ÚZEMNÍ PLÁN
MOHELNO
ODŮVODNĚNÍ
Pořizovatel:
Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor výstavby a územního
rozvoje
Orgán územního plánování: obec Mohelno
Schvalující orgán:
Zastupitelstvo obce Mohelno
Zpracovatel:
ing. arch. Ivo Motl
BRNO, prosinec 2012
2
I.
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:
Obsah
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně
souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................ 4
1.1.
Politika územního rozvoje .......................................................................................... 4
1.2.
Program rozvoje kraje Vysočina ................................................................................ 4
1.3.
Zásady územního rozvoje kraje Vysočina.................................................................. 5
1.4.
Ostatní koncepční rozvojové materiály kraje Vysočina ............................................. 6
1.5.
Širší vztahy ................................................................................................................. 6
2. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů
pro zpracování návrhu ............................................................................................................. 7
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení
předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného
rozvoje území ............................................................................................................................ 9
3.1.
Důvody zpracování územního plánu .......................................................................... 9
3.2.
Hlavní cíle řešení ...................................................................................................... 10
3.3.
Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování .................................................... 10
3.4.
Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace........... 11
3.5.
Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ......................... 11
3.5.1 Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace . 11
3.5.2 Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí ... 11
3.6.
Územní systémy ekologické stability ....................................................................... 12
3.6.1 Úvod ..................................................................................................................... 12
3.6.2 Koncepce návrhu ÚSES ....................................................................................... 14
3.6.3 Vymezení struktur ÚSES ..................................................................................... 14
3.6.4 Základní problematika ÚSES ............................................................................... 15
3.6.5 Popis skladebných částí ÚSES na k.ú. Mohelno .................................................. 15
3.6.6 Krajinný ráz .......................................................................................................... 27
3.6.7 Přírodní charakteristika ........................................................................................ 27
3.6.8 Kulturní charakteristika ........................................................................................ 28
3.6.9 Historická charakteristika ..................................................................................... 29
3.6.10
Charakteristika přírodních podmínek ............................................................... 29
3.6.11
Limity využití území ........................................................................................ 34
3.7.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ................................. 34
3.7.1 Základní členění řešeného katastru ...................................................................... 34
3.7.2 Zóny urbanizovaného území ................................................................................ 35
3.7.3 Zóny neurbanizovaného území ............................................................................ 37
3.7.4 Důsledky na urbanistickou strukturu obce ........................................................... 39
3.7.5 Důsledky na památkově chráněné objekty a objekty v památkovém zájmu ........ 39
3.7.6 Důsledky na zeleň na veřejná prostranství v zastavěném území.......................... 40
3.8 Zdůvodnění navržené koncepce dopravy ..................................................................... 42
3.8.1 Úvod – základní komunikační systém.................................................................. 42
3.8.2 Doprava silniční ................................................................................................... 42
3.8.3 Místní komunikace ............................................................................................... 43
3.8.4 Doprava železniční ............................................................................................... 44
3
3.8.5 Pěší trasy a cyklotrasy .......................................................................................... 44
3.8.6 Účelová doprava ................................................................................................... 45
3.8.7 Doprava v klidu .................................................................................................... 45
3.8.8 Hromadná doprava ............................................................................................... 46
3.8.9 Dopravní zařízení ................................................................................................. 48
3.8.10
Zatížení silniční sítě.......................................................................................... 48
3.8.11
Ochranná pásma ............................................................................................... 49
3.9 Zdůvodnění navržené koncepce občanského vybavení................................................ 50
3.10 Zdůvodnění navržené koncepce zásobování pitnou vodou ...................................... 50
Současný vodojem o objemu 400 m3 je pro uvažovanou potřebu vyhovující. ..................... 53
3.11 Zdůvodnění navržené koncepce odvádění a čištění odpadních vod......................... 53
3.12. Zdůvodnění navržené koncepce hydrologie ............................................................. 54
3.12.1
Vodní toky ........................................................................................................ 54
3.12.2
Vodní nádrže .................................................................................................... 55
3.12.3
Odvodnění ........................................................................................................ 60
3.13. Zdůvodnění navržené koncepce energetiky ............................................................. 60
3.13.1
Zásobování plynem .......................................................................................... 60
3.13.2
Zásobování elektrickou energií ........................................................................ 61
3.13.3
Teplofikace ....................................................................................................... 63
3.14. Zdůvodnění navržené koncepce spojů ..................................................................... 64
3.14.1
Telefonizace ..................................................................................................... 64
3.14.2
Dálkové a místní kabely ................................................................................... 64
3.14.3
Místní rozhlas ................................................................................................... 64
3.14.4
Radioreléové spoje ........................................................................................... 64
3.14.5
Distribuce TV a rozhlasového signálu ............................................................. 64
3.15 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru
udržitelného rozvoje území ................................................................................................... 66
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu
s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo
respektováno ........................................................................................................................... 67
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................................... 67
5.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch ......................................................... 67
5.2.
Údaje o uskutečněných investicích do půdy ............................................................ 68
5.3.
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby ................................. 68
5.4.
Hranice územních obvodů obcí ................................................................................ 68
5.5.
Zdůvodnění navrženého řešení ................................................................................. 68
5.5.1 Narušení organizace zemědělského půdního fondu ............................................. 68
5.5.2 Hydrologické a odtokové poměry ........................................................................ 68
5.5.3 Síť zemědělských a účelových komunikací ......................................................... 68
5.5.4 Údaje o celkovém rozsahu odnímaných ploch ..................................................... 68
5.5.5 Směrové a liniové stavby ..................................................................................... 68
5.5.6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na ZPF ve srovnání
s jiným možným řešením ................................................................................................... 69
5.5.7 Vztah mezi demografickým vývojem a návrhem záboru ZPF ............................. 69
5.6.
Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů ............... 71
4
1.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně
souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
1.1.
Politika územního rozvoje
Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno byla respektována Politika územního
rozvoje České republiky 2008, která byla schválena usnesením vlády č. 929/2009 ze dne 20. 07.
2009. Materiál byl připravován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s ostatními
ústředními orgány státní správy a s kraji. Z tohoto dokumentu vyplývají pro řešení územního plánu
Mohelno následující požadavky:
Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu
územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
obyvatel v území.
Vytvářet v území podmínky pro zkvalitnění veřejné infrastruktury.
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické
struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území,
jeho historie a tradice.
Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský
rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími
uživateli území.
Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu
nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů
a ploch.
Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu
(např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podporovat propojení z hlediska cestovního
ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy
turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění
dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou
infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do
společných koridorů.
1.2.
Program rozvoje kraje Vysočina
Kraje dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zpracovávají v rámci své
samostatné působnosti program rozvoje svého územního obvodu, a to „podle svých potřeb
s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu“.
Program rozvoje kraje Vysočina (dále jen „PRK“) se skládá ze tří základních dokumentů:
Profil kraje Vysočina (dále jen „Profil“) představuje úvodní analytickou část PRK, při jejíž
tvorbě je využíváno širokého spektra statistických údajů z různých zdrojů. Profil je
předkládán k projednání Zastupitelstvu kraje Vysočina (dále jen „ZK“) jednou za 7-9 měsíců.
• SWOT analýza kraje Vysočina (dále jen „SWOT“) tvoří druhou část PRK. Definuje silné
a slabé stránky kraje, možné hrozby či příležitosti. Poslední aktualizaci SWOT schválilo ZK
v říjnu 2004.
• programová část Programu rozvoje kraje Vysočina (dále jen „programová část PRK“)
definuje základní strategické oblasti rozvoje kraje Vysočina (4 hlavní cíle), které jsou dále
rozváděny do prioritních podoblastí (16 dílčích cílů). Nejnižší úroveň ve vertikální hierarchii
•
5
tvoří jednotlivá opatření. Poslední aktualizaci programové části PRK schválilo ZK v prosinci
2005.
Z Programu rozvoje kraje Vysočina pro územní plán Mohelno nevyplývají konkrétní
požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci.
1.3.
Zásady územního rozvoje kraje Vysočina
Ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina, které byly vydány Zastupitelstva kraje
Vysočina dne 16.09.2008 pod č.j. KUJI 68739/2008 vyplývají pro řešení územního plánu Mohelno
tyto prvky k respektování:
1.3.1 Lokalita pro akumulaci povrchových vod Čučice
Vodní nádrž byla do územního plánu Mohelno převzata pouze jako rezervní plocha a to
těchto důvodů:
1 – Zábor LPF a přerušení komunikačního spojení s obcí Březník je pro představitele
městyse Mohelno nepřijatelný.
2 – Vodní nádrž je v rozporu s regionálním biocentrem Ketkovice a regionálním biocentrem
Kaňon Oslavy.
3 – Vodní nádrž jsou v rozporu s evropsky významnou lokalitou CZ 0614131. Dle vyjádření
Krajského úřadu Vysočina, odboru životního prostředí, ochrany přírody a krajiny je nutné
v územním plánu vyloučit veškeré záměry, jež by potenciálně mohly mít významné dopady na toto
naturové území.
4 – – Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina je tato územně hájená vodní nádrž
zakreslena jako územní rezerva.
1.3.2 Veřejně prospěšné opatření U009 - nadregionální biocentrum Mohelno 2004
Nadregionální biocentrum Mohelno (v ZÚR označené číslem 2004 a U009) bylo územním
plánem Mohelno vymezeno a upřesněno v jižní části řešeného katastru. Ve výkrese veřejně
prospěšných staveb se toto biocentrum nevyskytuje, protože se jedná o stabilizovaný prvek.
1.3.3 Veřejně prospěšné opatření U023 - nadregionální biokoridor č. 181
Nadregionální biokoridor (v ZÚR označený číslem 181 a U023) byl územním plánem
Mohelno vymezen a upřesněn v jihozápadní části řešeného katastru jako nadregionální biokoridory
NRBK 181 a – 181d. Ve výkrese veřejně prospěšných staveb se tento biokoridor nevyskytuje,
protože se jedná o stabilizovaný prvek.
1.3.4 Veřejně prospěšné opatření U046 - regionální biocentrum Ketkovice 1806
Regionální biocentrum Ketkovice (v ZÚR označené číslem 1806 a U046) bylo územním
plánem Mohelno vymezeno a upřesněno v severní části řešeného katastru. Ve výkrese veřejně
prospěšných staveb se toto biocentrum nevyskytuje, protože se jedná o stabilizovaný prvek.
6
1.3.5 Veřejně prospěšné opatření U306 - regionální biokoridor č. 1478
Regionální biokoridor (v ZÚR označený číslem 1478 a U306) byl územním plánem
Mohelno vymezen a upřesněn v severní části řešeného katastru. Ve výkrese veřejně prospěšných
staveb se tento biokoridor nevyskytuje, protože se jedná o stabilizovaný prvek.
1.4.
Ostatní koncepční rozvojové materiály kraje Vysočina
Pro okres Třebíč je zpracován územní plán velkého územního celku Českomoravská
vysočina – okres Třebíč. Zpracoval URBION – Štátny inštitút urbanizmu a územného plánovania
Bratislava v roce 1986, změny a doplňky v roce 1990. Na tuto dokumentaci se dnes nahlíží jako na
informativní podklad.
Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno byly respektovány tyto koncepční
rozvojové materiály kraje Vysočina:
Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (POH KV) schválený Zastupitelstvem
kraje Vysočna dne 27.07.2004 vydaný ve formě obecně závazné vyhlášky kraje. Obecně závazná
vyhláška kraje byla zveřejněna ve Věstníku kraje dne 10. 8. 2004.
Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality
ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek v kraji Vysočina.
-
Plán rozvoje vodovodu a kanalizací kraje Vysočina (AQUA PROCON s. r.o., červen
-
Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina (duben 2006);
-
Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 20013 (květen
2004);
2008)
Územní energetická koncepce kraje Vysočina (energetická agentura Vysočiny, z. s.
p. o., září 2008)
Územní plán Mohelno je s těmito koncepčními materiály v souladu.
1.5.
Širší vztahy
Při zpracování návrhu územního plánu obce Mohelno bylo respektováno postavení obce ve
struktuře osídlení s převládající funkcí obytnou a obslužnou, s dobrými předpoklady pro rozvoj
techto funkcí.
Byly respektovány i vazby řešeného území na okolí, zejména na nadřazenou komunikační
síť, na nadřazené soustavy inženýrských sítí a na územní systém ekologické stability.
Jižně od zastavěného území obce se nachází národní přírodní rezervace Mohelenská
hadcová step, jihovýchodně od zastavěného území je přírodní park Střední podhlaví a severně se
rozprostírá přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice.
Na katastru řešené obce se vyskytují dvě evropsky významné lokality a to:
CZ0614134 Údolí Jihlavy
7
CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice
Byly řešeny návaznosti vyplývající z územně plánovací dokumentace sousedních územních
obvodů:
Kramolín
Kladeruby nad Oslavou
Kuroslepy
Senorady
Lhánice
Dukovany
Slavětice
2.
Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro
zpracování návrhu
Zadání územního plánu Mohelno bylo ve všech bodech splněno.
Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno bylo zohledněno Vyhodnocení stanovisek
dotčených orgánů státní správy (DOSS) ke konceptu řešení územního plánu obce Mohelno:
2. Krajský úřad Vysočina, odbor životního prostředí
1. Stanovisko ochrany přírody a krajiny
1.a) V návrhu územního plánu Mohelno byly upřesněny názvy maloplodých
zvláště chráněných území
1.b) Přeložka silnice II/392 je vedena v nejpříznivější trase. Území přírodního
parku Střední Pojihlaví se dotýká pouze v jeho okrajové části. Evidovaná lokalita Nad Fiolou leží
mimo trasu navržené přeložky.
1.c) Lokality p13 (nově Mo_117) a p14 (nově Mo_116) jsou navrženy, protože
vhodně doplňují tvar zastavěného území. Hranice, za jaké není možné dále k jihu posouvat hranici
zástavby směrem k NPR je jednoznačně určena rozsahem navržených ploch Mo_116 a Mo_117.
Jelikož se jedná o velmi cenné a citlivé území, bylo při navrhování výše uvedených ploch
postupováno velmi citlivě a obezřetně. Oproti původnímu návrhu byly obě tyto plochy upraveny, co
do výměry, tak, aby neovlivnily negativně krajinný ráz jižně od řešeného městyse.
Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step se v seznamu lokalit na
http://www.nature.cz pod číslem CZ0613325 nevyskytuje. Mohelenská hadcová step je součástí
lokality CZ0614134 Údolí Jihlavy.
2. Stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu
Plocha p15 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p14 (nově Mo_116)
byla upravena tak, aby nezasahovala do půd zařazených do II. třídy ochrany.
Plocha p19 (nově Mo_136) byla výrazně zmenšena tak, že je na západě omezena
ochranným pásmem stávajícího venkovního vedení VN 22 kV.
Plochy p22 a p23 (nově Mo_118 a Mo_119) a plochy na ně navazující byly upraveny
tak, aby nevznikaly pozemky nevhodné k zemědělskému obhospodařování.
Plocha p25 byla z návrhu územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p26 (nově
Mo_141) byla, oproti původnímu návrhu, výrazně zmenšena.
Plocha č. 19 byla z územního plánu Mohelno vyloučena.
Plochy 20 a 21 (Mo_421, Mo_422) byly v územním plánu Mohelno ponechány,
protože jsou důležité jako plochy pro realizaci izolační zeleně oddělující budoucí silnici II/392 od
obytné zástavby obce.
8
Na ploše 24 (ležící mezi čistírnou odpadních vod a centrem městyse) určené
v konceptu územního plánu Mohelno k umístění zahrádkářské kolonie byla zrealizována
kompostárna. Na zbývající výměře původní plochy 24 bylo v předkládaném územním plánu
navrženo rozšíření kompostárny (plocha Mo_398) a izolační zeleň oddělující tuto rozšířenou
kompostárnu od obytné zástavby obce.
Vodní nádrž Kočičák je již zrealizována a to tak, že samotná vodní plocha (společně
s mokřadem) má výměru 6,8158 ha a hráz má výměru 0,37 ha. Celková výměra je tedy 7,1858 ha.
Vodní nádrže 27, 28 (Mo_465, Mo_463) byly plošně upraveny. Jsou navrženy na
nezemědělských půdách. Plocha 32 byla z územního plánu Mohelno vyloučena.
Plochy 35 a 36 (Mo_435 a Mo_436) zasahují až po komunikace, takže nevzniknou
žádné pozemky nevhodné k hospodaření.
Plocha 38 (Mo_432) byla změněna na návrhovou plochu pro rozvoj zemědělské
výroby.
Plocha 41 (Mo_406) je plocha ležící v zastavěném území a navazující na stávající
sportovně rekreační areál západně od centra obce. Umožňuje zřízení parkoviště pro 10 osobních
automobilů.
Plochy kom1, kom5, kom7, kom9, kom10, kom11 byly v předkládaném územním
plánu Mohelno zařazeny do ploch stávajících, protože místní a obslužné komunikace jsou na niích
již zrealizovány. Plochy kom08 a kom12 (nově Mo_405 a Mo_403) leží na východní straně
zastavěného území městyse Mohelno a leží celé mimo ZPF.
10. Vojenská ubytovací a stavební správa
Do územního plánu Mohelno bylo zakresleno OP letiště a průběh RR paprsků.
12. Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor životního prostředí
Vodní hospodářství
Návrh zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod je v souladu
s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“.
Ochrana přírody a krajiny
Územní plán Mohelno je v souladu s „Posouzením vlivů ÚPD – konceptu ÚPNO
Mohelno – na životní prostředí procesem SEA podle zákona č. 100/2001 Sb.“
K číslům registrovaných VKP byly doplněny názvy.
Památný strom „Lípa pod Mohelenskou stepí“ je vyznačen v koordinačním výkrese,
protože do hlavního výkresu nepatří.
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
Pozemek p.č. 5510/2 je v územním plánu Mohelno zakreslen jako plocha lesní.
15. Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad
Návrh územního plánu Mohelno byl zpracován až po zpracování komplexních
pozemkových úprav, takže jejich výsledky byly do něj zapracovány.
18. Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor životního prostředí, ochrana ZPF
Plocha p15 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p14 (nově Mo_116)
byla upravena tak, aby nezasahovala do půd zařazených do II. třídy ochrany.
Realizací záměru na ploše Mo_116 nedojde k narušení funkce původní krajiny.
Plocha p19 (nově Mo_136) byla výrazně zmenšena tak, že je na západě omezena
ochranným pásmem stávajícího venkovního vedení VN 22 kV. Plocha p25 byla z návrhu územního
plánu Mohelno vyloučena.
9
Plocha p26 (nově Mo_141) byla, oproti původnímu návrhu, výrazně zmenšena na
nezbytnou plochu podél místní komunikace a navazující zastavěné území.
Plocha č. 19 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plochy 20 a 21 (Mo_421,
Mo_422) byly v územním plánu Mohelno ponechány, protože jsou důležité jako plochy pro
realizaci izolační zeleně oddělující budoucí silnici II/392 od obytné zástavby obce.
Vodní nádrže 27, 28 (Mo_465, Mo_463) byly plošně upraveny. Jsou navrženy na
nezemědělských půdách.
Plocha 35 (Mo_435) navazuje na stávající výrobní areál. Plocha vhodně dotváří
urbanistickou strukturu obce. Jejím návrhem nevznikají žádné pozemky s obtížným hospodařením.
Vyvolaná investice izolační zeleně (plocha 19) byla z územního plánu Mohelno vyloučena.
Plocha 37 (Mo_437) navazuje na stávající plochy občanského vybavení a vhodně
vyplňuje plochu mezi zastavěným územím a budoucí přeložkou silnice II/392.
Plocha 38 (Mo_432) byla změněna na návrhovou plochu pro rozvoj zemědělské
výroby.
Plocha 41 (Mo_406) je plocha ležící v zastavěném území a navazující na stávající
sportovně rekreační areál západně od centra obce. Umožňuje zřízení parkoviště pro 10 osobních
automobilů.
3.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení
předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje
území
3.1.
Důvody zpracování územního plánu
Zpracování územního plánu Mohelno je vyvoláno:
a)
Potřebou nového podkladu pro koordinované řízení investiční činnosti v území a pro
proporcionální rozvoj jednotlivých urbanistických funkcí řešeného městyse.
b)
Potřebou vytvoření předpokladů pro prosazení obecně potřebných investičních
záměrů (možnost vyvlastnění ve prospěch veřejně prospěšných staveb)
c)
Potřebou vytvoření koncepčního podkladu pro rozvoj bydlení, služeb,
soukromého podnikání výroby atd.
d)
Potřebou podkladu pro směnu a trh s pozemky a nemovitostmi na bázi nových
vlastnických vztahů
e)
Potřebou podkladu pro pořízení projektové dokumentace dalších stupňů.
f)
Potřebou prověření možnosti obsluhy řešeného území technickou infrastrukturou.
g)
Potřebou zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí.
h)
Potřebou vyhodnocení možností a forem rozvoje rekreace a cestovního ruchu.
10
3.2.
Hlavní cíle řešení
Územní plán Mohelno stanoví závazné zásady a regulativy pro využití ploch, jejich
vzájemné uspořádání, stanovení předpokládaného rozvoje a vytvoření předpokladů k zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem
na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek.
Hlavní cíle řešení územního plánu Mohelno je možno shrnout do těchto následujících bodů:
• stanovení urbanistické koncepce rozvoje území obce
• ochrana a rozvoj hodnot území obce
• prověření výhledového rozvoje obce ve vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu
• vymezení hranic zastavěného území
• vymezení hranic zastavitelných ploch
• určení základní regulace území
• řešení funkčního využití území
• stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
• vyřešení koncepce technické infrastruktury
• vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby
• nastolení právní jistoty pro bezkonfliktní realizaci plánovaných záměrů
• naplňování základních pravidel zajišťujících udržitelný rozvoj při plném respektování
hodnot životního prostředí a s velkým důrazem na jeho ochranu
Existence schváleného územního plánu je jednou ze základních podmínek, které musí být
splněny při prokazování významnosti, reálnosti a prospěšnosti rozvojových projektů. Územní plán
významnou měrou spoluvytváří předpoklady pro všestranný a komplexní rozvoj obce v souladu se
zásadami udržitelného rozvoje.
Důvodem pro zpracování územního plánu Mohelno je, kromě výše uvedeného, zájem
představitelů obce o vytipování co největšího počtu lokalit vhodných pro výstavbu rodinných
domků a řešení problémů spojených s podnikatelskými aktivitami. Závažným důvodem pro
zpracování územního plánu je i potřeba všeobecně projednaného a schváleného podkladu pro
koncepčního vyřešení obsluhy řešeného území inženýrskými sítěmi.
3.3.
Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování
Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot území.
Realizací záměrů, jimiž se zabývá tato změna územního plánu, dojde k vytvoření
předpokladů pro zkvalitnění životních podmínek v obci.
Aktuální počet obyvatel v obci Mohelno je 1369 (ke dni 6.12.2012) obyvatel. Lze počítat se
zvýšením tohoto stavu, v návrhovém období tj. do r. 2020 na cca 1700 obyvatel.
Lze předpokládat, že v důsledku zhoršení ekonomických a ekologických podmínek ve
městech, může nastat návrat obyvatelstva do obcí. Představitelé obce se snaží zajistit současným
i budoucím novým obyvatelům optimální životní podmínky.
V územním plánu Mohelno je přiměřeně k významu této obce naplňován veřejný zájem
chráněný územním plánováním. Jsou zde vytvořeny předpoklady k zabezpečení trvalého souladu
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na péči o životní prostředí
a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.
11
V rámci území obce je možno vytvořit podmínky pro vyvážený vztah hospodářského
rozvoje, kvalitních životních podmínek a sociální soudržnosti.
3.4.
Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace
Nejstarší územně plánovací dokumentací zpracovanou pro městys Mohelno byl Směrný
územní plán střediskového sídliště Mohelno – Zemědělský projektový ústav Brno, květen 1969.
Poté měla obec Mohelno zpracován územní plán z prosince 1980 zhotovený Agroprojektem,
závod Brno. Jednalo se o Územní plán sídelních útvarů Mohelna, Lhánic, Senorad, Kladerub n. Osl.
a Kramolína. V prosinci 2005 byl zpracován koncept územního plánu obce Mohelno, který byl
následně během roku 2006 projednán. Ke zpracování návrhu územního plánu Mohelno bylo
přikročeno až po zpracování komplexních pozemkových úprav v roce 2012.
3.5.
Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů
Při návrhu územního plánu Mohelno byly respektovány limity využití území, kterými jsou:
3.5.1 Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace
Nadřazenou územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina,
které byly vydány Zastupitelstva kraje Vysočina dne 16.09.2008 pod č.j. KUJI 68739/2008.
Vyplývají z nich tyto limity využití území:
Vodní nádrž Čučice
Nadregionální biocentrum 2004 Mohelno
Regionální biocentrum č. 1806 Ketkovice
Regionální biokoridor R005
Nadregionální biokoridor č. 181
Regionální biokoridor č. 1478
3.5.2 Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí
Z právních předpisů a správních rozhodnutí vyplývají tyto limity využití území:
-
-
-
Významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní
nivy
národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step dle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
evropsky významné lokality
přírodní park
významné krajinné prvky
pásmo lesa 50 m od okraje pozemku určených k plnění funkce lesa dle zákona č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonu (lesní zákon)
ochranná pásma silnic 2. a 3. třídy 15m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního
pásu v nezastaveném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikačních,
ve znění pozdějších předpisů
ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů (dle zák. 274/2001 §23 odst. 3)
1,5 m (do DN 500 včetně) a 2,5m (nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona
12
-
-
-
-
3.6.
č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů
záplavové území Q100
území zvláštní povodně pod vodním dílem
aktivní zóna záplavového území
Manipulační pruh kolem vodních toků - 6 m od břehových hran
ochranná pásma vedení VN 22 kV, vzdušných,10m od krajního vodice dle zákona č.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7m (10m - pro zařízení realizovaná
před 1. 1. 1995) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů
ochranná pásma zděných trafostanic VN/NN 2m od objektu dle zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
ochranné pásmo JEDu
STL plynovody a přípojky do průměru 200 mm - 4 m
STL plynovody a přípojky v zastavěné části obce –1 m
ochranné pásmo dálkového kabelu – 1 m
ochranné pásmo hřbitova 100m po obvodě, dle zákona č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů
ochranné pásmo radiolokačních zařízení
ochranné pásmo letiště Náměšť nad Oslavou
provedené meliorace dle podkladů ZVS Třebíč
vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení
Územní systémy ekologické stability
3.6.1 Úvod
Plán ÚSES v katastru obce Mohelno je zpracován v rámci komplexních pozemkových úprav
(KPÚ). Obsah plánu stanoví zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech a o změně zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (§ 20). a Metodický návod pro pozemkové
úpravy (M.Dumbrovský. J. Mezera a kol. VÚMOP Praha 2000).
Návrh plánu ÚSES vychází z výsledků předchozí etapy prací – průzkumů a rozborů využití
území a z vyhodnocení předaných podkladů (doposud platného ÚTP NR a R ÚSES ČR a z generelu
a plánu L-ÚSES v jeho poslední verzi dle aktuální ÚPD a podle Návrhu na sjednocení ÚSES okresu
Třebíč).
Současný stav byl posouzen v rámci průzkumů a rozborů využití území v předchozí etapě
prací na KPÚ.
Rozbor současného stavu byl proveden v roku 2008 a jeho výsledky byly předloženy
k projednání a posouzení na jednáních svolaných a vedených v této věci Pozemkovým úřadem se
zastupitelstvem obce, se sborem zástupců vlastníků a byl přijat jako podklad pro návrh společných
zařízení.
Pro účely návrhu společných zařízení KPÚ bylo hodnocení kostry ES zahrnuto do předchozí
etapy prací. V návrhu společných zařízení je zobrazen výsledek – začlenění ekologicky
významných krajinných prvků (EVSK) do ÚSES jako interakčních prvků (IP), biocenter (LBC) a
biokoridorů (LBK).
13
Rozsah a obsah návrhu společných zařízení odpovídá platné metodice dle závazného
Metodického návodu (ČMKPÚ, 2004) V návrhu nejsou znovu uváděny údaje shrnuté v dříve
dokončené části návrhu KPÚ.
Zásady zpracování plánu společných zařízení (ÚSES)
Při vymezování územních systémů ekologické stability (ÚSES) vycházíme z předpokladu,
že nejde o vytváření nových, dosud neexistujících krajinných struktur, nýbrž o obnovu jejich
alespoň dnes známého nezbytného minima. Cílem ÚSES je tyto prostorové struktury vymezit
a v rámci daných možností respektovat a chránit.
Za skladebné části ÚSES volíme účelně vybrané ekologicky významné segmenty krajiny
(tedy ty části krajiny, které jsou tvořeny ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou) na
základě převažujících funkčních kritérií. Podle převažující funkce, kterou jim v ÚSES přisuzujeme,
dělíme skladebné části na biocentra, biokoridory a interakční prvky.
O rozložení ÚSES v krajině rozhoduje celá řada přírodních faktorů, z nichž dnes známe jen
část. Všechny dostatečně známé faktory, rozhodující o výsledném rozmístění ÚSES v krajině, lze
shrnout do pěti kritérií. Těchto pět postupně uplatňovaných kritérií pro vymezování ÚSES
upřesňuje „společensky přijatelnou“ podobu uchování vztahů, které v přírodě existovaly a pro
trvale udržitelný rozvoj mají být v krajině uchovány či obnoveny:
Kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů
Jde o kritérium zcela přírodovědného charakteru, vycházející z biogeografické diferenciace krajiny.
Je až na výjimky (některé antropogenní půdy) ve svých zásadních vlastnostech nezávislé na
aktuálním stavu využívání krajiny a na činnostech člověka v ní.
Kritérium prostorových vztahů potenciálních ekosystémů
Prostorové vztahy potenciálních ekosystémů vymezují přírodní, na člověku nezávislé bariéry,
a naopak koridory, které v krajině existují (či existovaly), a prostory, v kterých jsou (či byla)
přírodní biocentra různých typů.
Kritérium aktuálního stavu krajiny
Je ze všech uváděných kritérií nejexaktněji zjistitelné, protože aktuální stav území (a bilance kostry
ekologické stability krajiny) je realitou, kterou lze relativně přesně mapovat. Zásadní význam
kritéria je v tom, že dochované, ekologicky významné segmenty krajiny jsou dnes jedinými nositeli
druhového i genového bohatství přirozených ekosystémů, a tedy i východisky pro obnovu ÚSES.
Druhým významným důvodem je čas, který ušetříme využitím již existujícího společenstva oproti
společenstvu nově založenému. Čas, který uplyne od založení nového společenstva po jeho
stabilizaci a plnou funkční způsobilost se pohybuje (podle typu ekosystémů) řádově v desetiletích až
staletích.
Kritérium nezbytných prostorových parametrů
Toto kritérium má biologický charakter, jeho uplatňování je však motivováno zájmy člověka. Cílem
je zjistit, na jakou míru můžeme zmenšit přírodní potenciální biocentra a biokoridory, aby ještě
neztratily svou funkční schopnost, a jaké typy, tvary a velikosti musí mít interakční prvky, aby i v
intenzivně využívané krajině umožňovaly trvalou existenci druhů přirozeného genofondu,
významných pro autoregulaci. Skutečně dostačující parametry nejsou doposud známy, používané
minimální parametry pouze garantují, že při jejich nerespektování již ÚSES rozhodně nefunguje.
Kritérium společenských limitů a záměrů
Je v podstatě prostorovým průmětem všech předpokládaných zájmů, potřeb a optimalizačních snah
společnosti v krajině, významných pro ÚSES. Nejde o žádný jednoznačně vymezený cílový stav, ale
o snahu brát na vědomí existenci množství individuálních a institucionálních rozhodnutí a záměrů,
14
které ovlivňují organizaci prostoru, prognózy s jejich nejistotami, tlaky trhu, specifické rysy
správního řízení, rozmanitost budoucích sociálně ekonomických vztahů, a v neposlední řadě vývoj
preferenční hierarchie hodnot veřejnosti.
3.6.2
Koncepce návrhu ÚSES
Tento návrh upřesňuje vymezení ploch biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které by
měly umožnit zachování obnovu společenstev odpovídajících daným přírodním podmínkám.
V maximální míře začleňuje do systému prvky stávající kostry ekologické stability (ES). Návaznost
na prvky ÚSES na k.ú. sousedních obcí je dána respektováním platného generelu a ÚTP.
Prioritou ÚSES je zvýšení ekologické stability území. ÚSES může příznivě
ovlivnit stav zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch i vodního režimu
povrchových i podzemních vod.
Prostorové a funkční uspořádání prvků ÚSES se do určité míry přizpůsobuje potřebám
protierozní ochrany, přístupnosti pozemků i jejich uspořádání tak, aby nebyla narušena prvořadá
ekologická funkce ÚSES.
3.6.3 Vymezení struktur ÚSES
Základním a závazným vstupním podkladem pro zpracování plánu L-ÚSES je územnětechnický podklad (ÚTP) ÚTP „Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability
ČR“ vydaný MMP a MŽP ČR v roce 1996 Ten poskytuje přehled o lokalizaci biocenter
nadregionálního a regionálního významu a jejich propojení biokoridory téhož významu a vymezuje
jejich ochranná pásma.
Kódové (číselné) označení jednotlivých prvků odpovídá návrhu na sjednocení ÚSES okresu
Třebíč.
Pro vymezení společenstev vázaných na nivu a vodní toky lze využít funkční nebo po úpravě
funkční struktury podél Skřipinského potoka, Štenkrava i Mohelničky v západní polovině území. Ve
východní polovině k.ú. bude třeba doplnit struktury ÚSES v nivě Štenkravy.
Společenstva hydricky průměrných a sušších stanovišť jsou podle generelu ÚSES vymezena
v severojižním směru převážně na orné půdě s využitím malého počtu remízů a mezí s částečně
funkčními porosty. Při nedostatku půdy vyčlenitelné pro tento účel bude využita možnost dělení
biokoridorů do více pásů podél polních cest.
Nadregionální ÚSES
Nadregionální biocentrum Mohelno je vymezeno na ploše Mohelnské hadcové stepi,
teplomilná doubravní osa RBK je vymezena na svazích údolí Jihlavy. Do k.ú. Mohelno (do obvodu
KPÚ) zasahují jen lokální biokoridory zprostředkující kontakt společenstev v údolí Jihlavy a
Oslavy.
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor s vloženými biocentry je vymezen mimo obvod KPÚ v lese západně
od řešeného území a v údolí Oslavy a Chvojnice. Kontakt společenstev je zajištěn v nivě
Skřipinského potoka ve směru do údolí Oslavy a v nivách Mohelničky a Štenkrava ve směru do
údolí Jihlavy.
Lokální ÚSES
Byl vymezen podle předaných platných podkladů a podle výsledků vlastního průzkumu
zpracovatele KPÚ a hodnocení současného využívání území a z výsledků rozboru dat získaných
v předchozí etapě prací na návrhu KPÚ. Hranice a lokalizace prvků L-ÚSES byly v obvodu KPÚ
15
upřesněny s ohledem na výměry využitelných a dostupných pozemků obce a státu a na záměry
nového uspořádání pozemků.
Společenstva údolních niv a sníženin na hlubokých, živinami dobře zásobených půdách
s vyšší hladinou vody v půdě odpovídající STG 2-3BC3-4 by měly podle návrhu na sjednocení
ÚSES okresu Třebíč representovat struktury L-ÚSES s lokálními biocentry na tocích a v nivách
Skřipinského potoka, Štenkravy a Mohelničky.
Společenstva ostatních stanovišť s normálním hydrickým režimem na středně hlubokých
až mělkých, sušších půdách odpovídající STG 2AB2-3, 2B3 by měly propojit biokoridory vedené
napříč územím v severojižním směru napříč přes nivy toků. V nivách roků a na navazujících
plochách mimo nivu jsou na jejich trasách vymezena kontaktní biocentra.
3.6.4 Základní problematika ÚSES
ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých
ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Vymezuje soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších
segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kritérií. Z hlediska
časové realizace ÚSES zahrnuje návrh prvků již existujících, tj. nesporných, dále prostorově
existujících s nutností rekonstrukce (změna druhové skladby) a nově navržených, dnes
neexistujících. Tento systém (ÚSES) je reprezentován sítí biocenter a biokoridorů, které jsou
doplněny interakčními prvky.
Cílem ÚSES je:
1 - uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny
2 - zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich
prostorové oddělení
3 - podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny,
4 - uchování významných krajinných fenoménů.
ÚSES sám o sobě nezabezpečí ekologickou stabilitu krajiny, tvoří však územně vymezený,
dlouhodobě fixovaný a chráněný základ, který společně s rozptýlenou zelení a ekologickou
soustavou hospodaření v krajině působí na zvýšení autoregulační schopnosti krajiny jako systému.
Hlavním úkolem biocenter je uchování přirozeného genofondu krajiny, biocentra jsou propojena
v souvislý celek biokoridory, které tvoří migrační trasy bioty v často nepřírodním, neprůchodném
prostředí.
3.6.5 Popis skladebných částí ÚSES na k.ú. Mohelno
Nadregionální ÚSES
V jižní části řešeného území byl v ÚTP vymezen nadregionální ÚSES s těmito skladebními
částmi:
NRBC2004 Mohelno
NRBK K181
Nadregionální biocentrum 2004 Mohelno je vymezeno na ploše 509,4089 ha (z toho
240,7695 ha na k.ú. Mohelno). Jedná se o unikátní biocentrum. Jeho jádro tvoří NPR Mohelenská
hadcová step s fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinech. Rozkládá se především na
strmých, podélně výrazně rozčleněných svazích údolí řeky Jihlavy, které zde tvoří amfiteátr
otevřený k jihu. Na území rezervace vytváří reliéf terénu, geologické, edafické a klimatické
podmínky pro ekotop se zcela specifickými vlastnostmi, které u nás nemají obdobu.
Nadregionální biokoridor K181 je dálkovou migrační trasou, která umožňuje migraci
teplomilné doubravní, mezofilní hájové a mezofilní bučinové bioty na nadregionální, tedy
16
nejvýznamnější úrovni. Biokoridor je na širším území tvořen dvěma osami, a to mezofilní hájovou
a teplomilnou doubravní a jejich ochrannou zónou. Na k. ú. Mohelno zasahuje pouze teplomilná
doubravní osa a ochranná zóna NRBK.
Minimální šířka osy nadregionálního biokoridoru odpovídá šířce regionálního biokoridoru
příslušného typu (min. 40 m). Maximální šíře ochranné zóny je odvozena z maximální vzdálenosti
lokálních biocenter (2 km od osy nadregionálního biokoridoru po obou stranách). Na takto
vymezeném území se podporuje koridorový efekt. Do os nadregionálního biokoridoru musí být po
5 – 8 km vkládána regionální biocentra diferencovaně podle typů ekosystémů a po 700 m lokální
biocentra. Osa nadregionálního biokoridoru má být tvořena přírodními ekosystémy, popř. přírodě
blízkými. Součástí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné části ÚSES lokálního
a regionálního, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kostra ekologické stability
a všechny přírodní i přírodě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zóně
biokoridoru.
Teplomilná doubravní osa K181 je vázána na ekosystémy světlých doubrav 1. a 2.
vegetačního stupně, typická jsou skalní a lesostepní společenstva, bylinná společenstva
s xerotermofyty a doubravy. Tato osa nadregionálního biokoridoru K181 je terestrická, lesní
i nelesní. Na k ú. Mohelno byly v této ose vymezeny tři vložená funkční lokální biocentra
o minimální rozloze 3 ha (BC1 Pod širokým, BC2 Nad nádrží, BC3 Pod Zeleným kopcem).
Součástí nadregionálního biokoridoru je také celý lesnatý svah nad vodní nádrží Mohelno.
Regionální ÚSES
Regionální ÚSES zasahuje do řešeného území v severní části pouze jako část biocentra RBC
1806 Ketkovice (vymezeno na ploše 1 109,5653 ha – z toho 19,6891 ha na k.ú. Mohelno) a část
biokoridoru RBK1478.
Západně od řešeného území leží RBC 226 Kramolínské bučiny a RBK 1476 překračující
řeku Jihlavu.
Lokální ÚSES
Lokální síť ÚSES je členěna na biocentra, biokoridory a interakční prvky. Jednotlivě jsou
popsána biocentera a biokoridory, ve skupinách podle charakteru a funkce jsou popsány interakční
prvky. V mapě je vyznačena poloha navazujících prvků regionální a nadregionální úrovně. Jsou
vymezeny většinou na lesní půdě.
LOKÁLNÍ BIOCENTRA
LBC Tlustý č. 352.0400
V obvodu KPÚ je závazně a jednoznačně vymezeno z části jako funkční na plochách krajinné
zeleně, podmáčených luk, litorálu na okraji umělé vodní nádrže (rybníka Tlustý) v nivě
Skřipinského potoka výrazně zahloubené mezi ploché hřbety v tratích U šibenice a Mančalov mimo
les (PUPFL). Stávající vegetace má stanovištně odpovídající druhovou skladbu s vyšším podílem
nepůvodních druhů jen na ruderalizovaných okrajích porostů v sušších svazích nad nivou. Jde o
prvek po doplnění funkční jako lokální biocentrum representující společenstva odpovídající STG 3
BC4-5 v kontaktu se společenstvy s STG 2AB3.
Po dokončení plánované úpravy rybníka se podstatně zvětší podíl volné vodní plochy na úkor nivní
louky a současného litorálu. Rozsah změn podle rozhodnutí dotčených orgánů ochrany přírody.
Výměra v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
5,53 ha
KU, MT, OL,VO,RU
17
STG
Stupeň ekologické stability
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
3BC4-5, 2AB3
3-4
louka, mokřad, vodní plocha, tok
Ostatní plocha – krajinná zeleň
VKP ze zákona č. 114/92 Sb.
ostatní – krajinná zeleň, tok, vodní plocha
zaregistrovat jako VKP
Popis současného stavu
Přírodní, neupravený tok s rybníkem před zásadní úpravou velikosti zátopy a konstrukce
hráze, převážně přirozené (náletové dřevinné porosty na svazích nad nivou, nálety jednotlivých olší
(topolů, jasanů a vrb) na podmáčené louce, volná vodní plocha s širokým litorálním pásmem
(rákos), volné sušší travnaté plochy na hrázi a navazujících svazích.
Návrh opatření
Stávající dřevinné porosty probrat, omezit podíl ruderálních druhů. Zajistit zachování podílu
podmáčené nivní louky, vytvořit podmínky k obnově litorálu se zaměřením na zvýšení druhové,
věkové a prostorové členitosti porostů.
LBC Mančalov č. 353.0401
Toto lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako po přestavbě
a doplnění funkční na plochách lesa (PUPFL) a na ploše louky v nivě nad plánovanou nádrží. Spolu
s LBC Tlustý a s vloženým úsekem LBK 363.0872 tvoří kontaktní prvek ÚSES vymezeným na
toku s doprovodnou vegetací a na loukách v nivě Skřipinského a Mančalovskéo potoka. Po
dokončení stavby plánované vodní nádrže se zmenší podíl luk a orné půdy ve prospěch volné vodní
plochy litorálu ve zhlaví nádrže.
Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2 STG 2B3 na sušších
stanovištích v kontaktu se společenstvy nivy (STG 2 BC3-4).
Výměra v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 3
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
louka (TTP)
2,54 ha
SE, DB, KU, RU
2B3, 2 BC3-4
oená půda, les (PUPFL)
EVSK – návrh VKP
les zvl. určení (ochranný)
upravit dle STG
aktualizovat LHP
Popis současného stavu
Hospodářský, převážně listnatý les (db, lp, bu, jv, ..) se skupinami bo, nesouvislý porostní
plášť. Kultivovaná plocha pole se společenstvy plevelů na okrajích.
Návrh opatření
Stávající porosty na lesní půdě přebudovat podle aktualizovaného LHP jako les zvláštního určení
se zaměřením na posílení ekologických funkcí lesa - zvýšení druhové, věkové a prostorové
18
členitosti porostů v souladu se záměry tvorby ÚSES. Omezit šíření neofytů a ruderálních druhů
rostlin v podrostu a v porostním plášti. Luční porost mimo les nově založit jako TTP, předem
limitovat intenzitu využití, nerozorávat, nedosévat nepůvodní druhy trav, po dopěstování drnu
doplnit dvouděložné rostliny z místních zdrojů.
LBC Chobot č. 352.0402
Toto lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako funkční na
plochách nivy, rybníka s litorálním pásmem, tůní a mokřadem kolem toku v nivě Skřipinského
potoka mezi hrází a státní silnicí. Součástí litorální zóny je tůň vytvořená při severním břehu nádrže
při jejím odbahnění. Volná vodní plocha není zahrnuta do výměry LBC, Její využití pro chov ryb
je přijatelným kompromisem vzhledem k nadlimitní výměře prvku. Toto LBC má umožnit
zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5).
Výměra v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 3-4
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
1,35 + 3,2 ha
VO, LO, RU
2BC4(5)
tok, mokřad
EVSK – návrh VKP
VKP – prvek ÚSES
Popis současného stavu
Litorál, mokřady s převážně vyhovujícími společenstvy rákosin, s malým podílem
dřevinných porostů. Jednotlivě vr, jí, js, ol. Ohrožení přebytkem dusíkatých látek a agrochemikálií
splavovaných do toku.
Návrh opatření
Chránit před ruderalizací a neofyty, doplnit jednotlivé stromy a skupiny keřů na okraje litorálu a
mokřadu (uvolnit z náletů).
Regulovat intenzitu chovu ryb ve vztahu k břehovým a litorálním společenstvům kolem rybníka a
s ohledem na zachování přijatelného množství živin ve vodách vypouštěných do toku.
LBC Cenkov č. 353.0414
Toto kontaktní lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako
převážně funkční na plochách luk v nivě Mohelničky a na lesní půdě v remízu nad jejím údolím a
na plochách dřevinných porostů a. TTP na svazích kolem nivy jako po doplnění a přestavbě
funkční. Po dokončení a po vytvoření odpovídajících společenstev kolem plánovaného rybníka
s litorálním pásmem a tůní bude funkce LBC ještě posílena.
Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5) v nivě a
jejich kontakt se společenstvy sušších stanovišť nad nivou s STG 2AB2-3..
Výměra v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 2-3
Způsob využití, druh pozemku
0,53 + 1,4 ha
doplnit 1 ha (po dokončení nádrže)
MT, KU, KR, VO, LO, RU
2-3BC4(5), 2AB2-3
tok, nivní louka, les, krajinná zeleň
19
Ochrana
Navrhovaná změna
EVSK – návrh VKP
VKP – prvek ÚSES
les zařadit do kategorie lesů zvl. určení
Popis současného stavu
Nivní kultivovaná louka s trvalým pícninářským porostem, na svahu nad levým břehem
toku dřevinné náletové porosty se zbytky řad ovocných stromů (šv, jb, ..) a nálety trn, ší, os,
nežádoucí výskyt pajasanů.Vpravo na mezi skupinky ší.
Lesní porost (db, lp, jv, bo) stejnověký, hustý, s ruderálním podrostem (bč, ší,..) Ohrožení
přebytkem dusíkatých látek a agrochemikálií z okolních polí..
Návrh opatření
Louku nerozorávat, přiset původní druhy dvouděložných rostlin. Z náletových porostů na svahu
uvolnit perspektivní jedince, zlikvidovat neofyty a ruderální dřeviny, udržovat TTP na mezi,
omezovat ší.
V remízku postupovat podle platné LHO. Podpořit věkovou a druhovou rozrůzněnost (biodiverzitu)
porostu
Chránit před ruderalizací, likvidovat neofyty, doplnit jednotlivé stromy a skupiny keřů na okraje
lesa i na svahu (uvolnit z náletů).
LBC Štenkrava č. 353.0415
Toto kontaktní lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako
částečně, po doplnění funkční na plochách luk v nivě Štenkravy a jako po doplnění a přestavbě
funkční na ploše akátiny (remízu) a křovinatých mezí nad nivou a jako navržené na ploše orné půdy
(lad).
Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5) v nivě
a jejich kontakt se společenstvy sušších stanovišť nad nivou s STG 2AB3, .
Výměra v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 2-3
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
1,87 + 0,88 + 8,27 ha
MT, KU, KR, VO, LO, SE, RU
2BC4(5), 2AB2-3
tok, nivní louka, lada, krajinná zeleň
EVSK – návrh VKP
VKP – prvek ÚSES
tok, louky, ostatní plocha – krajinná zeleň
Popis současného stavu
Orná půda, nivní kultivovaná louka s trvalým pícninářským porostem, na svahu nad levým
břehem toku dřevinné náletové porosty ak, pjsn, bč trn, ší, os,..na ploše skládky nově založený
náhradní dřevinný porost.
Návrh opatření
Po dokončení stavby doplnit plochy luk, řešit revitalizaci toku (doplnění břehových porostů mimo
zátopu nádrže, louku nerozorávat, přiset původní druhy dvouděložných rostlin. Z náletových
20
porostů na svahu uvolnit perspektivní jedince, zlikvidovat neofyty a ruderální dřeviny. V remízku
nahradit ak, listnatými dřevinami dle STG. Podpořit věkovou a druhovou rozrůzněnost
(biodiverzitu) porostu. Chránit před ruderalizací, likvidovat neofyty, doplnit jednotlivé stromy a
skupiny keřů na okraje lesa i na svahu (uvolnit z náletů).
LOKÁLNÍ BIOKORIDORY
LBK 363.0872
Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) část v nivě nad LBC Tlistý. Pod rybníkem
pokračuje k plánované nádrži pod LBC Mančalov. Západním směrem navazuje úsek vymezený na
lesní půdě. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5).
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 3-4
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,016 km
VO, LO, MT, KU, RU
3BC3-4
ostatní plochy, louka, tök
EVSK, VKP ze zákona
ostatní plochy – zeleň
Popis současného stavu
Tok nad rybníkem polopřirozený, podmáčená niva zarůstá dřevinami, pod nádrží
napřímený, zahloubený se souvislými břehovými porosty - ol, js, os, vr, tp, jí, bč v podrostu.
Druhová skladba porostů převážně vyhovující. Louky nad rybníkem nekultivované, na pravém
břehu pod rybníkem spásané, kultivované – TTP.
Návrh opatření
Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, z náletů uvolnit perspektivní jedince
odpovídajících druhů, omezit ruderální podrost, chránit před splachy agrochemikálií.
LBK 363.0873 (IPS)
Je vymezen jako částečně funkční na loukách v nivě Mančalovského potoka a jako navržený na
orné půdě. Jako IPS – pás široký 3 m vede severním směrem na k.ú. Kladeruby. Má umožnit
propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2ABC3, 2B3. Funkce LBK doplněna alejemi a
ostatní krajinnou zelení
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 1-3
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,68 km
VO, MT, SE
2BC3-4, 2AB3, 2B3
orná půda, louka, tok
niva - VKP ze zákona
ostatní plochy – zeleň
Popis současného stavu
Tok napřímený, zahloubený bez břehových porostů.Louka kultivovaná. Pole s plevely, bez
trvalé vegetace.
21
Návrh opatření
Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, doplnit břehové porosty. Na orné p. nově
založit, výběr druhů dle STG, chránit před agrochemikáliemi.
LBK 363.0874
Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) v nivě nad rybníkem Chobot. Má umožnit
propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5).
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 3-4
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,056 km
VO, LO, MT, KU, RU
3BC3-4
louka, tök
EVSK, VKP ze zákona
ostatní plochy. – zeleň
Popis současného stavu
Niva s podmáčeným TTP, břehovými a doprovodnými porosty - nálety dřevin (ol, js, os, vr),
tok zahloubený, napřímený. Druhová skladba porostů převážně vyhovující.
Návrh opatření
Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, z náletů uvolnit perspektivní jedince
odpovídajících druhů, omezit ruderální podrost, chránit před splachy agrochemikálií.
LBK 363.0875 (IPS)
Je vymezen jako nově navržený na orné půdě jako součást doprovodné vegetace u polní cesty (alej,
travnatý pás). Vzhledem k malé vzdálenosti od lesa a funkčních struktur krajinné zeleně (IP
v plochách v trati Na šibenici (IP 1, IP 2, IP 4, IP 5, IP 7) a s ohledem na nedostatek využitelných
pozemků je jeho šířka omezena na 3m. Skladbu bude řešit projekt dle požadavků orgánů OPŽP. Má
umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2ABC3, 2B3.
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 1-2
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
1,320 km
KU, SE, RU
2ABC3, 2B3
orná půda
ZPF
ostatní plochy – zeleň
Popis současného stavu
Pole se společenstvy plevelů a s jednoletými porosty zemědělských plodin.
Návrh opatření
Nově vysadit po dokončení stavby polní cesty C5c.
22
LBK 363.0877
Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) kolem nové vodní nádrže Kočičák a v nivě pod ní.
Je v kontaktu s LBK 363.0878 vymezeným na lesní půdě nad nádrží a tokem. Má umožnit
propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5).
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 3-4
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,056 km
VO, LO, MT, KU, RU
3BC3-4
vodní plocha, mokřad, louka, tok
EVSK, VKP ze zákona
ostatní plochy. – zeleň
Popis současného stavu
Nová vodní nádrž s litorálem a tůní ve zhlaví, pod hrází niva s kultivovaným TTP,
břehovými a doprovodnými porosty – dosadby a nálety dřevin (ol, js, os, vr, .., , tok upravený.
Druhová skladba porostů převážně vyhovující.
Návrh opatření
Tok pod hrází ponechat přirozenému vývoji, chránit TTP, chránit před splachy agrochemikálií.
Obnovit lesní porost nad nádrží.
LBK 363.0878
Je vymezen jako nově navržený na orné půdě jako součást doprovodné vegetace u polní cesty C3a a
C9 (alej, travnatý pás). Vzhledem k malé vzdálenosti od lesa a od LBC Štenkrava a s ohledem na
nedostatek využitelných pozemků je řešen jako složený a šířka úseků na orné půdě je omezena na 3
m. Skladbu bude řešit projekt dle požadavků orgánů OPŽP.
Část LBK je vymezena na lesní půdě s produkčními lesními porosty jako po přestavbě a doplnění
funkční. Podmínkou je aktualizace LHP. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev
odpovídajících STG 2ABC3, 2B3.
Nad nádrží Kočičák a nad údolím Skřipinského potoka je veden společně s LBK 363.0877 jako
kontaktní LBK pro škálu společenstev hluboce zaříznutého, úzkého údolí. V nivě toku STG 3 BC34, na skalnatých svazích pomístně i 2AB2.
Délka v obvodu KPÚ:
0,31 na lesní půdě
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 1-2
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
PUPFL - les ochranný
VKP - ÚSES
0,71+0,30 na orné půdě
KU, SE, RU
2ABC3, 2B3
orná půda, ostatní plocha, les
ZPF, PUPFL
ostatní plochy. – zeleň,
23
Popis současného stavu
Pole se společenstvy plevelů a s jednoletými porosty zemědělských plodin. V ploše skládky
nově založený dřevinný porost. Polní cesty se zbytky alejí ovocných stromů. Mez s křovitými
porosty, hospodářský smíšený a listnatý les (db, bu, lp, jv), nad nádrží před r.1990 odlesněné plochy
s přirozeně se obnovujícím porostem.
Návrh opatření
Na orné půdě nově vysadit po dokončení obnovy (stavby) polních cest C3a a C9.
Podle požadavků dotčených stran bude biokoridor mimo les tvořen alejemi stromů s keřovou
podsadbou na pozemcích širokých jen 3 m. Na lesní půdě aktualizovat LHP s ohledem na záměry
tvorby ÚSES.
LBK 363.0900
Je vymezen jako nově navržený na orné půdě a na hrází navržené nádrže (luční porost). Má umožnit
propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2B3 v kontaktu se společenstvy nivy s STG 2
BC3-4.
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 1-2
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,335 +0,146 km
KU, SE, RU
2BC3-4, 2B3
orná půda
ZPF
ostatní plochy. – zeleň
Popis současného stavu
Pole se společenstvy plevelů a jednoletými porosty zemědělských plodin. Po dokončení
stavby nádrže upravený svah.
Návrh opatření
Nově vysadit po dokončení stavby nádrže. Výběr dřevin dle STG 2B3Je možno rozšířit po dohodě i
na plochu nivy pod hrází (dřevinné porosty - STG 2BC4).
LBK 363.0901
Je vymezen jako částečně funkční na loukách a jako nově navržený na orné půdě. Má umožnit
propojení a rozvoj společenstev nivy odpovídajících STG 2-3BC3-4 v kontaktu se společenstvy
odpovídajícími STG 2B3 (LBK 363,0900).
Délka v obvodu KPÚ:
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 1-2
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
0,33 km
SE,VO,RU
2ABC3, 2B3
orná půda, tok
ZPF
tok, trvalý luční porost
24
Popis současného stavu
Louky v nivě kultivované, tok upravený. Pole se společenstvy plevelů a jednoletými porosty
zemědělských plodin.
Návrh opatření
Nově vysadit po dokončení stavby nádrže. Výběr dřevin dle STG 2BC4. Doplnit břehové a
doprovodné porosty toku.
LBK 363.0897
Je vymezen jako částečně a po přestavbě a doplnění funkční na mezích a na plochách TTP Část
LBK pokračuje na lesní půdě s produkčními lesními porosty jako po přestavbě a doplnění funkční.
Podmínkou je aktualizace LHP. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG
2B3. Je přerušen plochou zahrad a polem v nivě pod Cenkovem.
Délka v obvodu KPÚ:
0,39 km
Fyziotypy aktuální vegetace:
STG
Stupeň ekologické stability 2-3
Způsob využití, druh pozemku
Ochrana
Navrhovaná změna
VKP - ÚSES
KR, KU, SE, RU
2B3
ostatní plocha, krajinná zeleň, TTP
ZPF, VKP
ostatní plochy. – zeleň,
Popis současného stavu
Náletový dřevinný (keřový) porost na mezích - ší, trn, bč, jv, zbytky alejí ovocných dřevin
(třešně, jabloně). Extenzivně kultivovaný luční porost TTP)
Návrh opatření
Omezit ší, bč, uvolnit perspektivní dřeviny z náletů, udržovat TTP, chránit před zarůstáním.
INTERAKČNÍ PRVKY (IP)
Krajinná zeleň (plošné IP)
Stávající plochy krajinné zeleně - skupiny stromů a keřů na mezích, svazích a jinak
nevyužívaných plochách. v odlesněné části území je třeba chránit proti šíření neofytů, zanášení
agrochemikálií a před celkovou likvidací, ošetřovat. Obnovovat ve stejné podobě, doplnit dřeviny
dle STG, omezit ruderální druhy. Uvolnit perspektivní dřeviny. Jde o významné krajinotvorné
prvky.
IP 1
Lesní porosty v obvodu KPÚ navazující na souvislý les mimo obvod, náletová zeleň zarůstající
louku, vysoký podíl listnatých stromů dává lokalitě vyšší ES. Hospodářské využití podle LHP
(LHO). V zájmu ochrany přírody a udržení vyšší ES doporučena těžba dřeva výběrným způsobem,
preference přirozené obnovy s předností pro bk, db, lp, jv. Likvidovat ak, pjs, bč. Podpořit
přestavbu porostního keřového pláště, omezit trn, ší, bč, podpořit lís, jí, vr Doplňuje funkci
biokoridoru v nivě Skřipinského potoka.
25
IP 2
Nálety listnatých dřevin zarostlá mez u polní cesty. Ve stromovém patře vyhovující druhy – jř, jv, tr
se skupinou bo, nevyhovující neofyty - ak k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, vr, bč. Omezovat
bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Doplňuje funkci
biokoridoru v nivě Skřipinského potoka i LBK 363.0875 v trati Na šibenici.
IP 3
Nálety listnatých dřevin zarůstající pastvina s nízkými mezemi u polní cesty nad nivou
Skřipinského potoka. Ve stromovém patře zbytky řad ovocných stromů šv, jb, nevyhovující neofyty
- ak k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince
druhově odpovídající STG 2AB3 a 2B3. Doplňuje funkci biokoridoru v nivě Skřipinského potoka i
LBK 363.0875 v trati Na šibenici
IP 4
Břehové a doprovodné porosty v nivě Štenkravy a na plochách nad ní s nálety dřevin, skupinovitě
zarostlá nízká mez a nálety zarostlé svahy nad nivou. Ve stromovém patře zbytky řad ovocných
stromů šv, jb, a vyhovující druhy – db, bk, bř, jř, jv, tr, nevyhovující neofyty - ak k likvidaci,
v keřovém patře trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově
odpovídající STG 2AB3. V souvislosti se stavbou nádrže upravit a doplnit. Doplňuje funkci LBK
363.0875 v trati Na šibenici.
IP 5
Nálety listnatých dřevin skupinovitě zarostlý širší svah a mez nad údolím Štenkravy. Ve stromovém
patře vyhovující druhy – db, bk, bř, jř, jv, tr, skupiny bo, nevyhovující neofyty – ak, jvj, pjs
k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, bč s porosty dekorativních keřů (šeřík). Omezovat bč.
Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Pěstovat jako remíz (dle
LHO). Doplňuje funkci LBK 363.0875 v trati Na šibenici a Dlouhý.
IP 6
Náletové porosty vr, jí, js, bč, ší u stávající polní cesty souběžně s LBK na Skřipinském potoce.
Cennější jedince dřevin uvolnit, likvidovat ruderál a neofyty, chránit při obnově cesty, zachovat
v případě jejího zrušení v takové podobě, aby byla zajištěna další existence prvku.
IP 7
Nálety keřů, jednotlivé stromy, zbytky řad ovocných stromů (jb, šv, tř,..) na nízkých mezích a
kolem polní cesty. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající 2AB3 na svazích nad
nivou. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. V souvislosti se stavbou nádrže
upravit a doplnit. Doplňuje funkci LBK 363.0875. Významná součást krajinného obrazu údolí
Mohelničky.
IP 8
Svah nad nivou Mohelničky se zbytky řad ovocných stromů, s nálety dřevin. Vyhovující druhy –
js, tp, os, jř, jv, tr, nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci a porosty listnatých keřů - trn, ší, jí, bč.
Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Chránit před
neofyty a před zanášením agrochemikálií. Doplňuje funkci LBK 363.0875.
IP 9
Svah nad nivou Mohelničky u hřiště se zbytky ovocných stromů, s nálety dřevin. js, tp, os, jv, trn,
nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci a porosty listnatých keřů - trn, ší, jí, bč. Omezovat bč.
Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Upravit obnovit při stavbě
polní cesty.
26
IP 10
Mez s nálety křovin trn, ší, jí, bč, zbytky z řady ovocných stromů. Ošetřit, odstranit prosychající,
Vyhovující druhy chránit, nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci. Omezovat bč. Probrat, uvolnit
perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3.
IP11
Remíz podél polní cesty – bo, db, zbytky z řady ovocných stromů (tř, šv) s pásem křovin (trn, ší, jí,
bč) se skupinami stromů z náletů -vyhovující druhy – js, tp, os, jř, jv, nevyhovující neofyty – ak, jvj
k likvidaci. Omezovat bč. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. Probrat, uvolnit
perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3.
IP12
Náletová lesní a krajinná zeleň ve strži. Navazuje na souvislé porosty NRBC mimo obvod KPÚ.
Porostní plášť tvoří pás křovin (trn, ší, jí, bč) se skupinami mladších stromů z náletů. Chránit,
uvolnit vyhovující druhy, nevyhovující neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit
perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3, 2 BC3. Chránit před neofyty a před
zanášením agrochemikálií.
IP13
Křovinami zarostlá mez (trn, ší, jí, bč) se skupinami stromů z náletů. Chránit, uvolnit vyhovující
druhy, nevyhovující neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince
druhově odpovídající STG 2B3. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií.
IP14
Remíz na skalním výchozu u polní cesty – bo, db, s pásem křovin v porostním plášti a kolem polní
cesty (trn, ší, jí, bč) se skupinami stromů z náletů. Chránit, uvolnit vyhovující druhy, nevyhovující
neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově
odpovídající STG 2AB3.
IP15
Skalní výstup s lesostepními společenstvy s rozvolněnou skupinou bo, podrost ší, trn. . Navazuje na
souvislé porosty NRBC mimo obvod KPÚ. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií.
IP16
TTP – pastvina, travnatá step na mělké půdě na hadcích navazující na Mohelenskou hadcovou step.
Funkční jako ochranné pásmo NPR.
IPS
Vegetační pásy v trasách částí LBK. Spolu s ostatními trvalými vegetačními krajinnými strukturami
nahrazují funkci biokoridorů tam, kde by zábor byl jen velmi obtížně zdůvodnitelný.
Liniové prvky – aleje (IPA)
Krajinný ráz není dovoleno měnit. Ve smyslu zákona 114/92 Sb. je dán tradičními
jednodruhovými alejemi vysokokmenných tvarů ovocných i ostatních stromů. Na úzkých
pozemcích u cest a silnic v úrovni terénu nelze vysazovat pásy keřů se skupinami stromů, protože
zde pro ně není dostatek místa. Takové porosty lze použít na meze a širší plochy násypů a zářezů.
27
Aleje u silnic
Stávající aleje ovocných stromů na silničních pomocných pozemcích v péči SÚS Třebíč
dožívají, jsou mezerovité nebo zcela chybí. Je třeba je obnovovat v aktuálním rozsahu jako určující
krajinotvorné prvky bez podstatného hospodářského a ekologického významu, použít krajové
odrůdy ovocných stromů podle platné koncepce obnovy silniční zeleně ve správě SÚS Třebíč.
Ovocné stromy je možno nahradit malokorunnými stromy velikosti jeřábu, javoru, břízy.
Respektovat ochranná pásma inž. sítí. To znamená také nepřipustit ukládání nových sítí do menší
než bezpečné vzdálenosti od alejí.
Aleje u polních cest
Budou navrženy u hlavních cest, přednostně použít krajové odrůdy ovocných stromů –
švestky, jabloně, hrušně, třešně dle stanovištních podmínek. Jde o obnovu krajinného rázu.
3.6.6 Krajinný ráz
V zákoně č. 114/1992 Sb., § 12 je stanoveno: Krajinný ráz, kterým je zejména
přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností
snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a
povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných
krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické
měřítko a vztahy v krajině.
Mohelno leží v otevřené zemědělské krajině. Díky dlouhodobému zemědělskému
využívání došlo v 2. vegetačním stupni k odlesnění krajiny, její přeměně na ornou půdu,
s omezeným podílem trvalých travních porostů
V dálkových pohledech se uplatňují dvě kulturní dominanty – zvonice u kostela Všech
svatých a boží muka na halštatské mohyle při národní přírodní rezervaci.
3.6.7 Přírodní charakteristika
Řešené území spadá do Jevišovického bioregionu (1.23), který je charakterizován plošinami
na krystalických břidlicích, které jsou rozřezány skalnatými údolími řek v Z - V směru. Výraznými
údolími řek Jihlavy a Oslavy proniká teplomilná biota hluboko na západ. Vyskytuje se zde 1. až 4.
vegetační stupeň a střídají se geologické podklady (včetně ostrovů hadců a vápenců). To vše
umožňuje přítomnost reliktních společenstev (hadce jižně od Mohelna). Plošiny jsou jednotvárnější,
tvořené dubohabřinami s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená
absence bučin. Lesy v údolích mají dodnes dosti přirozenou skladbou a jsou hodnotné, na plošinách
převažuje orná, v lesích kulturní bory a smrčiny.
Charakter biochory v k.ú. je velmi obdobný, nejhodnotnější částí je údolí Jihlavy, se
skalními výchozy, rozsáhlými doubravami a stepními lokalitami chráněnými nejen statutem
Přírodního parku. Nejcennější části jsou vyhlášeny jako zvláště chráněné území dle zák. 114/92 Sb.
- NPR Mohelenská hadcová step.
V katastru jsou zastoupeny 4 typy biochor. Převážná část řešeného území se nachází
v biochoře 1.23.2. teplých pahorkatin, menší část je v biochoře 1.23.3. mírně teplých plochých
pahorkatin a vrchovin. Jižní část katastru, podél řeky Jihlavy, spadá do biochory 1.23.4. hlubokých
říčních zářezů a 1.23.5. biochory hadcových svahů. Řešný katastr zasahuje na severu do biochory
1.23.4. - výběžkem do údolí Oslavy.
V jižní části zájmového území se nachází velmi cenné skalní stepi a postagrární pastvinná
stepní lada v NPR Mohelenská hadcová step. Vyskytují se zde unikátní společenstva s výskyty
xerotermofytů. Kaňon řeky rovněž představuje nejrozlehlejší lesní území v řešeném území.
28
V biochoře teplých pahorkatin převažují společenstva 2. vegetačního stupně (střední
a východní část katastru), 3. vegetační stupeň se nachází v úzkých potočních nivách a na svazích
spadajících k údolím řek. Převažují rozlehlá pole, v roztroušených zbytcích lesních porostů jsou
hlavními dřevinami dub zimní a habr, vyskytují se i plochy akátin. Druhově bohaté jsou zde
ostrůvky postagrárních lad s xerotermofyty.
V biochoře mírně teplých plochých pahorkatin a vrchovin opět plošně převažují agrocenózy.
Louky se zachovaly obvykle jen v potočních nivách. Převažují společenstva 2. vegetačního stupně
(západní část katastru). 3. vegetační stupeň se nachází v lesnatém masivu Zeleného kopce. Lesní
porosty mají silně změněnou dřevinnou skladbu. Převládají borové a smrkové porosty, původní
dubové bučiny se zachovaly jen v malých zbytcích.
V kontrastní biochoře hlubokých říčních zářezů se vyskytuje velmi pestrá mozaika
společenstev 1. až 3. vegetačního stupně. Svahy údolních zářezů jsou zpravidla souvisle zalesněny.
Kromě kulturních jehličnatých lesů, jsou zde velmi často porosty s přírodě blízkou až přirozenou
dřevinnou skladbou.
Biochora hadcových svahů má v říčních zářezech specifickou biotu. Nejcennější jsou skalní
stepi a postagrární pastvinná stepní lada s unikátními hadcovými xerotermními společenstvy na
jižní expozici.
V zájmovém území se vyskytují tato STG, představující mozaiku potencionálních společenstev:
nejrozšířenější na plošinách je
2AB3 Kyselé bukové doubravy
2B3
Typické bukové doubravy
3B3
Typické dubové bučiny
v potočních nivách
3B3-4 lipové dubové bučiny
3BC4-5
jasanové olšiny
ostrůvkovitě
2AB2 (-3)
bukové doubravy
3A3
bukodoubravy
unikátní mozaiku v údolí Jihlavy doplňují ještě
1B1
zakrslé doubravy nižšího stupně
1B2
zakrslé doubravy nižšího stupně
1B3
typické doubravy
1AB2 borové doubravy na píscích
1BD1 zakrslé doubravy
1BD2 zakrslé doubrav s ptačím zobem
2BD1 zakrslé doubravy s ptačím zobem ve stráni
3.6.8 Kulturní charakteristika
Zemědělská kulturní krajina v okolí řešeného sídla je zcela přeměněna lidskou činností.
Převládají velké nepravidelné bloky intenzivně využívané orné půdy, vymezené polními cestami,
zástavbou, remízky a břehovými porosty vodotečí.
Ves návesního typu má (později zastavěnou) obdélníkovou náves s kostelem, obklopenou
přízemními zemědělskými usedlostmi, na které navazuje různorodá, většinou podél komunikací
řazená zástavba novějších domů. Přechod sídla do krajiny tvoří většinou zahrady a ovocné sady.
29
3.6.9 Historická charakteristika
Po urbanistické stránce je Mohelno mimořádně zajímavým městským celkem (první doklad
o statutu městečka se váže k roku 1349), který s největší pravděpodobností vznikl v několika fázích.
Základní lokační fázi lze nepochybně položit do vrcholného středověku, nejpozději asi do 1.
poloviny 14. stol., kdy již bylo Mohelno městečkem a existoval zde lánový systém členění plužiny.
Předlokační stav, kdy bylo Mohelno vsí, později zřejmě trhovou vsí, není znám. Jeho pozůstatkem
může být poloha kostela, jehož jádro je datováno do poloviny 13. stol.
Jeden geometricky lokovaný celek představuje poměrně velké obdélné náměstí
v jihozápadní části Mohelna, západně od kostela, na pravém břehu Mohelničky. Na toto náměstí se
váže ortogonální uliční síť. Druhý útvar představuje Mohelno jako celek. Jde o obrovský obdélník o
rozměrech cca 200 x 425 m, v němž výše popsané náměstí s přilehlými ulicemi zaujímá jen
jihozápadní čtvrtinu. Na jižní a severní stranu obdélníka se vážou největší mohelenské usedlosti
zachovávající jednotnou hloubku. Za nimi procházejí záhumenní cesty. Do současnosti se
zachovalo pojmenování pro severní stranu Holické záhumenice a pro jižní stranu Rýnské
záhumenice. Rovněž obě kratší strany obdélníka mají souvislou zástavbu poměrně velkými
usedlostmi, ale bez přímé návaznosti na plužinu, neboť leží již převážně v nivě potoka. Také podél
těchto stran se zformovaly ulice, z nichž západní se nazývá Růžová (původně zřejmě Lužová
protože vynikala nečistotou). Součástí celé dispozice je i panský dvůr v severovýchodním rohu
obdélníka, pravděpodobně vázaný na středověkou tvrz.
K velkému nárůstu počtu domů v Mohelně došlo kolem čtvrtiny 19. stol. Protože uvnitř
obdélníka již nebyly volné plochy k dispozici, byly tři domkářské enklávy situovány vždy za rohy
obdélníka. Na jihozápadě při cestě k papírně Kozí hora, na severozápadě při cestě ke Kramolínu
Kladerubky, (obě kolem r. 1820) a na jihovýchodě Hlínek (snad ještě v 18. stol.).
Novodobý vývoj půdorysu Mohelna od 2. čtvrtiny 19. a ještě v 1. pol. 20. stol. navázal na
domkářské kolonie a nové domy se řadily symetricky podél všech čtyř silnic, vybíhajících z rohů
obdélníka k severu či jihu. Mohelno jako celek tak nabylo tvaru písmene H. Pouze na
severovýchodě, východně ode dvora, vznikla i ulice směrem východním (do Lhánic). Kromě nové
výstavby na obvodu se dále zahušťovala i zástavba uvnitř obdélníka. Chalupy byly postaveny
severně pod kostelem, jižně od kostela byla postavena historizující budova školy (později necitlivě
zmodernizovaná). Bohužel bylo z velké části zastavěno velké tržní náměstí, na němž byla zcela
nevhodně situována budova nové školy, později doplněná ještě méně vhodným objektem
tělocvičny. Ve 2. pol. 20. stol. pak nové rodinné domky rozšiřovaly půdorys městečka kolem
nových ulic do stran (zejména severozápadně a jihozápadně). Zcela zastavěna byla i plocha za
severní záhumenní cestou, kde vznikla nevhodně pravoúhle komponovaná uliční síť. Tím byla
původní urbanistická kompozice městečka velmi necitlivě narušena.
Pozoruhodná je celistvě dochovaná řada zděných stodol na jižním humně, postavených ve 2.
pol. 19. stol. a na počátku 20. stol. Jedinečný je i krajinný rámec městečka ležícího v „meziříčí“
ohraničeném na severu řekou Oslavou a na jihu řekou Jihlavou. Vnímání okolí Mohelna je velmi
citelně negativně narušeno existencí nedaleké JEDu (jaderné elektrárny Dukovany).
3.6.10 Charakteristika přírodních podmínek
Katastrální území městyse Mohelno o rozloze 1753,9191 ha leží při východním okraji
Českomoravské vrchoviny. Plochý a mírně zvlněný reliéf se celkově sklání k východu a
jihovýchodu. Okraje plošin příkře spadají do údolí Oslavy a Jihlavy. Tato dvě údolí směrem k severu
a jihu ohraničují zvlněnou plošinu, na které leží městys Mohelno.
Hluboce zařezaná údolí vodních toků mají skalnaté a kamenité svahy a úzké nivy na dnech
údolí. Jejich příkré svahy jsou převážně zalesněné, na skalních výchozech jsou rozvolněné lesní
30
porosty a skalní bezlesí. Lesní porosty na svazích a na západním okraji k.ú. zabírají 25,9914 %
celkové výměry řešeného katastru. Část údolí řeky Jihlavy vyplňuje vodní nádrž Mohelno.
V mírně zvlněném reliéfu dominuje zemědělské využití, převážná část ploch je zorněna.
Zemědělská půda zabírá zhruba 55,5763 % z rozlohy k.ú. Z toho trvalé travní porosty zabírají
6,8630 %.. Jsou především v nivách větších toků, na příkrých svazích údolí a ve vlhkých dnech
mělkých údolí. Zahrady a sady zabírají 1,7136 % celkové rozlohy katastru a navazují bezprostředně
na zástavbu obce. Vodní plochy zabírají 5,6341 % z celkové rozlohy katastru. Plošně dominuje
vodní nádrž Mohelno v údolí Jihlavy. Na potocích jsou rybníky Kočičák, Chobot a Tlustý, na okraji
obce je nádrž Suchánek. Jihozápadně od obce, těsně nad údolím Jihlavy, je mokřina Jezero. Ostatní
plochy zabírají 11,2848 % a zastavěné plochy představují 1,5134 % rozlohy katastrálního území.
Geomorfologie
Katastrální území Mohelno náleží podle regionálního členění reliéfu (Demek J. a kol. 1987)
do geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina. Větší část území náleží k okrsku Mohelenská
vrchovina, menší část území na jihozápadním okraji náleží k Hartvíkovické vrchovině. Plochý
pahorkatinný reliéf má místy ráz až zvlněné plošiny a celkově se sklání k východu a jihovýchodu.
Na severu a jihu je tento pahorkatinný povrch omezen hlubokými zářezy údolí Oslavy a Jihlavy.
Jeho okraje jsou rozřezány přítoky těchto řek. Pahorkatinný reliéf je tvořen plošinami s mírnými
táhlými svahy, jež jsou rozčleněny malými svahovými údolími, mělkými dlouhými úpady a malými
nivami vodních toků. Směrem k okrajům plošin se údolí zužují a zahlubují a mají až charakter strží.
Údolí jsou hluboce zařezaná, jejich svahy jsou příkré a místy skalnaté, vyskytují se zákruty a
zaklesnuté meandry, údolní niva je úzká. Výraznější boční údolí směřující z okolních plošin jsou
strmá, na krátkých úsecích rychle zahlubují. Četné úseky svahů jsou skalnaté, se sutěmi. Profil údolí
je často asymetrický se strmějšími svahy nad nárazovými břehy, na svazích jsou četné erozní rýhy.
Obec leží v nadmořské výšce 350 m. Nejvyšší bod řešeného katastru leží na západním okraji
řešeného území – 453 m. n. m. Nejnižší bod je v místech, kde řeka Jihlavka opouští řešené území –
265 m. n. m.
Geologie
Geologické podloží budují převážně prekambrické horniny moravského moldanubika. Plošně
převažují granulity s granátem a biotitem. Jižně od obce je ostrůvek hadců a eklogitů (eklogitové
amfibolity). Na severovýchodní okraj území v údolí Oslavy zasahují amfibolity a biotitické pararuly.
Na podložních horninách spočívá pokryv sedimentárních hornin. Severně od obce jsou ostrůvky
miocenních jílovitých písků až písčitých jílů a štěrků. Větší část katastrálního území je překryta
kvartérními sprašovými pokryvy. Údolí vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité sedimenty,
menší údolí a deprese vyplňují deluviofluviální písčitohlinité sedimenty a deluviální ronové hlíny.
Hydrologie
Katastrální území obce Mohelno je odvodňováno řekami Jihlavou (č. povodí 4-16-02)
a Oslavou (č. povodí 4-16-02) a jejich přítoky. Severní část k.ú. odvodňovaná Skřípinským
potokem (4-16-02-080) a jeho pravostranným přítokem Mančalovským potokem náleží k povodí
Oslavy, jižní část k.ú. odvodňovaná Jihlavou, Mohelničkou (4-16-01-106) a jejím pravostranným
přítokem Štenkravou náleží do povodí Jihlavy.
Podle Vyhlášky 28/1975 Sb. jsou řeky Jihlava a Oslava zařazeny do vodohospodářsky
významných toků.
Vodní toky jsou jak přírodní s přírodě blízkými břehovými porosty, tak i upravené s
narušenými a změněnými břehovými porosty. Některé úseky vodních toků jsou zatrubněné. Nivy
jsou nevýrazné, převážně rozorané a zemědělsky využívané. Vlhkých luk je velmi málo.
31
Severní část zemědělsky obhospodařovaných pozemků na katastrálním území obce Mohelno
je odvodněna systematickou trubní drenáží. Jedná se např. o pozemky v tratích „Za Velkými“,
„Mančalov“, „Cenkov“.
Kvalita vody v popsaných tocích je poměrně dobrá, většina toků má jakost vody ve 2. třídě
kvality. V řece Mohelničce se např. kvalita vody výrazně zlepšila po vybudování obecní kanalizace
a čistírny odpadních vod. Koryto Mohelničky v zastavěném území obce je však znehodnoceno
necitlivou regulací provedenou z lomového kamene na cementovou maltu, čímž byl tok významně
degradován.
Nejvýznamnější vodní nádrží v hodnoceném k.ú. je vodní nádrž Mohelno na řece Jihlavě o
ploše 118 ha a celkovém objemu 17,1 mil m3. Nádrž je součástí vodního díla Dalešice a slouží
k vyrovnávání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny. Zátopa nádrže Mohelno okrajově zasahuje
do jižní části řešeného území.
V zastavěném území obce se nachází malá vodní nádrž Suchánek, která je napájena
potokem Mohelnička. Severně od obce jsou na Skřipinském potoce vybudovány 3 rybníky
Rákosník, Chobot a Kočičák. Tyto nádrže mají sypanou hráz, výpustné zařízení v podobě požeráku
a bezpečnostní přeliv. Nádrže jsou ve správě obce. Jihozápadně od obce, těsně nad údolím řeky
Jihlavy, je mokřina Jezero.
Pedologie
V řešeném k.ú. Mohelno převládají typické kambizemě na svahovinách z rul a granitů
a hnědozemě na spraších, sprašových hlínách a polygenetických svahovinách. Ojediněle se vyskytují
také hnědozemě přecházející do hnědozemí černozemních a černozemí. V podmáčených depresích se
nacházejí kambizemě pseudoglejové až ostrůvky glejů. Podél malých vodních toků převládají glejové
fluvizemě. Na svazích údolí na výchozech hadců se střídají hořečnaté litozemě, rankery, místy se
objevují hořečnaté pararendziny, typické kambizemě a kambizemě kyselé, ve splachových depresích
gleje, podél vodních toků glejové fluvizemě. Na ostatních horninách se v půdním pokryvu na svazích
údolí se střídají kambizemě typické a kyselé, ve skalnatých úsecích převažují rankery a litozemě.
Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky
vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ, kdy kód BPEJ vyjadřuje
mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy I.-V.
Na k.ú. Mohelno zcela převládají půdy I. tř. ochrany (447,6251 ha), méně zastoupené jsou
půdy V. tř. ochrany ZPF (113,7991 ha) a nejmenší výměru mají půdy IV. tř. ochrany (110,0963 ha).
Územní plán Mohelno navrhuje celkový zábor 70,6844 ha, z toho 43,8102 ha ZPF, což činí
4,4944% současné rozlohy zemědělské půdy v k.ú. Mohelno (974,7628 ha ZPF), což neznamená
podstatný úbytek zemědělské půdy.
Hlavní půdní jednotky na k.ú. Mohelno:
- 08 – černozemě smyté a erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně
těžké
- 10 – hnědozemě na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd
- 29 – hnědé půdy a hnědé půdy kyselé převážně na rulách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité,
většinou s dobrým vodním režimem půd
- 37 – mělké hnědé půdy, většinou kyselé na všech horninách, lehké, v ornici zpravidla středně
štěrkovité, kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy kromě
vlhkých oblastí
- 42 – hnědozemě oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné
k dočasnému zamokření
- 56 – nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vodními poměry
- 58 – nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vodní poměry místně méně
příznivé, při odvodnění příznivé
32
-
-
-
-
-
67 – glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi
těžké, zamokřené
Třídy ochrany zemědělské půdy:
I. třída ochrany zemědělské půdy – sdružuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je
možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně a to převážně na záměry
související s obnovou ekologické stability krajiny (ÚSES), případně pro liniové stavby zásadního
významu.
II. třída ochrany zemědělské půdy – charakterizuje zemědělské půdy, které mají v rámci
jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně
zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s
ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
III. třída ochrany zemědělské půdy – slučuje půdy v jednotlivých klimatických regionech
s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním
plánováním využít eventuálně pro výstavbu.
IV. třída ochrany zemědělské půdy – zahrnuje půdy v rámci příslušných klimatických regionů s
převážně podprůměrnou produkční schopností, jsou chráněny omezeně a jsou využitelné i pro
výstavbu.
V. třída ochrany zemědělské půdy – zahrnuje zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností
včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně
nejvíce ohrožených. Většinou se jedná o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné.
U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Tyto půdy jsou chráněny
nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem, chráněných území a
dalších zájmů ochrany životního prostředí.
Klimatologie
Řešené katastrální území náleží k mírně teplé klimatické oblasti MT 11 (Quitt E. 1970).
Klimatická oblast MT 11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období je krátké s mírně teplým
jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním
sněhové pokrývky.
Nejbližší klimatická a srážkoměrná stanice s podobným charakterem reliéfu se nalézá
v Hrotovicích.
Tab. 1 Průměrné teploty vzduchu ve °C za období 1901-1950, Hrotovice (405 m n.m.)
(Podnební ČSSR, 1961)
měsíc I
II
III
IV
oC
-2,9 -1,6 2,7
7,6
Průměrná roční teplota je 7,5 oC.
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
12,9
15,8
17,5
16,6
13,1
7,7
2,4
-1,3
Tab. 2 Průměrné srážky v mm za období 1901-1950, Hrotovice (405 m n.m.)
(Podnební ČSSR, 1961)
měsíc I
II
III
IV
V
mm 30
29
28
42
54
Průměrný srážkový úhrn za rok 559 mm.
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
71
77
68
41
43
38
38
33
Chráněná území
Na řešeném katastru se nachází velmi významné chráněné území – národní přírodní
rezervace "Mohelenská hadcová step". Jedná se o skalnatý, převážně k jihu obrácený amfiteátr na
levém břehu hlubokého údolí Jihlavky. Toto chráněné území má vyhlášeno ochranné pásmo –
skalnatý ostroh obtékaný meandrem řeky Jihlavky (tzv. Čertova hráz) s přilehlým svahem. Ve
výkresové části dokumentace jsou zakresleny stávající hranice tohoto unikátního chráněného území
společně s návrhem na jeho rozšíření.
Severní část řešeného katastru zasahuje do dalšího chráněného území - přírodní rezervace
"Údolí Oslavy a Chvojnice" - jedno z největších maloplošných chráněných území u nás (2394
ha).
Rozkládá se v jihovýchodních výběžcích Českomoravské vrchoviny a je tvořena
kaňonovitými údolími Oslavy a Chvojnice. Vyznačuje se velkou rozmanitostí krajinného reliéfu a
je jedinečnou ukázkou jednoho z posledních zachovalých údolí moravských toků. Území je
zajímavé nejen po stránce krajinářské, ale i z hlediska přírodovědeckého. Lesní porosty zde
rostoucí mají, díky nepřístupnému terénu, mnohde charakter pralesů.
Dále se v řešeném území nacházejí tyto významné krajinné prvky:
386 Jezero – Mokřad s rozsáhlými rákosovými porosty a s význačnými rostlinnými
a živočišnými druhy (vlhkomilná flóra, hnízdiště vodních ptáků, obojživelníci). Součástí tohoto
významného krajinného prvku je také pozemek parc. č. 6904 (vodí plocha) který je významným
krajinným prvkem ze zákona.
387 Hadcová stráň – Ekologicky významné hadcové stráně (stepní lada, lesostepi
a skaliska) unikátní přírodní společenstva na jižních svazích mimo území NPR Mohelensá hadcová
step
218 Chobot - rybník – Významný krajinný prvek ze zákona, který byl navíc ještě
zaevidován vzhledem ke svému současnému zvláště cennému a významnému stavu.
389
Staré Hory
Na Šibenici
Na Úzkých
V materiálech okresního úřadu se nacházejí tyto VKP navržené na vyhlášení:
384 Doubravka
Kromě těchto výše uvedených se ještě v generelu ÚSES ing. Mikoláška vyskytují tyto další
navržené VKP:
2
Niva pod Cenkovem
5
Doubravka (není totožná s Doubravkou dle podkladů okresního úřadu)
12
Rokle
13
Pastvina pod Vinohrady
Všechny tyto významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresové části dokumentace.
34
3.6.11 Limity využití území
Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v k. ú. obce Mohelno stanoveny tyto limity využití
území:
1.1.1.1 Vymezený místní územní systém ekologické stability.
1.1.1.2 Ochrana významných krajinných prvků ze zákona 144/92 Sb.
1.1.1.3 Ochrana zvláště chráněných území ze zákona 114/92 Sb.
3.7.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení
3.7.1 Základní členění řešeného katastru
Návrh členění obce na funkční plochy je patrný z hlavního výkresu územního plánu
Mohelno. Návrh funkčního uspořádání ploch je základním úkolem a účelem územního plánu.
Vychází z celkové koncepční představy o obci a její vnitřní organizace vyjádřené v urbanistické
koncepci.
Celé území obce je členěno na tři rozdílné druhy území:
1 – Území urbanizované - zastavěné
Jedná se o ty části území obce, které jsou výrazně změněné a přetvořené stavební činností.
Funkčním členěním je vyjádřen dosavadní charakter ploch v tomto území a možnost jeho obměny,
především změnami dokončených staveb, případně asanací nebo asanačními úpravami.
Do zastavěného území obce patří zóny:
B – bydlení
R – rekreace
O – občanské vybavení
SV - plochy smíšené obytné
T – technická infrastruktura
V – výroba a skladování
P- veřejná prostranství
Z – zeleň
W – plochy vodní a vodohospodářské
2 – Území urbanizované - zastavitelné
Jedná se o území vymezená územním plánem jako vhodná k zastavění. Zahrnují zpravidla
půdu v zemědělském půdním fondu, navrhovanou pro nezemědělské účely ve smyslu zákona č.
334/1992 Sb, o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Mezi
zastavitelná území je možno zahrnout stejné zóny jako do území současně zastavěného. Kódy
těchto zastavitelných území jsou v hlavním výkrese územního plánu vyznačeny modrou barvou,
aby byly odlišeny od kódů ploch stávajících.
35
3 – Území neurbanizované - nezastavitelné
Jedná se o ty části řešeného území, které nejsou určeny k zastavění. Jsou to především zóny:
D – dopravní infrastruktura
W – plochy vodní a vodohospodářské
NZ – plochy zemědělské
NL – plochy lesní
NP – plochy přírodní
NS - plochy smíšené nezastavěného území
NT - plochy těžby nerostů - nezastavitelné
Do nezastavitelného území jsou zahrnuty také všechny prvky ÚSES.
3.7.2 Zóny urbanizovaného území
Urbanizované území je členěno na tyto zóny:
Bydlení:
Plochy bydlení (stávající i navrhované) jsou situovány v celém urbanizovaném území obce,
neboť jde o plochy vyjadřující hlavní a nejdůležitější funkci sídla. Plochy bydlení zahrnují
zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a
technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky
souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře
větší než 1000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které
nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží
zejména obyvatelům v takto vymezené ploše.
V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým B. Tyto zóny bydlení jsou dále členěny na tyto funkční typy:
BH – bydlení - v bytových domech
BV – bydlení - v rodinných domech – venkovské
Rekreace:
Plochy rekreace a sportu jsou určeny pro zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním
prostředí. Plochy zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb
a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského
vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a dalších pozemků související dopravní
a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné
s rekreačními aktivitami
V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým R. Tyto zóny rekreace a sportu jsou dále členěny na tyto funkční typy:
RI – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
RH – plochy staveb pro hromadnou rekreaci
Občanské vybavení:
Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského
vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní
prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky
36
související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského
vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní
infrastruktury a být z nich přístupné. Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují
za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského
vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.
V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým O. Tyto zóny občanské infrastruktury jsou dále členěny na tyto funkční typy:
OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura
OM – komerční zařízení malá a střední
OH – hřbitovy
OS – tělovýchovná a sportovní zařízení
Plochy smíšené obytné:
Plochy smíšené obytné slouží pro bydlení v rodinných domech (včetně domů a usedlostí s
hospodářským zázemím), obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti.
SV – plochy smíšené obytné – vesnické
Technická infrastruktura:
Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně
související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren
odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení,
komunikačních vedení a zařízení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení
veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související
dopravní infrastruktury. Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují
v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného
způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách
jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Stavby a zařízení pro
technickou obsluhu území jsou umístěny v takových polohách, aby co nejméně obtěžovaly zejména
plochy bydlení, plochy rekreace a plochy občanské infrastruktury.
Při umísťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na
okolí.
TI – inženýrské sítě
Výroba a skladování:
Plochy určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, pro skladování (obvykle
v uzavřených areálech s malou frekvencí styku s veřejností), pro zařízení těžby a zpracování
surovin prvovýroby, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické
infrastruktury. Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy
využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb z důvodu
negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch
jiného způsobu využití.
Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní
infrastruktury a musí být z nich přístupné. Jsou situovány na okraji urbanizovaného území nebo
mimo něj tak, aby jejich negativní ovlivňování ploch bydlení bylo omezeno na minimum.
V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým V. Tyto zóny výrobních aktivit jsou dále členěny na tyto funkční typy:
VD – drobná a řemeslná výroba
37
VZ – zemědělská výroba
VL – lehký průmysl
Veřejná prostranství:
Jedná se o plochy, jež tvoří veřejně přístupná prostranství v zastavěném území umožňující
veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla (místní a obslužné komunikace v zastavěném územím,
příjezdové komunikace k jednotlivým nemovitostem, pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické
stezky, chodníky, autobusové zastávky, odstavné plochy, pásy zeleně podél komunikací, technické
sítě).
Veřejná prostranství jsou vymezena samostatně, pokud nejsou zařazena do jiných funkčních
ploch a pokud je to nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch
občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů apod.
PV - veřejná prostranství - komunikační funkce
Zeleň:
Funkční využití „zeleň“ bylo v územním plánu Mohelno zavedeno přestože není uvedeno ve
vyhlášce č. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území a to proto, že plochy s tímto
funkčním využitím nebylo možno zařadit mezi ostatní plochy s rozdílným způsobem využití pro
jejich důležitost a mimořádný význam v urbanistické struktuře řešeného sídla.
Jedná se o plochy s vysokým podílem zeleně v zastavěném území a ve volné krajině. Tyto
plochy jsou buď oploceny (vyhrazená zeleň) popřípadě přímo navazují na veřejné prostory
a dopravní plochy (veřejná prostranství s komunikační funkcí).
V hlavním výkresu územního plánu jsou plochy zeleně označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým Z. Plochy zeleně jsou dále členěny na tyto funkční typy:
ZS - soukromá a vyhrazená
ZV - veřejná zeleň
Plochy vodní a vodohospodářské
Plochy vodních toků a vodních ploch představují území, jež se vyznačuje tekoucí nebo
stojatou vodou. Jsou tvořeny zejména vodními toky přirozenými, pro něž je charakteristický stálý
nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru celkového sklonu terénu. Dále sem patří plochy nádrží
a jezer - zejména pro akumulaci vody v přírodní prohlubni nebo uměle vytvořeném prostoru na
zemském povrchu, ve kterém se zdržuje nebo zpomaluje odtok vody z povodí. Tyto vodní plochy
plní funkci ekologicko - stabilizační, rekreační, estetickou a hospodářskou. V hlavním výkresu
územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým W. Plochy
vodních toků a vodních ploch jsou dále členěny na tyto funkční typy:
W – plochy vodní a vodohospodářské
3.7.3 Zóny neurbanizovaného území
Neurbanizované území, tvořené nezastavěnými pozemky a pozemky, které nejsou určeny
k zastavění, je členěno na tyto zóny:
Dopravní infrastruktura
Plochy dopravní infrastruktury zahrnuji pozemky dopravních tras a dopravních zařízení.
Slouží pro vedení dopravních tras a pro umístění dopravních zařízení, jimiž se uskutečňuje pohyb
dopravních prostředků, včetně objektů a zařízení pro zajištění provozu na dopravních trasách
38
a obsluhy přemisťovaných osob nebo materiálu. Zahrnují území určená pro umísťování dopravních
zařízení sloužících výhradně pro pohyb motorových vozidel ale také chodců a zemědělské techniky,
cyklistů a cykloturistů.
Jedná se také o plochy, jež tvoří veřejně přístupná prostranství umožňující veřejnou obsluhu
funkčních ploch (silniční komunikace procházející zastavěným územím).
V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto dopravní plochy označeny kódy regulačních
zón začínajícím velkým D. Tyto zóny jsou dále členěny na následující funkční typy:
DS – silniční
DSp - polní a lesní
Plochy zemědělské
Jedná se o zemědělsky využívané nebo jinak obhospodařované krajinné plochy vyznačující
se nižším stupněm ekologické stability sloužící zejména k produkci zemědělských plodin.
Vymezují se za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.
NZ – trvalé travní porosty
NZ – orná půda
(Ve výkresech jsou tyto dva druhy ploch zemědělských rozlišeny barvou).
Plochy lesní
Jedná se o plochy lesního půdního fondu a o pozemky určené k plnění funkcí lesa ve smyslu
lesního zákona a to zalesněné i nezalesněné. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy
označeny kódy regulačních zón NL. Plochy lesů jsou dále členěny na tyto funkční typy:
NL – plochy lesní
Plochy přírodní
Jedná se o plochy s převažující přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné
plochy, plochy evropsky významných lokalit a pozemky smluvně chráněné.
NP – plochy přírodní
Plochy smíšené nezastavěného území
Jedná se o ekologicky kvalitní rostlinná společenstva. Jsou to plochy na nichž se vyskytuje
přírodě blízká skladba porostů vyznačující se vysokým stupněm ekologické stability. Slouží pro
funkčně samostatnou trvalou vegetaci bez primárního hospodářského využití, umístěnou mimo
plochy určené k plnění funkcí lesa. Jedná se o extenzivní travní porosty a dřeviny, skupinovou,
rozptýlenou, solitérní a liniovou krajinnou zeleň, remízky, meze, pásy a plochy křovin, zeleň podél
drobných vodotečí a vodních ploch a břehové porosty.
V hlavním výkresu územního plánu jsou plochy zeleně označeny kódy regulačních zón
začínajícím velkým NS. Plochy smíšené nezastavěného území jsou dále členěny na tyto funkční
typy:
NSp – přírodní
39
3.7.4 Důsledky na urbanistickou strukturu obce
Realizace záměrů navržených v územním plánu Mohelno bude mít pozitivní vliv na
urbanistickou strukturu obce a to tím, že dojde k doplnění této struktury o návrhové plochy pro
bydlení navázané na stávající zastavěné území, čímž bude tvar zastavěného území upraven do
vhodnější podoby.
Zastavěné území obce tvoří poměrně ucelený útvar, jehož tvar je dán přírodními
podmínkami.
Komunikační systém je vzhledem k dopravnímu zatížení a terénním podmínkám vyhovující,
je však nutno do budoucna počítat s některými směrovými a šířkovými úpravami.
Základní myšlenkou urbanistické koncepce, vyjádřené nejnázorněji v mapové části návrhu
územního plánu, bylo maximálně využít volných ploch navazujících na zastavěné území obce
a nerozšiřovat obec příliš za hranice zastavěného území. Plynuly by z toho problémy spojené
s obsluhou nových ploch inženýrskými sítěmi.
Podle požadavků představitelů obce byly vytipovány plochy pro výstavbu RD v maximálním
možném počtu. Pouze takto je možno zajistit budoucím stavebníkům určitou šanci na uskutečnění
jejich záměrů (problémy s odkoupením stavebních parcel od soukromých majitelů). Je to totiž velmi
problematická otázka vzhledem k problémům spojeným se získáváním stavebních parcel. Většina
vhodných stavebních míst je totiž situována na pozemcích, které jsou v soukromém vlastnictví.
Usměrňování rozvoje nové zástavby by mělo umožňovat rozvoj na několika plochách
současně.
Vývoj individuální obytné zástavby je dnes, vzhledem k respektování vlastnických vztahů
k půdě (ceny pozemků a pozemkové daně), těžko odhadnutelný. Bude proto velmi záležet na
celkové politice obce a na tržních vztazích mezi vlastníky pozemků a zájemci o výstavbu.
Řešení územního plánu převážně respektuje historické hodnoty obce a její základní
urbanistickou strukturu. Návrhové lokality pro bydlení jsou navrženy tak, že plynule navazují na
stávající zástavbu a zahušťují ji.
Je možno konstatovat, že jsou v návrhu územního plánu Mohelno navrženy záměry, jejichž
realizací bude urbanistická struktura obce vhodně dotvořena.
V návrhu územního plánu Mohelno jsou respektována všechna ochranná a bezpečnostní
pásma – viz kapitola 3.5.2.
3.7.5 Důsledky na památkově chráněné objekty a objekty v památkovém zájmu
V katastrálním území obce Mohelno jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
27737/7-2843 – kostel Všech svatých
27942/7-2847 – boží muka (při přírodní rezervaci)
25491/7-2849 – kříž (při silnici do Kramolína)
68924/7-2848 - krucifix
24256/7-2846 – socha sv. Jana Nepomuckého
40
Na území obce se nacházejí i další objekty charakteru nemovitých kulturních památek.
Jedná se zejména o:
1. Zvonice u kostela (p.č.117 st.)
2. Fara (p.č.74)
3. Pás stodol na jižním okraji obce (p.č.195/1, 195/2, 194, 191, 188/2, 187/2, 187/1,
184, 183, 347, 179, 175, 172, 171, 169/2, 165, 164, 161)
4. Radnice s podloubím (p.č.111 st.)
5. Usedlost čp. 8 (p.č.133 st.) východně od náměstí
6. Komory naproti čp. 5 (p.č.119 st.)
7. Stodola p.č. 35 st.
8. Usedlost č.p. 57 (p.č.75 st.)
9. Usedlost č.p. 121 (p.č.28 st.)
10. Usedlost č.p. 124 (p.č.32/1 st.)
11. Usedlost č.p. 92 (p.č.51/1 st.)
12. Usedlost č.p. 110 (p.č.2 st.)
13. Usedlost č.p. 194 (p.č.248 st.)
14. Usedlost č.p. 281 (p.č.49/5 st.)
15. Usedlost č.p. 259 (p.č.314 st.)
16. Stará pošta p.č. 300 st.
17. Bývalá papírna pod Mohelenskou hadcovou stepí (p.č.216 st.)
18. Chata malíře Sv. Bobše pod Mohelenskou hadcovou stepí (p.č.370 st.)
Ve výše uvedených seznamech jsou vyjmenovány objekty, jejichž zachování je nezbytné
pro zachování současného příznivého estetického působení obce jako celku. Všechny tyto objekty
jsou ve výkresové dokumentaci vyznačeny grafickými značkami.
Žádná z výše uvedených památek není návrhem územního plánu – Mohelno negativně
dotčena.
Katastrální území obce Mohelno je územím s archeologickými nálezy. V případě
jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru obce je jejich investor povinen dle
ustanovení § 22 odst. 2. zák. č. 20/19887 Sb. V platném znění již v době příprav stavby tento záměr
oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a uzavřít v dostatečném předstihu před zahájením
vlastních prací smlouvu o podmínkách provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí
oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn
při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za provádění
výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR nebo nejbližší muzeum a příslušný
stavební úřad.
3.7.6 Důsledky na zeleň na veřejná prostranství v zastavěném území
Účelem navrhovaných úprav na plochách veřejné zeleně v řešeném městysi Mohelno je
regenerace stávajícího stavu zelených ploch.
Návrh úprav vychází z rozboru historických podkladů, přírodních podmínek, ze současných
provozních a kompozičních vztahů, z potřeb a požadavků objednatele na využití jednotlivých ploch.
Obnovené plochy se stanou zdrojem poznání života v obci v minulosti, ale také významným
centrem klidové rekreace v přírodním prostředí pro obyvatele a návštěvníky městyse Mohelno.
V územním plánu Mohelno jsou navrženy na obnovu zeleně tyto plochy:
41
a) Plochy severně od kostela (Mo_426, Mo_427)
Cílem úpravy historického jádra městyse Mohelno je návrh výsadeb, které odpovídají
vesnickému prostředí, krajinnému rázu, historickému vývoji místa, a dále svou velikostí budou
odpovídat měřítku daného prostoru.
Kostru kompozice tvoří travnaté plochy, které jsou vymezeny upravenými a jasně
vymezenými komunikacemi pro pěší. V travnatých plochách jsou vysázeny solitérní listnaté stromy
či skupiny (lípy, slivoně, jeřáby). Ve stromořadích podél komunikací jsou použity lípy a hrušně.
Stávající jehličnany jsou navrženy k odstranění či na dožití. Kompozici dotvářejí trvalkové záhony
severně od kostela. Sadové úpravy bude nutné doplnit odpovídajícím mobiliářem (lavičky,
odpadkové koše), aby prostory mohly sloužit k zastavení a setkávání lidí.
Vzhledem k tomu, že inženýrské sítě převzaté z návrhu územního plánu jsou orientačními
nákresy (viz. výkresová část), bude nutné při dalších stupních projektové dokumentace získat
přesné zákresy od správců jednotlivých síti a na jejich základě upřesnit návrh výsadby dřevin
(stejná situace nastane v omezené míře i u ostatních řešených ploch).
b) Zeleň západně od radnice (Mo_425)
Cílem navrhovaných vegetačních úprav je zlepšení mikroklimatických poměrů v centru
městyse a smysluplná úprava zelené plochy v centru. Bude se jednat především o odstranění
stávajících nevhodných jehličnanů a jejich nahrazení vhodnějšími dřevinami.
c) Bývalá farská stodola jihozápadně od hřbitova (Mo_424)
Cílem navrhované úpravy je vytvoření nové zelené plochy navazující na stávající hřbitov.
Tato plocha vznikne asanací bývalé farské stodoly.
Použity by měly být domácí druhy listnatých stromů (javory, olše, střemchy). Sadové
úpravy bude nutné doplnit odpovídajícím mobiliářem (lavičky, odpadkové koše), aby prostory
mohly sloužit k zastavení a setkávání lidí.
42
3.8
Zdůvodnění navržené koncepce dopravy
3.8.1 Úvod – základní komunikační systém
Katastrálním územím Mohelno procházejí tyto silnice:
II/392
Velké Meziříčí - Kralice - Tulešice
III/39217 Mohelno - Sedlec - Vicenice
III/39219 Mohelno - průjezdná
III/3935 Oslavany - Senorady - Mohelno
Silnice II/392 prochází územím ve směru sever - jih, v Kralicích nad Oslavou křižuje silnici
I/23 Písek - Jindřichův Hradec - Třebíč - Kývalka, která se v Tasově prostřednictvím silnice II/390
připojuje mimo úrovňovou všesměrnou křižovatkou na D 1, EXIT 153 Lhotka. V Dukovanech
silnice II/392 křižuje silnici II/152 Nová Bystřice - Moravské Budějovice - Ivančice - Brno.
V Tulešicích se připojuje na silnici II/396 Rouchovany - Branišovice - Nová Ves. Připojení na
dálnici je vzdáleno cca 28 km od obce. Obec je dostatečně dopravně napojena na tranzitní silniční
síť a dopravně spojena se sídly poskytující veškeré služby obyvatelům žijícím v obci Mohelno.
Silnice II. třídy bude mimo průjezdný úsek upravována v kategorii S 7,5/60, a silnice III. třídy
budou upravovány mimo průjezdný úsek v kategorii S 7,5/50.
3.8.2 Doprava silniční
Nadřazená silniční síť a místní komunikační systém
Silnice II/392 vedená ve směru sever - jih obcí a silnice III/39217, III/39219 vedené ve
směru východ - západ jsou základním dopravním skeletem, na který jsou navázány místní
komunikace. Křižovatka silnic II/392 s III/39219 v centrální části obce je dopravní závadou, kterou
je možno řešit pouze technickými opatřeními a dopravním značením. Polohy a tvary křižovatek
jsou stavebně stabilizovány v historické zástavbě.
Silnice II/392 je vedena stabilizovanou zástavbou a je poměrně těsně obestavěná. Na
severovýchodním okraji návsi je v okolí přemostění potoka Mohelnička zúžená šířka vozovky,
která je vč. úzké vozovky mostu dopravní závadou. Při rekonstrukci mostu doporučujeme jeho
rozšíření na dva plnohodnotné jízdní pruhy a zajištění chodníku pro pěší alespoň jednostranně.
Na jižním okraji obce je v ulici Hliníky při východní straně silnice II/392 těsná zástavba
řadovými domky, které navrhujeme postupnou přestavbou odsunout od silnice a vytvořit tak prostor
pro chodník pro pěší a odclonění nové zástavby od dopravního provozu. Vytvoří se tak i prostor pro
úpravu - rozšíření jízdních pruhů na minimálně 2 x 3,5 m, což v současnosti není možné. Toto
řešení je navrženo z důvodu špatného stavebně technického stavu některých objektů v této části
obce.
Vzhledem k dopravním závadám na silnici II/392 požaduje obec držet územní rezervu pro
obchvat východně zastavěného území obce. Tato přeložka není součástí dopravní strategie Kraje
Vysočina. Na silnici II/392 bylo prováděno sčítání intenzity dopravy na stanovišti 6-3997, které
zjistilo v roce 2005 průjezd 653 vozidel/24hod. (v roce 2000 průjezd 589 vozidel/24hod.), což nebyl
pro značnou investici do stavby přeložky dostatečný argument k zařazení do dopravních priorit
43
kraje. Územní rezervu navrhujeme držet jako pruh v šířce 2 x 15 m v rámci ochranného pásma
silnice II. třídy, pro případnou možnost financování přeložky z jiných než krajských finančních
zdrojů.
Silnice III/39219 prochází centrální částí zastavěného území v celkové délce 1,014 km
a dopravně obsluhuje přilehlou zástavbu. Tato silnice končí na západním okraji Mohelna odkud
pokračuje (už jako účelová komunikace) k papírně a na hráz vodní nádrže Mohelno.
Silnice III/39217 prochází severním okrajem zastavěné části obce, v současné době neobsluhuje
žádnou zástavbu. Územní plán navrhuje tuto silnici využít jako obslužnou pro rozvoj nové
výstavby. Na severním okraji obce je jedna z možností stavebního rozvoje obce. Při realizaci
výstavby je nutno respektovat vypočtené hlukové pásmo ve venkovním prostoru pro výhledové
období platnosti územního plánu.
Silnice III/3935 je vedena severně obce, zcela mimo zástavbu. Je místní dopravní spojkou
mezi Mohelnem, Senohrady a Ivančicemi a neslouží k dopravní obsluze zástavby obce.Silnice je
připojena na II/392 vstřícnou křižovatkou kolmou tvaru "T".
V případě realizace přeložky II/392 je nutno upravit křižovatku silnic II/392 a III/3935
v jižní poloze, do stávající křižovatky s III/39217. Úprava si vyžádá i nové vedení trasy III/3935
v délce cca 300 m. Pro tuto úpravu je navržena územní rezerva.
Silnice II. a III.třídy budou upravovány v průjezdném úseku v kategorii MS 8/50 a funkční
třídě B 2.
3.8.3 Místní komunikace
Zástavba mezi trasami výše uvedených silnic je dopravně obsloužena sítí místních
komunikací, které jsou mimo trasy vedené historickou zástavbou trasovány většinou jako pravoúhlá
síť. Většina místních komunikací je vybudována a upravována ve funkční třídě C 3, některé
komunikace pak jako D 1, obytné zklidněné. Začlenění do funkční třídy a kategorie je zřejmé z
výkresové dokumentace.
Navrhované lokality obytné zástavby jsou situovány na okrajích zastavěného území obce.
Na severním okraji je navržena výstavba severně i jižně trasy silnice III/39217 označená jako
p2,3,4,23,25. Silnice v současné době plní funkci obchvatu obce, není z ní obsluhována žádná
zástavba. Na silnici III/39217 bylo prováděno sčítání intenzity dopravy, byla frekventovanější než
silnice II/392, ale za posledních 5 let došlo k poklesu o cca 125 vozidel/24 hodin. Přesto
doporučujeme dopravní obsluhu této navrhované lokality řešit vnitřními místními komunikacemi,
jejichž vedení bude předmětem podrobnějšího řešení celého území formou urbanistické studie a na
silnici místní obslužné komunikace připojit ve dvou nápojných bodech. Místní komunikace budou
navrženy ve funkčních třídách C 3 a D1 jako obslužné a nebo obytné zklidněné.
Navrhovaná zástavba na západním okraji zastavěného území Mohelna označená jako p19
a p20 je dopravně navázána na stávající místní komunikaci V Tálcích a účelové komunikace, které
budou převedeny a upraveny do funkční třídy C 3 a kategorie místní obslužné komunikace.
Navrhovaná plocha na jižním okraji zástavby obce označená jako p13 bude dopravně
napojena zejména z místní komunikace ulice U Antoníčka. Ze silnice III/39219 bude držena územní
rezerva pro případný nápojný bod, dopravní obsluha zastavované plochy je nutno řešit podrobnější
dokumentací.
44
Další navrhovaná plocha k zástavbě na jižním okraji obce je označena jako p26; jedná se
o rozsáhlé území mezi dvěma záhumenními účelovými komunikacemi, jejichž napojení na místní
komunikace a nebo silnici II/392 je nedostatečně kapacitní a nebo je dopravní závadou. Využití této
plochy pro obytnou výstavbu je nutno prověřit podrobnější dokumentací, která vyřeší dopravní
napojení v několika bodech na místní komunikace a nebo silnici.
Návrh zástavby na východním okraji obce bude dopravně obsloužen místními
komunikacemi navazující na stávající trasy a nebo účelové komunikace budou přebudovány na
místní. Jedná se o lokality p 6,7,9,10,11.
Stávající trasy místních komunikací v této části obce jsou vybudovány ve funkční třídě C 3.
Pokud budou navržené místní komunikace průjezdné budou vybudovány jako C 3, komunikace
slepé a nebo spojky mezi dvěma průjezdnými komunikacemi pak jako D 1 obytné zklidněné.
3.8.4 Doprava železniční
Severně obce, mimo řešené území, je vedeno těleso železniční tratě č. 240 Brno - Jihlava Havlíčkův Brod a východně končí v Oslavanech trať č. 244 Brno - Hrušovany n.J., Mor. Bránice –
Oslavany. Tratě jsou vedeny zcela mimo zájmové území a v krajinně jsou územně stabilizovány.
3.8.5 Pěší trasy a cyklotrasy
Podél silnic jsou v centrální části obce vybudovány nesouvislé chodníky, které navrhujeme
dobudovat a doplnit chybějící úseky, pokud to prostorové poměry umožní.
Rovněž je třeba zvážit polomení souvislé návesní uliční fronty pěší trasou procházejíc některým
objektem do ulice Městečko, aby byla centrální část obce se službami přístupná pěším obyvatelům
bydlícím v navrhované lokalitě p26.
Respektujeme vedení pěších zkratek v obci, které zvyšují prostupnost obce. Doporučujeme
tyto pěšiny upravit zpevněním dlažbou a vybudovat ve svazích bezpečná schodiště se zábradlím. Je
nutno respektovat stárnutí obyvatel a vytvářet pro ně bezpečné pěší trasy. Je navržena pěší
vyhlídková trasa z centra obce na mohelenskou hadcovou step, kde naváže na stávající naučnou
stezku, která má 2 okruhy – jarní a podzimní.
Katastrem obce prochází modrá turistická značka, která je vedena jako okruh v trase Kralice
nad Oslavou - údolí Chvojnice - údolí Oslavy - Mohelno - údolí Jihlavy - rozhledna Babylon - Vlčí
kopec - Březník - Kralice nad Oslavou. Katastrálním územím obce je údolím Jihlavy a Oslavy
vedena červená turistická značka. Po jižní hraně údolí Oslavy je vedena zelená turistická značka v
trase Oslavany - Čučice - Skřipský mlýn - Vlčí kopec - Náměšť nad Oslavou - Naloučany - údolí
Oslavy - Tasov, Panský mlýn.
V katastrálním území obce a v jeho okolí je množství turistických cílů z nichž
nejvýznamnějším je národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, přírodní rezervace Údolí
Oslavy a Chvojnice, přírodní park Střední Pojihlaví, rozhledna Babylon a Vlčí kopec.
Obcí je vedena cyklotrasa č. 5106, která jižně obce navazuje na cyklotrasy vedené údolím
řeky Jihlavy č. 5107, 5175 a cyklotrasa údolím Oslavy č. 5106. Cyklotrasa procházející obcí má
specielní název Energetická cyklotrasa. Tato cyklotrasa vychází z Oslavan, vede přes Novou Ves a
Senorady do Mohelna, kde se za obcí napojuje na okruh vedoucí přes rozhlednu Babylon do
45
Kramolína, pak po přehradní hrázi vodního díla Dalešice k JEDu, do obce Dukovany a odtud po
hrázi vodní nádrže Mohelno zpátky do Mohelna. Předpokládá se její rozšíření do Zbýšova a Rosic.
Na katastru obce Mohelno jsou navrženy další dvě cyklotrasy – obě navazující na okružní
Energetickou cyklotrasu. První z nich (ve výkresové dokumentaci označená číslem 4) vede
k rozhledně Babylon po nově zrekonstruovaných lesních cestách. Druhá (ve výkresové
dokumentaci označená číslem 5) je menším okruhem vedoucím od energetické cyklotrasy k hladině
vodní nádrže Mohelno a zpět. Tato cyklotrasa je, díky značnému převýšení, mnohem náročnější než
předešlá ale zato je zasazena do mnohem atraktivnějšího přírodního rámce. Obě tyto navržené
cyklotrasy mají místní charakter . Doplňují stávající trasy a vytvářejí místní okruh.
Pro pohyb pěších a cyklistů volnou krajinou je možno použít ještě další účelové komunikace
i silnice III. třídy s malou intenzitou dopravy, zejména pro krátkodobou rekreaci obyvatel obce
a majitelů chalup a chat. Zpřístupňují se tak lokální cíle v krajině a nebo sousední obce.
3.8.6 Účelová doprava
Zemědělská farma je umístěna severně obce, dopravně je přístupná ze silnice II/392.
Organizace zemědělské dopravy byla podrobně řešena v komplexních pozemkových úpravách,
odkud byla do územního plánu Mohelůno převzata.
V katastrálním území obce je systém zpevněných účelových komunikací, z nichž
nejvýznamnější vede do sousední obce Lhánice, do údolí Jihlavy a na hráz vodní nádrže Mohelno.
Jedná se o výše uvedené pokračování silnice III/39219. Komunikace jsou většinou využity pro
cyklotrasy, turisticky značené trasy nebo jako zkracující spojky se sousedními obcemi. Jedná se
o komunikace veřejně přístupné.
3.8.7 Doprava v klidu
Parkování
V centrální části obce je několik zpevněných ploch, které plní několik funkcí a slouží i pro
parkování.
Bilance stavu a návrhu parkovacích míst:
Občanské vybavení
Stav
počet mís
Vypočtená potřeb
počet míst
Návrh
počet míst
OÚ, knihovna, Starohorská vinárna, kavárna, škola
10
20
0
Kulturní sál, hospoda U Staňků, kostel,škola
4
44
0
Samoobsluha JMB
5
5
0
Fotbalové hřiště
4
15
10
Cukrárna
0
1
0
46
Pěstitelská pálenice
0
8
10
Fy Kavyl
13
3
0
Zemědělské družstvo
16
3
0
Dům s pečovatelskou službou, mateřská škola
12
12
0
Zdravotní středisko,pošta
7
11
0
Market u Nováčků
8
2
0
Sokolovna,stavebniny
7
24
0
Hřbitov
0
9
20
Hadcová step
25
21
0
CELKEM
111
178
40
Skutečný počet parkovacích míst v centrální části obce je limitován existencí volných
dopravních ploch, které nejsou dostatečně velké pro vypočtenou potřebu parkovacích míst. Deficit
je možno řešit vzájemnou zastupitelností parkování v určitém čase.
Potřebu parkování si firmy musí zajistit na vlastním pozemku, nejlépe ve vlastním areálu.
Parkoviště pro poštu není možno před objektem zajistit, není zde podél silnice II/392 prostor. Použít
je možno parkoviště před zdravotním střediskem a marketem U Nováčků. Obě jsou zaměnitelná.
Parkování pro sokolovnu je možno jednorázově zajistit při konání kulturních akcí na přidružených
travnatých plochách při místní komunikaci v ulici, kde se nachází pěstitelská pálenice a na
parkovišti určeném pro pálenici.
Parkování a garážování aut mají obyvatelé zajištěny většinou na vlastním pozemku a nebo
ve vlastním objektu a tuto zásadu je třeba zajistit i v navrhovaných obytných objektech. Pro
krátkodobé odstavení vozidel je možno použít i pozemky přilehlé k místním komunikacím.
3.8.8 Hromadná doprava
Vlaková doprava
V Ivančicích, Náměšti nad Oslavou a v Kralicích nad Oslavou navazuje autobusová doprava
na dopravu vlakovou. Jedná se tratě č. 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod a č. 244 Brno Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice - Oslavany.
Autobusová doprava
Obec je dopravně obsloužena autobusovými linkami dopravními společnostmi:
 TRADO-BUS s.r.o. Třebíč, provozovna Náměšť nad Oslavou
47
 TREDOS, spol. s.r.o. Třebíč
 TOURBUS, a.s. Brno
 ZDAR, a.s. Velké Meziříčí
Přehled dopravního spojení obce:
Číslo linky a název
prac. dny sobota neděle sobota a celkem
neděle
720230 Brno - Oslavany - Mohelno - Dukovany M.Budějovice
10
4
6
2
22
730250 Ivančice - Mohelno - Dukovany
19
790350 Třebíč - Hartvíkovice - Mohelno
6
6
790510 Náměšť n.Osl. - Mohelno - Senorady
13
13
790520 Náměšť n.Osl. - Mohelno - Dukovany
10
10
790530 0cmanice - Náměšť n.Osl. - Mohelno
6
6
CELKEM
64
1
4
7
20
2
77
V obci končí a nebo začíná na zastávce Mohelno v pracovní dny 64 spojů v obou směrech,
tj. 32 autobusů denně, v sobotu 6 spojů, tj. 3 autobusy a v neděli 8 spojů, tj. 4 autobusy celkem.
Autobusy se otáčí po místních komunikacích.
Autobusové zastávky:
Mohelno - umístěna je v centrální části obce. Izochrona dostupnosti 500 m neobsáhne
okrajové části zástavby, vyznačená izochrona 300 m obsáhne pouze centrální část obce. Zastávka je
nově zrekonstruována.
Mohelno, sokolovna - je umístěna v ulici Chmelenec; na místní komunikaci je vybudován
odstavný pruh, ale zastávky, byť je uvedena v jízdních řádech je možno využívat pouze pokud jede
autobus po místní komunikaci do Lhánic. Označení zastávky bylo zrušeno. Pro případný stavební
rozvoj na východním okraji obce však by obnova zastávky byla přínosem a zkrácením docházkové
vzdálenosti pod 500 m.
Obnova této zastávky je navržena u silnice II/392 před sokolovnou.
48
Mohelno, ZD - umístěna je v severně obce, je bez čekárny, zastávkového pruhu a
nástupiště. Zastavuje zde cca 20 spojů v pracovní dny. Navrhujeme dobudovat zastávku dle normy,
tj. se zálivem a chodníkem jako nástupištěm, který bude navázán na chodník doplněný podél silnice
II/392. Tato zastávka může obsloužit severní část obce vč. nově navrhované zástavby a tím i zkrátí
docházkovou vzdálenost. Pokud by byl realizován obchvat Mohelna silnicí II/392 bude nutno řešit
nové umístění této autobusové zastávky.
Kladeruby n. Osl., rozcestí – umístěna na severním okraji katastru obce Mohelno na
křižovatce silnic II/392 a III/39214.
Vzhledem k navrhovanému rozvoji výstavby na okrajích obce bude i současná izochrona
500 m překonána a je třeba zajistit dostupnost hromadné dopravy zřízením nové autobusové
zastávky buď na silnici III/39217 a nebo na místní komunikaci ulice Kladerubky.
Autobusová doprava do obce je dostatečná a zajišťuje i dopravu o víkendech. V Ivančicích,
Náměšti nad Oslavou a v Kralicích nad Oslavou navazuje autobusová doprava na dopravu
vlakovou.
3.8.9 Dopravní zařízení
Vzhledem k poloze obce mimo hlavní trasy tranzitní dopravy nejsou zde žádná významnější
dopravní zařízení; pouze čerpací stanice pohonných hmot na severním okraji obce na silnici II/392
s navazujícím autoservisem a lakovnou a na východním okraji na ulici Chmelenec, směrem na
Lhánice je autoopravna s vrakovištěm.
Veškerá jiná zařízení pro motoristy, t.j. opravny a prodej aut a náhradních dílů je nejblíže v
Náměšti nad Oslavou (17 km), v Moravském Krumlově (19 km), Ivančicích (15 km) a v Brně.
3.8.10 Zatížení silniční sítě
V rámci celostátního sčítání dopravy organizovaného Ředitelstvím silnic a dálnic každých 5
let jsou v řešeném území situovány dva sčítací úseky.
49
Číslo sčítání a
silnice
rok
II/392
6-3996
2000
Těžká doprava Osobní auta motocykly celkem
589
113
II/392
6-3997
III/39217
6-7010
584
9
2005
2010
78
642
8
706
728
2000
93
492
4
589
2005
2010
140
78
510
642
3
8
653
728
2000
138
495
11
744
2005
2010
121
60
489
465
9
7
619
532
3.8.11 Ochranná pásma
Na silnicích II. a III. třídy je mimo průjezdný úsek obcí silniční ochranné pásmo 15 m od
osy silnice. Paprsky rozhledového pole křižovatek jsou vykresleny dle ČSN 73 61 10 dle
návrhových rychlostí jednotlivých silničních komunikací.
Objekty umístěné v rozhledovém poli navrhujeme pokud je to možné přestavbou z rozhledu
buď odstranit a nebo dopravní závadu řešit technickým opatřením a dopravním značením. Objekty
umístěné v rozhledovém poli není možno stavebně rozšiřovat.
Budou dodrženy rozhledové trojúhelníky ve smyslu ČSN 736102.
50
3.9
Zdůvodnění navržené koncepce občanského vybavení
Z průzkumů a rozborů vyplývá, že potřeba občanského vybavení je z převážné části
uspokojena. Dá se předpokládat, že především v obchodě a ve službách se ve větší míře uplatní
drobní soukromí podnikatelé.
Vúzemním plánu Mohelno jsou navrženy tři nové plochy pro občanského vybavení (OS Mo_231, OV – Mo_251, OH – Mo_296).
3.10
Zdůvodnění navržené koncepce zásobování pitnou vodou
Stávající stav
Obec Mohelno je členem Svazku obcí Vodovody a kanalizace se sídlem v Třebíči.
Vodárenská akciová společnost, a.s., divize Třebíč provozuje v obci vodovod, který je zásoben ze
zdroje Vranov.
Veřejný vodovod je napojen na vodojem Mohelno, situovaný severozápadně od zástavby
obce. Vodojem o objemu 400 m3 má výšku max. hladiny 398,0 m.n.m. a výšku min. hladiny 395 m.
n. m. Obec Mohelno je napojena na vodojem prostřednictvím přívodného řadu PVC DN 160.
Vodovodní řady pokrývají celou současně zastavěnou část obce, potrubí je provedeno z PVC DN
100 a 80. Vodovodní síť je koncipována jako okruhová v kombinaci s větevnou (trasování
vodovodního potrubí je zakresleno do situace v měř. 1 : 2000, která je součástí předkládané
dokumentace). Vodovod plní i požární funkci, požární odběr je realizován z podzemních hydrantů.
Vodovod byl uveden do provozu v roce 2002, kdy bylo napojeno cca 39% obyvatel. Délka
vodovodní sítě je 12 544 m.
Vodovod je ve správě VAS a.s. divize Třebíč.
Návrh
Stávající vodovodní trubní síť bude doplněna o nové řady, které budou sloužit pro
zásobování ploch určených k nové zástavbě. Nově navržené potrubí je v maximální míře
zaokruhováno, což bude umožňovat optimální tlakové poměry v síti. Rozsah a trasování
navrženého vodovodního potrubí je patrné z výkresové části předkládané dokumentace. Materiál a
profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu,
vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v
zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. S ohledem na stávající řady
předpokládáme, že navržené potrubí bude provedeno z PVC. (Při výpočtech stanovujících profily
potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při
normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Při podchodech pod
silnicí bude potrubí opatřeno chráničkou, rýha vyplněna betonem, aby nedošlo k pozdějšímu
sedání vozovky.
Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při
podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů
a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena
podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od
objektů dle platných ČSN.
Realizací nových řadů bude vodovodní sítí pokryto celé zastavěné území včetně
navrhovaných ploch k zástavbě obce a umožní tak napojení všem obyvatelům obce Mohelno.
51
VÝPOČET POTŘEBY VODY
Výpočet potřeby vody:
Kategorie potřeby
Stávající stav
Návrh
1415
1932
212,25
289,8
1,5
1,5
212,25 (318,375)
289,8 (434,7)
specifická potřeba vody
l/os/den
celkem
m3/den
20
20
28,3
38,64
z toho z vlast zdrojů
m3/den (max. m3/den)
14,15
19,32
A. OBYVATELSTVO
Počet obyvatel
S tab. Spotřebou 150 l/den
Spotřeba vody pro obyvatelstvo celkem
m3/den
Koeficient denní nerovnoměr.
Kd
Potřeba pro obyvatelstvo
m3/den (max. m3/den)
B. OBČANSKÁ INFRASTRUKTURA
Základní vybavenost
C. POTŘEBA VODY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ
Agrometal s.r.o - středisko Mohelno
Dojnice
Počet kusů
Spotřeba
L/ks/den (max. l/ks/den)
Celkem
m3/den (max.m3/den)
Z toho z vlastních zdrojů
M3/den
200
60 (80)
300
60 (80)
12,0 (16,0)
18,0 (24,0)
12,0 (16,0)
18,0 (24,0)
52
Jalovice
Počet kusů
Spotřeba
L/ks/den (max. l/ks/den)
Celkem
M3/den
(max.m3/den)
Z toho z vlastních zdrojů
M3/den
Předvýkrm prasat
Počet kusů
Spotřeba
L/ks/den (max. l/ks/den)
Celkem
m3/den
(max.m3/den)
z toho z vlastních zdrojů
m3/den
Výkrm prasat
Počet kusů
Spotřeba
L/ks/den (max. l/ks/den)
Celkem
mM3/den
(max.m3/den)
z toho z vlastních zdrojů
m3/den
250
25 (35)
250
25 (35)
6,25 (8,75)
6,25 (8,75)
6,25 (8,75)
6,25 (8,75)
100
15 (20)
100
15 (20)
1,5 (2,0)
1,5 (2,0)
1,5 (2,0)
1,5 (2,0)
300
15 (20)
600
15 (20)
4,5 (6,0)
9,0 (12,0)
4,5 (6,0)
9,0 (12,0)
SOUHRN POTŘEBY VODY VČETNĚ DENNÍ NEROVNOMĚRNOSTI
Současný stav
Potřeba vody - prům. (max. denní)
Obyvatelstvo
Obč. vybavenost
Zemědělství
CELKEM
Návrh
Potřeba vody - prům. (max. denní)
Obyvatelstvo
Obč. vybavenost
Zemědělství
CELKEM
Zdroj vody
Vodovod (m3/den)
212,25 (318,375)
28,3
24,25 (32,75)
264,8 (379,425)
Zdroj vody
Vodovod (m3/den)
289,8 (434,7)
38,64
34,75 (46,75)
363,19 (520,09)
Místní
zdroje
(m3/den)
106,125 (159,188)
14,15
24,25 (32,75)
144,525 (206,088)
Místní
(m3/den)
0
0
34,75 (46,75)
34,75 (46,75)
zdroje
53
Qp = 328,44 m3/den
qp = 3,801 l/s
Qm = 473,34m3/den
qm = 5,478 l/s
Velikost akumulace
Dle ČSN 73 6650 Vodojemy činí minimální užitný objem 80% denní potřeby vody.
A = 0,8*Qm = 378,672 m3
Současný vodojem o objemu 400 m3 je pro uvažovanou potřebu vyhovující.
3.11
Zdůvodnění navržené koncepce odvádění a čištění odpadních vod
Kanalizace stávající stav
Celá obec Mohelno je kompletně odkanalizovaná. V převážné části obce je vybudována
jednotná kanalizace. Pouze ve východní části obce (ulice Chmelenec) je kanalizace oddílná.
V blízkosti potoka Mohelničky je několik krátkých větví dešťové kanalizace. Na jednotné
kanalizační síti je umístěno 5 odlehčovacích komor.
(Trasování stávající kanalizace viz. situace 1 : 5 000, která je součástí grafické části předkládané
dokumentace).
Kanalizace je ve správě Vodárenské akciové společnosti, a.s. Třebíč.
Kanalizace návrh
Je navrženo odkanalizování všech nově navrhovaných lokalit. Navržené kanalizační řady
jsou napojeny na kanalizační řady stávající. Na většině řešeného území je navržena kanalizace
jednotná, pouze na severu (v souvislosti s lokalitami p25, 35 a 36) a na východě (v souvislosti
s lokalitami p6, p7, p8 a p11) je navržena kanalizace oddílná. Odpadní vody z lokalit p25, 35 a 36
nebude možné odvést na ČOV gravitačně. Proto je severně od lokality 36 navržena přečerpávací
komora.
Dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem dešťové kanalizace, který bude
rozšířen tak, aby byly pokryty plochy pro plánovanou výstavbu. Při návrhu nové zástavby
doporučujeme minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel dané
lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně
budování retenčních prostorů v zelených plochách (miskovité sníženiny se škrtícím odtokem apod.).
U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich
zachycováním pro závlahu.
Veškeré návrhy nových stokových větví a čerpací stanice byly zakresleny do situace 1 : 5
000.
Na stávajících stokách bude důsledně prováděna údržba, zejména čištění jednotlivých stok a
jejich pečlivá kontrola z hlediska funkčnosti.
Čištění odpadních vod stávající stav
V obci je v současné době vybudována anaerobní čistírna odpadních vod typu Hydrotech
situovaná na východním okraji obce. Byla projektována na 1650 ekvivalentních obyvatel. V roce
2005 byla zatížena v přepočtu 659 EO.
Čistírna byla realizována v roce 1997 a nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Stavba byla povolena
rozhodnutím Okresního úřadu Třebíč, ref. životního prostředí, č.j. 106.10-6814/93-231/K ze dne
3.1.1994.
54
Čištění odpadních vod návrh
Pokud by v budoucnu došlo k zastavění všech návrhových ploch zakreslených
v předkládaném územním plánu, obec Mohelno by dosáhla 1932 obyvatel, čímž by byla kapacita
čistírny odpadních vod překročena. Proto byly východně od stávající ČOV navržena plocha pro její
případné rozšíření.
Pro všechny navrhované technologie čištění platí, že musí být splněno NV 61/03 Sb.
Stanovení množství odpadních vod
Při stanovení množství OV přitékajících na ČOV vycházíme z vypočtené potřeby vody pro
obyvatelstvo a občanskou vybavenost (viz.předcházející kapitola).
Qp = 328,44 m3/den
qp = 3,801 l/s
Qm = 473,34m3/den
qm = 5,478 l/s
Výpočet znečištění odpadních vod
Znečištění na jednoho obyvatele
BSK5
60 g/den
NL
49,5 g/den
Ncelk
9,9 g/den
Pcelk
2,25 g/den
výhledový počet obyvatel
1932
Celkové množství
BSK5 = 1932 x 0,060 = 115,92 kg/den
NL = 1932 x 0,0495 = 95,63 kg/
Ncelk = 1932 x 0,0099 = 19,13 kg/den
Pcelk = 1932 x 0,0025 = 4,35 kg/den
3.12. Zdůvodnění navržené koncepce hydrologie
3.12.1 Vodní toky
STÁVAJÍCÍ STAV
Na území řešeného katastru se nacházejí, kromě málo významných, drobných vodních toků,
řeky Oslava (dotýkající se severních hranic katastru) a Jihlavka (tvořící jižní hranice katastru).
Severně od obce teče Skřipinský potok a přes zástavbu obce protéká potok Mohelnička. Kvalita
vody v této vodoteči se výrazně zlepšila po vybudování obecní kanalizace a čistírny odpadních vod.
Koryto tohoto potoka je ale v zastavěném území obce znehodnoceno necitlivou regulací provedenou
z lomového kamene na cementovou maltu. Vodoteč je tím velmi degradována.
55
NÁVRH
Navrhujeme provést revitalizaci toku Mohelničky. Přesnou podobu revitalizačních úprav
určí další stupně PD na základě hydrotechnického posouzení. Je důležité, aby bylo dno koryta
členěno pomocí osamělých kamenů a prahů z dřevěné kulatiny aby zde byly vytvořeny životní
podmínky pro vodní faunu a flóru.
Na ostatních tocích bude prováděna běžná údržba.
3.12.2 Vodní nádrže
STÁVAJÍCÍ STAV
Nejvýznamnější vodní nádrží na řešeném katastru je vyrovnávací vodní nádrž Mohelno na
řece Jihlavce. Zátopa nádrže okrajově zasahuje do jižní části řešeného území. Nádrž je ve správě
ČEZ a je součástí vodního díla Dalešice. Délka hráze je 185 m, šířka v koruně 7,75 m, šířka
v základové spáře 32 m Výška 49 m, kubatura betonu 89 400 m3. Nádrž má obsah 17,1 mil m3
a slouží k vyrovnávání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice. Současně tvoří spodní
nádrž pro čerpání, je rezervoárem pro odběr chladící vody pro JEDu a slouží k ředění jejích
odpadních vod
V zastavěném území obce je situována vodní nádrž Suchánek, která je napájena potokem
Mohelničkou. Nádrž je ve správě obce.
Severně od obce jsou na Skřipinském potoce situovány dvě vodní nádrže Rákosník
a Chobot. Obě mají sypanou hráz, výpustné zařízení v podobě požeráku a bezpečnostní přeliv. Obě
jsou ve správě obce.
V roce 2008 byla na Skřipinském potoce vybudována retenční vodní nádrž Kočičák. Nádrž
je řešena jako průtočná, s čelní zemní sypanou hrází, výpustné zařízení je řešeno jako sdružený
objekt obsahující dvě na sobě nezávislé výpusti. Převedení velkých vod přes těleso hráze bude
zajištěno bezpečnostním přepadem umožňujícím převedení povodňových průtoků Q100, tj. 9,0 m3/s.
Realizací této vodní nádrže došlo k podstatnému zvýšení biodiverzity v daném území
a k vytvoření podmínek pro sukcesi vodních, nivních a mokřadních společenstev. Na vodní plochu
navazují mokřady s širokým litorálním pásmem na mělkých částech nádrže a ochranné pásy
trvalých travních porostů s pásem dřevin na okraji. Skladba dřevin odpovídá původním
společenstvům jasanových olšin. Mokřadní společenstva jsou ponechána přirozené obnově.
Vybudováním vodní nádrže došlo k velké akumulaci vody v území a to jak v samotné nádrži, tak
v nasycení půdy v okolí nádrže.
NÁVRH
Na požadavek OÚ je v předkládané dokumentaci obsažen návrh 5 nových vodních nádrží:
1–
Vodní nádrž Mančalov (W – Mo_465, Mo_466)
Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané
krajině. Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a
z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou
hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy.
Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního
zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení
odtokových poměrů při povodních.
Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a
to jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších
drobných živočichů, zvěře a ptactva.
56
Rovněž je předpoklad turistického využití znamenající možnost pro vycházky a příležitostné
koupání pro obyvatele přilehlých obcí.
Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CI).
Koruna zemní hráze je navržena na kótě 349,50 m n. m. Délka hráze v ose je 212,00 m, šířka
v koruně 3,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další
stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný
výpočet stability hráze.
Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou
kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným
v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu.
Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy
potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze.
Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při
maximální hladině.
Bezpečnostní přeliv je navržen společně s výpustným objektem v blízkosti údolnice tvořené
Skřipinským potokem. Kapacita bezpečnostního přelivu odpovídá průtoku Q100 = 7,50 m3/s. Koruna
bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 348,60 m n. m., což je 0,1 m nad úrovní zásobní
hladiny. Při průchodu průtoku Q100 je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,5 m.
Bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 12,1 m. Přelivná hrana bude mít
v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště
bude odpadem o sklonu 6 %.
Výpustný objekt je navržen jako otevřený požerák s dvojitou dlužovou stěnou. Je situován u
návodní paty tělesa hráze. K zamezení vniku plovoucích nečistot je navržena dlužová norná stěna.
Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie
vytékající vody bude zajištěno drsným vývarem opevněným balvany. Vývar bude ukončen
betonovým závěrným prahem.
2–
Vodní nádrž Cenkov (W – Mo_463, Mo_464)
Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané krajině.
Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a
z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou
hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy.
Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního
zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení
odtokových poměrů při povodních.
Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a
to jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších
drobných živočichů, zvěře a ptactva.
Rovněž je předpoklad turistického využití znamenající možnost pro vycházky a příležitostné
koupání pro obyvatele přilehlých obcí.
Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL).
Koruna zemní hráze je navržena na kótě 378,50 m n. m. Délka hráze v ose je 171,00 m, šířka
v koruně 5,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další
stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný
výpočet stability hráze.
57
Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou
kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným
v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu.
Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně
rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze.
Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při
maximální hladině.
Bezpečnostní přeliv je navržen společně s výpustným objektem v blízkosti údolnice.
Kapacita bezpečnostního přelivu odpovídá průtoku Q100 = 7,00 m3/s. Koruna bezpečnostního
přelivu je umístěna na kótě 377,60 m n. m., což je 0,1 m nad úrovní zásobní hladiny. Při průchodu
průtoku Q100 je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,4 m. Bezpečnostní přeliv bude mít
délku přelivné hrany celkem 10,7 m. Přelivná hrana bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o
poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště bude odpadem o sklonu 5 %.
Výpustný objekt je navržen jako otevřený požerák s dvojitou dlužovou stěnou. Je situován u
návodní paty tělesa hráze. K zamezení vniku plovoucích nečistot je navržena dlužová norná stěna.
Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie
vytékající vody bude zajištěno drsným vývarem opevněným balvany. Vývar bude ukončen
betonovým závěrným prahem.
3–
Vodní nádrž Pod skládkou (W – Mo_467, Mo_468)
Hlavním účelem stavby je ochrana obce Lhánice před rozlivy z Mohelničky pod soutokem
se Štenkravou. Nádrž tvoří soustavu s retenční nádrží na Mohelničce nad Lhánicemi. Úkolem této
soustavy je snížení povodňových průtoků na průtok, který pojme koryto Mohelničky v obci
Lhánice. Samotná nádrž navíc musí snížit průtok ve Štenkravě, aby nebyla překročena kapacita
zatrubnění nad Lhánicemi.
Nádrž je umístěna na toku Štenkrava nad křížením s se silnicí Lhánice – Senorady. Nádrž bude plnit
další funkce :
-
zadržení vody v krajině. Objem a hloubka vody budou proměnné.
vytvoření vodní plochy jako útočiště vodních ptáků, ryb a obojživelníků. Vodní plocha
bude rozdělena na hlubší část pro život ryb a mělčí části – litorálu pro rozvoj mokřadních
společenstev a obojživelníků.
-
bude součást biocentra společně s krajinářskými úpravami na březích a v okolí nádrže.
-
zabránění zanášení toku v obci a tím dalšímu snižování jeho kapacity
-
rekreační funkci pro vycházky místních obyvatel.
Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CS).
Koruna zemní hráze je navržena na kótě 331,00 m n. m. Délka hráze v ose je 258,00 m, šířka
v koruně 4,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další
stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný
výpočet stability hráze, především pro náhlý pokles hladiny při opadávání povodně.
Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou kořenů a
zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným v hloubce
1,0 m pod úrovní stávajícího terénu.
Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně
rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze.
Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při
stálé hladině.
58
Bezpečnostní přeliv je navržen jako kašnový, boční. Kapacita odpovídá průtoku Q100
sníženému transformací neovladatelným retenčním prostorem nádrže (Q100TRAN = 8,70 m3/s).
Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 329,70 m n. m., což je rovněž úroveň
maximální ovladatelné hladiny. Při průchodu transformovaného průtoku Q100TRAN je předpokládána
výška přepadového paprsku h = 0,5 m.
Kašnový bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 11,0 m. Přelivná hrana
bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze
spadiště bude odpadem o sklonu 2 %.
Odvedení vody za objektem bude zajištěno drsným balvanitým skluzem
Skluz bude ukončen příčným prahem. Za prahem bude odpadní lichoběžníkové koryto
v délce cca 100 m, které bude zaústěno do stávajícího koryta Štenkravy.
Výpustný objekt je navržen odděleně od bezpečnostního přelivu. Je situován u návodní paty tělesa
hráze. Výpustný objekt obsahuje:
hradící dlužový objekt pro hrazení stálé hladiny
kašnový vtok krytý mříží pro vtok a transformaci povodňových průtoků
výtokový otvor ø 0,62 m (diafragma) do výpustného potrubí umístěný ve dně kašny
odpadní potrubí DN 1200 mm s obetonováním
čelo vyústění
Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení
energie vytékající vody bude zajištěno drsným balvanitým skluzem. Délka skluzu bude 9,0 m, šířka
ve dně 0,8 m. Skluz bude ukončen bet. prahem.
4–
Vodní nádrž Nad Lhánicemi (W – Mo_469, Mo_470)
Hlavním účelem stavby je ochrana obce Lhánice před rozlivy z Mohelničky pod soutokem
se Štenkravou. Nádrž tvoří soustavu s retenční nádrží na Mohelničce nad Lhánicemi. Úkolem této
soustavy je snížení povodňových průtoků na průtok, který pojme koryto Mohelničky v obci
Lhánice. Samotná nádrž navíc musí snížit průtok ve Štenkravě, aby nebyla překročena kapacita
zatrubnění nad Lhánicemi.
Nádrž je umístěna na toku Štenkrava nad křížením s se silnicí Lhánice – Senorady. Nádrž bude plnit
další funkce :
-
zadržení vody v krajině. Objem a hloubka vody budou proměnné.
vytvoření vodní plochy jako útočiště vodních ptáků, ryb a obojživelníků. Vodní plocha
bude rozdělena na hlubší část pro život ryb a mělčí části – litorálu pro rozvoj mokřadních
společenstev a obojživelníků.
-
bude součást biocentra společně s krajinářskými úpravami na březích a v okolí nádrže.
-
zabránění zanášení toku v obci a tím dalšímu snižování jeho kapacity
-
rekreační funkci pro vycházky místních obyvatel.
Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CI).
Koruna zemní hráze je navržena na kótě 326,50 m n. m. Délka hráze v ose je 300,00 m, šířka
v koruně 4,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další
stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný
výpočet stability hráze, především pro náhlý pokles hladiny při opadávání povodně.
59
Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou
kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným
v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu.
Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy
potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze.
Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem.
Bezpečnostní přeliv je navržen jako kašnový, boční. Kapacita odpovídá průtoku Q100
sníženému transformací neovladatelným retenčním prostorem nádrže (Q100TRAN = 10,50 m3/s).
Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 325,20 m n. m., což je rovněž úroveň
maximální ovladatelné hladiny. Při průchodu transformovaného průtoku Q100TRAN je předpokládána
výška přepadového paprsku h = 0,6 m.
Kašnový bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 11,0 m. Přelivná hrana bude mít
v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště
bude odpadem o sklonu 5 %.
Odvedení vody za objektem bude zajištěno drsným balvanitým skluzem
Skluz bude ukončen betonovým příčným prahem. Za prahem bude odpadní lichoběžníkové
koryto které ve vzdálenosti cca 80 m za vzdušní patou hráze navazovat na stávající koryto toku
Mohelnička.
Výpustný objekt je navržen odděleně od bezpečnostního přelivu. Je situován u návodní paty
tělesa hráze. Výpustný objekt obsahuje:
výpust DN 550 mm pro transformaci povodňových průtoků (retenční výpust)
dlužovou stěnu umožňující udržení stálé hladiny na kótě 322,50 m n. m.
česlovou stěnu zamezující vstupu hrubých plavenin do odpadního potrubí
výpustné potrubí DN 1200 mm
Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení
energie vytékající vody bude zajištěno drsným balvanitým skluzem. Délka skluzu bude 7,0 m, šířka
ve dně 1,0 m. Skluz bude ukončen betonovým prahem.
5–
Vodní nádrž Tlustý (W – Mo_461, Mo_462)
Jedná se o rekonstrukci a zvětšení stávající vodní nádrže.
Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané
krajině. Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a
z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou
hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy.
Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního
zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení
odtokových poměrů při povodních.
Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a to
jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších drobných
živočichů, zvěře a ptactva.
60
Kromě výše uvedených nových vodních nádrží je v územním plánu Mohelno navržena
rekonstrukce a obnova lesního rybníčku (ve výkresech označená číslem 25). Jedná se malou vodní
plochu jihozápadně od obce.
Na stávajících vodních nádržích ve správě obce bude prováděna běžná údržba. Manipulace a
provoz vyrovnávací vodní nádrže Mohelno bude prováděn v souladu s platným manipulačním a
provozním řádem nádrže.
3.12.3 Odvodnění
Stávající stav
V katastru obce je část zemědělsky obhospodařovaných pozemků, zejména v severní části
katastru, odvodněna systematickou trubní drenáží. Jde o pozemky v tratích „Za Velkými“,
„Mančalov“, „Cenkov“ atd… Odvodněné pozemky byly zakresleny do situací 1 : 2000 a 1 : 5 000.
Dle informací obecního úřadu nejsou v řešeném území potíže s podmáčením zemědělsky
obdělávaných pozemků.
Návrh
Na stávajícím odvodnění bude prováděna běžná údržba. V souvislosti s výstavbou některých
vodních nádrží a přeložek silnic II/392 a III/3935 bude nutné provést zásahy do odvodňovacích
zařízení (odstranění části drénů). Tyto zásahy musí být technicky vyřešeny tak, aby nedošlo
k narušení funkce odvodňovacích zařízení na přilehlých pozemcích.
3.13. Zdůvodnění navržené koncepce energetiky
3.13.1 Zásobování plynem
Městys Mohelno je plynofikován STL přivaděčem z VTL RS Senorady přes obec Lhánice.
Podle zákona č. 222/1994 Sb. je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění
spolehlivého provozu plynárenského zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo zmírnění
účinků případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezení vodorovnou vzdáleností od
půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím
písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické
či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového
zařízení
V řešeném území se jedná o ochranná pásma:
- STL plynovody a přípojky
do průměru 200 mm
4m
- STL plynovody a přípojky
v zastavěné části obce
1m
Veškerá výše uvedená ochranná pásma jsou územním plánem respektována.
61
3.13.2 Zásobování elektrickou energií
Současný stav
Podkladem pro zpracování konceptu územního plánu byly terénní průzkumy doplněné
projednáním výhledových záměrů na SME Třebíč.
Obec Mohelno je zásobována elektrickou energií ze dvou vedení VN 22 KV č. 182 a 321.
Na toto venkovní vedení je připojeno 13 stožárových transformačních stanic a sdvě trafostanice
umístěné v objetu.
Trasy stávajících linek VN budou vzhledem ke svému charakteru zachovány, včetně
respektování ochranných pásem.
Výpočet spotřeby el. energie pro bytovou a občanskou výstavbu
V obci Mohelno je za účelem zpracování tohoto elaborátu uvažováno s 30 % bytů s plnou
elektrifikací včetně přímotopného vytápění.
Kategorie bytového odběru (dle pravidel pro elektrizační soustavu č. 2):
Kategorie byt. odběru "A" - 1,3 kVA (elektřina pro osvětlení
a drobné domácí spotřebiče)
Kategorie byt. odběru "B" - 2,6 kVA (elektřina pro "A" + el.
vaření a ohřev TUV)
Kategorie byt. odběru "C" - 6,5 kVA (elektřina pro "B" +
přímotopné vytápění)
Stávající počet BJ trvale obydlených
460
Návrh BJ
168
Z následující tabulky vyplývá, že potřebný výkon na straně distribučních trafostanic je 3 134,17
kVA.
62
Označení trafostanice
TS 601454 – ZD
TS 601440 – HAD
TS 601444 – Kladerubky
TS 601451 – Školka
TS 601445 – Kozí hora
TS 601453 – U hřiště
TS 601447 – Obecní úřad
TS 601446 – Lihovar
TS 601441 – ČOV
TS 14 – Benzina
TS 601442 – ČSAV
TS 601450 – Staré hory
TS 601452 – Tábořiště
TS 601449 – Papírna
TS nová – U školky
TS nová _U Stepi
Stávající výkon
#400 kVA
#400 kVA
160 kVA
250 kVA
160 kVA
400 kVA
800 kVA
630 kVA
250 kVA
400 kVA
#100 kVA
#100 kVA
#100 kVA
#100 kVA
Navržený výkon
#400 kVA
#400 kVA
250 kVA
250 kVA
160 kVA
400 kVA
800 kVA
400 kVA
250 kVA
400 kVA
#100 kVA
#100 kVA
#100 kVA
#100 kVA
250 kVA
250 kVA
CELKEM
3 050 kVA
3 410 kVA
# Není započteno do celkové bilance pro obytnou zástavbu.
Rozvodny NN
V obci je provedena částečná rekonstrukce sítě NN, rekonstrukci je nutno provést
v okrajových částech. Centrum obce a soustředěná výstavba bude řešena kabelovými rozvody
NN, ostatní části pak venkovním vedením, nově budované samostatně stojící RD pak
závěsnými kabely NN.
Zároveň s rekonstrukcí NN bude prováděna rekonstrukce veřejného osvětlení. Komunikace
budou osvětleny sodíkovými výbojkami na samostatných silničních stožárech s rozvodem zemními
kabely.
Ochranná pásma
Ochranná pásma jsou stanovena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve
vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení. Jsou stanovena zákonem č. 222/1994 Sb.
Šíře ochranných pásem:
Venkovní vedení VN 22 kV zrealizované do 31.12.1994 - 10 m od krajního vodiče
Venkovní vedení VN 22 kV zrealizované od 1.1.1995 do 31.12.2000 - 7 m od krajního vodiče
Kabelové vedení všeho druhu - 1 m od krajního kabelu
Transformovny zděné zrealizované do 31.12.1994 - 30 m všemi směry
Transformovny zděné zrealizované od 1.1.1995 do 31.12.2000 - 20 m všemi směry
V ochranných pásmech je zakázáno zřizovat stavby a přístavby budov a provádět činnost,
která by mohla ohrozit venkovní vedení. Dále je zakázáno nechávat zde stromy do výše 3 m,
v části ochranného pásma vzdálené nejméně 5 m od svislé roviny krajního vodiče pěstovat porosty,
které by se při pádu mohly dotknout vodičů. V lesních průsecích musí být bezlesí o šířce 4 m po
jedné straně stožárů.
Bylo by vhodné, kdyby trafostanice byly umístěny do objektu - zabránění úniku oleje na
terén a mnohem lepší estetické působení. Za tím účelem již byly vyvinuty náležité prefabrikáty.
63
3.13.3 Teplofikace
Charakteristika území
Jedná se o obec situovanou jihozápadně od Náměště nad Oslavou. Výpočtová venkovní
zimní teplota je dle ČSN 06 0210 pro danou oblast 15 stupňů.
Otopné období v této oblasti činí 240 dní. Průměrná zimní teplota je +3,8 0C.
Zdroje tepla
V některých objektech občanské infrastruktury jsou instalovány kotle o výkonu
vyšším jak 50 kW.
Vesnická zástavba je částečně vybavena topidly využívajícími elektrickou energii
(akumulační a přímotopné). Dále se zde vyskytují kotle s ústředním, případně etážovým vytápěním
a lokálním topidla. Primárním topným médiem je v řešené obci zemní plyn.
Životní prostředí - ekologie
V zimním období dochází ke zvýšeným koncentracím popílku a S02 díky teplotním
inverzím a špatným rozptylovým podmínkám. V důsledku nezodpovědnosti některých občanů
dochází navíc ke spalování umělých hmot v lokálních topidlech a následnému unikání jedovatých
zplodin z komínů do ovzduší.
K řešení daného problému lze přistupovat z těchto hledisek:
a) Snížení spotřeby paliva
Kvalitním zateplením objektů lze dosáhnout velkých úspor energie (30-50%) a tím
snížit ekologické zatížení ovzduší.
b) Změna druhu používaného paliva
1. tuhá paliva
- dřevo
Vzhledem k dostupnosti dřeva v obci je nutné v max. míře využít tohoto ekologicky
čistého paliva. Na trhu jsou k dostání kotle, pracující na principu zplynování dřevité hmoty. Tato
zařízení pracují na úrovni plynových kotlů a jsou vybaveny regulačními systémy, takže plně
postačuje obsluha 1x za 14 hodin.
Tento způsob se jeví z hlediska ekologického i ekonomického jako velmi výhodný.
- koks a tříděné hnědé uhlí
Jde sice o ekologicky méně čistá a dražší paliva, ale jsou stále ještě výhodnější než
nekvalitní hnědé uhlí, zvláště pak kaly, které by měly být úplně vyloučeny.
2. elektrická energie
Z ekologického hlediska je to nejčistší energie, v současnosti je však elektrická
energie ze všech druhů energií nejdražší.
3. ostatní ekologicky přijatelná paliva
- stlačený propan-butan, topné oleje
V řešené obci je z ekologicky přijatelných druhů paliva nejrozšířenější zemní plyn, ovšem
čím je toto topné médium dražší tím je méně využíváno.
64
3.14. Zdůvodnění navržené koncepce spojů
3.14.1 Telefonizace
Městys Mohelno náleží ke středovému místnímu telefonnímu obvodu Náměšť nad Oslavou.
SPT Telecom neuplatňuje v řešeném území nárok na nové plochy pro telekomunikační zařízení.
V blízkosti obecního úřadu je instalován veřejný telefonní automat.
3.14.2 Dálkové a místní kabely
Řešeným územím prochází několik dálkových optických kabelů uložených severně od obce
v souběhu se silnicí II/392. Jedná se zejména o DOK Náměšť – JEDu a DOK Náměšť –
Rouchovany. Při provádění zemních nebo jiných prací, které mohou ohrozit PVTS, je investor
povinen učinit veškerá opatření, aby nedošlo k poškození PVTS stavebními pracemi. Pokud dojde
k dlouhodobému výhledu k investiční výstavbě tras DK, bude respektována schválená územně
plánovací dokumentace.
3.14.3 Místní rozhlas
Místní rozhlas je v obci zaveden a je ve vyhovujícím stavu.
3.14.4 Radioreléové spoje
V řešeném území se nenacházejí žádné podzemní ani nadzemní rr trasy ve správě Českých
radiokomunikací.
K.ú. Mohelno se nachází v ochranném pásmu vojenského radiolokačního zařízení. Proto
případná výstavba větrných elektráren může být omezena a musí být nutně předem projednána
s VUSS Brno.
3.14.5 Distribuce TV a rozhlasového signálu
Distribuce televizního signálu v obci Mohelno je zajišťována základním televizním
vysílačem Třebíč – Klůčovská hora, pracujícím na 28. kanálu (ČT 1) a 45. kanálu (ČT 2).
Kvalita příjmu TV signálu je v řešené obci vyhovující
V případě zájmu o zkvalitnění příjmu je třeba provést příslušná měření a na základě jejich
výsledků se rozhodnout pro nejvýhodnější řešení (výstavba televizního převaděče, kabelizace atd.).
Příjem rozhlasového vysílání (veřejnoprávního i soukromého) je na vyhovující úrovni.
65
3.14.6 Nakládání s odpady
V městysi Mohelno je zřízen sběrný dvůr a komunitní kompostárna. Územním plánem je
navrženo její rozšíření. (plocha Mo_398).
Organizace nakládání s odpady je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech.
Zařízení a prostory pro nakládání s odpady jsou umístěny v souladu požadavky na ochranu zdraví a
na ochranu životního prostředí.
Černé skládky je nutno odstranit a terén upravit. Pro zabránění jejich dalšího vzniku
a usměrnění způsobu nakládání s odpady, se doporučuje vydání obecně závazné vyhlášky.
Výpočet množství TKO
Výhledový počet obyvatel 1700
Výhledové množství TKO na 1 obyv. 0,55 kg/den
(0,8 t = 1 m3)
Qd =
1700obyvatel
Qd =
0,935t/den
Q t = 1,16875m3/den
Qr = 1,16875m3/den
Qr =
0,935t/den
x
:
x
x
x
0,55kg/den
0,8t/m3
7dní
365dní
365dní
=
=
=
=
=
935kg/den
1,16875m3/den
8,18125m3/týden
426,594m3/rok
341,275t/rok
66
3.15 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru
udržitelného rozvoje území
Z materiálu s názvem Územně analytické podklady správního obvodu ORP Náměšť nad
Oslavou zpracovaného firmou Urbanistické středisko Brno v roce 2010 vyplývají pro městys
Mohelno tyto náměty k řešení:
− podpořit potenciál rozvoje a posílení sídelní struktury řešeného území - zejména
− plochy bydlení
− v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch bydlení umožňující integraci občanského
vybavení a podnikatelských aktivit a tím umožnit podnikání na vlastních pozemcích a
vytvoření pracovních příležitostí v místě bydliště
− preferovat využití neobydlených domů před rozšiřováním zastavitelných ploch
− rozvojové plochy pro výrobu umisťovat přednostně na severní část navazující na
stávající areál výroby
− v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a areálů
− upřesnit plochu pro rozvoj JE Dukovany
− vytvořit podmínky pro zvýšení podílu vodních ploch v krajině, zejména severní a
západní část katastru
− vyhodnotit potřebu ploch nutných k zajištění fungujícího odpadového hospodářství
(skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadů…)
− respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území
− chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu v jižní části
území a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability
− vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES na místní úrovni, zejména v severní části
katastru
− řešit odstranění dopravní zátěže a závad upřesněním koridoru obchvatu silnice III.
třídy
− ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků rekreačních a turistických území
řešit plochy pro odstavení vozidel
− vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou
na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště,
rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení…)
− návrhové plochy řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu
− upřesnit plochu vodní nádrže Čučice - Březník - Kralice
Všechny tyto náměty k řešení byly při tvorbě územního plánu Mohelno zohledněny.
67
4.
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu
s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno
Posouzení vlivů ÚPD - konceptu ÚPNO Mohelno – na životní prostředí procesem
SEA podle zákona č.100/2001 Sb. bylo zpracováno firmou Low a spol. s.r.o. v říjnu 2006.
Veškeré závěry tohoto posouzení byly v územním plánu Mohelno zohledněny.
5.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Jako součást návrhu územního plánu Mohelno je zpracována
příloha "Výkres
předpokládaných záborů půdního fondu". Byly vyhodnoceny všechny lokality, u nichž se
předpokládá výstavba v návrhovém období tj. do roku 2020.
Důsledky realizace navržených liniových staveb (inženýrských sítí) na zemědělský půdní
fond nebyly vyhodnocovány, protože se trvalý zábor ZPF při jejich realizaci nepředpokládá.
V grafické části jsou zakresleny jednotlivé lokality, kde dochází k záboru ZPF. Je zde
vyznačena kultura, hranice a kódy BPEJ, hranice pozemků, provedené meliorace dle ZVS Třebíč
a hranice zastavěného území obce.
5.1
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch
Z celkového hodnoceného záboru, jež činí 70,6844 ha tvoří 43,8102 ha (61,98%) podíl půdy
náležející do zemědělského půdního fondu.
Zábor ZPF pro jednotlivá funkční využití
Bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV
Plochy smíšené obytné - venkovské - SV
Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS
Občanské vybavení - veřejná infrastruktura - OV
Občanské vybavení - hřbitovy - OH
Dopravní infrastruktura - polní - DSp
Dopravní infrastruktura - silniční - DS
Technická infrastruktura - inženýrské sítě - TI
Veřejná prostranství - komunikační funkce - PV
Zeleň - veřejná - ZV
Výroba a skladování - zemědělská výroba - VZ
Výroba a skladování - lehký průmysl - VL
Plochy vodní a vodohospodářské - W
Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - NSp
Plochy přírodní (biocentra) - NP
4,1117
9,8880
0,0439
0,0361
0,2427
9,5590
7,2127
0,4861
0,8080
5,8952
4,6513
3,2828
12,0800
2,1022
10,2847
70,6844
68
5.2.
Údaje o uskutečněných investicích do půdy
Dle podkladů ZVS Třebíč zasahují do některých návrhových ploch provedené meliorace.
Jedná se např. o plochy pro polní cesty, pro vodní plochy, biocentra a biokoridory ÚSES. Při
realizaci záměrů na zmeliorovaných plochách je třeba zajistit funkčnost zbylých neporušených
melioračních zařízení.
5.3.
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby
V předmětných lokalitách se nenacházejí žádné objekty a stavby zemědělské prvovýroby.
5.4.
Hranice územních obvodů obcí
Hranice současně zastavěného a zastavitelného území jsou vyznačeny ve výkresové části.
5.5.
Zdůvodnění navrženého řešení
5.5.1 Narušení organizace zemědělského půdního fondu
Územní plán je navržen tak, aby byla organizace zemědělského půdního fondu narušena co
nejméně. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru
zastavěného území a byla omezena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území.
5.5.2 Hydrologické a odtokové poměry
Realizací záměrů navržených v Územním
hydrogeologických a odtokových poměrů.
plánu
Mohelno
nedojde
k ovlivnění
5.5.3 Síť zemědělských a účelových komunikací
Rozvojové plochy jsou v předkládaném územním plánu navrženy tak, aby nebyla narušena
síť zemědělských a účelových komunikací. Každá zastavitelná návrhová plocha má zajištěn příjezd
po stávající nebo navrhované účelové komunikaci.
5.5.4 Údaje o celkovém rozsahu odnímaných ploch
K záboru zemědělského půdního fondu je navržena jen nezbytně nutná plocha.
Z celkového hodnoceného záboru jež činí 70,6844 ha tvoří 43,8102 ha (61,98%) podíl půdy
náležející do zemědělského půdního fondu.
5.5.5 Směrové a liniové stavby
Všechny směrové a liniové stavby jsou navrženy tak, aby co nejméně ztěžovaly
obhospodařování zemědělského půdního fondu.
69
5.5.6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na ZPF ve srovnání s jiným
možným řešením
Navržené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější. Všechny ostatní uvažované
varianty vyžadovaly mnohem větší zábory ZPF.
Návrhové plochy jsou umístěny i na půdách vysoce chráněných (I. a II. třída ochrany).
Navržené záměry budou ale mít v konečném důsledku pozitivní vliv na zemědělský půdní fond
(prvky ÚSES, vodní plochy, polní cesty, apod.)
Volné plochy pro výstavbu situované na ostatních plochách, popřípadě uvnitř zastavěného
území, jsou již částečně zastavěny, popřípadě se zde výstavba v nejbližší době připravuje nebo
nejsou z majetkoprávního hlediska dostupné. Postupně dochází k zahušťování zástavby
v zastavěném území a to zastavováním volných proluk. Ty plochy (na nezemědělských půdách a na
půdách ležících v zastavěném území), které jsou navrženy na zástavbu a ještě zastavěny nejsou,
není možné zastavět – důkazem tohoto tvrzení je skutečnost, že dosud nejsou zastavěny. Proto bylo
nutné územním plánem navrhnout i plochy ležící na zemědělských půdách mimo zastavěné území.
V rámci prací na Územním plánu Mohelno bylo zjišťováno, zda by navržené záměry nešly
realizovat na jiných plochách nezemědělské půdy v řešeném území, nezemědělských půdách a na
nezastavěných částech stavebních pozemků. Bylo zjištěno, že nešly.
5.5.7 Vztah mezi demografickým vývojem a návrhem záboru ZPF
V souladu s tendencemi posledních let, lze očekávat, že počet obyvatel bude i nadále mírně
stoupat a to zejména v důsledku migrace z jiných obcí a měst. Díky dobré dopravní dostupnosti
a existenci základního občanského vybavení jsou v Městysi Mohelno vhodnější podmínky pro
bydlení než v jiných obdobně velkých sídlech.
Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou
řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území.
Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě dosavadního
demografického vývoje, který je patrný z níže uvedené tabulky:
70
Demografický vývoj v letech 1869 - 2012
ROK
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2012
POČET
OBYVATEL
1098
1171
1185
1278
1306
1403
1521
1338
1537
1524
1487
1401
1429
1423
1421
1424
1426
1398
1369
POČET
DOMŮ
159
166
169
186
208
238
312
363
370
370
387
468
480
Všechny návrhové plochy byly podrobně konzultovány s Úřadem městyse
Mohelno.
Navrhovanému řešení předcházela detailní pochůzka v terénu, při níž byly prozkoumány a
posouzeny veškeré volné plochy uvnitř zastavěného území obce i mimo něj. Poté byly pro zástavbu
vytipovány ty plochy, na nichž se realizace navrženého řešení jevila jako nejschůdnější. Většina
navrhovaných ploch je situována v zastavěném území obce, nebo na něj bezprostředně navazuje. Je
to z toho důvodu, aby se předešlo zvýšeným nákladům spojeným s budováním inženýrských sítí.
K záboru zemědělského půdního fondu je navržena jen nezbytně nutná plocha na půdách,
které jsou převážně vysoce chráněny. Realizací navrženého záměru nedojde k vytvoření obtížně
obdělávatelných pozemků.
Zábor ploch mimo zastavěné území je zdůvodněn nezbytností rozvoje sídla z hlediska
celospolečenského.
Navržené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější. Všechny ostatní uvažované
varianty vyžadovaly mnohem větší zábory ZPF.
71
Na katastrálním území obce Mohelno jsou evidovány tyto druhy pozemků: (údaje z r. 2012)
Celková výměra pozemků
Orná půda
Chmelnice
Vinice
Zahrady
Ovocné sady
Trvalé travní porosty
Zemědělská půda
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
Nezemědělská půda
1753,9191ha
877,8108ha
0ha
0ha
30,0545ha
0ha
66,8975ha
974,7628ha
455,8683ha
98,8178ha
26,5439ha
197,9263ha
779,1563ha
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy
Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
Podíl zahrad z celkové výměry katastru
Podíl zastavěných ploch z celkové výměry katastru
Podíl ostatních ploch z celkové výměry katastru
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
Podíl vodních ploch z celkové výměry katastru
Podíl lesů na celkové výměře katastru
Třída ochrany:
I
II
III
IV
V
Nezemědělská
5.6.
Výměra
447,6251
146,3637
156,8686
110,0963
113,7991
779,1663
1753,9191
55,5763
90,0538
6,8630
1,7136
1,5134
11,2848
12,7982
5,6341
25,9914
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
25,5214
8,3450
8,9439
6,2772
6,4883
44,4243
100,0000
Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů
Územní plán Mohelno nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Download

M O H E L N O - Náměšť nad Oslavou