodní řetězce byly
motorem procesu, což platí dodnes. Prostředí
retailu se vyznačuje vskutku masivní výměnou
zboží a služeb, a samozřejmě souvisejících obchodních a logistických informací. Vzniká zde
potřeba účinně řešit problematiku sdílení a dalšího zpracování těchto dat. Jako první z obchodních řetězců se u nás odhodlala využít EDI
společnost MAKRO, a to již v roce 1998. Tento
krok zásadně pomohl rozvoji EDI v ČR a SR a dal
mu potřebnou dynamiku. MAKRO zavedlo využití EDI v rámci nově budovaného crossdockingového konceptu společně se společností HOPI.
Zmínil bych ještě jeden významný projekt, EDI
MAKRO 100%, který probíhal na přelomu let
2005–2006 a v jehož rámci bylo připojeno do
EDI komunikace cca 400 dodavatelů.
V kontextu doby šlo z hlediska stanoveného cíle
a rozvojového potenciálu o výjimečný projekt.
Cílem bylo zvýšit počet komunikujících klientů
pomocí EDI, což umožnilo plnou automatizaci
procesů. V první fázi se jednalo o zprávu ORDERS – objednávka, ve fázi druhé šlo o zprávu
INVOIC – faktura. Poskytovatel získal od společnosti MAKRO plnou důvěru, aby zajistil nezbytné technologické řešení pro úspěšné
zapojení dodavatelů a současně aby projektově
a metodicky řídil jejich zapojování.
Za úspěšné završení projektu byl EDITEL oceněn
na 3. ročníku fóra LOG-IN 2006 věnovaného
logistickým inovacím cenou Logistický projekt
v kategorii IT podpora v logistice za využití standardů Systému GS1.
Jako vše nové, i EDI v počátcích naráželo na překážky. Na rychlost rozvoje měly vliv technologické, legislativní, procesní i lidské aspekty. EDI
bylo novým fenoménem a představovalo pro
všechny výzvu, jak se s novým prostředníkem
pro komunikaci s obchodními partnery ztotožnit. Prvním dodavatelem byla společnost
Procter & Gamble, která k využití EDI při objednávání zboží motivovala obchodními podmínkami již v roce 1997.
Dnes je samozřejmě zcela jiná situace. EDI je neoddělitelnou součástí procesů v maloobchodu
a logistice a případná rezistence firem v jeho zavádění spíše souvisí s rozmanitostí technologií,
samotnými specifiky procesů, provozními
zvláštnostmi, někdy mezinárodní organizační
strukturou a diverzitou s různými geografickými
kompetenčními centry, která vstupují do implementace EDI v rámci společností. Toto jsou asi
výzvy současnosti, které formují postoje dodavatelů, ale určitě totéž platí i pro obchodní řetězce a logistické společnosti.
Když se přeneseme z 90. let do současnosti,
hlavním faktorem je globalizace. Nástup multinacionálních společností na trh, globalizace dodavatelsko-odběratelských řetězců a logistiky,
sílící konkurence, nároky na rychlost a pružnost
logistiky zboží a informací. To jsou dnes stejně
důležité hybatele, jakými byly samy řetězce před
dvaceti lety.
Potenciál, který EDI nabízí, ještě zdaleka není vyčerpán. EDI je v praxi prověřený standard
a technologicko-procesní koncepce, která nabízí odpovědi tam, kde by se v případě nově
uvažovaných postupů muselo dlouho čekat. EDI
technologie také značně pokročily a jsou dostupné ekonomicky i technologicky všem
typům společností různých velikostí nebo oblastí podnikání. Dovolím si říci, že ti, kteří tvrdí,
že EDI je drahé, nemají potřebné znalosti z této
oblasti, a tím postrádají i argumenty, jimiž by
byli schopni toto tvrzení obhájit. Je to v podstatě laciný marketing.
Dále je nutno zmínit, že v ČR, na Slovensku,
a také v Maďarsku je obchodní kultura značně
Foto: Jáchym Kliment
Naše regionální struktura nám umožňuje pečlivě sledovat vývoj na okolních trzích. Poskytuje
nám informace a praktické zkušenosti, které
jsou velmi hodnotné pro naše rozvojové aktivity. Rakousko představuje jeden z hlavních
zdrojů inspirace z hlediska rozsahu využívání
EDI mimo oblast retailu.
Největší potenciál nabízejí příbuzná odvětví,
jako např. sektor HORECA. Za posledních pět let
se v Rakousku s uplatněním EDI v tomto odvětví
podařilo dosáhnout dobrých výsledků. I zde má
EDI stejný přínos, jaký známe z maloobchodu:
snížení nároků na administraci procesů, míry
chybovosti a nákladů spojených s nápravou
těchto chyb; zvýšení přehlednosti procesů
a zefektivnění jejich kontroly.
ovlivněná silným konkurenčním bojem napříč
odvětvími, stále doznívajícími dopady krize,
a také převažujícím uvažováním v rovině krátkodobého prospěchu místo strategického dlouhodobě udržitelného ekonomického užitku. Náš
jižní soused by mohl být v tomto ohledu pozitivním příkladem a pro nás je v mnohém i praktickým zdrojem námětů, o kterých lze reálně
uvažovat. Ovšem je nutné mít na paměti odlišné vnímání čehosi, co nazývám obecná prospěšnost, což je fenomén, který významným
způsobem předurčuje prostor pro rozvoj.
Je to můj osobní názor. Možná i díky tomu, že
jsem měl v minulosti příležitost pracovat v multikulturním prostředí, vnímám, že v Rakousku
mají trochu lepší cit pro identifikaci toho, co je
obecný zájem celého trhu. Na rozvoji participují
společně. Spolupráce pak probíhá na bázi
široké platformy zahrnující všechny zainteresované strany, technologické společnosti, dodavatele, odběratele, státní instituce a garanty
nezbytných standardů.
V ČR, na Slovensku a v Maďarsku je konkurenční
boj mnohem citelnější; spíše než hledání cesty,
jak se na vývoji společně podílet, je zde silnější
snaha za každou cenu z trhu ukousnout svůj
kus a prospěch možná i tam, kde by to nebylo
zcela nezbytné. Na druhé straně je u nás větší
otevřenost pro inovace a vůle experimentovat.
Tendence tuzemských poskytovatelů EDI služeb
pronikat do nových oborů můžeme pozorovat
přibližně poslední tři čtyři roky. Zásadní je i role
doplňujících služeb, jako např. dlouhodobá
elektronická archivace v rámci elektronické fakturace, validace a rekonciliace obchodních procesů. Posledním významným impulzem v tomto
tématu byla legislativní úprava povyšující elektronickou fakturaci na úroveň konvenční.
Některé hlasy tvrdí, že současná legislativní
úprava není dost konkrétní, ale důležité je, že na
trhu vzbudila zájem o elektronizaci dat a jejich
sdílení. Přece jen jasněji popsala to, co společnosti potřebují zajistit pro svoji agendu elektronické fakturace, aby byla v souladu s legislativou.
Firmy to povzbudilo k internímu pohledu na
vlastní procesy a k hledání potenciálu pro vyšší
efektivitu pomocí elektronické komunikace.
Tibor Šata
Budeme zcela jistě mířit do nových odvětví, ale
budeme se i nadále pečlivě věnovat FMCG a retailu, kde nás čekají stále nové výzvy. I zde jde
vývoj neustále dopředu a my se těšíme, že
můžeme být aktivní součástí tohoto pokroku.
Plánujeme využívat zkušenosti z trhu, kde pů-
17
INTERVIEW
Tibor Šata, výkonný ředitel, EDITEL CZ:
Identifikujme obecný zájem celého trhu
Posledních pět let představovalo všeobecnou
stagnaci celé ekonomiky v důsledku celosvětové
finanční krize. Nepříznivé klima ovlivnilo i rozvoj EDI. Ovšem teď již sledujeme pomalé oživování hospodářství. Společnosti se osmělují,
začínají se zajímat o další rozvoj a inovace. Také
EDI se postupně posouvá do nové polohy. Stále
ale vycházíme ze standardů, které jsou nesmírně důležité pro všechny účastníky a tvoří
základ optimálního fungování EDI. Vedle toho
je ovšem nutné vnímat sílící požadavky na větší
flexibilitu v rámci řešení specifických logistických a obchodních procesů. Tento posun je do
značné míry formován zmíněným silně konkurenčním prostředím, lokálními iniciativami
v oblasti elektronické B2B komunikace a elektronické fakturace, a také dalšími požadavky na
vnitřní automatizaci procesů.
Nároky firem se značně změnily. Samy musejí
být mnohem flexibilnější – z hlediska obchodních procesů, komunikace i operativy, a musejí
reagovat mnohem rychleji na požadavky svých
klientů. Mění se obchodní kanály, čemuž se
musí přizpůsobovat logistika; na logistiku se
přesouvá značná míra odpovědnosti, která
dosud spočívala na retailových společnostech.
Tyto změny se přirozeně přenášejí i na požadavky ve vztahu k elektronické výměně dat.
Od momentu, kdy se partneři dohodli na prosté
výměně objednávek na základě standardu EDIFACT, ušlo EDI dlouhou cestu. V maloobchodě
je dnes u zpráv typu objednávka (ORDER) využití velmi vysoké. Jako další z procesů v retailu
EDI hodně úspěšně pokrylo faktury (INVOIC). Na
podobný úspěch teď čekají i další obchodní procesy. Na vzestupu je oblast dodacích listů (DESADV), v závislosti na formě fungování té které
organizace také příjemky (RECADV). Rozvoj těchto posledně zmíněných zpráv začíná nabírat
na významu i na tempu. V oblasti retailu je tedy
stále prostor pro další rozvoj EDI.
Přitom už není třeba tak intenzivní osvěty a přesvědčování zúčastněných stran o přínosech,
jako tomu bylo na samém začátku. Také technologie jsou dnes již plně dostupné pro společ-
18
Foto: Jáchym Kliment
sobíme, a také těžit ze své unikátní pozice
v regionu.
Jak jsem již zmínil, na našem seznamu se objeví
HORECA. Významný podíl dodavatelů v segmentu gastro je do značné míry propojen s retailem. Jsme přesvědčeni, že znalost dodavatelů
nám umožní rychlejší nástup do oboru. Nebude
to jednoduché, ale máme tady slušný základ, na
kterém se dá budovat.
Tibor Šata
nosti všech velikostí a oborů podnikání. Existuje
zde i další pohled na rozvoj elektronické komunikace, který souvisí s lokálními iniciativami.
Zmínil bych příklad elektronizace, který navazuje na iniciativu kolem lokálního českého formátu ISDOC (Information System Document formát pro lokální elektronickou fakturaci zejména vůči státní správě, který je spravován ICT
unií; pozn. aut.). I s tímto novým formátem se
snažíme rozumně pracovat tak, abychom využili jeho praktické přínosy. V některých sektorech
v českém prostředí nepochybně svou roli plní.
Shrnul bych to asi následovně: V retailu se bezesporu podařilo úspěšně a účinně zavést EDI
na základě UN/EDIFACT standardů a téhož lze
podle příkladu z některých jiných trhů, zejména
vyspělejších západoevropských zemí, dosáhnout i v dalších odvětvích. Ovšem vedle toho je
nutné vnímat i nové potřeby, kde se naopak
uplatňují i nové formáty, jako PDF, XML,
a ISDOC. Již nemáme co do činění pouze s klasickými procesy známými v retailu: objevují se
nové požadavky, některé i velmi specifické nebo
kreativní. Na druhé straně nám to otevírá celou
řadu dalších příležitostí, kde je možné využít našich znalostí a pokrokové technologie specializované na B2B integraci a automatizaci. Dalo
by se říci, že jsou to vesměs všechna odvětví,
jako např. výroba, státní správa nebo farmaceutický průmysl, kde se zřejmě budeme setkávat se specifickými procesy jednotlivých oborů.
Je to oblast, která nás zajímá a bude zajímat
i dlouhodobě. Objevuje se zde řada iniciativ, evropských či lokálních, a považujeme za zcela logické se této příležitosti chopit a nezůstat
stranou. I v této oblasti je vývoj nezadržitelný
a má svou dynamiku. Jsem přesvědčený, že
máme dost zkušeností na to, abychom se do
současného proudu dokázali zařadit a odvést
kus dobré práce. Kromě zkušeností s elektronizací a automatizací procesů v retailu jsou zcela
aktuální naše zkušenosti i s e-governmentem
v Rakousku.
Kvalitní a nezávislý výzkum má zásadní praktický význam pro vyhodnocení naší dosavadní
práce, je užitečný i z pohledu srovnání nám dostupných údajů, a v neposlední řadě je důležité
vidět, jak si v ČR stojíme proti ostatním zemím.
Pozastavil bych se nad jedním z výstupů průzkumu – relativně silného využívání navazujících zpráv. (EDI zprávy se dělí na obsahové
zprávy a zprávy navazující – systémové, ověřující; pozn. aut.)
Fenomén relativně vysoké penetrace navazujících konfirmačních zpráv na domácím trhu je
výjimečný. Funguje, je zaběhnutý. Ovšem v jiných zemích, např. v Maďarsku a v Rakousku, se
se zprávami jako AUTACK nebo APERAK buď
vůbec nesetkáte, nebo jen velmi okrajově. Svou
roli v odlišném vnímání jejich významu sehrává
v některých případech slabší rozvinutost EDI.
V jiném případě jsou obchodní vztahy velmi
silně postavené na základě vzájemné důvěry. To
vše se samozřejmě odráží i v elektronické komunikaci, která nevyžaduje tolik kroků, není
nutné, aby partner, který obdrží dokument, odesílal druhé straně zpětnou vazbu.
U nás převládá silná ambice vše maximálně
zautomatizovat, což je spojeno se silným konkurenčním prostředím. V oblasti retailu panuje
velmi silná soutěž, která se přenáší na dodavatele, a nakonec i na poskytovatele EDI služeb.
Otázka sdílení katalogu cen a zboží je součástí
širšího tématu spojeného s globální datovou
synchronizací. Globální datová synchronizace
je dlouhodobá výzva pro všechny účastníky
obchodního procesu. Toto aktuální téma velmi
závisí na vnímání jednotlivých stran v maloobchodu.
Prvořadým úkolem hráčů na retailovém trhu je
dosažení co nejvyšší kvality kmenových dat. Někteří ten úkol již plní; potřeba datové synchronizace, ať už ve standardní definici, kterou se
snaží GS1 prosadit zde i v Rakousku, bude stále
naléhavější. Navíc je zde evropská legislativa,
která stanovuje určité požadavky, jež budou
muset dodavatelské řetězce plnit.
Můžeme pozorovat posun v samotné roli poskytovatele EDI. Provider už nezajišťuje jenom
zabezpečené doručení dat mezi komunikujícími
stranami striktně tak, aby jejich obsah nebyl
dotčen. Naopak, dnes již firmy providerovi předávají mandát k validaci dat, archivaci dat
a jejich rekonciliaci. Delegují ho k tomu, aby se
BRIEF INTERVIEW
Zdroj: EDITEL Austria
Peter Franzmair, CEO, EDITEL Austria
Jak vnímáte vývoj EDI komunikace v ČR ve
srovnání s ostatními středoevropskými trhy?
V České republice se EDI začalo etablovat
zhruba před 20 lety, tedy o něco málo později ve
srovnání se zeměmi jako Velká Británie, Německo nebo Rakousko, ale dříve než ve většině
středo- a východoevropských zemí, jako jsou
Maďarsko, Bulharsko nebo Ruská federace.
Obecně je možné říci, že využívání různých EDI
zpráv je v České republice pokročilejší než v jiných zemích regionu.
podíval, zda jsou data v pořádku nejen strukturálně, ale v některých případech vyhodnotil
i obsahové hodnoty. Jsou to vlastně další doplňující služby, které vyplynuly právě z rozvoje
EDI.
Vnímám posun v úloze poskytovatele EDI, kdy
se posouvá hranice od EDI k dalším oblastem
práce s informacemi, tedy směrem k business inteligenci. Tato role však vždy závisí na mandátu
a pověření od našich klientů. Souvisí to také
s tím, že množství dat, s nimiž se pracuje, ale
i navazující procesy dnes vyžadují rutinní
a účinné automatizované kontroly pro udržení
potřebné míry efektivity.
Pro poskytovatele EDI služeb jsou standardy integrální součástí nástrojů v celém mechanismu
výměny logistických dat. Standard nám pomáhá splnit očekávání našich klientů v rámci
dodavatelsko-odběratelského řetězce, poskytovat jednotný kanál pro komunikaci nespočetných subjektů.
Namísto tzv. špagetového efektu, kdy firmy
mezi sebou udržují spousty izolovaných linek,
nabízíme jednotnou konsolidovanou komunikační platformu. A právě pro konsolidované
platformy je sjednocující standard nezbytná
podmínka. Neumím si představit, že bychom
dosáhli tak výrazných úspěchů v retailu nebo
kdekoliv jinde, kdybychom neměli tento sjednocující prvek.
V rámci elektronizace a automatizace procesů
je jistě i řada projektů, kde se objevuje několik
Jaká je penetrace EDI na českém trhu proti
dalším trhům SVE?
Společně s Polskem má ČR jednoznačně nejvyšší penetraci EDI v rámci FMCG ve střední
a východní Evropě. Ostatní země střední a východní Evropy, jako například Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Ukrajina a další, se začínají
přibližovat, ale mají stále ještě dost dlouhou
cestu před sebou, aby se dotáhly na úroveň
České republiky. Nejvyužívanějšími jsou stále
zprávy ORDERS a INVOIC. Další zprávy jako
DESADV, RECADV nebo i jiné se budou muset
ještě nějakou chvíli probíjet, aby dosáhly srovnatelné míry využití již zmíněných objednávek
a faktur. O tomto tématu se však aktivně diskutuje a předpokládám, že postupně budeme
moci i zde sledovat nárůst.
Mezi země s nejmenší penetrací EDI dnes patří
Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Bosna a Hercegovina a Albánie.
formátů vedle sebe s nutností spolupracovat
s množstvím různých technologií a komunikačních protokolů, případně specifických bezpečnostních požadavků a dalších individuálních
kritérií. V takovém případě by sama pozice klasických EDI standardů a VAN služeb již nemusela pokrýt všechny potřeby. Týká se to
především rozsáhlejších integračních projektů.
Tuto oblast pokrýváme ve spolupráci se společností IBM jako certifikovaným poskytovatelem
integračních řešení s produkty IBM Sterling Integration. Ovšem i v těchto případech jsou klíčem k úspěchu standardy.
Naše společnost vždy, a to i před začátkem
mého působení, spolupracovala s GS1 i ECR na
spolutvorbě národních subsetů využívaných
v ČR. Jsme součástí pracovní skupiny EDI
v rámci ECR; účastní se v ní kolegové s desetia víceletými zkušenostmi v této oblasti a aktivně
se podílejí na pracovních diskusích a následných přípravách subsetů. Jsem přesvědčen, že
spolupráce na této platformě bude pokračovat
i do budoucna. Moderní obchod a logistika by
totiž v dnešní době bez EDI nemohly vůbec fungovat, a k tomu patří i dobře fungující platforma pro tvorbu standardů.
Mgr. Mikuláš Černý
Kde je další potenciál rozvoje standardní
elektronické komunikace na středoevropských trzích?
EDI standardy – tak, jak jsou vyvíjeny organizací
GS1 – jsou dnes velice pevně etablovány v rámci
sektoru FMCG, a to v celé střední a východní Evropě. Zavádění nových metod a postupů
v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů
(například VMI, CRP, CPFR, X-Docking atd.), pro
které je EDI předpokladem, je zatím v počátcích.
Totéž platí pro rozšíření EDI do dalších odvětví,
jako HORECA, farmaceutický sektor, sektor nábytku a bytových doplňků. V těchto odvětvích
jsou obchodní procesy o něco komplexnější
a cyklus dodávky zboží je delší než v případě obchodování s potravinami v rámci řetězců. Standardní EDI zprávy vyvinuté GS1 i pro tato
odvětví jsou již dostupné a připravené k využití.
Totéž platí pro celou řadu dalších odvětví, jako
je logistika, móda a sport, tiskoviny, textil nebo
bankovnictví.
19
Download

GS1 INFO 859 - červen 2014