Blanokřídlí v českých zemích a na
Slovensku
9. setkání
sborník z konference
CHKO Labské pískovce a Českolipsko
13. - 16. června 2013
HOLÝ K. et BLAŽEJ L. (eds), 2013: Blanokřídlí v českých zemích a na Slovensku 9, sborník
z konference, Chřibská, 13.-16. června 2013
Program 9. setkání
Blok 1
Blažej L.
Tyrner P.
Erhart J. & Karas Z.
9:30
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého
hmyzu Českého Švýcarska
Hymenoptera aculeata v lesních stanovištích Děčínského
Sněžníku
Akuleátní blanokřídlí ve stéblech rákosu II – výsledky
sběrů
Přestávka
10:30 - 10:50
Blok 2
Macek J.
10:50
Nový druh invazní pilatky v Evropě - bez abstraktu
K poznaniu zubačkovitých (Megalodontesidae,
Symphyta) na Slovensku
Mišek T. & Roller L.
Řehoř I., Macháčková L.,
Bučánková A., Matějková A.,
Černá K., Straka J.
Nová metoda pro sledování potravní ekonomie u včel:
studie spotřeby cukru při vývoji larev čmeláků
Oběd
12:00-13:30
Blok 3
13:30
Zajímavé a atypické nálezy našich mravenců
(Hymenoptera: Formicidae)
Bezděčka P. & Bezděčková K.
Bezděčková K. & Bezděčka P.
Myrmekocenózy slatinných biotopů na Českomoravské
vrchovině
Vele A., Holuša J., Horák J.
Početnost mravenců ve smrkových lesích vzrůstá s
velikostí světlin
Přestávka
14:30 - 15:00
Blok 4
15:00
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého
hmyzu provodínských písků
Blažej L.
Černá K., Zemenová M.,
Macháčková L., Žáková Z.,
Straka J.
Sousedské společenství: hnízdní dynamika, usurpace a
sociální chování u samotářských včel
Habermannová J., Bogusch P.,
Straka J.
Jůzová K. & Straka J.
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků
Přestávka
Bezděčka P. & Bezděčková K.
16:30 - 17:00
Příroda Peru - bez abstraktu
Jak se kukaččí včely specializují na své hostitele?
2
Zajímavé a atypické nálezy našich mravenců (Hymenoptera: Formicidae)
PAVEL BEZDĚČKA & KLÁRA BEZDĚČKOVÁ
Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava
V české myrmekologické literatuře můžeme nalézt několik příspěvků, které si všímají
atypického hnízdění nebo nezvyklého výskytu mravenců, například Jech 1932, Záleský 1937,
Bezděčka 2000, Miles 2005, Pech 2011. Tento příspěvek přináší informace o výjimečných
pozorováních 15 druhů našich mravenců ze všech pěti u nás zastoupených podčeledí:
Dolichoderinae
Dolichoderus quadripunctatus (Linnaeus, 1771)
Lhánice – nález zemního hnízda, Kunovice – nález zimujícího hnízda v tyčkovém plotu,
možnost sečtení všech jedinců v hnízdě.
Tapinoma subboreale Seifert, 2012
Vsetínské Beskydy – výskyt na několika horských pastvinách.
Formicinae
Camponotus vagus (Scopoli, 1763)
Mitrov – nález hnízda v inundaci Dyje, nejzápadnější výskyt na Moravě.
Formica aquilonia Yarrow, 1955
Pohoří na Šumavě – masivní výskyt na česko-rakouském pomezí.
Formica foreli Bondroit, 1918
Mokrá – hnízdo pod kamenem, Štěměchy, Brťoví, Rodinov a Ondratice – hlinitá hnízda v poli
a na jeho okraji.
Formica lugubris Zetterstedt, 1838
Českomoravská vrchovina – nálezy na hranici 500 m n. m.
Formica pratensis Retzius, 1783
Českomoravská vrchovina a Beskydy – hnízdní komplexy, výskyt nad 1000 m n. m.
Formica rufa Linnaeus, 1758
Dačicko – největší dosud známé hnízdní komplexy.
Lasius brunneus (Latreille, 1798)
Javořická vrchovina – nález zemního hnízda ve smrkové monokultuře 720 m n. m.
Lasius fuliginosus (Latreille, 1798)
Českomoravská vrchovina – výskyt v chladných a vlhkých lokalitách, nálezy zemních hnízd.
Kunovice – nález zemního hnízda v louce.
Myrmicinae
Manica rubida (Latreille, 1802)
Vojenský újezd Brdy – nález komplexu ca 50 kupkovitých hnízd.
Messor cf. structor (Latreille, 1798)
Českomoravská vrchovina – Švařec a Lubnice, nejsevernější a nejzápadnější výskyt na území
ČR.
Formicoxenus nitidulus (Nylander, 1846)
Brno, Hády – nález hnízda mimo hostitelskou kupu mravenců Formica rufa Linnaeus, 1761.
Ponerinae
Hypoponera punctatissima (Roger, 1859)
Ostrava – nález hnízd na povrchu hřejících uhelných hald.
3
Proceratiinae
Proceratium melinum (Roger, 1860)
Hradčovice – nález dělnice v hnízdě mravenců Formica gagates Latreille, 1798.
Literatura:
BEZDĚČKA P. 2000: Schránky měkkýšů jako příležitostné úkryty mravenců. – Sborník
Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: 115–119.
JECH J. 1932: Obrovská mraveniště. – Vesmír 11: 130.
MILES P. 2005: Mravenčí mosty a výškové stavby (Die Ameisenbrucken und Hohenbauten). –
Formica, zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců 8: 53–54.
PECH P. 2011: An unusual nesting of the ant Manica rubida (Hymenoptera: Formicidae) in
nests with mounds. – Silva Gabreta, 17: 69–72.
ZÁLESKÝ M. 1937: Tapinoma erraticum ve dřevě, Dolichoderus quadripunctatus pod
kamenem aj. případy (Formicidae). – Příroda 30: 26.
4
Myrmekocenózy slatinných biotopů na Českomoravské vrchovině
KLÁRA BEZDĚČKOVÁ & PAVEL BEZDĚČKA
Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava
Rašeliniště patří k nejcennějším biotopům Českomoravské vrchoviny. Podle způsobu
sycení vodou rozlišujeme dva hlavní typy rašelinišť: slatiniště, neboli slatinná či minerotrofní
rašeliniště, saturovaná především vodou z podzemních pramenů, a vrchoviště, nebo též
ombrotrofní rašeliniště, sycená vodou srážkovou. Díky dlouhodobě stabilnímu a relativně
extrémnímu mikroklimatu představují rašeliniště často regionální centra biodiverzity
s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů organismů (např. Horsák & Černohorský
2008), a také refugia chladnomilných glaciálních reliktů (např. Nekola 1999). V mírném pásu
patří k nejohroženějším biotopům, zasaženým jak mnoha antropogenními vlivy, tak
přirozenou sukcesí.
Na Českomoravské vrchovině jsou rašeliniště soustředěna především do čtyř oblastí:
Hlinecko-Novoměstské, Humpolecko-Jihlavské, Telčsko-Počátecké a KunžackoNovobystřické (Čech et al. 2002). Většinu rašeliništních biotopů zde představují slatiniště a
rašelinné louky, rašeliniště vrchovištního typu jsou velmi vzácná.
Výzkum myrmekofauny rašelinišť byl na Českomoravské vrchovině zahájen již v 30.
letech 20. století. První práce, z okolí Velkého Meziříčí a Jindřichova Hradce, zveřejnili
Kratochvíl (1937) a Záleský (1937, 1938, 1939). Další průzkumy prováděli Lauterer (1968)
v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava a Jindřichův Hradec a Nenadál (1998) v CHKO
Žďárské vrchy. Po roce 2000 jsme na tyto aktivity navázali, zejména při mapování výskytu a
studiu biologie mravence rašelinného (Bezděčková & Bezděčka 2007, 2010, 2011, 2012).
Jádro myrmekocenóz slatinných biotopů na Českomoravské vrchovině tvoří druhy
Myrmica ruginodis Nylander, 1846, M. rubra (Linnaeus, 1758), M. scabrinodis Nylander,
1846, Lasius platythorax Seifert 1991, případně i L. flavus (Fabricius, 1782). Na několika
místech přežívají i poměrně perspektivní populace mravence rašelinného – Formica picea
Nylander, 1846.
Mravenec rašelinný je jedním z mála skutečně tyrfofilních druhů mravenců v Evropě
(Seifert 2004). Vyskytuje se pouze lokálně na nelesních rašeliništích, v současné době je
výrazně ohrožen sukcesním zarůstáním, eutrofizací a hospodářským využíváním stanovišť
(např. Mabelis & Chardon 2005; Bezděčková & Bezděčka 2011). Populace F. picea žijící na
Českomoravské vrchovině patří k nejsilnějším ve střední Evropě, což významně přispívá
k vysoké myrmekologické hodnotě tohoto území.
Literatura:
BEZDĚČKOVÁ
K. & BEZDĚČKA P. 2007: Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera:
Formicidae) v centrální části Českomoravské vrchoviny. Formica picea Nylander,
1846 (Hymenoptera: Formicidae) in the central part of Bohemian-Moravian
Highlands.– Acta Rerum Naturalium 3: 23–28.
BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2010: Nové nálezy mravence rašelinného – Formica picea
na Českomoravské vrchovině. New findings of the black bog ant – Formica picea in
the Bohemian-Moravian Highlands (the Czech Republic). – Acta Rerum Naturalium
9: 95–98.
BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2011: Ohrožené nelesní druhy mravenců rodu Formica.
Formica picea, Formica exsecta, Formica foreli a Formica pressilabris. Endangered
nonforest Formica ants. Formica picea, Formica exsecta, Formica foreli and Formica
pressilabris. – Muzeum Vysočiny Jihlava, 161 pp.
5
BEZDĚČKOVÁ K. & BEZDĚČKA P. 2012: Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) mokřadních
biotopů na lokalitách Pístovské mokřady, Rančířovský Okrouhlík a Popický rybník
(město Jihlava, Kraj Vysočina). Ants of wetland habitats in localities Pístovské
mokřady, Rančířovský Okrouhlík and Popický rybník (town of Jihlava, district of Kraj
Vysočina, Czech Republic). – Acta Rerum Naturalium 13: 67–70.
ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. et al. 2002: Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M.
(eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a
EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp.
HORSÁK M. & ČERNOHORSKÝ N. 2008: Mollusc diversity patterns in Central European fens:
Hotspots and conservation priorities. – Journal of Biogeography 35: 1215–1225.
KRATOCHVÍL J. 1937: Mravenci okresu velkomeziříčského. Sbor. klubu přírod. v Brně: 58–
63.
LAUTERER P. 1968: Notes on the ocurrence of four rare species of ants in Moravia. Poznámky
k výskytu vzácných druhov mravcov na Morave. Ac. rer. natur. Mus. nat. Slov., XIV1: 95–98.
MABELIS A. A. & CHARDON J. P. 2005: Survival of the Black bog ant (Formica
transkaucasica Nasanov) in relation to the fragmentation of its habitat. – Journal of
Insect Conservation 9:95–108.
NENADÁL S. 1998: Galerie chráněných druhů VI. Mravenec rašelinný (Formica picea
Nylander, 1846). Drosera 6: 17–18.
NEKOLA J. C. 1999: Paleorefugia and neorefugia: The influence of colonization history on
community pattern and process. – Ecology, 80: 2459–2473.
SEIFERT B. 2004: The "Black Bog Ant" Formica picea Nylander, 1846 – a species different
from Formica candida Smith, 1878 (Hymenoptera: Formicidae). – Myrmecologische
Nachrichten 6: 29–39.
ZÁLESKÝ M. 1937: Z biologie mravence rašelinného Formica picea Nyl. – Časopis České
společnosti entomologické 34: 126.
ZÁLESKÝ M. 1938: Dodatek k mravencům (Formicidae) Jindřichohradecka. Časopis
Národního Musea 164–165.
ZÁLESKÝ M. 1939: Formicoidea. Prodromus našeho blanokřídlého hmyzu, Pars III. Sborník
entom. odd. Nár. Musea, XVII, 161: 192–240.
6
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého hmyzu Českého Švýcarska
LUKÁŠ BLAŽEJ
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, nám. Osvobození 297, Česká Lípa
Od prvého setkání hymenopterologů ČR a SR uplynula řada let a stejně tak znalosti o
fauně hymenopter severních Čech, o níž byla toho času zmínka (Blažej 2005). V případě
Českého Švýcarska je většina dosavadních hymenopterologických průzkumů situována do
CHKO Labské pískovce. Ze západu území pochází unikátní údaje z dlouhodobých průzkumů
emisních oblastí (Kula & Tyrner 2003a,b,c) a z monitoringu managementu bývalých lesních
školek u Bynovce okolí kaňonu Labe (Blažej & Straka 2010). Některé dílčí údaje o vzácných
druzích např. z okolí Děčína a České Kamenice, jsou uvedeny v komentovaném seznamu
blanokřídlých ČR a SR (Bogusch et al. 2007), v tradičních publikacích významných nálezů
(např. Straka et al. 2004) a dalších regionálních periodicích (např. Blažej & Straka 2004,
Blažej & Trýzna 2008). Z nejvýznamnějších publikovaných nálezů lze jmenovat např. druhy
Andrena intermedia Thomson, 1870, Bombus jonellus (Kirby, 1802), B. soroeensis
(Fabricius, 1777), Nomada moeschleri Alfken, 1925, N. similis Morawitz, 1872,
Lasioglossum brevicorne (Schenck, 1870), L. clypeare (Schenck, 1853), L. intermedium
(Schenck, 1870), L. sexstrigatum (Schenck, 1868), Sphecodes longulus Hagens, 1882, S.
marginatus Hagens, 1882, S. reticulatus Thomson, 1870, Symmorphus angustatus
(Zetterstedt, 1838), Crossocerus walkeri (Shuckard, 1837), C. heydeni Kohl, 1880,
Passaloecus monilicornis Dahlbom, 1842, Cercerys quadricincta (Panzer, 1799), Evagetes
sahlbergi (Morawitz, 1893), Arachnospila abnormis (Dahlbom, 1842), A. rufa (Haupt, 1927),
Sapyga similis (Fabricius, 1793) Chrysis valida Mocsáry, 1912, Anteon exiguum (Haupt,
1941) atd.
Mimo publikované údaje existuje řada dalších nepublikovaných nálezů významnějších
druhů, např. Pemphredon fabricii (Müller, 1911), Harpactus tumidus (Panzer, 1808),
Oxybelus argentatus debeaumonti P. Verhoeff, 1948, Dipogon variegatus (Linnaeus, 1758),
Arachnospila hedickei (Haupt, 1929) atd.
Z NP České Švýcarsko existují jediná data z průzkumu spáleniště na Krkavčím
kameni u Jetřichovic (Blažej & Trýzna 2008) s uvedením některých dílčích dat z okolí
lokality. Dílčí výskyt významnějších druhů je publikován také např. v pracích Blažeje et al.
(2011) či Bogusche et al. (2007): např. Crossocerus heydeni Kohl, 1880, Bethylus boops
(Thomson, 1861). Mimo publikované údaje jsou také další zajímavější nálezy např.
Crossocerus styrius (Kohl, 1892), C. nigritus (Lepeletier & Brullé, 1835), Passaloecus
monilicornis Dahlbom, 1842, Dipogon vechti Day, 1979, Arachnospila hedickei (Haupt,
1929), Evagetes sahlbergi (Morawitz, 1893) či Cleptes splendens (Fabricius, 1793).
Literatura:
BLAŽEJ L. 2005: Dosavadní znalosti kutilek (Hymenoptera: Sphecidae) severních Čech. In:
DVOŘÁK L. & BOGUSCH P. (eds) 2005: Žahadloví blanokřídlí v českých zemích a
na Slovensku. Sbroník z konference. Univerzita Karlova v Praze, 9.-10.června 2005.
BLAŽEJ L. & STRAKA J. 2004: Dosavadní znalosti fauny žahadlových blanokřídlých Pastýřské
stěny. Děčínské vlastivědné zprávy XIII/4: 34-37 pp.
BLAŽEJ L. & STRAKA J. 2010: Výsledky monitoringu vybraných skupin hmyzu (Coleoptera:
Carabidae, Hymenoptera: Aculeata) v bývalé lesní školce u Bynovce (CHKO Labské
pískovce). Monitoring-Ergebnisse ausgewählter Insktengruppen (Coleoptera:
Carabidae, Hymenoptera: Aculeata) aus der ehemaligen Baumschule bei Bynovec
7
(LSG Labské pískovce). Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná 32:
23-42.
BLAŽEJ L. & TRÝZNA M. 2008: Výsledky průzkumu kutilek (Hymenoptera: Spheciformes)
iniciačního stadia sukcese spáleniště na Krkavčím kameni u Jetřichovic (NP České
Švýcarsko). Resultate der Untersuchung der Grabwespen (Hymenoptera:
Spheciformes) im frühen Sukzessionsstadium der Brandstelle am Rabenstein bei
Dittersbach im NLP České Švýcarsko. Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada
přírodovědná, 2007/2008, 29/30: 117-121.
BLAŽEJ L., MICHALEGA M., ČERNÝ J. & MALENOVSKÝ I. 2011: Faunistické střípky. Listy
Entomologického klubu při Labských pískovcích, 11: 11-13.
BOGUSCH P., STRAKA J. & KMENT P. (eds.) 2007: Annotated checklist of the Aculeata
(Hymenoptera) of the Czech Republic and Slovakia. Komentovaný seznam
žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) České republiky a Slovenska.
Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 11: 1-300 (in English
and Czech).
KULA E. & TYRNER P. 2003a: Hymenoptera (Aculeata) in birch stands of the airpolluted area
of Nothern Bohemia. Journal of forest science, 49 (4): 148-158.
KULA E. & TYRNER P. 2003b: Hymenoptera (Aculeata) of spruce stands in the airpollution
region of Nothern Bohemia. Journal of forest science, 49 (5): 200-207.
KULA E. & TYRNER P. 2003c: Fauna blanokřídlých (Hymenoptera, Aculeata) v dřevěných
pastech. Fauna of Aculeata (Hymenoptera) in wooden traps. pp. 122-131. In:
SLODIČÁK M. & NOVÁK J. (eds.) 2003: Výsledky lesnického výzkumu v Krušných
horách v roce 2002. Teplice: Výzkumný ústav lesního a vodního hospodářství a
myslivosti.
STRAKA J., BOGUSCH P., TYRNER P. & VEPŘEK D. 2004: New important faunistic records of
Hymenoptera (Chrysidoidea, Apoidea, Vespoidea) from the Czech Republic.
Klapalekiana 40: 143-153.
8
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého hmyzu provodínských písků
LUKÁŠ BLAŽEJ
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, nám. Osvobození 297, Česká Lípa
Českolipsko oproti okolním regionům je v rámci bionomie širokého spektra
žahadlových blanokřídlých atraktivní především z hlediska přítomnosti rozsáhlé těžby
aluviálních písků s vrstvami kvalitních sklářských písku. Několik různě velkých pískoven je
soustředěno do okolí obce Provodín a Srní u České Lípy. Zde v různém rozsahu a intenzitě
těžby existují unikátní biotopy blanokřídlých od volných písků, přes písčité stěny, okolí
vývozních cest až po okraje pískoven s řídkou vegetací psamofytních trav. Celá oblast spadá
do okrsku mírně teplého, mírně suchého (Tolazs 2007), což vytváří ideální podmínky pro
výskyt teplomilných druhů.
Nejvýznamnější dosavadní údaje jsou uvedeny v komentovaném seznamu
blanokřídlých ČR a SR (Bogusch et al. 2007): Hylaeus pectoralis Förster, 1871, Pemphredon
fabricii (Müller, 1911), P. wesmaeli (A. Morawitz, 1864), Dryudella pinguis (Dahlbom,
1832), Tachysphex nitidus (Spinola, 1805), Miscophus spurius (Dahlbom, 1832) a Chrysis
splendidula Rossi, 1790. Ucelená data publikována doposud bohužel nejsou. Z navazujícího
Kokořínska však existují údaje ze systematického průzkumu Vepřeka (2006).
Z žahadlových blanokřídlých bylo odsud potvrzeno cíleným průzkumem na skupinu
Spheciformes v letech 2005 - 2008 67 druhů, z dalších nepublikovaných dat lze zmínit
významné druhy: Mimesa bruxellensis Bondroit, 1934, Bembix rostrata (Linnaeus, 1758),
Lestiphorus bicinctus (Rossi, 1794), Oxybelus mucronatus (Fabricius, 1793) či Tachysphex
helveticus Kohl, 1884.
Přežití společenstev má relativně dobrou budoucnost. Těžba písku se neustále
rozšiřuje, avšak tělesa pískoven budou čelit velmi rychlým rekultivačním technologiím
v podobě výsadby borovic s částečnou (či spíš minimální) příměsí dubů. Tato problematika je
velmi těžko řešitelná a firmy v tomto ohledu nevychází příliš přírodovědným zájmům vstříc.
Částečný vítězstvím by mohla být alespoň úspěšná domluva o vytvoření monitorovacích
ploch, kterých by se rekultivace nemusela týkat.
Literatura:
BOGUSCH P., STRAKA J. & KMENT P. (eds.) 2007: Annotated checklist of the Aculeata
(Hymenoptera) of the Czech Republic and Slovakia. Komentovaný seznam
žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) České republiky a Slovenska.
Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 11: 1-300 (in English
and Czech).
TOLASZ, R. (ed.) 2007: Atlas podnebí Česka. ČHMÚ, Praha. 255 pp.
VEPŘEK, D. 2006: Blanokřídlí (Hymenoptera) skupin Chrysidoidea-Chrysididae, Vespoidea,
Apoidea-Spheciformes. (Hymenoptera Chrysidoidea-Chrysididae, Vespoidea,
Apoidea-Spheciformes). Bohemia Centralis, 27: 501-514.
9
Sousedské společenství: hnízdní dynamika, usurpace a sociální chování u
samotářských včel
KATEŘINA ČERNÁ1, MONIKA ZEMENOVÁ2, LENKA MACHÁČKOVÁ1, ZDISLAVA ŽÁKOVÁ1 a
JAKUB STRAKA1
1
2
Karlova Univerzita v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Viničná 7, Praha
České Vysoké Učení v Praze, Elektrotechnická fakulta, Oddělení kybernetiky, Praha
Vnitrodruhový kleptoparazitismus představuje fakultativní životní strategii, která
může ušetřit mnoho času a energie. Přesto existuje jen poměrně málo studií hnízdní
dynamiky, které by detailněji popisovaly vnitrodruhově kleptoparazitické chování u
samotářských včel, nebo u jejich sociální příbuzných v solitérní fázi cyklu. Zaměřili jsme se
na popis hnízdního chování se zvláštním důrazem na existenci usurpací u čtyř druhů
samotářských včel z různých čeledí hnízdících v agregacích - Andrena vaga (Andrenidae),
Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunicularius (Colletidae) a Osmia rufa
(Megachilidae).
Naše studie, která byla postavena na pravidelném pozorování individuálně značených
včel, ukázala, že výměna majitelů postihne 10-45% všech hnízd v agregaci napříč všemi
druhy a roky. Překvapivě jsme však zjistili, že většina (39-90%) těchto hnízd, kde došlo
k výměně majitelů, nebyla usurpována, nýbrž byla několik dnů před výměnou původním
majitelem opuštěna. Naše výsledky dále naznačují, že samice projevují tendenci opouštět svá
hnízda (a zakládat nová) pravidelně, pokud žijí dostatečně dlouho. Toto chování dobře
souhlasí s konceptem risk-spreading (bet-hedging) strategie, která říká, že v prostředí, které je
hodně nestabilní či nebezpečné se jedinci vyplatí rovnoměrně rozložit investice i za cenu
celkového snížení průměrného fitness.
Z pozorovaného chování při zakládání hnízd a četnosti výměn majitelů soudíme, že
originální fakultativní strategií studovaných včel není kleptoparazitismus jako takový, ale
spíše tendence využívat jakákoli dostupná již vybudovaná hnízda, bez ohledu na to, zda jsou
aktivní či opuštěná. Podobná strategie (tzv. „entering strategy“) je známá u kutilek rodu
Sphex. Tato naše hypotéza je nepřímo potvrzená nárůstem tendence zakládat hnízda pomocí
této „entering“ strategie s blížícím se koncem sezóny, kdy je málo času hnízda budovat, zato
je všude veliké množství dostupných hotových hnízd.
Je zajímavé, že ačkoli takovéto časté recyklace hnízd v průběhu sezóny musí
principiálně vést k velikému množství kontaktů mezi samicemi, počet pozorovaných případů
jakéhokoli agresivního chování byl u všech druhů velice nízký. Z tohoto důvodu
předpokládáme, že popsaná hnízdní dynamika s velice častými přesuny hnízd a jejich majitelů
může představovat klíčový prvek pro snížení vnitrodruhové agrese, neboť efektivní obrana by
byla příliš nákladná. Nízká míra agresivity přitom představuje jeden z nejdůležitějších faktorů
stojících u vzniku a vývoje eusociálních společenství.
Naše studie byla podpořená Grantovou Agenturou University Karlovy (GAUK 111708/2008) a grantem
Grantové Agentury České Republiky (GAČR P506/10/0403). Více informací o tomto i dalších našich projektech
naleznete na www.aculeataresearch.com.
10
Akuleátní blanokřídlí ve stéblech rákosu II – výsledky sběrů
JAN ERHART1 & ZDENĚK KARAS2
1
2
Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, Branišovská 1160/31, České Budějovice
Jáchymovská 345, Zliv, 373 44
V druhé části projektu, ve kterém se autoři zaměřili na monitoring akuleátních
blanokřídlých v rákosových porostech, byla zpracovávána data získaná individuálním sběrem
a odchytem do žlutých misek. Ty byly rozmístěny na osmi stanovištích od dubna do října
2012 v jihočeském regionu.
Kromě druhů u kterých je vývoj ve stéblech rákosu znám, byly zaznamenány druhy
dosud neuváděné a u některých byly získány nové poznatky o jejich bionomii.
Z výsledků je patrné, že cílový druh, hrabalka Anoplius caviventris, preferující
převážně postindustriální stanoviště, se na těchto lokalitách vyskytuje hojněji, než autoři
předpokládali.
Literatura:
HAMM A. H.  RICHARDS O. W. 1926: The biology of the British Crabronidae. –Transaction of
the Royal Society of London, 74: 297–331.
DANKS H. V. 1971: Biology of some stem-nesting aculeate Hymenoptera. – Royal
Entomological Society of London, 122: 323–399.
EDWARDS R. 2009: Provisional atlas of aculeate Hymenoptera of Britain and Ireland. – Centre
for Ecology and Hydrology, Part 1–7.
SORG M., SCHWAN H.  STENMANS W. 2009: Die wegwespe Anoplius caviventris (Hymenoptera: Pompilidae) – Habitatbindung, Verbreitung und Merkmale. – Mittcilungen
aus dem Entomologischen Vercins Krefeld, 2: 1–4.
TORMOS J., ASÍS J. D., GAYUBO S. F., CALVO J.  MARTIN M. A. 2005: Ekology of crabronid
wasp found in trap nests from Spain (Hymenoptera: Spheciformes). – Florida Entomolo-gis, 88: 278–283.
KOPONEN S.  WASBAUER. S. 1987: A note on the biology of Anoplius tenuicornis in North
America (Hymenoptera: Pompilidae). – The Canadian Entomologist, 119: 1.
MACEK J., STRAKA J., BOGUSCH P., DVOŘÁK L., BEZDĚČKA P. & TYRNER P. 2010:
Blanokřídlí České republiky I., žahadloví. – Academia Praha, 524 pp.
SVEN-AKE BERGLIND 1993: Habitat and status of the spider wasp of Anoplius caviventris
(Hymenoptera: Pompilidae) in Sweden – Ent. Tidskr. 114 (3): 101-105.
MATSUMOTO K., MAKINO S. 2011: Monitoring of tube-nesting bees and wasp with bamboo
tube nest trap sof diffrent types in two type sof forests in temperate Japan.
11
Jak se kukaččí včely specializují na své hostitele?
JANA HABERMANNOVÁ1, PETR BOGUSCH2, JAKUB STRAKA1
1
2
Karlova Univerzita v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Viničná 7, Praha
Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, Hradec Králové
Kukaččí včela, která by s velkou úspěšností uměla naklást vajíčka do hnízda jakékoliv
jiné včely a jejíž larvy by se v kterémkoliv hnízdě bez problémů vyvíjely, by mezi ostatními
druhy neměla konkurenci. Nicméně žádný takový druh neexistuje. U většiny druhů kukaččích
včel je zaznamenáno jen několik málo hostitelů a i druhy, jejichž hostitelské spektrum je
značně široké nedovedou libovolně využívat jakéhokoliv hostitele. Bariéry omezující
hostitelské spektrum mohou být následující:
(1) Pylová specializace hostitelského druhu: Larvy pylosběrných včel se nejsou schopny
vyvíjet na libovolném pylu. Pyl některých rostlin je pro ně toxický. Je proto velmi
pravděpodobné, že u larev kukaččích včel tomu nebude jinak. Výběr hostitele je tak
pravděpodobně omezen pouze na druhy, které sbírají pro kukaččí druh netoxický pyl.
(2) Neurologické bariéry: Schopnost včel rozlišovat různé hostitele je velmi
pravděpodobně omezena. Neurologická kapacita umožňuje efektivně vyhledávat jen
určitý typ hostitelských druhů, či vyhledávat jen v určitém typu prostředí.
(3) Velikost hostitele: Kukaččí včela nemůže naklást vajíčko do hnízda, do jehož
vletového otvoru se nevejde. Zároveň může vzniknout problém s nedostatečnými
pylovými zásobami, pokud je kukaččí včela výrazně větší než hostitel.
Nabízí se otázka, jak moc jsou ve skutečnosti tyto bariéry pro kukaččí včely
omezující. Ohraničují jen málo početnou skupinu potencionálních hostitelských druhů nebo je
potencionální hostitelské spektrum poměrně široké? A jak moc znesnadňují změnu hostitele?
Abychom našli odpovědi na tyto otázky, sestrojili jsme na základě pěti genů
fylogenetický strom zahrnující 37 druhů kukaččích včel rodu Sphecodes. Na tento strom jsme
následně namapovali ancestrální hostitele a zjistili, že přeskoky mezi hostiteli byly v průběhu
evoluce rodu Sphecodes celkem běžnou událostí (16-17 přeskoků v závislosti na použité
metodě). Dále jsme druhy, zahrnuté do analýzy, rozdělili do dvou skupin podle jejich
hostitelské specializace (specialisté/generalisté). Toto rozdělení jsme dělali nejen na základě
počtu hostitelů, ale i s ohledem na jejich fylogenetickou příbuznost a ekologickou podobnost.
Následně jsme pomocí likelihood ratio testu zjišťovali, zda fylogenetickému stromu a
distribuci specialistů a generalistů lépe odpovídá jeden ze dvou modelů, umožňujících
v průběhu evoluce změnu jen v jednom směru (specialsta -> generalista , generalista ->
specialista), nebo model umožňující změnu v obou směrech (specialista <-> generalista).
Výsledky ukázaly, že lepší je obousměrný model a že tedy v průběhu evoluce může docházet
jak k zužování, tak k rozšiřování hostitelského spektra.
Na základě výše zmíněných výsledků a skutečnosti, že u několika druhů je
zaznamenána schopnost v případě nepřítomnosti hlavního hostitele využívat i jiné hostitelské
druhy, se domníváme, že kukaččí včely mají ve skutečnosti poměrně velké množství
potencionálních hostitelů, i když některé z nich umí využívat efektivněji než jiné. Množství
hostitelských druhů, které ve skutečnosti opravdu využívají, je pak závislé na ochotě kukaččí
včely hostitele měnit. Existují druhy, které ke změně příliš ochotné nejsou a přistoupí na ní až
pod silným tlakem (specialisté), i druhy, které hostitele mění velmi ochotně (generalisté), a
mezi těmito stavy samozřejmě existuje kontinuální přechod. Zároveň je zřejmě možné, aby se
v průběhu evoluce ochota ke změně hostitele zvyšovala i snižovala (výsledky LR testu). Úzká
specializace (malá ochota měnit hostitele), tak není evoluční slepou uličkou, která by
v případě vymizení hostitele nutně zapříčinila vymření kukaččího druhu.
12
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků
KATEŘINA JŮZOVÁ & JAKUB STRAKA
Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, Praha
Řasníci (Strepsiptera) jsou parazitický řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Mají
velmi široké hostitelské spektrum, parazitují na sedmi hmyzích skupinách včetně
blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera, Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera,
Hemiptera, Diptera).
Přestože je známa řada publikací týkajících se obecných biologických znalostí o tomto
řádu, zůstává stále nevyjasněna problematika hostitelské specializace řasníků. Od toho se
však odvíjí i samotné pojetí druhu. Řasníci tak mohou být buď považováni za specialisty
s vysokou hostitelskou specifitou a téměř každému druhu hostitele je přiřazen samostatný
druh řasníka, nebo za generalisty s větším počtem hostitelských druhů. To samozřejmě značně
ovlivňuje představu o druhové diverzitě řasníků a zároveň znesnadňuje odpovídat na otázky
spojené s koevolucí těchto parazitů a jejich hostitelů.
V našem výzkumu jsme se zaměřili na hostitelskou specializaci řasníků rodu Stylops
parazitujících na pískorypkách (Andrena). Tento rod řasníků má největší počet hostitelských
druhů v rámci čeledi Stylopidae, která parazituje na včelách.
Za účelem rekonstrukce fylogeneze rodu Stylops byly osekvenovány dva
mitochondriální a jeden jaderný gen. Výsledky provedených analýz napomohly k odhalení
druhové diverzity a nedostatků v dosavadní klasifikaci. Současný počet druhů, a to nejen této
čeledi, je chybně hodnocený. Výsledné fylogenetické stromy rovněž ukázaly, že blízce
příbuzné druhy řasníků rodu Stylops jsou vázány na hostitele z určitých podrodů hostitelů.
V několika případech bylo zjištěno zajímavé členění linií řasníků, které poukazuje na možný
mechanismus speciace těchto parazitů.
Projekt byl financován z grantů GA ČR č. P506/10/1466 a GA UK č.380411/2011.
13
K poznaniu zubačkovitých (Megalodontesidae, Symphyta) na Slovensku
TOMÁŠ MIŠEK1 & LADISLAV ROLLER2
1
2
Katedra zoologie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská Dolina, Bratislava,
Ústav zoológie SAV, Dúbravská cesta 9, Bratislava
Zubačky (Megalodontesidae) sú druhovo málopočetnou skupinou blanokrídlovcov,
ktorá je rozšírená v teplých regiónoch palaearktickej oblasti. Pokiaľ je známe, larvy sú
fylofágne na bylinách z čeľadí Apiaceae, Rutaceae a Lamiaceae (Taeger 2002).Vo svete je
známych 37 druhov z ktorých 22 žije v Európe (Taeger et al. 2010). Na Slovensku bolo
doposiaľ zaznamenaných 6-7 druhov rodu Megalodontes Latreille, z ktorých väčšina tu
dosahuje severnú hranicu rozšírenia. Napriek tomu že ide o nápadných zástupcov našej
entomofauny na teplých travinnobylinných biotopoch, poznanie ich biológie a rozšírenia nie
je dostatočné. U viacerých našich druhov nepoznáme larvu a hostiteľskú rastlinu.
V posledných rokoch došlo k významným nomenklatorickým (Taeger, 1998) a sytematickým
zmenám (Taeger, 2002), ktoré si vyžadujú revíziu starších faunistických údajov. Preto sme
determinovali alebo redeterminovali dostupný materiál zubačiek zo zbierok Ústavu zoológie
SAV a SNM v Bratislave a materiál z vlastných odchytov. Druhy Megalodontes panzeri
(Leach) a M. laticeps Konow, sme pre komplikovanú determináciu zaradili spolu ako
komplex M. panzeri/laticeps. Determinovaných bolo 73♂ a 96♀ patriacich k šiestim druhom.
Okrem zhrnutia doposiaľ publikovaných a nových faunistických údajov zo Slovenska prináša
príspevok aj poznatky o biológii zubačiek z pozorovaní v NPR Devínska Kobyla. Nové údaje
a vybrané komentáre sú uvedené v nasledujúcom prehľade. Za každou lokalitou je uvedené či
ide o aktuálny záznam (a; max. 25 rokov starý nález) alebo o historický nález (h).
Megalodontes cephalotes (Fabricius)
- 2♂ a 2♀ (Trenčín h; Slovenský raj h; Slovensky raj – Ostrá skala h)
- Náš najrozšírenejší druh, obýva teplé podhorské a horské lúky. Zoznam lokalít zo
Slovenska viď Roller a Haris (2008).
- Publikované nálezy z NPR Devínska Kobyla neboli nami potvrdené. Revízia staršieho
materiálu z tejto lokality naznačuje že išlo o zámenu s M. plagiocephalus.
- Široké spektrum známych hostiteľských rastlín (Taeger, 2002) je potrebné overiť.
Megalodontes fabrici (Leach)
- 4 ♂ a 5♀ (Kováčovské Kopce a; Streda nad Bodrogom h; Štúrovo h) + Ivanka pri
Dunaji - Šúrsky kanál a (www.fotonet.sk); Bratislava – Malý Dunaj a
(www.fotonet.sk))
- sezónny výskyt imág: 23.VI. až 11.VII.
Megalodontes flavicornis (Klug)
- Štúrovo h: 4♀ 2.VI.1965 a 1♀ 9.VI.1965 leg. Kocourek.
- Publikovaný údaj z NPR Devínska Kobyla (Jendeková, 1988) bol nami revidovaný
a patrí druhu M. plagiocephalus.
komplex Megalodontes panzeri (Leach)/laticeps Konow:
- 7♂ a 9♀ (Devínska Kobyla a,h; Dev. N. Ves – Sandberg h; PR Veterník a; Gemer a;
Štúrovo a; Kováčovské Kopce h)
- sezónny výskyt imág: 12.V. až 15.VI.
- Biológia v NPR Devínska Kobyla: imága od 12.V., najmä začiatok VI.; sedia na
kvetoch bylín (prevažne Geranium sanguineum, Achillea spp.); výskyt lariev od
14
16.VI. do 12.VII.2012. Larvy jednotlivo v zámotkoch s vpradenými listami a bez
trusu, na Peucedanum cervaria (L.) Cusson; jedna až tri larvy na jednej rastline. Dve
samice v zajatí kládli vajíčka na P. cervaria ale nie na Libanotis pyrenaica (L) Bourg.
Po 6-7 dňovej inkubácii sa liahli larvy v noci alebo za svitania. Syntopný výskyt s M.
plagiocephalus.
Megalodontes plagiocephalus (Fabricius)
- 49♂ a 56♀ (Turňa nad Bodvou h; Devínska Kobyla a,h; Gemer a; Veľký Blh a;
Silica-Silická Brezová h; Mníchová úboč a; Štúrovo h; Vidová h; Kováčovské Kopce
a,h; Streda nad Bodrogom h)
- sezónny výskyt imág: 5.V.-11.VIII.; prevažne V a VI
- v revidovaných zbierkach často zamieňaný s inými druhmi (M. cephalotes, M.
flavicornis, M. laticeps)
- Biológia v NPR Devínska Kobyla: imága od 5.V. do 27.VI. 2012, najmä koniec V.
a začiatok VI., sedia na kvetoch bylín (prevažne G. sanguineum, Ranunculus sp.);
výskyt lariev od 8.VI. do 16.VI.2012. Larvy jednotlivo v zámotkoch s vpradenými
listami a trusom, na Libanotis pyrenaica (L) Bourg; viac lariev (až 6) na jednej
rastline. Syntopný výskyt s M. panzeri/laticeps.
Megalodontes thor Taeger
- 10 ♂ a 19♀ (Číčov a; Dev. Kobyla a,h; Rohožník h; Štúrovo h; PR Drieňová hora a;
Hubovo a)
- sezónny výskyt imág: 12.V.- 10.IX.; Zaujímavé sú neskoré dátumy výskytu,
pravdepodobne sa jedná o druhú generáciu (26.VII., 30.VII., 11.VIII., 4.IX.)
Literatura:
JENDEKOVÁ J. 1988: Hrubopáse (Hymenoptera, Symphyta) vybraných lokalít juhozápadného
Slovenska zo zbierok Slovenského národného múzea. Zborník Slovenského národného
múzea, Prírodné Vedy 34: 49-56.
ROLLER L. & HARIS A. 2008: Sawflies of the Carpathian Basin, History and Current
Research. Natura Somogyiensis series 11. Kaposvár. pp 259.
TAEGER A. 1998: Die Megalodontesidae Europas. pp. 175-192. In: Taeger A. & Blank S.M.
(eds): Pflanzenwespen Deutschlands (Hymenoptera, Symphyta). Kommentierte
Bestandsaufnahme. Deutsches Entomologisches Institut, Verlag Goecke & Evers, Keltern.
TAEGER A. 2002: The Megalodontesidae of Europe (Hymenoptera, Symphyta). pp. 461- 480.
In: Viitasaari M. 2002: Sawflies I (Hymenoptera, Symphyta). Tremex Press Ltd. Helsinki.
516 pp.
TAEGER A., BLANK S.M. & LISTON A.D. 2010: World Catalog of Symphyta (Hymenoptera).
Zootaxa 2580: 1–1064.
15
Nová metoda pro sledování potravní ekonomie u včel: studie spotřeby cukru při
vývoji larev čmeláků
IVAN ŘEHOŘ1, LENKA MACHÁČKOVÁ2, ALENA BUČÁNKOVÁ3, STANISLAVA MATĚJKOVÁ1,
KATEŘINA ČERNÁ2, JAKUB STRAKA2
1
Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, Academy of Sciences, Flemingovo nám. 2, Prague
Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Zoology, Viničná 7, Prague
3
Agricultural Research, Ltd., Zahradní 1, Troubsko
2
Spotřeba cukru je důležitou součástí energetického příjmu kolonie sociálního hmyzu a
její sledování přináší informaci o toku energie v kolonii. Naše nová metoda je zaměřena na
sledování značeného cukru z cukerných krmítek v mikrokoloniích čmeláka zemního (Bombus
terrestris) a na kvantifikaci množství cukru spotřebovaného larvami v kolonii.
K označení cukru jsme použili lanthanoidový komplex GdDOTA, který byl dříve
používán v lékařství. Kolonie čmeláka zemního se skládaly ze tří dělnic, které si z cukerného
krmítka odebíraly značený cukerný roztok dle libosti a zakládaly ryze samčí plod. Jelikož u
čmeláků dochází k defekaci až na konci larválního vývoje, bylo možné sebrat od každé larvy
všechny výkaly, které byly soustředěny na jednom místě uvnitř kokonu. Množství stráveného
cukru tedy odpovídalo množství lanthanoidu ve stolici, který bylo možné kvantifikovat
pomocí přístroje ICP-OES. Zpětně se nám podařilo získat 77% značící látky, která vstoupila
do kolonie a byla rozmístěna ve všech částech kolonie. Výsledky ukazují, že samci při svém
vývinu přijmou 29 mg cukru na 10 mg své tělesné hmotnosti, což činí v průměru 128 mg
cukru na růst jedince.
Pomocí této metody je možné sledovat energetický tok uvnitř kolonie bez nutnosti
zabití jedinců a může při ní být použito současně až 15 různých prvků jako značících látek.
16
Hymenoptera aculeata v lesních stanovištích Děčínského Sněžníku
PAVEL TYRNER
Tylova 2073, Litvínov
Děčínský Sněžník je součástí Děčínských stěn, leží ve čtverci 5250, je charakterizován
chladným horským klimatem, průměrná roční teplota je 6°C, srážky 800 mm, délka vegetační
doby 110-120 dnů. Geologickým podkladem jsou usazeniny křídového stáří, hlavně pískovce.
Sběrná stanoviště byla situována v rozmezí 450-700m. Průzkum a sběr prováděl prof. ing.
Emanuel Kula, CSc. (MENDELu Brno), určování a spolupráce na publikacích je dílem autora
příspěvku.
Motivem průzkumu bylo studium změn, které byly v minulosti způsobeny exhalacemi
hlavně SO2 , které způsobily masivní redukci smrkových porostů a následné sukcese zejména
po rozšíření břízy. Studovány byly porosty břízy na třech stanovištích a smrkové prosty též na
třech stanovištích.
Hlavní metodou sběru bylo použití Moerickeho žlutých pastí (36 kusů, průměr 23 cm)
umístěných 0,3 a 1,3 m nad zemí naplněných roztokem 1% formaldehydu s detergentem.
Pasti byly exponovány od 15.4.-15.10. a vybírány v sedmidenním intervalu. Dále byly
použity dřevěné hnízdní pasti (dřevěné špalíky s různými otvory), připevněné na kmenech
stromů, zemní fotoeklektory a půdní pasti. Imaga byla konzervována v 75% ethanolu.
V létech1990-1999 bylo všemi metodami zjištěno celkem 18 323 ex. akuleát ve 184
druzích a výsledky byly publikovány v r. 2003 ve čtyřech pracích. Čmeláci (rody Bombus a
Psithyrus) nejsou v těchto počtech zahrnuti a byli publikováni zvlášť. Rod včel Halictus s.l.
nebyl určován do druhů. Skutečný počet druhů akuleát je tedy vyšší. Výzkum pokračoval do
r. 2009 a od začátku bylo zachyceno přes 35 tisíc kusů akuleát. Souhrnné výsledky nebyly
zatím publikovány.
Zemní pasti vykázaly pouze 41 ex. a 14 druhů, zejména se vyskytovaly hrabalky.
Ve fotoeklektorech bylo zachyceno 164 ex. a 15 druhů (např. Vespa crabro, Vespula
vulgaris, Cleptes semiauratus a Mutilla marginata). Z dřevěných hnízdních pastí
exponovaných v létech 1993-1996 bylo vypěstováno 471 ex. patřících k 26 druhům. Čtyři
z nich nebyly potvrzeny žádnou z dalších metod (Chelostoma fuliginosum, Chrysis fulgida,
Stelis minuta, Symmorphus conexus). Nejpočetnějšími byly druhy Ancistrocerus nigricornis,
A. trifasciatus, Dipogon subintermedius, Osmia rufa, z rodu Passaloecus se vyskytlo 7 druhů!
(P. borealis, brevilabris, corniger, eremita, gracilis, insignis, monilicornis).
V porostech břízy a smrku souhrnně bylo více jedinců zachyceno v miskách
exponovaných 30 cm nad povrchem (9899 ex., 151 druhů) než umístěných ve výšce 130 cm
(7748 ex., 143 druhů). Nejpočetnějšími druhy byly Vespula vulgaris (34,7%), Andrena
lapponica (8,7%), Cleptes semiauratus (2,9%), Trypoxylon minus (3,9%), Vespula rufa
(3,3%), Dolichovespula saxonica (2,2%). Dalšími druhy v pořadí početnosti byly Andrena
bicolor, A. nitida, Dolichovespula norwegica, Nysson spinosus, Pemphredon lugubris, P.
inornata a Trypoxylon clavicerum. Porosty břízy byly druhově bohatší, než smrkové (164
oproti 107 druhům).
Co se týká ekologické valence můžeme zjištěnou faunu klasifikovat takto (podle
GUSENLEITNERA 1975):
1) Většina druhů ve zkoumané oblasti jsou arboreální druhy oligoeurythermní s širokou
ekologickou valencí s termopreferencí nižších teplot (např. Vespula vulgaris, zde
eudominantní)
2) Druhy mesoeurythermní s termopreferencí středních teplot a se širokou ekologickou
valencí (např. Dolichovespula sylvestris).
17
3) Polyeurythermní druhy mají širokou ekologickou valenci a optimální rozšíření při vyšších
teplotách a jsou značně rozšířené ve střední a jižní Evropě, příkladem je Vespula
germanica (pouze 5 ex., 0,027%).
4) Oligostenothermní druhy jsou psychrofilní, jejich výskyt je nejpočetnější v severní
Evropě, ve střední Evropě se vyskytují v horách, některé z nich jsou také označovány
jako boreoalpinní. Příkladem jsou Dolichovespula norwegica, Chrysis angustula,
Symmorphus bifasciatus, Dipogon subintermedius, Andrena lapponica, A. clarkella, A.
ruficrus, Megachile lapponica, Crossocerus cinxius, C. barbipes, C. assimilis,
C. leucostomus, C. heydeni, Ectemnius borealis, Passaloecus borealis.
Z faunisticky pozoruhodných nálezů uvádíme Crossocerus heydeni Kohl, Spilomena
enslini Blüthgen, Andrena nycthemera (vše první nálezy z Čech), Chrysura hirsuta
(Gerstaecker), Pseudomalus violaceus (Scopoli).
Poměrně bohatá fauna zkoumaného území je dána i geologickými poměry, na písek
zvětrávajícími podkladovými pískovci, což umožňuje reprodukci druhů hnízdících
v písečném nebo písčitohlinitém substrátu.
Literatura:
GUSENLEITNER J. 1975: Ökologisch bedingte Verbreitungstypen Europäischer Hymenopteren
an Beispiel der Diploptera (Faltwespen). Linzer Biol. Beitr. 7, 3: 403-500.
KULA E., TYRNER P. 2000: Betula – komplexní výzkum břízy jako náhradní dřeviny
v Krušnohoří. Část: Fauna blanokřídlých (Hymenoptera, Apocrita, Aculeata)
v porostech břízy a smrku v imisní oblasti LZ Sněžník. Mendelova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. 95 pp. (in Czech).
KULA E., TYRNER P. 2003: Hymenoptera (Apocrita, Aculeata) in forest stands of forest
district Sněžník. Acta univ. Agric. et silvic. Mendel Brun, LI, 5: 19-28. (in English,
Czech summary).
KULA E., TYRNER P. 2003: Fauna blanokřídlých (Hymenoptera, Aculeata) v dřevěných
pastech. In: Slodičák M., Novák J. (eds.): Výsledky lesnického výzkumu v Krušných
horách. Sborník z celostátní konference, Teplice. (in Czech, English summary)
KULA E., TYRNER P. 2003: Hymenoptera (Aculeata) in birch stands of the air-polluted area of
Northern Bohemia. J. For. Sci., 49, 4: 148-158. (in English, Czech summary).
KULA E., TYRNER P. 2003: Hymenoptera (Aculeata) of spruce stands in the air-pollution
region of Northern Bohemia. J. For. Sci., 49, 5: 200-207. (in English, Czech
summary).
KULA E., TYRNER P. 2003: Fauna blanokřídlých (Hymenoptera, Aculeata) v dřevěných
pastech. In: Slodičák M., Novák J. (eds.): Výsledky lesnického výzkumu v Krušných
horách. Sborník z celostátní konference, Teplice.
18
Početnost mravenců ve smrkových lesích vzrůstá s velikostí světlin
ADAM VELE1,2 JAROSLAV HOLUŠA1,2 & JAKUB HORÁK2
1
2
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Na Půstkách 39, 738 01 Frýdek Místek
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6
Množství dopadajícího slunečního záření je důležitý faktor ovlivňující výskyt
mravenců v druhotných smrkových lesích. Našim cílem bylo zjistit, zda-li se společenstva
mravenců liší na velkých (cca 0,3 ha), malých světlinách (cca 0,0375 ha) a ve vzrostlém lese.
Výzkum proběhl v Jizerských horách v nadmořské výšce cca 900 m. Mravenci byli
odchytáváni do 126 zemních pastí.
Výsledky ukazují, že společenstva mravenci malých světlin a vzrostlých lesů jsou si
podobná, zatímco velké světliny hostí signifikantně více druhů, kteří se zde vyskytují ve
vyšších početnostech. Na velkých světlinách bylo nalezeno šest druhů, zatímco jeden resp.
dva druhy byly nalezeny na malých světlinách a ve vzrostlém lese.
Výsledky naznačují, že maloplošné lesní hospodaření není pro udržení diverzity
mravenců ve smrkových porostech příliš vhodné.
19
Adresář českých a slovenských zájemců o blanokřídlé
Jan Batelka, Nad Vodovodem 16, CZ-100 00 Praha 10, e-mail: [email protected], tel.: 736
280 962, specializace: Apoidea, Strepsiptera
Dan Benda, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, Praha
2, CZ-128 44, e-mail: [email protected], tel.: 608 222 902, specializace:
fylogeneze řasníků (Xenidae) a jejich koevoluce s hostiteli
Karel Beneš, Kreuzmannova 14, CZ-318 00, Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 776
056 577, specializace: Symphyta
Jiří Berkovec, Plaská 19, CZ-323 27 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 377 526 535,
specializace: Ichneumonidae na dřevokazném hmyzu, Siricidae
Pavel Bezděčka, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-586 01, Jihlava, email: [email protected], tel.: 724 285 355, specializace: eusociální blanokřídlí.
URL: http://muzeum.ji.cz
Klára Bezděčková, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-586 01, Jihlava, email: [email protected], tel.: 732 643 775, specializace: Formicidae.
http://muzeum.ji.cz
Lukáš Blažej, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, nám. Osvobození 297, CZ-470
34 Česká Lípa, e-mail: [email protected], tel.: 487 824 145, 739 089 629,
specializace: Sphecidae, Crabronidae
Petr Bogusch, Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové,
Rokitanského 62, CZ-503 00, Hradec Králové, e-mail: [email protected], tel.:
493 331 197, 775 960 131, specializace: Apoidea, Mutillidae, faunistika ostatních
Aculeata. URL: http://aculeata.wz.cz
Alena Bučánková, VUPT spol. s r. o., Troubsko, Zahradní 1, CZ-664 41, Troubsko, e-mail:
[email protected], specializace: Apidae: Bombus spp.
Ilona Černá, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Branišovská 31, CZ-370 05
České Budějovice, e-mail: [email protected], specializace: Aculeata
Kateřina Černá (Rezková), Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova,
Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 608
148 420, specializace: Apoidea (etologie a hnízdní chování solitérních včel, populační
genetika). URL: www.aculeataresearch.com
Tomáš Daněk, Filosofická fakulta, Masarykova Univerzita v Brně, Arna Nováka 1, CZ-602
00 Brno, e-mail: [email protected], tel.: 602 218 947, specializace: Apini, Bombini
Libor Dvořák, Městské muzeum Mariánské Lázně, Goethovo náměstí 11, CZ-353 01
Mariánské Lázně, e-mail: [email protected], [email protected], tel.: 354
603 025, specializace: Vespidae, Bombini
Jan Erhart, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Parazitologický ústav, Branišovská 1160/31,
CZ-370 05 České Budějovice, e-mail: [email protected], tel.: 387 775 438, 605 140
340, specializace: Aculeata na pavoucích
Anna Falkenauerová, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-370 05
České Budějovice, e-mail: [email protected], tel.: 605 488 228, specializace:
polinační ekologie drvodělek
Miroslav Fiala, U tenisu 1119/15, CZ-750 02 Přerov, e-mail: [email protected], tel.: 605 855
948, specializace: Ichneumonidae
20
Jaroslav Gahai, Okružní 676, Uhlířské Janovice, CZ-285 04, tel.: 608 570 282, specializace:
Hymenoptera
Jana Habermannová, Katedra zoologie, Přírodovědecká fa-kulta, Univerzita Karlova,
Viničná 7, Praha 2, CZ-128 44, e-mail: [email protected],
tel.: 724 506 348, specializace: kukaččí včely. URL: www.aculeataresearch.com
Jiří Halada, Hamr 97, CZ-378 04 Chlum u Třeboně, e-mail: [email protected], tel.:
384 797 713, 723 649 363, specializace: Sphecidae, Cerceris (celosvětově)
Marek
Halada, M. Chlajna 5, CZ-370 05 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 602 180 043, specializace: Chrysididae, faunistika
Milada Holecová, Katedra zoológie Prírodovedeckej fakulty UK, Mlynská dolina B1, SK842 15 Bratislava, e-mail: [email protected], tel.: 260 296 249, 910 593 950,
specializace: Formicidae
Jaroslav Holuša, VÚLHM Jíloviště-Strnady, pracoviště Frýdek-Místek, Na Půstkách 39, CZ738 01 Frýdek-Místek, e-mail: [email protected], tel.: 602 351 908, specializace:
Symphyta, Sphecidae, Chrysididae
Kamil Holý, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, CZ-161 06 Praha 6, e-mail:
[email protected], tel.: 733 131 276, specializace: Ichneumonidae, Cynipoidea a vybrané
čeledi z Parasitica a Symphyta. URL: www.hymenoptera.cz
Jan Hrček, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita a Entomologický ústav, Biologické
centrum AVČR, Branišovská 31, CZ-370 05 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 604 159 076, specializace: ekologie parazitoidů
Milan Janda, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-370 05 České
Budějovice, e-mail: [email protected], tel.: 777 322 291, specializace: ekologie a
etologie Formicidae
Petr Janšta, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 776 582 280, specializace:
Chalcidoidea
Kateřina Jůzová, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie,
Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 737 018 079,
specializace: Strepsiptera parazitující Hymenoptera. URL: www.aculeataresearch.com
Zdeněk Karas, Jáchymovská 345, CZ-373 44 Zliv, e-mail: [email protected], tel.: 608 154 347,
specializace: Aculeata
Petr Klimeš, Biologické centrum v.v.i., Entomologický ústav, Oddělení ekologie a ochrany
přírody, Branišovská 31/1160, CZ-370 05 České Budějovice, e-mail:
[email protected], tel.: 387 775 332, specializace: ekologie mravenců
Stanislav Komárek, Katedra filosofie a dějin přírodních věd, Přírodovědecká fakulta,
Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ-128 44, Praha 2, e-mail: [email protected],
tel.: 607 824 348, specializace: mimetické jevy
Olga Komzáková, VUPT spol. s r. o., Troubsko, Zahradní 1, CZ-664 41, Troubsko, e-mail:
[email protected], specializace: Apidae: Bombus spp.
Barbora Křížková, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie,
Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], specializace:
Chalcidoidea
Pavel Lauterer, Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova 29a,
CZ-627 00 Brno-Slatina, e-mail: [email protected], tel.: 545 218 277, 608 631 367,
21
specializace: parasitoidi Auchenorrhyncha a Psylloidea (Dryinidae, Strepsiptera),
Formicidae
Martin Libra, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-370 05
České Budějovice, e-mail: [email protected], tel.: 724 163 414, specializace:
ekologie vos a parazitoidů
Peter Liška, Pod driením 8, SK-911 01 Trenčín, e-mail: [email protected], tel.: 910 125
928, specializace: Sphecidae, Pompilidae
Aurel Lozan, Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, CZ-370 05 České Budějovice,
e-mail: [email protected], specializace: Braconidae
Jozef Lukáš, Katedra ekológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská
dolina, SK-842 15 Bratislava 4, e-mail: [email protected], tel.: 260 296 479,
specializace: Braconidae, Apoidea, Sphecidea, Crabronidae
Lenka Macháčková, Josefa Hory 13, Jablonec nad Nisou, CZ-466 04, e-mail:
[email protected], tel.: 776 093 661, specializace: značení včel,
kleptoparazitické chování u samotářských včel. URL: www.aculeataresearch.com
Igor Malenovský, Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova
29a, CZ-627 00, Brno-Slatina, e-mail: [email protected], tel.: 545 218 277,
specializace: Strepsiptera (faunistika, taxonomie), Hymenoptera (správa sbírek).
Jan Macek, Národní muzeum, Golčova 1, CZ-148 00 Kunratice, e-mail: [email protected],
tel.: 244 911 374, specializace: Aculeata, Proctotrupoidea, Symphyta
Monika Mazalová, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra
ekologie a životního prostředí, Třída Svobody 26, CZ-771 46, Olomouc, e-mail:
[email protected], tel.: zaměstnání: 585 634 575; mobil: 605 927 883; zaměření:
Apidae: Bombini - ekologie r. Bombus
Tomáš Míšek, Kat. zool., Prír. fakulta, Komenského universita, Mlýnska Dolina, Bratislava,
SK-842 15, e-mail: [email protected], tel.: 917 561 550, specializace:
Symphyta
Pavel Pech, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-370 05 České
Budějovice, e-mail: [email protected], nebo [email protected], tel.: 493
331 181, specializace: Formicidae
Rostislav Poláček, Meleček 107, CZ-747 41 Hradec nad Moravicí - Žimrovice, email:
[email protected], tel.: 734 738 182, specializace: Apidae: Bombus spp.
Luboš Pruner, Hodonínská 63, CZ-323 00 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 606
737 470, 377 534 563, specializace: informatika v entomologii, Apoidea: Bombinae
Antonín Přidal, oddělení včelařství, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, CZ-613 00
Brno, e-mail: [email protected], tel.: 545 133 248, specializace: Apoidea, včelařství
Ladislav Roller, Zoologický ústav Slovenské akademie věd, Dúbravská 9, SK-845 06
Bratislava, e-mail: [email protected], tel.: 902 615 588, specializace: Symphyta
Lukáš Roudný, Moravská 454, Třebechovice pod Orebem, CZ-503 46, e-mail:
[email protected], tel.: 732 753 460, specializace: Chrysididae
Martin Říha, Čelakovského 14, CZ-615 00 Brno, e-mail: [email protected], tel.: 732 434
076, specializace: Crabronidae: Crabronini et Oxybelini orbis
Alena Samková, Komenského náměstí 256, Police nad Metují CZ-549 54, email:
[email protected], tel.: 607 228 572, specializace: Chalcidoidea: Mymaridae
22
Vladimír Smetana, Tekovské muzeum, Sv. Michala 40, SK-934 01 Levice, e-mail:
[email protected], tel.: 904 440 192, specializace: Apoidea:
Bombinae, Vespidae: Polistinae et Vespinae, Sphecoidea
Miroslav Srba, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7,
CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 604 402 160, specializace:
Sphecoidea
Petr Starý, Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, CZ-370 05 České Budějovice, email: [email protected], tel.: 387 775 311, specializace: Braconidae-Aphidiinae
(biosystematika, ekologie, biologický boj s mšicemi)
Jakub Straka, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie,
Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 728 445 448,
specializace: Aculeata, Strepsiptera. URL: www.aculeataresearch.com
Jaromír Strejček, Mládežnická 3063, CZ-106 00 Praha 2, specializace: Bethylidae,
Dryinidae
Peter Šima, Koppert s.r.o., Komárňanská cesta 13, SK-940 01 Nové Zámky, e-mail:
[email protected], tel.: 907 498 004, specializace: Apidae, Bombini (chov, trofické
interakcie, faunistika, parazitológia čmeľov)
Pavel Tyrner, Tylova 2073, CZ-436 01 Litvínov, e-mail: [email protected], tel.: 474 546
633, 777 859 177, specializace: zejména Chrysididae, Sphecoidea a Tiphiidae, méně
ostatní Aculeata
Adam Véle, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita
Palackého, tř. Svobody 26, CZ-771 46 Olomouc, e-mail: [email protected], tel.:
737 309 406, specializace: Formicoidea
Dušan Vepřek, Nábřeží Dr. E. Beneše 2, CZ-750 00 Přerov, e-mail: [email protected], tel.:
581 331 461, specializace: Aculeata
Dalibor Všianský, Výzkumný ústav stavebních hmot, Hněvkovského 65, CZ-617 00 Brno, email: [email protected], tel.: 543 529 348, 776 365 633, specializace: Apoidea:
Andrena spp., Nomada spp.
Petr Werner, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, CZ-161 06 Praha 6, email: [email protected], tel.: 233 022 348, 604 205 604, specializace: Formicoidea
Michal Wiezik, Technická univerzita Zvolen, T. G. Masaryka 24, SK-960 53 Zvolen, e-mail:
[email protected], tel.: 455 206 510, specializace: Formicoidea
Jiří Zeman, Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 607 903 809, specializace:
Formicidae (ekologie lesních mravenců)
Vladimír Zeman, Tomáškova 421, CZ-500 04 Hradec Králové, e-mail: [email protected],
tel.: 732 747 096, specializace: Ichneumonidae
Zdislava Žáková, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7,
CZ-128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel.: 602 406 770, specializace:
ekologie a etologie včel
23
Obsah
Program ………………………………………………………………………..……………. 2
Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková
Zajímavé a atypické nálezy našich mravenců (Hymenoptera: Formicidae) ……………...… 3
Klára Bezděčková & Pavel Bezděčka
Myrmekocenózy slatinných biotopů na Českomoravské vrchovině ………………...……… 5
Lukáš Blažej
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého hmyzu Českého Švýcarska …….…… 7
Lukáš Blažej
Současné znalosti fauny žahadlového blanokřídlého hmyzu provodínských písků ……...… 9
Kateřina Černá, Monika Zemenová, Lenka Macháčková, Zdislava Žáková, Jakub
Straka
Sousedské společenství: hnízdní dynamika, usurpace a sociální chování u samotářských včel
……………………………………………………………………………………....……… 10
Jan Erhart & Zdeněk Karas
Akuleátní blanokřídlí ve stéblech rákosu II – výsledky sběrů ……….……………….…… 11
Jana Habermannová, Petr Bogusch, Jakub Straka
Jak se kukaččí včely specializují na své hostitele? ……………………………..….……… 12
Kateřina Jůzová & Jakub Straka
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků ………………………………..……. 13
Tomáš Mišek & Ladislav Roller
K poznaniu zubačkovitých (Megalodontesidae, Symphyta) na Slovensku ………..……… 14
Ivan Řehoř, Lenka Macháčková, Alena Bučánková, Stanislava Matějková, Kateřina
Černá, Jakub Straka
Nová metoda pro sledování potravní ekonomie u včel: studie spotřeby cukru při vývoji
larev čmeláků ………………………………………………………………...……………. 16
Pavel Tyrner
Hymenoptera aculeata v lesních stanovištích Děčínského Sněžníku ………...……………. 17
Adam Vele, Jaroslav Holuša, Jakub Horák
Početnost mravenců ve smrkových lesích vzrůstá s velikostí světlin ………..……………. 19
Adresář českých a slovenských zájemců o blanokřídlé ………………………...…………. 20
24
Download

Sborník - Hymenoptera CZ & SK