Program udržateľného rozvoja
cezhraničnej spolupráce
v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty
na roky 2014 - 2020
2. pracovná verzia
Január 2014
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
OBSAH:
1. Úvod
1.1. Proces prípravy programu – Ing. Soňa Hustáková
1.2. Programová štruktúra – Ing. Soňa Hustáková
1.3. Väzba na nariadenia Európskej únie – Dagmar Lišková
1.4. Hodnotenie cezhraničnej spolupráce v ER BBK do r. 2013 – Dagmar Lišková
2. Charakteristika územia a SWOT analýza
Dagmar Lišková, Mgr. Andrea Krumpárová, Mgr. Leona Tolarová, Ing. Iva Polišenská
3. Stratégia cezhraničnej spolupráce v ER BBK do a po roku 2020
3.1. Strednodobá stratégia udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce ER BBK
(2014 – 2020) – Ing. Soňa Hustáková, Ing. Viera Birošíková,
3.1.1. Priority programu – Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková, Mgr. Josef Zdražil
3.1.2. Špecifické ciele a opatrenia - Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková,
Mgr. Josef Zdražil, Bc. Andrea Molnárová
3.2. Dlhodobá stratégia udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce ER BBK
(2020-2029) - Ing. Soňa Hustáková, Ing. Viera Birošíková
4. Projekty a finančný plán
Ing. Soňa Hustáková, Dagmar Lišková
5. Implementácia programu
Ing. Soňa Hustáková, Ing. Viera Birošíková, Bc. Andrea Molnárovál
6. Monitorovanie pokroku dosiahnutých cieľov a hodnotenie programu
Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková
7. Prílohy
č. 1 – Mapa implementácie SPD ER BBK do r. 2013
č. 2 - Tabuľky index starnutia, nezamestnanosť
č. 3 - Veľkoplošné a maloplošné chránené územia
č. 4 - Lesný porast a poľnohospodárska pôda
č. 5 – Mapa komunikácií a hraničných prechodov
č. 6 – Mapa cyklotras
č. 7 – Mapa sídel s památkami – doplní PS 3
č. 8 - Zoznam použitých skratiek a relevantných www.stránok
č. 9 - Zoznam regionálnych odborníkov podieľajúcich sa na spracovaní programu
č.10 - Zoznam použitých zdrojov informácií
2
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
1. Úvod
1.1. Proces přípravy programu
Přeshraniční spolupráce na moravsko – slovenské hranici vychází z přirozených kulturních
a tradičních hodnot a vazeb, vytvářených po léta společného soužití v jednom státě, odvíjet se však
intenzivně začala až rozdělením státu na samostatné celky. Iniciativou pro rozvoj a udržení přeshraniční
spolupráce na území Zlínského a Trenčianského kraje bylo zpočátku bezpochyby sdružení právnických
osob Euroregion Bílé–Biele Karpaty, které bylo založeno regionálními subjekty, městy a obcemi za účelem
podpory rozvoje přeshraniční spolupráce a příhraničního území, zpočátku bylo toto postavení do jisté míry
monopolní. Nově vzniklé kraje poté převzaly velkou část iniciativy zejména v oblasti podpory investičních
aktivit. I když je oblast přeshraniční spolupráce spíše doplňkovým prvkem udržitelného rozvoje území, oba
kraje jí věnují patřičnou pozornost a společně s Euroregionem Bílé-Biele Karpaty přispívají k jejímu udržení
a dalšímu rozvoji.
Prokazatelný zájem území i odpovědných institucí o udržitelnost přeshraniční spolupráce a rozvoj
příhraničního území vedl zúčastněné subjekty k diskusi o skutečných potřebách příhraničního území
a o možnostech podpory jejich komplexního řešení s ohledem na zachování a zvyšování kvality života. Na
základě těchto vstupních podmínek přistoupily oba kraje k iniciativě ER BBK k ustavení Programu
udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé–Biele Karpaty, resp. na území
obou krajů, které Euroregion svou působností pokrývá.
Příprava Programu a jeho struktur byla realizována v rámci projektu podpořeného z Fondu
mikroprojektů OPPS SR – ČR 2007 -2013, jehož nositelem je Region Bílé Karpaty, česká národní část
Euroregionu.
Vytvořené struktury programu byly následně zapojeny do přípravy Programového dokumentu na
období 2014 -2020. Zpracování PD bylo podpořeno rovněž z Fondu mikroprojektů OPPS SR – ČR 2007 2013.
Harmonogram přípravy programu
• Ustanovení Základního týmu programu = říjen – prosinec 2012
• Ustanovení pracovních skupin dle jednotlivých pilířů/priorit programu = prosinec 2012 – březen
2013
• Zpracování Programového dokumentu = prosinec 2012 – červen 2014
• Veřejné připomínkování pracovní verze Programu = únor 2014 – březen 2014
• Veřejná prezentace dokumentu = březen 2014 – červen 2014
• Zveřejnění dokumentu = červen 2014
• Zpracování strategií jednotlivých pilířů/priorit programu = od června 2014
• Ustavení pracovních skupin opatření = září – říjen 2014
•
Příprava a realizace dílčích projektů = od listopadu 2014
1.2. Programová struktura
Program pro udržitelný rozvoj přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé–Biele Karpaty má
ustavenu základní strukturu, na kterou bude dále navazovat při realizaci dílčích aktivit a projektů v rámci
Programu.
Nositelem idei Programu je Základní tým Programu, který je sestaven ze zástupců Zlínského
kraje,Trenčianského samosprávneho kraje, ER BBK, Asociace neziskových organizací Zlínského kraje
a Spoločnosti pre trvalo udržateľný rozvoj, odbočka Biele Karpaty. K jeho dalším úkolům patří schvalování
dílčích výstupů Programu, jejich komunikace na úrovni krajů, komunikace s dalšími partnery projektu.
Pro realizaci Programu je zpracován tento Programový dokument, na jehož tvorbě se podílí 48 členná
česko – slovenská odborná pracovní skupina složená ze zástupců všech stanovených pilířů/priorit
Programu.
Programový dokument bude předložen ke schválení Valnému shromáždění ER BBK a dále bude
předložen ke schválení odpovídajícím orgánům Zlínského a Trenčianského samosprávneho kraje tak, aby
mohl být považován za základní dokument pro rozvoj přeshraniční spolupráce v území.
3
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Schéma č. 1:Programová struktura
1.3. Väzba na nariadenia Európskej únie
Rámcový dokument strednodobého a dlhodobého cezhraničného rozvoja územia Euroregiónu BíléBiele Karpaty (ďalej ER BBK) Program udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území
Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014-2020 (ďalej Program, resp. PUR) nadväzuje na
predchádzajúci sedemročný rámcový dokument Euroregiónu pre roky 2007-2013 Spoločný programový
dokument Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty o cezhraničnej spolupráci na roky 2007–2013 a na odpovídající
dokumenty Rozvoje územního obvodu Zlínského kraje a Program hospodárskeho rozvoja Trenčianského
samoprávneho kraja . Súčasne je tento Program v súlade
 s cieľmi stratégie Európa 2020 – s inteligentným, trvalo udržateľným a inkluzívnym rastom
a politikou súdržnosti Spoločného strategického rámca na roky 2014-20120 pre Európsky fond
regionálneho rozvoja, Európsky sociálny fond, Kohézny fond, Európsky poľnohospodársky fond
pre rozvoj vidieka a Európsky fond pre námorné otázky a rybné hospodárstvo;
 s globálnym cieľom územnej súdržnosti Európskej územnej spolupráce 2014-2020 na vykonávanie
spoločných aktivít a výmenu politík medzi vnútroštátnymi, regionálnymi a miestnymi aktérmi
z členských štátov, podporovaných z Európskeho fondu regionálneho rozvoja;
 so stratégiou a prioritnými osami Operačného programu pre cezhraničnú spoluprácu Slovenská
republika – Česká republika na roky 2014-2020
 s prierezovými princípmi územnej oprávnenosti; znižovania rozdielov medzi úrovňami rozvoja
regiónov; efektívnosti, synergie a doplnkovosti zdrojov; tematického zamerania a investičných
priorít programov a ich orientácia na výsledky; partnerstva; rovnosti príležitostí a nediskriminácie;
ochrany životného prostredia; prevencie a riadenia rizík.
1. 3.1 Ciele a priority EÚ v Európskej územnej spolupráci na roky 2014-2020
Cieľom Nariadenia EP a Rady (EU) č.1299/2013 zo 17. 12. 2013 o osobitných ustanoveniach
týkajúcich sa podpory Európskeho fondu regionálneho rozvoja pre cieľ Európska územná spolupráca
z EFRR je prispievať k znižovaniu rozdielov medzi úrovňami rozvoja rôznych regiónov a zaostávania
najviac znevýhodnených regiónov, medzi ktorými by sa osobitná pozornosť mala venovať regiónom
závažne a trvalo znevýhodneným prírodnými a demografickými podmienkami, ako sú ostrovné,
cezhraničné a horské regióny. Územný rozmer politiky súdržnosti, na rozdiel od sektorových politík, má
väčšiu schopnosť prispôsobiť sa špecifickým potrebám rozdielnych geografických daností, osobitých
problémov a výziev, a tak efektívnejšie prispieť k rozvoju znevýhodnených regiónov vrátane mestských
i vidieckych oblastí.
4
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Novým prvkom Nariadenia sú ustanovenia o tematickom zameraní a investičných prioritách, ktoré
je potrebné vnímať v súvislosti so zlepšovaním strategického zacielenia programov a ich
orientácie na výsledky, a tak zabezpečiť ich zameranie na európske priority a intervencie, kde spolupráca
prináša vysokú pridanú hodnotu. Kritériá výberu boli vymedzené prísnejšie, aby sa finančné prostriedky
prideľovali na skutočne spoločné postupy.
Každý národný program spolupráce tvoria prioritné osi. Prioritná os sa vzťahuje na jeden fond,
zodpovedá konkrétnemu tematickému cieľu a zahŕňa jednu alebo niekoľko investičných priorít tohto
tematického cieľa v súlade s článkami 5 a 6 tohto nariadenia. Programy musia obsahovať aj výkonnostný
rámec stanovujúci osobitné míľniky pre jednotlivé programy, na základe ktorých bude možné hodnotiť
pokrok pri ich vykonávaní.
V nariadení je celkom 11 tematických cieľov a sú smerované na rozvoj ekonomiky na báze
znalostí, výskume a inováciách, podpory ekologickejšieho, zdrojovo efektívnejšieho a konkurencie
schopnejšieho hospodárstva, stimulovanie vysokej zamestnanosti prinášajúcej územnú a sociálnu
súdržnosť a na budovanie administratívnych kapacít. Pre každý program cezhraničnej spolupráce mohli
byť vybrané maximálne 4 tematické ciele – konkrétne pre slovensko-českú hranicu sú uvedené v bode
1.3.2.
V rámci cieľa Európska územná spolupráca sú z EFRR podporené tak ako aj v uplynulom
plánovacom období tri oblasti spolupráce:
A. cezhraničná spolupráca medzi susediacimi regiónmi zameraná na podporu integrovaného regionálneho
rozvoja medzi susediacimi pozemnými a námornými pohraničnými regiónmi z dvoch alebo viacerých
členských štátov alebo medzi susediacimi pohraničnými regiónmi z aspoň jedného členského štátu a
jednej tretej krajiny na vonkajších hraniciach Únie, okrem regiónov zahrnutých do programov v rámci
vonkajších finančných nástrojov Únie;
B. nadnárodná spolupráca v rámci väčších nadnárodných území, do ktorej sú zapojené národné,
regionálne a miestne orgány, zahŕňajúca námornú cezhraničnú spoluprácu v prípadoch, ktoré nie sú
pokryté cezhraničnou spoluprácou, s cieľom dosiahnuť vyššiu mieru územnej integrácie týchto území, a
tým prispieť k územnej súdržnosti v Únii ako celku;
C. medziregionálna spolupráca na posilnenie efektívnosti politiky súdržnosti prostredníctvom podpory
výmeny skúseností s tematickými cieľmi medzi partnermi v celej Únii zaoberajúcimi sa identifikáciou
a šírením najlepšej praxe, s ich prenosom do operačných programov v rámci cieľa Investície pre rast a
zamestnanosť; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením najlepšej praxe v oblasti trvalo
udržateľného rozvoja miest a vidieka; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením dobrej
praxe a inovačných prístupov vo vzťahu k aktivitám, ktoré sa týkajú územnej spolupráce a využívania
Európskych zoskupení územnej spolupráce (EZÚS) a nakoniec spracovaním analýz vývojových trendov
vo vzťahu k cieľom územnej súdržnosti a harmonického rozvoja európskeho územia.
A. Cezhraničná spolupráca
Ako už bolo vyššie spomenuté, cezhraničná spolupráca by mala byť v nasledujúcich siedmych
rokoch zameraná na riešenie spoločne identifikovaných výziev v pohraničných regiónoch, ako napr. zlá
dostupnosť, nevhodné podnikateľské prostredie, nedostatočné prepojenie medzi miestnymi
a regionálnymi orgánmi, výskum, inovácie a zavádzanie IKT, znečistenie životného prostredia,
predchádzanie rizikám, negatívne postoje voči občanom susednej krajiny, resp. využiť existujúci potenciál
v prihraničnej oblasti, ako napr. budovanie cezhraničných výskumných a inovačných zariadení a klastrov,
cezhraničná integrácia trhu práce, spolupráca medzi vysokými školami alebo zdravotnými strediskami atď.
Investičné priority:
Konkrétna podpora investičných priorít v cezhraničnej spolupráci prostredníctvom zdieľania ľudských
zdrojov, zariadení a infraštruktúry bude sústredená na:
a) integráciu cezhraničných trhov práce, vrátane cezhraničnej mobility, spoločné miestne iniciatívy
v oblasti zamestnanosti a spoločné vzdelávanie (v tematickom cieli podpory zamestnanosti a mobility
pracovných síl);
b) cezhraničné presadzovanie rodovej rovnosti a rovnosti príležitostí, ako aj na cezhraničnú podpora
sociálneho zaradenia (v tematickom cieli podpory sociálneho začlenenia a boja proti chudobe);
c) príprava a realizácia spoločných vzdelávacích a školiacich programov (v tematickom cieli investícií do
zručnosti, vzdelávania a celoživotného vzdelávania);
d) podpora právnej a administratívnej spolupráce a spolupráce medzi občanmi a inštitúciami (v tematickom cieli posilňovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy).
5
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
B. Nadnárodná spolupráca
V oblasti nadnárodnej spolupráce, v posilňovaní spolupráce na podporu integrovaného územného
rozvoja prepojeného na priority politiky súdržnosti Únie ide najmä o prípravu a realizáciu
makroregionálnych stratégií. Ďalej je spolupráca zameraná na nadnárodný prístup financovania budovania
dopravných koridorov a telekomunikačnej dostupnosti, rozvoj inovácií, vedecký a technický rozvoj, tvorbu
sietí a profesionálnych väzieb medzi inštitúciami, zameranými na prenos technológií. Jednou z prvoradých
priorít je životné prostredie: vodné hospodárstvo, energetická účinnosť, prevencia rizík a ochrana
životného prostredia s jasným nadnárodným rozmerom a činnosti môžu zahŕňať ochranu a správu povodí
riek, vodohospodárskych služieb a mokradí; prevenciu požiarov, sucha a povodní; podporu ochrany proti
prírodným a technickým rizikám; ako aj ochranu a skvalitňovanie prírodného bohatstva v záujme podpory
socio-ekonomického rozvoja a trvalo udržateľného cestovného ruchu. Taktiež pre každý program
nadnárodnej spolupráce môžu byť vybrané len 4 tematické ciele.
Slovenská republika vyčlenila z celkovej alokácie na Európsku územnú spoluprácu na nadnárodnú
spoluprácu pre program DANUBE 13,38 MEUR a na program STREDNÁ EURÓPA 8,98 MEUR, Česká
republika na nadnárodnú spoluprácu spolu 43,0 MEUR.
C. Medziregionálna spolupráca
Cieľom medziregionálnej spolupráce bude okrem už vyššie spomenutého povzbudzovania výmeny
skúseností medzi regiónmi na zlepšenie prípravy a realizácie operačných programov v rámci cieľa
Investície pre rast a zamestnanosť. Bude posilňovať najmä spoluprácu medzi klastrami inovácií a
intenzívneho výskumu, výmeny medzi výskumníkmi a výskumnými inštitúciami založené na „Regiónoch
znalostí“ a „Výskumnom potenciáli konvergenčných a najvzdialenejších regiónov“ v rámci Siedmeho
rámcového programu pre výskum. Každý operačný program medziregionálnej spolupráce by mal
zahrňovať celú Úniu podľa článku 2 ods. 3 písm. a), v rámci ktorých môžu byť vybrané všetky tematické
ciele.
Rozdelenie finančných prostriedkov
Komisia rozhodnutím stanovila zoznam nadnárodných oblastí určených na podporu v členení
programov spolupráce na úrovni NUTS 2, pre regióny pozdĺž vnútorných a vonkajších hraníc na úrovni
NUTS 3. Komisia berie do úvahy kontinuitu programových oblastí z programového obdobia 2007-2013.
Prostredníctvom úprav sa môžu zmenšiť alebo zväčšiť existujúce programové oblasti, je však možné aj ich
zemepisné prekrývanie.
Na ročné rozdelenie finančných zdrojov podľa členských štátov celkovej sumy na 7-ročné obdobie
- 11,7 mld. EUR je použité kritérium počtu obyvateľov a pre 3 oblasti celkom:
73,24 % na cezhraničnú spoluprácu – 8,569 mld. EUR – prefinancovanie projektu z ERDF 85 %
20,78 % na nadnárodnú spoluprácu – 2,431 mld. EUR
5,98 % na medziregionálnu spoluprácu – 0,7 mld. EUR
Slovenská republika plánuje použiť na cieľ EÚS v rokoch 2014-2020 z Európskeho fondu
regionálneho rozvoja - podľa rozhodnutia Komisie C(2013) 223,40 MEUR, z toho na slovensko-českú
hranicu plánuje alokáciu vo výške 45,0 MEUR (na hranice HU-SK 60,10 MEUR, PL-SK 55,0 MEUR, SKAT 35,0 MEUR, SK-UA 6,0 MEUR – program ENI).
Česká republika na cieľ Európska územná spolupráca získala 303,15 MEUR, na operačný program
pre cezhraničnú spoluprácu ČR - SR plánuje použiť 45,149 MEUR (na hranicu ČR-PL 91,223 MEUR, ATČR 59,898 MEUR, Sasko-ČR 57,101 MEUR a Bavorsko-ČR 49,176 MEUR).
Dôraz na zjednodušenie, sprehľadnenie a odstránenie byrokracie
V novom plánovacom období budú stanovené zjednodušené podmienky v oblasti realizácie
programov, správy finančných prostriedkov a kontroly. Bude znížený počet zapojených orgánov do
implementácie programov a je navrhnutý súbor zlepšených ukazovateľov.
6
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
1.3.2 Operačný program cezhraničnej spolupráce SR – ČR 2014- 2020
Program nadväzuje na dobré skúsenosti z predchádzajúceho obdobia slovensko-českej / československej cezhraničnej spolupráce v rokoch 2007 – 2013. Na jeho tvorbe sa spolupodieľali v spolupráci
s Ministerstvom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, odbor programov cezhraničnej spolupráce
a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, odbor Evropské územní spolupráce aj euroregionálne združenia
spolu s dotknutými samosprávnymi krajmi, čo posilnilo ich vzájomné porozumenie a vzťahy.
Strategickým zámerom programu na obdobie rokov 2014-2020 je prispieť k zvýšeniu atraktívnosti
cezhraničného regiónu pre obyvateľov a návštevníkov prostredníctvom inteligentného využívania
existujúceho potenciálu územia. Okrem technickej pomoci (prioritná os 5 s alokáciou 5,408 MEUR, čo je
6 % z celkového príspevku z ERDF 90.149.871 EUR) budú programom podporované nasledovné prioritné
osy, investičné priority a špecifické ciele:
Prioritná os 1:
Využívanie inovačného potenciálu
Investičná priorita 1.1: Tvorba a realizácia spoločných vzdelávacích programov a programov prípravy
Špecifický cieľ 1.1.1 Zvýšenie relevantnosti obsahu a kvality procesu vzdelávania, prostredníctvom
užšej spolupráce vzdelávacích inštitúcií so zamestnávateľmi v záujme zlepšenia
uplatniteľnosti na trhu práce.
Špecifický cieľ 1.1.2 Zvýšenie atraktívnosti a kvality celoživotného vzdelávania pre pracovnú silu
v cezhraničnom regióne
Investičná priorita 1.2: Podpora podnikových investícií do výskumu a vývoja a rozvoja prepojení
a synergie medzi podnikmi, centrami výskumu a vývoja a vyššieho vzdelávania
Špecifický cieľ 1.2.1 Cielená podpora efektívnejšieho prepojenia a spolupráce výskumno-vývojovej
základne s dôrazom na využitie výsledkov aplikovaného výskumu.
Alokácia na prioritnú os: 9,916 MEUR – 11 %
Prioritná os 2:
Dopravná dostupnosť
Investičná priorita 2.1: Zlepšenie regionálnej mobility prostredníctvom napojenia na sekundárne
a terciárne uzly do TEN-T infraštruktúry
Špecifický cieľ 2.1.1 Zvýšenie kapacity dopravnej siete a plynulosti premávky na vybraných úsekoch
cestnej siete z cezhraničného regiónu
Alokácia na prioritnú os: 27,044 MEUR – 30 %
Prioritná os 3:
Kvalitné životné prostredie pre obyvateľov
Investičná priorita 3.1: Ochrana, propagácia a rozvoj kultúrneho a prírodného dedičstva
Špecifický cieľ 3.1.1 Vytvorenie vhodného rámca pre efektívne zhodnocovanie kultúrneho a prírodného
dedičstva v cezhraničnom regióne s dôrazom na vytváranie ucelených produktov
atraktívnych pre návštevníkov
Investičná priorita 3.2: Ochrana a obnova biodiverzity, ochrana a obnova pôdy a propagácia služieb
ekosystémov vrátane NATURA 2000 a zelenej infraštruktúry
Špecifický cieľ 3.2.1 Ochrana biodiverzity cezhraničného územia prostredníctvom spolupráce v oblasti
ochrany a koordinovaného riadenia chránených území
Alokácia na prioritnú os: 32,453 MEUR – 36 %
Prioritná os 4:
Rozvoj miestnych iniciatív
Investičná priorita 4.1: Zvyšovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy
Špecifický cieľ 4.1.1
Zvýšenie intenzity a kvalitatívnej úrovne cezhraničnej spolupráce miestnych
samospráv a miestnych aktérov
Alokácia na prioritnú os: 10,817 MEUR – 12 %, z toho Fond mikroprojektov 9.014.987,10 EUR – 10 %
7
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Financovanie programu:
Na plánované obdobie pre jednotlivé roky sa počíta s nasledovnými alokáciami z Európskeho fondu
regionálneho rozvoja (t. j. 85 % oprávnených výdavkov v MEUR):
2014
4,507
5%
2015
6,310
7%
2016
9.014
10 %
2017
17,128
19 %
2018
17,128
19 %
2019
18,029
20 %
2020
18,029
20 %
Spolu
90,149
Financovanie projektov:
Na slovenskej strane:
Na českej strane:
85 % z ERDF + 10 % štátny rozpočet + 5 % vklad prijímateľa
85 % z ERDF + 5 % štátny rozpočet + 10 % vklad prijímateľa
Malé projekty:
Veľké projekty:
od 3.000 do 30.000 EUR
od 30.001 bez obmedzenia
Oprávnené územie programu:
Trenčiansky, Trnavský, Žilinský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínsky kraj.
1.4. Hodnotenie cezhraničnej spolupráce v území ER BBK do r. 2013
Hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty počas implementácie Spoločného programového
dokumentu ER BBK o cezhraničnej spolupráci na roky 2007-2013 (SPD) bolo napĺňanie plánovaných
cieľov:
1. Systematicky budovať euroregionálne povedomie a spolupatričnosť s ER BBK na svojom území - cieľ
priebežne plnený v rámci priorít a opatrení SPD ER BBK 1 – 3 konkrétnymi projektmi, publikačnou
činnosťou a zviditeľňovaním loga ER BBK aj vďaka Fondu mikroprojektov pozdĺž celej hranice. Tento
cieľ pre svoju dôležitosť zostáva aj pre budúce plánovacie obdobie.
2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami SPD. Cieľ bol
priebežne napĺňaný poradenstvom, pomocou pri spracovaní a realizovaní projektov, resp. ich aktivít
najmä v rámci priority 1 a jej opatrení, podľa požiadaviek z územia aj pre priority 2 a 3.
3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu. Cieľ bol
a priebežne je plnený v súčinnosti so Spoločným monitorovacím výborom Operačného programu
cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013, Správcovstvom Fondu mikroprojektov Regionem Bílé
Karpaty; presadením systematickej každoročnej podpory euroregionálnych združení SR do zákona č.
539/2008 Z.z., účasťou členiek Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK v Pracovnej skupine pre
prípravu OPCS SR-ČR 2014-2020.
4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení SPD - cieľ realizovaný
každoročným monitoringom vo výročných správach národných združení ER BBK, hodnotiacimi
správami Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK pre Valné zhromaždenie Euroregiónu,
spracovaním priebežnej (2010, 2012, 2013, 2014) a záverečnej hodnotiacej správy(2015), z ktorej
údajov čerpá táto kapitola.
Na kvalitatívne a profesionálne naplnenie uvedených cieľov Euroregión v súčinnosti s ďalšími inštitúciami
na regionálnej, oboch národných a európskej úrovni:

podporoval legislatívne začlenenie euroregiónov do národných štruktúr – spoluprácou na uvedení
v platnosť Zákona č. 539 Z.z. zo 4. 11. 2008 o podpore regionálneho rozvoja, 4. časť Ďalšie
subjekty územnej spolupráce, § 13 Euroregión
a európskych štruktúr – spoluprácou s Asociáciou európskych prihraničných regiónov,
s Kanceláriou Trenčianskeho úradu v Bruseli a so Zastúpením Zlínskeho kraja v Bruseli;
8
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia

organizoval informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie SPD a Operačného
programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013 – realizované priamo národnými
združeniami ER BBK v rámci konkrétnych projektov, ale najmä Region Bílé Karpaty ako správca
Fondu mikroprojektov OP SR-ČR;

vypracovať propagačnú stratégiu - spracovaná 1. verzia, aktualizovaná verzia zostáva ako úloha
pre roky 2014+;

zodpovedne participoval na vybudovaní trvalo udržateľného profesionálneho poradenského
a školiaceho servisu pre cezhraničnú spoluprácu – v rokoch 2007 – 2009 viac zabezpečovaný na
slovenskej strane so spoluúčasťou českej strany ER BBK, od roku 2009 systematicky budovaný
a profesionálne realizovaný na českej strane so spoluúčasťou slovenskej strany Euroregiónu;

úzko spolupracoval v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompetentnými
orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II. – čoraz v užšej spolupráci s Trenčianskym
samosprávnym krajom a Zlínskym krajom, regionálnymi univerzitami a obchodnými komorami na
oboch stranách hranice, ako aj ďalšími sociálnymi partnermi z územia.
1.4.1 Plnenie harmonogramu implementácie SPD
Spoločný programový dokument cezhraničnej spolupráce v Euroregióne Bílé-Biele Karpaty,
spracovaný na obdobie rokov 2007 – 2013 v súlade s cieľom 3 Európska územná spolupráca v rokoch
2007-2013, po schválení Valným zhromaždením ER BBK mal nasledovný časový plán implementácie:
1. Vydanie SPD 2007-13 a verejné prezentácie
2. Aktualizácia SPD na základe ročného intervalu monitorovania
vzhľadom na znalosť potrieb územia a kvalitné nastavenie programu
3. Propagácia a implementácia SPD na roky 2007-2013
4. Príprava SPD na roky 2014-2020
5. Monitoring a hodnotenie plnenia SPD na roky 2007-2013
6. Vyhodnotenie plnenia SPD na roky 2007-2013
7. Vydanie SPD 2014-20 a verejná prezentácia
09.2006 - realizované
do 11.2010 - nebolo potrebné,
od 10.2006 - realizovaná
2012-2013 - v príprave
priebežne - realizované
09.2013 - realizované
09.2013 - v príprave
1.4.2 Hodnotenie SPD ER BBK
Priebežná i záverečná hodnotiaca správa sa zamerala vzhľadom na dostupnosť niektorých údajov
najmä na kvalitatívne, kvantitatívne a porovnávacie ukazovatele v jednotlivých prioritách a opatreniach ako
SPD ER BBK, tak aj OPCS SR-ČR, ktoré sú si strategickými cieľmi a najmä opatreniami veľmi blízke,
a teda porovnateľné.
Projekty investičného i neinvestičného charakteru riešiace priority a opatrenia Spoločného
programového dokumentu ER BBK sa riadili nariadeniami štrukturálnych programov pomoci EÚ
a pravidlami, ktoré sú priebežne vyhlasované poverenými: Spoločným technickým sekretariátom pre
OPCS SR-ČR, Agentúrou regionálneho rozvoja pri MVRR, neskôr MPŽPRV a neskôr MDVRR na
slovenskej strane a Ministerstvem pro místní rozvoj na českej strane, resp. inými poverenými inštitúciami
na národných úrovniach SR a ČR.
Konkrétne projekty na implementáciu SPD Euroregiónom Bílé-Biele Karpaty navrhovala každoročne Pracovná skupina Správnej rady ER BBK a v rámci ročných plánov činností a rozpočtov schvaľo-vali
národné a spoločné valné zhromaždenia, realizovali spoločne obe národné združenia Región Biele
Karpaty a Region Bílé Karpaty. V sledovanom období to boli zväčša neinvestičné projekty strešného
charakteru dotýkajúce sa celého územia Euroregiónu, ale aj projekty týkajúce sa piatich dlhodobých
programov ER BBK: ■ Servisná činnosť pre členov a územie ER BBK, horizontálne a vertikálne
partnerstvá ■ Rozvoj cestovného ruchu ■ Rozvoj vidieckeho územia a ľudského potenciálu ER BBK ■
VITRUM PRO FUTURUM – ER BBK, euroregión skla ■ Životné prostredie.
Výber projektov Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK sa v prvom rade riadil prioritami
a opatreniami SPD ER BBK, v druhom rade stanovenými kritériami výberu projektov, ktoré platili aj pre
partnerské projekty so sociálnymi partnermi z územia Euroregiónu:
9
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
* cezhraničnosť * reálnosť – potrebnosť * schopnosť prefinancovania * záujem o zodpovednosť za projekt *
trvalá udržateľnosť * pripravenosť projektu (dokumenty – úroveň) * jedinečnosť * stupeň propagácie –
zviditeľnenia Euroregiónu.
Euroregión Bílé-Biele Karpaty v priebehu plnenia priorít a opatrení prvého i druhého SPD ER BBK
vytvoril, vďaka ochote regionálnych odborníkov spolupracovať, cezhraničné pracovné skupiny SPD:
1. Programová pracovná skupina – pracuje od roku 2002 (priorita 1 SPD)
2. Pracovná skupina pre rozvoj ľudského potenciálu – od r. 2003 (priorita 1 SPD)
3. Základný tím programu VITRUM PRO FUTURUM – od r. 2003 (priorita 1 SPD)
4. Pracovná skupina pre cestovný ruch – od r. 2002 (priorita 2 SPD)
5. Pracovná skupina pre životné prostredie – od r. 2005 (priorita 3 SPD)
ktoré priebežne zodpovedali vo svojich oblastiach do hodnoteného obdobia za prípravu strešných
projektov Euroregiónu a ich realizáciu; za podklady pre monitorovanie a hodnotenie plnenia programu na
celom území ER BBK. Za napĺňanie krátkodobých i dlhodobých stratégií zodpovedala Pracovná skupina
Správnej rady ER BBK, za cezhraničnú servisnú činnosť a informačnú, vzdelávaciu a koordinačnú pomoc
zadávateľom i žiadateľom projektov, realizovanú na území Euroregiónu podľa priorít a opatrení SPD ER
BBK, zodpovedali oba národné sekretariáty ER BBK.
◙ Prehľad zdrojov a realizovaných projektov cezhraničnej spolupráce ER BKK na plnenie priorít
a opatrení SPD k 31. 1. 2014 oboma národnými združeniami (aj s povinným vlastným vkladom):
Priority SPD
Ľudský potenciál
a podnikanie
Rozvoj infraštr. ŽP
Rozvoj infraštr. CR
Počet projektov v sume €
Počet projektov v sume €
Počet projektov v sume €
3
25.975,25
2
9
1
22.120,43
234.447,94
1.000,00
1
4
2.577,54
28.552,79
12
257.568,37
1
20.997,00
2
46.758,44
1
20.997,00
2
46.758,44
Región Biele Karpaty:
SPERA (2007-2008)
9
ZOPRR (2009-2013)
3
TSK (2007-2011)
4
Medzin.Vyšehrad.fond (2010) 1
Nadácia Ekopolis (2009)
Spolu
17
94.178,66
50.732,28
2.991,62
29.592,99
177.495,55
Region Bílé Karpaty:
Fond mikroprojektov (2007-13) 1
6.653.262,00
Projekty z FMP (2008-2013)
6
138.031,60
Zlínsky kraj (2007-2010)*
4
4.541,75
Město Zlín (2007-2011)*
dotácie
20.824,85
Spolu
11
6.816.660,20
Použitý priemerný ročný kurz NBS za rok 2011 (1 € = 24,55 CZK)
ER BBK prostredníctvom národných združení realizoval v sledovanom období spolu podľa priorít
28
6.994.155,75
5
49.549,79
14
304.326,81
a celkom je to 47 projektov v hodnote 7.348.032,35 Eur,
čo v porovnaní s predchádzajúcim SPD 2001-2006, v ktorom bolo Euroregiónom realizovaných 32
projektov v hodnote 1.168.483,48 € na tie isté priority, zatiaľ znamená rovnako nárast počtu realizovaných
projektov, ako aj objemu implementovaných finančných zdrojov. Kým za prvý program to bolo (s počtom
obyvateľov v ER BBK 1.190.528) 0,98 € na obyvateľa, v druhom, ešte nedokončenom programe (s
počtom obyvateľov 1.188.499) je finančný prínos 6,18 € na obyvateľa.
◙ V slovenskej časti Euroregiónu bolo za hodnotené obdobie najviac podporených projektov zo štátneho
rozpočtu SR – celkom 26 v hodnote 427.454,56 €, nasleduje 5 projektov podporených Trenčianskym
samosprávnym krajom v hodnote 3.991,62 € a z iných zdrojov 2 projekty v hodnote 32.170,53 €. Región
Biele Karpaty realizoval v spolupráci s českými partnermi 33 projektov v hodnote 463.616,71 €.
V českej časti Euroregiónu je to nedostižne 1 „veľký“ projekt manažovaný Regionem Bílé Karpaty
v hodnote 6.653.262 € v rámci českej hranice Fondu mikroprojektov, z ktorého realizoval v hodnotenom
období ako vedúci partner 9 samostatných projektov pre ER BBK v hodnote 205.787,04 €. Druhým
najvyšším zdrojom Regionu Bílé Karpaty boli dotácie z Města Zlín vo výške 20.824,85 € a napokon 4
projekty podporené Zlínským krajem v hodnote 4.541,75 €. Mimo „veľkého“ projektu v partnerstve s TSK
10
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
realizoval Region Bílé Karpaty v spolupráci so slovenským RBK a ďalšími partnermi 14 projektov
v hodnote 210.328,79 €.
◙ Najväčším prínosom, tak ako v predchádzajúcom programe, bolo pre ER BBK už spomínané
správcovstvo Fondu mikroprojektov Regionem Bílé Karpaty v partnerstve s Trenčianskym samosprávnym krajom. A to nielen finančne, ale najmä zviditeľňovaním Euroregiónu v rámci celého oprávneného
územia OPCS SR-ČR i na medzivládnej úrovni a taktiež skvalitnením vzťahov s TSK..
Z celkového počtu (na hranicu) 1 131 podaných projektov do FMP a schválených 518 projektov, bolo
z územia ER BBK zamietnutých 89 projektov (slovenská strana 32, česká 57) schválených 169 projektov
(slovenská strana 69, česká 100 – ale 7., 8., 10., 11., 13. a 14. výzva bola len pre českú stranu vzhľadom
na vyššiu alokáciu prostriedkov) – čo je 32,6 %-ný podiel na hranicu schválených projektov. Finančný
prínos zatiaľ schválených projektov so spolufinancovaním (k 31. 1. 2014) činí 3.484.733,55 € - čo je 48,4
%-ný podiel hodnoty schválených projektov na celú hranicu (6.517.576,85 €), avšak program ešte
pokračuje dvoma výzvami.
Z týchto schválených projektov bolo spolu nerealizovaných v území ER BBK 16 projektov (7 na slovenskej
a 9 na českej strane hranice) v hodnote 327.644,28 EUR.
◙ Plán a plnenie finančného prehľadu na r. 2007 - 2013 (k 31. 1. 2014) pre program OPCS SR-ČR
v MEUR v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty podľa priorít SPD ER BBK bol nastavený na základe
programovej a projektovej pripravenosti regiónu absorbovať takéto zdroje, schopnosti garantovať vlastné
vklady a predfinancovať projekty v jednotlivých prioritách SPD ER BBK, ako i faktu, že ER BBK územne
zaberá najdlhší úsek slovensko-českej / česko-slovenskej hranice, je bilaterálnym euroregiónom a teda
nemá ďalšie možnosti zdrojov ako susediace Euroregióny Beskydy (Č/S/P) a Pomoravie (A/S/Č/M).
Finančné prostriedky na prioritu 2007 - 2012
Plán
Skutočnosť
Počet
projektov
Z toho
SK – CZ
podľa ved.partn.
Rozvoj ľudského potenciálu
a podnikania (s FMP)
5,26
24,83
43
13 - 30
6,45
13,94
13
7-6
7,35
4,30
12
5-7
„Veľké“ projekty spolu
19,06
43,07
68
25 - 43
Kultúrna a spoločenská
cezhraničná spolupráca
2,07
3,48
169
69 - 100
21,13
46,55
237
94 - 143
Investičné
Rozvoj infraštruktúry
a neinvestičné životného prostredia
projekty
Rozvoj infraštruktúry
cestovného ruchu
Fond malých
projektov
Celková podpora OPCS SR-ČR 2007-12
◙ Nenaplnilo sa očakávanie slabšej schopnosti územia predfinancovať projekty a plánovaná hodnota
schválených a realizovaných projektov v ER BBK bola prekročená o 25,42 MEUR, aj vďaka Fondu
mikroprojektov v hodnote 10,91 MEUR v správcovstve Regionu Bílé Karpaty a Trenčianskeho
samosprávneho kraja počas celého plánovacieho obdobia.
Ak porovnáme schopnosť predfinancovania slovenskej a českej strany ER BBK, tu sa ukázala podľa
vedúceho partnera projektu o tretinu vyššia finančná schopnosť českej strany. Najviac bola prekročená
priorita 1 Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania, potom priorita 2 Rozvoj infraštruktúry životného
prostredia, nenaplnená zostala priorita 3 Rozvoj infraštruktúry cestovného ruchu, nakoľko alokácia na túto
oblasť bola prakticky vyčerpaná už po 1. výzve OPCS SR-ČR.
◙ Sektorové rozdelenie schválených projektov žiadateľov z OPCS SR-ČR a Fondu mikroprojektov
podľa vedúceho partnera, t. j. – kraje, obce, mestá, školy, neziskové organizácie a kultúrne zariadenia
z územia ER BBK, (k 31. 1. 2014) nasledovné údaje:
11
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
OPCS SR-ČR
VP SK
VP CZ
Sektor žiadateľa
počet projektov - v €
počet projektov - v €
Spolu v ER BBK
Kraje – TSK, ZK
1
1.573.992,44
1
633.975,18
2 - 2.207.967,62
Obce, mestá
13
9.958.300,80
16
7.353.970,27
29 - 17.312.271,07
MVO, NNO
4
549.638,00
13
15.326.231,04*
17 - 15.875.869,04
Kultúrne inštitúcie
2
238.888,12
2
383.643,00
4622.531,12
Materské a ZŠ
5
531.207,46
5531.207,46
Stredné školy
4
1.287.438,08
4 - 1.287.438,08
Vysoké školy
1
716.458,00
1
223.324,84
2939.782,84
_____________________________________________________________________________________
Celkom
21
13.037.277,36
42
25.739.789,87
63 – 38.777.067,23
* projekt na FMP
◙ Z uvedenej tabuľky vyplýva, že na slovenskej strane územia ER BBK má oveľa menšiu schopnosť
predfinancovať „veľké“ projekty mimovládny neziskový sektor a prakticky vôbec školstvo všetkých stupňov
oproti možnostiam českej strany. Pomerne vyrovnaný je počet vedúcich partnerov z verejnej samosprávy
a ak sa pozrieme na hodnotu projektov (okrem FMP) je prakticky vyrovnaná.
Zo schválených 68 projektov bolo 5 (3 VP SK a 2 VP CZ) nerealizovaných v hodnote 4.291.226,74 €.
Projekty z FMP
VP SK
VP CZ
Sektor žiadateľa
počet projektov - v €
počet projektov - v €
Spolu v ER BBK
Kraje – TSK, ZK
4
69.769,00
4 69.769,00
Obce, mestá
37
772.150,35
41
868.655,93
78 - 1.640.806,28
MVO, NNO
11
178.515,37
31
781.807,38
42 - 960.322,75
Kultúrne inštitúcie
10
192.906,19
1
23.500,00
1 - 216.406,19
Materské a ZŠ
1
23.475,37
5
118.966,70
6 - 142.442,07
Stredné školy
2
40.660,00
4
70.189,68
6 - 110.849,68
Iné
1
21.045,52
5
83.907,46
6 - 104.952,98
_____________________________________________________________________________________
Celkom
62
1.228.753,00
91
2.016.796,15
153 - 3.245.549,15
◙ Pri FMP je podľa počtu a hodnoty projektov na českej strane ER BBK už na prvý pohľad zrejmá vyššia
alokácia prostriedkov v zatiaľ 6-tich samostatných výzvach. Prekvapujúce je, že na rozdiel od Zlínskeho
kraja, Trenčiansky samosprávny kraj sám nerealizoval žiaden mikroprojekt, o to viac sa však snažili
kultúrne zariadenia v jeho zriaďovateľskej pôsobnosti. Z tabuľky je jasný záujem regionálnej samosprávy
o mikroprojekty na oboch stranách hranice a vyššia úspešnosť mimovládneho neziskového sektoru najmä
na českej strane.
Zo 69 schválených projektov bolo zo na slovenskej strane euroregiónu nerealizovaných 7 mikroprojektov
(2 mestá a 5 MVO) v hodnote 127.121,00 € a na českej strane zo 100 schválených projektov
nerealizovaných 9 mikroprojektov (5 obcí a 4 NNO) v hodnote 200.522,38 €.
◙ Schválené „veľké“ projekty podľa priorít a oblastí OPCS SR-ČR k 31. 1. 2014 (projekty z poslednej
výzvy budú schvaľované koncom marca 2014) na slovenskej a českej strane ER BBK v Euro:
Oblasť podpory
priorita
projekty
Vedúci partner Hodnota
z OPCS SR - ČR
v SPD
spolu
SK
CZ
projektov
Prorita I: Podpora socio-kultúrneho a hosp. rozvoja cezhraničného regiónu a spolupráce
I.1.Kultúrny rozvoj a zachovanie tradícií
1
14
7
7
4.976.558,50
I.2.Spolupráca a sieťovanie
1
9
2
7
2.928.090,95
I.3.Vzdelávanie, trh práce a zamestnanosť
1
10
1
9
2.611.315,25
I.4. Rozvoj podnikat.a inovačného prostredia
1
6
1
5
2.928.972,47
I.5. Rozvoj cezhraničného turizmu
3
12
5
7
4.295.052,57
I.6. Fond mikroprojektov
1
1
1
10.910.604,82
Prioritná os I. celkom
52
16
36
28.650.594,56
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Priorita II: Rozvoj dostupnosti cezhraničného územia a životného prostredia
II.1. Rozvoj dopravnej infra.a dostupnosti pohr. 5
3
2
II.2. Zachovanie ŽP a rozvoj krajiny
2
8
4
4
II.3. Zlepšenie inform. a komunikačnej dostupnosti 1
3
2
1
Prioritná os II. celkom
16
9
7
9.142.471,33
4.800.858,23
474.369,85
14.417.699,41
12
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-
Prioritné osy I. a II. spolu v ER BBK
68
25
43
43.068.293,97
◙ Vďaka veľkému záujmu nielen z územia ER BBK, ale primerane z celého oprávneného územia OPCS
SR-ČR boli prakticky už po 1. výzve vyčerpané alokácie na oblasti 1.1. Kultúrny rozvoj a zachovanie
tradícií a 1.5. Rozvoj cezhraničného turizmu. Celkom za 4 výzvy bolo v rámci programu prijatých 635
projektov (z toho 320 t. j. 50,4 % zo slovenskej a 315 t.j. 49,4 % z českej strany hranice), vyradených 415
projektov (65,4 %) schválených 220 projektov (34,6 %).
◙ V území ER BBK bolo v rámci OPCS SR-ČR schválených spolu 68 projektov, t. j. 30,9 % z celkového
počtu schválených projektov, v hodnote 43.068.293,97 € čo je 37 % z celkovej sumy schválených
projektov za hranicu.
◙ Celkom schválených projektov zo zdrojov EÚ a finančný prínos v € pre územie ER BBK podľa
priorít SPD ER BBK k 31. 1. 2014:
Priorita
OPCS SR-ČR
(s veľkým FMP)
FMP v ER BBK
(bez veľkého FMP)
Celkom
1. Rozvoj ľudského potenciálu
a podnikania
2. Rozvoj infraštruktúry ŽP
3. Rozvoj infraštruktúry CR
43
13
12
24.829.911,84
3.9 43.329,56
4.295.052,57
101 2.132.087,75
10 207.953,57
58 1.144.692,23
144 26.961.999,59
23* 14.151.283,13
70 5.439.744,80
Za programy spolu
68
43.068.293,97
169 3.484.733,55
237 46.553.027,52
* aj s 5 projektmi na rozvoj dopravy v hodnote 9.142.471,33 €.
◙ Porovnanie počtu a hodnoty projektov podľa vedúcich partnerov v ER BBK v rámci oboch SPD a
jednotlivých priorít:
SPD 2001-2006 v €
SR-ČR=spolu
1. Rozvoj ľud.potenciálu a podn.
52-82 =134
1.646.628,60
2. Rozvoj infraštruktúry ŽP
7-32 = 39
6.003.323,29
3. Rozvoj infraštruktúry CR
14-30 = 44
5.316.534,94
Spolu
73-144 =217 12.966.476,83
Priorita
SPD 2007-2013 (k 31.1.2014) v €
SR-ČR=spolu
73-92 =165
27.144.036,89
18 - 9 = 27
14.179.835,92
36-46 = 82
5.697.313,17
127-147=274
47.021.185,98
◙ Oproti prvému programu sa zvýšil nielen celkový počet schválených projektov na slovenskej strane, ale
aj počet projektov za územie ER BBK spolu ešte pred ukončením programu 2007-2013, nehovoriac o
ich trojnásobne vyššej finančnej hodnote. Kým v minulom programovacom období pripadala priemerne na
1 projekt suma 59.753,35 €, v tomto plánovacom období je to zatiaľ priemerne 167.164,52 €.
1.4.3 Plnenie jednotlivých opatrení SPD ER BBK v rámci priorít
prostredníctvom projektov realizovaných v území v rámci výziev Operačného programu cezhraničnej
spolupráce SR-ČR do r. 2012, Fondu mikroprojektov, ako aj Regiónom Biele Karpaty a Regionem Bílé
Karpaty z ďalších zdrojov bolo nasledovné:
PRIORITA 1: ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKANIA
Opatrenie č. 1.1: Zdravotná starostlivosť
V tomto opatrení bolo plnených najmenej plánovaných aktivít – zo šiestich len dve, a to Vzájomná
spolupráca pri poskytovaní zdravotného ošetrenia, rozvoj a využívanie špičkových kapacít a zariadení;
využívanie alternatívnych metód liečenia a Program diagnostiky zdravia, predchádzanie chorobám. Časť
aktivít stratila na aktuálnosti, časť bude riešená v novom plánovacom období.
Opatrenie č. 1.2: Sociálna starostlivosť
Projekty v tomto plánovacom období boli zamerané najmä na aktivity Spolupráca pri riešení sociálnych
problémov a realizácii sociálnych programov, programy riešiace problematiku spôsobenú postupným
13
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK a výchovné aktivity so zameraním na prevenciu
protispoločenskej činnosti a drogovej závislosti budú prioritami budúceho programu.
Opatrenie č. 1.3: Vzájomná informovanosť a pomoc pri mimoriadnych udalostiach
Aj keď toto opatrenie bolo realizované niekoľkými projektmi, obe napĺňané aktivity: Poskytovanie pomoci
pri povodniach, požiaroch a iných mimoriadnych udalostiach v prihraničných oblastiach; Výmena informácií
a skúsenosti pri zavádzaní nových technických prostriedkov pre záchranárske systémy a zabezpečovanie
preventívnych opatrení budú prioritné a doplnené aj v nastávajúcom 7-ročnom období.
Opatrenie č. 1.4: Školstvo a vzdelávanie
Jedno z najnaplnenejších opatrení realizované najväčším počtom projektov – z deviatich plánovaných
aktivít boli čiastočne nenaplnené len dve: podpora jazykového vzdelávania pre materské a základné školy;
odborné profesijné vzdelávanie a systémy certifikácie a zostávajú výzvou pre budúce plánovacie obdobie.
Opatrenie č. 1.5: Veda a výskum
Plne realizované opatrenie, problematickým do budúcnosti zostáva stabilizácia vedeckých pracovníkov.
Opatrenie č. 1.6: Politika zamestnanosti
Opatrenie plnené na vyše 50 %, viacero konkrétnych aktivít bude nevyhnuté riešiť aj v budúcom programe
s dôrazom na potreby trhu práce.
Opatrenie č.1.7: Kultúra
Plne realizované opatrenie, s najväčším počtom schválených projektov najmä vo Fonde mikroprojektov,
vzhľadom na vysoký záujem s vyššou pridanou hodnotou pripravované aj v budúcom 7-ročnom období.
PRIORITA 2: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA
Opatrenie č. 2.1: Odpady
Čiastočne realizované opatrenie vzhľadom na dlho dokončovanú legislatívu v oboch krajinách,
problematika bude v centre pozornosti vzhľadom na záväzky SR i ČR voči Európskemu spoločenstvu aj v
budúcnosti.
Opatrenie č. 2.2: Ochrana ovzdušia
Najmenej realizovaných projektov v monitorovaní i vo využívaní alternatívnych energií vzhľadom na
problematickosť preukázania cezhraničnej spolupráce. Toto opatrenie zostáva veľkou výzvou budúceho
plánovacieho obdobia.
Opatrenie č. 2.3: Voda
Rovnako aj toto opatrenie zostáva veľkou výzvou do budúceho obdobia najmä v ochrane zdrojov pitnej
vody a v riešení rizík a protipovodňovej ochrany.
Opatrenie č. 2.4: Lesy a pôda
Z piatich typov projektových aktivít boli realizované tri, zamerané na krajinotvorbu, ekologické poľnohospodárstvo a ekologickú stabilitu lesa, v budúcom období bude potrebné venovať sa riešeniu problémov
spôsobených eróziou pôdy a novým formám využívania pôdneho fondu.
Opatrenie č. 2.5: Environmentálna výchova
Dostatok podaných projektov, avšak málo schválených na financovanie práve v tomto opatrení nás aj
vzhľadom na zodpovednosť voči budúcim generáciám mrzí najviac. Na druhej strane sa ER BBK však
podarilo vytvoriť a čiastočne aj zaviesť vzorový environmentálny školský vzdelávací program pre základné
školy.
Opatrenie č. 2.6: Ochrana prírody, krajiny a životného prostredia
Uspokojivo naplnených päť zo 6-tich plánovaných tém opatrenia: tvorba a aplikácia dokumentácie ochrany
prírody a krajiny, prírodovedný výskum, podpora foriem hospodárenia akceptujúcich prírodné hodnoty
a tradičné krajinné štruktúry, propagačné a publikačné aktivity - prednostne v rámci sústavy NATURA 2000
a projektovanie a budovanie infraštruktúry ochrany prírody a krajiny (vzdelávacie a informačné centrá,
lokality a body, náučné chodníky, manažmentové strediská a pod.).
Pre budúce obdobie zostáva tvorba územnoplánovacej dokumentácie zameranej na ochranu prírody
a krajiny (MÚSES, Dokument starostlivosti o dreviny, ÚP zón - rekreačné oblasti, záhradkárske oblasti,
extravilán obcí) s nadväznosťou prvkov a prepojenia v oblasti hraníc.
14
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
PRIORITA 3: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY CESTOVNÉHO RUCHU
Opatrenie č. 3.1: Tvorba programov cestovného ruchu
Uspokojivo a najmä originálne naplnené prakticky všetky plánované aktivity tohto opatrenia množstvom
kvalitných projektov prinieslo zvýšenie počtu cezhraničných partnerstiev a skvalitnenie spolupráce, vďaka
uvedomeniu si veľkej konkurencie ďalších regiónov Európskeho spoločenstva. Vzhľadom na veľký
geografický, historický a kultúrny potenciál zostáva tvorba spoločných programov v rámci územia ER BBK
veľkou výzvou konkurencieschopnosti aj do budúceho obdobia.
Opatrenie č. 3.2: Informačný systém ER BBK
Naplnenie štyroch zo šiestich plánovaných úloh prinieslo väčšie zviditeľnenie Euroregiónu, nie však
dostatočne, viacero aktivít zostáva aj pre budúce obdobie.
Opatrenie č. 3.3: Dobudovanie drobnej infraštruktúry cyklotrás
Opatrenie realizované viacerými kvalitnými a inovatívnymi projektmi od štúdií po realizácie, avšak stále
v nepostačujúcej miere pre obe strany hranice. Aj vďaka záujmu a podpore oboch národných vlád bude
riešená táto problematika prioritne aj v nastávajúcich rokoch.
Opatrenie č. 3.4: Vytváranie lokálnych sietí rozvoja miestneho cestovného ruchu
Vďaka podpore OPCS SR-ČR i investičných výziev Fondu mikroprojektov sa podarilo v území ER BBK
podporiť viacero partnerských projektov obsahujúcich aj obnovu a údržbu verejných priestranstiev, obnovu
kultúrnych objektov, celkového vzhľadu obcí a architektonických úprav nevhodne riešených objektov
využívaných pre CR. Skvalitnilo sa informovanie miestnych samospráv o možnostiach cezhraničného
rozvoja vidieckej turistiky (podnikanie, služby, ubytovanie, remeslá ap.).
Opatrenie č. 3.5: Zriadenie turistických a sezónnych priechodov v rámci ER BBK
Vytvorenie turistického priechodu Nový Hrozenkov – Kohútka – Lysá pod Makytou a vytvorenie sezónneho
turistického prechodu v oblasti Javorníkov – v okrese Považská Bystrica bolo realizované.
Pri hodnotení napĺňania jednotlivých priorít i programu po obsahovej stránke možno skonštatovať,
že opatrenia boli nielen vhodne nastavené na potreby územia, ale aj prakticky kvalitne realizované
vysokým počtom projektov s vyšším finančným prínosom pre územie. Ako z vyššie uvedeného hodnotenia
vyplýva, z 18 opatrení všetkých troch priorít a 79 tém bolo realizovaných 54, avšak aj mnohé z nich budú
pokračovať aj po roku 2013.
V rámci implementácie OPCS SR-ČR boli na území ER BBK z identifikovaných problémov z
obdobia 2001-2006 riešené v plánovacom období cezhraničnej spolupráce 2007 – 2013 tieto problémy:
 rozdelené prostriedky percentuálne na priority a opatrenia tak, aby odzrkadľovali najžiadanejšie
potreby cezhraničnej spolupráce podľa rokov 2004-2006 – vzhľadom na požiadavky ukázal sa priveľký
záujem a málo zdrojov na kultúrno-spoločenské aktivity a rozvoj turizmu;
 nové plánovacie obdobie má byť skutočne o cezhraničnosti, t. j. o spoločných a zrkadlových projektoch
a možnosti financovať niektoré položky aj na druhej strane hranice – naplnené;
 aby na zdroje Fondu mikroprojektov dosiahli aj chudobní z chudobných prihraničných regiónoch a
mohli spolupracovať, t. j. možnosť zálohových platieb pre vybraných žiadateľov, napr. obce do 1.000
obyvateľov, školy, neziskové organizácie ap. – nesplnené, ale čerpanie FMP ukázalo, že územie
zvládlo aj systém predfinancovania;
 v rámci oprávnených prijímateľov nájsť spôsob akceptovania organizácií pôsobiacich v území, no
s nadriadeným právnym subjektom mimo oprávneného územia (ako napr. Správy CHKO, regionálne
SOPK...) – realizované;
 akceptovať pozitívne procesné príklady z českej strany - zjednodušenie a zjednotenie procesu
implementácie programu cezhraničnej spolupráce, resp. posilniť centrálny servis pre hranicu
a komunikáciu s prijímateľmi, alebo kvalitnejšie pripraviť informačný servis v regiónoch, ako to bolo
v rokoch 2004 – 2006 na českej strane – čiastočne realizované, zostáva doriešiť v budúcom OPCS;
 skvalitniť proces výberu projektov i čerpanie prostriedkov na slovenskej strane hranice podľa skutočnej
kvality projektov a nie podľa rovnomerne pridelených prostriedkov krajom bez ohľadu na dĺžku hranice
– naplnené.
15
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
1.4.4 Plnenie stratégie SPD
Vychádzalo z historicky dlhodobej spolupráce obyvateľov územia Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty,
pretrvávajúcej a rozvíjajúcej sa vo všetkých kultúrno-spoločenských a sociálno-ekonomických oblastiach.
Zároveň rešpektovalo relevantné strategické dokumenty regionálne, národné, operačný program cezhraničnej spolupráce pre slovensko-českú hranicu a cieľa 3 Európska územná spolupráca.
Dlhodobá cezhraničná spolupráca plnila svoje zámery realizácie spoločných rozvojových
programov a projektov smerujúcich k rovnovážnemu kultúrno-spoločenskému, sociálno-ekonomickému
rozvoju a zachovaniu prírodných hodnôt v kvalite hodnej 21. storočia, ktoré kvalitatívne i kvantitatívne
◘ posilnili regionálnu identitu a spolupatričnosť územia ER BBK ◘ zvýšili vzdelanostnú úroveň ◘ podporili
rovnosť príležitostí ◘ podporili ochranu prírody a životného prostredia ◘ zohľadnili environmentálne
princípy a princípy trvalo udržateľného života vo všetkých oblastiach ◘ zatraktívnili a zviditeľnili región pre
cestovný ruch ◘ skvalitnili cezhraničnú komunikáciu využitím informačných technológií a vytváraním
sociálno-ekonomických sietí ◘ čiastočne sa podarilo urobiť oblasť kultúrne, sociálne a ekonomicky
zaujímavou, o čom svedčia vyššie uvedené tabuľky realizovaných projektov a zoznam projektov v prílohe.
Dlhodobo sa nedarí zmierniť vyľudňovanie prihraničných oblastí a zvýšiť udržateľnosť zamestnanosti
v prihraničných oblastiach, a to zostáva výzvou aj pre budúce obdobie.
1.4.5 Plnenie harmonogramu hodnotenia SPD
Do roku 2013 bolo napĺňanie priorít a opatrení SPD monitorované a vyhodnocované ročne v rámci
vyhodnocovania plnenia plánov činnosti Regiónu Biele Karpaty a Regionu Bílé Karpaty, ako aj priebežnej
implementácie podľa výziev OPCS SR-ČR a FMP Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK, ktorá
pracovala podľa nasledovného časového plánu:
do r. 2007
v r. 2006
r. 2012, 2013
r. 2007-2014
r. 2013 - 2015
od r. 2014
- forma priebežného a konečného hodnotenia projektov za obdobie 2001-2006
- hodnotenie ex ante pre SPD na roky 2007-2013
- porovnávacia forma SPD a príprava nového Programu
- priebežné ročné hodnotenie a konečné pre krátkodobé projekty
- ex post hodnotenie SPD na roky 2007-2013 a príprava novej formy Programu
- priebežné hodnotenie pred aktualizáciou Programu na roky 2014-2020
Na záver možno skonštatovať, že vďaka Pracovnou skupinou SPD ER BBK dobre nastavených
parametrov Spoločného programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v ER BBK na roky 2007-2013
a jeho súlade s Operačným programom cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013, je možné pozitívne
hodnotiť jeho napĺňanie nielen po kvantitatívnej stránke – počtu projektov a finančného prínosu pre
územie, ale aj obsahovej, kvalitatívnej. Ukázalo sa, že aj po roku 2014 pre trvalo udržateľný rozvoj
cezhraničnej spolupráce v území ER BBK je potrebný samostatný programový dokument. Program, ktorý
bude jednak rešpektovať potreby územia, jednak nadväzovať na Operačný program cezhraničnej
spolupráce SR-ČR na roky 2014-2020 a zároveň vyhľadávať ďalšie zdroje pre rozvoj územnej spolupráce.
16
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
2. Charakteristika územia a SWOT analýza
2.1. Poloha Euroregiónu Bílé–Biele Karpaty
Euroregión Bílé-Biele Karpaty je situovaný v severozápadnej časti Slovenska a vo východnej časti
Českej republiky. Rozloha Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty je totožná s rozlohou krajských územných
celkov na oboch stranách hranice, slovenská časť pokrýva administratívne územie Trenčianskeho kraja
a česká časť územie Zlínskeho kraja. Preto najmä pri uvádzaní štatistických údajov sú ďalej
v charakteristike Euroregiónu uvádzané údaje za Trenčiansky a Zlínsky kraj.
Celková dĺžka spoločnej hranice je 120 km, čo je prakticky polovica celej slovensko-českej hranice
a Euroregión nemá spoločnú hranicu s tretím štátom.
Nadmorská výška Euroregiónu sa pohybuje od 165 m n. m. (niva Dudváhu v okolí Hornej Stredy)
do 1346 m n. m. (vrchol Vtáčnika). Obe miesta sa nachádzajú v slovenskej časti Euroregiónu. Na českej
strane je najvyšším položeným miestom Čertův mlýn 1206 m n. m. a najnižšie položeným miestom je
hladina Moravy pri Uherskom Ostrohu – 173 m n. m.
Územie Euroregiónu patrí do oblasti západných Karpát. Na slovenskej strane sem zasahujú Biele
Karpaty, Javorníky, Myjavská pahorkatina a Považské podolie, z Fatransko-tatranskej oblasti Malé
Karpaty, Považský Inovec, Strážovské vrchy, Súľovské skaly, Hornonitrianska kotlina, Žiar, Tríbeč
a z Podunajskej nížiny Podunajská pahorkatina. Na českej strane územie tvoria Moravskosliezske
Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Hostínsko–Vsetínska hornatina, Vizovická vrchovina, Chřiby, Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Hydrologicky patrí územie do povodí riek Morava v západnej časti,
Váh v centrálnej časti a Nitra vo východnej časti.
Administratívne územie Euroregiónu tvorí 9 okresov na slovenskej strane (Bánovce nad Bebravou,
Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín) a 4
okresy na českej strane (Kroměříž, Uherské Hradište, Vsetín a Zlín). Z celkového počtu 580
administratívnych sídiel má 48 štatút mesta. Celková rozloha Euroregiónu Bílé–Biele Karpaty je 8 465,5
2
2
2
km , z toho 3 963,5 km v Českej republike a 4 502 km v Slovenskej republike. Počet obyvateľov je
2
1.180.852 a priemerná hustota osídlenia predstavuje 140 obyvateľov na km , čo prevyšuje republikové
priemery na oboch stranách hranice.
Euroregión má vynikajúci polohový potenciál z hľadiska vnútroštátneho i so zreteľom na predpokladané
geopolitické usporiadanie stredoeurópskeho i európskeho priestoru v treťom tisícročí. Región pretínajú
dôležité európske trasy v smeroch severozápad – juhovýchod, leží na trase najvýznamnejších
prirodzených spojníc Stredozemia so strednou a severnou Európou.
2.2. Demografický vývoj a sídelná štruktúra
2.2.1 Počet obyvateľov a hustota obyvateľstva
Slovenská časť Euroregiónu: Populačný vývoj má špecifické postavenie v rámci celkového
spoločenského a hospodárskeho vývoja. Demografické správanie sa obyvateľstva je nielen odrazom
prebiehajúcich spoločenských, ekonomických a politických zmien, ale tiež základnou podstatou ďalšieho
rozvoja všetkých týchto sfér.
Na území slovenskej časti ER BBK žilo k 31. 12. 2012 spolu 593 159 obyvateľov, čo predstavuje 11 %
podiel na celkovom počte obyvateľov Slovenska. Najviac obyvateľov žilo v okresoch Prievidza (23,2 %) a
Trenčín (19,1 %), najmenej v okresoch Púchov (7,5 %) a Myjava (4,6 %).
V roku 1996, kedy Trenčiansky kraj vznikol na základe zákona č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom
usporiadaní SR, mal 610 135 obyvateľov. V roku 1997 bol nárast o 214 osôb, v rokoch 1998 – 2007 počet
jeho obyvateľov každoročne klesal. Mierny nárast (o 28 osôb) bol až v roku 2008. Od roku 2009 bol opäť
zaznamenaný pokles počtu obyvateľov, ktorý pretrváva až do súčasnosti. V roku 2012 počet obyvateľov
medziročne klesol o 1 027 osôb, od roku 1996 sa ich počet znížil o 16 976 osôb.
Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje žilo k 31. 12. 2012 celkem 587 693 obyvatel, což
představuje 5,6% podíl na celkovém počtu obyvatel ČR. Nejvíce obyvatel žilo v okrese Zlín (32,7 %) a
nejméně pak v okrese Kroměříž (18,2 %).
17
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
V roce 2000, kdy Zlínský kraj vznikl na základě zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších
územních samosprávních celků, měl 597 890 obyvatel. Od té doby počet obyvatel v kraji klesá a tento
trend trvá do současnosti. Proti stavu na konci roku 2011 ubylo v kraji celkem 1 337 občanů. V žádném
z okresů se počet obyvatel nezvýšil. Od roku 2000 se počet obyvatel snížil o 10 197 (o 1,7 %).
2.2.2 Prirodzený a migračný pohyb obyvateľstva
Slovenská časť Euroregiónu: Demografický vývoj je vždy ovplyvňovaný zmenami ekonomických
a sociálnych podmienok spoločnosti a je charakterizovaný spomaľovaním procesu reprodukcie
obyvateľstva. Medzi demografické procesy, na ktoré sa sústreďuje najväčšia pozornosť, patrí pôrodnosť.
Graf 1 Charakteristiky vývoja počtu obyvateľov v Trenčianskom kraji, 1996 - 2012
11
610
počet obyvateľov (tis.)
9
606
8
604
7
602
6
5
600
4
598
3
596
2
594
1
počet obyvateľov
živonarodení
zomrelí
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
-1
1997
0
590
1996
592
živonarodení/zomretí/migračný prírastok (tis.)
10
608
migračné saldo
Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58569
V roku 2012 sa v kraji narodilo 5 145 živých detí, na 1 000 obyvateľov stredného stavu pripadlo 8,67
živonarodených detí. Najviac detí sa narodilo v prvom poradí (2 537), na celkovom počte živonarodených
sa podieľali 49,3 %. V druhom poradí sa narodilo 1 851 detí, čo predstavuje 40 %. Iba necelých 15 % detí
prišlo na svet v treťom a ďalších poradiach. Priemerný vek živorodičky bol 29,8 rokov. Aj keď sa
v slovenskej populácii stále zachováva zákonitosť vyššej manželskej plodnosti, tretina detí sa narodila
mimo manželstva.
V roku 2012 zomrelo 5 771 obyvateľov Trenčianskeho kraja, viac ako polovicu zomrelých (51,9 %) tvorili
muži. Priemerný vek zomrelých mužov bol 69,17 rokov, priemerný vek zomrelých žien bol najvyšší
spomedzi všetkých krajov SR (77,91 rokov). Medziročne sa počet zomrelých zvýšil o 20 osôb. Najviac
obyvateľov zomrelo na choroby obehovej sústavy (3 111), druhou najčastejšou príčinou úmrtia boli nádory
(1 344 osôb). Na choroby dýchacej sústavy zomrelo 345 obyvateľov, na vonkajšie príčiny chorobnosti a
úmrtnosti (ako sú napr. dopravné nehody, náhodné utopenie a topenie, pády atď.) zomrelo 314
obyvateľov. Po dvoch „kladných“ rokoch bol prirodzený prírastok opäť záporný, dosiahol -626 osôb.
Migračným pohybom sa v území v uplynulom roku znížil počet obyvateľov o 401 osôb, pretože z kraja
sa vysťahovalo 2 563 obyvateľov (z nich 162 osôb odišlo do zahraničia), ale prisťahovalo sa iba 2 162
obyvateľov. Z celkového počtu prisťahovalých tvorili 23,5 % prisťahovalí zo zahraničia. Celkový prírastok
tak dosiahol zápornú hodnotu (-1 027 osôb).
Do manželstva v roku 2012 vstúpilo 2 722 párov, čo predstavuje 4,6 sobášov na 1 000 obyvateľov.
Priemerný vek ženícha bol 33 rokov, nevesty do manželstva vstupovali 29,8 ročné. Súdy rozviedli 1 171
manželstiev, z nich bolo 730 manželstiev s maloletými deťmi. Na 100 sobášov tak pripadlo 43 rozvodov.
Rozvedené manželstvo trvalo v priemere 15,8 rokov a bolo o takmer rok dlhšie ako priemerné manželstvo
v SR. Muži sa rozvádzali v priemere ako 42,3 roční, ženy 39,5 ročné. Najčastejšou príčinou rozvodu bola
rozdielnosť pováh, názorov a záujmov, kvôli ktorej sa rozviedlo až 676 párov.
18
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Česká část Euroregionu: Přirozený úbytek v průběhu roku 2012 zůstal stejný jako v roce předchozím.
Znamená to tedy, že se v kraji narodilo během roku méně dětí, než kolik obyvatel za stejné období
zemřelo. Přirozený úbytek v kraji dosáhl 600 osob. Ve srovnání s koncem roku 2011, kdy byl zaznamenán
přirozený úbytek 601 osob, zůstala situace ve vývoji přirozeného přírůstku obyvatel kraje stejná.
11
600
10
598
9
596
8
7
594
6
592
5
590
4
588
3
Počet obyvatel
Živě narození
Zemřelí
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
-1
2000
0
580
1999
1
582
1998
2
584
1997
586
živě narození/zemřelí/přírůstek/úbytek stěhováním (tis.)
602
1996
počet obyvatel (tis.)
Graf 2 Charakteristiky vývoje počtu obyvatelů v Zlínském kraji, 1996 - 2012
Přírůstek/úbytek stěhováním
Zdroj KS ČSÚ ve Zlíně, demografická databáze
V roce 2012 se v kraji živě narodilo 5 493 dětí, což je o 77 méně než před rokem. Zatímco počet živě
narozených dětí klesá, stoupá podíl živě narozených dětí mimo manželství. V roce 2001 se 12,1 % dětí
narodilo mimo manželství, v roce 2012 již 35,6 % (1 958 dětí). Průměrný věk matky při narození prvního
dítěte byl 30,5. V roce 2012 se v kraji narodilo 95 dvojčat, což je stejně jako v roce 2011.
V roce 2012 zemřelo 6 093 obyvatel (z toho 2 962 žen), což je o 78 méně než za předchozí rok. Nejvíce
obyvatel (3 237) zemřelo na nemoci oběhové soustavy. Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary
(1 378 osob). Na nemoci dýchací soustavy zemřelo 287 osob, na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti
zemřelo 339 obyvatel.
Od počátku roku 2012 se do kraje přistěhovalo 2 788 osob a mimo kraj vystěhovalo 3 525 osob, což
představuje záporné migrační saldo 737 obyvatel. Na konci prosince sledovaného roku byl u všech okresů
kraje vypočítán úbytek obyvatel stěhováním. Nejvíce osob ubylo stěhováním v okrese Zlín, a to 268 osob.
Ve srovnání s koncem předchozího roku se úbytek stěhování snížil v okrese Uherské Hradiště zhruba
o pětinu. Úbytek stěhováním meziročně vzrostl nejvýrazněji v okrese Zlín (zhruba na trojnásobek), dále
pak v okrese Vsetím (téměř na dvojnásobek) a v kroměřížském okrese se zvýšil asi o třetinu.
Při pohledu na celkový přírůstek obyvatel dosáhly za 12 měsíců roku 2012 i vzhledem ke stěhování
všechny okresy záporných hodnot. Jinak řečeno, ve všech okresech za rok 2012 obyvatel ubylo. Největší
úbytek byl zaznamenán v okrese Vsetín (o 372 osob), dále pak v okrese Kroměříž (o 325 osob), Zlín
a Uherské Hradiště (shodně po 320 osobách).
V roce 2012 bylo v kraji uzavřeno celkem 2 420 sňatků, což proti předchozímu roku znamená zvýšení o 16
sňatků (o 0,7 %). Proti počátečnímu roku sledovaného období 2000 se počet uzavřených sňatků snížil o
560 (o 18,8 %) a v celém sledovaném období je zřejmý klesající trend. Průměrný věk ženicha při prvním
sňatku byl 31,1 a nevěsty 28,2. Soudy rozvedly 1 327 manželství, z toho 41,3 % bezdětných. S jedním
nezletilým dítětem bylo rozvedeno 396 manželství, což je 29,8 %. Necelá polovina (662) manželství byla
rozvedena po 15 a více letech trvání. Muži se rozváděli v průměru jako 43,0 letí, ženy 40,2 leté.
Nejčastější příčinou rozvratu manželství na straně muže i ženy byl rozdíl povah, názorů a zájmů.
V oboch častiach euroregiónu možno badať celkový úbytok obyvateľstvu, ku ktorému na oboch stranách
hranice prispel pokles živonarodených detí ako aj záporné migračné saldo. Od vzniku Euroregiónu BíléBiele Karpaty ubudlo v spoločnom území 38.495 obyvateľov, t. j. z 1 219 347 na súčasných 1 180 852
obyvateľov.
19
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
2.2.3 Štruktúra obyvateľstva
Slovenská časť Euroregiónu: Podobne ako v celej populácii Slovenska, aj v Trenčianskom kraji bol
podiel žien na celkovom počte obyvateľov vyšší ako podiel mužov a dosiahol úroveň 51 %. Na 1 000
mužov pripadlo v roku 2012 v kraji 1 039 žien (o 14 žien menej ako v Slovenskej republike). Index
femininity dosiahol najvyššiu úroveň v okrese Trenčín (1 052 žien na 1 000 mužov), čo bolo o 13 žien viac
ako úroveň kraja. Najnižší index femininity bol v okrese Prievidza - 1 022 žien na 1 000 mužov (o 11 žien
menej ako v kraji).
Rovnako ako populáciu celého Slovenska, aj populáciu Trenčianskeho kraja charakterizuje znižovanie
podielu detskej zložky (0 - 14 rokov). Kým ešte v roku 2001 bol podiel tejto zložky na úrovni 17,7 %, do
konca roka 2012 došlo k poklesu o 4,4 percentuálneho bodu na 13,3 %. V produktívnom veku (15 - 64
rokov) žilo v roku 2012 v kraji 428 966 osôb. Na celkovom počte obyvateľov kraja sa tieto osoby podieľali
72,3 %. V rámci ekonomických vekových skupín pokračuje zvyšovanie početnosti i podielu poproduk-tívnej
zložky (65 a viac rokov). Kým v roku 2001 bol podiel tejto vekovej skupiny na úrovni 12 %, v roku 2012 to
už bolo 14,4 %. Priemerný vek obyvateľov sa od roku 2001 zvýšil o 3,8 roka a v roku 2012 dosiahol 40,7
rokov. Priemerný vek mužov v roku 2012 dosiahol 39,2 rokov, ženy boli o 2,9 roka staršie, teda 42,1 ročné.
V roku 2012 podľa indexu starnutia pripadlo na 100 obyvateľov vo veku 0 - 14 rokov 108 obyvateľov vo
veku 65 a viac rokov. V tomto indexe sú výrazné rozdiely medzi mužmi a ženami. V ženskej časti
populácie na 100 dievčat pripadlo 134 žien vo veku 65 a viac. Na 100 chlapcov však v roku 2012 pripadlo
83 mužov v poproduktívnom veku.
Z národnostného hľadiska je zloženie homogénne. Slovenská národnosť v roku 2012 tvorila v Trenčianskom kraji 91,7 %, iná (židovská, grécka, bulharská, rumunská, rakúska a vietnamská) a neudaná spolu
7,1 %, česká, moravská a sliezska spolu tvorili 0,8 %. Na území slovenskej časti Euroregiónu žijú
aj obyvatelia maďarskej, rómskej, nemeckej a iných národností, v percentuálnom vyjadrení však ich podiel
nebol veľmi významný a dosiahol hodnoty pod 1 %.
Podľa výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2011 žilo na území kraja 594 328 obyvateľov,
z nich bolo 292 588 ekonomicky aktívnych (49,2 %). Pracujúci (okrem dôchodcov) sa na celkovom počte
obyvateľov kraja podieľali 4,1 %, dôchodcovia 21,4 %, deti do 16 rokov 14,4 %, nezamestnaní 5,8 %,
študenti stredných škôl 4,4 %, študenti vysokých škôl 2,8 % a osoby na rodičovskej dovolenke 2,2 %.
Pracujúci dôchodcovia dosiahli 1,8 % podiel, osoby v domácnosti 0,3 % a takmer 5 % obyvateľov svoju
ekonomickú aktivitu neuviedlo.
Slovenská časť regiónu sa vyznačuje veľkou základňou veriacich. Pri cenze obyvateľstva takmer 74 %
obyvateľov deklarovalo svoju účasť na náboženskom živote niektorej cirkvi (náboženskej spoločnosti)
alebo vzťah k nej. Z nich 64,1 % obyvateľov sa prihlásilo k Rímskokatolíckej cirkvi a 8,1 % k Evanjelickej
cirkvi augsburského vyznania. Bez vyznania bolo 15,3 % obyvateľov.
Graf 3 Vzdelanostná štruktúra obyvateľstva v Trenčianskom kraji, SODB 2001, 2011
2001
2011
2%
19 %
2011
14 %
19 %
3%
13 %
12 %
7%
58 %
53 %
základné
stredoškolské
vysokoškolské
bez školského vzdelania
nezistené
Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58368
Z výsledkov SODB 2011 vyplýva, že klesol počet obyvateľov so základným vzdelaním. Kým v roku 2001
sa na celkovom počte obyvateľov kraja podieľali 19 %, v roku 2011 to bolo 13 %. V absolútnom vyjadrení
20
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
klesol počet osôb so základným vzdelaním o 37 512. Počet osôb so stredoškolským vzdelaním vzrástol
o 21 719 osôb a dosiahol 58 % podiel. Potešiteľný je nárast počtu obyvateľov s vysokoškolským
vzdelaním, z celkového počtu obyvateľov v roku 2011 malo vysokoškolské vzdelanie 74 330 osôb,
čo predstavuje 12 % (o 5 percentuálnych bodov viac ako v roku 2001).
Česká časť Euroregiónu: Podobně jako v populaci na Slovensku byl i ve Zlínském kraji podíl žen na
celkovém počtu obyvatel vyšší jako podíl mužů a dosáhl úroveň 51,1 %. Na 1 000 mužů připadlo 1 045
žen.
Snižování dětské složky (0 až 14 let) od roku 2000 (98 808 dětí) trval až do roku 2010 (82 751 dětí). Jejich
počet se snížil o 16,7 %. V roce 2011 a 2012 se zvedl o 1,7 % na 84 163. Během celého dvanáctiletého
období došlo k poklesu celkem o 14,8 %. V produktivním věku 15 až 64 let žilo v kraji 401 633 obyvatel a
bylo to nejméně od roku 2000. Na celkovém počtu obyvatel v roce 2012 se tyto osoby podílely 68,3 %,
v roce 2000 70,2 %. Obyvatel v poproduktivním věku (65 a více let) žilo v kraji v loňském roce 101 897,
což bylo nejvíce od vzniku Zlínského kraje. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel byl 17,3 % (v roce
2000 13,8 %). V souvislosti s tímto vývojem se tak zvýšil průměrný věk obyvatelstva z 38,4 let na 41,7 let.
Průměrný věk mužů v roce 2012 dosáhl 40,0, ženy byly o 3,4 roky starší, tedy 43,4 leté. Ukazatelem, který
zřetelně ukazuje na stárnutí obyvatel, je index stáří (podíl mezi nejstarší a nejmladší věkovou kategorií v
%), který vzrostl z 82,9 % v roce 2000 na 121,1 % v roce 2012. Výrazné rozdíly v indexu stáří jsou mezi
muži a ženami. V ženské části populace dosáhl v roce 2012 index stáří 150,8 (v roce 2000 105,5).
V mužské části dosáhl v loni 93,1 (v roce 2000 61,5). Z toho vyplývá, že tím, jak se nejstarší věková
skupina obyvatel zvětšuje, tak stárne obyvatelstvo Zlínského kraje. Jak rychle bude stárnout v
následujících letech závisí výraznou měrou i na počtu narozených dětí.
Národnost se sleduje jen při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Poslední údaje jsou z roku 2011. Tato
otázka byla dobrovolná, to znamená, že obyvatelé mohli nechat otázku bez odpovědi. V roce 2011 se
k české národnosti přihlásilo 318 139 obyvatel Zlínského kraje, k moravské 95 292. K třetí nejpočetnější
národnosti, a to slovenské, se přihlásilo 5 806 lidí. Dále pak se lidé hlásili k národnostem jako jsou
vietnamská, ukrajinská, polská, mongolská a jiné. Jejich podíl nebyl nijak významný a dosáhl hodnoty 0,1
%. K romské národnosti se přihlásilo celkem 133 obyvatel kraje. Dvojí národnost mělo přes 23 tis.
obyvatel, což činí 4,1 % obyvatel, z nichž převážná většina byla ve věku 15 až 64 let.
Odpověď na otázku náboženského vyznání byla ponechána na vůli občana, zda se o svém náboženském
vyznání vyjádří či nevyjádří. Téměř 60 % obyvatel kraje zodpovědělo tuto otázku. V porovnání mezi kraji
se Zlínský kraj zařadil na první místo. To znamená, že v kraji odpovědělo na otázku vyznání nejvíce
obyvatel ČR. V roce 2011 bylo sečteno celkem 214 825 všech věřících lidí, což bylo 37 % z celkového
počtu obyvatelstva, z nichž téměř 8 % se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti. Naopak
bez náboženské víry bylo 22,5 % obyvatelstva, což řadí kraj na poslední místo mezi kraji České republiky.
Věřící obyvatelstvo hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti bylo v kraji sečteno 29,3 %. Tím se
kraj zařadil na první místo ze všech čtrnácti krajů ČR. Z celkového počtu 169 662 občanů hlásících se
k církvi nebo náboženské společnosti bylo 142 926 osob hlásících se k římskokatolické církvi, to je 84,2 %.
Počet těchto věřících opět zařadil kraj na první příčku v republice. Podíl u druhé nejvýznamnější církve –
Českobratrské církvi evangelické tvořil 4,6 % osob. K církvi československé husitské se přihlásilo 1 219
obyvatel, tj. 0,7 % všech věřících. Ze světových náboženství je poměrně nejvíce zastoupen buddhismus se
120 věřícími. K islámu se v kraji přihlásilo 38 věřících.
Z údajů o nejvyšším dokončeném vzdělání obyvatelstva podle SLDB 2011 je jasně čitelné zvyšování jeho
úrovně při rozdělení obyvatel do věkových skupin. Největší podíl osob se základním vzděláním včetně
neukončeno byl u osob starších 70 a více let (29,7 %). Nejvyšší podíl vysokoškolského vzdělání (24,2 %)
byl zaznamenán ve věku 20 až 29 let.
Největší skupinu obyvatel kraje tvořili lidé vyučení a se vzděláním středním bez maturity (35,8 %). Tento
údaj je republikově nadprůměrný. Druhou skupinu tvořili maturanti a osoby s vyšším odborným vzděláním
(30,4 %). Podílem vysokoškolsky vzdělaných osob (11,2 %) je zlínský region na pátém místě mezi kraji.
Neukončené a základní vzdělání tvořili 19,0 % obyvatelstva starších 15 let, což je opět údaj mírně
republikově nadprůměrný.
Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo v rozhodný okamžik sčítání lidu, domů a bytů celkem
281 576 ekonomicky aktivních (EA) (tj. 48,6 %). Z nich bylo 54,8 % mužů a 45,2 % žen. Z celkového počtu
mužů v kraji bylo ekonomicky aktivních 54,6 %, z celkového počtu žen bylo ekonomicky aktivních 42,8 %.
Z pohledu podrobnějšího členění skupiny ekonomicky aktivních obyvatel, byla největší část 89,8 %
zaměstnaných. Z ekonomicky aktivních mužů bylo zaměstnáno 90,2 % a z žen 89,3 %. Z celkového počtu
zaměstnaných osob v kraji bylo 234,4 tisíc osob v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob
samostatně činných nebo pomáhajících, 9,8 tisíc pracujících důchodců a 5,1 tisíc žen na mateřské
21
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
dovolené. Desetina ekonomicky aktivních osob si teprve hledala práci (celkem 28,8 tisíc obyvatel bylo
nezaměstnaných).
Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,2 % ekonomicky neaktivních. Do této skupiny obyvatel patří
nepracující důchodci (138,4 tisíc osob), osoby s vlastním zdrojem obživy (9,6 tisíc), osoby v domácnosti,
děti předškolního věku a ostatní závislé osoby (44,8 tisíc) a žáci, studenti a učni (86,6 tisíc). U 3,3 %
obyvatel kraje nebyla ekonomická aktivita zjištěná.
U ekonomicky neaktivních osob kraje ve skupině nepracujících důchodců celkem bylo 34,4 % osob ve
věku od 15 do 64 let. V tom ve skupině nepracujících důchodců – mužů bylo v uvedeném věku 34,7 % a
nepracujících důchodců – žen 34,2 %.
Graf 4 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, věku a nejvyššího ukončeného vzdělání,
podle SLDB
180 000
160 000
140 000
120 000
178 120
100 000
151 336
80 000
94 785
60 000
40 000
55 966
2 170
20 000
15 300
0
Základní, včetně neukončeného
Střední, včetně vyučení (bez maturity)
Úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového
Vysokoškolské bakalářské, magisterské, doktorské
bez školského vzdelania
nezjištěno
Zdroj KS ČSÚ ve Zlíně, databáze SLDB
Veková štruktúra obyvateľstva v oboch častiach regiónu poukazuje na trend starnutia obyvateľstva.
V slovenskej časti je 14,4 % obyvateľov v poproduktívnom veku (v r. 2001 12 %), v českej časti
Euroregiónu 17,3 % obyvateľov (v r. 2000 13,8 %). Čo sa týka národnostného hľadiska v oboch častiach je
situácia homogénna. Pozoruhodné je, že na opačných stranách hranice žijú nízke počty obyvateľov
z druhej strany hranice (1 %). Čo sa týka vzdelanostného hľadiska je situácia v oboch častiach podobná,
významne klesá počet obyvateľov len so základným vzdelaním a narastá počet obyvateľov s vysokoškolským vzdelaním.
2.2.4 Sídelná štruktúra
2
Slovenská časť Euroregiónu: Rozloha v roku 2012 predstavovala 4 502 km , čo predstavuje iba 9,2 %
2
z celkovej rozlohy Slovenskej republiky. Priemerná hustota dosiahla 132 obyvateľov na km , čo bolo o 22
2
obyvateľov na km viac ako celoslovenský priemer. Osídlenie v jednotlivých okresoch nebolo rovnomer-né,
husto zaľudnené sú rovinatejšie územia na severozápade a juhovýchode (Považské podolie,
Hornonitrianska kotlina), redšie osídlenie majú hornaté oblasti (Biele Karpaty, Javorníky, Strážovské vrchy,
2
Vtáčnik, Považský Inovec). Zaľudnenosť sa pohybovala od 80 obyvateľov na km v okrese Bánovce
2
nad Bebravou po 169 obyvateľov na km v okrese Ilava. Priemeru kraja sa najviac priblížil okres Považská
2
Bystrica, v ktorom žilo 137 obyvateľov na 1 km .
K 31. 12. 2012 žilo v 276 obciach (18 miest a 258 vidieckych obcí) Trenčianskeho kraja spolu 593 159
obyvateľov. Podiel mestského obyvateľstva dosiahol 56,1 % (v roku 2000 58,3 %). Stupeň urbanizácie
kraja bol v roku 2012 o 1,9 percentuálneho bodu vyšší ako na Slovensku. Najvyšší stupeň urbanizácie,
69,4 %, mal okres Ilava, najnižší, 40,7 % podiel mestského obyvateľstva dosiahol okres Púchov.
Sídelnú štruktúru kraja charakterizuje prevaha obcí s počtom obyvateľov do 1 999. Z celkového počtu obcí
kraja v roku 2012 tvorili až 83 %, žilo v nich však iba 29,4 % z celkového počtu obyvateľov kraja.
22
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
V rámci jednotlivých veľkostných skupín sú dlhodobo najpočetnejšou skupinou obce s počtom obyvateľov
500 - 999. Týchto obcí sa na území kraja v roku 2012 nachádzalo 83, na celkovom počte obcí sa podieľali
30,1 %, žilo v nich 58 826 obyvateľov (9,9 %). Nasleduje 64 obcí s počtom obyvateľov 1 000 – 1 999, ktoré
dosiahli 23,2 % podiel, žilo v nich 90 566 obyvateľov (15,3 %). Treťou najpočetnejšou skupinou je
kategória 200 - 499 obyvateľov. V tejto kategórii sa nachádzalo 60 obcí s 22 120 obyvateľmi. Vo veľkostnej
skupine 2 000 - 4 999 bolo 31 obcí, v ktorých žilo spolu 93 602 obyvateľov (15,8 %). V najmenšej
veľkostnej skupine 0 - 199 obyvateľov bolo v roku 2012 v Trenčianskom kraji spolu 22 obcí, žilo v nich
0,5 % obyvateľov. V skupine nad 10 000 obyvateľov bolo 11 miest, v ktorých žilo 293 296 obyvateľov.
Najväčším mestom bolo krajské mesto Trenčín s 55 883 obyvateľmi, nasledovala Prievidza so 48 519
obyvateľmi.
Graf 5 Veľkostná štruktúra obcí v Trenčianskom kraji, 2012
1,8 %
4,0 %
8,0 %
11,2 %
21,7 %
23,2 %
30,1 %
do 199
200 - 499
500 - 999
1 000 - 1 999
2 000 - 4 999
5 000 - 9 999
10 000 a viac
Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=9490
Priemerne veľká obec v kraji mala 2 149 obyvateľov, o 277 viac ako priemer Slovenskej republiky.
Najmenšiu priemernú veľkosť mala obec v okrese Bánovce nad Bebravou (862 obyvateľov), najväčšiu
obec v okrese Trenčín (3 066 obyvateľov).
2
Česká časť Euroregiónu: Zlínský kraj svou rozlohou 3 963 km je čtvrtým nejmenším krajem v republice,
2
avšak hustotou obyvatel 148,3 osob/km je pátým nejlidnatějším. Na jeho území se v roce 2012 nacházelo
305 obcí, z nichž 30 má statut města. Ve městech žilo koncem roku 2012 59,7 % lidí z celkového počtu
587 693 obyvatel (v roce 2000 60,85 % lidí). Hustota obyvatelstva v jednotlivých okresech kraje nebyla
2
2
rovnoměrná. Pohybovala se od 126,6 obyvatel na km v okrese Vsetín až po 186,3 obyvatel na km
v okrese Zlín.
Ze sídelní struktury podle velikostních skupin obcí je patrno, že největší podíl (téměř 30 %) osob žilo ve
středně velkých obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli, Tato kategorie obcí je také největší rozlohou, zaujímá
přes 40 % území regionu, ač v ní není kumulován nejvyšší počet obcí. Ten je vyšší ve skupinách obcí
s nižším počtem obyvatel, s 500 až 999 a 200 až 499 obyvateli.
V rámci jednotlivých velikostních skupin jsou nejpočetnější skupinou obce s počtem obyvatel od 500 do
999. Z celkového počtu obcí kraje tvořili 32,1 %, žilo v nich jen 12,4 % obyvatel. Těchto obcí bylo v kraji
98. Následovali se stejným počtem obcí (a to 85) velikostní skupiny 200 až 499 obyvatel a 1 000 až 4 999
obyvatel. Ve městech žije 60,3 % obyvatel kraje. Na jednu obec připadá v průměru 1 926 obyvatel.
2
Největším městem bylo krajské město Zlín se 75 555 obyvateli, s rozlohou 102,8 km a hustotou 735
2
2
obyvatel na km . Nejmenší velikost měla obec Hostějov s 38 obyvateli, rozlohou 0,9 km a hustotou 40
2
obyvatel na km .
23
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 6 Velikostní struktura obcí ve Zlínském kraji v roce 2012
1,31%
1,31%
3,61%
0,33%
5,57%
11,15%
27,87%
16,72%
32,13%
0 - 199
200 - 499
500 - 999
1 000 - 1 999
5 000 - 9 999
10 000 - 19 999
20 000 - 49 999
50 000 - 99 999
2 000 - 4 999
Zdroj KS ČSÚ, demografická databáze
Na oboch stranách hranice Euroregiónu sa začína prejavovať trend zdravšieho bývania na vidieku
a pokles obyvateľstva v mestách. Stále pretrváva v oboch častiach ER BBK najväčší počet obcí s počtom
obyvateľov od 500 do 999 (181) a od 200 do 499 (145) z celkových 764 obcí a miest.
2.3. Zdravotníctvo a sociálna starostlivosť
2.3.1 Zdravotná starostlivosť
Slovenská časť Euroregiónu: Zdravotná starostlivosť v kraji je zabezpečovaná sieťou ambulantnej,
ústavnej zdravotnej starostlivosti, záchrannej zdravotnej služby a lekárenskej starostlivosti. K roku 2011 to
bolo 10 nemocníc, 3 prírodné liečebné kúpele (Bojnice, Nimnica, Trenčianske Teplice) a 1 kúpeľná
liečebňa (Trenčianske Teplice). Najväčší podiel na počte zdravotníckych zariadení (1355 – pokles o cca 70
oproti r. 2008) majú zariadenia ambulantnej starostlivosti (1073) a kapacita posteľového fondu sa postupne
zvyšovala a predstavovala v roku 2010 celkom 5 407 lôžok, čo je nárast oproti r. 2008 o cca 200 postelí.
Medzi najväčšie problémy v zdravotníctve patrí nedostatočná úroveň vybavenia nemocníc a dlhé čakanie
na vyšetrenia.
O zdravie obyvateľov sa staralo 1 485 lekárov, medziročne sa ich počet znížil o 7 lekárov. Na 1 000
obyvateľov tak pripadlo 2,5 lekára, rovnako ako v roku 2010. Na jedného lekára však v roku 2011 pripadlo
399 obyvateľov, medziročne o jedného obyvateľa viac.
Počet lekární a výdajní zdravotníckych pomôcok v Trenčianskom kraji bol 207 v r. 2012 a sú rovnomerne
rozmiestnené po všetkých okresoch. V rezorte zdravotníctva prebieha proces transformácie od roku 1994,
keď začalo odštátňovanie ambulancií primárnej a sekundárnej starostlivosti. V súčasnosti je odštátnených
99 % ambulancií primárnej a 80% ambulancií sekundárnej zdravotnej starostlivosti.
Česká časť Euroregiónu: V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji 10 nemocnic, 7 odborných léčebných
ústavů, z toho 4 léčebny pro dlouhodobě nemocné a 290 ostatních samostatných zdravotnických zařízení.
V nemocnicích bylo hospitalizováno 112 535 pacientů, což bylo 1,9 % méně než v roce 2010.
V nemocnicích měli k dispozici 3 051 lůžek, jejichž počet zůstal na úrovni roku 2010.
O zdraví obyvatelstva se staralo 2 277 lékařů celkem, z toho 2 226 v nestátních zařízeních. Na 1 000
obyvatel připadlo 3,9 lékařů. V roce 2010 to bylo 3,7. Na jednoho lékaře připadlo 259 obyvatel, což bylo o
10 méně, než v roce 2010. Pro léky si mohli obyvatelé zajít do 152 lékáren.
Rovnako ako v českej časti ER BBK aj v slovenskej je problémom technologické vybavenie nemocníc, na
slovenskej strane začína byť problémom nedostatok a vyšší priemerný vek všeobecných lekárov pre
dospelých 55,78 rokov a detských všeobecných lekárov 57,31 rokov (zdroj: Analýza sociálno-eknomickej situácie
Trenčianskeho samosprávneho kraja a návrh na zlepšenie v sociálnej a hospodárskej oblasti, september 2013).
24
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
2.3.2 Sociálna starostlivosť
Slovenská časť Euroregiónu: V zmysle zákona č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách poskytovalo tieto
služby na území Trenčianskeho kraja v roku 2012 spolu 132 zariadení, medziročne sa ich počet zvýšil o 7
zariadení. Seniorom a dospelým boli poskytované služby v 82 zariadeniach, z toho v 47 (nárast oproti roku
2004 o 20) zariadeniach pre seniorov, v 20 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s kombináciou
postihnutí a v 7 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s duševnými poruchami a poruchami
správania (nárast o 1 zariadenie oproti r. 2004). Deťom poskytovalo služby spolu 19 zariadení, z toho 11
detských domovov (o 2 menej ako v r. 2004) a 6 domovov sociálnych služieb pre deti s telesným
postihnutím a duševnými poruchami a poruchami správania (o 3 menej ako v r. 2004). V kraji tiež pôsobilo
7 zariadení núdzového bývania, 6 útulkov, 11 zariadení opatrovateľskej služby a 4 nocľahárne. Tieto
zariadenia boli k dispozícii tak dospelým, ako aj deťom.
Graf 7 Vybrané zariadenia sociálnych služieb v Trenčianskom kraji, 2012
6
4
11
7
11
47
20
5
zariadenie pre seniorov
domovy soc. služieb pre dospelých s telesným postihnutím
domovy soc. služieb pre dospelých s kombináciou postihnutí
detské domovy
zariadenie núdzového bývania
útulky
zariadenia opatrovateľskej služby
nocľaháreň
Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=15545
Zo všetkých zariadení bolo 43 zriadených samosprávnym krajom (32,6 %), rovnako 43 zriadili obce, 22
zariadení ostatné právnické osoby (16,7 %), 9 zariadení bolo zriadených Úradom práce, sociálnych vecí a
rodiny (6,8 %). Cirkevné právnické osoby zriadili 8 a fyzické osoby 7 zariadení.
Ku koncu roka 2012 bolo vo všetkých druhoch zariadení spolu 5 375 miest, z toho na 4 938 miestach (91,9
%) bola starostlivosť poskytovaná celoročne. K 31. 12. 2012 služby zariadení využívalo 4 978 obyvateľov.
V priebehu roka bolo 1 902 obyvateľov prijatých a 896 prepustených. Až 68,7 % obyvateľov bolo dlhodobo
zdravotne postihnutých, každý piaty z nich bol trvale ležiaci. V štruktúre podľa pohlavia prevažovali ženy
nad mužmi, 3 376 osôb bolo v dôchodkovom veku. Kým v SR pripadalo na jedno zariadenie v priemere 37
obyvateľov, v Trenčianskom kraji to v roku 2012 bolo 38 obyvateľov.
Najväčšia koncentrácia sociálnych zariadení je v okrese Trenčín, Prievidza a Nové Mesto nad Váhom,
najmenšia v okresoch Bánovce nad Bebravou, Myjava a Púchov. Hoci možno konštatovať kvantitatívne
rozsiahlu, ale nerovnomerne rozloženú sieť sociálnych zariadení. Väčšina sociálnych služieb je
umiestnená v starších budovách, ktoré si vyžadujú značné finančné zdroje na ich rekonštrukciu,
modernizáciu, resp. prispôsobenie pre telesne postihnutých občanov. Je to dôsledok dlhodobého deficitu
zdrojov na ich obnovu a rozvoj materiálno-technickej základne.
Česká časť Euroregiónu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 poskytovalo své služby 36 domovů pro seniory
s 2 768 místy, 19 denních stacionářů se 120 místy, 8 týdenních stacionářů se 61 místy, 18 domovů pro
osoby se zdravotním postižením s 1 181 místy a 114 ostatních zařízení se sociálními službami s 1 484
místy.
25
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 8 Vybrané zařízení sociálních služeb ve Zlínském kraji v roce 2011
36
114
19
8
18
domovy pro seniory
denní stacionáře
týdenní stacionáře
domovy pro osoby se zdravotním postižením
sociální služby v ostatních zařízeních
Zdroj http://www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22
V roce 2011 byla poskytnuta 5 784 osobám pečovatelská služba, 189 lidem osobní asistence, 456
občanům odlehčovací služba a 310 potřebných osob docházelo do denního stacionáře. Výdaje na
pečovatelskou službu v roce 2011 byly ve výši 105 359 tis. Kč, což bylo 0,8 % více než v roce 2010.
Držitelů průkazu zdravotně postižených bylo v roce 2011 celkem 33 106, což bylo o 129 více než v roce
2010, z nich bylo 62,2 % zvláště těžce postižených.
Systémy sociálních služeb v České republice i na Slovensku vykazují v současné době některé
nedostatky, a to zejména v oblastech dostupnosti, potřebnosti, kvality, efektivnosti a udržitelnosti celého
systému do budoucna. Tyto nedostatky jsou vnímány jak poskytovateli, tak i uživateli či zadavateli
sociálních služeb z veřejnosprávní sféry (kraje a obce). ČR ani SR (resp. jejich krajské a municipální
samosprávy) dosud nedokázaly uspokojivě a úplně definovat „optimální“ síť sociálních služeb. Dosud také
nebyly zkoumány otázky možného propojení obou národních systémů sociálních služeb v kontextu
sousedství obou států resp. jejich členství v Evropské unii (např. využívání vhodných a dostupných
sociálních služeb na druhé straně hranice, příp. aktivita poskytovatelů sociálních služeb z jednoho státu na
druhé straně hranice).
Dále nebyly dosud podrobně zmapovány a analyzovány vnější podmínky a současný stav v oblasti
poskytování sociálních služeb v České republice a na Slovensku (zejm. z pohledu legislativního,
koncepčního, organizačního, personálního či finančního) a přístupy Zlínského kraje a Trenčianského
samosprávného kraje (resp. obcí na jejich území) k zajištění systému sociálních služeb.
V příhraničních oblastech ČR a SR chybí také jasné propojení daného tématu s širším konceptem kvality
života.
2.4. Ekonomika, zamestnanosť a trh práce
Slovenská časť Euroregiónu:
Regionálny hrubý domáci produkt je základným ukazovateľom na meranie úrovne rozvoja regiónov,
vyjadruje hodnotu finálnych tovarov a služieb vyprodukovaných v regióne za jeden rok. Na slovenskej
strane Euroregiónu sa v roku 2010 vytvoril v objeme 6 435 mil. EUR, čo v porovnaní s rokom 2009
predstavuje nárast o 4,4 %. Prírastky regionálneho HDP sa pohybovali v intervale od 3,9 % v roku 2005
do 17,9 % v roku 2006. V roku 2009 bol medziročný pokles o 8,3 %, teda o 555 mil. EUR. Podiel
Trenčianskeho kraja na hrubom domácom produkte v SR roku 2010 dosiahol v 9,8 % (rovnako ako v roku
2005), čo bolo najmenej od roku 1995.
Regionálny HDP na obyvateľa od roku 1995 každoročne rástol až do roku 2008, kedy dosiahol 11 205
EUR. V roku 2009 jeho hodnota klesla o 8,2 %, čo predstavuje 920 EUR. V roku 2010 dosiahol regionálny
HDP v kraji 10 744 EUR, medziročne vzrástol o 4,5 %. V porovnaní s HDP na obyvateľa v SR bol nižší o 1
386 EUR a z celoslovenského priemeru dosiahol 88,6 %.
Česká časť Euroregiónu: Ve Zlínském kraji od roku 1995 až do roku 2008 hodnoty HDP každoročně
narůstaly. Jeho přírůstky nebyly vyrovnané a pohybovaly se od 1,4 % (v roce 1999) do 13,1 % (1996).
26
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
V roce 2008 byl zaznamenán meziroční přírůstek 8,8 % a HDP činilo 185,3 mld. Kč. V roce 2009 došlo
k prvnímu poklesu HDP o 1,7 % (o 3,1 mld. Kč b.c.) a v následujícím roce 2010 bylo zjištěno také
meziroční snížení, a to o 2,1 % (o 3,8 mld. Kč). V roce 2011 vzrostl HDP o 2,3 % (o 4,1 mld. Kč) na 182,4
mld. Kč. Republikový podíl HDP Zlínského kraje se v delším časovém období pohyboval od 4,6 % (2004,
2005, 2007) po 5,2 % (1997). V roce 2011 zůstal republikový podíl na úrovni předchozího roku, a to 4,7 %.
Hodnota HDP na obyvatele v kraji rostla až do roku 2008 a HDP na obyvatele dosáhl hodnoty 313,4 tis.
Kč. V následujícím roce jeho hodnota klesla o 1,7 %. Pokles byl zaznamenán i v roce 2010 (o 1,9 %) kdy
ukazatel dosáhl 302,0 tis. Kč. Ke zlepšení došlo v roce 2011, kdy HDP na obyvatele Zlínského kraje
dosáhl 309,4 tis. Kč (meziroční zvýšení o 2,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byla hodnota
zlínského HDP na obyvatele po celé sledované období nižší. V počátečním roce 2007 sledovaného období
zhruba o pětinu a tvořila tak 81,3 % celorepublikového průměru. V roce 2011 byla menší o 56,6 tis. Kč a
činila tak 84,5 % republikového průměru.
2.4.1 Priemysel
Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi ekonomicky vyspelé oblasti Slovenska
s mnohoodvetvovou priemyselnou základňou, s tradíciou v oblasti strojárskeho, gumárenského,
sklárskeho, obuvníckeho a textilného priemyslu (ktorý v poslednom období výrazne upadol). V regióne sa
rozvíjajú progresívne odvetvia, ako napríklad elektrotechnická výroba, kde smerujú aj významné
zahraničné investície a dodávky pre automobilový priemysel. V kraji je 9 priemyselných parkov
nadregionálneho významu, 23 regionálneho a 117 lokálneho významu. Z hospodárskeho hľadiska má kraj
dve výrazne odlišné oblasti oddelené Považským Inovcom, a to Považie a Ponitrie. Na Hornej Nitre je
najvýznamnejšia banícka oblasť Slovenska (ktorá momentálne musí prejsť reštrukturalizáciou v dôsledku
úpadku baníctva), na Považí dominuje strojárstvo a elektrotechnický priemysel, čiastočne aj gumárenský
priemysel.
V priemyselných podnikoch Trenčianskeho kraja s počtom zamestnaných osôb 20 a viac dosiahli tržby
za vlastné výkony a tovar v roku 2012 hodnotu 7 339,1 mil. EUR. V porovnaní s rokom 2011 vzrástli
v stálych cenách o 5,9 %. Najväčší podiel na tržbách tvorila výroba výrobkov z gumy a plastu (25,1 %),
nasledovala výroba elektrických zariadení (15,1 %), výroba motorových vozidiel, návesov a prívesov
(10,9 %) a výroba strojov a zariadení inde neklasifikovaných 9,3 %.
Podľa druhu vlastníctva rozhodujúcu časť tržieb, 53,8 % vyprodukovali podniky v zahraničnom vlastníctve,
podniky v medzinárodnom súkromnom vlastníctve realizovali 24,2 % tržieb a podniky v súkromnom
tuzemskom vlastníctve 19,4 % tržieb. Z územného hľadiska najviac tržieb za vlastné výkony a tovar v kraji
vyprodukovali podniky v okrese Púchov (24,9 %). Ďalej nasledovali podniky v okresoch Nové Mesto
nad Váhom (17,5 %) a Ilava (15,3 %).
Graf 9 Podiel odvetví na priemernom evidenčnom počte zamestnancov v priemysle
v Trenčianskom kraji v %, 2012
8,5
10,7
5,8
2,1
5,2
1,1
4,7
12,0
9,4
2,4
0,9
12,2
18,0
13,5
Výroba výrobkov z gumy a plastu
Výroba textilu, odevov, kože a kožených výrobkov
Výroba strojov a zariadení
Ťažba a dobývanie
Ostatná výroba, oprava a inštalácia strojov a zariadení
Výroba chemikálií a chemických produktov
Doprava elektriny, plynu, pary a studeného vzduchu
2,9
Výrba elektrických zariadení
Výroba dopravných prostriedkov
Výroba kovov a kovových konštrukcií okrem strojov a zariadení
Výroba potravín, nápojov a tabakových výrobkov
Výroba počítačových, elektronických a optických výrobkov
Dodávka vody, čistenie a odvod odpadových vôd
Výroba drevených a papierových výrobkov, tlač
Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
27
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 845 EUR. Podľa Štatistickej klasifikácie
ekonomických činností SK NACE Rev. 2 najvyššia bola vo výrobe ostatných nekovových minerálnych
výrobkov (1 011 EUR), vo výrobe výrobkov z gumy a plastu (1 001 EUR) a vo výrobe strojov a zariadení
inde neklasifikovaných (973 EUR).
Priemyselné podniky kraja zamestnávali priemerne mesačne 67 256 zamestnaných osôb, medziročne
sa ich počet znížil o 0,2 %. Od roku 2001 počet zamestnancov v priemysle klesol o 11,7 %. Najvýraznejší
pokles počtu zamestnancov však bol v roku 2009, kedy ich počet medziročne klesol o 12,4 %. Podľa
ekonomických činností v roku 2012 najviac zamestnancov, 9 401 osôb, mali podniky v odvetví výroba
výrobkov z gumy a plastu (18 %), vo výrobe elektrických zariadení zamestnávali 9 079 osôb (13,5 %),
vo výrobe motorových vozidiel, návesov a prívesov 7 403 osôb (12 %) a vo výrobe strojov a zariadení inde
neklasifikovaných 7 213 osôb (10,7 %).
Trenčiansky kraj sa na celoslovenskom objeme tržieb v priemysle podieľal 9,7 %. Priemerný počet
zamestnaných osôb v kraji dosiahol 17,7 % podiel na SR, čo bolo najviac zo všetkých krajov. Priemerná
nominálna mesačná mzda zamestnanca však zaostala o 91 EUR za priemerom SR.
Česká časť Euroregiónu:. V kraji v roce 2012 sídlilo 170 průmyslových podniků se 100 a více
zaměstnanci, a to je o 1,6 % méně než v roce 2011., ale o 40 podniků více než v roce 2000. Průmyslová
odvětví zaměstnávala 46 307 zaměstnanců (průměrný evidenční přepočtený počet), to je proti roku 2000 o
4,2 % méně. Od roku 2000 po rok 2002 počet zaměstnanců rostl. V roce 2003 klesl a následně rostl až do
roku 2008, další zlom nastal v roce 2009, kdy začal opět klesat a v roce 2010 klesl na nejnižší úroveň.
V dalších letech počet zaměstnanců nepatrně vzrostl.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v těchto podnicích se naopak zvyšovala po celou dobu
sledovaného období a v roce 2012 činila 24 996 Kč, což je nárůst během roku o 5,0 %. Ve srovnání
s ostatními kraji byl sice meziroční nárůst průměrné mzdy v absolutních hodnotách druhým nejvyšším,
avšak mzda samotná byla na osmém místě mezi kraji ČR. V porovnání s republikovým průměrem mezd
byla nižší o 2 253 Kč. Ve srovnání s nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdou, kterou měli zaměstnanci
sledovaných průmyslových podniků v kraji Hlavní město Praha, byla zlínská o 9 525 Kč nižší.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (v běžných cenách) ve velkých podnicích v
letech 2007 až 2008 rostly, v roce 2009 poklesly až o 10 %. V dalším roce začaly opět růst a v roce 2012
po opětovném zvýšení přesáhly částku 151 miliard, tím byly nejvyšší za celé sledované období. Oproti
předchozímu roku 2011 vzrostly o 5,5 %, což byl nejvyšší nárůst v celé ČR.
Obdobně jako tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou na tom tržby za přímý vývoz vlastních
výrobků a služeb průmyslové povahy. V roce 2012 zaznamenaly nárůst o 3,7 % (v ČR nárůst o 3,8 %).
Přímý vývoz se na tržbách průmyslu kraje podílel 51 %, v ČR 55 %.
V roce 2012 podnikalo a bylo šetřeno statistickým úřadem ve zpracovatelském průmyslu 165 podnikajících
subjektů, což je o 2 podniky méně, než v roce 2011. Jejich tržby činily více jak 148 mil. Kč a proti
loňskému roku zaznamenaly nárůst o 6,0 %. K největšímu zvýšení došlo ve výrobě chemických látek a
chemických přípravků, a to o 33,6 % a dále pak u výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů
a návěsů o 21,0 %. V odvětvích jako jsou výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství
došlo k poklesu tržeb zhruba o 47 % a u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o
45 %.
Podniky ve zpracovatelském průmyslu zaměstnávaly 45 572 zaměstnanců, což bylo o 0,5 % více než
v předešlém roce. Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců ve výrobě strojů a zařízení j.n. a to o 12,6 %.
Naopak největší pokles počtu zaměstnanců zaznamenala výroba nábytku (o 22,0 %). Zaměstnanci
ve zpracovatelském průmyslu měli průměrnou měsíční mzdu 24 917 Kč, která byla ve srovnání s rokem
2011 vyšší o 5,1 %. Bezmála o 15 % vzrostla mzda zaměstnancům v oboru, jako je výroba elektrických
zařízení, dále pak o 11,5 % ve výrobě nábytku. Naopak o 4,0 % se snížila mzda zaměstnancům pracujícím
v oboru výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství a ve výrobě počítačů, elektronických
a optických přístrojů a zařízení.
Stejně jako rostou tržby ve zpracovatelském průmyslu, rostou i tržby za přímý vývoz zpracovatelského
průmyslu. Jejich meziroční nárůst byl zaznamenán o 3,7 %. Nejvíce vzrostl ve výrobě chemických látek a
chemických přípravků, a to o 44,9 %. Naopak největší pokles zaznamenala výroba počítačů,
elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 46,9 %), dále pak výroba ostatních dopravních prostředků
a zařízení (o 36,6 %).
28
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 10 Podíl odvětví na průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v prúmyslu v %, 2011
15%
9%
8%
7%
7%
19%
6%
8%
1%
3%
5%
7%
24%
výroba pryžových a pastových výrobků
výroba elektrických zařízení
výroba usní a souvisejících výrobků
výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
výroba strojů a zařízení
výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
výroba potravinářských výrobků
výroba strojů a zařízení j.n.
výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
výroba chemických látek a chemických přípravků
výroba elektrických zařízení
zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
Zdroj http://www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22
2.4.2 Stavebníctvo
Slovenská časť Euroregiónu:. Realizovaný objem stavebnej produkcie za r. 2012 v porovnaní s rokom
2011 bol nižší v stálych cenách o 16,4 % dosiahol 386,6 mil. EUR. V stavebníctve podniky realizovali tržby
za vlastné výkony a tovar v objeme 606,1 mil. EUR s medziročným poklesom v stálych cenách o 15,5 %.
Tržby za vlastné výkony a tovar za rok 2012 spolu 206,4 mil. EUR a medziročne boli nižšie o 22,3 %.
Stavebná produkcia vykonaná vlastnými zamestnancami (ZSV) podnikov so sídlom v TSK dosiahla 113,4
mil. EUR a v porovnaní s minulým rokom klesla o 19 %. Produkcia realizovaná v tuzemsku dosiahla 104,2
mil. EUR s medziročným indexom 78,8 %. Jej podiel na celkovej stavebnej produkcii dosiahol 91,8 %. V
štruktúre tuzemskej produkcie sa medziročne znížili nová výstavba, rekonštrukcie a modernizácie o 26 %,
pričom ich objem dosiahol 84,8 mil. EUR a tvoril 81,4 %. Podiel prác na opravách a údržbe tvoril 18,6 % a
medziročne vzrástol o 10,1 %. Objem prác na opravách a údržbe dosiahol 19,3 mil. EUR. Z územného
hľadiska najvyšší objem stavebných prác vykonaných vlastnými zamestnancami 36,1 % realizovali podniky
so sídlom v okrese Prievidza.
Zamestnanosť v stavebných podnikoch sa znížila o 18,8 %, priemerne mesačne tu pracovalo 2 675
zamestnaných osôb. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 841 EUR a medziroč-ne
sa zvýšila o 6,2 %.
Produktivita práce meraná produkciou vykonanou vlastnými zamestnancami dosiahla 42 403 EUR,
medziročne klesla o 0,2 %. Na celoslovenskej stavebnej produkcii vykonanej vlastnými zamestnancami sa
stavebné podniky so sídlom v TSK sa podieľali 5 %. Mzda v stavebníctve za kraj v porovnaní na SR bola
za sledované obdobie nižšia o 11,4 % (o 109 EUR).
Česká časť Euroregiónu:. Ve 47 šetřených stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci se sídlem v kraji
bylo v roce 2012 zaměstnáno 5 287 osob, což je o 2,4 % více než v předešlém roce. Průměrná měsíční
mzda ve stavebnictví vzrostla během 5 let o 25,7 % na 24 449 Kč. Oproti roku 2011 se naopak snížila o
0,3 % a byla třetí nejnižší v ČR. Nižší mzdu měli už jen zaměstnanci v kraji Karlovarském a Pardubickém.
Od nejnižší mzdy, kterou měli zaměstnanci stavebních firem v kraji Karlovarském, dostávali zaměstnanci
ve Zlínském kraji mzdu vyšší o 1 271 Kč. V porovnání s průměrnou republikovou mzdou byli na tom
zaměstnanci zlínských podniků hůře o 5 548 Kč.
Objem základní stavební výroby (ZSV) měl do roku 2008 nejdříve vzestupnou tendenci, avšak v roce 2009
klesl a tento nepříznivý trend přetrval i do roku 2012, pokles činil 4,3 %. Objem ZSV u pozemního
stavitelství v kraji měl v roce 2012 stejný trend, pokles činil oproti předešlému roku 11,4 %, od roku 2008
činil 26,4 %. Naprosto opačnou tendenci měl objem ZSV u inženýrského stavitelství, který meziročně
vzrostl o 7,1 %, celkově pak o 17,8 %. Na ZSV se v roce 2012 podílel 47 %.
29
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Dominantné postavenie v ekonomike na oboch stranách má priemysel, ktorý je charakteristický
mnohoodvetvovou základňou. Hrubý domáci produkt na 1 obyvateľa je v celom Euroregióne nižší ako
celorepublikové hodnoty, na slovenskej strane dosahuje 88,6 % z úrovne HDP na obyvateľa v SR, na
českej strane je to 84% z úrovne HDP na obyvatele ČR.
Priemerná mzda zamestnanca hospodárstva Trenčianskeho kraja v roku 2012 dosiahla 724 EUR. Aj
napriek medziročnému rastu o 5,4 % bola o 81 EUR nižšia ako priemerná mzda v hospodárstve
Slovenska. Průměrná mzda ve Zlínském kraji meziročně vzrostla o 0,1% a dosáhla v roce 2012 21 494,CZK, přičemž tato částka je zhruba o 3 tis. Kč nižší než je republikový průměr ČR.
2.4.3 Poľnohospodárstvo a lesné hospodárstvo
Slovenská časť Euroregiónu: Poľnohospodárstvo a lesníctvo predstavuje v regióne významný rozvojový
potenciál aj napriek stále sa znižujúcemu podielu ekonomicky aktívnych obyvateľov pôsobiacich v tomto
sektore. Z celkovej výmery územia v roku 2012 bolo 40,8 % poľnohospodárskej a 59,2 %
nepoľnohospodárskej pôdy. Najväčšie zastúpenie z poľnohospodárskej pôdy mala orná pôda (53 %),
nasledovali trvalé trávne porasty (41 %), záhrady (4,4 %) a ovocné sady (1,4 %), najvyšší podiel ovocných
sadov má okres Prievidza - 24,5 % z celkovej výmery sadov kraja. Najmenšie zastúpenie mali chmeľnice 546,10 ha (0,2 %), z toho 50,0 % v okrese Trenčín a 34,0 % v okrese Nové Mesto nad Váhom. Vinohrady
sa nachádzajú iba na hranici vinárskej oblasti. Najvyšší stupeň zornenia majú okresy Partizánske a
Bánovce nad Bebravou. Najväčší podiel poľnohospodárskej pôdy z celkovej výmery územia mali okresy
Myjava (57,7 %), Nové Mesto nad Váhom (50,5 %), Partizánske (46,2 %) a Trenčín (42,1 %). Najmenší
podiel poľnohospodárskej pôdy bol v okrese Považská Bystrica (27,9 %). Najviac nepoľnohospodárskej
pôdy mali okresy Považská Bystrica (72,1 %) a Prievidza (63,9 %). V rámci kraja mali najväčšie
zastúpenie v tomto type pôdy lesné pozemky s 83,2 % podielom.
Graf 11
Výmera lesného fondu v Trenčianskom kraji bola k 31.12.2011 spolu 220 966 ha, čo predstavuje 48,9 %
celkovej výmery územia kraja. Lesné komplexy pokrývajú najmä predhoria a hory Bielych Karpát,
Považského Inovca, Strážovských vrchov, Malých Karpát a Myjavskej pahorkatiny s dominantným
zastúpením dubovo-bukových lesov. Najvyššia výmera lesov je v okresoch Prievidza (53 064 ha) a
Trenčín (30 480 ha). Z celkovej výmery okresov však najviac zaberá lesný fond v okrese Považská
Bystrica (62,3 %), Prievidza (55,3 %), Púchov (52,2%). Najnižšiu výmeru má okres Myjava (10 841 ha –
33,1 % výmery okresu).
Stavy hospodárskych zvierat k 31. 12. 2012 dosiahli 44 315 kusov hovädzieho dobytka spolu
(z toho 42,8 % kráv), stavy ošípaných spolu 58 805 kusov (z toho 6,1 % prasníc). Chov hydiny spolu
predstavoval 1 818 217 kusov (z toho 27,5 % tvoril chov sliepok) a chov oviec 35 075 kusov (z toho 65,4 %
tvoril chov bahníc). Z okresov kraja najviac kusov hovädzieho dobytka chovali v okrese Trenčín, ošípaných
v okrese Bánovce nad Bebravou, hydiny v okrese Púchov a najviac oviec chovali v okrese Považská
Bystrica.
Produkcia kravského mlieka v roku 2012 dosiahla 104,5 mil. kg, produkcia slepačích vajec 116,4
mil. kusov, nastrihalo sa 31,2 ton ovčej vlny a nadojilo sa 1 352,2 tis. kg ovčieho mlieka. V ukazovateľoch
úžitkovosti priemerná výroba mlieka na kravu predstavovala 6 774,5 kg pri priemernej dennej dojnosti
18,5 kg. Priemerná znáška vajec na sliepku dosiahla 198,6 kusov.
30
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Tržby za predaj živočíšnych výrobkov dosiahli v roku 2012 v Trenčianskom kraji 78,9 mil. EUR
pri medziročnom raste o 7,2 %. Na celkovom objeme tržieb v SR sa Trenčiansky kraj podieľal 11,6 %.
Jeho podiel na počtoch hospodárskych zvierat v SR predstavoval u hovädzieho dobytka 9,4 %, ošípaných
9,3 %, hydiny 13,9 % a oviec 8,8 %.
Česká časť Euroregiónu:
Region geograficky tvoří dvě části. Jednou částí jsou nížinné oblasti převážně okolo toku řeky Moravy
poskytující výborné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniy. Druhou
částí jsou horská území. Horské louky a pastviny poskytují možnosti pro pastevectví.
Z celkového půdního fondu je 48,9% zemědělské půdy, největší zastoupení má orná půda (63,5%),
následují travní porosty (29,3%), zahrady (5,1%), ovocné sady (1,6%) a nejmenší zastoupení připadá na
chmelnice a vinice (0,5%). Největší podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy území mají obce v okrese
Kroměříž (61,9%) a Uherské Hradiště (58,5%). Naopak nejmenší podíl vykazují okresy Vsetín (35,7%)
a Zlín (46,2%).
Ze semidefinitivních výsledků zemědělské produkce v roce 2011 vyplývá, že produkce Zlínského kraje
vzrostla proti roku 2010 o 16,8 % a proti roku 2009, kdy byla v posledních pěti letech nejmenší, o 19,9 %.
Z celkové produkce zemědělství ČR tvořila zlínská 4,2 % a po krajích Karlovarském a Libereckém byla
opět třetí nejnižší. Na celkové produkci se podílela rostlinná výroba 56 %, živočišná 41 % a zemědělské
služby 2 %.
Pro zemědělství v kraji byl charakteristický trend snižování zemědělské půdy. V roce 2012 její velikost
činila 193 632 ha a v pětiletém období došlo ke snížení o 0,8 %. Orná půda v roce 2012 tvořila 63,3 % a
oproti roku 2011 se nepatrně zmenšila.
V dlouhodobém horizontu se osevní plochy v kraji snižovaly. V pětiletém období toto snížení činilo 3,6 %,
v roce 2012 se toto snižování zastavilo. Snížení pokračovalo u osevních ploch obilovin a za celé
sledované období činilo 5,5 %, dále pak luskovin (snížení o 44,9 %) a brambor (o 16,6 %). Naopak nárůst
byl zaznamenán u osevních ploch řepky o 14,0 % a olejnin o 7,3 %. V šetření osevů v roce 2012 bylo ve
Zlínském kraji zjištěno, že z jednotlivých skupin plodin patřil největší podíl obilovinám (71 %), dále řepce a
pícninám na orné půdě. Z obilovin největší podíl připadl na pšenici (48 %) a z olejnin na řepku (83 %).
V roce 2012 byla zaznamenána nejnižší sklizeň obilovin (275 983 t) od roku 2007. Sklizeno bylo bezmála o
72 tis. t obilí (o 20,6 %) méně než v roce 2011. Od roku 2007 se sklizeň snížila o 5,3 %. Z obilovin měla
nejvyšší podíl pšenice a to 50,3 %. Sklizeno jí bylo o 34,4 % méně, než v roce 2011. V loňském roce byla
nejnižší sklizeň brambor v celém pětiletém období. Pokles činil 36,5 %. Nedařilo se také řepce. Oseta byla
větší plocha, ale sklizeno bylo o 5,3 % méně.
Tab. 1 Stavy hospodářských zvířat ve Zlínském kraji (k 1. 4. následujícího roku)
Ze soupisů hospodářských zvířat vyplývá snižování stavů v posledních letech. V roce 2010 se tento trend
u stavu skotu zastavil, v roce 2012 však opět došlo k mírnému poklesu. Celkově za pětileté období došlo
k poklesu o 0,2 %. V roce 2012 tvořil zlínský podíl skotu 4,3 % z republikového celku (z krajů čtvrtý nejnižší
podíl). Stavy krav za toto období poklesly o 2,0 %.
Nejvýrazněji se během posledních pěti let snížily počty drůbeže, v sledovaném období došlo k propadu
počtu drůbeže o 47 %. V roce 2012 se tento propad zastavil a došlo ke zvýšení počtu drůbeže o 249 tis. (o
48,5 %). Na republikovém počtu drůbeže se kraj podílel na konci hodnoceného období 3,3 %, zatímco v
roce 2007 5,3 %. Stav slepic měl stejný trend a mezi roky 2007 a 2012 tento pokles činil 34,2 %. Jejich
počet vzrostl v roce 2012 o 27,5 tis. kusů (o 23,5 %).
Stavy prasat v hodnoceném období zpočátku klesaly. V roce 2009 se stav prasat v kraji sice zvýšil na 75
tisíc, ale v roce 2010 a 2011 byl opět zaznamenán pokles na konečných 59,5 tis. kusů. V roce 2012 však
přírůstek byl natolik výrazný, že stavy prasat se meziročně takřka zdvojnásobily. Zvýšení mezi koncovými
31
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
roky sledovaného období činilo 9 %. V roce 2012 dosáhl zlínský podíl v rámci ČR 7,3 % a od počátku
období v roce 2007 se zvýšil o 2,9 procentního bodu.
Naopak počty koní a hříbat se během sledovaných pěti let s výjimkou roku 2012 zvyšovaly. V roce 2012 se
stavy koní snížily o 5,1 % (o 105 kusů). Celkově se jejich stavy za hodnocené období zvýšily o 18,6 %.
Republikový podíl na počtu koní byl mezi kraji pátým nejnižším a dosáhl 5,7 %. Za sledované období byl
vypočten přírůstek ovcí a beranů. S výjimkou roku 2008 vykazovaly jejich stavy trvalý nárůst. V roce 2012
se však jejich stavy snížily o 19 kusů. Od roku 2007 tak jejich počty celkem vzrostly o 9,0 %. Republikový
podíl ovcí a beranů tak v roce 2012 dosáhl v kraji 10,0 %. Vyšší podíl ovcí a beranů byl v tomto roce
zjištěn jen v Jihočeském kraji (podíl 12,6 %) a ve společně hodnocené Praze a Středočeském kraji
(10,7 %).
Výroba mléka, která má podle situace na trhu dlouhodobě výkyvy, byla v roce 2012 nejvyšší. Celkově ve
sledovaném období vzrostla o 1,1 %. Průměrná roční dojivost krávy v litrech v jednotlivých letech stoupala. V roce 2012 činila 7 988,5 l a byla nejvyšší v ČR. Snáška konzumních vajec byla oproti minulému roku
menší o 17,4 % a byla tak 5. nejnižší. Na celorepublikové úrovni se Zlínský kraj podílel 3,4 %.
Od roku 2007 produkce masa v kraji trvale klesala a během pěti let došlo k celkovému snížení o 38,5 %.
Nejvýraznější, 45,5 % propad, byl zaznamenán u vepřového masa. V produkci masa zaznamenal kraj
v roce 2012 meziroční pokles (o 12,4 %). Podíl Zlínského kraje na celorepublikové produkci během pěti let
klesl o 0,6 procentního bodu, a to z 4,0 % v roce 2007 na 3,4 % v roce 2012.
Během loňského roku bylo v kraji celkem poraženo 16,8 tis. kusů skotu. Proti roku 2011 to bylo o 1 910
kusů, tj. o 10,2 %, méně. Zvýšení porážek bylo zaznamenáno u krav (o 1,6 %) a ovcí (o 28,3 %) a jehňat
(o 17,5 %). Počet poražených býků se meziročně snížil o 43,6 %, telat o 19,7 % a prasat o 16,8 %.
V roce 2012 bylo v kraji poraženo 73,2 tis. kusů prasat (bez prasnic a kanců), což znamená proti
předchozímu roku pokles o 14,8 tis. kusů (o 16,8 %). Celkem bylo vyrobeno 6,3 tis. tun vepřového masa
v jatečné hmotnosti, tj. meziroční snížení o 1 282 t (o 16,9 %). Průměrná živá hmotnost prasete (bez
prasnic a kanců) dosáhla 107,5 kg. Podíl vyrobeného vepřového masa na celkovém množství masa
za celý rok 2012 ve Zlínském kraji klesl z 62,3 % v roce 2011 na 61,1 %.
Zlínský kraj měl v roce 2012 zalesněno celkem 157 628 ha půdy, což je na stejné úrovni jako v roce 2011
a zařadil se tak na deváté místo mezi kraji. Zastoupení jehličnatých dřevin dosahuje 57 % a listnaté dřeviny
pokrývají 42 %. Jedno procento průměrně představují obnovní holiny. Druhová skladba, věková
a prostorová struktura lesů odpovídá převažujícímu hospodářskému využití lesů (kategorie lesů
hospodřských tvoří 88,2 %). Z hlediska požadavků ochrany přírody a krajiny je však hodnocena jako méně
vhodná. Problémem je nedostatečná kompenzace mimoprodukčních přínosů lesa, která nevyrovnává
produkční ztráty, čímž dochází ke zhoršování situace vlastníků lesa a úbytku pracovních příležitostí
zejména v odlehlejších oblastech. Obnova lesů, tzv. zalesňování, byla v roce 2012 proti roku 2011 nižší o
12,1 %. Provedena byla na ploše 1 165 ha a od roku 2007 se zvýšila o 9,9 %. Zalesňovalo se z 56 %
jehličnany (z toho 90 % smrky a 6 % jedlemi) a ze 44 % listnatými stromy (z 56 % buky a 31 % duby).
3
V roce 2012 bylo vytěženo 1,2 mil. m b.k. dřeva, což je o stejně jako v předchozím roce. Ze 69 % se
jednalo o jehličnany (z 87 % se jednalo o smrky). Jen 31 % těžby dělaly listnaté stromy, z toho 64 % tvořily
buky a 17 % duby. Proti roku 2011 stoupla zpracovatelná nahodilá těžba bezmála o 33 % Z vytěžených
3
205,8 m b.k. připadlo na živelné příčiny 64 % a na hmyzové 18 %.
V oboch častiach Euroregiónu sa neustále znižuje podiel ekonomicky aktívnych obyvateľov pôsobiacich
v tomto sektore. V území sú tu podmienky pre pestovanie náročnejších poľnohospodárskych plodín,
ovocia a zeleniny, ale i horské oblasti využívané najmä pre pasienkárstvo. V celom Euroregióne badať
rovnaké problémy – nízka konkurencieschopnosť poľnohospodárskych podnikov, zaťaženie dlhmi
a roztrieštenosť poľnohospodárskych aktivít.
2.4.4 Trh práce
Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 zamestnávali podniky s 20 a viac zamestnancami
v Trenčianskom kraji spolu 123 696 fyzických osôb. Súkromný sektor zamestnával 87 968 zamestnaných
osôb kraja (71,1 %). Vo verejnom sektore pracovalo 35 728 zamestnaných osôb. Na zamestnanosti kraja
sa verejný sektor podieľal 28,9 %.
Podľa Štatistickej klasifikácie ekonomických činností SK NACE Rev. 2 z priemerného počtu zamestnaných
osôb v kraji najviac pracovalo v priemysle, 66 649 zamestnaných osôb, t. j. 53,9 %. Vo vzdelávaní
pracovalo 14 466 zamestnaných osôb (11,7 %); v zdravotníctve a sociálnej pomoci 8 787 zamestnaných
osôb (7,1 %); vo verejnej správe a obrane, povinnom sociálnom zabezpečení 8 007 zamestnaných osôb
(6,5 %); vo veľkoobchode a maloobchode, oprave motorových vozidiel a motocyklov 7 740 zamestnaných
32
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
osôb (6,3 %); v administratívnych a podporných službách 4 728 zamestnaných osôb (3,8 %);
v poľnohospodárstve, lesníctve a rybolove 3 225 zamestnaných osôb (2,6 %); v doprave a skladovaní
2 719 zamestnaných osôb (2,2 %); v stavebníctve 2 517 zamestnaných osôb (2 %); v dodávke vody,
čistení a odvode odpadových vôd, odpadoch a službách odstraňovania odpadov 1 664 zamestnaných
osôb (1,3 %); v odborných, vedeckých a technických činnostiach 1 497 zamestnaných osôb (1,2 %);
v činnostiach v oblasti nehnuteľností 1 480 zamestnaných osôb (1,2 %); v umení, zábave a rekreácii 809
zamestnaných osôb (0,7 %); v ubytovacích a stravovacích službách 739 zamestnaných osôb (0,6 %);
v dodávke elektriny, plynu, pary a studeného vzduchu 623 zamestnaných osôb (0,5 %); v ostatných
činnostiach 188 zamestnaných osôb (0,2 %) a vo finančných a poisťovacích činnostiach 49 zamestnaných
osôb (0,04 %).
Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji za rok 2012 dosiahla 786 EUR. Z hľadiska
odvetví najvyššia priemerná nominálna mesačná mzda v kraji bola v odborných, vedeckých a technických
činnostiach (1 058 EUR). Naopak najnižšiu priemernú nominálnu mesačnú mzdu mali v administratívnych
a podporných službách (589 EUR), v ubytovacích a stravovacích službách (554 EUR) a v ostatných
činnostiach (550 EUR). Na celoslovenskej zamestnanosti sa Trenčiansky kraj podieľal 9,9 %. Priemerná
nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji bola nižšia o 115 EUR ako priemer v SR.
Podľa výberového zisťovania o štruktúre miezd dosiahla priemerná hrubá nominálna mesačná mzda
v roku 2012 v Trenčianskom kraji 798 EUR. Oproti priemernej mzde v SR bola nižšia o 90 EUR,
čo predstavuje 10,1 %. Priemerná mzda mužov v kraji dosiahla 916 EUR, priemerná mzda žien bola o 248
EUR nižšia a dosiahla 668 EUR. Medziročne sa však priemerná mzda žien zvýšila o 4,7 %, zatiaľ čo
priemerná mzda mužov vzrástla o 4,1 %. Oproti celoslovenskému priemeru muži v Trenčianskom kraji
zarábali o 8,7 % menej, ženy až o 12,2 % menej.
Počet uchádzačov o zamestnanie v Trenčianskom kraji ku koncu decembra 2012 dosiahol 36 065 osôb,
na celkovom počte uchádzačov v SR sa kraj podieľal 8,5 %. Disponibilný počet uchádzačov o zamestnanie
dosiahol 32 905 osôb. V decembri 2012 miera evidovanej nezamestnanosti v kraji dosiahla 10,89 %
(nárast o cca 5 % oproti roku 2005) a bola o 3,55 percentuálneho bodu nižšia ako v SR. Najvyššia bola
v okresoch Partizánske 14,09 %, Prievidza 12,97 % a Považská Bystrica 12,63 %. V ostatných okresoch
kraja bola miera evidovanej nezamestnanosti v intervale od 8,31 % v okrese Púchov do 12,27 % v okrese
Bánovce nad Bebravou.
Z hľadiska pohlavia dosiahla miera evidovanej nezamestnaosti u mužov 10,03 % a bola o 3,71 p. b. nižšia
ako miera evidovanej nezamestnanosti mužov v SR. Miera nezamestnanosti žien v Trenčianskom kraji
dosiahla 11,98 %, o 3,32 p. b. menej ako miera nezamestnanosti žien na Slovensku. Miera evidovanej
nezamestnanosti u mužov bola o 0,86 p. b. nižšia ako priemer kraja, u žien však bola o 1,09 p. b. vyššia.
Graf 12 Uchádzači o zamestnanie ku koncu mesiaca december v Trenčianskom kraji, 2001 - 2012
2012
36 065
2011
33 203
2010
31 970
2009
33 627
2008
16 363
2007
15 750
2006
17 843
2005
23 410
2004
27 596
2003
32 524
2002
36 743
2001
40 931
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
45 000
Zdroj: http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254
Ako vyplýva z grafu, počet uchádzačov o zamestnanie od roku 2001 každoročne klesal až do konca roku
2007, od roku 2008 začal stúpať. K najvýraznejšej medziročnej zmene došlo v roku 2009, kedy sa počet
uchádzačov o zamestnanie viac ako zdvojnásobil. Tento stav bol spôsobený predovšetkým globálnou
ekonomickou krízou, ktorá sa začala prejavovať už v roku 2008 a výrazne ovplyvnila situáciu na trhu
práce.
33
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
V štruktúre evidovaných nezamestnaných bolo v roku 2012 v kraji 17 701 žien (49,1 %). Podľa doby
trvania nezamestnanosti prevládala dlhodobá nezamestnanosť, zahŕňajúca 14 635 uchádzačov, ktorí boli
bez práce dlhšie ako 1 rok (40,6 % podiel na celkovom počte uchádzačov o zamestnanie). Z hľadiska
dosiahnutého stupňa vzdelania tvorili najväčšiu skupinu evidovaní uchádzači o zamestnanie s učňovským
vzdelaním bez maturity (38,1 %). Nasledovali uchádzači s úplným stredným odborným vzdelaním (17,4 %)
a základným vzdelaním (14,9 %). Vysokoškolsky vzdelaní uchádzači dosiahli 7,8 % podiel. Takmer tretinu
uchádzačov tvorili uchádzači o zamestnanie vo vekovej skupine 35 - 49 rokov. Do skupiny uchádzačov
o zamestnanie, ktorí majú problém pri uplatnení sa na trhu práce a ktorým treba venovať zvýšenú
pozornosť pri zaraďovaní na trh práce, sú predovšetkým uchádzači o zamestnanie nad 50 rokov veku,
zdravotne postihnutí, absolventi škôl a ženy po materskej dovolenke.
Česká časť Euroregiónu: Pokles pracovní síly a nárůst počtu ekonomicky neaktivních obyvatel, který se
projevoval v kraji od roku 2007, skončil v roce 2010. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel po tomto roce
klesal, pracovní síla po mírném nárůstu v následujícím roce opět klesla.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil představovala pracovní síla v roce 2012 v kraji 290,1 tis.
osob, tedy o 8,9 tis. osob méně než před pěti lety. Stárnutí obyvatel kraje se projevilo i v pracovní síle.
Snížilo se zastoupení osob ve věku 15 až 29 let při současném nárůst počtu osob ve věku 60 a více let.
Ve srovnání s rokem 2007 se ve struktuře pracovní síly snížilo zastoupení nejmladší generace, tedy ve
věku 15 až 29 let, z 20,9 % na 17,3 %.
Rozhodující složku pracovní síly představují osoby zaměstnané v národním hospodářství, menší část tvoří
nezaměstnaní, jejichž podíl se zvýšil z 5,5 % v roce 2007 na 7,4 % v roce 2012. Nejpříznivější struktura
pracovní síly byla v roce 2008, kdy na nezaměstnané připadlo 3,8 %. V roce 2012 počet zaměstnaných
v národním hospodářství 268,8 tis. odpovídá úrovni předchozího roku, proti roku 2007 klesl o 13,7 tis.
osob.
Struktura zaměstnaných podle sektorů zůstala během sledovaného období bez výrazných změn. V
primárním sektoru bylo zaměstnáno téměř 3 %, v sekundárním 46 % a v terciárním 51 % z celkového
počtu zaměstnaných v NH. Nejvíce osob pracuje ve zpracovatelském průmyslu, a to 36 %. Následuje
velkoobchod a maloobchod s podílem 12 % a stavebnictví s 9 %.
Míra zaměstnanosti v kraji v roce 2012 činila 53,3 % a byla 1,2 procentního bodu pod republikovou úrovní.
Meziročně vzrostla o 0,3 procentní body. U mužů byl nárůst rychlejší, představoval 0,5 proc. bodu a
hodnota ukazatele v roce 2012 činila 62,9 %, zatímco u žen to bylo 44,3 %.
Také míra ekonomické aktivity je s výjimkou roku 2007 pod republikovým průměrem. V roce 2012 činila
57,5 %, tedy 1,1 p. b. pod republikovou úrovní. U mužů byla hodnota ekonomické aktivity 66,9 %, u žen
48,8 % a u obou pohlaví byl zaznamenán mírný meziroční nárůst. Zatímco u mužů je nejvyšší míra
ekonomické aktivity u osob ve věku 45 až 49 let (97,3 %), u žen je to ve věku 40 až 44 let (96,1 %).
Počet osob s druhým zaměstnáním v období 2009 až 2011 klesal, v následujícím roce došlo k mírnému
nárůstu. V roce 2012 mělo druhé zaměstnání v průměru 5,5 tis. osob, z toho 70 % představovali muži.
Během posledních pěti let byl podle výsledků VŠPS počet nezaměstnaných nejnižší v roce 2008, kdy
představoval 11,3 tis. osob. Během dvou následujících let se více než zdvojnásobil, od roku 2011 opět
klesal až na 21,3 tis. osob. Ve srovnání s rokem 2008 nejrychleji rostl počet nezaměstnaných ve věku 45
až 59 let.
V letech 2009 až 2012, kdy už se ekonomická recese ve společnosti projevila zcela zřetelně, registrovaná
míra nezaměstnanosti v kraji meziročně v roce 2009 vzrostla o více jak dvě třetiny a počet uchazečů se
zvýšil o více jak třetinu. V dalším roce 2010 se meziročně velmi mírně snížila jak registrovaná míra
nezaměstnanosti (o 0,1 procentního bodu na 10,74 %), tak i počet hlášených uchazečů o zaměstnání (o
1,3 %, tj. o 450 osob) na 33,4 tis. nezaměstnaných. Na konci roku 2011 registrovaných žadatelů o práci
ubylo takřka o 4 tisíce (o 11,9 %) a míra nezaměstnanosti klesla o 1,39 p.b. na 9,35 %.
Míra nezaměstnanosti, která v kraji na konci sledovaného roku dosáhla 10,42 % byla vyšší než
celorepubliková (9,36 %) a proti předchozímu roku vzrostla o 1,07 bodu. Míra nezaměstnanosti se
meziročně zvýšila ve všech krajích. Krajská míra nezaměstnanosti žen (11,58 %) byla vyšší než mužů
(9,53 %). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v kraji se meziročně snížil z 39,5 let na 38,9 let
v hodnoceném roce (průměrný věk v ČR 38,7 let).
Průměrné mzdy v kraji jsou dlouhodobě nejnižší, případně druhé nejnižší mezi kraji. V roce 2012 dosáhla
průměrná mzda 22 881 Kč a byla jen o 759 Kč vyšší než minimum mezi kraji (Karlovarský kraj) a proti
maximu (Hl. m. Praha) zaostávala o 11 539 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k jejímu
nominálnímu zvýšení o 1,0 %; díky meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen (míra inflace v roce 2012
v ČR činila 3,3%) došlo k poklesu reálných mezd.
Zatímco u mužů vzrostly nominální mzdy meziročně o 1,6 %, u žen zůstaly na úrovni předchozího roku.
Tím došlo k prohloubení rozdílu v průměrných výdělcích podle pohlaví. Průměrná mzda mužů převyšovala
34
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
o 6 135 Kč průměrnou mzdu žen. Také hodnocení mzdové úrovně krajů na základě mediánu hrubých
měsíčních mezd řadí region na předposlední pozici mezi kraji. V roce 2012 činil medián mezd v kraji
20 503 Kč, u mužů dosahoval 22 494 Kč a u žen 17 816 Kč. Od průměrných mezd se medián odchyloval o
10,4 %.
Graf 13 Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem k 31. 12. 2012
2012
32 100
2011
29 418
2010
33 386
2009
33 836
2008
20 048
2007
20 171
2006
25 601
2005
29 505
2004
31 606
2003
31 621
2002
29 759
2001
24 841
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
Zdroj http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xz
Napriek tomu, že na českej i na slovenskej strane dochádza k rastu nezamestnanost. Pokiaľ v Trenčianskom kraji k 31.12 2012 dosahovala miera nezamestnanosti 10,89 %, (čo je pod republikovým priemerom
miery nezamestnanosti v SR), v Zlínskom kraji dosahovala miera nezamestnanosti hodnotu 10,42 (čo je
viac ako priemerná miera nezamestnanosti 9,36 %v ČR).
Čo sa týka mzdového ohodnotenia v slovenskej časti ER BBK dosahuje priemerná mesačná mzda 786 €
87,23 % priemernej mzdy v SR a je o 8,38 % nižšia ako priemerná mzda v českej časti Euroregiónu (857,
28 € pri kurze NBS z októbra 2013 26,69 CZK za 1 €). Na druhej strane však priemerná mzda 22.881 CZK v
Zlínskom kraji tvorí 66,47 % z hodnoty priemernej mzdy v ČR.
2.4.5 Energetika
Slovenská časť Euroregiónu: Celkove bolo z 276 obcí slovenskej strany Euroregiónu v roku 2011
plynofikovaných 216 obcí, čo predstavuje 77,2 % obcí. Najvyšší podiel týchto obcí bol v okrese Trenčín,
kde dosiahol 91,9 %, najnižší podiel mal okres Púchov. V tomto okrese je plynofikovaná necelá polovica
obcí (47,6 %). Oproti roku 2001 sa počet plynofikovaných obcí zvýšil o 5, čiže o 1,8 percentuálneho bodu.
Počet obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, sa za posledných desať rokov nezmenil
v okresoch Bánovce nad Bebravou, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza
a Trenčín. Na druhej strane, tri z piatich obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, boli v okrese
Myjava. Zemný plyn je v regióne dodávaný z 5 plynovodov.
Centrálne zásobovanie teplom je vykonávané iba vo väčších aglomeráciách. V odľahlých horských
oblastiach a v oblastiach s nízkou hustotou obyvateľstva sa perspektívne otvára priestor pre intenzívnejšie
využívanie obnoviteľných a alternatívnych energetických zdrojov.
Región je plne zásobený elektrickou energiou privádzanou v sústave rozvodných sietí, napojením na
energetické siete republiky sústavou 66 ks 110 kV vedení, odvinutých z nadradených uzlov Križovany,
Bystričany, Považská Bystrica, Senica, prepájaných dvomi 220 kV vedeniami. Okrem toho územím
prechádzajú tri 400 kV vedenia. Zdroje elektrickej energie na území využívajú vodnú energiu a hnedé
uhlie.
Hlavným zdrojom elektrickej energie na území sú Elektrárne Nováky a Zemianske Kostoľany s celkovým
inštalovaným elektrickým výkonom 522,4 MW s orientáciou na spaľovanie hnedého uhlia zo slovenských
uhoľných baní. Okrem toho výrobu elektrickej energie zabezpečujú vodné elektrárne. Na rieke Váh je na
35
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
území regiónu vybudovaných 9 vodných elektrární s celkovým inštalovaným výkonom 260,6 MWe.
V regióne je vybudovaných aj 19 malých vodných elektrární s celkovým výkonom 1,214 MWe.
Alternatívne zdroje sa využívajú minimálne. Celková energetická infraštruktúra vykazuje investičnú
nákladnosť a nízku efektívnosť. Za príčinu možno označiť nižšiu účinnosť vlastných zdrojov, absenciu
vhodných riadiacich režimov vo výrobe a rozvode, vysoké straty v distribúcii a nedostatočnú úspornosť
spotrebiteľov.
Česká časť Euroregiónu: Celkově ze 305 obcí regionu bylo v roce 2012 plynofikováno 285 obcí, což
představuje hodnotu 93,4%. Zejména nížinná území jsou plynofikována téměř plošně a zemní plyn je
spalovaný v kotelnách s nižší účinností a bez kogenerace.
Na území Zlínského kraje se nenachází žádná ze systémových elektráren. Vlastní výroba elektřiny na
území regionu pochází zejména z teplárenských zdrojů pro dodávku centralizovaného tepla na území
velkých měst Zlínského kraje. Kromě výroby elektřiny ve zdrojích CZT byly instalovány plynové
kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu buď ze zemního plynu nebo z bioplynu.
Ve Zlínském kraji je k 30.6.2013 celkově z obnovitelných zdrojů energie (OZE) instalovaný elektrický výkon
v hodnotě 171,78 MWe a tepelný výkon 55,42 MWt. Z toho připadá na větrnou energii 0,28 MWe, na
2
fotovoltaiku 157,35 MWe a solární termické systémy jsou instalovány na ploše 9914,9 m . Vodní energie
se podílí celkovým instalovaným výkonem 6,1 MWe, kogenerace z biomasy 8,07 MWe a 8,27 MWt, vlastní
tepelná produkce z biomasy pak 46,44 MWt, tepelná čerpadla pak 0,7 MWt.
Celkem 72,4 % obydlených domů v kraji bylo připojeno na plyn z veřejné sítě nebo na domovní zásobník.
Rodinných domů bylo připojeno 71,1 % a 90,2 % bytových domů. Celkem 27,6 % domů bylo bez připojení
k plynu. Bez plynu bylo 28,9 % rodinných a 9,8 % bytových domů.
Z obydlených domů bylo v kraji 22,1 % vybaveno ústředním topením s kotelnou na tuhá paliva v domě,
z toho rodinných 23,5 % a bytových domů 2,9 % (počítáno u jednotlivých druhů paliv ze zjištěných hodnot).
Celkem bylo vybaveno ústředním topením s kotelnou na plyn 55,6 % budov; 57,5 % rodinných a 27,1 %
bytových domů. Ústředním topením s kotelnou na ostatní paliva v domě bylo v kraji vybaveno celkem 5,1
% budov; rodinných domů 5,3 % a bytových domů 1,3 %. Bez ústředního topení bylo 13,9 % okres
Uherské Hradiště (81,1 %) a nejméně 56,5 % na vsetínský okres. Bez plynu bylo nejvíce budov
ve vsetínském okrese (43,5 %), nejméně v uherskohradišťském okrese (18,9 %). Největší podíl
obydlených budov vybavených ústředním topením s kotelnou na tuhá a ostatní paliva nebo na plyn v domě
nebo mimo dům byl zjištěn v okrese Vsetín (87,9 %), nejmenší v okrese Kroměříž (84,1 %).
Vysoká energetická závislost na elektrické energii, neefektivní spotřebiče a zastaralé zdroje tepla, náklady
na energii v domácnostech často přesahují 10% příjmů domácností, což vede k tomu, že dochází ke
spoluspalování odpadu v kotlích na tuhá paliva. Nízké povědomí o pasivních a nulových domech
a směrnici o energetické účinnosti.
2.4.6 Vodné hospodárstvo
Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2011 bolo na slovenskej strane Euroregiónu 237 obcí, v ktorých bol
vybudovaný verejný vodovod, čo predstavuje 85,9 % a vyšší podiel ako celoslovenský (75,4 %). Vodou
z verejných vodovodov tak bolo zásobovaných 89,5 % obyvateľov kraja čo je o 4,6 percentuálneho bodu
viac v porovnaní s celoslovenským podielom 84,9 %. Oproti roku 2001 sa počet obcí zvýšil o 5,1 a počet
obyvateľov zásobovaných vodou z vodovodov o 15,3 percentuálneho bodu. Najvyšší podiel obcí, ktoré
majú vybudovaný verejný vodovod, mal okres Prievidza (96,2 %), najnižší bol v okrese Považská Bystrica
(60,7 %). Najväčší počet obyvateľov napojených na verejné vodovody je v okrese Prievidza (98,3 %)
a Trenčín s Novým Mestom nad Váhom (96,0 %), najnižší v okrese Púchov (71,5 %).
Na verejnú kanalizáciu bolo v Trenčianskom kraji v roku 2011 napojených 22,1 % obcí, teda 61
z celkového počtu 276 obcí. Čo sa týka počtu obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu to bolo v r.
2011 59 % obyvateľov z celkového počtu, čo je o 2,55 % viac ako celoslovenský priemer (56,45 %).
Aj keď sa počet obcí, ktoré kanalizáciu vybudovali, oproti roku 2001 zvýšil o takmer 61 %, tento stav
nemožno hodnotiť pozitívne. Najvyšší podiel obcí s verejnou kanalizáciou bol v okrese Trenčín, kde
dosiahol 42,9 %. V okrese Bánovce nad Bebravou mali kanalizáciu iba štyri zo 43 obcí, čo predstavuje
9,3 %. Dĺžka kanalizačnej siete (bez prípojok) dosiahla v Trenčianskom kraji 728 km a dĺžka kanalizačnej
siete na 1 napojeného obyvateľa v kraji predstavuje 2,15 m. Pozitívne však možno hodnotiť skutočnosť, že
všetky obce, ktoré mali vybudovanú kanalizáciu, ju zároveň mali napojenú na čističku odpadových vôd.
V Trenčianskom kraji je vybudovaných celkom 46 čističiek odpadových vôd (ČOV), ktoré sú v správe obcí
19 ČOV a vodárenských spoločností pôsobiacich na území kraja 27 ČOV. Počet obyvateľov napojených na
verejnú kanalizáciu s ČOV je 53,45 % z celkového počtu. Tento údaj je porovnateľný s celoslovenským
priemerom (54,10 %) obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu s ČOV.
36
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Česká časť Euroregiónu: Z celkového počtu 305 obcí regiónu je v roce 2013 zásobováno pitnou vodou
282 obcí, což je 92,4 %. Pre vodárenské účely má zásadní význam využití skupinového vodovodu Zlín,
vodárenské soustavy Ostrožská Nová Ves a skupinového vodovodu Vlára (vodárenská nádrž Karolinka na
toku Stanovnice). Do regionu zasahují 3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Kvartér řeky
Moravy, Vsetínské vrchy a Beskydy.
Při sčítání 2011 byla také šetřena vybavenost domů. Celých 80,6 % ze zjištěného celku obydlených domů
bylo připojeno na veřejný vodovod, z toho 79,1 % rodinných domů a 98,4 % bytových domů. Na domácí
vodovod bylo v kraji připojeno celkem 18,6 % obydlených domů; 20,0 % rodinných domů mělo vlastní
domácí vodovod a 1,6 % bytových domů. Ukázalo se, že necelé procento obydlených budov bylo bez
vodovodu, z toho rodinných domů 0,9 % a bez vodovodu nebyl žádný bytový dům.
Dále bylo také zjištěno, že největší podíl budov připojených na veřejný nebo domácí vodovod byl v okrese
Kroměříž a Zlín (oba po 99,4 % ze zjištěných údajů) a nejnižší ve vsetínském okrese (98,7 %). Domů bez
vodovodu bylo nejvíce v okrese Vsetín (1,3 %) a nejméně v okresech Kroměříž a Zlín (shodně po 0,6 %).
Ze zjištěných údajů je patrné, že 65,9 % obydlených domů v kraji celkem bylo připojeno na veřejnou
kanalizační síť, z toho 63,9 % rodinných domů a 93,3 % bytových domů. Vlastní čističkou odpadních vod
bylo vybaveno 2,6 % obydlených domů ze zjištěného celku. Na žumpu nebo jímku bylo v kraji připojeno
30,6 % obydlených domů (32,5 % rodinných domů a 5,8 % bytových domů).
V detailnějším členění vybavenosti podle okresů bylo zjištěno, že největší podíl budov připojených na
veřejnou kanalizační síť, a to 76,5 % ze zjištěných údajů, bylo v okrese Uherské Hradiště, naopak
nejmenší podíl 47,2 % ve vsetínském okrese. Nejvíce budov připojených na vlastní čističku odpadních vod
měli v okrese Vsetín (4,9 %), nejméně v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště (shodně po 1,2 %).
Nejvýraznější část domů připojených na vlastní žumpu či jímku měli ve vsetínském okrese (46,3 %),
nejméně, a to 21,5 %, v uherskohradišťském okrese. Největší podíl budov bez kanalizace byl zjištěn
v okrese Vsetín (1,6 %), nejnižší v kroměřížském okrese (0,5 %).
Z hlediska napojení obyvateľstva na veřejnou kanalizaci, která je zakončena čistírnou odpadních vod nebo
jsou odpadní vody kanalizací odváděny k čištění na jinou ČOV, česká časť Euroregiónu dosahuje hodnotu
48 % obcí. Napojených na verejnou kanalizaci se zajištěným čištěním odpadních vod je 146 obcí
z celkového počtu 305. Na území Zlínského kraje je 170 městských a obecních čistíren odpadních vod.
Významnou skutečností je, že Zlínský kraj se bezezbytku vypořádal se závazkem České republiky na
úseku likvidace městských odpadních vod a k dnečnímu dni má vyřešenu likvidaci odpadních vod ze
všech svých aglomerací nad 2000 ekvivaklentních obyvatel.
Čo sa týka zásobovania pitnou vodou v regióne je situácia podobná, v napojení na kanalizáciu je
slovenská časť na tom podstatne horšie, iba 22,1 % obcí je napojených na verejnú kanalizáciu, v českej
časti je to až 48 % obcí.
2.4.7 Odpady
Slovenská časť Euroregiónu: V hospodárstve Trenčianskeho kraja v roku 2011 vzniklo 1 639,4 tis. ton
odpadu. Nebezpečného odpadu vzniklo v kraji 28,2 tis. ton, ostatného odpadu 1 611,2 tis. ton. V skupine
nebezpečných odpadov dosiahli najvyšší, 32,3 % podiel odpady z tvarovania, fyzikálnej a mechanickej
úpravy povrchov kovov a plastov, v skupine ostatných odpadov so 44,9 % podielom prevládali odpady z
tepelných procesov.
V obciach kraja vzniklo 198,7 tis. ton komunálneho a drobného stavebného odpadu. Najviac, 135,9 tis. ton
bolo zmesového komunálneho odpadu, 20,3 tis. ton veľkorozmerného odpadu a 10,9 tis. ton drobného
stavebného odpadu. Na území kraja vzniklo 6,6 tis. ton odpadu zo skla, 6,2 tis. ton z papiera a lepenky,
3,3 tis. ton z plastov, 2 tis. ton z kovov a 1,3 tis. ton bolo odpadu z čistenia ulíc.
Najviac komunálneho odpadu vzniklo v dvoch najväčších okresoch kraja, v Prievidzi 25,6 % a v Trenčíne
18,6 %. Okres Považská Bystrica sa na celkovom množstve tohto odpadu podieľal 12,4 %, Nové Mesto
nad Váhom 10,6 %, Ilava 9,5 %, Partizánske 7,4 %, Púchov 6,6 %, Bánovce nad Bebravou 5,3 % a okres
Myjava 4 %. Vo všetkých okresoch kraja dosahoval najvyšší podiel zmesový komunálny odpad.
Až 87 % tohto odpadu sa zneškodňovalo (napr. skládkovaním, spaľovaním bez energetického využitia),
zvyšných 13 % odpadu sa zhodnocovalo (materiálovo, energeticky, kompostovaním alebo iným spôsobom
zhodnocovania).
Na jedného obyvateľa kraja v roku 2011 pripadlo 334 kg komunálneho odpadu, o 7 kg viac ako na jedného
obyvateľa Slovenska. Najviac odpadu na jedného obyvateľa pripadlo v okrese Považská Bystrica (389 kg).
Najmenej odpadu na obyvateľa pripadlo v okrese Bánovce nad Bebravou (284 kg).
37
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Česká časť Euroregiónu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 podniky vyprodukovaly 928 434 t odpadu, což
bylo o 6,1 % méně než v roce 2010. Nejvíce jich vyprodukovaly firmy podnikající ve stavebnictví (57,7 %
z celkové produkce). Dále pak ve zpracovatelském průmyslu (15,5 %). Z nich nejvíce produkce odpadu
vzniklo ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (26,6 %), ve výrobě
pryžových a plastových výrobků (16,5 %) a ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (12,8 %).
V obcích kraje vzniklo v roce 2011 171 683 t komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce
2010. Nejvíce, 115 086 t bylo z běžného svozu, 22 375 ze svozu objemného odpadu, 33 447 z odděleně
sbíraných složek a 2 775 t z odpadů z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků apod.). Na 1
obyvatele Zlínského kraje připadlo 291 kg komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce 2010
(298 kg). Celých 20 % odpadu se využilo, z toho skoro 60 % na recyklaci a regeneraci. Dalších 17,0 %
bylo odstraněno, nejvíce ukládáním v úrovni nebo pod úrovní terénu. Zbylých 63 % bylo využito ostatními
způsoby, z toho skoro dvě třetiny na terénní úpravy.
Ve Zlínském kraji se nachází 8 skládek komunálního odpadu, na které je ročně ukládáno téměř 200 tis. tun
směsného komunálního odpadu. V roce 2011 byla produkce směsného komunálního odpadu 323
kilogramů na obyvatele/rok (v roce 2006 to bylo 329 kilogramu na obyvatele/rok). V celorepublikovém
srovnání je Zlínský kraj podprůměrný v produkci odpadu a naopak nadprůměrný v blasti třídění směsného
komunálního odpadu. Kapacita skládek je omezená, nepředpokládá se její rošiřování (legislativní
omezení) a při zachování současného trendu snižování množství odpadů ukládaných na skládky se
předpokládá vyčerpání volné kapacity skládek ve Zlínském kraji do roku 2022.
V oblasti třídění a materiálového využití biologicky rozložitelné části komunálního odpadu dochází v
posledních letech k výstavbě většinou městských a obecních kompostáren. V současné době je ve
Zlínském kraji provozováno 17 kompostáren s technologií kompostování od prostých hald biologického
odpadu po moderní kompostéry ve formě stadnardních kontejnerů. Potenciálním problémem je smysluplné
využití kompostu vzhledem k rostoucímu množství zpracovávané biologické složky komunálního odpadu.
Pilotně některé obce nakoupily pro své občany hromadně kompostéry do domácností, bylo tím omezeno
pálení listí a ostatního bioodpadu ze zahrad a pozemků občanů a rovněž si tím občané hnojí své pozemky,
neboť právě organické hnojivo začíná chybět v našich půdách.
Dále se v kraji nachází 4 spalovny nebezpečného odpadu, energeticky se využívá odpad pouze u
spalovny nemocničního odpadu v nemocnici Uherské Hradiště. Byla vypracována Studie energetického
využití odpadů ve Zlínském kraji, z jejíchž závěrů vyplývá, že je nutno zvýšit prevenci vzniku odadu a
zahájit spolupráci mezi městy a obcemi, ale taky sousedními regiony na přípravě společných projektů
likvidace odpadů ( třídičky, případně spalovny) a zajistit logistiku přepravy.
Současný stav ve využívání a likvidaci komunálního odpadu je nepříznivý zejména na slovenské straně
společné hranice. Většina odpadu je skládkována a implementací směrnic EU bude skládkování
komunálního odpadu omezeno a následně zakázáno. Chybí zpracovat logistiku přepravy, třídění
a případného energetického využití.
2.5. Verejná správa
Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj majú od roku 2003 uzatvorenú zmluvu o vzájomnej
spolupráci v oblasti regionálneho rozvoja, podnikateľských aktivít, hospodárskeho rozvoja, cestovného
ruchu, dopravy, environmentálnych aktivít, kultúry, školstva, sociálnych služieb a zdravotníctva a výmeny
informácií, ktorá bola realizovaná viacerými spoločnými projektmi v rámci Operačného programu
cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013 priamo oboma krajmi i organizáciami v ich zriaďovateľskej
pôsobnosti. Vzhľadom na spoločnú vnútornú hranicu v rámci Európskeho spoločenstva by v programovom
období 2014-2020 pomohlo vzájomnej cezhraničnej spolupráci zosúladenie správy veci verejných v oboch
krajinách.
Slovenská časť Euroregiónu: Medzi kompetencie samosprávy (regionálnej a miestnej) patria: miestne
komunikácie, regionálne cesty II. a III. triedy, hromadná doprava, ochrana prírody a životného prostredia,
komunálny odpad, územné plánovanie, regionálny a miestny rozvoj, bývanie, predškolské, školské,
zdravotnícke, sociálne a kultúrne zariadenia, obecná a mestská polícia, regionálny rozvoj, cestovný ruch,
územné plánovanie, výber regionálnych a miestnych daní a poplatkov. Vo vybraných oblastiach, kde je to
pre štát výhodnejšie, bol obciam a samosprávnym krajom zverený aj výkon prenesenej pôsobnosti štátnej
správy. Ide o oblasť matrík, stavebného poriadku a časti kompetencií v školstve. Regionálnu samosprávu
tvorí Trenčiansky samosprávny kraj (ďalej len „TSK“) bol zriadený zákonom NR SR č. 302/2001 Z.z. o
samosprávnych krajoch. Samosprávne orgány TSK sú predseda a 45 poslancov, ktorých volia občania v
priamych voľbách na obdobie štyri roky.
38
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Trenčiansky samosprávny kraj na západnej hranici susedí so Zlínskym krajom (ČR), na severovýchode
so Žilinským samosprávnym krajom, na východe s Banskobystrickým samosprávnym krajom a na juhu
s Trnavským samosprávnym krajom a Nitrianskym samosprávnym krajom.
V Trenčianskom samosprávnom kraji je zriadených 9 okresných úradov a ich sídlami sú mestá: Bánovce
nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov
a Trenčín.
Najdôležitejšie dopravné trasy:
Cestné: frekventovaná diaľnica D1 z juhu na sever a tranzitné cesty do Českej republiky a na stredné
Slovensko, kvalitné regionálne i miestne úseky
Železničné: najfrekventovanejšia trať z juhu na sever s pokračovaním (mimo teritória kraja) na východné
Slovensko, do Poľskej a Českej republiky, niekoľko ďalších regionálnych a lokálnych tratí
Letiská: Prievidza (medzinárodné pre nepravidelné lety aerotaxíkov, športových a malých dopravných
lietadiel, záchranná služba), Trenčín, Dubnica nad Váhom - Slávnica a Partizánske - Malé Bielice
(aeroklub a záchranná služba, výcvik športového lietania, parašutizmus, lety balónom)
Hraničné priechody:
Cestné: Vrbovce - Velká nad Veličkou, Myjava - Velká nad Veličkou, Moravské Lieskové - Strání, Drietoma
- Starý Hrozenkov, Horné Smie - Bylnice, Lysá pod Makytou - Strelná, Nová Bošáca - Brezová, Červený
Kameň - Nedašova Lhota
Železničné: Lúky - Horní Lideč, Nemšová - Vlársky priesmyk, Myjava - Velká nad Veličkou
Tabuľka č. 2 Rozpočet TSK
PRÍJMY V TIS. €
Daňové príjmy
Nedaňové príjmy
Granty a transfery
Príjmy spolu
Príjmy z finančných operácií
Príjmy a fin. operácie spolu
VÝDAVKY V TISÍCOCH €
Všeobecné verejné služby
Správa záväzkov a pohľadávok
Zdravotníctvo
Doprava
2009
64 562 172,21
7 287 227,00
47 765 285,80
119 614 685,01
33 316 709,14
33 316 709,14
2010
69 148 476,40
6 509 161,52
46 582 188,15
122 239 826,07
25 203 500,00
25 203 500,00
2011
75 591 648,41
6 680 110,20
46 556 628,82
128 828 387,43
3 500 000,00
3 500 000,00
2012
76 973 560,00
6 965 350,00
67 727 220,00
151 666 130,00
3 500 000,00
3 500 000,00
11 413 596,27
2 537 675,09
*
26 223 195,91
9 526 289,58
2 516 464,19
*
25 891 256,73
9 603 863,76
2 332 171,55
*
26 223 195,92
10 902 940,00
2 578 364,00
*
29 547 660,00
39
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Kultúra
Vzdelávanie
Sociálne zabezpečenie
Výdavkové finančné operácie
Výdavky spolu
Rozdiel výdavkov a príjmov
3 418 973,66
51 178 682,86
19 278 696,14
1 228 307,77
144 214 366,38
1 228 307,8
3 518 555,40
51 118 635,07
18 920 533,76
1 228 310,00
118 382 559,92
3 911 266,1
3 551 749,32
51 118 635,06
19 252 472,94
3 472 490,00
124 971 121,28
3 857 266,2
3 500 000,00
62 325 760,00
19 900 000,00
3 472 490,00
125 820 700,00
25 845 430,00
V zmysle Programového vyhlásenia vlády SR na roky 2012-2016 sa realizujú zámery a ciele Programu
ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená verejná správa). Ide o dosiaľ najväčšiu plánovanú reformu štátnej
správy od roku 1989 a jej ambíciou je zefektívniť fungovanie, zabezpečiť kvalitu, transparentnosť
a dostupnosť verejnej správy pre občana. Implementovaním opatrení programu ESO sa dosiahne
zníženie a optimalizácia nákladov na fungovanie verejnej správy, zjednodušenie vybavovania vecí
fyzických a právnických osôb na úradoch miestnej štátnej správy. Štátna správa sa priblíži k občanom tak,
že občan kompletne vybaví agendu štátnej správy na jednom úrade v mieste jeho bydliska a v neposlednej
miere dôjde k zvýšeniu transparentnosti fungovania štátnej správy.
Okresné úrady vznikli k 1. októbru 2013 (v SR spolu 72 okresných úradov v sídlach kopírujúcich
územnosprávne členenie SR na 8 samosprávnych krajov). Agendu okresných úradov tvorí agenda
pôvodných obvodných úradov: miestna štátna správa, živnosti, matriky, občianstva, priestupky, ako aj
integrovaných špecializovaných úradov štátnej správy životného prostredia, obvodných úradov cestnej
dopravy a pozemných komunikácii, obvodných lesných úradov, obvodných pozemkových úradov a správ
katastra. Jednotlivé opatrenia reformy ESO budú postupne implementované až do roku 2020 nasledovne:
integrácia špecializovanej miestnej štátnej správy - do polovice roka 2014, sprevádzkovanie klientskych
centier pre občanov – 2014/2015, optimalizácia výkonu štátnej správy, optimalizácia procesov a štruktúr
ústredných orgánov štátnej správy, optimalizácia procesov a výkonu samosprávy – 2014-2020.
Česká časť Euroregiónu: Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č.
347/1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž,
Uherské Hradiště a Vsetín. S účinností od 1. 1. 2003 bylo v rámci kraje vytvořeno 13 správních obvodů
obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených
obcí (obce II. stupně).
Správní členění Zlínského kraje
Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E312/$File/CZ072_ZVKR_m1.jpg)
Zlínský kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní
korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek
stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese
odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých
občanů. Mezi hlavní tematické oblasti s důležitými kompetencemi kraje patří např. zdravotnictví, školství,
sociální služby, kultura či doprava. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány
kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
znění pozdějších předpisů).
40
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů je pak
základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí
území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích
svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého
území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obec je samostatně
spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní
orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány města jsou rada
města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem
městyse, dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou
rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města.
Stručnou charakteristiku odvětví veřejné správy ve Zlínském kraji lze provést pomocí několika
následujících ukazatelů.
V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji v odvětví národního hospodářství s označením O - Veřejná správa a
obrana, povinné sociální zabezpečení (dle číselníku CZ - NACE) zaměstnáno celkem 11,6 tis. osob (což
činí přibližně 4,3 % všech osob zaměstnaných ve všech odvětvích národního hospodářství).
K 31. 12. 2011 působilo na území Zlínského kraje dohromady 770 ekonomických subjektů s převažující
činností CZ-NACE O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení.
Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v odvětví O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální
zabezpečení ve Zlínském kraji dosáhly za rok 2010 výše 23 594 Kč (průměrné hrubé měsíční mzdy
zaměstnanců všech odvětví národního hospodářství ke stejnému období činily 19 937 Kč).
Zlínský kraj, obce a dobrovolné svazky obcí na území kraje hospodaří dle schválených rozpočtů (souhrnně
je dále nazývejme jako „místní rozpočty“ subjektů územní samosprávy Zlínského kraje). Tabulka č. 2
charakterizuje příjmovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje. Příjmy celkem
po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 20,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 21,9 mld. Kč a v roce 2011 20,8
mld. Kč. Největšího podílu (cca polovičního) na celkových příjmech dosahují přijaté dotace, následuje pak
skupina daňových příjmů (s téměř 40% podílem). Ostatní druhy příjmů pak můžeme považovat za
marginální.
Graf 14 Příjmy místních rozpočtů Zlínského kraje (2009 - 2011)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ
Následující graf prezentuje výdajovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje.
Výdaje celkem po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 21,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 22,2 mld. Kč a
v roce 2011 20,7 mld. Kč. Doplňme, že běžné výdaje tvoří přibližně tři čtvrtiny celkových výdajů.
41
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 15 Výdaje místních rozpočtů Zlínského kraje (2009 - 2011)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ
Z výše uvedených údajů grafů č. 14 a 15 můžeme také stanovit celkový rozdíl příjmů a výdajů místních
rozpočtů Zlínského kraje. V roce 2009 převyšovaly celkové výdaje o 983 mil. Kč celkové příjmy místních
rozpočtů. V roce 2010 činil deficit místních rozpočtů Zlínského kraje již jen 279 mil. Kč. Za rok 2011 byl pak
vykázán dokonce přebytek ve výši 120 mil. Kč.
Tabulka č. 3 navíc zobrazuje podrobné (funkční) členění výdajů místních rozpočtů samosprávných
subjektů Zlínského kraje pro rok 2011:
v tom
Druh výdajů
Všeobecná veřejná správa
Průmysl, obchod, služby
Zemědělství
Doprava
Vodní hospodářství
Kultura, tělovýchova a zájmová činnost
Bydlení a komunální služby
Vzdělávání
Zdraví
Sociální věci
Obrana a bezpečnost
Životní prostředí
Celkem
2 879
147
173
2 613
753
1 896
1 261
6 518
484
2 194
309
1 106
běžné výdaje
2 717
57
133
1 577
124
1 110
810
5 847
349
2 022
251
731
kapitálové
výdaje
161
89
40
1 036
629
786
451
671
135
171
57
375
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ
Z údajů tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků je vynakládáno na oblast vzdělávání (cca 32 %),
následují pak oblasti všeobecná veřejná správa (cca 14 %), doprava (cca 13 %) a sociální věci (cca 11 %).
Nejvyšší absolutní částka běžných výdajů byla v roce 2011 vynaložena do vzdělávání, všeobecné veřejné
správy a sociální oblasti, naopak v případě kapitálových výdajů jsou to oblasti dopravy, kultury,
tělovýchovy a zájmové činnosti, vzdělávání a vodního hospodářství.
Problém v napĺňaní spoločnej zmluvy o spolupráci nastane pri zmene štruktúry krajov v slovenskej časti
Euroregiónu. Plánovacie obdobie 2014-2020 bude obdobím hľadania a definovania nových foriem
cezhraničnej spolupráce a parity vyšších územných celkov ako obecných, ako aj spôsobu napĺňania
Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v ER BBK samosprávou.
42
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
2.6. Školstvo
Slovenská časť Euroregiónu: Školstvo v TSK je charakterizované rozvinutou sieťou všetkých typov škôl.
Regionálne rozmiestnenie súvisí s vekovou štruktúrou obyvateľstva. K 15. 9. 2012 bolo na území
Trenčianskeho kraja zriadených spolu 278 materských škôl (268 štátnych, 6 súkromných a 4 cirkevné),
do ktorých bolo zapísaných 16 107 detí. Základných škôl bolo 195 (184 štátnych, 3 súkromné a 8
cirkevných), navštevovalo ich spolu 42 866 žiakov, čo predstavuje 8,9 %podiel v rámci SR a zaznamenal
pokles žiakov o viac ako 4 800 oproti roku 2008. Štruktúra stredných škôl prešla optimalizáciou a je
tvorená gymnáziami (19, z toho 3 súkromné a 4 cirkevné), čo je 7,7 % podiel v SR, so 6 981 študentmi
a 43 stredných odborných škôl (36 štátnych, 5 súkromných a 2 cirkevné), na ktorých študovalo 17 999
študentov.
V kraji sa tiež v roku 2012 nachádzali 3 vysoké školy: Trenčianska univerzita A. Dubčeka v Trenčíne,
Vysoká škola manažmentu v Trenčíne a Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom a 6 fakúlt
iných VŠ (od roku 2008 pribudli 4 fakulty). K 31. 10. 2012 na týchto školách študovalo spolu 8 401
študentov v dennej a externej forme (I. a II. stupeň štúdia), čo je 4,3 % všetkých študentov vysokých škôl
v SR.
Česká časť Euroregiónu: Ve Zlínském kraji působí vzdělávací instituce s kompletní nabídkou primárního,
sekundárního i terciárního vzdělávání. K 30. 9. 2012 bylo v kraji celkem 305 mateřských škol (300
zřizovaných obcemi, 4 soukromým subjektem a 1 církví), které navštěvovalo 19 952 dětí (5,6% z ČR).
Základních škol v kraji bylo ke stejnému datu celkem 233 (226 zřizovaných obcemi, 3 soukromým
subjektem a 4 církví) a bylo v nich zapsáno celkem 46 046 žáků (5,7% z ČR). Síť středních škol je tvořena
celkem 68 středními školami (48 zřizoval kraj, 15 soukromý subjekt, 3 církve a 2 zřizoval stát), dále v kraji
působí 1 krajem zřízená konzervatoř. Celkově v kraji střední vzdělávání navštěvovalo 27 069 žáků (5,8% z
ČR). Vyšší odborné školství bylo ve vzdělávací nabídce zastoupeno celkem 12 vyššími odbornými školami
(7 zřizovaných krajem, 4 soukromým zřizovatelem a 1 státem) s 1 280 studenty (4,4% z ČR). Ve Zlínském
kraji také působily 2 vysoké školy: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se 12 009 studenty v šesti fakultách a
Evropský polytechnický institut, s. r. o. se 758 studenty (počty studentů VŠ jsou k 31. 12. 2012).
V současné době je některými zainteresovanými aktéry (zejména ze sféry veřejné správy) pociťována
potřeba koncepčního uchopení problematiky přípravy a realizace společných vzdělávacích a školících
programů zaměřených na zvýšení kvality spravování veřejných záležitostí a poskytování veřejných služeb.
2.7. Vzdelávanie, veda a výskum
Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi kraje s dlhoročnou tradíciou v oblasti rozvoja
vedy a výskumu. V minulosti tu boli alokované výskumné ústavy orientované najmä na textilný priemysel
ako i na rozvoj strojárskej a gumárenskej výroby, nevynímajúc výrobu špeciálnej techniky (zbrojársky
priemysel). Veľká časť výskumných ústavov sa pretransformovala na súčasné potreby trhového
hospodárstva. Medzi významné výskumné ústavy ako i vedecko-technologické pracoviskám, ktoré pôsobili
a pôsobia v tomto kraji, najmä po roku 2002 zaraďujeme:
1. EVPU, a. s. . Nová Dubnica nad Váhom - Výskum, vývoj a výroba výkonovej elektroniky a pohono-vých
systémov. Služby v oblasti skúšobníctva, certifikácie a kodifikácie.
2. VIPO, a. s. Partizánske - Výskum, vývoj a výroba strojov a zariadení pre technologické linky zamerané
na prípravu polotovarov automobilových plášťov, uhlikársky priemysel, materiálov pre gumá-renskú
chémiu a plastikárske lepidlá.
3. VÚP, a. s. Prievidza - Výskum chemických syntéz a procesov do úrovne technologických podkladov pre
nové výrobne, výroba chemických špecialít, malotonážnych produktov a výrobkov pre zdravotníctvo
a kozmetiku; servisné a expertízne služby v oblasti chemických analýz, ekologických meraní a testovania
chemických látok pre potreby európskej legislatívy REACH.
4. Konštrukta Defence, a. s. Trenčín - Výskum a vývoj zbraňových systémov, munície, veliteľských
a riadiacich systémov, špeciálnych nadstavieb a platforiem pre kolesové a pásové vozidlá.
5. VITRUM Laugaricio VILA - Centrum kompetencie skla - Ide o spoločné pracovisko Ústavu anorganickej
chémie Slovenskej akadémie vied, Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka a RONA a.s. Lednické
Rovne. Oblasť pôsobenia: rozvoj základného výskumu v oblastiach súvisiacich so sklom, s jeho výrobou a
zušľachťovaním. Rozvoj aplikovaného výskumu a vývoja s existujúcou priemyselnou základ-ňou v SR.
Univerzitné vzdelávanie v inžinierskom a v doktorandskom stupni v uvedenej oblasti.
6. ZTS - Výskum a Vývoj, a. s. Dubnica nad Váhom – Výskum a vývoj v oblasti technických vied,
projektovanie a konštrukcia strojov, skúšobníctvo s orientáciou najmä na výrobu elektriny z obnoviteľ-ných
zdrojov vodnej energie.
43
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Trenčiansky samosprávny kraj v súlade s Lisabonskou stratégiou venoval prioritnú a zvýšenú pozornosť
problematike vzdelávania, zamestnanosti, informatizácie spoločnosti, vede, výskumu a zavádzaniu
inovácií ako aj vytváraniu priestoru pre optimálne podnikateľské prostredie. V oblasti vedy, výskumu a
inovácií v spolupráci s Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka v Trenčíne a ďalšími inštitúciami sa úspešne
realizoval v rokoch 2006-2008 projekt 6. rámcového programu EÚ s názvom "Rozvoj a implementácia
regionálnej inovačnej stratégie v trenčianskom regióne". Hlavným cieľom projektu je budovanie komplexnej
inovačnej kapacity regiónu, ktorá sa prejaví vo zvýšení výkonnosti regionálnej ekonomiky. Uvedený cieľ
projekt dosahuje vytvorením prostredia, ktoré podporuje regionálny inovačný potenciál, spoluprácu medzi
existujúcimi inštitúciami a organizáciami. Vytvára strategický rozvojový rámec, ktorý bude aktivovať
podniky k zavádzaniu ďalších inovácií a uplatňovanie výskumu a vývoja do podnikateľského prostredia.
Najčastejšia využívaná forma financovania je prostredníctvom eurofondov, cez operačné programy, ako je
napr. OP Výskum a vývoj, OP Konkurencieschopnosť a hospodársky rast a 7. rámcový program, atď..
V budúcom období sa naďalej sa počíta s využívaným finančných prostriedkov z eurofondov. Veľký
priestor pre rozvoj vedy a techniky je v zabezpečovaní „aktivít“ v rámci cezhraničnej spolupráce, a to
vytváraním kooperácií medzi výskumnými ústavmi, firmami, najmä v programovacom období 2014.-2020.
Jednou z klasických foriem je združovania vzájomne spolupracujúcich subjektov do „klastrov“.
Predpokladá sa maximálne využívanie súčasného potenciálu výskumných ústavov etablovaných v TSK
ako i vysokých škôl v TSK (TnUAD, City univerzity, Trenčín, atď.).
Vytvárajú a podporujú sa tzv. excelentné centrá výskumu a vývoja (napr. VITRUM Laugaricio VILA Centrum kompetencie skla).TnUAD trvale spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně v oblasti
výskum a zvádzania nových inovačných technológií a tento trend sa zachováva. Je žiaduce nájsť vhodný
systém IT pre výmenu aktuálnych informácií v oblasti zvádzania poznatkov vedy a výskumu, využívanie
kapacít technológií a to najmä u výrobných, distribučných a novovznikajúcich firmách v Euroregióne.
Vytvára sa tak prostredie pre vyššiu konkurencieschopnosť regiónov.
Graf 16 Výdavky na výskum a vývoj v Trenčianskom kraji podľa zdrojov financovania, 2007 - 2011
28
24
v mil. EUR
20
16
12
8
4
0
2007
2008
štátnych a verejných
vysokých škôl
zahraničných
2009
2010
2011
podnikateľských
súkromných neziskových organizácií
Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
Výdavky na výskum a vývoj v roku 2011 dosiahli 26,7 mil. EUR, oproti roku 2010 boli nižšie o takmer
21 mil. EUR. Z hľadiska financovanie dlhodobo prevládalo financovanie podnikateľským sektorom.
Financovanie zo strany štátnych a verejných inštitúcií bolo na úrovni 8,2 %. Vysoké školy financovali
výskum a vývoj s 1,5 % podielom. Financovanie výskumu a vývoja, či už zo strany štátu, alebo zo strany
podnikateľského sektora však nie je postačujúce. Svedčí o tom aj podiel výdavkov na výskum a vývoj
v kraji na regionálnom HDP, ktorý je dlhodobo pod úrovňou 1 %. Vo výdavkoch na zamestnanca
s podielom 14,8 % sa dostal do skupiny inovačne rozvíjajúcich sa regiónov.
Inovačný potenciál regiónu by sa mal v budúcnosti zamerať na inovácie v strojárskom, elektrotechnickom, gumárenskom a sklárskom priemysle, na oblasť lesného hospodárstva a poľnohospodárstva.
Česká časť Euroregiónu: Základní charakteristiku Zlínského kraje v tematické oblasti vědy, výzkumu a
inovací lze odvodit z Analýzy inovačního potenciálu Zlínského kraje (Technologické inovační centrum
44
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
s.r.o., 2009) a ze Strategie rozvoje statutárního města Zlína do roku 2020 - ZLÍN 2020 (Statutární město
Zlín, 2012).
Za přirozené centrum výzkumu a vývoje Zlínského kraje lze považovat statutární město Zlín a jeho okolí.
Tradičně je pak výzkum a vývoj Zlínského kraje orientován zejména na gumárenský, plastikářský,
chemický a obuvnický průmysl, kde lze zdůraznit důležitou roli Fakulty technologické Univerzity Tomáše
Bati ve Zlíně. Budoucí potenciál výzkumu a vývoje lze pak spatřovat například v odvětvích výpočetní
techniky (v souladu se zaměřením výzkumných a vývojových aktivit Fakulty aplikované informatiky
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně), ve vybraných odvětvích kreativního průmyslu (např. design a film) v
návaznosti na aktivity zlínských škol včetně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, příp. ve zdravotnictví. Aktivity
vědy a výzkumu ve Zlínském kraji jsou financovány zejména z vlastních zdrojů, případně z externích
dotací. V současné době existují na území Zlínského kraje pouze omezené možnosti využití rizikového
kapitálu.
Mezi hlavní podpůrné instituce v oblasti vědy, výzkumu, inovací a podnikání lze zařadit zmiňovanou
Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, Technologické inovační centrum s.r.o., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.,
Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest či Hospodářskou komoru ČR.
Na české straně Euroregionu dosud nebyly plně zmapovány možnosti podpory spolupráce a síťování
institucí terciárního vzdělávání a vědecko-výzkumných institucí, která by byla zaměřena na jejich
vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti. Dalšími tématy přeshraniční spolupráce bez dosavadního
patřičného rozpracování mohou být také podpora institucionální spolupráce vysokých škol, soukromé a
veřejné sféry v oblasti výzkumu a inovací zaměřených na lidský kapitál či podpora sociálních inovací a
aplikace veřejných služeb.
2.8. Životné prostredie
2.8.1 Ochrana prírody
Slovenská časť Euroregiónu: na území je päť CHKO, pričom dve z nich – CHKO Malé Karpaty (5 717 ha
v Trenčianskom kraji) a CHKO Kysuce (15 497 ha v kraji) zasahujú len svojím najsevernejším, resp.
najjužnejším okrajom.
Najväčšiu rozlohu zaberá CHKO Biele Karpaty vyhlásená v roku 1979, skladajúca sa z dvoch častí –
západnej a východnej, má celkovú rozlohu 40 545 ha, z ktorých prevažná väčšina sa nachádza
v Trenčianskom kraji. CHKO Biele Karpaty na hranici nadväzuje na CHKO Bílé Karpaty. Sú pre ňu typické
rozsiahle listnaté lesy, pestrá mozaika biotopov v oblastiach s kopaničiarskym osídlením, bradlové pásmo
a veľmi vysoká biodiverzita flóry (typické bielokarpatské kvetnaté lúky s orchideami) a fauny (veľké
množstvo druhov hlavne bezstavovcov).
CHKO Strážovské vrchy (23 357 ha v kraji) boli vyhlásené v roku 1989 a zaberajú centrálnu časť pohoria
a pokračuje na severovýchod do Súľovských vrchov v Žilinskom kraji. Strážovské vrchy sú špecifickým
pohorím, nemajú vyvinutý hlavný chrbát, čo zvyšuje prirodzenú krajinnú pestrosť územia.
CHKO Ponitrie (17 496 ha v kraji) sa rozprestiera v juhovýchodnej časti kraja. Zaberá severovýchodné
ukončenie jadrového pohoria Tríbeč a najvyššiu časť vulkanického pohoria Vtáčnik, ktoré je najvyšším
pohorím kraja. Z hľadiska ochrany prírody je zaujímavé aj severné ukončenie CHKO Malé Karpaty.
Popri veľkoplošných chránených územiach je v regióne vyhlásených 141 chránených území o celkovej
výmere 4 188,36 ha, čo je 0,93 % z celkovej plochy kraja. Z toho je 12 národných prírodných rezervácií, 3
národné prírodné pamiatky, 52 prírodných rezervácií, 71 prírodných pamiatok a 3 chránené areály.
Veľkoplošné chránené územia sa rozprestierajú na ploche 102 612 ha, čo je 22,8 % z celkovej plochy
kraja a maloplošné chránené územia na ploche 4 188,36 ha. Najviac chránených území je vyhlásených
v okresoch Nové Mesto nad Váhom a Trenčín. Najmenej v okresoch Púchov, Partizánske a Myjava.
Na území Trenčianskeho kraja je vymedzených 18 biocentier nadregionálneho významu, kde sú jadrá
vytvorené plochami chránených území. Biocentier regionálneho významu je 186, z toho 22 má jadro
tvorené prvkami ochrany prírody. Zároveň je vytypovaných cca 350 genofondových plôch flóry, fauny
a geologických javov.
Česká část Euroregionu: Území má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Nachází se zde dvě
chráněné krajinné oblasti: Beskydy(s celkovou rozlohou 116 000 ha z toho v ZK 60 162 ha) a Bílé Karpaty
(s celkovou rozlohou 74 782 ha, z toho v ZK 57 005 ha), které společně ve Zlínském kraji zaujímají rozlohu
117 167 ha, t.j. cca 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi 6 biosférických rezervací UNESCO
v České republice. V České části Euroregionu se nachází 6 národních přírodních rezervací (s celkovou
rozlohou 414 ha), 40 přírodních rezervací (1108 ha), 128 přírodních památek (573 ha) a 2 národní přírodní
45
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
památky o výměře 29 ha. Kromě PP, PR, NPP, NPR se v české části Euroregionu nachází i 6 přírodních
parků – Hostýnské vrchy, Chřiby, Záhlinické rybníky, Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy a Želechovické
paseky o celkové rozloze 62 265 ha. Velkoplošné chráněné oblasti se rozprostírají na ploše 179 432 ha
a maloplošné chráněné území na ploše 2 124 ha .
2.8.2 Európska sústava chránených území NATURA 2000
NATURA 2000 je názov sústavy chránených území členských krajín Európskej únie, ktorá má zabezpečiť
ochranu najvzácnejších a najviac ohrozených druhov voľne rastúcich rastlín, voľne žijúcich živočíchov
a prírodných biotopov vyskytujúcich sa na území štátov Európskej únie a prostredníctvom ochrany týchto
druhov a biotopov zabezpečiť zachovanie biologickej rôznorodosti v celej Európskej únii.
V slovenskej časti Euroregiónu Bílé–Biele Karpaty sa úplne alebo čiastočne nachádza 26 území
navrhovaných území európskeho významu o výmere 62 533,49 ha, čo je 13,9 % z celkovej rozlohy
Trenčianskeho kraja a zasahuje 5 chránených vtáčích území o výmere 56.109,14 ha, čo predstavuje 12,5
% rozlohy Trenčianskeho kraja.
V českej časti Euroregiónu Soustava Natura 2000 má v území Zlínskeho kraje vyhlášeno 68 evropsky
významných lokalit (EVL) o celkové výměře 113 705 ha, t. j. 28,7 % území a 3 ptačí oblasti (PO)
s celkovou výměrou 34 723 ha, t. j. 8,76 % z území Zlínského kraje.
Spoločne bude potrebné riešiť globálny informačný systém životného prostredia, programov revitalizácie
krajiny a vodnej siete, ako aj environmentálnu výchovu obyvateľstva – najmä na slovenských školách a na
oboch stranách hranice trvalú udržateľnosť projektov EVVO.
2.8.3 Ovzdušie
Slovenská časť Euroregiónu: Najvýznamnejšiu časť environmentálnej záťaže predstavuje znečistené
ovzdušie. Kvalita ovzdušia je v súčasnosti ovplyvňovaná najmä výrobou energie, priemyslom a dopravou.
Rovnako aj na celkovom znečisťovaní ovzdušia Trenčianskeho kraja sa okrem energetických zariadení
(tepelná elektráreň, teplárne) a dopravy významne podieľajú priemyselné odvetvia ako metalurgia
železných a neželezných kovov, výroba stavebných materiálov, chemický, sklársky priemysel a ďalšie.
Najviac zdrojov znečisťovania ovzdušia sa nachádza v okrese Prievidza (31 veľkých a 243 stredných
zdrojov znečisťovania ovzdušia), najmenej v okresoch Púchov, Myjava, Bánovce nad Bebravou a Ilava.
Najväčšími producentmi emisií v regióne sú: Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne Nováky, o. z.
Zemianske Kostoľany; NCHZ, a.s. Nováky; Tepláreň, a.s. Považská Bystrica; KVARTET, a.s. Partizánske;
CEMMAC, a.s. Horné Srnie; Continental Matador Rubber, s.r.o. Púchov; Continental Matador Truck Tires,
s.r.o. Púchov; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; Považská cementáreň, a.s. Ladce; VETROPACK
Nemšová, s.r.o. Nemšová; RONA a.s. Lednické Rovne. Vzostupný trend bol zaznamenaný v množstve
emisií oxidov síry (SO2), tuhých znečisťujúcich látok (TZL a oxidov dusíka (NOx)). Výraznejší nárast emisií
NOx bol zaznamenaný v okresoch Ilava a Prievidza, na ktorom sa podieľal predovšetkým energetický a
cementárenský priemysel. V prípade oxidu uhoľnatého (CO) bol zaznamenaný pokles.
V posledných rokoch, jednak znižovaním výroby, ale aj environmentálnymi opatreniami (odsírnenie blokov
tepelných elektrární, rekonštrukcia zariadení, náhrada kotlov za fluidné, elektromagnetické
a elektrostatické odlučovače) sa situácia v znečistení ovzdušia územia začína pomaly zlepšovať.
Samozrejme k tomuto stavu určitou mierou prispeli aj opatrenia súvisiace s plynofikáciou niektorých
centrálnych tepelných zdrojov miest a niektorých obcí.
Česká časť Euroregiónu: Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je ovlivněná jednak zdroji znečišťování
ovzduší, které se nacházejí přímo na území Zlínského kraje a dále pak i tzv. dálkovým přenosem, který
územím moravské brány dopravuje v období inverzní charakteristiky ovzduší znečišťující látky a to
převážně TZL ve formě PM10 a 2,5. Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je nejvíce ovlivněna zdroji, které
provozují fyzické osoby společně s emisemi mobilních zdrojů. Mezi najvýznamnejší zdroje v kraji patří
velké teplárny ve Zlíně a v Otrokovicích, dále Technoplast Chropyně, TON v Bystřici pod Hostýnem a
v Holešově; v okrese Uherské Hradiště CTZ s.r.o., Uherské Hradiště; ZEVETA a.s., Bojkovice; HAMÉ a.s.,
Babice a LET a.s., Kunovice a v okrese Vsetín DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a.s. Rožnov pod
Radhoštěm; STV Glass a.s., Valašské Meziříčí; CS Cabot spol. s r.o., Valašské Meziříčí. Z hlediska emisí
a technologických procesů jsou významné výrobní závody základních chemických látek situované ve
Valašském Meziříčí a Otrokovicích a taktéž výroba pneumatik v Otrokovicích a ve Zlíně. V neposlední řadě
46
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
i výroba barev ve Starém městě u uherského Hradiště. K překračování imisních limitů dochází na cca 49%
území Zlínského kraje a to převážně u polétavého prachu a benzo-a-pyrenu.
Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je na základě dlouhodobých pozorování emisní bilance a imisního
zatížení území stabilizovaná a aktuální koncentrace je převážně ovlivněna konkrétními meteorologickými
podmínkami.
Staré kotle na tuhá paliva způsobují znečištění venkova, problémem je i spoluspalování komunálního
odpadu v těchto kotlích. Chybí zeleň pro záchyt prašnosti kolem cest a cyklostezek. Plynové kotle jsou
často zastaralé a topné soustavy v zateplených budovách jsou často zastaralé a je potřeba vybudovat
nové.
2.8.4 Vodstvo
Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčianskom kraji sa nachádzajú 2 chránené vodohospodárske oblasti
CHVO Strážovské vrchy a CVO Beskydy a Javorníky, tvoria 24 % rozlohy územia. V kraji sa nachádza 142
zraniteľných oblastí, ktoré tvoria poľnohospodársky využívané územia, z ktorých odtekajú vody zo zrážok
s vysokým obsahom dusičnanov do povrchových alebo podzemných vôd. Najviac zraniteľných oblastí je
v okrese Partizánske – 100 %, Nové Mesto nad Váhom – 78 % a Trenčín – 66 %, najmenej v okresoch
Považská Bystrica – 3 % a Myjava – 2 %.
Kvalita povrchových vôd v regióne nie je dobrá. Rieka Váh priteká do územia značne znečistená.
Regiónom preteká od II. cez III. a IV. triedu čistoty. Na území Trenčianskeho kraja dochádza ešte
k zhoršeniu kvality vody. Ďalší veľký tok – rieka Nitra, je v hornej časti pomerne čistá, no postupne ako
preteká krajom sa jej čistota zhoršuje, až po extrémne znečistenie v oblasti pod Novákmi. Tu sa nachádza
v IV. až V. triede čistoty. Až sútokom s Nitricou sa hodnoty jej znečistenia znižujú. Rieky Myjava a Bebrava
sú v horných a stredných častiach zaradené do II. – IV. triedy čistoty. Najväčšími znečisťovateľmi vodných
tokov sú okrem vodární a kanalizácií: NCHZ Nováky, a.s. Nováky; Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne
Nováky, o.z. Zemianske Kostoľany; Hornonitrianske bane, a.s. Prievidza - baňa Nováky; MATADOR, a.s.
Púchov; DNV-ENERGO, a.s. Dubnica nad Váhom; ZŤS ŠPECIÁL Dubnica nad Váhom; CHROMEX s.r.o.
Dubnica nad Váhom; TEMAGAL s.r.o Dubnica nad Váhom; Sauer-Danfoss, a.s. Považská Bystrica; PSL,
a.s. Považská Bystrica; VOJUS, a. s. Považská Bystrica; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; VEGUM, a.
s. Dolné Vestenice, CHIRANA PREMA a.s. Stará Turá, PALMA Nové Mesto nad Váhom, MILEX , a.s.
Nové Mesto nad Váhom, KODRETA Slovakia s.r.o. Myjava.
Zlepšovanie kvality povrchových, ale aj podzemných vôd je možné dosiahnuť najmä budovaním ďalších
čističiek odpadových vôd v oblastiach kde sa ešte nenachádzajú, resp. je ich nedostatok a zavádzaním
nových ekologickejších prístupov vo všetkých druhoch priemyslu a poľnohospodárstva. Po realizácii
rekonštrukcie a vyhodnotení skúšobnej prevádzky bola uvedené do trvalej prevádzky ČOV v Považskej
Bystrici.
Česká časť Euroregiónu: Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města
a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Produkce znečištění se
v posledních letech významně nemění. Každoročně se snižuje znečištění v odpadních vodách
vypouštěných do vod povrchových v ukazatelích BSK5, CHSK, NL a RAS. Snižuje se také ukazatel
vypouštěného Nanorg.. Meziročně dochází také k poklesu u makronutrientů (dusík. fosfor) v důsledku toho,
že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných ČOV cíleně uplatňuje biologické
odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu.
Ve Zlínském kraji na zvýšení čistoty povrchových vod výrazně přispěla především realizace projektu
„Čistá řeka Bečva I“ a výstavba řady menších komunálních čistíren odpadních vod.
Oproti období před deseti lety, kdy ve Zlínském kraji byly významnější povrchové toky klasifikovány pouze
třídami IV. a V., v současné době je jakost těchto toků zařazena ve třídách I. – IV.
Spoločným problémom je pretrvávajúce znečisťovanie významnej časti hydrologickej siete s náväznými
negatívnymi dopadmi na náklady na úpravu pitnej vody a chýbajúcich ČOV i kanalizácie najmä v menších
sídlach územia ER BBK.
2.8.5 Pôda
Slovenská časť Euroregiónu: Kvalita pôdy patrí medzi najvýznamnejšie faktory využívania a rozvoja
územia. Je odrazom kvality ovzdušia, kvality vôd, nevyhovujúceho nakladania s odpadmi a v neposlednom
rade v dôsledku negatívnych zásahov človeka. Medzi hlavné negatívne faktory, ktoré ovplyvňujú pôdnu
47
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
produkciu a jej environmentálne funkcie patria najmä zhutňovanie a acidifikácia pôd, neuvážené
rekultivácie pôd, neúmerné meliorácie, nadmerná chemizácia, stále sa zvyšujúca erózia, zosuvy, divoké
skládky a emisno–imisná kontaminácia pôd.
Značná časť poľnohospodárskej pôdy kraja je ohrozená najmä eróziou (10-20 %) a tento proces naďalej
pokračuje. Erózia sa prejavuje odnosom pôdy vodou alebo vetrom a jej ukladaním na iných miestach vo
forme nánosov, náplavov a naviatím. Vodná erózia sa výraznejšie prejavuje v severných okresoch , najmä
podhorských a horských oblastiach, kde je vyššia svahovitosť. Veterná erózia sa v kraji Trenčín vyskytuje,
iba v jeho južnej časti a je mierne až stredne silná. Jedným z najrozšírenejších deštrukčných javov pôdy v
kraji sú zosuvy, ktoré majú nepriaznivé dôsledky na využitie územia, najmä na poľnohospodárstvo.
Vyskytujú sa hlavne v podhorskej oblasti Bielych Karpát a na Myjavskej pahorkatine. Osobitným
problémom z hľadiska svahových deformácií je okres Prievidza. Zosuvy v Hornej Nitre sú rozšírené najmä
v území Handlovskej kotliny, v časti Prievidzkej kotliny. Poddolované územia sú v oblastiach po banskej
činnosti. Na území kraja území sa nachádzajú v okrese Prievidza. Chemické znehodnotenie
(kontaminácia) pôd spôsobujú najmä zlúčeniny arzénu v okolí ENO Zemianske Kostoľany.
Poľnohospodárska využiteľnosť pôdy ako hospodárskeho odvetvia sa vďaka svojmu značnému potenciálu
a územnej rozlohe kraja významne podieľa na ekonomických aktivitách kraja. Predstavuje teda dôležitý
zdroj výživy i zdroj surovín pre priemysel, a preto jej hospodárska dôležitosť je nenahraditeľná. Veľmi
významná je funkcia pôdy pri vytváraní krajinného prostredia, pri ochrane prírodných daností, pri
zvyšovaní obytnej pohody sídiel.
Česká část Euroregionu: Necitlivé a nevhodné využívání krajiny pro zemědělské účely vedlo k tomu, že
podhorské a horské oblasti Zlínského kraje ztratili svoji původní bonitu a tím utrpěla i půda. Zemědělská
půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 632 ha, což je 48,86 % z celkové výměry půdy a stupeň zornění
představuje 63,3 %. Půda je neustále přetěžována využíváním pro zemědělské účely nebo degradací
(erozí). Nejvíce ohrožená je půda v okresech Kroměříž, Uherské Hradiště a částečně i Zlín. V těchto
okresech se výrazně projevuje větrná a vodní eroze, která v některých případech zasahuje až 80 – 100%
území. Také se projevuje snižování plochy orné půdy na úkor trvalých travních porostů, zástavby
a zalesnění, ke kterému se v posledních letech opět vrací.
Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě
územních plánů a krajinotvorných programů.
Nedostatočná potravinová sebestačnosť územia by mala priniesť spoločné riešenia v oblasti ochrany pôdy,
ekologického hospodárenia s využitím regionálnych a tradičných produktov.
2.8.6 Odpady
Slovenská časť Euroregiónu: Mimoriadne nepriaznivý je súčasný stav vo využívaní a likvidácii tuhého
komunálneho odpadu. Celkový počet skládok zisťovaný po r. 1990 bol 402, v r. 1995 bolo 263 skládok, z
toho 5 regionálnych (Sverepec, Podstránie, Luštek, Kostolné, Handlová), v roku 2006 už len 26 skládok.
V roku 2010 sa v Trenčianskom kraji nachádzalo 14 veľkokapacitných skládok odpadov, z toho 1 určená
na nebezpečný odpad, 11 na odpad ktorý nie je nebezpečný a 2 skládky na inertný odpad. V území sa
nachádza 39 dotrieďovacích zariadení a zberných dvorov; 15 zariadení na zhodnocovanie odpadov a
zneškodňovanie odpadov, z toho 2 spaľovne a zariadenia na spoluspaľovanie odpadov, 3 spaľovne
nemocničného odpadu, spaľovne komunálneho a priemyselného odpadu sa v Trenčianskom kraji
nenachádzajú. Na zhodnocovanie biologicky rozložiteľných odpadov, najmä z verejnej zelene, sa v území
v r. 2013 nachádzalo 14 kompostární. Od 1. 1. 2010 majú všetky obce povinnosť separovať 4 zložky
komunálneho odpadu – papier, plasty, sklo a kov. V roku 2011 v obciach TSK vzniklo 198,7 tis. ton
komunálneho a drobného stavebného odpadu. Na celkovom množstve tohto odpadu v SR sa kraj podieľal
11,2 %.
Česká část Euroregionu: Problémy, které přetrvávají z minulosti, jsou zejména uzavřené skládky, na
jejichž rekultivaci chybějí finance. Byly eliminovány problémy s firmami, které ukončují svou činnost
a v jejich areálech zůstavali odpady, často nebezpečné. Tato problematika byla vyřešena v rámci
systémových opatření. V současné době se nejeví problém s nedostatkem zařízení na využívání nebo
odstraňování odpadů, spíše mezi těmito zařízeními existuje zdravá konkurence. Najvýznamnejšími
producenty odpadů ve Zlínském kraji jsou průmyslové podniky a obce. Na území kraje jsou v provozu
2 spalovny nebezpečného odpadu (Zlín - Malenovice, Valašské Meziříčí) a 8 skládek komunálního
odpadu.
48
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Čoraz viac sa javí potreba spoločných riešení pri nakladaní s odpadmi, prevencii vzniku odpadov
a presadzovanie nového systému priorít s ich nakladaním, zlepšenie systému zberu a využívania
biologického odpadu.
2.9. Doprava
2.9.1 Cestná doprava
Slovenská časť Euroregiónu: Územím regiónu prechádzajú najdôležitejšie dopravné ťahy Slovenska.
Dopravná kostra prihraničného regiónu má výrazný severo-južný charakter. V severojužnom prepojení sú
na oboch stranách hranice nosnými medzinárodné transeurópske koridory, zaradené do siete TEN. Jedná
sa o koridor Va v smere Bratislava – Žilina, ktorý sa napojuje na koridor VI Žilina – Katovice. V rámci týchto
koridorov sú budované diaľničné ťahy a výkonné železničné trasy. Významné ostavenie v dopravnej
infraštruktúre má diaľnica D1 Bratislava - Horná Streda-Trenčín-Sverepec-Považská Bystrica-Žilina. Na
území kraja je plánovaná výstavba nasledovných rýchlostných ciest:
- Rýchlostná cesta R2 je trasovaná v línii Chocholná križovatka s D1 – Bánovce nad Bebravou –
Brezolupy križovatka s rýchlostnou cestou R8 – Nováky – Prievidza – Handlová – hranica
Banskobystrického kraja - Žiar nad Hronom – Zvolen – Košice, v súčasnosti je doprava na tomto úseku
zabezpečovaná cestou I/50.
- Rýchlostná cesta R6 je trasovaná v línii Beluša križovatka s diaľnicou D1 – Púchov – Lysá pod Makytou
– št. hranica SR/ČR, v súčasnosti je doprava na tomto úseku zabezpečovaná cestou I/49.
- Rýchlostná cesta R8 je trasovaná v línii Nitra križovatka s rýchlostnou cestou R1 – Topoľčany - hranica
Nitrianskeho kraja – Pravotice križovatka s rýchlostnou cestou R2.
Cesty I. triedy sú dôležité pre medzinárodnú a celoštátnu cestnú dopravu, vzájomné prepojenia regiónov,
sídiel samosprávnych krajov, okresov, prepojenia s cestnou sieťou susedných krajín a zabezpečujú
dopravnú obslužnosť celého územia. Región je výhodne pripojený na medzinárodné cestné ťahy. Priamo
cez región prechádza medzinárodný cestný ťah I/61 = E 75 s pripojením na Rakúsko, Poľsko a Maďarsko.
Medzinárodný cestný ťah E 75 zabezpečuje prepojenie v smere sever-juh Bratislava-Žilina a vedľajší
medzinárodný ťah E 50 v smere východ-západ Prievidza–Trenčín–Drietoma – ČR. V smere sever-juh je
časť regiónu napojená na medzinárodné ťahy E 50 a E-571 štátnou cestou I/64 Žilina–Prievidza–Nitra.
Cesty II. a III. triedy tvoria 78,91 % z celkovej dĺžky komunikácií a zabezpečujú dopravnú obslužnosť miest
a obcí v rámci kraja.
Z hľadiska rozvoja nadradeného dopravného vybavenia je potrebné rešpektovať dopravné siete a
zariadenia alokované ako výhľadová súčasť doplnkovej siete cestných komunikácií TINA:
- I/49: Púchov – Lysá pod Makytou – ČR,
- I/50: Trenčín – Drietoma – ČR,
Na území kraja sú situované viaceré cestné hraničné priechody s ČR:
- cesta I/57: Horné Sŕnie – Brumov-Bylnice
- cesta I/54: Moravské Lieskové-Strání
- cesta II/499 Vrbovce – Veľká nad Veličkou,
- cesta III/50265 Horné Srnie – Brumov-Bylnice,
- cesta III/50736 Červený Kameň – Nedašova Lhota,
- cesta III/4912 Lazy pod Makytou - Kohútka.
- cesta III/61024 Nová Bošáca - Březová
Celková dĺžka diaľnic v roku 2012 v regióne bola 86,51 km, čo je 12,3 % z dĺžky diaľnic v SR, dĺžka ciest
prechádzajúcich slovenskou časťou Euroregiónu bola v rovnakom období 1 889,08 km. V slovenskej časti
Euroregiónu sú cesty I. triedy v dĺžke 304,9 km, cesty II. triedy 349,4 km a cesty III. triedy 1 141,2 km. Po
2
2
prepočítaní dĺžky ciest na km plochy, má tento región hodnotu 0,33 km ciest na km plochy, čo je nad
republikový priemer.
Česká časť Euroregiónu: Patří do oblasti nejvíce postižených regionů v oblasti cestovní infrastruktury
v rámci České republiky. Jde o periferní oblast, ale z hlediska severo-jižního propojení prochází územím
koridor VI. Gdaňsk – Katovice – Ostrava – Přerov – Otrokovice/Zlín – Staré Město/Uherské Hradiště –
Břeclav – Vídeň/Bratislava.
Území regionu není napojeno na dálniční síť. Délka ostatních cest je 2.116 km, což představuje jen 3,8%
délky cest v celé ČR. V české části Euroregionu jsou cesty I.třídy v délce 337 km, cesty II.třídy v délce 574
2
km a cesty III.třídy v délce 1.205 km. Po přepočítání délky cest na km plochy, má tento region hodnotu
2
0,5 km cest na na km plochy. Tato hodnota se pohybuje až 25% pod republikovým průměrem.
49
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Nejzatíženějšími úseky komunikací jsou cesty I/49 (Otrokovice-Zlín) a I/50, souběh cest I/55 a I/50 staré
Město-Uherské Hradiště-Kunovice, úsek cesty I/35 mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským
Meziříčím a úsek cesty I/57 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím
Pripravované je významné prepojenie SR – ČR v trase Púchov – Střelná – Hulín (slovenská R6 a česká
R49), ktoré prispeje k vyššej dopravnej priepustnosti územia; Potrebné je skvalitnenie povrchov
a zvyšovanie bezpečnosti strategických komunikácií II. a III. triedy v príhraničném území. Katastrofálne je
napojenie verejných dopravných systémov medzi Trenčianskym a Zlínskym krajom, pričom neexistuje
priame prepojenie krajských miest.
2.9.2 Železničná doprava
Slovenská časť Euroregiónu: Trenčianskym krajom prechádza elektrifikovaná železničná trať E 63
Bratislava – Žilina - Košice, ktorou je región pripojený na medzinárodné železničné trate. V súčasnosti
prebieha modernizácia tejto trate na území kraja. Ďalšia železničná trať, ktorá plní funkciu medzinárodnej
magistrály je hranica ČR/SR Horní Lideč – Púchov – Žilina – Košice - hranica SR/Ukrajina. Okrem toho
napojenie na ČR je i železničnými traťami Nové Mesto nad Váhom - Veselí nad Moravou a pre študentov
Trenčianska Teplá - Brno. Celková dĺžka železničnej siete v slovenskej časti Euroregiónu je 293 km.
Tabuľka č.4: Železničné trate, ktoré sa nachádzajú na území Trenčianskeho kraja
Číslo
trate
120
Medzinárodné
železničné trate
121
123
125
122
Smer
Bratislava – Trenčín – Žilina
Nové Mesto nad Váhom - Vrbovce Velká nad Veličkou ČD
Trenčianska Teplá - Horné Srnie –
Vlársky Průsmyk ČD
Púchov - Strelenka - Horní Lideč ČD
Trenčianska Teplá - Trenčianske
Teplice
124
Trenčianska Teplá - Lednicke Rovne
143
Trenčín - Chynorany
144
Prievidza - Nitrianske Pravno
140
Nové Zámky - Prievidza
145
Horná Štubňa – Prievidza
Regionálne trate
Medziregionálne
trate
Vlaky premávajúce na
týchto tratiach
diaľkové,
medziregionálne,
regionálne
regionálne
regionálne
diaľkové, regionálne
(osobná doprava
zastavená)
(osobná doprava
zastavená)
medziregionálne,
regionálne
(osobná doprava
zastavená)
medziregionálne,
regionálne
medziregionálne
Správcom uvedených železničných tratí, resp. infraštruktúry sú Železnice Slovenskej republiky, a.s.
Dopravu na daných tratiach vykonáva Železničná spoločnosť Slovensko a.s.
Česká část Euroregionu: Celková délka železniční sítě v české části Euroregionu je 343 km, což je 3,6%
celkové délky železnic v ČR. Nejvýznamnější železniční trať na území je trať Břeclav-Přerov-Bohumín,
která je součástí II.tranzitního železničního koridoru. Hustota železničních tratí na území je 0,089 km na
2
km plochy, což představuje jen 74% průměru ČR.
V cezhraničnej železničnej osobnej doprave je priestor na zvýšenie dopravných výkonov, t.j. počtu
vlakových spojov. Na trati Púchov – Lúky pod Makytou – Horní Lideč a späť je bez vlakov kategórie expres
7 párov osobných vlakov, ktoré zachádzajú na českú stranu. Oveľa horšie je na tom trať Vlársky prusmyk –
Trenčianska Teplá a späť, kde sa poskytuje doprava len na dvoch párov vlakov aj to v obmedzenom
kalendárnom režime. Spôsobené je to dlhodobo slabým dopytom cestujúcich na danom úseku. Na trati
Nové Město nad Váhom – Vrbovce – Velká nad Veličkou je zabezpečená cezhraničná doprava 7 pármi
vlakov s rôznym kalendárnym obmedzením. Na zatraktívnenie tohoto úseku plánuje KORDIS a.s., který
prevádzkuje integrovaný systém Jihomoravského kraja spustiť pilotnú prevádzku vo forme tarifnej
integracie na úseku Myjava – Velká nad Veličkou.
50
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
2.9.3 Cykloturistika a cyklistická doprava
Slovenská časť Euroregiónu: Územím Trenčianskeho samosprávneho kraja prechádzajú cykloturistické
trasy medziregionálneho významu: Vážska cyklomagistrála: Piešťany - Žilina (úsek od Hornej Stredy po
Trenčín a úsek od Trenčína po Podvažie), Naprieč Považským Inovcom (Nová Bošáca – Topoľčany),
Rajecká cyklomagistrála (Považská Bystrica – Rajecké Teplice). Ostatné cyklomagistrály sa nachádzajú
vnútri regiónu: Malokarpatská cyklomagistrála a Ponitrianska cyklomagistrála. Z hľadiska členenia podľa
územia môžeme rozdeliť trasovanie cykloturistických trás na Myjavsko, Považie, Prievidzko a Ponitrie.
Značené cykloturistické trasy v území sú v prílohe dokumentu.
V rozvoji cyklistickej dopravy a cykloturistiky Trenčiansky samosprávny kraj má čo doháňať oproti
Zlínskemu kraju. Zlínsky kraj v posledných rokoch napredoval v systematickej podpore realizácie
cyklostezek a cykloturistických trás. Trenčiansky samosprávny kraj má vďaka aktivitám Slovenského
cykloklubu zlegalizovaných 1400 km cykloturistických trás. Na mnohých trasách je potrebná generálna
obnovu cykloturistického značenia a zatraktívniť jednotlivé trasy. V regióne absentujú cyklistické cestičky
ako najlepšia forma oddelenia cestnej dopravy od nemotorovej dopravy. V minimálnej, resp. skoro žiadnej
miere nie sú vytvorené cyklistické komunikácie v jednotlivých mestách a obciach. Trenčiansky
samosprávny kraj nemá vypracovanú základnú koncepciu rozvoja cyklodopravy a cykloturistiky, čo bude
„základným kameňom“ v napredovaní tohto druhu dopravy. V súlade so schválenom cyklostratégiou na
úrovni štátu začína systematická podpora a pripravuje sa viaczdrojové financovanie cyklistickej dopravy
a cykloturistiky.
Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje je vybudována hustá síť cyklostezek a cyklotras.
Kostru celého základního systému cyklistických tras na území Zlínského kraje tvoří síť dálkového
charakteru (dálkové a významné regionální trasy), kterou doplňují významné místní trasy zajišťující lepší
dostupnost navazujícího území. Tato síť pokrývá celý Zlínský kraj, přičemž je zohledňována rovnoměrnost
pokrytí s ohledem na charakter území. Moravská stezka (č.47), je vedena západním okrajem Zlínského
kraje ve směru sever – jih je součástí sítě EuroVelo (č. 9), je vedena z Polska a zajišťuje vazby
z Olomouckého kraje, odkud dále vede do kraje Jihomoravského s napojením na Slovensko.
Beskydsko – Karpatská magistrála (č. 46) je rovněž vedena ve směru sever – jih, ale ve východní části
Zlínského kraje. Trasa směřuje z Moravskoslezského kraje přes Beskydy a Vizovické vrchy do CHKO Bílé
Karpaty, odkud vstupuje do kraje Jihomoravského.
Dálkové cyklotrasy mají převážně nenáročný turistický charakter a dopravní funkci v území. Umožňují
napojení Zlínského kraje na republikovou a evropskou síť cyklotras a současně propojují významné
správní centra, turistické oblasti a lokality (Kroměříž, Otrokovice, Staré Město, Rožnov pod Radhoštěm,
Vsetín, Vizovice, Slavičín, Baťův kanál, CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Významově nadřazené
celostátní a mezinárodní dálkové cyklistické trasy jsou na území kraje doplněny sítí významných
regionálních cyklotras.
Dálkový charakter významných regionálních tras většinou zásadním způsobem nepřesahuje hranice
Zlínského kraje. Trasy doplňující chybějící dálková propojení v území mají především dopravně obslužnou
funkci, jejich turistický charakter je částečně spojen s účelovostí zejména v okolí správních center,
průmyslových oblastí a větších měst. Zde se předpokládá výraznější zkvalitnění cyklistických tras zejména
s ohledem na povrch komunikací a bezpečnost cyklistické dopravy spojenou s oddělením od
automobilového provozu.
Dálkové a významné regionální trasy tvoří základní systém cyklistických tras, který doplňují významné
místní trasy mající charakter napojení a propojení základní sítě. Trasy mají převážně obslužnou funkci,
doplňují v síti chybějící propojení významných center turistiky a služeb a současně zlepšují dostupnost
území mimo hlavní dálkové a významné regionální trasy. Významné místní trasy jsou opět označeny
pořadovými čísly od 1 výše, přičemž každému číslu je předřazeno písmeno M označující, že se jedná o
místní trasu. Celkem bylo na území kraje definováno 21 významných místních tras.
Systémovým krokom bude spracovanie spoločnej koncepcie rozvoja cyklodopravy a cykloturistiky
v príhraničnom území, ktoré bude prioritne riešit propojení cyklosteziek a cyklotrás cez štátnu hranicu
a napojenie príhraničních úsekov na spoločné páterné cyklotrasy.
2.9.4 Letecká doprava
Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčíne je vybudované letisko, ktoré bolo pôvodne určené len pre
vojenské účely, pričom v súčasnosti je už zčasti civilné. Letisko v Trenčíne má 2 vzletové a pristávacie
dráhy. Vykonáva sa tu nepravidelná vnútroštátna a medzinárodná doprava. Okrem toho sa v Partizánskom, Prievidzi a v Slávnici nachádzajú športové letiská, ktoré by sa v budúcnosti mohli upraviť na malé
dopravné. Letisko v Prievidzi má povolenú medzinárodnú prevádzku.
51
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Česká část Euroregionu: V současnosti je bez pravidelné letecké přepravy mezinárodní veřejné letiště
Kunovice.
V rozvoji leteckej dopravy v území ER BBK je veľký spoločný potenciál, ktorý sa doteraz osvedčil
v cezhraničnej spolupráci v športovom a turistickom využívaní letov balónov.
2.9.5 Lodná doprava
Slovenská časť Euroregiónu: V regióne nie je príliš rozvinutá lodná doprava v zmysle prepravy nákladov
a tovaru. Bolo navrhnuté vybudovanie vnútrozemskej medzinárodnej vodnej cesty na Váhu s alternatívnym
prepojením na Odru do Poľska a na Morave s prepojením na Labe. Vážska vodná cesta, ktorá je postupne
realizovaná tvorí súčasť multimodálneho koridoru č. V. (Komárno–Žilina) a koridoru č. VI. (Žilina–Čadca
a ďalej po riekach Kysuca–Oľša–Odra cez Českú republiku a Slovenskú republiku k Baltickému moru).
Vodná cesta E-81 umožní stredoeurópskemu regiónu využívať tento koridor. Napojenie na túto vodnú
cestu bude umožnené sieťou verejných prístavov pozdĺž toku v lokalitách: Nové Mesto nad Váhom,
Trenčín, Dubnica nad Váhom, Púchov a Považská Bystrica.
Česká časť Euroregiónu: Počítá se s propojením vodní cesty Baťova Kanálu (65 km plavby s 13
plavebními komorami) na město Kroměříž. O rozvoj Baťova kanálu na území Zlínského kraje se od června
roku 2005 stará Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě společně
s Krajským úřadem Zlínského kraje.
Región má veľký potenciál pre rozvoj turistickej vodnej dopravy.
2.9.6 Hraničné priechody
V Euroregióne Bílé–Biele Karpaty sa medzi slovenskou a českou časťou nachádza 6 cestných hraničných
prechodov s nepretržitou prevádzkou. Ide o tieto hraničné prechody: Stráni–Moravské Lieskové, Březová–
Nová Bošáca, Starý Hrozenkov–Drietoma, Brumov–Bylnice – Horné Srnie, Nedašova Lhota–Červený
Kameň, Střelná–Lysá pod Makytou. Najfrekventovanejším hraničným prechodom je Starý Hrozenkov–
Drietoma. Čo sa týka železničných prechodov, v Euroregióne sa nachádzajú dva: Horní Lideč –Lúky pod
Makytou a Nemšová–Vlársky průsmyk. Frekventovanejší je Horní Lideč–Lúky pod Makytou (66,5%
všetkých výjazdov).
Spoločný problém – uplatnění stávající infrastruktury na hraničních přechodech.
2.10. Cestovní ruch
Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 využilo služby ubytovacích zariadení v Trenčianskom kraji
spolu 244 033 návštevníkov, viac ako štvrtinu tvorili zahraniční návštevníci. Všetkým návštevníkom bolo k
dispozícii 259 ubytovacích zariadení s 5 152 izbami a 12 484 lôžkami. V zariadeniach prevládali hotely
(motely, botely) a penzióny, ktoré mali k dispozícii 2 584 izieb a 6 084 lôžok. Nasledovali ostatné
zariadenia, ako napr. ozdravovne, rekreačné podnikové zariadenia alebo doškolovacie strediská, ktoré
vyčleňujú časť lôžkovej kapacity pre cestovný ruch. Tieto zariadenia mali k dispozícii 1 861 izieb a 4 166
lôžok. Návštevníci využívali aj služby ubytovania v súkromí (v izbách rodinných domov, v chatách
a chalupách), kde mali k dispozícii 63 izieb a 190 lôžok. Najviac ubytovacích zariadení bolo v okresoch
Prievidza (91) a Trenčín (61), najmenej v okresoch Myjava (9) a Bánovce nad Bebravou (7 zariadení).
52
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 17 Štruktúra ubytovacích zariadení cestovného ruchu v Trenčianskom kraji v %, 2012
5,8
31,4
49,6
2,3
1,6
9,3
hotely (motely, botely) a penzióny
turistické ubytovne
chatové osady
kempingy (minikempy), táboriská spolu
ostatné
ubytovanie v súkromí
Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
Počas roka 2012 zariadenia cestovného ruchu ubytovali 244 033 návštevníkov, z toho 25,7 % bolo
zo zahraničia. V štruktúre zahraničných návštevníkov prevládali návštevníci z Českej republiky, ktorí tvorili
45,2 % z celkového počtu zahraničných návštevníkov. Ďalšou početnou skupinou boli návštevníci z
Nemecka (14,8 %), z Rakúska (6,3 %), z Poľska (5,7 %) a z Ruska (3,1 %). Kým domáci návštevníci v
zariadeniach prenocovali v priemere 4,1 krát, zahraniční návštevníci sa zdržali kratšie, prenocovali v
priemere 3,4 krát.
Počet návštevníkov mal od roku 2001 kolísavý vývoj. Kým v roku 2002 ich počet medziročne stúpol
o 15,2 %, v roku 2004 oproti roku 2003 klesol o 5 %. Najvýraznejší pokles počtu návštevníkov bol v roku
2009, kedy medziročne počet osôb, ktoré sa v zariadeniach ubytovali, klesol o 16,6 %. Rok 2012 priniesol
pozitívny obrat, kraj navštívilo o 1,4 % viac návštevníkov ako v roku 2011.
Pre rozvoj cestovného ruchu majú veľký význam kúpele v Trenčianskych Tepliciach (zamerané na liečbu
reumatických ochorení), v Nimnici (zamerané na choroby tráviaceho, obehového a respirač-ného systému)
a v Bojniciach (zamerané na liečbu pohybového ústrojenstva).
Z kultúrno-historických pamiatok medzi najvýznamnejšie v regióne zahŕňame Trenčiansky hrad, Beckov,
Čachtice, Tematín, park Lednické Rovne a zámok Bojnice. Obľúbenými cieľmi návštevníkov sú i rodný
dom Ľudovíta Štúra v Uhrovci, mohyla M. R. Štefánika na vrchu Bradlo a zoologická záhrada v Bojniciach.
Z prírodných krás lákajú najmä Súľovské vrchy, Vršatské bralá a Manínska tiesňava. K pozitívnym
faktorom rozvoja cestovného ruchu treba zaradiť i tradíciu výstavníctva (Výstavisko TMM Trenčín).
V roku 2013 Pamiatkový úrad SR na území slovenskej časti Euroregiónu eviduje vyše 1000 národných
kultúrnych pamiatok, resp. pamiatkových objektov (1072; stav k 22.3.2013 – www.pamiatky.sk). Na území
sa tiež nachádza jedna pamiatková rezervácia (Trenčín – historické centrum) a tri pamiatkové zóny
(Beckov, Nitrianske Pravno a Nové Mesto nad Váhom), čím sa slovenská časť Euroregiónu zaraďuje
k oblastiam s relatívne podštandardným – v porovnaní s ostatnými regiónmi Slovenska – počtom
pamiatkovo chránených objektov. Jedným z lokálnych pozitív je vysoký počet hradných ruín, zasadených
v krajinársky atraktívnych lokalitách (okrem vyššie uvedených hradov i Vršatec, Lednica či Uhrovec).
Hradné ruiny sú priebežne obnovované, o. i. zo štátnych zdrojov, najmä v posledných rokoch. Významne
je zastúpené archeologické kultúrne dedičstvo – početné, prezentované aj menej známe hradiská najmä
z doby bronzovej, keltské či slovanské hradiská. Jednotlivé lokality kultúrneho dedičstva možno vhodne
pospájať v rámci tzv. kultúrnych ciest (cultural routes). Pre slovenskú časť Euroregiónu charakteristický
prvok kultúrneho dedičstva predstavuje kopaničiarska krajina (riedke osídlenie, nízka koncentrácia sídiel,
polia, lány, chov domácich zvierat v relatívne vyšších nadmorských výškach).
Veľký potenciál predstavuje lokálna gastronómia, vrátane typických alkoholických nápojov, za predpokladu
jej riadneho podchytenia a manažmentu.
Česká časť Euroregiónu: V roce 2012 využilo služeb ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji celkem
483 929 návštěvníků, z toho 69 587 zahraničních. K dispozici jim k tomu bylo 349 ubytovacích zařízení
s 8 676 pokoji a 22 559 lůžky.
Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo ze Slovenska, a to téměř 20,9 tis. hostů (meziroční zvýšení počtu
o 19,2 %). Dále do kraje přicestovalo 11,1 tis. hostů z Německa (oproti roku 2011 nárůst o 10,6 %) a i přes
53
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
meziroční pokles o 20,6 % byli třetími nejčastějšími návštěvníky kraje hosté z Polska (6,7 tis. osob). Za
nimi se pak řadili turisté z Rakouska (4 223 osob) a z Ruska (2 930 osob).
Celkový počet přenocování zůstal skoro na stejné úrovni jako v roce 2011 (1 532 347). V roce 2012 v kraji
bylo zjištěno 188 019 přenocování cizinců, což bylo o 21 291 více než v předchozím roce.
Graf 18 Struktura ubytovacích zařízení cestovního ruchu ve Zlínském kraji v %, 2012
25,00
59,66
4,83
3,13
7,39
hotely a penziony
turistické ubytovny
chatové osady
kempingy
ostatní
Zdroj KS ČSÚ, databáze ubytovacích zařízení
Počet návštěvníků měl od roku 2001 kolísavý charakter. V roce 2007 dosáhl maxima (532 482
návštěvníků), naopak v roce 2001 jich bylo zaznamenáno nejméně (443 704). Za celé dvanáctileté období
počet návštěvníků stoupl o 9,1 %. Naopak tomu bylo u zahraničních návštěvníků. V roce 2001 Zlínský kraj
navštívilo 86 972 cizinců, v roce 2012 již jen 69 587, pokles o 20 %. Průměrný počet přenocování
návštěvníků klesl z 4,1 v roce 2001 na 3,2 v roce 2012, což je nejméně za celé sledované období.
Počet ubytovacích zařízení klesl o 2,8 %, naopak počet pokojů za 12 let stoupl o 9,5 % a počet lůžek o 8,5
%.
Obe časti Euroregiónu majú pomerne atraktívne podmienky pre rozvoj cestovného ruchu a núkajú
výhodné podmienky pre prakticky všetky formy cestovného ruchu, najmä pre pešiu turistiku, cykloturistiku,
agroturistiku, kultúrny, spoločenský náučný, kongresový a nákupný cestovný ruch. Dôležitým prvkom
v rozvoji cestovného ruchu sú tiež zimné športy. Spoločnou oblasťou pre rozvoj cestovného ruchu sú
hraničné pohoria Bílé–Biele Karpaty a Javorníky, v ktorých by sa mohli rozvíjať spoločné turistické
a rekreačné ciele.
V českej časti sa ale nachádza dvakrát vyššia kapacita ubytovacích zariadení a región navštívi dvakrát
viac hostí ako slovenskú časť Euroregiónu.
2.11. Kultúra
Slovenská časť Euroregiónu:: Kultúrna infraštruktúra v slovenskej časti Euroregiónu pozostáva z
kultúrno-osvetových zariadení, múzeí, galérií, knižníc, kín, hvezdární a domov Matice Slovenskej. Rozvoj
kultúry je zabezpečovaný samosprávnymi kultúrno-osvetovými zariadeniami, ako aj zariadeniami iných
právnických a fyzických osôb (štát, nadácie, občianske združenia, cirkvi, náboženské spoločnosti a iné).
Na území kraja sa nenachádza žiadne profesionálne divadlo. V roku 2012 bolo na území kraja
evidovaných 314 kultúrno-osvetových zariadení, v tom 243 samosprávnych (4 v pôsobnosti VÚC, 239
v pôsobnosti obecných samospráv) a 71 kultúrno-osvetových zariadení iných právnických a fyzických
osôb. Uvedené subjekty uskutočnili 11 841 aktivít.
V oblasti záujmovej umeleckej činnosti pracovalo 544 kolektívov s počtom členov 8384 a 556 jednotlivcov.
Umelecké kolektívy a jednotlivci realizovali spolu 2941 aktivít.
V roku 2011 sa na území kraja sa nachádzalo 10 múzeí, 2 galérie a 221 verejných knižníc. Tieto evidovali
55 893 aktívnych používateľov, ktorým bolo k dispozícii 1 962 392 knižničných jednotiek. Náklady na
nákup knižničného fondu dosiahli 141 780 EUR.
54
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Graf 19 Vývoj počtu návštevníkov na výstavách a expozíciách v Trenčianskom kraji, 2001 - 2011
2011
440 487
2010
289 876
2009
314 070
2008
397 714
2007
387 640
2006
413 771
2005
492 538
2004
435 253
2003
538 880
2002
551 761
2001
608 712
0
100 000
200 000
300 000
400 000
500 000
600 000
700 000
Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
Múzeá realizovali 69 výstav a 29 tematických expozícií, návštevníkom bolo k dispozícii viac ako pol milióna
zbierkových predmetov. Múzeá usporiadali 879 kultúrno-výchovných a vzdelávacích aktivít. Realizované
výstavy a expozície si v roku 2011 prezrelo viac ako 440 tis. návštevníkov. Ich počet medziročne stúpol o
takmer 52 %, čo možno hodnotiť pozitívne, aj keď sú tieto hodnoty výrazne pod úrovňou rokov 2001
a 2002.
Česká část Euroregionu: Kulturní infrastrukturu v roce 2004 tvořilo 35 kin, 405 veřejných knihoven, 52
muzeí, 51 galérií, 9 divadel a 44 přírodních amfiteátrů. V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje
evidováno 23 muzeí (památníků), 3 galerie a 25 poboček muzeí a galerií. Tato kulturní zařízení vykazovala
v daném období celkově 157 expozic a 199 uspořádaných výstav. Zároveň bylo vykázáno 683 657
návštěvníků daných expozic a výstav, tato zařízení uspořádala v roce 2012 mj. také 476 přednášek či
jiných kulturně-výchovných akcí, které navštívilo 181 277 návštěvníků.
Za rok 2012 bylo dále na území Zlínského kraje evidováno 8 hradů, zámků a ostatních památek
zřizovaných Ministerstvem kultury, jinými resorty, kraji či obcemi (s návštěvností ve výši 324 656 osob).
Vybrané vstupné za rok 2012 činilo v těchto objektech na území Zlínského kraje celkem 18,9 mil. Kč. Dané
památkové objekty v roce 2012 uskutečnily celkem 152 kulturních akcí (z toho 26 samostatných výstav, 68
samostatných koncertů, 17 dramatických vystoupení, 13 kulturních akcí při prohlídkách a nočních
prohlídek a 4 kulturní akce tradiční lidové kultury). Tyto kulturní akce navštívilo v roce 2012 celkově
150 685 návštěvníků.
Za rok 2012 bylo na území Zlínského kraje evidováno 20 divadelních souborů (z toho 2 profesionální ve
Zlíně - Městské divadlo Zlín a v Uherském Hradišti - Slovácké divadlo), 8 tanečních souborů, skupin a
klubů, 35 folklorních souborů, 9 souborů sborového zpěvu, 9 hudebních souborů, 2 výtvarné skupiny a 2
filmové kluby či skupiny fotografie a audiotvorby.
V roce 2012 fungovalo na území Zlínského kraje 299 knihoven se 101 pobočkami (s celkovým počtem
2 953 142 knihovních jednotek a 6 845 exempláři docházejících periodik), tyto knihovny registrovaly
88 041 uživatelů (z toho 24 760 do 15 let) a celkem 5 118 347 výpůjček (roční průměr na 1 čtenáře tak činil
58,1 výpůjček). Dané knihovny uspořádaly 5 037 kulturních akcí pro veřejnost (se 147 305 návštěvníky),
704 vzdělávacích akcí pro veřejnost (se 14 187 návštěvníky). Zároveň knihovny evidovaly 871 130
návštěvníků on-line služeb.
V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje také evidováno 36 kulturních domů a středisek, které
uspořádaly 108 kurzů vzdělávací zájmové činnosti (s 12 005 návštěvníky). V rámci těchto kulturních domů
a středisek působilo 85 souborů v rámci umělecké zájmové činnosti (s 1 788 členy) a 28 klubů a kroužků
v rámci mimoumělecké zájmové činnosti se 771 členy (Základní statistické údaje o kultuře v České
republice 2012 - I. až IV. díl. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. 2013).
V roce 2011 působilo na území Zlínského kraje celkem 22 kin, z nichž 6 bylo digitalizovaných. Zároveň
jedno kino ve Zlíně spadá do kategorie multikin (Mapy kin v ČR podle krajů verze 2.0
(http://www.digitalnikino.cz/node/536).
V minulosti boli obe časti Euroregiónu veľmi úzko prepojené nielen po stránke geografickej a
hospodárskej, ale predovšetkým kultúrnej a ľudskej. Zachovávali sa tu veľmi podobné zvyky a tradície,
55
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
používali podobné spôsoby obrábania a spracovávania prírodných materiálov a podobne. Ide o regióny s
príbuznou minulosťou a prítomnosťou i so spoločnou a spoločne budovanou budúcnosťou. Historické,
kultúrne a spoločenské danosti oboch častí Euroregiónu s fungujúcimi prepojeniami a tradíciami prispeli
k tomu, že v rokoch 2007 – 2013 boli finančné prostriedky alokované na kultúru v rámci OP SR – ČR 2007
– 2013 vyčerpané v celom objeme ako prvé v poradí. Realizované projekty prispeli k rozvoju vzájomnej
spolupráce a dosiahnutiu jej kvalitatívne vyššej úrovne, priniesli nové skúsenosti a poznatky, z ktorých
vyvstali pre ďalšie obdobie priority formulované v rámci opatrení pre zintenzívnenie cezhraničnej kultúrnej
spolupráce. Uvedené opatrenia umožnia vytvárať nové partnerstvá a spoluprácu v oblasti kultúry, obohatia
život obyvateľov prihraničných regiónov a vytvoria ďalší priestor pre pestrejšie kultúrne a spoločenské
vyžitie, vzdelávanie, výmenu názorov, skúseností, prispejú k vybudovaniu silných multikultúrnych
partnerských vzťahov, zlepšeniu informačnej a komunikačnej prepojenosti a technického vybavenia.
Kultúrne dedičstvo predstavuje významnú duchovnú hodnotu. Starostlivosť o jeho podoby, ich
sprístupňovanie a popularizáciu je predpokladom kontinuity vývoja miestnych, regionálnych i národných
spoločenstiev. Aj preto v popredí stojí otázka zachovávania kultúrnych tradícií, ale aj moderných prejavov
záujmovej umeleckej činnosti, spojená s ich rozvojom. V čase budovania spoločnej Európy je to otázka
mimoriadne aktuálna z hľadiska vlastnej identity a zachovania kultúrnej rozmanitosti, ale aj z hľadiska
prínosu slovenskej a českej časti Euroregiónu do spoločnej Európskej kultúrnej klenotnice.
Dynamické spoločenské zmeny, integračné procesy v Európe a všeobecná globalizácia menia spôsob
života človeka a pôsobia negatívne i na oblasť kultúry tým, že globálne unifikujú kultúrne javy. Obmedziť
negatíva tohto trendu na tradičnú ľudovú kultúru a prejavy záujmovej umeleckej činnosti je možné
vytváraním podmienok pre ich uchovávanie v živej podobe, teda pre existenciu živej regionálnej a miestnej
kultúry spôsobmi a prostriedkami vhodnými pre súčasnosť.
Je potrebné stimulovať vytvorenie podmienok pre kvalitnú a dostupnú edukáciu v oblasti záujmového
vzdelávania a záujmovej umeleckej činnosti vrátane tradičnej ľudovej kultúry, jej regionálnych a lokálnych
atribútov – zvykov, tradícií, piesní, tancov, remesiel a na rozvoj tzv. živej kultúry v jednotlivých žánroch
záujmovej umeleckej činnosti občanov; vytvoriť systém vzdelávacích programov podľa individuálnych
potrieb cieľových skupín a tie rozvinúť do moderných foriem vzdelávania; zvýšiť úroveň odbornosti,
vedomostí, zručností a kreativity vedúcich kolektívov a jednotlivcov záujmovej umeleckej činnosti ako aj
organizátorov a realizátorov kultúrno-osvetovej činnosti prostredníctvom odborných školení, seminárov,
kurzov, tvorivých dielní a ďalších aktivít; vytvoriť platformu pre poznávanie, v živej podobe uchovávanie,
rozvoj, vysokú úroveň verejnej prezentácie nielen tradičnej ale aj súčasnej kultúry.
V popredí stojí aj otázka výskumnej a publikačnej činnosti s cieľom systematicky mapovať a skúmať veci,
javy a udalosti a tak budovať znalostnú bázu sídiel a regiónov.
Kultúra sa musí vyrovnať s rýchlym rozvojom a rozmiestnením informačných a komunikačných technológií,
potrebné sú investície do digitálnych technológií a tiež investície do modernizácie kultúrnej infraštruktúry,
technického vybavenia a mobiliára, čo sleduje opatrenie pre zlepšenie prepojenosti organizácií
a jednotlivcov činných v kultúrnej oblasti. Poskytovatelia kultúrneho obsahu budú môcť osloviť potenciálne
širšie publikum, tvorcovia kultúrneho obsahu budú využívať rozsiahlejšie trhy, občania dostanú širšiu
a rozmanitejšiu kultúrnu ponuku.
56
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
SWOT analýza
PRIORITA 1
ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ
Silné stránky
Oblast
Lidský potenciál





adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla
silná vazba obyvatelstva na území a
zájem o jeho rozvoj
vzdělanost obyvatelstva
dostatečná síť ZŠ, tradiční struktury
středního školství, existence vysokých škol
s novými studijními obory s nadregionálním
významem některých studijních oborů
tradiční spolupráce, smlouva mezi
Trenčianskym samosprávnym krajom a
Zlínským krajem
Slabé stránky















Podnikání

tradice průmyslu v návaznosti na jeho
restrukturalizaci
vědecko-výzkumná základna
dlouhodobá tradice a diverzifikace v řadě
průmyslových odvětví
existence zdrojů surovin, zejména stavebních
hmot a dřeva
tranzitní poloha regionu
existence sklářských a gumárenských center
na mezinárodní úrovni
existence volných a nevyužitých ploch
a prostorů
existence podpůrné infrastruktury pro
inovační podnikání (průmyslové
a technologické parky)














nevyhovující kvalifikační struktura obyvatelstva
s ohledem na potřeby trhu práce
pokles obyvatelstva v předproduktivním věku,
zvýšení podílu obyvatelstva v poproduktivním
věku
systém sociálních služeb
přetrvávání problematiky nárůstu dlouhodobě
nezaměstnaných
tvorba nových pracovních příležitostí
úroveň mezd v porovnání s průměrem republik
vysoká nezaměstnanost specifických skupin
(zdravotně postižení, starší pracovníci,
nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol)
odliv obyvatelstva v produktivním věku
útlum inovačních aktivit a modernizace
v průmyslu
kvalita IKT infrastruktury
přeshraniční spolupráce podnikatelských
subjektů mezi sebou a s institucemi
vzdělávání, výzkumu a vývoje
procesnost podpory přeshraniční spolupráce
malý podíl finalizace
nedostatek podnikatelské infrastruktury
a nedostatečné využití potenciálu služeb na
podporu rozvoje malých a středních podniků
(inkubátory, hospodářské parky, podnikatelské a
inovační centra)
útlum některých tradičních odvětví
nedostatečná finanční podpora zejména malých
podnikatelů
problematické využití starých výrobních areálů
nedostatečné propojení vývoje, výroby a školství
slabá spolupráce a koordinace společných aktivit
mezi státy
neuspokojivý technický stav velké části sítě
hlavních cest a železnic a nedostatečná dopravní
obslužnost území
zlá ekonomická situace větší části zemědělských
podniků s negativními dopady na rozvoj venkova
neprovázanost zemědělské výroby a
zpracovatelského průmyslu
57
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Příležitosti


Lidský potenciál











Podnikání






aktivní příprava na důsledky změn
v populačním vývoji – adaptace
školství, celoživotní vzdělávání,
rekvalifikace
vytváření programů prevence sociálněpatologických jevů
rozvoj systému celoživotního vzdělávaní
s důrazem na rozvoj informační společnosti
adaptace školského systému na klesající
počty dětí a nové využití volné kapacity
školských zařízení
regionální koordinace středního školství a
dosáhnutí vyšší provázanosti středoškolské
přípravy mládeže a potřeb trhu práce
lepší vytváření možností pro rekvalifikaci
podle potřeb trhu práce, podpora rozvoje
učňovských odborů
zkvalitňování univerzitního vzdělávání na
obou stranách hranice
podpora začleňování těžko umístitelných
skupin obyvatelstva na trhu práce
zvyšování podílu nestátních neziskových
organizací v systému zabezpečování
sociálních, zdravotních, environmentálních,
kulturních, vzdělávacích, informačních a
osvětových služeb
využití podpůrných programů pro odvětví
tradičního průmyslu v regionu
Podnikání

zvyšování konkurenceschopnosti
v oblasti základního a aplikovaného
výzkumu
podpora všech forem spolupráce mezi
podnikatelskými subjekty v regionu
(klastry, společné projekty)
využití vědecko-výzkumného potenciálu,
zejména pro průmyslové inovace a rozvoj
produktivních služeb
zvýšení aktivity podpůrných institucí
(hospodářských komor, zaměstnavatelských
svazů ap.)
zvýšení přístupu na mezinárodní trhy
napojením regionu na evropsku dopravní síť
rozšíření IKT dostupnosti příhraničí
podpora všech forem koordinace,
komunikace a kooperace mezi
podnikatelskými subjekty v regionu (klastry,
společné projekty, tematické sítě)
prosazení integrovaného přístupu k rozvoji
zemědělské a lesnické výroby (integrace
ekonomických, energetických a ekologických
komponentů)
podpora rozvoje sítě odbytových center
(sdružení) zemědělských produktů a funkční
a územní provázanosti se zpracovatelským
průmyslem
zvyšování farmářské osvěty pro vznik
a podporu soukromě hospodařících rolníků
Ohrožení
















rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost zvláště
u mladé generace a některých kategorií
obyvatelstva (zdravotně postižení, starší
pracovníci, nekvalifikovaní, ženy)
struktura školství neodpovídá požadavkům
trhu práce
nedostatečné kapacity sociálních zařízení a
systém služeb pro narůstající počet
obyvatelstva v poproduktivním věku
rostoucí zranitelnost některých kategorií
obyvatelstva (zdravotně postižení, starší
pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol)
rostoucí odliv kvalifikované pracovní síly mimo
region
zvyšování podílu věkově starších v pracovním
procesu
nezájem mladé generace o studium technických
disciplín
ohrožení úrovně vzdělávání financováním škol
odvozeným počtem studentů
stárnutí pracovní síly
nedostatečná tvorba nových pracovních
příležitostí
nedostatečná podpora rozvoje podnikání
další prohlubování negativních trendů ve vývoji
průmyslu s dopady na zaměstnanost a rozvoj
průmyslových služeb včetně ztráty tuzemských i
zahraničních trhů (anebo nezískání trhů nových)
trvalý pokles konkurenční pozice hlavních
regionálních center i celého regionu vzhledem
k úspěšnějším regionům
pokračování politiky nízké ochrany domácího trhu
před dotovaným dovozem zemědělských produktů
snížení schopnosti spolufinancování
a předfinancování projektů z programů pomoci EÚ
opožďování výstavby a rekonstrukce cestních a
železničních komunikací
58
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
PRIORITA 2
ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVY
Životní prostředí
Oblast
Silné stránky
Slabé stránky
 nadprůměrná kvalita životního prostředí
v pohraničním horském a podhorském
pásmu
 vysoký podíl území s velkoplošnou
ochranou krajiny a vodních zdrojů a
ostatních chráněných území
 dostatečná kapacita vodních zdrojů, výskyt
minerálních vod a léčivých pramenů
a zachovalých lesních porostů
 instalace koncových technologií u
nejvýznamnějších znečišťovatelů (na úseku
ochrany ovzduší a čištění odpadních vod)
 útlum některých hospodářských odvětví
 vysoký stupeň plynofikace zejména na českém
území
 dlouhodobá tradice ve specializovaných
oborech zemědělské výroby, vysoké
zastoupení stanovištně vhodných lesních
porostů, odolnějších vůči působení negativních
vlivů
 dobře udržované zachovalé lesní porosty hospodářské lesy jako i lesy chráněné
a zvláštního určení
 kvalitní síť značených turistických stezek
 nedostatečná retenční schopnost krajiny riziko záplav a sesuvů půdy
 prosazování obnovení těžby nerostných surovin
v chráněných územích a výstavba zařízení na
znehodnocení odpadů v nevhodných lokalitách
 nepostačující globální informační systém
životního prostředí a nedostatečná
environmentální výchova obyvatelstva
 přetrvávající znečišťování významné části
hydrologické sítě s návaznými negativními dopady
na náklady na úpravu pitné vody a chybějící ČOV
a kanalizace v menších sídlech
 rostoucí emise tuhých znečišťujících látek z malých
spalovacích zdrojů z domácností
 výrazný stupeň ohrožení zemědělské půdy
působením degradačních činitelů
 rychlý pokles stavů hospodářských zvířat s
negativními dopady na rozvoj zemědělství v horších
přírodních podmínkách, krize pastýřství a včelařství
 nedostatečná péče o mimo lesní porosty –
přemnožení invazivních rostlin
 nedostatečná úroveň investic do úspor tepla a
elektrické energie, stimulující vysokou energetickou
náročnost průmyslové i obytné sféry, nedostatečné
využívání alternativních zdrojů
 nedostatečný rozsah třídění odpadů zejména na
slovenské straně a zpracování odpadů a druhotných
surovin, převažující skládkování odpadů
 nevyřešený způsob nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady a nedostatečná kapacita
zařízení na jejich zhodnocování
 nedostatečně vyřešené zneškodňování směsového
(zbývajícího) komunálního odpadu, vysoký počet
černých skládek v území a nízká míra osvěty v
oblasti nakládání s odpady
 nízká míra využívání ekologicky šetrných materiálů
ve stavebnictví
 formální environmentální výchova na slovenských
školách a nedostatečná finanční soběstačnost
projektů EVVO na české straně
 poddimenzovaný personál a technické zajištění
ochrany přírody zejména na slovenské straně
59
Doprava
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
 modernizace dopravní infrastruktury s cílem
zvýšení bezpečnosti dopravy a provozu
 významné tranzitní funkce v mezinárodní
dopravě a strategická poloha území
 existence civilních dopravních a sportovních
letišť
 regionem procházející železniční tahy
nadregionálního a mezinárodního významu,
dlouhodobě stabilizované železniční tratě na
území kraje
 rozsah sítě silnic I. třídy v zásadě odpovídá
potřebám dopravního napojení a dopravní
obsluze kraje (vyjma dílčích úseků s lokálními
problémy)
 dlouhodobě stabilizovaný územní plán celého
regionu, který již rámcově dopravní
infrastrukturu řeší
 sjednocení koncepcí dopravních systémů SR
a ČR na propojení území








Životní prostředí

možnost a ochota místního obyvatelstva
z příhraničí dojíždět za prací do vzdálenějších
destinací je determinována kvalitou dopravní
infrastruktury
propustnost státní hranice v kolizi se
současnými i rozvojovými potřebami území nedostatečná propustnost významných
silničních tahů a nedostatečně kvalitní
propojení přeshraničních úseků
nedořešený proces přípravy a realizace v oblasti
nadřazené dopravní sítě - dálniční a rychlostní
komunikace a nedostatečná průchodnost státní
hranice ČR/SR
absence přeshraničních úseků propojení dálnic
D1 na slovenské a D1 na české straně
v západovýchodním směru
absence páteřní rychlostní komunikace regionů
pomoraví a pováží, nedokončené stávající
propojení na dálniční a transevropské dopravní
sítě,
vysoké zatížení měst a obcí tranzitní dopravou
(chybějící obchvaty, průjezdy městy a obcemi jsou
nevyhovující)
nedostatečná dopravní dostupnost obývaného
venkovského prostoru a chybějící integrovaný
dopravní systém (IDS) na území regionu
celkově zanedbaný stav dopravní infrastruktury a
související technické a obslužné vybavenosti,
zejména regionálního a lokálního charakteru
neexistující přímé spoje veřejné dopravy mezi
krajskými městy
Příležitosti
Ohrožení
 spolupráce při nakládání s odpady,
prevence vzniku odpadů a prosazování
nového systému priorit s jejich nakládáním
v souvislosti s přibližováním se k EU,
zlepšení systému sběru biologického
odpadu
 podpora a propagace ekologického
hospodaření při využití obnovitelných a
alternativních zdrojů energie
 podpora potravinové soběstačnosti
s využitím regionálních a tradičních
produktů
 vytvoření a realizace regionálních a lokálních
generelů zásobování obyvatelů a hospodářské
sféry energiemi, zejména z obnovitelných
zdrojů
 převzetí standardů EÚ, týkajících se
vybavenosti sídel kanalizací a ČOV,
technologické úrovně ČOV (3. stupeň čištění) zejména na slovenské straně, budování
alternatívních čističek
 prohloubení programů revitalizace krajiny a
vodní sítě, např. s vazbou na budování ÚSES
a NATURA 2000
 budování systémů sledování a vyhodnocování
jednotlivých složek životního prostředí
 zvýšení důrazu na mimoprodukční funkce
zemědělské a lesní výroby, reflektující zájmy
ochrany zemědělské půdy, krajiny a vodních
zdrojů
 podpora hospodaření za účelem údržby a
zachování krajinných struktur
 mezisektorová spolupráce v oblasti
 přetrvávající znečišťování vod s negativním
dopadem do nákladů na úpravu pitné vody
 neexistující síť sledování a vyhodnocení
emisního a hlukového zatížení území
 pokles zemědělské výroby ohrožující možnosti
systémového řešení rozvoje venkova
a potravinovou soběstačnost území
 podcenění negativních dopadů narušeného
životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva a
ekologickou stabilitu krajiny
 ohrožení kvality života a krajiny v území
prosazováním obnovení těžby nerostných surovin v
důsledku parciálních ekonomických zájmů, zejména
v chráněných územích
 prosazování výstavby zařízení na zneškodňování /
zhodnocování odpadů v nevhodných lokalitách
 rozvoj individuální automobilové dopravy a
omezování veřejné dopravy
 nelegální těžba dřeva a krádeže
 podceňování negativních vizuálních dopadů na
scenérii krajiny při plánovaní a realizaci nových
záměrů
 nedostatek finančních prostředků na
spolufinancování projektů
60
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
environmentální výchovy a výchovy k trvale
udržitelnému rozvoji a vzdělanosti
 využití potenciálu přeshraniční spolupráce a
výměny zkušeností v rámci trvale udržitelného
rozvoje zemědělství, lesnictví, vodního
hospodářství, stavebnictví a energetiky
 podpora vhodného zalesňování půdy včetně
rychle rostoucích dřevin s následným
energetickým využitím


Doprava





území obsahuje výhledovou dopravní
infrastrukturu zahrnutou do transevropské
dopravní sítě TEN-T s potenciálem
udržitelné dopravy a odstraňování
překážek v klíčových síťových
infrastrukturách, zlepšení hospodářského
rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti
příhraničních regionů
zlepšení dopravní obslužnosti a
propustnosti území
realizace výstavby sítě dálnic, rychlostních
komunikací, posilnění průchodnosti území a
státní hranice a zlepšení dopravní obslužnosti
výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic
II. a III. třídy, které v rámci dopravního
systému regionů zajišťují návaznost na okolní
regiony a státy
realizace výstavby, rekonstrukcí a
modernizace cyklistické
infrastruktury
modernizace dopravní infrastruktury s cílem
zvýšení bezpečnosti dopravy a provozu
stimulace účinné mezinárodní koordinace
výstavby dálničních a rychlostních cestních
komunikací a spolupráce s okolními regiony a
sousedními státy za účelem zkvalitnění
dopravní obslužnosti v rámci přeshraniční
spolupráce
 nízká úroveň dopravní infrastruktury vyššího
řádu a perifernost území z hlediska obou států,
technická zanedbanost pozemních komunikací
 nedostatečně funkční a rozvinutá dopravní
infrastruktura má negativní vliv na množství a
kvalitu umístění investic v regionu a na
omezení rozvoje území
 prohloubení problémů v dopravní obsluze území
v souvislosti s rušením regionálních a lokálních
železničních tratí
 odkládání napojení příhraničních oblastí na hlavní
dopravní tahy,
 nerovnováha z hlediska potřebných finančních
zdrojů a možných výdajů na infrastrukturu a
obsluhu, opravy komunikací
 nízká propustnost hraničních přechodů
PRIORITA 3
ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A KULTURY
Silné stránky
Oblast
Cestovní ruch







silný přírodní a kulturně-historický
potenciál pro rozvoj CR
tvorba nových kvalitních regionálních
produktů CR
zvýšení podílu pobytové návštěvnosti
s pozitivními dopady na rozvoj
zaměstnanosti
dobré podmínky pro organizování výstav
na slovenské straně a rozvíjející se
výstavnictví na české straně
atraktivní přírodní prostředí, předpoklady pro
letní a zimní rekreační využití (koupele,
městský a venkovský CR)
nabídka zajímavých sportovních a turistických
aktivit mezinárodního významu
existence tradičních center a středisek CR,
historických objektů památek sakrální,
měšťanské a lidové architektury, včetně
drobných forem kulturního dědictví (kaple,
Slabé stránky
 rozdílná vybavenost území rozvinutou
turistickou infrastrukturou (ubytovací,
sportovně – rekreační služby, nabídka
venkovské turistiky, koupaliště, lyžařská centra,
atd.
 rozdílná kvalita prezentace, kvalita
poskytovaných a absence doplňkových
turistických služeb v porovnání s vyspělými
zeměmi
 malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu
v celostátních a evropském porovnání
 malý zájem o budování infrastruktury pro cestovní
ruch u podnikatelských subjektů kvůli nejisté
návratnosti nákladů
 území, na kterých se zakazuje anebo omezuje
činnost z důvodu ochrany veřejného zájmu - velký
rozsah chráněných území a ochranných pásem
 rozdílné množství kvalitních regionálních produktů
CR (turistických programů a tras s kvalitním
61
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia



Kultura

kříže u cest atd.) v území
výhodná geografická poloha příhraničního
regionu
cenová dostupnost, zejména pro zahraniční
klientelu
dopravní propojení obou stran a relativně
malá vzdálenost od velkých měst (Bratislava,
Brno)
potenciál nepoznané krajiny, autenticita a
původnost lokálního kulturního dědictví,
většinou nepoznamenaného negativními
tendencemi
 historická, kulturní, jazyková a lidská
provázanost regionů s podobnými zvyky a
tradicemi
 existence kulturních zařízení, sítě
osvětových středisek, muzeí, galerií a
knihoven s tradičními kulturními aktivitami
 nadregionální kulturně-společenský význam
některých částí pohraničí
 rostoucí zájem o partnerství v přeshraniční
spolupráci - navazování nových
a zintenzivnění tradičních partnerství
 relativně dostatečný počet subjektů, tvůrců
a dobrovolníků působících v kultuře,
folklorních tradicích, množství kolektivů
zájmově umělecké činnosti a výrobců v oblasti
tradičních řemesel
 rozvinutý a stabilní systém postupových
soutěží, přehlídek, festivalů tradiční kultury i
zájmové umělecké tvorby a jejich nositelů
 síť kulturních zařízení a osvětových středisek
poskytujících odborné a metodické
poradenství
 pěstování starých a krajových odrůd a
ovocných dřevin, chov tradičních plemen
zabezpečením služeb)
 velký rozdíl v hustotě a kvalitě značených
turistických tras a cyklotras
 nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu
zejména ve venkovských oblastech a situování
některých součástí kulturního dědictví v méně
přístupných lokalitách
 nerovnoměrné zastoupení a kvalita regionální
gastronomie
 nižší koupěschopnost místního obyvatelstva









Příležitosti
Cestovní ruch





vysoký potenciál pro rozvoj – atraktivní
přírodní prostředí, předpoklady pro letní a
zimní rekreační využití (koupele, městský a
venkovský CR)
dovybavení území rozvinutou turistickou
infrastrukturou (ubytovací, stravovací,
sportovně-rekreační služby, doplnění
materiálního zázemí pro živou kulturu,
nabídka venkovské turistiky
a agroturistiky, cykloturistiky, rozvoj
kongresového CR atd.) s ohledem na
environmentální limity území
kulturní turizmus, možnost formování a
etablování historických cest
špatný stav a vybavenost památkových,
historických a kulturních objektů, majících vliv
na prezentaci oblasti
nedostatečný systém podpory na zabezpečení
péče o projevy nehmotné tradiční lidové kultury
a zájmové umělecké činnosti
zlá dostupnost zdrojů na financování rekonstrukce
kulturní infrastruktury zejména pro menší sídla
nedostatečné personální zabezpečení kulturní
činnosti v obcích - nedostatečná podpora
organizátorů, tvůrců a interpretů živé kultury jako
nositelů nehmotného kulturního dědictví k
identifikaci lokality-regionu
existence značných regionálních disparit
v dostupnosti kulturní nabídky a zabezpečování
kultury
nedostatečné investování do materiálnětechnického zázemí pro místní kulturu – interiéry
kulturních domů – jejich technické vybavení,
osvětlení, ozvučení, exteriérové podia – stálé i
mobilní, mobilní jednotné stánky pro lidové umělce,
párty-stany atd.
nízký počet digitalizovaných kin ve městech,
absentující kina v obcích a nevhodná programová
nabídka komerčních multikin
přetrvávající bariéry při výměně řemeslníků z obou
stran hranic vyplývající z platné legislativy
(byrokracie, daně,…)
zhoršování ekonomických podmínek pro lidové
výrobce i v závislosti na zhoršující se
koupěschopnosti obyvatelstva
Ohrožení






sezónnost ve využívání kapacit cestovního
ruchu
tranzitní charakter území – velký počet
návštěvníků bez ubytování
nárůst nabídky cestovního ruchu jiných,
českých a slovenských konkurenčních regionů
i zahraničí
neustálá destrukce hmot neobnovovaných
kulturních památek zejména na slovenské straně a
vandalismus
trvalá udržitelnost připravovaných nebo
realizovaných projektů a programů cestovního
ruchu
nízká a pomalá návratnost investic
zlepšení turistické image regionu
prostřednictvím cílené propagace,
zavedením systému certifikace služeb,
informačního systému s pozitivním
dopadem na jeho návštěvnost
podpora a rozvoj regionální gastronomie
62
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia










Kultura






z lokálních surovin
vytváření pracovních míst v turistickém ruchu
s důrazem na podporu malého a středního
podnikání, rozvoj spolupráce neziskových a
podnikatelských subjektů s veřejnou a státní
správou
tvorba nových kvalitních regionálních
produktů, zintenzivnění rozvoje
přeshraničních programů a projektů
v cestovním ruchu se zaměřením na rozdílné
cílové skupiny
rekonstrukce stávající turistické infrastruktury
využití potenciálu šetřících forem turistiky
(agroturistika a venkovská turistika, ozdravní
pobyty, cykloturistika)
rozvoj služeb na podporu cestovního ruchu,
vznik nových oblastních organizací CR na
slovenské straně
síťování a společná nabídka specifických
produktů CR zahraničním nebo
specializovaným cestovním kancelářím
společné výstavy a expozice s jednotícím
elementem
obnova historických a kulturních památek
a turistické infrastruktury, oživení
kulturního života, místních tradic a
zvyklostí
systematické kulturní, historické a
společenské mapování a výzkum věcí,
jevů a událostí v příhraničním území
s cílem spoluvytvářet a budovat znalostní
bázi sídel a regionů včetně publikačních
výstupů
využití zájmu lidí o tradiční lidovou kulturu,
tradiční technologie a její aplikaci
v současném moderním životě
osobní pozornost věnovat tradičním lidovým
řemeslům vzhledem k specifickým
podmínkám jejich existence a rozvoji,
zabezpečení ochrany a kontinuity řemeslných
postupů a technik, zlepšování podmínek
činnosti lidově uměleckých výrobců
zlepšení možností prezentace výsledků
činnosti lidových tvůrců, digitalizace
dokumentů tradiční lidové kultury a jejich
zpřístupňování veřejnosti
podpora partnerství nositelů místní kultury
zaměřených na odevzdávání odborných
vědomostí, zručností a kompetencí v oblasti
kultury
doplnění materiálně-technického zázemí pro
kulturní aktivity v exteriérech; zlepšení
kulturní nabídky a zastavení úpadku
kulturního života v některých sídlech
využití kulturního dědictví a jeho jedinečnosti
jako prostoru pro spájení kultury a cestovního
ruchu
vyšší využití prostředků strukturálních fondů







zhoršování ekonomických podmínek pro lidové
výrobce i v závislosti na zhoršující se
koupěschopnost obyvatelstva
klesající zájem návštěvníků o kulturní,
turistické, vzdělávací, sportovní a
gastronomické aktivity
nedostatečné investice do materiálnětechnického zázemí pro kulturní výměnu –
mobiliář – osvětlovací, ozvučovací technika,
exteriérové zastřešení koncertních pódií
(mobilní), jednotné stánky pro lidové umělce
(mobilní)
nedostatečná podpora organizátorů, tvůrců a
interpretů živé kultury jako nositelů nehmotného
kulturního dědictví identifikujícího lokalitu - region
zhoršování stavu kulturních domů, historických
památek a stupně narušení urbanistické celistvosti
městských památkových rezervací a zón
klesající zájem návštěvníků o kulturní, turistické,
vzdělávací, sportovní a gastronomické aktivity
vazba kulturních tradic na starší generaci nebo
jednotlivce je hrozbou jejich postupného zániku,
nízké míry autenticity nebo povrchnosti aktivit
63
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
3. Stratégia cezhraničnej spolupráce v ER BBK
do a po roku 2020
3.1. Strednodobá stratégia udržateľného rozvoja cezhraničnej
spolupráce (2014–2020)
Střednědobý horizont
Zásadním a ověřeným faktem, jak v běžné praxi, tak ve výsledcích realizovaných konferencí, či
výstupech mezivládní přeshraniční komise je, že základní hodnoty a cíle, na nichž byla přeshraniční
spolupráce v Euroregionu Bílé–Biele Karpaty založena, jsou stále platné. Čas a události ve společnosti,
stejně jako posun jejích hodnotových žebříčků, však přináší jejich vývoj, na který je potřeba flexibilně
reagovat tak, aby Euroregion byl silnou a efektivní platformou přeshraniční spolupráce v území i nadále. Je
třeba prezentovat a podporovat konkrétní příklady přeshraniční spolupráce i organické integrace místních,
regionálních, národních a mezinárodních přístupů a aktivit.
Strategie je koncipována v oblasti institucionálního rozvoje a zejména dalšího rozvoje území.
Institucionální rozvoj
Již při vzniku hranice a tím nutnosti přeshraniční spolupráce byly vedeny diskuze o partnerství
mezi samosprávami, neziskovými organizacemi a podnikateli. Akcent na spolupráci všech tří sektorů by
měl být příležitostí k dalšímu rozvoji.
Samosprávné kraje se za uplynulých 14 let etablovaly a vybudovaly si své pozice, jak v rámci obou
států, tak v oblasti přeshraniční spolupráce, kde jsou z hlediska uvolňovaných investičních prostředků do
infrastruktury a služeb do území nepopiratelnými tahouny a logicky tak převzaly některé z úloh a cílů
Euroregionu.
Z hlediska spolupráce na úrovni lidé lidem a drobných infrastruktur nalezly své místo a aktivně se
na přeshraniční spolupráci a realizaci konkrétních záměrů podílejí také samotné obce, nebo jejich svazky
a sdružení. Aktivněji se zapojují zejména díky Fondu mikroprojektů také neziskové organizace a spolky.
Ačkoliv realizované spolupráce a projekty jsou v souladu se strategiemi rozvoje obou krajů a
Společným programovým dokumentem Euroregionu, chybí mezi partnery vzájemná provázanost zejména
ve sdílení informací a nastavení společného přístupu k účinnějšímu plánování a rozvoji. Je tedy nasnadě,
že pilotní snahou všech partnerů ve střednědobém horizontu bude komplexní spolupráce a zapojení
subjektů samospráv do přeshraniční spolupráce, s důrazem zejména na konkrétní obce
sdružované v mikroregionech, či svazcích a sdruženích. Další nutnou výzvou je účinější zapojení
podnikatelských subjektů v rozvoji přeshraniční spolupráce.
Vizí v oblasti institucionálního rozvoje je:
Utvoření funkční sítě spolupracujících orgánů s cílem podporovat udržitelný, integrovaný
ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj přeshraničního regionu.
Nutností je tedy rozvoj stávající platformy přeshraniční spolupráce ER BBK aktivním zapojením
jejích konkrétních aktérů ze strany samospráv, podnikatelských subjektů a neziskového sektoru. Toho
bude dosaženo formou poskytování efektivního servisu v oblasti přeshraniční spolupráce pro území
Zlínského a Trenčínského kraje a aktivní propagace přeshraniční spolupráce zacílené jak na uvedené
cílové skupiny, tak směrem z území a vzájemnou inspirací pozitivními příklady aktivit.
Rozvoj území
Nezbytnou úlohou území je nadefinovat aktuální vlastní potřeby a strategické cíle a k jejich
naplňování směřovat své kapacity. Předpokladem pro rozvoj území je tak upevňování vztahů na úrovni
kraje - města – venkov.
64
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Dlouhodobé specifické programy přeshraniční spolupráce jsou základem systematického rozvoje
příhraničních regionů a jejich podpora přispívá k rozvoji a konkurenceschopnosti území. Partneři budou i
nadále pracovat na jejich přípravě a realizaci a požadovat jejich systematickou podporu ze strany
jednotlivých vlád, resp. kompetentních ministerstev. Například ve vyjednávání podpory přeshraniční
spolupráce po roce 2013 ve smyslu Z. z. č. 539/2008 Zákona o podpore regionálneho rozvoja na
Slovensku a doporučením podpory obdobného charakteru také pro aktéry přeshraniční spolupráce v
okolních státech.
Kohezní politika Evropské unie v období 2014 – 2020 směřuje k rozvíjení, nikoliv změně
stávajících programů evropské územní a přeshraniční spolupráce. V rozvoji území bude kladen důraz na
růst koheze a konvergence přeshraničního regionu. Snahou Euroregionu bude ve spolupráci s
odpovědnými ministerstvy a územními samosprávami zachování stávajících principů evropské územní
spolupráce s možným rozšířením o makroregionální strategie, s podmínkou, že při nich nebudou zaváděny
nové legislativy, ustavovány nové orgány a že finanční prostředky na jejich realizaci nebudou alokovány na
úkor Evropské územní spolupráce (EÚS). Snahou bude také zachovat možnost financování infrastruktur v
příhraničním území a dále zachování osvědčeného Fondu mikroprojektů, resp. jiné formy podpory
menších přeshraničních projektů spravovaných regionálními strukturami, Euroregiony, přímo v území.
V souladu s dlouhodobým programem rozvoje Euroregionu, a s programy rozvoje Zlínského a
Trenčianského kraje bude i v dalším období akcentována podpora rozvoje území v definovaných
oblastech, které se stále ukazují jako platné a pro území nezbytné:
1. Rozvoj lidského potenciálu a podnikání
2. Rozvoj infrastruktury životního prostředí a dopravy
3. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a kultury
a realizovat je tak, aby území Euroregionu bylo konkurenceschopné a vytvářelo příznivé podmínky pro
život obyvatel.
Důležitým prvkem je důsledná ochrana hodnot přírodního a kulturního dědictví a jejich rozumné
využívání, které patří k hlavním předpokladům prosperity bělokarpatského regionu i sousedních hraničních
území v ČR i SR, při dodržování principů trvale udržitelného rozvoje a ochrany, managementu a plánování
krajiny při rozvoji území, při přípravě plánů hospodářského a sociálního rozvoje, územně-plánovacích
podkladů a dokumentací krajů a obcí, stejně i v celém plánovacím a realizačním procesu.
Cestovní ruch je v oblasti Euroregionu postaven na přírodních krásách a kulturně společenských
tradicích. Vzhledem k přírodním podmínkám má velký význam aktivní turizmus – především cykloturismus
a pěší turistika. ER BBK má snahu podporovat metody a formy praktické i morální podpory nositelů aktivit
a dlouhodobých programů přeshraničního cestovního ruchu. Důležitou úlohou pro nositele přeshraničních
projektů bude omezit formálnost a proklamativnost spolupráce a orientovat se více na konkrétní výstupy s
preferencí realizovatelných a trvale udržitelných výstupů a zavádění výsledků studií a analýz do praxe.
Nutné je také vytvářet synergické efekty propojením jednotlivých sektorů národního hospodářství.
Například posílit zapojení subjektů zpracovatelského průmyslu do projektů a produktů cestovního ruchu,
konkrétně na území ER BBK se jedná o sklářský průmysl. Dojde tím k vytvoření prostoru jednak pro
zachování řemeslných tradic, ale i pro firemní, kongresovou a incentivní turistiku.
Vizí pro rozvoj příhraničního území je:
Realizace společných rozvojových strategií, programů a projektů směřujících k rovnovážnému
kulturně-společenskému a sociálně ekonomickému rozvoji a zachováním přírodních hodnot přispět
k posílení regionální identity a sounáležitosti území.
Zásadním cílem je do území peníze přinášet, nikoliv je z něj odčerpávat.
3.1.1 Priority programu
V procese prípravy sa Pracovná skupina PURCS zhodla opäť na vytýčení troch prioritných cieľov,
ktoré by mal v nasledujúcich rokoch Program realizovať s ohľadom na udržateľný rozvoj cezhraničnej
spolupráce smerujúcej k rozvoju prihraničných území a Euroregiónu ako celku. Priority sú prakticky
totožné ako v minulom programe, avšak reflektujú aktuálne a predpokladané budúce problémy, ktoré treba
spoločne cezhranične riešiť.
65
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
PRIORITA 1: ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKANIA
Tak, ako v minulom, tak aj v novom plánovacom období treba najväčší dôraz klásť na rozvoj
ľudského potenciálu. V tejto oblasti nastal posun nárokov od zvyšovania kvalifikačnej štruktúry
obyvateľstva k cielenému vzdelávaniu, vrátane celoživotného, pre potreby trhu práce a elimináciu
problematiky nárastu dlhodobo nezamestnaných. Narastajúci pokles obyvateľstva v predproduktívnom
veku, odliv obyvateľov v produktívnom veku a zvýšenie podielu obyvateľstva v poproduktívnom veku
prináša nové výzvy nielen v oblasti zamestnanosti, ale najmä v oblasti existujúcich, nedostatočných
systémov sociálnych služieb. Nevyhnutný bude aktívny prístup verejnej správy a samosprávy k vytváraniu
programov prevencie sociálno-patologických javov v spolupráci s neziskovým sektorom.
Na strategické a projektové riešenie pomenovaných problémov sa môže územie ER BBK
spoľahnúť na pevné základy väzby obyvateľstva na územie a záujem o jeho rozvoj, na adaptabilnú a
kvalifikovanú pracovnú silu, dostatočnú sieť ZŠ, tradičnú štruktúru stredného školstva, regionálne vysoké
školy s novými študijnými obormi s ich nadregionálnym významom. V neposlednej rade sa môže spoliehať
na tradičnú spoluprácu od historických administratívnych štruktúr až po súčasné - od obcí až po
Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj.
V podnikateľskej sfére v rámci cezhraničnej spolupráce bude hlavnou výzvou podpora a
zachovanie niektorých tradičných odvetví (napr. sklárstvo, gumárenstvo ap.), zvýšenie podielu finalizácie
výrobkov, inovačných aktivít a modernizácie v priemysle a skvalitnenie IKT infraštruktúry v území
Euroregiónu. Ďalším dôležitým cieľom je cezhraničná spolupráca podnikateľských subjektov medzi sebou,
spolu s inštitúciami vzdelávania, výskumu a vývoja, zvýšenie spolupráce a koordinácie spoločných aktivít
medzi oboma štátmi v neposlednej rade aj v dopravnej obslužnosti územia. V oblasti podnikania bude
potrebné riešiť nedostatok podnikateľskej infraštruktúry a nedostatočné využitie potenciálu služieb na
podporu rozvoja malých a stredných podnikov. Prihraničné územie ER BBK je postihnuté zlou
ekonomickou situáciou poľnohospodárskych podnikov i farmárov, nepreviazanosť poľnohospodárskej
výroby a spracovateľského priemyslu s negatívnym dopadom na rozvoj vidieka a stabilizáciu obyvateľov.
Euroregión sa v tejto oblasti môže oprieť o dlhodobé tradície priemyslu - sklárske a gumárenské
centrá na medzinárodnej úrovni, vedecko-výskumnú základňu, existenciu zdrojov surovín - najmä
stavebných hmôt a dreva, voľné a nevyužité plochy a priestory, podpornú infraštruktúru pre inovačné
podnikanie a v neposlednej rade o tranzitnú polohu regiónu.
Celej priorite, ako aj ostatným, by predovšetkým pomohla menej administratívne náročná
procesnosť podpory cezhraničnej spolupráce s rýchlejšou finančnou návratnosťou
PRIORITA 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA
Priorita Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava zahrnuje obsáhlou oblast podpory,
která si ve své podstatě vyžaduje nejvyšší nároky na finanční prostředky. Většina problematických okruhů,
byť je pro obě strany společná je řešitelná v rámci národních zdrojů financování. V rámci přeshraniční
spolupráce jsou investiční zdroje do této oblasti omezeny jednak opatřeními Programu a jednak možností
uvolňování regionálních zdrojů. Přesto se i v této oblasti daří rozsahem menší kativity realizovat. Přesto by
mělo být mnohem aktivněji využíváno potenciálu přeshraniční spolupráce v této oblasti zejména ve
vzájemné výměně zkušeností v rámci trvale udržitelného rozvoje.
Území Zlínského a Trenčianského kraje se vyznačuje nadprůměrnou kvalitou životního prostředí
v pohraničním horském a podhorském pásmu se zachovalými lesními porosty a s dostatečnou kapacitou
vodních zdrojů, výskytem minerálních vod a léčivých pramenů. Z tohoto důvodu je zde vysoký podíl území
s velkoplošnou ochranou krajiny a vodních zdrojů a ostatních chráněných území. Tento stav do určité míry
determinuje možnosti dalšího rozvoje území a vyžaduje důraznější přístup k ochraně životního prostředí,
zlepšení monitoringu, zavedení globálního informačního systému a intenzifikaci enviromnmentální výchovy
obyvatelstva. V kontextu uchování kvalitního životního prostředí se jeví jako akutní spolupráce při
nakládání s odpady, prevence jejich vzniku a zlepšení systému sběru biologických odpadů. Dalším
ovlivňujícím faktorem je všeobecný nárůst spotřeby elektrické energie, přičemž naše území je schopno
poskytnout dostatečné zdroje na využití obnovitelných zdrojů, což by mohlo umožnit realizaci regionálních
generelů zásobování obyvatelstva a hospodářské sféry. Další z výzev je zajištění potravinové soběstačnosti území s využitím regionálních a tradičních produktů.
Z dopravního hlediska je území obou krajů dostatečně zasíťované a má dlouhodobě stabilizovaný
územní plán, který rámcově dopravní infrastrukturu řeší. V oblasti dopravy je tak především potřeba zajisti
modernizaci stávajícíh dopravních infrastruktur s cíle zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení kvality
a zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území.Významným dopravním prvkem je také bezmotorová
doprava, která má vhodnější strukturu ve Zlínském kraji, nicméně je jednou z priorit vzájemné spolupráce.
66
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
PRIORITA 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA
Cestovní ruch a kultura jsou oblasti, které jsou v případě našeho regionu úzce propojeny. Rozvoj
kulturní oblasti působí pozitivně na návštěvnost regionu a naopak turistický průmysl generuje příjmy, ze
kterých je možno podporovat snahy o zachování kulturního dědictví. Region má stále rezervy v oblasti
doplňkových či návazných služeb pro turisty. V porovnání s jinými regiony České a Slovenské republiky
má podprůměrný podíl zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu. Mezi další negativa regionu patří
nedostatečné vybavení pro realizaci kulturních aktivit, chátrající nebo nedostatečná infrastruktura.
Regionální disparity byly definovány nejen u infrastruktury, počtu značených tras a cyklotras, ale také
v oblasti propagace regionu, jako turistické destinace. S rozvojem cestovního ruchu a s rozvojem kultury
musí jít ruku v ruce také ochrana životního prostředí. Krásná příroda, množství památek a klid jsou
konkurenčními výhodami našeho regionu jakožto turistické destinace. V oblasti kultury je pozitivním jevem
existence velkého bohatství současné a zachovalé tradiční kultury. Tradice, tradiční řemesla, lidové umění,
technologické postupy zděděné po předcích, to vše je kulturním bohatstvím regionu. Výzkum, snaha o
zachování a prezentace tohoto dědictví, předávání dalším generacím je podstatou podpory v oblasti
kultury. Mezi očekávané dopady podpory v oblastech cestovní ruch a kultura patří zvýšení počtu
přenocování v regionu a zvýšení nabídky a návštevnosti kulturních aktivit.
3.1.2 Špecifické ciele a opatrenia priorít
Priorita 1: ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKANIA
Špecifický cieľ 1.1 Vytváranie podmienok pre rast zamestnanosti s ohľadom na potreby trhu práce
sleduje vytváranie podmienok, skvalitnenie a prehĺbenie cezhraničnej spolupráce všetkými relevantnými
inštitúciami v oblasti rozvoja trhu práce s užším zameraním na jeho potreby a rozvoj pracovnej sily s
dopadom na zvýšenie zamestnanosti v území, prostredníctvom realizácie nasledovných opatrení:
 Vzájomná spolupráca úradov práce, hospodárskych, sociálnych partnerov a regionálnych vzdelávacích inštitúcií všetkých stupňov v oblasti rozvoja potrieb trhu práce;
 Monitoring cezhraničných potrieb trhu práce, strednodobé a dlhodobé stratégie rozvoja trhu práce;
 Systémy spoločného vzdelávania a certifikácie pre potreby trhu práce v území ER BBK;
 Programy na zlepšenie uplatniteľnosti znevýhodnených uchádzačov o zamestnanie;
 Spoločné programy poradenstva v oblasti vzdelávania a kariéry;
 Propagácia odborného vzdelávania v území ER BBK.
Špecifický cieľ 1.2 Podpora modernizácie školstva, rozvoj vedy a výskumu
rieši aktívnu prípravu na dôsledky zmien v populačnom vývoji, na adaptáciu školstva, celoživotného
vzdelávania, rekvalifikáciu i nové využitie voľných kapacít školských zariadení, zároveň je zameraný na
rozvoj informačnej spoločnosti a skvalitnenie univerzitného vzdelávania v regióne, prostredníctvom
opatrení:
 Investície do modernizácie vzdelávacej infraštruktúry v rámci spoločných vzdelávacích projektov,
programov a odborov s dôrazom na kvalitu vzdelávania, zavádzania nových technológií a prvkov
vyúčby, orientovanej na reálne potreby cezhraničného trhu práce;
 Spolupráca škôl na všetkých úrovniach a vzájomné zbližovanie a využívanie vzdelávacích sústav pre
potreby regiónu;
 Rozvoj kapacít pre vyhodnocovanie vzdelávacích potrieb, kvalifikačných požiadaviek trhu práce
a skvalitňovanie systému vzdelávania v regióne;
 Podpora vzdelávacích programov orientovaných na potreby tradičných priemyselných odvetví
v regióne;
 Tvorba spoločných vedecko-výskumných programov pre aplikovaný výskum;
 Podpora spoločných projektov malých a stredných podnikov s výskumno-vývojovými organizáciami;
 Spoločné vedecké konferencie;
 Získavanie, vzdelávanie a stabilizácia vedeckých a pedagogických pracovníkov;
 Podpora programov celoživotného vzdelávania;
 Podpora prístupu k novým poznatkom a informáciám.
Špecifický cieľ 1.3 Podpora rozvoja spolupráce a konkurencieschopnosti podnikateľského sektora
by mal využitím synergického efektu spolupráce podnikateľského a verejného sektoru, podporných
programov v oblasti tradičného priemyslu v regióne, podpory rozvoja učňovských a technických odborov,
67
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
pomôcť rozvoju malého a stredného podnikania ako aj konkurencieschopnosti regiónu, konkrétne
opatreniami:
 Zavádzanie spoločných programov rozvoja podnikania a inovačných aktivít;
 Vytváranie spolupracujúcich sietí súkromnej a verejnej sféry v rôznych oblastiach;
 Podpora zlepšenia kvality a štruktúry IKT v prihraničí ER BBK;
 Podpora programov spolupráce výskumných a vývojových inštitúcií s podnikateľským sektorom;
 Informačná činnosť a pomoc pri získavaní podpory na zvýšenie konkurencieschopnosti podnikateľského sektoru s cezhraničným dopadom zo štátnych zdrojov a zo zdrojov EÚ.
Špecifický cieľ 1.4 Programy riešenia spoločných sociálnych problémov
by mal priniesť riešenia narastajúcich súčasných i predpokladaných sociálno-spoločenských problémov
v systémoch zabezpečovania sociálnych a zdravotníckych služieb, prevencie sociálno-patologických javov,
environmentálnych, kultúrnych, vzdelávacích, informačných a osvetových služieb zvyšovaním podielu
neštátnych neziskových organizácií. Opatrenia:
 Programy riešiace problematiku spôsobenú postupným starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK;
 Výchovné aktivity so zameraním na prevenciu sociálne patologických javov;
 Inovácie v oblasti poskytovania zdravotníckych a sociálnych služieb;
 Ochrana tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny v spoločnosti.
Priorita 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA
Specifický cíl 2.1 Ochrana a obnova biodiverzity
Území Euroregionu lze charakterizovat nadprůměrnou kvalitou životního prostředí. Navrhovaná opatření
si kladou za cíl podpořit stávající monitorovací a ochranné systémy a zároveň přispět k podpoře uchování
kvality krajiny a jejího efektivního využití směrem k výrobě tradičních a regionálních produktů zejména
přispěním k systémovému rozvoji venkova.
Opatření:
 Vytváření informačních systému a monitoringu biotopů a druhů;
 Podpora hospodaření za účelem údržby a zachování krajiny;
 Společné programy systémového řešení rozvoje venkovských oblastí
 Podpora využívání regionálních a tradičních produktů směrem k potravinové soběstačnosti území;
 Propagace drobných zemědělců a regionálních producentů
Specifický cíl 2.2 Ochrana ostatních složek životního prostředí
Vzhledem ke stále přetrvávajícím rozdílům a nedostatkům v národních legislativách při nakládání a
zpracování odpadů je zejména v pohraničních pásmech s vyšším stupněm ochrany území nutno řešit
společné koncepce, směřující k eliminaci škodlivého působení odpadů zejména vzhledem ke kvalitě půdy,
vod a vodních zdrojů. Důraz je třeba klást na využívání biologicky odbouratelných materiálů a na
kvalitnější třídění a zpracování odpadů, případně jejich využití jako zdroje energie. Z hlediska předcházení
krizových povodňových a souvisejících situací a také vzhledem ke snaze zvyšování kvality půdy je
nezbytné soustředit se na obnovu retenčních schopností krajiny. Území euroregionu má dobré podmínky
pro využívání obnovitelných zdrojů energie zejména využíváním biomasy. S ohledem na výše uvedené je
také potřebným prvkem zkvalitnění a rozšíření stávajících monitorovacích systémů životního prostředí a
stanovených environmentálních limitů. Aby mohla být ochrana přírody a krajiny aplikována opravdu
efektivně je zapotřebí zapojit aktivně do systému ochrany také obyvatelstvo území, přičemž motivaci by
mělo získávat zejména v rámci propagace a zkvalitnění environmentální výchovy.
 Vytvoření společné koncepce a programů nakládání s odpady;
 Vytváření společných koncepcí a projektů retenčních schopností krajiny;
 Podpora projektů s pozitivním dopadem na klimatické podmínky území;
 Podpora vytváření monitorovacích sítí emisního a hlukového zatížení;
 Společné vzdělávací aktivity v oblasti environmentální výchovy;
Specifický cíl 2.3 Zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území
Ke zvýšení kvality života v území obou krajů a také vzhledem ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti je
nezbytným řešením zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území a to jak z hlediska napojení na
nadnárodní síť TEN – T, tak z hlediska silnic nižší třídy, kde je třeba zvýšit jejich kvalitu a bezpečnost
provozu. Zároveň je snahou obou krajů zvýšit propustnost státní hranice.
 napojení regionu na evropskou dopravní síť TEN –T s potenciálem zlepšení hospodářského rozvoje a
zvýšení konkurenceschopnosti příhraničních regionů;
 podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;
 aktivity ke zvýšení propustnosti státní hranice;
68
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia


zvýšení kvality silničního provozu na cestách II. a III. třídy zajišťujících návaznost na okolní regiony a
státy;
zvýšení bezpečnosti silničního provozu zejména na cestách II a III. třídy.
Specifický cíl 2.4 Podpora využívání ekologických forem dopravy
Jednou z nejfrekventovanějších forem ekologické dopravy je cyklistická, ačkoliv na české straně hranice
existuje poměrně hustá síť kvalitních cyklostezek a s cyklotras, problémem je jeich propojení na
slovenskou síť také s ohledem na to, že tato je na slovenském území teprve budována. Naopak kdysi
fungující systém přeshraniční dopravy a obslužnosti území po silničních tazích je v dnešní době
optimalizován ze strany dopravců tak, že zhoršuje dostupnost území z jedné či druhé straně hranice pro
nemotorizované obyvatelstvo a v neposlední řadě turisty.Rozvoj funkčních integrovanýchs ystémů dopravy
by tak měl být jednou z priorit obou krajů.
 výstavba, rekonstrukce a modernizace cyklistické infrastruktury;
 projekty spolupráce za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti území;
 podpora koncepce integrovaných systémů v příměstské dopravě.
Priorita 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA
Specifický cíl 3.1 Zkvalitnění místní infrastruktury CR
V oblasti cestovního ruchu panuje standardní konkurenční prostředí, proto je třeba mít při podpoře
infrastruktury cestovního ruchu na paměti také ochranu hospodářské soutěže. Zejména mimo centra
intenzivní podpory cestovního ruchu je příležitost zpřístupnit a zkvalitnit ubytovací kapacity. Doplňkové
služby, které by generovaly další příjmy a zároveň by zkvalitnily nabídku služeb pro turisty, nejsou
budovány zejména proto, že návratnost investic v cestovním ruchu je značně nejistá. Nevýhodou je také
nepropojenost a nedostatečná pestrost sportovních a turistických atraktivit. Jednou z příležitostí a zároveň
faktorem, který může posilovat atraktivitu regionu, je podpora regionální gastronomie a cestovní ruch
spojený s tradičními regionálními potravinami. Další oblastí, kterou je třeba rozvíjet, jsou kulturní a
historické památky a jejich zázemí pro turisty.
 Zpřístupnění a zvýšení kvality ubytovacích kapacit
 Podpora drobných služeb wellness a lázeňství – přeformulovat vzhledem na stanovený cíl
 Sportovní a turistické atraktivity - upřesnit
 Podpora gastronomických zařízení zaměřená na regionální kuchyni a výrobu regionálních
produktů
 Podpora zpřístupnění kulturních památek
Specifický cíl 3.2 Podpora aktivit podporujících CR
Podpora cestovního ruchu je jednou z oblastí, ve které se v minulých letech dosáhlo značného pokroku.
Zároveň se jedná o oblast, ve které byly odhaleny regionální disparity. Propagaci regionu je třeba dále
rozvíjet. Je třeba i nadále vytvářet nabídku pro turisty, nacházet nové cílové skupiny, představovat nové
atraktivity a poskytovat podporu cestovnímu ruchu. Oblastí, která byla doposud málo rozvíjena, je
využívání informačních a komunikačních technologií. Jako důležitá příležitost se jeví možnost propojovat
nabídku a spolupracovat při propagaci napříč regionem.
 Propagace regionu, jako turistické destinace
 Tvorba nových produktů CR a navazujících marketingových aktivit
 Spolupráce organizací činných v CR a v propagaci regionů
Specifický cíl 3.3 Podpora aktivit zaměřených na zachování a rozvoj místní kultury, tradic a lidových
řemesel
Oblast kultury je jedním z důležitých aspektů kvality života v regionu a také důležitým prvkem národního
hospodářství. Kulturní oblast pomáhá spoluvytvářet image regionu, ze které čerpají ostatní průmyslová
odvětví. Zachování kulturního dědictví je důležitým úkolem společnosti. Podpora oblasti kultury bude
směřována na několik dílčích oblastí. Podporovány budou projevy tradiční lidové kultury (např. trhy
tradičních lidových řemesel), aby byli podpořeni nositelé tradic. Podporovat je třeba také oblast živé
kultury, a to formou pořádání festivalů, přehlídek, představení a pod. Předávání tradic a dovedností
spojených s tradičními řemesly a technologiemi, ale také zvyšování povědomí o kulturních tradicích bude
realizováno prostřednictvím vzdělávacích aktivit. Důležitým prvkem snahy o zachování kulturních tradic je
jejich výzkum a s ním spojená publikační činnost.
 Podpora projevů tradiční lidové kultury
 Živá kultura (festivaly, přehlídky, představení apod.)
 Vzdělávací aktivity (workshopy, semináře, přednášky apod.)
 Výzkumná a publikační činnost
69
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
Specifický cíl 3.4 Zlepšení propojenosti organizací a jednotlivců činných v kulturní oblasti
Podpora spolupráce organizací i jednotlivců působících v kultuře je oblastí, kterou je třeba více rozvíjet.
Vzájemná výměna informací, spolupráce při realizaci programů a projektů a také při realizaci
marketingových aktivit přispěje k zachování kulturního dědictví v regionu. Důležitým směrem podpory je
také eliminace slabé stránky, kterou je nedostatečná vybavenost organizací v regionu pro realizaci
kulturních a vzdělávacích akcí. Spolupráce v rámci regionu by měla přispět ke zvýšení efektivity využívání
techniky a mobiliáře. Realizace společných akcí by měla přispět k ještě většímu posílení vazeb mezi lidmi
z obou stran hranice.
 Rozvíjeníinformační a komunikační propojenosti
 Společná propagace a síťování aktivit
 Technické vybavení a mobiliář s cílem společného využívání
 Marketingové aktivity včetně propojení s marketingem CR.
3.2. Dlhodobá stratégia udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce
ER BBK (2020 - 2029)
Nastavením společného implementačního, monitorovacího a hodnotícího systému přeshraniční
spolupráce dojde k posílení její dlouhodobé udržitelnosti na území obou krajů. Zároveň bude problematika
přeshraniční spolupráce moci být řešena jako komplexní celek se zapojením partnerů ze všech tří sektorů.
Bude nezbytné přijmout opatření na zajištění financování spolupráce s ohledem na plánované změny
v systému Evropských fondů a změny v systému podpory evropské územní spolupráce po roce 2020, tak
aby přeshraniční spolupráce mohla být zachována s rostoucí, nebo minimálně stabilní účinností a byla
financovatelná nezávisle na Evropských fondech. Uvedený systém je třeba začít budovat již v plánovacím
období 2014 -2020. Bude třeba diskutovat o možnostech, účelnosti a potřebnosti vytvoření ESÚS. Dalším
prvkem, který přeshraniční spolupráci může ovlivnit je plánované nové územní uspořádání krajů ve
Slovenské republice
Dlouhodobá strategie bude rozšířena při aktualizaci dokumentu v roce 2017 na základě aktuálních
informací a výsledků proběhnuvších jednání.
4. Projekty a finančný plán
4.1. Projekty
-
typy projektů
- Projekty s investičními záměry ve vybraných prioritních osách OPPS
- Projekty měkkého charakteru – IVF, OPPS, FMP
-
partnerství
- Většina projektů bude realizována z OPPS, kde bude zachován stávající systém Lead
partnera projektu. Tento systém je uplatňován také v rámci IVF, Central Europe, nebo
Danube.
- Všechny projekty podporované z Evropských fondů mají jasná pravidla pro zapojení
partnerů do projektu – zejména účelnost a přínos projektu, prokázání intenzifikace
přeshraniční spolupráce a přeshraničních dopadů.
-
typy žadatelů
- samosprávy regionální i místní
- orgány státní správy
- neziskové organizace
- vzdělávací instituce
- podnikatelské subjekty
70
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
4.2. Kritéria výběru projektů*








Relevantnosť – riešenie aktuálnych cezhraničných potrieb a výziev identifikovaných programom.
Cezhraničný charakter (vplyv) - preukázateľný a jednoznačný prínos projektu a výstupov pre
cieľové skupiny na oboch stranách hranice.
Vhodnosť riešenia – vnútorná logika projektu (t.j. problémy – stratégia – ciele – aktivity – výstupy –
výsledky) a celková vhodnosť navrhovaného riešenia.
Cezhraničná spolupráca – preukázanie spoločného a koordinovaného postupu pri tvorbe,
implementácii a financovaní projektu s aktívnou participáciou partnerov.
Partnerstvo – zapojenie inštitúcií s potrebnými kompetenciami a odbornými kapacitami v riešenej
oblasti, inštitucionálna vyváženosť partnerstva.
Ekonomická efektívnosť – adekvátnosť finančných zdrojov vo vzťahu v náročnosti realizácie
navrhovaných aktivít a vyprodukovania služieb/produktov v zodpovedajúcej kvalite a rozsahu.
Pridaná hodnota – bez realizácie projektu by nebolo možné dosiahnuť pokrok v danej oblasti.
Udržateľnosť – schopnosť zabezpečiť dostupnosť a využiteľnosť výstupov po ukončení realizácie
projektu.
*Převzato z draftu OPPS SR – ČR 2014 -2020
4.3. Finanční plán
Priorita
Rozvoj lidského
potenciálu a podnikání
Rozvoj infrastruktury
životního prostředí a
doprava
Rozvoj cestovního
ruchu a kultury
Celkem
OPPS SR – ČR**
6,30 MEUR
Fond malých projektů**
1,08 MEUR
Ostatní zdroje*
3,4 MEUR
13,51 MEUR
0 MEUR
2,03 MEUR
9,38 MEUR
3,42 MEUR
8,07 MEUR
29,19 MEUR
4,5 MEUR
47,19 MEUR
13,5 MER
*
Zlínský kraj,Trenčianský samosprávny kraj, International Visegrad Fund, Danube, Central Europe,ZoPRR SR, státní rozpočet ČR
a SR, nadace, atp.
** Výše jednotlivých položek byla stanovena na základě zkušeností s čerpáním na území ZLK a TSK v programovém období 2007 2013. Položky jsou uvedeny z ERDF.
5. Implementácia programu
Vytvoření struktury spolupráce obou krajů a euroregionu, a dalších regionálních partnerů na implementaci
programu, na monitorování a vyhodnocování podkladů. Bude dopracováno po schůzce mezi ER BBK, ZLK
a TSK v dubnu 2014.
6. Monitorovanie pokroku dosiahnutých cieľov
a hodnotenie programu
Aj v období nasledujúcich siedmich rokov zostáva hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty
počas implementácie Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území ER BBK na roky
2014-2020 napĺňanie týchto cieľov:
71
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
1. Dlhodobo budovať povedomie a spolupatričnosť k územiu ER BBK – území Zlínského
a Trenčianského kraje.
2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami Programu.
3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu.
4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení Programu.
Na efektívne naplnenie týchto cieľov je nevyhnutné, aby všichni partneři Programu v súčinnosti
s ďalšími inštitúciami na národných a európskej úrovni:
 organizovali informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie PURCS a OPCS
SR-ČR pre svoje územie
 vybudovali dlhodobo udržateľný profesionálny poradenský a školiaci servis pre cezhraničnú
spoluprácu
 úzko spolupracovali v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompetentnými orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II.
6.1. Harmonogram implementácie PURCS
Po schválení Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu BíléBiele Karpaty na roky 2014-2020 relevantnými orgánmi oboch krajov (Zastupitelstvami, Radami, výbormi)
a Valným zhromažděním ER BBK, je časový plán jeho implementácie nasledovný:
1. Verejná prezentácia a vydanie PURCS 2014-2020
2. Aktualizácia PURCS na základe ročného intervalu monitorovania
3. Propagácia a implementácia PURCS na roky 2014-2020
4. Príprava PURCS na roky 2021-2027
5. Monitoring a hodnotenie plnenia PURCS na roky 2014-2020
6. Vyhodnotenie plnenia PURCS na roky 2014-2020
7. Verejná prezentácia a vydanie PURCS 2021-27
do 03.2014
do 12.2017
od 03.2014
2019-2020
priebežne
do 05.2021
do 03.2021
6.2. Hodnotenie PURCS
Priebežné a konečné hodnotenie Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území
Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014-2020 bude vychádzať z realizovaných projektov v území
Euroregiónu rôznymi subjektmi a z rôznych zdrojov podľa priorít a opatrení, podľa relevantnej metódy:
 výber hodnotiacich kritérií kvalitatívnych a kvantitatívnych
 metodika hodnotenia pre jednotlivé kritériá
 opravné opatrenia – odstránenie nezhôd medzi programom a realitou
 prezentácia a presadzovanie výsledkov hodnotenia.
6.3. Ukazovatele hodnotenia PURCS podľa priorít:
Uvedené ukazovatele hodnotenia sú ilustratívne, rešpektujú stanovené ukazovatele Európskej
územnej spolupráce, no nevyčerpávajú všetky možnosti, ktoré zo špecifík cezhraničnej spolupráce vyplynú
(modré ukazovatele sú prevzaté z ukazovateľov Nariadenia EKaP(EÚ) 2014+):
Priorita 1:
 Odstraňovanie bariér hranice v opatreniach 1.1 – 1.4
 Počet programov sociálnej súdržnosti v opatreniach 1.1.-1.4
 Počet účastníkov iniciatív cezhraničnej mobility, spoločných iniciatív v oblasti zamestnanosti
a vzdelávania v opatreniach 1.1, 1.2 a 1.4
 Počet programov zameraných na celoživotné vzdelávanie 1.2
 Udržanie počtu a vytváranie nových pracovných príležitosti v opatreniach 1.1 – 1.4
 Počet účastníkov cezhraničných projektov na podporu rovnosti mužov a žien, rovnosti príležitostí
a sociálneho začleňovania v opatreniach 1.1 – 1.4
 Počet škôl (ZŠ, SŠ a VŠ) zapojených do spoločných projektov v opatrení 1.2
 Počet vedecko-výskumných projektov a programov v opatreniach 1.2 – 1.4
 Počet výskumníckych pracovných miest vytvorených v podporených subjektoch v opatrení 1.2
72
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia








Počet obyvateľov s prístupom k vysokorýchlostnému internetu s rýchlosťou aspoň 30 Mbps
v opatrení 1.2 a 1.3
Počet podnikov spolupracujúcich s podporovanými výskumnými inštitúciami v opatrenich 1.2 -1.3
Počet inovovaných a nových prístupov k najnovším poznatkom a informáciám v opatreniach 1.1 1.4
Počet podnikov, ktoré uviedli na trh nové alebo významne zlepšené výrobky vďaka podpore
inovačných alebo výskumno-vývojových projektov v opatreniach 1.2 a 1.3
Počet projektov zvyšujúcich konkurencieschopnosť územia ER BBK v opatreniach 1.2 a 1.3
Počet programov riešiacich problematiku starnutia obyvateľstva v pohraničí ER BBK v opatrení 1.4
Počet výchovných aktivít zameraných na prevenciu sociálne patologických javov v opatrení 1.4
Počet projektov zameraných na ochranu tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny
v spoločnosti v opatrení 1.4
Priorita 2:
 Zlepšenie ukazovateľov v oblasti životného prostredia v opatreniach 2.1 a 2.2
 Počet projektov riešiacich jednotlivé opatrenia 2.1 a 2.2
 Počet spoločných programov zaoberajúcich sa rozvojom vidieckych oblastí a propagáciou
drobných poľnohospodárov a regionálnych producentov v opatrení 2.1
 Vybudovaná infraštruktúra alternatívnych zdrojov energie a siete monitorovania emisného
a hlukového zaťaženia v opatrení 2.2.
 Inovatívnosť programov trvalej udržateľnosti v opatreniach 2.1 a 2.2
 Počet spoločných projektov a programov v oblasti environmentálnej výchovy v opatrení 2.2
 Celková dĺžka zmodernizovaných železničných tratí, z toho TEN-T v opatrení 2.3
 Celková dĺžka novovybudovaných a zrekonštruovaných ciest, z toho TEN-T v opatrení 2.3
 Počet projektov na zvýšenie priepustnosti spoločnej hranice v opatrení 2.3
 Počet projektov na zvýšenie kvality a bezpečnosti premávky na spoločných cestách II. a III. triedy
v opatrení 2.3
 Počet km zrekonštruovaných a novovybudovaných cyklotrás a počet osadených prvkov
infraštruktúry cyklotrás v opatrení 2.3
Priorita 3:
 Počet spoločných programov cestovného ruchu
 Udržanie počtu a vytváranie nových pracovných príležitostí, vrátane sezónnych pracovných miest
 Vybudovaná nová alebo rekonštruovaná infraštruktúra cestovného ruchu (počet, plocha, km ap.)
 Zvýšenie návštevnosti turistov realizáciou opatrení 3.1 až 3.3
 Počet projektov spájajúcich kultúrne aktivity s programami cestovného ruchu v opatreniach 3.1 –
3.4
 Počet projektov na obnovu a zachovanie prejavov tradičnej ľudovej kultúry, vrátane vzdelávacích,
výskumných a publikačných aktivít v opatreniach 3.3 - 3.4
 Počet spoločných kultúrnych aktivít, ich možné opakovania a rozširovania v opatreniach 3.3 – 3.4
Priority 1 – 3:
 Počet spracovaných stratégií, programov a štúdií uskutočniteľnosti
 Počet podaných a schválených projektov v jednotlivých prioritách a spolu
 Hodnota realizovaných projektov a podiel jednotlivých sektorov (samospráva, školy, špecializované inštitúcie; podnikateľský sektor a neziskové organizácie)
 Počet schválených projektov a ich hodnota v Programe v porovnaní s SPD 2007-2013
6.4. Harmonogram hodnotenia PURCS
Do roku 2020 bude napĺňanie priorít a opatrení monitorované a vyhodnocované ročne Základným
týmom PURCS a v spolupráci s členmi PURCS ER BBK podľa nasledovného časového plánu:
do r. 2021
r. 2019, 2020
r. 2014-2017
r. 2020
r. 2018, 2019
r. 2021, 2022
- forma priebežného a konečného hodnotenia plnenia programu 2014-2020
- hodnotenie ex ante pre PURCS na roky 2021-2027
- priebežné hodnotenie, aktualizácia programu
- konečné hodnotenie pre krátkodobé projekty
- porovnávacia forma PURCS a príprava nového
- ex post hodnotenie PURCS na roky 2014-2020 a príprava novej formy
73
PURCS ER BBK 2014-2020 2. pracovná verzia
7. Prílohy
74
Download

Program udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v