Programový sborník
XX.
PRAŽSKÉ
CHIRURGICKÉ DNY
(Jiráskovy dny)
Jubilejní chirurgický kongres
s m e z i n á ro d n í ú č a s t í
Programový sborník
27. – 28. května 2013
Praha, Clarion Congress Hotel Prague
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
ISBN 978-80-260-4306-5
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Vítáme Vás na XX. pražských chirurgických dnech
Jménem výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP, I. chirurgické kliniky 1. LF UK v Praze, jménem děkana 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy a ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Vás srdečně vítáme na XX. pražských chirurgických dnech
a přejeme Vám příjemný pobyt v Praze.
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.,
prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc.,
předseda České chirurgické společnosti ČLS JEPpředseda organizačního a vědeckého výboru kongresu,
koordinátor odborného programu sekce lékařů
MUDr. Jan Ulrych,
koordinátor odborného programu sekce lékařů
Mgr. Dagmar Škochová,
koordinátor odborného programu
konference zdravotnických pracovníků v nelékařských profesích
XX. pražské chirurgické dny podpořili následující sponzoři a partneři…
Medin, generální partner
B. Braun Medical, hlavní partner
Johnson & Johnson, hlavní partner
GlaxoSmithKline, hlavní partner
Olympus Czech Group, hlavní partner, dodavatel kongresových tašek
AstraZeneca, partner
Coloplast A/S, partner
VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, partner
Covidien ECE, mediální partner
Hartmann-Rico, mediální partner
Lima CZ, mediální partner
Časopis Sestra, mediální partner
Diagnóza v ošetřovatelství, mediální partner
MediPool, mediální partner
Zdravotnické noviny, mediální partner
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Účastníky kongresu zveme na prohlídku expozic vystavovatelů…
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
3M Česko
Aforjet – masážní křesla
AKC konstrukce
BAXTER CZECH
B. Braun Medical
Coloplast A/S
ConvaTec Česká republika
Covidien ECE
Časopis Diagnóza v ošetřovatelství
ERGON
GlaxoSmithKline
G.P.S. Ofa
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
HARTMANN-RICO
HOSPIMED
HSC Industry
IBI
Johnson & Johnson
LIMA CZ
Mary Kay
Maxdorf
Medin
MediPool
MEDKONSULT
Mladá fronta
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
Olympus Czech Group
ONE Vision
Panep
Rous Surgical
RYOR
S.A.B. Impex
STAPRO
Synthes
Takeda Pharmaceuticals
Czech Republic
Vyšehrad
… na firemní satelitní symposia pořádaných firmami
B. Braun Medical, 27. května od 14.50 v kongresovém sále Zenit
3M Česko, 28. května od 10.15 v kongresovém sále Quadrant
Medin, 28. května od 13.45 v kongresovém sále Zenit
… na sponzorované přednášky firem
ConvaTec Česká republika, 27. května od 15.55 v kongresovém sále Nadir
Takeda Pharmaceuticals Czech Republic, 27. května v 6. programovém bloku
Základní informace
Pořadatelé
I. chirurgická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Česká chirurgická společnost ČLS JEP
Česká asociace sester, traumatologicko-ortopedická sekce
Všeobecná fakultní nemocnice Praha
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Společenská záštita
Kongres se koná pod záštitou ministra zdravotnictví ČR a primátora hl. města Prahy
Spolupracující odborné společnosti ČLS JEP
Česká společnost úrazové chirurgie
Česká gastroenterologická společnost
Česká onkologická společnost
Česká gynekologicko-porodnická společnost
Česká urologická společnost
Česká společnost pro trombózu a hemostázu
Organizační výbor kongresu
• prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., předseda organizačního výboru, koordinátor odborného programu kongresu
• MUDr. Jan Ulrych, koordinátor odborného programu sekce lékařů
• Mgr. Dagmar Škochová, koordinátor odborného programu konference zdravotnických pracovníků nelékařských profesí
Vědecký výbor
Představitelé české chirurgie a vybraní hosté
Oficiální webová adresa kongresu: www.prazskechirurgickedny.cz/2013
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Organizační a technické informace a pokyny
Audiovizuální technika
Organizátor kongresu zajišťuje audiovizuální techniku a její obsluhu pro všechny prezentace v kongresových sálech.
Předávání prezentací obsluze techniky probíhá v kongresových sálech Zenit a Nadir. Prezentace se předávají na CD/DVD nebo
USB klíčích nejpozději 30 minut před termínem prezentace dle programu. Z důvodu bezpečnosti nejsou jiné nosiče přípustné.
Upozornění:
Odborný program v sekci lékařů je zaznamenáván na videozáznam, který bude po skončení kongresu zveřejněn jako studijní
pramen na webových stránkách kongresu. Žádáme přednášející, kteří si nepřejí, aby byla jejich přednáška touto formou zaznamenána, aby své zamítavé stanovisko vyznačili v prohlášení, které jim bude předloženo k vyjádření a podpisu v registraci.
Abstrakta
Tento Programový sborník s abstrakty obdrží každý registrovaný účastník v registračním centru.
Certifikáty
Certifikáty o účasti obdrží každý registrovaný účastník v časech uvedených v programu kongresu v registračním centru.
Občerstvení
Všem registrovaným účastníkům je v přestávkách programu k dispozici občerstvení s kávou.
Kongresový buffetový oběd v ceně 500 Kč je možné si zakoupit v registračním centru do 27. května 11.00 hodin na dny
27. a 28. května za sníženou kongresovou cenu 300 Kč.
Společenský program
27. května 2013, 19.30
Společenský večer pro účastníky jubilejních XX. pražských chirurgických dnů 2013…
Staropražský restaurant s letní terasou na výstavišti v pražských Holešovicích (Praha 7, Areál Výstaviště 67)
Program
„Jedeme na Výstaviště historickou tramvají Muzea Dopravního podniku hl. m. Prahy“. Odjezd od hotelu Clarion v 19.00
Oficiální přivítání na výstavišti
Barbeque večeře s nápojovým servisem a doprovodným koncertem…
Koncert skupiny Bokomara CZ Luboše Javůrka s doprovodným vystoupením Nadi Urbánkové
Křižíkova fontána v přestávce koncertu a další….
Pro účast na společenském večeru je nutné si koupit vstupenku.
Zbývající vstupenky si můžete koupit v registračním centru kongresu do 27. května 14.00 hod.
(počet vstupenek je však limitován kapacitou prostor restaurantu Pražan, v němž se společenský večer koná).
Cena vstupenky
pro registrované lékaře a středně zdravotnický personál: 300 Kč
pro reprezentanty firem a ostatní zájemce: 500 Kč
Dostupnost
Pro ty, kteří s námi nepojedou od hotelu Clarion historickou tramvají …
Nejpohodlněji se do restaurantu Pražan dostanete tramvají č. 24
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Organizační zajištění kongresu
Organizátor
Congress Prague, s.r.o., se sídlem Nad Obcí I/24, 140 00 Praha 4, tel.: 241 445 759, fax: 241 445 806
Koordinátoři pro registraci a ubytování: Michaela Trčková, Michaela Mottlová, Lucie Helešicová, Silvie Krejsková,
e-mail: [email protected], GSM: 607 948 924
Koordinátoři pro organizaci, program a doprovodnou výstavu firem: Pavel Revický, Roman Bolek a Jakub Dušek,
e-mail: [email protected], GSM: 724 264 870
Registrace na kongresu
Registrační centrum – foyer Lobby, 3. poschodí Clarion Congress Hotel Prague
Provoz registračního centra 26. května: 18.00 – 21.00
27. května: 07.00 – 18.30
28. května: 07.30 – 17.00
Ostatní pravidla pro účast na kongresu
• Při registraci na místě se k platnému registračnímu poplatku účtuje doplatek 100 Kč.
• Vstupovat do kongresových sálů, na doprovodnou výstavu firem a čerpat ostatní služby určené účastníkům kongresu
je možné výlučně s platným registračním průkazem.
• Pořadatel a organizátor kongresu žádají účastníky, aby v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague
nenechávali bez dozoru osobní věci, doklady, cennosti, notebooky, mobilní telefony apod. Pořadatel a organizátor
kongresu nenesou žádnou odpovědnost v případě jejich ztráty, odcizení nebo poškození. Věci a materiály vnesené nebo
odložené účastníkem kongresu v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague nejsou předmětem
majetkového ani jiného pojištění.
• Všem účastníkům bude ve foyer Lobby (3. poschodí) po celou dobu kongresu k dispozici šatna s obsluhou.
• Bez výslovného souhlasu pořadatele nebo organizátora kongresu není dovoleno pořizovat záznamy (zvukem, obrazem)
prezentací přednášených v kongresových sálech.
• V mimopracovní době kongresu jsou kongresové sály uzamčeny.
• Ve všech prostorách Clarion Congress Hotel Prague určených pro kongres je přísný zákaz kouření.
PROGRAM KONGRESU
Neděle 26. května
18.00 – 21.00
Registrace (foyer Lobby, 3. poschodí)
18.00 – 22.00
Instalace doprovodné výstavy (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
18.00 – 21.00
Instalace posterové sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
Pondělí 27. května
07.00 – 19.00
07.00 – 08.30
07.00 – 09.00
09.00 – 18.00
09.00 – 18.00
18.00 – 19.00
Registrace (foyer Lobby, 3. poschodí)
Instalace doprovodné výstavy (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
Instalace posterové sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
Doprovodná výstava (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
Posterová sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
Výdej certifikátů za jednodenní účast 27. května
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
08.50 – 09.00
Zahájení kongresu (Zenit, 3. poschodí)
Předsedající: Ryska M, Krška Z, Ulrych J, Šváb J, Škochová D
CHIRURGICKÁ SEKCE
09.00 – 10.30
1. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Hepatopankreatobiliární chirurgie – hepar
Předsedající: Ryska M, Krška Z, Třeška V
1.
ASSOCIATING LIVER PARTITION WITH PORTAL VEIN LIGATION FOR STAGED HEPATECTOMY Clavien P-A, Schadde E, Department of Visceral- and Transplantation Surgery, University Hospital Zurich
(15 min.)
2.
IS THERE ANY CHANGE IN INDICATION OF LAPAROSCOPIC TREATMENT OF LIVER TUMORS? Aldrighetti L, Department of Surgery – Liver Unit, Scientific Institute San Rafaele, Vita-Salute San Rafaele
University, Milan
(15 min.)
3.
CONTEMPORARY LIVER SURGERY Breitenstein S, Departement Chirurgie, Klinik fur Viszceral – und Thoraxchirurgie, Winterthur
(10 min.)
4.
HRANICE MEZI KONVERZNÍ LÉČBOU A PALIATIVNÍ LÉČBOU U PACIENTŮ S JATERNÍMI METASTÁZAMI
KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Petruželka L, Onkologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(10 min.)
5.
RADIOLOGICKÉ HODNOCENÍ EFEKTU BIOLOGICKÉ ONKOLOGICKÉ LÉČBY – RECIST KRITÉRIA VERSUS
MORFOLOGICKÁ KRITÉRIA Andrašina T, Válek V, Radiologická klinika FN Brno
(10 min.)
6.
ANATOMICKÁ NEBO NEANATOMICKÁ JATERNÍ RESEKCE V LÉČBĚ JATERNÍCH METASTÁZ KOLOREKTÁLNÍHO
KARCINOMU – POSUN K MÉNĚ EXTENZIVNÍM VÝKONŮM? Třeška V, Chirurgická klinika LF UK a FN v Plzni
(10 min.)
7.
REVERZNÍ OPERACE SYNCHRONNÍCH JATERNÍCH METASTÁZ KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU (10 min.)
Krška Z, Ryska M, Ulrych J, 1/I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2/Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha
Diskuse 10.30 – 10.40
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
10.40 – 11.50
2. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
SPOLEČNÝ BLOK LÉKAŘI A SESTRY
Nosokomiální infekce
Předsedající: Adámková V, Nyč O, Ulrych J, Charvát D, Škochová D, Solnařová L
(10 min.)
Problematika infekce MRSA
1.
POHLED MIKROBIOLOGA Adámková V, Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN
(8 min.)
2.
POHLED CHIRURGA Charvát D, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
3.
POHLED SESTRY Škochová D, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Problematika infekce Clostridium difficile
4.
POHLED MIKROBIOLOGA Nyč O, Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol
(8 min.)
5.
6.
POHLED CHIRURGA Ulrych J, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praz
POHLED SESTRY Solnařová L, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
Panelové diskuze a interaktivní hlasování
12.00 – 12.10
Upomínka životního jubilea prof. Nováka a křest nové knihy
12.10 – 12.30
3. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Předsedající: Krška Z
1.
INDIKACE PROTONOVÉ LÉČBY – MOŽNOSTI A LIMITY NOVÉ LÉČEBNÉ MODALITY Herbst M, Protonové centrum v Praze
(8 min.)
(20 min.)
12.30 – 13.30
Přestávka na oběd, doprovodná výstava (Restaurant Veduta, 2. poschodí, sál Meridian, 3. poschodí).
13.30 – 14.30
4. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Hepatopankreatobiliární chirurgie – pankreas
Předsedající: Zima T, Petruželka L, Hoskovec D
Kulatý stůl – panelová diskuze na téma problematika diagnostiky a verifikace karcinomu pankreatu
1.
PACIENT S LOKÁLNĚ POKROČILÝM NERESEKABILNÍM TUMOREM PANKREATU BEZ HISTOLOGICKÉ
VERIFIKACE – KAZUISTIKA Hoskovec D, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
2.
POHLED PATOLOGA NA PROBLEMATIKU DIAGNOSTIKY KARCINOMU PANKREATU Z BIOPTICKÉHO VZORKU Skálová H, Dušková J, Ústav patologie VFN a 1. LF UK v Praze
3.
VÝZNAM MOLEKULÁRNĚ-BIOLOGICKÝCH METOD V DIAGNOSTICE KARCINOMU PANKREATU – TKÁŇOVÉ
NÁDOROVÉ MARKERY Staněk L, Ústav patologie VFN a 1. LF UK v Praze
4.
VÝZNAM SÉROVÝCH NÁDOROVÝCH MARKERŮ V DIAGNOSTICE KARCINOMU PANKREATU Zima T, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
5.
MOŽNOSTI ENDOSKOPISTY V DIAGNOSTICE A TERAPII KARCINOMU PANKREATU Mareš K, Interní oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha
(8 min.)
6.
ONKOLOGICKÁ LÉČBA BEZ HISTOLOGICKÉ VERIFIKACE? Petruželka L, Onkologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
Diskuse 14.35 – 14.50
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
14.50 – 15.50
Satelitní symposium pořádané firmou B. Braun Medical
(Sál Zenit. 3. poschodí)
1. Novinky v laparoskopickém programu Aesculap
2. První zkušenosti s bipolární technologií Caiman®
3. 3D a virtuální laparoskopie v edukaci chirurgů
4. Monofilní šicí materiály v klinických studiích
5. Braunol Foam – nová technika přípravy operačního pole
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
(8 min.)
(8 min.)
(8 min.)
(10 min.)
Programový sborník
15.50 – 17.05
5. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Komplikace miniinvazivní chirurgie I
Předsedající: Radoňak J, Skalický T, Malý T
1.
LAPAROSCOPIC HERNIOPLASTY WITH SELF-ADHERING MESH. THE FIRST EXPERIENCE Kahle M, Klobusicky P, Chefarzt Algemein und Visceral Chirurgie, Bad Kissingen
(10 min.)
2.
MINIMALLY INVASIVE SURGERY – THE REAL COSMETIC ASPECTS Wroblevski T, Department of General Transplant and Liver Surgery, Warsaw Medical University
(10 min.)
3.
LAPAROSKOPICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY – NIŽŠÍ VÝSKYT KOMPLIKACÍ U ZAČÍNAJÍCÍCH
LAPAROSKOPICKÝCH CHIRURGŮ? Radoňak J, I. chirurgická klinika, UPJŠ LF a UN LP, Košice, SR
4.
PORANĚNÍ ŽLUČOVÝCH CEST PŘI LAPAROSKOPICKÉ CHOLECYSTEKTOMII ŘEŠENÁ VE FN PLZEŇ Skalický T, Třeška V, Koželuhová J, Šlauf F, Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň
(8 min.)
5.
DEVASTACE EXTRAHEPATÁLNÍCH ŽLUČOVÝCH CEST Malý T, Loveček M, Havlík R, Halama J, Skalický P, Klos D, Neoral Č, I. chirurgická klinika LF UP a FN
v Olomouci, Olomouc
(8 min.)
6.
CHIRURGICKÁ LÉČBA IATROGENNÍHO PORANĚNÍ ŽLUČOVÉHO STROMU – SOUBOR 29 PŘÍPADŮ Kučera M, Mendl J, Oliverius M, Froněk J, Navrátil K, Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha
(8 min.)
Diskuse 17.05 – 18.10
(10 min.)
(10 min.)
6. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Komplikace miniinvazivní chirurgie II
Předsedající: Ulrych J, Trča S
1.
PORANĚNÍ VELKÝCH ŽIL U RETROPERITONEOSKOPICKÉ ADRENALEKTOMII Zonča P, Jacobi C, Martínek L, Peteja M, Richter V, Chirurgická klinika LF a FN Ostrava
(8 min.)
2.
HYBRIDNÍ TRANSVAGINÁLNÍ NOTES CHOLECYSTEKTOMIE Syrovátka V, Roháč J, Vožeh P, Chirurgické oddělení Nemocnice Mělník, Mělnická zdravotní a.s.
(8 min.)
3.
KOMPLIKÁCIE MINIMÁLNE INVAZÍVNEJ KOREKCIE PECTUS EXCAVATUM U DOSPELÝCH PACIENTOV Lučenič M, Janík M, Zsemlye Z, Juhos P, Haruštiak S, Klinika hrudníkovej chirurgie SZU a UN Bratislava,
Slovenská republika
(8 min.)
4.
LAPAROSKOPICKÝ PŘÍSTUP DO DUTINY BŘIŠNÍ – MOŽNOSTI, KOMPLIKACE Moravík J, Rejholec J, Chirurgické oddělení, Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Děčín o.z.
(8 min.)
5.
RETROSPEKTIVNÍ ANALÝZA KOMPLIKACÍ PO NEJČASTĚJŠÍCH LAPAROSKOPICKÝCH VÝKONECH (8 min.)
Tschakert D, Rejholec J, Moravík J, Zelená A, Jatchvlijani D, Pospíchal T, Galgoczyová F, Konrád M, Ogunwale I,
Chirurgické oddělení, KZ, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z.
6.
VYUŽITÍ PŘÍPRAVKU TACHOSIL U LAPAROSKOPICKÝCH VÝKONŮ Matek J, Hoskovec D, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
Sponzorovaná přednáška firmy Takeda Pharmaceuticals Czech Republic
Diskuse www.prazskechirurgickedny.cz/2013
(15 min.)
(5 min.)
Programový sborník
CHIRURGICKÁ SEKCE – PARALELNÍ PROGRAM V LÉKAŘSKÉ SEKCI
16.10 – 17.10
7. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Komplikace miniinvazivní chirurgie III
Předsedající: Fried M, Kasalický M, Adámek S
1.
SPECIFIKA KOMPLIKACÍ BARIATRICKÉ A METABOLICKÉ CHIRURGIE Fried M, OB klinika, Praha
(10 min.)
2.
NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACE PO LAPAROSKOPICKÉ SLEEVE GASTRECTOMY A JEJICH ŘEŠENÍ Kasalický M1,2/, Doležel R1/, Pohnán R1/, 1/ Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha, Česká republika,
2/
Fakulta zdravotnictva a sociálnej práce, Trnavská univerzita, Trnava, Slovensko
(10 min.)
3.
KOMPLIKACE LAPAROSKOPICKÉ PLIKACE ŽALUDKU (LGCP) – NAŠE ZKUŠENOSTI (8 min.)
Bolek M, Holézcy P, Krištof J, Havrletnová L, Ševčíková J, Centrum péče o zažívací trakt – Chirurgické oddělení,
Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava
4.
KOMPLIKACE A KONTROVERZE TRANSANÁLNÍ ENDOSKOPICKÉ MIKROCHIRURGIE REKTA Adámek S, Skořepa J, Polanecký O, Hladík P, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol v Praze
(8 min.)
5.
KOMPLIKACE ROBOTICKY ASISTOVANÉ LÉČBY KARCINOMU REKTA – VLASTNÍ ANALÝZA 30 NEMOCNÝCH Langer D, Pudil J, Rudiš J, Ryska M, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha
(8 min.)
6.
KOMPLIKACE LAPAROSKOPICKÉ KOLOREKTÁLNÍ CHIRURGIE – 5 LET Rejholec J, Moravík J, Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Děčín o.z., Chirurgické oddělení
(8 min.)
Diskuse 17.20 – 18.15
(10 min.)
8. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Varia
Předsedající: Krška Z, Dytrych P
1.
VYUŽITÍ ZOBRAZOVACÍCH METOD PŘI DIAGNOSTICE KARCINOMU HLAVY PANKREATU Rupert K, Klečka J, Kural T, Polák M, Třeška V, Duras P, Hejda V, FN Plzeň a LF UK v Plzni, Plzeň
(8 min.)
2.
HEMORAGIE PO RESEKCI HLAVY PANKREATU PRO VÝVODOVÝ KARCINOM, MOŽNOSTI ŘEŠENÍ Loveček M, Skalický P, Köcher M, Havlík R, Neoral Č, I. chirurgická klinika FN Olomouc
(8 min.)
3.
CPDE NA III. CHIRURGICKÉ KLINICE 1. LF UK A FN MOTOL V LETECH 1997 –2010 Zajak J, Hladík P, Tvrdoň J, Lischke R, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha
(8 min.)
4.
LÉČBA PYOGENNÍHO JATERNÍHO ABSCESU – ZKUŠENOSTI CHIRURGICKÉ KLINIKY FN PLZEŇ Fichtl J1/, Třeška V1/, Skalický 1/, Sutnar A1/, Tupý R2/, 1/Chirurgická klinika FN Plzeň, 2/Klinika zobrazovacích
metod FN Plzeň
(8 min.)
5.
NUTRIČNÍ PODPORA ANEB SLUHA DVOU PÁNŮ Zámečník L, Sůva P, Šiller J, Chirurgická klinika, Pardubická krajská nemocnice
(8 min.)
6.
KOMPLEXNÍ LÉČBA PACIENTKY PO OPERACI ASTROCYTOMU Břízová M, Kotková K, Angerová Y, Klinika rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK Praha
(8 min.)
Diskuse 18.15 Závěr prvního kongresového dne
19.00 – 23.00 Společenské setkání na Pražském výstavišti s programem
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
(10 min.)
Programový sborník
Úterý 28. května
07.30 – 17.00
08.45 – 17.00
08.45 – 17.00
17.00
Registrace (foyer Lobby, 3. poschodí)
Doprovodná výstava (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
Posterová sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
Výdej certifikátů
TRAUMATOLOGICKÁ SEKCE
09.00 – 10.00
9. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Střelná a bodná poranění – zkušenosti světových center
Předsedající: Pleva L, Zeman M
1.
DISASTERS AND EMERGENCY SITUATIONS: WHAT HAVE WE LEARNED FROM THE PAST TO PREPARE
FOR THE FUTURE Kobi Peleg, National Center Trauma and Emergency Medicine Research, School of Public Health, Tel-Aviv
University, Israel
2.
TREATMENT OF GUNSHOT WOUND Yoram Klein, Department of Acute Care Surgery and Trauma, Kaplan Medical Center, Israel
(15 min.)
3.
ÚSKALÍ V LÉČBĚ STŘELNÝCH A BODNÝCH PORANĚNÍ Pleva L, Šír M, Prusenovský P, Traumatologické centrum FN Ostrava, Lékařská fakulta OU v Ostravě
(10 min.)
4.
STŘELNÉ PORANĚNÍ V SOUDOBÝCH VÁLEČNÝCH KONFLIKTECH Frank M2/, Mališ J1/, 1/6. polní nemocnice Armády České republiky, 2/Chirurgická klinika FN Hradec Králové
(10 min.)
5.
ZAČÁTEK VÁLKY Z HLEDISKA CIVILNÍHO OBYVATELSTVA A LÉKAŘE Doleček R, Interní klinika FN Ostrava
(10 min.)
10.15 – 11.15
(15 min.)
Satelitní symposium pořádané firmou 3M (Sál Quadrant, 3. poschodí)
Modern non-operative & post-operative functional stabilization of hand and arm
Symposium uvede Peter Spruit, který spolupracuje se špičkovými ortopedickými a traumatologickými centry (např. Mayo
Clinic, Prof. Sarmiento), s nimiž pracuje na vývoji moderních metod funkční stabilizace. Jeho sdělení bude zaměřeno na oblast
lokte. MUDr. Josef Liška se podělí o dlouholeté zkušenosti s aplikací Castů na předloktí a MUDr. Radek Kebrle – držitel ceny
European Hand Diploma 2009 o zkušenosti se stabilizacíruky a zápěstí.
Součástí symposia budou 3 praktická stanoviště
1. Peter Spruit – loket
2. MUDr. Josef Liška – předloktí
3. MUDr. Radek Kebrle – ruka
10.15 – 10.30
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
11.15 – 12.15
Schůze výboru České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP (Sál Quadrant, 3. poschodí)
11.20 – 12.55 10. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Střelná a bodná poranění
Předsedající: Vyhnánek F, Havránek P, Kudrna K, Burget F
1.
PENETRUJÍCÍ PORANĚNÍ HRUDNÍKU A BŘICHA: DIAGNOSTICKÝ A LÉČEBNÝ POSTUP (10 min.)
Vyhnánek F, Jirava D, Očadlík M, Novák L, Traumatologické centrum FNKV, Chirurgická klinika FNKV a 3LF UK
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
2.
STATISTIKA STŘELNÝCH A BODNÝCH PORANĚNÍ V PRAZE Kudrna K, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(10 min.)
3.
BODNÁ A STŘELNÁ PORANĚNÍ U DĚTÍ Havránek P, Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a TN, Praha
(10 min.)
4.
MANAGEMENT STŘELNÝCH PORANĚNÍ KONČETIN Burget F, Kraus J, Kudrna K, Volf V, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(10 min.)
5.
VÝSLEDKY LÉČENÍ STŘELNÝCH PORANĚNÍ VE FN MOTOL ZA POSLEDNÍCH 15 LET Jaganjac E, Vlček M, I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol
(8 min.)
6.
MEDEVAC – NAŠE ZKUŠENOSTI SE STŘELNÝM PORANĚNÍM KONČETIN
Burget F, Kraus J, Kudrna K, Volf V, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
(8 min.)
7.
PENETRUJÍCÍ STŘELNÉ PORANĚNÍ SRDCE A OBOU PLIC Vodička J1/, Škorpil J2/, Kohut M2/, Havelka J2/, Špidlen V1/, Žídková A3/, 1/Chirurgická klinika LF UK a FN v Plzni,
2/
Kardiochirurgické oddělení FN v Plzni, 3/Anesteziologicko-resuscitační klinika LF UK a FN v Plzni
(8 min.)
8.
KOMPLIKACE PORANĚNÍ GIT V TC OSTRAVA Šír M, Pleva L, Dostalík J, Klvaňa P, TC Ostrava, LF OU, Chirurgická a Interní klinika FN Ostrava
(8 min.)
9.
PENETRUJÍCÍ PORANĚNÍ BŘICHA A PÁNVE KOVOVOU TYČÍ – KASUISTIKA
Nestrojil P, Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno – Bohunice
(8 min.)
10. NAŠE ZKUŠENOSTI S BODNÝMI A STŘELNÝMI PORANĚNÍMI ZA OBDOBÍ 2003 – 2013 Glomba M, Verner J, Chmátal P, Svobodová A, Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., Česká Lípa
Diskuse 12.55 – 13.45
Přestávka na oběd, doprovodná výstava
(Restaurant Veduta, 2. poschodí, sál Meridian, 3. poschodí).
13.45 – 14.45
Satelitní symposium pořádané firmou Medin (Sál Zenit, 3. poschodí)
1.
ÚSKALÍ OSTEOSYNTÉZY PŘEDLOKTÍ Kraus J
2.
NOVÁ 2,7 DLAHA MEDIN PRO OS DISTÁLNÍHO RÁDIA Kraus J
3.
ZEVNÍ OSTEOSYNTÉZA PRO INFIKOVANÉ ZLOMENINY
(8 min.)
(10 min.)
13.45 – 14.45
Slavnostní schůze výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP (Sál Quadrant, 3. poschodí)
14.50 – 17.00
11. PROGRAMOVÝ BLOK (Sál Zenit, 3. poschodí)
Chirurgie ruky a zápěstí
Předsedající: Slodička R, Kraus J, Kebrle R
1.
PRINCIPLES AND EVIDENCE OF PRIMARY AND SECONDARY FRACTURE MANAGEMENT WITH A SEMI RIGID CAST Spruit P, Professional Service Specialist. and Orthopaedic Technician
(12 min.)
2. KLINICKÁ A RADIOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PORANENIA KARPU
Slodička R, DRK Kliniken Thüringen, BRD
(12 min.)
3.
ZLOMENINY DISTÁLNÍHO RÁDIA Kraus J, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Praha
(10 min.)
4.
TIPY A TRIKY PŘI OSTEOSYNTÉZE INTRAARTIKULÁRNÍCH ZLOMENIN RUKY A ZÁPĚSTÍ Kebrle R, Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou
(10 min.)
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
5.
ZLOMENINY DISTÁLNÍ ULNY Toufar P, Oddělení úrazové chirurgie, Nemocnice České Budějovice a.s.
(8 min.)
6.
NEJČASTĚJŠÍ NESTABILITY ZÁPĚSTÍ Pilný J, Ortopedické oddělení, PKN a.s., Pardubice
7.
DORSÁLNÍ A KOMBINOVANÝ PŘÍSTUP PRO ZLOMENINY DISTÁLNÍHO RADIA Toufar P, Oddělení úrazové chirurgie, Nemocnice České Budějovice a.s.
(8 min.)
8.
OPERAČNÍ ŘEŠENÍ ZLOMENIN DISTÁLNÍHO RADIA U PACIENTŮ VYŠŠÍHO VĚKU Sirový M, Janata P, Kovář J, Jindra P, Chirurgické oddělení, Oblastní nemocnice Jičín a.s.
(8 min.)
9.
KOREKCE ZLOMENIN NA RUCE ZHOJENÝCH V NEVÝHODNÉM POSTAVENÍ Paroulek J a kol., Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou
(8 min.)
(10 min.)
10. LÉZE EPL PO ZLOMENINĚ DISTÁLNÍHO RADIA Staňková Š a kol., I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK UK Praha
(8 min.)
11. OTEVŘENÁ FRAKTURA PŘEDLOKTÍ S CÉVNÍM PORANĚNÍM – KAZUISTIKA Hasara R, Reška M, I. chirurgická klinika LF Masarykovy univerzity a FN u svaté Anny, Brno
(8 min.)
12. ZLOMENINY DISTÁLNÍHO HUMERU Reška M, Konečný J, Kábela M, Kašpar M, Čiernik J, Hasara R, Jeroušek, I. chirurgická klinika LF MU
a FN u svaté Anny, Brno
(8 min.)
Diskuse 17.00 (10 min.)
Zhodnocení a závěr kongresu (Sál Zenit, 3. poschodí)
Předsedající: Krška Z
Program konference zdravotnických pracovníků nelékařských profesí
(Sál Nadir, 3. poschodí)
Pondělí 27. května
09.30 – 10.25
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK I (Sál Nadir, 3. poschodí)
Předsedající: Škochová D, Výborná J
1.
RANHOJIČSTVÍ – HISTORIE A SOUČASNOST
Škochová D, I. chirurgická klinika VFN Praha
2.
INFEKCE Z POHLEDU SESTRY
Čurdová K, Dolejší L, I. chirurgická klinika VFN Praha
3.
INTIMNÍ CHIRURGIE
Janáčková L, Institut partnerských vztahů, Praha
Diskuse 10.25 – 10.40
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
10.40 – 11.50
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK II (Sál Nadir, 3. poschodí)
SPOLEČNÝ BLOK LÉKAŘI A SESTRY
4.
MRSA (BARIÉROVÝ OŠETŘOVATELSKÝ REŽIM)
Škochová D, I. chirurgická klinika VFN Praha
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
(10 min.)
Programový sborník
5.
CLOSTRIDIUM DIFFICILE Z POHLEDU OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Solnařová L, I. chirurgická klinika VFN Praha
11.50 – 13.30
Přestávka na oběd, doprovodná výstava firem
(Restaurant Veduta, 2. poschodí, sál Meridian, 3. poschodí)
13.30 – 14.45
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK III (Sál Nadir, 3. poschodí)
Předsedající: Dolejší L, Solnařová L
6.
INFEKCE NA OPERAČNÍM SÁLE Z POHLEDU PERIOPERAČNÍ SESTRY
Zapletalová M, Bezoušková Z, I. chirurgická klinika VFN Praha
7.
PÉČE O RODIČKU S NESLEDOVANOU GRAVIDITOU
Smejkalová E, Gynekologicko-porodnická klinika VFN Praha
8.
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA S TRAUMATEM PANKREATU
Špičková M, Menyházová D, I. chirurgická klinika FN Olomouc
9.
KOMPLIKACE OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U PACIENTA S AKUTNÍ PANKREATITIDOU – KAZUISTIKA
Souhradová E, I. chirurgická klinika, VFN Praha
10. VYBRANÁ PROBLEMATICKÁ USTANOVENÍ ZÁKONA O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH
Široká L, Šustek & Co., advokátní kancelář, Praha 1
Diskuse 14.45 – 15.00
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
15.15 – 16.10
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK IV (Sál Nadir, 3. poschodí)
Předsedající: Poledníková B, Součková M
(10 min.)
11. KOMBINACE METOD HOJENÍ RAN – KAZUISTIKA
Dolejší L, Tlašková J, I. chirurgická klinika VFN Praha
12. AKTIVNÍ JIZVA
Kohoutová H, Nováková P, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN Praha
13. INHALAČNÍ ANALGEZIE V PORODNICTVÍ
Fialová M, Gyn.por.klinika VFN Praha
14. NOVÉ PĚNOVÉ KRYTÍ S TECHNOLOGIÍ HYDROFIBER®
Firemní přednáška, Krejčířová K, ConvaTec Česká republika
Diskuse Úterý 28. května
09.00 – 10.20
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK V (Sál Nadir, 3. poschodí)
Předsedající: Trnková H, Brzicová V
15. TRAUMATOLOGICKÉ ODDĚLENÍ – PREVENCE IMOBILIZAČNÍHO SYNDROMU
Brzicová V, Novotná M, I. chirurgická klinika VFN Praha
16. PORANĚNÍ RUKY A ZÁPĚSTÍ
Malíková M, Navrátilová J, I. chirurgická klinika VFN Praha
17. BOLEST ZAD A CHIRURGIE
Nováková P, Kohoutová H, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
(10 min.)
Programový sborník
18. MÝTY V SEXU II.
Weiss P, Institute of Sexology, 1st Medical Faculty, Charles University, Praha
Diskuse 10.20 – 10.35
Přestávka s kávou, doprovodná výstava firem (Sál Meridian, 3. poschodí)
10.35 – 12.15
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK VI (Sál Nadir, 3. poschodí)
Předsedající: Opatřilová G, Jindráková M
19.
20.
(10 min.)
ORTOTIKA RUKY
Holubová M, Centrum technické ortopedie, České Budějovice
POUŽITÍ MINI KOTVIČEK MITEK V CHIRURGII HORNÍ KONČETINY
Kantorová M, Malimánková L, I. chirurgická klinika VFN Praha
21. JAK SE DÍVAT NA PSYCHOSOMATIKU
Honzák R
Diskuse 12.15 – 12.30
(10 min.)
Závěrečná diskuse, závěr programu konference nelékařských profesí
(Sál Nadir, 3. poschodí)
Posterová sekce
(Foyer Lobby, 3. poschodí)
1. DETEKCE SENTINELOVÉ UZLINY U OPERACÍ PRO KARCINOM KOLON A REKTA
Cagaš J, Čapov I, Vlček P, Korbička J, Veverková L, I. chirurgická klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně, Brno
2. SKLOUZNUTÍ BANDÁŽE ŽALUDKU – AKUTNÍ KOMPLIKACE BARIATRICKÉ CHIRURGIE
Čierny M, Kříž M, Vašíček J, Pikna M, Gregor T, Buchtela Z, Chirurgické oddělení, Nemocnice Břeclav
3. INFEKCE V RÁNĚ
Čurdová K, Škochová D, VFN Praha
4. KDYŽ ANI 2 GASTRICKÉ BANDÁŽE NESTAČÍ – KAZUISTIKA
Hvižď R, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
5. KOMBINOVANÝ CHIRURGICKÝ MANAMEGENT INFEKCE HEMODIALYZAČNÍHO CÉVNÍHO PŘÍSTUPU BAKTERIOL. AGENS CLOSTRIDIUM PERFRIGENS
Janák D, Novotný R, Kadlckova L, Slavíková M, Lindner J, II. chirurgická klinika – kardiovaskulární chirurgie,
1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
6. MNOHOČETNÁ BODNÁ PENETRUJÍCÍ PORANĚNÍ HRUDNÍKU A BŘICHA – SUICIDIUM (KAZUISTIKA)
Klementa I, Bohanes T, Skalický P, Freiwald J, Špiroch P, Gwozdziewicz M, I. chirurgická klinika FN LF UP Olomouc
7. NEOBVYKLÝ PRŮBĚH AKUTNÍ PANKREATITIDY U PACIENTA V DĚTSKÉM VĚKU – KAZUISTIKA
Skalický P, Malý T, Smolka V, Adamus M, Jurečková L, Neoral Č, I. chirurgická klinika Fakultní Nemocnice Olomouc
8. KOMPLIKACE PO TRANSMURÁLNÍ RESEKCI KARCINOMU REKTA TRANSANÁLNÍ ENDOSKOPICKOU MIKROCHIRURGICKOU
TECHNIKOU
Starý L, Vysloužil K, Klementa I, Zbořil P, Skalický P, Neoral Č, I. chirurgická klinika, FN Olomouc
9. MRSA (bariérový ošetřovatelský režim)
Škochová D, I. chirurgická klinika VFN Praha
10. IMPORTANCE OF PORTAL EMBOLIZATION FOR THERAPY OF COLORECTAL LIVER METASTASES
Zbořil P, Klementa I, Skalický P, Vysloužil K, Vomáčková K, Starý L, Surgery Department University Hospital
Olomouc, Czech Republic
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
SBORNÍK DODANÝCH ABSTRAKT KONGRESU
VOLNÁ SDĚLENÍ
Komplikace a kontroverze transanální endoskopické mikrochirurgie rekta
Adámek S, Skořepa J, Polanecký O, Hladík P
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol v Praze
V průběhu 5 let, 2008 až 2012 bylo provedeno na 3. chirurgické klinice 50 transanálních endoskopických mikrochirurgických/TEM/ výkonů na
rektu. Celkem bylo provedeno 22 operací pro karcinom rekta, z 22 výkonů pro karcinom rekta bylo 11 pacientů, kterým nebyl před výkonem na
základě koloskopie, endosonografie rekta a biopsie diagnostikován karcinom rekta. Kontroverzní jsou indikace k lokálnímu resekčnímu výkonu
u karcinomu, panuje shoda v tom, že je indikována u rizikových pacientů neúnosných k radikální resekci, s dvojnásobným rizikem lokální
recidivy. V našem souboru jsme v průběhu prvního roku po operaci zaznamenali 3 lokální recidivy. 1x byl pacient léčen chemoradioterapií pro
neúnosnost k radikálnímu výkonu, 1 x byla provedena abdominoperineální exstirpace rekta, 1 x reexcise technikou TEM, odmítnul radikální
výkon. Z komplikací výkonu jsme zaznamenali 1 x vzácnou komplikaci, rozvoj pneumomediastina a podkožního emfysemu na krk a obličej,
s nutností překladu pacientky na anesteziologicko-resuscitační oddělení, intubace pacientky a umělé plícní ventilace, příčina byla nejasná, k
ústupu obtíží došlo do 24 hodin. 1 x u 90 leteho pacienta došlo 7. pooperační den ke krvácení, oběhově významnému, z místa sutury lokální
excise, ošetřen endokospicky klipy při urgentní nativní koloskopii. Obávanou komplikaci, inkontinenci po zavedení tubusu operačního rektoskopu, jsme zaznamenali pouze ve 2 případech, jako přechodnou, krátkodobou poruchu. Ve spojení s harmonickým skalpelem umožňuje TEM
exaktní, přehlednou lokální excisi léze, shodujeme se s ostatními autory v tom, že výkony u karcinomu rekta u rizikových pacientů musí být
pečlivě zváženy z hlediska komorbidit. Limitem přežití pacienta musí být celkový stava pacient a tak vyvážit dvojnásobné riziko lokální recidivy.
Komplikace laparoskopické plikace žaludku (LGCP) – naše zkušenosti
Bolek M, Holézcy P, Krištof J, Havrletnová L, Ševčíková J
Centrum péče o zažívací trakt – Chirurgické oddělení, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava
Úvod: Chirurgická léčba obezity je jediná léčebná metoda s prokázaným dlouhodobým efektem. V posledních letech se kromě redukce
hmotnosti upírá pozornost i na léčbu komorbidit, zejména diabetes mellitus 2. typu, co vedlo k rozšíření názvu pro tyto operace na bariatrická
- metabolická chirurgie. Na našem pracovišti se chirurgickou léčbou obezity zabýváme od r. 2005, řídíme se doporučeními národních i
nadnárodních odborných společností, metodou volby je miniinvazivní přístup. Neexistuje „univerzální“ metoda, proto využíváme více
bariatrických metod, jednou z nich je i LGCP.
Materiál a metoda: Od VII/ 2005 do II/ 2013 jsme odoperovali přes 500 pacientů pro morbidní obezitu. Od ledna 2011 jsme přidali do našeho
chirurgického repertoáru LGCP jako novou metodu, v intervalu I/2011 do II/2013 (25 měsíců) jsme takto operovali 100 pacientů, databázi
vedeme prospektivně. Na základě negativních zkušeností jsme v průběhu roku 2012 změnili operační techniku.
Výsledky: Ve sledovaném souboru 100 pacientů bylo 79 žen a 21 mužů ve věku 21 – 66 let (průměrný věk 44,8 let). Zaznamenali jsme 12
komplikací (12%): 4x perforace (4%), 4x rozvolnění stehu (4%), 5x vyklenutí či prolaps části stěny žaludku mezi stehy (5%). Průměrná doba
hospitalizace byla 6,8dne, průměrný úbytek hmotnosti 26kg, EWL (procentuální pokles nadváhy) 51% u pacientů se sledováním přes 12
měsíců. V souboru jsme nezaznamenali úmrtí.
Závěr: LGCP je propagována jako jednoduchá, reverzibilní a efektivní restrikční metoda při léčbě morbidní obezity, což se nám potvrdilo z
hlediska efektivity a reverzibility, ale z hlediska bezpečnosti a jednoduchosti jsme narazili na jistá úskalí. Byli jsme nuceni změnit operační
techniku, po té jsme výše uvedené komplikace zatím nepozorovali. Na definitivní hodnocení bude třeba analýzu více případů a v delším
časovém intervalu.
Komplexní léčba pacientky po operaci astrocytomu
Břízová M, Kotková K, Angerová Y
Klinika rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK Praha 2
Prezentujeme kazuistiku 39leté nemocné jako příklad spolupráce mezi Klinikou rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF
UK a I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK.
Jedná se o pacientku, které byl III/O5 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze extirpován astrocytom gr. III frontotemporálně vpravo s dekom-
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
presní kraniotomií vpravo frontotemporálně. Je po plastice kalvy. X/12 byl implantován V-P shunt pro obstrukční hydrocefalus. Nyní je po sérii
radioterapie ve Fakultní nemocnici Motol v Praze pro recidivu anaplastického astrocytomu gr. 3 v oblasti FT vpravo.
Podstoupila komplexní léčbu na Klinice rehabilitačního lékařství, kdy se na její terapii podílel celý interprofesionální tým – lékař, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, byla vyšetřena klinickým psychologem. Účastnila se nonverbálních psychoterapeutických metod – muzikoterapie, arteterapie, pohybové a taneční terapie.
Terapeuti s ní pracovali individuálně i ve skupině s dalšími pacienty.
Cílem rehabilitační intervence byla soběstačnost pacientky. Pravá horní končetina, která nebyla paretická, byla pro ankylózu v lokti v trvalé
extenzi. V roce 2008 byla operována na 1. chirurgické klinice, kde byla provedena eliberace. Ankylóza byla velkou překážkou pro vykonávání
běžných denních aktivit, po uvolnění je pacientka schopna se pravou horní končetinou najíst a zapojuje ji do celé škály běžných denních
činností. Pro soběstačnost pacientky bylo uvolnění ankylózy pravého lokte zásadní. Na základě této operace se zlepšila kvalita jejího života, je
schopná fungovat bez pomoci druhé osoby.
Kazuistika je doplněna videozáznamy.
Léčba pyogenního jaterního abscesu – zkušenosti Chirurgické kliniky FN Plzeň
Fichtl J1/, Třeška V1/, Skalický T1/, Sutnar A1/, Tupý R2/
1/
Chirurgická klinika FN Plzeň, 2/Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň
Úvod: Jaterní absces je charakterizován jako ložisko hnisu uložené uvnitř jaterního parenchymu. Dle etiologie rozdělujeme abscesy na
pyogenní, kdy je původcem bakterie (cca 80%). Zbylých 20% rovnoměrně zastupují parazitární (nejčastěji amébový a echinokokový) a abscesy
tvořené plísněmi. Původci pyogenního abscesu jsou nejčastěji Streptococcus milleri a fecalis, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae. Léčbu
u nekomplikovaných případů představují širokospektrá antibiotika dle citlivosti. Dle zahraničních publikací cílenou drenáž pod sonografickou
navigací na většině pracovišť nahradilo zavedení drénu pod kontrolou počítačové tomografie (CT). Otevřená drenáž je vyhrazena jen pro
případy ložisek nepřístupných pro radiologickou intervenci a u nemocných nedostatečně reagujících na jinou léčbu.
Metodika: Retrospektivně jsme vyhledali nemocné hospitalizované na chirurgických a interních odděleních Fakultní nemocnice Plzeň v období
od 1.1.2007 do 31.12.2012. Celkem jsme vyhodnotili pět pracovišť.
Výsledky: Za pětileté období prošlo zmíněnými pracovišti celkem 98 nemocných s hlavní diagnózou jaterního abscesu. Největší část, 54
nemocných (55%), byla hospitalizována na Chirurgické klinice FN Plzeň. Jako metoda léčby byla ve většině případů použita drenáž pod CT
kontrolou, celkem v 37 případech (6krát následně v kombinaci s výkonem otevřeným). Mikrobiologicky byla jako průvodce nejčastěji zjištěna
Escherichia coli (24%), následoval Streptococcus milleri a Klebsiella pneumonie. Průměrný věk nemocných byl 64 let (28-87 let). Průměrná
délka hospitalizace byla 18,5 dne (4-67) s morbiditou 54%, během pobytu na naší klinice zemřeli dva nemocní (3,7%) pod obrazem hepatorenálního selhání.
Závěr: Metodou první volby je drenáž pod CT kontrolou. Zjištěné výsledky odpovídají výsledkům publikovaným v současné literatuře. Léčba
jaterních abscesů, vzhledem k jejich malé incidenci, patří do center se zkušenostmi s jaterní chirurgií.
Střelné poranění v soudobých válečných konfliktech
Frank M1,2/, Mališ J1/
1/
6. polní nemocnice Armády České republiky, 2/Chirurgická klinika FN Hradec Králové
Práce prezentuje zkušenosti autorů, s léčbou střelných poranění v soudobém válečném konfliktu, z vojenské mise v Medical Treatment Facility
Role 3, Kábul, Afganistán. Popisuje etiologii a charakteristiky jednotlivých střelných poranění z pohledu chirurga. Prezentuje taktiku léčby u
poranění projektilového, střepinového i minového ve všech věkových kategoriích včetně dětí.
V soudobých válečných konfliktech (Irák, Afgánistán) převažují poranění způsobená výbuchem. Nějčastěji se jedná o výbuch nástražného
výbušného systému (IED). Charakteristiky poranění způsobené IED jsou podobné minovému poranění. Často se jedná o mnohočetné střepinové
poranění zasahující více tělesných regionů. V projektilovém poranění, na rozdíl od civilních podmínek, převažují poranění způsobené vysokoenergetickými zbraněni (např. AK – 47). Nejčastěji zasaženým regionem jsou končetiny, které při nošení balistiské ochrany trupu jsou relativně
nechráněnou částí těla.
Systém poskytování zdravotní péče ve válečném konfliktu (tzv. léčebně-odsunový systém) je rozdělen do čtyř úrovní (Role), které jsou specifikovány především podle úrovně poskytování chirurgické péče. Práce prezentuje charakteristiku jednotlivých Rolí a vyzdvihuje odlišnosti
chirurgické péče od civilních podmínek. Popisuje také transfúzní strategii, která je založena na podání lyofilizované plasmy a plné krve.
Střelné poranění nadále dominuje ve válečných konfliktech. Poskytování chirurgické péče ve válečných podmínkách je zajímavou zkušeností
pro každého chirurga.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Naše zkušenosti s bodnými a střelnými poraněními za období 2003 – 2013
Glomba M, Verner J, Chmátal P, Svobodová A
Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s., Česká Lípa
Cíl: Retrospektivní analýza výskytu bodných a střelných poranění ošetřených v nemocnici Česká Lípa v letech 2003 – 2013.
metodika: Z nemocniční databáze jsme pomoci MKN klasifikace vyfiltrovali soubor 76 pacientů, kteří byli v letech 2003-2013 ošetřeni v
nemocnici Česká Lípa s bodným či střelným poraněním.
Výsledky: V hodnoceném souboru bylo 11 (14% ) žen a 65 (86%) mužů.
Bodné poranění bylo zjištěno u 61 pacientů - 9 žen, 52 mužů. Ve 43/61 (70%) případů bylo poranění způsobeno cizím zaviněním. Téměř ve třetině případů šlo o vícečetné bodné rány 18/61 (30%). U 16/61 (26%) se jednalo o izolované bodné poranění břicha, u 12/61 (20%) o izolované
poranění hrudníku, ve zbylých případech šlo o bodnou ránu končetiny, krku či zad. V 52% vyžadovalo bodné poranění operační řešení.
Střelné zranění bylo zjištěno u 15 pacientů ze souboru – 2 žen, 13 mužů. Ve třetině případů bylo poranění způsobeno vlastním zaviněním. Co
se týká lokalizace, tak jednoznačně převažovalo postřelení končetiny 12/15 (80%), dále se jednalo o zranění hlavy, hrudníku a břicha. Konzeravtivně byly řešeny pouze 2/15 (13%) střelných poranění.
V rámci přednášky bude porovnaný náš soubor s celokrepublikovým výskytem těchto poranění. Jednotlivé skupiny pacientů budou podrobněji
rozebrány jak v rámci věkových skupit tak v rámci závažnosti poranění a letality.
Otevřená fraktura předloktí s cévním poraněním – kazuistika
Hasara R, Reška M
I. chirurgická klinika LF Masarykovy univerzity a FN u svaté Anny, Brno
Úvod: Otevřené zlomeniny jsou méně častým, ale o to závažnějším typem fraktur, u kterých se kombinuje poranění kostí a měkkých tkání.
Tento typ zranění rovněž provází zvýšené riziko komplikací. Mezi ty nejzávažnější patří infekce, kompartment syndrom, léze nervových a
cévních struktur a jiné. Závažnost poranění je hodnocena pomocí mezinárodních klasifikačních systémů, od kterých se dále odvíjí i strategie
léčby.
Materiál: Na I. chirurgické klinice FN u svaté Anny v Brně bylo v období 1. 1. 2009 až 30. 9. 2012 operačně řešeno 1849 zlomenin,
z tohoto počtu se v 39 případech jednalo o otevřenou frakturu, tj. 4%. Prezentovaná kazuistika pacienta s otevřenou zlomeninou předloktí
komplikovanou cévní lézí demonstruje diagnosticko - terapeutický přístup u tohoto typu poranění, především úzkou spolupráci cévního
chirurga a traumatologa. Rovněž zmiňuje indikace fasciotomie a možnosti jejího dalšího ošetřování.
Výsledky: Pacient počas 38 dnů hospitalizace podstoupil celkem 6 operací. Výsledkem je funkční končetina s hybností zápěstí na 75%.
Závěr: Problematika otevřených zlomenin svojí závažností vyžaduje precizní přístup, erudovaného operatéra a důslednou pooperační péči.
Pouze při respektování všech těchto zásad je možné docílit dobrého výsledku.
Nejčastější komplikace po laparoskopické sleeve gastrectomy a jejich řešení
Kasalický M1,2/, Doležel R1/, Pohnán R1/
1/
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha, Česká republika; 2/Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita, Trnava, Slovensko
Úvod:
Od roku 2003 je laparoskopická sleeve gastrectomy (LSG) používána jako samostatná baritarická, respektive metabolická operace. V posledních
letech LSG nabývá na stále větší popularitě. Výskyt pooperačních komplikací je udáván v rozmezí 0,7 – 8,9 %. Mezi nejčastější komplikace po
LSG lze považovat krvácení z resekční linie, insuficience resekční linie, stenóza nebo torze „sleevu“, gastroezofageální reflux. Méně často jsou
uváděny tyto komplikace: chronická gastrická píštěl, dilatace vytvořeného žaludečního tubulu, chronický subfrenický absces.
Materiál a metoda:
Od roku 2006 bylo provedeno 218 LSG, 167 žen, 51 mužů; průměrný věk 43,4 roků ( 19-65), průměrná hmotnost 128,7 kg (96-184); průměrný
BMI 44,9 (34,1-71,9). Median follow-up byl 37±17 měsíců. Konverze LSG na laparotomický přístup byla vynucena v jednou případě pro poranění sleziny. Dyslipidaemie byla diagnostikována u všech nemoných. 69 pacientů se před operací léčilo pro diabetes mellitus II. typu (DM2). Z
nich bylo 41 léčeno jen perorálními antidiabetiky (PAD) a 18 bylo léčeno kombinovanou terapií PAD a insulinem. Všechny LSG byly provedeny
bez přešití resekční linie.
Výsledky:
Průměrný pokles hmotnosti po 24 měsících byl 34,8 kg (12-109), průměrný %EBMIL byl 69,7 % (24,2-120,9), průměrný %EWL byl 66,8 %
(22,5-113,8) a průměrný pokles BMI byl 14,6 (4,3-25,1). V průběhu 36 měsíců po operaci DM2 zcela vymizel u 71,4 % a u 28,6 % došlo k
výraznému zlepšení. U dvou nemocných se objevil „leak“ z resekční linie. V jednom případě byl „leak“ ošetřen laparoskopicky přešitím defektu
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
resekční linie. V druhém případě byla provedena CT navigovaná drenáž perigastrického abscesu. U jednoho nemocného 3 roky po LSG byla
zjištěna částečná hiátová hernie. Stenóza slevu se objevila v jednom případě. Nejčastější pozdní dlouhodobou komplikací byla ve 14,7 %
pyróza , velmi dobře reagující na terapii PPI.
Závěr:
LSG představuje relativně malý zásah do gastrointestinálního traktu s nízkým výskytem závažných komplikací a s relativně nízkou náročností
na ambulantní péči morbidně obézních nemocných. V případě výskytu závažnějších komplikací je nezbytné jejich urgentní řešení.
Chirurgická léčba iatrogenního poranění žlučového stromu – soubor 29 případů
Kučera M, Oliverius M, Mendl J, Navrátil K, Froněk J
Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha
Úvod: Laparoskopická cholecystectomie je metodou volby v léčbě onemocnění žlučníku. Poranění žlučového stromu je jednou z
nejobávanějších komplikací tohoto výkonu, mnohdy až s fatálními následky pro nemocného. Správná diagnostika a adekvátní terapie
iatrogenního poranění je dobrým předpokladem k prevenci život ohrožujících komplikací.
Metodika: Do souboru nemocných byli zařazeni pacienti s iatrogenním poraněním extrahepatálních žlučových cest, kteří byli z jiného
pracoviště odesláni na Kliniku transplantační chirurgie IKEM v období 1. 1. 2004 – 1. 4. 2013. Tito nemocní jsou dlouhodobě sledováni na
našem pracovišti.
Výsledky: V daném období bylo léčeno celkem 29 pacientů, 15 mužů a 14 žen, medián věku byl 61 let (34-83 let). Pro akutní lézi
žlučových cest (ŽC) bylo operováno 19 pacientů (4x v kombinaci s cévním poraněním) a 10 nemocných bylo řešeno elektivně pro
chronickou lézi (9 x operačně, jednou konzervativně opakovanými zevně-vnitřními drenážemi ŽC). Primárně jsme poranění ošetřili
14x hepatikojejunoanastomozou (HJA), 10x bi(či více)HJA, 1x suturou žlučovodu s T-drénem, 1x podvazem d. cysticus a 1x si primární
ošetření vyžádalo pravostrannou hemihepatektomii. U jednoho pacienta bylo poranění ireparabilní vzhledem ke kompletnímu přerušení
hepatodudodenálního ligamenta. V časném pooperačním období zemřeli 3 pacienti (10,3%). První nemocný zemřel po kompletním přerušení
hepatoduodenálního ligamenta s lacerací jater při konverzi pro masivní krvácení v oblasti hilu, kdy při operační revizi na našem pracovišti již
nález nebyl chirurgicky řešitelný. Druhý nemocný zemřel po kompletním přerušení d.hepaticus com. při CHCE pro akutní cholecystitidu a po
neúspěšném pokusu o primární rekonstrukci end-to-end na původním pracovišti. K ošetření v naší nemocnici se nemocný dostal až 30. POD
v septickém stavu s nekrózou pravého laloku jater. Třetí nemocná zemřela po komplikovaném pooperačním průběhu na chronický septický stav.
Primárně byla nemocná ošetřena 7.POD HJA v terénu biliární peritonitidy. Pooperačně sledujeme v ambulanci 20 pacientů s mediánem doby
sledování 26,5 měsíce (1-109 měsíců). Dva nemocní trpí občasnými manifestacemi cholangitidy, 1 nemocný je sledován pro asymptomatickou
stenózu HJA a 2 pacienti byli operováni (1x plastika kýly v jizvě, 1x revize pro ileus ze srůstů).
Závěr: Iatrogenní poranění žlučových cest je závažnou komplikací s významnou morbiditou a mortalitou. Základní podmínkou pro úspěšnou
léčbu je přesná předoperační diagnostika (CTAG, ERCP). V případě izolovaných poranění ŽC je zlatým standardem mukomukozní HJA
provedená na retrokolicky protaženou Rouxovu kličku.V případě kombinovaných poranění ŽC a cév je nezbytné posoudit možnosti cévní
rekonstrukce nebo nutnost jaterní resekce. Optimální výsledky vykazují nemocní včasně diagnostikovaní, ošetření na specializovaném
pracovišti. Vzhledem k možnostem restenóz pacienti vyžadují dlouhodobé sledování. Neúspěšná léčba může vést z dlouhodobé perspektivy
k rozvoji sekundární biliární cirhozy a v konečném důsledku i k transplantaci jater.
Komplikace roboticky asistované léčby karcinomu rekta – vlastní analýza 30 nemocných
Langer D, Pudil J, Rudiš J, Ryska M
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha
Úvod: Od počátku třetího milénia je patrna robotizace miniinvazivních výkonů v mnoha chirurgických oborech. V posledních letech je
publikována robotická asistence i při léčbě karcinomu konečníku. Roboticky asistované rektální výkony je možno rozdělit na plně robotické a
kombinované s laparoskopickou metodou (hybridní).
Materiál a metody: Práce srovnávající výsledky roboticky asistované, laparoskopické a otevřené techniky u operací pro karcinom rekta jsme
získali ze světových databází Medline a Pubmed. Na vlastní sestavě 30 nemocných s karcinomem rekta, u kterých jsme provedli roboticky
asistovanou nízkou resekci nebo abdominoperineální amputaci rekta, jsme sledovali epidemiologická data, staging onemocnění, provedenou
neoadjuvantní CHRT, výskyt konverze výkonu, intraoperační krevní ztrátu, peroperační a časné pooperační komplikace. Dále jsme sledovali
úplnost resekce (resekce R0) a výskyt rekurence onemocnění v průběhu dispenzarizace.
Výsledky: Výsledky hodnocených parametrů (konverze na laparotomický výkon, perioperační a nechirurgické komplikace, intraoperační krevní
ztráta, výsledky patologa, letalita) jsou v publikovaných studiích obdobné, resp. bez signifikantních rozdílů u skupin nemocných operovaných
roboticky nebo laparoskopicky. U otevřených výkonů byla zaznamenána vyšší krevní ztráta, delší doba hospitalizace a kratší doba operačního
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
výkonu než u miniinvazivních operací. Operační čas robotických výkonů je mírně (nesignifikantně) delší než u laparoskopických operací ve
většině zveřejněných pracích. Roboticky asistovanou operační léčbu pro karcinom rekta na našem pracovišti podstoupilo 30 nemocných: 14
mužů a 16 žen průměrného věku 60 let (33–80 let). Neoadjuvantní onkologická léčba byla indikována u 50 % pacientů s karcinomem ve
II. – IV. stadiu (AJCC). Průměrná krevní ztráta činila 260 ml (0 – 600 ml). Dvě operace jsme byli nuceni konvertovat (bodová léze močovodu,
intraabdominální obezita), u 4 pacientů jsme zaznamenali komplikace (bodová léze močovodu, leak z anastomózy, krvácení, absces malé
pánve). Ve dvou případech si komplikace (leak z anstomózy, krvácení) vyžádala operační intervenci. Absces v pánevním prostoru byl sanován
CT navigovanou drenáží. Žádný nemocný nezemřel. Průměrné trvání operačního výkonu bylo 260 min. Rekurenci maligního onemocnění jsme
do současnosti ve sledovaném souboru neidentifikovali (dispenzarizace 4 – 51 měsíců).
Závěr: Da Vinci systém je při chirurgické léčbě nemocných s rektálním karcinomem bezpečným manipulátorem. Randomizované kontrolované
studie (RCT) potvrdily srovnatelné krátkodobé klinické i onkologické výsledky s operacemi laparoskopickými či otevřenými. V současnosti chybí
zhodnocení přínosu robotické operativy pro pacienta v oblasti břišní chirurgie z dlouhodobého hlediska a s dostatečným počtem operantů,
resp. vysokým stupněm evidence based medicine (EBM). Realizace dostatečného množství RCT je do budoucna nezbytná. Naše předběžné
výsledky jsou obdobné jako závěry literárně uveřejněných prací.
Hemoragie po resekci hlavy pankreatu pro vývodový karcinom, možnosti řešení
Loveček M, Skalický P, Köcher M, Havlík R, Neoral Č
I. chirurgická klinika FN Olomouc
Úvod: Krvácení po resekci pankreatu je méně frekventní ale velmi závažná komplikace. Vedle pankreatické píštěle a poruchy evakuace
je považována za další specifickou komplikaci pankreatické chirurgie. Postpankreatomická hemoragie byla definována a klasifikována
International Study Group of Pancreatic Surgery (ISGPS)v roce 2007.
Metodika: 100 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili resekci hlavy pankreatu pro diagnózu vývodového karcinomu hlavy pankreatu
v období 2008 – 2012 na I. chirurgické klinice FN Olomouc byli prospektivně zařazeni do databáze, která byla retrospektivně analyzována z
pohledu krvácivých komplikací. ISGPS rozlišuje krvácení časné, vznikající v prvních 24 hodinách po operaci. Jako příčina krvácení jsou považovány technická chyba při hemostáze v průběhu primární operace nebo koagulopatie vzniklá při operaci. Pozdní krvácení se objevuje po 24
hodinách v důsledku komplikace operace. Obvykle bývá zpožděno několik dnů až týdnů od operace v důsledku nitrobřišního abscesu, eroze
peripankreatických cév v důsledku pankreatické píštěle nebo ve spojení se vznikem arteriálního pseudoaneuryzmatu. Tento typ krvácení je
obvykle klinicky závažný.
Výsledky: Časné krvácení se objevilo v jednom případě – krvácení z větve AMS (11 TU EM). Pozdní hemorhagie se vyskytla u tří nemocných z
nichž ve dvou případech se jednalo o krvácení vzniklé v důsledku insuficience pankreatojejunální anastomózy, kdy byla pro rozvoj septického
stavu indikována časná revize. Byly provedeny dokončovací pankreatektomie, ale celkový stav již nebylo možno zvrátit. K úmrtím došlo 35.
a 57. den po primární operaci na multiorgánové selhání. Krevní ztráty byly hrazeny 19 a 13 TU EM. Krvácení bylo vždy extraluminální – do
dutiny břišní či drenovaného prostoru. U jednoho nemocného 18. den po pankreatoduodenektomii se objevuje krvácení do GITu. Příčinou bylo
pseudoaneuryzma pahýlu gastroduodenální tepny. Nemocný byl stabilní a včas indikován k implantaci stentgraftu do arteria hepatica radiologem. Krevní ztráta si vynutila substituci 7 TU EM.
Závěr: Pozdní postpankreatická hemoragie se objevuje v souvislosti s poruchou hojení pankreatikojejunoanastomozy za přítomnosti píštěle
či dehiscence, v souvislosti s objevením se pseudoaneuryzmatu, při intraabdominální sepsi nebo abscesu nebo v důsledku vředu. Jedná se
o dobře známou ale málo frekventní komplikaci, incidence je 3,9% a v jedné třetině se jedná o letální komplikaci. U 1/3 případů se jedná o
krvácení intraluminální, ve 2/3 do dutiny břišní. Krvácení do GITu vzniká z vředů v anastomóze, z resekční linie či z perforace pseudoaneuryzmatu při anastomotickém leaku. Velké sestavy referují téměř 30% výskyt postpankreatické hemoragie a 3% výskyt krvácení z perforovaného
pseudoaneuryzmatu. Pozdní hemoragie zvláště z ruptury pseudoaneuryzmatu je vzácná, ale rychle progredující a potenciálně život ohrožující
komplikací pankreatoduodenektomie.
Komplikácie minimálne invazívnej korekcie pectus excavatum u dospelých pacientov
Lučenič M, Janík M, Zsemlye Z, Juhos P, Haruštiak S
Klinika hrudníkovej chirurgie SZU a UN Bratislava, Slovenská republika
Úvod: Pectus excavatum je najčastejšie operovanou deformitou v humánnej medicíne. Indikáciou na operačnú korekciu je Hallerov index ≥
3,2, progresia deformity, recidíva ochorenia, patologický vplyv na funkciu kardiorespiračného aparátu a ovplyvnenie psychické vývoja jedinca.
Modifikovaná Ravitchová korekcia bola dlhé obdobie považovaná za metódu voľby u dospelých pacientov. V roku 1998 publikoval profesor
Nuss použitie minimálne invazívnej techniky (MIRPE) u detských pacientov. O štyri roky neskôr Coln s kolektívom uverejnili využitie MIRPE
v malom súbore dospelých pacientov.
Metóda: Autori prednášky retrospektívne zhodnotili prvé výsledky operačnej korekcie pectus excavatum technikou MIRPE v ich súbore
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
dospelých pacientov za obdobie 20 mesiacov. V prednáške sa zamerajú na najčastejšie komplikácie a možnosti ich prevencie a riešenia.
Výsledky: V období 07/2011 až 04/2013 odoperoval kolektív KHCH pomocou MIRPE 34 pacientov. Z nich spĺnilo kritéria dospelosti 28 pacientov
(82%). Korekciu absolvovalo 22 mužov (79%) a 6 žien (21%). Priemerný vek pacientov bol 22,84 (18- 31 r.) roku. Asymetrická deformita bola
prítomná u 11 pacientov (39%). Implantáciu dvoch podporných hrudníkových dláh si vyžiadal nález v 9 prípadoch (32%). Priemerná doba
hospitalizácie bola 5,9 dňa (4- 7). Zaznamenali sme 8 komplikácií u 7 pacientov (25 %). V malom súbore ženských pacientov to bolo v jednom
prípade (16,6%). Najčastejšou komplikáciou bol seróm v operačných ranách u troch pacientov (10,7%) a peroperačná ruptúra interkostálneho
svalstva u dvoch pacientov (7%). Ranovú infekciu sme zaznamenali u jedného pacienta (3,6%). Pneumotorax a fluidotorax s nutnosťou drenáže pacienta sme zhodne zaznamenali v jednom prípade (3,6% a 3,6%). Výsledný efekt operácie hodnotíme ako dobrý u 25 pacientov (89%). V
čase vyhodnotenia súboru nebola dlaha odstránená žiadnemu pacientovi.
Záver: Výsledky pracoviska autorov sú z hľadiska úspešnosti a zastúpenia komplikácií porovnateľné s výsledkami podobne zostavených súborov z iných centier zaoberajúcich sa minimálne invazívnou korekciou pectus excavatum v dospelej populácií. Nezaznamenali sme ani jednu
závažnú komplikáciu ako je dislokácia dlahy, alebo poranenie orgánov mediastína.
Devastace extrahepatálních žlučových cest
Malý T, Loveček M, Havlík R, Halama J, Skalický P, Klos D, Neoral Č
I. chirurgická klinika LF UP a FN v Olomouci, Olomouc
Cíl: Prezentace vlastního souboru poranení žlučovodů za obdobi 2006 – 2012 se zaměřením na obzvláště rozsáhlá poraněni žlučovodů při
laparoskopické cholecystektomii.
Metoda: V období 2006 – 2012 jsme ošetřili celkem 21 poranění žlučovodů při laparoskopické cholecystektomii. Pouze 2 léze žlučovodů
byly z vlastního pracoviště, standartním řešením byla náhrada žlučovodů pomoci exkludované Rouxovy kličky. Obzvláště jsou prezentovány 2
kasuistiky - dvou žen, první byla primárně řešena v místě původní operace a to opakovaně, po transferu do naší FN na KARIM byla v extrémně
těžkém stavu provedena pravostranná hemihepatektomie s našitím Rouxovy kličky na levý hepaticus, na přidružené celkové septické komplikace pacientka zemřela za několik hodin po operaci. Další žena měla kompletně vyťaté extrahepatické žlučovody, levý hepaticus byl přerušený
ve vstupu do jater, pravý hepaticus jsme vůbec nenalezli- jen koagulační nekrosu spodiny pravého laloku - v porta hepatis, byla poraněna i
pravá hepatická arterie. Našita Rouxova klička na levý hepaticus v nadbytku její délky, za měsíc našita tato klička na vypadlý defekt v porta
hepatis pravého laloku - po 6 ti letech od rekonstrukce je pravidelně sledována, bez potíží, s normálně fungujícími játry a neporušenou drenáži
žluči z obou laloků jaterních.
Závěr: popsaná řešení náhrady žlučovodů a probrány technické možnosti provedení hepaticojejunální anastomosy.
Laparoskopický přístup do dutiny břišní – možnosti, komplikace
Moravík J, Rejholec J
Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Děčín o.z., Chirurgické oddělení
Úvod: Zavedení kamerového portu a následně pracovních portů je nedílnou součástí každé laparoskopické operace. Navzdory technologickému
postupu, rozvoji bezpečnostních portů zůstává poranění nitrobřišních orgánů při přístupu do dutiny břišní závažnou komplikací. Procento
komplikací asociovaných s laparoskopickým přístupem do dutiny břišní je uváděno 0,01%-1%.
Cíl: Není znám jednoznačný konsensus doporučující „nejbezpečnější“ metodu zavedení prvního portu při laparoskopické operaci. V přednášce
demonstrujeme přístup, který běžně používáme na našem oddělení. Současně se snažíme podat aktuální přehled technologických možností,
které nám nabízejí firmy a nejsou zatím běžně zavedeny do praxe. V závěru prezentujeme na kazuistikách naše zkušenosti s iatrogenním
poraněním orgánů dutiny břišní při zavedení kamerového portu.
Závěr: Indikace k laparoskopickému přístupu se neustále rozšiřují. Procento miniinvazivně provedných výkonu se stále zvyšuje. I při používání
nových bezpečnostních portů se nikdy úplně nevyhneme iatrogennímu poranění orgánů dutiny břišní při zavádění prvního portu. Naším cílem
by mělo být zavádět první port bezpečně, efektivně, reprodukovatelným způsobem. Aktuálně nám není znám konsensus doporučující optimální metodu zavádění portů.
Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí – kasuistika
Nestrojil P
Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno – Bohunice
Kasuistika úrazu mladého muže, který utrpěl po pádu s výše penetrující poranění dutiny břišní a pánve opěrnou tyčí z plotu.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Úskalí v léčbě střelných a bodných poranění
Pleva L, Šír M, Prusenovský P
Traumatologické centrum FN Ostrava, Lékařská fakulta OU v Ostravě
V posledních letech dochází k nárůstu poranění bodnou nebo střelnou zbraní. Jedná se vždy o poranění velmi vážná, ať již jsou způsobena
ostrými předměty nebo vysokoenergetickými či nízkoenergetickými zbraněmi. Diagnostika těchto poranění je velmi obtížná, vzhledem
k tomu, že se jedná většinou o zraněné v těžkém hemoragicko-traumatickém šoku, kde pouze urgentní chirurgický výkon dává předpoklad
k záchraně pacienta.
Autoři ve svém sdělení v několika kazuistikách uvádějí své zkušenosti s diagnostikou a léčbou těchto zranění a upozorňují na obtíže v jejich
diagnostice a možné následné komplikace.
Komplikace laparoskopické kolorektální chirurgie – 5 let
Rejholec J, Moravík J
Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Děčín o.z., Chirurgické oddělení
Úvod: V práci hodnotíme výsledky resekčních výkonů na kolorektu miniinvazivní laparoskopickou technikou v porovnání s otevřeným
přístupem.
Cíl: Retrospektivní zhodnocení výsledků kolorektální operativy za pět let. Mimo základní statistické zhodnocení souboru jsme se zaměřili na
komplikace miniinvazivního laparoskopického přístupu a srovnáváme s otevřeným přístupem a hodnotíme i trend směrem k miniinvazivnímu
laparoskopickému přístupu jak v elektivní, tak v akutní operativě.
Výsledky: V přednášce retrospektivně hodnotíme soubor radikálně operovaných 248 pacientů, kteří podstoupili plánovaně, nebo akutně
miniinvazivní nebo otevřený resekční výkon kolorekta na našem pracovišti. Do souboru nebylo zařazeno 128 pacientů, kteří byli operování pro
karcinom rekta na robotickém systému daVinci a dále pacienti, u kterých byla provedena pouze paliativní stomie nebo spojková operace.
V souboru sledujeme procento operací provedených miniinvazivně laparoskopicky, otevřeně, procento konverzí a důvody, které vedly ke
konverzi. Dále sledujeme zastoupení jednotlivých typů výkonů v čase a návaznost na zlepšující se erudici týmu ve směru k zvýšení podílu laparoskopické operativy. Sledovali jsme také jednotlivé perioperační komplikace, časné i pozdní pooperační komplikace. V souvislosti s pooperační
morbiditou hodnotíme také délku hospitalizace. Nedílnou součástí je i vyhodnocení mortality v miniinvazivní i otevřené podskupině.
Závěr: Naše výsledky srovnáváme s domácími i zahraničními studiemi. V plánované operativě kolorekta jednoznačně preferujeme miniinvazivní přístup, který přináší pro naše pacienty menší pooperační morbiditu s kratší délkou hospitalizace. Akutní operativa ve službách a volba
chirurgického přístupu je vždy v rukou sloužícího lékaře. Rozhodující pro volbu přístupu je jistota operujícího chirurga a tím bezpečnost pro
pacienta.
Zlomeniny distálního humeru
Reška M, Konečný J, Kábela M, Kašpar M, Čiernik J, Hasara R, Jeroušek J
I. chirurgická klinika LF MU a FN u svaté Anny v Brně
Úvod:
Zlomeniny v oblasti loketního kloubu představují zhruba 4,3% všech zlomenin. Typické zlomeniny distálního humeru postihují současně mediální i laterální pilíř. Samostatné zlomeniny kondylů tvoří asi 5% zlomenin distálního konce pažní kosti. Etiologicky lze zlomeniny distálního
humeru zařadit do dvou skupin: v jedné jsou součástí high-energy traumatu, druhá naopak představuje poranění při běžné činnosti, např. pád
při chůzi. Hlavním cílem chirurgické léčby je anatomická rekonstrukce kloubní plochy. Dokonalá rekonstrukce je však mnohdy problematická a
tyto zlomeniny jsou stálou výzvou traumatologů.
Materiál a metodika:
Ve svém příspěvku autoři popisují operační léčbu zlomenin dolního konce pažní kosti technikou ORIF. Indikací byly dislokované zlomeniny typu
A, B a C podle AO klasifikace. Pacienti byli operování v poloze na břiše event. na boku s volně vyvěšenou končetinou s 90st. flexí v loketním
kloubu. Z operačních přístupů převažuje zadní přístup s osteotomií olecranu. Jako ATB prevence byly aplikovány standardně 2 gr. Cefazolinu i.v.
30 min. před operačním zákrokem. Co se týká implantátů, byly použity tahové šrouby a rekonstrukční dlahy, nyní však již výhradně anatomicky
tvarované LCP dlahy. Pooperačně je končetina fixována v sádře nebo ortéze s vyloučením aktivních pohybů v loketním kloubu po dobu 6 týdnů.
Stehy jsou odstraňovány 10-14 den od operace. Následná odborně vedená rehabilitace má nezastupitelný význam.
Výsledky:
Od roku 2007 do III/2013 bylo na I.chir.klinice FN u sv. Anny v Brně operováno celkem 34 pacientů se zlomeninou dist. humeru, 19 mužů
a 15 žen. Hojení měkkých tkání proběhlo u všech pacientů per primam, nebyla zaznamenána žádná infekční komplikace. S výjimkou jedné
pacientky, u které došlo k selhání osteosyntézy následkem neadekvátní péče v LDN, došlo ve všech ostatních případech ke kostnímu zhojení
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
za 3-6 měsíců od operace. V souboru pacientů byly zaznamenány 3 parézy n. ulnaris, příčinou bylo zřejmě mechanické poškození vypreparovaného nervu jeho vyvěšením. 28 pacientů (82%) spadá do kategorie dobrých a výborných funkčních výsledků, což jsou údaje srovnatelné s
literaturou (1, 2, 3). Co se týče odstranění osteosyntetického materiálu, odstraňujeme standardně pouze cerkláž olecranu.
Diskuze:
Bylo navrženo více klasifikačních schémat, která se však často překrývají. Mehne a Jupiter (4, 5) rozdělili zlomeniny na základě postižení
pilířů a vztahu ke kloubní ploše a kloubnímu pouzdru. Pro samostatné postižení pilířů se zaměřila Milchova klasifikace (6). Mehne a Matta
zavedli klasifikaci pro zlomeniny obou pilířů s ohledem na výšku zlomeniny každého pilíře – zlomeniny typu Y a T, zlomeniny typu H s volným
interfragmentem trochley. Riseborough a Radin (7) diferencují 4 typy zlomenin na zákledě dislokace a rotace. Toto schéma je ale limitováno,
protože nepokrývá rozsáhlé varianty zlomenin. Nejčastěji používanou klasifikací je AO klasifikace, která obsahuje 38 různých typů zlomenin
distálního humeru. Diskutovanou může být otázka operačního přístupu – limitovaný či extenzivní. Ten je nutno volit s ohledem na typ zlomeniny. Popisovanou pooperační parézu n. ulnaris si vysvětlujeme distenzí nervu či jeho lokálním zaškrcením při vyvěšení během operace. Tuto
teorii podporuje fakt, že pokud jsme ulnární nerv nevyvěšovali, podobné komplikace se již neobjevili. Prevencí může být i transposice nervu při
uzávěru měkkých tkání. V literatuře je popisována neuropatie n. ulnaris v 7-15%. V našem souboru je to 8,8%. Nejčastěji popisovanou komplikací je ztráta plné extenze v loketním kloubu.
Závěr:
Zlomeniny distálního humeru představují závažnou problematiku traumatologie. Výjimečně lze léčit tyto zlomeniny konzervativně, hlavní
podíl léčby však představuje operační rekonstrukce. Složitost a význam loketního kloubu nutí k přesné anatomické rekonstrukci a stabilní fixaci
umožňující zahájení časné rehabilitace. Operace jsou technicky u časově náročné a vyžadují patřičně erudovaný tým. Současné LCP implantáty
významně přispěly k úspěchům léčby těchto zlomenin. Samostatnou kapitolu představuje ekonomická stránka využití nejnovější technologie.
Odkazy:
1. Wang KC, Shih HN, Hsu KY, et al. Intercondylar fractures of the distal humerus: routine anterior subcutaneous transposition of the ulnar
nerve in a posterior operative approach. J Trauma. Jun 1994;36(6):770-3.
2. McKee MD, Wilson TL, Winston L. Functional outcome following surgical treatment of intra-articular distal humeral fractures through a
posterior approach. J Bone Joint Surg Am. Dec 2000;82-A(12):1701-7.
3. Jupiter JB, Mehne DK. Fractures of the distal humerus. Orthopedics. Jul 1992;15(7):825-33.
4. Mehne DK, Jupiter JB. Fractures of the distal humerus. In: Browner BD, Jupiter JB, Levine AM, et al, eds. Skeletal Trauma. vol 2. Philadelphia,
Pa: WB Saunders Co; 1992:1146.
5. Mehne DK, Matta J. Bicolumn fractures of the adult humerus. Paper presented at: 53rd Annual Meeting of the AAOS; 1986; New Orleans, LA.
6. Milch H. Fractures and fracture dislocations of the humeral condyles. J Trauma. Sep 1964;15:592-607.
7. Riseborough EJ, Radin EL. Intercondylar T fractures of the humerus in the adult. A comparison of operative and non-operative treatment in
twenty-nine cases. J Bone Joint Surg Am. Jan 1969;51(1):130-41.
Využití zobrazovacích metod při diagnostice karcinomu hlavy pankreatu
Rupert K, Klečka J, Kural T, Polák M, Třeška V, Duras P, Hejda V
FN Plzeň a LF UK v Plzni, Plzeň
Úvod: Karcinom pankreatu je závažné onemocnění se špatnou prognózou, pětileté přežití se pohybuje mezi 1–5 %. Je čtvrtou nejčastější
příčinou smrti pro maligní onemocnění, v Evropě a USA je příčinou smrti přibližně u 100 000 lidí za rok.
Diagnostika karcinomu pankreatu je velmi obtížná nejen pro poměrně dlouhou dobu trvající naprostou bezpříznakovost onemocnění, ale i
pro obtížnou diagnostiku pomocí zobrazovacích metod především u nemocných s chronickou pankreatitidou, stejně tak i přítomnost stentu
ve žlučových cestách výrazně zhoršuje vítěžnost endoskopické ultrasonografie. 75–80 % nemocných s prvně diagnostikovaným karcinomem
pankreatu má již jeho generalizaci či známky zjevného prorůstání do okolních struktur.
Metodika: Stanovení diagnózy karcinomu pankreatu je souhrnem mnoha informací – anamnéza, příznaky, výsledky zobrazovacích vyšetření – především endoskopické ultrasonografie (EUS) a počítačové tomografie (CT) a laboratorní vyšetření. Autoři se ve své práci zaměřili na
zobrazovací metody, kdy srovnali retrospektivně předoperační vyšetření (EUS a CT) s peroperačním nálezem u 123 nemocných operovaných na
Chirurgické klinice FN Plzeň pro karcinom hlavy pankreatu v posledních třech letech.
Výsledky: Literárně udává senzitivita se u EUS pohybuje mezi 75–85 % a u CT mezi 70–80 %. V našem souboru senzitivita EUS při hodnocení
velikosti tumoru dosahovala 72 %, při hodnocení pozitivity uzlin 82 %, při hodnocení metastáz 77 %, senzitivita CT při hodnocení velikosti
tumoru 69 %, při hodnocení pozitivity uzlin 82 %, při hodnocení metastáz 78 %. Senzitivita při hodnocení prorůstání karcinomu do v. portae,
popřípadě do jejích kořenů dosahovala u EUS 78 % a u CT 74 %. Prorůstání do arteria hepatica nebo do arteria mezenteria superior jsme
zaznamenali u 7 nemocných, u všech bylo podezření na tento proces popsáno i na EUS a CT.
Závěr: Při diagnostickém procesu je naprosto nezbytná multioborová spolupráce. Při podezření na tumor hlavy pankreatu je nezbytné provést
nejen laboratorní vyšetření, ale i CT a EUS. Tato vyšetření jsou pro určení nejvhodnější operační strategie nezbytná.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Operační řešení zlomenin distálního radia u pacientů vyššího věku
Sirový M, Janata P, Kovář J, Jindra P
Chirurgické oddělení, Oblastní nemocnice Jičín a.s.
Úvod:
Vzrůstající počet pádů v kombinaci s rozvojem osteoporosy dělají ze zlomenin distálního rádia jednu z nejčastějších příčin morbidity pacientů
ve vyšším věku. Tato práce prezentuje naše zkušenosti s operačním řešením zlomenin distálního radia u pacientů starších 70 let.
Soubor a metody:
Retrospektivně jsme zhodnotili všechny pacienty starší 70 let léčené operačně pro zlomeninu distálního rádia v období let 2004 – 2012 v Pardubické krajské nemocnici a Oblastní nemocnici v Jičíně. Pooperační management spočíval u většiny pacientů v přechodné imobilizaci poraněné končetin sádrovým obvazem nebo ortézou po dobu cca 3 týdnů a časné rehabilitaci. Byly zhodnoceny pooperační radiografické parametry a
funkční výsledky zahrnující měření rozsahu pohybu a svalové síly. Dále byl kladen důraz na subjektivní hodnocení bolesti a návratu do běžného
života s užitím PRWE (patient rated wrist evaluation) skóre.
Výsledky:
Bylo zhodnoceno 93 pacientů splňujících stanovená kriteria s odstupem 8 - 84 týdnů (prům. 19,5 týdne) od operace. Průměrná délka intervalu
úraz – operace činila 9 dní. Konečné průměrné radiografické výsledky byly: volární sklon kloubní plochy radia 0 st., inklinace radia 21,5 st.,
zkrácení radia do 2 mm. Funkční výsledky hybnosti představovaly extenzi 42 st., flexi 39 st., supinaci 80 st. a pronaci 85 st. Síla stisku postižené
končetiny činila 78% síly zdravé končetiny. Průměrná hodnota PRWE činila 34 bodů, což představuje střední úroveň bolesti a zvládání každodenních aktivit. Z komplikací jsme zaznamenali selhání osteosyntézy, rozvoj osteomyelitidy, rupturu šlachy extenzoru II. prstu, rupturu šlachy
dlouhého extenzoru palce a iritaci povrchové větve nervus radialis.
Závěr:
Léčba zlomenin distálního radia ve výrazně osteoporotickém terénu představuje jednoznačné místo využití úhlově stabilních implantátů. Jejich
použití je spojeno s dobrými funkčními výsledky a nízkým počtem komplikací. Otázkou zůstává snaha o dokonalé obnovení grafického nálezu
u pacientů s nízkými nároky na běžnou denní činnost.
Poranění žlučových cest při laparoskopické cholecystektomii řešená ve FN Plzeň
Skalický T, Třeška V, Koželuhová J, Šlauf F
Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň
Cíl: Autoři retrospektivně typ poranění a komplikace u 32 nemocných s poraněním žlučových cest při LCHE, kteří byli léčení v letech 2004 - 2012
v Chirurgické klinice LF UK a FN v Plzni.
Soubor: Do souboru byli zařazení nemocní, u kterých bylo peroperačně či pooperačně zjištěno poranění žlučových cest a toto trauma bylo
řešeno v Chirurgické klinice FN Plzeň.
Výsledky: Nejčastějším poraněním žlučovodu byl drobný defekt žlučovodu, které bylo řešeno cestou ERCP a stentáže -10 na druhém místě
nekompletní poranění žlučovodu vyžadující rekonstrukci 11 a dále kompletní přerušení žlučových cest 11. Pouze 3 nemocní byli původně
operováni ve FN Plzeň. 19 lezí bylo zjištěno peroperačně a 13 nemocných pooperačně. Pooperačně diagnostikovaná léze byla v 8mi případech
řešena via ERCP a jedenkráte odloženou rekonstrukcí žlučových cest. Peroperačně diagnostikované poranění bylo řešeno přímou rekonstrukcí
na T drenu-3 případy a 10 rekonstrukcí žlučovodů na exkludovanou Y Roux kličku jejuna. Mortalita v souboru nemocných s poraněním žlučových cest je 6,25%. Nejčastější komplikací v souboru žlučový leak různé intezity, stenózu spojky jsme zaznamenali u 3 nemocných.
Závěr: Poranění žlučových cest je závažnou komplikací ohrožující život nemocného a do budoucna i možným zhoršením kvality života. Při
léčení těchto poranění osud nemocného závisí na kvalitě prvotního ošetření léze žlučovodu a patří na specializované pracoviště.
Pohled patologa na problematiku diagnostiky karcinomu pankreatu z bioptického vzorku
Skálová H, Dušková J
Ústav patologie VFN a 1. LF UK v Praze
Celosvětově přibývá každým rokem přibližně 200 000 pacientů s karcinomem pankreatu, přičemž většina z nich zemře do jednoho roku od
diagnózy a 5 let přežije pouze 1-4 %. Vzhledem k tomu, že onemocnění po dlouhou dobu nevyvolává žádné nebo jen nenápadné příznaky,
je většinou zachyceno až v pokročilém stadiu s velmi špatnou prognózou. Stanovení diagnózy karcinomu pankreatu a stadia onemocnění
včetně resekability nádoru vyžaduje komplexní zhodnocení klinického obrazu, zobrazovacích a laboratorních vyšetření a v neposlední řadě
bioptického nálezu, který je pro správnou diagnózu stěžejní. V současné době se kromě histologického standardního či peroperačního vyšetření
chirurgicky resekované tkáně stále více uplatňují také miniinvazivní techniky odběru vzorků, a to zejména aspirace tenkou jehlou (fine needle
aspiration, FNA). Nicméně diagnostika histologická i cytologická má svá omezení a ne vždy je možné povahu suspektní léze s jistotou určit.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Resekáty pankreatu s nádorem a případně přilehlými částmi okolních orgánů umožňují extenzivní vyšetření k určení typu a stadia maligního
onemocnění a zhodnocení resekčních okrajů. V některých případech však může být problematické odlišení duktálního karcinomu jak od jiných
pankreatických nádorů či metastáz z jiného primárního zdroje, tak zejména od chronické pankreatitidy, která narušením struktury parenchymu
s fibrotizací, atrofií acinů a reaktivními změnami epitelu vývodů invazivní karcinom zdařile imituje a navíc může obsahovat ložiska pankreatické intraepiteliální neoplazie (PanIN) s různým stupněm dysplazie. Peroperační vyšetření řezů ze zmrazené tkáně je limitované nejen častějšími
artefakty, ale především velikostí vzorku, kde nebývá zachycen vztah ložiska k okolnímu parenchymu, nebo naopak pochází z periferie léze,
kde již nádorové struktury nejsou jasně zřetelné. Hodnocení okrajů definitivního resekátu může být komplikované topografickou nepřehledností a termickým poškozením tkáně. Pro hodnocení nátěrů z FNA je zásadní dostatečná celularita, nicméně i v reprezentativních nátěrech je
stanovení diagnózy z cytomorfologie velmi obtížné a vyžaduje dlouholeté zkušenosti cytopatologa. Slabinou odběru tenkou jehlou je časté
narušení buněk, díky kterému se stírají rozdíly mezi nádorovou populací a nenádorovými reaktivně či regresivně změněnými buňkami. Pro
záchyt tkáňových mikročástek, ve kterých je možné posoudit i strukturu odebrané tkáně, a pro případné imunohistochemické vyšetření, pokud
není zřejmý původ nádoru, je výhodné zpracovat aspirovaný materiál do cytobloku. Vzhledem k velmi malému množství obebrané tkáně je
však třeba mít na paměti, že negativní cytologický nález nemůže přítomnost karcinomu pankreatu vyloučit, a pokračovat v dalším vyšetřování
pacienta.
Hybridní transvaginální NOTES cholecystektomie
Syrovátka V, Roháč J, Vožeh P
Chirurgické oddělení Nemocnice Mělník, Mělnická zdravotní a.s.
Úvod:
NOTES – „transluminální chirurgie přirozenými otvory“ je nová filosofie přístupu do dutiny břišní. Modifikuje tradiční laparoskopickou chirurgii
a spojuje ji s flexibilní endoskopií. Nabízí omezení bolesti, krátkou hospitalizaci, rychlou rekonvalescenci a brzký návrat k normálním životním
aktivitám. Velkou výhodou je i výborný kosmetický výsledek bez viditelných jizev. Současně slibuje omezení vzniku pooperačních hernií a
raných infekcí. Chybějící nástroje, potřeba bezpečného intraabdominálního přístupu, monitorace intraabdominálního tlaku a nutnost zachování zásad laparoskopické cholecystektomie nás vedla k použití hybridní cesty.
Metody:
Použili jsme kombinaci dvou dobře známých a lety prověřených přístupů, transumbilikální laparoskopii a zadní kolpotomii. Jediný 5 mm port
je zaveden z drobné incize v pupeční jizvě. Cestou zadní kolpotomie je pak zaveden do dutiny břišní gastroskop a paralelně s ním i další nástroj.
Cholecystektomie probíhá standardním laparoskopickým způsobem a žlučník je extrahován spolu s gastroskopem vaginální incizí. Kolpotomie
je uzavřena pokračujícím vstřebatelným stehem. Ranka v pupku nevyžaduje žádné ošetření.
Výsledky:
Padesát vybraných pacientek se symptomatickou cholecystolithiasou podstoupilo od června 2008 hybridní transvaginální NOTES cholecystektomii. Průměrný věk byl 42.5 roků, BMI 26 a trvání operace 56.4 minuty. U jedné pacientky jsme byli nuceni přidat další dva porty. Důvodem
byla těžká cholecystitida, ale i u této pacientky byl žlučník extrahován transvaginálně. Pooperační tlumení bolesti bylo zajištěno maximálně
jednou dávkou metamizolu aplikovanou intravenosně v režimu „na vyžádání“. U posledních 22 pacientek nebylo tlumení bolesti zapotřebí
vůbec. Nezaznamenali jsme žádné peri ani pooperační komplikace. Všechny pacientky byly propuštěny nejpozději druhý den bez bolestí a
viditelných jizev. Následně byly ambulantně kontrolovány. Gynekologická vyšetření ukázala nekomplikované hojení kolpotomie. S odstupem
jsme u žádné pacientky nezaznamenali ani žádnou pozdní komplikaci.
Závěr:
Hybridní transvaginální NOTES cholecystektomie se jeví jako velmi slibná metoda přinášející nesporné výhody pacientkám a nové výzvy
chirurgům a endoskopistům. Posouvá dále hranice miniinvazivity, když zanechává povrch těla bez viditelných poranění a snižuje bolest na
minimum. Dovoluje rychlý návrat k normálním aktivitám. Hybridní transvaginální NOTES cholecystektomie je výkon opakovatelný, bezpečný a
zatím jako jediný z NOTES přístupů použitelný v praxi. Věříme, že je to první nepatrný krok do budoucnosti.
Komplikace poranění GIT v TC Ostrava
Šír M, Pleva L, Dostalík J, Klvaňa P
TC Ostrava, LF OU, Chirurgická a Interní klinika FN Ostrava
Úvod: Za posledních 10 let jsme v našem traumatologickém centru operovali více jak 300 pacientů s poraněním dutiny břišní. Nejčastější
indikací k operaci je traumatické hemoperitoneum, nejčastěji poraněnými orgány dutiny břišní jsou slezina a játra. Více jak 66% operovaných
pacientů bylo polytraumatizovaných. Vyskytují se však i závažná, méně častá poranění GIT.
Metodika: Uvedeny kazustiky 2 pacientů se závažnými poraněními GIT. První pacient utrpěl těžké poranění slinivky břišní s přerušením pankreatického duktu s útlakem vývodných cest žlučových. Druhý pacient utrpěl při úraze v dole totální dilaceraci retroperitoneální části duodena .
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Popsán diagnostický a léčebný postup u obou pacientů.
Závěr: Syndrom hemoperitonea a pneumoperitonea je nejčastější indikací k revizi poranění dutiny břišní. U poranění retroperitoneálních
orgánů GIT je však diagnostika i léčba včetně následných komplikací obtížná a dlouhodobá. Vyžaduje multioborovou spolupráci.
Retrospektivní analýza komplikací po nejčastějších laparoskopických výkonech
Tschakert D, Rejholec J, Moravík J, Zelená A, Jatchvlijani D, Pospíchal T, Galgoczyová F, Konrád M, Ogunwale I
Chirurgické oddělení, KZ, a.s.- Nemocnice Děčín, o.z.
Úvod: Laparoskopická cholecystektomie, hernioplastika i appendektomie patří k nejčastějším laparoskopickým výkonům vůbec.
Cíl: Zhodnocení komplikací po nejčastějších laparoskopických výkonech.
Metoda: V našem sdělení se retrospektivně zabýváme souborem pacientů, kteří v letech 2008- 2012 podstoupili výše uvedené operační
výkony. Podrobně pak rozvádíme typy a počty jednotlivých časných, perioperačních komplikací jako i komplikací pozdních.
Závěr: Miniinvazivní chirurgie je metodou používanou ve stále větším spektru indikací.
Komplikace po těchto výkonech jsou a budou. Naším cílem by mělo být tyto komplikace
znát a pomýšlet na ně, abychom je mohli včasně a úspěšně léčit.
Reverzní operace synchronních jaterních metastáz kolorektálního karcinomu
Ulrych J1/, Krška Z1/, Ryska M2/
1/
I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2/ Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha
Úvod: Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem kolorektálního karcinomu (KRK) u obou pohlaví. Nejčastějším místem vzdálených
metastáz KRK jsou játra. Radikální jaterní resekce metastatických ložisek je v případě absence extrahepatálního postižení potencionálně
kurabilní léčbou. Dlouhodobá prognóza těchto pacientů je pak srovnatelná s prognózou pacientů ve III. stádiu onemocnění. Přibližně 20 – 30
% pacientů s nově diagnostikovaným KRK má synchronní jaterní metastázy.
Diskuze: Principielně lze rozlišit dvě léčebné strategie u pacientů s resekabilními synchronními jaterními metastázami KRK. Tradiční dvojdobá
operace zahrnuje v první fázi resekci primárního tumoru s následnou chemoterapií a v druhé fázi radikální resekci jaterních metastáz. Tento
přístup je preferován zejména u pacientů s extenzivnějším jaterním postižením. Současná resekce primárního tumoru a jaterní metastázy je
indikována u pacientů s méně rozsáhlým jaterním postižením vyžadující menší jaterní resekci (< 3 segmenty). Kvalitní intenzivní perioperační
péče umožňuje provádět tyto náročné kombinované výkony s přiměřeně nízkou mortalitou i morbiditou. Reverzní operace je označení pro
dvojdobý operační výkon, kdy pacient se synchronními jaterními metastázami podstoupí v první fázi jaterní resekci s následnou chemoterapií
a až v druhé fázi je indikována resekce primárního tumoru. Tento přístup je doporučován u pacientů s dominantním jaterním postižením a
asymptomatickým primárním tumorem. Výhodou reverzní operace je provedení technicky náročnějšího výkonu v první fázi a absence komplikací souvisejících se střevní resekcí (infekce rány a nitrobřišní infekce, insuficience anastomózy a sterkorální leak). Tyto komplikace mohou
způsobit oddálení chemoterapie nebo vést ke zhoršení celkového stavu zvyšující rizika další operace. Na zvážení je reverzní přístup u pacienta
s asymptomatickým neobturujícím karcinomem rekta před neoadjuvantní chemoradioterapií.
Závěr: Reverzní operace přináší určité výhody pro pacienta, ale má jen omezené indikace. Stran onkologické radikality je reverzní operace
srovnatelná s konvenční dvojdobou operací.
Infekce clostridium difficile z pohledu chirurga
Ulrych J
I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
Úvod: Clostridium difficile je anaerobní sporulující bakterie, která je nejčastější příčinou průjmovitých onemocnění vzniklých v souvislosti
s poskytovanou zdravotní péčí. Toxigenní kmeny této baktérie produkují toxiny, které poškozují střevní sliznici a způsobují ulcerace s typickými
pablánami. Klinicky může infekce Clostridium difficile (CDI) probíhat asymptomaticky, jako prosté průjmovité onemocnění nebo jako fulminantní kolitida s rozvojem sepse nebo toxického megakolon. Právě těžký průběh CDI si může vynutit chirurgickou intervenci.
Diskuze: Prevalence těžké fulminantní klostridiové kolitidy se udává 3-19 % v závislosti na aktuální epidemiologické situaci a výskytu hypervirulentních kmenů. Volba léčebné strategie CDI je závislá na tíži průběhu onemocnění. K predikci závažnosti CDI lze využít skórovací systém
ATLAS. U pacientů s těžkým průběhem je primárně indikována intenzivní ATB léčba. Chirurgická léčba je indikována u pacientů s rychle progredující fulminantní klostridiovou kolitidou nebo klostridiovou kolitidou nereagující na adekvátní konzervativní léčbu. Protrahovaná neúspěšná
konzervativní léčba s oddálením indikace chirurgického výkonu zhoršuje prognózu pacienta. Při rozvoji toxického megakolon s hrozící perforací
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
nebo s již rozvinutou peritonitidou je operace jedinou racionální léčbou. Standardním operačním výkonem u pacientů s těžkým průběhem CDI
je subtotální kolektomie. Parciální resekční výkony nejsou indikovány, protože u fulminantní CDI je postiženo vždy celé tlusté střevo. Recentně se
v léčbě těžkých forem CDI prosazují i tzv. střevo šetřící operace. Principem tohoto výkonu je provedení axiální ileostomie a perioperační lavage
tlustého střeva. Tato operace předpokládá zachovanou integritu tlustého střeva. Nelze ji indikovat u pacientů s hrozící perforací střeva nebo již
rozvinutou peritonitidou.
Závěr: U části pacientů s fulminantní CDI dochází k selhání konzervativní léčby a právě tito pacienti by měli být indikováni k chirurgické intervenci. Časná indikace k operaci je zcela zásadním faktorem ovlivňujícím úspěch chirurgické léčby. Standardním výkonem je subtotální kolektomie.
V indikovaných případech má ileostomie a perioperační lavage střeva příznivé výsledky s nižší mortalitou a morbiditou ve srovnání s extenzivní
střevní resekcí.
Penetrující střelné poranění srdce a obou plic
Vodička J1/, Škorpil J2/, Kohut M2/, Havelka J2/, Špidlen V1/, Žídková A3/
1/
Chirurgická klinika LF UK a FN v Plzni, 2/Kardiochirurgické oddělení FN v Plzni, 3/Anesteziologicko-resuscitační klinika LF UK a FN v Plzni
Autoři prezentují úspěšně vyřešený případ 39letého muže s kombinovaným střelným poraněním srdce a obou plic. Zraněnému byl v září loňského roku při trestném činu způsoben malorážkovou zbraní průstřel linguly a srdce a zástřel do dolního laloku pravé plíce. Primárně byl zraněný
ošetřen na spádovém chirurgickém pracovišti, kde byl na podkladě CT vyšetření diagnostikován hemoperikard, zástřel projektilu do hilu pravé
plíce a levostranný hemopneumotorax, pro který byla tamtéž zavedena drenáž levé pleurální dutiny. S odstupem cca 6 hodin od vzniku poranění
následoval sekundární transport na pracoviště autorů, kde zraněný podstoupil operační revizi z clamshell torakotomie, při které byla provedena
sutura pravé srdeční síně a komory, staplerová limitovaná resekce linguly a pravostranná dolní lobektomie. Pooperační průběh byl nekomplikovaný a 10. pooperační den byl nemocný předán k doléčení do spádového zdravotnického zařízení. Při kontrole s odstupem 4 měsíců od úrazu
byl nemocný zcela bez potíží a s normálním echokardiografickým nálezem. V závěru sdělení je diskutována správnost a včasnost ošetřovacího
postupu u tohoto konkrétního poranění a obecně pak optimální metody operačního řešení kombinovaných střelných poranění nitrohrudních
orgánů.
Penetrující poranění hrudníku a břicha: diagnostický a léčebný postup
Vyhnánek F, Jirava D, Očadlík M, Novák L
Traumatologické centrum FNKV, Chirurgická klinika FNKV a 3LF UK, Praha
Úvod: Penetrující poranění hrudníku, břicha a nebo obou dutin současně jsou spojeny s vysokým rizikem výskytu život-ohrožujících poranění
nitrodutinových orgánů.Většina zraněných vyžaduje akutní operaci. Při dostupnosti miniinvazivní techniky je u hemodynamicky stabilizovaných
nemocných možnost provedení torakoskopie nebo laparoskopie k diagnostice a i léčbě. Cílem studie je retrospektivní analýza incidence, diagnostiky a léčení penetrujícího poranění hrudníku a břicha a sdružených torakoabdominálních poranění ošetřených v traumatologickém centru.
Nemocní, metoda a výsledky: Bylo vyhodnoceno 219 zraněných s penetrujícím poraněním hrudníku, břicha nebo obou dutin současně. Z nich
bylo 195 / 89 % / mužů. Z celkového počtu bylo 119 / 54 % / zraněných s penetrujícím poraněním břicha, 77 / 35 % / s poraněním hrudníku a 23
/ 11 % / se sdruženým poraněním obou dutin. Převažovalo bodné poranění / 194 tj. 89 % zraněných /. Střelné poranění bylo příčinou pronikajícího inzultu u 25 pacientů. V diagnostice bylo v poslední době u stabilizovaných zraněných použito MDCT. U 182 pacientů byla indikována akutní
laparotomie nebo torakotomie. U sdružených poranění obou dutin byla provedena buď torakotomie a laparotomie nebo torakofrenolaparotomie
/ 2 zranění /. Videotorakoskopie nebo laparoskopie byla indikována u 24 / 11 % / nemocných. Sutura poraněného orgánu byla nejčastějším
postupem při ošetření / u 195 zraněných /. Při operační revizi zemřeli 3 zranění na ireversibilní hemoragický šok, další 2 pacienti zemřeli na
septické komplikace po střelném poranění břicha.
Závěr: Incidence penetrujících poranění hrudníku, břicha nebo obou dutin současně je u nás relativně nízká. K akutní torakotomii a nebo
laparotomii jsou indikováni zranění s nestabilní hemodynamikou nebo při známkách pokračujícího krvácení a u břišních poranění s podezřením
na trauma nitrobřišních orgánů. Miniinvazivní postup má diagnostický a léčebný přínos u zraněného se stabilní hemodynamikou. Diagnostická
torakoskopie a laparoskopie může prokázat především penetraci stěny a dále i orgánové poranění / bránice, plíce, solidních orgánů dutiny břišní
i GIT /. Léčebně lze miniinvazivní metodu využit ke kontrole zdroje krácení a k cílené drenáži. Neoperační postup je metodou volby u nepronikajícího poranění a dále i u vybrané skupiny hemodynamicky stabilních zraněných s bodným poraněním při diagnostikovaném zdroji krávácení
pomocí zobrazovacího vyšetření / MDCT/ s limitovanou ztátou krve a při zajištění monitorace zraněného.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
PDE na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN Motol v letech 1997 – 2010
Zajak J, Hladík P, Tvrdoň J, Lischke R
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha
Retrospektivní analýza pacientů, kteří podstoupili cefalickou duodenohemipankreatektomii (CDPE) na naší klinice v letech 1997-2010. Provedli
jsme 144 operací (CDPE) s 30denní perioperační mortalitou 5,5% (8/144). V případě karcinomu byla R0 resekce provedena u 97,8% pacientů
(87/89), R1 resekce u 2,2% pacientů (2/89), R2 resekci jsme neprovedli.
Důvod pro CPDE
Pankreatitída 16,7% (24/144)
Benigní tumor 13,2% (19/144)
Metastatické postižení 1,4% (2/144)
Karcinom 61,8% (89/144)
- neuroendokrinní 3
- acinární 2
- papilárně mucinozní 7
- solidní pseudopapilární 1
- cystadenokarcinom 2
- duktální 74
Přežití pacientů po CPDE pro karcinom bez diferenciace podle histologické typu:
1rok 67,4% (60/89)
3 roky 28,9% (24/83)
5 let 18,5% (12/65)
Přežití pacientů po CPDE pro duktální adenokarcinom po R0 resekci:
1 rok 65,2% (47/72)
3 roky 25% (17/68)
5 let 15,1% (8/53)
Přežití pacientů po CPDE pro ampulární karcinom po R0 resekci:
1 rok 68,8% (11/16)
3 roky 40% (6/15)
5 let 30% (3/10)
Co má společného 8 pacientů s duktálním karcinomem hlavy pankreatu po R0 resekci, kteří přežili déle než 5 let?
„Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL)“
Nutriční podpora aneb sluha dvou pánů
Zámečník L, Sůva P, Šiller J
Chirurgická JIP, PKN a.s., Kyjevská 44 – Pardubice
Přednáška s názvem Nutriční podpora aneb sluha dvou pánů obsahuje podrobnější seznámení se syndromem reffedingu, se kterým se setkáváme v chirurgii převážně u onkologicky nemocných s vysokým nutričním rizikem a zahájenou nutirční podporou (bez rozlišení způsobu
podávání) v pooperačním období. Přednáška se zaobírá rozborem hypofsfatemie s pestrou škálou klinických projevů a je doplněna kazuistikou
pacientky po totální duodenopankreatektomii. V tomto sdělení je tedy shrnutý a zdůrazněný vliv nutriční podpory jakožto našeho pomocníka,
který se ovšem může velmi snadno stát naším úhlavním nepřítelem.
Poranění velkých žil u retroperitoneoskopické adrenalektomie
Zonča P, Jacobi Ca, Martínek L, Peteja M, Richter V
Chirurgická klinika LF a FN Ostrava
Cíl: Retroperitoneoskopická adrenalektomie je standardizovanou operací. Cílem této práce je zhodnocení poranění velkých žil v našem souboru
pacientů s retroperitoneoskopickou adrenalektomií a technické řešení tohoto poranění.
Metoda: V prospektivní otevřené klinické studii hodnotíme operační (operační čas, intraoperační komplikace, ztráta krve, konverze) a perioperační parametry (30-ti denní morbidita a mortalita, délka hospitalizace) retroperitoneoskopické adrenalektomie. Speciálně v této práci
hodnotíme poranění velkých žil. Vstupním kritériem do studie byla adrenalektomie provedena dorsálním retroperitoneoskopickým přístupem.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Za exkluzivní kritéria byly do roku 2009 považovány tumory větší než 12 cm nebo BMI pacienta vyšší než 35kg/m2. Od roku 2009 není limit pro
tuto operaci daný hodnotou BMI. Rovněž velikost tumoru je zvažována individuálně. Diagnostika, příprava k operaci a pooperační péče byla
výsledkem interdisciplinární spolupráce.
Výsledky: Bylo zhodnoceno celkem 157 pacientů, u kterých byla provedena retroperitoneoskopická adrenalektomie, s průměrným věkem 48,2
let. Ve sledovaném souboru se vyskytlo jedno poranění velké žíly (VHP). Žilní poranění bylo ošetřeno retroperitoneoskopicky (dokumentováno
videem). Pacientka byla dimitována 4. pooperační den. Při follow-up (3 roky) je pacientka bez komplikací.
Závěr: Poranění velkých žil u adrenalektomie zůstává obávanou komplikací této operace. Technické řešení venózní léze není jednoduché, je
třeba však být na řešení této komplikace připraven. V současné době preferujeme v případě možnosti miniinvazívní operace jednoznačně
dorsální retroperitoneoskopickou adrenalektomii a považujeme ji za metodu volby. Tato je operace je bezpečná, efektivní a má dobré výsledky
včetně extrémně rychlé rekonvalescence. Retroperitoneoskopický přístup umožňuje i technické řešení potenciálních komplikací.
PROGRAM KONFERENCE ZDRAVOTNICKÝCH
PRACOVNÍKŮ NELÉKAŘSKÝCH PROFESÍ
Traumatologické oddělení – prevence imobilizačního syndromu
Brzicová V, Novotná M
I. chirurgická klinika VFN Praha
Imobilizační syndrom je soubor projevů vzniklých v důsledku dlouhodobého omezení pohybové aktivity v souvislosti s upoutáním na lůžko. IS
se dostavuje v průměru za 7-10 dní, někdy ale i dříve (záleží na stavu pacienta). K prvním změnám z imobility dochází již za 36 hodin. Imobilizační syndrom postihuje všechny tělesné systémy.
Projevy
Malnutrice
Amence, delirium
Prevence imobilizačního syndromu
- včasná mobilizace
Nejčastější diagnózy, u kterých se projevuje Imobilizační syndrom na našem oddělení.
Kazuistika 1
- pacientka J.D., diagnóza při přijetí: fraktura pertrochanterica l. dx
Kazuistika 2
- pacientka V.M., diagnóza při přijetí: fraktura L2
Závěr
Práce s takto těžce nemocnými a imobilními pacienty je velmi náročná.Tito pacienti vyžadují komplexní péči všech složek ošetřovatelského
personálu, sester, sanitářů a také fyzioterapeutů.
Infekce z pohledu sestry
Čurdová K, Dolejší L
VFN Praha, I. chirurgická klinika
Úvod: Infekce je výsledkem dynamických interakcí mezi hostitelem, potenciálním patogenem a prostředím. Dochází k ní, jestliže mikroorganizmy úspěšně překonají hostitelovy obranné mechanizmy a jejím výsledkem jsou ničivé změny v organizmu hostitele.
Průběh a závažnost infekce mohou být ovlivněny několika faktory. Ze strany mikroba je to patogenita, virulence a infekční dávka. Ze strany
makroorganismu celková zdatnost, genetické faktory, věk, výživa, způsob života. Nozokomiální nákaza je nákaza, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem osob ve zdravotnickém zařízení. Za nemocniční nákazu se považuje i nákaza, která se projeví po propuštění do domácí péče.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Nebezpečí vzniku nozokomiálních nákaz hrozí víceméně na každém oddělení nemocnice, nejvíce však na pracovištích intenzivní a resuscitační
péče, a to především z důvodu kritického stavu pacienta. Bariérová ošetřující technika představuje komplex ošetřovatelských postupů spojených se specifickými materiálními a prostorovými předpoklady k zabránění přenosu nákaz ve zdravotnických zařízeních.
Závěr: Infekce představují riziko nejen pro pacienty ale i pro zdravotnický personál, takže každý krok v procesu prevence infekcí je důležitý.
V současné době je pozorován vzestup rezistence bakterií k antibiotikům, což následně představuje vážný problém pro terapii infekčních
onemocnění. Proto je kladen důraz na dodržování zásad cílené a racionální terapie.
Kombinace metod hojení ran – kazuistika
Dolejší L, Tlášková J
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, I. chirurgická klinika
Úvod: V současné době dochází k velkému rozvoji moderních metod léčby chronických defektů a ran, jejichž cílem je urychlení procesu hojení.
Používáme nové metody a technologie, které přispějí v procesu hojení a zároveň zajistí komfort pacienta.
Kasuistika
Pacientka s rozsáhlým cirkulárním nekrotickým defektem levé dolní končetiny byla přeložena na naše pracoviště k léčbě rány. Během hospitalizace byly provedeny zákroky na operačním sále a zároveň použity moderní techniky – ultrazvukový přístroj a podtlaková terapie.
Ultrazvukové přístroje pracují na principu přeměny elektrického napětí na elektrický signál, který během několika sekund vytvoří vibrace. Díky
těmto vibracím přístroje odstraňují pouze nekrotickou tkáň a zdravou tkáň ponechají nepoškozenou. Sonda v kombinaci s vibracemi, musí být v
přímém kontaktu s ránou a poskytnout rychlé, bezpečné, bezbolestné a efektivní odstranění neživé tkáně.
Dalším moderním způsobem hojení ran je použití podtlakové terapie, která podporuje a urychluje hojení rozsáhlých secernujících ran a tvorbu
granulační tkáně. Díky uzavřenému prostředí dochází k vlhkému hojení rány, stimuluje se tím růst granulační tkáně a zabraňuje sekundární
infekci.
Po odstranění a dostatečném vyčištění rány byly pacientce aplikovány dermoepidermální kožní štěpy, které zajistí zhojení defektu.
Závěr: Ultrazvukový čistič ran i podtlaková terapie slouží nejen k urychlení hojení ran, ale celkově vedou ke zkrácení doby hospitalizace pacientů.
Inhalační analgezie v porodnictví
Fialová M
VFN Praha
Entonox je směs oxidu dusného a kyslíku v poměru 50%. Je to neinvazivní inhalační analgosedace, která má rychlý nástup a tedy i ústup
a nemá pouze analgetický účinek, ale i sedativní a anxiolytický. Díky těmto účinkům je i vhodnou metodou velmi dobře uplatnitelnou na
porodních sálech.
S inhalační analgosedací Entonox jsme se seznámily v lednu roku 2012. Po mnoha školeních a vysvětlování (naše pracoviště má cca 40 porodních asistentek s různými názory a připomínkami), jsme tuto směs začaly používat. Byl to proces velmi zdlouhavý, a to nejen kvůli vlastnímu
zavedení přípravku do praxe, ale i vytvoření dokumentace
k ní náležící.
Byl vytvořen nejen souhlas s použitím této metody, ale i vlastní pracovní postup užívání. V rámci toho je velmi důležité, aby každá porodní
asistentka, která bude Entonox používat byla velmi podrobně seznámena nejen s přípravkem samotným, ale i jeho dalšími možnými vedlejšími
účinky. Vzhledem k množství těchto účinků, je to velmi důležité, protože každá rodička je individuum a může reagovat (a často i reaguje) jinak.
Velmi důležitou – klíčovou – podmínkou před vlastní inhalací je edukace, protože Entonox opravdu bývá vnímán u každé rodičky jinak. Směs
máme uloženou tak, aby byla přístupná k okamžitému užití.
Vzhledem ke stavebním úpravám porodních sálů, nehrozí personálu žádné riziko ze strany kumulace účinků oxidu dusného. Jakmile je rodička
obeznámena s možností použít Entonox, je jí vysvětleno jakým způsobem má inhalovat. Rodičkám se ponechává prostor k vlastní regulaci
Entonoxu, ale i přes tuto možnost, je velmi důležité, aby porodní asistentka byla této regulaci přítomna, protože rodičky mají tendenci Entonox
neodkládat a inhalovat kontinuálně, což může vést ke zcela zbytečným komplikacím.
Prezentace popisuje podrobné užití tohoto přípravku v praxi, a to včetně individuálních zkušeností přípravku jak ze strany porodních asistentek,
tak i rodiček.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Ortotika ruky
Holubová M
Centrum technické ortopedie, České Budějovice
V procesu vývoje člověka ze živočišných předků sehrála ruka jednu z klíčových úloh,
-byla důležitým faktorem práce
-překonávala celou řadu změn až po dnešní morfologickou a funkční podobu
-podstatná změna-vytvoření opozice palce
-přeměna ruky z orgánu přemísťovacího /chůze/ na orgán uchopovací
-ruka umožňuje práci-ta má formující vliv na rozvoj mozku
Ortéza pro horní končetinu slouží k náhradě nebo doplnění poškozené funkce
Náhrada-trvalá - stavy ireversibilní
dočasná,oslabená funkce-stavy reversibilní.
Celou horní končetinu lze charakterizovat jako soubor funkčních část,kde rameno,předloktí loket a paže-slouží jako stativ
a ruka jako vlastní pracovní nástroj.
Dělení ortéz z hlediska jejich působení na pohyb:
1.statické-nedovolují měnit polohu části končetiny, na kterou působí-imobilizují-nemají pohyblivé prvky
2.dynamické-změnu dovolují, samy ji vyvolávají
Statické ortézy
-výsledek jejich působení, znehybnění, odlehčení,náhrada nosnosti působí: jen na kloub-fixace ortéza lokte mimo kloub-odstranění nežádoucího pohybu /pseudoartroza předloktí/ na kloub i mimi něho/hypotrofická a slabá končetina po mozkové obrně/
Dynamické ortézy
-výsledek jejich působení:
usměrnění pohybu v kloubu tak,že některou jeho část omezují/pohyb v lokti/nebo podporují/schopnost flexe prstů/působí kombinovaně
napravují chybné postavení části končetiny,
nahrazují částečné nebo úplné ztráty svalové činnosti.
Rozdělení ortéz podle ošetřovatelského účelu
profylaktické ortézy-prevence/bandáže,dlahy/
terapeutické o.vrozené,získané vady,deformity,kontraktury/korekční a fixační dlahy/
rehabilitační o.návrat,zlepšení oslabené,ztracené funkce/pooperační rehabilitace/
pracovní ortézynapomáhají při určité činnosti,svým působením ji umožňují nebo ulehčují.
Indikace k použití ortéz:
vrozené vady-o.může ovlivnit růst,nebo ji používáme pro fixaci po operaci
Laese a zranění CNS/paréza HK.
Laese a poranění perif.nerv.systému
úkol o.zabránění kontraktur,vadné postavení zlepšení funkce,používají se hl.dynamické o.
Laese n.radialis-modulární o.-zápestí v dorsální flexi
Laese n.ulnáris-polohovací pro fysiologické postavení prstů.
Laese n.mediani-postižení funkce palce-uchopovací schopnost snížena.
Ortézy lze využít k léčení zlomenin/Sarmiento,Latta/
Pro ošetření ruky se nabízzí celá ředa pomůcek,vzhledem k variabilitě se zde osvědčují o.sestavené ze stavebnic modulární systém DAHO.
Tento systém vyvinuli Prof.MUDr.L.Mannerfelt a L.Biedermann
dělí se na 4 odlišné typy podle indikace:
revmatické o.,extenční o.,flekční o.,fixační o.
výhody-snadná aplikavatelnost.
Ortotika horní končetiny vyžaduje úzkou spolupráci lékaře s ortoticko-protetickým technikem.
výsledek jejich působení
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Intimní chirurgie
Janáčková L
Institut partnerských vztahů, Praha
Přednáška ukazuje možnosti chirurgicko estetického zákroku na mužském i ženském genitálu. Speciální část je věnována psychologickým a
sexuologickým aspektům těchto operací. V závěru jsou vyčleněny rizikové skupiny pacientů, pro které z těchto hledisek nebude mít zákrok
efekt. Praxe ukazuje, že je nutná informovanost o možnostech estetické úpravy genitálu chirurgickou cestou nejen u gynekologů, urologů,
plastických chirurgů, ale i u ostatních specializací, protože často předpokládá spolupráci s psychology, sexuology, psychiatry a v prvním
kontaktu se s ní setkávají mnohdy i praktičtí lékaři. Použití mini kotviček mitek v chirurgii horní končetiny
Kantorová M, Malimánková L
I. chirurgická klinika VFN v Praze
V naší prezentaci bychom Vás rády seznámily s metodou využití Mini kotviček DePuy Mitek v traumatologii, které se na naší klinice používají
k rekonstrukci postranních ulnárních a laterálních vazů. Poukážeme na výhody využití miniinvazivnícho zákroku. Druhá část naší prezentace
bude zaměřena na kazuistiku konkrétního operačního zákroku, při kterém byla tato minikotvička implantována.
Aktivní jizva
Kohoutová H, Nováková P
Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
Jizva je stopou po každé operaci. Při fyziologickém průběhu hojení nepůsobí žádné problémy. V případě protrahovaného hojení je to naopak.
Jizva se stává tzv. aktivní a může způsobovat bolesti nejen v místě svého výskytu, ale může též působit na místa vzdálená.
Aktivní jizva bývá často příčinou bolestivých funkčních změn pohybové soustavy, pro které není jiné vysvětlení a které recidivují.
Proto je nutné ji neopomíjet a nepodceňovat její význam při fyzioterapii.
Poranění ruky a zápěstí
Malíková M, Navrátilová J
VFN, l. chirurgická klinika, Praha
Naše přednáška o poranění ruky a zápěstí zahrnuje postižení měkkých tkání,skeletu a samozřejmě postižení kombinovaná.
Mezi nejčastější poranění zápěstí na našem oddělení patří zlomeniny distálního rádia.Za tři roky bylo na klinice ošetřeno 430 pacientů s tímto
poraněním/z toho 316 žen/,operováno bylo 157 případů.
Zmíníme obecná a konkrétní specifika poranění ruky a zápěstí.
Bolest zad a chirurgie
Nováková P, Kohoutová H
Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
V současné době má až 80% dospělé populace potíže s bolestí zad, 40% má bolesti zad nejméně jednou za rok.
Z důvodu velké fyzické námahy, přetěžování pohybového aparátu ve statických polohách a v anatlgických polohách vynucených operačním
výkonem je bolest zad častým fenoménem i na chirurgických klinikách a odděleních.
Z našich dlouhodobých zkušeností vyplývá, že součástí úspěchu primární i sekundární prevence a terapie bolesti zad je správné chápání
biomechaniky páteře.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Péče o rodičku s nesledovanou graviditou na porodním sále
Smejkalová E
VFN, Praha
Prezentace shrnuje standardní postupy při péči o těhotnou - rodící, která nenavštěvovala poradnu pro těhotné z různých důvodů. Zpravidla se
jedná o ženy drogově závislé.
Veškerá opatření, postupy, odběry a následně i příklady z praxe budou předmětem této prezentace.
Clostridium difficile z pohledu ošetřovatelské péče
Solnařová L
VFN v Praze
Původcem nejzávažnějšího průjmového onemocnění jsou bakterie clostridium difficile, toto onemocnění nejčastěji vzniká po léčbě antibiotiky.
Jejich účinkem se potlačí běžná střevní flóra a bakterie clostridium difficile, které běžně přežívají ve střevech, se přemnoží a začnou vylučovat
škodlivý toxin. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je ve všech směrech velmi náročná a to nejen časově, ale mnohdy je i fyzicky vyčerpávající.
Při onemocnění touto bakterií je v ošetřovatelské péči hlavně důležitá prevence. Klade se velký důraz na mytí rukou a používání sporicidních
desinfekčních prostředků, protože desinfekční prostředky na alkoholové bázi jsou v tomto případě neúčinné. Pacienti jsou při tomto onemocnění izolováni od ostatních pacientů. Na pokoji bývají pacienti sami a často mají i omezené návštěvy, proto je důležitá také péče o jejich psychiku,
a to hlavně u těch starších pacientů, aby se necítili méněcenní. V ošetřovatelské péči o tyto pacienty také musíme myslet na správnou organizaci a to nejen při všech úkonech, které se ošetřovatelské péče týkají, ale i při objednávání vyšetření a převozu na ně.
Komplikace ošetřovatelské péče u pacienta s akutní pankreatitidou – kazuistika
Souhradová E
I. chirurgická klinika, oddělení JIP, VFN Praha
Úvod
Akutní pankreatitida je závažné onemocnění, které mnohokrát svým charakterem a rozvojem upoutá nemocné na lůžko na delší dobu. Často je
ohrozí i na životě. Během péče o tyto pacienty může dojít k řadě nepříjemných komplikací.
Obsah
V hlavním obsahu své prezentace představím případ naší pacientky, která dokázala zvítězit nad onemocněním, a to i přes četné komplikace.
S přispěním ošetřovatelského týmu – použitím nejrůznějších a nejmodernějších technik a metod v ošetřování.
Závěr
Pro záchranu a navrácení nemocného zpět do života je vždy potřeba využít veškerých sil zdravotnického personálu a vyčerpat všechny dostupné techniky v ošetřování. Tak dáváme nemocným naději na uzdravení. Posilujeme jejich důvěru k ošetřovatelskému týmu a víru v navrácení
zdraví.
Vybraná problematická ustanovení zákona o zdravotních službách
Široká L
Šustek & Co., advokátní kancelář, Praha 1
V rámci přednášky se autor zaměří na vybraná ustanovení zákona o zdravotních službách, jejichž naplnění činí v praxi problémy. Cílem přednášky má byt seznámení posluchačů s aktuálními praktickými problémy plynoucími z nové právní úpravy ve zdravotnictví.
Ranhojičství – historie a současnost
Škochová D
I. chirurgická klinika VFN v Praze
Úvod
Rány akutní či chronické jsou staré jako lidstvo samo a stejně dlouho se lidé snaží o jejich hojení. Starověké léčebné metody, které vycházely
původně z pravěkého léčitelství se nám jistě zdají být často nepochopitelné, nicméně z některých postupů lze čerpat dodnes.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Hojení ran, které vznikaly v boji či při lovu se věnovali šamani. Až do roku 3000 př.kr. se nedochovaly žádné písemné záznamy o hojení ran.
Snad jediným důležitým pramenem byly kosterní nálezy. Vlhké hojení ran má kořeny již ve starém Egyptě, kde byla velmi dobře propracovaná
i obvazová technika. Po prostudování papyrů vědci zjistili, že k urychlení hojení ran se nejčastěji používaly přírodní látky jako např. med,
ovoce, semena, ale i larvy. Velký význam byl, ale stále přikládán nadpřirozeným silám a magii. Ve starověku se významně prohloubily znalosti
anatomie a fyziologie člověka, což bylo významným impulsem pro rozvoj medicíny. Antická civilizace byla bezpochyby vrcholem kulturního,
ekonomického a politického rozvoje. Medicína se stala samostatným vědním odvětvím. Kultivaci medicíny velmi pomohl Hippokratés, který se
z medicíny snažil učinit vědu a oprostit ji od pověr a magie. Přikládal velký význam infekci v ráně a nastavil koncept primárního a sekundárního
hojení ran. Vzhledem k rozvoji léčby ran nesmíme zapomenout, že již Aulus Cornelius Celsus popsal známky zánětu, které se používají bez
zásadní změny dodnes. Galénovo „pus laudabile“ (chvála hnisu) platilo pro ranhojiče až do 15. století.
Ve středověku nastal útlum medicínských znalostí a v roce 1163 byly z medicíny vyloučeny všechny chirurgické obory, chirurg nebyl považován
za lékaře. Lazebníci, ranhojiči, bradýři a obvazovači měli v té době nezastupitelné místo právě v léčbě ran. Pokrok v ošetřování ran a převrat
v chirurgické praxi byl zaznamenán se zavedením asepse a antisepse (1847 Semmelweiss).
Závěr
Hojení ran, stejně jako celé ošetřovatelství prošlo dlouhodobým vývojem od nejprimitivnějších metod léčby, od víry v nadpřirozené síly až k moderním způsobům léčby a ošetřování. Kvalita ošetřovatelské péče se zvyšovala s narůstajícími odbornými poznatky těch, kteří tuto péči poskytovali. Novodobé hojení ran je úzce spjato s prudkým rozvojem techniky a vstupem biomedicínckých technologií do zdravotnictví.
„Život rychle ustrne v tupé nečinnosti, vzdáme-li se při první překážce.“ Lucius Annaeus Seneca
Ošetřovatelská péče o pacienta s traumatem pankreatu
Špičková M, Menyházová D
I. chirurgická klinika FN Olomouc
Příjem pacienta, pooperační péče ztížená závislostí klienta na návykových látkách, spolupráce s rodinou, mezioborová spolupráce - psycholog,
vliv zlepšování fyzického stavu na úpravu psychiky, využití PC ke kontaktu s přáteli, komplikace, realimentace rekonvalescence a opakované
hospitalizace, jejich vliv na opětovně se zhoršující psychický stav klienta, současný aktuální stav, další plánované výkony, které jsou bezpodmínečně nutné pro zlepšení zdravotního stavu a životního komfortu s minimalizací následků.
Mýty v sexu II.
Weiss P
Institute of Sexology, 1st Medical Faculty, Charles University, Praha
Autor se zabývá mýty, které se tradují v oblasti lidské sexuality. Zaměřil se na mýty kolem délky penisu, ženské sexuální vzrušivosti, výmluv
používaných při vyhýbání se sexuálnímu styku, ale i na mýty kolem vztahu pornografie a sexuální delikvence, užitečnosti publikace seznamu
sexuálních delikventů na internetu i na mýty týkající se mužské sexuální plodnosti.
Epidemiologická opatření při výskytu clostridiové infekce z pohledu sálové sestry
Zapletalová M, Bezoušková Z
I. chirurgická klinika VFN v Praze
V naší přednášce bychom se chtěly zaměřit na problém infekce na operačním sále z pohledu perioperační sestry. Krátce se v prezentaci zmíníme o zásadách asepse a bariérových ošetřovacích technikách, které jsou nejdůležitější zásadou při práci s pacientem na operačním sále. Další
část naší prezentace bychom chtěly věnovat kazuistice u konkrétní pacientky s komplikací infekce MRSA po exmplantaci totální endoprotézy
kyčelního kloubu pro periprotetickou zlomeninu stehení kosti.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
POSTEROVÁ SEKCE
Detekce sentinelové uzliny u operací pro karcinom kolon a rekta
Cagaš J, Čapov I, Vlček P, Korbička J, Veverková L
I. chirurgická klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně, Brno
Úvod: Známkou nesourodosti nádorů je velká různorodost časů, ve kterých jsou již schopny metastazovat, a to jak vzdáleně, tak lokálně.
Určitou nadějí pro zjištění schopnosti nádoru zakládat metastázu by mohla být detekce mutací v genech pro proteiny skupiny Myb. Exprese
proteinů rodiny Myb v primárním tumoru a v uzlinových metastázách by mohla být klíčem k rozpoznání podstaty agresivního chování
karcinomů s vysokým maligním potenciálem. Předpokladem detekce mikrometastázy je efektivní identifikace sentinelové uzliny, tedy uzliny,
do které tumor metastazuje jako první.
Cíl práce: Vyhodnotit efektivitu detekce sentinelové uzliny a mikrometastáz v sentinelové uzlině u karcinomů kolon a rekta, detekované sentinelové uzliny pak spolu s resekátem předat k dalšímu histologickému a molekulárně biologickému zpracování s cílem detekce exprese proteinů
rodiny Myb. Sekundárním cílem bylo srovnat počet uzlin na resekátech s kontrolními soubory pacientů, operovaných pro tytéž diagnózy v roce
2011.
Materiál a metody: Do studie byli zařazeni všichni pacienti s karcinomem kolon a rekta po podpisu informovaného souhlasu se studií. Pacienti
s karcinomem kolon podstoupili standardní resekci kolon s aplikací barviva peritumorálně u menších tumorů nebo pod a nad tumor u tumorů
stenotizujících. Pacienti s karcinomem rekta podstoupili předoperačně aplikaci radiokoloidu 99Tc peritumorálně transrektálně. Následně
pacienti podstoupili standardní resekci rekta s totální mesorektální excizí, detekce sentinelové uzliny probíhala peroperačně scintilační sondou.
Detekovaná uzlina byla pak spolu s resekátem odeslána k dalšímu histopatologickému a molekulárně biologickému zpracování s cílem detekce
exprese proteinů rodiny Myb. Kontrolní soubory pro porovnání počtu uzlin na resekátech byly soubory pacientů elektivně operovaných pro
tytéž diagnózy v roce 2011.
Výsledky: V roce 2011 bylo našem pracovišti operováno elektivně celkem 56 pacientů s diagnozou karcinomu tlustého střeva od céka po
rektosigma. Počet uzlin na resekátu byl 12,73 (4-27). Do skupiny s peroperačním nástřikem tumoru pomocí aplikace Patentblau bylo zařazeno
celkem 44 pacientů, 5 pacientů bylo ze studie vyřazeno. Počet uzlin na resekátu po barvení Patentblau byl 14,34 (3-30). 14 pacientů bylo
histopatologicky hodnoceno jako pN+, z toho 5x byla zachycena metastáza v sentinelové uzlině, což odpovídá senzitivitě metody 35,71 %. Do
skupiny s označením tumoru radiokoloidem 99Tc bylo zařazeno 11 pacientů s karcinomem rekta. Ze daného souboru bylo vyřazeno 5 pacientů.
Počet uzlin na resekátu byl 11,57 (8-20). Ze zbylých 6 pacientů 2 byli histopatologicky hodnoceni jako pN+, u žádného se nepodařilo prokázat
metastázu v sentinelové uzlině, senzitivita tedy byla 0%. Kontrolní soubor z roku 2011 čítal 27 pacientů, počet vyšetřených uzlin byl 11,33 (1-17).
Závěr: Metoda detekce sentinelové uzliny u karcinomu kolon barvivem je snadno proveditelná, avšak s nízkou senzitivitou. U karcinomu rekta
nelze metodu doporučit.
Grant IGA NT 13441 - Exprese proteinů rodiny Myb v adenokarcinomech tlustého střeva a vztah k jejich metastatickému potenciálu
Sklouznutí bandáže žaludku – akutní komplikace bariatrické chirurgie
Čierny M, Kříž M, Vašíček J, Pikna M, Gregor T, Buchtela Z
Chirurgické oddělení, Nemocnice Břeclav
Úvod: Počet nemocných podstoupivších bariatricko – metabolickou operaci minimálně invazivním způsobem roste. V minulých letech
byla nejčastější bariatrickou operací v ČR laparoskopická adjustabilní gastrická bandáž (LAGB), která je spojena s nízkým rizikem časných
pooperačních komplikací. Avšak s délkou sledování se množí případy specifických, historicky nových, doposud raritních pozdních chirurgických
komplikací, jakou je i akutní herniace žaludku při sklouznutí bandáže- „slippage“.
Materiál: Prezentace kasuistik ilustrovaných typickými RTG obrazy „ slippage“ – typické pozdní akutní komplikace LAGB z celkového souboru
223 tuzemských pacientů po LAGB, operovaných hlavním autorem v letech 2003 – 2010.
Výsledky: LAGB byla v dalším průběhu odstraněna ve 27 případech autorova souboru (12%). Nejčastějším důvodem vynucené extrakce bandáže je sklouznutí bandáže (slippage), která při akutní prezentaci nebyla na různých pracovištích ve službách či ambulancích ve většině případů
ani radiologem ani všeobecným chirurgem správně rozpoznána a iniciálně léčena.
Závěr: Akutní stavy u bariatrických pacientů mají svoje specifika, se kterými nemá adekvátní zkušenosti každý všeobecný chirurg ani radiolog,
natož lékař prvního kontaktu. Slippage bandáže může jako nereponovaná inkarcerovaná hernie ohrozit vitalitu stěny žaludku a vyžaduje proto
akutní intervenci. Projevuje se univerzálně, typickými příznaky a zejména typickou změnou sklonu a polohy bandáže, obvykle i s hydroérickým
fenoménem na prostém snímku břicha v AP projekci. RTG obraz má stěžejní diagnostický přínos.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Infekce v ráně
Čurdová K, Škochová
VFN Praha, I. chirurgická klinika, JIP, U nemocnice 2, Praha 2
Úvod: Infekce je výsledkem dynamických interakcí mezi hostitelem, potenciálním patogenem a prostředím. Dochází k ní, jestliže mikroorganizmy úspěšně překonají hostitelovy obranné mechanizmy a jejím výsledkem jsou změny v organizmu hostitele.
Ranná infekce je nejčastější komplikací hojení ran. Pro vznik infekce je důležité množství bakterií v ráně. Vycházíme-li ze základního odlišení
akutní a chronické rány, pak jedním z významných parametrů diferenciace je přítomnost infekce. Akutní rány jsou nejčastěji identifikovány
jako rány čisté či kontaminované. Chronické rány vykazují známky bakteriální kolonizace/infekce. Původci infekce v ranách jsou stafylokoky,
streptokoky, klebsiely, kvasinky nebo pseudomonády. Častý je výskyt smíšených infekcí z důvodu vzájemné synergie. Nejčastěji jsou
vykultivované Staphylococcus aureus, Staphylococcus koaguláza negativní, Streptococcus epidermidis, Streptococcus agalactiae, Streptococcus
pyogenes, Pseudomonas aeruginosa, Enterococcus, Escherichia coli, Enterobacter species. V terapii infikované rány hraje hlavní roli možnost eliminace zánětlivého ložiska, provedeni débridementu a správné lokální ošetření rány. Lokálně se aplikují antiseptické materiály a v indikovaných
případech je nutné cílené nasazení antibiotické léčby.
Závěr: Časná identifikace infekce v ráně vede k opatřením, které zmenšují riziko závažnějších infekčních komplikací. Léčba ranné infekce představuje velmi náročný proces. Samozřejmostí léčby jsou aseptické postupy a prevence nozokomiálních infekcí.
Když ani 2 gastrické bandáže nestačí – kazuistika
Hvižď R
I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze
Anotace: Gastrická bandáž, zpočátku fixní, později adjustabilní, byla prvním z bariatrických operačních výkonů, prováděných laparoskopicky na
1. chirurgické klinice VFN od 90. let minulého století. Od té doby se změnilo a rozšířilo spektrum bariatricko-metabolických výkonů na našem
pracovišti, poslední LAGB byla provedena v červnu 2010, s ojedinělými komplikacemi této metody se však setkáváme dodnes. Nedávno jsme
řešili komplikaci u pacientky se dvěma gastrickými bandážemi zároveň (fixní a adjustabilní), kdy každou z nich „získala“ na jiném pracovišti.
Kazuistiku této pacientky předkládáme v našem příspěvku.
Kombinovaný chirurgický manamegent infekce hemodialyzačního cévního přístupu bakteriol. agens clostridium perfrigens
Janák D, Novotný R, Kadlčková L, Slavíková M, Lindner J
II. chirurgická klinika – kardiovaskulární chirurgie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Infekce protetických hemodialyzačních shuntů je jedna z nejčastějších komplikací cévního přístupu u hemodialyzovaných pacientů. Výskyt
anaerobní infekce je velmi vzácný. Management léčby v tomto případě je pro každého cévního chirurga velkou výzvou. Referujeme komplikovaný případ infikovaného autologního HD shuntu Clostridiem perfrigens na pravém předloktí u polymorbidní pacientky s chronickým renálním
selháním a myelodysplastickým syndromem. Pacientka podstoupila opakované založení HD shuntu s následnými polybakteriálními lokálními
infekčními komplikacemi. V terénu infekčních komplikací se vyvinula destruktivní klostridiová infekce. U této velmi vzácné infekční komplikace
netypickým bakt. agens je nutná u pacienta komplexní mulmodalitní péče. Klinické implikace a optimální terapie u těchto případů není přesně
stanovena.
Mnohočetná bodná penetrující poranění hrudníku a břicha – suicidium (kazuistika)
Klementa I, Bohanes T, Skalický P, Freiwald J, Špiroch P, Gwozdziewicz M
I. chirurgická klinika FN LF UP Olomouc
V posledních letech se setkáváme se zvýšeným výskytem bodných poranění, značný podíl na tom mají především kriminální činy. Ať už se však
jedná o kriminální čin nebo úraz, nejčastěji je poraněna oblast břicha, hrudníku Zde se především projevuje zrádnost těchto poranění. I bodné
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
rány, které se na první pohled mohou zdát povrchové, mohou pronikat hluboko do tkání a tělesných dutin. V případě dutiny břišní jsou nejčastěji
poraněna játra, slezina, ledviny, v hrudníku poté plíce, cévní struktury a srdce.
Kazuistika: Muž, 33 let, byl nalezen RZS s mnohočetnými bodnými poraněními na krku, hrudníku a břiše doma v uzamčené místnosti. Poranění
byla způsobena v rámci suicidia, ostrým nožem. Po převozu do FN v Olomouci byl urgentně operován ve spolupráci kardiochirurga a hrudního a
břišního chirurga. Bylo ošetřeno celkem 14 bodných penetrujících poranění hrudníku na obou stranách – zde poranění plíce, parciálně i srdečního svalu. Dále 4x bodné poranění břicha – zde byla poraněna játra, dolní dutá žíla, žaludek a příčný tračník. Dalších 7x bodných ran na krku.
Neobvyklý průběh akutní pankreatitidy u pacienta v dětském věku – kazuistika
Skalický P, Malý T, Smolka V, Adamus M, Jurečková L, Neoral Č
I. chirurgická klinika Fakultní Nemocnice Olomouc
Úvod: Vzhledem k narůstající incidenci cholecystolithiázy v dětském věku se stále častěji v chirurgické praxi setkáváme s jejími komplikacemi
jako je rozvoj obstrukčního ikteru a akutní biliární pankreatitidy.
Metodika a výsledky: Autoři ve svém sdělení popisují kazuistiku 12-ti leté nemocné hospitalizované na Dětské klinice Fakultní nemocnice
Olomouc s diagnózou cholecysto- a choledocholithiázy. Onemocnění v první době řešené cestou ERCP s papilosfinkterotomií a extrakcí choledocholithiázy bylo komplikováno rozvojem akutní nekrotizující pankreatitidy s tvorbou rozsáhlých zánětlivých kolekcí v retroperitoneu. Stav
byl zprvu léčen konzervativně, po 21 dnech si ale pro rozvoj septického šoku vyžádal operační řešení. Během celkových 114 dnů hospitalizace
pacientky bylo provedeno celkem šest operačních revizí nejprve z retroperitoneálního a následně intraabdominálního přístupu. Autoři se věnují
otázce načasování a volby typu chirurgického výkonu a dále nechirurgickými komplikacemi spojenými s léčbou této pacientky.
Komplikace po transmurální resekci karcinomu rekta transanální endoskopickou mikrochirurgickou technikou
Starý L, Vysloužil K, Klementa I, Zbořil P, Skalický P, Neoral Č
I. chirurgická klinika, FN Olomouc
Cíl: Zhodnotit naše zkušenosti s transanální endoskopickou mikrochirurgickou technikou (TEM) při chirurgické léčbě karcinomu rekta.
materiál a metoda: Autoři retrospektivně hodnotí soubor 122 nemocných s karcinomem rekta operovaných metodou TEM a jejich komplikace.
Výsledky: Na chirurgické klinice FN Olomouc bylo od ledna 2002 do června 2012 pro maligní nádor operováno TEM technikou 122 nemocných,
z toho 75(61%) mužů a 47(39%) žen. Stádium T1 histopatolog potvrdil v 97(80%) a T2 v 20(16%) případech. V pěti (4%) preparátech bylo
popsáno stádium T3. Grading ani v jednom případě nepřekročil stupeň G2. Lokální recidivu po transmurální resekci jsme zaznamenali u stádia
T1 ve 3(3%) a T2 rovněž ve 3(15%) případech. Lokální recidiva ve stádiu T3 byla u 3 (60%) pacientů. Komplikace v našem souboru nastaly u
12(10%) nemocných. U pěti pacientů se jednalo o významnější krvácení, dva si vyžádali chirurgické ošetření. Dva nemocní byli revidováni pro
peritonitidu při dehiscenci intraabdominální sutury střeva po transmurální resekci. Tato komplikace byla řešena resuturou a odlehčující stomií.
U třech nemocných se vytvořil periproktální absces, který se v jednom případě řešil založením stomie. Rektovaginální píštěl jsem zaznamenali
ve dvou případech a byla rovněž založena stomie. Pooperační letalita byla nulová.
Závěr: Transanální endoskopická mikrochirurgie se zařadila mezi strandardní léčebné postupy. V onkochirurgii u časných stádií tumorů rekta
je rovnocenou alternativnou konvenční chirurgie s výhodou nižší morbidity, mortality, pooperačních komplikací, sexuálních a urologických
poruch. To však platí za přísného respektování indikačních kritérií se zachováním zásad radikality resekce.
MRSA (bariérový ošetřovatelský režim)
Škochová D
I. chirurgická klinika VFN Praha
Úvod:
Meticilin rezistentní kmeny Staphylococcus aureus jsou bakterie, které získaly rezistenci ke všem betalaktamovým antibiotikům včetně oxacilinu a jsou současně odolné i vůči makrolidům, linkosamidům, fluorochinolonům a dalším přípravkům. MRSA patří mezi nozokomiální nákazu,
která díky své stále větší rezistenci ohrožuje jak pacienty, nemocniční personál, tak i samotné zdravotnické zařízení.
Sir Alexander Ogston(1844 –1929), skotský chirurg a bakteriolog – byl prvním, kdo spojil stafylokoky s humánní infekcí. Zavedním bariérového ošetřovatelského režimu lze zabránit šíření stafylokokové infekce i MRSA.
Protiepidemická opatření (izolace pacienta, pokoj je označen nápisem „Zvýšený hygienický režim“, dodržování zásad vstupu do pokoje
a transportu materiálu, správné provádění hygieny, správné zacházení s lůžkovinami (infekční prádlo), individualizace pomůcek, správná
dezinfekce a dekontaminace pomůcek a návštěv, edukace pacienta o významu dodržování nastavených pravidel).
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Programový sborník
Závěr:
MRSA je v současné době realitou, výskyt v posledních desetiletích značně stoupá. Preventivní přístup spočívá v racionalizaci podávání ATB u
všech pacientů a důsledném dodržování hygieny rukou zdravotnického personálu.
Importance of portal embolization for therapy of colorectal liver metastases
Zbořil P, Klementa I, Skalický P, Vysloužil K, Vomáčková K, Starý L
Surgery Department University Hospital Olomouc, Czech Republic
Background/Aims: The first aim of the present paper was to evaluate hypertrophy of liver parenchyma after portal embolization in patients
with colorectal carcinoma metastases after systemic chemotherapy and planned extensive liver resections. The second aim was to study
whether hypertrophy of liver parenchyma remnant could influence postoperative course after large liver resections in patients who underwent
a long-term chemotherapy within a complex therapy of colorectal carcinoma. Methodology: The prospective study comprised 43 patients
with colorectal hepatic metastases in whom liver resections of 4-5 segments were planned. All patients underwent complex therapy of
colorectal carcinoma, including chemotherapy consisting of 6-12 therapeutic cycles. Time interval between chemotherapy and liver resection
was 2-24 months (mean interval of 8 months). Twenty patients whose presumed liver parenchyma remnant was less than 40% of total liver
volume were indicated to portal embolization (mean liver parenchyma remnant of 29%). That was always embolization of right portal branch.
Twenty-three patients were primarily indicated to liver resection. Results: Hypertrophy of the left liver lobe occurred in all 20 patients. After
portal embolization, the volume of left liver increased on average from 476 ml (282-754) to 584ml (380-892) (P<0.01). Mean hypertrophy of
left liver after portal embolization was 28.5%. When comparing the measured parenchyma remnant after tumor resection, liver parenchyma
increased from 29% up to 38% by hypertrophy. Postoperative values of liver tests showed statistically insignificant differences of transaminases between both groups of patients. The values of alkaline phosphatase (ALP) and gamma glutamyl transpeptidase (GMT) were lower in
patients after portal embolization (P< 0.01). Significant differences were recorded in postoperative level of serum bilirubin, when bilirubin
levels in patients after portal embolization were 2-3 times lower than in the group of patients after immediate surgery (P < 0.05). The values
of prothrombin time were also significantly lower in patients who underwent surgery without previous portal embolization (P < 0.01).
Conclusions: Statistically significant difference in the kinetics of ALP, GMT and mainly bilirubin and prothrombin time indicate the beneficit
of preoperative portal embolization in patients after long-term chemotherapy and planned extensive liver resection for colorectal carcinoma
metastases. Key words: Colorectal carcinoma, liver metastases, chemotherapy, portal embolization.
www.prazskechirurgickedny.cz/2013
Aesculap® EinsteinVision®
Třetí rozměr
ii
v laparoskop
Robotickým ramenem asistovaná laparoskopie
spolu s unikátní kvalitou obrazu definuje zcela
nová měřítka v chirurgii. Nejmodernější technologie
3D Full HD, mimořádně kvalitní 32” monitor
a zejména robotické rameno přinášejí do konvenční
laparoskopie nové standardy.
ƒƒ ƒPerfektníƒpřehledƒaƒorientaceƒvƒoperačnímƒpoli
ƒƒ ƒNaprostáƒjistotaƒvƒpohybuƒnástrojiƒaƒsníženíƒrizikaƒ
komplikacíƒ
ƒƒ ƒOptimálníƒkoordinaceƒokaƒaƒrukyƒzrychlujeƒoperaciƒ
aƒsnižujeƒúnavuƒoperatéra
ƒƒ ƒIdeálníƒproƒdelikátníƒaƒtechnickyƒnejnáročnějšíƒ
operace
ƒƒ ƒBezproblémovéƒzvládnutíƒlaparoskopickéƒoperačníƒ
technikyƒproƒmladéƒchirurgy
www.einstein-vision.cz
Endoskopieƒ-ƒnovinky,ƒtrendy,ƒzkušenosti
B.ƒBraunƒMedicalƒs.r.o.ƒƒ|ƒƒDivizeƒAesculapƒ
VƒParkuƒ2335/20ƒƒ|ƒƒCZ-148ƒ00ƒPrahaƒ4ƒ
Tel.ƒ+420-271ƒ091ƒ111ƒƒ|ƒƒwww.bbraun.cz
AesculapƒjeƒregistrovanáƒobchodníƒznačkaƒSkupinyƒB.ƒBraun
Všeobecná chirurgie
Fraxiparine 0,3 ml
standardní dávka ověřená
studiemi a klinickou praxí
podávání během celého rizikového období, přinejmenším
do propuštění pacienta do ambulantní péče 1
u vysoce rizikových pacientů (např. operace zhoubného
nádoru) Fraxiparine hrazen až 28 dnů 2
Zkrácená informace o přípravku: název přípravku: Fraxiparine. Antitrombotikum. Složení: Nadroparinum calcicum 9500 IU anti-Xa/ml. indikace: Prevence tromboembolické
choroby (TEN) v perioperačním období, zejména v oblasti ortopedie a všeobecné chirurgie. Léčba TEN. Prevence krevního srážení při hemodialýze. Léčba NAP a non-Q IM. Určeno pro dospělé a mladistvé pacienty. Dávkování: Všeobecná chirurgie: 0,3 ml 1× denně s.c. po dobu nejméně 7 dnů, první dávka 2–4 hod. před operací. Ortopedie: < 50 kg: 0,2 ml (od 4. pooperačního dne 0,3 ml),
50–69 kg: 0,3 ml (od 4. pooperačního dne 0,4 ml), ≥ 70 kg: 0,4 ml (od 4. pooperačního dne 0,6 ml), aplikace s.c. 12 hod. před výkonem, 12 hod. po výkonu a poté 1x d po dobu min. 10 dnů. Léčba
TEN: dávka dle tělesné hmotnosti (0,1 ml/10 kg) s.c. 2x denně obvykle po dobu 10 dnů (do nastavení účinné warfarinizace). Hemodialýza: optimální dávka je individuální dle technických podmínek
dialýzy a pozorovaném účinku (obvykle jako jednorázový bolus do arteriální části dialyzačního setu na začátku výkonu (< 50 kg: 0,3 ml, 50–69 kg: 0,4 ml: ≥ 70 kg: 0,6 ml). Při zvýšeném riziku krvácení
redukce dávky na polovinu). U výkonů nad 4 hod. možno přidat menší dávku během dialýzy. NAP/non-Q IM: dávka podle tělesné hmotnosti (86 IU anti-Xa/kg 2x denně, 1. dávka i.v., poté s.c.) obvykle
po dobu 6 dní. Speciální skupiny pacientů: PPorucha funkce ledvin: Je-li u pacientů se středně těžkou poruchou ledvin (Clkreat 30–49 ml/min., tj. 0,5–0,82 ml/s) po zvážení individuálních
rizikových faktorů pro vznik krvácení a tromboembolismu považováno snížení dávky za vhodné, je doporučena redukce dávky o 25–33 %. Pacienti s těžkým renálním selháváním
(Clkreat < 30 ml/min., tj. < 0,5 ml/s) redukce preventivní dávky o 25–33 %, léčba TEN/NAP/non-Q IM: nadroparin kontraindikován. kontraindikace: Přecitlivělost na nadroparin, trombocytopenie
po nadroparinu v anamnéze, aktivní krvácení nebo zvýšené riziko krvácení v souvislosti s organickým poškozením nebo poruchami srážlivosti (s výjimkou DIC, která není způsobena heparinem), akutní
infekční endocarditis, CMP s krvácením, těžké poškození ledvin (Clkreat < 30 ml/min) u pacientů léčených terapeutickou dávkou nadroparinu pro TEN/NAP/non-Q IM, u elektivních chirurgických výkonů
je lokoregionální anestezie kontraindikována pokud je současně podáván nízkomolekulární heparin v léčebných indikacích. Zvýšená opatrnost u pacientů s renální či hepatální insuficiencí, závažnou
hypertenzí, anamnézou VCHGD či stavy s rizikem krvácení, vaskulární poruchy cévnatky nebo sítnice a stavy po operaci mozku, míchy nebo oka. Ochranný pryžový kryt stříkačky obsahuje přírodní
latex, který může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. interakce: Nedoporučené kombinace se salicyláty, NSAID či antiagregancii. Opatrnost při společném užívání s p.o. antikoagulancii,
systémovými kortikoidy či dextranem. nežádoucí účinky: Krvácivé projevy v různých místech, trombocytopenie, krevní výrony a jiné reakce v místě vpichu, kožní nekróza, zvýšení transamináz,
hypersenzitivní nebo anafylaktoidní reakce, hyperkalemie, priapismus. Zvláštní upozornění: Vzhledem k možnosti vzniku HIT je nezbytná pravidelná kontrola trombocytů. V případě vzniku kožní
nekrózy musí být léčba nadroparinem ihned ukončena. U pacientů s lumbální punkcí nebo spinální/epidurální anestézií nutno dodržet časové intervaly mezi injekcí nadroparinu a následným zavedením/
odstraněním spinálního nebo epidurálního katétru/jehly (min. 12 hod. při profylaktické a 24 hod. při terapeutické dávce - s ohledem na charakteristiku přípravku a profil pacienta. U pacientů s renálním
poškozením zvážit delší časové intervaly. Následující dávka má být podána nejdříve po 4 hodinách. Těhotenství a kojení: Užití nadroparinu během těhotenství není doporučeno, pokud terapeutické
výhody podání nepřeváží možné riziko. Nedoporučeno užívat během kojení. velikost balení: 2 nebo 10 injekčních stříkaček k jednorázovému použití o objemu 0,2 ml; 0,3 ml; 0,4 ml; 0,6 ml; 0,8 ml;
1,0 ml v balení. uchovávání: při teplotě do 25 °C. Doba použitelnosti: 3 roky. registrační číslo: 16/281/90-C. Datum první registrace/prodloužení registrace: 18. 12. 1990/
18. 4. 2007. Držitel rozhodnutí o registraci: Glaxo Group Ltd., 980 Great West Road, Brentford, Middlesex, TW8 9GS, Velká Británie. Datum poslední revize Spc: 9. 4. 2013. Výdej
léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis, léčivý přípravek je hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se prosím seznamte s úplnou informací o přípravku, kterou
najdete v Souhrnu udajů o přípravku na ww.gskkompendium.cz nebo se obraťte na společnost GlaxoSmithKline s.r.o., Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4; tel.: 222 001 111, fax: 222 001 444;
e-mail.: e-mail: [email protected]; www.gsk.cz. Případné nežádoucí účinky nám prosím nahlaste na
[email protected] Zkrácená informace o přípravku je platná k datu vydání materiálu 17. 4. 2013.
reference: 1. SPC Fraxiparine. 2. http://www.sukl.cz/modules/
medication/detail.php?code=0032058&tab=prices.
CZ/NAD/0013/13
Download

Programový sborník - congressprague