KDO JSEM, JAK¯ JSEM
PhDr. Petr KfiíÏ
KDO JSEM, JAK¯ JSEM
Aktivity pro osobnostní a sociální v˘chovu
k podpofie sebepoznání a sebepojetí
AISIS 2005
Lektorovali:
Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.,
PaedDr. Věra Facová
Copyright © Petr Kříž, 2005
Publishing © AISIS o.s., 2005
ISBN 80-239-4669-2
Pfiedmluva
Pfiedmluva
Nějakou dobu jsem váhal, zda přijmu nabídku občanského sdružení AISIS napsat publikaci o sebepoznávacích hrách. Obával jsem se
(a stále se obávám) nevhodného užívání technik s psychoterapeutickým potenciálem - her a aktivit, při kterých dochází někdy k
hlubokému náhledu do vlastního nitra, který má zásadní vliv na posun v sebepojetí, ve způsobu, jakým hodnotíme sami sebe a jak se
pak nadlouho cítíme a chováme.
Přeci jen patří do rukou psychoterapeutů spíše než učitelů, říkal
jsem těm milým lidem z AISIS, se kterými již řadu let spolupracuji při letních seminářích pro učitele jako lektor a supervizor lektorů
z řad učitelů.
I učitel s dobrým a všestranným vzděláním a letitou pedagogickou praxí je polovičním laikem pro práci s intimním tématem,
jakým je sebepoznání a sebepojetí osobnosti, pokud něco podobného nezažil sám na sobě s odborným vedením.
Viděl jsem mnohokrát samoúčelné využívání podobných her:
v lepším případě jen tak pro zábavu, v případě horším k posílení
ega vedoucího hry. Občas se vyskytují případy hrubé devastace sebepoznávacích aktivit, především se projeví emočním zraněním některého z hráčů.
Dva takové příklady uvádím pod poznámkami k metodice her.
Se svými obavami z realizace příručky na téma sebepoznání jsem
se svěřil zkušenějšímu kolegovi Josefu Valentovi. Jemně mne upozornil, že mnoho učitelů využívá podobných her a aktivit už dávno. Někdo lépe, někdo hůře. Díky tomu jsem se ke psaní nakonec odhodlal.
Smyslem této příručky je nabídnout učitelům základní pohled
a vodítko pro využívání her zaměřených na sebepoznání a sebepojetí a upozornit na možná nebezpečí.
5
Kdo jsem, jak˘ jsem
Před několika lety jsem se studenty vyšší pedagogické školy prováděl
fantazijní cvičení s hudbou. Jako úvod do představy jsem použil pokyn,
aby si představili svůj dětský pokoj, rozhlédli se po jeho příjemných barvách, užili si svou oblíbenou hračku atd.
Jedna studentka se při tom rozplakala. Po cvičení vyprávěla o rozvodu svých rodičů, který prožila velmi bolestně a měla ho spojen s ošklivými hádkami rodičů právě v jejím dětském pokoji. Strávil jsem s ní
pak v rozhovoru ještě dlouhou dobu, než se zklidnila.
Používám od té doby citově bezpečnější instrukci „představte si nějakou příjemnou místnost, kde se cítíte dobře“ a nyní již dobře vím proč.
Tehdy jsem byl čerstvý absolvent výcviku v psychoterapeutických technikách a neubránil jsem se pokušení experimentovat nad rámec svých znalostí a dovedností.
Tato příručka nabízí třicet šest her. Věřím, že tvořivému učiteli
poslouží jako inspirace pro vytváření dalších variant nebo her nových. Ostatně, pedagogická literatura dnes poskytuje mnoho zajímavých námětů.
6
Úvod
Úvod
Během mé poradenské, krátké učitelské a později letité psychoterapeutické praxe se mi mnohokrát potvrdila tato zkušenost:
Hlavním motorem osobního seberozvoje, cesty k naplnění
vlastních možností, je neustálé posilování sebevědomí,
tj. vědomí sebe, svých kvalit i přirozených omezení.
Toho lze dosáhnout celoživotní osobní prací na sebepoznání.
Tato knížka má dát učiteli do ruky nástroj, pomůcku k tomu, aby
žákům podle možností mohl nabízet strukturované situace (hry, aktivity), které cíleně umožňují provádět sebereflexi a dávají tak příležitost rozšiřovat pole vědomostí o sobě (sebeuvědomění).
Zdroje sebepoznání
Prvním důležitým zdrojem sebepoznání jsou informace o sobě získané na základě sebereflexe. Máme možnost reflektovat (tj. vnímat
a vykládat) to, co průběžně zažíváme v každodenním životě, při
konfrontaci s běžnými i mimořádnými událostmi, při práci, při hře
apod.
Zároveň jsme vystaveni vlastním omezením, limitům svých
možností. Můžeme je přijmout jako fakt. Můžeme se ale také pokusit rozšířit je, posunout blíže k představě, jakou o sobě máme.
Toto hledání hranic vlastních možností připomíná chování batolete. Sebepojetí typického batolete je vyjádřeno ambiciózním programem: Jsem to, co smím. Připomeňme si, jak se batole na
nejistých nohou vydává pryč od své matky tak daleko, až se zalekne
své odvahy. Otočí se a sleduje, zda ho matka zavolá zpět. Pokud to
7
Kdo jsem, jak˘ jsem
matka neudělá a zůstane klidná, dítě ví, že mu nic nehrozí, a pokračuje ve své průzkumné cestě. Občas si natluče a s pláčem se vrací
zpět k matce do bezpečí.
Podobně se chová i dospělý, který upravuje sebepoznáním hranice toho, jak vnímá své možnosti, své sebepojetí. Z území dobře
známého a vyzkoušeného se vydává ven.
Druhým, neméně cenným zdrojem informací, jsou postřehy
a poznatky, které se o sobě dozvídáme ze sdělení druhých, ať už záměrně (jako v případě aktivit obsažených v této knížce) nebo nezáměrně, nevyžádaně, jaksi mimochodem. Schopnost přijímat
reflexi a kritiku od druhých lidí se považuje za znak lidské zralosti
a vývoje k osobní moudrosti.
Sebepoznání je ohroÏující!
Obraz o sobě, o vlastní osobnosti v sociálním kontextu je pro nás
obrazem známého, jistého a spolehlivého. Potřeba psychologické jistoty je téměř u všech lidí velmi silná.
Co je neznámé, vyvolává v nás pocit nejistoty, ohrožení, nebezpečí. Cesta sebepoznávání je ovšem cestou za dosud neznámým!
Vzniká tak napětí: naše potřeba sebepoznání a osobního růstu
nás nutí vydávat se na cestu ohrožení pocitu bezpečí. Je to jeden
z rozporů v životě zdravé osobnosti. Půjdeme cestou jistoty, malých nároků na sebe, ambic omezených na minimum, obavou o osobní pohodlí? Nebo budeme experimentovat s neznámem,
zkoušet a narážet na neúspěch, tápat - mnohdy s minimem informací - bez možnosti odhadnout výsledek předem?
Růst spojený s rizikem zklamání a neúspěchu je nezbytným
předpokladem budování dobrého sebepojetí, sebevědomí,
zdravé sebeúcty.
Nízké sebevědomí bývá naopak spojeno s osobnostní stagnací,
neochotou vyjít z obvyklých stereotypů.
8
Úvod
Sebepoznání uãitele
Učiteli, který se při školní práci vážněji zabývá sebepoznávacími aktivitami s dětmi doporučujeme soustavnější práci také na vlastním
sebepoznání a osobnostním rozvoji. Vhodné je využít některé nabídky dlouhodobého profesionálně vedeného sociálně-psychologického
výcviku nebo psychoterapeutického výcviku komunitního typu.
Velmi poctivý a produktivní přístup k osobnímu rozvoji a sebepoznání může učiteli nabídnout individiální psychoterapie u dobře
zvoleného odborníka. Podotýkáme, že psychoterapii nepodstupují
jen „blázni“, ale v současné době také lékaři, sociální pracovníci, duchovní, personalisté a jiní profesionálové, kteří ve své práci ovlivňují psychiku a osudy jiných lidí.
Minimálně však by měl učitel čerpat ze seminářů věnovaných
moderním vyučovacím přístupům a technikám. V jejich rámci bývá také probírána problematika skupinové dynamiky. V něm se účastníci zabývají projevy vztahových sil, které se objevují uvnitř
každé lidské skupiny.
9
Kdo jsem, jak˘ jsem
1. kapitola
Psychologické poznámky
Alespoň stručně charakterizujeme klíčové psychologické pojmy,
které se vztahují k našemu tématu. V jejich pochopení, případně
dalším studiu spočívá potřebná opora pro učitele nebo jiné uživatele sebepoznávacích her. Každý, kdo vede tyto nebo podobné aktivity se skupinou dětí, by měl mít vždy na mysli tuto zásadu:
Musím vědět, co dělám, když dělám toto a právě takto. Musím vždy vědět, čeho mohu (a smím) docílit a o co bych již
usilovat neměl.
Pro další poučení odkazujeme čtenáře na příslušnou odbornou
literaturu z oblasti psychologie osobnosti a sociální psychologie.
Sebepoznání
je přijímání nových informací o sobě a jejich vědomé začleňování do sebepojetí. Chápeme je pro účely naší příručky jako možnost,
snahu a způsob životní cesty. Sebepoznání je celoživotní proces.
Proto by možná bylo výstižnější užívat pojmu sebepoznávání, ale
zůstaňme u pojmu tradičního. Bez tohoto vědomého začleňování není zisk informací o sobě ničím, co by nás prakticky obohatilo. Je to
například tehdy, kdy nepochopíme význam nové informace o sobě.
Nebo ji vytěsníme z mysli jako nežádoucí, ohrožující pro naše sebevědomí.
Sebepojetím
rozumíme způsob, jakým vnímáme sami sebe ve svých reálných
nynějších možnostech, v působení na druhé a ve svých budou10
Psychologické poznámky
cích možnostech. Sebepojetí úzce souvisí s úrovní sebepoznání. Ovlivňuje naše momentální chování i ambice, které si vytváříme.
Nevyužíváme svých možností, pokud je příliš podceňujeme
(např. vyhneme se konverzaci v cizím jazyce; neoslovíme zajímavého člověka; nepustíme se do atraktivního, ale obtížného úkolu;
netroufneme si přijmout vyšší pracovní pozici).
Přehnaná, nerealistická úroveň sebepojetí vede také k obtížím
(např. lidé, kteří musí být všude slyšet, ačkoliv nemají mnoho co
zajímavého říci; pracovníci, kteří se cítí být tak důležití, že nepustí
nikoho schopného vedle sebe).
Sebepojetí je způsob, jak celkově vidíme sami sebe.
Sebeúcta
je víra člověka v sebe sama. Je to přesvědčení, že je kladně přijímán druhými lidmi, že dobře zvládá své úkoly. Patří sem
i dobré mínění o svých duševních a fyzických schopnostech
a vlastním tělesném vzhledu.
Viditelnými projevy dobré sebeúcty jsou obvykle asertivní projevy v chování. Toto chování je možno přirovnat k chování klidného tygra nebo tygřice. Zvíře je silné, elegantní, krásné,
nebojácné. Při setkání vás může zabít, ale udělá to jen z nutnosti,
bude-li chtít. Svou sílu nepotřebuje demonstrovat za každou cenu,
dělají to jen jedinci s nedostatečnou sebeúctou.
Děti se slabou sebeúctou ustupují druhým z cesty, nedokáží
prosadit své zájmy, ostatně to obvykle ani nezkoušejí ze strachu ze
selhání, konfliktu, posměchu.
Také přehnané sebeprosazování, silový přístup k druhým, citové vydírání, agresivní sklony aj. svědčí o slabé sebeúctě jedince.
Úroveň sebeúcty je možné postihnout vzorcem:
úroveň sebeúcty
=
dosažené úspěchy
nároky na sebe
Tento vzorec vysvětluje mimo jiné i to, proč někteří vcelku úspěšní a schopní lidé trpí nízkou sebeúctou. Mají na sebe příliš vy11
Kdo jsem, jak˘ jsem
soké nároky, takže výsledná bilance jejich vzorce sebeúcty zdaleka
nedosahuje realistického poměru, který by se blížil jedničce.
Každý učitel jistě poznal ve své praxi žáky, kteří jsou bohorovně sebejistí a navzdory své inteligenci a nadání na sebe kladou minimální nároky. Vzorec sebeúcty jim pak vychází velmi přiznivě.
Sebeúcta je tak bezpečně chráněna před možnými neúspěchy a šrámy.
Průběžné zajišťování dobré sebeúcty patří k základním osobnostním potřebám.
Proto v této příručce častěji upozorňujeme učitele na nutnost
podpořit žáka, jehož sebeúctu by mohl podkopat průběh nebo výsledek některé z aktivit.
12
Základní cíle her zamûfien˘ch na sebepoznání
2. kapitola
Základní cíle her zamûfien˘ch na sebepoznání
Prvním evidentním cílem popsaných aktivit je záměrné vytváření
situací, ve kterých se děti dozvídají něco nového, co o sobě dosud nevěděly.
Dalším cílem je mapování osobních možností a mezí každého dítěte. Informace z jednotlivých aktivit mají sloužit dětem k jejich seberozvoji, učitelům pak jako prostředek hlubšího pochopení
žáků a opora jejich pedagogického doprovázení dětí na cestě za sebepoznáním.
Následuje cíl přiměřeného přijetí a pochopení nových informací a jejich zabudování do obrazu o sobě (svého sebepojetí)
způsobem, který je pro danou osobnost posilující výzvou. Výzvou
k využívání vlastních předností a práci na osobních omezeních
a „dluzích“.
13
Kdo jsem, jak˘ jsem
3. kapitola
Téma sebepoznání v rámcovém
vzdûlávacím programu
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP
ZV) zmiňuje téma této publikace jako: „(…) sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo; moje psychika (temperament, postoje,
hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí.“
Téma sebepoznání a sebepojetí je důležitou součástí osobnostní a sociální výchovy (dále OSV).
Josef Valenta OSV v metodické příručce „Učit se být“, která je
základním materiálem pro vymezení tematické náplně OSV, definuje jeho obsah takto:
● sebepoznání v oblasti vztahu k vlastnímu tělu
● sebepoznání v oblasti vlastností
● sebepoznání v oblasti prožívání
● sebepoznání v oblasti učebních/studijních stylů
● sebepoznání v oblasti mezilidských vztahů
● sebepoznání v oblasti hodnot a postojů
● sebepoznání v oblasti chování, činností a dovedností (v různých typech situací; úspěchu, konfliktu; komunikaci; zátěžových situacích; při řešení problémů; spolupráci apod.)
● sebepoznání z hlediska osobní historie, vlivu různých osob
na vývoj „já“, životní etapy apod.
● sebepoznání v oblasti celkového sebeobrazu (komplexní pohled na „já“)
● osobnost, její proměny v čase života a možnosti poznání
a ovlivnění
14
Téma sebepoznání v rámcovém vzdûlávacím programu
Ve zmíněné publikaci je také uvedena důležitá metodická poznámka, že sebepoznávací proces prolíná v podstatě všemi tématy, kterými se žáci v kontextu (OSV) zabývají.
Pro zpracování našeho tématu jsme použili členění jednotlivých
oblastí s nabídkou příslušných her a aktivit v mírně odlišné podobě:
15
Téma, k nimÏ se vztahuje zásobník her a aktivit
4. kapitola
Téma, k nimÏ se vztahuje zásobník her a aktivit
1. chování v různých situacích
2. mezilidské vztahy
3. moje duševní vlastnosti
4. moje hodnoty a postoje
5. moje komunikační dovednosti
6. moje osobní historie
7. moje schopnosti
8. moje tělo
9. rozdíly mezi pohlavími
U jednotlivých her uvádíme pod nadpisem číslicemi v závorkách výše uvedená témata, ke kterým se hra, aktivita převážně
vztahuje.
16
Poznámky k metodice her
5. kapitola
Poznámky k metodice her
Prostor pro hry a aktivity
Vzhledem k intimní povaze většiny her a aktivit je ideálním herním
prostorem prostředí mimo budovu školy: školní výlet, škola v přírodě, výcvikový kurz aj.
Vhodná je jakákoliv situace, kde učitel bez možnosti pracovat
s pomocníkem má alespoň příležitost redukovat počet dětí: kroužky, volitelné předměty, dělení třídy při výuce jazyka apod.
Pokud se rozhodnete dělat aktivity s dětmi ve třídě, je vhodné
jiné uspořádání prostoru učebny než tradiční s frontálním postavením lavic. Osvědčuje se práce na židlích uspořádaných do kruhu.
Pracujeme-li s použitím lavic – což je běžnější - je vhodné rozestavit je do tvaru písmene „U“ nebo do pracovních hnízd – uspořádání kavárenských stolků – po celé ploše učebny. Pro některé aktivity
lze využít podlahu.
Poãet hráãÛ
Všechny hry jsou koncipovány tak, aby je bylo možno použít pro
malou skupinu (4 -12 osob) nebo pro obvyklou školní třídu (do 30
osob). V případě, kdy je v rubrice skupina uvedena skupina do 30
hráčů, předpokládáme, že učitel děti rozdělí na menší herní týmy.
To je organizačně náročné, v ideálním případě má učitel k sobě pomocníka.
V některých případech lze s celou třídou pracovat obtížně,
předpokladem je dobrá motivace dětí a značné organizační zkušenosti učitele. Domníváme se, že učitel by se neměl vyhýbat ani
možnosti, že realizuje určitou herní aktivitu s náhodně vzniklou
menší skupinou (například v kupé vlaku na školním výletě nebo při
suplování apod.).
17
Kdo jsem, jak˘ jsem
Vûk hráãÛ
Pro hráče a účastníky aktivit shromážděných v této příručce užíváme jednotný název děti.
Aktivity jsou zaměřeny na děti přibližně od věku 12 let do věku 18 let. Je to věk, kdy mohou mít z učiněných poznatků největší
užitek a jsou k jejich získávání nejlépe motivovány. Některé z aktivit mohou obohatit i dospělé hráče. Pěknými příklady jsou hry Co
bych byl, kdybych byl, nebo Co mě hřeje u srdce .
Zadávání instrukcí
Velký význam podobně jako u všech her má kvalitní, tedy srozumitelné, přesné a úplné zadání instrukce k dané aktivitě jak v úvodu, tak i během jejího průběhu, pokud je aktivita delší a složitější.
Za samozřejmost považujeme, aby si učitel – ať už méně zkušený,
nebo i velmi zkušený – připravil zadání písemně předem. Instrukce je výhodné napsat viditelně na tabuli, na flipchart nebo velký
list papíru, aby se k ní děti v případě potřeby mohly vracet i během
hry.
Trpké zkušenosti ukázaly nejednomu – i zkušenému – organizátorovi herních aktivit, že vynechání nebo zkreslení jediného
slova v instrukci může způsobit zmatek, rozčarování nebo
i zbytečné konflikty mezi dětmi. Pokud se vloží do aktivity s plným nasazením a „nesou kůži na trh“, nechtějí v případě chybné
instrukce působit jako „ty hloupé“, které nic nepochopily. Učitel
může očekávat v takovém případě skrytý nebo i zjevný hněv obrácený proti jeho osobě. Také základní cíle a užitek ze hry jsou
ohroženy.
Instrukce má obsahovat:
uvedení tématu a účelu hry
● přibližnou dobu jejího trvání
● postupové kroky při jejím provádění
● způsob pozdějšího vyhodnocení
● u aktivit s „výstavkou“ budoucích výsledků upozornění, že
výsledky budou zveřejněny
●
18
Poznámky k metodice her
●
upozornění, že každý má právo svoje výsledky nezveřejnit
nebo že není povinen podrobit své výsledky standardnímu
zhodnocení
Takovéto zadání poskytne dětem potřebný pocit orientace a bezpečí pro plné nasazení během hraní. Poslední výše uvedený bod instrukce je důležitou základní pojistkou proti tomu, aby spíše než k posílení
osobnosti nedošlo u některého dítěte k citovému zranění.
Připomínáme, že ve světě dospělých má každý člověk právo
na diskrétní přístup druhých k jeho intimním osobním údajům. Tím spíše ho má dítě, které má křehké sebevědomí
a není vybaveno tak účinnými vnitřními obrannými mechanizmy jako dospělý!
Zhodnocení aktivit
Záměrně zde neužíváme slovo vyhodnocení nebo hodnocení. Slovo
zhodnocení nejlépe ukazuje, o co při této činnosti jde: zhodnotit (zhodnotit) znamená učinit hodnotným. Aktivita bez zhodnocení, reflexe toho, co se dělo, co účastníci prožívali a jaký význam to pro ně
má, není úplná. Je pouhou zajímavou zábavou. V horším případě zanechává v účastnících pocit nejistoty a zmatku.
Zhodnocení má dětem sdělit:
co právě dělaly, zkoušely
● co při tom cítily
● co je nové
● co je případně překvapilo
● co z aktivity vyplývá, co si odnášejí
● co lze s jejich novým poznáním dále dělat
●
Za jednotlivými hrami a aktivitami je obvykle několik návodných otázek, které může učitel pokládat dětem v následné diskusi,
reflexi. Formulací odpovědí na tyto otázky může dítě dospět
k vnitřnímu posunu v oblasti sebepoznání.
19
Kdo jsem, jak˘ jsem
U některých her předpokládejte, že zanechají v dětech hlubší
dojem a že si o nich budou povídat i později. Někdy je proto vhodné a žádoucí, aby výsledky měly děti po nějakou dobu k dispozici
na viditelném místě ve třídě. U příslušných aktivit uvádíme proto
výslovně doporučení uspořádat výstavku výsledků.
Rizikovost
Každá z her nebo aktivit je vedle údaje o počtu a věku hráčů a potřebné herní době opatřena také údajem o rizikovosti. Ten je vyjádřen jednou až pěti hvězdičkami.
*
**
Aktivita je zábavná, oddechová, bez rizika.
Hra vede děti k zamyšlení, které nemusí být vždy příjemné.
*** Hra, ve které se pravděpodobně vyskytne konflikt mezi
sebepojetím hráče a některými zjištěnými informacemi.
Může také dojít k příležitostnému posměchu ze strany některého spoluhráče, nepříjemným nebo vysloveně zlým
komentářům.
**** Platí totéž, co u ***. Hra navíc vyžaduje zkušenějšího organizátora, který má plnou důvěru hráčů; umí ke hře využít vhodné situace (což rozhodně není vždy ta, která se
právě jemu hodí); komunikačně obratně dokáže zvládnout zraňující projevy některého hráče nebo hráčů; ví, jak
emočně podpořit dítě, které bylo průběhem nebo výsledkem aktivity negativně zasaženo.
Důležitá poznámka pro čtenáře, který faktor rizikovosti v sebepoznávacích aktivitách nevidí jako problém:
Počet hvězdiček neoznačuje vždy pravděpodobný průběh
hry. Vyjadřuje míru rizika, kterou hra za určitých okolností v sobě skrývá. Nenechte se, prosím, nikdy ukolébat tím, že
jste hru několikrát zahráli s hladkým průběhem. Nepříjemné, zraňující momenty se obvykle vyskytují nečekaně.
20
Poznámky k metodice her
Je dobře si uvědomit, že učitel při hlubším zásahu do intimních
pocitů, nejistot, případně strachů dítěte, které jsou mnohdy oslovovány v průběhu hry, zasahuje také do kompetencí jeho rodičů nebo
jiných vychovatelů v rodině. Ani dítě z takzvané problémové rodiny není vhodným objektem pro sebelépe míněnou pomoc učitele.
Ten, ve snaze pomoci takto psychosociálně oslabenému dítěti, je
může doslova devastovat! Přečtěte si, prosím, dva příklady nešťastného použití tak citlivého materiálu, jakým sebepoznávací aktivity
ve třídě jsou, v následující kapitolce.
21
Kdo jsem, jak˘ jsem
6. kapitola
Dva varovné pfiípady
Oba příběhy vycházejí z reálné situace. Z toho důvodu jsme změnili jména a některé okolnosti.
Honza
Honzovi je čtrnáct a hodně volného času – jako mnoho jeho
vrstevníků – tráví u počítače. Samozřejmě hraje hry, ale také se
v počítačích vyzná, zná software i hardware. Nedávno jeden počítač postavil pro známého a vyinkasoval tak jednu ze svých prvních
slušných odměn za dobře odvedenou práci – vydělal si na kytaru
z druhé ruky.
Jednou ve škole dělali s třídní učitelkou test, ze kterého mělo vyplynout, kolik času týdně tráví děti různými aktivitami. V testu uvedl, že u počítače stráví asi 20 hodin týdně, což odpovídá pravdě.
„Já tomu nerozumím,“ říkal později doma rodičům, „vždyť se
s klukama bavíme o hrách a o počítačích, a vím, že jsou u nich taky
pečený, vařený.“ Vyprávěl, že když udělali test a napsali jeho výsledky na tabuli, měla k němu třídní přede všemi „proslov“. Má se
zamyslet nad hodnotou svého volného času, nad tím, jak ho tráví, že
by měl víc číst, věnovat se sportům, mít nějakého smysluplného koníčka… Když jí odpověděl, že počítače jsou jeho koníčkem, posměšně to komentovala. Říkal, že si připadal jako blbec. Když se pak
o přestávce ptal ostatních kluků, proč uváděli, že u počítače stráví
kolem 5 hodin týdně, řekl mu jeden z nich: „Prosím tě. Znáš Novákovou, tak co blbneš. Napsal jsem tam něco, aby se jí to líbilo. Nechtěl jsem, aby mě v tom pak koupala, navíc přede všemi, jako tebe.“
Honza si vzal z této příhody jednoduché ponaučení: až budou
příště dělat něco podobného, jako byl tento test, napíše to, co bude
učitelka nejspíše považovat za správné. Nezáleží na tom, jak je to
doopravdy. O tom se přece baví s kamarády, mají-li zájem.
22
Dva varovné pfiípady
Asi za týden byla třídní schůzka. Paní učitelka asi dvacet minut
věnovala výsledkům tohoto testu, které měla zapsané na velkém archu papíru. Mluvila dlouho o tom, jak je důležité věnovat mimoškolním aktivitám dětí pozornost. O Honzovi mluvila jmenovitě. To
je ten, který tráví 20 hodin týdně u počítače, nečte a nesportuje! Pak
výsledkový arch se jmény všech dětí a s jejich zápisy poslala po třídě rodičům k nahlédnutí.
Na schůzce byla přítomna Honzova matka. Mlčela, chvěla se
vztekem a hanbou. Otec rezolutně odmítl na schůzku přijít. A to netušil, že výsledky testu budou zveřejněny přede všemi! Asi by paní
učitelce veřejně řekl něco, čeho by pak litoval…
Co by možná řekla paní učitelka:
Jsem třídní učitelka dětí, které se potýkají s pubertou. Vím, jak
je toto období pro každého složité, a mám pro děti vždy pochopení. Chci jim upřímně pomoci s překonáním problémů dospívání
a se získáním „pevnější půdy pod nohama“. S puberťáky to není
snadné, to každý ví. Jsou hluční a někdy nesmyslně agresivní.
Každý jejich vyučující si stěžuje, že to je nezvladatelná třída, že
neposlouchají, že si dělají vtípky z učitelů, že jsou neuctiví. Vím,
jak je pro dospívající důležité, aby si s pomocí někoho důvěryhodného vytvořili systém vlastních hodnot. Proto jsem ve třídnické
hodině zavedla krátké hry a cvičení, aby se děti poznaly.
Nedávno jsme dělali test, kde měl každý z nich napsat, kolik
času věnuje různým aktivitám. Hru jsme správně vyhodnotili,
každý měl možnost seznámit se pro porovnání i s výsledky svých
spolužáků. Aby si uvědomil, jak tráví čas ve srovnání se svými vrstevníky. Extrémní příklady jsem před celou třídou uvedla, protože
se domnívám, že si tak budou moci lépe uvědomit, co dělají špatně. Výsledky testu jsem dala k nahlédnutí všem rodičům na třídní
schůzce, protože tak měli možnost dozvědět se o tom, jak je na tom
jejich dítě ve srovnatelném kolektivu. Mohou tak zajistit případnou nápravu.
23
Kdo jsem, jak˘ jsem
Komentář:
Jaký byl záměr paní učitelky v jejím počínání? Jistěže dobrý.
Jaké prostředky použila? Jistěže z jejího pohledu dobré, přímočaré, trochu razantní. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly,
jak známo. Nastal jiný efekt, než zamýšlela. Navíc o tom neví.
Místo reflexe s prostorem pro názory dětí zakončila aktivitu moralizujícím monologem. Podobným způsobem si počínala na schůzce s rodiči. Má teď tři nepřátele: Honzu, jeho matku a otce. Ztratila
(aniž to zřejmě ví) důvěru některých rodičů přítomných na třídní
schůzce, které napadlo: kdy se může stát totéž mému dítěti?
Marie
Marie neměla ráda hru NA VZKAZY, kterou opakovaně zažila
ve škole. Šlo v ní o to napsat o komkoliv ve třídě v podstatě cokoliv.
Ostatní spolužáci asi měli hru rádi, vždycky, když byla volná hodina a suplující učitel se zeptal, co by chtěli dělat, přišel někdo s návrhem této hry a ostatní nadšeně souhlasili.
Marie tuto hru neměla ráda, protože nebyla žádná premiantka, měla problémy se svou rodinou (tatínek hodně pil) a ostatní to
věděli. Občas se jí stávalo, že se s někým bezdůvodně pohádala.
Chtěla by být oblíbenější, ale moc se jí to nedařilo. Bylo jí smutno,
když viděla, jak se spolužáci domlouvají na tom, co budou dělat po
škole, měla pocit, že o ní nikdo nestojí a nevěděla si s tím rady. Někdy se poprala i s kluky.
Hra spočívala v tom, že si každý vzal list papíru, na který napsal jméno libovolného spolužáka a k němu připsal něco, co mu
chtěl říci, jaký je, co udělal špatně, co dobře… Hra neměla žádná
pevná pravidla. Pak se lístky s poznámkami nahlas četly.
Marie měla pocit, že se o sobě dozvídala samé špatné věci; že
by se měla víc kamarádit, že by se neměla hádat, že by se měla víc
doma učit, že by neměla zapomínat úkoly. Měla pocit, že o ní nikdo
nic neví. Nikdo třeba nevěděl, že se neučí, protože nemá doma svůj
pokoj, ani koutek, kde by mohla být sama. Že se večer pravidelně
táta s mámou hádají a tak se Marie snaží co nejrychleji usnout, aby
to neslyšela. Připadala si osamělá a nepochopená. Učitelé byli
24
Dva varovné pfiípady
vždy jen rádi, že děti dělají něco, co má smysl, a nedělají hluk. Do
hry na vzkazy většinou nezasahovali. Marie jim měla za zlé, že se
jí nikdy nezastali ani slovem. Představovala si, jak milé a příjemné
musí být slyšet o sobě něco dobrého. Záviděla ostatním dětem. Nejspíš mají všechny doma klid, svoje pokoje, sourozence a rodiče, se
kterými si povídají.
Jednoho dne se třída opět rozhodla hrát na vzkazy. Marie řekla
přede všemi, že hrát nechce. Zase slyšet, jaká by měla být, jaká není, co by měla udělat lépe, co by neměla dělat. Všichni ztichli a poslouchali ji. Trochu ji to zaskočilo, ale jak byla v ráži, řekla nahlas
i to, že o ní nikdo nic neví. Že nevědí, jak to má doma těžké, a že by
se kolikrát nechtěla hádat, ale prostě jí to uletí, protože je už ze všeho unavená. Pak se rozplakala a čekala, až se jí začnou všichni
smát.
Ale stal se opak. Hru nechtěl pak hrát nikdo. Za Marií přišla
o přestávce spolužačka, o které si myslela, že ji nemá ráda. Řekla jí,
že si váží toho, jak se dneska ozvala, že to muselo být hodně těžké.
Marie byla ohromená a přišlo jí, že poprvé v životě obstála v těžké
zkoušce… Její postavení ve třídě se o něco zlepšilo. Trvalo jí však
ještě několik let, než se – už jako středoškolská studentka – odvážila
navštívit psychologa a s jeho pomocí začít nabírat nové síly.
Komentář:
Takto nestrukturovaná hra by v naší klasifikaci rizikovosti byla
označena čtyřmi hvězdičkami, i pokud by ji učitel skutečně vedl. To
znamená: zadal by cíl, smysl hry, přesnou instrukci, průběžně pečoval o pocity dětí a hru by zhodnotil. To se nestalo a na světě je
o jedno zranění více…
25
ZÁSOBNÍK HER A AKTIVIT
Kdo jsem, jak˘ jsem
1 JSEM PROTI!
(1, 5)
Děti si zde ověří svou schopnost komunikovat v situaci, kdy se
svým názorem stojí proti většině členů skupiny. Zjistí, nakolik
je pro ně tato situace příjemná nebo nepříjemná, snadná nebo
obtížná.
Skupina: 12 – 25
Čas: 45 minut
Věk: od 10 let
Rizikovost: ***
Skupina sedí na židlích v kruhu. Potřebujeme hlasovací lístky,
jejich počet bude přesně odpovídat počtu dětí. Na většině z nich bude ANO, na 1, 2, 3 lístcích bude NE. Všechny přeložit, aby text nebyl vidět.
(Varianta: v sáčku barevné kuličky, většina jedné barvy, 1 – 3
kuličky jiné barvy.)
Učitel řekne dětem, že teď se bude „jako“ hlasovat o nějaké důležité věci, která se všech týká. Měl by mít připravené nějaké téma,
které děti zaujme. Téma nesmí zasahovat do osobních, rodinných,
etických, morálních, náboženských otázek.
Příklady témat:
1. Ministerstvo školství připravuje změnu osnov pro základní
školy, v níž hodlá matematiku (nebo jakýkoli jiný hlavní
předmět) přesunout do nepovinných předmětů, protože se
zjistilo, že předmět není pro žáky důležitý. Podmínkou přijetí zákona poslaneckou sněmovnou ale je jednohlasný souhlas
všech žáků.
2. Pedagogická rada této školy přišla s návrhem zrušit pro
všechny ročníky odpolední vyučování, pokud se na tom
shodnou všichni žáci.
3. Máme sponzora, který celé třídě zaplatí týden na horách.
28
Zásobník her a aktivit
Podmínkou ale je, že se musíme jednohlasně dohodnout, že
o sponzorský dar požádáme.
4. Ministerstvo školství navrhlo prodloužit letní prázdniny
o dva měsíce. Opatření nabude platnosti od letošního roku,
pokud se jednohlasně shodneme.
Učitel vyzve žáky k hlasování, přičemž děti nebudou vyjadřovat svůj názor, ale postoj daný vylosovaným lístkem. Je to hra na
hlasování! Je důležité zdůraznit skupině, že hlasování musí být jednohlasné, jinak výhodu, která z něho plyne, nezíská nikdo. Učitel
vyzve žáky, aby se rozdělili do dvou skupin a sedli si proti sobě.
Jedna skupina (většinová) zastává názor ANO. Druhá skupina
(menšinová) zastává názor NE. V této fázi učitel zahájí řízenou diskusi obou sporných stran tím, že vyzve stranu hájící menšinový názor, aby svůj postoj zdůvodnila. Poté udělí slovo druhé straně
a vyzve ji, aby postupně přesvědčila menšinu k tomu, aby se přidala k jejich názoru. Podle věku a schopností skupiny může učitel většinu popichovat proti menšině a naopak menšinu znejišťovat;
nebraňte uvolnění emocí, ale dbejte, aby hra nepřekročila svůj rámec.
Zhodnocení:
Potom rozviňte diskusi o zkušenostech nabytých během cvičení. Hra má pro děti silný náboj a diskusí si utřídí právě prožité zkušenosti. Můžete klást otázky typu:
Pro skupinu NE:
„Jaký jste měli pocit, když jste přečetli lístek a zjistili, že budete stát proti většině?“
„Jak bylo obtížné stát za svým názorem, když jste byli proti většině?“
„Byli byste raději ve druhé skupině? Proč?“
Pro skupinu ANO:
„Jaký jste měli pocit, když jste přečetli lístek a zjistili, že budete ve většinové skupině?“
29
Kdo jsem, jak˘ jsem
„Jak jste se cítili při obhajování většinového názoru proti hrstce
odpůrců?“
„Kdo z vás měl pocit, že by raději byl v druhé skupině a proč?“
Pro obě skupiny:
„Kdy jste se ocitli v podobné situaci a jak jste se cítili?“
„Kde v běžném životě najdete příklady situací, kdy lidé podobně bojují za své názory?“
Učitel zapíše uváděné názory na tabuli a doplní je o postřehy dalších dětí.
Sepíše tak vlastně seznam důvodů, pro které se lidé lépe cítí ve většinové pozici.
Úskalí:
Nebezpečím této hry je možnost, že příslušníci skupiny NE budou ke své roli přistupovat bez potřebné motivace, dělat si ze hry legraci a podobně. Povzbuzujte je v argumentaci, ale neargumentujte
za ně.
Pomůcky:
Hlasovací lístky nebo kuličky.
Zdroj: Rosemarie Portmannová, Hry pro posílení psychické odolnosti, Portál s.r.o., 1990
30
Zásobník her a aktivit
2 NECHCI TO UDùLAT!
(1, 2, 5)
Tato aktivita nebo spíše asertivní cvičení má zprostředkovat
prožitek, kdy dítě odolává požadavku rovnocenného partnera.
Má zprostředkovat zkušenost, že lze odolat, ubránit „své území“. V každodenní komunikaci to znamená větší pocit sebejistoty a bezpečí. Dalším významem (pro stranu, která vznáší
požadavek) je uvědomění si osobního práva o něco požádat a trvat na tom. Není tak důležité, zda bude žádost úspěšná, důležité je právo požádat.
Skupina: 6 – 10
Čas: 45 minut
Věk: od 12 let
Rizikovost: **
Skupinu dětí rozdělíme na náhodné dvojice. Jeden ze dvojice bude činit nátlak na druhého, který bude odolávat. Nátlaková témata napište na tabuli, aby si ti, kdo budou nátlak činit, mohli vybrat. Všechny
dvojice mohou mluvit současně. Ve hře nejde o to, aby děti viděly ostatní, jak jednají, ale o prožitek jejich vlastní schopnosti odolávat nebo vznášet požadavek. Děti ve dvojicích si samy zvolí, kdo bude činit
nátlak a kdo bude odolávat. Ve druhém kole se role vystřídají. Pro dialogy platí pravidlo, že se nesmí používat vulgární slova a tělesný kontakt. Úkolem toho, kdo činí nátlak, je přesvědčit odolávajícího, aby na
jeho požadavky přistoupil. Není bezpodmínečně dáno, že odolávající
musí za každou cenu odolat. Může svůj názor změnit, když ho druhý
přesvědčí. Měl by však se svým odporem vytrvat co nejdéle.
Hru můžeme uvést například takto:
„Někdy člověk dělá věci jen proto, že je mu obtížné odolávat
nátlaku okolí. Někdy je jednodušší udělat takovou věc rychle i proti své vůli, než dlouho vysvětlovat a třeba se i hádat.
31
Kdo jsem, jak˘ jsem
Vždycky to ale nemusí být dobře. Když často ustupujeme, dáváme okolí podněty k tomu, aby nás nutilo do věcí, které nechce
nikdo dělat. (Nejde nám teď o situace, ve kterých někomu chceme
vyjít vstříc, a tak uděláme i obtížnou nebo nelibou věc.) Budeme
řešit situace, kdy opravdu něco udělat nechceme a máme pro to své
důvody. Ale zároveň víme, že budeme čelit nátlaku. Partner bude
usilovat o to, abychom ze svého stanoviska ustoupili a nelibou věc
udělali.“
Příklady témat:
- Dej mi svou svačinu.
- Půjč mi 200 korun.
- Postarej se týden o mého křečka, rybičky…
- Potřebuji, abys ke mně dnes přesně v sedm přišel.
- Umyj za mě tabuli.
- Dej mi svůj lístek na oběd.
- Pojď se mnou do kina na film …
- Pomoz mi vymyslet slohovou práci.
Jakými technikami odolávat?
Prosté odmítání:
„Ne, to nechci, neudělám.“
Odmítání s empatií:
„Chápu tě, ale neudělám to.“
„Vím, co chceš, rozumím ti, ale neudělám to.“
„Je to pro tebe asi těžké, ale já ti nepomohu.“
Kompromis:
„Neudělám to teď, ale zítra ano.“
„Tolik ti nedám, ale polovinu ano.“
Přeskakující gramofonová deska:
stále dokola opakujeme své „ne“ střídáním výše uvedených
technik.
Zhodnocení:
Každá nebo vybraná dvojice na krátkou dobu vystoupí přede
všemi, popíše téma svého sporu a průběh jednání.
32
Zásobník her a aktivit
Otázky:
„Jaké to bylo vyvíjet nátlak?“
„Jaké to bylo odolávat nátlaku?“
„Měl jsi chuť změnit názor?“
„Přesvědčil tě nakonec partner? Jak to dokázal?“
„Odolal jsi jeho tlaku?“
„Jak jsi to udělal?“
„Získal jsi oponenta na svou stranu?“
Úskalí:
V případě, že některé dítě bude v odolávání výrazně neúspěšné,
může mu pomoci, když zařadíme na závěr diskusi o komunikačně
přijatelných způsobech odmítání nepříjemných požadavků.
Pomůcky:
Žádné.
33
Kdo jsem, jak˘ jsem
3 POMOZ MI
(1, 2)
Tato hra má ukázat, že zcela běžně mají lidé problémy, se kterými si nevědí rady a obvykle se stydí požádat o pomoc. Hra je
strukturována tak, že děti mají možnost požádat o pomoc ve
svých reálných problémech a dostane se jim účinné pomoci.
Ukazuje, že v každodenním životě neexistují problémy malé a jiné již dost „velké“ na to, abychom měli právo požádat
druhé o pomoc. Děti se zamyslí nad tím, jak jsou běžně zvyklé
využívat pomoci druhých lidí.
Skupina: 5 - 10
Čas: 45 minut
Věk: od 12 let
Rizikovost: **
Tuto aktivitu začněte diskusí s dětmi. Je přínosné, když otázky
a stručné odpovědi budete psát na tabuli nebo na flipchart, aby je
děti měly před očima. Můžete používat otázek typu:
„Proč je někdy těžké požádat o pomoc?“
„Proč lidé pomáhají jiným lidem?“
„Co je k tomu vede?“
„Jak se cítí člověk, který pomáhá?“
„Jak se cítí člověk, který pomoc potřebuje?“
„Jak je to s krátkodobou a jak s dlouhodobou pomocí? Uveďte
příklady.“
Veďte děti k tomu, aby uvedly příklady ze svého života.
Kdy samy někomu pomohly? Jaké měly pocity?
Kdy jim někdo pomohl? Jaké měly pocity?
Nyní každý anonymně napíše na papír žádost o pomoc pro sebe s nějakou reálnou věcí. S čím potřebuje teď pomoci. Můžete stanovit začátky vět, aby byl úkol snadnější.
34
Zásobník her a aktivit
Například:
Potřeboval bych teď pomoci s … (matematikou, kamarádem,
rodinou), protože …
Popsané lístky děti přeloží, vyberte je do koše.
Jedno z dětí z koše vybere vždy jeden lístek a přečte text nahlas.
Aktivujte krátkou debatu nad konkrétní žádostí a položte otázky:
„Kdo by mohl pisateli přispět radou nebo činem v tomto problému?“
„Co by mohl pisatel sám udělat, aby to měl jednodušší?“
„Koho by mohl požádat o pomoc?“
U každé žádosti o pomoc se můžou přihlásit ti, kteří by takovou
pomoc mohli a chtěli nabídnout – nevědí komu, ale mohli a chtěli
by. Pisatel žádosti o pomoc se sám rozhodne, jestli nabízenou pomoc přijme tím, že se přihlásí jako autor žádosti. Tím je smlouva
o pomoci uzavřena. Kdyby bylo víc pomáhajících, pisatel si sám
vybere, od koho pomoc přijme.
Když se pisatel žádosti nepřihlásí, je to v pořádku. V debatě slyšel, jaké má možnosti, jak by jeho situaci řešili ostatní. Je na jeho
vůli, zda bude chtít přijmout konkrétní pomoc, nebo zda si to nechá
pro sebe. Třeba o pomoc požádá později.
Na závěr je důležité, aby si všichni poděkovali za vyslechnutí
žádostí o pomoc, za možnosti pomoci a za reálné nabídky pomoci.
Zhodnocení:
Na závěr této aktivity položíme například otázky:
„Co jste si uvědomili během tématu, kterým jsme se před chvílí zabývali?“
„Co nového vám to řeklo o schopnosti požádat o pomoc?“
„Co nového vám to řeklo o schopnosti pomoc přijmout?“
„Co nového vám to řeklo o schopnosti pomoc nabídnout?“
„Co si myslíte o tzv. pomáhajících profesích (povolání, která
jsou postavena převážně na pomoci druhým lidem: lékař, sociální pracovník, psycholog, učitel, vychovatel, pečovatel o zdravot35
Kdo jsem, jak˘ jsem
ně postižené, zdravotní sestra, pracovníci domova důchodců
atd.)?“
„Co je na těchto povoláních uspokojující a co je na nich obtížné?“
Úskalí:
Může se stát, že nikdo z dětí nebude ochoten nechat si od druhých pomoci. Avšak debatou nad jeho anonymním problémem mu
ostatní vlastně pomůžou také. Dalším úskalím může být situace,
kdy žádost o pomoc na lístku bude velmi nejasně formulovaná
a přitom se k ní nikdo nebude hlásit. Lze to řešit příklady nebo vymyšlenými krátkými příběhy, pokud téma bude dostatečně zajímavé pro zamyšlení ostatních.
Pomůcky:
Listy papíru, psací potřeby.
36
Zásobník her a aktivit
4 UâENÍ
(1, 3, 4)
Tato aktivita dětem pomůže odhalit příčiny, které jim zabraňují vykonávat náročné nebo rozsáhlé úkoly.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 minut
Věk: od 10
Riziko: **
Řekněte dětem, že příští hodinu se bude psát písemka a zadejte, z jaké bude látky.
Oznamte, že písemka bude podrobná, že budete klást zřetel na
podrobné znalosti probírané látky. Příští hodinu dejte dětem obtížnější, ne úplně snadný test, který ale nezabere dlouhou dobu: pětiaž desetiminutovku.
Test od dětí vyberte. Oznamte dětem, že tato písemka byla
pouze hra, že se nebude hodnotit buď vůbec, nebo – když se
někomu povedla úplně bez chyby – malou jedničkou. Těm, kterým se práce podařila, které se připravovaly, se musí práce
zhodnotit.
Rozviňte s dětmi debatu o tom, jak se na písemku připravovaly.
Pak zadejte dětem, aby se zamyslely nad tím, jaké měly překážky v přípravě na test. Ti, kteří se připravili na tuto písemku výborně, ať přemýšlí o podobné situaci, kdy se jim příprava příliš
nepovedla – každý má tuto zkušenost.
Děti písemně své zamyšlení shrnou do strukturovaného formuláře, který dětem rozdáte (vzor je v příloze):
Zatímco budou děti psát, přepište formulář pro vyhodnocení na
tabuli nebo na flipchart nebo jej mějte připravený na formátu minimálně A2.
Pak vyzvěte děti, aby se hlásily podle jednotlivých bodů, jestli
37
Kdo jsem, jak˘ jsem
konkrétní možnost označily jako pro ně správnou, odpovídající
a zaznamenávejte to na tabuli nebo flipchart pouze počtem.
Na závěr vyzvěte děti, aby poradily ostatním, co se s nedostatkem při přípravě dá dělat, jak takové situace můžou řešit. Klaďte
dětem otázky typu:
„Co byste poradili těm, kteří uvedli, že se nemohli učit kvůli
hluku z vedlejší místnosti?“
„Co byste poradili těm, kteří říkají, že látce neporozuměli?“
„Co byste poradili těm, kteří uvedli, že zapomněli sešit u kamaráda?“
atd.
Zhodnocení:
Písemná práce (nějaký náročný úkol) pro nás často představuje
zátěž. Z různých důvodů pak nejsme schopni se na daný úkol připravit v potřebném čase, rozsahu nebo kvalitě. Nejčastější projevy
bývají:
- Když se nám nechce něco udělat, vymýšlíme si řadu tak zvaně důležitých důvodů, proč to neudělat.
Místo přípravy na písemku jsme schopni uklidit celý byt.
- Do aktivity, která před námi stojí jako cíl, nevěnujeme sto
procent svých sil, necháme se odvádět podružnými úkoly,
myšlenkami apod.
Plánujeme, kam pojedeme na víkend, začteme se do knihy,
která nám náhodně padla do oka, zavoláme kamarádovi
a vedeme dlouhý telefonický hovor.
- Úkol vnímáme jako příliš obtížný, nezvládnutelný, nepřekonatelný – „velký“. Nevidíme v něm několik postupných dílčích kroků, které samy o sobě jsou zvládnutelné.
Čeká nás písemka z nějakého konverzačního jazykového tématu. K němu je potřeba osvojit si všechna slovíčka, gramatické
jevy, téma si napsat napřed v češtině, najít knížku, která by nám
pomohla apod.
38
Zásobník her a aktivit
Tyto a další důvody je třeba najít společně s dětmi a zobecnit je.
Tato aktivita může pomoci dětem v situacích, kdy před nimi stojí
obtížný úkol. Na základě diskuse vedené k této aktivitě poznají několik základních mechanismů, které ohrožují jejich soustředění, odhodlání, plné nasazení. Jsou to vlastně jakési „obranné manévry“
v jejich nitru.
Úskalí:
Děti mohou být rezervované v poskytování informací o sobě
v případě, že by se obávaly, že učitel později tyto informace použije v jejich neprospěch (například že je sdělí rodičům). Je třeba zaručit jim diskrétnost před začátkem hry.
39
Kdo jsem, jak˘ jsem
Příloha:
Formulář pro děti:
PŘEKÁŽKA BYLA VE MNĚ SAMÉM
nechtělo se mi
nebaví mě to
dal jsem přednost něčemu jinému
jsem dyslektik
jsem hloupý
nerad se nutím
nechal jsem to osudu
jiný důvod (NAPIŠ):
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
PŘEKÁŽKA BYLA V MÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
nemohl jsem se soustředit (hluk, horko, zima …)
ANO NE
neměl jsem pomůcky pro přípravu
(propiska, papír, sešit, učebnice…)
ANO NE
neměl jsem k dispozici svůj prostor
(stůl, židle, pokoj …)
ANO NE
jiný důvod (NAPIŠ):
PŘEKÁŽKA BYLA V UČEBNÍ LÁTCE
je to moc těžké
probíráme to už moc dlouho
moc jsme to neprobírali
nestihl jsem si udělat čitelné poznámky
nerozumím tomu
jiný důvod (NAPIŠ):
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
BYLA PŘEKÁŽKA JEŠTĚ V NĚČEM JINÉM? (NAPIŠ)
40
NE
NE
NE
NE
NE
Zásobník her a aktivit
5 LÍBÍ SE MI NA TOBù
(2, 3, 5)
Typická aktivita, kde se děti dovídají informace o sobě od druhých. Přijetí a předání pochvaly, uznání, poklony. Posilující,
motivující hra, která „dělá člověku dobře“.
Skupina: 6 - 12
Čas: 45 minut
Věk: od 12
Riziko: **
Děti si navzájem mají sdělit, jak si druhého váží a proč, v čem
by se mu chtěly podobat, co je na něm krásného, dobrého, poctivého atd.
VARIANTA 1 – ŘEČENÁ PŘÍMO
Všichni sedí v kruhu, jeden si vždy vezme slovo a mluví o libovolném kamarádovi. Mluví přímo k němu a dívá se na něho.
Je to přímé, opravdové a silné. Ale může se stát, že se na všechny nedostane a budou se v duchu ptát, proč to tak je, budou si přičítat neoblíbenost.
Je to možno řešit opakováním hry vždy po nějakém společném
zážitku celé skupiny (po výletu, po vítězství ve sportu nebo v jiné
aktivitě).
K přímému promluvení k adresátovi pochvaly bude potřeba více odvahy – je to veřejné vystoupení!
Adresát pochvaly přijímá bez poznámek, omluv nebo vysvětlování. Dále můžeme zavést pravidlo, že každá pochvala začíná formulí: „Líbí se mi na tobě…“. Za každou pochvalu adresát
poděkuje. Modifikací běžného vyjádření děkuji nebo díky může být
použití předem dohodnuté žertovné formulace, například: „Díky,
králíčku milý,“ nebo „Ó, díky, veličenstvo.“ Podobná formulace pomůže zmenšit rozpaky.
41
Kdo jsem, jak˘ jsem
VARIANTA 2 – PSANÁ ANONYMNĚ KOMUKOLI
Každý si zvolí někoho, komu chce napsat pochvalu. Napíše ji anonymně. Pak se pochvaly čtou nahlas. Pisatel se může přihlásit,
a nemusí.
Stejně jako v přímo řečené pochvale, i tady se může stát, že někdo pochvalu neuslyší. Může se to obejít tím, že se předem řekne:
„Teď si přečteme sedm lístků s pochvalami, které náhodně vylosujeme.“ A hrát hru opakovaně.
VARIANTA 3 – PSANÁ ANONYMNĚ KONKRÉTNÍMU
ADRESÁTOVI
Každý si vylosuje ze sáčku jméno svého spolužáka a o něm napíše pochvalu. Je možno pak číst pochvaly všechny, protože každé
dítě bude mít jeden příspěvek. Po každém přečtení může následovat
krátká debata o dalších kladech adresáta, kde debatují všichni.
Všichni se soustředí na adresáta, o kterém právě jde řeč a budou je
napadat další pochvaly.
Zhodnocení:
Hlavní zhodnocení této aktivity je v přímém prožitku kladného
sdělení. Rozviňte s dětmi diskusi na téma pochvaly, komplimentu
a podpory. Ptejte se dětí zejména na tyto otázky:
„Jaké to je říkat pochvalu, slova uznání?“
„Jaké to je pochvalu a slova uznání přijímat?“
„Proč je to obvykle obtížné?“
„Jaká je hranice mezi oprávněnou hrdostí na vlastní schopnosti
a pýchou?“
„Je důležité říkat lidem pochvaly?“
„Je důležité ocenit něčí přínos pochvalnými slovy? Proč?“
„Kdo vás nejvíc chválí?“
„O kom si myslíte, že by vás chválit mohl, ale nedělá to?“
„Přijali jste někdy pochvalu, která byla ve skutečnosti určena
někomu jinému a vám byla řečena omylem? Jak jste se zachovali?“
„Proč se na pochvalu odpovídá poděkováním?“ (pozn. – protože pochvala je dárek navíc)
42
Zásobník her a aktivit
Úskalí:
Hra může ztroskotat na špatné atmosféře ve skupině. Oceňující
výroky mohou být spíše posměšné než pochvalné. Znamenalo by to
znehodnocení hry.
Pomůcky:
Varianta 1: žádné
Varianta 2, 3: psací potřeby, listy papíru.
43
Kdo jsem, jak˘ jsem
6 MÍSTO VEDLE Mù JE VOLNÉ
(2, 3, 4, 7)
Hra je vhodná pro sebepoznání v oblasti vlastností a hodnot,
pro které je dítě druhými ceněno.
Skupina: 6 – 15
Čas: 10 – 20 min podle okolností
Věk: od 10
Rizikovost: **
Děti s učitelem se posadí do kruhu na židle (nebo v přírodě na
zem). Učitel nechá jednu židli (místo) po své pravé ruce volnou.
Aktivita vlastně spočívá v intenzívní výměně oceňujících výroků.
Zahajuje učitel větou: „Místo vedle mě je volné pro Marušku, protože umí rozdávat dobrou náladu.“ Maruška si sedne na volné místo vedle učitele. Tím se uvolní její vlastní židle. Hráč, který má tuto
židli po pravé ruce, opět začíná: „Místo vedle mě je volné pro …,
protože ….“ Takových výměn může proběhnout řada, do doby, než
hra začne ztrácet napětí, tj. hráčům se již nedaří formulovat pozvání na místo vedle sebe, časové prodlevy jsou příliš dlouhé. Záleží na
citu učitele pro skupinovou dynamiku. Je třeba odlišit prázdné bezradné ticho od ticha tvořivého, kdy mohou padnout nejcennější pozvání (ocenění).
Za mimořádných okolností lze tuto hru hrát s kolektivem celé
třídy. Učitel by pak měl dbát na plynulé tempo. Hra je vhodná k ukončování různých akcí nebo časových období (školní výlet, konec
pololetí).
Zhodnocení:
Neprovádí se, hra je založena čistě na prožitku. Děti získávají
informace o tom, jak jsou vnímány druhými.
Nebo se učitel může na závěr zeptat:
44
Zásobník her a aktivit
„Kdo byl překvapen nějakým pozváním?“
„Co tě na tom překvapilo?“
„Jak se to lišilo od tvého pohledu?“
Úskalí:
Učitel může někdy očekávat hlubokomyslné komplimenty, zatímco děti budou z určitých rozpaků používat banální důvody pro
pozvání. Měl by se zdržet kritických poznámek a působit pouze
příkladem vlastních komplimentů.
Pomůcky:
Žádné.
45
Kdo jsem, jak˘ jsem
7 TO JSME MY I.
(2)
Tato aktivita obrací děti k tématu vlastního začlenění do třídního kolektivu. Ukazuje, jak se kdo cítí v rámci skupiny, eventuálně jak chce být vnímán. Vedlejším efektem je atraktivní
výtvarné vyjádření třídního kolektivu.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Děti společně vytvoří obraz celé skupiny tak, aby v něm byl
každý jednotlivec zakreslený (umístěný) tak, jak mu to vyhovuje,
jak se cítí sám umístěný v kolektivu.
Na podlahu položte velký kus balicího papíru nebo čtvrtky (asi
1 x 3 metry). Každý dostane průhlednou folii formátu A3, papír formátu A3, tužku, gumu a lihovou fixu. Nejprve na papír nakreslí sám
sebe tak, abys využil celý prostor. Když je postava dobrá (má osobní detaily jako třeba brýle, piha na nose), překreslí ji lihovou fixou na průhlednou folii a vystřihne.
S vystřiženou postavou sama sebe všichni přejdou k velké papírové ploše a položí svou postavu tam, kde se jim to líbí, na místo, o němž cítí, že jim sedí. Je možno nepokládat postavy současně
(zmatek), ale prostě až ji každý dokončí, přijde ji položit. Postavy
na papírové ploše se můžou překrývat a můžou být umístěny v jakékoliv poloze (vzhůru nohama, naležato, nastojato, šikmo). Vytvoří se obraz celé skupiny, který je vhodné umístit na význačné
místo ve třídě jako obraz. V průběhu pokládání se stane, že papírová plocha bude již skoro zaplněna a poslední pokládající budou mít
nutně pocit, že se nemůžou umístit v souladu se zadáním hry, tedy
kam by chtěli, ale pouze tam, kde na ně zbývá místo. Je možno po46
Zásobník her a aktivit
nechat dětem zpočátku „volnou ruku“ a nechat aktivitu běžet podle
svého. Situace by však neměla překročit hlasitější aktivní debatu.
Výsledkem by měl být obraz všech dětí ve třídě. Postavy se pak nalepí na papír. Obraz se vystaví.
Zhodnocení:
Zeptáme se dětí
„Kdo je spokojen se svým umístěním v obraze?“
„Kdo není spokojen se svým umístěním v obraze?“
„Kde bys raději byl?“
„Podobá se to nějak (jak se to podobá) tomu, jak se cítíš ve třídě?“
Úskalí:
Aktivita může být citlivá pro ty, kteří se necítí příliš v jádru kolektivu, pro ty, kteří se podceňují a myslí si, že je ostatní nepřijímají. Je lepší, zůstane-li jejich umístění postavy nekomentováno.
Pomůcky:
Velký kus (role) balicího papírku nebo čtvrtky, kusy průhledné
tuhé folie formátu A3 pro všechny, čtvrtky A3 pro všechny, obyčejné tužky, gumy, lihové fixy jedné barvy (černé), lepidlo, se kterým
je možno přilepit průhlednou folii na čtvrtku.
47
Kdo jsem, jak˘ jsem
8 TO JSME MY II.
(2, 8, 9)
Prožitková aktivita stmelující skupinu nebo třídní kolektiv. Ve
variantě, kdy se navzájem obkreslují příslušníci opačného pohlaví, přináší nenásilnou možnost vzájemného kontaktu.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 13
Rizikovost: ***
Děti vytvoří společný obraz jejich skupiny tím, že na velký kus
papíru obkreslí své postavy.
Na podlahu položte velký kus balicího papíru nebo čtvrtky.
Každý bude mít za úkol obkreslit spolužákovo ležící tělo v jakékoliv poloze na papír. Obkreslovaný pak do svého obrysu napíše své
jméno jakkoliv velkým písmem. Obkreslování se děje silnou černou
fixou (pozor na oblečení). Postavy se můžou překrývat a můžou být
jakkoliv umístěny (vzhůru nohama, šikmo, nastojato, naležato).
Podmínkou může být, že jediné, co se nesmí překrývat, jsou podpisy. Při hře jde o uvědomění si svého těla a prostoru, který vyplňuje. Uvědomit si soulad jeho umístění na kreslící ploše se
skutečností. Výsledkem je velký obraz celé třídy – lze jej vystavit
ve třídě, na chodbě.
Podle uvážení můžete zadat podmínku, aby hochy obkreslovaly dívky a naopak.
Zhodnocení:
Je zřejmé, že při hře nebudou moci pracovat všichni najednou,
protože se všichni nevejdou k papíru na zemi. Děti si musí mezi sebou najít někoho, komu svěří intimní úkol obkreslení jejich těla. Jak
se papír bude zaplňovat, bude docházet k řešení, kam umístit další
48
Zásobník her a aktivit
postavy. Ve chvíli, kdy bude dílo hotovo, podněcujte děti k debatě
nad ním. Nakonec se zeptejte dětí na to, jak prožívaly jednotlivé fáze vytváření obrazu, jak se cítily. Smyslem hry je nabídnout dětem
neobvyklý zážitek, případně možnost uvědomit si svoji pozici v kolektivu. Pro zhodnocení a snahu interpretovat průběh aktivity zde
platí zásada, že méně znamená více.
Úskalí:
Při variantě, kdy děti obkreslují příslušníky opačného pohlaví,
se nevyhnete zvláště u některých dětí určitému studu, rozpakům.
Význam aktivity spočívá převážně v prožitku.
Pomůcky:
Velká role balicího papíru nebo čtvrtky (asi 2 x 6 m podle počtu dětí), černé fixy se silným hrotem.
49
Kdo jsem, jak˘ jsem
9 V âEM JSME DOB¤Í
(2, 3, 7)
Každé dítě zde zjistí, že se svými dobrými vlastnostmi je součástí širšího celku. Má možnost na společném papíře porovnat
své vlastnosti s vlastnostmi, které uvedli ostatní. Zjistit, v čem
je mezi ostatními jedinečné a ve kterých vlastnostech se s někým shoduje. Děti jsou touto aktivitou vedeny k pojmenování
osobních předností.
Skupina: 10 - 30
Čas: 90 minut
Věk: od 8
Rizikovost: *
Čtvrtku (min. A1, možno i větší podle velikosti skupiny) rozstříhejte na různé, nepravidelné, přibližně stejně velké díly (asi 15
x 15 cm), z nichž každé dítě dostane po jednom. Každý vybarví celou plochu svého dílu vodovými barvami podle vlastní volby tak,
aby se mu líbil. Po zaschnutí barev každý napíše na svůj kus papíru, v čem je dobrý, v čem vyniká, co jsou jeho silné stránky, na co
má talent atp. Nakonec všechny díly zase sestavte do původního
formátu, nalepte na podklad a vystavte ve třídě.
Zhodnocení:
Jedním z největších přínosů této aktivity je možnost trvalého umístění společného díla ve třídě. U dětí může podporovat pocit
vlastní hodnoty, případně nezastupitelnosti. Z vystavené skládačky
je také patrné, že třída jako celek se může opírat o různé silné stránky jednotlivců.
Úskalí:
Je možné, že některé děti budou hru zlehčovat a psát o sobě banality nebo něco, čím by na sebe upoutaly pozornost.
50
Zásobník her a aktivit
Pomůcky:
Dvě velké čtvrtky (min A1), potřeby pro výtvarnou výchovu, lepidlo nejlépe tekuté se štětcem k nanášení.
Námět: Portmannová, R.: Hry pro posílení psychické odolnosti, Portál s.r.o., 1990
51
Kdo jsem, jak˘ jsem
10 ABECEDA
(3, 4)
Kratší aktivita umožňující dětem sebeprezentaci před ostatními a ujasnění kladných osobních vlastností, případně jejich potvrzení od druhých.
Skupina: 10 - 30
Čas: 30 minut
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Každý napíše své jméno tiskacími písmeny pod sebe a ke každému písmenu pak napíše nějakou svoji kladnou vlastnost, dovednost nebo výjimečnost…
J
I
T
K
A
jednající rychle
inteligentní
tvořivá
kamarádská
atraktivní
Další možností je, aby každý napsal například na nejméně 10
písmen abecedy něco dobrého o sobě.
A
B
C
D
aktivní
bohatý na nápady, co dělat
cílevědomý
důkladný
Další možností je, aby každý napsal to, o čem si myslí, že by
měl zlepšit:
A
52
asertivita – někdy mě někdo vyhodí z kola ven
Zásobník her a aktivit
B
C
D
být víc vyrovnaný
cítit se lépe mezi lidmi
důkladněji promýšlet, co říkám
Jinou možností je psát slova nebo výrazy vyjadřující to, jak chci
být druhými viděn, za jakého chci být považován.
A
E
I
O
U
atraktivní
energický
inspirativní, plný nápadů
oblíbený mezi kamarády
upřímný
Zhodnocení:
V nejjednodušší variantě aktivitu nijak nevyhodnocujeme. Pro
děti má pouze posilující, sebepotvrzující význam. Zformulují si
a vyjádří něco pozitivního o sobě.
Aktivitu lze také vyhodnotit nestrukturovaně. Děti si v malých
skupinkách ukáží své papíry, případně si vymění své dojmy o výrazech, které použil spolužák.
Strukturovaná varianta vyhodnocení:
Děti se k sobě posadí ve trojicích. Učitel může vydat pokyn,
aby v každé skupince byla zastoupena obě pohlaví. Každý si přečte výsledky svých dvou sousedů. Ke každé položce napíše jeden
až čtyři body podle toho, jak s daným sebehodnocením spolužáka
souhlasí (4 = úplný souhlas). Učitel dá dětem na závěr pokyn, aby
si srovnaly hodnocení své s hodnocením spolužáků ze své trojice.
Je vhodné, aby učitel, který pochopitelně nemá přehled o tom,
jak proběhla hodnocení v jednotlivých skupinkách, řekl třídě něco
v tomto smyslu: „Výsledky, které vás překvapily, nemusíte považovat za svůj omyl. Může to být informace o tom, že vlastnost, kterou jste uvedli, není navenek vidět v takové míře, jak jste si dosud
mysleli.“ Tím lze snížit míru případného rozčarování dětí, které se
nehodnotily příliš realisticky.
53
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
Nelze se vyhnout tomu, aby některé děti tuto aktivitu nezlehčovaly. Některé děti se mohou cítit roztrpčeny, zklamány nebo dokonce zraněny tím, že je spolužáci vidí jinak, než ony samy sebe.
Pro ně je vhodné, aby učitel pronesl podobnou větu, jaká je uvedena výše v uvozovkách.
Existuje také riziko, že si některé děti pomocí této aktivity vyřídí mezi sebou dřívější účty. Tomu zabráníme tím, že sami rozdělíme děti do trojic, které budou vztahově bez tohoto rizika.
Pomůcky:
Listy papíru, psací potřeby.
54
Zásobník her a aktivit
11 CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL
(3, 4)
Hra, která umožňuje dětem formulovat vlastní sebepojetí
pomocí podnětových slov. Dává prostor každému dítěti pro to,
aby před ostatními prezentoval svůj pohled na sebe sama. Na učitele klade zvýšené nároky.
Skupina: 6 - 12
Čas: 45 minut
Věk: od 10
Rizikovost: ****
Napíšeme na tabuli vzor otázky: Co bych byl, kdybych byl…?
Pod tuto větu napíšeme seznam podnětových slov, ke kterým se budou jako osoby přirovnávat. (Příklad osvědčeného seznamu viz níže.)
Děti se mají za úkol v každé větě přirovnat k nějakému podnětovému slovu podle toho, jak cítí, že by se mu mohly podobat.
Dětem zadáme hru například touto instrukcí:
„Vaším úkolem je představit si, že byste byli tím, co je napsáno
na tabuli. Vyberte si to, co vás nejvíce vystihuje. Můžete odpovědět
jedním slovem nebo i o něco podrobněji. Můžete například říci, že
jako zvíře byste byli pes nebo lovecký pes nebo dokonce divoký pes
dingo. Na svůj list se nepodepisujte, později budeme hádat, čí je který list.“
Příklady podnětových slov a odpovědí na ně:
Co bych byl, kdybych byl KVĚTINA?
Byl bych luční zvonek. Byla bych slunečnice. Byl bych tulipán.
Byl bych bodlák.
Co bych byl, kdybych byl ZVÍŘE?
Byl bych věrný, domácí pes. Byla bych mazlivá kočka. Byl
bych tygr v džungli.
Co bych byl, kdybych byl VODNÍ ZDROJ?
55
Kdo jsem, jak˘ jsem
Byl bych pramen čisté vody. Byla bych přehradní nádrž. Byl
bych oceán. Byl bych horský potok. Byla bych široká řeka.
Co bych byl, kdybych byl ČÁST KRAJINY?
Byl bych horský masiv. Byla bych rozlehlá rozkvetlá louka. Byl
bych kopec v Krkonoších. Byla bych horské sedlo v Himalájích.
Byl bych hluboký les.
Osvědčená podnětová slova:
… květina
… zvíře
… hudební nástroj
… nábytek
… vodní zdroj
… kniha
… nádoba
… část krajiny
pro starší děti možno ještě:
… stavba
… typ hudby
… pohádka
… dopravní prostředek
… jídlo
… část oděvu aj.
Učitel vybere hodnocení, která každý napsal sám o sobě a dá je
do klobouku.
Pak vždy učitel nebo vybrané dítě vytáhne jeden list z klobouku, přečte ho a ostatní hádají, kdo by mohl být jeho pisatelem.
Když děti autora neuhádnou, učitel ho vyzve, aby se přihlásil.
Děti pak mohou autorovi klást otázky, proč se v jednotlivých položkách, které je zaujaly, vidí právě takto. Následně mohou číst ze
svých listů z druhého kroku hry, jak přirovnaly pisatele ony.
Zhodnocení:
Každé podnětové slovo, ke kterému se děti přirovnají, ukazuje
56
Zásobník her a aktivit
projektivně na to, jak hodnotí samy sebe, jak se prožívají, jak se vidí. Tento svůj pohled obvykle do odpovědi promítají.
Úskalí:
Na učitele hra klade zvýšené nároky na schopnost ochránit sebepojetí každého dítěte před případným negativním zásahem od ostatních. Učitel by v průběhu celé této hry neměl zasahovat
vlastními přirovnáními. Hru pouze organizuje, není jejím účastníkem!
Pro každé dítě může být nepříjemné, pokud někdo ze spoluhráčů komentuje jeho přirovnání negativním, snižujícím způsobem anebo způsobem, který výrazně odporuje pisatelovu sebehodnocení.
Pokud se to stane, učitel může zdůraznit, že negativní přirovnání je
vyjádřením názoru jeho autora, ale nemusí odpovídat pravdě. Svým
postojem nedá nijak najevo, jestli se mu negativní hodnocení zdá
výstižné nebo nikoliv. V citlivých případech, které by se mohly některého dítěte dotknout, může dát mírně najevo i nesouhlas.
Je třeba si uvědomit, že jakékoliv negativní hodnocení vyslovené před celou skupinou může být pro dítě velmi zraňující. Proto je
dobře, aby z této hry neodcházelo s negativním hodnocením, které
někdo ze spoluhráčů vyslovil na jeho adresu. Dítě může mít dojem,
že negativní hodnocení jednoho člena skupiny je také hodnocením
všech ostatních.
Příklady podpůrných vět, které v takovém případě může učitel
použít:
„To byl názor Honzy, který mě samotného překvapil.“
„Takhle to vidí Honza, ale nemusí to vůbec být pravda.“
„To se mi moc nezdá.“
Pomůcky:
Listy papíru, psací potřeby.
57
Kdo jsem, jak˘ jsem
12 DÁRKY
(2, 3, 4)
Prožitek pozitivního ohlasu na vlastní osobnost. Prožitek z možnosti vyjádřit kamarádovi kladný vztah. Prožitek z toho, že lze
říct lidem kolem nás něco milého, co jim způsobí radost a dobrý pocit. Je oceňován vtip a originální nápady.
Skupina: 10 - 30
Čas: 10 – 30 min
Věk: od 10
Rizikovost: **
Děti si mají navzájem říci pozitivní sdělení o tom, jak jsou vnímány okolím. Sdělení se provádí prostřednictvím média, kterým
jsou imaginární dárky. Aby se děti rozhýbaly, může učitel věnovat
nějaké dárky jako první. Zapojte do hry fantazii a vtip. Děti si můžou psát poznámky, když budou chtít. Nejvtipnější dárky a jejich
zdůvodnění můžete napsat na tabuli. Můžete tuto hru využít i ve výtvarné výchově. Děti zde mohou dárky napsat a nakreslit, namalovat. Můžete si jimi vyzdobit třídu, prohloubíte tím účinek hry.
Jako dárky se mohou dávat i domy, krajiny, kameny, nádoby,
rostliny atd. Hru lze hrát i anonymně, děti mohou své dárky napsat
na papír, vložit do koše. Pak se nahlas dárky přečtou.
Zhodnocení:
Tato hra nemá žádné zvláštní vyhodnocení. Hlavními zážitky ze
hry jsou smích, pozitivní zpětná vazba a uvědomění si kladů, které
každý má.
Úskalí:
Nic nebrání tomu, aby se hry účastnil i učitel, vyhněte se však
potřebě sdělit dítěti něco o jeho rozvoji, soustřeďte se jen na přátelská sdělení. Při hře je dětem potřeba zdůraznit, že vyjadřujeme
58
Zásobník her a aktivit
kladné, pozitivní, přátelské pocity. Přesto se může stát, že někdo
vystoupí s posměšnou, ztrapňující nebo urážlivou formulací. Snažte se přátelskou formou zabránit rozvoji urážlivých nebo posměšných narážek a neztratit přátelskou atmosféru.
Pomůcky:
Podle varianty hry.
Převzato z knihy: Belz,H.; Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Portál s.r.o., 2001
59
Kdo jsem, jak˘ jsem
13 HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ
(3, 4, 7)
Aktivita umožňuje hodnotit vlastnosti každého účastníka na
stupnici, která obsahuje vždy dvě významově protichůdné kvality hodnocené osoby.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Aktivita začíná tím, že skupina společně vybere soubor vlastností, potřebných pro určitou schopnost, dovednost (např. vůdce skupiny, týmový hráč, student vysoké školy, řemeslník, rodič, partner, …)
nebo prostě jen obecné osobnostní parametry určitého druhu (např.
vlastnosti, které má člověk, který je oblíbený v kolektivu, …)
Vytvoříme stupnici, podle vzoru níže, kde na opačných koncích
stojí vždy protichůdné vlastnosti. Dbejte na to, abyste vytvořili seznam maximálně deseti položek těch nejvýznamnějších vlastností.
Je dobré mít předem připravené, namnožené formuláře pro zápis
vlastností a ohodnocení. Vzor formuláře přikládáme.
Rozdělte skupinu na týmy po 3 - 4 dětech. Nejdříve bude každý vyhodnocovat sám sebe. V druhém kroku bude každý z týmu vyhodnocovat ostatní v týmu.
Každé dítě vyznačí ve svém formuláři vlastní hodnocení škály
svých vlastností. Podle toho, jak se cítí, zakroužkuje příslušnou hodnotu. Krajní hodnoty (hodnoty 4) znamenají nejvyšší míru dané
vlastnosti. V dalším kroku je každé dítě hodnoceno ostatními v týmu.
Zhodnocení:
Každé dítě si pročte, v čem se jeho hodnocení vlastní osoby liší od toho, jak bylo hodnoceno ostatními. Děti si mezi sebou pro60
Zásobník her a aktivit
diskutují nejnápadnější rozdíly, zjistí jejich příčiny. Mohou se tak
dozvědět informace typu:
Jak působím na druhé a jak se to liší od mého vlastního pohledu na sebe?
Učitel může v závěru vyzvat děti, aby sdělily to nejzajímavější
z toho, co se dozvěděly.
Úskalí:
Úskalí spočívá v rozdílu mezi sebehodnocením dítěte a hodnocením od ostatních. V některých případech může dojít ke sporu uvnitř týmu bez konstruktivního vyřešení. Proto by se měl učitel
v závěru zeptat, zda někde došlo k rozporu v názorech, se kterým si
děti nevěděly rady, a pomoci ho vyřešit.
Pomůcky:
Nakopírované předlohy formulářů, psací potřeby.
Příklady zadání této aktivity:
TÝMOVÝ HRÁČ, KOLEGA
(např. v pracovním, sportovním, přátelském kolektivu)
společenský
podporující druhé
optimista
unese kritiku
stojí si za vlastním názorem
přizpůsobivý
přijímá autoritu
tolerantní
přináší nové nápady
dotahuje věci do konce
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
samotář
pracuje na vlastní pěst
pesimista
nesnese kritiku
nechá se snadno zviklat
nepřizpůsobivý
odporuje autoritě
netolerantní
své nápady si hlídá pro sebe
začíná stále nové věci
61
Kdo jsem, jak˘ jsem
VŮDCE
(vedoucí lidí v jakékoliv oblasti)
aktivní
schopný rozhodovat
schopný nést riziko
0schopný nést zatížení
stojí si za vlastním názorem
schopný rozdělit práci
schopný organizovat
schopný plánovat
optimistický
charismatický
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
pasivní
nerozhodný
bojí se nést riziko
neschopný nést zatížení
nechá se zviklat
raději dělá všechno sám
chaotický
roztěkaný
pesimistický
jeden z davu
PARTNER
(přítel, kamarád, životní druh)
váží si sám sebe
odpovídá za svá rozhodnutí
týmový hráč
schopný naslouchat
umí vyjádřit své emoce
optimista
přátelský
sebevědomý
věrný
podporující
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Další příklady pro zadání tématu:
STUDENT VYSOKÉ ŠKOLY
ŘEMESLNÍK
RODIČ
Atd.
62
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
znevažuje se
raději nedělá rozhodnutí
sólista
mluví často o sobě
nevyjadřuje své emoce
pesimista
nepřátelský
pochybuje o sobě
přelétavý
podtrhávající
Zásobník her a aktivit
nebo
ČLOVĚK OBLÍBENÝ V KOLEKTIVU
ČLOVĚK, NA KTERÉHO SE OSTATNÍ OBRACEJÍ S ŽÁDOSTÍ
O RADU
ČLOVĚK, NA KTERÉHO SE OSTATNÍ OBRACEJÍ S ŽÁDOSTÍ
O POMOC
ČLOVĚK, KTERÉMU OSTATNÍ DŮVĚŘUJÍ
ČLOVĚK, KTERÝ DĚLÁ DOBROU NÁLADU
Atd.
Další příklady vlastností:
aktivní - pasivní
rychlý - pomalý
přesný - roztěkaný
společenský - samotář
obětavý - sólista
vůdčí - podřizující se
rozhodný - nerozhodný
samostatný - nesamostatný
nápaditý - nenápaditý
kamarádský - nepřátelský
klidný - neklidný
výkonný - nevýkonný
tolerantní - netolerantní
pružný - strnulý
spolehlivý - nespolehlivý
týmový - sólista
pečlivý - nepořádný
důkladný - povrchní
trpělivý - netrpělivý
přesvědčivý - nepřesvědčivý
cílevědomý - necílevědomý
čistotný - špindíra
iniciativní - neiniciativní
vyrovnaný - nevyrovnaný
impulsivní - rozvážný
63
Kdo jsem, jak˘ jsem
schopnost učit se - neschopnost učit se
schopnost prosadit se - neschopnost prosadit se
schopnost plánovat - neschopnost plánovat
práce hlavou - práce rukama
schopnost řešit problémy - neschopnost řešit problémy
schopnost podat výkon - neschopnost podat výkon
schopnost rozhodovat - neschopnost rozhodovat se
schopnost snést zatížení - neschopnost snést zatížení
schopnost navázat kontakt - neschopnost navázat kontakt
schopnost se vyjádřit - neschopnost vyjádřit se
schopnost organizovat - neschopnost organizovat
schopnost kritizovat - neschopnost kritizovat
schopnost nést riziko - neschopnost nést riziko
Příloha FORMULÁŘ PRO ZADÁNÍ VLASTNOSTÍ:
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
64
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
Zásobník her a aktivit
14 JAKO JÁ
(3, 4, 8)
Aktivita vhodná pro pobyt mimo školu, v přírodě, na výletě, na
procházce. Děti si budou mít možnost zformulovat svoje postoje, názory, vlastnosti.
Skupina: 8 – 15
Čas: 60 – 120 min
Věk: od 10
Rizikovost: ****
Dejte dětem čas a ohraničený prostor, kde budou mít za úkol najít předměty, které vystihují jejich vlastnosti, osobnost, osobní postoje, zaměření, směřování. Před tím, než se děti rozejdou, je
vhodné uvést několik návodných, spontánních příkladů.
Možné příklady:
„Chtěl bych být jako tenhle kámen. Je skoro průhledný, ale
pevný. Když se dotkne jiného, stejného kamene, vyletí jiskra, která
může zapálit oheň.“
„Tahle krabička má v sobě tajemství a já mám také spoustu tajemství. Možná také schovává sladké bonbóny.“
Zadejte přesný čas, kdy se mají všichni vrátit na výchozí místo
a nechte děti, aby se rozešly.
Zhodnocení:
Po návratu budou všichni prezentovat svoje nalezené předměty
ve vztahu k vlastní osobě. Zaveďte pravidlo, že při prezentaci ostatní naslouchají a nezasahují do ní. Po prezentaci je možno zavést
pravidlo kolektivního ocenění, například potleskem.
Úskalí:
Může se stát, že někdo bude přinesený předmět prezentovat
65
Kdo jsem, jak˘ jsem
vzhledem k vlastní osobě spíš negativně. Příklad: „Připadám si jako tahle zlomená větev. Někdo ji ulomil a ona neví proč.“ Je vhodné v takovém případě nabídnout podporu: „Jak té větvi pomoci? Jak
by se mohla cítit dobře?“ (Například: dát ji do vody, aby zase pustila kořínky).
Pro tuto aktivitu není přínosné klást otázky typu „A proč si tak
připadáš?“ Ponechejte celou situaci v názorné, imaginativní rovině.
Nelze se vyhnout sebesnižujícím ohodnocením, která budou některé děti uvádět spíše z rozpaků. Použijte výše zmíněnou metodu
pomoci.
Pomůcky:
Žádné
66
Zásobník her a aktivit
15 REGULOVâÍK
(3, 4)
Regulovčík je ve vojenské terminologii osoba, která řídí hladký
přesun vojenské kolony, zejména v klíčových místech, jako jsou
křižovatky. Ukazuje jednotlivým účastníkům kolony, kam mají
jet, zda doprava, doleva, rovně… Jakýsi dopravní strážník. Tato hra přináší podněty pro sebepoznání aktivní, pohybovou formou.
Skupina: 10 - 30
Čas: 30 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Vybereme 3 děti - regulovčíky, které postavíme k jedné stěně
místnosti. Ostatní se shromáždí u druhé stěny naproti nim. Pak nastoupí první ze tří regulovčíků do aktivní pozice u své stěny. Děti
od protější stěny postupují běžně rychlým krokem po jednom proti
němu. Regulovčík pošle ukázáním ruky každé dítě do kouta napravo nebo nalevo od sebe, podle vlastního uvážení. Předmětem jeho
uvažování, a tím i samotné hry, jsou osobnostní vlastnosti každého,
kdo proti němu přichází. Pro sebepoznání se dají užít polaritní témata jako:
Doprava pošle osobu spíše uzavřenou, která má ráda samotu,
doleva osobu společenskou, živou, hovornou. Jde tedy o polaritu:
Extrovert – Introvert
Další polarity:
Rychlý – Pomalý
Vůdčí - Podřídivý
Aktivní – Pasivní
Umělecky zaměřený – Technicky zaměřený
Společenský – Samotář
67
Kdo jsem, jak˘ jsem
Štědrý – Skoupý
Usměvavý – Vážný
Atd.
Všichni tři regulovčíci v jedné hře hodnotí pouze jedinou polaritu, například aktivní – pasivní. Takto rozřadí skupinu i druzí dva
regulovčíci. Každé z dětí si zapamatuje, kolikrát bylo zařazeno na
kterou stranu.
Učitel poté vyzve děti, aby se rozřadily do čtyř rohů místnosti
podle toho, jak byly hodnoceny.
V jednom rohu se sejdou děti 3x hodnocené jako aktivní.
V protějším rohu po úhlopříčce se sejdou děti 3x hodnocené jako pasivní.
Třetí roh obsadí děti s hodnocením 2x aktivní a 1x pasivní.
Ve čtvrtém rohu budou děti hodnocené 1x aktivní a 2x pasivní.
Zhodnocení:
V každém rohu si skupinka promluví o tom, jak se sami vidí ve
své aktivitě nebo pasivitě, nakolik souhlasí s hodnocením regulovčíků. Následuje krok společný pro všechny hráče: Učitel vyzve děti, aby se posunuly třeba jen o několik kroků blíže k rohu, do
kterého podle svého mínění spíše patří, nebo přejdou až do samotného rohu. Třída si v tu chvíli prohlédne nově vzniklou situaci. Jinou variantou je pokyn, aby se děti přesunuly k rohu, kde by za čas
chtěly být.
Úskalí:
Mohou se vyskytnout děti, které své zklamání z nepříznivého
hodnocení nedají najevo. Způsob vedení hry je obvykle dostatečnou
zárukou, aby jednaly v souladu se svým sebepojetím.
Pomůcky:
Žádné
68
Zásobník her a aktivit
16 VLAJKA
(3, 4)
Jde o typickou aktivitu, ve které se děti dovídají nenásilnou
a tvořivou formou, jak je vidí druzí, a mají možnost vyjádřit
své mínění o někom jiném jinak než slovně.
Skupina: 10 - 30
Čas: 90 minut
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Necháme děti, aby se podle svého výběru rozdělily do dvojic.
Každý člen dvojice má za úkol pastelkami nakreslit vlajku spolužákovi z dvojice. Vlajka má vyjadřovat jeho kladné vlastnosti,
schopnosti, chování, tj. celek osobnosti tak, jak ho tvůrce vlajky
vnímá. Na ploše vlajky lze použít barevné plochy, pruhy, čáry, geometrické obrazce nebo jednotlivý stylizovaný prvek (rostlina, zvíře, předmět). Abychom se vyhnuli vlajkám se složitými obrázky, je
třeba dětem zdůraznit, že jimi nakreslenou vlajku by mělo být možné ušít z kusů látky.
Varianta: Vlajku lze vytvořit nalepováním jednobarevných papírů bez použití kreslících pomůcek.
Zhodnocení:
Ten, komu je vlajka určena, zkusí hádat, které jeho vlastnosti
jsou vlajkou vyjádřeny. Autor vlajky pak uvede, co ho vedlo k použití barev, tvarů atd. Ten, komu je vlajka určena, má možnost znovu reagovat, souhlasit nebo nesouhlasit s tím, co vyjádřil autor.
Tento rozhovor probíhá v jednotlivých dvojicích. Pak učitel s dětmi
vyvěsí vlajky ve třídě. Tím vytvoří z vlajek výstavu pro celou třídu.
Je vhodné, aby následovala diskuse celé třídy nad jednotlivými, ná69
Kdo jsem, jak˘ jsem
hodně vybranými vlajkami s dotazy na autora i toho, koho vlajka
představuje.
Úskalí:
Při komentáři vystavených vlajek může nastat situace, kdy děti
význam grafických symbolů vykládají zlomyslně v neprospěch toho, komu vlajka patří. Je třeba, aby učitel v takovém případě zasáhl podpůrným způsobem. Může např. zpochybnit platnost
negativního hodnocení: „Dobře, je to tvůj pohled, ale nemusí na
Jendu sedět. Já mám z jeho vlajky spíš dojem, že…“ (uvede něco
příjemně znějícího).
Pomůcky:
Pomůcky pro výtvarnou výchovu, čtvrtky.
70
Zásobník her a aktivit
17 âTY¤I ROHY
(1, 2, 3, 4, 7)
Hra přinese dětem poznání toho, že hodnoty, preference
a názory různých lidí jsou odlišné a každá má právo na svůj názor. Každý má také právo se svým názorem naložit podle svého,
tedy přiznat ho, hájit ho, nepřiznat ho, schovat se v davu, vystoupit s ním na veřejnost atd.
Skupina: 10 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Do rohů místnosti umístěte na stěnu tak, aby byla dobře vidět,
velká čísla 1, 2, 3, 4. Učitel řekne dětem vždy jednu otázku se čtyřmi možnostmi a děti se půjdou postavit k tomu číslu, které odpovídá jejich nejpravděpodobnější odpovědi. Na každou otázku jsou
jen čtyři možnosti odpovědí, které nemusí vždy naprosto přesně
vyjadřovat názor dítěte. Řekněte dětem, aby zvolily tu možnost,
která se k nim nejvíce hodí, se kterou nejvíce souhlasí. Žádná z otázek nemá správnou a nesprávnou odpověď, žádná volba nemůže
být lepší nebo horší, všechny možnosti jsou správné. Začněte hru
jednoduchými rozehřívacími otázkami a postupně klaďte otázky
náročnější.
Příloha obsahuje zásobník otázek.
Zhodnocení:
Děti se v jednotlivých rozích setkají s příznivci stejného názoru,
podněcujte debaty v rozích o tom, proč daly přednost právě této volbě. Po každé položené otázce se namátkou vybraných dětí ptejte,
proč si zvolily tuto odpověď. Podněcujte děti k zformulování své
volby.
71
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
U některých otázek může mít dítě pocit, že se svým názorem
nechce vystoupit například proto, že jeho volbu si zatím nevybral
nikdo ze spolužáků, nebo proto, že zůstane v rohu sám, všichni ostatní budou jinde. Dejte předem dětem možnost neúčastnit se těch
otázek, které jim budou nepříjemné. I to je jejich názor a mají na
něj právo. Tato hra nemusí nutně dávat pravdivý obraz o jednotlivcích. V mnoha případech se děti přikloní k určité odpovědi třeba jen
proto, že se svým názorem nebudou chtít zůstat samy. Více otázek,
než položíte, si děti zodpoví v průběhu hry a po jejím skončení samy v sobě. Pokud se rozhodnete klást dětem otázky, které se budou
týkat jejich osobního prožívání, sebepojetí, serozvoje atd., buďte
vždy připraveni s nimi jejich volby důkladně probrat, vždy však
tak, abyste jim ponechali volnost ve vyjádření, aby se necítily provinile, hloupě nebo trapně. Vždy dětem podávejte pozitivní vazbu,
žádné z nabízených rozhodnutí není absolutně správné, lepší nebo
horší. Mějte na zřeteli, že už zařazení se do určité skupiny má velkou vypovídací hodnotu, není žádoucí děti přimět za každou cenu
ke zdůvodnění svého postoje. Motivujte děti k odpovědím, ale nežádejte je za každou cenu. Děti nesmí mít pocit, že jsou povinny své
rozhodnutí zdůvodnit.
Pomůcky:
Čtvrtky s dobře čitelnými číslicemi 1 – 4.
72
Jaké barvě dáš přednost?
Jaké jídlo máš raději?
Jaké roční období máš raději?
Jakou denní dobu máš raději?
Který měsíc máš raději?
Který vyučovací předmět
ti lépe jde?
Který vyučovací předmět
máš raději?
Kterému sportu dáš přednost?
rozjížděcí
rozjížděcí
rozjížděcí
rozjížděcí
rozjížděcí
rozjížděcí
k zamyšlení
k zamyšlení
Lidé by spolu lépe vycházeli,
kdyby…
Do jaké země by
ses raději vydal?
Jak zajistit světový mír?
rozjížděcí
rozjížděcí
Kterou hudbu raději
posloucháš?
Na jaký bys jel raději výlet?
rozjížděcí
rozjížděcí
rozjížděcí
otázka
typ
Příloha: PŘÍKLADY OTÁZEK:
globálním
globálním
odzbrojením
vyzbrojením
si všichni tykali vydělávali
všichni stejně
Anglie
Itálie
putovat pěšky
folk
bojová umění
uzavřít smlouvy
o míru
si navzájem
se míň starali
lépe naslouchali o druhé
zrušit hranice
koupat se v moři jet na kánoi
na řeku
Francie
USA
lyžovat na hory
rock
hiphop
deskové hry
gymnastika
tělocvik
tělocvik
dějiny
dějiny
prosinec
večer
odpoledne
září
zima
maso
žlutá
roh číslo 4
podzim
ovoce
zelená
roh číslo 3
čeština
čeština
červenec
dopoledne
léto
zelenina
modrá
roh číslo 2
klasika
atletika
matematika
matematika
březen
ráno
jaro
těstoviny
červená
roh číslo 1
ano, aby zločinec dostal co
proto
ale zase na druhou stranu je na
světě krásně
a spoustě lidí se
daří dobře
nic moc
ne, ekonomičtěj- ano, aby zloči- ano, aby byla
ší pro společnost nec poznal,
společnost
je trest smrti
v čem chyboval chráněna před
zločincem
když se o něčem
dozvím třeba
z TV, dotkne se
mě to
Doživotní tresty…
Na světě je mnoho utrpení
a bídy…
V kolektivu se cítím…
Můj budoucí prospěch
ve škole…
k zamyšlení
k zamyšlení
osobní
osobní
moc si to nepřipouštím, taky
nemám na růžích ustláno
skvěle, nemám většinou dobře ujde to
žádnou potíž
vím, že bych se pracuji na tom, dělám, co můžu celkem mi
měl zlepšit
abych se zlepšil
to jde
často na to
myslím
pro nenapranikdo nemá prá- ano, protože po- nevím, nemám
vitelné a nebez- vo brát jinému
řád platí oko za v této otázce
pečné recidivisty člověku život
oko, zub za zub jasno
ano
je to mediálně
přehnaná kauza,
vyvíjíme se
v technickou
společnost a to
s sebou nese
změny v životním prostředí
Trest smrti…
vlastně by
stačilo, kdyby
všechna auta
měla katalyzátor
k zamyšlení
stačilo by, kdy
by velké podniky
investovaly do
ochranných zařízení, protože nejvíc znečišťují
všichni bychom
se vždy měli
chovat ohleduplně k životnímu
prostředí
Ekologie…
k zamyšlení
měly by se zakázat zákonem
je důležité mít
obsáhlý všeobecný přehled
Všeobecné vzdělání…
jsou velmi
výchovné
lepší je věnovat všechno jde
se jedné vybrané zjistit, až když
oblasti
je to potřeba
jsou ponižující
k zamyšlení
občas jsou
účinné
je důležité
mít základní
přehled
Tělesné tresty…
k zamyšlení
Myslím si o sobě, že jsem…
osobní
kolem pěti
úplně stejný
jako ostatní
abych se
něco naučil
aby mě ostatní
lidi měli rádi
občas mě znepokojují
není to moje
parketa, jsem
silnější v jiných
věcech
Malé chyby, kterých jsem
se dopustil…
Kdybych byl požádán, abych
vedl nějaký velký projekt, třeba
ekologickou nebo politickou
kampaň, odmítl bych to
z důvodu…
osobní
osobní
sám - vím, kde
je má silná
stránka a kde
jsem slabý
nerad se dívám
zpátky
aby mě ostatní
lidi neotravovali
aby se na mě
ostatní lidi nezlobili
tak tři, čtyři
je jich víc
anebo nikdo
držím se zpátky, chovám se
počkám, jak se vstřícně, až
to vyvine
se ukáže
trochu lepší
než ostatní
abych to vydržel
trochu horší
než ostatní
abych obstál
nikomu do
nemám rád,
když mám mlu- mých pocitů
nic není
vit o svých
pocitech
nestálo to za
moc, snad to
bude lepší
protože bych
mohl vypadat
jako všeuměl
a všeználek
dost mě děsí to, asi bych měl
že bych byl zná- strach, že plácnu
mou osobností nějakou hloupost
stává se mi, že většinou si je
nikdo není neokvůli nim nemů- odpustím, mám mylný, nedělám
žu spát
na malé chyby si s tím hlavu
nárok
s lidmi, kterým s lidmi s různý- v nějakém
důvěřuju, pomá- mi schopnostmi týmu, který má
háme si
- každý umíme dobrého vůdce
něco
důvěřuji, dokud nedůvěřuji, domě nezklamou kud mě nepřesvědčí o opaku
tak jeden, dva
Na nějakém úkolu
pracuju raději …
Kolik znám na světě osobně
lidí, kterým opravdu důvěřuji?
Lidem, se kterými
se seznámím…
osobní
osobní
osobní
osobní
osobní
O svých pocitech…
osobní
měl jsem nějaké
obtížnější doby,
ale mám dobrý
pocit
bavím se o nich
můžu mluvit
bez potíží téměř jen se svými
blízkými
s kýmkoli
vlastně skvělý,
bezproblémový
trochu jiný
než ostatní
Ve škole je pro mě důležitější… abych se
dobře cítil
Je pro mě důležité…
aby mě ostatní
lidi respektovali
Když se podívám zpátky,
je můj život…
osobní
Svoji budoucí kariéru
vidím spíše…
Svoji netrpělivost…
osobní
osobní
Sám se sebou jsem víceméně… spokojený
osobní
dokážu zkrotit
v práci s lidmi
samotář
Jsem spíš…
osobní
rebel
nespokojený
je to lepší
než dřív
ve vědeckém
v technické
výzkumu
práci
mám ji spíš rád, obtěžuje mě,
popohání mě
jsem pak nesoustředěný
přizpůsobivý
čeká mě ještě
hodně práce
v řemeslně
odborné práci
nejsem
netrpělivý
jeden z davu
spíš poslouchám sem tam
a dělám si svůj něco prohodím
názor
ve vhodnou
chvíli řeknu,
co si myslím
skoro vždycky
mám co říci
Když se o něčem diskutuje…
osobní
spíš mi jde o to, záleží mi na
abych měl jasno tom, ale nepřetrhnu se
v tom, co si
myslím já sám
o jiných lidech
záleží mi na
tom hodně, je
to důležité pro
mezilidské vztahy
Co si o mě myslí jiní lidé…
osobní
mě moc neznepokojuje, je to
spíš jejich věc
Nerad si nechávám
dlouho něco líbit…
když jde o vzta- nikomu nehy s blízkými
dovolím, aby si
lidmi, něco vy- na mě dovoloval
držím
postupně se
prokoušu tím
vším
těšil by mě zájem veřejnosti
o moje názory
ohradím se
někdy mám
hned, jak se mě pocit, že na mě
něco dotkne
můžou dříví
štípat
bral bych
Kdybych byl požádán, abych
byl bych rád,
potěšilo by mě,
vedl nějaký velký projekt, třeba že jsem oceněn to jako čest
že jsem tak
ekologickou nebo politickou
dobrý
kampaň, přijal bych to
z důvodu…
Když mám víc různých
udělám si časo- stanovím si
požádám o postejně důležitých úkolů
vý harmonopriority a začmoc někoho důgram a na
nu tím nejdůle- věryhodného
všem střídavě
žitějším
pracuji
osobní
osobní
osobní
Upraveno z knihy:Belz,H.;Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Portál 2001.
Zásobník her a aktivit
18 MINUL¯ ÎIVOT
(3, 4)
Hra posilující sebepojetí. Má výrazně projektivní charakter. To
znamená, že děti při popisu své představy minulého života často popisují to, jaké chtějí být v budoucnosti, které osobní vlastnosti jsou pro ně přitažlivé. Děti mají možnost tvořivou formou
hovořit o svém ideálu.
Skupina: 4 – 10
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
„Pojďme si jen tak pro zábavu představit, že reinkarnace (převtělování) je faktem a že si navíc své minulé životy pamatujeme.“
Učitel pro tuto aktivitu nabídne dětem různé role z minulého života, ve kterých se mohou popisovat.
Možné role z minulých životů:
Jaký jsem byl táta.
Jaká jsem byla máma.
Jaká jsem byla babička.
Jaký jsem byl dědeček.
Jaký jsem byl učitel.
Jaký jsem byl muž.
Jaká jsem byla žena.
Jaký jsem byl prezident.
Jaký jsem byl politik (vládce, král).
Jaký jsem byl vynálezce.
Jaký jsem byl vedoucí v práci.
Jaký jsem byl student vysoké školy.
Všichni sedí v kruhu, může se předávat cosi jako „talisman
77
Kdo jsem, jak˘ jsem
vhledu do minulosti“. Kdo ho má v ruce, vypráví krátký příběh na
témata podle libosti. Vypráví ho vždy v minulém čase a v první osobě. Zřetel není dáván na to, co v té roli udělal, ale jaký byl.
Povídání o někom jiném a navíc v minulém čase a v první osobě přinese dětem vhled do toho, jaké by samy chtěly být, co je jejich ideálem.
Je možno zařadit po každém monologu krátkou anketu, kdy budou doplňující otázky klást ostatní děti.
Zhodnocení:
Není třeba žádného zvláštního vyhodnocení. Těžištěm hry je sebeprezentace každého dítěte.
Úskalí:
Učitel by měl být zárukou pocitu bezpečí každého dítěte při
prezentaci svých představ. Měl by bránit jeho právo mít právě takovouto představu před útoky typu „takový jsi nemohl být“.
Pomůcky:
Předmět, který bude představovat talisman.
78
Zásobník her a aktivit
19 NEDOKONâENÉ VùTY
(4)
Nejde o hru, ale o pohotový nástroj sebehodnocení dětí. Umožňuje dětem pojmenovat po libovolné aktivitě hlavní osobní přínosy –
rozšiřovat tedy pole vědomostí „já o já“, případně stanovit předsevzetí pro další osobní rozvoj směrem k ideálnímu „já“.
Skupina: 10 – 30
Čas: 15 minut
Věk: od 10
Rizikovost: ***
Po proběhlé aktivitě (dni nebo týdnu na lyžařském kurzu atp.)
dětem učitel prezentuje na tabuli nebo flipchartu sérii několika nedokončených vět.
Příklad série nedokončených vět:
Zaujalo mě…
Líbilo se mi…
Cítil/a jsem se při hře…
Překvapilo mě…
Nečekal jsem…
Napadlo mě…
Zaskočilo mě…
Dále se chci zlepšovat v … nebo: Chci být lepší v…
Příklad jiné série nedokončených vět:
Dařilo se mi… nebo: Nejlépe se mi podařilo…
Nejvíce mě bavilo …
Nejtěžší pro mě bylo …
V budoucnu bych rád …
Ještě se potřebuji naučit …
Mé cíle pro budoucí období jsou …
79
Kdo jsem, jak˘ jsem
Zhodnocení:
Při nižším počtu dětí můžeme jednotlivce vyzvat, aby přečetli
všechny, nebo některé své věty. Při vyšším počtu dětí může učitel
vyzvat ke zveřejnění jednotlivých vět jen několik dětí. Všechny listy s nedokončenými větami pak vystaví na určeném místě ve třídě.
Úskalí:
Zabráníme případnému necitlivému odsouzení některého ze
zveřejněných názorů. Poukážeme na právo každého mít svůj prožitek, svůj názor, svůj pohled na věci. Je to jedno ze základních lidských komunikačních práv.
Pomůcky:
Psací potřeby, listy papíru.
S využitím Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se, Portál, 1997
80
Zásobník her a aktivit
20 RUCE
(4)
Tato zdánlivě jednoduchá hříčka vede k hlubokému zamyšlení
nad vlastním postavením v životě a mezi lidmi.
Skupina: 5 - 12
Čas: 30 min
Věk: od 12 let
Rizikovost: ****
Každý účastník obkreslí na čtvrtku A4 svou pravou a levou dlaň
umístěné vedle sebe. Vznikne tak dvojitý obrázek vhodný k vyplňování různých protikladných témat.
Do každé dlaně účastníci hry napíší, co je napadá k dané dvojotázce. Pro jednu hru použijte vždy jednu dvojotázku.
Možná témata:
Co od lidí dostávám / Co lidem dávám
Jaký jsem / Jaký bych chtěl být
Co mi od lidí chybí / Co lidem dlužím
Co se mi na mně líbí / Co se mi na mně nelíbí
Jak se vidím / Jak mě můžou vidět jiní lidé
Co od sebe očekávám já / Co ode mě očekávají jiní lidé
Co sám chci / Co nechci, ale musím
Zhodnocení:
Pro ty, kdo jsou ochotni svoje práce bez podpisu zveřejnit, uspořádejte výstavu a společně čtěte, co ostatní napsali. Co napsaly
ostatní děti může být velmi inspirativní pro každého. Ponecháme na
dětech, zda si mimo školu s někým o svých výsledcích pohovoří.
Úskalí:
Pokud vezmou děti aktivitu zcela vážně, mohou zaznamenat do
81
Kdo jsem, jak˘ jsem
obou dlaní velice intimní pocity. Je třeba to respektovat a netrvat
vždy na vysvětlování.
Pomůcky:
Čtvrtky, fixy, psací potřeby.
82
Zásobník her a aktivit
21 KOâKODÒM
(1, 2, 5)
Tradiční hříčka zaměřená na styl komunikace dvou partnerů
při konfliktu zájmů.
Zajímavý je způsob, jakým se hráč zachová v časovém tlaku při zadání odlišném od spoluhráče. Do určité míry může odpovídat stylu chování v každodenním konfliktu.
Skupina: 5 - 30
Čas: 15 min
Věk: od 8
Rizikovost: *
Děti rozdělíme do dvojic. Požádáme, aby z každé dvojice šel
jeden hráč za dveře. Dětem v místnosti (třídě) dáme tuto instrukci:
Nejdříve připravíme pro vás a vašeho spoluhráče místo, kde
můžete kreslit společnou kresbu (stůl, lavice, podlaha).
Kreslit budete vy i spoluhráč jedinou tužkou na jeden společný
papír A4 (rozdáme).
Během kreslení nesmíte mluvit. Kresba bude trvat jednu minutu.
Vaším úkolem je společně se spoluhráčem, který je nyní za
dveřmi, nakreslit kočku tak, jak nejlépe dovedete.
Zopakujeme: kreslíte na jeden společný papír jedinou, společnou tužkou, jednu minutu. Nesmíte mluvit.
Jsou-li připravena místa pro kreslení, vyjdeme za dveře a zadáme skupině spoluhráčů stejnou instrukci od bodu 2) k bodu 4).
Dětem za dveřmi však sdělíme, že společným úkolem bude nakreslit dům.
Pak přivedeme skupinu do místnosti, počkáme, až se všechny
děti usadí, a zahájíme kresbu slovy: „Teď začněte kreslit svůj obrázek.“
83
Kdo jsem, jak˘ jsem
Můžeme děti upozornit na uplynutí poloviny času a tří čtvrtin
času. Po vypršení minuty energicky vyzveme děti k položení tužek
a dovolíme jim mluvit. Necháme je chvíli, aby se uvolnily sdělením
dojmů a přejdeme k hodnocení.
Zhodnocení:
Při počtu hráčů do 12 osob si můžeme dovolit věnovat pozornost všem dvojicím. Ptáme se:
„Jaký pocit jste měli během kreslení?“
„Jak se vaše kresba vyvíjela od začátku hry?“ (kdo začal, co se
dělo potom, kdy jste zjistili rozdílná zadání)
„Pokud to bylo nepříjemné: co bylo nepříjemné, co se vám na
průběhu společné kresby nelíbilo?“ (Obvykle uvádějí, že nepříjemná byla snaha partnera „urvat“ tužku pro svou kresbu.)
„Kdo spíše spolupracoval, kdo spíše bojoval, jak?“
Základní typy kreseb, které se obvykle vyskytnou, jsou:
Kočka i dům svobodně nakreslené oběma:
kooperace, tolerance k úkolu druhého hráče
Kočkodům:
slitina obou zadání (kompromis)
Kočka nebo dům (druhý motiv chybí):
vybojované vítězství či dobrovolný ústup jednoho z hráčů
Změť čar (žádný motiv není patrný)
lítý boj obou partnerů
Žádná kresba
nikdo nic nenakreslil, únik z nutnosti řešit konflikt
Zakončíme krátkým výkladem s obrázkem pěti stylů řešení
konfliktu na tabuli. Dvě důležité dimenze jsou
VÝSLEDEK – VZTAH.
„Jaké znáte příklady různého řešení konfliktu ze života?“
(Jeden chce jít do kina – druhý na koncert, jeden chce jablko,
druhý také – jak to mohou udělat?)
84
Zásobník her a aktivit
Styly řešení konfliktu
sebeprosazení
boj
soupeření
spolupráce
dohoda
důraz na VÝSLEDEK
kompromis
únik
vyhnutí se
ústup
přizpůsobení se
důraz na VZTAH
Úskalí:
V žádném případě netvrďte dětem, že se v životě chovají tak, jako zde na obrázku (i když si to můžeme někdy oprávněně myslet).
Veďte je spíše k zamyšlení, kdy se chovaly některým z naznačených stylů a výsledek byl dobrý, nebo špatný.
85
Kdo jsem, jak˘ jsem
22 âÁRA ÎIVOTA
(4, 6)
Kresebná hříčka umožňující ohlédnout se za uplynulým životem v jakémkoli věku hráčů. Zároveň ukazuje, jak se promítá
sebepojetí plynoucí z minulých událostí a zážitků do budoucího
životního očekávání.
Skupina: 4 -12
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ****
Rozdejte dětem papíry formátu A4. Každé dítě položí papír na
výšku a přeloží ho podél svislé osy na polovinu. Pak ho přeloží na polovinu podél vodorovné osy a tuto polovinu ještě napůl (viz obrázek).
Svislá osa poslouží k záznamu různých životních událostí, které dítě
prožívalo příjemně nebo nepříjemně. Bod na ose papíru dole označí
číslicí 0 jako počátek života – narození. První křižovatku čar směrem
vzhůru označí číslicí 5 jako věk 5 let. Další křižovatku, tedy střed papíru, číslicí 10 jako věk 10 let. Výše bude číslice 15 – věk 15 let. Bod
na ose na horním okraji papíru označí číslicí 20 jako 20. rok života.
20
–
+
10
86
Zásobník her a aktivit
Provedení:
Vyzvěte děti, aby nasadily tužku do bodu 0 (narození) a podle
svých vzpomínek nakreslily směrem vzhůru jedním tahem čáru. Ta
se bude vychylovat různě daleko směrem doprava (kladné, příjemné životní zážitky) nebo doleva (nepříjemné, skličující zážitky), případně v různých úsecích povede po středové ose. To bude
v životních úsecích, na které nemá dítě výraznější vzpomínky ani
v kladném, ani v záporném smyslu.
Instrukce:
„Nakreslete čáru, která bude vyjadřovat průběh vašeho života od
narození do současnosti. Podle toho, jak příjemně nebo nepříjemně
jste zažívali události, na které si vzpomínáte, bude se čára vychylovat k pravému okraji – tam jsou příjemné zážitky - nebo k levému okraji – tam jsou zážitky nepříjemné. Čáru skončete odhadem v místě
vašeho nynějšího věku. Zkuste pak pokračovat přerušovanou čarou
až k hornímu okraji papíru. Tam se nachází 20. rok vašeho života.
Zkuste odhadnout, jak budete prožívat události svého života až do 20
let. Jednotlivé životní události, které znamenaly vychýlení vaší čáry
života, napište do příslušných míst vedle čáry.“ (Příklady: narození /
nástup do školky / zlomil jsem si nohu /prázdniny v Řecku /zemřela babička / kamarádím s Ivanou / Ivana se odstěhovala / atp.)
Zhodnocení:
Volná diskuse s dětmi na téma nejvýraznějších událostí, o kterých chtějí hovořit. Do komentáře výrazně smutných událostí děti
nijak nenuťte.
Otázky:
„Co pro tebe tato událost znamenala?“
„V čem to bylo silné?“
Otázky pro přerušovanou část čáry (budoucnost):
„Co si myslíš, že by se mohlo dál dít?“
„Co dobrého by se mohlo stát?“
„Čeho se obáváš?“
87
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
Některé děti mohou nakreslit čáru, která se příliš nevychyluje,
kopíruje středovou osu papíru. Ony samy si „na nic zvláštního nevzpomínají“. Není dobré takové děti do něčeho nutit. Je možné, že
podvědomě vědí, proč si raději na nic nevzpomínají – traumatické
události apod.
Pomůcky:
Čisté listy papíru A4, obyčejná tužka.
Vzor aktivity:
88
Zásobník her a aktivit
23 KIMOVKA
(7)
Tradiční Kimova hra ukazuje úroveň koncentrace a krátkodobé paměti hráčů.
Skupina: 10 - 30
Čas: 10 – 30 min
Věk: od 6
Rizikovost: *
Před hráče připravíme 10 předmětů, které jsou dobře známé
z každodenního života. Předměty zakryjeme balicím papírem, kusem látky apod. Hráčům ukážeme předměty na 10 sekund, pak je opět zakryjeme. Úkolem každého jednotlivce je napsat co nejvíce
předmětů, které si zapamatoval. Hru můžeme uspořádat i jako soutěž několika týmů.
Příklad použitelných předmětů:
Tužka, mince, herní kostka, guma, sponka, zátka, křída, kulička, ořezávátko, klíče.
Můžeme též použít více předmětů (například 20). Ty pak dětem
ukážeme na 30 sekund.
Zhodnocení:
Můžete použít následující otázky:
„Co vám pomohlo, abyste si pamatovali co nejvíc předmětů?“
„Jakou metodu jste zvolili pro zapamatování?“
„Které předměty jste si nejsnáze zapamatovali, které vám unikly?“
„Napadá vás, proč jste si některé předměty zapamatovali a některé nikoliv?“
89
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
Tato aktivita nemá žádná význačná úskalí.
Pomůcky:
Dostatek běžně užívaných, snadno pojmenovatelných předmětů. Kus látky nebo šátek na jejich přikrytí. Psací potřeby, listy papíru.
90
Zásobník her a aktivit
24 KRUH SCHOPNOSTÍ
(4, 7)
Jde o aktivitu se sebehodnotícím a sebemotivačním potenciálem. Umožňuje dítěti posoudit míru svých schopností v určité
oblasti a zamyslet se nad plánem jejich dalšího rozvoje.
Skupina: 5 - 30
Čas: 15 – 30 min
Věk: od 10
Rizikovost: ***
Předmětem této aktivity jsou podobná témata, jako v aktivitě
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ.
Požádáme děti, aby pro oblast, která nás zajímá, stanovily, které
klíčové schopnosti a dovednosti zahrnuje. V případě potřeby seznam
doplníme. Společně s dětmi vybereme nakonec 6 - 8 nejdůležitějších
položek. Položky zaznamenáme do kruhového diagramu (viz obrázek). Podle počtu nejdůležitějších zvolených položek rozdáme dětem příslušné připravené diagramy. Každý diagram je rozdělen na
kruhové výseče několika úsečkami, které se kříží uprostřed kruhu.
Poblíž zakončení úseček zapíšeme jednotlivé položky. Ve středu kruhu, v překřížení úseček, je umístěn bod 0. Konec úsečky ležící na
obvodu kruhu znamená 10 bodů. Každou položku hodnotí dítě
umístěním tečky na škále 0 – 10 bodů podle toho, jak si myslí, že je
v dané položce „daleko“. Jestliže určitá vlastnost dostane například
5 bodů, znamená to, že dítě ji napůl už má a napůl je čeká ještě práce na jejím dalším prohloubení. Má-li dítě vynesena hodnocení na
všech úsečkách, spojí čarami všechny hodnotící body podle vzoru.
Uvnitř kruhu tak vznikne uzavřený útvar, který představuje zónu již
získaného, zónu komfortu, tj. toho, co dítě již bezpečně zvládá. Vně
uzavřeného útvaru je prostor, který představuje zónu učení, tj. toho,
co dítě ještě musí získat dalším učením, prací a zkušenostmi. Čím
větší tato zóna je, tím více práce ho ještě čeká.
91
Kdo jsem, jak˘ jsem
Příklad diagramu na téma VLASTNOSTI IDEÁLNÍHO
STUDENTA:
CÍLEVĚDOMOST
SAMOSTATNOST
CTIŽÁDOST
SCHOPNOST
VYDRŽET TLAK
VYTRVALOST
KOLEGIALITA
Pole toho, na čem musím
zapracovat.
Pole toho, co už umím,
co jsem dokázal.
Zhodnocení:
Můžeme klást otázky, jako jsou tyto:
„Jak jsi spokojen se svým výsledkem?“
„Se kterou vlasností jsi nejspokojenější?“
„Která nebo které vlastnosti jsou tvou slabinou?“
„Co můžeš udělat pro to, aby ses v dané oblasti zlepšil?“
Diagramy můžeme po dohodě s dětmi podepsané vyvěsit ve třídě.
Úskalí:
Některé dítě může považovat svůj diagram za tak intimní, že ho
nebude chtít vyvěsit. Tuto možnost mu rozhodně dáme. Vyvěšení
diagramů můžeme zorganizovat tak, že vyzveme děti, aby si samy
svůj diagram umístily, pokud chtějí.
Pomůcky:
Dostatek nakopírovaných diagramů pro každého, psací potřeby,
barevné fixy.
92
Zásobník her a aktivit
Příloha:
Vzor formuláře diagramu.
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
93
Kdo jsem, jak˘ jsem
25 KRUHOVÁ HRA
(7, 8)
Tato z řady oblíbených kruhových her ověřuje schopnost dítěte
rozpoznat věci s vyloučením zraku pouhým hmatem a zapojením předchozí zkušenosti.
Skupina: 6 – 12
Čas: 15 – 30 minut
Věk: od 6
Rizikovost: *
Děti sedí v kruhu. Od prvního k poslednímu hráči koluje malý
předmět, na který hráči nevidí. Hrajeme se zavázanýma očima nebo předmět koluje za zády. Každý hráč smí mít předmět v ruce nejvýše 10 vteřin. Prozkoumá předmět rukama a předá ho sousedovi.
Učitel přitom sleduje čas a vydává pokyn k předání předmětu. Učitel má připravenu zásobu předmětů, které mají děti hádat, tak, aby
je neviděly. Dá první předmět prvnímu dítěti. To má 10 sekund na
rozpoznání. Buď v této době předmět pozná a řekne, jak se jmenuje, nebo jej musí poslat dál. Předmět tak putuje až k tomu dítěti, které jej pozná. Následujícímu dítěti v kruhu předá učitel další předmět
a tak hra pokračuje. Nakonec děti vyzveme, aby všem sdělily, kolik
předmětů uhodly.
VARIANTA:
Tato varianta prověřuje u nevidícího dítěte schopnost převést
hmatové vjemy do přesného popisu. U ostatních dětí je zapojena
představivost na základě jeho slovního popisu.
Předmět dostane do ruky jen jedno z dětí se zavázanýma očima,
které stojí tak, aby ostatní neviděli, co má v ruce. Jeho úkolem je
popsat ostatním předmět tak, jak jej vnímá hmatem, aniž by ho pojmenovalo. Úkolem ostatních je co nejdříve uhodnout, o jaký předmět jde.
94
Zásobník her a aktivit
Zhodnocení:
Můžeme se zeptat dětí na jejich názor, jaké schopnosti tato hra
ukazuje.
Pomůcky:
Jakékoli drobné, běžně užívané předměty.
Zdroj: Machková, E.: Metodika dramatické výchovy
95
Kdo jsem, jak˘ jsem
26 KYTIâKU PRO TEBE
(2, 3, 7)
Tato hříčka umožňuje v krátkém čase prezentaci mnoha vlastností přítomných mezi dětmi v kolektivu. Aktivita je posilující
pro každého za předpokladu, že každý bude alespoň občas obdarován.
Skupina: 10 - 30
Čas: 10 – 20 min
Věk: od 10 let
Rizikovost: ***
Na výletě si na louce každý natrhá kytici drobných lučních
květů. Všichni si sednou do kruhu a učitel bude dávat otázky týkající se účastníků v kruhu.
Například:
Kdo tady umí nejlíp řešit spory?
Kdo je dobrý ve sportu?
Kdo je dobrý v učení?
Kdo je kamarádský?
Kdo umí dobře pomáhat?
Kdo rád pomáhá druhým?
Kdo umí říct milé slovo, kterým potěší?
Kdo umí říct věci, kterým se druzí zasmějí?
S kým je legrace?
S kým byste chtěli jet na pustý ostrov?
Dávejte otázky podle toho, jak vy sami děti ve skupině znáte.
Pomocná témata:
Chce… Touží… Byl by dobrým … Umí… Zná… Dovede… atd.
Zhodnocení:
Aktivitu nemusíme hodnotit. Lze se však na konci hry zeptat dětí:
96
Zásobník her a aktivit
„Co nového jste se dozvěděli o druhých?“
„Koho překvapila nějaká kytička, kterou dostal a proč?“
Úskalí:
Podobné aktivity mohou připravit trpké pocity těm dětem, které nejsou obdarovány vůbec nebo málo. Pedagog musí brát zřetel na
outsidery (děti, které jsou nenápadné, prospěchově i schopnostmi
nevýrazné, nepříliš oblíbené), občas zařadit otázku, která dá šanci
outsiderovi k obdržení kytičky.
Kdo má tmavé oči?
Kdo má bílé tričko?
Je vhodné si předem vytipovat, kdo by se mohl stát outsiderem
a připravit si sadu otázek pro něho nebo pro ně. Otázky by měly být
zvoleny tak, aby bylo vysoce pravděpodobné, že bude obdarován
outsider. Pokud se stane, že někdo přesto není obdarován, může ho
obdarovat sám učitel.
97
Kdo jsem, jak˘ jsem
27 MLUVÍCÍ HÒLKA
(1, 5, 7)
Hra dětem přinese prohloubení dovednosti poslechu, interpretace, soustředění a okamžité pohotovosti. Zažijí zkušenost využití
své síly soustředit se a mluvit pod tlakem. Hra pomůže dětem uvědomit si, jak je důležité poslouchat a pamatovat si. Uvědomí si
také svoje dispozice a možnosti při poslechu a interpretaci řeči.
Skupina: 6 - 20
Čas: 20 – 30 min
Věk: od 10
Rizikovost: *
Rozestavte, rozsaďte děti ve třídě do kruhu tak, aby na sebe
všechny viděly, aby mohly snadno přejít ke komukoliv ve skupině.
Na scénu uveďte mluvící hůlku a řekněte dětem pravidla hry. Bude
se vyprávět příběh. Příběh smí vyprávět jen ten, kdo má mluvící
hůlku. Ten, kdo má mluvící hůlku, může svoje vyprávění kdykoliv
přerušit, třeba v půli věty, a hned předat hůlku komukoliv ve skupině. Ten musí zopakovat posledních pět slov, které řekl předchozí
řečník a pak plynule pokračovat v příběhu. Když ten, kdo má hůlku, nebude schopen zopakovat správně posledních pět slov (pro
mladší děti upravte náročnost) nebo nebude moci pokračovat s příběhem nebo se zaškobrtne v řeči, bude se počítat vždy od pěti do
jedné a když se „nechytne“, musí odejít na jiné místo ve třídě, zůstat tam potichu - vypadne ze hry.
Hru hrajte s dětmi tak dlouho, dokud se budou schopny soustředit, ne však víc než 10 -15 minut.
Zhodnocení:
Hru můžete hrát „na vítěze“, přičemž nemusí zbýt pouze jeden
vítěz, ale prostě ti nejlepší.
98
Zásobník her a aktivit
Nebo hru hrajte bez hodnocení, dokud se všechny děti nevystřídají. Většinou se samy děti postarají o to, aby se do hry zapojili
i ti, kteří dosud tiše seděli „v koutku“.
Po skončení hry vyvolejte s dětmi diskusi, zeptejte se jich například na otázky:
„Jak jste se cítili, když na vás měla přijít řada? Proč?“
„Bylo těžké se soustředit? Proč?“
„Bylo těžké pokračovat v příběhu?“
„Bylo těžké se najednou postavit a začít mluvit přede všemi?“
„Přál si někdo, aby se na něho dostalo víckrát? Proč?“
„Co bylo horší: zopakovat poslední slova nebo pokračovat
v příběhu?“
„Jak jste se cítili ve chvíli, kdy jste předali hůlku dalšímu?“
„Jak jste vnímali, o čem soused mluví?“
atd.
Zeptejte se dětí na využití prožité zkušenosti, najdou samy příklady ze života?
(Když si při vyučování dělají poznámky a nevědí, kdy se
na ně učitel obrátí s dotazem, je to podobné, v čem?)
(Když se s někým hádají, hlavou jim běží vlastní
rozzlobená řeč a nejsou moc schopny poslouchat toho
druhého, je to podobné, v čem?) atd.
Úskalí:
Hra je velmi náročná na soustředění, vytváří velké napětí, byť jen
po dobu několika minut. Děti můžou cítit úzkost, že budou kdykoli
podrobeny zkoušce. Podle věku dětí je dobré upozornit, že budou-li
se pouze soustředit na to, aby byly schopny zopakovat poslední slova, uteče jim příběh. Je potřeba myslet na to, že každý ve hře zažije
změnu ve schopnosti poslouchat a sledovat příběh po krátkou dobu
bezprostředně potom, kdy byl na řadě s mluvící hůlkou.
Pomůcky:
Jakýkoli vhodný předmět, který může představovat mluvící hůlku.
Převzato z manuálu : Bishop, S.; Taylor, D.: 50 aktivit pro výcvik v interpersonálních
dovednostech, Narex Consult a.s., 1996
99
Kdo jsem, jak˘ jsem
28 REKLAMA
(3, 4, 5, 7)
Při této hře se děti zamyslí nad tím, jak se popsat v dobrých
barvách. Budou hledat ty vlastnosti, dovednosti nebo zkušenosti, kterými se vyznačují jako dobré, cenné, důležité, prospěšné
osobnosti. Sebereflexe a prezentace před ostatními má posilující účinek.
Skupina: 6 - 15
Čas: 45 - 90 min. Některé varianty jsou časově náročnější na
přípravu.
Věk: od 10
Rizikovost: ***
Děti budou mít za úkol udělat samy na sebe reklamu a pak návrh reklamy prezentovat před ostatními.
Povídejte si s dětmi na téma reklamy v televizi, v rádiu, v tisku
– vždy vychvalují a vždy přehánějí, leckdy stojí na vtipných sloganech a scénách. Více nebo méně přehánějí kladné vlastnosti prezentovaného zboží, služby, nabídky.
Vysvětlete dětem, že jde o to, aby vystihly co nejzajímavěji své
kladné stránky. Ať klidně přehánějí, až budou mluvit o sobě co nejlépe – jde přece o reklamu! Reklama je „šou“ a slovo „show“
v angličtině znamená ukázat, předvést! Před zadáním aktivity vyberte jednu variantu a o té pak s dětmi promluvte. Mějte připraveny ukázky: například časopisy s inzercí, zvukovou nahrávku nebo
video atd. Hru můžete s časovým odstupem několika dní předem
oznámit a vyzvat děti, aby si připravily nápady a návrhy.
Můžete zvolit z různých mediálních variant:
1. Napsat scénář reklamního šotu pro televizi se všemi podrobnostmi (hudba, ticho, zatmívání, mužský nebo ženský hlas,
popis prostředí atd.). Na reklamu mají neomezené finanční
100
Zásobník her a aktivit
prostředky – můžou „natáčet“ třeba v Himalájích a měla by
ve výsledku trvat asi 3 minuty = text maximálně na 2 x A4.
2. Napsat a nakreslit (udělat grafický návrh) celostránkový barevný inzerát do luxusního časopisu. Tato varianta je nejvhodnější pro menší děti, umožní jim „vidět“ to, co dělají –
tuto možnost mají u předchozí varianty jen v představě.
3. Napsat text inzerátu do rubriky „uchazeči o zaměstnání“ (pro
starší děti).
4. Napsat text inzerátu do rubriky „seznámení“ (pro starší děti).
5. Učitel zadá text inzerátu (například „Pro prosperující seriózní firmu hledáme nové pracovníky na různé pozice. Vhodné
pro absolventy.“) Děti nebudou psát reklamu ani inzerát, ale
na tento zadaný inzerát budou odpovídat. Tato varianta je zejména vhodná pro poslední ročník.
6. Můžete také vystříhat reálné inzeráty s nabídkami volných
pozic a nabídnout dětem, ať si vyberou a odpovědí na inzerát,
jaký jim vyhovuje. Důležité je dětem sdělit, že mají vždy
všechny předpoklady pro danou pozici (to znamená, že umějí hispánsky a mají doktorát z medicíny, bude-li to v inzerátu).
7. Pro starší děti a pokud je možnost pracovat s více videokamerami, lze postavit tuto hru tak, aby si děti samy na sebe
(o sobě) natočily reklamu. Mohou vytvořit dvojice, trojice
nebo čtveřice a navzájem si pomoci s natáčením.
Tato hra může mít mnoho dalších variant. Důležitým hlediskem
však vždy musí být možnost dětí vyjádřit se o sobě v co nejlepším
světle a na co nejširším poli (časovém, prostorovém).
Nechte děti přehánět! Pojměte tuto hru především jako tvůrčí
zábavu, neklaďte důraz na profesionální zvládnutí techniky, ale jen
na obsah, formu, nápad, množství pochvalných informací o sobě.
Zhodnocení:
Vytvořené reklamy zveřejněte před ostatními – psanou formu
mohou děti předčítat, výtvarné práce vystavte ve třídě, videozáznamy (třeba na pokračování) promítejte.
Můžete dětem položit tyto otázky:
„Jak se vám hra líbila?“
101
Kdo jsem, jak˘ jsem
„Bylo lehké / obtížné přemýšlet o sobě a hledat svoje kladné
stránky?“
„Konzultovali jste své nápady s kamarádem, rodiči? Pokud ano,
přišli s nějakým nápadem, návrhem?“
Úskalí:
Některé děti můžou cítit úzkost z toho, že mají samy sebe chválit, ba dokonce až přechválit. Mohou vyjít najevo pocity méněcennosti či přílišné skromnosti. Budou o sobě mluvit jako
o obyčejných, nezajímavých lidech, mohou mít nechuť mluvit o sobě jako o výjimečných osobnostech. Je potřeba děti vhodně a nenásilně motivovat.
Pomůcky:
Podle zvolené varianty hry:
1., 4., 5., 6. volné listy formátu A4, psací potřeby; pokud máte
možnost, pak videopřehrávač s nahranou kazetou běžných TV
reklam
2. čtvrtky formátu A3, fixy, barvy, štětce, křídy, tuše, pera, tužky…
3. staré výtisky inzertních novin, respektive jen rubrik „zaměstnání hledají“
7. jedna nebo více videokamer
102
Zásobník her a aktivit
29 ·PIâKOV¯ T¯M
(2, 3, 5, 7)
Tato hra výrazně posiluje sebepojetí jednotlivce. Dítě si
uvědomuje a pojmenovává své kladné vlastnosti viděné očima
týmu. Přidává se tedy i posilující vědomí, že „jsem dobrý
a někam patřím“. Prezentace kladných vlastností na viditelném místě ve třídě může být dlouhodobě posilující a dotvářet
atmosféru kladného přijetí každého jednotlivce ostatními
dětmi.
Skupina: 8 - 30
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: **
Rozdělte třídu do skupinek po 4 - 6. K rozdělení použijte
systém, který zaručí obsazení rovnoměrné co do schopností jednotlivých dětí. Každá skupina sepisuje na list papíru, v čem jsou
dobří její členové, v čem vynikají, co jsou jejich přednosti. Na
základě tohoto soupisu se zamyslí nad oblastí, ve které by
vzhledem ke svým vlastnostem a schopnostem mohli fungovat
jako úspěšný tým. Jako inspiraci může učitel napsat na tabuli několik příkladů specializovaných týmů, kterými se mohou děti inspirovat.
Příklady:
Polární expedice
Vědecký tým na jiné planetě
Cestovatelé, objevitelé v pralese
Tým zajišťující uspořádání rockového koncertu
Zdravotní tým v nemocnici
Vzdělávací tým v africké škole
Záchranný tým v horách
103
Kdo jsem, jak˘ jsem
Námořní posádka
Tým reklamních tvůrců
Televizní štáb reportérů
Atp.
Na tuto aktivitu ponecháme 15 – 20 min.
Skupina napíše na větší čtvrtku, jaký tým by mohla vytvořit.
Tyto čtvrtky budou sloužit k prezentaci jejich týmu a k vystavení ve
třídě, proto je třeba dbát na grafickou úpravu. Pod tuto informaci
vypíše všechny vlastnosti a dovednosti jednotlivých členů, které
předurčují tým ke kvalitní spolupráci. Skupina se může představit
i jako vhodná pro více typů činnosti. Následuje prezentace těchto
výsledků po skupinách před ostatními dětmi. Za každou skupinu
výsledky prezentuje ostatním dětem zvolený člen týmu. Každá
skupina vyvěsí svou čtvrtku ve třídě na společné místo.
Zhodnocení:
Těžištěm užitku z této hry je především vytváření seznamů dobrých vlastností dětí ve skupinách, při kterém může docházet ke
konfrontaci sebepojetí jednotlivých dětí s tím, jak je vidí ostatní.
Učitel zde nehodnotí jednotlivé děti nebo týmy, pouze přitaká jejich
výsledkům tím, že uspořádá výstavu týmových prezentací ve třídě.
Úskalí:
Úskalí spočívá v malé motivaci hráčů.
Pomůcky:
Čtvrtky A4, psací potřeby – fixy, tužky.
104
Zásobník her a aktivit
30 POCITOVÉ TùLO
(8)
Hra dětem ukazuje, jak různé emoce vyvolávají diferencované
tělesné prožitky. Tělo je ukazatelem, jakýmsi projekčním plátnem našich emocí. Znalost tělesných příznaků může prohloubit
schopnost uvědomovat si povahu emocí, které dítě v každodenním životě prožívá.
Skupina: 6 - 12
Čas: 45 min
Věk: od 12
Rizikovost: ***
Učitel rozdá dětem dva obrázky (siluety) lidského těla zepředu
a zezadu na formátu A4 (viz příloha). Vyzve děti, aby si vybraly
pastelku znázorňující určitou emoci (takto v průběhu hry uvede několik dalších pocitů) a do obou siluet vybarvily místa, kde se tento pocit fyzicky projevuje, když ho cítí. Děti formou šrafování nebo
barevných skvrn vybarví v jedné nebo obou siluetách místa, kde něco cítí při daném emočním stavu. Ke každé barevné ploše napíšou
popisek vysvětlující, co tato plocha znamená. Například při trémě:
„stahuje se mi hrdlo, cítím horko ve tvářích, mám slabá kolena“.
Všechny nakreslené obrázky položí děti na zem nebo na stůl, vytvoří tak jejich improvizovanou výstavu. Učitel si pak s dětmi všímá, v čem se obrázky shodují, v čem se liší a vede s dětmi diskusi
zhodnocující vystavené obrázky.
Jako podněty může použít například tyto otázky:
„Co se na obrázcích často opakuje?“
„Proč jsi použil pro tento pocit právě tuto barvu? Znamená to
něco?“
„Má tento pocit v těle nějaké obvyklé místo? Vidíme to zde na
obrázcích?“
105
Kdo jsem, jak˘ jsem
„Co můžete dělat, když vás přepadne tento pocit?“
Po diskusi, jejíž délka se řídí tím, nakolik se zdá být momentálně plodná, učitel zadá další téma (pocit). Děti postupují stejně jako předtím. Použijí nové, prázdné siluety těla. Opět si vyberou
pastelku, jejíž barva podle nich znázorňuje daný pocit.
Postup je stejný, jako je uvedeno výše.
Doporučení:
Během této aktivity je produktivní zadat tři až sedm různých
pocitů (podle momentálních okolností).
Repertoár možných pocitů:
Negativní: tréma, strach, leknutí, únava, zlost, smutek, nervozita
Neutrální: překvapení
Kladné: radost, těšení se na něco
Zhodnocení:
Tato aktivita leží především v oblasti prožitkové. Závěrečným
zhodnocením (vedle výše popsaných diskusí) bude vystavení prací
na nějakou dobu ve třídě.
Úskalí:
Je vhodné tuto aktivitu končit probíráním kladných pocitů.
U některých dětí může být provázena hlubokým emočním prožitkem. Není vhodné, aby poslední prožitek, se kterým děti budou odcházet, byl negativní. Hra vyžaduje zkušeného učitele, aby vyzněla
zajímavě a plodně.
Pomůcky:
Dostatek nakopírovaných siluet postav pro každého, barevné
pastelky nebo fixy.
106
Zásobník her a aktivit
Příloha:
107
Kdo jsem, jak˘ jsem
31 POZNEJ, KDO TO JE
(2, 8)
Hra ukazuje schopnost hmatového rozlišování a přesnosti každodenního vnímání vzhledových zvláštností ostatních dětí.
Skupina: 15 - 30
Čas: 30 min
Věk: od 10
Rizikovost: **
Tato aktivita probíhá poslepu. Každé dítě má se zavázanýma očima poznat, koho ze skupiny má před sebou. Může se dotýkat jen
hlavy, obličeje a ramen. Na toto zkoumání má půl minuty.
VARIANTA: Děti mají poslepu dotýkáním partnerovy ruky
a předloktí poznat, zda jde o chlapce nebo dívku. Můžeme navrhnout, aby se pokusily uhodnout i to, o koho přesně jde.
Zhodnocení:
Spočívá v porovnávání úspěšnosti jednotlivých dětí při hmatových odhadech. Těžiště významu této aktivity leží v prožitku.
Úskalí:
Nedopustíme, aby se prozkoumávání těla spoluhráče týkalo jiných částí než jsou výše uvedené. Dotýkání hrudi by zejména pro
dívky mohlo být velmi nepříjemné a trapné. To by činilo tuto aktivitu nepoužitelnou, ačkoliv je zajímavá i v citlivém věku dospívání.
Pomůcky:
Šátky na zavázání očí.
108
Zásobník her a aktivit
32 CO OâEKÁVAJÍ ÎENY OD MUÎÒ
A MUÎI OD ÎEN
(9)
Tato drobná hříčka vychází z knihy Proč muži neposlouchají
a ženy neumějí číst v mapách. Děti si zde můžou hravou formou,
při které se nebudou cítit rozpačitě, uvědomit rozdíly očekávání mužů a žen od opačného pohlaví.
Skupina: 20 - 30
Čas: 30 min
Věk: od 13
Rizikovost: *
Napište na tabuli tento seznam:
- citlivost
- inteligence
- smysl pro humor
- pěkné tělo
- osobnost
- pěkná tvář
- prsa
- zadek
Požádejte děti, aby z uvedených pojmů vybraly vždy pět a seřadily podle důležitosti, atraktivity, od nejdůležitějšího po nejméně
důležitý podle těchto pravidel:
Pro dívky:
A. Co oceňují dívky na chlapcích?
B. Co si dívky myslí, že chlapci oceňují na dívkách?
Pro chlapce:
C. Co oceňují chlapci na dívkách?
D. Co si chlapci myslí, že dívky oceňují na chlapcích?
109
Kdo jsem, jak˘ jsem
Na závěr uvedeme výsledky výzkumu z knihy uvedené níže.
Podněcujte diskusi na téma odlišných očekávání chlapců a dívek
a nechte děti volně tvořit úvahy.
Můžete položit tyto nebo podobné otázky:
„Proč mají chlapci a dívky odlišná očekávání?“
„Proč chlapci nevědí, čeho si na nich dívky cení? “
„Proč dívky nevědí, čeho si na nich chlapci cení?“
„Proč existují následující rozdíly:
- muži očekávají určité věci od žen
- ženy si myslí, že muži od nich očekávají něco jiného.“
„Proč existují následující rozdíly:
- ženy očekávají určité věci od mužů
- muži si myslí, že ženy od nich očekávají něco jiného.“
Zhodnocení:
Hlavním významem této aktivity je zamyšlení nad danými otázkami a zjištění, že odpovědi se velmi různí.
Citace z knihy:
V následující tabulce se dozvíte, co ženy očekávají od svého
dlouhodobého sexuálního partnera, a co si o ženiných preferencích myslí muži. Údaje byly získány výzkumem více než 15.000
mužů a žen ve věku od 17 do 60 let. Položky jsou seřazeny podle
důležitosti:
A. Co očekávají ženy od mužů?
1. osobnost
2. smysl pro humor
3. citlivost
4. inteligenci
5. pěkné tělo
B. Co očekávají ženy podle názoru mužů?
1. osobnost
2. pěkné tělo
110
Zásobník her a aktivit
3. smysl pro humor
4. citlivost
5. pěknou tvář
Výzkum dokazuje, že muži si celkem realisticky uvědomují, co
od nich ženy očekávají. Muži vysoko umístili položku „pěkné tělo“. V seznamu žen ale tato položka figuruje až na posledním místě. Patnáct procent mužů se domnívá, že pro ženy je důležitý jejich
velký penis. Pouze dvě procenta žen však uvádějí, že jim na tom
skutečně záleží.
Nyní se podívejme, co muži očekávají od své dlouhodobé sexuální partnerky a co si o tom myslí ženy:
C. Co očekávají muži od žen?
1. osobnost
2. pěknou tvář
3. inteligenci
4. smysl pro humor
5. pěkné tělo
D. Co očekávají muži podle názoru žen?
1. pěknou tvář
2. pěkné tělo
3. prsa
4. zadek
5. osobnost
Jak vidíte, ženy si o mnoho méně uvědomují, co muži očekávají od svých dlouhodobých partnerek. Je tomu tak proto, že ženy
odvozují své domněnky ze způsobu chování, který vidí u mužů –
z mužských upřených pohledů na ženská těla. Na seznamu A se
vyskytují jak krátkodobá, tak dlouhodobá kritéria toho, co ženy
očekávají od mužů. U mužů je tomu jinak. Seznam D je o tom, co
muži hodnotí při prvním setkání se ženou. Seznam C však uvádí
vlastnosti, které muži hledají u žen v dlouhodobém vztahu
111
Kdo jsem, jak˘ jsem
Úskalí:
Ponecháváme na učiteli, zda se rozhodne tuto aktivitu provádět
v kolektivu dětí, kde pro ni nejsou dobré předpoklady, nebo je zde
několik výrazně negativně naladěných dětí.
Pomůcky:
Tabule nebo flipchart, listy papíru pro každého, psací potřeby.
A. + B. Pease „Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách.
112
Zásobník her a aktivit
33 CHTùL BYCH B¯T…
(8, 9)
Hra prohlubující sebepojetí v oblasti pohlavních rozdílů a nazírání na druhé pohlaví. Přináší dětem možnost uvědomit si, že
všichni toužíme po nějaké změně na sobě, které ve skrytu duše
dáváme moc nad našimi neúspěchy a prohrami v kontaktu
s druhým pohlavím.
Skupina: 15 - 30
Čas: 45 min
Věk:od 13
Rizikovost: **
Každý dostane seznam atributů týkajících se ceněných pohlavních znaků (viz příloha), do kterého bude psát anonymně a obyčejnou tužkou. Jediné označení je v rohu, a sice pouze CHLAPEC
nebo DÍVKA s použitím biologických značek. U každé položky,
která bude pro dítě žádoucí, napíše jeden až tři body s tím, že nejvíce žádoucí položky budou mít tři body. Počet bodů rozdělovaných
v seznamu „chci mít“ je 12, totéž platí pro seznam „chci být“. Při
práci na seznamech může učitel dětem nabídnout možnost vybrat si
ve třídě místo, kde se budou cítit v soukromí včetně možnosti pracovat na zemi.
Zhodnocení:
Zhodnocení provede učitel na společném seznamu na tabuli nebo flipchartu, kde budou uvedeny dva identické sloupce položek.
Jeden pro chlapce, jeden pro dívky. Pro rychlost vyhodnocení je
vhodné, aby vyhodnocení chlapeckého sloupce prováděli dva vybraní chlapci a pro sloupec dívčí dvě vybrané dívky. Během sčítání
na tabuli může učitel třídu rozdělit na skupiny chlapců a dívek.
Každá skupina dostane za úkol společně tipovat pět ideálních vlastností příslušníka vlastního pohlaví a pět ideálních vlastností pří113
Kdo jsem, jak˘ jsem
slušníka opačného pohlaví. Celá aktivita by měla vyústit v diskusi
s návodnými otázkami jako např.:
„Které položky seznamu jste tipovali na první místa ve statistice?“
„Jak se celkové vyhodnocení liší od vašeho očekávání, co vás
překvapilo?“
„Jak se liší pět vlastností, které za ideální považují chlapci pro
příslušníky vlastního pohlaví na rozdíl od toho, co tipovaly dívky?“
Totéž pro dívky.
„Uveďte příklady nositelů ideálních vlastností, například z lidí,
které znáte z médií.“
„Kterou vlastnost volily obě skupiny společně?“
Úskalí:
Tato hra bude vyvolávat větší či menší pocity rozpaků a studu.
Je třeba dbát na anonymitu při práci na statistice vlastností a při
zpracovávání seznamů.
Pomůcky:
Pro každého seznam atributů, psací potřeby – obyčejné tužky,
tabule nebo flipchart, křídy nebo fixy.
114
Tento list NEPODEPISUJ! Zakroužkuj pouze zřetelně znak.
Vyplňuj obyčejnou tužkou, aby byla zachována tvoje anonymita.
jsem kluk
jsem dívka
Napiš 1 - 3 body u té položky, která je pro tebe osobně žádoucí nebo důležitá.
Můžeš rozdělit maximálně 12 bodů. Rozhodni se sám (sama), ke kterým položkám je
přiřadíš, s nikým se naraď, neptej se na cizí názor.
CHCI MÍT
počet bodů
štíhlé nohy
štíhlý pas
krásnou postavu
krásný obličej
sexy proporce
dlouhé vlasy
husté vlasy
viditelné svaly
široká ramena
plné rty
krásné oči
propracovanou postavu
Napiš 1 - 3 body u té položky, která je pro tebe osobně žádoucí nebo důležitá.
Můžeš rozdělit maximálně 12 bodů. Rozhodni se sám (sama), ke kterým položkám je
přiřadíš, s nikým se naraď, neptej se na cizí názor.
CHCI BÝT
počet bodů
štíhlý - štíhlá
silný - silná
rychlý - rychlá
chytrý - chytrá
obratný - obratná při vyjadřování
klidný - klidná
vyrovnaný - vyrovnaná
osobitý - osobitá
vtipný - vtipná
sebevědomý - sebevědomá
průbojný - průbojná
krásný - krásná
Kdo jsem, jak˘ jsem
34 VENU·ANKY A MARËANI I.
(5, 8, 9)
Tvořivá, komunikačně bohatá hra vhodná pro starší děti. Mohou si při ní vytvořit představu ideálního příslušníka vlastního
a opačného pohlaví. Uvědomit si klíčové charakteristiky příslušníků vlastního pohlaví a formulovat své požadavky na příslušníky opačného pohlaví. V praktické činnosti zažijí, že
rozdíly mezi pohlavími jsou kupodivu velké.
Skupina: 15 - 30
Čas: 120 min
Věk: od 14
Rizikovost: ****
Rozdělte děti z jedné třídy na hochy a dívky. Připravte je na hru,
která se bude opírat o dávnou legendu o rozdělení lidstva na dvě
kosmické skupiny.
Jedna skupina odletěla na Mars a založila tam prastarou civilizaci tvorů zvaných MUŽI. Druhá skupina odletěla na Venuši; druh
tvora, který se zde vyvinul a žije po dlouhá staletí, se nazývá ŽENY.
Obě civilizace dospěly do takového stadia vývoje, kdy zatouží
navštívit se na svých mateřských planetách. Chtějí se na setkání
dobře připravit, proto si předem vyměňují důležitá poselství. Společná meziplanetární rada se usnesla, že MUŽI a ŽENY by si měli
před vlastním setkáním vyměnit poselství s těmito sděleními:
Rozdělte jednopohlavní skupiny na týmy po 3 – 6 dětech a zadejte jim následující úkoly:
ŽENY
● Uveďte 10 přívlastků, které charakterizují, jaké my ŽENY
jsme.
● Napište 10 věcí, které jsou pro nás ŽENY velmi důležité
116
Zásobník her a aktivit
Napište několik věcí, které my ŽENY očekáváme od mužů
Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak si představujete typického obyvatele sousední planety“.
● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak vypadá typický představitel naší planety“.
●
●
MUŽI
● Uveďte 10 přívlastků, které charakterizují, jací my MUŽI
jsme.
● Napište 10 věcí, které jsou pro nás MUŽE velmi důležité
● Napište několik věcí, které my MUŽI očekáváme od mužů.
● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak si představujete typického obyvatele sousední planety“.
● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak vypadá typický představitel naší planety“.
Každý tým deleguje jednoho zástupce do RADY PRO
VESMÍRNÉ SETKÁNÍ. V kolektivu tak vzniknou dvě Rady, jedna
mužská, druhá ženská. Obě rady vyberou výsledky činnosti všech
týmů a vytvoří reprezentativní souhrn myšlenek pro každou ze zadaných otázek.
Rady vyšlou posly s výsledky svého bádání na druhou planetu,
kde poslové reprezentativní souhrny předají.
Následuje debata nad reprezentativním souhrnem myšlenek
ŽEN pro MUŽE a současně nad reprezentativním souhrnem myšlenek MUŽŮ pro ŽENY.
Každý tým mezitím vytvořil obrázky typického představitele
své i druhé planety. Vyvěste obrázky na stěnu (položte je na zem)
a nechejte každý tým, aby vesele nebo vážně obhájil obsah obrázku.
Zhodnocení:
Zhodnocení představuje diskuse dětí nad písemnými i obrazovými výsledky práce ve skupinách a nad myšlenkami vyslovenými
při jejich prezentaci.
V diskusi lze položit otázky jako:
„Co vás překvapilo v seznamech obyvatel druhé planety?“ (seznamy důležitých věcí, seznamy očekávání od obyvatel druhé planety)
117
Kdo jsem, jak˘ jsem
„Co zde bylo uvedeno jinak, než jste čekali?“
„Lišily se nějaké tvoje představy o obyvatelích druhé planety od
představ tvých kolegů?“
„Překvapila tě nějaká očekávání opačného pohlaví?“
„Jaké největší rozdíly mezi obyvateli dvou planet jste našli?“
„Co je společné pro obyvatele obou planet?“
Úskalí:
Hra je náročná na organizaci a vytvoření atmosféry vhodné pro
toto téma. Vyžaduje velmi dobrý vztah důvěry žáků k učiteli. Pokud ji hrajeme s větším počtem dětí (třída), je vhodné, aby organizátor hry měl vedle sebe ještě pomocníka.
Aktivita je také náročná na osobnost učitele, který ji vede. Mohou se při ní objevit provokativní poznámky dětí, zlehčování tématu, karikování ve výtvarném projevu a jiné známky rozpaků.
Vhodný vstup, motivaci pro tuto hru může představovat předchozí diskuse ne některé z témat obsažených v knize A. Pease „Proč
muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách“ – viz literatura.
Můžeme také zahájit krátkou diskusí na téma „Proč si muži a ženy často nerozumějí?“, „Proč muži a ženy zastávají jiné profese?“
Pomůcky:
Papír, čtvrtky A3, psací potřeby – tužky, pastelky, fixy, lepenka
na připevnění obrázků na stěnu.
118
Zásobník her a aktivit
35 VENU·ANKY A MARËANI II.
(5, 8, 9)
Tato aktivita může navázat na aktivitu Venušanky a Marťani I.
a prohloubit ji výrazně o zapojení tvořivosti a schopnost sebevyjádření. Rozvíjí vnímání mezipohlavních rozdílů.
Skupina: 15 - 30
Čas: 120 – 360 min
Věk: od 14
Rizikovost: ***
Hra se hodí pro mimoškolní prostředí a vyžaduje zkušeného organizátora s nejméně jedním pomocníkem. Potřebujeme alespoň
dvě videokamery.
Zadání:
Natočte videoklip trvající 1-5 minut. Každý z vašeho týmu s výjimkou kameramana v něm musí alespoň krátce vystoupit. Klip je
určen k zaslání obyvatelům druhé planety, aby vás lépe poznali.
(Podrobnější legenda viz Venušanky a Marťani I.).
Vhodná témata pro videoklipy:
Co děláme ve volném čase.
Co děláme, když je nám veselo.
Co děláme, když je nám smutno.
Jak vychováváme děti.
Naše typická škola.
Jak vypadá naše typická reklama.
Jak si představujeme obyvatele druhé planety.
Po čem toužíme.
Kam náš svět spěje.
(zvýrazněná témata jsou nejsnáze ztvárnitelná)
119
Kdo jsem, jak˘ jsem
Zhodnocení:
Spočívá v promítnutí výsledného klipu před ostatními. Vhodné
je, aby vybrané dítě z autorského týmu uvedlo klip krátkým komentářem.
Zhodnocení a reflexi můžeme podnítit otázkami jako:
„Jak se vám spolupracovalo?“
„Kdo čím přispěl při natáčení?“
„Jak jste přišli na jednotlivé nápady?“
„Jak se liší klipy Marťanů a Venušanek?“
„Co vám to říká o typických vlastnostech chlapců a dívek?“
Úskalí:
Videoklipy obsahují většinou humorné prvky, někdy – podle
míry tvořivosti dětí, nebo i z rozpaků nad nutností vystupovat před
kamerou – prvky na hranici dobrého vkusu. Učitel by je neměl kritizovat z pozice morální autority. Může ho to stát mnoho trpělivosti. Vhodné je spíše ocenit nápaditost, herecké výkony, hodnotu
výpovědi o vlastní planetě – třeba i formou karikatury. Samotné
provedení klipu stojí děti úsilí, které je hodno ocenění.
Pomůcky:
Videokamery, televizor nebo dataprojektor
120
Zásobník her a aktivit
36 CO Mù H¤EJE U SRDCE
(2, 4, 8)
Tato aktivita pomůže dětem uvědomit si, co aktuálně prožívají.
Používají k tomu vyjádření s pomocí tělových pocitů. Aktivita
se hodí i pro dospělé hráče.
Skupina: 5 - 15
Čas: 45 min
Věk: od 10
Rizikovost: ****
Při motivaci dětí k této aktivitě je vhodné upozornit na tělová
pocitová vyjádření, kterých má čeština mnoho :
měl oči jen pro ni, držet jazyk za zuby, leží mi to v žaludku,
mám toho po krk, mám plné ruce práce, mám toho plné zuby,
mám toho až nad hlavu, až do kořínků vlasů, nese to na svých
bedrech, vlez mi na záda, trhni si nohou, cítil se jak bez rukou,
vzal nohy na ramena, dívat se skrz prsty, ještě přilezeš po kolenou, hlava plná starostí, mrazilo mě v zádech, jedním uchem dovnitř a druhým ven, mít za ušima, svrběly ho dlaně, ten mu hnul
žlučí, sedět pěkně na zadku, šlape si po štěstí, oko za oko - zub za
zub, kašlu na to, zapalovala se jí lýtka, hřát hada na prsou, má
ostré lokty, prosím tě na kolenou, tak si plácneme, nejde mu to
pod nos, mám to na jazyku, zavírá před tím oči, stály mu vlasy
hrůzou, mrazilo ho v zádech, šlape si na jazyk, nevidí si do huby, z ruky do huby, máme holé ruce!, pohni zadkem, píchlo mě
u srdce, zastavil se mi dech – z tvorby těchto metafor můžeme udělat i malou soutěž skupin.
Některé z těchto vyjádření využijeme nyní k vyjádření toho, co
se děje v naší mysli a jak se cítíme. Naše myšlenky a pocitové stavy často úzce souvisejí s tím, co cítíme v těle.
Rozdejte dětem nakopírované obrázky postavy z přílohy této
aktivity. Každé dítě si má představit, že je postavou na obrázku.
121
Kdo jsem, jak˘ jsem
Vyzvěte děti, aby do prázdných bublin doplnily příslušné pocity
a postoje.
Učitel může zvolit také jiné podnětové věty, než jaké jsou uvedeny v našem obrázku. Například:
Hlava: Co o mě nikdo neví.
Uši: Co o sobě rád slyším.
Ústa: Co neříkám nahlas. / Z čeho se mi chce zpívat.
Srdce: Z čeho mě bolí u srdce. / Nad čím se mi dme hruď pýchou.
Břicho: Co mi dlouho leží v žaludku.
Ruka: Čeho bych rád hodně nabral. / Kde mohu přiložit ruku
k dílu.
Nohy: Od čeho bych rád utekl.
Zhodnocení:
Význam aktivity spočívá především v obrácení každého dítěte
do vlastního nitra. Důležité je, že si lépe uvědomí své pocity a slovně je vyjádří. Vyplněné obrázky lze proto jen vystavit na nějakém
místě ve třídě bez dalšího komentáře. Za příznivých podmínek a při
únosném počtu dětí lze s aktivitou dále pracovat. Děti se mohou například ptát ostatních, co přesně znamená to, co do obrázku vyplnili. V tomto případě je důležité zdůraznit, že každé dítě má „právo
STOP“. Jestliže nechce, nemusí odpovídat, ani svůj obrázek zveřejnit.
Úskalí:
Tato na první pohled nenáročná aktivita může u některých dětí
odhalit velmi intimní informace o nich samých. Proto je důležité
citlivě vnímat, o čem mluvit chtějí a o čem mluvit nechtějí.
Doporučujeme učiteli, aby si tuto aktivitu vyzkoušel sám na
sobě před tím, než ji bude hrát s dětmi!
122
Zásobník her a aktivit
Příloha:
123
PŘEHLEDNÉ TABULKY HER A AKTIVIT
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
1 CHOVÁNÍ V RŮZNÝCH SITUACÍCH
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
12 - 25
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
10
rizikovost
1.
JSEM PROTI!
2.
NECHCI TO UDĚLAT!
6 - 10
45
12
**
3.
POMOZ MI
5 - 10
45
12
**
4.
UČENÍ
10 - 30
45
10
**
17.
ČTYŘI ROHY
10 - 30
45
12
***
21.
KOČKODŮM
5 - 30
15
8
*
27.
MLUVÍCÍ HŮLKA
6 - 20
30
10
*
***
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
2 MEZILDSKÉ VZTAHY
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
6 - 10
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
12
rizikovost
2.
NECHCI TO UDĚLAT!
3.
POMOZ MI
5 - 10
45
12
**
5.
LÍBÍ SE MI NA TOBĚ
6 - 12
45
12
**
6.
MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ
6 - 15
20
10
**
7.
TO JSME MY I.
10 - 30
45
12
***
8.
TO JSME MY II.
10 - 30
45
13
***
9.
V ČEM JSME DOBŘÍ
10 - 30
90
8
*
12.
DÁRKY
10 - 30
30
10
**
**
17.
ČTYŘI ROHY
10 - 30
45
12
***
21.
KOČKODŮM
5 - 30
15
8
*
26.
KYTIČKU PRO TEBE
10 - 30
20
10
***
29.
ŠPIČKOVÝ TÝM
8 - 30
45
12
**
31.
POZNEJ, KDO TO JE
15 - 30
30
10
**
36.
CO MĚ HŘEJE U SRDCE
5 - 15
45
10
****
124
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
3 MOJE DUŠEVNÍ VLASTNOSTI
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
10 - 30
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
10
rizikovost
4.
UČENÍ
5.
LÍBÍ SE MI NA TOBĚ
6 - 12
45
12
**
6.
MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ
6 - 15
20
10
**
9.
V ČEM JSME DOBŘÍ
10 - 30
90
8
*
10.
ABECEDA
10 - 30
30
12
***
11.
CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL
6 -12
45
10
****
**
12.
DÁRKY
10 - 30
30
10
**
13.
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ
10 - 30
45
12
***
14.
JAKO JÁ
8 - 15
120
10
****
15.
REGULOVČÍK
10 - 30
30
12
***
16.
VLAJKA
10 - 30
90
12
***
17.
ČTYŘI ROHY
10 - 30
45
12
***
18.
MINULÝ ŽIVOT
4 - 10
45
12
***
26.
KYTIČKU PRO TEBE
10 - 30
20
10
***
28.
REKLAMA
6 - 15
90
10
***
29.
ŠPIČKOVÝ TÝM
8 - 30
45
12
**
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
4 MOJE HODNOTY A POSTOJE
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
10 - 30
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
10
rizikovost
4.
UČENÍ
6.
MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ
6 - 15
20
10
**
10.
ABECEDA
10 - 30
30
12
***
11.
CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL
6 -12
45
10
****
**
12.
DÁRKY
10 - 30
30
10
**
13.
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ
10 - 30
45
12
***
14.
JAKO JÁ
8 - 15
120
10
****
15.
REGULOVČÍK
10 - 30
30
12
***
16.
VLAJKA
10 - 30
90
12
***
17.
ČTYŘI ROHY
10 - 30
45
12
***
18.
MINULÝ ŽIVOT
4 - 10
45
12
***
19.
NEDOKONČENÉ VĚTY
10 - 30
15
10
***
20.
RUCE
5 - 12
30
12
****
22.
ČÁRA ŽIVOTA
4 - 12
45
12
****
24.
KRUH SCHOPNOSTÍ
5 - 30
30
10
***
28.
REKLAMA
6 - 15
90
10
***
36.
CO MĚ HŘEJE U SRDCE
5 - 15
45
10
****
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
5 MOJE KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
12 - 25
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
10
rizikovost
1.
JSEM PROTI!
2.
NECHCI TO UDĚLAT!
6 - 10
45
12
**
5.
LÍBÍ SE MI NA TOBĚ
6 - 12
45
12
**
21.
KOČKODŮM
5 - 30
15
8
*
27.
MLUVÍCÍ HŮLKA
6 - 20
30
10
*
28.
REKLAMA
6 - 15
90
10
***
***
29.
ŠPIČKOVÝ TÝM
8 - 30
45
12
**
34.
VENUŠANKY A MARŤANI I.
15 - 30
120
14
****
35.
VENUŠANKY A MARŤANI II.
15 - 30
360
14
***
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
6 MOJE OSOBNÍ HISTORIE
číslo
název hry, aktivity
22.
ČÁRA ŽIVOTA
126
skupina
(od -do)
čas
(v minutách)
věk
(od)
rizikovost
4 - 12
45
12
****
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
7 MOJE SCHOPNOSTI
číslo
název hry, aktivity
čas
(v minutách)
20
věk
(od)
10
rizikovost
MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ
skupina
(od -do)
6 - 15
6.
9.
V ČEM JSME DOBŘÍ
10 - 30
90
8
*
13.
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ
10 - 30
45
12
***
**
17.
ČTYŘI ROHY
10 - 30
45
12
***
23.
KIMOVKA
10 - 30
30
6
*
24.
KRUH SCHOPNOSTÍ
5 - 30
30
10
***
25.
KRUHOVÁ HRA
6 - 12
30
6
*
26.
KYTIČKU PRO TEBE
10 - 30
20
10
***
27.
MLUVÍCÍ HŮLKA
6 - 20
30
10
*
28.
REKLAMA
6 - 15
90
10
***
29.
ŠPIČKOVÝ TÝM
8 - 30
45
12
**
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
8 MOJE TĚLO
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
10 - 30
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
13
rizikovost
8.
TO JSME MY II.
14.
JAKO JÁ
8 - 15
120
10
****
25.
KRUHOVÁ HRA
6 - 12
30
6
*
30.
POCITOVÉ TĚLO
6 - 12
45
12
***
31.
POZNEJ, KDO TO JE
15 - 30
30
10
**
***
33.
CHTĚL BYCH BÝT …
15 - 30
45
13
**
34.
VENUŠANKY A MARŤANI I.
15 - 30
120
14
****
35.
VENUŠANKY A MARŤANI II.
15 - 30
360
14
***
36.
CO MĚ HŘEJE U SRDCE
5 - 15
45
10
****
127
SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:
9 ROZDÍLY MEZI POHLAVÍMI
číslo
název hry, aktivity
skupina
(od -do)
10 - 30
čas
(v minutách)
45
věk
(od)
13
rizikovost
8.
TO JSME MY II.
32.
20 - 30
30
13
*
33.
CO OČEKÁVAJÍ ŽENY
OD MUŽŮ A MUŽI OD ŽEN
CHTĚL BYCH BÝT …
15 - 30
45
13
**
34.
VENUŠANKY A MARŤANI I.
15 - 30
120
14
****
35.
VENUŠANKY A MARŤANI II.
15 - 30
360
14
***
***
PŘEHLED VŠECH HER A AKTIVIT
SETŘÍDĚNÍ PODLE VĚKU, OD KTERÉHO JE HRA VHODNÁ
číslo
název hry, aktivity
23.
KIMOVKA
25.
KRUHOVÁ HRA
9.
čísla témat
7
(skupina
(od -do)
10 - 30
čas
věk riziko(v minutách) (od) vost
30
6
*
7, 8
6 - 12
30
6
*
V ČEM JSME DOBŘÍ
2, 3, 7
10 - 30
90
8
*
21.
KOČKODŮM
1, 2, 5
5 - 30
15
8
*
1.
JSEM PROTI!
1, 5
12 - 25
45
10
***
4.
UČENÍ
1, 3, 4
10 - 30
45
10
**
6.
MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ
2, 3, 4, 7
6 - 15
20
10
**
11.
CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL
3, 4
6 -12
45
10
****
12.
DÁRKY
2, 3, 4
10 - 30
30
10
**
14.
JAKO JÁ
3, 4, 8
8 - 15
120
10
****
19.
NEDOKONČENÉ VĚTY
4
10 - 30
15
10
***
24.
KRUH SCHOPNOSTÍ
4, 7
5 - 30
30
10
***
26.
KYTIČKU PRO TEBE
2, 3, 7
10 - 30
20
10
***
27.
MLUVÍCÍ HŮLKA
1, 5, 7
6 - 20
30
10
*
28.
REKLAMA
3, 4, 5, 7
6 - 15
90
10
***
31.
POZNEJ, KDO TO JE
2, 8
15 - 30
10
**
36.
CO MĚ HŘEJE U SRDCE
2, 4, 8
5 - 15
30
45
10
****
2.
NECHCI TO UDĚLAT!
1, 2, 5
6 - 10
45
12
**
3.
POMOZ MI
5.
LÍBÍ SE MI NA TOBĚ
7.
TO JSME MY I.
1, 2
5 - 10
45
12
**
2, 3, 5
6 - 12
45
12
**
2
10 - 30
45
12
***
3, 4
10 - 30
30
12
***
3, 4, 7
10 - 30
45
12
***
REGULOVČÍK
3, 4
10 - 30
30
12
***
VLAJKA
3, 4
10 - 30
90
12
***
1, 2, 3, 4, 7
10 - 30
45
12
***
3, 4
4 - 10
45
12
***
10.
ABECEDA
13.
HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ
15.
16.
17.
ČTYŘI ROHY
18.
MINULÝ ŽIVOT
20.
RUCE
22.
ČÁRA ŽIVOTA
29.
30.
4
5 - 12
30
12
****
4, 6
4 - 12
45
12
****
ŠPIČKOVÝ TÝM
2, 3, 5, 7
8 - 30
45
12
**
POCITOVÉ TĚLO
8
6 - 12
45
12
***
8.
TO JSME MY II.
2, 8, 9
10 - 30
45
13
***
32.
9
20 - 30
30
13
*
33.
CO OČEKÁVAJÍ ŽENY
OD MUŽŮ A MUŽI OD ŽEN
CHTĚL BYCH BÝT …
8, 9
15 - 30
45
13
**
34.
VENUŠANKY A MARŤANI I.
5, 8, 9
15 - 30
120
14
****
VENUŠANKY A MARŤANI II.
5, 8, 9
15 - 30
360
14
***
35.
129
Kdo jsem, jak˘ jsem
POUÎITÁ A DOPORUâENÁ LITERATURA
Bakalář, E.: I dospělí si mohou hrát; Pressfoto, 1976
Bakalář, E.: Předposlední psychohry; Portál, 2000
Bakalář, E.: Psychohry; Vyšehrad, 1992
Belz, H., Siegrist, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení; Portál 2001
Bishop, S., Taylor, D.: Padesát aktivit pro výcvik v interpersonálních dovednostech; Narex Consult a. s., 1996
Bláhová, K.: Hry pro tvořivé vyučování; Agentura STROM, 1997
Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře; Portál, 1998
Canfield, J., Wells, H. C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí
žáků; Portál, 1995
Carter, P., Russell, K.: Trénink paměti a kreativity; Computer Press,
2002
Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se; Portál, 1997
Hermochová, S.: Hry pro dospělé; Grada Publishing, 2004
Hermochová, S.: Hry pro život 1, 2; Portál, 1994
Hermochová, S.: Metody aplikované sociální psychologie IV. Sociálně-psychologický výcvik ve školním věku; Karolinum, 1991
Hrkal, J., Hanuš, R.: Zlatý fond her; Portál, 1998
Hroník, F.: Poznejte své zaměstnance; Era, 2002
Jarošová, E. a kol.: Trénink sociálních a manažerských dovedností;
Management Press, 2001
Kasíková, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola; Portál, 1997
Kincherová, J.: Psychologické testy pro kluky a děvčata; Portál,
1998
Kirst, W., Diekmeyer, U.: Trénink tvořivosti; Portál, 1998
Kolektiv autorů: Zlatý fond her; Mladá fronta, 1990
Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J.: Aplikovaná sociální psychologie 3; Grada Publishing, 2001
Machková, E.: Úvod do studia dramatické výchovy; Artama, 1998
Mikuláštík, M.: Komunikační dovednosti v praxi; Grada Publishing, 2003
130
PouÏitá a doporuãená literatura
Nakonečný, M.: Motivace lidského chování; Academia, 1995
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti; Academia, 1995
Nakonečný, M.: Sociální psychologie; Academia, 1995
Pease, A., Pease, B.: Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst
v mapách; Alman, 2000
Pike, G., Selby, D.: Cvičení a hry pro globální výchovu; Portál,
1999
Portmannová, R.: Hry pro posílení psychické odolnosti; Portál,
1999
Silberman, M.: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování; Portál,
1997
Valenta, J.: Manuál k tréninku řeči lidského těla; AISIS, 2004
Valenta, J.: Učit se být; Agentura STROM, AISIS, 2003
Vališová, A.: Hry s odkrytými kartami; Pansofia, 1996
Vyskočilová, E., Hermochová, S.: Cvičení z pedagogické praxe III.
Interakční hry pro školní děti; Karolinum, 1991
131
Kdo jsem, jak˘ jsem
PODùKOVÁNÍ
Za vydatnou spolupráci při přípravě rukopisu vděčím Radce
Polaufové. Je autorkou některých originálních her (2 - 4, 7, 8, 18,
26, 28 - 30, 32, 33) a doprovodných ilustrací. Josefu Valentovi děkuji za cenné úvodní podněty ke koncepci této knížky a poskytnutí praktických zkušeností z jeho dlouholeté spolupráce s pedagogy.
132
Obsah
OBSAH
Předmluva
Úvod
Psychologické poznámky
Základní cíle her zaměřených na sebepoznání
Téma sebepoznání v rámcovém vzdělávacím programu
Témata, k nimž se vztahuje zásobník her a aktivit
Poznámky k metodice her
Dva varovné případy
Zásobník her a aktivit
1 Jsem proti!
2 Nechci to uděat!
3 Pomoz mi
4 Učení
5 Líbí se mi na tobě
6 Místo vedle mě je volné
7 To jsme my I.
8 To jsme my II.
9 V čem jsem dobří
10 Abeceda
11 Co bych byl, kdybych byl
12 Dárky
13 Hodnocení vlastností
14 Jako já
15 Regulovčík
16 Vlajka
17 Čtyři rohy
18 Minulý život
19 Nedokončené věty
20 Ruce
21 Kočkodům
22 Čára života
23 Kimovka
5
6
10
13
14
15
17
22
27
28
31
34
37
41
44
46
48
50
52
55
58
60
65
67
69
71
77
79
81
83
86
89
Kdo jsem, jak˘ jsem
24 Kruh schopností
25 Kruhová hra
26 Kytičku pro tebe
27 Mluvící hůlka
28 Reklama
29 Špičkový tým
30 Pocitové tělo
31 Poznej, kdo to je
32 Co očekávají ženy od mužů a muži od žen
33 Chtěl bych být...
34 Venušanky a marťani I.
35 Venušanky a marťani II.
36 Co mě hřeje u srdce
Přehledné tabulky her a aktivit
Použitá a doporučená literatura
91
94
96
98
100
103
105
108
109
113
116
119
121
124
130
135
KDO JSEM, JAKÝ JSEM
Aktivity pro osobnostní
a sociální výchovu k Petr Kříž
Vydalo občanské sdružení AISIS,
Gorkého 499, 272 01 Kladno
První vydání
Zlom a grafické zpracování DTP Rodiče s. r. o.
Download

zlom kdo jsem