Dopravní stavby a územní
plánování
Část drážní doprava
Ing. Martin Lidmila, Ph.D.
B617
12/2/2014 2:47 PM
FAKULTA STAVEBNÍ
KATEDRA ŽELEZNIČNÍCH STAVEB
1
Metro - prostředek MHD
Kolejová městská doprava
Zpravidla pod úrovní terénu
Vlastní síť tratí
Vysoká přepravní výkonnost
Vyšší cestovní rychlost
Plynulost
Bezpečnost
Obecná charakteristika
Rozchod, geometrie a konstrukce často stejné
jako na železnici
Rozchod – normální 1435 mm
Sklon kolejí až 50 ‰
Poloměry oblouků co největší min. 150-350 m
Rychlost 80 – 100 km.h-1
Kapacita jednoho směru metra
cca 25 000 – 50 000 cest.h-1
Metro - elektrizace
• Prosinec 1890 Londýn
Další
sta:
Další evropská
evropská města:
• 1896 Budapešť,
• 1900 Paříž,
• 1902 Berlín
• …další města
Nejrozsá
Nejrozsáhlejší
hlejší síť metra
• Šanghaj: 454 km, 280 stanic včetně systému MAGLEV
• New York: 22 tras, 469 stanic, celk. délka 398 km.
• Evropa: Londýn, Moskva, Paříž
• Celkem cca 43 zemí v 94 městech
(http://metro.zarohem.cz/clanky/metrosvet.html)
Charakteristika sítě
•
•
•
•
Radiální
Radiální s kruhovým propojením
Pravoúhlá
Kombinovaná
Moskva
Moskva – interiér nástupišť
Paříž – cca 1970
Shanghai
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Shanghai_Metro_map_en.svg
Systém metra v Paříži
1. Kolejnicový + napájecí kolejnice
(Linky 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 13 3bis,
7bis)
2. Pneumatikové metro
(Linky 1, 4, 6, 11)
3. Pneumatikové metro + automatický
provoz
(Linka1 14)
1. Kolejnicové napájení boční
kolejnicí
2. Pneumatikové
3. Pteumatikové + automatický
provoz
Metro – Praha
Metro (Praha)
• Základ sítě MHD
• Kolejová městská doprava
• Jediná síť podzemní dráhy
( zpravidla pod úrovní terénu)
• Vlastní síť tratí
• Vysoká přepravní výkonnost
• Vyšší cestovní rychlost
• Plynulost
• Bezpečnost
Historický vývoj
výstavby metra v Praze
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
1898–1939: První návrhy a koncepce
1939–1960: Odmítnutí
1960–1966: Podpovrchová tramvaj
1966–1974: Nikoliv tramvaj, ale metro
1974–1978: První léta provozu linky C
1978–1985: Druhá linka A a nové úseky C
1985–1987: S třetí linkou B , nové úseky A
1987–1993: Zásah sametové revoluce do
budování podzemní dráhy - metra
1994–1999: Prodlužování linky B
Z knihy „Projekt R1 aneb vozidlo, které nedostalo šanci“
1974
slavnostním otevřením trasy C — zprovozněn úsek I.C
Sokolovská (Florenc) - Kačerov.
1978
otevřen první provozní úsek trasy A (I.A)
Leninova (Dejvická) - Náměstí Míru.
7.11.1980
otevřen druhý provozní úsek na trase C (II.C)
Kačerov - Kosmonautů (Háje).
19.12.1980
zahájen provoz na druhém provozním úseku trasy A (II.A)
Náměstí Míru - Želivského.
1984
otevřen třetí provozní úsek trasy C (III.C)
Sokolovská (Florenc) - Fučíkova (Nádraží Holešovice)
1985
otevřen první provozní úsek na trase B (I.B)
Smíchovské nádraží - Sokolovská (Florenc).
1987
na trase A uvedena do provozu stanice Strašnická.
1988
otevřen třetí provozní úsek trasy B (III.B)
Smíchovské nádraží - Dukelská (Nové Butovice).
1990
na trase A uvedena do provozu stanice Skalka.
1994
zahájen provoz na pátém provozním úseku trasy B (V.B) Nové Butovice Zličín.
1998
zahájen provoz na čtvrtém provozním úseku trasy B (IV.B) Českomoravská Černý Most (nezprovozněny stanice Hloubětín a Kolbenova).
1999
Zprovozněna stanice Hloubětín (součást IV. úseku trasy B).
2001
Otevřena stanice Kolbenova součást úseku linky B ( IV.B.)
2004
do provozu byl uveden nový úsek pražského metra
Nádraží Holešovice - Ládví.
2006
Depo Hostivař
2008
Ládví - Letňany
Přepravní kapacita pražského metra
obyvatel. h-1(přepočet na 1 h)
špička
• Trasa A
• Trasa B
• Trasa C
Přestupy
•
•
•
•
I.P.Pavlova
Můstek
Florenc
Dejvická
20 320
21 000
26 900
sedlo
10 500
10 500
12 600
ranní špička
21 700
55 000
47 200
30 300
Zdroj: Pražské metro – čtvrtá dimenze velkoměsta – historie, výstavba, provoz.
PhDr. Josef Škorpil, Panorama, 1990.
Technické parametry
pražského metra
•
Rozchod – normální 1435 mm
•
Min. poloměr r = 350 (300) m
•
Min. poloměr ve stanici r = 800 m
•
Max. podélný sklon na podzemních úsecích
s = 40‰
•
Návrhová rychlost v přímé v = 80 km.h-1
•
Min. interval v jednom směru 90 s (105 s)
•
Propustnost v jednom směru 40 vlaků.h-1
•
Délka hrany nástupiště 100 m
Délka tratí metra 59,4 km
Vzdálenost mezi tunelem a dnem
20 m
Vltavy (průměr)
Ochranné pásmo metra (tunelů) od
35 m
osy krajní koleje
Průměr tunelů
traťových
5,1 m
staničních
7,8 m
eskalátorových
9,5/7,8 m
(elipt. průřez)
Konstrukce pražského metra
•
•
•
•
klasické „těžké“ metro
většina úseků je vedená pod zemí
křížení linek metra v různých úrovní
centrum města - tunely většinou ražené
- stanice trojlodní
- hloubka založení cca 30 – 40 m
• okraj města - tunely hloubené
- stanice založené ve stavební jámě
cca 5 -20 m hluboko)
Stanice metra
Stanice metra jsou budovány jako:
- ražené trojlodní se dvěma řadami sloupů nebo pilířů,
- hloubené,
- povrchové
Nejhlubší ražená stanice je Náměstí Míru
v hloubce 53 m.
Trojlodní stanice - pilířová
Zdroj: Pražské metro – čtvrtá dimenze velkoměsta – historie, výstavba, provoz.
PhDr. Josef Škorpil, Panorama, 1990.
Hradčanská
Malostranská
Hradčanská
Technologie razícího štítu
Tvar profilu – budování v otevřené stavební jámě
Výškové vedení trasy A
Příklad podélného geologického profilu – trasa A
Přívod proudu
• Napájecí kolejnice :
- je elektricky izolovaná kolejnice umístěná v
malé výšce podél koleje.
- Obvykle bývá připevněna pomocí izolátorů a
stojin k pražcům.
- Z hlediska umístění kontaktní plochy :
vrchní odběr (Anglie)
spodní odběr (Praha)
boční odběr (S-bahn – pouze výjimečně)
(napětí 750 V)
Umístění napájecí kolejnice
Umístění napájecí kolejnice
Modernizovaná
souprava 81-71M
Souprava M1
Zdroj: Pražské metro 1978 stavba československo-sovětské spolupráce,
nakladatelství Panorama, 1978.
Příčný řez trojlodní stanicí sloupovou
147
Pružné upevnění IVC1
Střížkov
FOTOGALERIE
Kobylisy
Můstek
Muzeum
Nám. míru
Hl. nádraží
Vyšehrad
Nám. republiky
Nám. republiky
Spojka B - C
Spojka C - A
Konec části
12/2/2014 2:47 PM
FAKULTA STAVEBNÍ
KATEDRA ŽELEZNIČNÍCH STAVEB
77
Download

Přednáška 2 - Katedra železničních staveb