Zpravodaj BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA
1 / 2014, ročník VI.
Časopis ČELADENSKÁ FONTÁNA je vydáván pro zaměstnance, klienty a partnery Beskydského
rehabilitačního centra v Čeladné. Cílem Fontány je přinášet informace všem, kteří se chtějí dozvědět
více o tom, jak zde, na úpatí Ondřejníku, pomáháme těm, kteří potřebují upevnit zdraví. Je to
jednoduché: díky zdejším mimořádně příznivým klimatickým podmínkám a vysoké úrovni
rehabilitační péče je BRC vyhledávaným zdravotnickým zařízením s výbornou pověstí. Za
neopakovatelnou a dnes velmi vzácnou atmosférou rodinného prostředí k nám jezdí pacienti z celé
republiky. Tímto zveme i Vás. Všechna vydání Čeladenské fontány najdete také na www.brc.cz.
Josef Konečný z Ostravy a Lukáš
Konečný z Písečné obsadili ve druhém
kole soutěže pro amatérské fotografy
L
LÁ
ÁZ
ZE
EŇ
ŇS
SK
KÁ
ÁS
ST
TO
OP
PA
A 220
01133
téměř všechna medailová umístění.
Shodou okolností není jen jejich
příjmení, ale i skutečnost, že oba letos
absolvovali léčebný pobyt v LD Golf.
Snímek vlevo je nesoutěžní a starší,
vybrali jsme ho z našeho archivu, kam
nám Josef Konečný posílá svoje
příspěvky již několik let. Spodní
fotografie nám poslal do fotosoutěže
Lukáš Konečný. Více na straně 10.
ŘEDITEL MILAN BAJGAR: PŘESTÁLI JSME KRIZI
A V ROCE 2014 BUDEME ÚSTAVEM 21. STOLETÍ
Jak ředitel Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné hodnotí rok 2013
a jaké jsou naše vyhlídky do budoucna? Čtěte na následující straně.
1
ŘEDITEL MILAN BAJGAR: PŘESTÁLI JSME KRIZI
A V ROCE 2014 BUDEME ÚSTAVEM 21. STOLETÍ
Vážené spolupracovnice, vážení spolupracovníci,
dovolte, abych první lednové číslo našeho firemního časopisu Fontána využil k poděkování Vám všem za
dobrou práci v roce 2013. Chci Vám poděkovat za práci pro naše pacienty, kteří jsou s pobytem v našem
centru v naprosté většině velmi spokojeni.
Již koncem roku 2012 jsme věděli, že rok 2013 bude krajně obtížný a rozhodne o další úspěšné, nebo méně
úspěšné cestě Rehabilitačního centra Čeladná. Na začátku roku 2013 jsme totiž stáli před novým začátkem.
Začínali jsme, podobně jako v roce 2000 po přeměně nemocnice na rehabilitační centrum, opět skoro znovu.
Došlo k úplné výměně klientů, které jsme měli léčit. Zcela se změnil systém jejich přijímání. Stáli jsme před
úkolem přesvědčit lékaře i nemocné, že dokážeme jejich obtíže velmi dobře zvládnout i v nových
podmínkách. Navíc jsme pro nově přijímané pacienty, často s velmi vážným postižením, neměli dostatek
vhodných lůžek, neměli jsme dostatek pokojů pro obtížně hybné pacienty, neměli jsme v některých
léčebných domech výtahy a možnost zajistit ubytování, léčení i stravování v jedné budově. V lednu, únoru i v
březnu 2013 jsme měli nedostatek pacientů a finanční zdraví našeho centra se rychle zhoršovalo.
Myslím, že je správné Vám sdělit, jak jsme si v roce
2013 vedli. V našem centru jsme do roku 2012 léčili
ročně v průměru 3,6 tisíce pacientů. V roce 2013 to
bylo pouze 2,5 tisíce klientů. Jak je vidět, roční pokles
je asi o jednu třetinu pacientů. Zároveň se
prodloužila průměrná délka pobytu v našem centru
z 21 na 27 dnů. Ale jak z výše uvedených čísel určitě
tušíte, finančně byl rok 2013 velmi neutěšený.
Poprvé od roku 1996 skončí naše hospodaření
ztrátou. Zkrátka jsme si na sebe nevydělali. A tak
jsme stáli před otázkou, jak se z krize, která postihla
celou oblast lázeňských léčeben i odborných
léčebných ústavů, dostat. Někteří snižovali mzdy o
20%, někteří poslali zaměstnance na 2 měsíce domů s 60% mzdy, jiní zavřeli část léčebných kapacit. Měli
jsme tedy na vybranou - dále snižovat náklady, snižovat počet léčených pacientů a propouštět, provozovat
pouze léčebné domy, které splňují požadavek léčení, ubytování i stravování v jedné budově. Nebo se
rozhodnout naopak: nesnižovat počet léčených pacientů a přizpůsobit jim vybavení léčebných domů.
Jak určitě víte, rozhodli jsme se pro druhou možnost. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce léčebného domu
Kněhyně, kde zůstaly pouze obvodové a nosné zdi. Vzhledem ke stáří stavby jsme vyměnili všechny rozvody,
nové jsou podlahy, dostavěli jsme výtah. Stejnou rekonstrukcí projde letos léčebný dům Dr. Maye, kde
vznikne oddělení o 30 lůžkách se vším komfortem, léčbou i stravováním. Podařilo se nám získat finanční
pomoc při rekonstrukci tohoto objektu ze švýcarských fondů. Stejně tak musíme opravit restauraci U
Sestřiček. Možná je to příliš odvážná cesta. Ale cesta rozvoje, třeba s rizikem a s úvěrovým zatížením, nám
zatím vždy přinesla úspěch.
Pevně věřím, že rok 2014 bude úspěšným a přelomovým rokem. Věřím, že bude rokem, kdy budeme mít
naprostou většinu lůžkových kapacit v kvalitě pro 21. století. O výborné výsledky naší léčebné péče a dobrou
pověst mezi našimi pacienty strach nemám. Ta je na vysoké úrovni už mnoho let.
Dovolte mi, vážené spolupracovnice a spolupracovníci, vážení přátelé, popřát Vám i Vašim rodinám v roce
2014 pevné zdraví a vůbec po všech stránkách dobrý rok.
MUDr. Milan Bajgar, ředitel BRC
Foto: Změna v systému přijímání nových pacientů přinesla nutnost navázat úzkou spolupráci s nemocnicemi.
Na snímku vlevo ředitel Fakultní nemocnice Brno MUDr. Roman Kraus, MBA v průběhu jednání v Čeladné.
Vpravo ředitel BRC MUDr. Milan Bajgar.
2
Výsledky neobvyklého marketingového průzkumu jsou jednoznačné:
PŘÍRODNÍM LÉČIVÝM ZDROJEM BRC
JSOU NAŠI ZAMĚSTNANCI
Andrea Adamová
Dokázali byste uvést, v čem se liší lázně a odborné léčebné ústavy? Nebo je jedno jaké
zařízení k rehabilitaci Vám doporučí ošetřující lékař? Odpovědím na tyto otázky se
věnujeme průběžně již z logiky našeho postavení. Není ale snadné zjistit, jak rozdíly mezi
lázněmi a odbornými léčebnými ústavy vnímá veřejnost. Něco napovídají výsledky
čtenářské soutěže, která doprovázela seriál o BRC ve speciální příloze Senior
Moravskoslezského deníku. Některé z odpovědí čtenářů nás zaujaly natolik, že jsme se
rozhodli Vás s nimi blíže seznámit.
Naši práci jsme podrobně a z různých úhlů pohledu představovali na stránkách přílohy Senior během čtyř
měsíců v závěru roku 2013. Každý z osmi dílů seriálu o BRC doprovázela otázka k obsahu textu, jejímž
správným zodpovězením se čtenáři a čtenářky zařadili do soutěže o několikadenní lázeňský pobyt u nás. Je
potěšitelné, že vidina pobytu v Apartmánovém domě Lara přiměla čtenáře ke slušné účasti v soutěži - na
otázky v každém díle jich průměrně odpovídalo několik desítek. Vylosované výherce již známe, jejich jména
jsou uvedena v rámečku na další straně. Někteří z výherců si již pobyt vybrali vloni, ti další tak mohou učinit
až do konce června 2014.
Vysvětlení, v čem se liší rehabilitační pobyt v odborných
léčebných ústavech (dále jen OLÚ) od léčebného pobytu
v lázních, byl věnován jeden ze stěžejních článků seriálu.
Uváděli jsme v něm řadu rozdílů, včetně konkrétních
příkladů z našeho centra. Soutěžní otázka zněla takto:
„Čím se liší lázně a odborné léčebné ústavy?
Uveďte nejméně dva rozdíly.“
Přímo z obsahu článku vyplývaly následující možnosti,
které uvádíme v pořadí, jak se objevily v textu:
1) Lázně mají přírodní léčivý zdroj, OLÚ ho nemají
(léčivé zdroje dovážejí).
2) OLÚ musí mít vyšší počet lékařů, sester a ošetřovatelek na určitý počet lůžek, lázně mají tato
„čísla“ nižší.
3) Léčba v OLÚ je na rozdíl od lázní intenzivnější a klade důraz na individuální potřeby pacienta.
4) Procedury v OLÚ se zaměřují individuálně a na aktivitu pacienta, v lázních převažují „pasivní“
procedury, které nevyžadují od pacienta tolik námahy.
5) OLÚ a lázně se liší v počtu zaměstnanců a v jejich odborném složení.
6) Na jedno pacientské lůžko v OLÚ připadá průměrně jeden zaměstnanec, v lázních připadají
průměrně dvě až čtyři lůžka na jednoho zaměstnance.
Další podstatné rozdíly, jako například odlišné formuláře žádostí o léčbu, nebo druhy onemocnění a
zdravotních potíží, které se u nás léčí, byly průběžně uváděny v každém díle seriálu.
A jak tedy čtenáři odpovídali? 35 správných odpovědí (od 23 žen a 12 mužů) přišlo distribučnímu oddělení
Moravskoslezského deníku e-mailem, zhruba stejný počet čtenářů odpověděl poštou. My jsme obdrželi kopie
odpovědí došlých e-mailem a ty jsme poté vyhodnotili. Zajímalo nás, jaké varianty odpovědí volili čtenáři
nejčastěji, protože ty si zřejmě pamatovali nejlépe, byly pro ně nejdůležitější, nebo nejsrozumitelnější.
 97% čtenářů uvedlo odpověď „Lázně mají přírodní léčivý zdroj, OLÚ ho nemají (léčivé zdroje
dovážejí)“.
 54% zaujala skutečnost, že „Na jedno pacientské lůžko v OLÚ připadá průměrně jeden
zaměstnanec, v lázních připadají průměrně dvě až čtyři lůžka na jednoho zaměstnance.“
 29% čtenářů uvedlo, že „Léčba v OLÚ je na rozdíl od lázní intenzivnější a klade důraz na
individuální potřeby pacienta“.
3
 Čtvrtina čtenářů uvedla jednu ze dvou následujících možností: „OLÚ a lázně se liší v počtu
zaměstnanců a v jejich odborném složení; OLÚ musí mít vyšší počet lékařů, sester a ošetřovatelek
na určitý počet lůžek, lázně mají tato „čísla“ nižší“.
 17% vybralo možnost „Procedury v OLÚ se zaměřují individuálně a na aktivitu pacienta, v lázních
převažují „pasivní“ procedury, které nevyžadují od pacienta tolik námahy“.
Závěr tohoto malého průzkumu je tedy vcelku jednoznačný. Potěšitelné je především zjištění, že hned za
odlišností, týkající se využití přírodních léčivých zdrojů, uváděli čtenáři skutečnost, že OLÚ disponují daleko
větším počtem odborného personálu a že léčba v OLÚ je intenzivnější a zaměřená individuálně. Čtyři čtenáři
uvedli navíc možnost, že pacienti dostanou při odchodu domů doporučení, jak pokračovat ve cvičení.
Zdaleka nejzajímavější byly odpovědi, které nekopírovaly přímo věty uvedené v článku, ale vyjadřovaly názor
čtenářů formulovaný vlastními slovy. Z nich vybíráme:
 Čtenářka ze Slezské Ostravy: Lze říci, že na rozdíl
od Lázní jsou v OLÚ přírodním léčivým zdrojem
především lidé - zaměstnanci. Lékaři, sestry,
ošetřovatelky, pečující mnohem intenzivněji
s důrazem na individuální potřeby klientů.
 Čtenářka z Komorní Lhotky: Pokroky jsou trvalejší
(klient má například návod na cvičení i doma).
 Čtenářka z Oldřišova: Na jedno pacientské lůžko
připadá v BRC přibližně jeden zaměstnanec, což je pro
nemocné nejlepší léčivý zdroj.
 Čtenář ze Slezské Ostravy: V OLÚ je kladen důraz
na aktivnější přístup pacientů k léčbě.
 Čtenář z Ostravy-Pustkovce: V odborných
léčebných ústavech (OLÚ) jsou „přírodním léčivým zdrojem“ především lidé - zaměstnanci, kde musí být
větší počet lékařů, sester a ošetřovatelek, aby mohli o pacienta pečovat mnohem intenzivněji. Většina
pacientů zde pod odborným vedením zdravotního personálu absolvuje individuální fyzioterapii, někteří
ještě také ergoterapii. Po pacientech se vyžaduje jejich vlastní aktivita, která sice stojí pacienty větší úsilí a
námahu, ale pokroky a výsledky jsou trvalejší. Pacienti pak domů odjíždějí s doporučením, jak mají ve
cvičení a v dalších postupech pokračovat doma.
VÝHERCI
Čtenářka, která zároveň napsala, že ...měla to štěstí a mohla se
LÁZEŇSKÉHO
POBYTU
zotavovat v BRC: v OLÚ jsou pacienti lépe připraveni na další
Antonín
Cekota,
Krnov
cvičení a vlastní rehabilitační aktivity doma.
Dagmar Divoková, Bohumín
 Čtenářka z Frýdlantu nad Ostravicí: Lázně: Léčebné doléčovací
Alexandr Ďurický, Ostrava-jih
procedury spojené s odpočinkovým a společenským režimem.
Jaroslav Kotas, Nový Jičín
Odborné léčebné ústavy: Vysoce kvalitní léčebné procedury pro
Josef Liška, Oldřichovice
pacienty těžších zdravotních postižení.
Anna Lokočová, Oldřišov
 Ludmila Ďurická z Ostravy (Poznámka: manželé Ďuričtí
Eva Pašová, Frýdek-Místek
absolvovali vyhraný pobyt v prosinci 2013): Odborné léčebné
Zdeněk Starý, Bílovec
ústavy poskytují léčebně preventivní péči osobám s poruchami
zdraví, které mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením,
specializované zpravidla podle druhu nemocí. Jejich péče navazuje na péči nemocnic s poliklinikami.
 Čtenářka z Ostravy: OLÚ poskytují pacientům mnohem intenzivnější péči s důrazem na jejich individuální
potřeby. Pacienti jsou aktivní při léčbě, která vyžaduje větší námahu - při fyzioterapii, ergoterapii
apod. Proto u těchto pacientů jsou pokroky v léčbě viditelnější a trvalejší. A to je povzbuzení k další
aktivitě.
Formulaci, že naším přírodním léčivým zdrojem jsou především zaměstnanci, jsme samozřejmě v článku i
v našem titulku použili v nadsázce, ale jak je vidět, čtenáři se přímo v tomto smyslu vyjadřují. A co je
hlavní - z jejich odpovědí je zřejmé, že pochopili význam takového přirovnání. O dovednostech a
schopnostech našich zaměstnanců se prostě ví.
Foto nahoře: Další výherci, Eva a Jaroslav Pašovi z Frýdku-Místku, pojali svůj pobyt
jako oslavu životního jubilea. Zastihli jsme je při odpočinku v solné jeskyni. S našimi službami byli velmi spokojeni.
4
V pátek 17. ledna tohoto roku praskala kavárna
Lara pod náporem návštěvníků doslova ve švech.
Desítky zájemců přilákala výstava fotografií
Rostislava Miky s poněkud dlouhým názvem:
Země dlouhého bílého oblaku s podtitulem
„Příroda Jižního ostrova Nového Zélandu“.
Páteční vernisáží stoupl počet výstav v Galerii
Lara na celkových 24 - od dubna roku 2011.
Historie našich výstav je velice různá. V tomto
případě všechno začalo tím, že manželé Alena a
Rostislav Mikovi navštívili své příbuzné v Austrálii
a s nimi se vydali na Nový Zéland. Panu Mikovi
(na snímku vlevo), který je vášnivým fotografem,
příroda Jižního ostrova doslova učarovala. Pořídil zde
neuvěřitelných sedm tisíc snímků. Jeden hezčí a
zajímavější než druhý.
Nu, a když se později blížily jeho narozeniny, přemýšlela
jeho manželka Alena, jakou mu udělat největší radost. A
šla na to opravdu od lesa. Zajistila si termín výstavy v naší
galerii, posléze pomohla vybrat a technicky zpracovat
několik desítek „nejlepších“ Rostislavových fotografií.
Každou z nich pak doplnila velice trefnými glosami.
Výstavu, na jejíž vernisáž pozvala dobré přátele a známé,
včetně kytaristy Adama Vopaska, zabalila do pěkného
úvodního projevu a celou ji tak vlastně odevzdala do
rukou oslavencových. Tak tohle tu ještě nebylo! Atmosféru
vernisáže dotvořilo i podávané novozélandské bílé víno
Two Peaks z vinařství Astrolabe, které osobně vybral a
také návštěvníkům slovně představil sám autor.
(Víno zajímavé chuti svědomitě a s potěšením rozlévaly
naše servírky Jarmila Šmírová a Michaela Tomšíková.)
Chcete-li si na chvilku odskočit na Nový Zéland, můžete
tak učinit až do 19. února 2014. Poté se budou na stěnách
Galerie Lara skvět obrázky další výstavy, tentokrát
z domácí dílny. Jejich autorkami jsou dvě výtvarnice
z Příbora, shodou okolností maminka s dcerou. Takže: na
viděnou u výstavy Příroda - krajina, detail. Petr Andrle
5
V kavárně Lara s Ladislavem Frejem
Když jsme se s hercem Ladislavem Frejem sešli v pátek desátého
ledna tohoto roku opět v kavárně Lara apartmánového domu
Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné, zdálo se mi, že se
naše poslední setkání na tomto místě odehrálo někdy před pár
týdny. Ladislav Frej mě opravil. Bylo to loni v květnu. Čas
neuvěřitelně letí. Tehdy v květnu 2013 jsme si vyprávěli o Leoši
Janáčkovi i o jiných lidech a zajímavostech, které k tomuto
krásném koutu Beskyd patří. Ladislav Frej se také vyznal z toho,
proč právě sem rád jezdí a jezdíval.
A když jsem posléze v sobotu odpoledne upravoval text tohoto
našeho krátkého rozhovoru, nemohl jsem k tomu mít lepší kulisu.
Na Vltavě dávali reprízu Dostojevského „Bratrů Karamazových“
z roku 2009. V jedné z hlavních rolí s Ladislavem Frejem. Ona
kulisa byla opravdu případná, neboť tentokrát se náš rozhovor
stočil na herecké umění, jehož je Ladislav Frej nesporně osobitým
představitelem. Konec konců týž den k večeru nás jako herec
navštívil podruhé. Rolí inspektora Barnaby v našem oblíbeném
anglickém televizním seriálu Vraždy v Midsomeru. Takže dělat
nějaký výčet by bylo asi zbytečné. Od roku 1963, kdy Ladislav Frej
poprvé ochutnal chuť divadla, o rok později chuť filmu a pak i
kouzlo televizních seriálů, je stále mezi námi.
Není tedy divu, že jsem se pana Freje zvědavě zeptal na to, zda a jak herec vnímá společenský
dopad role. Kdy si ho uvědomí. Zda již při natáčení, nebo až když výsledek vidí a zná i ohlasy?
Společenský dopad role zde existuje vždy, nezávisle na našem chtění, říká Ladislav Frej a uvádí řadu
příkladů nejen svých. Některou inscenaci, zejména televizní, Vám lidé připomenou i po pětadvaceti
letech. Horší je, když si Vás lidé spletou s jiným hercem. Tak vznikají různé komické situace. Ale to
je daň, kterou platíte za množství rolí.
Někteří herci se nedívají na inscenace či filmy v nichž hrají. Často ze zásady. Jak jste na tom Vy?
Vím, že někteří herci tvrdí, že se zásadně na sebe v záznamu nedívají. Myslím, že to není pravda.
Všichni jsme zvědaví a díváme se.
Kdo se, tak říkajíc, nejvíce podepsal na Vašem profesním životě?
To vím naprosto jednoznačně. Měl jsem to štěstí, že velká část seriálu „Nemocnice na kraji města“
byla nejprve natočena s obsazením, v němž hrál roli primáře Sovy, mého televizního otce, pan
Karel Höger. Herec, posvěcený snad přímo „pánembohem“, bohužel svou poslední roli nedohrál.
Nikdy nezapomenu tehdejšímu řediteli Národního divadla Přemyslu Kočímu, že se na jeho konci
rozhodně podepsal. Tohoto jednoho z našich nejlepších herců označoval za špatného herce a stále
mu něco vytýkal. Mimo jiné také proto, že se Karel Höger plnou vahou své autority zastal kolegyně
Vlasty Fabiánové, kterou Kočí z Národního divadla v podstatě vyhodil. Jednoznačně tím uspíšil
jeho odchod z tohoto světa. Karel Höger dal z divadla výpověď a dva dny na to zemřel.
Já jsem se učil z každého našeho setkání, z každého natáčení a nikdy na to nezapomenu. Byla to
pro mě obrovská škola a je škoda, že se musel seriál přetáčet. Když hraji v „Králově řeči“, nebo
v jiných těžkých rolích, často mi přijde na mysl, jestlipak se pan Höger alespoň trochu spokojeně
z divadelního nebe dívá.
Vaše divadelní a rozhlasové role v posledních letech jsou nesporně jedinečné. Nezatoužil jste
vstoupit někdy na divadelní prkna také jako autor?
6
Tak to bych si netroufl. Měl jsem to štěstí, že
jsem poznal za svůj herecký život mnohá díla
geniálních autorů. Již z úcty k nim jsem na
psaní divadelních her nikdy nepomyslel.
Pochopitelně, že herecké povolání v člověku
vzbuzuje nejrůznější citové vjemy, euforické
stavy a podobně. Jsou chvíle, v nichž se mě
zmocní myšlenka, abych své pocity nějak
vyjádřil. Třeba fejetonem či delším esejistickým
přemítáním o životě. Ale zatím mám hodně
práce s krásnými rolemi.
Přejeme Vám ještě další a další herecké
příležitosti. A kdybyste náhodou chtěl sepsat
nějaké přemítání o životě, zkuste tam nějak
zakomponovat tento krásný kout Beskyd.
Foto z www.ndbrno.cz: Přímo z Čeladné odjížděl
Ladislav Frej do Brna, kde na scéně Mahenova
Samozřejmě. Bez toho by to ani nešlo, protože si divadla ztvárňuje ve hře Davida Seidlera Králova řeč
stále uvědomuji, že tudy chodil i můj milovaný
roli logopeda Lionela Loguea. Hra měla premiéru
Leoš Janáček. Vnímám ho pochopitelně v Brně,
loni v březnu a pro velký divácký úspěch jsou
ale zrovna tak zde, v tomto krásném údolí.
do programu divadla zařazovány další reprízy.
Za rozhovor poděkoval: Petr Andrle
LADISLAV FREJ NA NAŠEM KANÁLE YOUTUBE
Víte, že máme video z předchozí návštěvy Ladislava Freje v Čeladné na našem oficiálním kanále YouTube? Jde
o první díl cyklu s názvem Důvěrné hovory, v němž budeme v průběhu času oslovovat další zajímavé
osobnosti z řad našich klientů a hostů. Na naší adrese http://www.youtube.com/rehabilitacnicentrum je již
také druhý díl, natočený s profesorem Rajko Dolečkem, samozřejmě o zdravé výživě a stravování. Naši
webovou stránku na YouTube uvádí část fotokoláže (foto nahoře), která představuje práci našich
zaměstnanců. Na stejnou adresu také vkládáme různá videa, která průběžně připravujeme pro naši vnitřní
televizi Ondřejka. Ondřejku si již celkem pravidelně zvykli sledovat klienti ubytovaní v hlavním areálu.
Dalším způsobem, jak se dovídat, co je v našem rehabilitačním centru nového, je přihlásit svoji e-mailovou
adresu k odběru novinek. Tuto možnost využilo již téměř 200 našich klientů a také někteří zaměstnanci.
Zaregistrovat se může každý - stačí zaslat kontaktní e-mail na adresu [email protected], do předmětu napsat
REGISTRACE a zařadíme Vaši adresu do databáze. Co budete dostávat? Několikrát za měsíc odkazy na
všechna nová videa, převážně zaměřená na naši práci, či na zajímavosti z našeho okolí. Dále Čeladenskou
fontánu v elektronické verzi, nabídky nových pobytů, aktualizované ceníky, upozornění na slevové akce a na
nové procedury, nebo pozvánky na akce, které BRC zajišťuje nebo spoluorganizuje. (aa)
M
MŮ
ŮŽŽE
ET
TE
EM
MÍÍT
TV
VŠŠE
EC
CH
HN
NY
Y IIN
NFFO
OR
RM
MA
AC
CE
E
ZZ PPR
RV
VN
NÍÍ R
RU
UK
KY
YA
AV
VĚ
ĚD
DĚ
ĚT
T,,
„„C
CO
OS
SE
EK
KD
DE
EŠ
ŠU
US
ST
TN
NE
E““!!
7
ZPRÁVA O TOM, JAK JSME V PÁTEK 20. PROSINCE 2013
PŘIVÍTALI NA SVĚT KNIHU
CESTAMI LESNÍMI OD LYSÉ AŽ PO RADHOŠŤ
Mnohé vypoví přiložené fotografie, které jsou dílem Petra
Kasala z Berouna, Zdeňka Šrubaře z Kunčic pod Ondřejníkem a
Stanislavy Slovákové z Příbora (ta mimo jiné také nadělila
účastníkům úžasně chutné zákusky od své babičky). Milou
součástí večera byla také hudební improvizace studenta Jana
Javorka z Raškovic.
Kniha byla pokřtěna pramínky vod z Lysé, Ostravice (zpod
Smrku), Cyrilky, Čeladnice, Radhoště a vodou z Ferdinandova
pramene (z lázeňského parku Beskydského rehabilitačního
centra v Čeladné). Účastníků bylo mnoho, pomalu se do sálu
restaurace U Sestřiček na Lázeňském náměstí nevešli. Křest
provedli ti, kdož se na vydání knihy podíleli a zároveň přinesli
vodu z uvedených míst: Jaroslav Chalupa z Meteorologické
stanice na Lysé hoře, Pavla Zemaníková z Ostravice, Libor
Konvičný z Podolánek, Petr Henek ze Pstruží, Milan Bajgar
z rehabilitačního centra a František Gajdušek z Radhoště. Přišli
také mnozí další, kdož se na vydání a zpracování knihy podíleli.
Jim je především třeba poděkovat.
Občerstvení, které bylo dárkem ke křtu knihy od vedení
BRC, bylo svědomitě připraveno personálem restaurace a skutečně spokojeni byli všichni. Bylo to
velice milé setkání.
První knihy byly prodány již na poslední
vlastivědné přednášce roku 2013 a od té
doby je o ně značný zájem; k dnešnímu dni
se prodala slušná část nákladu a další
objednávky přicházejí.
Samozřejmě, že se hovořilo o tom, zda by
náš region unesl ještě jednu podobnou
knihu, která by se ze stejných hledisek
mohla věnovat více Zadním horám. Snesl,
jistě by byl o ni zájem a možná, že díky této
první knize by bylo snazší sehnat dopředu
nějakou podporu. Budeme o tom uvažovat.
Děkujeme touto cestou také všem našim
členům a příznivcům za nezištnou pomoc.
Andrea Adamová,
členka výboru Okrašlovacího spolku Rozhledna
8
9
Vyhlášení vítězů fotosoutěže „LÁZEŇSKÁ STOPA 2013“
Ve středu 29. ledna 2014 rozhodla pětičlenná komise o
výhercích 2. kola III. ročníku soutěže pro fotografické
amatéry Lázeňská stopa 2013. Z 50 zaslaných snímků od 7
fotografů, jejichž jména uvádíme v rámečku níže, komise
vyhodnotila nejhezčí a nejzajímavěji záběry okolní přírody.
Členkami hodnotící komise byly jako každoročně kolegyně
z řad zdravotníků, technických pracovníků i administrativy
(Andrea Adamová, Anna Hirmanová, Marta Maďárová, Pavla
Minaříková, Marcela Rygolová). Téma tohoto pololetí bylo
„volné“, a tak se většina účastníků soutěže soustředila na
okolní přírodu, kterou snad nemůže nikdo z pacientů a
návštěvníků BRC nevidět. Ale jde právě o to umění nejen být
ve správné chvíli na správném místě, ale vidět, co jiní nevidí, a k tomu ještě rychle zmáčknout spoušť
fotoaparátu a zaznamenat pro nás všechny krásný neopakovatelný
zážitek. S trochou smutku zjišťujeme, že od vyhlášení prvního ročníku se
počet fotografů snižuje, ale zároveň nás taky hodně těší, že se někteří z
nich účastní soutěže opakovaně. Je také zajímavé, že zaslání soutěžních
fotek mnozí nechávají
ÚČASTNÍCI 2. kola SOUTĚŽE:
hodně na poslední
Ing. Marie Hartmannová, Praha
chvíli
a
je
již
Libor Javůrek, Vysoké Mýto
pravidlem, že nám
Josef Konečný, Ostrava - Hošťálkovice
každoročně
přijde
Lukáš Konečný, Písečná
nějaký soubor fotek
Miroslava Senftová, Ondřejov
schovaný mezi PFkami
Stanislava Slováková, Příbor
dokonce i na Silvestra.
Karel Videcký, Veřovice
Děkujeme
tedy
všem, kteří nám průběžně i „last minute“ zaslali své soutěžní záběry a
vřelé díky i těm, kteří se rozhodli nám poslat i mimosoutěžní fotky,
pořízené při jejich léčebném pobytu. Tyto mají pro nás taky velkou cenu,
neboť zaznamenávají okem pacienta nejen zdejší léčbu, ale mnohé vypovídají i o společenském životě,
kterého se personál většinou neúčastní a je tak trochu v pozadí za všudypřítomnou bujnou přírodou, která se
snad nikdy neomrzí, a proto z ní opakovaně čerpáme
soutěžní témata.
I na letošní rok 2014 jsme sáhli po tomto vděčném tématu
a přírodu jsme neopomněli. Jen bude tentokrát vyhlášena
fotosoutěž na celý rok a tématy budou 4 podkategorie
přírody: jaro, léto, podzim a zima. Přesnější podmínky
letošní soutěže budou zveřejněny v nejbližších dnech na
našich webových stránkách.
Takže buďte s námi, foťte, posílejte...
Pro celou komisi bylo letos velmi překvapivé, když po
anonymním hlasování vyšlo najevo, že téměř všechny
vyhodnocené snímky patří jednomu autorovi. Jen velmi mírného naředění jmen výherců bylo nakonec
dosaženo tím, že dvě fotky dosáhly stejného počtu hlasů, a tak byla vyhlášena dvě třetí místa.
1. místo Lukáš Konečný: Skalka - startovací louka paraglidistů (na titulní straně vpravo dole)
2. místo Lukáš Konečný: Na Smrku (na této straně nahoře)
3. místo Lukáš Konečný: Na Radhošti (na titulní straně vlevo dole)
3. místo Karel Videcký: Podzimní posezení (na této straně (uprostřed)
Zvláštní cena poroty: Josef Konečný za soubor fotografií (vlevo dole jedna za všechny) čeladenských potoků,
stříbrných vodopádků, podzimních tůní a zákoutí Čeladenská voda. Všem vítězům gratulujeme. A. Jančurová
10
HLEDÁ SE
OTEC TROJČAT
V úžlabině, svažující se od
Apartmánového domu Lara
směrem ke státní silnici,
najdeme malou zoologickou
zahrádku. Od roku 1997 zde žijí
kamerunské kozy. Zpočátku jim
dělaly společnost také ovce
stejného druhu. Jde o nejmenší
plemeno kozy domácí, které je
původem z Kamerunu, avšak
zakrslé formy těchto milých
zvířátek
najdeme
téměř
na celém africkém kontinentu.
V Evropě
žijí
výhradně
v zoologických
zahradách,
nebo v menších podobných
zařízeních. Je zajímavé, že rohy mají kozy i kozlíci.
V naší malé zoo přišla na svět loni před vánočními svátky tři
kůzlátka. Jsou pochopitelně hezká, jako všechna děťátka. Jejich
maminka je krásně černá, všechny ostatní tety ve stádečku jsou také černé. Tatínek kozlík je také
černý a nikdy jiná mláďátka než černá nezplodil. Až na ta poslední. Jedno je černé, pravda. Druhé
je černé s krásným stříbrným nádechem. A to třetí je černé pouze napůl. Z té druhé poloviny je bílé.
Příroda je zvyklá na občasné barevné přeměny. U slepic je má většinou na svědomí páv. Avšak
kdo u koziček kamerunských, to je ve hvězdách. A tak vyhlašujeme pátrání po otci trojčat. (PA)
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
grafika - pastely
Kristýna VEČEŘOVÁ - Libuše VOLNÁ
Galerie LARA
20. února až 3. dubna 2014
ČTVRTEČNÍ VLASTIVĚDNÉ PŘEDNÁŠKY
v 18.30 v konferenčním salonku AD Lara v Čeladné
JAKÉ TO BYLO V DOBÁCH
KOLEM PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
12+1 přednášek v roce 2014 - IV. ročník pro klienty Beskydského rehabilitačního
centra, pro členy Okrašlovacího spolku Rozhledna a pro občany obcí z okolí
* 30/1 Jak se v Evropě vůbec neschylovalo k válce * 27/2 Jak a co se dělo u nás doma počátkem XX. století
* 27/3 Jak vlastně vypukla ta nešťastná válka * 24/4 Jak jsme s legiemi mohli zastavit bolševiky
* 29/5 Jak vlastně dopadla ta nešťastná válka * 26/6 Jak jsme tvrdili, že jsme miláčky Dohody
* 24/7 Jak jsme převezli Slováky * 28/8 Jak jsme se rozešli s Poláky * 25/9 Jak jsme se nepřátelili s Maďary
* 30/10 Jak jsme se rozcházeli s Vídní i s Vatikánem * 27/11 Jak se chovali naši Němci a my
* 18/12 Jak jsme nenaslouchali Palackému ani Pekařovi * 31/12 v 10 hod. Tradiční silvestrovská přednáška
11
Vrátili jste mi naději, že jednou bude tento svět opět lepší
Motto: „Všechno, co potřebuješ k životu, je láska.“
TERAPEUTICKÁ
Léčíte nemoci, hledáte řešení,
Jste lidé jako my,
skládáte mozaiku z lidského trápení.
máte své starosti,
Se srdcem na dlani spěcháte pomoci,
váš život není vždy
utěšit beznaděj, vyléčit z nemoci.
naplněn radostí.
Kdopak vám pomůže,
kdopak vás zahřeje
kdo v srdci vyhaslém
nanovo rozfouká
plamínek naděje?
Děkuji Vám všem, odcházím, ale nikdy nezapomenu na to, že dobří lidé ještě žijí. Je to až neuvěřitelné, že
jsem se pod jednou střechou setkala s tak úžasnými lidmi, kteří bez rozdílů na pracovní zařazení vydávali
úsměv a pochopení každý den. Vrátili jste mi naději, že jednou bude tento svět opět lepší. S úctou
Hana Kolesová, Ostrava
LETOŠNÍ
ZIMA NEBYLA
A NENÍ ZCELA
NEOBVYKLÁ
17. června 1899
uvedl Ostravský
deník tuto zprávu:
Tito zaměstnanci a kolegové slaví svá životní výročí v únoru:
Kamila Astrová - R8
Jiří Dembovský - R7
Adéla Halagačková - R1
Prim. MUDr. Kateřina Jurová
Petra Liďáková, DiS. - R4
Jana Pešáková - R1
Svatava Syptáková - lázně
Barbora Ševčíková - restaurace
Jaroslava Špačková - kuchyně
Lucie Uhlářová - R2
v březnu:
Mgr. Andrea Adamová - správa
Zdeňka Felzmannová - R3
Anita Fojtíková, DiS. - lázně
Václav Heczko - restaurace
Bc. Ondřej Chlubna - lázně
Pavlína Chýlková - kuchyně
Petra Kaňková - R4
Zdenka Kišová - R7
Veronika Komínková, DiS. - R4
Jana Křepinská - lázně
Marta Maďarová - obchod
Věra Machálková - správa
Alena Matúšová - kuchyně
Šárka Neuwirthová, DiS. - lázně
Yvona Pavlů - lázně
Zdeňka Šnajdrová - R3
Kateřina Šnytová - lázně
Jana Tomášová, DiS. - R8
Alžběta Veličková Marková - správa
Bc. Kristýna Vojvodíková - lázně
MUDr. Miroslav Zajonc
Poznámka: mandalu s názvem Zimní slunovrat nám poslala jako novoroční přání naše pacientka paní Marta
Havranová. Snad udělá radost - místo obvyklé kytičky - našim kolegyním a kolegům, kteří se narodili ve dnech, kdy
světla přibývá. Na další krásné mandaly se již teď můžete těšit - Marta Havranová je bude vystavovat v naší Galerii Lara
už podruhé, a to letos o Vánocích.
Čeladenská FONTÁNA.
Nepravidelný zpravodaj Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Redakce: Mgr. Andrea Adamová.
Redakční rada: Dobroslava Havránková, Alena Jančurová, Věra Machálková.
Adresa redakce: Beskydské rehabilitační centrum, s.r.o., 739 12 Čeladná 42.
Grafická úprava: A. Adamová. Tisk ME® a René Daubner - APRO Bruntál.
Distribuce dle rozdělovníku, v PDF ke stažení na adrese www.brc.cz. Zájemcům zašleme každé vydání na e-mail.
Toto číslo vyšlo v lednu 2014 v nákladu 700 výtisků.
12
Download

ŘEDITEL MILAN BAJGAR: PŘESTÁLI JSME KRIZI