Trasa Mosty u Jablunkova – Vendryně přes Girovou, Bahenec, Čantorii
Celá trasa:
Mosty u Jablunkova (520m) - Gírová (775m) - Bukovec
(430m) - Bahenec (770m) - Velký Stožek (978m) - Velký
Šošov (886) - Velká Čantorie (994m) - Vendryně (370m)
Sraz byl v 6:30 na nádraží v Bohumíně, kde jsme si
koupili zpáteční skupinovou jízdenku Mosty u Jablunkova
a vyhledali ten správný vlak, do kterého jsme nasedli. Když jsme
se pohodlně usadili, začali jsme ještě na poslední chvíli studovat
mapu a trasu naší cesty. Vlak zpoždění neměl a my jsme včas
dojeli do Mostu u Jablunkova, kde jsme vystoupili. Vlastně
vystoupil celý vlak, bo tam je konečná :)
Po nezbytných úpravách – zavázání bot, nastavení hůlek či
dopnutí batohu jsme vyrazili po červené značce na Chatu Girová.
Cesta vedla místy trochu mimoznačku, protože před lety tam byly
docela velké sesuvy půdy. Občas se nám ukázali krásné výhledy
na Slovensko, zvlášť krásně byla vidět Malá a Velká Fatra
na Slovensku a její ještě zasněžené vrcholky. Takový pohled se
nám naskytnul hned několikrát. Od chaty Girová jsme pokračovali
dále po červené až do nejvýchodnější obce na českém území –
Bukovce. Tento poněkud nudnější úsek - cca 1,5km po asfaltce
nám zpříjemňoval pohled na roubené stavby a tak trochu jiný
život.
Zůstávajíc věrní červené značce jsme pokračovali na
Bahenec. To už jsme stoupali do kopce, až jsme nakonec dorazili
na asfaltovou silnici, kde kdysi pokračovala značka přes cestu dál.
Nyní tam byla namalována červená šípka, která nám říkala,
že máme pokročovat doprava a to po silnici, která nás zavede
na Bahenec. My jsme však pokračovali po staré značce, což se nám
ale nevyplatilo, jelikož jsme již za krátkou dobu přišli na to,
že tato značka dále nepokračuje. Do cesty se nám postavil plot
obory. Nezbývalo nic jiného než plot obejít. Tahle zkratka nám
bohužel nevyšla :) Pro příště bych doporučoval poslechnout
červenou šipku nebo oboru obejít zleva. My na to šli zprava
a posléze jsme zjistili, že to nebyl ten nejlepší nápad :)
Nakonec jsme však na Bahenec došli. Bahenec
je proslulý svými pivními lázněmi, které jsme si před lety
společně s manželkou náležitě vychutnali. Teď jsme si dali pouze
kofolu, doplnili zásoby vody, posvačili a přezuli ponožky :)
Po přestávce jsme pokračovali dál, jak jinak, než po červené. Na
kopci nad Bahencem jsme se opět kochali výhledy a tentokrát
byly v dálce vidět i Roháče i Lysá hora. Pak nás čekalo překvapení,
v podobě „opičí dráhy“. Na cestě byly poválené stromy, a my je
museli podlézat či přeskakovat, což nám sice zpestřilo trasu, ale
také dost zpomalilo.
Pak někde mezi stromy jsme zabočili na modrou značku
a dostali jsme se opět na červenou, kde bylo místy docela hodně
sněhu, ale to už jsme byli na hlavním hřebenu, který vedl po Českopolské hranici až na Velkou Čantorii. Tento úsek trasy byl docela
příjemný. Pak přes Velký a Malý Stožek jsme došli na Velký Sošov,
kde jsme opět doplnili zásoby vody a poté pokračovali přes
Beskydské sedlo na Velkou Čantorii, která nám dala docela zabrat byl to nejstrmější kopec celé trasy.
U rozhledny jsme si dali první a i poslední pivko a opět
posvačili, přezuli ponožky a pokračovali na sedlo Čantorie dále
po černé značce (polském značení) hranici dál. Dívali jsme se pro
změnu na polské výhledy a dávali si pozor, kde hranice zabočuje
doleva, abychom se opět dostali na červenou značku. Tento úsek měl
docela velký spád - největší na celé trase. (Pro méně zdatné,
doporučuji ze sedla odbočit do leva na modrou značku a po cca
1,5km odbočit doprava na červenou, na kterou jsme se napojili.)
Pak už jsme v klidu pokračovali po červené kolem Ostrého vrchu na
rozcestí „Pod malým Ostrým“.
Odtud následoval boj s časem, jelikož jsme chtěli stihnout
vlak v 20:19 a měli jsme na to necelých 50 minut, což se zdá
poměrně hodně - navíc když nás čekalo již pouhých 4,5km,
ale v nohách jsme už měli něco přes 40km, takže to bylo celkem
náročné, a někteří šli dosti na krev. Po cestě jsme minuli ještě
vápenné pece a vychutnávajíce (někteří) si západ slunce jsme fičeli
na nádraží. Naštěstí jsme to zvládli a cca 5 minut před příjezdem
vlaku jsme se všichni na nádraží sešli.
Byl to pěkný výlet s pěknou trasou a krásnými výhledy.
Dokonce nám i počasí přálo. Tahle trasa má výhodu v tom, že se dá
kdykoliv sejít k vlaku, např. už z Bukovce nebo Bahence
či Groníčka sedla, z Malého Stožku, z Beskydského sedla anebo
z Čantorie na Nýdek.
Co říct závěrem... středně náročná trasa plná výhledů a chat, kde
se dá občerstvit. Doporučuji jako celodenní výlet. A nemusí to být
nutně celá trasa, ale kterýkoliv úsek.
Ještě pár suché statistiky dle GPS trasovače:
-
celkem jsme ušli cca 45,4 km, za 12:18hod, čistý čas
bez přestávek na focení a občerstvení 8:25hod
průměrná
rychlost vč.
přestávek 3,7 km/hod,
čistý čas (bez přestávek) 5,4 km/hod.
celkové převýšení 2818 m
počasí slunečné, cesty převážně suché, jenom v jednom
místě větší množství sněhu.
Mapa trasy, výškový profil a více fotek na www.ps-svana.cz.
Pozn.: zde uvedené fotky pochází z vlastních zdrojů a jsou to záběry z trasy.
kontakt: [email protected]
Download

krátká reportáž