www.thunova.cz
Kapitola 5 – AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ
NABÍDKA
Agregátní poptávka (AD):
― agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného
produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit
při různých cenových hladinách
― Součet agregátních komponentů:
o spotřebních výdajů domácností C
o investičních výdajů firem I
o vládních nákupů statků a služeb G
o čistého exportu NX
AD=C+I+G+NX při dané cenové hladině
―
―
―
―
―
―
AD závisí na ΔP (cenová hladina)
Křivka AD je klesající
P lze vyjádřit deflátorem HDP
↑P↓Q
↓P↑RHDP
↑P↓RHDP
Proč je křivka AD klesající?
● efekt úrokové míry
― prvotní pokles cenové hladiny
o ES pro provádění svých transakcí potřebují méně peněz, omezí proto poptávku po
CZK
o při snížení poptávky po penězích lidé začnou nakupovat cenné papíry
o nárůst cen cenných papírů, tím klesá úroková míra
o při poklesu úrokové míry firmy více investují a domácnosti více utrácejí
o ↑I a ↑EA → posun po křivce AD dolů z E0 do E1
o nižší cenová hladina P1 vede k růstu produktu Y1
Pozn.
Δi →posun po křivce
↑i; ↓I tzn. z E0 na E2
↓i; ↑I tzn. z E0 na E1
Posun po křivce AD: ↓P↓MD↑nákup CP↑PCP↓i↑HDP
Pozn.: efekt úrokové míry při ↑P→ES↑MD (pro provádění svých transakcí potřebují více CZK.
Na trhu peněz je přebytek MD>MS. ES začnou prodávat CP, ↓PCP↑i. Vyšší i ↓I↓C. Posuneme se
po křivce AD nahoru na E2.
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-1-
www.thunova.cz
● efekt bohatství
― ES drží část svého bohatství v penězích
― jestliže ↓ P, ES zjišťují, že si mohou koupit více statků a služeb
― pokud chtějí reálné bohatství držet ve stejné výši (aby si mohli koupit stejné množství
statků a služeb), přebytek ihned utratí
― posun po křivce AD dolů → nárůst produktu
― ↓P↑Q tzn. ↑RHDP
Pozn.: ↑P, ES při stejné výši nominálních peněžních statků drží reálně méně, než si přejí.
Omezí spotřební výdaje ↓C. Projeví se to v posunu po křivce AD nahoru.
● zahraniční efekt
NX= EX - IM
― pokud v domácí ekonomice klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních
trzích levnější, a proto roste vývoz
― pro domácí subjekty je zahraniční zboží dražší, proto klesá dovoz
― výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu
↓P↑X↓IM→↑NX ↑RHDP →posun po křivce AD dolů
↑P↓X↑IM→↓NX ↓RHDP →posun po křivce AD nahoru
Změny agregátní poptávky:
― pokles → posun křivky AD doleva
― růst → posun křivky AD doprava
o růst zásoby peněz
 CB zvýší nabídku peněz, klesá úroková míra
↑MS↓i↑I↑spotřeb. výdaje, ale P zůstává stejná
o zlepšení očekávání spotřebitelů a investorů
o zvýšení bohatství (né však ↓P, které vysvětluje klesající tvar křivky AD)
o snížení daní
 to vede k zvýšení disponibilního důchodu
 ↓TA↑YD; ↓TA↑I
o zvýšení vládních výdajů
o znehodnocení kurzu domácí měny
 domácí statky se stávají levnějšími na světových trzích a zahraniční
dražšími – roste export, klesá import
 ↑EX↓IM
o oživení v zahraničí (tzn. roste zahraniční Y, jehož část bude věnována na zboží z
dovozu→↑domácího EX)
 roste domácí export
P
P
Pokles C, I, G, NX
Růst C, I, G, NX
AD2
AD1
AD2
AD1
Y
Y
Poptávkové šoky:
růst → posun křivky AD doprava
 Růst peněžní zásoby ↑M
 Pozitivní očekávání
 Růst bohatství domácností ↑YD
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-2-
www.thunova.cz
 Pokles daní ↓TA
 Růst vládních výdajů ↑TR
 Znehodnocení kurzu domácí měny
 Oživení v zahraničí
 ↑preferencí
 ↑cen substitutů
 ↓cen komplementů
 ↓míry TA os. důchodů
 ↓i
 ↑populace
pokles → posun křivky AD doleva a výše uvedené fa obráceně
Agregátní nabídka:
― agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného
produktu), které chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách
● dlouhé období (LAS)
― křivka je vertikální a vždy na úrovni potenciálního
produktu
― potenciální produkt Y* = produkt, při kterém
dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitálu
a půdy)
― růst potenciálního produktu
o růst množství výrobních zdrojů
o růst produktivity výrobních zdrojů
(technologický pokrok)
● krátké období (SAS)
― křivka je rostoucí
o čím vyšší je cenová hladina, tím
větší je produkt ↑P↑Y
― reálný produkt se v krátkém období může
od potenciálu Y*
vychylovat
o pod potenciálem → výrobní
faktory jsou nevyužité a existuje
zaměstnanost
o nad potenciálem→krátkodobé
přetížení zamců přesčasy
―
ekonomika pod potenciálem → Keynesiánské vysvětlení
o KO:Keynes: doba, po kterou se nemění ceny VF
o náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou fixní
o růst poptávky po produkci firem, růst cenové hladiny
o firmy by chtěli více nabízet, k tomu potřebují zaměstnance
W  nominální mzda
 reálná mzda
P  cenová hladina
o zaměstnanci si myslí, že dostanou W
―
ekonomika nad potenciálem → Monetaristické vysvětlení
o KO: Monetaristé: doba, po kterou domácnosti trpí peněžní iluzí (tj.
nemění svá inflační očekávání tj. očekávání ohl. vývoje cenové hladiny P
o nejsou fixní mzdy
o vychází se z toho, že firmy mají lepší informace než zaměstnanci
o roste-li P a zároveň i trochu W, pak klesá reálná mzda
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-3-
www.thunova.cz


firmy ví, o kolik roste P, zaměstnanec vidí jen zvýšení W, nevidí růst P,
proto si myslí, že poroste i reálná mzda a proto více pracují = peněžní
iluze
peněžní iluze: zamci zaměňují při neočekávaném ↑P růst nominálních
mzdových sazeb za růst reálných mzdových sazeb (ale ve skutečnosti P
roste rychleji než nom. mzdové sazby, reálné mzdové sazby klesají)
Změny agregátní nabídky:
― posun křivky SAS nahoru = klesá agregátní nabídka
o růst cen vstupů – ten může být způsoben:
 růst nominálních mezd
 růst cen surovin (↑cen ropy)
 znehodnocení měnového kurzu (dovážené zb. je po přepočtu na CZK
dražší)
―
posun křivky SAS doleva/ doprava
o množství výrobních faktorů
o produktivita výrobních faktorů
Nabídkové šoky:
1) nominální fa:
(SAS nahoru, tj.↓SAS)
o ↑cen vstupů
o Znehodnocení
měnového kurzu
o ↑nepřímých TA
2) reálné fa:
(SAS doprava, tj.↑SAS)
o ↑produktivity VF
o ↑množství VF
Rovnováha agregátní poptávky a agregátní nabídky:
● rovnováha po růstu agregátní poptávky
― prvotní růst agregátní poptávky (např.
z důvodu zvýšení vládních nákupů)
― posun AD doprava
― díky tomu rostou ceny, firmy zvyšují
produkci
― aby přesvědčily firmy ke zvýšení produkce
své zaměstnance, zvýší jim nominální
mzdy
― zaměstnanci začnou více pracovat a reálný
produkt poroste = E1 (bod krátkodobé
rovnováhy)
― časem zaměstnanci zjistí, že jim sice
vzrostly nominální mzdy, ale klesla reálná
mzda kvůli tomu, že cenová hladina
vzrostla více než mzdy
― zaměstnanci budou považovat další
zvýšení nominálních mezd – tzn. že firmám
porostou náklady → posun SAS nahoru
― E2 = bod dlouhodobé rovnováhy
― další vysvětlení krátkodobého výkyvu reálného produktu
o v případě fixních mezd (kolektivní smlouvy, …)
o v krátkém období vzroste poptávka, tím vzroste i cenová hladina
o při fixních nominálních mzdách klesá reálná mzda
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-4-
www.thunova.cz
jakmile to zaměstnanci zjistí, budou chtít zvýšení nominálních mezd – nové
kolektivní smlouvy
Y se pod vlivem peněžní iluze může krátkodobě vychýlit, ale dlouhodobě se vždy vrací
na svůj Y*.
o
tzn. dvě vysvětlení:
● peněžní iluze
● fixní nominální mzdy
● rovnováha po poklesu agregátní poptávky
― důvody:
o pokles nominální zásoby peněz
o snížení vládních nákupů
― posun křivky AD doleva
― klesá cenová hladina
― firmy by mohli snížit mzdy a tím i své náklady, ale
to jim neumožňují kolektivní smlouvy
― firmy začnou propouštět zaměstnance a snižují
výrobu = bod E1
― časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se
nové
― existuje nezaměstnanost a zaměstnanci jsou
ochotni pracovat za nižší nominální mzdy – tím
firmám klesají náklady → posun SAS dolů
● rovnováha po poklesu agregátní nabídky
― důvody poklesu AS:
o růst cen ropy
― firmy mají vyšší náklady, ale nemohou snížit mzdy,
proto propouští zaměstnance
― reálný produkt klesá a roste nezaměstnanost
― časem kolektivní smlouvy vyprší, ale zaměstnanci z důvodu
nezaměstnanosti budou souhlasit s nižšími nominálními
mzdy
― pokles nominálních mezd vrací křivku SAS zpět
― produkt se vrací na potenciál a cenová hladina zpět na P0
LAS
P
SAS1
SAS0
P1
E1
P0
E0
AD0
Y1
Y*
Pozn.
DO:
o Eko se vždy nachází na Y*
KO:
o Dochází k vychýlení od Y* Δ AD nebo SAS.
o Toto vychýlení je často tak výrazné a časově dlouhé, že je třeba vnějších zásahů. Zásahy
může provádět vláda – fiskální politikou nebo ČNB měnovou politikou. To platí zejména
při poklesech AD a AS, neboť se propadá reálný produkt a roste nezaměstnanost.
Velmi KO: podmínkou jsou fixní nom. mzdy a ceny (tzv. extrémní keynesiánský případ)
- Křivka SAS by byla horizontální (fixní P)
- Jakýkoliv RHDP by byl spojen se stejnou P
- EKO se nachází hluboko pod Y* (hluboká recese) →↑ u a fy mohou za stejnou nom. mzdu
najímat jakékoliv množství dodatečných pracovníků
Dopad na P, RHDP, u při ↑G v extrémním keynes. případě:
- Křivka SA je horizontální, ↑G posune křivku AD doprava, ale nezpůsobí ΔP. Jediným
dopadem je ↑RHDP a ↑u.
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-5-
Y
www.thunova.cz
Př.
↓G v KO:↓P↓RHDP↓zaměstnanosti
CB ↑M v EKO: KO (↑RHDP↑P↑zaměstnanost); DO (RHDP se nemění,↑P; u se nemění)
↑nom. mezd – křivka SAS se posune nahoru
↓cen ropy na světových trzích – křivka SAS se posune dolů
Přírodní katastrofa – křivka SAS se posune doleva
↑Ca (DO): žádná ΔRHDP, žádná Δu, ↑P
Při znehodnocení CZK: AD se posune doprava, SAS nahoru
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka
-6-
Download

Agregátní poptávka a nabídka