Styl učení
= svébytný postup při učení
Relativně nezávislý na obsahu učiva.
Vzniká na vrozeném základě.
Rozvíjí se spolupůsobením různých vnějších i vnitřních vlivů. Můžeme rozlišit různé
složky kognitivní (paměť, myšlení, pozornost), motivační (chci X musím),
sociální (rodina, kamarádi), environmentální (prostředí) a autoregulační
(vůle, schopnost přizpůsobit se okolí, podmínkám)
Učební taktiky => dílčí postupy při učení
Strategie učení => celkový přístup
Styly učení dle D. I. Newbla
a N. J. Entwistla
Povrchový (pasivní – chci pouze projít, netečný vztah X aktivní; orientace na
reprodukování učiva)
Hloubkový (motivace: učivo mě zajímá, chci vědět více o oboru, něčeho v
daném oboru dosáhnout)
Utilitární/vypočítavý (motivace: zájmy, které mně umožní, co nejlépe splnit to,
co se ode mě vyžaduje; prosté opakování – nespojuji si dané pojmy, chci
dosáhnout jen, co nejlepší výkon) orientace na výkon
Význam stylu a metod učení
Usnadnění domácí přípravy
Úspora času
Prevence stresu
Zpříjemnění školních povinností
Volba adekvátní metody učení
Sebepoznání
Download

Styl učení