Osobnost
Svět tisku 03/2010 – 39
Ing. Karel Matějček
Není mnoho ryze tuzemských polygrafických firem zabývajících
se výrobou strojů a zařízení, které si prakticky z ničeho vybudovaly
celosvětové renomé a dnes patří mezi přední hráče ve svém segmentu. Právě jednou z takových firem je i lanškrounské Komfi, působící na trzích od roku 1992. Od počátku v jejím čele stojí jeden
muž – Karel Matějček.
Jak jste se k společnosti Komfi a do světa polygrafie vlastně dostal?
Má profesní dráha začala na pozici konstruktéra v tehdejší Tesle Lanškroun, která patřila ve své době mezi významné hráče na poli výroby
kondenzátorů a pasivních elektrotechnických součástek. Kvůli složitým
vztahům s tehdejšími státy západní Evropy jsme však museli zajišťovat
vývoj a výrobu celé řady součástek, což mi do mého budoucího profesního života dalo hodně zkušeností. V Tesle jsem tak prošel jak vývojem, tak i konstrukcí nástrojů a strojů. Po revoluci jsem se rozhodl,
že se vrhnu na podnikání, i když o firmě velikosti dnešního Komfi se mi
zprvu ani nesnilo. Podnikat jsem začal jako konstruktér, kdy jsem kreslil doma v obýváku. Zpočátku jsem kreslil především nástroje, přes něž
jsem se postupem času dostal až k německé firmě Ruoss, která se zabývala stroji pro elektrotechniku. Právě zde jsme také poprvé začali
kromě nástrojů konstruovat i speciální jednoúčelové stroje. Od nich
byla sice ještě dlouhá cesta k dnešnímu portfoliu společnosti, nicméně
šlo o základ vlastní výroby strojů a zařízení.
Velký krok kupředu jsme udělali v souvislosti se vstupem společnosti
AVX na český trh. Postupem času jsme totiž začali s touto firmou
značně spolupracovat. Vše začalo tím, že tato firma vypsala výběrové
řízení na nové dokončovací stroje pro balení a měření elektrotechnických součástek, které jsme vyhráli. Díky tomuto výběrovému řízení
jsme se posunuli do oblasti výroby speciálních jednoúčelových strojů,
které ostatně tvoří významnou část naší produkce dodnes. Právě výroba jednoúčelových strojů nás také přivedla k dalším odvětvím, jako
je třeba elektrotechnika, automobilový průmysl, jenž nyní poměrně
stagnuje, ale předmětem našeho zájmu je i požární technika či nábytkářský průmysl.
Co vás vedlo k tomu, že jste začali kromě těchto strojů vyrábět
i vlastní stroje pro polygrafii?
K polygrafii v této době již zase tak velký krok nebyl. Již při výrobě jednoúčelových strojů jsme se totiž setkali s prvotřídní technikou a elektronickým vybavením, které nám posléze při výrobě strojů pro polygrafii dost pomohlo. Původně jsme totiž byli osloveni společností GBC
ke spolupráci na výrobě laminovacích strojů, pro něž jsme měli vyrábět nakladač. Po vyvinutí vlastního nakladače a po úspěšných testech
se však ukázalo, že původně kalkulovaný stroj Orbit nebude možné
touto cestou vyrábět, protože se celková cena nevešla do plánů firmy
GBC. To byl také první krok k laminátorům, protože po jednání s GBC
jsme dospěli k dohodě, že při vlastním vývoji laminátoru Orbit jsme
schopni garantovat původně požadovanou nákladovou cenu.
Tenkrát však ještě nešlo o zcela vlastní stroj, respektive stroj zcela
vlastní konstrukce. Orbit stále přebíral řadu řešení, například v laminovací části, z řešení používaných na strojích GBC. Navíc Orbit pracoval pouze ve formátu B3, což z pohledu evropského trhu nebyl nejvíce
preferovaný formát. Proto také v době, kdy od nás GBC přestalo stroje
Orbit odebírat, jsme se rozhodli k radikálnímu kroku, kterým bylo postavení laminátoru vlastní konstrukce. Tak také vznikla první Delta,
tedy základní laminátor naší firmy, který využíval celou řadu odlišných
řešení, a navíc pracoval v maximálním formátu B2, který byl v Evropě
daleko více požadován. Výhodou bylo, že naše konstrukční řešení
odstraňovalo některé problémy, které byly dány konstrukcí strojů Orbit. Jednalo se především o vrásčení, stromečkování a v neposlední
řadě také problémy s variátorem. To vše Delta odstraňovala, a prakticky od počátku jsme s tímto strojem slavili poměrně velké úspěchy.
Od této chvíle jsme také měli ve firmě dvě samostatné divize – divizi
jednoúčelových a speciálních strojů a nyní nově divizi laminovacích
strojů. Po mírném útlumu v oblasti jednoúčelových strojů, který nás
také vedl k výrobě v oblasti laminátorů, se situace natolik zlepšila,
že firma mohla významně expandovat a rozšiřovat své výrobní kapacity.
Od prvního stroje k významné pozici ve světě laminovacích strojů
byla dlouhá cesta?
To víte, že ano. Sice jsme měli první stroj, ale ještě jsme se nemohli
porovnávat s ostatními významnými hráči na trhu. Ti totiž nabízeli
podstatně širší portfolio strojů a v jejich prospěch hrála také velmi
dobrá obchodní a servisní síť, kterou jsme v počátcích nedisponovali.
V tomto období nám pomohla i pokračující spolupráce s GBC, které
bylo stále naším poměrně velkým odběratelem. Postupem času jsme
začali budovat vlastní obchodní síť a i portfolio zařízení se úspěšně
rozrostlo. Postupně jsme přidali několik formátových řad, od malých
laminátorů až po laminátory s maximálním formátem, jakého dosahují
archové ofsetové stroje. Při diskusi o konkurenci a pozici na světových
Motto: Dělat, co mě baví, a mít radost z toho, co dělám
Narozen:
Rodinný stav:
Počet dětí:
Auto:
Oblíbené jídlo:
Oblíbený nápoj:
Koníčky:
19. července 1954
ženatý
2
Volvo, veterán Tatra T603
řízek
pivo
veterány, kutilství, lyžování
trzích je však nutné rozlišovat segment laminovacích strojů, kde je zapotřebí odlišit skupinu výrobců nabízejících spíše entry-level zařízení
a pak skupinu výrobců zaměřujících se spíše na průmyslově využitelná zařízení. Zatímco v první skupině je dnes mnoho menších hráčů,
často s původem z Číny, a tudíž konkurence (zvláště cenová) poměrně
velká, v druhém segmentu není konkurence tak veliká, i když jí také
rozhodně není málo. Proto se také stále více zaměřujeme i na komfort
obsluhy a na další prvky, které zjednodušují práci s našimi laminátory,
Osobnost
popřípadě zjednodušují servisní zásahy. Stále častěji se tak soustředíme například na možnost vzdálené diagnostiky a dohledu, kdy dokážeme u řady problémů najít, případně diagnostikovat či úplně odstranit chybu, aniž by musel na místo vyrážet servisní technik. To je
důležité v oblasti snižování nákladů zejména v souvislosti se vzdálenějšími instalacemi.
Svět tisku 03/2010 – 40
až tak zásadní pro celkovou ekonomiku firmy. Důležité také je, že jsme
v mnoha ohledech plně soběstačnou firmou, takže si řadu dílů připravujeme sami a nejsme tudíž přímo závislí na dalších dodavatelích. Typickým příkladem vlastní výroby jsou například nakládací hlavy, které
jsme v minulosti brali od firmy Adast, ale poměrně záhy jsme začali
s vývojem vlastních nakládacích hlav, které více vyhovovaly našim potřebám. Tím jsme eliminovali dodavatele pro důležité součásti našich laminátorů, a tak se konkurz
této firmy na naší výrobě nijak
neprojevil.
Váš zájem se však nesoustředí
ve světě polygrafie pouze na laminování, ale začínáte nabízet
i řešení pro UV lakování. Co vás
k tomuto kroku vedlo?
Opět šlo o vývoj na současném
trhu, kdy se snažíme oslovit nejenom velké firmy specializující
se na laminaci, ale i menší firmy,
kterým chceme taktéž nabídnout
produkty, jež by více odpovídaly
jejich potřebám. To je případ jak
menších automatizovaných laminátorů, které může ovládat i méně
zkušená obsluha, tak i strojů pro
parciální a celoplošné lakování.
Na mnoha trzích se totiž ukazuje,
že v souvislosti s tolik zmiňovanou krizí se začíná šetřit i v oblasti povrchových úprav a UV lak
je často vhodnou alternativou
k laminační fólii.
Dnes si myslím, že naše pozice, zvláště na některých trzích, je velmi
dobrá. Velké úspěchy slavíme například v západní Evropě či polygraficky silném Japonsku, úspěšní jsme také pro nás v poněkud exotické
Austrálii. Před hospodářskou krizí jsme slavili dobré obchodní úspěchy
i na Balkáně či v Rusku.
Nebývá příliš zvykem, aby tuzemské firmy měly pobočky v západní Evropě. Jak došlo k tomu, že Komfi má pobočku v Holandsku?
Je pravda, že vlastní aktivity na západních trzích nebývají příliš obvyklé, my jsme se však k tomuto kroku propracovali z historického vývoje, kdy jsme úzce spolupracovali s GBC. Po ukončení této spolupráce
jsme se dohodli s vytipovanými bývalými pracovníky holandského GBC
na užší spolupráci, a tak vlastně vznikla naše pobočka Komfi Europe.
Ta také zajišťuje marketing, prodej a servis laminovacích strojů Komfi
v zemích západní Evropy. I když se může na první pohled jednat o poměrně riskantní krok, nám se již nyní ukazuje, že šlo o krok správným
směrem a že se nám sázka na schopné lidi v naší holandské pobočce
vyplatí.
Jaký je váš pohled na současnou ekonomickou krizi v oblasti polygrafického průmyslu?
Situace z pohledu jak tiskáren, tak i dodavatelů není v současné době
příliš jednoduchá, i když z našeho pohledu nedošlo až k tak dramatickým propadům jako v jiných odvětvích či jiných firmách. Je to
dáno tím, že se v současnosti v naší výrobě zabýváme větším množstvím projektů, a tak pokles v některých sférách našeho zájmu nebyl
Připadáte si nyní ve vaší firmě více jako konstruktér, nebo jako manažer?
Samozřejmě že firma velikosti Komfi potřebuje více vedení z pozice
manažerské, nicméně ani konstrukce se nechci zbavit, protože to dělám celý život. Proto se snažím alespoň částečně podílet na řešení
konstrukčních problémů, i když uznávám, že se ke konstrukci již příliš
nedostanu. Na druhou stranu má můj „konstrukční původ“ výhodu
v tom, že vím, co tato práce obnáší, a dokážu se vžít jak do pozice
konstrukce, tak pochopitelně i do pozice obchodního oddělení. Jedině
dobrá kooperace těchto úseků s výrobou může vést k úspěchu.
Jaký je váš oblíbený způsob relaxace?
Na koníčky zase tolik času nezbývá, i když musím říci, že mou velkou
vášní jsou veterány, takže pokud najdu chvíli, zabývám se tímto koníčkem. Je pravda, že i ten má mnoho společného s mou prací, protože
ani u oprav veteránů se nevyhnu konstrukci a návrhu různých konstrukčních řešení.
Snažím se hodně věcí v životě udělat si sám, což se mi osvědčilo
i ve firmě, takže mezi mé koníčky patří i stavební práce na domě,
úpravy zahrady apod. Pokud bych měl zmínit některý z „nepracovních“
a skutečně relaxačních koníčků, pak musím uvést, že mám velmi rád
lyžování.
Pro Svět tisku připravil
Patrik Thoma
Download

Ing. Karel Matějček