NEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
ROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPE
NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2010
V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL
Z JUDIKATURY
Právo na vysvětlení na valné hromadě
Je představenstvo povinno mít na valné hromadě své zaměstnance a
poradce?
STÁHNOUT PDF
ŘÍJEN 2012
Po kratší odmlce jsme tady opět
s dalším číslem našeho právního
občasníku. Můžete se znovu
ponořit do tajů nového zákona o
obchodních korporacích nebo
zakroutit hlavou nad invencí a
interpretační svobodou našeho
Nejvyššího soudu.
Náš občasník vydáváme již rok a
za tu dobu se v právním světě
nic zvláštního nestalo. Soudy
fungují stále stejně, zákonodárci
pracují stále stejně, no a my
advokáti stále stejně kličkujeme
mezi paragrafy. Právní svět
zatím plyne klidně, navzdory
přírodním katastrofám i
politickým změnám (jeden můj
kamarád označil na facebooku
výsledky voleb jako „Velkou
říjnovou socialistickou revoluci tentokrát opravdu v říjnu“).
Ale ono to přijde. Velký právní
třesk nastane s účinností nového
občanského zákoníku (pokud jej
tedy politici nezametou pod
koberec). A to bude teprve
mazec. Takže čtěte náš občasník,
ať jste připraveni.
Za redakci Glatzová & Co.
Markéta Tvrdá
[email protected]
Omezení možnosti nechat se zastoupit na shromáždění
společenství vlastníků jednotek
Je většina usnesení SVJ v České republice neplatná?
STÁHNOUT PDF
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
Nová rizika společníků a akcionářů po rekodifikaci
Budou majoritní akcionáři povinni jednat s péčí řádného hospodáře?
STÁHNOUT PDF
PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO
Odvody pojistného na sociální zabezpečení z tantiém
I tantiémy nově podléhají odvodům
STÁHNOUT PDF
ZE SLOVENSKA
Aké novinky prináša slovenská legislatíva v druhom polroku
2012?
Sťaženie založenia spoločnosti s ručením obmedzeným, boj proti daňovým
únikom, koniec neprimeraným exekúciám,...
STÁHNOUT PDF
Nový zákon o liekoch, ktorý vstúpil do platnosti minulého
roku, už podstúpil prvú významnú zmenu
Dňa 1.9.2012 nadobudla účinnosť pomerne rozsiahla novela zákona č.
362/2011 o liekoch
STÁHNOUT PDF
AKCE
Pracovné právo v roku 2013 - konferencia Bratislava
Prijmite pozvanie na na interaktívnu konferenciu určenú top
managementu, členom správnych orgánov či personalistom...
STÁHNOUT PDF
Glatzova & Co. Betlémský palác | Husova 5, 110 00 Praha 1 | Česká Republika
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | fax: +420 224 248 701 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Právo na vysvětlení na valné hromadě
Je představenstvo povinno
mít na valné hromadě své
zaměstnance a poradce?
Obchodní zákoník zakládá akcionáři
právo, aby se mu na valné hromadě
dostalo vysvětlení záležitostí, jež se
týkají společnosti a osob společností
ovládaných, je-li takové vysvětlení
potřebné pro posouzení předmětu
jednání valné hromady (§ 180 odst. 1 a
3 ObchZ). Akcionář tedy nemá – na
rozdíl od společníka společnosti s
ručením omezeným – obecné právo na
informace o společnosti. Na valné
hromadě mu představenstvo musí
odpovědět pouze na ty dotazy, které
souvisí s bodem pořadu jednání valné
hromady a jejichž vysvětlení si žádá
posouzení projednávané věci.
Informace podané představenstvem
musí být určité a musí poskytovat
dostatečný obraz o dané skutečnosti. I
kdyby vysvětlení bylo nutné pro
projednání bodu na pořadu valné
hromady, lze je ze zákonných důvodů
odmítnout, např. jsou-li požadované
informace obchodním tajemstvím.
Nejvyšší soud se v minulosti již
několikrát obsahem práva akcionáře na
podání
vysvětlení
zabýval.
Nejobsáhlejší jsou však jeho závěry
z rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 1592/2011
z 13. března 2012. Valná hromada
společnosti Pošumaví, a.s. schvalovala
účetní závěrku. V rámci jejího
projednání vznesl akcionář řadu dotazů
týkajících se mimo jiné výhodnosti či
nevýhodnosti konkrétních obchodů, jež
ovlivnily hospodářský výsledek
společnosti v daném roce.
Představenstvo se k některým vyjádřilo,
k jiným však na místě nemělo dostatek
podkladů. Slíbilo tedy, že akcionáři
poskytne potřebné údaje dodatečně,
v písemné formě. Vrchní soud v Praze
měl takový postup za dostatečný, jde-li
o „složitější“ dotazy, resp. případy.
Nejvyšší soud se však s tímto názorem
neztotožnil. Připomněl, že obsahem
práva na vysvětlení jsou jen informace
potřebné pro posouzení předmětu
jednání valné hromady. Je-li tedy tato
podmínka splněna, tj. informace je
nezbytná pro projednání věci na valné
hromadě, představenstvo nemůže
akcionáře odkázat až na její následné
poskytnutí. Dle názoru Nejvyššího
soudu tak ani vysvětlení ke složitějším
dotazům nelze učinit dodatečně.
V návaznosti na to se Nejvyšší soud
vyjádřil rovněž k povinnostem
představenstva, pokud jde o jeho
přípravu na valnou hromadu. Svým
závěrem o nemožnosti dodatečného
zodpovězení byť i složitých dotazů
logicky zpřísnil požadavky na tuto
přípravu. Z toho, že okruh možných
dotazů je omezen jen na otázky týkající
se pořadu valné hromady, Nejvyšší
soud dovodil, že představenstvo musí i
takto složité dotazy předvídat, „počítat
s nimi“ a připravit se na ně. Ať již přímo
(představenstvo samo shromáždí
nezbytné podklady a informace), anebo
alespoň zprostředkovaně tak, že na
valnou hromadu přizve osoby, které
disponují potřebnými údaji a
představenstvu či tazateli je operativně
dodají. Půjde zejména o odborné
zaměstnance (finanční ředitel,
obchodní ředitel, atd.), ale třeba i
externí poradce společnosti, kteří jsou
s danou problematikou důkladně
obeznámeni.
V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud
výslovně řešil pouze personální stránku
organizace
valné
hromady.
Nepochybně však bude nutno
pamatovat i na materiální rozměr
přípravy, tj. dovodit povinnost
představenstva zajistit sobě i shora
uvedeným osobám na valné hromadě
přístup k podkladům, ze kterých bude
možné potřebné údaje čerpat, např.
prostřednictvím terminálů vnitřního
informačního systému, apod. Masivní
podpora představenstvu na valné
hromadě ze strany zaměstnanců či
poradců a rozličných zdrojů dat je
v zahraničí (zvláště na valných
hromadách velkých korporací s akciemi
kótovanými na burze) běžnou praxí.
Nejvyšší soud tedy tento standard
přináší též do prostředí českého práva.
Z uvedených závěrů Nejvyššího soudu
současně plyne, že osoby označené
představenstvem jako jeho podpora
pro podobné účely musejí mít vždy
možnost se valné hromady zúčastnit a
sledovat její průběh. Tyto osoby tudíž
nebude možné považovat za „hosty“, o
jejichž přítomnosti by se valná
hromada měla (či mohla) usnášet.
Účasti těchto osob na valné hromadě
tudíž akcionáři nemohou svým
rozhodnutím zabránit.
Představenstvu ale Nejvyšší soud vyšel
i vstříc, neboť podotknul, že v případě
konkrétních dotazů bude třeba vzít
v úvahu také § 131 odst. 3 ObchZ a
případně též § 56a odst. 1 ObchZ.
Jinými slovy to znamená, že i když
představenstvo přímo na valné
hromadě nebude schopno podat
informaci, které se akcionář domáhá a
která je potřebná pro projednávaný bod,
nemusí to nutně založit důvod
neplatnosti přijatého usnesení, ukáže-li
se, že řádné projednání věci bylo
možné i bez takové informace.
Odkazem na § 56a odst. 1 ObchZ
Nejvyšší soud připomněl, že právní
ochrany nebude požívat ani
zneužívající výkon práva na vysvětlení.
Ačkoliv dikce tohoto ustanovení
výslovně hovoří jen o zneužití většiny či
menšiny hlasů ve společnosti, Nejvyšší
soud rozšířil výklad i na jiná, než
hlasovací práva akcionářů. Ani na
zjevně šikanující dotazy tak
představenstvo nemusí reagovat, aniž
by se mělo obávat o platnost přijatých
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
usnesení.
Za připomenutí konečně stojí závěry
staršího rozhodnutí Nejvyššího soudu
sp. zn. 29 Odo 71/2001 z 29. srpna
2001. V tehdy souzeném případě se
akcionář domáhal odpovědi na dotaz, u
kterého soudu bude představenstvo
žalovat pohledávky ze směnek, jež
tvořily většinu obchodního majetku
společnosti. Představenstvo tuto –
vysoce odbornou – právní otázku
nemělo zanalyzovanou a odpovědi
tudíž nebylo schopno. Nejvyšší soud
však představenstvo v jeho neznalosti
podpořil. Konstatoval, že akcionář má
právo požadovat pouze odpovědi na
takové dotazy, které je společnost
(představenstvo či zaměstnanci)
povinna znát. Uzavřel, že to není případ
otázek, jež se netýkají běžného
provozu společnosti a které vyžadují
kvalifikované posouzení (např.
právnické vzdělání). Za postačující měl,
že představenstvo zajistí kvalifikovanou
právní pomoc, než přikročí k vymáhání
směnečné pohledávky. Závěry tohoto
staršího rozhodnutí se nepochybně
prosadí dál. Představenstvo tak bude
na valnou hromadu povinno přizvat
odborné poradce jen proto, aby mu
pomohli zodpovědět ty dotazy, které se
týkají skutečností, jež společnost již zná
anebo znát musí (např. uzavřené kauzy,
opatření navrhovaná valné hromadě
atd.).
Petr Čech
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Omezení možnosti nechat se zastoupit na
shromáždění společenství vlastníků jednotek
Je většina usnesení SVJ v
České republice neplatná?
Dne 23. května 2012 přijal Nejvyšší
soud České republiky rozhodnutí č.j. 29
Cdo 3399/2010, které může mít
dalekosáhlé důsledky v praxi fungování
společenství vlastníků jednotek („SVJ“).
Zjednodušeně šlo o to, že na schůzi
shromáždění jednoho SVJ byli odvoláni
někteří členové výboru a kontrolní
komise SVJ a místo nich byli zvoleni
členové jiní. Mezi odvolanými členy
výboru byli i žalobci, kteří sice
souhlasili se svým odvoláním,
nesouhlasili již však s volbou nových
členů výboru, a proto usnesení
shromáždění SVJ napadli u soudu
žalobou na vyslovení neplatnosti
usnesení shromáždění vlastníků
jednotek.
Na shromáždění byli přítomni všichni
vlastníci, někteří však na základě plné
moci. Pro odvolání členů výboru a
kontrolní komise hlasovali všichni. Pro
volbu sice nikoliv, nicméně
nadpoloviční většina hlasů dosažena
byla. Člověk by si tedy řekl, že je vše
v pořádku, usnesení bylo řádně přijato
a není se proti čemu bouřit.
Celý spor ale došel až k Nejvyššímu
soudu, jenž uzavřel, že vlastník bytové
jednotky může napadat usnesení
shromáždění vlastníků jednotek vlastně
podobně, jako společník či akcionář
napadá usnesení valné hromady
společnosti. K tomu Nejvyšší soud
konstatoval, že jelikož zákon o
vlastnictví bytů neupravuje možnost
zastoupení vlastníka na shromáždění
na základě plné moci, takové
zastoupení je nepřípustné, ledaže ho
výslovně umožňují stanovy SVJ. A
řekněme si upřímně, které stanovy tuto
možnost řeší? Většina SVJ převzala
stanovy vzorové, upravené vyhláškou,
a ty o plné moci mlčí.
Znamená to tedy, že se napříště
shromáždění vlastníků jednotek ve
velkých domech již nesejdou tak, aby
byla usnášeníschopná? Je to dost
možné. Např. v našem domě je na tom
spousta vlastníků podobně jako já.
Nemáme čas ani chuť běžet v 18:00
z práce na shromáždění. Raději dáme
plnou moc někomu, kdo v práci končí
dříve, aby za nás rozpočet na příští rok
a nové členy výboru odhlasoval. Jenže
vzhledem k tomu, že to nemáme
upraveno ve stanovách, tak to udělat
nesmíme. A sejde se nás dost,
abychom si odhlasovali potřebnou
změnu stanov? K tomu jsem docela
skeptická. Podle toho co vím, by žádné
z našich shromáždění bez plných mocí
nebylo usnášeníschopné.
Abychom však učinili zadost
argumentační logice Nejvyššího soudu,
níže uvádím jeho základní závěry.
Nejdříve si ale zopakujme, co říká
zákon o vlastnictví bytů. Podle § 11
odst. 1 až 3 zákona o vlastnictví bytů
musí SVJ alespoň jednou ročně konat
shromáždění. Shromáždění se sejde z
podnětu výboru nebo pověřeného
vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří
mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
Shromáždění je schopné usnášení,
jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří
mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je
zapotřebí nadpoloviční většiny
přítomných hlasů. Při rovnosti hlasů,
nebo nedosáhne-li se potřebné většiny
nebo dohody, rozhodne na návrh
kteréhokoli vlastníka jednotky soud.
Jde-li o důležitou záležitost, může
přehlasovaný vlastník jednotky požádat
soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno
uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
A závěry Nejvyššího soudu?
Usnesení shromáždění o volbě člena
(členů) výboru je vždy důležitou
záležitostí ve smyslu ustanovení § 11
odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a
přehlasovaný vlastník bytové jednotky
tak takové usnesení může vždy
napadnout.
Zákon o vlastnictví bytů výslovně
neřeší otázku, zda vlastník jednotky
může být na shromáždění zastoupen, a
proto je k jejímu zodpovězení nutno se
dobrat výkladem. Shromáždění
vlastníků jednotek je nejvyšším
orgánem SVJ, tvořeným členy
společenství – vlastníky jednotek. Právo
účastnit se shromáždění (jako jeho člen)
a podílet se na jeho rozhodování o
záležitostech souvisejících se správou
domu je osobním právem vlastníka
jednotky. Jakkoliv lze hlasování na
shromáždění považovat za právní úkon
vlastníka jednotky, účast na
shromáždění jako taková právním
úkonem není. Člen shromáždění, který
se účastní shromáždění, sice může
právě proto, že se shromáždění účastní,
vykonávat hlasovací právo (popř. i další
práva, jako např. právo podávat návrhy,
nahlížet do podkladů pro jednání
apod.), nicméně účast na shromáždění
je nutno od samotného hlasování (či
výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy,
nebude-li se na shromáždění hlasovat,
totiž právo účastnit se svědčí pouze
členu shromáždění (vlastníku
jednotky). Současně platí, že člen
shromáždění nemůže vykonávat
hlasovací právo, neúčastní-li se
shromáždění.
Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka
jednotky nechat se na shromáždění
zastoupit dovozovat z ustanovení § 3
odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31
odst. 1 občanského zákoníku, neboť
plná moc k zastoupení vlastníka na
shromáždění není plnou mocí k
uskutečnění právního úkonu.
Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka
jednotky nechat se na shromáždění
vlastníků jednotek zastoupit neplyne a
závěr odvolacího soudu, podle něhož
lze udělit plnou moc k zastupování na
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
shromáždění třetí osobě podle
ustanovení § 31 odst. 1 občanského
zákoníku, tudíž není správný. Nicméně
Nejvyšší soud je přesvědčen, že v
souladu s ustanovením § 9 odst. 14
písm. d/ zákona o vlastnictví bytů
mohou takové právo vlastníka jednotky
založit stanovy společenství.
Nejvyšší soud řešil také zákonnost
svolání shromáždění vlastníků jednotek
a konstatoval, že důvodem vyslovení
neplatnosti usnesení přijatých
shromážděním, může být i způsob,
jakým bylo shromáždění svoláno.
Jinými slovy, dojde-li k porušení
pravidel pro svolání shromáždění, může
být tato skutečnost – podle okolností
případu – důvodem pro vyslovení
neplatnosti usnesení, jež byla tímto
shromážděním přijata. Ovšem ne každé
porušení právních předpisů či stanov
může být důvodem pro vyslovení
neplatnosti napadeného usnesení
shromáždění. Jakkoliv zákon o
vlastnictví bytů neobsahuje v tomto
směru žádné výslovné ustanovení, lze
uvedený závěr dovodit z principu
proporcionality jakožto obecné zásady
právní. Soud proto musí v řízení o
žalobě podle zákona o vlastnictví bytů
vždy zvažovat, zda zjištěným
porušením právních předpisů či stanov
došlo s ohledem na okolnosti případu k
natolik závažnému zásahu do práv
vlastníků jednotek či společenství
samotného, že to odůvodňuje vyslovení
neplatnosti napadeného usnesení.
Stejně tak musí posuzovat, zda
vyslovením neplatnosti usnesení
shromáždění nedojde k závažnému
zásahu do práv nabytých třetími
osobami v dobré víře.
Markéta Tvrdá
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Nová rizika společníků a akcionářů po
rekodifikaci
Budou majoritní akcionáři
povinni jednat s péčí
řádného hospodáře?
Nový zákon o obchodních korporacích
otevírá několik vážných výkladových
problémů. Tímto příspěvkem bychom
rádi upozornili na dva, jež pokládáme
za zvláště palčivé. Jejich vyřešení
máme za klíčové pro postavení
společníků v kapitálových obchodních
společnostech a pro právní jistotu.
Stejně tak ale i pro ochotu zahraničních
investorů nabývat účast v tuzemských
kapitálových společnostech.
První nejasnost se týká možného
prolomení majetkové samostatnosti
kapitálové společnosti v případě jejího
úpadku. I nadále bude platit pravidlo,
podle něhož společníci ručí za dluhy
SRO jen do výše souhrnu nesplacených
vkladů dle zápisu v obchodním rejstříku
a akcionáři za dluhy AS neručí.
Jinak tomu však bude u osob
ovládajících a tzv. vlivných. Ovládající
osobu zákon o korporacích vymezuje
podobně jako současné právo. Jen práh
domněnky ovládání snížil ze 40 % na
30 % hlasovacích práv, jestliže na
posledních třech valných hromadách již
tento podíl představoval prostou
většinu (přítomných) hlasů. Vlivnou
osobu zákon definuje mimořádně široce.
Bude jí každý, kdo bude mít vliv na
obchodní korporaci. Nepochybně tedy i
libovolný společník či akcionář,
nebude-li zbaven hlasovacího práva.
Některé právní důsledky ale zákon
spojuje až s tím, kdy vlivná osoba
ovlivní chování obchodní korporace
„rozhodujícím významným způsobem“.
Jde zejména o povinnost hradit újmu,
která společnosti vznikne působením
tohoto vlivu, a nově též o zákonné
ručení za splnění těch dluhů, které
společnost následkem ovlivnění
nemůže splnit. Takové (rozhodující,
významné) intenzity vlivu však běžný
společník či akcionář nedosáhne.
Popsané důsledky tak budou vesměs
dál vyhrazeny jen osobám ovládajícím,
jako je tomu dnes.
Problém tkví v § 76 odst. 3 ZOK. Toto
ustanovení ukládá, aby se jak na
ovládající, tak na vlivnou osobu
„obdobně“ použil § 68 ZOK, přičemž u
osob vlivných již nedodává, že by mělo
jít jen o ty, jejichž vliv na společnost je
rozhodující či významný. Mělo by tak
dopadnout na všechny, které
společnost mohou, jakkoliv, ovlivnit.
V čem je tedy odkaz na § 68 ZOK tak
rizikový? Toto ustanovení tvoří základ
ochrany věřitelů v systému nové
úpravy. Bude-li prohlášen úpadek
společnosti, soud podle něj bude moci
uložit neomezené ručení za dluhy
společnosti všem současným i bývalým
členům statutárního orgánu, kteří
věděli nebo měli a mohli vědět, že
společnosti hrozí úpadek, a v rozporu
s péčí řádného hospodáře neučinili
„vše potřebné a rozumně
předpokladatelné“ k jeho odvrácení.
Návrh na vydání takového rozhodnutí
bude moci podat insolvenční správce i
kterýkoliv věřitel společnosti.
V systému povinností a odpovědnosti
členů statutárního orgánu toto pravidlo
dává smysl. Výrazně sice ztíží právní
postavení těchto členů a učiní výkon
jejich funkce rizikovějším, nicméně
logiku má.
Jak ale pravidlo vztáhnout na osoby
ovládající a vlivné, resp. bývalé
ovládající a bývalé vlivné? Mají snad i
ony vůči společnosti povinnost jednat s
péčí řádného hospodáře? Musejí ze své
pozice (v rámci této povinnosti)
rozpoznat hrozící úpadek společnosti a
učinit vše potřebné k jeho odvrácení?
Mají tak např. neschválit rozhodnutí o
rozdělení zisku či jiných vlastních
zdrojů nebo naopak hlasovat pro
zvýšení základního kapitálu či uložení
příplatkové povinnosti?
Současný právní řád neukládá
společníkům kapitálových obchodních
společností jednat s péčí řádného
hospodáře. Teorie a judikatura dovozují
nanejvýš povinnost jejich loajality vůči
společnosti a jejím zájmům. To však lze
vnímat spíše jako požadavek poctivosti
při výkonu práv společníka a přiměřené
ohleduplnosti účelu, pro který byla
společnost založena. A ani nový
občanský zákoník nejde dál. V § 212
odst. 1 formuluje pravidlo, podle něhož
se člen korporace (tedy i společník
obchodní společnosti) přijetím členství
zavazuje chovat vůči korporaci čestně
a zachovávat její vnitřní řád. Odkud
tedy dovodit povinnost péče řádného
hospodáře a z ní plynoucí závazek
odvracet od společnosti úpadek? Při
striktním výkladu by bylo nutno uzavřít,
že základem této povinnosti je právě
vazba § 76 odst. 3 a § 68 ZOK.
I přes docela jasný text relevantních
ustanovení zákona o obchodních
korporacích se přesto domníváme, že
takový výklad není správný. Přinesl by
totiž revoluci v pojetí majetkové
samostatnosti kapitálové společnosti
v právní praxi a popřel by jeden ze
svých hlavních cílů - zpružnit a
zatraktivnit české právo společností
v konkurenci s právními řády jiných
zemí v Evropě i v zámoří.
Jsme přesvědčeni, že ani osobě
ovládající, a tím méně osobě vlivné,
není možné ukládat povinnost jednat s
péčí řádného hospodáře vůči
společnosti a povinnost aktivně od
společnosti odvracet úpadek. Účelem §
68 ZOK totiž není formulovat povinnost
péče řádného hospodáře, resp.
povinnost odvracet od společnosti
úpadek (tato povinnost je pro členy
statutárního orgánu upravena v jiných
ustanoveních). Význam § 68 ZOK tkví
právě pouze v úpravě důsledků
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
porušení takové povinnosti. Vztaženo
na osobu ovládající a vlivnou to ale
znamená, že pokud jim právní řád
povinnost neukládá (což nečiní), nelze
je podrobit ani důsledkům předvídaným
v § 68 ZOK, tedy neomezenému ručení
za závazky společnosti.
V řadách právní teorie postupně
krystalizuje přesvědčení, že odkaz na
§ 68 uvedený v § 76 odst. 3 ZOK
nebude možné aplikovat tak, jak je nyní
formulován, resp. že jej na ovládající a
vlivnou osobu (ze shora popsaných
příčin) nepůjde vztáhnout vůbec.
Nebylo by to poprvé, kdy by zákon
neplatil tak, jak zní jeho text. Ostatně
jak Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně
zdůrazňují, ve výjimečných případech
lze výkladem prolomit i jednoznačnou
dikci zákona, ukáže-li se, že smysl a
účel ustanovení je zjevně jiný.
Přesto to není ideální stav. Formulace §
76 odst. 3 a § 68 ZOK je jednoznačná a
sotva bude možné vyčítat konkrétnímu
správci či věřiteli, který nedosáhl
uspokojení své pohledávky z majetku
společnosti, že se ustanovení budou
dovolávat a pokusí se jej využít ve svůj
prospěch. V extrémním případě se
může i soudci zdát spravedlivé toto
ustanovení aplikovat a dovodí tak
ručení vlivné či ovládající, resp. bývalé
vlivné či bývalé ovládající; osoby.
Uvidíme, v každém případě potrvá léta,
než zavládne rozumná právní jistota
ohledně toho, co vlastně odkaz
znamená.
Podobný výkladový problém vyvolává
otázka, do jaké míry použít na valnou
hromadu a její „členy“, tedy společníky
a akcionáře, § 54 ZOK. Účelem tohoto
ustanovení je řešit zájmové kolize, ke
kterým může dojít při výkonu funkce
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
člena orgánu obchodní korporace.
Dozví-li se člen orgánu o takovém
(potenciálním) konfliktu, musí na něj
upozornit zbylé členy orgánu, jehož je
členem, a vždy též orgán kontrolní
(dozorčí radu), resp. nejvyšší (valnou
hromadu). Dozorčí rada nebo valná
hromada situaci vyhodnotí a
dotčenému členovi případně pozastaví
výkon funkce. Takové pozastavení
samo o sobě nemá v právu společností
obdoby. Teorie i judikatura se tak
budou muset vypořádat s řadou nových
otázek. Vzniká po dobu pozastavení
dotčenému členovi právo na odměnu?
Smí se dotčený člen alespoň účastnit
jednání orgánu, jehož je členem, resp.
valné hromady, i když nesmí hlasovat?
Snižuje se následkem pozastavení
kvórum a potřebná většina pro
hlasování v daném orgánu? Lze funkci
dočasně obsadit jinou osobou, resp.
nastupuje do ní náhradník? Atd.
Největší výkladový problém se
však týká aplikovatelnosti zmíněného
ustanovení na valnou hromadu. Z § 70
ZOK totiž plyne, že § 54 ZOK se na
nejvyšší orgán kapitálové společnosti,
tedy valnou hromadu, výslovně použije!
Rovněž společníci a akcionáři by proto
měli mít povinnost oznámit dozorčí
radě, resp. valné hromadě (potenciální)
zájmové konflikty (např. konkurenční
poměr ke společnosti) a oba zmíněné
orgány by z tohoto důvodu mohly na
potřebnou dobu pozastavit výkon jejich
funkce, tedy v podstatě výkon práv
společníka/akcionáře na valné hromadě,
včetně jejich práva hlasovacího.
Takový závěr ale nepokládáme za
přijatelný. Zákon o obchodních
korporacích (podobně jako současná
úprava v obchodním zákoníku)
taxativně vypočítává případy, ve
kterých společník či akcionář
nevykonává hlasovací právo. Jde
vesměs právě o situace vážných
zájmových konfliktů (společník má být
např. odvolán z funkce člena orgánu
pro porušení povinnosti). Jistě nebylo
cílem zákonodárce okruh těchto
případů neomezeně rozšiřovat, a to
dokonce prostým rozhodnutím dozorčí
rady či valné hromady. Ustanovení § 54
ZOK by se při takovém výkladu mohlo
stát nástrojem snadné a neodůvodněné
eliminace minoritního společníka či
akcionáře.
Význam § 70 ZOK je tedy dle našeho
názoru nutno vnímat tak, že odstraňuje
pochybnost o tom, zda se § 54 ZOK
vztahuje na valnou hromadu kapitálové
společnosti coby orgán, jemuž jsou
adresována oznámení o možných
zájmových konfliktech a který je
příslušný k rozhodnutí o pozastavení
výkonu funkce. Vždy však jen ve
vztahu ke členům ostatních orgánů
společnosti, případně ve vztahu
k osobám, které na valné hromadě
vykonávají nějakou funkci (např.
předseda valné hromady či
zapisovatel).
Jsme přesvědčeni, že právě takový
výklad se nakonec prosadí.
Neskrýváme ovšem, že také v tomto
případě budou v praxi činěny pokusy
dovolat se dikce § 54 a § 70 ZOK a na
valné hromadě (či jen v dozorčí radě)
rozhodnout o pozastavení výkonu
funkce nepohodlného společníka či
akcionáře. Rovněž zde potrvá několik
let, než teorie a judikatura definitivně
nastolí právní jistotu ohledně pravého
obsahu pravidla, jež obě ustanovení
formulují.
Petr Čech
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Odvody pojistného na sociální zabezpečení z
tantiém
I tantiémy nově podléhají
odvodům.
S účinností od 1. ledna 2012 se aplikuje
novela zákona č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění („novela“),
která zakládá účast na nemocenském
pojištění mimo jiné i členům
kolektivních orgánů právnické osoby (tj.
členům představenstva a dozorčí rady),
kteří jsou za činnost v těchto orgánech
odměňováni. Současně byl novelou
změněn i zákon č. 589/1992 Sb., o
pojistném na sociální zabezpečení.
Nově platí, že pojistné na sociální
zabezpečení jsou povinni platit
zaměstnanci, jimiž se pro účely zákona
rozumějí také členové kolektivních
orgánů právnické osoby, kteří jsou za
činnost v těchto orgánech odměňováni,
pokud se jejich příjem za činnost v
těchto orgánech považuje za příjem ze
závislé činnosti nebo funkční požitky
podle zákona o daních z příjmů.
Jestliže byla činnost členů kolektivních
orgánů právnické osoby vykonávána ke
dni 31. prosince 2012 a je i nadále
vykonávána po tomto dni, považuje se
den nabytí účinnosti novely, tedy
1. leden 2012, za den nástupu těchto
osob do zaměstnání a společnost byla
povinna oznámit do 30. ledna 2012
nástup těchto osob do zaměstnání,
pokud jejich činnost zakládá ode dne
nabytí účinnosti novely účast na
nemocenském pojištění. U těchto osob
se za den vzniku nemocenského
pojištění pro účely stanovení
rozhodného období považuje den
nabytí účinnosti novely, tedy
1. leden 2012.
Tato zdánlivě jasná novela však u
některých našich klientů vyvolala
praktické dotazy či aplikační problémy.
Jeden z nich se týká problematiky
odvodů na sociální zabezpečení
z tantiém, tj. z podílu na zisku členů
statutárních orgánů, za rok 2011,
pokud jsou tantiémy vypláceny až po
rozhodnutí o rozdělení zisku právnické
osoby v roce 2012. Druhým je pak
otázka možného nerovného přístupu ve
vztahu k bývalým a současným členům
statutárních orgánů. Nejedná se o
nepřípustnou retroaktivitu novely,
pokud tantiémy, které byly v roce 2012
vyplaceny členům orgánů za jejich
činnost vykonávanou v roce 2011,
podléhají odvodu pojistného na sociální
zabezpečení? A nejsou následně
zvýhodněni ti členové orgánů, kteří
svoji funkci přestali k 31. prosinci 2011
vykonávat oproti těm členům, kteří
svoji funkci vykonávají i v roce 2012?
Převažujícím názorem, který k této
otázce zastává Ministerstvo práce a
sociálních věcí, Česká správa sociálního
zabezpečení i nezávislí daňoví poradci,
je, že v souladu s novelou se členové
kolektivních orgánů právnické osoby
stali od 1. ledna 2012 účastníky
systémů nemocenského pojištění a
sociálního zabezpečení a podléhají
povinnosti hradit příslušné pojistné do
těchto systémů za současného splnění
dvou podmínek:
(a)
činnost členů kolektivních
orgánů právnické osoby byla
vykonávána k 31. prosinci 2011 (tj. ke
dni předcházejícímu dni nabytí
účinnosti novely) a je nadále
vykonávána i po tomto dni; a
(b)
členové jsou za činnost v
orgánech odměňováni a jejich příjem
za tuto činnost se považuje za příjem
ze závislé činnosti nebo funkční požitky
podle zákona o daních z příjmů.
Z výše uvedeného pak plynou
následující konkrétní závěry:
(a)
odměna za činnost členů
kolektivních orgánů v podobě tantiém
je příjmem ze závislé činnosti dle
zákona o daních z příjmu a tedy i
příjmem
započitatelným
do
vyměřovacího základu pro odvod
pojistného na sociální zabezpečení;
(b)
z hlediska novely a příslušných
novelizovaných zákonů není rozhodné,
za jaké období a kdy byla odměna
členům kolektivních orgánů vyplacena;
rozhodná je pouze skutečnost, že
odměna je příjmem ze závislé činnosti,
který je započitatelný do vyměřovacího
základu pro odvod pojistného na
sociální zabezpečení;
(c)
účastníkem systému
nemocenského pojištění (a sociálního
zabezpečení) se stali a povinnosti
hradit příslušné pojistné do těchto
systému podléhají pouze ti členové,
kteří činnost v kolektivních orgánech
vykonávali i po 1. lednu 2012.
Na základě výše uvedeného lze uzavřít,
že tantiémy za činnost v roce 2011
vyplacené v roce 2012 členům
kolektivních orgánů, kteří ukončili svou
činnost v orgánech před 1. lednem
2012, nepodléhají odvodům pojistného
na sociální zabezpečení. Zatímco
tantiémy za činnost v roce 2011
vyplacené v roce 2012 členům
kolektivních orgánů, kteří jsou členy
kolektivních orgánů i v roce 2012 a
kteří jsou tak účastníky systému
nemocenského pojištění, odvodům
pojistného na sociální zabezpečení
podléhají.
Rozlišování mezi členy kolektivních
orgánů uvedené výše je založeno na
objektivní skutečnosti splnění či
nesplnění zákonných podmínek, jež
byly novelou stanoveny do budoucna
(nikoliv retroaktivně), a proto podle
našeho názoru nezakládá nerovný
přístup. Navíc časové rozlišení vzniku
určitých povinností je běžným jevem a
samo o sobě nemůže být považováno
za skutečnost, která zakládá nerovný
přístup k různým skupinám osob.
V opačném případě by za
„diskriminující“ musela být považována
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
PRACOVNĚ-PRÁVNÍ OKÉNKO
nejen většina (zejména) novel
daňových zákonů, kterými dochází ke
změně sazeb či způsobu výpočtu daně
od určitého data, ale i např. poslední
novela zákoníku práce, která zavedla
odstupňování výše odstupného podle
počtu odpracovaných let. Nerovný
přístup by tak musel být dovozen např.
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
v případě skončení pracovního poměru
(pro nadbytečnost) dvou zaměstnanců,
kteří shodně odpracovali u
zaměstnavatele celý rok 2011, kdy ten,
jehož pracovní poměr by skončil
k 31.12.2011, by měl nárok na
tříměsíční odstupné, zatímco ten, jehož
pracovní poměr by skončil o den
později, tj. k 1.1.2012, by měl nárok
pouze na dvouměsíční odstupné. Jiným
příkladem je také zavedení solárních
odvodů v nedávné minulosti, které
posuzoval i Ústavní soud a příslušnou
úpravu neshledal protiústavní.
Tomáš Jelínek
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
ZE SLOVENSKA
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Aké novinky prináša slovenská legislatíva v
druhom polroku 2012?
Sťaženie založenia
spoločnosti s ručením
obmedzeným, boj proti
daňovým únikom, koniec
neprimeraným exekúciám,...
Vyššej uvedené, ale aj
množstvo iných zmien
prináša druhý polrok roku
2012. Najzaujímavejšie
zmeny, ktoré ovplyvnia
podnikateľský sektor
nájdete v tomto krátkom
zhrnutí.
Novely Obchodného zákonníka
Počas letných mesiacov bolo prijatých
niekoľko noviel Obchodného zákonníka.
S účinnosťou od 1.8.2012 bola prijatá
zmena, ktorá môže mať zásadný vplyv
na podnikanie v energetike, resp. na
flexibilitu tohto podnikania. Novelou
Obchodného zákonníka sa rozšírila
pôsobnosť valného zhromaždenia
spoločností a družstiev. Po novom
môže podať spoločnosť alebo družstvo
návrh ceny alebo iné návrhy v konaní o
cenovej regulácii pred Úradom pre
reguláciu sieťových odvetví a Radou
pre reguláciu iba po ich schválení
valným zhromaždením, resp. najvyšším
orgánom/spoločníkmi. Inými návrhmi
v konaní o cenovej regulácii sa
v zmysle Obchodného zákonníka
rozumie: (i) podanie cenového návrhu,
(ii) návrh na zmenu cenového
rozhodnutia, (iii) doplnenie návrhu z
podnetu spoločnosti alebo družstva, ak
má toto doplnenie vplyv na zmenu
ceny a (iv) odvolanie v cenovom konaní.
Novela zároveň umožňuje prenesenie
tejto právomoci z valného
zhromaždenia, resp. najvyššieho
orgánu na štatutárny orgán spoločnosti
alebo družstva. Na takéto prenesenie
právomoci sa vyžaduje súhlas
dvojtretinovej väčšiny hlasov všetkých
členov najvyššieho orgánu spoločnosti
alebo družstva. Prenesenie tejto
právomoci z valného zhromaždenia na
štatutárov môže byť veľmi prospešné,
nakoľko to pomôže zefektívniť
podávanie návrhov v cenovom konaní.
Výrazné zmeny prináša aj druhá novela
účinná od 1.10.2012, ktorá je súčasťou
balíka zmien chrániacich štát pred
daňovými únikmi. Významná zmena sa
týka zakladania spoločností s ručením
obmedzenými. Doteraz mohli tieto
spoločnosti zakladať osoby bez ohľadu
na to, či mali daňový nedoplatok alebo
nie. Po novom nebude môcť založiť
s.r.o. osoba s daňovým nedoplatkom
prevyšujúcim v úhrne sumu 170,- EUR.
To, že nedoplatok naozaj nemáte,
budete musieť obchodnému registru
preukázať súhlasom správcu dane,
ktorým je daňový alebo colný úrad.
Lehota na vydanie súhlasu je tri
pracovné dni, pričom sa neplatí za jeho
vydanie žiadny správny poplatok. Ako
to bude s preukázaním daňových
nedoplatkov u zahraničnej právnickej
osoby? Novela iba konštatuje, že ak
nemáte povinnosť predložiť súhlas
správcu dane, tak o tom k návrhu na
zápis s.r.o. do obchodného registra
prikladáte písomné čestné vyhlásenie
zakladateľa spoločnosti s úradne
osvedčeným podpisom. Otázkou však
je, kedy stačí predložiť len čestné
prehlásenie a kedy súhlas. S týmto
problémom si v prípade zakladajúcich
sa s.r.o lámu hlavy úradníci správnych
orgánov ale aj registrového súdu.
Ďalšia prijatá zmena obmedzuje prevod
a rozdelenie väčšinového obchodného
podielu v s.r.o.. Väčšinovým
obchodným podielom sa rozumie (i)
obchodný podiel, ktorý vzhľadom na
pomer hodnoty vkladu spoločníka k
výške základného imania spoločnosti
priznáva spoločníkovi aspoň polovicu
všetkých hlasov alebo (ii) obchodný
podiel, s ktorým spája spoločenská
zmluva aspoň polovicu všetkých hlasov.
Rovnako ako pri zápise s.r.o. do
obchodného registra, tak aj pri návrhu
na zápis zmeny majiteľa obchodného
podielu do obchodného registra sa
prikladá súhlas správcu dane s takýmto
prevodom. Súhlas musí byť vydaný tak
pre prevádzajúceho ako aj
nadobúdateľa
väčšinového
obchodného podielu. Takýto súhlas
však nie je potrebný v prípade, ak (i) k
prevodu alebo rozdeleniu obchodného
podielu dôjde v rámci procesu zrušenia
spoločnosti bez likvidácie, (ii)
spoločnosť nadobudne alebo prevedie
vlastný väčšinový obchodný podiel,
alebo (iii) prevádzajúcim alebo
nadobúdateľom obchodného podielu je
zahraničná osoba. V prípade, že
predmetom predaja alebo rozdelenia
obchodného podielu nie je väčšinový
obchodný podiel, spoločnosť dokladá
k návrhu na zápis zmien do
obchodného registra písomné čestné
vyhlásenie s úradne osvedčeným
podpisom prevádzajúceho spoločníka
a nadobúdateľa o tom, že tieto osoby
nemajú povinnosť predložiť súhlas
správcu dane s prevodom obchodného
podielu. Zmena sa týka aj účinkoch
prevodu väčšinového obchodného
podielu, ktoré podľa novely nastávajú
až zápisom do obchodného registra (do
teraz bola regulácia jednotná a prevod
akéhokoľvek obchodného podielu
nadobudol účinnosť už dňom
podpísania zmluvy o prevode
obchodného podielu zmluvnými
stranami).
Domnievame sa, že uvedené zmeny
nie sú šťastným riešením a prinesú
zväčšenie
byrokratickej
a
administratívnej
záťaže
pre
podnikateľov, nerovnosť medzi
domácimi a zahraničnými subjektmi,
zmätok v účinnosti prevodov
jednotlivých obchodných podielov a
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
ZE SLOVENSKA
predĺženie procesu prevodu, resp.
rozdelenia väčšinového obchodného
podielu.
Novela zákona o dani z pridanej
hodnoty
1.10.2012 vstupuje do platnosti celý
rad opatrení, ktorých cieľom je
eliminácia daňových únikov. Rozširujú
sa možnosti zrušenia registrácie
platiteľa dane daňovým úradom.
Daňový úrad môže po novom zrušiť
registráciu, ak platiteľ dane (i)
nevykonáva alebo prestal vykonávať
podnikanie (akúkoľvek ekonomickú
činnosť) alebo ak opakovane (ii)
v kalendárnom roku nesplní povinnosť
podať daňové priznanie, (iii)
v kalendárnom roku nesplní vlastnú
daňovú povinnosť, (iv) nie je
zastihnuteľný na adrese sídla, miesta
podnikania a ani na adrese
prevádzkarne alebo (iv) porušuje
povinnosti pri daňovej kontrole. Aby
porušenie povinnosti bolo kvalifikované
ako opakované bude postačovať, aby
v kalendárnom roku nastalo aspoň
dvakrát. To, že platiteľ dane si
opakovane nesplní svoje povinnosti
automaticky neznamená zrušenie
registrácie. Rozhodnutie o zrušení
registrácie bude závisieť od správcu
dane, ktorý bude prihliadať na celkovú
platobnú disciplínu, komunikáciu
a zastihnuteľnosť platiteľa dane
príslušným správcom dane, prípadne
výšku obratu z podnikania. Daňový
úrad o zrušení registrácie pre daň vydá
rozhodnutie, v ktorom určí deň,
uplynutím ktorého právnická osoba
alebo fyzická osoba prestáva byť
platiteľom. Proti tomuto rozhodnutiu
nie je možné podať odvolanie.
Uplynutím dňa, kedy právnická osoba
alebo fyzická osoba prestáva byť
platiteľom končí prebiehajúce
zdaňovacie obdobie a zaniká platnosť
osvedčenia o registrácii pre daň a
platnosť identifikačného čísla pre daň.
Právnická osoba alebo fyzická osoba je
povinná do desiatich dní odo dňa, kedy
prestala byť platiteľom, odovzdať
daňovému úradu osvedčenie o
registrácii. Ak sa budete chcieť/musieť
opätovne zaregistrovať ako platiteľ
dane, počítajte s novinkou v daňovom
sektore – zábezpekou na daň.
Zábezpeka na daň je nový inštitút pri
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
registrácii za platiteľa dane, ktorý sa
má uplatňovať na tých žiadateľov, ktorí
sú rizikovými subjektmi. Za rizikový
subjekt sa považuje každá zdaniteľná
osoba, ktorá si podala žiadosť
o registráciu a (i) je fyzickou osobou,
ktorá je, prípadne bola spoločníkom
alebo konateľom právnickej osoby, (ii)
ktorýkoľvek konateľ alebo spoločník
(fyzická osoba) zdaniteľnej osoby, (iii)
konateľ alebo spoločník zdaniteľnej
osoby (fyzická alebo právnická osoba),
ktorá je alebo bola konateľom,
prípadne spoločníkom inej právnickej
osoby. Povinnosť zložiť zábezpeku na
daň sa vzťahuje na uvedené osoby, ak
majú nedoplatky na daniach vo výške
viac ako 1.000,- EUR alebo im bola
zrušená registrácia platiteľa dane z
dôvodov uvedených vyššie. Za rizikový
subjekt sa taktiež považuje osoba,
ktorá v čase podania žiadosti
o registráciu na daň neuskutočňuje
dodanie tovarov alebo služieb, ale
vykonáva len prípravnú činnosť na
podnikanie. Zábezpeka na daň môže
byť určená vo výške od 1.000,- EUR až
do 500.000,- EUR a bude ju možné
zložiť na účet daňového úradu alebo
bankovou zárukou bez výhrad. Pri
určení výšky zábezpeky na daň sa bude
prihliadať na riziko vzniku nedoplatku
na dani. Zábezpeka sa použije na
úhradu nedoplatku na dani, ktorý
vznikne po zaregistrovaní zdaniteľnej
osoby za platiteľa dane. Ak zábezpeka
na daň alebo jej časť nebola použitá na
úhradu nedoplatku na dani do 12
mesiacov odo jej dňa zloženia, daňový
úrad peňažnú zábezpeku alebo jej časť
vráti do 30 dní odo dňa, kedy uplynulo
spomenutých 12 mesiacov.
Zmeny nastanú aj v ručení príjemcu
plnenia za nezaplatenie dane
dodávateľom. Zatiaľ čo doteraz
príjemca ručil spoločne a nerozdielne
za nezaplatenú daň za dodaný tovar
alebo službu, po novom ručí sám, ak
dodávateľ nezaplatil alebo sa stal
neschopným zaplatiť daň a príjemca –
platiteľ dane v čase vzniku daňovej
povinnosti vedel alebo vedieť mal
a mohol, že dodávateľ splatnú daň
nezaplatí. Vedomosť sa posudzuje
podľa výšky protihodnoty (ekonomicky
neopodstatnene vysoká alebo nízka),
pokračovania v obchodnom styku
s dodávateľom, ak u neho nastali nové
dôvody zrušenia registrácie platiteľa
dane a jej zrušenie bolo zverejnené
Finančným riaditeľstvom alebo
osobného prepojenia medzi príjemcom
a dodávateľom. Ručiteľ tak bude
povinný do 8 dní od doručenia
rozhodnutia povinný uhradiť
nezaplatenú daň alebo podať voči
nemu odvolanie, ktoré však nemá
odkladný účinok. Ak dôjde k uhradeniu
dane dodávateľom potom, čo príjemca
plnenia daň uhradil, daňový úrad mu ju
bezodkladne vráti. Účelom je
eliminovať obchody, ktorých cieľom je
dosiahnutie vyplatenia neoprávneného
nadmerného odpočtu, pričom často
krát ide o obchodovanie so službami,
pri ktorých sa skutočnosť, či ide o
fiktívny obchod s cieľom získať daňovú
výhodu zneužitím práva ťažko
preukazuje.
Novela sa nevyhla ani úprave
dĺžky zdaňovacieho obdobia.
Všeobecné zdaňovacie obdobie je
rovnaké, a to jeden kalendárny mesiac.
Avšak štvrťročné zdaňovacie obdobie si
po novom môžu zvoliť len platitelia
dane, ktorí sú registrovaní dlhšie ako
12 kalendárnych mesiacov, a ak
spĺňajú podmienku, ktorou je
neprekročenie obratu 100.000,- EUR za
12 predchádzajúcich po sebe
nasledujúcich kalendárnych mesiacov.
Túto zmenu sú povinní oznámiť
daňovému úradu do 25 dní od
skončenia kalendárneho mesiaca, v
ktorom splnili podmienky na zmenu
zdaňovacieho obdobia. V prípade, že
platiteľ dane v prebiehajúcom
kalendárnom štvrťroku prekročí
uvedený obrat, od nasledujúceho
mesiaca musí automaticky uplatňovať
mesačné zdaňovacie obdobie. Cieľom
tejto zmeny je získanie informácií
o plnení povinností nového platiteľa
dane a zároveň mu bude môcť správca
dane venovať zvýšenú pozornosť.
Novela Trestného zákona
Spolu s novelou zákona o dani
z pridanej hodnoty súvisí aj novela
Trestného zákona, ktorá prináša nové
daňové trestné činy. Medzi tieto nové
trestné činy patrí (i) daňový podvod a
(ii) marenie výkonu správy daní.
Pod trestným činom daňový podvod sa
rozumie neoprávnené uplatnenie
nároku na vrátenie DPH alebo
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
ZE SLOVENSKA
spotrebnej dane s úmyslom sebe alebo
inému zadovážiť prospech. Marením
výkonu správy daní predstavuje
postihovanie
opakovaného
protiprávneho konania spočívajúceho
v porušovaní noriem daňového práva, a
to predložením príslušným orgánom
nepravdivé, hrubo skresľujúce údaje
potrebných na správne určenie dane,
prípadne ich zatajenie, manipuláciu
s dokladmi potrebnými na správne
určenie dane, nesplnenie si
oznamovacej
povinnosti
alebo nesplnenie povinnosti
vyplývajúcej z daňovej kontroly.
Táto novela rieši aj otázku sankcií za
tieto trestné činy. Ak súd rozhodne o
uložení trestu zákazu činnosti z dôvodu
spáchania daňových trestných činov,
bude povinný uložiť tento trest na päť
až desať rokov.
Novela Exekučného poriadku
Pravdepodobne nikto nečakal, čo
dokáže spustiť pohľadávka v hodnote
200,- EUR voči štátu. Od rozhodnutia
Ústavného súdu SR o tom, že ochrana
štátneho majetku vo vzťahu
k exekúciám je koncipovaná tak široko,
že je až protiústavná, po novelu, ktorá
má zabrániť exekúcii napríklad
Bratislavského hradu ubehla veľmi
krátka doba.
Novela Exekučného poriadku nielenže
špecifikuje exekučnú imunitu štátu, ale
prináša aj nezanedbateľnú výhodu pre
všetkých povinných v exekučnom
konaní. Doteraz platilo, že ak exekúcia
bola z akéhokoľvek dôvodu
neprípustná (napr. exekútor zablokoval
majetok niekoľkokrát prevyšujúci
hodnotu pohľadávky, atď.), povinný
mal možnosť podať námietky, o ktorých
sa rozhodlo od stola, teda bez
pojednávania. Po novom sa o návrhu
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
na zastavenie exekúcie z dôvodu jej
neprimeranosti vždy bude rozhodovať
na pojednávaní. Touto zmenou sa
zvyšuje ochrana povinných, ktorí sa tak
majú právo postaviť zoči – voči
oprávnenému a svoje argumenty
prezentovať priamo pred súdom.
Novela zákona
spotrebiteľa
na
ochranu
Spotrebiteľ môže o niečo pokojnejšie
spávať, naopak, väčší pozor si musí
dávať predávajúci. Od novembra 2012
je účinná novela zákona na ochranu
spotrebiteľa, pričom súčasne sa
aplikácia nových ustanovení novely
rozširuje aj na zákon o službách na
vnútornom trhu a na zákon o ochrane
spotrebiteľa pri poskytovaní niektorých
služieb cestovného ruchu. Novela
prináša doplnenie kolektívnych práv
spotrebiteľa a zefektívnenie činnosti
orgánov dozoru (napr. Slovenská
obchodná inšpekcia).
Kolektívne právo predstavuje právo
každého spotrebiteľa združovať sa
s inými spotrebiteľmi v združeniach
a ich prostredníctvom chrániť
a presadzovať záujmy spotrebiteľov.
Posilnenie práv pre združenia
spotrebiteľov spočíva v tom, že môžu
podať návrh na vydanie predbežného
opatrenia. Právo združenia podať návrh
však nevzniká hneď po odhalení
činnosti, ktorou sa poškodzujú
kolektívne záujmy spotrebiteľa (také
záujmy, ktoré nezasahujú záujmy len
pár spotrebiteľov, ale ich porušovanie
je spôsobilé poškodiť širšiu, bližšie
neurčenú skupinu spotrebiteľov).
Združenie musí najprv písomne vyzvať
porušiteľa práv. Vo výzve popíše (i)
konanie, ktorým podľa združenia
dochádza
k
poškodzovaniu
kolektívnych záujmov spotrebiteľov, (ii)
rozhodujúce skutočnosti odôvodňujúce
vydanie predbežného opatrenia,
(iii) odôvodnenie, v čom spočíva
naliehavosť prípadného návrhu na
vydanie predbežného opatrenia
a potreba okamžitého upustenia od
konania porušiteľa. Ak porušiteľ do
dvoch týždňov od prijatia výzvy
neukončí činnosť špecifikovanú vo
výzve, združenie môže podať orgánu
dozoru návrh na vydanie predbežného
opatrenia.
Doteraz platilo, že orgán dozoru vydá
predbežné opatrenie len vtedy, ak sa
ním zakáže uvádzanie nie bezpečného
výrobku na trh alebo sa zastaví nekalá
obchodná praktika. Po novom môže
orgán dozoru vydať predbežné
opatrenie voči každej osobe, ktorá je
súčasťou distribučného reťazca
a svojou činnosťou poškodzuje
kolektívne záujmy spotrebiteľa, a to aj
bez dôkazu o škode a bez ohľadu na
zavinenie. Urobí tak na základe vlastnej
činnosti alebo návrhu združenia
uvedeného vyššie. Opatrením nariadi
upustenie od činnosti poškodzujúce
kolektívne práva spotrebiteľov a
zároveň začne voči porušiteľovi
správne konanie vo veci porušenia
zákona o ochrane spotrebiteľa alebo
iného
osobitného
predpisu.
Porušiteľove možnosti na obranu proti
vydaniu predbežného opatrenia
zostávajú nezmenené – podanie
písomných námietok do troch dní bez
ich odkladného účinku.
Vydané predbežné opatrenie zanikne (i)
uplynutím času, na ktoré bolo vydané,
(ii) nadobudnutím právoplatnosti
rozhodnutia vydaného v správnom
konaní, ktoré bolo začaté v súvislosti
s vydaním predbežného opatrenia
alebo (iii) jeho zrušením, ak už nie sú
dôvody na jeho vydanie.
Lucia Regecová, Danica Valentová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
ZE SLOVENSKA
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Nový zákon o liekoch, ktorý vstúpil do
platnosti minulého roku, už podstúpil prvú
významnú zmenu
Dňa 1.9.2012 nadobudla
účinnosť pomerne rozsiahla
novela zákona č. 362/2011 o
liekoch. Účelom tejto novely
bola implementácia
smernice Európskeho
parlamentu a Rady č.
2010/84/EÚ, ktorou sa mení
a dopĺňa smernica
2001/83/ES, do nášho
právneho systému. Táto
novela priniesla najmä
zmenu v registrácii
humánnych liekoch (ďalej
len ,,HL“), sprísnenie
požiadaviek pre všetky
subjekty zaobchádzajúce s
HL a zvýšenie dohľadu nad
HL.
s dôvodmi takéhoto zamietnutia.
Zmeny v registrácii HL
Opis systému dohľadu nad HL a systém
riadenia rizík, ktorý musel byť súčasťou
žiadosti o registráciu HL, bol novelou
nahradený plánom riadenia rizík (t.j.
podrobným opisom systému riadenia
rizík), ktorého súčasťou musí byť aj
jeho zhrnutie. Súčasťou žiadosti
o registrácii HL sa stáva aj súhrnný opis
systému dohľadu žiadateľa nad
bezpečnosťou HL. Ten pozostáva z (i)
dokladu, ktorým žiadateľ preukazuje,
že využíva služby osoby zodpovednej
za dohľad nad bezpečnosťou HL, (ii)
kontaktných údajov osoby zodpovednej
za dohľad nad bezpečnosťou HL spolu
so zoznamom členských štátov EU, v
ktorých má pobyt a v ktorých tento
dohľad vykonáva, (iii) žiadateľom
podpísaného vyhlásenia o tom, že
disponuje prostriedkami potrebnými na
plnenie úloh a povinností súvisiacich s
dohľadom nad bezpečnosťou HL a (iv)
uvedenia miesta, kde sa nachádza
hlavná zložka systému dohľadu nad
bezpečnosťou HL.
Novelou zákona o liekoch došlo k
rozšíreniu a spresneniu povinností
žiadateľa o registráciu HL na Slovensku.
V prípade, ak je HL už zaregistrovaný v
iných štátoch EU alebo tretích krajinách,
žiadateľ o jeho registráciu na Slovenku
musí k žiadosti pripojiť, okrem už
známych náležitostí, aj úradne
osvedčené kópie dokladov o registrácii
daného HL v ostatných krajinách. Ak
konanie o registráciu HL bolo v iných
štátoch už začaté, ale ešte nie
ukončené, žiadateľ je povinný pripojiť
k takejto žiadosti aj zoznam štátov, kde
takéto registračné konanie prebieha. V
prípade, ak registrácia HL bola v
akomkoľvek štáte zamietnutá a bolo o
tom vydané rozhodnutie, žiadateľ je
povinný pripojiť k žiadosti aj kópiu
rozhodnutia o zamietnutí spolu
Štátny ústav pre kontrolu liečiv (ďalej
len ,,ŠÚKL“) mohol a aj po novom
môže vydať rozhodnutie o registrácii HL
s podmienkou. Avšak rozšíril sa okruh
podmienok, ktoré môže v takomto
svojom rozhodnutí uplatniť. Novela
umožňuje zaregistrovať HL pri
uplatnení týchto podmienok: (i) prijatie
opatrenia na zabezpečenie bezpečného
používania HL, ktoré sa zahrnie do
systému riadenia rizík, (ii)
vypracovanie štúdie o bezpečnosti HL
po jeho registrácii, (iii) zavedenie, v
určenej lehote, primeraného systému
dohľadu nad bezpečnosťou HL, (iv)
vypracovanie štúdie o účinnosti HL po
jeho registrácii, ak existujú obavy
súvisiace s niektorými aspektmi
účinnosti HL a ktoré možno vyriešiť len
po uvedení na trh, (v) predkladanie
Európskej liekovej agentúre (ďalej len ,,
ELA“) v lehotách určených
rozhodnutím o registrácii HL periodicky
aktualizovanej správy o bezpečnosti HL
alebo (vi) preukázanie, v lehotách
určených ŠÚKL-om, bezpečnosti HL
a oznamovanie všetkých jeho
závažných nežiaducich účinkov. ŠÚKL
môže vydať rozhodnutie o registrácii HL
s podmienkou aj v prípade, ak žiadateľ
preukáže, že nie je schopný poskytnúť
úplné informácie o bezpečnosti HL. V
takomto prípade je žiadateľ povinný
predložiť ŠUKL-u rovnaké informácie
ako predkladal doteraz, keď nemohol
poskytnúť informácie o účinnosti a
neškodnosti HL, t.j. je povinný ŠUKL-u
predložiť informácie o tom, že (i)
predpokladané indikácie HL sa
vyskytujú zriedkavo, (ii) súčasný stav
vedeckého poznania neumožňuje
poskytnúť úplné informácie alebo (iii)
všeobecne platné zásady lekárskej
deontológie zakazujú také údaje
zhromažďovať.
V prospech žiadateľa registrácie HL sa
predlžuje lehota na podanie žiadosti
o predĺženie registrácie HL, a to zo
šiestich mesiacov na deväť mesiacov.
Pribudne mu však povinnosť priložiť k
žiadosti o predĺženie registrácie HL
hodnotenie údajov o podozreniach na
nežiaduce účinky. Platnosť registrácie
HL zostáva naďalej päť rokov.
Doterajšia úprava predĺženia platnosti
registrácie HL o päť rokov alebo bez
časového obmedzenia sa mení tak, že
ŠÚKL môže rozhodnúť o ďalšom
dodatočnom predĺžení platnosti
registrácie HL na päť rokov alebo o
predĺžení bez časového obmedzenia.
Rozhodnutie bude závisieť od
bezpečnosti HL a množstva pacientov,
ktorí ho využívajú.
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
ZE SLOVENSKA
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Nové povinnosti pre držiteľa
registrácie HL
ŠÚKL má podľa novely zákona o liekoch
právo uložiť držiteľovi registrácie HL po
jeho registrácii povinnosť (i) vypracovať
štúdiu o bezpečnosti HL v prípade, ak
sa zistia nové riziká registrovaného HL
alebo (ii) vypracovať štúdiu o účinnosti
HL v prípade, ak na základe nových
poznatkov o ochorení alebo nových
terapeutických postupov je potrebné
predchádzajúce
hodnotenia
prepracovať. Proti tomuto rozhodnutiu
ŠUKL-u je držiteľ registrácie HL
oprávnený podať odvolanie, a to do 30
dní od doručenia takéhoto rozhodnutia.
Držiteľ registrácie HL má taktiež novú
povinnosť, a to povinnosť zabezpečiť
vlastný systému dohľadu nad
bezpečnosťou HL, prostredníctvom
ktorého bude posudzovať všetky
zhromaždené informácie, zvažovať
možnosti minimalizácie rizík
a prevencie.
Držiteľovi HL pribudli voči ŠUKL-u aj
nové oznamovacie povinnosti,
konkrétne povinnosť oznámiť
akékoľvek nové riziká, ich zmenu alebo
zmenu vyváženosti rizík a prínosu ako
aj každú informáciu, ktorá by mohla
mať vplyv na hodnotenie prínosu a
rizika HL. Táto informácia má
obsahovať pozitívne aj negatívne
výsledky klinického skúšania alebo
iných štúdií pre všetky indikácie
a každú cieľovú skupinu pacientov a
údaje o spôsobe používania HL, ak sa
používa iným spôsobom ako je
uvedené v rozhodnutí o jeho registrácii.
Ďalšími povinnosťami
registrácie HL sú:
●
držiteľa
určiť osobu zodpovednú za registráciu
●
●
●
●
●
●
HL a za dohľad nad bezpečnosťou
humánnych liekov,
mať nepretržite k dispozícii
kvalifikovanú osobu zodpovednú za
zriadenie a správu systému dohľadu
nad bezpečnosťou HL,
poskytovať ŠÚKL-u vzorky HL,
na požiadanie ŠÚKL-u bezodkladne
predložiť údaje preukazujúce, že
vyváženosť rizika a prínosu HL zostala
priaznivá,
posudzovať každé oznámenie
o podozrení na nežiaduce účinky HL,
určiť postupy na získanie presných a
overiteľných údajov na vedecké
posúdenie oznámení o nežiaducich
účinkoch HL a zhromažďovať ich a
zasielať ich do databázy
Eudravigilance a zriadiť vlastný
systém na zhromažďovanie údajov
o podozreniach na nežiaduce účinky,
elektronicky predkladať ŠÚKL-u
periodicky aktualizovanú správu
o bezpečnosti HL, ktorá obsahuje
údaje o prínose a rizikách a ich
vedecké posúdenie, výsledky štúdií,
údaje o počte predaných balení HL,
lekárskych predpisov a odhadovaný
počet užívateľov. Lehoty na jej
predkladanie určí ŠÚKL v rozhodnutí
o registrácii HL. Na základe tejto
správy môže ŠÚKL zmeniť, pozastaviť
alebo zrušiť registráciu HL.
Zlepšenie prístupu k informáciám
Od septembra je možné nájsť na
stránke ŠÚKL-u (www.sukl.sk) všetky
rozhodnutia o registrácii HL spolu
s informáciami pre užívateľov HL
a charakteristikou určitého lieku ako
aj hodnotiace správy a stanoviská o
výsledkoch farmaceutického skúšania,
toxikologicko-farmakologického
skúšania a klinického skúšania HL,
systému riadenia rizík a systému
dohľadu nad bezpečnosťou HL pre
príslušný HL. Obdobné informácie budú
prístupné aj cez nový vnútroštátny
internetový portál o HL, ktorý spustí
ŠÚKL a bude prepojený na európsky
internetový portál zriadený ELA.
Zmena neintervenčnej klinickej
liečby
Novela zákona o liekoch spresňuje
dobu, po uplynutí ktorej zdravotná
poisťovňa neudelí súhlas na
neintervenčnú klinickú štúdiu HL.
Zdravotná poisťovňa neudelí takýto
súhlas v prípade, ak od registrácie HL v
Slovenskej republike alebo schválenia
jeho novej indikácie uplynuli viac ako
dva roky. To však neplatí v prípade, ak
pri registrácii HL ŠÚKL alebo ELA určili
dlhšiu dobu povinného sledovania
používania HL.
Podotýkame, že každej novovzniknutej
povinnosti zodpovedá nový správny
delikt. Nedodržanie dohľadu nad
bezpečnosťou HL môže mať za
následok zmenu, pozastavenie alebo
dokonca zrušenie registrácie HL.
Touto novelou sa však legislatívna
činnosť Ministerstvo zdravotníctva SR
nekončí. V štádiu medzirezortného
pripomienkovania je ďalšia novela
zákona o liekoch, ktorá prinesie
ochranu pred falšovanými liekmi, návrh
na zrušenie vernostného systému
v lekárňach a výrazné obmedzenie
benefitov pre zdravotných pracovníkov
a lekárnikov zo strany výrobcov, či
distribútorov liekov.
Lucia Regecová, Dania Valentová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
AKCE
LEGAL NEWS ŘÍJEN 2012
Pracovné právo v roku 2013 - konferencia
Bratislava
Od januára 2013 čakajú
slovenské pracovné právo
veľké zmeny. Rozsiahlou
novelou prechádzajú nielen
Zákonník práce ale aj mnohé
daňové predpisy. Všetky
tieto zmeny významným
spôsobom zasiahnu do
života každého podnikateľa
ako aj zamestnanca. Od
nového roku sa významne
zmenia pravidlá spolupráce
so živnostníkmi. Rozdielna
bude úprava dohôd o
vykonávaní prác mimo
pracovného pomeru alebo
výpočet výšky odstupného.
Prinesú legislatívne zmeny
požadovanú flexibilitu
pracovnoprávnych vzťahov
alebo pribudnú nové
zväzujúce pravidlá alebo
zákazy?
V priebehu konferencie Vás zoznámime
s kľúčovými zmenami právnych
predpisov upravujúcich vzťahy medzi
zamestnávateľom
a
jeho
zamestnancami a s tým súvisiacimi
finančnými dopadmi. V interaktívnej
časti konferencie budete mať možnosť
prediskutovať s odborníkmi praktické
prípady prierezových vybraných tém
zameraných nielen na aktuálne zmeny.
Priestor bude poskytnutý taktiež
individuálnym konzultáciám.
Prijmite pozvanie na na interaktívnu
konferenciu určenú top managementu,
členom správnych orgánov či
personalistom
●
PRACOVNÉ PRÁVO V ROCE 2013
právne a daňové aspekty novely
Zákonníka práce a súvisiacich právnych
predpisov
6. decembra 2012 od 13:00 hod
Falkensteiner Hotel Bratislava,
Pilárikova 5
Program konferencie:
12:30 – 13:00 Registrácia účastníkov
13:00 – 14:30 Novinky v pracovnom
práve – právny a daňový pohľad – I.
časť
14:30 – 15:00 Diskusia, Coffee Break I.
15:00 – 16:45 Novinky v pracovnom
práve – právny a daňový pohľad – II.
časť
16:45 – 17:00 Coffee Break II.
17:00 – 18:20 Pracovné skupiny:
●
Prednášajúci
Mgr. Marie Janšová
JUDr. Lucia Regecová
Mgr. Ing. Tomáš Jelínek
advokátska kancelária Glatzová & Co.
Ing. Zuzana Pešková
Barbara Vojtová
Ing. Veronika Rakovická
MAZARS
Hlavné témy konferencie
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Závislá práca po novom. Obmedzí
nová definícia závislej práce možnosť
„pracovať na živnosť“?
Monitorovanie súkromia zamestnanca
počas pracovnej doby v novele
Zákonníka práce
Skúšobná doba a jej modifikácia
Pracovný pomer na dobu určitú
Konkurenčná doložka
Zmeny čakajúce na osoby pracujúce
na základe dohody
Zmeny v odvodoch od 1. 1. 2013
Novela Zákonníka práce vo vzťahu k
odborom
Ukončenie pracovného pomeru
Novinky v pracovnom práve na
praktických príkladoch, diskusie
modelových situácií
●
●
1. Švarcsystém - možnosti spolupráce
zamestnávateľov a živnostníkov od 1.
1. 2013
2. Ukončenie pracovného pomeru /
konkurenčná doložka
3. Práca na dohodu
18:20 – 18:45 Individuálna konzultácia
18:30 Welcome drink
19:00 Večera, program
Cena: 228 EUR (vrátane DPH)
Cena zahŕňa: prednášky, interaktívny
workshop, občerstvenie, večeru,
program a individuálnu hodinovú
konzultáciu so zástupcami obidvoch
poradenských spoločností s platnosťou
6 mesiacov od uskutočnenia
konferencie.
Podrobné informácie nájdete na:
www.glatzova.com/konferencia
Za účelom prihlásenia sa, prosíme,
vyplňte registračný formulár.
Registrácia je platná po zaplatení
registračného poplatku, o čom budete
obratom informovaní.
V prípade akýchkoľvek otázok nás
neváhajte kontaktovať:
tel.: +420 224 401 497 – Hana Pánková;
e-mail: [email protected]
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 113 039
Download

Legal News - říjen 2012