PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2013 V OBLASTI PRACOVNÍ PRÁVO
NEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
ROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPE
NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2013 A 2010
V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL
Z JUDIKATURY
Osvobození procesu vzniku smlouvy
Na sklonku účinnosti občanského zákoníku změna v jeho chápání
STÁHNOUT PDF
PROSINEC 2013
Ani jsme se nenadáli a máme
tady opět čas vánoční. Sháníme
dárky, finišujeme v práci a
snažíme se všechno stihnout tak,
abychom si 24. prosince mohli
sednout k vánočnímu stolu
s pocitem, že jsme tento rok
udělali vše, co bylo potřeba.
Já bych třeba měla vánoční
svátky prožít, kromě jiného,
s tím, že jsem se pěkně naučila
nové předpisy soukromého
práva, a že mě tedy v roce 2014
nemůže nic překvapit. Nicméně
se trošku obávám, že
překvapení asi pár bude. Už teď
k určitým ustanovením NOZ
existuje několik různých
teoretických názorů. A to, který
se prosadí, se dozvím až za
nějaký čas.
V následujících letech tedy asi
pár překvapení zažijeme. Ale to
přeci nevadí. Jak říkal jeden můj
klient: „Život je pestrý.“ A tak to
má být. Takže si počkám na
překvapení, které najdu pod
vánočním stromečkem, jakož i
na překvapení, která najdu
v nových rozhodnutích našich
soudů. A budu se těšit na to,
jaké pocity ve mně tato
překvapení vzbudí.
Do nového roku Vám za naši
kancelář přejeme jen ta
nejpříjemnější překvapení,
pohodu a spoustu úspěchů.
Za redakci Glatzová & Co.
Markéta Tvrdá
PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
MPSV potvrdilo: Přefakturace zboží a služeb není náhradním plněním ve
smyslu zákona o zaměstnanosti!
STÁHNOUT PDF
Dopady rekodifikace soukromého práva do řízení lidských
zdrojů po 1. 1. 2014
aneb co je v pracovním právu zase nového?
STÁHNOUT PDF
ZE SLOVENSKA
Ochrana osobných údajov
Aké zmeny prináša nový zákon o ochrane osobných údajov?
STÁHNOUT PDF
Slovenské koncernové právo
„Mám viac spoločností, ktoré spolu navzájom obchodujú. Na čo si dávať
pozor?“
STÁHNOUT PDF
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
Nová úprava nájemních vztahů
aneb co vše se změní v našich starých smlouvách
STÁHNOUT PDF
Náhrada škody dle nového občanského zákoníku
aneb náhrady za psychické strádání
STÁHNOUT PDF
AKTUÁLNĚ
Právnická firma roku 2013
Glatzová&Co. absolutním vítězem v prestižní Právnické firmě roku 2013 v
oblasti Pracovní právo
STÁHNOUT PDF
PF 2014
Všem čtenářům našeho newsletteru přejeme šťastné a veselé Vánoce a
úspěšný start do nového roku!
STÁHNOUT PDF
Glatzova & Co. Betlémský palác | Husova 5, 110 00 Praha 1 | Česká Republika
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | fax: +420 224 248 701 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Osvobození procesu vzniku smlouvy
Za jeden z výdobytků rekodifikace
v oblasti smluvního práva bývá
považována principiální dispozitivita
právní úpravy vzniku smlouvy. Nový
občanský zákoník v § 1770 dokonce
přímo předvídá, že strany ujednají pro
uzavření smlouvy jiný postup, než
stanoví zákon, a na ustanovení o
nabídce a jejím přijetí v takovém
případě odkazuje jen přiměřeně
(subsidiárně). Jak si však stojíme
v současném právu? Přinese nabytí
účinnosti nového občanského zákoníku
v tomto ohledu až takovou změnu?
Z dosavadní judikatury Nejvyššího
soudu bylo možné dovozovat, že
proces vzniku smlouvy je v současném
občanském zákoníku upraven kogentně,
strany se od něho tudíž nemohou
v žádném směru odchýlit. Připomeňme
např. závěry rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo
2994/99 ze dne 26. 3. 2001: „Pouze
zákon tak může stanovit zvláštní
kontraktační proces odlišný od běžného
uzavření smlouvy upravený v ust. § 43a
a násl. obč. zák., kdy např. návrh na
uzavření smlouvy není určen určitým
osobám. Tato obecná právní úprava
uzavírání smluv má ve smyslu ust. § 2
odst. 3 obč. zákona kogentní povahu a
účastníci občanskoprávních vztahů se
od ní dohodou nemohou odchýlit.“
Takto přísné pojetí se nyní mění.
Nejvyšší soud se od něj odklonil. Učinil
tak ve velkém senátu, rozhodnutím sp.
zn. 31 Cdo 1571/2010 ze dne
16. 1. 2013.
Oč v souzené věci šlo? O vznik zástavní
smlouvy. S bankou coby zástavním
věřitelem ji uzavíral (v pozici
zástavních dlužníků) manželský pár.
Banka návrh podepsala a poslala
oběma manželům po jejich synovi.
Výslovně přitom účastníky instruovala,
aby (až ji podepíší a podpisy úředně
ověří) smlouvu rovnou doručili
katastrálnímu úřadu. Tak se i stalo.
Katastrální úřad (po odstranění
nedostatků původního podání) zástavní
právo také zapsal. Po letech však
zástavní dlužníci u soudu namítli, že
zástavní právo nevzniklo, když
neexistuje smlouva, která by je
zakládala. Poukázali na to, že kogentní
úprava kontraktačního procesu
v platném občanském zákoníku
vyžaduje, aby akceptace byla ve
stanovené lhůtě doručena zpět
navrhovateli (§ 43c odst. 2 ObčZ), jinak
smlouva nevznikne. K tomu v jejich
případě nedošlo – kontraktační proces
nebyl završen, jak v minulosti Nejvyšší
soud vícekrát judikoval. Viz např.
v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 114/99 ze
dne 14. 12. 1999.
Nejvyšší soud přesto nedal žalujícím
manželům za pravdu. Ve velkém
senátu se odchýlil od dosavadní
judikatury a napříště jednoznačně
uzavřel: „Ustanovení § 43c odst. 2 obč.
zák., ve spojení s § 45 odst. 1 obč. zák.,
výslovně nezakazuje možnost
účastníků upravit okamžik vzniku
smlouvy odlišně. Ani z povahy
označených ustanovení dle názoru
Nejvyššího soudu nevyplývá, že se od
nich nelze odchýlit. Je-li hlavním
účelem ustanovení § 43c odst. 1 a 2 a
§ 45 odst. 1 obč. zák. […] ochrana
oferenta před nejistotou, zda a kdy
oblát ofertu přijal, pak tento účel
nemůže bránit tomu, aby oferent
výslovně vyjádřil svou vůli být vázán
akceptovaným návrhem i za jiných předem sjednaných - podmínek; jinak
řečeno, aby si účastníci dohodou určili
okamžik vzniku smlouvy jinak, než k
okamžiku dojití akceptovaného návrhu
oferentovi.“
Strany tak ani za účinnosti stávajícího
občanského zákoníku nebudou
svazovány zákonnou úpravou
kontraktačního procesu. Na počátku
svého vztahu třeba dohodnou, že jejich
smlouva vznikne jinak a jindy, např. tak,
že kupující (bez součinnosti
s prodávajícím) odebere zboží ze
skladu prodávajícího, k němuž má
přístup. Tímto úkonem (vyzvednutím
zboží) tak bude smlouva uzavřena.
Velký senát Nejvyššího soudu k tomu
doslova pokračoval: „Lze proto uzavřít,
že účinnost přijetí návrhu na uzavření
smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč.
zák. může být (jde-li o smlouvu, u níž
projevy účastníků nemusí být na téže
listině, srov. § 46 odst. 2 větu druhou
obč. zák.) dohodou stran určena k
jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy
vyjádření souhlasu s obsahem návrhu
dojde zpět navrhovateli; to platí i pro
zástavní smlouvu, jejíž vznik byl
posuzován v dané věci. Účastníci
budoucí smlouvy uzavírané tzv.
distančním způsobem se mohou též
dohodnout, že projev vůle obláta
(přijetí návrhu smlouvy) působí vůči
oferentovi za jiných podmínek, než od
okamžiku, kdy mu tento projev „dojde“,
neboť výslovnému projevu vůle
oferenta, být vázán návrhem za jiných
(předem dohodnutých) podmínek,
povaha ustanovení § 45 odst. 1 obč.
zák. nebrání. Na tomto závěru ničeho
nemění ani skutečnost, že uzavíraná
smlouva má obligatorně písemnou
formu, neboť povinnost obláta doručit
písemné prohlášení o přijetí návrhu
smlouvy nebo písemně akceptovaný
návrh smlouvy zpět oferentovi zákon
nevymezuje.“
Uvedeným rozhodnutím tak Nejvyšší
soud ve velkém senátu potvrdil, že i
v obecném právu občanském lze návrh
smlouvy přijmout byť jen tím, že se
podle něj oblát zachová. Možnost
takové reálné akceptace návrhu dosud
výslovně upravuje jen obchodní
zákoník (§ 275 odst. 4 ObchZ). Teprve
nový občanský kodex ji zobecňuje pro
celé soukromé právo (§ 1744 NOZ).
V nastíněném postoji lze tudíž
spatřovat další krok Nejvyššího soudu k
většímu sblížení staré i nové úpravy
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
Z JUDIKATURY
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
kontraktačního procesu.
Není bez zajímavosti, že jeden
z argumentů pro uvedený závěr našel
Nejvyšší soud i v pojetí nového
občanského zákoníku. Za zmínku stojí
obecná argumentace z oblasti právních
principů. Velký senát Nejvyššího soudu
podpořil stanovisko právní vědy, podle
něhož vzniknou-li v oblasti soukromého
práva pochybnosti o tom, zda je určité
zákonné ustanovení kogentní nebo
dispozitivní, je třeba ctít zásadu
přednosti závěru o jeho dispozitivitě.
V citovaném rozhodnutí se k tomu
doslova uvádí: „[…] při pochybnostech,
zda je občanskoprávní norma
kogentního nebo dispozitivního
charakteru, je třeba dát v souladu se
zásadami, kterými jsou občanské právo
a občanský zákoník ovládány (srov.
zejména princip obecné svobody -
autonomie jednání zakotvený v článku
2 odst. 3 Listiny základních práv a
svobod), přednost závěru, že norma má
dispozitivní charakter […]” To je
významný judikatorní příspěvek
k nazírání na povahu soukromého
práva a jeho norem, neboť do
zmiňovaného rozhodnutí byl občanský
zákoník chápán spíše jako kogentní
norma.
Autor: Petr Čech
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním
postižením
V poslední době jsme zaznamenali
zvýšený počet dotazů ze strany našich
klientů, jakým způsobem mají
zaměstnavatelé s více než 25
zaměstnanci v pracovním poměru
správně plnit povinnost stanovenou v §
81 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti (dále jen „zákon o
zaměstnanosti“), tj. povinnost
zaměstnávat osoby se zdravotním
postižením („OZP“) ve výši povinného
podílu těchto osob na celkovém počtu
zaměstnanců zaměstnavatele, který
činí 4 %.
Zaměstnavatelé mohou splnit tuto
povinnost některým ze zákonem
předvídaných způsobů, anebo jejich
vzájemnou kombinací, a to:
a) zaměstnáním příslušného počtu OZP
v pracovním poměru, nebo
b) odebíráním výrobků nebo služeb od
zaměstnavatelů zaměstnávajících více
než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP,
nebo zadáváním zakázek těmto
zaměstnavatelům nebo odebíráním
výrobků nebo služeb od osob se
zdravotním postižením, které jsou
osobami samostatně výdělečně
činnými a nezaměstnávají žádné
zaměstnance, nebo zadáváním zakázek
těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu.
První ani třetí způsob plnění povinnosti
větší potíže v praxi nevyvolávají.
Problematickým je však druhý (tzv.
náhradní) způsob naplňování
povinného podílu uvedený pod
písmenem b). S účinností od 1. ledna
2012 byl totiž zákon o zaměstnanosti
novelizován, a to s cílem, aby byl
podpořen
odbyt
výrobků
zaměstnavatelů OZP a tím zvýšena
zaměstnanost této cílové skupiny. V §
81 odst. 3 tak bylo nově výslovně
stanoveno, že zaměstnavatelé
zaměstnávající více než 50 % OZP a
osoby samostatně výdělečně činné,
které jsou sami OZP („kvalifikovaní
zaměstnavatelé“) mohou pro účely
splnění povinného podílu poskytnout
své výrobky a služby pro účely jejich
uplatnění jinými zaměstnavateli jako
náhradního plnění. Právě použití
přivlastňovacího zájmena „svůj“
v textu zákona mělo dát jasně najevo,
že již nebude v rámci náhradního
plnění možné uplatňovat cenu výrobků
a služeb, které kvalifikovaní
zaměstnavatelé sami nevyrábějí a či
neposkytují, ale pouze bez dalšího tzv.
„přefakturovávají“ či „přeprodávají“ od
jiných subjektů, které nesplňují
kvalifikační požadavky a nemají
vlastnosti
kvalifikovaných
zaměstnavatelů vyžadované zákonem
o zaměstnanosti.
Přes jasnou dikci zákona je stále praxí
mnoha firem uplatňovat jako náhradní
plnění plnou hodnotu výroků a služeb
nakoupených od kvalifikovaných
zaměstnavatelů, přestože tito
neposkytují své výrobky a služby, ale
pouze přeprodávají zboží a služby
jiných poskytovatelů. Správně by však
jako náhradní plnění měla být
uplatňována pouze hodnota dodatečně
poskytnutých „vlastních“ služeb
kvalifikovaných
zaměstnavatelů
k přeprodávanému zboží (jsou-li
nějaké).
Nejasnost v této otázce paradoxně
způsobilo samo Ministerstvo práce a
sociálních věcí („MPSV“), které nejdříve
ve svém stanovisku ze dne 13.8.2013
uvedlo, že pokud je zboží odebráno či
přefakturováno od jiného subjektu, než
od kvalifikovaného zaměstnavatele,
není možné takovou dodávku pro účely
plnění povinného podílu započítat, aby
pak v oficiálním dopise z 14.10.2013
(zřejmě pod tlakem lobbyistů) tento
závěr zpochybnilo s tím, že je odlišný
od dlouhodobě aplikované praxe a
způsobil by řadě zaměstnavatelů potíže
s naplněním zákonné povinnosti bez
možnosti reakce, tj. uzavření
potřebných smluv dodavatelsko odběratelských. Dne 31.10.2013 ale
vydalo MPSV k dané otázce další
stanovisko (lze jen doufat, že konečné),
v němž se vrací k závěrům stanoviska
původního a potvrzuje, že způsoby
plnění, které nezvyšují odbyt výrobků
zaměstnavatelů OZP ani zaměstnanost
OZP, jsou v rozporu s účelem
sledovaným právní úpravou.
Vzhledem k tomu, že pouhý přeprodej
či přefakturace výrobků a služeb od
jiných subjektů, odbyt vlastních
výrobků zaměstnavatelů OZP ani
zaměstnanost této cílové skupiny nijak
nezvyšuje, je dle našeho názoru plnění
povinného podílu tímto způsobem
v rozporu se zákonem. Při plnění
povinného podílu tímto způsobem tedy
zaměstnavatelům doporučujeme, aby
si vždy ověřili, zda výrobky a služby
poskytované jim kvalifikovaným
zaměstnavatelem jsou skutečně jeho
vlastní výrobky a služby, případně jsou
přeprodávané od jiných kvalifikovaných
zaměstnavatelů.
V opačném případě se vystavuje riziku
postihu ze strany inspekce práce, která
se dle MPSV má při svých kontrolách
v současné době zaměřovat na tuto
problematiku a porušení právních
předpisů sankčně postihovat včetně
případného předávání podnětů dalším
orgánům (živnostenské úřady, finanční
úřady, orgány činné v trestním řízení).
Autoři: Tomáš Jelínek, Marie Janšová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Dopady rekodifikace soukromého práva do
řízení lidských zdrojů po 1. 1. 2014
Nepamatuji rok, kdy by od 1.
ledna nedocházelo ke
změnám v pracovněprávní
legislativě a personalisté a
HR manažeři by nebyli
nuceni učit se nová zákonná
pravidla a postupy. Rok
2014 však bude výjimečný,
neboť i do pracovněprávních
vztahů významně zasáhne
rekodifikace soukromého
práva a zejména nový
občanský zákoník (NOZ).
Nový občanský zákoník se uplatní i
v pracovněprávních vztazích
Nový občanský zákoník ovlivní i
pracovněprávní vztahy, a to přesto, že
přímo v zákoníku práce mnoho změn
nenajdeme.
Úpravu
nového
občanského zákoníku je totiž nutné
použít na pracovněprávní vztahy tehdy,
neexistuje-li výslovná regulace
v zákoníku práce. Nový občanský
zákoník výrazně posiluje autonomii
vůle smluvních stran. Stanoví také
méně případů, ve kterých se nebude
možné od zákonných požadavků
odchýlit. Nová pravidla se
v pracovněprávních vztazích projeví
pouze omezeně. Od zákoníku práce se
bude možné odchýlit tehdy, není-li to
v rozporu s výslovným zákonným
zákazem, dobrými mravy či veřejným
pořádkem. V pracovněprávních
vztazích je pak výslovně zachována i
garance nejméně a nejvýše
přípustných práv a povinností
stanovených zákonem práce nebo
kolektivní smlouvou jako nejméně nebo
nejvýše přípustných.
Přípustnost odchylky od zákona pak
bude posuzována zejména s ohledem
na to, zda neodporuje smyslu a účelu
zákona. Nepřípustným ujednáním bude
např. taková dohoda, která bude
porušovat zásadu rovného zacházení
se zaměstnanci a zákazu jejich
diskriminace. Dalšími významnými
korektivy posuzování platnosti právních
jednání v pracovněprávních vztazích je
dodržení zásady zvláštní zákonné
ochrany postavení zaměstnance a
uspokojivých a bezpečnostních
pracovních podmínek. Odchýlit se od
zákona je možné smlouvou či vnitřním
předpisem; ten však nesmí
zaměstnancům stanovovat nové
povinnosti, než ty vyplývající ze zákona.
Jak uzavřít pracovní smlouvu
Do pracovněprávních vztahů se plně
promítne rovněž nová úprava uzavírání
smluv. Ta je výrazně odlišná od
stávající praxe a mj. umožňuje, aby
k uzavření smlouvy došlo i tehdy,
pokud druhá strana nabídku smlouvu
přijala s určitými výhradami či
změnami, které významně nemění
dohodnutý obsah smlouvy. Pokud
chcete takovým překvapením zabránit,
musíte jednat obezřetně a rychle a
jakékoli takové změny bez zbytečného
prodlení odmítnout. Alternativně dejte
ještě před uzavřením smlouvy druhé
straně najevo, jakým způsobem má být
smlouva uzavřena, případně si
dohodněte způsob uzavření smlouvy.
Pozor na tzv. adhezní smlouvy. Jedná
se o smlouvy, které jsou zpravidla na
formulářích, anebo druhá strana
fakticky nemá možnost ovlivnit jejich
obsah a má tedy jen na výběr smlouvu
buď podepsat, nebo odmítnout. Slabší
strana, v pracovněprávních vztazích
zpravidla zaměstnanec, je chráněna
proti nesrozumitelným či zvláště
nevýhodným ustanovením v takových
smlouvách. Nebude-li nesrozumitelné
ustanovení zaměstnanci dostatečně
vysvětleno, je neplatné.
Netahejte nikoho za nos aneb o
předsmluvní odpovědnosti
I v pracovněprávních vztazích bude
možné využít koncept předsmluvní
odpovědnosti. Pokud si totiž strany při
vyjednávání pracovní smlouvy nesdělí
vzájemně všechny okolnosti rozhodné
pro její uzavření, např. zaměstnavatel
zatají, že pracovní pozice vyžaduje
časté pracovní cesty, pak odpovídá
druhé straně za újmu, která jí v tomto
důsledku vznikla.
Ještě závažněji se předsmluvní
odpovědnost projeví tehdy, nedojde-li k
uzavření pracovní smlouvy bez
zjevného důvodu přesto, že jednání
stran dospělo do takového stadia, že se
uzavření smlouvy jevilo jako vysoce
pravděpodobné. Nepoctivě tak bude
jednat firma, která bude nadále
vyjednávat s několika kandidáty,
přestože už ví, že má zájem jen o
jednoho z nich. Stejně tak jedná
nepoctivě zaměstnanec, který se
nadále účastní výběrového řízení u více
zaměstnavatelů, přestože již je
rozhodnut, u kterého z nich nastoupí a
má s tímto např. i sjednány podmínky
nástupu a s těmi zbývajícími bude
jednat již jen „na oko“. V každém
případě platí, že ten, kdo jednal takto
nepoctivě, nahradí druhé straně škodu,
a to až do výše ztráty z neuzavřené
smlouvy v obdobných případech.
Započtení pohledávek na mzdu
konečně přípustné
Nová právní úprava konečně přináší
jistotu ohledně možnosti započtení
pohledávek zaměstnavatele na mzdu či
plat zaměstnanců. Není však
jednoznačná, pokud jde o maximální
přípustnou výši započtení. Úprava
obsažená v NOZ započtení pohledávek
na mzdu zaměstnanců výslovně
dovoluje, avšak pouze do výše poloviny
zaměstnancovy mzdy, platu či jejich
náhrad. Naproti tomu zákoník práce
požaduje, aby při započtení na mzdu
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO
zaměstnance byly respektovány
podmínky stanovené pro výkon
rozhodnutí srážkami ze mzdy a tedy, že
se uplatní zejména pravidlo o
nezabavitelné částce, na kterou již
započtení není přípustné. Toto pravidlo
zákoníku práce jako zákona speciálního
by tak zřejmě mělo dostat přednost
před úpravou dle NOZ.
Dohodou o srážkách ze mzdy je
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
možné zajistit i více dluhů
Stejná pravidla ohledně maximální
částky mzdy či její náhrady, kterou je
možné v důsledku započtení
zaměstnanci nevyplatit, se uplatní také
při srážkách ze mzdy prováděných na
základě dohody o srážkách ze mzdy.
Nově bude možné, aby měl
zaměstnanec své dluhy zajištěny i více
dohodami o srážkách ze mzdy, ale
k uzavření takové dohody se vyžaduje
předchozí souhlas zaměstnavatele.
Novinkou je také to, že náklady spojené
s placením srážek nese zaměstnavatel
jen u jedné dohody; má-li jich
zaměstnanec více, nese náklady s
placením srážek sám. Výši těchto
nákladů vyčíslí zaměstnavatel.
Autor: Mgr. Marie Janšová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
ZE SLOVENSKA
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Ochrana osobných údajov
S účinnosťou od 1. júla 2013 bol prijatý
nový zákon o ochraně osobných
údajov („zákon“). Tento zákon na
jednej strane do značnej miery kopíruje
pôvodne platný zákon o ochrane
osobných údajov, na druhej strane však
prináša aj nové povinnosti. Stručný
prehľad zmien uvádzame nižšej:
Možnosť využívať elektronický
podpis
Nový zákon konečne jednoznačne
konštatuje, že písomný súhlas
dotknutej osoby so spracovaním
osobných údajov môže byť podpísaný
aj zaručeným elektronickým podpisom.
Doterajšia úprava totiž umožňovala len
vlastnoručné podpísanie písomného
súhlasu.
Sprostredkovateľ len na základe
písomnej zmluvy
Poveriť sprostredkovateľa spracúvaním
osobných údajov je možné len na
základe písomnej zmluvy. Zmluva musí
byť podpísaná najneskôr v deň začatia
spracovania
údajov
sprostredkovateľom a musí obsahovať
náležitosti stanovené zákonom.
Sprostredkovateľ môže spracovávať
osobné údaje prostredníctvom
subdodávateľa len v prípade, ak je to
výslovne dohodnuté v zmluve. Nový
zákon umožňuje, aby sprostredkovateľ
za prevádzkovateľa získaval
a likvidoval osobné údaje, vybavoval
námietky dotknutých osôb, poskytoval
im informácie a vykonával prenos
osobných údajov do členských štátov
Európskej únie alebo tretích krajín.
Doterajšie zmluvné vzťahy so
sprostredkovateľom sa musia zosúladiť
s novým zákonom do konca júna 2014.
Sprístupňovanie,
resp.
zverejňovanie osobných údajov
zamestnancov
Zamestnávateľ bude môcť, bez súhlasu
zamestnanca, sprístupniť tretím
osobám alebo zverejniť osobné údaje
zamestnanca, a to v rozsahu: titul,
meno, priezvisko, jeho zaradenie,
miesto výkonu práce a kontaktné údaje
(t.j. telefónne a faxové číslo, pracovný
email). Podmienkou je, aby takéto
sprístupnenie alebo zverejnenie bolo
nevyhnutné na plnenie pracovných
povinností a aby nenarušilo vážnosť,
dôstojnosť a bezpečnosť zamestnanca.
Monitorovanie priestoru, ktorý je
prístupný verejnosti
Nový zákon definuje priestor prístupný
verejnosti ako priestor, do ktorého je
voľný vstup a možno sa v ňom voľne
zdržiavať bez časového obmedzenia
alebo vo vymedzenom čase (napríklad
nákupné centra, prevádzky obchodov,
parky, parkoviská, okolie domov a
bytov, ktoré je verejne prístupné, atď.).
Nový zákon taktiež jednoznačne
stanovil, že priestor bude môcť byť
monitorovaný aj za účelom ochrany
majetku alebo zdravia. Nový zákon
prináša predĺženie lehoty na likvidáciu
záznamu z monitorovania. Záznam
získaný monitorovaním bude musieť
byť zlikvidovaný do 15 dní (pôvodná
lehota bola 7 dní) odo dňa
nasledujúceho po dni, v ktorom bol
záznam vyhotovený. Označenie
monitorovaného priestoru sa
nevyžaduje, ak tak nestanoví osobitný
zákon.
Poučenie oprávnených osôb
Nový zákon jasne stanovuje, že
oprávnenou osobou (takou osobou je
osoba, ktorá prichádza do styku
s osobnými údajmi v rámci svojho
pracovného alebo obdobného pomeru)
sa daná osoba stáva až dňom jej
poučenia o právach a povinnostiach
vyplývajúcich jej zo zákona. Zákon
zároveň presne určuje obsah
písomného záznamu, ktorým sa
potvrdzuje vykonanie poučenia
a ustanovenie oprávnenej osoby.
Prevádzkovatelia sú povinný poučiť
oprávnené osoby o existencii nového
zákona a povinnostiach z neho
vyplývajúcich do konca roka 2013.
Zodpovedná osoba
Nový zákon prináša významné zmeny
v ustanoveniach týkajúcich sa
zodpovednej osoby, t.j. osoby, ktorá
dozerá na dodržiavanie zákona pri
spracúvaní osobných údajov. Od júna je
prevádzkovateľ povinný písomne určiť
zodpovednú osobu len v prípade, ak
spracúva
osobné
údaje
prostredníctvom 20 a viac oprávnených
osôb. Určiť možno za zodpovednú
osobu len takú fyzickú osobu, ktorá je
plne spôsobilá na právne úkony, je
bezúhonná a má platné potvrdenie
o absolvovaní skúšok zodpovednej
osoby, ktoré jej vydá Úrad na ochranu
osobných údajov („Úrad“) po tom, čo
u neho absolvuje školenie a úspešne
urobí skúšky. Zodpovednú osobu, ktorá
bude spĺňať nové požiadavky je
potrebné poveriť do konca júna 2014
a toto poverenie oznámiť Úradu.
Zavedenie poplatkov za registráciu
informačných systémov
Registrácia informačného systému
alebo zmena registrácie stojí 20,- EUR,
pri osobitnej registrácií informačného
systému alebo jeho zmene 50,- EUR.
Dňom účinnosti nového zákona sa
všetky registrácie a osobitné
registrácie informačných systémov
rušia a je potrebné ich nanovo
zaregistrovať najneskôr do konca roka
2013.
Cezhraničný prenos osobných
údajov do tretích krajín
Malé zmeny sa dotkli aj prenosu
osobných údajov do tretích krajín (t.j.
do krajín mimo EU). Ak prevádzkovateľ
prijme záruky vyplývajúce zo
štandardných zmluvných doložiek
alebo záväzných vnútropodnikových
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
ZE SLOVENSKA
pravidiel, ktoré boli schválené
niektorým z úradov na ochranu
osobných údajov so sídlom v členskom
štáte EÚ, prenos osobných údajov do
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
tretích krajín, ktoré nezaručujú
primeranú ochranu, sa bude môcť
uskutočniť aj bez písomného súhlasu
dotknutej osoby. To neplatí pre
osobitnú kategóriu osobných údajov
(napr. rodné číslo, rasa, atď.).
Autori: Lucia Regecová, Danica
Valentová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
ZE SLOVENSKA
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Slovenské koncernové právo
Obchodný zákonník vo svojich
ustanoveniach upravuje viaceré
prípady, v ktorých sa kladú podmienky
pre uzatváranie zmlúv medzi
spoločníkmi alebo konateľmi a „ich
spoločnosťami“. Ich cieľom je hlavne
sprehľadnenie týchto obchodov
a dosiahnutie reálneho oceňovania
predmetu zmlúv.
Hlavne písomne
Požiadavka sprehľadnenia obchodov sa
dotýka jednoosobových kapitálových
spoločností – spoločností s ručením
obmedzením a akciových spoločností.
Hlavne u malých a stredných
podnikateľoch je bežné, že jediný
spoločník je zároveň aj konateľom
spoločnosti. V takom prípade musí byť
akákoľvek zmluva, ktorá sa uzatvára
medzi spoločnosťou a jediným
spoločníkom, ktorý je zároveň aj
konateľom spoločnosti, uzatvorená
v písomnej forme. Rovnaký princíp sa
uplatní aj pri akciovej spoločnosti.
Zmluva, ktorá sa uzatvára medzi
akciovou spoločnosťou a jej jediným
akcionárom, ktorý je súčasne členom
jej predstavenstva, musí byť taktiež
písomná.
Obmedzenia pri nadobúdaní
majetku s.r.o. a a.s.
Veľký pozor si treba dávať pri
uzatváraní zmlúv, ktorými spoločnosť
nadobúda majetok za protihodnotu (t.j.
kúpnu cenu) vo výške najmenej 10% z
jej základného imania, a ktorá je
uzatvorená medzi s.r.o. alebo a.s. a:
jej zakladateľom, spoločníkom
alebo akcionárom,
osobou blízkou so zakladateľom
alebo spoločníkom/akcionárom,
ovládanou osobou alebo
ovládajúcou osobou.
Spoločnosť môže nadobúdať majetok
najmä kúpnou zmluvou, zmluvou
o predaji podniku, zmluvou o kúpe
prenajatej veci, odplatným postúpením
pohľadávky, atď. Ak by sa takáto
zmluva uzatvárala do dvoch rokoch od
vzniku spoločnosti, návrh zmluvy musí
byť vopred schválený valným
zhromaždením spoločnosti. Obchodný
zákonník však nestanovuje následky
neschválenia návrhu zmluvy, t.j. či je
zmluva neplatná. V zásade platí, že ak
má zmluva všetky náležitosti, je platná.
Avšak spoločnosť môže zakročiť voči
konateľom
alebo
členom
predstavenstva, ktorí zmluvu podpísali
bez predchádzajúceho schválenia jej
návrhu valným zhromaždením
a požadovať od nich prípadnú náhradu
vzniknutej škody.
Za účelom posúdenia, či kúpna cena
alebo odplata za majetok, ktorý
spoločnosť nadobúda, zodpovedá jeho
reálnej hodnote, musí byť hodnota
predmetu zmluvy určená znaleckým
posudkom.
Vyhotovenie znaleckého posudku
nebude potrebné, ak valné
zhromaždenie spoločnosti rozhodne, že
hodnota predmetu zmluvy sa nemusí
určiť znaleckým posudkom ak (i) jeho
hodnota už bola určená znaleckým
posudkom, ktorý bol vyhotovený
k dátumu nie staršiemu ako 6
mesiacov pred nadobudnutím práva
k predmetu zmluvy spoločnosťou,
pričom počas týchto 6 mesiacov
nedošlo k výraznej zmene hodnoty
majetku alebo (ii) ak je hodnota
predmetu zmluvy uvedená v riadnej
účtovnej závierke za predchádzajúce
obdobie, ktorá je overená audítorom
bez výhrady. V oboch prípadoch je
štatutárny orgán povinný vyhotoviť
písomnú správu s opisom predmetu
zmluvy, spôsobe jeho ocenenia
a s vyhlásením, že nenastali okolnosti,
ktoré by výrazne zmenili hodnotu
majetku po jeho ocenení.
Účinnosť zmluvy nastane najskôr jej
uložením do zbierky listín spolu so
znaleckým posudkom. Ak nedošlo
k vyhotoveniu znaleckého posudku, do
zbierky listín sa ukladá (i)
predchádzajúci znalecký posudok,
ktorý nie je starší ako 6 mesiacov alebo
auditovaná účtovná závierka
s uvedením hodnoty majetku a (ii)
správa štatutárneho orgánu podľa
predchádzajúceho odseku. Zmluvné
strany si samozrejme môžu dohodnúť,
že účinnosť zmluvy nastane neskôr ako
jej uložením do zbierky listín spolu
s uvedenými dokumentmi.
Pokiaľ by znalecký posudok nebol
vyhotovený, ani by sa neuplatnilo
vyššie uvedené alternatívne určenie
ceny, takáto zmluva by bola neplatná
pre rozpor so zákonom.
Uvedené obmedzenia sa netýkajú,
darovacej zmluvy (nakoľko ide
o bezodplatnú zmluvu), zmlúv
uzatváraných pri bežnom obchodnom
styku, na nadobudnutie majetku podľa
rozhodnutia súdu alebo správneho
orgánu a na majetok nadobudnutý na
burze za cenu rovnajúcu sa kurzu
zodpovedajúcemu ponuke v tom čase.
Bežným obchodným stykom je
uzatváranie zmlúv, ktoré súvisia
s podnikateľskou činnosťou spoločnosti.
Obmedzenie
pri
možnom
zmenšovaní majetku akciovej
spoločnosti
Ak chce akciová spoločnosť poskytnúť
úver, pôžičku, previesť majetok alebo
poskytnúť užívanie majetku akciovej
spoločnosti (nájom, výpožičku),
poskytnúť ručenie, záložné právo alebo
iné formy zábezpeky (i) členovi
predstavenstva, (ii) prokuristovi (iii)
inej osobe oprávnenej konať za a.s.
(napríklad podnikový zmocnenec), (iv)
im blízkym osobám, ktoré konajú na ich
účet alebo (v) právnickým a fyzickým
osobám v mene ktorých tieto osoby
konajú, môže tak urobiť len na základe
predchádzajúceho súhlasu dozornej
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
ZE SLOVENSKA
rady a za podmienok obvyklých
v bežnom obchodnom styku (napríklad
pri dodržaní obvyklej výšky zmluvných
sankcií, úroku z omeškania, atď.).
V prípade, že predchádzajúci súhlas
dozornej rady bude chýbať, právny
úkon nebude spoločnosť zaväzovať
a spoločnosť si môže uplatňovať
náhradu škody voči členom
predstavenstva. Ak by súhlasom
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
dozornej rady došlo k porušeniu
povinnosti jej členov konať s odbornou
starostlivosťou, napríklad by súhlasili
s uzatvorením zmluvy aj za
neobvyklých podmienok, spoločnosť by
si mohla nárokovať náhradu škody aj
voči členom dozornej rady .
Jedinou výnimkou z povinnosti získania
predchádzajúce súhlasu dozornej rady
v uvedených prípadoch je situácia,
kedy akciová spoločnosť ako
spoločnosť ovládajúca poskytuje
plnenie ovládanej osobe.
Pri transakciách so spriaznenými
osobami je potrebné brať vyššie
uvedené pravidlá do úvahy,
v opačnom prípade môže dôjsť
k neplatnosti celej transakcie.
Autori: Jiří Sixta, Danica Valentová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Nová úprava nájemních vztahů
Od 1. 1. 2014 bude celá problematika
nájemních vztahů nemovitostí, včetně
bytů a nebytových prostor i nájmu
movitých věcí upravena v novém
občanském zákoníku („NOZ“). Ruší se
nejen zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a
podnájmu nebytových prostor, ale také
zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.
●
Nový občanský zákoník navíc stanoví
pravidlo, podle kterého bez ohledu na
to, zda byla nájemní smlouva k
nemovitostem, bytům či nebytovým
prostorám uzavřena před 1. 1. 2014
nebo až po tomto datu, budou se
nájemní vztahy řídit pouze NOZ (§ 3074
NOZ). Starými předpisy se budou řídit
pouze konkrétní práva a povinnosti
stran - nároky, které již vznikly.
Níže uvádíme seznam těch největších a
nejdůležitějších změn v nájemních
vztazích:
Změny obecně pro všechny
nájemní vztahy
●
●
●
●
●
●
●
Lze pronajmout i věc, která vznikne
teprve v budoucnu (dnes to
judikatura vylučovala).
Nájem nemovité věci lze zapsat do
katastru nemovitostí (nikdo se tak
nebude moci dovolávat toho, že o
nájemním vztahu k nemovitosti,
kterou koupil, nevěděl).
Ujednají-li si strany nájem na dobu
určitou delší než padesát let, má se
za to, že byl nájem ujednán na dobu
neurčitou s tím, že v prvních padesáti
letech lze nájem vypovědět jen z
ujednaných výpovědních důvodů a v
ujednané výpovědní době.
Výslovně je stanoveno, že
pronajímatel nemá právo o své vůli
pronajatou věc měnit. To samozřejmě
neplatí u nutných oprav.
Je stanovena povinnost nájemce věc
užívat jako řádný hospodář.
Na zajištění nájemného má dnes
pronajímatel zástavní právo
k movitým věcem v prostorách. Od 1.
●
●
1. 2014 nemá pronajímatel právo
zástavní, ale právo zadržovací. Je
tedy oprávněn tyto věci zadržet až do
zaplacení dlužného nájemného.
Změní-li se vlastník věci, přejdou
práva i povinnosti z nájmu na nového
vlastníka. Nicméně pro nového
vlastníka nebudou závazná ta
ujednání o pronajímatelových
povinnostech, které NOZ nestanoví,
ledaže o nich nový vlastník věděl
(např. pokud si dělal due diligence).
Navíc pokud nový vlastník věci neměl
rozumný důvod pochybovat, že
kupuje věc, která není pronajata, a
ono se ukáže, že pronajata je, má
tento nový vlastník právo nájem
vypovědět do tří měsíců poté, co se
dozvěděl nebo musel dozvědět o tom,
že je věc pronajata a kdo je
nájemcem. To ale neplatí, byl-li
pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí.
V takovém případě pronajímatel
vypovědět smlouvu nemůže.
Je-li dána výpověď bez výpovědní
doby, musí být taková výpověď vždy
odůvodněná.
Změnila se pravidla pro automatické
prodloužení smlouvy. Automatické
prodloužení smlouvy je možné i u
bytu, což dnes nešlo. Od 1. 1. 2014
nebude zapotřebí podání žaloby o
vyklizení, aby se smlouva
automaticky neprodloužila, ale bude
stačit i zaslání písemné výzvy k
vyklizení nájemci do jednoho měsíce
po skončení nájmu, a u nájmu bytu
do tří měsíců (pokud nájemce byt
v této době užívá). Pokud výzva
zaslána nebude, nájem se prodlouží
maximálně o rok, u bytů o dva roky.
Pokud strana porušuje smlouvu zvlášť
závažným způsobem a tím působí
druhé straně značnou újmu, má
dotčená strana právo vypovědět
nájem bez výpovědní doby.
Změny v nájmu bytů
●
Speciální ustanovení o nájmu bytu či
●
●
●
●
●
●
●
●
domu se použijí na každé prostory,
které slouží k bytovým potřebám,
tedy i na nebytový prostor, který
slouží k potřebě bydlení. Naopak
nebude chráněn nájem bytu, kde
nájemce nebydlí a používá ho pro jiné
účely, nebo nájem bytu, kde
nájemcem je právnická osoba, jelikož
ta nemá bytové potřeby.
Ačkoliv se práva nájemce částečně
oslabují - dochází k vypuštění
bytových náhrad a soud již nemusí
k výpovědi přivolit - nájem zůstává i
nadále chráněn, neboť ustanovení o
nájmu bytu jsou jednostranně
kogentní, což znamená, že se
k ujednáním, která zkracují
nájemcova práva, nepřihlíží.
Pokud nájemce v bytě bydlí, je
oprávněn byt (jeho část) podnajmout
jiné osobě i bez souhlasu
pronajímatele (jde tedy např. o
podnájem pokoje).
NOZ výslovně zakazuje sjednávat v
nájemních smlouvách na byt s
nájemcem smluvní pokutu nebo
zjevně nepřiměřené povinnosti.
Pokud tam takové ujednání bude,
nebude se k němu přihlížet.
Výpověď musí být písemná a musí
obsahovat poučení o námitkách a
soudním přezkumu.
Nájemce má právo smlouvu na dobu
určitou kdykoliv vypovědět, změní-li
se okolnosti do té míry, že po nájemci
nelze rozumně požadovat, aby v
nájmu pokračoval.
Neplatnost výpovědi pronajímatele
musí nájemce aktivně zažalovat ve
dvou měsíční lhůtě ode dne doručení
výpovědi.
Nájemce má právo chovat v bytě
zvíře, nepůsobí-li jeho chov
pronajímateli a ostatním nepřiměřené
obtíže. Nájemce také může v bytě
pracovat nebo i podnikat, nezpůsobí-li
to zvýšené zatížení pro byt nebo dům.
Pronajímatel si může vyhradit, že se
vyžaduje jeho souhlas s přijetím
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
●
●
●
nového člena do nájemcovy
domácnosti (to neplatí, jedná-li se o
sobu blízkou nebo případy zvláštního
zřetele hodné). Pronajímatel může
požadovat, aby v bytě žil jen takový
počet osob, který je přiměřený
velikosti bytu.
Strany si mohou ujednat každoroční
zvyšování nájemného. Neujednají-li si
ho a nevyloučí to, má pronajímatel
právo jednou ročně navrhnout
zvýšení nájemného až do výše místně
srovnatelného obvyklého nájemného
s tím, že zvýšení v součtu tří let může
být maximálně 20 % původního
nájemného. Obdobně lze nájemné i
snižovat. Pokud nájemce s návrhem
nesouhlasí, může se do tří měsíců
pronajímatel domáhat určení
nájemného u soudu.
Pronajímatel může navrhnout zvýšení
nájmu na financování úprav bytu
nebo domu, jež ho trvale zlepšují.
Pokud s navrhovaným zvýšením
nájemného souhlasí alespoň 2/3
nájemců, platí zvýšené nájemné i pro
ostatní nájemce, kteří se zvýšením
nesouhlasili.
Vyžadovaná jistota (neboli kauce)
může být stanovena až do výše
šestinásobku měsíčního nájemného.
Dnes je možný jen třínásobek (ovšem
i se započtením záloh, zatímco NOZ
mluví jen o nájemném). Při skončení
nájmu si pronajímatel může započíst,
co mu nájemce případně z nájmu
dluží. Dnes je započtení možné jen
pokud má pronajímatel na dlužnou
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
částku vykonatelné soudní rozhodnutí.
Nájemce má navíc právo na úroky z
jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve
výši zákonné sazby.
Změny v nájmu nebytových prostor
●
●
●
●
●
●
●
Speciální ustanovení o nájmu
prostoru sloužícího podnikání se
použijí vždy tehdy, je-li účelem nájmu
provozování podnikatelské činnosti v
tomto prostoru nebo v této místnosti
a slouží-li prostor nebo místnost
alespoň převážně podnikání, a to bez
ohledu na to, zda je účel nájmu ve
smlouvě vyjádřen. Nemusíme tedy již
řešit, zda použijeme různé zákony,
pokud pronajímáme část nemovitosti
a pokud pronajímáme ohraničené
(vyčleněné) nebytové prostory.
Podstatné pouze je, zda
nepronajímáme k podnikání.
Smlouva nemusí být písemná.
Způsob rozúčtování služeb, pokud
nebude sjednán ve smlouvě, stanoví
jiný právní předpis, který zatím nebyl
vydán.
Nájemce nemůže změnit činnost v
prostoru, pokud by změna způsobila
zhoršení poměrů nemovité věci,
poškodila pronajímatele či ostatní
uživatele nemovitosti.
Nájemce je v omezené míře oprávněn
na nemovitou věc umístit štít či
návěstí jen se souhlasem
pronajímatele, který nesmí být
bezdůvodně odmítnut. Pokud se
pronajímatel do měsíce nevyjádří,
platí, že souhlasí.
Nájemce může převést nájem při
●
●
●
převodu podnikatelské činnosti
nájemce (např. při převodu závodu)
jen se souhlasem pronajímatele.
Souhlas pronajímatele i smlouva o
převodu nájmu musí být písemná.
Výpověď smlouvy na dobu určitou ze
zákonných důvodů je tříměsíční a
musí být odůvodněná, jinak je
neplatná.
Výpověď smlouvy na domu neurčitou
je šestiměsíční, s výjimkou případu,
kdy má strana k výpovědi vážný
důvod, pak je výpověď tříměsíční.
Pokud nájem trvá pět či více let je
výpovědní doba vždy šestiměsíční.
Vypovídaná strana má právo podat
proti výpovědi do jednoho měsíce
námitky. Pokud strana nevezme
výpověď zpět, rozhodne o námitkách
soud, pokud se vypovídaná strana na
soud obrátí do dvou měsíců po
uplynutí lhůty ke zpětvzetí výpovědi.
Nájemce má nové právo - skončí-li
nájem výpovědí ze strany
pronajímatele, má nájemce právo na
náhradu za výhodu pronajímatele,
nebo nového nájemce, kterou získali
převzetím zákaznické základny
vybudované vypovězeným nájemcem.
Nájemce toto právo nemá, byl-li z
nájmu vypovězen pro hrubé porušení
svých povinností.
Závěrem je potřeba znovu zdůraznit, že
i na vaše staré vztahy se tedy aplikují
výše uvedené nové principy, práva a
povinnosti stran.
Autor: Markéta Tvrdá
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Náhrada škody dle nového občanského
zákoníku
Nový občanský zákoník podstatně
změnil právní úpravu náhrady škody.
Reformou prošel pojem škody,
předpoklady, za kterých bude nutné ji
hradit, i způsob náhrady.
Škodou se nově míní újma na jmění (§
2894 odst. 1 NOZ). Rozumí se jí nejen
snížení majetku (aktiv) poškozeného,
ale také například zvětšení jeho
dluhů (pasiv). Padá tak dosavadní
judikatura, která nespatřovala vznik
škody v tom, že poškozenému vznikl
přičiněním škůdce dluh (např. finanční
úřad mu vyměřil pokutu). Škodu
povinný utrpěl až v okamžiku, kdy
takový dluh zaplatil anebo kdy musel
strpět výkon exekuce na svůj majetek.
Až tehdy se – striktně vzato - snížil jeho
majetek. Nově bude možné nahlížet
jako na škodu již na samotný dluh.
Škůdce bude povinen poškozeného
tohoto dluhu zbavit (jeho zaplacením,
dohodou s věřitelem o jeho prominutí,
anebo také převzetím) nebo mu za něj
poskytnout náhradu (§ 2952 NOZ).
Ani nový občanský zákoník obecně
nerozšiřuje pojem škody o újmu
nemajetkovou, kterou je kupříkladu
pošramocená pověst či psychické
strádání.
Ke
kompenzaci
nemajetkové újmy bude škůdce
povinen, jen když si to strany
ujednají, anebo stanoví-li tak
zákon (§ 2894 odst. 2 NOZ). Okruh
situací, pro které tak činí, se nicméně
významně rozšiřuje. Za všechny lze
zmínit například svévolné či škodolibé
poškození věci, tedy obecně poškození,
z něhož má škůdce potěšení.
V takovém případě nahradí
poškozenému i cenu zvláštní obliby
věci, tedy v podstatě psychickou újmu
spojenou s jejím zničením či
poškozením. Újmu v podobě
odůvodněného pocitu osobního neštěstí,
které nelze jinak odčinit, bude škůdce
povinen kompenzovat i tehdy,
odůvodní-li to zvláštní okolnosti. To
je dosti vágní vymezení. Bude záležet
jen na soudcích, ve kterých situacích
dovodí takové okolnosti. Zákon
poskytuje jen základní vodítko. O tyto
případy by mělo jít zvláště tehdy (leč
nikoliv výlučně – výčet je
demonstrativní), poruší-li škůdce
z hrubé nedbalosti důležitou právní
povinnost, anebo způsobí-li újmu
úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo
z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.
Nemajetkovou újmu bude třeba hradit
rovněž ve všech případech, kdy
povinnost k náhradě stanoví zákon
o obchodních korporacích, tedy
v podstatě vždy, vznikne-li taková újma
následkem porušení povinnosti
stanovené společenstevním právem.
V rovině obecné úpravy nový občanský
zákoník opouští dosavadní jednotné
pojetí civilního deliktu. Dle něho
odpovědnost zakládalo porušení
libovolné právní povinnosti. Nezáleželo
na tom, zda ji stanovil zákon, nebo
dohoda stran. Nová právní úprava
rozlišuje tři typy základních deliktů
– porušení dobrých mravů (§ 2909
NOZ), zákona (§ 2910 NOZ) a
smlouvy (§ 2913 NOZ). Právní režim
jednotlivých typů se bude lišit. Ryze
deliktní odpovědnost (náhrada škody
při porušení povinnosti stanovené
zákonem) se např. bude blížit
dnešnímu subjektivnímu pojetí
občanskoprávní odpovědnosti. Škůdce
bude povinen k náhradě jen při
vlastním zavinění, byť presumovaném.
Odpovědnost kontraktní (náhrada
škody při porušení povinnosti
stanovené smlouvou) naopak navazuje
na současnou objektivní odpovědnost
obchodněprávní. Škůdce nahradí škodu
bez ohledu na své zavinění, povinnosti
se však zprostí, dovolá-li se liberačních
důvodů vymezených v § 2913 odst. 2
NOZ. Naznačené dělení otevírá otázku,
do které kategorie podřadit
porušení povinnosti stanovené
zákonem, leč pro smluvní vztah.
Typicky povinnost péče řádného
hospodáře, kterou stanoví zákon,
ovšem coby součást minimálního
(zákonného) obsahu smlouvy o výkonu
funkce. Domníváme se, že důsledky
takového porušení by logicky měly
spadnout pod režim smluvní
odpovědnosti. V teorii jsme však
zaznamenali i názory odlišné. Doplňme,
že ani režim smluvní odpovědnosti
nebude vylučovat povinnost nahradit
škodu jiné osobě, než je účastník
smlouvy, k jejímuž porušení došlo.
Oproti dnešní judikatuře, která je
v tomto ohledu prakticky bezbřehá, se
však částečně zúží okruh potenciálně
oprávněných. Z nového občanského
zákoníku se podává, že porušitel
smluvní povinnosti nahradí škodu třetí
osobě (která není stranou smlouvy)
jedině tehdy, mělo-li splnění ujednané
povinnosti zjevně sloužit jejímu zájmu.
Taková úprava se blíží německému
pojetí smlouvy s ochrannými účinky pro
třetího (Vertrag mit Schutzwirkung für
Dritte).
Zásadních změn se dočkaly skutkové
podstaty zvláštní odpovědnosti
(náhrada škody z provozní činnosti,
škody způsobená provozem zvlášť
nebezpečným, škody z provozu
dopravních prostředků atd.). Některé
z těch dosavadních se vyčlenily
k samostatné úpravě, jiné přibyly.
Velikým problémem pro podnikatele ve
službách a stavebnictví by mohla být
zvláštní úprava náhrady škody na
nemovité věci (§ 2926 NOZ). Kdo, byť
oprávněně, provádí nebo zajišťuje
práce, jimiž se jinému působí škoda na
nemovité věci, nebo jimiž se držba
nemovité věci znemožní nebo
podstatně ztíží, nahradí škodu z toho
vzniklou. Vždy bez ohledu na to, zda při
tom porušil právní povinnost, a bez
možnosti jakékoliv liberace. To je
značný posun oproti dnešnímu pojetí
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
odpovědnosti za provozní činnost či
provoz zvlášť nebezpečný. Strany sice
zásadně budou moci předem sjednat
omezení či vyloučení práva na takovou
náhradu, a to i jako právo věcné,
dojde-li k jeho zápisu do veřejného
seznamu, problém však budou mít ti,
kdož na to včas nevzpomenou, resp.
vůči těm, s nimiž žádnou smlouvu
neuzavírají, např. když rekonstrukcí
nemovitosti např. zhotovitel poškodí
jinou nemovitost, aniž to mohl
předvídat.
Zbystřit by ale měli také všichni
majitelé nemovitostí, pokud jde o
novou právní úpravu náhrady škody
způsobené věcí, včetně nemovité (§
2936 - § 2938 NOZ). Způsobí-li např.
kolemjdoucímu škodu nájemník či jeho
návštěva tím, že z okna vyhodí nějaký
předmět, a škůdce nebude možné určit
(např. proto, že se nepodaří zjistit, ze
kterého okna věc vylétla nebo kdo ji
vlastně vyhodil), nahradí škodu vlastník
nemovitosti. Bude-li jich více (např. u
bytových domů), nejspíš ji nahradí
všichni, patrně i prostřednictvím
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
společenství vlastníků. Stejně tak,
dojde-li k odloučení části budovy (např.
kusu omítky) v důsledku její vady či
nedostatečné údržby. Způsobenou
škodu nahradí nejen současný vlastník
budovy, ale solidárně s ním i vlastník
předchozí, měla-li škoda příčinu
v nedostatku vzniklém za trvání jeho
vlastnictví, na který svého nástupce
neupozornil, a došlo-li ke škodě do roka
od zániku jeho vlastnického práva.
Profesionálové všech oborů by zase
měli zaregistrovat novou úpravu
náhrady škody způsobené
informací či radou (§ 2950 NOZ).
Opět zcela bez ohledu na své zavinění,
porušení právní povinnosti a dokonce i
existenci smlouvy, a bohužel i bez
možnosti jakékoliv liberace, nahradí
každý, kdo se hlásí jako příslušník
určitého stavu nebo povolání
k odbornému výkonu nebo jinak
vystupuje jako odborník, škodu, kterou
způsobí jinému neúplnou či nesprávnou
informací, nebo jen „škodlivou“ radou
danou za odměnu v záležitosti svého
vědění nebo dovednosti. Mimořádně
rizikovým se tak stane publikování
jakýchkoliv odborných informací či
„rad“, jestliže čtenáři platí za jejich
zpřístupnění (např. v odborných
časopisech či publikacích), ale např. i
vystupování na veřejných konferencích
či školeních, opět bude-li účast na nich
zpoplatněna.
Revoluční změnou prošla také právní
úprava způsobu náhrady škody.
Zatímco
současná
úprava
upřednostňovala náhradu peněžní,
nový občanský zákoník staví na
principu restituce naturální (§ 2951
odst. 1 NOZ). Škoda se ze zákona
nahradí uvedením do předešlého
stavu. Teprve, nebude-li to možné,
anebo požádá-li o to poškozený, může
ji škůdce hradit v penězích. Strany si
náhradu v penězích také nepochybně
mohou předem sjednat. Jestliže tak
však neučiní a poškozený nezbaví
škůdce břímě naturální restituce, bude
na škůdci, aby vlastním přičiněním i
nákladem uvedl poškozeného do stavu,
jako by ke škodné události nedošlo.
Autor: Petr Čech
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
AKTUÁLNĚ
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
Právnická firma roku 2013
Na slavnostním galavečeru
Právnické firmy roku, který
se konal 11. 11. 2013 v
hotelu Intercontinental
Praha byla naše kancelář
vyhodnocena jako Nejlepší
advokátní kancelář v ČR v
oblasti Pracovního práva, za
což patří poděkování i Vám,
našim klientům.
Úspěch naší kanceláře v soutěži
Právnická firma roku v kategorii
Pracovní právo nás upřímně těší a
vážíme si jej o to více, že jsme ho
získali v tak silném konkurenčním
prostředí jiných významných
advokátních kanceláří. Ocenění
reflektuje dlouhodobou kvalitní práci a
individuální přístup k Vám. Každý
případ je pro nás výzvou, řešíme jej
individuálně. Klíčem k úspěchu je
pochopit Vaše skutečné potřeby. Svou
práci máme rádi, proto pro naše klienty
sledujeme novinky v právní oblasti,
pomáháme a podílíme se na jejich
vzdělávání ve všem, co se jejich praxe
z hlediska práva týká.
Toto ocenění je pro nás o to cennější,
že odráží hodnocení naší kanceláře
nejenom nezávislou skupinou
hodnotitelů, ale i kolegy z jiných
advokátních kanceláří. Je to pro nás
velká motivace a závazek vůči Vám,
našim klientům, nepolevit a pokračovat
ve vysoké kvalitě i nadále.
Marie Janšová
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
AKTUÁLNĚ
LEGAL NEWS: PROSINEC 2013
PF 2014
www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333
Download

Legal News - prosinec 2013